EKOLISTY. Zdraví nás. Obsah EKOLISTY. Jihomoravské. Kterak bylo na Veveří. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) Jihomoravské

Kormorán velký, foto: Petr Macháček

Vydává Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) „Ekologická výchova směřuje jednoznačně k překonání primitivně egocentrických, sebestředných názorů a preferencí hodnot a podílí se na nové duchovní integraci člověka, jehož vřazuje do celku přírody a kultury. Usiluje o zastavení a zvrácení dosavadního způsobu vykořisťování a poškozování pozemské přírody, o antropocenrismus podrobený ekologické kázni a etickému cítění. Z této její specifiky vyplývají nové kulturní obsahové principy: hodnotová priorita přírody pro lidský život, závislost člověka na přírodě a požadavek ekologizace duchovní a materiální kultury.“

Redakce, technické zajištění a administrace Rezekvítek - Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Kamenná 6, 635 00 Brno, tel.: 543 216 483, fax: 123 456 789 e-mail: rezekvítek@rezekvítek.cz, internet: www.rezekvítek.cz

Jazyková úprava Ing. Aleš Máchal

Redakční rada Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ) • Ing. Andrea Dvořáková (OŽP KrÚ) • Ing. Václav Horák (JMK) • Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽP KrÚ) – předsedkyně redakční rady • Mgr. Hana Korvasová (Lipka) – vedoucí redaktorka • Ing. Petr Laštůvka (Rezekvítek) • Ing. Aleš Máchal (Lipka) – jazyková úprava

Grafický návrh Ing. arch. Helena Hermanová • [email protected]

Sazba a předtisková příprava Kontura Design

Tisk Vytištěno na recyklovaném papíře • Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje • Vychází 2× ročně

Fotografie na přední straně obálky Tom Václavík

Fotografie na zadní straně obálky archiv CEV Pálava

Datum vydání: 8. 11. 2005 Datum uzávěrky příštího čísla – 31. 1. 2006 Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah ZDRAVÍ NÁS • •

Ředitel krajského úřadu JMK Náměstek hejtmana Ing. Václav Horák

AKTUÁLNÍ TÉMA • • • •

Větrné elektrárny na jižní Moravě – více otázek, než odpovědí Větrné elektrárny a proces EIA Co je to ekologické zemědělství a co jsou biopotraviny? Voda a plánování

OKÉNKO PRO ŠKOLY

Obsah • Tiráž

• • • •

Ředitel a podivíni – v čem selhává ekologická výchova Rozhovor s vedoucí OŠ KrÚ JMK JUDr. Hanou Polákovou Do Skotska za Ekoškolami Toulavý autobus po školních zahradách

JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE • • • •

1

18

OKÉNKO PRO OBCE

2

21

PŘEDSTAVUJE SE

24

INSPIRACE

26

STALO SE...

10 16

Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v JMK Projekty v oblasti životního prostředí Náhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy v JMK Připravované změny v systému sběru starých lednic

• •

• • •

•

• • • • •

Mikroregion Hrušovansko Lokalita nízkoenergetických domů v Hradčanech u Brna

PODNIK... O světě, normách ISO a Jihomoravském kraji ŠKOLA... Ekogymnázium Brno NNO... Barvínek

Fair Trade – možnost volby pro uvědomělého zákazníka

Kamna, pece, pícky anebo Seminář o ekologickém topení Veletrh ekologických výukových programů LEDNICE 2005 Řemeslné léto Krásensko 2005 Co nového v lesní škole Jezírko Čeští studenti na mezinárodním setkání v Polsku

SLOVNÍČEK

Vážení čtenáři, jsem rád, že Vás mohu pozdravit z úvodní stránky nových Jihomoravských ekolistů. Od dubna, kdy vyšlo první letošní číslo našeho environmentálního zpravodaje, se mnohé událo a změnilo: • v dubnu byla Rada JMK seznámena s akčním plánem ke koncpci EVVO a rozhodla o podpoře ekovýchovných projektů; • byl vyhlášen třetí ročník soutěže diplomových prací s tematikou péče o životní prostředí; • úspěšně proběhly oslavy Dne Země na hradě Veveří; • v květnu Rada JMK schválila poskytnutí dotací NNO a podnikatelským subjektům ve výši 1 mil. Kč; • ministr životního prostředí udělil rozhodnutí o dotaci na rekonstrukci budovy pro vzdělávací zařízení pro učitele a veřejnou správu – „Kolej Aleše Záveského“; • v červnu vyhodnotilo MŽP jihomoravský projekt „Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“ (vytvoře-

EKOLISTY

Zdraví nás …

Jihomoravské ný patnácti partnerskými organizacemi v čele s Lipkou) jako nelepší a podpořilo jej z prostředků Evropského sociálního fondu

2/2005

EKOLISTY

• v srpnu zahájila mnou jmenovaná pracovní skupina práci na aktualizaci Koncepce EVVO na období 2006–2010; Následující stránky Vám přinesou informace, co se v našem kraji v oblasti ochrany životního prostředí a ekologické výchovy daří a na čem pracujeme. Hlavní články se zabývají větrnými elektrárnami a mnohými problémy, které s jejich využíváním souvisejí. Podrobné informace získáte dále o biozemědělství. Dozvíte se, co je Fair Trade a jak pokračuje projekt v Hradčanech. Článek paní profesorky Librové a rozhovor s vedoucí Odboru školství KrÚ JMK jsou určeny zejména ředitelům škol, kteří v současné době řeší či by měli řešit, jak realizovat ekologickou výchovu na své škole a jak mít připravené pedagogy pro tuto práci. Pro starosty obcí je určena inspirace z regionu Hrušovansko a pro zájemce o netradiční vytápění domů zpráva o semináři na téma stavění pecí. Věřím, že si najdete chvilku na klidné počtení a těším se na texty, kterými do dalších čísel přispějete! Ing.Bc. Jiří Crha ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Kterak bylo na Veveří Minulé číslo Jihomoravských ekolistů mnozí z Vás obdrželi přímo z rukou zaměstnanců Krajského úřadu Jihomoravského kraje při oslavách Dne Země na hradě Veveří. S mnohými návštěvníky hradu jsem měl možnost přímo na hradě hovořit a troufám si dnes s čistým svědomím říci, že se nám naše společná akce opravdu vydařila. Na organizaci Jihomoravského Dne Země se podílela celá řada státních i nevládních organizací, které nabízely návštěvníkům pestré aktivity související s letošním podtitulem akce: „Zdravá planeta – zdravý člověk“. Program byl rozložen do čtyř nádvoří hradu, a to zcela plánovitě. Na nejvyšším, tzv. Příhrádku, se mohli hosté zapojit do vtipných a originálních aktivit ekologických organizací. Odvážní se například brodili „znečištěnou vodou“ v bazénku imitující vodu Brněnské přehrady, zahráli si poznávací hru „Brňáku, nezlob se“, dozvěděli se mnohé o třídění odpadů či o závadnosti pracích prášků. Nečekanou pozornost věnovali návštěvníci možnosti seznámit se se sinicemi prostřednictvím mikroskopu. Svoji náročnou práci na Příhrádku předvedli také cvičitelé záchranářských a vodicích psů. Na pódiu se v rozmanitém sledu střídaly hudební, divadelní a taneční skupiny. Výrazný úspěch slavil například brněnský dětský folklórní soubor Valášek, La Quadrilla se svými irskými tanci, hudební skupina Natalika či divadélko Piškot z Prahy. Atraktivním bodem sobotního programu zcela jistě byly dětské vzkazy pro planetu. Z areálu hradu Veveří je ke slunečné obloze odnášeli poštovní holubi. Na středním nádvoří měli návštěvníci příležitost ochutnat bioa vegetariánské potraviny, koupit si bylinkové čaje, seznámit se s problematikou vlakové dopravy, plánovanou dálnicí R43, případně získat fundované informace o ekologickém bydlení či přírodním stavitelství, nebo si prohlédnout výstavu „Harmonie, ekologie a ekonomika v bydlení“.

Na hlavním hradním nádvoří hosty čekala tradiční řemesla včetně možnosti vyzkoušet si rukodělné činnosti. Úspěch měl hrnčířský kruh, tkalcovský stav i kolovrátek, pletení z proutí a pediku i textilní hračky. V relativně nejklidnějším prostoru východního nádvoří představovali svá cvičení i relaxace lektoři jógy a čínského cvičení Falun Gong. V sobotu se zde mohli návštěvníci nechat zasvětit do umění meditace, případně do zpěvu manter. V přednáškovém sále se dětem i dospělým představila divadélka Bedruňka a Loutkino, jehož hlavními herci a vodiči loutek byly děti. Velký zájem měli návštěvníci o opakované přednášky na téma „Čistá Svratka“, ale i o témata „Brněnské nádraží“, „Kůň pro zdraví“ či „Energie z potravin“. Klidná zákoutí tzv. anglického traktu nabízela dospělým návštěvníkům výstavu fotografií z Karpat a Indonésie. Oslav Dne Země na hradě Veveří se také v letošním roce zúčastnili významní hosté – ministr ŽP Libor Ambrozek, brněnský primátor Richard Svoboda a jeho náměstek Jan Holík. Čestní hosté společně označili jeden z krásných starých dubů v těsném sousedství hradeb jako památný strom a v neděli zasadil kastelán hradu Petr Fedor první javor do znovu obnovovaného anglického parku ve stráni pod hradem. Rád děkuji nejen vedoucí OŽP Krajského úřadu JMK Anně Hubáčkové, která byla hlavním garantem akce, ale zejména všem realizátorům – Lipce (která byla koordinátorem akce), ZO ČSOP Veronica, Hnutí Brontosaurus, Nadaci Partnerství, Nesehnutí, Rezekvítku, Hnutí DUHA, Dětem Země, Sdružení hliněného stavitelství, Společnosti Renata, o.s. Smrk, CVČ Lužánky, DDM Junior, Novému Prostoru, firmě RIGI a řadě dalších. Věřím, že nás všechny společná práce stmelila a připravila na pořádání dalších stejně úspěšných akcí. Ing. Václav Horák náměstek hejtmana Jihomoravského kraje

Zdraví nás …

Jihomoravské

1

Větrné elektrárny na jižní Moravě – více otázek než odpovědí Má být jižní Morava oblastí, kde se dominantou krajiny stanou stometrové stožáry s otáčejícími se rotory větrných elektráren? Rozhodné ANO – je hlasitě slyšet od skupin sdružujících výrobce a investory těchto zařízení. Jižní Morava má dobré větrné podmínky obdobné jako v sousedním Rakousku, jedná se o „ekologický“, obnovitelný, čistý zdroj energie, s jeho využitím budeme schopni dostát svým závazkům k Evropské unii, staneme se pokračovateli tradice větrných mlýnů na nesrovnatelně vyšší technologické úrovni, a nezanedbatelný bude i ekonomický přínos. Rozhodné NE – se ozývá od jednotlivců i skupin z řad odborné i laické veřejnosti. Větrný potenciál v území je nedostatečný, elektrické energie vyrábíme přebytek a jsme jejím významným vývozcem i v evropském měřítku, provoz těchto zařízení bude neekonomický, bude nás obtěžovat nadměrným hlukem, na dlouhou dobu narušíme ráz krajiny, životní prostředí člověka i některých živočichů, zejména ptáků.

Úvodem je třeba předeslat, že rozsah tohoto článku ani zaměření Jihomoravských ekolistů nedává prostor k obsáhlé rešerši všech dostupných informačních zdrojů a k jejich podrobné analýze. Cílem článku je spíše utřídit základní fakta, objasnit postavení a východiska krajského úřadu v projednávání záměrů na výstavbu větrných elektráren a seznámit čtenáře s možnostmi, které případně mohou využít k zapojení se do těchto procesů. Článek je rovněž určitou reakcí na zprávy publikované ve sdělovacích prostředcích, ve kterých je Jihomoravský kraj prezentován jako odpůrce využití větrné energie na svém území. Rovněž je nutné upřesnit, že v tomto článku jde o větrné elektrárny (VE), které naplňují parametry podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (známého též pod zkratkou EIA – Environmental Impact Assesment). Podle tohoto předpisu se posuzují větrné elektrárny s instalovaným výkonem vyšším než 500 kW a výškou stojanu přesahující 35 metrů. Necháváme tedy záměrně stranou všechna menší zařízení, která mohou sloužit jako alternativní zdroje energie například pro rekreační objekty či rodinné domy, avšak z regionálního pohledu nejsou významné. Jako modelový typ „velké“ větrné elektrárny můžeme použít například typ VESTAS V90 – 2,0 MW. Tento typ je v dosud projednávaných záměrech nejfrekventovanější a lze jej definovat těmito základními parametry: výška osy rotoru 105 m, průměr třílistého rotoru 90 m, instalovaný výkon 2 MW.

Aktuální téma

Na území Jihomoravského kraje v současné době větrná elektrárna těchto parametrů neexistuje. Jediná větrná elektrárna, která se těmto parametrům vzdáleně přibližovala, byla v provozu v lokalitě Kuželov (typ DWT 150 kW), její provoz však byl ukončen a VE byla částečně demontována.

2

Farma větrných elektráren v lokalitě Mravenečník, foto: archiv LIPKY

Budou větrné elektrárny vydělávat?

Větrný park Dahme, jižní Braniborsko, SRN, foto: archiv JMK

Máme dost větru? Větrný potenciál území lze charakterizovat různými ukazateli. Tím prvním je průměrná rychlost větru ve výšce 10 m nad terénem. Tento ukazatel byl použit při zpracování kapitoly o větrné energii v Územní energetické koncepci Jihomoravského kraje. Na základě údajů o průměrných rychlostech větru, které poskytl Český hydrometeorologický ústav, a při použití výchozího předpokladu, že stavba větrné elektrárny se může vyplatit pouze v území, kde roční průměrná rychlost větru je minimálně 4 m/s, byly v této koncepci vymezeny lokality, kde je možné uvažovat s instalací větrných elektráren. Jednalo se o západní část okresu Blansko v okolí Kunštátu, západní část okresu Brno-venkov v okolí Domašova a Zbraslavi, dvě lokality v západní části okresu Znojmo a lokalita v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v okrese Hodonín. Ve výstupech energetické koncepce se pak objevuje konstatování, že využití větrné energie v podmínkách Jihomoravského kraje není perspektivní, jako reálně využitelný alternativní zdroj energie je upřednostněna biomasa. Druhým používaným ukazatelem je tzv. hustota výkonu větru. Tímto pojmem rozumíme výkon, který by bylo možné získat stoprocentním využitím kinetické energie větru proudícího jednotkovou plochou kolmou na směr proudění. Pro provoz větrné elektrárny se za minimální hodnotu považuje hodnota 160–200 W/m2. Tento parametr byl použit v „Metodickém pokynu MŽP k vybraným aspektům

EKOLISTY

postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí podle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umisťováním staveb velkých větrných elektráren“ (zveřejněn v květnu 2005 na www.env.cz). Součástí tohoto metodického pokynu je i mapa prostorového rozložení hustoty výkonu větru (W/m2) nad územím ČR ve výšce 40 m nad povrchem zpracovaná modelem VAS/WAsP. I z této mapy lze vyčíst, že území s využitelným větrným potenciálem je omezený počet. V rámci uvedené metodiky byl navíc proveden průmět těchto vhodných lokalit se zájmy ochrany přírody. Výsledkem je pak vymezení čtyř podmíněně vhodných území v Jihomoravském kraji. Jedná se opět o dvě lokality na Znojemsku, Ždánický les a Strážnicko. Podrobnou barevnou mapu najdete na prostřední dvoustraně 14–15. Společnosti, které připravují výstavbu větrných elektráren, však tyto údaje zpochybňují a staví proti nim výsledky svých vlastních měření prováděných v různých časových obdobích v zájmových územích. Tato měření jsou prováděna například na stožárech mobilních operátorů případně na speciálně instalovaných stožárech ve výškách mezi 20–45 metry a naměřené údaje jsou pomocí výpočetních modelů extrapolovány na výšku 100 m nad terénem, což je výška rotoru větrné elektrárny. Takto získané údaje o průměrných ročních rychlostech větru se pohybují v intervalu mezi 6-7 m/s. S těmito údaji pak zmíněné společnosti v materiálech předkládaných krajskému úřadu prokazují budoucí rentabilitu provozu větrných elektráren.

Jako u většiny podobných dilemat je pravda zřejmě někde uprostřed a jde o to, najít postupy a nástroje, kterými se k ní dobrat na základě zhodnocení všech dostupných objektivních informací.

