EKOLISTY Foto: Margueritte Sweers

Foto: Margueritte Sweers

Vydává Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Redakce, technické zajištění a administrace Rezekvítek - Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Kamenná 6, 635 00 Brno, tel.: 543 216 483, fax: 123 456 789 e-mail: rezekvítek@rezekvítek.cz, internet: www.rezekvítek.cz

Jazyková úprava Ing. Aleš Máchal

Redakční rada Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ) • Ing. Andrea Dvořáková (OŽPZ KrÚ) • Ing. Václav Horák (JMK) • Mgr. Hana Korvasová (LIPKA-DEV) • Ing. Petr Laštůvka (Rezekvítek) • Ing. Aleš Máchal (LIPKA-DEV)

Předsedkyně redakční rady Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽPZ KrÚ)

Grafický návrh Ing. arch. Helena Hermanová • [email protected]

Sazba a předtisková příprava Kontura Design

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Environmentální (ekologická) výchova je veškeré výchovné a vzdělávací úsilí, jehož cílem je především rozvíjet citlivost, vnímavost, vstřícnost a tvořivost lidí k řešení problémů péče o přírodu i problémů lidské společnosti, zvyšovat spoluodpovědnost lidí za současný i příští stav přírody i společnosti, za místo, ve kterém žijí a které je jim domovem, i za smysluplné využívání místních zdrojů. Environmentální výchovou se snažíme utvářet ekologicky příznivé hodnotové orientace, které kladou důraz na dobrovolnou střídmost, na nekonzumní, duchovní kvality lidského života. V praktické pedagogické činnosti jde v environmentální výchově o souladné působení na rozum, cit a vůli, což znamená citlivě vyvažovat nezbytné odborné environmentální poznatky a vědomosti s citovými a smyslovými prožitky, které pomáhají nalézat lásku k přírodě, zvnitřňovat úctu ke všemu životu a zvyšovat úroveň mezilidských vztahů. (AM)

Obsah

1 2

ZDRAVÍ NÁS •

Středisko ekologické výchovy SEVER

AKTUÁLNÍ TÉMA • • • •

Slovo ředitele krajského úřadu Čisté povodí Svratky Odkud má Jihomoravský kraj vodu? Vírský oblastní vodovod

OKÉNKO PRO OBCE • • • • •

PORADNA • •

Péče o krajinu Lednicko-valtického areálu Nízkoenergetické a pasivní domy v Hradčanech Čáp bílý a jeho aktivní ochrana Praktické poznámky pro všechny, kdo se pustí do stavby hnízda Telefonický rozhovor se starostou Rakvic Sláma – nejpřírodnější tepelná izolace Ekologické značení

OKÉNKO PRO (MATEŘSKÉ) ŠKOLY •

Obsah • Tiráž

•

Síť mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu MRKVIČKA 2. MRKVIČKA – malá regionální konference o ekologické výchově v mateřských školách

INSPIRACE PRO (MATEŘSKÉ) ŠKOLY • •

Lesní mimičarování aneb lesní čarování pro nečtenáře Ekologická výchova v MŠ a ZŠ Lovčice

EKOLISTY

Zdraví nás …

Tisk Vytištěno na recyklovaném papíře • Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje • Vychází 2× ročně

Fotografie na přední straně obálky Margueritte Sweers

Datum vydání: 19. 4. 2005 Datum uzávěrky příštího čísla – konec září 2005 Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

14

INSPIRACE PRO ŠKOLY

17

KONCEPCE EVVO

6

10 12

• • •

Ptačí budky – program pro výuku školní mládeže i pro ochranu lesa Arboretum Křtiny – výukový objekt i místo oddychu Metodické pomůcky Rezekvítku pro výuku ve školách Nabídka vzdělávacích akcí ekopedagogického klubu TILIA Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v roce 2005 Dotační titul „Podpora drobných projektů EVVO“ v roce 2004 Dotační titul „Programy rozvoje škol a školských zařízení“ v oblasti EVVO v roce 2004

20

JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE

22

PŘEDSTAVUJE SE

24

13

• • • •

• • • • • •

Minirozhovor s vedoucí OŽP KrÚ JMK Priorita číslo jedna – třídění odpadů Ovzduší nezná hranic Jak je to vlastně s autovraky? PODNIK... Cementárna v Mokré může jít příkladem NEVLÁDNÍ ORGANIZACE... ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády (PSH)

NĚKOLIKA SLOVY • • • •

Dveře dokořán na Lesní škole Jezírko Veronica vás v roce 2005 zve Brigáda na Kamenném vrchu 2005 Vítání jara s EkoCentrem Brno

SLOVNÍČEK

Pozdrav ze SEVERu na jih Milí čtenáři, tento pozdrav vám posílám přes hezký kus časoprostoru – vzdálenost dělá nějakých 200 km v prostoru ze severu na jih a v čase rozdíl mezi prostředkem zimy v době, kdy tyto řádky píšu, a jarním sluncem či deštěm (?) zalitou jižní Moravou v době, kdy vy je čtete. Nabízející se zkratka názvu vašeho časopisu mi připomíná, že my v Krkonoších jsme teprve nedávno sundali vánoční jmelí, ale z témat nového čísla „Jmelí“ - Jihomoravských ekolistů na mne už dýchá předzvěst jara, které je u vás vždy o chvíli dřív než u nás (viz terénní akce v kalendáři vašich akcí, články o vodě, čápech, Lesní škole Jezírko..). Přemýšlím, čím pro vás mohou být vůbec aktuální a užitečné řádky z takové časoprostorové vzdálenosti. Inu, výhoda pohledu zpovzdálí bývá snad v tom, že díky neznalosti detailů člověk ostřeji vnímá to, co je zvlášť charakteristické, výlučné a cenné (a co místním přitom může připadat běžné, normální a všední). Přijměte tedy takový pohled zvnějšku na jihomoravské ekologickovýchovné snažení a na to, v čem jste pro ostatní inspirativní, jedineční...: Začněme od Brna. Vaše metropole je určitě výlučná po stránce soustředění občanských aktivit a organizací zaměřených na životní prostředí. Brno vnímám jako rodiště ekoporadenství i největší české ekologické nadace, Hnutí DUHA i NESEHNUTÍ, Dopravního klubu, Rezekvítku i brněnského EkoCentra a řady místních občanských iniciativ, také jako centrum brontosauřího dění, významné působiště Dětí Země a jako silné zázemí ČSOP s neopominutelnou Veronikou – je skoro až neuvěřitelné, kdo všechno v Brně působí. Hustota na obyvatele či km čtvereční nemá nikde v republice (snad s výjimkou Liberce) obdobu a už dlouho si lámu hlavu nad tím, čímže je to asi historicky, sociálně, kulturně či jinak ovlivněno (pokud někdo víte či tušíte, napište prosím, opravdu mne to zajímá!). Dojem je zesílen tím, že přes rozdíly historie a přístupů tu nad duchem konkurence a hašteření dlouhodobě převládá duch spolupráce a vzájemného doplňování se. V předchozím výčtu jsem si záměrně ušetřil střediska ekologické výchovy. To, že zřizovatelem takového pracoviště jako je Lipka – Dům ekologické výchovy je sám kraj, je totiž dalším specifikem jižní Moravy. Zatím jste jediným takto osvíceným krajem, a je to nepochybně důsledek jak mnohaleté kvality práce Lipky, tak předvídavosti krajské politické reprezentace. Díky tomu máte asi nejstabilnější a nejkvalitnější pracoviště pro ekologickou výchovu v celé České republice, kam se jezdíme všichni učit. Úrodná je po této stránce ale celá jižní Morava – kde jinde je v jednom kraji tolik fungujících i vznikajících ekocenter. Z těch, jejichž činnost přesahuje region, musím jmenovat alespoň CEV Pálava a VIS Bílé Karpaty.

Jihomoravské A nakonec: Inspirativní mi připadá i váš nápad požádat o úvodník někoho odjinud. Uvědomil jsem si při jeho psaní ještě jednu věc. Vznik 14 krajských samospráv a 14 krajských systémů ekologické výchovy znamenal nejvýznamnější zlepšení podmínek pro ekologickou výchovu, které se v posledních letech událo - neplatí to stejnoměrně v celé republice, ale jižní Morava i Královéhradecký kraj, z něhož vám píši, patří nesporně k těm dobrým příkladům. Vaše žádost o úvodník mi však připomněla: Je dobré nezahledět se jen do svých krajských problémů a, jak říká jedno cizí úsloví, umět se „podívat přes okraj svého talíře“. To, co se v tom kterém kraji daří, má totiž velký význam nejen „dovnitř“ kraje, ale i jako inspirace pro ostatní. Na celé věci je nesmírně cenné právě to, že jde o 14 v lecčem podobných a v lecčem různých krajů, a že to skýtá velký prostor pro učení se navzájem.

1/2005

EKOLISTY

Co je inspirací z jižní Moravy pro nás jinde, jsem se snažil právě napsat. Pokud se naopak Bulletin pro ekologickou výchovu Královéhradeckého kraje EKOTON stal inspirací pro Jihomoravské ekolisty, mám z toho upřímnou radost a beru to jako malou splátku dluhu. Stejně tak bych měl radost, pokud pohledem zvenčí přispěji trochu k tomu, abyste ještě více ocenili hodnotu všeho, co se vám již podařilo vytvořit, a pokud se u nás v Krkonoších a Polabí najde něco, co pomůže váš systém rozvinout. Nad „královéhradeckými zkušenostmi“ mi chybí onen výše zmiňovaný nadhled člověka „odjinud“, ale zkusím to alespoň namátkově: Máme třeba dobrou zkušenost s „přeskrajskou“ spoluprací s Pardubickem a Libereckem. Hodně si ceníme asistenčního a grantového programu „Škola pro udržitelný život“ a vyzkoušeli jsme si velkou motivační úlohu i malých grantů na ekologickou výchovu pro školy a obce. Tím, že u nás nemáme krajem zřizované zařízení pro ekologickou výchovu jako je Lipka, máme např. zkušenost ze systematické spolupráce nevládní organizace a krajské samosprávy. A ještě jiná zkušenost z Královéhradecka je, že udržet činnost ekologických poraden a středisek ekologické výchovy znamená kromě příležitostných grantů na jednotlivé konkrétní projekty i pravidelné příspěvky či zakázky kraje a měst na dlouhodobé vzdělávací a poradenské činnosti - zárodek takového stabilního systému financování ekologické výchovy se snažíme vytvořit a rádi se – pokud se to podaří - o něj podělíme. Milí Jihomoravané, zdravím vás ze zatím ještě mrazivých Krkonoš, děkuji vám za předzvěst jara a za inspiraci Váš Jiří Kulich Středisko ekologické výchovy SEVER Horní Maršov (krajský koordinátor EVVO v Královéhradeckém kraji a realizátor bulletinu EKOTON) PS.: ...a napište nám třeba něco do EKOTONu

Kromě bohatství v podobě „nevládek“, středisek ekologické výchovy a ekologických poraden máte i nesmírné zázemí akademické – za všechny zmíním jen celostátní význam humanitní environmentalistiky Hany Librové, krajinně ekologických prací Antonína Bučka, Jiřího Löwa či Jaroslava Ungermana a ekopedagogického snažení Hany Horké a Aleše Máchala na pedagogické fakultě. Když se řekne „ekologické dění na jižní Moravě“, pak se mi ještě automaticky vybaví nezapomenutelné představení AIDS (= Akademického insitního divadelního souboru), které jsem onehdá v Brně shlédl, stejně nezapomenutelný prof. Povolný jako zpěvák a herec, cimbálovka J. Ungermana či literáti a výtvarníci kolem Veroniky – symbolizuje mi to, že u vás zcela spontánně dochází k propojení kultury a ochrany přírody. Ne, že by se o to jinde nesnažili, ale u vás je to tak nějak samorostlé, z podstaty věci.

Zdraví nás …

Jihomoravské

1

1. omezení přísunu živin z povodí

Vážení čtenáři Jihomoravských ekolistů,

Od roku 1990 je i v České republice slaven 22. duben jako světový svátek péče o životní prostředí.

dovolte mi, abych několika větami přispěl do tohoto čísla, které vychází v době příprav akcí na oslavu Dne Země, a zároveň se s Vámi podělil o svoji radost z toho, že časopis o ekologickém dění v Jihomoravském kraji bude vycházet i v roce 2005.

Do letošních oslav Dne Země se poprvé aktivně zapojí i Jihomoravský kraj. Oslavy se budou konat 23. a 24. dubna na hradě Veveří pod záštitou hejtmana Ing. Stanislava Juránka (který přislíbil osobní účast) a na jejich organizaci se budou podílet téměř dvě desítky neziskových organizací pod vedením Lipky – Domu ekologické výchovy.

Poprvé se oslavy Dne Země uskutečnily 22.4.1970 ve Spojených státech amerických. Rozsáhlá kampaň žádala stabilizovat počet lidí na Zemi, zvýšit energetickou účinnost a hledat obnovitelné zdroje energie, recyklovat materiály a odpady, vyloučit z používání chemikálie a odpady, které ničí ozónovou vrstvu, omezit zemědělské postupy které vedou k erozi půdy a snižování její produktivity. V roce 1990 se k americké tradici připojil zbytek světa. 200 milionů lidí na celém světě ze 140 zemí znovu dokázalo, že se zajímají o ochranu životního prostředí na Zemi. Zprávy z celého světa informovaly o pochodech, soutěžích, koncertech, festivalech, ekotrzích, úklidových akcích, výsadbách stromků a ostatních ekologických aktivitách.

Letošní oslavy mají téma Zdravá planeta – zdravý člověk. Na nádvořích hradu budou připraveny tematické informační stánky a hlavně stanoviště s praktickými činnostmi o zdravém bydlení, biozemědělství, Fair Trade, dopravě, odpadech, šetrné turistice, brněnské přehradě a sinicích, Natuře 2000, Zdravých městech, adopcích na dálku a mnoha dalších oblastech. Na některých stáncích bude možno si vyzkoušet stará řemesla, práci s přírodními materiály, rodiny se budou moci zapojit do soutěže o drobné ceny. Na pódiu v Příhrádku vystoupí sdružení Ratolest s romskými tanci, cimbálová muzika Veronica, taneční skupiny Valášek a La Quadrilla a také amatérské divadlo. V areálu hradu bude čajovna, výstavy fotografií a krátké odborné přednášky zaměřené na téma Zdravá planeta – zdravý člověk. V lesích kolem hradu budou probíhat sportovní aktivity a bude zde připraven i meditační labyrint. Věřím, že Vám první letošní číslo Jihomoravských ekolistů přináší zajímavé a inspirující informace a těším se, že se s mnohými z Vás setkám při oslavách Dne Země na prosluněných nádvořích hradu Veveří. Ing. Bc. Jiří Crha ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Čisté povodí Svratky „Motto: Bez vody není života“ Kvalita a ochrana vod je důležitou národní a mezinárodní prioritou danou Zákonem o vodách (č. 254/2001 Sb.) a Rámcovou směrnicí o vodní politice EU (2000). Jihomoravský kraj si je toho vědom od prvopočátků svého působení, a proto naplňuje důležitý koncepční dokument Program rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen PRK JMK) i v oblasti vodního hospodářství. Jako jedno z prioritních opatření pro rok 2003 bylo usnesením zastupitelstva JMK č. 367/02/Z11 přijato opatření 2.4 Odstranění (omezení) eutrofizace povrchových vod s následující charakteristikou: „Zpracování koncepce pro postupné odstraňování eutrofizace vodních útvarů snižováním přísunu biogenních prvků (fosforu a dusíku) z bodových a plošných zdrojů znečistění. Příprava a realizace opatření pro intenzifikaci odstraňování fosforu a dusíku na ČOV z aglomerací nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, případně menších, pokud to místní poměry vyžadují. Zpracování programů a podpora postupného zavádění kodexu správné zemědělské praxe (postupů) u jednotlivých zemědělských subjektů. Do roku 2005 programově podpořit lepší dostupnost bezfosfátových pracích prostředků pro spotřebitele.“

Aktuální téma

Aktivity naplňující opatření: „Vypracování koncepce pro postupné odstraňování eutrofizace vodních útvarů snižováním přísunu biogenních prvků (fosforu a dusíku) z bodových a plošných znečistění.“

2

Ve smyslu výše uvedených koncepčních dokumentů zahájil Jihomoravský kraj již v roce 2002 pilotní projekt Čisté povodí Svratky (dále jen ČPS) k vyřešení dlouhotrvající špatné kvality vody v přehradních nádržích Brno a Vír vlivem přemnožených sinic – cyanobakterií, a to i v intencích mezinárodního semináře pořádaného ve dnech

23.–24. května 2002 v Praze Evropskou komisí, který byl zaměřen na vztah mezi Rámcovou směrnicí o vodní politice EU a programy ISPA v tzv. Dunajském regionu. Na území ČR bylo určeno povodí Svratky jako pilotní povodí s cílem připravit projekty, které odzkouší na menším území zpracování plánů, jež v souladu s cíli Rámcové směrnice navrhnou potřebná investiční opatření, která by mohla být následně financována z evropských fondů po vstupu ČR do EU (kohezní a strukturální fondy). Vodní nádrže Brno a Vír jsou zasaženy rozvojem sinic, brněnská již v masovém stadiu. Neustálý přísun znečistění zejména ze zdrojů komunálních, průmyslových a zemědělských z povodí, má za následek nadbytek živin v nádržích, který způsobuje rozvoj sinic. Zejména u brněnské je zřejmé i značné vnitřní zatížení – živiny obíhají i uvnitř nádrže. Přísun živin, hlavně fosforu (P) a dusíku (N), je obrovský. Do vodárenské nádrže Vír je každý rok vnášeno bezmála 20 tun P a 600 tun N, a do nádrže Brno 35 tun P a 750 tun N. Neexistuje jednoduchý a rychle uskutečnitelný recept na omezení rozvoje sinic, natož na jejich likvidaci. Jediným účinným řešením omezujícím rozvoj sinic je komplex kombinovaných opatření navržený po důkladných analýzách vody a sedimentů v nádržích, a analýzách a vyhledání zdrojů znečištění v celé ploše povodí nad nádržemi. Systematické dlouhodobé řešení musí být navrženo multidisciplinárním projektem postupně řešícím:

a) z bodových zdrojů komunálních, zemědělských a průmyslových návrhy kanalizací a ČOV; b) z plošných zdrojů revitalizací krajiny jak biologicky, tak technicky – protierozní opatření – orba po vrstevnici, zatravnění, zalesnění, vsakovací pásy a průlehy systémy menších nádrží a poldrů a vše další co omezí povrchový odtok vod – jedná se tedy současně o dílčí protipovodňová opatření zvýšením retenční schopnosti krajiny; 2. omezení či zastavení výroby pracích prostředků s obsahem fosforu; 3. odstranění infikovaných sedimentů z nádrží. Řešení obnovy nádrží Brno a Vír a revitalizace příslušného povodí Svratky (1600 km2) upřednostňujeme proto, že obě nádrže jsou velmi významné – Brněnská jako nejvýznamnější víceúčelová pro Brno a okolí a Vírská jako nejvýznamnější zdroj pitné vody pro 480 000 obyvatel brněnského a žďárského regionu.

Cíl projektu: Návrhy a realizace opatření směřujících ke zlepšení kvality vody v povodí řeky Svratky nad Brnem a ve vodních nádržích Brno a Vír a tím omezení masového rozvoje cyanobakterií – sinic, jež produkují toxické látky a tím ohrožují užívání vody nádrže Brno a upravitelnost vody na pitnou z nádrže Vír .

Rámcový postup řešení projektu: Omezení přísunu živin (zejména fosforu a dusíku) z plochy povodí vodních nádrží Brno a Vír z plošných a bodových zdrojů znečištění Typy opatření: revitalizace krajiny – protierozní opatření, zatravnění a zalesnění, vsakovací pásy a průlehy, systémy menších záchytných nádrží mokřadního typu a vše další k omezení povrchového odtoku. Dále výstavba nebo rekonstrukce čistíren odpadních vod komunálních a průmyslových, omezení používání fosfátových pracích a mycích prostředků, zavedení používání zemědělských hnojiv biologických, nikoliv minerálních – jejich zbytky jsou vodou transportovány do vodotečí a nádrží. Teprve po prokazatelném snížení přísunu živin do nádrží lze zahájit čištění v nádržích, zejména asanaci infikovaných sedimentů v nádržích Brno a Vír.

