Zrcadlovka
28 Digitální foto Srpen 2007
DF52_028_Feat1.indd 28
23.7.2007 17:45:54
v praxi Dokonalé zvládání fotoaparátu je předpokladem vydařených fotografií. Když v terénu nemusíte přemýšlet, jaké tlačítko stisknout a kde se nastavují potřebné parametry, můžete se plně soustředit na kompozici či emocionální vyznění fotografie. Při zdlouhavém procházení menu nebo dokonce vyhledávání potřebných informací v manuálu naopak můžete snadno propásnout ideální okamžik ke stisku spouště. V tomto čísle si povíme vše potřebné o ovládání digitálních zrcadlovek.
Srpen 2007 Digitální foto 29
DF52_028_Feat1.indd 29
23.7.2007 17:46:17
Zrcadlovka v praxi Každému vyhovuje jiné nastavení. Jaké parametry mají v oblibě redaktoři Digitálního fota? Ben Birchall
„Ve většině případů fotografuji do formátu RAW v manuálním expozičním režimu. Obvykle používám středové měření expozice. Co se vyvážení bílé týče, venku obyčejně nastavuji zamračené počasí a uvnitř žárovkové osvětlení. Ostřím zásadně na středový bod a používám jednorázové snímání.“
Marcus Hawkins
„Tradičně volím parametry, v nichž se nejlépe fotografují momentky – prioritu clony nastavenou na nejnižší hodnotu, maticové měření expozice, ISO 200, středový ostřicí bod a jednorázové snímání, pokud tedy nefotografuji jiná témata. Fotografuji do RAWu, takže vyvážení bílé nechávám na automatice.“
Petr Špánek
„Zpravidla používám programovou automatiku a prioritu clony (kvůli kontrole nad hloubkou ostrosti). Expozici upravuji pomocí korekce. Protože fotím nejčastěji do formátu RAW, vyvážení bílé ponechávám na automatice. Ostřím na středový bod a nejčastěji využívám maticové měření expozice. Fotografuji až na výjimky v režimu jednorázového snímání.“ 30 Digitální foto Srpen 2007
DF52_028_Feat1.indd 30
23.7.2007 17:46:31
Téma
1 Nacvičte si nastavení parametrů Většina běžných majitelů zrcadlovek po prostudování manuálu ví, jaké funkce a parametry se jednotlivými tlačítky nastavují. Dokázali byste to ale i poslepu? ovládacím kolečkem pro zvýšení EV a jakým směrem se expoziční hodnoty snižují? Pokud ne, vytvořte si na to nějakou mnemotechnickou pomůcku, ať se v terénu nespletete. Jestliže upravujete expozici pomocí korekce, nezapomeňte ji po pořízení snímku zase vrátit do základních hodnot, jinak hrozí, že si toho příště nevšimnete a fotografie budou podexponované nebo naopak přeexponované. Také ostřicí bod byste měli zvolit pokud možno instinktivně. Při fotografování z ruky používá většina zkušených fotografů hlavně středový bod – s ním zaostří na ústřední motiv a s namáčknutou spouští poté vytvoří požadovanou kompozici. Pokud ale fotografujete ze stativu, platí, že čím více ostřicích bodů, tím lépe. A nakonec je dobré naučit se popaměti přepínat mezi třemi základními expozičními režimy (priorita clony, priorita času, manuální nastavení) a mezi různými způsoby měření expozice (maticové, integrální s posíleným středem, bodové). To vše je zapotřebí umět s hledáčkem u oka. Čím lépe se naučíte pracovat se základními parametry bez přemýšlení, tím lépe se vám bude fotografovat, což se samozřejmě projeví i na výsledcích.