Jihomoravské

2/2005

Aktuální téma

Bylo by naivní se domnívat, že soukromé společnosti budou investovat milionové částky do výstavby větrných elektráren pouze z čistého nadšení pro „zelenou“ energii. Samozřejmě pečlivě vyhodnocují návratnost vložených investic. Není účelem tohoto článku řešit podrobné ekonomické analýzy, úrokové sazby, odpisová procenta a podobně. Je však třeba uvést některá fakta. Na výstavbu větrných elektráren lze získat podporu prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, i když v současné době je příjem žádostí pro nedostatek finančních prostředků pozastaven. Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 10/2004 z listopadu 2004 jsou stanoveny výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren v rozmezí 2600–3020 Kč za 1 MWh (podle data uvedení do provozu). Pro porovnání je dobré uvést výkupní cenu pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ze zdrojů s instalovaným výkonem 1–5 MW, která činí 1170 Kč/MWh. Nově přijatý zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, bude garantovat výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby návratnosti investic. Je tedy zřejmé, že ekonomické kalkulace jsou postaveny i na těchto východiscích, která zvýhodňují obnovitelné zdroje energie před zdroji konvenčními. Dalším, komu mohou stavby větrných elektráren přinést určité výnosy, jsou vlastníci pozemků potřebných ke stavbě a provozu VE (prodej nebo pronájem pozemků), případně obce, kterým investoři nabízejí určité jednorázové finanční částky za to, že umožní stavby na

Větrný park Dahme, jižní Braniborsko, SRN, celkem 97 VE, každá o výkonu 2 MW na ploše 36 km2, foto: archiv JMK svém katastru. Problematičtější může být nabídka podílu na budoucích výnosech či zisku a často je v této souvislosti zmiňované i riziko, že neefektivní odstavená zařízení zůstanou obcím na krku, například po vyhlášení konkurzu na provozovatele. V souvislosti s ekonomikou je však třeba zmínit další okolnosti, které spíše vybízejí k předběžné opatrnosti. Především – údaj o instalovaném výkonu větrné elektrárny jen velmi málo vypovídá o tom, kolik skutečně bude schopna dodávat elektřiny do distribuční sítě. Například výkonová křivka „modelového“ typu VESTAS V90/2MW jednoznačně říká, že tento stroj dosáhne plného výkonu až při rychlosti větru okolo 13 m/s, což bude v podmínkách Jihomoravského kraje jev spíše ojedinělý. Při rychlosti větru okolo 6 m/s pak bude výkon elektrárny pouze 350 kW (viz graf výkonové křivky). Z hypotetické výroby 17,5 GWh/rok se tak do distribuční sítě může reálně dostat okolo 3 GWh/rok, což představuje využitelnost okolo 17 %. To za předpokladu, že elektrárna nebude v dlouhodobých odstávkách z důvodů technických závad, námrazy apod. Obdobná čísla lze pak získat ze statistik Energetického regulačního úřadu. Ke konci 1. pololetí 2005 činil instalovaný výkon větrných elektráren v ČR 18,76 MW, tyto elektrárny pak dodaly do sítě v lednu 2,9 GWh, v únoru 1,3 GWh, v březnu 1,8 GWh, v dubnu 1,1 GWh, v květnu 1,3 GWh a v červnu 1,2 GWh. Využitelnost instalovaného výkonu se tedy pohybuje okolo 12% . Zpravodaj Skupiny ČEZ pak uvádí údaje o využitelnosti zdrojů v roce 2003, větrná energie je hodnocena nejhůře, a to s roční využitelností 4,2 %, lépe si vedly pouze dvě nové větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem, které dosáhly využitelnosti 10,9 %. Je potřeba vnímat, že do statistiky jsou zahrnuta i starší zařízení s velkou poruchovostí a v některých případech i nevhodně umístěná, ale to si určitě v době přípravy výstavby také nikdo nepřipouštěl. Za připomenutí stojí i další aspekt, který je někdy možná přeceňován, jindy zase bagatelizován. Každý ví, že elektřinu nelze skladovat a energetická soustava musí pracovat v určité rovnováze výroby a spotřeby. Větrná energie je však závislá na přírodním jevu, který nelze programovat a předpovídat jej je možné pouze s určitou mírou pravděpodobnosti. Vyvstává tedy potřeba mít k větrným elektrárnám pohotově k dispozici jiné zdroje energie k vyrovnávání výpadků produkce. Je pochopitelné, že význam tohoto aspektu stoupá s celkovým instalovaným výkonem větrných elektráren v energetické soustavě.

Aktuální téma

Aktuální téma

3

Vnímání krajiny je individuální záležitost, odrážejí se v něm naše osobní estetická měřítka, povahové založení, získané zkušenosti a znalosti a mnoho dalších faktorů. Někdo vnímá krajinu více citově, jiný více racionálně, někdo jako místo odpočinku, jiný jako prostor pro ekonomický rozvoj. Pojem „krajinný ráz“ byl do naší legislativy zaveden zákonem o ochraně přírody a krajiny v roce 1992, který jej definoval jako přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Zákon současně zmocnil Ministerstvo životního prostředí k vydání prováděcího právního předpisu k ochraně krajinného rázu, který však světlo světa nikdy nespatřil. Místo něj se pak zrodila celá řada více či méně propracovaných a použitelných metodik k hodnocení dopadů záměrů na krajinný ráz, z nichž poslední v řadě je již citovaný metodický pokyn MŽP z května 2005. Tyto metodiky si kladou za cíl co nejvíce objektivizovat hodnocení krajinného rázu a zbavit ho nálepky čistě účelového a subjektivně zatíženého výmyslu „zelených“, který omezuje podnikatelské aktivity. V každém případě však krajinný ráz lze popsat u každé krajiny (včetně krajiny městské nebo zdevastované průmyslem či těžbou) a je nesporné, že objekt větrné elektrárny s celkovou výškou včetně rotoru okolo 150 metrů v převážné většině moravské a české krajiny výrazně překračuje její obvyklá měřítka a stává se krajinnou dominantou. Úkolem odborného vyhodnocení pak je posoudit, do jaké míry je takovýto zásah do krajinného rázu únosný právě z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik toho či onoho místa. Lze si jen obtížně představit umístění nové větrné elektrárny na území národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo přírodního parku zřízeného s cílem ochrany krajinného rázu. Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz je v případě větrných elektráren jedním z klíčových a ostře sledovaných bodů osnovy dokumentace a posudku EIA. Vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu pak přísluší orgánům ochrany přírody, na převážné většině území na úrovni obce s rozšířenou působností.

být narušen provozem elektrárny. Pokud se narušení neprokáže a větrná elektrárna je posléze vybudována, je nezbytné zajistit následný průzkum, kterým by se měly původní předpoklady potvrdit. Určitá nejasnost je ovšem v otázce, jakou kvalifikaci má prokázat osoba vybraná k takovému hodnocení, a jaký metodický postup má použít, aby výstupy byly vzájemně srovnatelné. Prioritou nejen v podmínkách Jihomoravského kraje pak musí být vyhodnocení dopadů na ty druhy ptáků, k jejichž ochraně jsou vyhlášeny ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 (blíže v předchozích číslech Ekolistů).

Co uvést na závěr Bylo by možné psát dále o možných vlivech hlučnosti, tzv. stroboskopickém efektu či záborech zemědělské půdy. I zde zůstávají otázky k zodpovězení. Snad bude nejlépe, když na území kraje v těch nejméně konfliktních lokalitách vyroste několik jednotlivých větrných elektráren, které poslouží jako referenční objekty pro měření hluku, ornitologická pozorování či pro hodnocení ekonomické efektivnosti. Do doby, než budou v konkrétních podmínkách kraje vyvráceny určité pochybnosti související s provozem větrných elektráren, se dá s velkou pravděpodobností ze strany orgánů kraje očekávat nadále spíše obezřetný postoj k investičním záměrům na stavby rozsáhlých větrných parků. Ing. Jiří Hájek Odbor životního prostředí Krajského úřadu JMK Oddělení posuzování vlivů na životní prostředí

1. Větrný park 3 x 2 MW Benešov, k.ú. Benešov, okr. Blansko 3 větrné elektrárny VESTAS V80, výška tubusu 100 m Závěr zjišťovacího řízení vydán 24.7.2003 – záměr nebude dále posuzován. Další řízení: vydáno územní rozhodnutí, platnost končí 11/2005, o stavební povolení dosud nebylo požádáno. 2. Větrný park Břežany – Lopatov, k.ú. Břežany, okr. Znojmo 5 větrných elektráren VESTAS V52-850 kW, výška tubusu 86m

EKOLISTY

7. 2 větrné elektrárny Stavěšice, k.ú. Stavěšice, okr. Hodonín 2 větrné elektrárny typu VESTAS V90 – 2,0 MW, výška tubusu 105 m Stanovisko EIA vydáno 8.8.2005 – souhlasné. 8. Větrná elektrárna Vrbice, k.ú. Vrbice, okr. Břeclav 1 větrná elektrárna VESTAS V90 – 2,0 MW, výška tubusu 105 m Závěr zjišťovacího řízení vydán 13.4.2005, stanovena nutnost dalšího posuzování. 9. Větrné elektrárny - park Mackovice, k.ú. Mackovice, Oleksovice, okr. Znojmo 25 větrných elektráren VESTAS V90 – 3 MW, výška tubusu 105m

Závěr zjišťovacího řízení vydán 3.5.2004 – záměr nebude dále posuzován. Další řízení před stavebním úřadem neprobíhají.

Závěr zjišťovacího řízení vydán dne 12.4.2005, stanovena nutnost dalšího posuzování.

19 větrných elektráren typu VESTAS V 80 – 2 MW Stanovisko EIA vydáno 16.2.2005 – nesouhlasné. 5. Větrná elektrárna Bantice, k.ú. Bantice, okr. Znojmo 1 větrná elektrárna typu VESTAS V90 – 2 MW, výška tubusu 105 m Stanovisko EIA vydáno 8.6.2005 – souhlasné. 6. Větrný park Uherčice-Starovice, k.ú. Uherčice, Starovice, okr. Břeclav

• přímý zábor biotopů (pro vlastní VE, obslužné komunikace, elektrické přípojky, trafostanice),

17 větrných elektráren (VE) typu VESTAS V90 – 2,0 MW, výška tubusu 105 m

• riziko přímého střetu letícího ptáka s rotorem či konstrukcí VE,

Závěr zjišťovacího řízení vydán 21.2.2005, stanovena nutnost dalšího posuzování.

Co však je zřejmé – citlivost každého ptačího druhu k tomto rušivému činiteli je jiná, každé uvažované místo pro větrnou elektrárnu je jiné. Nelze tedy nekriticky přebírat a zobecňovat závěry publikovaných studií, a to tím spíše, že v podmínkách České republiky, a Jihomoravského kraje zvláště, konkrétní pozorování chybí. Jeví se tedy odůvodněný požadavek, aby každá lokalita uvažovaná pro výstavbu jednotlivé větrné elektrárny nebo parku byla vyhodnocena nejméně jednoročním ornitologickým průzkumem, který zjistí, jaké druhy se v místě vyskytují, jakým způsobem toto místo využívají a do jaké míry by jejich biotop mohl

proces posuzování vydáním stanoviska, ve kterém jsou v případě souhlasu stanoveny podmínky pro další přípravu, výstavbu a provoz projednávaného záměru. Veřejnost má možnost ke všem zveřejňovaným dokumentům podávat v zákonných lhůtách písemné připomínky, které jsou v rámci procesu vyhodnoceny a případně promítnuty do podmínek stanoviska. Informace o projednávaných záměrech lze získat na úřední desce kraje a dotčené obce, na webové stránce kraje www.kr-jihomoravsky.cz, případně na celostátním Informačním systému EIA www.ceu.cz/eia/is. Od roku 2003 do září 2005 projednával krajský úřad podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí celkem 11 záměrů na výstavbu jednotlivých větrných elektráren a jejich parků:

1 větrná elektrárna VESTAS V52-850 kW, výška tubusu 74 m

4. Větrný park Kuželov, k.ú. Kuželov, Velká nad Veličkou, Javorník, okr. Hodonín

• disturbance – pod tímto slovem se skrývá například nepřímá ztráta biotopů, narušení koridorů mezi potravními zdroji, hnízdišti a místy odpočinku, ovlivnění tahových cest. To vše může v konečném důsledku vést k přemístění až vyloučení místní populace konkrétního druhu.

Aktuální téma

Jak bylo zmíněno již v úvodu hlavního článku, podléhají stavby větrných elektráren procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Prvním krokem je provedení tzv. zjišťovacího řízení, v němž se stanoví, zda je záměr nezbytné projednat procesem EIA v plném rozsahu nebo zda k ošetření zájmů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví postačí standardní postupy podle stavebního zákona a dalších právních předpisů. V případě nutnosti dalšího posuzování zpracuje autorizovaná osoba dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí, která je zveřejněna k připomínkování. Poté jiná autorizovaná osoba vypracuje oponentní posudek, který je opět zveřejněn a probrán na veřejném projednání svolaném krajským úřadem. Ten pak ukončí

3. Větrná elektrárna Senetářov, okr. Blansko

O vlivech větrných elektráren na faunu a zejména ptáky se napsalo asi nejvíce. K dispozici jsou zejména zahraniční studie s výsledky pozorování v konkrétních větrných parcích, případně komplexnější práce shrnující informace z více zdrojů se snahou dobrat se obecnějších závěrů. Prokazatelně jsou zdokumentovány některé větrné farmy, které byly z hlediska vlivů na ptáky umístěny naprosto nevhodně a představují pro ně významné riziko. Stejně tak jsou ovšem k dispozici konkrétní pozorování, jejichž autoři docházejí k závěru, že větrné elektrárny nepředstavují pro ptáky prakticky žádné nebezpečí. Obecně se uvádí tři základní rizika VE pro ptáky:

4

Větrné elektrárny a proces EIA

Závěr zjišťovacího řízení vydán 9.12.2003 – záměr nebude dále posuzován. Další řízení: vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení (10/2004), stavba byla zahájena.

Zůstanou v okolí větrných elektráren nějací ptáci?

Jihomoravské

2/2005

Patří větrníky do krajiny?

Aktuální téma

10. Větrné elektrárny Rousínov, k.ú. Rousínov, okr. Vyškov 2 větrné elektrárny VESTAS V90 – 2,0 MW, výška tubusu 105 m Závěr zjišťovacího řízení vydán dne 5.8.2005, stanovena nutnost dalšího posuzování. 11. 3 větrné elektrárny Veselí nad Moravou, k.ú. Veselí nad Moravou, okr. Hodonín 3 větrné elektrárny ENERCON E66 20.70, výkon 2 MW, výška tubusu 64m Závěr zjišťovacího řízení vydán dne 10.8.2005, stanovena nutnost dalšího posuzování. Poznámka: K prvním třem uvedeným případům je potřeba konstatovat, že v době jejich projednávání neměl Jihomoravský kraj ještě projednanou Územní energetickou koncepci ani podklady k soustavě území NATURA 2000. Od poloviny roku 2004, kdy tyto podklady byly dostupné, se přístup kraje záměrům na výstavbu větrných elektráren ustálil v tom smyslu, že kraj výstavbu těchto zařízení nepodporuje a preferuje jako alternativní zdroj energie využívání biomasy.

Na krajském úřadě byly různým způsobem předjednávané, resp. ve sdělovacích prostředcích prezentované, další záměry: Větrný park Tasovice – 35 VE v k.ú. Bantice, Dyje, Práče, Suchohrdly, Tasovice, Těšetice, park Bošovice – 6 VE, park Klobouky u Brna – 9 VE, park Násedlovice – Dambořice – 9 VE, park Nenkovice – Šardice – 10 VE, park Vrbice – 9 VE. Stavby VE naopak jednoznačně odmítl například Mikroregion Miroslavsko (13 obcí). Větrný mlýn v Rudicích, foto: http://rudice.cz/fotogalerie.php

Ing. Jiří Hájek září 2005

Aktuální téma

Aktuální téma

5

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který klade značný důraz na opatření chránící půdu a přírodu, zajišťuje ohleduplné zacházení se zvířaty a nepoužívá syntetické pesticidy ani umělá hnojiva. Ještě před několika lety bylo okrajovou specialitou malé skupiny farmářů i zákazníků. Během devadesátých let se však jeho postavení dramaticky změnilo. Šetrné hospodaření se stává běžným a zboží, které nabízí, je v mnoha obchodech samozřejmostí. Ekologické zemědělství, v němž je striktně zakázáno použití umělých chemických látek, nabízí řešení, jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum. Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření, založená na produkci potravin optimální kvality a množství, používající praktiky trvale udržitelného rozvoje, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí. Tento přístup chápe úzké propojení mezi všemi částmi přírodního systému.

Jaké jsou výhody ekologického zemědělství? Zdraví Výsledky vědeckých výzkumů dokládají, že biopotraviny jsou v některých ohledech lepší a bezpečnější než konvenční potraviny – obsahují vyšší množství esenciálních mastných kyselin, některých minerálních látek, vitamínů a antioxidantů. Zároveň neobsahují zbytky pesticidů, potravinářská aditiva a ztužené rostlinné tuky. V intenzívním zemědělství se používá celá řada pesticidů (v ČR více než 300), z nichž mnoho je extrémně toxických i pro člověka a mohou být příčinou vzniku rakoviny a dalších nemocí. Pro každou z těchto chemických látek jsou stanoveny přípustné meze a vyhodnocena rizika pro lidské zdraví. Nicméně výzkumy shodně dokazují mnohem vyšší výskyt reziduí ve vzorcích potravin než dovolují normy. Je také málo známo, že složky pesticidů mají dlouhodobé působení nebo že vzájemným ovlivňováním může jejich toxicita vzrůstat. Metody intenzivního hospodaření také způsobují pronikání pesticidů a nitrátů do zdrojů pitné vody. To nejenže vážně ohrožuje lidské zdraví, ale představuje náklady na snižování škod na vodních zdrojích, které musí zaplatit daňoví poplatníci. Organizace pro výživu a zemědělství OSN říká jasně: “Bylo prokázáno, že ekologicky produkované potraviny mají nižší obsah reziduí pesticidů a veterinárních léčiv, a v mnoha případech nižší obsah dusičnanů. Postupy používané při chovu dobytka na ekologických farmách také vedou ke snižování kontaminace potravin živočišného původu.“

Aktuální téma

Bezpečná produkce potravin

6

Vzhledem k tomu, že ekologičtí zemědělci nemohou sáhnout po syntetických vstupech v případě výskytu problémů, hraje kvalitní řízení zásadní úlohu pro úspěch každého ekologického podniku. Využívání biologických opatření a látek na ochranu před škůdci a nemocemi minimalizuje případy kontaminace potravin (rezidui pesticidů, hormony a antibiotiky) a riziko otrav farmářů. Extenzivní charakter a používání biokrmení v ekologickém chovu hospodářských zvířat snižuje výskyt epidemií a s tím spojených zdravotních ohrožení (např. BSE, kulhavka a slintavka, dioxiny apod.).

posklizňových zbytků a organických hnojiv vytváří příznivé podmínky pro žížaly i další faunu v půdě a zvyšuje biologickou aktivitu půdy. Ekologicky obdělávané půdy vykazují vyšší množství a biomasu žížal i jejich větší diverzitu. Potenciál ekologického zemědělství pro dlouhodobé udržení biodiverzity při produkci potravin uznává i IUCN – Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů V konečném důsledku má větší rozmanitost krajiny, fauny a flóry pozitivní dopad i v tom smyslu, že do krajiny přitahuje lidi formou ekoturismu, který poskytuje farmářům důležitý zdroj dodatkových příjmů.