Dosud vykonané přípravné práce a doporučení dalšího postupu:

Jihomoravské • komunikace s veřejností, environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, • příprava variantních řešení asanace dnových sedimentů v nádržích například částečným vytěžením, překrytím či při částečném vypuštění vápněním, při úplném vypuštění, deponie atd. Sedimentů k asanaci je v nádrži Brno asi 2 mil. m3 (celkem asi 4 mil. m3 ve vrstvách až 3,5 m silných – nejsou nebezpečným odpadem, těžké kovy a radionuklidy jsou v normě) • příprava dokumentů pro žádosti na strukturální fondy EU a české fondy. Na výše uvedené další přípravné práce shromažďuje JMK finanční prostředky od třech spolupracujících subjektů: statutární město Brno, Kraj Vysočina (spolu s JMK NUTS II), Pardubický kraj, předběžně jsou tyto prostředky slíbeny pro rok 2005–2006 v celkové výši 5,5 mil. Kč (minimální k pokračování prací). Státní podnik Povodí Moravy přislíbil spolupráci při monitorování množství a jakosti vod. Celkové náklady na přípravné a investiční práce se odhadují na 3,355 mld. Kč. Neustále je nezbytné ctít zásadu, že nejdříve musí být snížen přísun živin do nádrží a pak teprve lze asanovat prostory nádrží. V souvislosti s řešením projektu ČPS se Jihomoravský kraj zapojil do projektu Iniciativy Společenství INTERREG IIIC – „Community Rivers“ (COR), v jehož rámci budou v letech 2004 – 2006 zejména vyměňovány zkušenosti s řešením podobných problémů, (jako v projektu ČPS) ve Velké Britanii – Wales, Španělsku – Katalánsko a Holandsku – Hunze en A‘as mezi projektovými partnery: • Torfaen County Borough Council (Velká Británie) je vedoucím partnerem a řídí celý projekt; • Museu Industrial del Ter, River Park Llobregat (Španělsko) vede komponentu ekologická výchova a vzdělávání; • Keep Wales Tidy (Velká Británie) vede komponentu zapojení veřejnosti; • Jihomoravský kraj (Česká republika) vede komponentu zlepšení říčního prostředí; • Hunze en A’as Water Board (Holandsko) vede komponentu migrace ryb. JMK nejvíce očekává od spolupráce u komponent zapojení veřejnosti a ekologická výchova a vzdělávání, poněvadž zejména zde předpokládáme velké zkušenosti v zemích EU. Ing. Václav Košacký člen komise ŽP JMK

JMK spolu s městem Brnem zadal říjnu 2003 a v dubnu 2004 převzal přípravnou dokumentaci „Návrhy opatření k realizaci projektu ČPS“ s těmito doporučeními pro další práce na projektu: • kvantifikace a analýzy sedimentů v nádrži Vír (Brno je hotovo), mapy dnových sedimentů, zhodnocení infekčního potenciálu v různých částech nádrže, • doplnění sítě měření jakosti a množství vod o 21 profilů a případně matematické modelování jakosti vody v povodí a nádržích Brno a Vír, • záchytné nádrže mokřadního typu nad nádržemi Brno a Vír (celkem 11 míst), hlavně v konci vzdutí brněnské nádrže – Bažinky a nad Vírem v profilu Borovnice, • omezení plošného znečištění – studie protierozní ochrany s návrhy ekologických opatření nad nádržemi Brno a Vír. Zahájení komplexních pozemkových úprav, • revitalizace potoků Lubě, Luční a Račický, • příprava dokumentací pro 16 čistíren odpadních vod a jejich výstavba

Aktuální téma

Slovo ředitele krajského úřadu

22. dubna tisíce organizací a milióny jednotlivců na celém světě opět oslaví svátek modré planety, svátek, který vznikl na podkladě studentských akcí v USA v roce 1970, mezinárodní Den Země. Smyslem oslav Dne Země je připomenout společný zájem o společenské, politické a ekonomické změny směřující k udržitelnému životu na Zemi.

EKOLISTY

Aktuální téma

1/2005

Aktuální téma

foto: archiv JMK

3

Odkud má Jihomoravský kraj vodu?

Vírský oblastní vodovod

Jako další možné řešení zásobení vodou v oblastech s méně příznivým poměrem zásobovaných obyvatel pitnou vodou nebo nedostatkem kvalitní pitné vody je snaha prosadit distribuci vody již vybudovanou vodárenskou soustavou Březová II. a Vírského oblastního vodovodu na Břeclavsko. Napojením dalších spotřebitelů na tuto vodárenskou soustavu bude dosaženo jak zajištění zásobení kvalitní pitnou vodou dalších obyvatel, tak i ekonomického efektu – snížení nákladů na 1 m3 vyrobené pitné vody. V Jihomoravském kraji je zásobeno z 236 vodovodů pro veřejnou potřebu 1.057.210 obyvatel, což představuje 88,6% všech obyvatel v kraji. Celková délka vodovodní sítě je 5671,8 km. Kvalita dodávané vody odpovídá hygienickým předpisům a v současné době, až na malé výjimky, nejsou v Jihomoravském kraji zásadní problémy. Drobné nedostatky jsou řešeny vlastníky vodovodů ve spolupráci s vodoprávními úřady a orgány hygienické služby. U provozovatelů vodovodů je v rámci správního řízení, ve kterém je vydáváno povolení k provozování vodovodů, ověřována jejich kvalifikace – resp. odborná způsobilost k zajištění této klíčové služby pro obyvatelstvo – dodávání nezávadné pitné vody spotřebiteli. Celý proces provozování vodovodů, případně jeho dílčí části, podléhá kontrolám, ze strany vodoprávních úřadů, a to podle zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění novel a zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění novel, i dalších orgánů např. hygienické služby podle zákona č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění novel. Provozovatelé jsou povinni zajistit vedení evidence údajů týkajících se vodovodů (tzv. majetková a provozní evidence) a vybrané údaje z této evidence, týkající se mezi jiným i jakosti vody v rozvodné vodovodní síti, jsou provozovatelé povinni předávat vodoprávním úřadům (obce s rozšířenou působností), které je zpracovávají za svůj územní obvod a předávají je ústřednímu vodoprávnímu úřadu (ministerstvu), který vede ústřední evidenci těchto údajů.

Rozsah zásobení pitnou vodou – současný stav Rozhodující podíl na zásobování obyvatelstva pitnou vodou v Jihomoravském kraji má vodárenská soustava Březová II, Vírský oblastní vodovod (dále jen VOV) a vodovod Březová I., které jsou dominantními vodárenskými soustavami pro územní celky Brno-venkov a Brno-město. Tvoří páteř rozvodného systému s napojeními skupinových a samostatných vodovodů, a dále vodovodního systému města Brna.

Aktuální téma

Druhým nejvýznamnějším zdrojem vody je v současnosti vodárenská nádrž na řece Svratce ve Víru s úpravnou vody Švařec, která je součástí Vírského oblastního vodovodu. V kritické situaci je úpravna vody ve Švařci schopna svojí kapacitou dočasně zastoupit nejdůležitější zdroj vody, tj. II. Březovský vodovod, v případě jeho vážné poruchy nebo plánovaných oprav. Tento zdroj nahradil zdroj povrchové vody z řeky Svratky s úpravnou vody Pisárky.

4

V jihozápadní části území Brno-venkov se rovněž výrazně podílí na zásobování obyvatelstva pitnou vodou další skupinové vodovody, z nichž nejvýznamnější je vodovod Ivančice–Rosice s nejvýznamnějšími zdroji v jímacím území podzemní vody Moravské Bránice a jímací území podzemní vody Ivančice s úpravnou vody.

Zásobování obyvatelstva Blanenska je zajišťováno 14 skupinovými vodovody a 70 samostatnými vodovody pro veřejnou potřebu. Na Blanensku je skupinový vodovod Malá Lhota–Lubě, který přebírá vodu z vodovodního přivaděče Březovský II., jenž má jímací území na Svitavsku v obci Březová a slouží především pro zásobení Brna-města. Z Blanenska je voda předávaná dokonce i do Olomouckého kraje – územní celek Prostějov prostřednictvím skupinového vodovodu Drahanská vrchovina, který je zásoben z jímacího území Velké Opatovice, k.ú. Blansko. Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou mají skupinové vodovody Boskovice a Blansko se zdroji podzemní vody zejména ze zdrojů Velké Opatovice, Katany, Spešov, Rájec-Jestřebí, záložním zdrojem skupinového vodovodu je v současné době jímání povrchové vody z vodárenské nádrže Boskovice vybudované na vodním toku Bělá. Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou Břeclavska mají skupinové vodovody Hustopeče, Velké Pavlovice, Mikulov, Břeclav a Pohořelice zásobované z vlastních zdrojů situovaných nebo sloužících pro tyto vodovody na ÚC Břeclav. K předním jímacím územím pro tuto lokalitu patří zejména Nová Ves, Vranovice I, Vranovice II, Iváň, Zaječí, Lednice, Kančí obora, Cvrčovice. Zásobování obyvatel Hodonínska pitnou vodou je zajištěno přes pět hlavních skupinových vodovodů: Hodonín, Koryčany–Kyjov–Klobouky, Veselí–Strážnice, Podluží a Bzenec–Kyjov–Hodonín vzájemně propojených, dotovaných ze tří zdrojů: jímací území Bzenec, vodárenská nádrž Koryčany, jímací území podzemní vody Moravská Nová Ves. Rozhodující podíl na zásobování pitnou vodou Vyškovska má šest hlavních skupinových vodovodů: Vyškov, Pustiměř–Ivanovice, Hodějice–Heršpice–Nížkovice–Kobeřice, Dražovice–Letonice, Ježkovice–Ruprechtov–Podomí a Dětkovice–Švábenice, které nejsou vzájemně propojené. Významnými zdroji pro tyto vodovody jsou: vodárenská nádrž Opatovice s úpravnou vody Lhota, jímací území podzemní vody jsou Drnovce, Dědice, Manerov, Brankovice a Pustiměř. Znojemsko je zásobováno ze 16 skupinových vodovodů a 33 samostatných vodovodů pro veřejnou potřebu, přičemž všechny jsou zásobované z vlastních zdrojů situovaných nebo sloužících pro tyto vodovody na ÚC Znojmo kromě zdrojů skupinového vodovodu Loděnice, jež jsou situované na ÚC Břeclav. Nejvýznamnější jsou skupinové vodovody Znojmo, Třebíč, Štítary a Jevišovice se zdroji povrchové vody z nádrží Vranov a Znojmo. Ze zdroje povrchové vody z údolní nádrže Vranov s úpravnou vody Štítary jsou v rámci oblastního vodovodu Vranov- Moravské Budějovice-Dukovany zásobené větve, a to skupinové vodovody Štítary, Bítov, Jevišovice, Třebíč. Odtud všude máme pitnou vodu, a proto „chraňte tu vodu, nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd…“ Pozn.: mapové znázornění základní vodárenské sítě se nachází na vložené příloze Ing. Andrea Dáňová oddělení vodního a lesního hospodářství, odbor životního prostředí KrÚ JMK

Jihomoravské

Prakticky celá novodobá historie brněnského vodárenství je poznamenána hledáním dalšího, doplňujícího vodního zdroje, který by spolu s prameništěm v Březové nad Svitavou zajistil dostatek kvalitní pitné vody nejen pro Brno, ale i pro celou brněnskou aglomeraci. Dlouhá léta plnila tuto funkci řeka Svratka s úpravnou vody Pisárky. Tento zdroj měl však problémy s kvalitou surové vody, která se mnohdy stávala obtížně upravitelnou. Také poměrně vysoká teplota vody v létě je pro pitnou vodu nepříznivá. Kvalita surové vody v řece je navíc snadno zranitelná, neboť při průtoku řeky zastavěným a dopravně exponovaným územím hrozí kontaminace vody např. ropnými látkami, nepovoleným vypouštěním odpadních vod apod. Snahy dát brněnskému regionu zdroj, který by na dlouhou dobu vyřešil problémy s vodou a zajistil tak jeho rozvoj, vyústily v sedmdesátých letech v rozhodnutí státu vybudovat vodovod z vodárenské nádrže Vír na řece Svratce. Jeho výstavba měla být zahájena již v roce 1977. Výstavba vírského oblastního vodovodu však byla zahájena až v roce 1988 a voda měla být přivedena do Brna v roce 1994. Stavba, jejímž investorem byl stát, byla až do roku 1993 plně dotována ze státního rozpočtu. V rámci privatizačního procesu ve vodním hospodářství předal stát koncem roku 1993 investorství na budoucího vlastníka díla, sdružení měst, obcí a svazků obcí Vírský oblastní vodovod. Na toto sdružení, jehož členy jsou kromě města Brna další obce a svazky obcí, které budou napojeny na VOV, byly také směřovány finanční prostředky státu. Roční objemy finančních prostředků však byly nedostatečné a proto se dokončení stavby stále oddalovalo a stavba byla uvedena do trvalého provozu teprve v roce 2002. Stavba byla projektována v době, kdy spotřeba vody neustále rostla a pokles spotřeby vody, vyvolaný ekonomickou výší vodného, se dostavil až v době, kdy podstatné části stavby (úpravna vody ve Švařci, štolové přivaděče apod.) byly již ve vysokém stupni rozestavěnosti. Přestože možnosti ovlivnit rozsah stavby byly malé, podařilo se omezit nebo vypustit alespoň některé části stavby. Byly zmenšeny profily některých úseků přivaděče, zmenšeny kubatury vodojemů a úpravna vody byla zatím vystrojena technologií jen na poloviční kapacitu, než bylo původně vyprojektováno, tj. na výkon 1150 l/s. Surová voda je z nádrže Vír do úpravny vody Švařec přivedena tlakovou štolou o průměru 2 100 mm, dlouhou 4 691 m, a dále potrubím profilu 1 400 mm. Úpravna vody Švařec je jednostupňová, základními prvky jsou ozonizace surové vody, čiření síranem hlinitým, filtrace, neutralizace vápnem a dávkování ozonu do upravené vody. Zdravotní zabezpečení upravené vody je prováděno chlordioxidem s možností záměny za chlor. Pro zlepšení kvality upravované vody bude v roce 2005 zahájeno plnění druhé poloviny filtrů granulovaným aktivním uhlím. Z úpravny vody pokračuje trasa přivaděče dvěma na sebe navazujícími tlakovými štolami Švařec–Běleč a Běleč–Štěpánovice profilu DN 2 100 mm o celkové délce 15 908 m. Dále pak sklolaminátovým potrubím Hobas profilu 1 400 mm, délky 13 269 m až do nového vodojemu Čebín o objemu 8 000 m3 . Ve vodojemu Čebín se měkčí vírská voda míchá s provzdušněnou vodou z II. březovského vodovodu a je zde možno vodu zdravotně zabezpečovat. Z vodojemu Čebín pokračuje přivaděč délky 12 366 m přes Medlánky do Bystrce. V úseku Bystrc–Bosonohy je přivaděč DN 1 100 délky 4 398 m uložen v průchozí štole. V Bosonohách je na odbočce vybudován vodojem o objemu 6 350 m3 s čerpací stanicí pro zásobování městských částí Bohunice, Nový Lískovec, Kamenný vrch a Kohoutovice. Úsek přivaděče Bosonohy–Nebovidy–Moravany s vodojemem Nebovidy nebyl zatím vybudován, na jeho výstavbu je vydáno stavební povolení. Úsek Moravany–Rajhrad slouží pro zásobování Rajhradu a dále obcí na trase Rajhrad–Těšany s odbočkou na Sokolnice.

Vírská přehrada – zdroj surové vody, foto: VOV, s.m.o. V rámci výstavby VOV byly také vybudovány čistírny odpadních vod pro obce Nedvědice, Doubravník, Štěpánov, a byly poskytnuty finanční příspěvky na ČOV Olešnice a Vítochov. Vybudováním Vírského oblastního vodovodu a jeho propojením s II. březovským vodovodem vznikla vodárenská soustava, jejímž provozovatelem jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Právě spolupráce obou vodních zdrojů zabezpečí spolehlivou dodávku kvalitní vody v celém regionu za sociálně přijatelnou cenu. Vírský oblastní vodovod je investicí, která na dlouhou dobu vyřeší zásobování vodou velké části Jihomoravského kraje a i části Kraje Vysočina. Na VOV se postupně připojily obce na trase Švařec–Brno (Švařec, Štěpánov nad Svratkou, Malhostovice, Drásov) a dále město Modřice, pro léta 2005-2006 se připravuje připojení Štěpánovic, Doubravníku, Tišnova a Koroužného. Sdružení VOV v současné době připravuje projekt „Zásobování obyvatelstva pitnou vodou z VOV“, v jehož rámci bude realizován chybějící úsek trasy Bosonohy–Moravany s vodojemem Nebovidy, dále bude připojena skupina obcí Dolní Loučky, Kaly, Újezd u Tišnova a realizováno napojení vodovodů Ivančice a Židlochovice. Stavba by měla být realizována v letech 2005–2008 s přispěním Fondu soudržnosti EU. Ing. Miloš Brzák Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí K článkům v rubrice Aktuální téma je určena vložená příloha s mapkami: • Ochranná pásma vodních zdrojů a čistírny odpadních vod v JMK • Čisté povodí Svratky - Ohrožení zemědělských půd vodní erozí - Mapa dnových sedimentů - Vztah obcí s nevyřešenou likvidací odpadních vod a čistotou vody v recipientu

Aktuální téma

V současné době je v Jihomoravském kraji, a to ve všech územních celcích, vykazovaná kladná bilance v celkové vydatnosti zdrojů podzemní i povrchové vody a celkové potřeby pitné vody pro obyvatelstvo. Jednotlivé územní celky, včetně vodohospodářského provázání distribučního systému města Brna a Brna-venkova jsou v zásobování pitnou vodou soběstačné, s rezervami pro možný rozvoj. Zřetelné je fungující hospodaření vodou a její distribuce jednotlivým spotřebitelům významnými vlastníky a provozovateli.

EKOLISTY

Aktuální téma

1/2005

Aktuální téma

5

Okénko pro obce

Péče o krajinu Lednicko-valtického areálu (LVA)

Nízkoenergetické a pasivní domy v Hradčanech

1/2005

V letech 1991–93 byl v Arizoně proveden experiment pod názvem Biosféra 2 (označení Biosféra 1 platilo pro planetu Zemi). Do obrovského skleníku byly umístěny stromy, rostliny, jezero a zvířata tak, aby se co nejvěrněji modeloval život na Zemi. Osm dobrovolníků mělo v tomto hermetickém prostředí žít dva roky bez možnosti zásahů z vnějšku (energie, potrava, vzduch).

Co však je již podstatně méně známé, je skutečnost, že hlavním důvodem „zápisu“ je celé území areálu, tedy oněch zmiňovaných dvě stě čtverečních kilometrů se svými zcela mimořádnými atributy.