Moje zkušenost „Za normálních okolností má člověk na fotografování slavných osobností zhruba pět minut, světově proslulý architekt Frank Gehry byl ale rozhozený z dlouhého letu a značně podrážděný,“ vzpomíná profesionální fotograf Stewart Weir. „Potkali jsme se v kanceláři. Frank mi oznámil, že mi dává deset vteřin, a zeptal se, kam si má stoupnout. V podobných situacích jsem opravdu rád, že svůj Nikon D2X znám skrz naskrz – je to fantastický fotoaparát, když chce člověk rychle upravit nějaké parametry. Jakmile jsem fotoaparát vytáhl, Gehry začal odpočítávat od deseti do jedné. Pořídil jsem pět záběrů, a když vyslovoval „tři“, začal se tomu sám smát. Když svůj fotoaparát dokonale znáte, zvládnete pracovat i ve velké časové tísni.“
foto Stewart Weir
Zní to jako samozřejmost, ale jestliže chcete využít všeho, co váš fotoaparát umí, musíte vědět, jak se v různých situacích chová a jak lze rychle nastavit potřebné parametry, abyste dosáhli žádoucího výsledku. Patříte-li ke svátečním víkendovým fotografům, velmi pravděpodobně vám vždy chvíli trvá, než se s fotoaparátem sžijete. Snímky z neděle pak většinou vypadají o něco lépe než sobotní záběry. Raději doporučujeme fotografovat co nejčastěji – čím více snímků máte za sebou, tím lépe dokážete reagovat na nejrůznější situace a změny. Jak se tedy hlouběji seznámit s vlastním fotografickým vybavením? Nejjednodušší cestou je vytvořit si „vlastní“ uživatelské nastavení – sestavu parametrů, která vám ve většině situací nejlépe vyhovuje. Dělají to tak začátečníci i profesionálové. Typickým a oblíbeným příkladem je režim priority clony s maticovým měřením expozice a jednorázovým snímáním. Když některý z parametrů během fotografování změníte, vraťte ho poté na původní hodnotu. Jednou z nejdůležitějších funkcí každé zrcadlovky je korekce expozice. Jestlipak bez pohledu na displej víte, jakým směrem točit
Fotografování do JPEGu Při fotografování do formátu JPEG doporučujeme vypnout všechny obrazové úpravy ve fotoaparátu, tedy doostření, zvýšenou sytost barev apod. Pokud si fotografie tisknete doma nebo je posíláte na web, je nejlepší barevný prostor sRGB, pokud chcete snímky prodávat do fotobank nebo agentur, je lepší Adobe RGB. Srpen 2007 Digitální foto 31
DF52_028_Feat1.indd 31
23.7.2007 17:46:54
Zrcadlovka v praxi Pokud v makrofotografii stojíme o co největší hloubku ostrosti, je dobré fotografovat kolmo na objekt
2 Naučte se pracovat s prioritou clony
foto Andrea Thompson
Priorita clony je jeden z nejdůležitějších nástrojů při kreativním fotografování
Jak fotografovat efektivněji Když je venku málo světla, má člověk často tendenci nastavit nejmenší hodnotu clony, aby se dostal na udržitelný expoziční čas. Při fotografování s makroobjektivem nebo teleobjektivem ale v takovém případě často klesne hloubka ostrosti pod únosnou míru – nezřídka měří pouhých pár milimetrů, což může výrazně ztížit ostření. V takové situaci je lepší zvýšit citlivost, tím zkrátíme expoziční čas stejně dobře jako snížením clonového čísla a hloubka ostrosti přitom neklesá. Musíme počítat s vyšší mírou šumu.
Všechny DSLR nabízejí základní škálu expozičních režimů od plné automatiky po manuální nastavení. Pokud si nevěříte natolik, abyste nastavili čas i clonu sami, je nejlepší zvolit jeden ze dvou poloautomatických, tzv. prioritních režimů. Většina fotografů nejčastěji používá prioritu clony, označovanou na voliči režimů písmenem A nebo Av (od anglického slova „aperture“ čili clona). V tomto režimu uživatel volí hodnotu clony ručně a fotoaparát k ní automaticky přiřadí odpovídající čas tak, aby výsledná expoziční hodnota odpovídala hodnotě naměřené expoziční automatikou. Hlavní výhodou práce v režimu priority clony je možnost ovlivňovat hloubku ostrosti, tedy ostré oblasti mezi dvěma rovinami různě vzdálenými od objektivu. Hloubka ostrosti je velmi variabilní, může měřit pár milimetrů i stovky metrů. Do značné
míry závisí právě na zvolené hodnotě clony – s rostoucím clonovým číslem roste i hloubka ostrosti. Jestliže naopak chceme dosáhnout minimální hloubky ostrosti, například kvůli efektně rozostřenému pozadí, stačí nastavit nízkou hodnotu clony. Malá hloubka ostrosti se hodí například u portrétů, u nichž by příliš ostré pozadí ústřední motiv rušilo. Naopak v makrofotografii často nastavujeme záměrně vysoká clonová čísla, aby se fotografovaný objekt zobrazil na snímku celý. Pokud ovšem stojíme o abstraktní makrokompozici s minimem ostrých prvků, můžeme naopak nastavit nízkou hodnotu clony a hloubka ostrosti klesne na pouhé milimetry. Prioritu clony často používají i krajináři, kteří potřebují, aby byly jejich fotografie ostré po celé ploše záběru od popředí až do pozadí.
NA CO SI DÁT POZOR Jednou z nevýhod režimu priority clony je skutečnost, že expoziční časy mohou při vyšších clonových číslech stoupnout k hodnotám z ruky neudržitelným. Když například fotografujete s clonou f8 a časem 1/125 s a vyměníte široké sklo za teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností 300 mm, je rozostření vlivem zachvění fotoaparátu velmi pravděpodobné. Řešením je stativ, ale při extrémně vysokých clonových číslech může odpovídající čas dokonce překročit možnosti fotoaparátu. Pak se na displeji může objevit následující varování.