Péče o půdu

Žádné GMO Přestože výzkumy v oblasti genových technologií nadále probíhají, není možné zatím prokázat, že využití genových modifikací je absolutně bezpečné pro lidské zdraví a ekologii. V ekologickém zemědělství se geneticky modifikované organismy nesmějí používat.. Geneticky modifikovaná sója, kukuřice a jiné produkty jsou zakázány jak pro krmení zvířat, tak pro výrobu biopotravin. Uvolnění genově modifikovaných organismů do zemědělství dnes představuje pro ekologické zemědělství největší nebezpečí.

Utváření krajiny a podpora biodiverzity V uplynulých 50 letech prošlo české zemědělství zásadními změnami, které utvářely jeho charakter i jeho vliv na okolní přírodu a krajinu. Kolektivizace realizovaná v 50. letech minulého století vedla k úbytku ekostabilizačních prvků v krajině, vyznačující se kromě své stabilizační funkce také velkou biologickou rozmanitostí. Další závažnou etapou byla přeměna tradičního zemědělství na průmyslovou velkovýrobu v průběhu 70. let minulého století. Pozemky byly scelovány do velkých půdních bloků, které často nerespektovaly reliéf terénu. Tato opatření mají dodnes za následek značně narušené odtokové poměry a s tím související rizika povodní nebo sucha. Scelování pozemků se negativně projevilo také ve značném znečištění hydrosféry (vody povrchové i podzemní) a v degradaci půdy. Chemické látky používané v intenzivním zemědělství zabíjejí půdní organismy, hmyz i mnoho dalších druhů živočichů a rostlin. To způsobuje úbytek potravních zdrojů pro zvířata, ptáky a hmyz, a také ničení jejich přirozených stanovišť. Na ekologických farmách se vyskytuje více doprovodných rostlin – planě rostoucích a plevelných druhů na okrajích i uvnitř porostu – ve srovnání s konvenčními podniky. Pestrost rostlin má pozitivní vliv na populace hmyzu a umožňuje v zemědělské krajině včelí pastvu. Ekologické zemědělství poskytuje široký prostor pro úkryty volně žijícím živočichům: více živých plotů, širší okraje polí, pastviny bohaté na byliny a jeteloviny, smíšené kultury plodin. Řada výzkumných projektů dokládá vyšší pestrost a větší množství bezobratlých živočichů na ekologicky obhospodařovaných plochách, zejména bývá zaznamenávána větší druhová rozmanitost brouků, pavouků, chvostoskoků a výrazně více druhů motýlů. Organické hnojení, používané v ekologickém zemědělství, je příznivé pro drobné půdní bezobratlé živočichy, kteří mohou být zdrojem potravy pro větší druhy. Vyšší dodávka organické hmoty ve formě

Vhodné skloubení živočišné a rostlinné výroby, zvyšování organické hmoty v půdě přidáváním zeleného hnojení, statkového hnoje, kompostu a mulče podporuje bohatší půdní flóru a faunu, což má za následek vyšší úrodnost, lepší recyklaci živin, vyšší stabilitu půdy před erozí a povodněmi, detoxikaci ekosystému a výraznější vázání uhlíku v půdě. V evropských podmínkách mají ekologicky obdělávané půdy o 30 až 40 % více biomasy a o 30 až 100 % vyšší mikrobiální aktivitu než půdy konvenčního zemědělství. Vážným problémem na velkých plochách zejména orných půd je vodní a větrná eroze. V řadě prací byl opět popsán pozitivní vliv ekologického zemědělství na tento problém, a to hlavně z důvodu: • pestřejších osevních postupů s vyšším podílem vikvovitých rostlin, • vyššího procenta meziplodin a podsevů prodlužujících pokryvnost půdy v průběhu roku, • menšího zastoupení širokořádkových kultur (např. kukuřice), • intenzivnějšího organického hnojení s dalšími pozitivními vlivy na půdu. Ekologické zemědělství chrání půdní úrodnost lépe než konvenční zemědělství, poněvadž: • obsah organické hmoty je obvykle vyšší v ekologicky obhospodařované půdě, • ekologicky obhospodařované půdy vykazují vyšší biologickou aktivitu, • ekologické zemědělství chrání půdu před erozí lépe než konvenční.

Péče o vodní zdroje

Jihomoravské Například v povodí řeky Svratky je zemědělství ekonomickou aktivitou s největším plošným rozsahem. Zornění je vysoké a zemědělství je provozováno převážně intenzívním způsobem. Značná část orné půdy je ohrožena erozí. Zemědělství se výrazně podílí na znečištění Svratky dusíkem, fosforem a sedimenty ukládanými převážně do dna Brněnské přehrady.

2/2005

Co je to ekologické zemědělství a co jsou biopotraviny?

V ekologickém zemědělství jsou využívány přirozené metody ochrany před škůdci, pleveli a nemocemi. Kvalitní půda pomáhá rostlinám vytvářet přirozenou odolnost proti napadení. Na ekologických farmách jsou vítanými pomocníky přirození predátoři, jako ptáci, netopýři, brouci a slunéčka sedmitečná, živící se škodlivým hmyzem. Používají se odolné odrůdy i preventivní opatření.

EKOLISTY

Aktuální téma

Rozšíření ekologického způsobu hospodaření v povodí řeky Svratky by pomohlo snížit erozi a koncentraci dusíku, fosforu a sedimentů pocházejících ze zemědělství v říční vodě Svratky, a potažmo ve vodní nádrži Brněnská přehrada.

Přirozená pohoda zvířat Zvířata chovaná na ekofarmě mají volný přístup na pastvu a mohou se chovat podle své přirozenosti. Ve stájích mají pohodlně podestláno, obvykle slámou, a dostatek prostoru. Dbá se na omezení negativních dopadů při transportu zvířat. Ekologičtí chovatelé nemusejí podávat svým zvířatům denně množství antibiotik a jiných léků, protože praktikují zdravý, vyvážený systém: nedržet na daném prostoru příliš mnoho zvířat, mít pokud možno více druhů zvířat pohromadě a krmit je přirozenými krmivy. Běžně se používají homeopatika a bylinné přípravky. V případě akutního onemocnění, pokud by zvíře mohlo trpět, se mohou použít konvenční léčiva.

Ekologické zemědělství a rozvoj venkova Ekologické zemědělství vytváří čistou produkční krajinu: úspěšně spojuje produkci potravin a ochranu životního prostředí. Za účelem lepšího využití přírodních zdrojů se při řízení ekologického statku používají místní lidské zdroje a vědomosti, respektují se ekologické kapacity daného místa. Snížením závislosti na mimofaremních vstupech a podporou vyváženějších pohybů živin a energie se zvyšuje odolnost ekosystému, zvyšuje se bezpečnost potravin a vytvářejí se dodatečné zisky. Vzhledem k odlišným produkčním metodám má ekologické zemědělství vyšší požadavky na lidskou práci, což má dopad na zvýšení zaměstnanosti a lepší využití pracovní síly. V konečném důsledku dochází ke zlepšování ekonomické situace venkova a snižování migrace do měst. Ekologické zemědělství tak naplňuje všechny podmínky udržitelného zemědělství a rozvoje venkova.

Zemědělství patří mezi největší znečišťovatele vody. Například na znečištění Dunaje se podílí 39 % u dusíku a 32 % u fosforu. Voda nadmíru zatížená dusičnany byla v České republice analyzována na více než 40 % zemědělsky využívaného území, a to hlavně z důvodu intenzivního zemědělství. Z publikovaných výzkumů vyplývá, že ekologické zemědělství je vhodnější než konvenční z hlediska ochrany vod, a to jak v oblasti vyplavování dusíku, tak kontaminace syntetickými pesticidy. Ekologické zemědělství navíc nepřímo snižuje riziko kontaminace vod způsobené nesprávným skladováním, přepravou a likvidací agrochemikálií. Vyšší obsah organické hmoty a nižší zornění v ekologickém systému hospodaření zvyšují schopnost půdy filtrovat a zadržovat vodu. To má za následek nižší potřebu závlahy a tím i méně problémů s prosakováním živin a zasolováním půdy. V oblastech zvýšeného znečištění zdrojů vody intenzivním zemědělstvím se doporučuje přechod na ekologické zemědělství jako regenerační opatření. V Německu vodárny dotují přechod na ekologické zemědělství jako způsob snižování nákladů na čištění pitné vody.

foto: Tom Václavík

Aktuální téma

Aktuální téma

7

Certifikovaní ekologičtí farmáři mohou počítat s finanční prémií za své produkty. Biopotraviny jsou nejrychleji rostoucím oborem v oblasti prodeje potravin (v průměru 20 až 25 procent za posledních deset let) a očekává se, že tento růst bude nadále pokračovat. Cenové prémie nezmizí, dokud budou spotřebitelé ochotni platit vyšší ceny za potraviny s větší přidanou hodnotou. Navíc poptávka zatím téměř všude převyšuje nabídku. Podpora biodiverzity na ekologické farmě i mimo ni znamená pro farmáře další možné zdroje příjmů využitím volně žijících rostlin a živočichů, např. léčivých rostlin, hub, včel a lesních plodů. Pestrá a neznečištěná krajina také přitahuje turisty, kteří přinášejí příjmy mimo vlastní produkci farmy.

Dnešní stav Sektor ekologického zemědělství je dnes nejrychleji se rozvíjející potravinářský obor. Impuls k tomuto růstu je dán mimo jiné odstraněním dotací na zemědělské vstupy a zavedením politických nástrojů příznivých pro udržitelné zemědělství. Zásadně k tomu přispívá i debata o bezpečnosti potravin, vlivu průmyslového zemědělství na životní prostředí, o kontroverzní genetické modifikaci a krizích způsobených potravinami znečištěnými dioxiny, nemocí šílených krav či slintavkou a kulhavkou. V Evropské unii byly politické nástroje v podobě finančních kompenzací za ztráty způsobené přechodem na ekologické hospodaření zásadní při přesvědčování malých farmářů ke konverzi. Nařízení, která pomáhají rozvoji ekologické zemědělství podporou nabídky, však nejsou dostatečná k tomu, aby zajistila dlouhodobý růst ekozemědělského sektoru. Agresivní propagační a marketingové strategie maloobchodníků a obchodních řetězců ve vyspělých zemích severní polokoule vytvořily pro ekologické zemědělce nové tržní příležitosti. Role největších řetězců v rozšíření trhů pro biopotraviny je zásadní. Obchodní řetězce dnes mají hlavní podíl na maloobchodních tržbách biopotravin, takže přístup bioproducentů na trhy je dnes do značné míry závislý na získání místa na regálech těchto velkoprodejen.

Aktuální téma

Přesto se však v poslední době úspěšně rozvíjí i další odbytové cesty pro biopotraviny, specializované „bio-supermarkety“, ale také přímý marketing ve formě farmářských trhů či dovážky tzv. bioboxů domů.

8

foto: Tom Václavík

Ekologický původ biopotravin zajišťuje zákon a přísná kontrola Ekologické zemědělství je v Evropské unii právně upraveno Nařízením Rady EHS 2092/1991, v České republice je definováno zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Ekologické zemědělství je součástí agroenvironmentálních opatření Programu rozvoje venkova. Dodržování stanovených pravidel je v systému ekologického zemědělství přísně kontrolováno na všech úrovních, od vstupů do zemědělské výroby přes zpracování bioproduktů až po prodej konečnému spotřebiteli. Na základě výsledků kontrol se provádí certifikace bioproduktů a biopotravin vydáním tzv. Osvědčení o původu bioproduktu (biopotraviny) a jejich označení ochrannou známkou BIO – Produkt ekologického zemědělství. Tato známka zaručuje spotřebiteli, že produkty pocházejí z kontrolovaného systému ekologického zemědělství a byly osvědčeny oprávněným certifikačním orgánem.

Stav ekologického zemědělství v České republice Ekologické zemědělství je dnes v ČR stabilizovaný zemědělský systém, který je na úrovni produkce státem podporován a je dobrou alternativou vývoje zemědělství v ČR do budoucnosti. Počet ekologických farem se však v posledních letech zvyšuje jen pomalu, v roce 2004 jen o 3,26 % na 836. Celková plocha zemědělské půdy v ekologickém systému byla na konci roku 2004 263 299 ha (6,16 % z celkové plochy zemědělské půdy v ČR). Ekologické orné půdy je z toho však pouze 7,50 %, sadů a vinic 0,40 %, zatímco ploch trvalých travních porostů je 89.40 %. Zajímavé je srovnání rozsahu ekologického zemědělství v Jihomoravském kraji a v sousední zemi Dolní Rakousko. Zatímco v JMK působí 56 ekofarem na přibližně 9 000 ha, v Dolním Rakousku to je 4 080 ekologických farem na 105 489 hektarech! Celkový obrat na českém trhu s biopotravinami dosáhl podle nejnovějších údajů v roce 2004 270 milionů Kč. Znamená to, že každý Čech utratil v roce 2004 průměrně přibližně 27 Kč za biopotraviny, nejvíce v řetězcích: 65 %, v bioprodejnách a prodejnách zdravé výživy 25 %, v ostatních prodejnách potravin 2,5 % a přímo z ekofarem nebo jiným přímým marketingem se prodalo 7,5 % z celkového obratu. V bývalé „patnáctce“ zemí EU se v roce 2004 utratilo za biopotraviny průměrně 720 Kč.

EKOLISTY

Voda a plánování Motto: … voda je základním stavebním kamenem veškerého života na zemi, proto je třeba užívání vody jako nenahraditelného přírodního bohatství rozumně regulovat a usměrňovat pomocí plánování ... Evropská unie vypracovala a schválila pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky první, tzv. Rámcovou směrnici s komplexními nároky na vyvážené využívání a ochranu vodních zdrojů, která přinesla, kromě environmentálních cílů, i demokratizaci rozhodování a důraz na ekonomické nástroje. Strategickým záměrem ve vodní politice je zachovat do budoucna vodní bohatství v dobrém stavu, a v případě, že toto bohatství je v současnosti poškozeno, navrhnout soubor takových opatření, která by k dosažení dobrého stavu vedla.

1

Jako reakce na požadavky evropského práva byl do nového zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), zahrnut institut Plánování v oblasti vod, který obsahuje: 1. Plán hlavních povodí České republiky – ten je strategickým dokumentem, který stanovuje rámcové cíle pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami, pro jejich ochranu a zlepšování stavu vod, jehož prostřednictvím se prosazují závěry mezinárodních dohod v oblasti vod a zajišťuje se realizace rozhodujících opatření včetně způsobu jejich financování. Plán pořizuje Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, ostatními dotčenými ministerstvy a krajskými úřady pro tři hlavní povodí na území České republiky (povodí Labe, Odry a Moravy). Schvaluje ho vláda ČR a jeho závazné části vyhlásí nařízením.

2

V územní působnosti Povodí Moravy, s. p., jsou pořizovány dva plány oblasti povodí – Plán oblasti povodí Moravy a Plán oblasti povodí Dyje. Oba plány pořizuje správce povodí – státní podnik Povodí Moravy ve spolupráci s krajskými úřady a s ústředními vodoprávními úřady. Tyto plány oblastí povodí budou tvořit základní dokument úseku vodního hospodářství pro mezinárodní povodí Dunaje na území České republiky. Možnosti ovlivnění jeho pořízení a následné schválení bude mít značný význam pro činnost správců vodních toků a zejména správců povodí. Plán oblasti povodí Dyje se zabývá povodím, které přísluší šesti krajům, Plán oblasti povodí Moravy pěti krajům. Konečné návrhy plánů oblasti povodí, včetně jejich programů opatření, budou schvalovat kraje dle své územní působnosti. Rady krajů jsou zmocněny vydat závazné části plánů oblasti povodí nařízením. Důležité etapy zpracovávání příslušných plánů budou předkládány k připomínkám veřejnosti. Veškeré informace o plánovacích pracích lze získat na kontaktních adresách:

Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno ( 541 637 111 http://www.pmo.cz

Mgr. Tom Václavík [email protected]

Literatura: • HRDP, www.mze.cz (6.11.2003) • FAO (2000) Twenty Second FAO Regional Conference for Europe, Porto, Portugal, 24-28 July 2000 Agenda Item 10.1, FOOD SAFETY AND QUALITY AS AFFECTED BY ORGANIC FARMING • FiBL, 2000. Organic Farming Enhances Soil Fertility and Biodiversity. Results from a 21-year-old field trial. Research Institute of Organic Farming (FiBL), Frick, Switzerland, Dossier no. 1, August 2000. • IFOAM, 2000. The Relationship between Nature Conservation, Biodiversity and Organic Agriculture. Proceedings of an international workshop held in Vignola, Italy, by IUCN, IFOAM, WWF and AIAB. Stolton S., B. Geier and J.A. Mc Neely (eds.) • Mc Neely J.A. and S.J. Scherr, 2001. Common Ground, Common Future. How Ecoagriculture can Help Feed the World and Save Wild Biodiversity. IUCN and Future Harvest, May 2001. • Samsonová Pavlína, Šarapatka Bořivoj, Urban Jiří, 2005. Přínos ekologického zemědělství pro kvalitu podzemních a povrchových vod, PRO-BIO svaz ekologických zemědělců Šumperk • Šarapatka Bořivoj a Hejcman Michal, 2004. Diverzita a ekologické zemědělství, UP Olomouc, ČZU Praha

Jihomoravské

2/2005

Biopotraviny jako zdroj příjmů

Aktuální téma

Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo náměstí 3/5, 602 00 Brno ( 541 651 111 http://www.kr-jihomoravsky.cz

2. Plány oblastí povodí stanovují na základě rámcových cílů a programů opatření Plánu hlavních povodí České republiky konkrétní cíle pro osm oblastí povodí (viz mapka č. 2). Pořizují je správci povodí ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ústředními vodoprávními úřady. Plány budou zpracovávány v několika etapách: - Etapa přípravných prací - bude ukončena do 22. 12. 2006; - Etapa návrhu plánu oblasti příslušného povodí, který musí být zpracován, publikován a zpřístupněn uživatelům vody a veřejnosti k připomínkám nejméně rok před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat, t.j. do 22. 12. 2008; - Etapa konečného návrhu plánu oblasti povodí, včetně jeho schválení má termín 22. 12. 2009. Zpracování jednotlivých etap plánů bude konzultováno s celou řadou institucí. Po souhlasném stanovisku ústředního správního úřadu pro územní plánování a ústředních vodoprávních úřadů v rámci jejich územní působnosti budou schváleny příslušnými krajskými úřady. Návrh plánu příslušné oblasti podléhá procesu posouzení vlivů na životní prostředí.