Cílem bylo dokázat, že je možné vytvořit ekosystém Země i v malém. Bohužel, tento projekt musel být po krátkém čase přerušen, protože zde nebylo možné udržet hladinu kyslíku nezbytnou pro život. Z výsledku tohoto experimentu vyplývá jediné – pokud svým chováním zničíme ekosystém naší planety, zničíme sami sebe, protože jej zatím neumíme nahradit. Neznamená to však, že bychom nutně museli být zastánci hesla „zpátky na stromy!“, je jen třeba, abychom důsledněji přemýšleli o souvislostech. Dobrým příkladem mohou být nízkoenergetické a pasivní domy, v nichž se, na první pohled překvapivě, při maximálním snížení spotřeby energie na vytápění, zvyšuje komfort bydlení. V ČR spotřeba energie na vytápění všech budov činí 42 % z celkové spotřeby energie. Proto je dnes nejen u nás, ale i ve světě podporovaná snaha vedoucí ke snižování spotřeby energie, která má i svůj ekologický důvod. Jen pro představu: průměrný rodinný dům spotřebuje za rok přibližně 20 000 kWh energie potřebné k pokrytí výroby tepla a spotřeby elektřiny. Při výrobě uvedeného množství energie se do ovzduší uvolní asi 53 tun CO2, který se dostává do atmosféry a zvyšuje skleníkový efekt a klimatické změny na zeměkouli. Cílem ekologů je vytvořit dům, který by v ideálním případě potřeboval ke svému provozu 0–5 kWh placené energie na vytápění. Tyto domy se označují jako „nulové domy“. Bohužel náklady na jejich pořízení jsou tak vysoké, že nějaký čas ještě potrvá, než se začnou objevovat v běžné výstavbě. Energeticky úsporné domy se podle měrné potřeby energie na vytápění za rok na 1m2 obytné plochy dělí na: • běžné domy postavené podle současných norem – 100 až 120 kWh/m2/rok; 2 • energeticky úsporné – 50 až 70 kWh/m /rok; • nízkoenergetické – 15 až 50 kWh/m2/rok; • pasivní – 5 až 15 kWh/m2/rok. Pasivní domy jsou zatím považovány za rozumnou hranici. V jejich případě je totiž možno počítat s částečnou návratností vložených investic. Dům se neobejde bez využití sluneční energie, rekuperace vzduchu (větrací systém se zpětným získáváním tepla) a dalších technických zařízení. Tepelná ztráta takového domu tvoří 2 kW – záleží na velikosti domu. Je tak nízká, že se zde projeví každý sebemenší tepelný zdroj. Např. člověk vydává teplo o hodnotě 120 W (16 lidí takový dům vytopí pouze svou přítomností!), lednička, televize, sprchování, vaření – to jsou zdroje tepla, se kterými pasivní dům pracuje a využívá je. Z posledního měření provedeného v Německu vyplývá, že se v těchto domech za celou zimu topí pouze 15 dní! Přitom cenový nárůst vlastní stavby, oproti klasickému domu, je pouze 5–15 % při nesrovnatelně kvalitnějším bydlení. Abychom však nezůstali pouze u teorie. V současné době je připravován projekt „Sluneční ulice“. V lokalitě Hradčany u Tišnova je plánována výstavba 17 nízkoenergetických pasivních rodinných domů. Jedná se projekt je v České republice zcela ojedinělý. Kromě výstavby nízkoenergetických budov, které by splňovaly nejpřísnější kritéria zdravého a útulného bydlení, je do projektu zahrnuto také vybudování parku a hřiště (800 m2). Tedy areálu, který se stane místem setkávání nejen obyvatel nové čtvrti, ale i obyvatel Hradčan. Skladba zástavby je volena tak, aby zde měly možnost bydlet nejrůznější vrstvy obyvatel, které podpoří pestrost tohoto území. Budou zde postaveny dva bytové domy (celkem pro čtyři rodiny) se společným

Přesto existovala vcelku jasná shoda mezi samosprávou, státní správou, odbornou i laickou veřejností, že je nejvyšší čas pro krajinu „něco zásadního“ udělat. Řada těchto podnětů byla formulována

foto: archiv MěÚ Lednice

v rámci projektu „Účast veřejnosti“, hrazeného ze zdrojů kanadského velvyslanectví, jehož nositelem byla obec Lednice. Tato témata se pak logicky objevila i ve strategických rozvojových dokumentech okresu i regionu pořizovaných v roce 1999. Významný byl též samotný vznik mikroregionu, který si logicky podporu rozvoje LVA z pozice místní samosprávy vzal za svou prioritu. Zásadní změnou a impulsem však bylo až přehodnocení priorit okresního úřadu. Jeho prostřednictvím byly na krajinné úpravy a plánování v LVA vyčleněny první desítky milionů korun. Díky tomu byly tak poprvé v novodobé historii vytvořeny podmínky pro pokus o soustavnou péči o toto jedinečné území, který se projevil nejen v konkrétních krajinářských zásazích realizovaných především v krajině kolem Lednických rybníků. Vznikla také první část urbanistické studie celého území, která by si zajisté zasloužila dokončení. Reforma veřejné správy, která vzápětí přinesla zánik okresních úřadů, již tento nastartovaný proces nemohla zastavit. Došlo sice k pozastavení financování ze zdrojů okresního úřadu a nově vznikající kraj nemohl při absenci vlastních zdrojů ve financování pokračovat. O to aktivněji se však vedla diskuse o dalším postupu, protože již jednou vložené prostředky státu není možné nechat znehodnotit. Příspěvek, který poskytl v roce 2003 ze své rezervy Jihomoravský kraj, umožnil za daného stavu alespoň symbolické, přitom tolik potřebné, pokračování započatého úsilí. Největším společným úspěchem se za dané situace stalo bezesporu usnesení vlády ze srpna 2004, které pověřuje Ministerstvo životního prostředí zřízením mezirezortní skupiny pro LVA. Právě tato komise, jejímiž členy vedle zástupců místní samosprávy, kraje a dalších institucí jsou i zástupci ministerstev živ. prostředí, kultury, místního rozvoje, zemědělství, financí a obrany, by mohla do budoucna garantovat komplexní péči o nejcennější krajinný celek našeho státu. Teprve budoucnost však ukáže, zda se tomu tak skutečně stane. Dvanáct míst zapsaných od roku 1992 na prestižní seznam znamená pro náš stát jistě velký závazek, který je však bohužel mnohdy zapotřebí připomínat. Také proto vytvořilo 12 měst a obcí, na jejichž území se památky nacházejí. společné sdružení, které se pod názvem České dědictví UNESCO snaží o společnou propagaci. Jednotlivá města a obce mohou sice dle svých možností vypomáhat, hlavní tíhu závazku však na sebe nemohou převzít. Své role v oblasti propagace a prezentace hodnot památek UNESCO se ovšem nezříkáme. Právě sdružování nám k tomu vytváří nejlepší předpoklady, jejichž výsledky jsou řada katalogů, společná propagace na veletrzích či spoluorganizování výstav. Již tři roky existuje obnovená naučná stezka „Lednické rybníky“, kde se mohou návštěvníci seznámit na celkem 34 tabulích nejen s významnými přírodními hodnotami, ale také se základy péče o udržení hodnot kulturní a přírodní krajiny v návaznosti na úpravy, které zde byly v posledních letech realizovány. Máme-li však, jak se hovoří ve zmiňovaném článku úmluvy, zachovat hodnoty tohoto území budoucím generacím, čeká nás nelehký úkol. Zůstává totiž celá řada dosud neřešených problémů spojených s péčí o krajinu Lednicko-valtického areálu. Jistě lze zaznamenat určitý pokrok, který během několika posledních let nastal, jsme však svým způsobem stále spíše na začátku skutečně odpovědného plnění závazků, které na sebe spolu s návrhem na zápis kulturní a přírodní krajiny areálu mezi nejcennější světové památky náš stát dobrovolně již před více než osmi lety vzal. RNDr. Libor Kabát starosta Lednice a předseda Sdružení a Svazku region LVA

schodištěm, každý se dvěma byty a příslušnou částí zahrady (200 m2) pro každý byt. Projekty jednotlivých domů budou individuální na základě požadavků stavebníka. V úzké spolupráci s projektantem pak vznikne harmonický celek. Projektování domů se ujal velmi zkušený akad. arch. Aleš Brotánek, jehož specializací jsou právě nízkoenergetické a pasivní domy. Na vybrané lokalitě je umožněna také výstavba ekologických domů z netradičních materiálů jako je nepálená hlína, sláma apod. (V zahraničí – Rakousko, Francie, USA – je již dnes možno sledovat trend návratu k tradičním materiálům, které se koneckonců osvědčily minulým generacím i na našem území.) Při výběru hradčanské lokality hrála svoji roli rovněž dopravní dostupnost (autobus 10 minut a vlak 15 minut pěšky) a přitom zachování všech výhod bydlení v přírodě (blízkost lesů, řeky, rybníka atd.) i dostupnost běžných nákupů. Věříme, že skupina autorů a tvůrců ojedinělého projektu dokáže nejen svým nadšením pro věc, ale i odborným přehledem zaujmout jinou skupinu, tentokrát investorů, kteří zrealizují svoje představy o zdravém a ekologickém bydlení. Doufejme, že se za několik let budou moci podívat další zájemci na první sídliště domů, které se dnes sice v desítkách, ale rozptýleně objevují na území České republiky. Michal Navrátil www.rigi.cz, [email protected]

Výstava „Harmonie, ekologie a ekonomika v bydlení“ Občanské sdružení Ekodům společně s Fakultou stavební ČVUT Vás zve na výstavu o ekologickém přístupu k bydlení Harmonie, ekologie a ekonomika v bydlení do chodeb Krajského úřadu Jihomoravského kraje ve dnech 27. dubna – 18. května 2005. Ekodům je nezisková organizace architektů a odborníků z oblasti stavebnictví, kteří usilují o používání nejnovějších i tradičních postupů a technologií v architektuře tak, aby co nejlépe sloužily člověku a co nejméně omezovaly přírodu. Na výstavě chceme zejména laickou veřejnost seznámit se současnými trendy v bydlení spojenými s udržitelným stavěním, které kladou důraz na jeho kvalitu, ekonomiku a omezení negativních vlivů na životní prostředí. Informace o sdružení a jeho aktivitách, ekologických stavebních technologiích, odkazy na zahraniční internetové stránky naleznete na www.ecn.cz/ekodum. Vaše dotazy nám můžete napsat na e-mail: [email protected]. Ing. Jan Král místopředseda Ekodům o.s.

Okénko pro obce

Jak se tedy dnes dokážeme postarat o toto velkoryse zkomponované a po několik staletí dotvářené území? Nelze než konstatovat, že uplynulá desetiletí znamenala výrazný odklon od soustavné péče o toto území. Je celkem pochopitelné, že minulý režim neměl důvod přehnaně uctívat dílo šlechtického rodu Lichtenštejnů. Své sehrála i skutečnost, že území se stalo příhraniční střeženou oblastí, a hlavně ztratilo jednoho „pána“, díky čemuž možná mohlo vůbec vzniknout. Naštěstí se našlo dost odborníků, kteří si byli výjimečných hodnot tohoto místa dostatečně vědomi. Pochopitelně v tom sehrála významnou roli i přítomnost středního a vysokého zahradnického školství v Lednici. Je přitom určitým paradoxem, že začátek 90. let znamenal sice ocenění významu Lednicko-valtického areálu, když zde byla vyhlášena chráněná krajinná památka, ale současně znamenal i další ústup v údržbě této kulturní a přírodní krajiny. Dokonce ani následující zařazení mezi prestižní světové památky nevedlo k významnější změně. Symbolické je, že ze stodvacetimilionové účelové dotace na „záchranu LVA“, vyčleněné po mnoha intervencích přímo ze státního rozpočtu, nebylo pro záchranu a obnovu krajiny použito prakticky nic.

Okénko pro obce

Jihomoravské

Lednicko-valtický areál je nepochybně dostatečně známým územím a najde se i mezi širokou veřejností jen málo těch, kteří by pochybovali o výjimečných kulturních a přírodních hodnotách, které se zde na téměř 200 km2 nacházejí. Všeobecně je známo i to, že v prosinci 1996 bylo celé území zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Snad za to může přítomnost dvou nádherných kulturních památek, tedy lednického a valtického zámku, obklopených krásnými parky, že vlastní krajina, jejíž pouhou součástí tyto perly jsou, zůstává mnohdy v pozadí našeho vnímání. A přeci právě v ní je zapotřebí spatřovat náš hlavní závazek péče o hodnoty, které máme povinnost zpřístupnit a zachovat pro „potřeby celého lidstva“. Nejedná se o žádný malý závazek, neboť již v roce 1972 přijalo mezinárodní společenství Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, ke které v roce 1991 přistoupila i Česká republika. V článku 4 úmluvy se tak například dočteme, že každý smluvní stát uznává povinnost zabezpečit označení, ochranu, zachování, prezentování a předání (myšleno budoucím generacím) kulturního a přírodního dědictví nacházejícího se na jeho území.

6

EKOLISTY

Okénko pro obce

7

Okénko pro obce

Čáp bílý a jeho aktivní ochrana

Praktické poznámky pro všechny, kdo se pustí do stavby hnízda

První sčítání hnízdících párů čápa bílého provedlo na Moravě a ve Slezsku četnictvo na popud Karla Plachetky v roce 1934. K totálnímu sečtení fyzicky existujících hnízd i hnízdících párů čápa bílého na celém území Československé republiky došlo teprve při čtvrtém mezinárodním sčítání čápů bílých v roce 1984. Od té doby se sčítají čápi pravidelně. Dík Pracovní skupině pro výzkum, ochranu a evidenci čápa bílého v ČR při České společnosti ornitologické, která vytvořila bohatou zpravodajskou síť z řad členů – ornitologů, ochránců přírody a dalších dobrovolníků, podařilo se sečíst na většině území našeho státu téměř veškerá hnízda čápa bílého. Myslím, že neexistuje žádný jiný druh ptáka, u kterého by se na území velikosti tisíců čtverečních kilometrů podařilo

Náhradní hnízdní podložky pro čápy umístěné na jižní Moravě: Uspořádáno abecedně. Pokud není uvedeno jinak, instalovala Veronica. Pokud víte o dalších hnízdních podložkách v kraji, dejte nám prosím vědět!

Okénko pro obce

• Boskovice, oprava starého hnízda na továrním komíně, 1999, obsazeno 1999 • Deblín, u obecního rybníka, instalace v roce 2004, neobsazeno • Dolní Věstonice – příhradový sloup vedle hasičské zbrojnice, vybudováno 2000, neobsazeno, instalovala Veverka • Horní Věstonice – Spálená hospoda, hnízdo vybudováno na existujícím sloupě, 1997, neobsazeno • Jamolice, hnízdo na existujícím betonovém sloupě na severním okraji obce 2000, neobsazeno • Malešovice – za obcí u mrtvého ramene řeky, nové hnízdo na betonovém sloupu, vybudováno 2000, obsazeno 2001 • Mikulov – hnízdo náhradou za hnízdiště na zásobníku pilin, vybudováno 2001, obsazeno 2001 • Nová Ves – betonový sloup, náhrada za bývalý elektrický sloup, vybudováno 1999, obsazeno 2000 • Podivín – hnízdo v polích u obce, nové, na betonovém sloupu, vybudováno 2001, neobsazeno

foto: archiv Veronica

monitorovat hnízdní populaci s přesností na 95 %. V současné době je na uzemí České republiky evidováno okolo tisíce čapích hnízd. Na základě těchto údajů je také možno konstatovat, že původních hnízdních možností jako jsou stromy, nepoužívané tovární komíny, doškové střechy apod. stále ubývá. Hnízdní možnosti pro čápy bílé, které jim zůstaly, jsou silně rizikové – například komíny nebo sloupy elektrického vedení. Problém komínů spočívá v tom, že jsou buď opuštěné a pak se rozpadají a nebo jsou používané a pak je hnízdo na překážku provozu komína. U elektrických sloupů jde o to, že hnízdo většinou vadí dodavatelům elektřiny a dráty naopak mohou být příčinou smrtelných úrazů mláďat. Jednou z metod, jak tento problém řešit, je budování náhradních hnízdních podložek na samostatných betonových sloupech. Stavby umělých hnízdních podložek jsou důležité nejen pro posílení populace těchto ptáků, ale mají i nezanedbatelný výchovný a popularizační efekt. Až na naprosté výjimky je čáp bílý u nás přijímán kladně. Například u dravců je to jinak – část veřejnosti je obdivuje a chrání, část nenávidí a žádá odstřel. Čáp – symbol štěstí, může sloužit také jako symbol všeobecně přijatelného ochranářského snažení. Téměř ve všech obcích jsem se setkal s kladným ohlasem na stavbu umělých podložek pro hnízda. Praktické provádění však bylo spojené s mnoha obtížemi - zejména nedostatkem financí. Na jižní Moravě už jsme postavili přes dvě desítky umělých podložek pro čápy. Byly postaveny základními organizacemi ČSOP Veverka, Rousínov a Veronica za podpory obcí, Ministerstva životního prostředí a dalších subjektů. • Popice – betonový sloup na okraji obce, nové hnízdo, vybudováno 1999, neobsazeno • Pouzdřany – dvě hnízda (betonový sloup), jedno náhrada za starý elektrický sloup, druhé vybudováno zcela nové, jedno obsazeno od roku 1997, druhé neobsazeno • Přísnotice – betonový sloup, vybudováno 1999, neobsazeno • Rakvice – dvě hnízda 1998 ( betonový sloup), zcela nová, obsazeno jedno od roku 1999, druhé neobsazeno • Rousínov, na sloupu za obcí, vybudováno 2000, neobsazeno, instalovala ZO ČSOP Rousínov • Sedlec, u rybníka Nesyt – 3x betonový sloup, vybudováno 19992000, neobsazeno • Slavkov u Brna, hnízdo na komíně vyřazené kotelny, oprava propadlého hnízda, instaloval místní občan • Smolín, betonový sloup, náhrada za starý dřevěný elektrický sloup, vybudováno 2000, obsazeno 2001 • Strachotín – betonový sloup u Novomlýnské nádrže, nové hnízdo, vybudováno 1999, neobsazeno • Starovičky, betonový sloup, nové hnízdo, obsazeno v roce 2001 párem, bez mláďat • Studnice, dřevěný sloup u rybníka, nové hnízdo, vybudováno ve spolupráci s obcí 1998, neobsazeno • Těšany, dřevěný sloup nad vodárenskou nádrží, nové hnízdo, neobsazeno • Tvrdonice, na betonovém sloupu za obcí u Moravy, vybudováno 2000, obsazeno 2001, instalovala obec • Valtice, hnízdo u malého rybníka západně od obce, betonový sloup, vybudováno 1999, neobsazeno • Veverská Bítýška, starý dřevěný sloup, vybudováno 1997, neobsazeno, instalovala Veverka • Vlasatice, na nepoužívaném komíně obecního úřadu, přesunuto z používaného komína v roce 2001, obsazeno • Židlochovice, dřevěný sloup, vybudováno 1998 ve spolupráci s LČR, neobsazeno

Pro umělé podložky v obcích jsou nejlepší vyřazené betonové sloupy na rozvod napětí 22 kV. Osvědčily se dvanáctimetrové. Nejvhodnější umístění je na obecních pozemcích anebo na pozemcích toho, kdo si čápy na svém pozemku opravdu přeje. Je dobré vědět, že čápi dělají kolem hnízda řádný „svinčík“. Na stavbu není třeba mít stavební povolení, ale je dobře mít písemný souhlas majitele, ať už jde o obec či soukromou osobu. Na vrchol sloupu se instaluje speciální konstrukce. Železná konstrukce se nejlépe sestrojuje z vyřazených prvků pro zmíněné vedení 22 kV (viz nákres), kruh z pásového železa je nejlépe si nechat naohýbat v profesionální dílně. Jednotlivé prvky je možno k sobě svařit, ale je vhodnější a trvanlivější je spojit šrouby. Osvědčilo se nám napřed postavit sloup (je potřeba autojeřáb a často i domíchávač s betonem) a teprve potom (s odstupem dnů nebo i týdnů) za pomoci vysokozdvižné plošiny osadit konstrukci a dotáhnout pomocí klíčů. Na konstrukci je vhodné umístit kruhový výřez ze starého koberce (typ jekor apod.) a drátem jej přivázat ke konstrukci. Čápi hodnotí hnízdo z výšky a pokud vypadá jako kompaktní (není přes něj vidět na zem), obsazují ho raději. Na tento koberec již stačí, opět drátem, připevnit několik velkých větví, za které si čápi mohou zaklesnout svoji konstrukci. Drobný hnízdní materiál (tráva, hlína) není třeba na hnízdo dávat. Většinou je přes zimu stejně vezme vítr. Nikdy na přivazování nepoužívejte provaz, vždy silný drát. Provaz se může omotat mláďatům kolem nohou a způsobit embolie, většinou se smrtelným koncem. Při kontrolách hnízd je vhodné odstraňovat veškeré provazy, zejména vázací provázky od balíků slámy. Na sloup je třeba umístit trvanlivou (nikoliv papírovou) tabulku s nápisem, kdo a proč konstrukci umístil a kontakt (nejlépe telefonický) na někoho, kdo může poskytnout (a nebo přijmout) další informace. V našich podmínkách se osvědčilo číslo Zeleného telefonu Veronicy (542 422 750), kde je pravidelná služba a mimo pracovní dny záznamník. Instalace umělé hnízdní podložky není složitá záležitost, ale vyžaduje jistý fortel (moderně se tomu říká know how). Je třeba si totiž uvědomit, že čapí hnízdo po několik letech užívání může vážit až tunu a tak se nehodí stavbu odbývat. Pokud někdo potřeboval konzultace, nikdy jsme ho neodmítli. Instalace prováděné Veronicou jsou zatím celkem úspěšné, došlo k realizaci 25 hnízdních podložek v Jihomoravském kraji. Faktická úspěšnost je však prověřována až samotnými čápy. Na nich záleží, zda podložky skutečně přijmou či nikoliv. Současná obsazenost 40 % je poměrně slušná. Je však třeba brát v úvahu, že nabízené hnízdní podložky mohou být obsazeny až po deseti letech, což je při konzervativnosti čápů stále ještě úspěch. RNDr. Mojmír Vlašín, zoolog Ekologický institut Veronica Český svaz ochránců přírody