Nikon
Náhled hloubky ostrosti Pokud si nejste jisti, zda ostrost snímku odpovídá vašim představám, můžete použít náhled hloubky ostrosti. Toto tlačítko je zpravidla umístěné vepředu u bajonetu. Po jeho stisku se clona nastaví podle aktuálně zvoleného clonového čísla (běžně je plně otevřená a na správnou hodnotu se nastaví až v okamžiku stisku spouště). Při vyšších hodnotách clony je však nutné počítat s výrazným ztmavením hledáčku – v dobrém světle to není problém, v šeru nemusí být scéna dobře vidět.
Pokud čas odpovídající nastavené cloně přesahuje možnosti fotoaparátu, objeví se na stavovém displeji místo času varovné hlášení „Lo“.
Canon U zrcadlovek Canon začne nastavená hodnota času výstražně blikat – pokud je vzhledem ke cloně delší než 30 s.
32 Digitální foto Srpen 2007
DF52_028_Feat1.indd 32
23.7.2007 17:47:05
Téma
3 Naučte se pracovat s prioritou času Priorita času je podobně jako priorita clony poloautomatický režim, v němž jednu ze základních hodnot nastavujeme ručně a zbytek dopočítá fotoaparát. Na voliči režimů prioritu času označuje zpravidla písmeno S nebo Tv. V tomto režimu volíme ručně expoziční čas a automatika následně nastaví odpovídající clonu. Zvoleným expozičním časem ovlivňujeme dva aspekty fotografie. Jednak určujeme, jak dlouho bude na snímač dopadat světlo, a za druhé ovládáme způsob, jakým snímek zachycuje pohyb. Priorita času se používá nejčastěji v akční a sportovní fotografii, kdy je zapotřebí zachytit zcela ostrý objekt v rychlém pohybu. Tento režim ale mají v oblibě i kreativní
fotografové, kteří naopak dávají přednost delším expozičním časům a působivému pohybovému rozostření. Toužíte-li po zachycení ostrého objektu, a tedy „zmrazení“ akce, je třeba nastavit krátký expoziční čas. Vhodný čas záleží na celé řadě faktorů, k nejdůležitějším patří rychlost a směr pohybu a také velikost objektu v záběru. Pokud například fotografujete koně cválajícího přímo k vám, přestává být pohybové rozostření patrné zhruba při čase 1/500 s, pokud ale kůň běží napříč záběrem, potřebujete mnohem kratší čas (cca 1/2000 s). Záleží i na vzdálenosti – objekty na obzoru zdaleka nevyžadují tak krátké časy jako objekty v bezprostřední blízkosti fotoaparátu.
Jak fotografovat efektivněji Jestliže prahnete po pohybovém rozostření, nelze přesně říci, jaký expoziční čas je nejlepší – do značné míry záleží na osobním vkusu a záměru. Někdo má rád jen mírné rozostření, jiní dávají přednost abstraktním kompozicím, v nichž ústřední motiv téměř zaniká. Vhodné je začít sérií testovacích záběrů a postupně měnit expoziční čas přibližně od 1/30 po 1 s. Až najdete čas, který vám zhruba vyhovuje, můžete zapnout expoziční bracketing a pořídit tři záběry s mírně odlišnými hodnotami. Z nich pak vyberete nejlepší snímek.
foto Andrea Thompson
Pokud je pro vás expoziční čas důležitější než hloubka ostrosti, volte jej ručně
Díky delšímu expozičnímu času (1/25 s při cloně f4 a citlivosti ISO 500) je pohyb na fotografii jasně patrný
NA CO SI DÁT POZOR
Při fotografování z ruky platí pravidlo, že by expoziční čas neměl být delší než inverzní hodnota ohniskové vzdálenosti. Pokud tedy fotografujete objektivem s ohniskem 300 mm, je nutné nastavit čas 1/300 s nebo kratší, jinak může dojít k rozostření fotografie vlivem chvění fotoaparátu při expozici. Také pozor na hodnotu clony, kterou v režimu priority času fotoaparát nastavuje automaticky. Při různé intenzitě světla se hodnota clony mění, a když klesne na okrajovou hodnotu, může být problémem příliš malá hloubka ostrosti.
Nikon Pokud nastavíme příliš dlouhý čas, kterému neodpovídá ani nejvyšší hodnota clony, na stavovém displeji objeví toto varovné hlášení.
Canon
Expoziční bracketing často usnadňuje následné zpracování fotografie
U Canonů začne hodnota clony blikat v případě, že je nastavený expoziční čas příliš dlouhý nebo příliš krátký.
Srpen 2007 Digitální foto 33
DF52_028_Feat1.indd 33
23.7.2007 17:47:24