Aktuální téma

Aktuální téma

9

V čem selhává ekologická výchova a proč si jí považovat

Co by jej mohlo k takovému názoru vést? Možná nezvyk, novost látky. Ekologická a environmentální tematika nemá starou poznávací a vzdělávací tradici, tak jako ji má třeba matematika, geografie nebo literární výchova. Ve vědě se vynořila jako odpověď na zhoršující se životní podmínky průmyslových měst někdy v druhé polovině 18. století. Její význam s rozvojem technické civilizace postupně rostl, až nabyl takových rozměrů, že společnost uznala za potřebné učinit ji součástí vzdělávání a výchovy; v západoevropských zemích někdy v sedmdesátých letech 20. století. U nás tento proces trval poměrně dlouho. Navzdory snaze nepočetných pedagogických osobností, například Květoslavy Burešové, Danuše Kvasničkové, Emilie Strejčkové a Aleše Záveského, se dostávala ekologická a environmentální látka do učebních osnov jenom pomalu. Není divu. Environmentální znalosti těch, kteří vzdělávání na školách ovlivňují, učitelů pedagogických fakult, ministerských úředníků i ředitelů, byly donedávna mizivé nebo povrchní. Nebylo náhodou, že iniciátory ekologické výchovy ve školách se stala ekologická sdružení, případně instituce, které z nich vzešly. V Jihomoravském kraji např. brněnská Lipka, Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty ve Veselí nad Moravou nebo Centrum ekologické výchovy Pálava v Mikulově.

Okénko pro školy

Fakt, že ekologická výchova není řediteli dost ceněna, však může být i přiměřenou reakcí na odborné a pedagogické kvality učitelů, kteří se jí věnují. Nepřitahuje tato oblast méně schopné a méně erudované? Všeobecně je rozšířená představa, že environmentální látka se „dá okecat“. Není prý nic jiného, než omílání skutečnosti, že lidé poškodili přírodu, že je třeba ji chránit a vůbec usilovat o „udržitelný rozvoj“. To si mohou myslet i sami učitelé a uchýlit se k ekologické výchově jako k útočišti před předměty náročnými na exaktní uvažování nebo na sumu znalostí. Dá se zneužít i toho, že environmentální látka svou podstatou tkví v mnoha oborech. Z „mnohaoborovosti“ a „komplexnosti“ předmětu se stalo další bezobsažné heslo, za něž se může schovat mnohá učitelská neznalost a bezradnost.

10

Adekvátní reakcí na fakt, že vazby mezi chováním lidské společnosti a vývojem ekosystémů jsou mimořádně složité, by naopak měla být intelektuální a pedagogická námaha a poctivá příprava do hodiny. Pokud ji učitel podstoupí, ekologická látka ve třídě určitě zaujme. Je vždycky podezřelé, když si učitel stěžuje, že žáky či studenty environmentální témata nebaví, že jsou nepozorní, provokují a látku zesměšňují. Na environmentální vzdělávání by měly být kladeny stejné, ne-li větší nároky, než na výuku v jiných předmětech. Je škoda, když ekologické vzdělávání ředitelé shovívavě přehlížejí a jeho koordinátory stavějí v učitelském sboru kamsi na zadní místa. Existují totiž důvody, proč by mohli být, nebo už jsou, výraznými postavami škol a oporami jejich vedení. Především: environmentální témata skýtají výjimečnou příležitost ukázat, jak věci v tomto světě spolu souvisejí, co znamená ona „mnohaoborovost“ reálně, a proč je jí zapotřebí. Nadto: nebanálně pojatá ekologická výchova může žáky a studenty přesvědčit, že a jak spolu souvisí látka, kterou slyší v různých školních předmětech; v chemii, historii, české či anglické literatuře, základech společenských věd či občanské výchově a prakticky ve všech dalších. Jen například: Jaké bylo myšlenkové a společenské pozadí objevů v chemii, jak toto období reflektovali literáti, hudebníci a výtvarníci? Dává dnešní ekologická situace za pravdu tehdejším vynálezcům a ideologům pokroku, nebo skeptikům a romantickým nostalgikům? V čem se ti i oni mýlili a proč? Složitá environmentální látka umožňuje pochopit, proč je právě dnes, v době vyspělé a riskantní technické civilizace, dobré znát témata, která nám v podání jednotlivých oborů připadají odtažitá a neživotná: co je podstatou prométheovské legendy, jak se vyrábělo dřevěné uhlí, co byla dobrovolná chudoba žebravých řádů, jaká je lamarckovská představa o evoluci, co je princip experimentu. Ovšem, tak široký záběr sotva můžeme chtít a čekat od učitele jednoho předmětu. Právě proto mají na školách velký význam koordinátoři ekologické výchovy, jejichž úkolem je přizvat ke spolupráci kolegy v učitelském sboru. Kromě toho, že je mají inspirovat k rozšíření jejich speciální optiky, mohli by nenásilně přispět k čilejší mezilidské komunikaci ve sborovně. Není jí zapotřebí? Povaha ekologické výchovy přináší i další zvláštnosti. Dynamická, stále se proměňující tématika životního prostředí nutí učitele, aby doplňoval své znalosti, například tak, že se účastní vzdělávacích akcí, seminářů, pořádaných různými ekologickými institucemi. Na některých jsem byla přítomna a byla jsem překvapena intenzivním zájmem učitelů o přednášená a diskutovaná témata. Nevím, zda podobnou příležitost k setkávání mají vyučující jiných předmětů, zda a do jaké míry jí využívají. Jisto je, že prospěch z takových akcí nemají jen jejich účastníci a úroveň jejich výuky. Ředitel může ocenit, že učitelé překračují práh svého ústavu a navazují styky s jinými školami. Dostávají se i do dalších kontaktů: Tím, že vyslechnou zkušenosti odborníků z praxe, mohou přinést do vlastní výuky víc životnosti a věrohodnosti. Přednášky učitelů vysokých škol dovolují látku ekologické výchovy teoreticky prohloubit a aktualizovat. Díky setkáním a diskusím si mohou učitelé pro sebe i pro své žáky udělat, nezávisle na zkreslujícím filtru sdělovacích prostředků, obraz o různých typech ekologických aktivistů. Rozdíl v činnosti Hnutí DUHA, Českého svazu ochránců přírody či NESEHNUTÍ je přitom zajímavý nejen sám o sobě; vypovídá i o širokém spektru ekologických otázek a o možných způsobech jejich řešení. Učitel, který si najde čas 1

foto: Martin Kříž

Omlouvám se ředitelkám a učitelkám, že budu pro jednoduchost psát v mužském rodu, jakkoli tento text pojednává spíše o ženách než o mužích.

k přečtení některých čísel časopisu Sedmá generace, vyvede sebe, a bohdá své žáky, z četných předsudků, do nichž nás uvádějí někteří špatně informovaní či politice poplatní novináři. Vidím ještě jeden, snad nejpodstatnější důvod, proč bych si cenila, jsouc ředitelkou školy, přítomnosti „ekologa“ v učitelském sboru: Slyším často stesky na celkové hodnotové klima mezi dnešními dětmi: I do školy prý dorazil krajní pragmatismus, zištnost a sobectví, agresivita; po idealismu, kterým byl veden duch školy našich pradědů a prababiček, prý není ani stopy. Ač tomu tak docela nevěřím, stejně bych měla jednu radu: Rozhlédněme se po sborovně dobře. Je možné, že tam sedí poslední idealista, podle dnešních měřítek podivín. Často jím bývá právě

Jihomoravské učitel, který se věnuje ekologické výchově. Podivně se chová potud, že je ochoten věnovat se práci, jejíž objem a intenzita přesahují běžné povinnosti. Bez vyhlídky na adekvátní finanční odměnu pečuje o školní zahradu a zoologický koutek, organizuje akce, jako je Den Země, pořádá výstavy, konference a diskuse. Podivný je i tím, že se prostřednictvím své výuky snaží přispět k nápravě deformovaného vztahu lidí k přírodě, ke snaze, v jejíž úspěch už mnozí nevěří.

2/2005

Ředitel a podivíni Nevím, zda by některý ředitel1 připustil, že zatímco angličtina a fyzika jsou ve školním vzdělávání důležité, dějepis by oželel. Ale umím si představit upřímného ředitele, který by se nechal slyšet, že by jeho škola mohla postrádat ekologickou výchovu, že by to pro žáky či studenty nebyla velká škoda.

EKOLISTY

Okénko pro školy

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc. zakladatelka Katedry environmentálních studií FSS MU, autorka knih Pestří a zelení, Vlažní a váhaví aj.

Rozhovor s vedoucí Odboru školství Krajského úřadu JMK paní JUDr. Hanou Polákovou Rok 2005 přináší našemu školství řadu nových předpisů, z nichž některé zahrnují oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Mohla byste prosím čtenářům – pedagogům přiblížit, které jsou pro EVVO v platnosti z dřívějška a které platí nově? Oblast environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty byla v České republice řešena dokumenty s celostátní nebo krajskou působností. Mezi nadále platné dokumenty se zásadní důležitostí pro oblast školství např. patří: • Usnesení vlády České republiky ze dne 8. října 2003 č. 991 k plnění usnesení vlády ze dne 23. října 2000 č. 1048 o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice a jeho Akční plán na léta 2004–2006; • Usnesení vlády České republiky ze dne 8. prosince 2004 č. 1242 k návrhu Strategie udržitelného rozvoje České republiky včetně Strategie vzdělávání v ČR v této oblasti; • Koncepce EVVO Jihomoravského kraje na období 2003–2005 a její Akční plány na jednotlivé roky uvedeného období (v současné době začaly práce na zpracování nové Koncepce EVVO JMK na období 2006–2010 a na příslušném Akčním plánu); • Metodický pokyn MŠMT k EVVO ve školách a školských zařízeních ze 14. 12. 2001, č.j. 32 338/2000-22. K novým dokumentům s celostátní působností patří Standard dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě, č.j. 10 179/2005-22. Jedná se o pokyn MŠMT, který stanovuje pravidla pro rozsah i obsah vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení – koordinátorů, všech pedagogů i řídicích pracovníků – v oblasti EVVO. Dokument navazuje na nový školský zákon účinný od 1. ledna tohoto roku, jenž mezi obecné cíle vzdělávání ve školách a školských zařízeních zařazuje i získávání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházejících ze zásad trvale udržitelného rozvoje. Jak by měli ředitelé škol využívat Metodický pokyn k EVVO ve školách a školských zařízeních ze 14.12.2001 k podpoře svých školních koordinátorů EVVO? Metodický pokyn k EVVO ve školách a školských zařízeních je platný od 1. 1. 2002. Úkoly stanovené pokynem mají ze strany MŠMT doporučující charakter. Konkrétní stanovení obsahu a zaměření jejich činností, a tedy i stanovení konkrétní náplně práce školního koordinátora, je plně v kompetenci ředitele školy. Oblast EVVO by však rozhodně neměla stát na pokraji jeho zájmu pedagogického, odborného i manažerského.

Koordinátor je při naplňování úkolů školy a školského zařízení v oblasti EVVO důležitým „režisérem“ vzdělávací, výchovné i osvětové práce. Ve vzdělávacím procesu se mu navíc ve spolupráci s ostatnímu pedagogy v současné době přímo nabízí vazba a začlenění stanovených cílů do školních vzdělávacích programů. Vznikne tak velký tvůrčí a manévrovací prostor pro všechny pedagogické pracovníky. V nové vyhlášce MŠMT č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogů je mezi specializovanými činnostmi, ke kterým jsou zapotřebí další kvalifikační předpoklady, uvedena také oblast environmentální výchovy. Co to přinese pro základní a střední školy? Vyhláška nabývá účinnosti 1. září 2005 a otevírá možnost finančního ocenění práce v oblasti EVVO pro pedagogické pracovníky, kteří vykonávají specializovanou činnost a splnili podmínku získání osvědčení o absolvování studia v oblasti environmentální výchovy. Studium v délce 250 vyučovacích hodin se ukončuje obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Jaké výhody a finanční ohodnocení mohou očekávat pedagogové, kteří absolvují specializační studium v oblasti EVVO? Budou mít ředitelé dostatek finančních prostředků na toto ohodnocení? Pedagogický pracovník získává nárok na postoupení do 3. kariérního stupně a na příplatek za výkon specializovaných činností v rozpětí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Otázka, zda bude dostatek finančních prostředků na proplácení příplatků je jistě na místě a chápu obavy, zda se nároková složka platu nebude řešit na úkor složek nenárokových. Odpověď budu moci dát až po schválení rozpočtu roku 2006. Otázkou také je, kolik pedagogických pracovníků potřebné studium absolvuje a bude jim z toho důvodu příplatek ze zákona příslušet. Jak bude probíhat specializační vzdělávání? Zákon o pedagogických pracovnících upravuje podmínky pro akreditaci vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů. Pouze v případě splnění v zákoně stanovených podmínek může být akreditace udělena a příslušné vzdělávání, jehož výsledkem je získání potřebného osvědčení, realizováno. Lze předpokládat, že v nejbližší době zasedne akreditační komise a následně budou zveřejněny seznamy akreditovaných vzdělávacích programů. Průběh vzdělávání bude obsahem schválené akreditace. Předpokládám, že od roku 2007 bude environmentální vzdělávání učitelů v Jihomoravském kraji zabezpečovat nově budované pracoviště „Kolej Aleše Záveského“. rozhovor vedla -hk-

Okénko pro školy

Okénko pro školy

11

Na Turoldu roste geopark

lu, v čem jsou dobří, co by ještě mohli vylepšit apod. Na základě této zprávy a doporučení škola dostane zelenou vlajku. Navštívili jsme školy s certifikáty na různých úrovních, zaznamenali jsme však jen minimální rozdíly. Získané poznatky nás inspirovaly, řadu z nich jsme využili při přípravě projektu v naší zemi. Ve skotských základních školách (věk 5–11 let) bylo zajímavé, že žáci jsou od první třídy zvyklí pracovat jak ve skupinách, tak samostatně, neznají známkování ani memorování za domácí úkol. Pokud dostávají domácí úkoly, jde často o hravou formu opakování ve spolupráci s rodičem. V každém předmětu je stanoveno šest úrovní, kterých může žák během školní docházky dosáhnout. Pouze základní předměty jako psaní,

foto: Martin Kříž

Do Skotska za Ekoškolami V České republice se od letošního roku rozbíhá mezinárodní projekt Eco–Schools, který zde zaštiťují pražské Sdružení Tereza jako národní koordinátor a brněnská Lipka jako regionální koordinátor pro pilotní fázi projektu v Jihomoravském kraji. Nejprve jsme navštívili sídlo národního koordinátora ve Stirlingu u Edinburghu. Projekt je ve Skotsku podporován vládou a školskými úřady, účast v projektu se pozitivně promítá do zprávy školní inspekce. Školy jsou tedy silně motivovány se do něj zapojit. Po zaslání přihlášky jim národní koordinátor poskytne informační brožuru a videokazetu. Další kroky už záleží na školách.

Okénko pro školy

Ředitel ve spolupráci s pedagogickým sborem sestaví školní vzdělávací plán či plán rozvoje školy na delší období a na konkrétní školní rok, do kterého zakomponuje prvky národního kurikula, prvky požadované místním školským úřadem a samozřejmě činnosti související s projektem. Z doporučených témat si mohou školy vybrat, na co se budou zaměřovat, a ty zodpovědné se postupně proberou všemi oblastmi, kterými jsou nakládání s odpady, energie, voda, doprava, zdraví a zdravý životní styl, okolí školy. Tento plán pak realizují děti ve spolupráci s učiteli a dalšími zainteresovanými osobami. V řadě oblastí se mohou školy se svými dotazy obracet na zodpovědnou osobu na příslušném školském či obecním úřadě. Ve chvíli, kdy se škola cítí natolik jistá, že splňuje požadavky kladené na ni projektem (tzv. 7 kroků k Ekoškole), vyplní zprávu o své činnosti a může požádat národního koordinátora o udělení certifikátu.

12

Eva Kučerová, Lipka – pracoviště Lipová 20

Koncem září se již potřetí uskutečnila akce Toulavý autobus po školních zahradách. Toulání po České republice je určeno pedagogům, kteří jsou ochotni učit děti mimo školní lavice. Prohlídku zajímavých objektů, škol i jejich zahrad a zejména vzájemné předávání zkušeností v tomto oboru iniciovalo Středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě Chaloupky u Třebíče ruku v ruce s Rezekvítkem a Lipkou z Brna. V předchozích ročnících jsme navštívili školní zahrady na jižní Moravě a v severních Čechách, letošním cílem byly jižní Čechy s malou odbočkou do Rakouska. Hlavním tématem byly zejména učebny v přírodě, v něž by se současné školní zahrady nebo pozemky mohly snadno přetransformovat.