Panská 9, 60200 Brno, tel: 542 422 755

Na betonový sloup Plánek konstrukce Ø 180 mm

1/2005

Jihomoravské

foto: archiv Veronica

Telefonický rozhovor se starostou Rakvic Ze seznamu obcí, které si vybudovaly hnízda pro čápy, jsme vybrali Rakvice a zeptali se pana starosty Petra Vajbara: • Pane starosto, jak vás napadlo si pořídit hnízdo pro čápa? Nás to samotné nenapadlo – asi před sedmi lety nás oslovili lidé z brněnského Ekologického institutu Veronica, zda bychom to nechtěli zkusit, že by nám pomohli. Nápad se nám zalíbil, ale nejprve jsme museli vyřešit dohady na téma soukromého pozemku a hlavně se dohodnout s myslivci, kteří se trochu obávali, aby čápi neodnášeli malé zajíčky a bažantíky. • To čápi dělají? To nevím, ale pan doktor Vlašín z Veronicy nám za všechny čápy slíbil, že u nás v Rakvicích to dělat rozhodně nebudou. • Takže potom už vám nic nebránilo v realizaci? Myslivci přišli ještě s jedním problémem – poblíž vybraného místa měli střelnici a obávali se, že budou hnízdící čápy ohrožovat hlukem. Dohodli jsme se tedy na přesunu střelnice na druhý konec obce a stavba mohla začít. • A jaký je výsledek? Hnízda jsme připravili pro jistotu dvě. Stojany postavil Ekoingstav, vše ostatní nainstalovala Veronica. Do jednoho hnízda čápi velice brzy přilétli a každoročně se vracejí. Druhé zůstalo prázdné. • Máte pro to nějaké vysvětlení? Mám – obydlené hnízdo je s vyhlídkou na mateřskou školku. Doporučuji všem starostům, aby při výběru místa neopomněli, že čápi potřebují mít přehled o přírůstcích v obci, a ty se nejlépe monitorují právě u školky. Rozhovor vedla -hk-

Na dřevěný sloup

Okénko pro obce

Na území České republiky je čáp bílý jedním z nejpopulárnějších a nejsledovanějších ptáků. Je to dáno tím, že je to pták atraktivní, který svou velikostí i vzhledem každého upoutá a také tím, že vyhledává svá hnízdiště často v bezprostřední blízkosti člověka. Podílí se na tom i dávná pověra o tom, že děti nosí čáp a také k tomu přispívají populárně-naučné relace Českého rozhlasu, zejména velmi populární sledování tahu do Afriky. V poslední době však bílí čápové opouští svá stará hnízdištì, kde hnízdili od pradávna ve velkých koloniích (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčiny jsou prosté. Rušivé zásahy do jejich biotopů, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostù, totální zničení meandrovitého povodí Dyje stavbou Novomlýnských nádrží. Čápové se stěhují do vyšších poloh, kde dříve vůbec nehnízdili. Jak to víme? Je to proto, že se provádějí pravidelná sčítání čapích hnízd.

8

EKOLISTY

Okénko pro obce

9

Sláma – nejpřírodnější tepelná izolace

Ekologické značení

Jedna z největších výhod slaměného balíku je, že tepelná izolace se nedá ošidit na tloušťce. V praxi se totiž nesetkáme s balíky s menším rozměrem než 35 cm, častěji spíše 40 cm. Domy izolované pomocí slaměných balíků se tak většinou dostávají do kategorie nízkoenergetických až pasivních domů s vysokým komfortem bydlení. Izolace ze slaměných balíků šetří životní prostředí dokonce čtyřnásobně. Na rozdíl od hi-tech izolací mají slaměné balíky řádově nižší obsah zabudované energie, na jejich výrobu nejsou zapotřebí žádné chemické procesy, jejich výroba a obchodování s nimi podporuje lokální trh, jejich aplikace snižuje spotřebu energie po celou dobu životnosti stavby, nároky na recyklaci, resp. likvidaci jsou díky biodegradabilitě oproti umělým materiálů značně snížené. Všechny uvedené vlastnosti přivádí do stavebnictví prvek, který zatím splňuje jen dřevo a některé dnes zapomínané materiály jako hlína, rákos, konopí a ovčí rouno aj. Slaměné balíky je možné kombinovat nejrůznějším způsobem. V přírodním stavitelství se často používá kombinace dřeva, hlíny a slámy, přičemž stavitelství v německy mluvících zemích zpracovává tyto materiály i na velmi luxusní úrovni. Slaměné balíky je možné zkombinovat i se zděnou nosnou konstrukcí, či dokonce s ocelovým či betonovým skeletem. Použití by mělo být samozřejmostí u hospodářských budov, kde je možné balíky aplikovat velmi jednoduchým a levným způsobem, čímž vzniká velice kvalitně izolovaná stavba při stejných investičních nárocích. Použití slaměných balíků ve světě svázaném určitými zvyklostmi je bezpodmínečně vázáno na prokázání technických vlastností. Požadavky na zkoušení stavebních materiálů jsou ostatně částečně zakotveny nejenom v české legislativě. V nedávné době proto proběhly v různých zemích (Dánsko, Rakousko, USA, Nizozemí) testy prokazující míru izolačních schopností, odolnost proti prohoření, zvukově izolační vlastnosti a další. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů kvality slaměného balíku je jeho hmotnost, tedy míra slisování, na té pak závisí všechny další vlastnosti. Zkouškami prochází většinou balíky o měrné hmotnosti kolem devadesáti kilogramů na kubík. Méně slisované balíky jsou prakticky ve všech směrech horší, více slisované balíky mají větší nosnost, ale horší izolační schopnosti. Pro ideální balíky lze brát v úvahu tyto naměřené vlastnosti:

• Součinitel prostupu tepla λ=0,04 W/(m.K), což je podobné minerální vatě a jen o desetinu více než prostup tepla polystyrenem. • Tepelný odpor samotné slaměné vrstvy tloušťky 40 cm R=10 m2.K/W. Tato hodnota plně postačuje kritériím velmi úsporného (nebo též pasivního) domu. • Ohnivzdornost slaměné stěny s dřevěnou nosnou konstrukcí oboustranným dřevěným bedněním a hliněnou omítkou je 90 minut (značka F90). To plně postačuje všem typům staveb. • Vzduchová neprůzvučnost, tedy odpor pro šíření zvuku vzduchem, nosné slaměné stěny oboustranně omítnuté hliněnou omítkou R’w=46 dB. To je více než neprůzvučnost oken (R’w=32–37 dB), ale méně než masivní stěna R’w>50 dB. ZO ČSOP Veronica se snaží slaměné balíky prosazovat a především pak aplikovat na nejrůznějších stavbách. Poslední, největší a v pořadí třetí „slámovou“ stavbou v Hostětíně byl sklad na jablečný mošt, který se vyrábí v sousední moštárně.

Poradna

10

Ekologickým značením je nazýváno označování produktů, tedy výrobků a služeb, které jsou šetrnější k životnímu prostředí než jiné srovnatelné produkty. Ve světě existují v současné době desítky systémů ekoznačení, v jejichž rámci jsou přidělovány národní či nadnárodní značky. V České republice funguje systém ekoznačení nazvaný Národní program označování ekologicky šetrných výrobků (byl vyhlášen v roce 1994). V rámci tohoto systému může být přidělena ochranná známka. Známka Ekologicky šetrný výrobek je propůjčena tomu výrobku žadatele, jenž splňuje všechna stanovená kritéria. Posuzována je výroba i celý životní cyklus (emise, spotřeba surovin a energie při výrobě, likvidace...). Značka zaručuje, že označený výrobek je z ekologického hlediska nadstandardní v rámci srovnatelných výrobků. Garantem udělování tohoto označení je stát, na výběru způsobilých výrobků se podílejí i nezávislí odborníci a nevládní organizace, čímž je zaručena maximální možná objektivita. Další důležitou značkou je Produkt ekologického zemědělství. Udělování je garantováno státem. K výrobě takto označené potraviny bylo použito surovin a výrobních technologií splňujících přísné podmínky pokynu Ministerstva zemědělství pro ekologické zemědělství, tedy například použití plodin pěstovaných bez umělých hnojiv a pesticidů. Udělování této značky probíhá podobně jako u značky Ekologicky šetrný výrobek.

Podlaha je neizolovaná, štítové zdi jsou izolované dvaceti centimetry minerální vaty, strop stejně tak a dlouhé zdi v čele a zadní zeď jsou izolované právě čtyřiceti centimetry slámy.

Sláma jako stavební materiál má před sebou slibnou budoucnost. Jde totiž o jediný dostupný biologický izolační materiál. Jiné bio-izolace jako např. ovčí vlna, lněné či konopné rouno, dřevní rouno apod. jsou většinou špatně dostupné a navíc drahé.

foto: archiv Veronica

V informačním centru EkoCentra Brno se často setkáváme s dotazy, jak funguje ekologické značení výrobků, které značky vnímat jako záruku šetrnosti ve vztahu k životnímu prostředí a které jsou naopak jen reklamním „chytákem“ výrobce, co znamenají nejrůznější grafická vyobrazení či nápisy na obalech zboží a podobně.

Sklad na mošt je zděná novostavba. Balíky zde slouží jako tepelná izolace, která má ze skladu učinit plně pasivní objekt, ve kterém není instalováno topení, přitom teplota uvnitř neklesne pod bod mrazu. To je vlastně vlastnost sklepa, tam je také stálá teplota dotovaná teplem ze země. Chtěli jsme tedy vytvořit nadzemní sklep, který je mnohem levnější a nakládku i vykládku je možné provádět úrovňově.

Slaměné balíky se ke zdi přichytávaly do zazděných oček pomocí vázacího drátu. To je metoda, kterou jsme chtěli prověřit jako nejlevnější variantu izolace zděné stavby. Jiné metody (například rakouská metoda umisťování balíků mezi dřevěné vazníky) mohou být sice jednodušší, ale dražší. Práce vyžadovala spolupráci alespoň dvou lidí, ovšem čím více tím lépe. Proto jsme velmi ocenili pomoc dobrovolníků při Letní škole v Hostětíně. Kromě přidrátovávání balíků bylo zapotřebí také pečlivě vycpávat všechny spáry, což byla práce poměrně zdlouhavá vyžadující velké množství rukou. Množství „děr“, které je potřeba vycpat, je přímo závislé na kvalitě balíků. Bohužel jsme nesehnali balíky dostatečně kvalitní. Bylo zde množství jiných příměsí a hmotnost balíků nepřesáhla 60 kg/m3. Na slaměné balíky se ještě přivazovalo drátěné pletivo, na něž se pak nanášela omítka z unimaltu. Ta má tu vlastnost, že je daleko propustnější pro páru než omítka vápenocementová, má ovšem podobnou pevnost.

To je ostatně jedna z nesmírně přitažlivých vlastností slaměných balíků. Metr krychlový této izolace vás nebude stát více než 200 Kč, tedy zhruba desetkrát méně než jiné izolační materiály. Je samozřejmě pochopitelné, že někteří stavebníci volí izolace z drahé minerální vaty, nebo o málo levnějšího polystyrenu o tloušťce okolo deseti centimetrů, což často nedosahuje na požadavky české normy, natož aby se blížilo doporučením. Izolace ze slaměných balíků vysoce překračuje doporučení české normy ovšem jen na úroveň doporučení pro pasivní domy, tedy takovou úroveň, kterou bude i česká norma jistě doporučovat za méně než pět let. Ludvík Trnka ZO ČSOP Veronica

Jihomoravské

Na obalech výrobků se denně setkáváme s řadou dalších značek a symbolů. Poskytují nám informaci o výrobku samotném i o jeho obalu a fungují tak jako naši rádci při třídění odpadů. Nejčastěji to bývají například tyto značky: Šipky s číslem – značka popisuje materiál, ze kterého je obal vyrobený. Podle toho poznáme, ve kterém kontejneru má použitý obal skončit.

Význam často se vyskytujících zkratek a čísel: • • • • • • • • • • • • • • •

Papír PAP 22 Vlnitá lepenka PAP 20 Hladká lepenka PAP 21 Bílé sklo GL 70 Zelené sklo GL 71 Hnědé sklo GL 72 Ocel FE 40 Hliník ALU 41 Dřevo FOR 50 Polyethylentereftalát PET 1 Polypropylén PP 5 Polystyrén PS 6 Polyetylén (rozvětvený) LDPE 4 Polyetylén (lineární) HDPE 2 Kombinovaný obal C/..., obal je vyroben z více materiálů a ten za lomítkem převládá • Nápojový karton C/PAP 81 a 84 kombinovaný obal, kde převládá papír

Panáček s košem – velmi často používaná značka upozorňuje na to, že použitý obal se má odhodit do příslušné nádoby na odpad. Pokud se jedná o obaly od chemických výrobků, je třeba přečíst si informaci od výrobce, zda obal nevyžaduje specifický způsob nakládání. Zelený bod – znamená, že za obal je zaplaceno do systému EKO-KOM, který zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Při koupi takto označeného obalu se tedy dozvídáme, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci. Vedle uvedených ukázek existuje řada dalších označení, která negarantují nezávislé posouzení třetí osobou a i když se tváří ekologicky, jejich význam je minimální či doslova zavádějící.

Systémy ekoznačení v zahraničí Z desítek systémů ekoznačení, které dnes existují ve světě, uvádíme pro informaci jen několik nejznámějších. Obecně se značení v zahraničí liší v nejrůznějších hlediscích, důležitý je typ organizace, která program spravuje (státní, nestátní, smíšená), velikost oblasti, v níž program působí, způsob financování a podobně. Německo – státní program, tzv. Modrý anděl Kanada – pod obrázkem bývá krátké sdělení, proč byl výrobek certifikován Skandinávský systém – první nadnárodní státní systém, tzv. Bílá labuť Japonsko – státní program od roku 1989, program je podporován a řízen státem, i když jej vede nevládní organizace Ekologická ochranná známka v Evropské unii – nadnárodní státní systém, založený v roce 1992. Systém funguje podobně jako český, tedy výrobce si může dobrovolně o značku zažádat. Pokud splní požadovaná kritéria, získá právo značku užívat. Z ekologického hlediska do značné míry snižuje hodnotu zahraničních ekoznaček na našem trhu vzdálenost, kterou musely výrobky na cestě k nám urazit. Vedle podpory českého trhu je to další důvod, proč se snažit dávat přednost „místním“ výrobkům.

EkoCentrum Brno, informační centrum, www.ecb.cz Informační centrum s knihovnou pro veřejnost patří mezi stěžejní dlouhodobé projekty EkoCentra Brno. Zaměřuje se na poskytování informací ze světa ekologie, zdravého životního stylu a na informační podporu malých a začínajících neziskových organizací. EkoCentrum Brno je součástí Koncepce EVVO Jihomoravského kraje a členem Asociace poradenských informačních středisek APIS. Občanské sdružení EkoCentrum Brno oslaví v letošním roce 15 let od svého vzniku.

Poradna

Použití slaměných balíků na izolaci domu je v našich končinách věcí poněkud neobvyklou, ovšem není tomu tak všude. Používání balíků má stoletou tradici ve Spojených státech, tradičně se používají též na Ukrajině – obilnici bývalého Sovětského svazu, velký rozmach zaznamenávají v poslední době v Rakousku, Dánsku, Maďarsku, Nizozemí, Francii i jinde.

EKOLISTY

Poradna

1/2005

Poradna

11

Síť mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu „MRKVIČKA“

Lesní mimičarování aneb Lesní čarování pro nečtenáře

Hlavním posláním projektu je fungování sítě mateřských škol se zájmem o ekologickou výchovu, poskytování aktualizovaného informačního zázemí pro realizaci EVVO v MŠ (výukové programy, publikace, pomůcky, metodické materiály) a poskytování příležitostí k osobní výměně zkušeností s praktickou realizací EVVO v MŠ.

navzájem a získat informace o dostupných programech EVVO a existujících pracovištích, která takové programy nabízejí, což je důležité zejména pro mimobrněnské MŠ.

V oblasti předškolní ekologické výchovy existoval jistý deficit, neboť až dosud se ekovýchovné vzdělávání zaměřovalo zejména na učitele ZŠ a SŠ, kteří jsou sdruženi v síti škol M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Právě síť škol MRKEV se stala inspirací pro vytvoření sítě mateřských škol MRKVIČKA v Jihomoravském kraji. Roli koordinátora sítě převzala Lesní škola Jezírko, pracoviště Lipky – Domu ekologické výchovy.

Na projektu MRKVIČKA spolupracují další organizace působící v oblasti EVVO, zejména Rezekvítek a VIS Bílé Karpaty.

Vytvoření sítě přináší zatím často v ekovýchově izolovaně pracujícím mateřským školám možnost navázat potřebné kontakty mezi sebou

2. MRKVIČKA –

malá regionální konference o ekologické výchově v mateřských školách Je potěšující konstatovat, že i 2. ročník konference se setkal se značným ohlasem u všech účastníků. Sjelo se celkem 43 pedagogů MŠ a pracovníků organizací zabývajících se předškolní ekologickou výchovou. Konference se konala v Lesní škole Jezírko, pracovišti Lipky. Na začátku účastníky pozdravili pan ing. Pavel Mauer z MZLU-ŠLP Křtiny, pan Mgr. Arnošt Drbušek jako zástupce OŠ KrÚ JMK a paní ing. Andrea Dvořáková z OŽPZ KrÚ. Tématem letošního ročníku byly odpady. V dopolední části programu bylo předneseno celkem 5 příspěvků následovaných diskuzemi, při kterých se opět potvrdila zkušenost z předchozího ročníku konference a již uskutečněných seminářů, že pedagogové MŠ mají o témata ekologické výchovy velký zájem a tvoří velmi pozorné a živě reagující a diskutující publikum. Se svými příspěvky vystoupily mimo jiné paní Jiřina Popelková z Hnutí DUHA Olomouc a ukázku z výukového programu pro MŠ o odpadech předvedla paní Helena Peterlíková z CVČ Jabloňka. Odpoledne se konaly praktické dílny. „Nejlepší odpad je ten, který nevzniká – lze realizovat i v MŠ?“ byl název jedné z dílen, ve které účastníci vytvořili soubor pravidel, jak předcházet vzniku odpadů v podmínkách MŠ.

Síť MRKVIČKA zajišťuje vzdělávání pedagogů MŠ v ekologické výchově řadou akreditovaných seminářů.