CEV Pálava, Mikulov

foto: Michal Medek

čtení a matematika jsou hodnoceny celostátně předepsanými testy pro jednotlivé úrovně. Jinak jsou žáci hodnoceni slovně, což se jim zapisuje do osobních složek, které jsou k nahlédnutí rodičům, dítěti, učiteli, a pak učitelům na dalším stupni školy. Každý učitel má k dispozici asistenta, který mu pomáhá s technickým zabezpečením výuky nebo se věnuje dětem, pokud je potřeba. Ve třídách vládne tvůrčí ruch, díky práci ve skupinách a většímu počtu pedagogů ve třídě se tzv. kázeňské problémy více rozptýlí a je čas na jejich řešení.

Toulavý autobus po školních zahradách

Ing. Martin Kříž

Do Skotska, země, kde projekt Eco-Schools funguje již od roku 1995, se vypravili na studijní cestu celkem tři zástupci z České republiky (2 z Lipky a 1 ze Sdružení Tereza).

Jihomoravské

Ve Skotsku existují tři úrovně podle míry aplikace projektu: bronzová a stříbrná úroveň, a zelená vlajka jako nejvyšší ocenění. Úrovně je možné přeskakovat. Pro udělení certifikátu bronzové a stříbrné úrovně není zapotřebí žádného auditu ani kontroly ve škole, je udělen pouze na základě zprávy zaslané školou. Pro udělení zelené vlajky je třeba, aby školu navštívili 2 auditoři, kteří si školu prohlédnou a rozhovorem s dětmi zjišťují míru jejich zapojení do řešení projektu a jejich zaujetí. Pak napíší zprávu pro národního koordinátora a zpětnou reflexi pro ško-

ZŠ Březnice je škola, která pracuje již 3 roky podle Rámcového vzdělávacího programu. Jednu třetinu hodin přírodopisu učí venku. Areál školy slouží jako přírodní učebna. Dvacet tabulí dává dětem úkoly, na které odpovídají do pracovních listů. Témata jednotlivých tabulí jsou uvedena v pracovních listech, které jsou rozděleny věkově do tří stupňů, pro 1. až 4. ročník, pro 5. až 7. a 8. a 9. ročník. U některých tabulí je instalováno 6 laviček, každá pro 5 žáků a vyšší stolek na pomůcky pro učitele. Součástí je i klasický pozemek se záhonky. Na škole probíhají také přírodovědné kroužky. Pan ředitel Sedláček se podělil s účastníky o své zkušenosti, ukázal jim i vyučovací plány. Účastníci ocenili metody výuky, záviděli učitelům této školy jejich ředitele, který umožňuje učitelům uplatňovat jejich nápady a oceňuje iniciativu svých kolegů. Dlouholetá soustavná výchovná práce a budování celého areálu ve spolupráci dětí a rodičů dovoluje ponechat areál školy přístupný veřejnosti. Nyní se již nesetkávají s vandalismem.

Návštěva zahrad v Rakousku potěšila duši všech účastníků a byla inspirací pro všechny, kteří udržují a budují své školní zahrady. „Ráj motýlů“ byl dobrým tipem na školní výlet. Poslední „obývací zahrada“ a život v ní byly jako sen. Rovněž prohlídka Vyšebrodského kláštera a knihovny byla účastníky oceněna. Průvodce byl bývalý učitel, takže potěšení z tohoto setkání bylo na obou stranách. Rozlehlý park v Červeném Dvoře, který je zpřístupněn veřejnosti teprve třetí rok, byl velkým zážitkem pro všechny. Majestátné stromy rozmístěné v rozlehlém parku vypadaly tak přirozeně, že nebýt výkladu pana architekta Olšana, zasvěceného průvodce a odborníka, nikdo by ani netušil, jaké umění se za tímto skvělým výsledným dílem skrývá. Jen vodotrysky dokazovaly, že celý tento park není jen dílem přírody. Posezení a oběd na základně CEV Šípek v Českém Krumlově bylo krásnou tečkou za celým zájezdem. Vždy je co zlepšovat, ale zakončím slovy jednoho z účastníků: „Zdá se mi, že všechno mělo své místo, nadbytečné nebylo nic“. Mgr. Květoslava Burešová SVVP Chaloupky, Kněžice u Třebíče

V Nových Hradech jsme navštívili dvě dětská hřiště vybudované svépomocí rodičů za podpory zastupitelstva města. I zde našli mnozí inspiraci pro svoji práci. Všechny ohromil starý dub. Ve Vyšším Brodě dojalo všechny učitelské duše nadšení a obětavost učitelů zdejší školy, manželů Marešových. Zahrada, netradičně zbudovaná na permakulturních principech, je velkou inspirací. Altán pro celou třídu je sen všech učitelů, kteří chtějí učit v zahradě. Zde využívají altán učitelé všech předmětů a při pěkném počasí se ani na všechny nedostane. Altán je využíván i při mimoškolní činnosti. Inspirací pro mnohé byla také výzdoba školy, různé výtvarné techniky a využití převážně přírodních materiálů. Vzájemná výměna zkušeností, která probíhala v této škole po oba večery, byla významnou součástí tohoto semináře.

foto: Petr Laštůvka

Okénko pro školy

Mikulovští ochranáři z Centra ekologické výchovy Pálava v současné době připravují unikátní expozici hornin z celé Moravy. S přispěním Moravských naftových dolů a.s. a díky dotaci Jihomoravského kraje vyroste na dně turoldského lomu geopark, který tak naváže na dnes již vybudovanou naučnou stezku. Pokud tedy při návštěvě jeskyně Na Turoldu narazíte na jeřáb či tatrovku s kamením, neděste se. Znamená to, že se právě instalují bloky žuly, čediče či vápence z Jeseníku, Vysočiny nebo třeba jen z Janičova vrchu, posledního loni uzavřeného lomu na Pálavě. Na valu uměle vytvořeném při rekultivaci lomu bude stát osmnáct bloků hornin, které budou roztříděné podle způsobu vzniku. Součástí každého exponátu bude popisná tabulka s mikroskopickým snímkem horniny a kus vyleštěného kamene. Celý geopark se nebude zabývat regionální geologií, jak je u podobných venkovních expozic zvykem, ale bude se snažit nejširší veřejnosti přiblížit způsoby vzniku hornin. Celý soubor bude rozdělen na horniny vyvřelé (syenit, žula, čedič), usazené (vápence, travertin, pískovec, droba, slepenec či břidlice) a přeměněné (mramor, rula a amfibol). A kde jinde demonstrovat tolik opomíjené neživé složky našeho životního prostředí, než právě v jednom z největších a nejznámějších pálavských lomů, kde se zároveň nachází vstup do jediné veřejně přístupné jeskyně na Břeclavsku. Pokud se chcete o chystaném projektu dozvědět více, kontaktujte Centrum ekologické výchovy Pálava, sídlíme v budově Správy CHKO Pálava na Náměstí 32 v Mikulově.

EKOLISTY

Okénko pro školy

2/2005

Okénko pro školy

13

Jihomoravský kraj informuje

Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji

Náhrady škod způsobených zvláště chráněnými živočichy v Jihomoravském kraji

Cílem projektu s názvem „Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“, jehož realizátorem je Lipka je vytvoření skupiny spolupracujících organizací, které v různých oblastech Jihomoravského kraje fungují jako ekologické poradny a zároveň poskytují veřejnosti služby v některé z následujících programových oblastí: Veřejnost a ochrana přírody je program zaměřený na informování veřejnosti o přírodních hodnotách v území působnosti partnerské organizace, a to formou terénních exkurzí, naučných stezek, besed apod. Zvláštní význam přikládáme seznamování se systémem chráněných území evropského významu NATURA 2000 a s certifikovaným lesním hospodařením. Průvodcovská služba (exkurze s odborníkem, místním znalcem historie a přírody) je v zahraničí běžnou službou cestovního ruchu, která je v ČR stále ještě v plenkách.

Klíčem k vytvoření sítě ekologických poraden na krajské úrovni je školení zaměstnanců partnerských organizací v této oblasti a zřízení poradenských míst. Partneři projektu byli vybírání s ohledem na „pokrytí“ všech bývalých okresů Jihomoravského kraje. Jsou to: o.s. Renata (okres Blansko), Ekologický právní servis, Hnutí Brontosaurus, Hnutí DUHA, Rezekvítek, Veronica (okres Brno-město), Lipka – LŠ Jezírko (okres Brno-venkov), CEV Pálava (okres Břeclav), SEV při CVČ Hodonín, VIS Bílé Karpaty (okres Hodonín), Barvínek Podomí, Lipka – Rychta Krásensko (okres Vyškov) a Mikroregion Hrušovansko (okres Znojmo). Dalšími partnery projektu, kteří nebudou plnit funkci ekologických poraden, jsou Jihomoravský kraj a město Boskovice. Získání podpory z Evropského sociálního fondu v náročné konkurenci 43 projektů je ovšem pouze začátek. O dalším postupu významného celokrajského projektu, který trvá až do roku 2007, budeme čtenáře Jihomoravských ekolistů dále informovat. Aktuální informace lze nalézt též na adrese www.evvojmk.net. Mgr. et Mgr. Michal Medek, Lipka – Rychta Krásensko

Slavnostní podpis rozhodnutí o přidělení podpory pro rozvoj ekologického poradenství v Lesní škole Jezírko, foto: archiv Lipka

Projekty v oblasti životního prostředí

Jihomoravský kraj informuje

Na většinu z nich, tedy na losa, medvěda, rysa a vlka, v Jihomoravském kraji nenarazíme. Vydra se v počtech, které mohou přinášet problémy, vyskytuje jen pomístně. Je to bystrá šelmička obývající vody a jejich okolí. Problémy vyplývají ze skutečnosti, že její hlavní potravou jsou ryby. Na území Jihomoravského kraje se zatím vyskytl jen jeden případ, kdy vlastník rybníků zažádal o náhradu způsobené škody - v roce 2003 bylo vyplaceno 17 tis. Kč. Mnohem problematičtějším druhem je bobr evropský. Je to silný hlodavec, který svou aktivitou přímo i nepřímo ovlivňuje prostředí, ve kterém žije. Ohlodává a kácí stromy, buduje hráze, pomocí kterých zadržuje vodu v krajině a mění tím její charakter. Náhradu škody nárokují především ti, jimž poškodí lesní porosty. Další evidované případy zahrnují ztráty výnosu na podmáčených zemědělských pozemcích. V r. 2003 čítaly vyčíslené škody na území kraje 827 tis. Kč, v r. 2004 to byly 2 310 tis. Kč.

2/2005

ními výkyvy, vždycky byla silně ovlivňována člověkem a jeho činností. V minulosti byl kormorán silně pronásledován, na mnoha místech byl prakticky vyhuben. Díky důsledné ochraně se jeho počty opět zvýšily. Převážná část ptáků, kteří způsobují významné škody na jižní Moravě, se narodila v severní Evropě (Švédsko, Finsko, pobaltské republiky). Na naše území se dostávají během podzimní migrace, kdy opouštějí zamrzající domovské vody, resp. v průběhu jarní migrace, kdy se na ně vracejí. V zimě jim potravní základnu mohou poskytnout hlavně nezamrzlé úseky řek pod přehradami a jezy. Hnízdní populace kormorána velkého na jižní Moravě je omezena na jedinou kolonii se 70–80 páry. Náhrada škod způsobovaných kormorány na rybách chovaných k hospodářským účelům je v Jihomoravském kraji nárokována už od roku 2000 – ve výši 24 tis. Kč, dále pak bylo proplaceno 234 tis. Kč pro rok 2001, 2 758 tis. Kč pro r. 2002, 5 500 tis. Kč pro r. 2003 a 7 041 tis. Kč. pro r. 2004. Z uvedeného přehledu je patrný každoroční nárůst výše proplácených škod. U bobra je to jistě způsobeno růstem lokálních populací tohoto druhu. U kormorána je situace složitější, jeho početnost na jihomoravských vodách závisí hodně např. na průběhu zimy (doba zámrzu severských i místních vod). Výši škod má omezit povolované plašení větších hejn včetně nejúčinnějšího (avšak kontroverzního) odstřelu. Mgr. Vlasta Škorpíková Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Česká republika se jako signatář Kjótského protokolu zavázala k podpoře aktivit směřujících k ochraně ozónové vrstvy Země. Toto poškození je velkou měrou způsobováno tzv. freony, které jsou mimo jiné obsaženy ve starších typech chladicích zařízení.

Ve zpracování a naplňování vizí trvale udržitelného rozvoje na komunální úrovni má Česká republika několikaletý skluz za zeměmi, které vzaly vážně výsledky Mezinárodní konference o životním prostředí v roce 1992 a začaly s tvorbou tzv. místních Agend 21. Vytvoření místních Agend 21 a realizaci jejich aktivit v převážně venkovských mikroregionech sleduje program Udržitelný regionální rozvoj.

V rámci 2. výzvy Operačního programu Infrastruktura bylo z evropských zdrojů podpořeno celkem 107 českých projektů. Vybrané projekty z oblasti životního prostředí získaly dotaci ve výši 1,4 miliardy Kč z ERDF, a tyto projekty budou dále podpořeny částkou 197 mil. Kč z Fondu životního prostředí ČR. Z Jihomoravského kraje bylo vybráno 18 projektů o celkových nákladech 326,921 mil. Kč, přičemž podpora ERDF činí 241,587 mil. Kč. Nejvíce prostředků bude v Jihomoravském kraji využito v oblasti odpadového hospodářství (stavby dotřiďovacích linek, sběrných dvorů, rekultivace skládek, likvidace starých zátěží, apod.)

V dubnu r. 2000 vstoupil v platnost zákon č. 115, který upravuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy.

Připravované změny v systému sběru starých lednic

Dobrovolnictví v oblasti životního prostředí má u nás bohatou tradici. Stejnojmenný program projektu si klade za cíl udržet zájem především mladých lidí o nezištnou pomoc v péči o životní prostředí.

V rámci projektu „Síť EVVO v Jihomoravském kraji“ budou dále nabízena specializovaná školení pro profesionály k aktuálním ekologickým tématům jednotlivých oborů: Ekologické právo pro právníky, Hospodaření s energií pro pracovníky ve stavebnictví a Odpadové hospodářství v obcích pro pracovníky místních samospráv i podnikatele.

Zájem státu na ochraně určitých živočichů se odráží i v legislativě, jež upravuje možnosti hrazení škod, které tyto druhy způsobují.

Posledním druhem, který byl mezi zmíněné vybrané druhy zařazen, je kormorán velký. Jedná se o společensky žijícího, rybožravého ptáka z řádu veslonohých. Jeho evropská populace prošla značnými počet-

Cílem programu Ekologizace provozu veřejných budov je zavést v České republice v modelových budovách ekologicky příznivý provoz. Bude se jednat jednak o budovy škol (za pomoci mezinárodní certifikace Eco-schools) a dále o budovy veřejných institucí.

Jihomoravské

v celkovém objemu nákladů ve výši 237,9 mil. Kč. V oblasti revitalizace krajiny bude podpořeno 5 projektů s náklady cca 16 mil. Kč. Dále byly podpořeny projekty v oblasti ochrany ovzduší. Žadatelé z Jihomoravského kraje byli se svými žádostmi úspěšní i ve Fondu soudržnosti. Meziresortní řídicí výbor Fondu soudržnosti schválil v oblasti životního prostředí odeslání 19 žádostí Evropské komisi, z toho je 5 z území Jihomoravského kraje. Jedná se především o podporu staveb kanalizací a čistíren odpadních vod a staveb pro zásobování pitnou vodou. Ing. Bc. Anna Hubáčková vedoucí Odboru životního prostředí KrÚ JMK

Z důvodu omezení zvyšujícího se rizika úniku freonů z dosluhujících chladicích zařízení byl v rámci Státního fondu životního prostředí ČR vytvořen dotační titul, ze kterého bylo možné čerpat státní prostředky na ekologické zneškodnění těchto lednic. Kromě Jihomoravského kraje, kde projekt realizuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM), jsou obdobné projekty realizovány subjekty v Plzeňském, Jihočeském a Ústeckém kraji. Cílem projektů je nejen vlastní likvidace lednic (freonů), ale vytvoření a zavedení koordinovaného systému sběru a zneškodnění lednic i zvyšování ekologického chování obyvatel. Z aktuálních údajů o průběhu řešení v jihomoravském projektu vyplývá, že doposud bylo od obyvatel shromážděno prostřednictvím sběrných středisek a jednorázových mobilních svozů téměř 13 800 ks vyřazených lednic. Toto množství obsahovalo přibližně 1 700 kg nebezpečných freonů, které byly s využitím speciálních technologií ekologicky zneškodněny. Z evidence sběru vyplývá, že každá třetí vyřazená lednička pochází z Brna a že relativně nejvíce lednic ve vazbě na počet obyvatel je získáváno z okresu Vyškov (16 ks na každých 1000 obyvatel). Naproti tomu je např. v okrese Brno-venkov tento počet výrazně menší (3 ks na každých 1000 obyvatel). Od poloviny srpna 2005 čeká systém sběru lednic stejně jako dalších elektrozařízení výrazná změna. Tato změna vyplývá z ustanovení zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a její podstatou je převedení odpovědnosti za zneškodnění použitých výrobků a financování s tím spojených nákladů na výrobce a dovozce. Zákon předpokládá vytvoření tzv. zpětného odběru elektrozařízení, v rámci kterého budou výrobci povinni zajistit prostřednictvím vhodných sběrných míst zpětný odběr, informovat spotřebitele a konečné uživatele a předávat vzniklý elektroodpad dalším subjektům k ekologickému zneškodnění. Chystané zavedení systému zpětného odběru elektrozařízení se promítne ve svých důsledcích i do realizace projektu Recyklace a úplné

zneškodnění výrobků domácího chlazení z území Jihomoravského kraje (lednice jsou zařazeny do kategorie č. 1 Velké domácí spotřebiče). Z posledních jednání vyplynulo, že z prostředků projektu budou moci být uhrazeny náklady na sběr a zneškodnění vyřazených lednic, které budou shromážděny ve sběrných střediscích projektu do 13. 8. 2005 (tedy nikoliv do původně plánovaného a smluvně vázaného termínu 31. 3. 2006). Pokud se stávající sběrná střediska stanou v budoucnu i tzv. místem zpětného odběru elektrozařízení, budou z nich na základě smluvního vztahu lednice odebírány přímo výrobci nebo jimi pověřenými subjekty. Obce tedy nadále nebudou muset platit za zneškodnění lednic, náklady budou mít pouze se zajištěním provozu sběrného místa. Přechod na nový systém odběru elektrozařízení bude pravděpodobně mít i své negativní dopady v podobě dočasných problémů s vyvážením lednic ze sběrných dvorů v období mezi 14. 8. 2005 a uzavřením smlouvy mezi obcí a výrobci (nebo jimi vytvořenými společnostmi – tzv. kolektivními systémy) o zřízení místa zpětného odběru elektrozařízení. S ohledem na to, že nejsou dosud dořešeny všechny legislativní náležitosti pro praktické zavedení systému zpětného odběru elektrozařízení (zejména prováděcí předpisy a výběr konkrétního kolektivního systému pro danou kategorii odpadu), může tento přechodný stav trvat i několik měsíců. RRAJM se v současné době snaží tento předpokládaný nepříznivý vývoj řešit ve spolupráci s Jihomoravským krajem, Sdružením obcí a měst jižní Moravy a se zástupci kolektivních systémů. Pokud máte zájem o podrobnější informace o připravovaných změnách v projektu zabývajícím se zneškodněním lednic v Jihomoravském kraji, volejte prosím na bezplatnou telefonní linku projektu 800 102 000. Mgr. Libor Opluštil Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

Jihomoravský kraj informuje

Podpisem rozhodnutí o přidělení podpory vyvrcholilo více než roční úsilí 15 organizací z Jihomoravského kraje o získání prostředků z Evropského sociálního fondu pro rozvoj ekologického poradenství v tomto regionu. Hlavním posláním Evropského sociálního fondu (ESF) je rozvíjení zaměstnanosti, jakož i podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Česká republika je první zemí z 25 států Evropské unie, která prosadila v rámci ESF explicitní podporu pro projekty výchovy a osvěty v oblasti životního prostředí, a lze očekávat, že v případě úspěšných výsledků podpořených projektů začnou tuto oblast z ESF podporovat i další země EU.