12. února 2004 proběhla první Malá regionální konference o ekologické výchově v MŠ. Dalším počinem bylo vytvoření koordinační skupiny složené z pedagogů MŠ a pracovníků organizací zabývajících se předškolní ekologickou výchovou, která se angažovala v přípravě semináře Ekologická výchova v MŠ, konaného v MŠ Ostopovice. K 15. 2. 2005 čítá síť 56 subjektů, z toho je 5 mateřských škol z jiných krajů. Síť 51 jihomoravských subjektů tvoří 48 mateřských škol a 3 DDM. Všichni účastníci konference obdrželi metodické materiály a publikace, což bylo možné díky podpoře Jihomoravského kraje. V celém průběhu konference bylo možno zakoupit publikace vydávané Rezekvítkem – sdružením pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. Lze si jen přát, aby stejně přátelská a inspirativní atmosféra panovala i na dalším ročníku konference. Mgr. Kateřina Knotová LŠ Jezírko – pracoviště Lipky-DEV

Okénko pro (mateřské) školy

Přehled škol v síti MRKVIČKA

12

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

ZŠ a MŠ Boleradice MŠ Bílkova, Boskovice MŠ Absolonova, Brno WMŠ Božetěchova, Brno MŠ Cihelní, Brno MŠ Chodská, Brno MŠ Pastelky, Jamborova, Brno MŠ Mateřídouška, Jiráskova, Brno MŠ Kárníkova, Brno SpŠ pro TP Kociánka, Brno CVČ Jabloňka, Brno ZŠ a MŠ Chalabalova, Brno MŠ Neklež, Brno ZŠ Bosonožské nám., Brno MŠ Skořepka, Brno MŠ Šrámkova, Brno MŠ Švermova, Brno MŠ Adélka, U velké ceny, Brno

19. MŠ Pod Špilberkem, Brno 20. ZŠ a MŠ Pramínek, Heyrovského, Brno 21. MŠ Studánka, Ondrova, Brno 22. MŠ Na Valtické, Břeclav 23. MŠ Domašov 24. MŠ Drnovice 25. Ekocentrum Hodonín 26. MŠ Ivanovice na Hané 27. MŠ Jiříkovice 28. MŠ Lipov 29. MŠ Lovčice 30. MŠ Luleč 31. MŠ Měnín 32. MŠ Nevojice 33. MŠ Orlovice 34. MŠ Ořechov 35. MŠ Ostopovice

foto: archiv Lipky-DEV

36. MŠ Přítluky 37. ZŠ Rajhradice 38. MŠ Pampeliška, Husova čtvrť, Rosice 39. MŠ Ruprechtov 40. MŠ Říčany 41. MŠ Štěpánovice 42. MŠ Sluníčko, Na Rybníčku, Tišnov 43. MŠ Hutník, Veselí nad Moravou 44. DDM Vyškov 45. MŠ Dědická, Vyškov 46. MŠ Havlíčkova, Vyškov 47. MŠ Hraničky, Vyškov

48. MŠ Jarní, Vyškov 49. MŠ Šikulka, V. Nejedlého, Vyškov 50. MŠ Žabčice 51. ZŠ a MŠ Domoušice (Ústecký kr.) 52. MŠ Korytná (Zlínský kr.) 53. ZŠ a MŠ Krajková (Karlovarský kr.) 54. MŠ Plasy (Plzeňský kr.) 55. MŠ Dráček, Povrly (Ústecký kr.) 56. MŠ Zámrsk (Pardubický)

Jihomoravské

Rezekvítek vydal za dobu svého působení a za vydatné spoluúčasti státního podniku Lesy České republiky tři díly Lesního čarování autorky Blanky Ponížilové. Publikace, určené dětem školního věku, se brzy staly velmi oblíbenými a vyhledávanými. Každý díl Čarování obsahuje aktivity k tématu život v lese zpracované do pracovních listů, mnoha námětů, her, barevných fotografií a vystřihovánek. Čarování je určeno pro ekologickou výchovu ve školách i pro mimoškolní výchovu. V roce 2004 autorka připravila k tisku další díl, tentokrát pro nečtenáře aneb děti předškolního věku. Publikace je pojata jako hra, v rámci které se děti učí dívat se kolem sebe, odhalovat lesní tajemství, čáry a kouzla. Děti při práci s publikací potřebují k ruce někoho většího, kdo jim přečte texty, které přece jen nešlo úplně vynechat. Lesní mimičarování aneb Lesní čarování pro nečtenáře bylo vydáno opět za spoluúčasti Lesů České republiky, s.p. a tentokrát publikaci podpořilo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Cena publikací se pohybuje kolem 66,- Kč. Romana Korbářová Rezekvítek Brno Kamenná 6, 639 00 Brno

Ekologická výchova v Mateřské škole a základní škole Lovčice MŠ a ZŠ Lovčice (škola je při ZŠ Nechvalín): Záměrně hned v úvodu uvádíme tyto dvě organizace, ač nejsme jedno zařízení, ale přesto patříme neodmyslitelně k sobě. MŠ dnes nechce existovat bez ZŠ a také naopak – ZŠ neexistuje bez MŠ. Patříme k sobě, pracujeme společně. Toto slůvko se potáhne jako zlatý provázek celým naším článkem, protože na něm je postavena celá naše práce – je společná! Sídlíme v jedné budově, víc jak 100 let staré, a všichni dohromady jsme škola – či školka, jak kdo chce. Naše úzká spolupráce se začala psát rokem 1994, kdy zde byla znovu obnovena (po několika letech) škola. Jelikož dětí ubývalo a čísla v tabulkách ministerstva školství byla neúprosná, školu nám zavřeli. Teprve po revoluci na žádost rodičů obec opět zaintervenovala na příslušných úřadech a škola v Lovčicích u Kyjova se znovu rozběhla. Se znovuotevřením malotřídky vyvstala otázka, co se zničenou tělocvičnou a léty zanedbanou – tudíž nevyužitou školní zahradou? Nabídka přišla ze SOU stavebního Kyjov. Učni si v rámci odborného výcviku nejdříve pronajali tělocvičnu, kde si v zimních měsících zkoušeli dláždění, opracovávání dřeva apod. V dalším školním roce přišel p. Zálešák – mistr odborného výcviku s návrhem kompletní přeměny naší školní zahrady. Vypracoval projekt, který byl předložen OÚ a vedení MŠ, a rokem 1995 začala perná společná práce učňů, později i zaměstnanců školky a rodičů našich dětí. Dnes má zahrada zcela jiný vzhled. Děti mají k dispozici hřiště, umělý svah, kruhovou dráhu vhodnou na běh i jízdu na koloběžkách a kolech, hřiště s košem na basket, pískoviště, dřevěné průlezky, houpačky, lesík s místem pro tábořiště, ohniště, přírodní učebnu, záhon s květinami a školní políčko, místo na kompost, jezírko, brouzdaliště, krmítka, ptačí budky, ovocný sad aj. Tyto podmínky umožňují pobyt na zahradě po celý rok – nyní, v zimě děti bobují na umělém svahu, starají se o ptáčky, dovádí na sněhu. V teplých měsících zde tráví školáci velkou přestávku a hodiny Tv, Pv, Vv, probíhá zde také environmentální výuka dětí MŠ i ZŠ. Mimo vlastních programů zveme pracovníky VIS Bílé Karpaty z Veselí nad Moravou, kteří zde předvádějí výukové programy k ekologické výchově, poznávání a ochraně přírody. Kromě samotných aktivit na školní zahradě mají děti na dosah les, rybník, studánky, louky s orchidejemi, což skýtá nekonečné možnosti k pozorování, poznávání a seznamování v každém ročním období.

Pracovníci školy připravují své akce nejen pro děti, ale pro širokou veřejnost, aby přitáhli nejen rodiče našich dětí, ale také jejich prarodiče, mládež, dokonce i chalupáře, což má velký význam pro prohlubování vztahů mezi lidmi, případně také pro změnu postojů a vyznávání hodnot. Příkladně vítání jara, otvírání studánek při společné vycházce do lesa, dětský den, sportovní dopoledne, spaní ve škole, tvoření z podzimních plodů a loučení s létem, klub maminek, které šily holandské panenky a jiné ručně šité hračky. Našim cílem je také společná práce na údržbě zahrady – děti od útlého věku se zde učí „neubližovat“ kytkám, stromům, vodě, houpačkám, kamínkům, samozřejmě všem živočichům, protože si sami zahradu uklízí, vyzkouší si, kolik dá práce než připravíme pozemek, vyryjeme či vypěstujeme sazenice nebo stromek na živý plot. Od počátku naší společné existence „slavíme“ Den Země, na který se připravujeme po celý rok: sběrem a tříděním odpadu, což se děti učí prakticky – poznávají, třídí, vymýšlejí způsoby, jak předcházet odpadům a chránit si tak své životní prostředí. Máme svého hliníkožrouta, papír nám také přinášejí celoročně občané Lovčic. Širokou škálu aktivit ve škole a obci od roku 2003 rozšířilo občanské sdružení Jordánek, které nese svůj název podle místního pramene. Takže další slovo společně – s OS jsme uspořádali jarní tvůrčí dílnu (nejen nové výtvarné praktiky, ale i přiblížení starých zapomenutých řemesel – košíkářství), sázení lípy (vztah k vlasti, národní hrdost), výstava lidových tradic (jak žili naši pra-…, jak si lidé dříve vystačili s jednoduchým nářadím a jak jeden druhého také více potřebovali), autorské čtení a pro děti noc v knihovně (odpoutejme se od počítačové techniky), kurs šití a oblékání do krojů, šití panenek pro UNICEF (pro maminky nejen na mateřské dovolené). K dalšímu společně přidáváme před závěrem využívání školy a školní zahrady dětmi ze Zálesáku. Všichni jsme vděčni obci (OÚ), že nám vychází vstříc a podporuje provoz našeho zařízení, že pochopila nutnost existence naší malé školy. Děti u nás dostávají příležitost v období, kdy jsou nejvíce vnímavé a přístupné naučit se vztahy ke svému rodišti, k místu kde žijí, ke svým předkům, mohou poznávat své okolí, přírodu, historii, zajímavá místa, učí se společně mít rády přírodu, domov a tím i sami sebe – člověka. Marie Kavanová a Mgr. Denisa Dušíková MŠ Lovčice

Představují se (mateřské) školy

Regionální síť ekovýchovně zaměřených mateřských škol „MRKVIČKA“ vznikla s cílem poskytnout zázemí pro realizaci environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v předškolních zařízeních, a naplňuje tak cíle Koncepce EVVO Jihomoravského kraje v oblasti předškolní výchovy. V roce 2005 je podporována Jihomoravským krajem.

EKOLISTY

Inspirace pro (mateřské) školy

1/2005

Okénko pro (mateřské) školy

13

Inspirace pro školy

Ptačí budky – program pro výuku školní mládeže i pro ochranu lesa

Arboretum Křtiny – výukový objekt i místo oddychu

foto: archiv Lipky-DEV

dutin, tzn. ptačích budek. Je to jeden z nejvyužívanějších prostředků aktivní ochrany a podpory ptáků, jehož se následně využívá v biologickém boji k tlumení hmyzích škůdců i hlodavců. To je především velmi důležité při současných kůrovcových kalamitách, kdy se také pomocí budek dají ptáci přilákat na určené místo kvůli likvidaci hmyzích škůdců. Základem dobré spolupráce při řešení programu ptačích budek je nejen vzájemná ochota a vstřícnost učitelů a lesníků, ale i detailní objasnění tématu a seznámení s dostupnými fakty a informacemi. Velmi důležité je dodržení určitých zásad při výrobě ptačích budek i při jejich následném vyvěšování v lesních porostech. Nejvhodnějším materiálem pro výrobu ptačích budek je samozřejmě dřevo, neboť nejvěrněji napodobuje přirozené dutiny ve stromech. Běžně se používá smrkové řezivo o tloušťce do 2,5 cm, nejlépe pro vnější strany budky z jedné strany ohoblované. Nikdy se nesmí zapomenout, že pro každý druh ptactva platí jiné požadavky na parametry ptačí budky, především se to týká vletového otvoru a rozměru dutiny. Budky je možno vyvěšovat na okrajích všech lesů, hájků a alejí, nikdy se však neumisťují v blízkosti pro ptáky atraktivních zemědělských plodin ve vinohradech, sadech a zahradách. Nevhodné je také jejich umístění uvnitř hustých lesních porostů. Nejpříhodnější čas pro jejich vyvěšení je podzim, neboť ptáci mají dostatek času si najít svoji budku pro jarní zahnízdění. Vhodné je ale i časné jaro. Vhodná četnost vyvěšených ptačích budek je asi 10 ks na 1 ha. Při rozmístění v lese se vybírá místo, kde nebude budka vystavena přímému slunečnímu záření, větru a dešti, aby obyvatelé ptačí budky nebyli rušeni extrémními výkyvy počasí. Důležité je dbát na výšku, ve které jsou ptačí budky na stromech zavěšeny, také na jejich šetrné a ekologicky vhodné upevnění. Budka by neměla být v přímém dosahu člověka, naopak nesmí být příliš vysoko, neboť je nutno počítat s jejím každoročním podzimním vyčistěním po vyhnízdění ptactva, včetně vhodné dezinfekce. Bohužel z běžné praxe jsou známy negativní příklady chování návštěvníků lesa, pro které je ptačí budka atraktivní terč pro házení kamení a srážení ulomenou větví. I z tohoto důvodu je nutná práce s mládeží školního věku, aby získala správné návyky a vztah k přírodě. Zajímavostí hodnou zaznamenání je praktické zkoumání, které proběhlo na školním podniku v Oboře Sokolnice. Do porostu byly (v podstatně vyšším počtu než je obvyklé) umístěny ptačí budky vyrobené z cementu, natřené pastelovými barvami a sdružené v řadách od tří do pěti. Výsledek? Ptáci je vůbec neosídlili, panelákové ptačí sídliště jednoznačně odmítli. Při výrobě a vyvěšování ptačích budek se nesmí zapomenout na přirozené savčí a ptačí predátory lesního ptactva. Pro zabezpečení ochrany nově založené ptačí rodinky před takovými nepřáteli je správné neupevňovat na budku bidýlko, v těsné blízkosti by neměly být ani větve stromů. Vzdálenost vletového otvoru ode dna budky by měla dosahovat 15–20 cm, případně by měla také být osazena vletová trubice z trvanlivého materiálu. Tak mají kočky a kuny znesnadněno zničení hnízda. Velké nebezpečí představují také datel a strakapoud, kteří si pomocí svého zobáku rozšíří vletový otvor a budku vyberou. Zamezí se tomu oplechováním vstupního otvoru. Na závěr lze konstatovat, že Školní lesní podnik Masarykův les MZLU v Brně bude i nadále se základními a dalšími školami v programu „Ptačí budky“ pokračovat. Dosavadní spolupráce se z hlediska pedagogického a environmentálního velmi osvědčila a přinesla všem zúčastněným praktické výsledky, proto je všestranný zájem na dalším rozšíření. Ing. Pavel Mauer ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně www.slpkrtiny.cz

1/2005

Jihomoravské

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně vlastní celkem 4 arboreta, z toho 3 arboreta v lesích svého Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (Řícmanice, Habrůvka a Křtiny) a jedno přímo v areálu univerzity v Brně-Černých Polích.

naučná stezka Domácí dřeviny, osazená informačními tabulkami o každé představované dřevině. Estetika arboreta je vhodně doplněna více než 25 dřevěnými sochami, které vytvořili studenti Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně při pravidelně pořádaných sochařských sympoziích.

Nejstarší a největší zařízení tohoto druhu je Arboretum Křtiny, nacházející se mezi obcemi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole. Založeno bylo v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustinem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde 800 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se vnímavý návštěvník může seznámit, je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Pro poučení je k dispozici

Vzhledem k výjimečné cennosti tohoto výukového objektu přistoupil Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny k nutné výměně oplocení, aby Arboretum Křtiny bylo zabezpečeno proti nezvaným návštěvníkům i zvěři. Na základě obdržené státní dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve výši 1,950.000 Kč byly v listopadu 2004 zahájeny stavební práce, jež byly na přelomu roku ukončeny. Provedlo je stavební středisko ŠLP Křtiny. Délka nového plotu o výšce 2 m dosahuje 2 300 m. V lesních partiích v délce 1 200 m je oplocení zbudováno z drátěného pletiva na betonových sloupcích. Čelní frontu o délce 1 100 m, navrženou renomovaným krajinným architektem profesorem Ivarem Otrubou, tvoří konstrukce z dřevěných sloupů na betonových patkách, vyplněná dřevěnými hranoly a latěmi. Arboretum Křtiny je ve vegetačním období přístupné veřejnosti. Vždy na konci května, kdy se celý objekt rozzáří tisíci vonných květů azalek a rododendronů, jsou za pomoci odborných průvodců pořádány tzv. Dny otevřených dveří, které otevírají sezónu. Ta končí na počátku října opět stejnou akcí. V letošním roce jsou termíny Dnů stanoveny následovně: SO a NE 28.–29. 5. 2005 (9.00–17.00 h) – téma Kvetoucí a vonící krása, SO a NE 1.–2. 10. 2005 (9.00–17.00 h) – téma Barvy podzimu. V mezidobí bude Arboretum Křtiny volně otevřeno každou sobotu od 10.00 do 16.00 h. Těšíme se na shledanou! Ing. Pavel Mauer ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně

foto: autor článku

www.slpkrtiny.cz

Metodické pomůcky Rezekvítku pro výuku ve školách Původní metodické pomůcky Rezekvítku (tzv. krabice) slouží pro výuku přírodopisu, biologie a praktických předmětů na základní a střední škole. Jsou však vhodné i pro mimoškolní výchovu. Každá krabice je zaměřena na určité téma a obsahuje velké množství aktivit, které umožňují důkladné procvičení probíraného tématu. Ke každé krabici přísluší metodika, v níž jsou podrobně popsány navrhované činnosti a aktivity. S většinou krabic může pracovat současně celá třída ve skupinkách a dle druhu krabice a množství aktivit může tato práce trvat i týden. V současnosti Rezekvítek vyrábí a nabízí 7 druhů pomůcek: Krabici jehličí, Krabici plnou vody, Krabici ptáků zpěváků, Krabici energie, Pytel domácí zvířeny, Pytel domácí květeny a Krabici plazů a obojživelníků. Krabice je možné si na Rezekvítku zapůjčit (poplatek na týden je 200,- Kč + výdaje za dopravu) a pokud by měla škola či jiná organizace o nějakou z krabic upřímný zájem, je možno pro ni po domluvě a na objednávku krabici vyrobit. Krabice jehličí obsahuje sadu pomůcek o lese, mezi které patří například diapozitivy dokládající proměnlivost lesa, fotografie různých částí stromů, omalovánky zvířat, zvukové nahrávky hlasů lesních živočichů, sady razítek se stopami lesní zvěře, jednoduchý klíč k určování přírodnin či lesní patra. Svým zaměřením navazuje na osnovy ZŠ. (cena: 15.000,- Kč) Krabice plná vody je učební pomůcka, která obsahuje aktivity zaměřené na život ve vodě, například velké plátno rybníka určené k závěrečnému opakování, laminované pohyblivé leporelo znázorňující koloběh vody, potravní řetězce, vývojové řady a další. (cena: 10.000,- Kč) Krabice ptáků zpěváků je pomůcka zaměřena na ptačí život. Obsahuje aktivity, které studenty seznamují se stavbou vejce, strukturou ptačího pera, diapozitivy s ptačími hlasy či s ptačími obydlími. (cena: 9.000,- Kč) Krabice energie obsahuje texty, náměty a pomůcky k výuce o úsporách a alternativních zdrojích energie. Studenti se naučí pracovat

s wattmetrem, dovědí se o úsporách tepla, zkusí si vytvořit vlastní energetický audit (cena: 7.000,- Kč) Pytel domácí zvířeny je tematicky zaměřen na poznávání domácích zvířat a živočichů, se kterými se můžeme setkat v blízkosti lidských obydlí či přímo v našich bytech. Krabice obsahuje puzzle domečku s kartičky obrázků rostlin a živočichů, informace o potravních nárocích synatropních živočichů, rodinky zvířat a další. (cena: 10.000,- Kč) Pytel domácí květeny je zaměřen na poznávání pokojových rostlin a rostlin, se kterými se v různých formách setkáváme v kuchyni. Obsahuje kvarteto s fotografiemi pokojových rostlin s vyznačenými nároky na pěstování, sadu koření k rozlišování, informace o tom, ze kterých rostlin se vyrábí běžné potraviny a jiné. (cena: 10.000,- Kč) Krabice plazů a obojživelníků je soubor pomůcek zabývající se plazi a obojživelníky České republiky. Součástí krabice jsou potravní řetězce, puzzle zástupců, videokazeta Obojživelníci na Hané, vývoj od vajíčka k dospělci, pexeso a další. (cena: 10.000,- Kč) Mgr. Romana Korbářová