16

EKOLISTY

Jihomoravský kraj informuje

17

Okénko pro obce

Mikroregion Hrušovansko – aktivní partner projektů zaměřených na ekologii a životní prostředí

Lokalita nízkoenergetických domů v Hradčanech u Brna

Základem pro činnost mikroregionu bylo zpracování strategie rozvoje. Tento rozvojový dokument vznikl za pomocí fondu Phare pod názvem „Krajina Hrušovansko“ a velice dobře slouží k přípravě a realizaci dalších projektů, které jsou zaměřeny na zlepšení životního prostředí a rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion Hrušovansko již delší dobu intenzivně spolupracuje se sousedním rakouským příhraničním regionem Land um Laa. Tato spolupráce zasahuje především do oblasti cestovního ruchu a společné ochrany klimatu v rámci mezinárodního projektu Klimabündnis. Sousedící regiony se snaží o navázání kontaktů mezi zástupci obcí obou regionů, zájmových spolků, škol apod., které dále povedou k rozšíření spolupráce a ke sbližování občanů obou zemí Evropské unie.

Okénko pro obce

Zájmové sdružení obcí Hrušovansko se v loňském roce připojilo k mezinárodnímu projektu Klimabündnis, který je zaměřen na ochranu životního prostředí. Do tohoto projektu vstoupil za Českou republiku také mikroregion Slavonicko. Dalšími partnery jsou dva rakouské regiony – Land um Laa sousedící s mikroregionem Hrušovansko, a Thayaland sousedící s mikroregionem Slavonicko. Projektu se účastní také slovenský region Dolné Záhorie ležící na hranicích s Rakouskem.

záním na lokalitu sítě chráněných území NATURA 2000 a na biokoridory v rámci územního systému ekologické stability (ÚSES) mikroregionu. Dále se projekt zabývá jednotlivými dílčími projekty řešícími zeleň v jednotlivých obcích. Slavnostní zahájení projektu na území mikroregionu Hrušovansko se uskutečnilo 11. června 2005 v obci Dyjákovice za účasti zástupců regionu Hrušovansko, rakouského regionu Land um Laa, firmy Enki Třeboň a ekologické poradny Veronica. V letošním roce se mikroregion Hrušovansko stal partnerem projektu „Síť environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v Jihomoravském kraji“ pod vedením brněnské Lipky. V rámci tohoto projektu vznikne v centru mikroregionu - Hrušovanech nad Jevišovkou - nový bod sítě ekologických poraden, který bude pomáhat široké veřejnosti žít a jednat ekologicky, a tím zlepšovat naše životní prostředí. Součástí tohoto projektu je také implementace MA 21 v rámci udržitelného regionálního rozvoje do obcí sdružených v ZSO Hrušovansko. Cílem je zde především zapojení veřejnosti do dění v obci, které spočívá ve zlepšení komunikace mezi občany a jejich zastupitelstvy.

Projekt bude spolufinancován z prostředků Evropské unie z programu Interreg III A. Žadatelem za českou stranu je firma Enki Třeboň. Cílem tohoto projektu je zlepšení ovzduší a životního prostředí na území všech zúčastněných regionů. Vzhledem k tomu, že ovzduší nezná hranic, je zde velmi důležitá spolupráce sousedících příhraničních oblastí.

Mikroregion Hrušovansko se v letošním roce zaměřil také na rozvoj v oblasti cestovního ruchu, kde vznikne zcela nový turistický produkt „Region klidu a pohody“, který návštěvníkům našeho mikroregionu nabídne možnost příjemného strávení volného času u nás. Zde jsme se zaměřili především na cykloturistiku spojenou s vinařskou tematikou. Celý projekt bude předveden na veletrhu Regiontour 2006 v lednu příštího roku.

Projekt Klimabündnis byl podpořen ministry životního prostředí všech tří zemí (Česká republika, Slovensko, Rakousko) na mezinárodní konferenci, která se konala v květnu 2004 v rakouském Melku. Mikroregion Hrušovansko vstupuje do projektu s cílem obnovit a rozšířit zeleň na svém území. Budou zpracovány podrobné projektové dokumentace, které budou dále využity k následné realizaci. Snahou projektu je vytvořit biocentrum o rozsahu 60 ha s vodní plochou (7 ha) s postupným navá-

Ing. Miroslav Miloš předseda mikroregionu Hrušovansko www.hrusovansko.cz [email protected] adresa: nám. Míru 22, 67167 Hrušovany nad Jevišovkou tel.: 515229897 tajemník ZSO Hrušovansko: Jitka Jirků

Slavnostní zahájení projektu Klimabündnis 11. června 2005 v obci Dyjákovice, foto: archiv mikroregionu Hrušovansko

Slavnostní zahájení projektu Klimabündnis v Land um Laa 28. 1. 2005, foto: archiv mikroregionu Hrušovansko

2/2005

Jihomoravské

(pokračování z minulého čísla) Uběhlo již šest měsíců od doby, kdy jsem čtenáře poprvé informoval o nově vznikající lokalitě nízkoenergetických domů v Hradčanech u Brna. Od té doby se rozrostl tým lidí spolupracujících na tomto projektu na úctyhodných dvacet specialistů a odborníků v nejrůznějších profesích. Rád bych touto cestou představil alespoň některé z nich v souvislosti se specifiky, která na zmiňované lokalitě řešíme: Plánované území výstavby zabírá plochu 20 000 m2, z tohoto počtu tvoří přibližně 2 500 m2 střechy domů a 2 000 m2 představuje zpevněný povrch. V součtu spadne na tyto plochy v průběhu roku přibližně 2 600 m3 srážek. Dle běžných zvyklostí bývá takováto voda odváděna dešťovou kanalizací do níže položených povodí, kde může napáchat nemalé škody. Protože bychom však rádi udrželi srážkovou vodu na daném území, kde ji můžeme velmi prakticky využít, oslovil jsem Ing. Zdeňka Žabičku z Brna, odborníka zabývajícího se touto problematikou. Ing. Zdeněk Žabička (nar. 1945) je absolventem Stavební fakulty VUT v Brně, obor vodní stavby a vodní hospodářství. Navrhoval např. areál koupaliště na brněnské Riviéře i areál brněnského koupaliště na Kraví hoře. V období vstupu České republiky do Evropské normalizační komise (CEN) zastupoval ČR na jednání technické komise pro vodárenství.

o ploše 90 m2 a hloubce zhruba 80 cm. Bude zásobováno dešťovou vodou z okolních objektů a z komunikací situovaných ve svahu nad úrovní maximální hladiny vody v jezírku. Při jejím zvýšení dojde k přelití do vsakovacího pásu vytvořeného ze štěrkopísku o objemu cca 12m3. Aby však nedocházelo k nekontrolovanému přelivu vody mimo plochu jezírka, je nad hladinu retenčního objemu vložena mříž vybavená vpustí, kterou bude teprve přebytečná voda odváděna do dešťové kanalizace. V období extrémního sucha počítáme s napájením jezírka podzemní vodou ze studny. U jednotlivých domů bude vsakování řešeno individuálně. Plánovaný park by se měl stát místem setkávání zdejších obyvatel i návštěvníků Sluneční ulice. Aby tomu tak skutečně bylo a lidé do něj rádi chodili, měl by stále něčím zajímavým přitahovat. Projekční tandem Ing. Marianna Ružičková a Čestmír Holuša (spolupracovníci Rozmarýnku, pracoviště Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání v Brně), který vytváří budoucí podobu parku, dokázal skutečně něco víc. Ing. Marianna Ružičková (1978) Vystudovala zahradní a krajinnou architekturu na SPU v Nitře. Věnuje se převážně návrhům přírodních a permakulturních zahrad. Čestmír Holuša (1974)

Výsledkem naší spolupráce s Ing. Žabičkou se stal návrh vsakování, vycházející z daných možností hradčanského území a podložený geologickým průzkumem. Areál nízkoenergetických domů bude doplněn parkem, jehož součástí se stane jílové jezírko

Úprava vstupního parku Sluneční ulice Obec Hradčany

Systémově navrhuje trvale udržitelná lidská sídla, přírodní a školní zahrady. Praxi v ekologickém zemědělství získal během devítiměsíčního studijního pobytu na Novém Zélandu na rodinných a permakulturních farmách. Provádí poradenskou činnost v oblasti biozahradnictví. Již deset let se věnuje podpoře a propagaci permakultury v České a Slovenské republice. Jeho kurzy a přednášky jsou zaměřeny na oblast přírodních zahrad a permakultury nejen u nás, ale i v zahraničí.

Okénko pro obce

Mikroregion Hrušovansko je zájmové sdružení 14 obcí seskupených kolem města Hrušovany nad Jevišovkou. Sdružení bylo založeno v červnu 2000 za účelem zlepšení životních podmínek svých občanů a všestranného rozvoje tohoto příhraničního regionu.

18

EKOLISTY

Okénko pro obce

19

MgA. Jan Brotánek, narozen 1974 v Praze Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor architektura – interiér – výstavnictví a nábytek (1999): k jeho studiu patří i zahraniční stáž na Hochschule der Kunste v Berlíně v roce 1998. Zabývá se architekturou v souvislostech, které představují přátelské přístupy ke krajině, vnějšímu prostředí vůbec a také k člověku. Stěžejní částí jeho architektonické tvorby je navrhování a projektování nízkoenergetických a pasivních budov, především rodinných domů a provozně kombinovaných objektů. V procesu utváření projektu klade důraz na reálné potřeby klienta v souvislosti s hledisky trvale udržitelného života.

Dominantou parku o velikosti 715 m2 bude již popisované jílové jezírko, které díky odparu vody do okolí vytvoří, hlavně v parných letních dnech, příznivé mikroklima pro zdejší obyvatele. V zimě bude možné tuto plochu využívat k bruslení. Na pískovou pláž u jezírka, nabízející lákavá posezení, přivede návštěvníky síť příjemných pěšin. Voda lidi přirozeně přitahuje. Má pozitivní vliv na zdraví a v její přítomnosti si lidé odpočinou. Zároveň vytváří prostor pro život volně žijících zvířat. Naše jezírko nabídne biotop obojživelníkům i ptákům. V další části parku nad jezírkem bude vytvořeno mělké údolí s řídce vysázenými stromy. Bude udržováno jako květnatá louka jednou až dvakrát ročně kosená. Okraje chodníků lemované výsadbou rychlerostoucích keřů budou nabízet jak druhy sloužící k občerstvení lidí (maliny, rybíz, angrešt), tak i druhy vhodné jako potrava nebo hnízdiště pro ptáky. Protože chceme vytvořit přírodě blízké prostředí, počítáme nejen s mulčováním celého prostoru, ale například i s kompostéry – ježkovníky. Rádi bychom ježkům, pomocníkům v našich zahradách, nabídli možnost zimování v pozvolně se rozkládající organické hmotě. Součástí louky bude také suchý kamenitý biotop pro ještěrky. Přejeme si, aby se v našem areálu cítili lidé příjemně, proto jsme zahrnuli do projektu parku také kryté ohniště s lavičkami. Dominantním stromem celého pozemku bude symbolická lípa, která v minulosti vždy patřila k lidským sídlům. Ostatní stromy budou sloužit spíše k občerstvení lidí nebo zvířat (třešeň, švestka, hrušeň, jeřáb moravský ap.).

Lokalita v Hradčanech u Brna vytváří ucelenou zástavbu nacházející se mimo zastavěnou starší část obce. Proto zde bylo možné vytvořit mimo jiné bezúdržbové zelené střechy s mírným sklonem, které dají charakteristickou tvář celému území. Venkovní vzhled domů bude využívat vhodné kombinace dřeva a omítky, a tak vkusně doplní přírodní charakter sídliště. Všech devatenáct domů je orientováno k jihu, což umožňuje bezproblémové využití solárních kolektorů začleněných do střechy, pokud si to budou jejich majitelé přát. Projekty jednotlivých domů respektují individualitu investorů, budou proto vycházet z daných potřeb a přání případných zájemců, včetně volby druhů stavebních materiálů. I přes různorodost jednotlivých domů bude celé území působit jako jeden harmonický celek díky tomu, že jej projektuje sehraný tým architektů. To také zvyšuje jeho atraktivitu. Pokud bychom se podobnou lokalitu snažili realizovat v zahraničí, mluvilo by se o ní jako o ekovesnici nebo o ekologickém sídlišti. Občané České republiky však bohužel mnohdy vnímají pojmy „ekologie“ a „ekologický“ spíše negativně. Je tedy zapotřebí neustále vysvětlovat, že za ekologické označujeme bydlení, ve kterém si lidé nejsou cizí, je pro ně příjemné, ekonomicky výhodné a v němž neřeší své problémy na úkor přírodního prostředí. Michal Navrátil více informací na www.rigi.cz

Tak jako je v každém kameni ukryta krásná socha a stačí ji jen vytesat, tak je i každé místo připraveno pro krásný domov. Je třeba se jen zamyslet a spojit individuální potřeby rodiny, daného místa i planety Země. Pak může vyrůst víc než jen dům, ale právě to místo, kde je člověku dobře a rád se tam vrací. Tento úkol nám pomáhá řešit Atelier BROTÁNEK.

Jihomoravský kraj informuje

akad. arch. Aleš Brotánek, narozen r. 1957 v Praze

20

Vystudoval architekturu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde promoval v r. 1984. Ve své diplomové práci „Znovuobnovení venkovského života“ řešil skryté potenciály života ve venkovském prostoru a z nich vyrůstající vyvážené urbanistické osídlení. Věnoval se také bydlení v nízkoenergetickém a generačně přizpůsobivém domě dovedeném až do detailu ekodesignu nábytku. V současnosti se architekt Brotánek zaměřuje na propagování úspor neobnovitelných energií v obsluze budov, které se v současnosti podílejí 50 % na světové spotřebě

Projekt pasivního rodinného domu, autoři: akad. arch. Aleš Brotánek a MgA. Jan Brotánek

Jihomoravské

2/2005

energií. Navrhuje nízkoenergetické a pasivní domy s důrazem na blízkou spolupráci mezi investorem a stavitelem.

Projekt pasivního rodinného domu, autoři: akad. arch. Aleš Brotánek a MgA. Jan Brotánek

EKOLISTY

Představuje se podnik O světě, normách ISO a Jihomoravském kraji aneb Vodohospodářské stavby míří do Evropy

Svět se změnil. Touto větou hodnotí svůj současný svět moudrý Gandalf v trilogii „Pán prstenů“. A přestože nežijeme v zemi Gondor nebo v Kraji, s naším světem je to nejinak. Čas, přítel pokroku a vývoje, stále umocňuje svůj běh vpřed a ve svém závěsu, nenechaje oddechnout ani na vteřinu, s sebou vleče osobní životy nás lidí, rozvoj či úpadek společnosti, rozmach technických zázraků, vývoj vztahů mezilidských i mezinárodních… a mění tak náš svět, Evropu, obchodní vztahy. A v tomto světě, v Jihomoravském kraji, obklopena nespočetným množstvím jiných společností, a směrem vpřed v závěsu času bez oddechu táhnuta, se nalézá i jedna malá společnost, která po svých předcích z nedávné minulosti získala jméno Vodohospodářské stavby Brno. Jak už sám název napovídá, cílem této společnosti již od počátku je spojovat krásu a moc přírody s výsledky lidských konání – staveb, a tak buduje přivaděče vod z přírody k lidem, čistí vodu, lidskou společností již patřičně upotřebenou, před návratem do neustávajícího vodního koloběhu, a staví další stavby, které pomáhají přírodu chránit. Netrvalo dlouho a z malé firmy, jejíž působnost se dosud rozprostírala na několika desítkách čtverečních kilometrů, vyzrála společnost, která natáhla své ruce za hranice „rodné hroudy“, aby svojí radou a zkušeností mohla přispět i tam, kde ji potřebovali. Tak se jméno VHS Brno začalo objevovat na různých stolech v kancelářích některých měst Srbska. A v tomto okamžiku ji dostihl neunavitelný technický pokrok a lehce, ale bezpodmínečně naznačil: „Už není možné, abys ve světě, do kterého jsi byla zasazena, pokračovala po cestách, které sis sama vyšlapala. Stáváš se součástí většího celku a bude pro tebe dobré být s tímto celkem v jednotě“. Společnost byla uchopena dlaní Evropy a z této dlaně přijala jistá pravidla chování – evropské normy ISO. Předpokládám, že většina z nás už posloupnost těchto tří písmen někde viděla, ale víte co znamenají? Tedy jen pro zajímavost: je to zkratka Mezinárodní organizace pro normalizaci. Tak odtud vane vítr změn. Ale zpět k samotným normám. Je to svým způsobem určitý druh morálky, jak si lépe ohlídat svou práci, aby byli všichni, kterých se činnost společnosti dotýká, spokojeni. Norma je označena číslem 9001. Druhé morální pravidlo nese číselné označení 14001 a učí, jak více dávat pozor na prostředí, ve kterém žijeme a které svou činností chtě nechtě ovlivňujeme, ať už pozitivně, ale – ruku na srdce – většinou negativně.