Inspirace pro školy

Inspirace pro školy

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně obhospodařuje komplex 10 300 ha lesních porostů, jenž se rozprostírá od severní hranice jihomoravské metropole Brna po město Blansko. Tento univerzitní majetek již od roku 1923 slouží na základě zákona o vysokých školách především k zajišťování praktické výuky posluchačů Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně (studijních programů lesnictví, krajinářství a dřevařství), je také prostorem k vědecké a badatelské práci pro její pedagogy. V areálu školního podniku, který se nachází ve výjimečně přírodně cenné a pestré oblasti s přirozenou krásou lesního prostředí (mimo jiné i v území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras), jsou také 34 obce, města a městské části. Proto je zaměřena pozornost i na usměrňování návštěvnosti, na chování občanů v lese, především však na jejich praktickou environmentální výuku, zaměřenou do oblasti lesní estetiky a ochrany lesa. Z tohoto důvodu pracovníci podniku dlouhodobě spolupracují s obecními a dalšími úřady, s městskými knihovnami či kulturními středisky na společných seminářích, přednáškách, exkurzích a vycházkách. V neposlední řadě je velmi bohatá spolupráce i se zdejšími základními, speciálními a středními školami. Jednou z významných oblastí spolupráce se školními zařízeními je činnost v rámci ochrany lesa, a to při výrobě, vyvěšování, následné kontrole a čistění ptačích budek. Tato aktivita již několik let probíhá se žáky a pověřenými učiteli ze základních škol ve Křtinách, Jedovnicích, v Adamově (Komenského ul.), v Bílovicích nad Svitavou, v Blansku (ul. Nad Čertovkou) a se Zvláštní školou Blansko. Téma ptačích budek se dá velmi vhodně využít v rámci školního vyučování, při němž žáci v zimním období vyrábějí nové ptačí budky. Tato výuka pod vedením pedagogů má obrovský výchovný význam, neboť děti se nejen zdokonalí ve zručnosti při práci se dřevem, ale rozšíří si znalosti v biologii, především však si osvojí první návyk v ochraně lesa proti hmyzím škůdcům a k podpoře ptáků hnízdících v dutinách stromů. Po etapě ve školních dílnách pak nastupuje v součinnosti s praktickými lesníky čas práce s vyrobenými budkami přímo v lesních porostech. Tematika ptačích budek nebyla vybrána náhodou. V českých lesích totiž někteří majitelé a hospodáři málo dbají, aby v lesních porostech zůstávaly odumírající přestárlé stromy s dutinami, které potřebují mnohé druhy ptactva ke svému zahnízdění a vyvedení mláďat. Tento nedostatek je třeba proto kompenzovat vyvěšováním umělých hnízdních

14

EKOLISTY

Inspirace pro školy

foto: archiv Rezekvítku

15

Koncepce EVVO v roce 2005

Nabídka vzdělávacích akcí Ekopedagogického klubu Tilia pro jihomoravské učitele v kalendářním roce 2005

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v roce 2005

Lipka – Dům ekologické výchovy Brno, Lipová 20, 602 00 Brno Tel. a fax: 543 211 264 E-mail: [email protected]

Sobota 14. května Geologické, lesohospodářské a historické seznámení s krajem na pomezí Čech a Moravy. Prohlídka gymnázia v Jevíčku a představení jeho činnosti, návštěva demonstračního objektu LČR v Boršově u Moravské Třebové a prohlídka geologické expozice v zámku v Moravské Třebové. (úč. poplatek 300,- Kč)

Pátek až neděle 3.–5. června Třídenní terénní exkurze za krásami národního parku Slovenský kras (geologie, geomorfologie, botanika, zoologie, ochrana přírody na Slovensku). Zpáteční cesta jižním Slovenskem, snad i se zastávkou u termálních pramenů. (úč. poplatek 900,- Kč) LESY A LESÁCI V HRANICÍCH NA MORAVĚ Sobota–neděle 24.–25. září Návštěva Střední lesnické školy v Hranicích na Moravě. Prohlídka školních sbírek přírodnin, exkurze do školního arboreta s odborným výkladem, terénní exkurze k Hranické propasti a do dalších zajímavých míst v okolí. Účastnický poplatek zahrnuje ubytování, dopravu, lektorné, drobné občerstvení, večeři. (úč. poplatek 700,- Kč)

foto: archiv Lipky-DEV

REPETITORIUM TERÉNNÍ PŘÍRODOVĚDY NA RYCHTĚ Pondělí až pátek 22.–27. srpna Vzdělávací akce především pro učitele biologie, přírodopisu a ekologie, ale i pro další milovníky přírody. Jedná se o týdenní soustředění zaměřené na „oprašování znalostí“ přímo v terénu. Máte jedinečnou možnost poznat špičkové odborníky mnoha přírodovědných disciplín, zdokonalit se v určování nejrůznějších druhů organismů a rozeznávání jejich životních projevů, ale i poznat nové kolegy a jejich zkušenosti z výuky. Akce se koná v budově Střediska ekologické výchovy Rychta Krásensko nedaleko CHKO Moravský kras. Budova disponuje moderním ubytovacím křídlem, dvěma prostornými učebnami s odbornou knihovnou a počítačovým vybavením. Kontaktní email: [email protected]. (úč. poplatek 1900,- Kč) 6. MALÁ REGIONÁLNÍ KONFERENCE O EKOLOGICKÉ VÝCHOVĚ čtvrtek 10. listopadu Tradiční celodenní setkání jihomoravských učitelů základních a středních škol spojené se vzděláváním a výměnou zkušeností. (úč. poplatek 200,- Kč)

...A NAVÍC JEDNA NABÍDKA PRO STUDENTY LETOKRUH

Inspirace pro školy

Pro všechny středoškoláky se zájmem o přírodu je určeno letní soustředění LETOKRUH. Naučí se na něm poznávat živočichy a rostliny přímo v terénu, získají základní dovednosti pro vědeckou práci a budou provádět vlastní výzkum na konkrétní přírodní lokalitě. Inspirující bude setkání s odborníky z vysokých škol i se zapálenými amatérskými přírodovědci stejně jako s podobně zaměřenými vrstevníky. Většina vzdělávacích aktivit se bude odehrávat přímo v terénu a kromě bádání je připraven i bohatý doprovodný program. LETOKRUH se koná 24. července–2. srpna 2005, základnou bude Středisko ekologické výchovy Rychta Krásensko blízko CHKO Moravský kras. Výzkumná část proběhne na základně v Rakoveckém údolí. Zájemci se mohou hlásit telefonicky na čísle 517 385 429 (Michal Medek) nebo e-mailem na adrese [email protected]. foto: archiv Lipky-DEV

1/2005

1. Podpora a oceňování environmentálně zaměřených diplomových prací Podpora vzniku a prezentace studentských prací řešících environmentální problematiku se vztahem k území Jihomoravského kraje, vyhlášení III. ročníku soutěže v prostorách jednacího sálu Krajského úřadu Jihomoravského kraje za účasti hejtmana a dalších krajských představitelů, uspořádání studentské konference. 2. Dotační program Podpora drobných projektů NNO Finanční podpora stanovených aktivit a projektů EVVO předložených nevládními neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty uplatňujících environmentálně šetrné principy v ochraně životního prostředí. Budou podpořeny vybrané projekty, jejich předmětem je tvorba publikací a výukových pomůcek, osvětová a poradenská činnost, případně osvěta a zapojení podnikatelských subjektů v oblasti EVVO. Pro podporu projektů je vyčleněna částka 1 mil. Kč. 3. Dotační program Rozvoj škol a školských zařízení Finanční podpora stanovených aktivit a projektů EVVO předložených školami a školskými zařízeními, zaměřených např. na realizaci vzdělávacích a výchovných programů, ekologické soutěže, vybudování zelených koutků a školních zahrad, ekologizaci provozu škol a školských zařízení, účast pedagogů i škol a školských zařízení na vzdělávacích akcích a programech středisek ekologické výchovy, tvorbu a nákup ekologických pomůcek či materiálů apod. Předpokládaná celková finanční částka určená na dotační program bude v oblasti EVVO činit 500 tis. Kč. 4. Jihomoravské ekolisty Cílem zpravodaje je představení výsledků činnosti obcí, škol, nevládních organizací, podnikatelů a dalších subjektů v Jihomoravském kraji, které jsou pozitivními příklady odpovědného jednání člověka vůči životnímu prostředí. Ekolisty umožňují představit projekty a výsledky práce těm, kteří mohou jiným přinášet inspiraci. Další významnou kapitolou jsou zprávy o činnosti krajského úřadu – zejména Odboru životního prostředí a Odboru školství. Zpravodaj je distribuován do všech jihomoravských obcí a škol. 5. Den Země na hradě Veveří Jihomoravský kraj se aktivně zapojí do organizování tohoto celosvětového svátku a stane se jedním z hlavních pořadatelů, záštitu nad pořádanou akcí převezme hejtman Jihomoravského kraje. Dvoudenní akce na hradě Veveří je příkladem vynikající spolupráce většiny jihomoravských nevládních organizací, které tak mohou oslovit tisíce návštěvníků od nejmladších až po starší generaci.

6. Aktualizace Koncepce EVVO Vyhodnocení a aktualizace Koncepce EVVO Jihomoravského kraje na léta 2006–2010. Do tvorby budou zapojeni zástupci vzdělávacích institucí, nevládních organizací, státní správy a samosprávy i podnikatelů. 7. Ekoškoly Příprava výukového programu pro žáky středních škol, které se zapojí do mezinárodní certifikace Eco-school; program bude koncipován tak, aby školy dokázaly splnit všechna kritéria pro udělení této certifikace - hospodaření s odpady, energií, mimoškolní ekologická výchova aj. Nedílnou součástí je informování a zapojení okolí školy do projektu a vytvoření tzv. Eko-kodexu, tj. souhrnu hodnot a cílů školy v rámci projektu. Projekt bude koordinovat Lipka – Dům ekologické výchovy společně s pražským občanským sdružením Tereza a ve spolupráci s Národní sítí zdravých měst v letech 2005 a 2006. Snahou projektu je zavedení mezinárodní značky Eco-school v České republice. Pilotním regionem bude Jihomoravský kraj, pilotní cílovou skupinou budou studenti víceletých gymnázií. 8. Školní ekologický projekt s lesním zaměřením Příprava školního ekologického projektu pro jihomoravské základní školy se zaměřením na ekosystém les a správné hospodaření v lese; výstupem budou materiály pro školy a návazný program v Lesní škole Jezírko a v lesích Školního lesního podniku Křtiny. Vlastní projekt bude realizován od ledna 2006. 9. Mrkvička Environmentální informační servis pro ekologicky orientované mateřské školy zapojené do sítě Mrkvička; realizace přírodovědného a ekologického vzdělávacího programu pro učitelky mateřských škol. 10. Environmentální informační servis pro školy Poskytování environmentálního informačního servisu základním a středním školám zapojeným do sítě MRKEV; realizace přírodovědného a ekologického vzdělávacího programu Ekopedagogického klubu TILIA. Ing. Andrea Dvořáková oddělení správní a ekonomické, Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Koncepce EVVO v roce 2005

SLOVENSKEM PŘES HORY A DOLY

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty EVVO Jihomoravského kraje byla zpracována a schválena pro období 2002–2005. Po celé uvedené období se starala o její naplňování Krajská koordinační skupina EVVO. V letošním roce ji čeká kromě naplnění akčního plánu také vyhodnocení čtyřletého úsilí a aktualizace koncepce.

Pro rok 2005 stanovila Krajská koordinační skupina EVVO následující akční plán:

POHÁR VODY Středa 25. května Odpolední exkurze do údolí řeky Svratky včetně praktických ukázek terénního výukového programu s pracovními listy pro pedagogy všech stupňů základní a střední školy. Seminář probíhá od 14:00 do 16:30 hod. u řeky Svratky v Jundrově v blízkosti pracoviště Rozmarýnek. (úč. poplatek 200,- Kč)

Jihomoravské

Již v této chvíli lze říci, že se dařilo plnit vybrané úkoly týkající se ekologické výchovy ve školách, ve střediscích ekologické výchovy a navázat spolupráci s nevládními organizacemi. Podařilo se proniknout k vysokoškolákům a zahájit vzdělávání zaměstnanců krajského úřadu. Je to však jen začátek cesty a úkoly, které nás čekají, budou mnohem náročnější – např. vzdělávání podnikatelů a práce s veřejností.

NEZNÁMÝM KRAJEM KRÁSNÉHO HŘEBCE aneb LESY A LIDÉ KOLEM HŘEBEČSKÉHO HŘBETU

16

EKOLISTY

Inspirace pro školy

17

Dotační titul „Podpora drobných projektů EVVO“ v roce 2004

Dotační titul „Programy rozvoje škol a školských zařízení“ v oblasti EVVO v roce 2004

• Zlepšení průtoku vody v mlýnském vodním náhonu Projekt předložený Ing. Františkem Brabcem řešil zlepšení průtoku vody v mlýnském vodním náhonu v Modřicích a tím zlepšení významného krajinotvorného prvku, který je součástí biokoridoru v oblasti řeky Svratky. Pracovní činnost spočívala v mechanickém pročištění značně zaneseného dna vodního náhonu pomocí speciální techniky.

Vodní náhon před zásahem a po pročištění, foto: A. Dvořáková • Osvěta a výchova dobrovolníků v Rezekvítku Projekt předložilo a realizovalo občanské sdružení Rezekvítek. Díky podpoře Jihomoravského kraje se rozběhl připravovaný cyklus seminářů vedených odbornými lektory a určených především instruktorům a dobrovolníkům Rezekvítku i zájemcům z řad veřejnosti. V rámci pěti setkání navštívilo semináře 80 účastníků a do budoucího roku počítáme s dále se zvyšujícím zájmem. Mezi další důležité akce dobrovolníků Rezekvítku patří setkání vedoucích ekoklubů, v rámci kterého se nejen odborně vzdělávají, ale hlavně si předávají své zkušenosti a inspirace. Pro vedoucí a instruktory Rezekvítku, ale i pro další zájemce z řad pedagogů byly za podpory JMK dotisknuty úspěšné publikace Lesní čarování I a Kouzlo zapomenutého.

Koncepce EVVO v roce 2004

• Naučná stezka v NPR Děvín

18

Projekt realizovalo Centrum ekologické výchovy Pálava. Národní přírodní rezervace Děvín leží na Pavlovských vrších, které představují významnou krajinnou dominantu jižní Moravy. Rezervace byla vyhlášena proto, aby chránila skalní, stepní, křovinné a lesní ekosystémy na vápencovém podkladu s mimořádně bohatou flórou a faunou. NPR Děvín je i významnou geologickou lokalitou. Díky svým přírodním zvláštnostem je tato rezervace unikátní součástí našeho národního bohatství, vyhledávanou a obdivovanou zástupy turistů. V této lokalitě dosud citelně chyběla naučná stezka, neboť ta původní byla zničena již před lety. Proto jsme spojili síly se Správou CHKO Pálava a našimi kolegy z partnerské ZO ČSOP 56/13, společně jsme získali finanční prostředky a pustili se do práce. Výsledkem je zcela nová naučná stezka, která má celkem 15 zastavení. Na přístupových cestách jsou navíc 3 další tabule se stejným obsahem, které návštěvníka zvou k prohlídce naučné stezky a současně seznamují návštěvníky s desaterem správného chování v rezervaci. Texty na panelech dodali odborní pracovníci Správy CHKO, výtvarníci je doplnili kresbami rostlin a živočichů, grafička Blanka Ponížilová zpracovala návrhy do ucelené podoby. Celý projekt koordinovali pracovníci CEV Pálava. Tabule byly vytištěny na speciální materiál, který je pružný a současně odolný vůči povětrnostním vlivům. Jsou opatřeny tzv. antigrafiti fólií. Výsledkem společné práce je nová naučná stezka, která díky originálním nápadům výtvarnice podává fundované informace zajímavou a přitažlivou formou, která se bude líbit nejen dospělým, ale zaujme i děti. Na vybudování naučné stezky se podíleli Jihomoravský kraj, Akciová

Jihomoravský kraj poskytl finanční podporu formou dotace či příspěvku na neinvestiční náklady s účelovým určením rovněž osmi školám a školským zařízením v rámci „Programů rozvoje škol a školských zařízení“ na území Jihomoravského kraje v roce 2004 v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Přihlásilo se celkem 47 organizací s 56 projekty. Podpořeno bylo 7 z nich. Dva podpořené školské subjekty představují své úspěšně realizované projekty. Dotační titul „Rozvoj škol a školských zařízení“ zajistil Odbor školství a dotoval jej částkou 253 000 Kč. • Terénní ekologický kurz na Gymnáziu Brno-Řečkovice

společnost Moravské naftové doly a Správa ochrany přírody ČR. Stezka bude slavnostně otevřena v dubnu, u příležitosti oslav Dne Země. • Podzimní biojarmak v Brně Realizátorem akce byla ZO ČSOP Veronica. Akce se uskutečnila dne 1. 10. 2004 na Panské ulici v Brně. Zájem certifikovaných ekologických zemědělců o účast a prodej produktů v kvalitě BIO každoročně stoupá, proto v roce 2004 byl již po třinácté uspořádán biojarmark. Této akce bylo využito k informování veřejnosti o ekologických, zdravotních a sociálních aspektech produkce a spotřeby biopotravin. Novinkou byl prodej Fair Trade výrobků – jedná se o obchodní partnerství, jehož cílem je zlepšení životních podmínek dosud vyloučených a znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí v rámci konceptu udržitelného rozvoje. Biojarmark byl součástí celoměstské akce Brněnské dny pro zdraví pořádané kanceláří Brno – Zdravé město. Realizaci biojarmarku finančně podpořil Jihomoravský kraj a Svaz ekologických zemědělců ČR PRO-BIO, mediálními partnery se staly Enviweb a Kudrna Brno. Na 12 stáncích představili výborná vína Abrlovi z Pavlova, biočaje pan Mitáček (ze Sluneční brány), biozeleninu Aleš Horák z Lesoňovic, Štěrbovi z Deblína, biobrambory pan Lang, základní nabídku porduktů PRO-BIO Šumperk, vlněné výrobky z příze v kvalitě bio pan Hudeček. Poradenství týkající se ekologického zemědělství zajistilo jihomoravské centrum PRO-BIO, poradenství pro veřejnost zaměřené na spotřebitelské chování Ekologická poradna Veronica. Lipka – Dům ekologické výchovy představila výukové školní programy a pomůcky pro žáky i učitele, mimoškolní aktivity a zájmové kroužky. Hnutí DUHA a NESEHNUTÍ nabídli zájemcům informace o aktuálních kampaních týkajících se nejen bioporavin či geneticky modifikovaných produktů. Ing. Andrea Dvořáková oddělení správní a ekonomické, Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Projekty EVVO vnímáme jako vhodný nástroj ke zvýšení environmentální senzitivity mladé generace. Pojďte se s námi přesvědčit o jejich významu. Gymnázium Brno-Řečkovice klade důraz na rozvoj vědomostí zejména v přírodovědných předmětech. Ke stěžejním předmětům neodmyslitelně patří biologie. Její v dnešní době stále vzrůstající celospolečenský význam, který se projevuje v mnoha oblastech (např. lékařské vědy, životní prostředí), dokládá důležitost poznání a pochopení biologických zákonitostí. Celostní chápání významu přírody má vliv na formování osobnosti, a to nejen v rovině kognitivní, ale podílí se v nemalé míře i na rozvoji citové stránky mladého člověka. Dnes již tradiční vysoká úroveň výuky na Gymnáziu Brno-Řečkovice, kterou dokládá mimo jiné i velké procento maturantů přijatých na vysoké školy, je podmíněna kromě kvalitního pedagogického obsazení i koncepcí výchovně vzdělávacího plánu. Pětidenní terénní ekologický kurz se stal jeho nedílnou součástí. Jeho realizací je naplňována nejen myšlenka praktického osvojování teoretických poznatků získaných v hodinách biologie, ale především koncepce programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, který je v souvislosti se svou interdisciplinaritou pokládán v současné době nejen u nás, ale i v ostatních zemích Evropské unie za nástroj k utváření pozitivního přístupu k životnímu prostředí a jeho ochraně. Všechny cíle tohoto programu vnímáme jako velmi podstatné a byly pro nás výchozím podnětem k uskutečnění projektu. Finanční prostředky na jeho realizaci poskytl Jihomoravský kraj z dotačního titulu Programy rozvoje škol a školských zařízení v oblasti EVVO. Jeho součástí byl i terénní ekologický kurz, který proběhl v květnu a červnu 2004 pro žáky sekund v Zubří na Českomoravské vrchovině. Hlavním cílem bylo především prohloubit praktické znalosti v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Žáci se seznámili se základními ekosystémy, vzájemnými vztahy mezi jejich jednotlivými složkami a se základními metodami, které se používají při biomonitoringu. Program byl zaměřen na odběry vzorků, měření abiotických proměnných, determinaci rostlin a živočichů i na orientaci v krajině. Součástí programu byly rovněž motivační hry a další odborné aktivity související s praktickým poznáváním a komplexním chápáním ekosystémů v přírodě. Setkání se starostou obce Zubří spojené s diskuzí o historii, rozvoji, koncepci a aktivitách obce v rámci regionu bylo rovněž důležitým bodem programu. V průběhu projektu byl kladen důraz i na prohloubení mezipředmětových vztahů, posílení komunikativních dovedností a na týmovou spolupráci. I přesto, že projekt byl velmi náročný na soustředění žáků při realizaci jednotlivých aktivit, je možno s radostí konstatovat, že žáci přistupovali k plnění úkolů aktivně a svědomitě. Dokladem toho jsou nejen výsledné protokoly, ale i získané vědomosti a praktické znalosti, které žáci využijí v dalším studiu na gymnáziu a také ve vlastním životě. Nezbývá než si přát, aby jim jejich zájem a snaha vydržely i v budoucnosti RNDr. Pavel Kučera, učitel biologie garant projektu EVVO, Gymnázium Brno-Řečkovice

Biojarmark v Brně, foto: ???

Jihomoravské

• Dotace Jihomoravského kraje pomohla k rozvoji ekologické výchovy na Hodonínsku „Ucelená nabídka akcí a aktivit v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty“ se jmenoval projekt Centra ekologické výchovy

při SVČ Hodonín, který byl v loňském roce podpořen Jihomoravským krajem v rámci Programu podpory rozvoje škol a školských zařízení. A právě slova komplexnost a rozvoj nejlépe vystihují šíři a cíle uvedeného projektu. Centrum ekologické výchovy při Středisku volného času Hodonín je poměrně mladým zařízením (vzniklo na sklonku roku 2002) a musí si tedy stejně jako mladý člověk hledat své pevné místo ve společnosti, musí ukázat, co umí a co může ostatním nabídnout. Dostat se však do povědomí široké i pedagogické veřejnosti, připravit programy a akce, vybavit zařízení potřebnými materiály, pomůckami a vytvořit příjemné prostředí není lehkým úkolem. A právě ke splnění těchto cílů výrazně přispěla vedle podpory Města Hodonín též dotace Jihomoravského kraje z Programu rozvoje škol a školských zařízení poskytnutá v roce 2004 ve výši 48 000,- Kč. Projekt, na jehož základě byla dotace Centru ekologické výchovy Hodonín (dále Ekocentrum) poskytnuta, odrážel komplexnost cílů činnosti Ekocentra. Aktivity Ekocentra Hodonín totiž vycházejí z poměrně ambiciózní myšlenky o oslovení co nejširšího spektra cílových skupin, o využití co největšího množství různých forem ekovýchovných činností. Ekocentrum se tak snaží nabídnout širokou škálu aktivit, akcí a programů, které by svou pestrostí mohly oslovit nejen lidi, kteří se o přírodu a její ochranu již zajímají, ale především širokou veřejnost. Prostřednictvím programů k aktivnímu trávení volného času, tvůrčích aktivit s přírodními materiály a prožitkových akcí jsou děti i dospělí vedeni ke způsobu života vstřícnému ke zdravému životnímu prostředí i přírodě. Konkrétně projekt řešil především dvě roviny. První z nich se orientovala na přípravu, zajištění a realizaci výukových programů pro mateřské a základní školy. Během roku byly připraveny a pomůckami zajištěny nové programy (např. Motýlí kouzla, Pavouk, Co skrývá les aj.). Účastní se jich především třídy mateřských škol a prvního stupně škol základních. Za uvedený rok jimi prošlo přes 2 700 dětí. Druhou rovinou pak bylo množství akcí a aktivit pro děti i dospělé ve volném čase. Pro zviditelnění EVVO široké veřejnosti se jako významná jeví realizace velkých akcí - Den Země na Ekocentru pro veřejnost se soutěží O dětského hrdinu Země, Slavnost přicházejícího léta zaměřenou na mládež, Slavnost padajícího listí zaměřenou na práci s přírodními materiály a lesní moudrost a Dny Zdraví. Jako dobrá cesta k oslovení dospělých se ukázaly být cykly přednášek o zdravém životním stylu a cestopisné besedy s akcentem na globální problematiku životního prostředí. V rámci projektu byla rozvíjena též často opomíjená práce s mládeží. Díky tvůrčím workshopům, prožitkovým akcím i dalším aktivitám se daří nejen pracovat s touto cílovou skupinou, ale zároveň rozšiřovat řady dobrovolných pomocníků a spolupracovníků Ekocentra. Velmi potěšitelný byl zájem o 10. ročník výtvarné, literární a fotografické soutěže Máme rádi přírodu, jíž se zúčastnilo téměř 1 500 mladých tvůrců. Realizace projektu i celá činnost při své šíři naráží samozřejmě taky na množství problémů a překážek. Věřme, že se je bude dařit překonávat i po ukončení projektu. Předpoklady v podobě rostoucího zájmu o výukové programy, množství vypomáhajících dobrovolníků a rozvíjející se spolupráce s mnoha organizacemi a sdruženími tu jsou. Mgr. Dalimil Toman, vedoucí Centra ekologické výchovy při Středisku volného času Hodonín

Koncepce EVVO v roce 2005

Dotační titul byl určen nevládním neziskovým organizacím a podnikatelským subjektům. Projekty podalo celkem 11 organizací, z nichž bylo podpořeno 8 projektů. Realizace projektů byla průběžně kontrolována, všechny byly úspěšně dokončeny. Čtyři z nich vám budou v následujících řádcích krátce představeny. Dotační titul „Podpora drobných projektů EVVO“ administroval Odbor životního prostředí a dotoval jej částkou 585 500 Kč.

EKOLISTY

Výstupy z koncepce EVVO v roce 2004

1/2005

Výstupy z koncepce EVVO v roce 2004

19

ROZHOVOR s vedoucí Odboru životního prostředí Krajského úřadu JMK Ing. Bc. Annou Hubáčkovou

Ovzduší nezná hranic

Kompetence pro oblast životního prostředí nyní spadají pod pana náměstka hejtmana ing.Václava Horáka, oblast školství má nyní na starosti pan radní RNDr. Miloš Šifalda, bývalý vedoucí odboru školství. Domnívám se, že obě tyto osobnosti jsou zárukou plynulého pokračování rozpracovaných úkolů na obou odborech, včetně činností dotýkajících se oblasti EVVO. Jaké úkoly Odboru životního prostředí pro rok 2005 považujete za stěžejní? Úkolů pro rok 2005 je samozřejmě mnoho a jako správní úředníci si dáváme závazek vyřizovat písemnosti v co nejkratších termínech a ve vysoké kvalitě. Ale na to se mě asi neptáte… V letošním roce se musíme velmi dobře připravit na vyhlašování chráněných území

Jihomoravský kraj informuje

Priorita číslo jedna – třídění odpadů

20

Rozhlížíme se po obci a všude, hlavně na strategických místech, dostupných pro občana, jsou umístěny kontejnery. Prolétne nám hlavou: „vypadá to, že se jednou v těch odpadcích utopíme, to není možné zase jsou plné…“. Určitě by se nám ale nelíbilo, kdybychom v obchodě nedostali mikrotenový sáček na chleba nebo na rohlíky, no a co voda? Přece nebudeme pít vodu z vodovodu?… Takhle už uvažuje skoro každý, protože jsme si zvykli na určitý standard, který je dán životní úrovní. Do konce osmdesátých let bylo skutečně jedno, co s tím, co doma vyprodukujeme, uděláme. Stačilo to buď všechno hodit do popelnice (pokud jsme nějakou doma měli) nebo vyvézt za „barák“ do zmoly, nebo to rovnou spálit! Neúnosná situace se začala řešit začátkem devadesátých let, kdy světlo světa spatřil první zákon o odpadech. Byl to první zákon, který stanovil povinnosti a režim při nakládání s odpady, ovšem vůči komunálním odpadům byl velmi shovívavý a do přísného režimu se dostaly pouze skládky a dále i spalovny odpadů, které byly souběžně řešeny zákonem o ochraně ovzduší. Převratnou novinkou nakládání s komunálními odpady byl další zákon o odpadech, účinný od roku 1998. Tento zákon zavedl možnost stanovit pro obce a města obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálními odpady. Zákon obcím stanovil povinnost postarat se nejenom o směsný komunální odpad a nebezpečný odpad, který musel být občanem vytříděn, ale obec měla odpad (hlavně dále využitelný) separovat. Samozřejmě nebyl problém se železným šrotem či barevnými kovy nebo papírem, ale co plasty? Velmi dlouho trvalo než byl systém třídění plastů uveden do praxe, a než se určily ty správné materiály, které budou dále využity. Hodně vytříděného plastového odpadu končilo na skládkách, protože nebyl na trhu odbyt pro tyto „druhotné suroviny“. A nyní velmi zjednodušeně: vzhledem k tomu, že velkou část odpadů tvoří odpady z obalů, zákon o obalech zavedl povinnost pro osoby, které uvádí obaly na trh, postarat se dále o tyto materiály. Pro zavedení funkčnosti nakládání s obalovým odpadem vznikla ze zákona o obalech tzv. autorizovaná obalová společnost. Autorizaci získala společnost EKO-KOM a.s., která zajišťuje (či zprostředkovává) výše zmíněný systém, samozřejmě ne sama. Prostřednictvím společnosti EKO-KOM a.s. osoby, které obaly uvádí na trh, zajišťují např. stanovená procenta využití obalového odpadu. Tak a nyní jsme se dostali k jádru věci. Do tohoto složitého systému je zapojeno velké množství obcí a měst. Společnost EKO-KOM a.s. těmto obcím či městům finančně přispívá na zavedení a fungování systému třídění a sběru odpadů a výše příspěvku je odvislá od množství sesbírané suroviny. Jedná se zejména o komodity papír,

soustavy NATURA 2000, budeme se věnovat podpoře výstaveb čistíren odpadních vod, aby Jihomoravský kraj splnil požadavky EU do roku 2010, v oblasti odpadového hospodářství budeme podporovat výstavbu zařízení ke sběru, třídění, recyklaci a k materiálovému využití odpadů, zapojujeme se do projektu „Čisté povodí Svratky“ a na úseku EVVO je naším hlavním cílem zpracovat aktualizaci krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty s výhledem až do r. 2010. Od dosavadního Odboru životního prostředí a zemědělství KrÚ se nedávno oddělila oblast zemědělství. Kam se přesunula a který odbor je za ni nyní zodpovědný? Od 1. 2. 2005 došlo na krajském úřadě k některým organizačním změnám. Jednou z nich je sloučení činností na úseku zemědělství a úseku rozvoje venkova do jednoho oddělení, což znamená, že z našeho odboru odcházejí dva pracovníci na odbor regionálního rozvoje a nám z názvu mizí slovo „zemědělství“. Náš odbor se nyní nazývá odbor životního prostředí. Rozhovor vedl –am-

sklo, plast. Všechny komodity jsou vlastně vstupní surovinou do výrobních technologií: papír je předáván do papíren, sklo do skláren a směsný plast je využíván např. k výrobě alternativního paliva a vytříděný PET je velmi žádanou surovinou na trhu v oblasti textilního průmyslu apod. Aby vůbec mohly být tyto vzácné suroviny dále využívány, musíme se my všichni zapojit a pokud je to alespoň trošku možné třídit, třídit, třídit … Plast do žlutých kontejnerů, sklo barevné do barevného kontejneru, bílé sklo do bílého, a určitě nezapomeneme na sběrný dvůr, který byl nedávno otevřen. Jihomoravský kraj se taktéž aktivně zapojuje do propagace třídění odpadu. Velká pozornost je věnována zvláště obcím, městům a dále významným původcům odpadů, kteří se velkou mírou podílejí na množství produkovaného odpadu. V souladu se zákonem o odpadech, jakožto třetím právním předpisem v oblasti nakládání s odpady, který je platný od roku 2002, vypracoval Jihomoravský kraj Plán odpadového hospodářství („Plán“), do kterého byly zapracovány hlavní cíle Plánu odpadového hospodářství České republiky. Závazná část Plánu byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Jihomoravského kraje pod č. 309/2004. Jedná se o strategický dokument Jihomoravského kraje, který podporuje a preferuje využívání odpadů (zejména recyklace odpadů), dále správné nakládání s vyjmenovanými odpadovými proudy. V dokumentu je preferováno energetické využití komunálních odpadů (spalování) před jejich ukládáním na skládky. Vzhledem k tomu, že území Jihomoravského kraje disponuje několika dotřiďovacími linkami, technologiemi na zpracování různých komodit odpadů, Jihomoravský kraj podporuje např. výstavbu sběrných dvorů, a dále ve vztahu ke zlepšení životního prostředí taktéž rekultivaci starých ekologických zátěží (zejména starých skládek). Za poslední dva roky bylo v regionu Jihomoravského kraje vybudováno za pomoci různých dotací mnoho sběrných dvorů, zrekultivováno mnoho starých skládek a v současné době se taktéž plánují a realizují komplexy odpadového hospodářství. Zájmem každého z nás by mělo být aktivně se podílet na vytváření funkčního systému nakládání s odpady v našem regionu se všemi prioritami tak, jak jsou stanoveny nejenom legislativou, ale i morálkou – a tady někdy postačí ujít dva kroky vlevo od černého kontejneru ke žlutému… Je to na nás! Ing. Marcela Jarešová oddělení technické ochrany, Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Žijeme však v reálném světě a výše uvedené problémy si musíme vyřešit sami. Racionálně uvažující člověk nevidí řešení v tom, že vypne proud a topení, obleče teplý svetr (který mimochodem musela vyrobit opět nějaká „kouřící“ fabrika) a v jeskyni osvětlené (vyrobenou) svíčkou bude radostně očekávat příchod jara. Základní zbraní, kterou se rozvinutá civilizovaná společnost brání proti nadměrnému a nekontrolovanému znečišťování ovzduší, jsou příslušné zákony. V České republice řeší problematiku ochrany čistoty ovzduší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a jeho prováděcí předpisy. Orgány ochrany ovzduší jsou dle tohoto zákona kompetentní k řešení jak lokálních tak celospolečenských problémů. V době globalizace nelze však ochranu ovzduší omezit pouze na národní zájmy a je potřeba vyvinout aktivity i na úrovni přeshraniční a mezinárodní spolupráce. Zástupci Jihomoravského kraje jsou ak-

Jihomoravské

tivně zapojeni mj. i v pracovní skupině „Přeshraniční regiony spolku pro ochranu klimatu“, kdy partnerem kraje je oblast Dolní Rakousko. Práce je založena na angažovanosti a různorodosti přístupů na lokální úrovni, do aktivity je zapojeno více než 1200 evropských měst a obcí s cílem v maximální míře omezovat emise škodlivin včetně skleníkových plynů. Společné prohlášení na podporu přeshraničních regionů spolku na ochranu klimatu bylo v září 2004 podepsáno ministry životního prostředí České republiky, Slovenské republiky a předsedou vlády Dolního Rakouska s tím, že toto společné prohlášení je dalším krokem v přeshraniční spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí a slouží také jako podpora realizace dohody mezi spolkovou zemí Dolní Rakousko a Jihomoravským krajem. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti jsou na zasedáních pracovní skupiny prezentovány vzájemné poznatky a postupy z oblastí energetických úspor, zemědělství, dopravy, stavebnictví, využití obnovitelných zdrojů energie apod. Z jednotlivých oblastí Jihomoravského kraje je nejaktivnějším členem spolku Mikroregion Hrušovansko, který spolupracuje s dolnorakouským regionem Land um Laa. Závěrem je možno konstatovat, že aktivní účastí Jihomoravského kraje přispíváme k podpoře a realizaci opatření vedoucích ke snížení produkce skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí v širších souvislostech. Ing. Miroslav Boris oddělení technické ochrany, Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Jak je to vlastně s autovraky? V poslední době se stále více množí dotazy občanů a firem, jak mají postupovat, když se chtějí zbavit starého auta, které již nepoužívají, je už dále neprodejné a chtěli by ho odhlásit z registru vozidel. Jednou z možností jak to provést, je předat toto vozidlo tzv. „osobě oprávněné k převzetí autovraku“. Problém je v tom, že v souvislosti s novelou zákona o pozemních komunikacích neprovede odbor dopravy příslušného obecního úřadu odhlášení starého vozidla bez toho, aniž by mu byl předložen „doklad“ o předání tohoto vozidla k odstranění. A právě tento doklad mohou pro potřeby odborů dopravy vydávat pouze „osoby oprávněné k převzetí autovraku“. Jak takovou osobu najít? Ten, kdo má počítač a je připojen k internetu, najde seznam těchto osob na stránkách Ministerstva životního prostředí, www.env.cz (sekce životní prostředí – odpady a obaly – informační systém odpadového hospodářství ISOH – autovraky). Zde nalezne databázi všech „oprávněných osob k převzetí autovraku“ na území České republiky. Kdo takovou možnost nemá, může se obrátit na příslušný odbor dopravy, kde mu jistě rádi poskytnou požadované informace, popřípadě pak na Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Na tomto místě je však nutno upozornit, že někteří „podnikatelé“ ať už z neznalosti věci nebo za účelem honby za ziskem vystaví neznalému občanovi doklad o převzetí autovraku, aniž by byli „oprávněnou osobou“. Občan se pak dostává do patové situace. Vozidlo nemá a odbor dopravy mu ho neodhlásí. Jak se bránit ? Nejste-li si jisti,

že osoba, které předáváte vaše staré auto je tou správnou, máte možnost, ba dokonce povinnost, požadovat od této osoby k nahlédnutí doklady, které ji k převzetí vašeho starého vozidla opravňují. Těmito doklady jsou : 1. „Rozhodnutí“ Krajského úřadu o udělení souhlasu k provozování zařízení dle ust. §14 odst.1 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ 2. „Provozní řád“ tohoto zařízení, schválený příslušným krajským úřadem. V tomto provozním řádu musí být uvedeno, že zařízení je určeno k převzetí odpadu číslo 16 01 04 – autovraky. Když už jste si tedy jisti, že předáváte své staré vozidlo té správné osobě, trvejte na vydání dokladu potřebného k odepsání vozidla z evidence, tzv. „potvrzení o převzetí autovraku“. Tento doklad vám musí být vystaven bezplatně. Problematika platby za zbavení se vozidla popsaným způsobem je dána legislativně a říká, že za vozidlo uvedené na trh po 1.červenci 2002 se poplatek neplatí, musí však být vybaveno nutnými částmi jako motor, převodovka, katalyzátor, karoserie apod. U ostatních vozidel pak záleží pouze na provozovateli, jak má nastaveny cenové relace. Ing. Jan Novák oddělení technické ochrany, Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Mezinárodní fórum na téma voda Zástupci Jihomoravského kraje měli možnost zúčastnit se Mezinárodního fóra na téma voda v Poysdorfu v Dolním Rakousku a zároveň prezentovat příspěvek jak je problematika vodního hospodářství v obcích řešena v rámci Jihomoravského kraje. Dne 21. října 2004 Spolková země Dolní Rakousko pořádala v Poysdorfu Mezinárodní fórum na téma voda. Mezinárodního fóra se zúčastnili zástupci České republiky, Slovenské republiky a Rakouska. Hlavním cílem fóra byly výměny zkušeností v oblasti přípravy na úkoly spojené s naplňováním zákonodárství Evropské unie do právních systémů jednotlivých zemí v oblasti vodního hospodářství a dále seznámení se stavem vod, respektive s kvalitou vod na území jednotlivých států,

jejichž zástupci se fóra zúčastnili. Prezentace Jihomoravského kraje byla zaměřena na možnosti způsobů řešení zajištění finančních prostředků související s realizací staveb umožňující zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod v Jihomoravském kraji. Eva Moučková, oddělení vodního a lesního hospodářství Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

K jakým personálním změnám v Radě JMK došlo po krajských volbách na podzim 2004 v souvislostí s garancemi za životní prostředí a školství?

Vzduch. Čistý vzduch. Vyjít z domu a nadýchat se čerstvého vzduchu – to je přání nás všech. A upřímně řečeno, splnit toto přání v době obřích elektráren, v době dálnic a silnic přeplněných automobily, které jsou vyráběny na stovkách montážních, lakovacích a jiných linek, v době tisíců kouřících komínků a komínů, v době desetitisíců hektarů obdělávané zemědělské půdy a chovu statisíců kusů hospodářských zvířat, v době produkující statisíce tun odpadů, které je nutno nějakým racionálním způsobem zneškodnit, by bylo nadlidským úkolem i pro zlatou rybku, která jinak dokáže beze zbytku splnit každé přání.