Již lidové rčení praví, že „zadarmo ani kuře nehrabe“, a tak ani zavedení nových pravidel pro vedení společnosti se neobešlo bez jistých finančních výdajů. A nebyla to částka právě zanedbatelná. Kdyby byla přesunuta na jiný účet, bylo by za ni velmi slušné auto s velice příjemnou výbavou. Na druhé straně, proč nevložit peníze do něčeho, co vám nejen pomůže v tom, co děláte, ale přináší to navíc užitek i prostředí, ve kterém prožíváme naše životy; lesům, řekám, vesnicím i městům... A navíc se tu objevila pomocná ruka. Jihomoravský kraj, který o oblast jižní Moravy pečuje, připravil pro společnosti svého regionu zajímavé dotační programy jako motivaci, aby v ohledech na prostředí své působnosti byly aktivnější a rozhodnější. A do těchto dotačních programů byla zahrnuta i finanční podpora na vzdělávání a - příjemné překvapení - na přijetí pravidel norem ISO. Každá koruna je dobrá, to platilo již dávno, platí dnes a zřejmě ještě chvíli platit bude. Na stolech se opět začaly objevovat formuláře, tabulky a kalkulace a nakonec byla žádost o příspěvek na zavedení systému řízení jakosti a ochrany životního prostředí předložena úřadu Jihomoravského kraje. Ten po krátké době hodnocení nakonec žádosti vyhověl a společnosti pomohl nést finanční břemeno spojené s přijetím nových pravidel stanovených normami ISO 9001 a ISO 14001. Svět se mění. Je na nás, zda jej změníme k lepšímu či se k němu postavíme jako kouzelník Saruman – opět v trilogii „Pán prstenů“ – a bez ohledů na cokoliv půjdeme za svými plány. Čas uhání vpřed a s ním i rozvoj technologií, pohodlí života, růst odpadů … a příroda se už nestačí vyrovnávat s tím, čím ji člověk zatěžuje. Je třeba jí pomoci. Přijetím pravidel určených normami ISO se můžeme alespoň malou částí podílet na tom, aby změna světa vedla k jeho rozvoji a ne k jeho pádu. Ing. Josef Pikola ředitel VHS Brno, a. s.

Na pracovních stolech, monitorech počítačů a neodvratně i v myšlenkách většiny pracovníků společnosti se začátkem roku 2005 začaly kupit tabulky, různé formuláře, popisy procesů, příčiny a opatření, plánování, analýzy, a intonace hlasu během rozhovorů na toto téma byla často pestřejší, než při běžných pracovních poradách. Inu, začátek zůstane vždy začátkem, a tak i v úvodu učení nových pravidel to řádně dřelo, počáteční bolesti byly vystřídány obdobím obrušování hran, až se nakonec mlhy nejasností rozplynuly a nad obzor se vyhoupl celek fungujících pravidel nazvaný podivným jazykem – Integrovaný manažerský systém. Ano, jazyk názvu není čistě český, ale vypovídá o tom, co tento systém do společnosti přináší. A jak už to v životě chodí, sotva se nový systém jen trochu rozhlédl po pracovních stolech, čekala jej první a základní zkouška. Za zkoušejícího byla vybrána mezinárodní norská společnost DNV a zkušení pracovníci její pražské pobočky navštívili v dohodnutý termín kanceláře a staveniště společnosti VHS Brno. Zahájili svou práci a po takřka lékařském ohledání nově zavedených pravidel byl systému přidělen rodný list. A to ne jeden, ale hned dva – certifikáty o shodě s pravidly většího celku, o shodě s normami EN ISO 9001 a 14001. Tyto rodné listy nebyly uloženy do složky v šuplíku, ale dostaly rámeček a zaujaly čestné místo na stěnách kanceláří v budově společnosti.

Republika Srbsko – Černá Hora, prameniště Paklje (zdroj pitné vody pro město Valjevo), foto: archiv VHS Brno

Před- stavuje se podnik

Okénko pro obce

21

EKO Gymnázium Brno

Barvínek

Jihomoravské

EKO Gymnázium Brno – gymnázium s všeobecným zaměřením s výukou angličtiny, ruského jazyka a ekologické výchovy – bylo založeno nadací Auxis v roce 1992 jako první soukromé gymnázium v Brně. Hned od počátku jeho název EKO znamenal, že ekologická výchova má na této škole důležité místo.

Barvínek je občanské sdružení – nevládní nezisková organizace se statutem právnické osoby se samostatným hospodařením. Barvínek byl jedním z prvních občanských sdruženích na Drahanské vrchovině, kde za svoji osmiletou existenci vstoupil do povědomí široké veřejnosti, neznámým dokonce není ani za hranicemi Jihomoravského kraje.

Když byla škola v roce 1996 přidružena ke školám UNESCO, znamenalo to jen potvrzení jejího zaměření. Nejen všeobecně vzdělávací programy středoškolské, angličtina, ruština, ale i ekologie a environmentální výchova mají své pevné místo ve výchovně vzdělávacím programu školy. Při tvorbě dnešní koncepce nám pomohly radou i praxí mnohé ekologické instituce – Lipka, Veronica, Klub ekologické výchovy. Nám připadla úloha přenést cíle ekologické výchovy do školních lavic osmiletého gymnázia. Během let jsme tedy postupně sestavili učební osnovy, plány výuky a výchovy i časové zařazení ekologické výchovy do rozvrhu. Naše koncepce ekologické výchovy spočívá ve dvou rovinách: • doporučuje všem pedagogům EKO Gymnázia zařazování ekologické výchovy do výuky všech předmětů, podle vlastních výukových programů; • rozděluje výuku ekologie na dva podprogramy – první stupeň (prima–kvarta) a druhý stupeň (kvinta–oktáva). První stupeň našeho gymnázia nemá speciální hodiny ekologické výchovy. V předmětech jako přírodopis, zeměpis, výtvarná výchova jsou v učebních plánech témata, která uvádějí studenty do problematiky ekologické výchovy a péče o životní prostředí. V rámci integrace získaných znalostí jsou každoročně vypisována témata studentských projektů. Pro druhý stupeň našeho gymnázia máme (kromě zařazení vhodných témat do učebních osnov a výuky jednotlivých předmětů) zařazenu hodinovou výuku ekologie týdně – teorie základů ekologie a ochrany životního prostředí, a dále dvouhodinový seminář. V teoretické výuce studenti získávají obecné znalosti ze základů ekologie a environmentalistiky. Součástí výuky je také socioekologický seminář pro studenty septimy. Semináře jsou organizovány spíše jako projektové vyučování. Studenti pracují samostatně nebo pod vedením profesorky na zadaných tématech či projektech. V rámci semináře jsou pořádány také exkurze, výstavy, asistenční práce při projektech či akcích ekologických institucí v Brně, zájezdy do CHKO, brigády, návštěvy filmových festivalů o životním prostředí apod. V době mimo vyučování se mohou studenti zúčastnit akcí Ekoklubu, který sdružuje nejen studenty, pedagogy, ale i rodiče a přátele naší školy. Učebnicemi pro studenty jsou skripta, která pro vnitřní potřebu školy zpracovala Mgr. Hana Kieselová. Velkou pochvalou pro nás je, že kaž-

Občanské sdružení sídlí v malé vesničce Podomí na jihovýchodním okraji Drahanské vrchoviny nedaleko Moravského krasu. Posláním Barvínku je sdružovat občany, kteří se věnují výchově a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých (včetně environmentální oblasti), ochraně přírody a krajiny. Jeho cílem je všestranně rozvíjet osobnost dětí i mládeže, vzdělávat a inspirovat občany ke spoluzodpovědnosti za stav životního prostředí a rozvoj regionu. Barvínek spolupracuje se školami, s občanskými sdruženími pro děti a mládež, podporuje získávání a zvyšování pedagogické i odborné způsobilosti svých členů.

Jak již bylo naznačeno, velmi atraktivní metodou výuky EV jsou projekty. Každý, kdo projekt jednou sestavoval a uskutečnil ví, jak velké množství úsilí a práce je potřebné nejen k přípravě, ale i k jeho realizaci s ohledem na příslušnou věkovou kategorii. Aby pestrost a zajímavost projektů byla co největší, používáme projekty krátkodobé (1–2 dny) i dlouhodobé (týdny až měsíce). Krátkodobé projekty bývají častokrát okamžitou reakcí na situace, které nastanou (např. přírodní pohromy). Dlouhodobé projekty zařazujeme do ročního plánu vždy s cílem, aby dané téma souviselo s regionem, Českou republikou či globálním problémem. Často nám náměty na vyhlášení projektů dávají sami studenti, kteří sledují vývoj v regionu i globální situaci ve světě. Do výčtu uskutečněných krátkodobých projektů patří např. Co pije student ve škole?, Přírodní katastrofa ve slovenských Tatrách, Sběr papíru, Péče o zeleň, Vysaďte strom EU. Všechny uvedené projekty učí studenty reagovat na vzniklé situace a konstruktivně řešit vše potřebné. Z dlouhodobých projektů uvádíme např. Z balkónu k nám do školy, Revitalizace říčky Leskavy, Jedlička – vánoční stromek, Voda pro Brno – posouzení současného stavu, kvality a množství pitné, užitkové i říční vody v Brně, Chráněná území města Brna – seznámení s mnoha zajímavostmi a hledání nových možných objektů ochrany přírody v Brně, Nové české památky UNESCO v Brně, Adopce na dálku apod. Nejlepší práce bývají vysílány do soutěží AMAVET nebo SOČ, kde jsme již slavili úspěchy i v celostátním kole. Exkurze jsou velmi efektivní a pro studenty atraktivní způsob výuky, kterým rozšiřujeme a doplňujeme teoretické poznatky. Exkruze se většinou týkají jihomoravského regionu – např. naučné stezky v okolí Jedovnic s poznáváním CHKO Moravský kras. V rámci výuky tématu Odpady jsme byli hosty ve sběrně separovaného odpadu ve Starém Lískovci a v brněnské spalovně komunálního odpadu (SAKO). Peněžní sbírky – jejich organizace je vždy nárazová. Snad právě proto mají hlubší dosah. EKO Gymnázium organizovalo sbírku pro dětský domov na Ukrajině, pro postižené v zaplavených oblastech, pro Vysoké Tatry či jihovýchodní Asii.

V různorodých mimoškolních aktivitách podporovaných školou vyniká Ekoklub. Jeho činnost je hlouběji zaměřena na další poznávání životního prostředí nejen Jihomoravského kraje. Pořádáme výlety, zájezdy, návštěvy výstav, biotrhů atd. Velmi úspěšné byly např. zájezdy „Za památkami UNESCO v Řecku“, „BENELUX – zahrada Evropy“, „UNESCO a Itálie“, „Korsika – Napoleon a národní parky“. Představuje se škola

Školním koordinátorům environmentální výchovy se dobře pracuje tam, kde mají silnou podporu vedení školy. To pro brněnské EKO Gymnázium platí plnou měrou. Poděkování však patří také všem kolegům i studentům, kteří se na uskutečňování ekovýchovných akcí podílejí – nejen na naší škole.

Projekt Vysaďte strom, foto: archiv EKO Gymnázium Brno

Mgr. Hana Kieselová EKO Gymnázium Brno

Protože činnost Barvínku ve spolupráci se ZŠ Podomí suplovala pro čtyři spádové obce náplň střediska volného času, získalo sdružení celou řadu příznivců mezi dětmi, studenty i maminkami na mateřské dovolené. Menší část příznivců pak tvoří občané využívající Barvínek i jako poradenské středisko v oblasti životního prostředí, dobrovolníci pomáhající v péči o životní prostředí, lidé, kterým se líbí cíle nebo činnost sdružení, ale pro svoji zaneprázdněnost se nemohou na akcích podílet, a starší občané, které si sdružení získalo díky snahám o zachování a obnovu kulturně-historického a přírodního dědictví Drahanské vrchoviny. Barvínek postupně získává i přízeň místních samospráv, a to přes jejich počáteční skepsi vůči neziskovým organizacím. Důvěru občanů si Barvínek získal zejména následujícími aktivitami: Názvem „Barvínek“ chtěli zakládající členové sdružení vyjádřit úctu univerzitnímu profesorovi Ervínovi Černému-Křetínskému, všeobecně uznávanému rodákovi z Podomí, zakladateli historické geografie. Již v roce 1997 přijal nabídku a stal se čestným členem sdružení od jeho založení. Ptáte-li se, proč právě Barvínek, pak vězte, že tato nenápadná rostlina si libuje na stanovištích bohatých živinami. Proto se jí daří právě v okolí zdejších zaniklých středověkých osad. Pomocí nalezišť barvínku vyhledávají archeologové i stará opuštěná sídliště, která se časem změnila v zalesněný porost. Také profesor Černý nacházel některé zaniklé středověké vesnice podle barvínku, zřejmě právě proto nazval sbírku veršovaných povídek a zkazek z Vyškovska a Blanenska „Zelený barvínek.“

projekt Zachování a obnova přírodního dědictví mikroregionu Drahanská vrchovina, který svým obsahem navazuje na Strategii trvale udržitelného rozvoje mikroregionu. Jeho výstupem bylo zmapování studánek, mokřadů a zaniklých rybníků, zmapování starých odrůd jabloní a dva semináře pro místní samosprávy. Dokumentací přírodního dědictví se snažíme upozornit veřejnost a místní samosprávy na jedinečné prvky v krajině regionu a zároveň usnadnit hledání vhodných cest k jejich zachování či obnově. Významnou součástí Barvínku je i spolupráce s dobrovolníky při organizování například již tradičních Dílen vánočních tradic aneb koledování, ale i při managementu chráněných luk. Barvínek díky práci svých dobrovolníků získává finanční prostředky například na nákup vybavení pro klub netradičních řemesel, vodáků, lanových sportů aj. Novinkou v životě sdružení je partnerství v projektu Síť EVVO v Jihomoravském kraji, který je dotován Evropským sociálním fondem a díky kterému si Barvínek mohl dovolit první profesionální zaměstnance, kteří dohromady pracují na jeden pracovní úvazek. V rámci tohoto projektu buduje environmentální poradnu, pracuje s veřejností a dobrovolníky, koordinuje a do života uvádí principy udržitelného rozvoje. Na činnost získalo sdružení přibližně 1 100 000 Kč. Hlavním zdrojem finančních prostředků jsou granty a projekty vyhlašované ministerstvy, orgány územní samosprávy nebo nadacemi či firmami. Bohužel se Barvínku až na výjimky, nepodařilo získat stálou peněžní podporou v místní firmách. Naší snahou bude o tuto podporu v budoucnu více usilovat. Marie Zouharová, členka vedení Barvínku, studentka PřF UP v Olomouci www.barvinek.net, [email protected]

V roce 1998 vydal Barvínek publikaci regionální vlastivědy Drahanskou vrchovinou, v návaznosti na ni zhotovil a na historicky či přírodně významných místech instaloval pět informačních tabulí. Spolupráce s profesorem Černým pokračovala i v roce 1999, kdy mu Barvínek pomáhal s redakcí Kroniky Podomí a společně s ním a ve spolupráci s místní samosprávou připravoval oslavy 650 let trvání obce Podomí. Členka Barvínku obsadila v roce 2003 1. místo v celostátním kole středoškolské odborné činnosti s metodikou práce Přírodovědného klubu Mraveniště, působícího v rámci Barvínku. Klub v současné době existuje již šestým rokem a právě prodělává řadu organizačních změn. Došlo k rozdělení klubu na dva. První, který se nadále jmenuje Mraveniště, je určen pro žáky 5. a 6. tříd z okresu Vyškov. Na třicet dětí se tak každoročně zapojuje do korespondenční soutěže, účastní se víkendových akcí a exkurzí. Cílem letošního ročníku je poznání rodného kraje. Druhý klub, Albiero, je určen „vykuklencům“, tedy bývalým členům klubu Mraveniště, ze kterých se za jeho šestiletou historii stali středoškoláci. Prostřednictvím nejrůznějších aktivit chtějí organizátoři napomoci mladým lidem v poznávání sebe sama, okolí, hledání místa ve společnosti, ve vzájemné komunikaci. Drahanská vrchovina je krajinou donedávna opomíjenou. Přesto, nebo možná právě proto, zde v posledních letech nachází členové Barvínku mnoho přírodních zajímavostí, které jsou příjemným překvapením pro turisty i odborníky. Na jaře roku 2004 vytvořili členové Barvínku

Představuje se NNO

doročně se najdou absolventi, kteří právě obor životní prostředí začínají studovat na vysokých školách.