EKOLISTY

Jihomoravský kraj informuje

1/2005

Jihomoravský kraj informuje

21

Cementárna v Mokré může jít příkladem – přijďte se podívat

ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády (PSH)

Růženin lom, foto: Lubomír Tichý

22

Co je to pozemkový spolek Na úvod bychom nejprve vysvětlili pojem pozemkový spolek, který se u nás ještě příliš nerozšířil. Pozemkové spolky jsou neziskové organizace, pečující o cenné přírodní a historické lokality na základě jejich vlastnictví či dlouhodobého právního vztahu k nim (např. nájmu, věcného břemene). Vycházejí ze zkušeností obdobných organizací v zahraničí a navazují na tradici předválečných okrašlovacích spolků u nás. Pozemkový spolek Hády byl založen společně zástupci Rezekvítku a Regionálního sdružení ČSOP Brno, občanských sdružení dlouhodobě se zabývajících ochranou přírody, na podzim roku 2000.

Proč právě Hády u Brna surovinami nebo palivy. Využívání alternativních paliv a materiálů má velký význam, protože umožňuje úsporu neobnovitelných přírodních zdrojů. Výrobní závod v Mokré patřil v této oblasti vždy ke špičce. Jsou zde instalována vyspělá technologická zařízení, která umožňují využití ojetých pneumatik a tuhých i kapalných alternativních paliv. Při spalování alternativních paliv dochází k využití jejich energetického obsahu a zároveň k bezpečné a ekologické likvidaci odpadů. Cementárně tímto způsobem ročně nahradí (a tím i ušetří) více než 57 % paliv z neobnovitelných přírodních zdrojů. Jiné alternativní materiály se přidávají do cementu při procesu mletí slínku. Dávkováním druhotných materiálů do cementů dochází ke snižování objemu slínku v cementu až na 50 %, a tím i ke snižování zatížení prostředí emisemi, které vznikají při jeho výpalu. Praktickým příkladem je výroba vysokopecního cementu CEM III/A 32,5R, v němž je významný podíl slínku nahrazen vysokopecní struskou. Další druhotné materiály, které se při výrobě cementu využívají, jsou například popílek a tzv. energosádrovec – odpadní látka vznikající při odsiřování elektráren a tepláren. Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech zohledňuje přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Lomy naší společnosti pro ně často vytvářejí dlouhodobá ekologicky stabilní útočiště. Pozemky lomu dotčené hornickou činností jsou systematicky rekultivovány již od roku 1993. Byl zde vysázen les o celkové ploše asi 14 hektarů. Příkladem navrácení území, na němž probíhala těžba, přírodě, je lom Maloměřice v Brně. Lom byl rekultivován podle dohod Magistrátu města Brna a Správy CHKO Moravský kras. Na ploše 6 hektarů rekultivací se nachází vyhlášená Přírodní památka Kavky. V této části lomu a v přilehlé části „Růženin lom“ provozuje Pozemkový spolek Hády dvě naučné stezky pro podporu výuky botaniky na základních a středních školách. Naučná stezka Kavky je zřízena pro pozorování teplomilných rostlin a dřevin, naučná stezka Růženin lom pro pozorování mokřadů. Vedení Českomoravského cementu si plně uvědomuje svoji zodpovědnost za dopad výrobních procesů na životní prostředí a bude proto i v budoucnu usilovat o jeho další snižování, a to využíváním nejlepších dostupných technologií a uplatňováním principu trvale udržitelného rozvoje, který je důležitou součástí firemní politiky. Na závěr bych se chtěl vrátit k výzvě v nadpisu, a to k pozvání na návštěvu cementárny. Přijďte třeba 11. června, kdy pořádáme den otevřených dveří. Těšíme se na vás. Karel Okleštěk ředitel výroby

Území nazývané souhrnně Hády u Brna je tvořeno vrchem Hády, který je mohutným výběžkem devonských vápenců Moravského krasu. Patří k dominantám Brna a významnému rekreačnímu zázemí města. Kulturní step na jižních svazích Hádů byla odborně uznávanou botanickou i zoologickou lokalitou již v minulém století (na Hádech bylo objeveno a poprvé na světě popsáno dvacet dva druhů živočichů) a zůstává jí i nadále (v posledních letech bylo na jižních svazích Hádů zaznamenáno 76 druhů ohrožených rostlin). Není proto divu, že se zde v současné době nachází několik maloplošných chráněných území s celkovou rozlohou přes 1 km2. Zásadní zásah do lokality Hádů znamenalo otevření závodu na výrobu cementu v Maloměřicích na začátku 20. století. Od roku 1980 však docházelo k postupnému útlumu těžby až k jejímu definitivnímu ukončení v roce 1998.

Cíle PSH Dlouhodobým cílem pozemkového spolku je zajistit optimální využívání lokality Hády tak, aby byla zachována a dále rozvíjena její jedinečná přírodní hodnota, ale zároveň umožněno šetrné rekreační využití částí území, a to zejména k ekovýchovným aktivitám.

Environmentální výchova PSH na Hádech postupně vybudoval dvě terénní výukové trasy, v přírodní památce Kavky (2001) a v Růženině lomu (2002). Terénní výuku přírodních věd zde zajišťuje a garantuje školské zařízení Lipka – Dům ekologické výchovy. Výukové programy jsou prozatím koncipovány v rozsahu 2–2,5 hodiny a jsou konány na jaře a na podzim

Jihomoravské

zpravidla dvakrát týdně. Těchto programů se zúčastňují jednotlivé třídy základních škol, které projeví o nabízený výukový program zájem. Od letošní sezóny bude součástí trasy na Kavkách i velmi zajímavá novinka, geologický stratigrafický sloup. Jedná se sloup tvořený z kamenů jednotlivých geologických vrstev, které se na Brněnsku nachází. Vedle něj pak bude umístěn informační panel vysvětlující z čeho je sloup složen a poskytující řadu dalších zajímavých geologických informací. Nejen stratigrafický sloup, ale i Kavky a Růženin lom si můžete prohlédnout během dnů otevřených dveří, které se pravidelně každým rokem konají v květnu a v září. PSH v roce 2003 otevřel pro veřejnost naučnou stezku Hády a údolí Říčky. Návštěvníkům přibližuje přírodní, historické a geologické zajímavosti severovýchodního okraje Brna a jižní části Moravského krasu. Na stezce je umístěno celkem sedmnáct panelů s texty, fotografiemi i barevnými ilustracemi, na jejichž tvorbě se podílelo více než třicet autorů. Všechny panely se nachází na turisticky značených cestách. Stezka tvoří několik variabilních tras o různých délkách (5–30 km) a je dostupná městskou hromadnou dopravou. PSH také vydal několik materiálů, které poskytují bližší informace o zájmových územích. Jedná se o se brožury: Kavky – průvodce výukovou trasou, Sanace a rekultivace po lomové a důlní těžbě aneb tržné rány v krajině a jak je léčit. Dále pak ilustrované skládačky o Kavkách a Růženině lomu. Ve spolupráci se Správou CHKO Moravský kras pak PSH vydal brožuru o Moravském krasu a sadu informačních letáků o systému Natura 2000 v Brně a okolí.

Praktická ochrana přírody a projekt LIFE-Nature PSH ve spolupráci s občanským sdružením Rezekvítek již několik let pečuje o řadu přírodovědně cenných lokalit v oblasti Hádů. Pozemkový spolek v loňském roce získal jako první organizace v ČR grant z programu Evropské komise LIFE-Nature, jenž je zaměřen na podporu území spadajících do systému Natura 2000 (Natura 2000 je soustava cenných přírodních stanovišť a druhů významných z hlediska Evropské unie). Projekt se jmenuje „Obnova teplomilných stanovišť v Moravském krasu“ a už ze samotného názvu vyplývá, že PSH tímto rozšiřuje své působení směrem do CHKO Moravský kras. Projekt LIFE-Nature je zaměřen na záchranu teplomilných biotopů. V teplé oblasti Hádů a na cenných lokalitách v údolí Říčky je jeho součástí kácení náletových dřevin, pravidelné sečení vybrané vegetace a návrat nelesní teplomilné vegetace do vápencových lomů. Cílem projektu je i zavedení pastvy ovcí a koz na nejcennějších stepních lokalitách v severní části Moravského krasu. V oblasti Vývěrů Punkvy započne úprava druhového složení kulturních smrkových lesů na kontaktu s reliktní teplomilnou vegetací.

Poděkování Činnost PSH by nebyla myslitelná bez velkorysé podpory, kterou pozemkovému spolku poskytuje firma Českomoravský cement, a. s., nástupnická společnost. Ta se finančně významně podílela a podílí na vybudování a provozu výukových tras včetně realizace stratigrafického sloupu, zpracování informačních materiálů, propagace atd. Dále pozemkovému spolku pronajímá za symbolickou cenu pozemky, na nichž trasy leží a v současné době společně jednáme o koupi těchto i dalších přírodovědně cenných pozemků v oblasti Hádů. Mgr. Václav Izák předseda ZO ČSOP PS Hády Další informace můžete získat na internetové adrese http://www.ecn.cz/psh.

Představuje se nevládní organizace

Představuje se podnik

Cementárna v Mokré prošla od roku 1968, kdy byla poprvé uvedena do provozu, do dnešních dnů vzrušujícím vývojem. Co může být na cementu tak vzrušujícího, můžete se zeptat a máte pravdu: cement je pořád cement, z cementu beton, z betonu domy, chodníky, dálnice, letiště, mosty, tunely, přehrady a na co všechno si vzpomenete. To, co je však vzrušující, je to, jak dnes cementárna a její okolí ve srovnání s dobou začátku provozu, ale ještě i před patnácti lety vypadá. Pamětníci, a máme jich i mezi vlastními zaměstnanci hodně, to určitě potvrdí. Cementárna v Mokré je součástí akciové společnosti Českomoravský cement, která patří do nadnárodní cementářské skupiny HeidelbergCement. Českomoravský cement má téměř 700 zaměstnanců a ročně vyrobí na 1,5 milionu tun cementu. Vedle cementárny v Mokré jsou součástí firmy ještě cementárny v Praze-Radotíně a Králově Dvoře u Berouna. Závod v Mokré prošel od začátku devadesátých let 20. století, kdy byl privatizován, rozsáhlou modernizací a jeho zařízení odpovídají světovým standardům. Celý výrobní proces, od těžby vápence v lomu až po expedici cementu, je řízen z jednoho místa – centrálního velínu, přičemž nová automatická laboratoř nepřetržitě sleduje kvalitu vyráběného cementu. Závod používá moderní technologie, které zaručují efektivní a k životnímu prostředí šetrnou výrobu. Ochrana životního prostředí totiž patří mezi nejvyšší priority společnosti Českomoravský cement. Cílem je neustále zdokonalovat tvorbu a ochranu životního prostředí, zejména v oblasti ochrany ovzduší a vod, odpadového hospodářství, snižování sekundární prašnosti a úrovně hluku. Značná pozornost je věnována i dalšímu zlepšování celkového vzhledu závodů. Společnost v souladu s celkovou podnikatelskou strategií, jejíž významnou součástí je i péče o životní prostředí, získala v roce 2002 certifikát systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001. Během poslední dekády směřovalo značné procento investic v Českomoravském cementu do projektů s příznivým vlivem na životní a pracovní prostředí. Výsledkem jsou moderní výrobní zařízení vybavená vysoce účinnými odprašovacími systémy. Stav ovzduší v cementárně Mokrá i v jejím okolí je nepřetržitě sledován a zaznamenáván automatickou stanicí na měření emisí tuhých a plynných znečišťujících látek, která je v závodě instalována. Například emise tuhých znečišťujících látek se ve srovnání s rokem 1990 snížily na necelou desetinu. Další modernizace výrobních závodů bude pokračovat zejména v oblasti rozšiřování možností využívání alternativních materiálů a paliv. Snahou Českomoravského cementu je důsledně realizovat hospodárná a preventivní opatření v oblasti spotřeby energie a surovin, vzniku a využití odpadů, a to především zvýšením efektivnosti procesů či náhradou přírodních surovin a paliv – tam, kde to bude možné – alternativními

EKOLISTY

Představuje se nevládní organizace

1/2005

Představuje se podnik

23

Veronica Vás v roce 2005 zve 13.–15. května Konference Venkovská krajina v Hostětíně 6. června Vernisáž výstavy Právo na krajinu 28. června Vernisáž výstavy fotografií Jaroslava Chrásta – Vysočina a Svojanov 11.­24. července Letní škola v Hostětíně 27. srpna Evropská noc pro netopýry 25. září Jablečná slavnost v Hostětíně 4. října Vernisáž výstavy o havranech (Stáňa Bártová, Karel Hudec) 7. října Brněnský Biojarmark Více informací: ZO ČSOP Veronica – Ekologický institut Panská 9, 602 00 Brno | tel. 542 422 750 [email protected] | www.veronica.cz

Brigáda na Kamenném vrchu 2005 Tak, jako každý rok, se i letos uskuteční velká „Kameňáková“ brigáda. Tato akce, mající skoro dvacetiletou tradici, je určena všem dobrovolníkům, mladším i starším, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu a udělat něco pro naši přírodu. Letošní brigáda, kterou organizují Rezekvítek a Lipka, proběhne v termínu 1.–4. července. Pro brigádníky bude zajištěno ubytování ve vlastních spacácích, strava a samozřejmě doprovodný program. Práce budou probíhat nejen v přírodní rezervaci Kamenný vrch, ale též na chráněných územích kolem Hádů a dalších brněnských chráněných územích. Podobně jako v minulosti i letos bude hlavním cílem prací uchování cenných stepích formací s výskytem chráněného koniklece velkokvětého. Máte-li zájem přiložit ruku k dílu, napište si o informace na adresu: Rezekvítek, Kamenná 6, 639 00 Brno, e-mail: [email protected], případně si zavolejte na telefon 543216483.

Vítání jara s EkoCentrem Brno Kytička v parku 3. května 2005 Zábavný program pro děti a rodiče, čarodějné probouzení vody, hry a soutěže, objevování přírody v parku, dárky z kouzelníkova kufru! V parku na Rooseveltově ulici v Brně (u fontány naproti Janáčkova divadla) od 15 do 18 hodin.

Kolečka na Stezce zdraví 25. května 2005

Několika slovy

Akce pro příznivce zdravého pohybu v přírodě. Možno se zúčastnit pěšky nebo na vlastním kole, koloběžce či jiném vozítku. Soutěže o ceny na stanovištích pro děti i dospělé, předvádění netradičních vozidel s možností vyzkoušení si jízdy na nich (ležatá kola, závodní a cestovní koloběžky, tandemy, jednokolky, invalidní vozíky…). Pro zájemce možnost pohodové projížďky po Stezce zdraví z Brna do Lelekovic.

24

EKOLISTY

Slovníček

Brno-Mokrá Hora, u tenisových kurtů v ulici Pod Zahradami (1. zastavení Stezky zdraví) od 17 do19 hodin. EkoCentrum Brno, Ponávka 2, Brno tel.: 545 246 403, [email protected] Další informace na www.ecb.cz.

zdravotní opatření či ozdravná úprava ke zlepšení životního prostředí (likvidace divokých skládek, odstranění náletových dřevin, čištění vodních toků a zanedbaných prostorů

biodegradabilita rozložitelnost (schopnost rozkladu), likvidovatelnost látek biologickými, resp. biochemickými procesy nezatěžujícími životní prostředí

botulotoxin prudký jed produkovaný anaerobní bakterií Clostridium botulinum v bahně způsobuje onemocnění nazývané botulismus, jemuž nejčastěji podléhají vodní ptáci

deponie dočasně uložený materiál na určitém místě, obvykle se jedná o odpad z různých výrob, který není momentálně využitelný, např. výsypky z důlní činnosti

eutrofizace vod proces obohacování stojatých a tekoucích vod živinami, zejména dusíkem a fosforem; přirozená eutrofizace je způsobována zejména přísunem sloučenin dusíku a fosforu vyluhovaných z půdy a z rozkladu odumřelých vodních organismů, člověkem způsobená (tj. antropogenní) eutrofizace vod vzniká především splachováním dusíkatých a fosforečných hnojiv z polí, splaškovými vodami a fekáliemi. V eutrofizované vodě dochází k masovému rozvoji řas a sinic; jejich hromadění při hladině se označuje jako vodní květ. V takovém prostředí narůstá podíl bezkyslíkatých (anaerobních) procesů, neboť kyslík je postupně vyčerpáván – v takové vodě nemohou žít ryby ani jiní živočichové závislí na přítomnosti kyslíku.

kontaminace znečištění různých složek životního prostředí (vody, půdy, vzduch) nebo potravin a krmiv toxickými nebo infekčními látkami

meliorace biotechnická opatření k obnovení, udržení nebo zvýšení úrodnosti zemědělské půdy; podle způsobu hospodaření s vodou lze meliorace rozlišit na závlahové a odvodňovací, smyslem půdoochranných meliorací je zabránit nebo omezit vodní či větrnou erozi půdy. Necitlivě prováděné meliorace v 60.–80. letech dvacátého století podstatně narušily ekologickou stabilitu krajiny na mnoha místech ČR, zejména v pramenných oblastech.

monitoring pravidelná průběžná měření a vyhodnocování stavu proměnných složek životního prostředí, např. obsahu oxidů síry a dusíku v ovzduší, zdravotního stavu lesů, obsahu humusu v půdě aj.; biomonitoring využívá k vyhodnocování přítomnosti, stavu či chování určitých biologických druhů (bioindikátorů), např. lišejníků, řas, sinic, hub, vodních bezobratlých apod.

1/2005

asanace

Jihomoravské

poldry (suché poldry) zemědělsky využívané prostory podél vodních toků přirozeně či uměle ohraničené, které v případě povodně zadrží část povodňové vlny

rekultivace soubor opatření, úprav a biotechnických zásahů, kterými se obnovuje úrodnost půdy a rostlinný kryt na územích znehodnocovaných povětšině lidskou činností (povrchová a hlubinná těžba, skládky tuhých odpadů apod.).

rekuperace zpětné získávání tepla; děj, při němž se přiváděný vzduch do budovy předehřívá teplým odpadním vzduchem – teplý vzduch není tedy bez užitku odveden otevřeným oknem ven, ale v rekuperační jednotce odevzdá většinu svého tepla přiváděnému vzduchu (http://twv.welldone.cz/rekup.htm)

relikt taxon, který se zachoval z dávnějších dob vývoje přírody – např. z mezozoika (druhohory) se zachoval jinan dvoulaločný, z třetihor rojovník bahenní a břečťan popínavý, glaciálními relikty (tj. pozůstatky z dob ledových) jsou např. žábronožka severská (Vysoké Tatry), lomikámen sněžný, ostružiník moruška, střevlíček Gyllenhalův, plž vrkoč severní (Krkonoše) apod.

retence přirozená schopnost především lesních porostů zadržovat a postupně uvolňovat vodu, obdobou je schopnost vodních nádrží a poldrů udržovat rozdíl mezi přítokem a odtokem vody

revitalizace oživení, obnovení přírodních procesů; soubor opatření k obnově nebo ke zvýšení ekologické stability člověkem poškozených částí krajiny (např. dlouhodobý projekt Ministerstva životního prostředí nazývaný „Revitalizace říčních systémů“).

skleníkový efekt přirozený děj v atmosféře umožňující život na Zemi; oxid uhličitý a další tzv. skleníkové plyny jako metan, chlorofluorouhlovodíky (CFC), oxidy dusíku a vodní pára obsažené v atmosféře jsou prostupné pro sluneční záření, avšak (obdobně jako skleněné plochy skleníků) pohlcují infračervené záření zpětně vyzařované ze zemského povrchu, tj. zabraňují jeho unikání z atmosféry do vesmíru. Zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší způsobované zejména exhalacemi ze spalovacích procesů spotřebovávajících fosilní paliva se s vysokou pravděpodobností podílejí na nežádoucích globálních klimatických změnách

stratigrafie nauka o posloupnosti a vlastnostech ukládaných geologických vrstev

toxiny jedy organického původu, jedovaté látky produkované bakteriemi -am-

Slovníček

Několika slovy