Návštěva výstavy Krajina na dlani, která se konala v Brně na Náměstí Svobody, nás inspirovala k zorganizování výstav u nás ve škole. Nejprve jsme uskutečnili výstavu výtvarných prací našich studentů a poté jsme ve spolupráci s Moravským muzeem v Brně pořádali výstavu Studánky v okolí Brna. Později přišla na řadu výstava Energie kolem nás.

22

EKOLISTY

Představuje se NNO

2/2005

Představuje se škola

Studánka Miluška, foto: archiv Barvínek

23

Fair Trade – možnost volby pro uvědomělého zákazníka aneb Smlsněte si nejen na informacích, ale i na výýýborné férové čokoládě! Co znamená Fair Trade? Sousloví Fair Trade se nejčastěji překládá jako Spravedlivý obchod. Jde o alternativu ke konvenčnímu mezinárodnímu obchodu se zeměmi třetího světa, kde spravedlivý má být především přístup k producentům komodit jakými jsou káva, čaj, kakao, banány, koření, rýže nebo třeba řemeslné výrobky.

Proč je Fair Trade důležitý? V západních zemích jsou všichni občané chráněni zákony v oblasti zdraví, bezpečnosti práce, kolektivních práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů, či ochrany životního prostředí. V rozvojových zemích jsou ovšem podobné standardy teprve ve vývoji. Obraty velkých nadnárodních firem, které se zmíněnými komoditami obchodují, v mnoha případech několikanásobně převyšují hrubý domácí produkt rozvojových zemí. A vzhledem k liberálním pravidlům mezinárodního obchodu mohou velké firmy rychle přesouvat výrobu tam, kde je nejlevnější. Dochází tak k situaci, kdy si jednotlivé chudé státy konkurují o zahraniční investice a ve snaze minimalizovat výrobní náklady nedbají na základní sociální a zdravotní zabezpečení zaměstnanců či dodržování ekologických zásad.

O co tedy Fair Trade usiluje? Spravedlivý obchod se snaží zlepšit životní podmínky producentů v rozvojových zemích především vykupováním jejich výrobků za ceny, které jsou vyšší než na světových trzích a pokrývají nejen výrobní náklady, ale také umožňují rozvoj místní komunity. Současně se snaží o vybudování dlouhodobých obchodních partnerství a posílení organizací prvovýrobců. Cílem je tedy vytvořit model obchodního vztahu založeného na vzájemném respektu a spolupráci, a zároveň zvyšovat povědomí západní spotřebitelské veřejnosti o negativních dopadech konvenčního mezinárodního obchodu.

Jeden příklad za všechny … Ghana je zemí s poměrně dlouhou tradicí pěstování kakaa – začala již v roce 1885 za britské koloniální správy. Díky ideálním klimatickým podmínkám a slušné infrastruktuře se Ghana s roční produkcí až 600 tun kakaa rychle zařadila mezi největší světové producenty této komodity. Až do 90. let kontrolovala veškerý export vlivná instituce Cocoa Marketing Board, která určovala ceny i množství, které mohou farmáři vyprodukovat. Soukromý vývoz byl zakázán a stanovené výkupní ceny byly velmi nízké. V červnu 1992 došlo k liberalizaci a deregulaci světového i domácího trhu s kakaem. Místo pozitivního vývoje však následoval náhlý výrazný převis nabídky nad poptávkou a prudké snížení výkupních cen. To vyústilo v katastrofu pro desetitisíce malých a středních pěstitelů. Proto byla v roce 1993 založena organizace Kuapa Kokoo Union, první nestátní organizace pěstitelů kakaa, jejímž cílem je posílit pozici pěstitelů kakaa v obchodním řetězci. Kuapa Kokoo znamená v dialektu twi „kakao dobrých farmářů“ nebo také „dobří pěstitelé kakaa“. Kuapa Kokoo Union dnes sdružuje asi 35 000 dobrých pěstitelů a jejich rodin. Více než čtvrtinu farmářů tvoří ženy a asi polovina hospodaří na malých pozemcích do 10 ha. Družstevníci ze svých řad volí zástupce, kteří je reprezentují v regionální a celostátní radě KKU.

Jak je zaručeno dodržování podmínek Fair Trade? Myšlenku Fair Trade uvedly do praxe nevládní organizace zabývající se obchodem a rozvojovou spoluprací. První aktivity začínající po druhé světové válce spočívaly v zakládání alternativních obchodních organizací, které prodávaly dovážené zboží ve specializovaných prodejnách – první čistě Fair Trade obchůdek vznikl v Nizozemí v roce 1959. Tradiční hnutí Fair Trade je založeno na dodržování etických zásad obchodu a budování důvěry mezi producenty, Fair Trade organizacemi a zákazníky, přičemž každá FT organizace má svá specifická pravidla, jejichž dodržování garantuje. V současnosti existuje velké množství Fair Trade organizací, z nichž většina je sdružena v mezinárodní organizaci IFAT (International Fair Trade Association). Ta při dodržování stanovených standardů uděluje status Fair Trade organizace. Dalším způsobem odbytu, který se postupně formuje, je certifikace FT výrobků jednotnou známkou. Byla založena certifikační organizace Fairtrade Labelling Organizations (FLO), která stanovuje kritéria závazná jak pro výrobce, tak pro dovozce. Základem těchto pravidel je dodržování dohod Mezinárodní organizace práce (alespoň minimální zákonná mzda, nárok na sociální a zdravotní zabezpečení, uzavírání řádných zaměstnaneckých smluv, stanovení minimálního věku pro zaměstnání, čímž se zamezuje dětské práci, možnost zaměstnanců kolektivně vyjednávat se zaměstnavatelem a další) a podpora výrobních a zpracovatelských postupů šetrných k místnímu životnímu prostředí.

Aktuální situace Fair Trade v České republice Podobně jako v řadě evropských zemí se i u nás začíná myšlenka spravedlivého obchodu se zeměmi třetího světa prosazovat mezi příznivci alternativních způsobů obchodování. Ačkoliv se rozsah českého hnutí zatím nedá srovnávat se státy jako Německo, Švýcarsko nebo Nizozemí, které jsou v tomto ohledu skutečnými velmocemi, dá se říci,

Inspirace

24

Interiér Fair Trade obchůdku NaZemi, Panská, Brno, foto: Eva Fraňková že český Fair Trade si postupně hledá své místo na slunci. V současné době u nás existují tři nevládní organizace, které se na téma Fair Trade zaměřují: Jeden svět o.p.s., Ekumenická akademie Praha a Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání. Obecně prospěšná společnost Jeden svět je nejstarší z českých „fairtradových“ NNO, byla založena několika pražskými církevními sbory již v roce 1997 a jejím hlavním cílem je udržovat v provozu Obchůdek Jednoho Světa – specializovanou prodejničku s řemeslným zbožím od zahraničních Fair Trade organizací. Obchůdek najdete na adrese Korunní 60, Praha 2 – Vinohrady. Ekumenická akademie je druhým významným hráčem na poli vznikající české odnože Fair Trade, neboť je důležitým pojítkem mezi českým Fórem pro rozvojovou spolupráci a Fair Trade. Kromě toho pracuje i na dalších tématech, která souvisí s problematikou rozvojových zemí. Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání je občanským sdružením, jehož hlavním cílem je seznamovat českou veřejnost s myšlenkou spravedlivějšího obchodu prostřednictvím přímých akcí a médií, a podporovat dostupnost Fair Trade výrobků v maloobchodech. Od listopadu 2004 provozuje v Brně na Panské ulici specializovaný Fair Trade obchůdek „NaZemi“ s pestrou nabídkou čaje, kávy, čokolády, koření i řemeslných výrobků. Na webové stránce sdružení www.fairtrade.cz se dozvíte více o myšlence Fair Trade, o aktivitách sdružení i o tom, jak se můžete do akcí na podporu malých výrobců a jejich zaměstnanců v rozvojových zemí zapojit vy – se svojí rodinou, přáteli, místním zastupitelstvem, školní třídou nebo třeba dětským oddílem.

Kdo všechno je součástí Fair Trade?

Interiér Fair Trade obchůdku NaZemi, Panská 9, Brno, foto: Eva Fraňková

EKOLISTY

koncovým článkem jsou spotřebitelé v západních zemích, kteří svým nákupem Fair Trade výrobků vyjadřují podporu znevýhodněným skupinám obyvatelstva v nejchudších zemích světa.

Členství v KKU pro farmáře znamená, že za kakao dostanou včas a férově zaplaceno. Minimální výkupní cena je 1600 dolarů za tunu kakaa plus 150 dolarů na místní projekty – např. školení pěstitelů v ekologickém pěstování kakaovníků či zřízení lokálních zdravotních center ve spolupráci s Lékařskou fakultou univerzity v Akře.

Prvním článkem celého systému jsou sami zemědělci, řemeslníci a dělníci, především z rozvojových zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Většinou je jednotlivcem či některou organizací iniciován vznik místního družstva či dílny, které naváží kontakt s nevládní neziskovou organizací zabývající se Fair Trade na Západě. Pokud producenti splní podmínky férového obchodu definované celosvětovým sdružením IFAT a jejich výrobky jsou prodejné, dojde mezi partnery k uzavření dlouhodobé smlouvy. Fair Trade organizace podporují producenty nejen dovozem a prodejem jejich výrobků, ale také poradenstvím a informováním spotřebitelské veřejnosti o situaci v rozvojových zemích. Důležitým

Jihomoravské

2/2005

Inspirace

Eva Fraňková [email protected] a Šárka Špačková [email protected], Dejte i vy svůj hlas fair Trade! Fair trade družstvo pěstitelů kakaa CONACADO, Dominikánská republika, foto: Pavla Začalová

Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání

Inspirace

Inspirace

25

Stalo se...

Kamna, pece, pícky

Veletrh ekologických výukových programů LEDNICE 2005 Tradiční setkání lektorů ekologické výchovy a „zelených“ učitelů proběhlo začátkem září v srdci Biosférické rezervace Dolní Morava, v Lednici. Padesátky programových bloků – ukázek ekovýchovných programů, diskuzních fór, přednášek, exkurzí a doprovodných programů se zúčastnilo 130 návštěvníků. Šlo o dvanáctý ročník tradičně nejmohutnější akce na poli ekologické výchovy. Pořadatelem se letos stalo Centrum ekologické výchovy Pálava a Zahradnická fakulta MZLU za přispění Ministerstva školství a projektu Phare. Akci zaštítili ministr životního prostředí Libor Ambrozek a hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek.

Celá řada lidských činností by neuspěla pod kritickým pohledem ekologa ve smyslu trvalé udržitelnosti. Vytápění našich objektů k nim zcela jistě patří. Většina z nás, kdo jsme řešili či řešíme problém topení například v rodinném domě, se patrně nezamýšlela nad jeho dopady na životní prostředí. Skutečnost, že Česká republika patří k šesti největším znečišťovatelům ovzduší v Evropě, však není nijak lichotivá. Je skutečností, že každý Čech vypouští do ovzduší 11,6 tun emisí CO2 za rok. Je tedy otázkou, zda budeme brát Kjótský protokol jako nezávaznou teorii nebo zda jeho ujednání přijmeme za vlastní. Skupina nadšenců z občanského sdružení Permakultura (CS)1 se rozhodla upozornit laickou i odbornou veřejnost na netradiční možnost ekologického vytápění objektů. Inspirováni obdobnou loňskou akcí v maďarském Mariahalom zorganizovali v Brně-Bystrci praktický seminář pod názvem „Týden permakultury pro ekologické vytápění“. Hlavním smyslem semináře bylo postavit za aktivní spolupráce účastníků dva typy finských protiproudých akumulačních pecí, pokojová výtvarně pojatá kamna a dvě venkovní pece určené k pečení pokrmů, při jejichž budování budou předvedeny nejen různorodé materiály, ale i odlišné technologie výstavby. Do programu semináře byly zahrnuty rovněž večerní přednášky, které účastníky informovaly o vývoji, vlastnostech či potenciální poruchovosti pecí a kamen, ale i o předpisech a normách souvisejících s výstavbou topidel. Mluvilo se také o nízkoenergetických stavbách a přírodních stavebních materiálech. Lektorské obsazení semináře bylo vskutku exkluzivní. Teorii a praktickou výstavbu finských pecí vedli vývojář a konstruktér Heikki Hyytiainen (Finsko) a Johannes Riesterer (Německo-Švédsko). Pokojová kamna budoval praktik a autor několika knih o krbech, kamnech a kozubech, Akad. arch. Vladimír Institoris (Slovensko). Na venkovních pecích se podíleli Tom Trout (USA) a Marek Vlček (ČR) spolu s Janem Bukvišem (Slovensko). Informace o ekologických a nízkoenergetických stavbách poskytl v rámci večerních přednášek Akad. arch. Aleš Brotánek. Ing. Bronislav Bechník seznámil účastníky s problematikou výroby tepla pro domácnosti kompostováním biomasy.

Pizza v peci, foto: František Kurtin Vraťme se však k výhodám finských protiproudých akumulačních pecí. Jsou určeny pro spalování biomasy, především dřeva. Mají vysokou účinnost spalování (cca 99 %), využitelnost tepla (cca 80 %), velkou akumulační kapacitu a dlouhou bezúdržbovost (zhruba 30 let). Umožňují vytápění obytných prostor sálavým teplem, slouží k pečení pokrmů i k ohřevu vody, např. k podlahovému vytápění. Pec je navržena tak, aby dávka dřeva shořela najednou (s vysokou účinností) a došlo k akumulaci do hmoty topidla. Teplo je pak pozvolna uvolňováno do prostoru po dobu mnoha hodin. Pec využívá palivo maximálně. Je vybavena sekundárními přívody vzduchu pro zajištění optimálního spalování. Celý topný systém je navržen tak, aby v něm nebylo třeba žádných potenciálně vysoce poruchových prvků (žádné elektronické regulace či tahové ventilátory). Do ovzduší odchází minimum nevyhořelých spalin. Navíc je akumulace do cihel ve srovnání s vodními zásobníky levnější, spolehlivější, a materiál (cihly, hliněnou maltu) je možné opět snadno recyklovat. Semináře se zúčastnila přepestrá skladba 23 aktivních účastníků, která samotné organizátory překvapila profesní i národnostní skladbou. Pedagogové, architekti, redaktorka, kameník, kamnář, majitel stavební firmy, zahradníci, zemědělci i studenti přijeli nejen z Čech, Moravy a Slovenska, ale i z Německa, Belgie a Irska.

Stalo se...

Slovenský kamnář, Akad. arch. Vladimír Institoris, foto: Martin Černák

2/2005

Z dotazníků a ze závěrů diskusního fóra, které se zabývalo budoucností veletrhu, vyplynulo, že uvedená skladba programů je optimální. Pro vedoucí ekocenter a otrlé profesionály je potřeba více diskuzních fór, naopak pro mladé, kteří se přijeli inspirovat, jsou vhodné především ukázky výukových programů. Veletrh však není jen kolotoč přednášek a diskuzí, důležitou složkou je dění v kuloárech. U kávy i čaje se ve vstupních prostorách oživených výstavou o přírodě jesenických kamenolomů diskutovalo, radilo i inspirovalo. Účastníci si mohli zakoupit pohlednici či knížku ke kampani Právo na krajinu, získat publikace od Hnutí DUHA, NESEHNUTÍ či pomůcky od Rezekvítku a Terezy. Každý přihlášený navíc získal tašku s množstvím materiálů o Lednicko-valtickém areálu, CHKO Pálava a dárky sponzorů. CD s fotkami, anotacemi, nabídkami pomůcek, prezentacemi přednášek i výsledky diskuzí už doralzilo do každého účastnícího se střediska či školy. Kdo se nezúčastnil veletrhu, může si CD objednat za 150,- Kč na adrese CEV Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov, telefon 519 513 399 nebo e-mail ([email protected]). Na závěr bych rád poděkoval především nestorkám ekologické výchovy Květoslavě Burešové a Emilce Strejčkové, které na veletrh přijely, aby pomohly při hodnocení programů, debatovaly o budoucnosti ekologické výchovy i veletrhu. Dík patří našim dobrovolníkům, kteří s organizací pomáhali na místě, kolegům, kteří veletrh dlouho dopředu připravovali, a zaměstnancům Zahradnické fakulty MZLU, jmenovitě panu děkanovi Doc. Ing. Petru Kučerovi, za vlídné přijetí v prostorách jejich školy. Ing. Martin Kříž za tým organizátorů Veletrhu ekologických výukových programů Centrum ekologické výchovy Pálava

Řemeslné léto Krásensko 2005 Každým rokem pořádá Rezekvítek ve spolupráci s Lipkou týdenní kurzy tradičních řemesel. V létě tohoto roku se konaly tři turnusy, kterých se zúčastnilo přes 80 dívek, slečen, mladých žen i zralých dam z celé republiky. Kurzy proběhly na odloučeném pracovišti Lipky, na Rychtě v Krásensku. Účastnice byly rozděleny na dvě skupiny, půl dne se učily některé z řemesel a druhou část dne si program vyměnily. Ve volných chvílích (brzy ráno a pozdě večer) se snažily dodělávat výrobky, které si přes den nestihly dokončit. Pokud někoho některá technika neoslovila, mohl se samozřejmě věnovat jiné oblíbenější činnosti.

František Kurtin a Dana Kellnerová Lipka – pracoviště Rozmarýnek [email protected]

Ale já vás pořád napínám, jaké techniky se měli všichni možnost naučit. Hitem letošního kurzu bylo tkaní na čtyřlistových stavech. Některé účastnice si dokázaly utkat i několik metrů látky na sukni, kabátek, koberec či prostírání, a dále se tkalo všemi možnými dalšími způsoby – na rámu, na karetkách, na jednoduchých stávcích. Další oblíbenou technikou zvanou patchwork si účastnice vyráběly prostírky, polštáře, dětské dečky a různé aplikace. Je to vlastně nesmírně pracné sešívání jednotlivých dílů látky do různých vzorů a obrazců. Jen ty nejtrpělivější a nejzručnější zvládly síťovací uzel a zkoušely si vytvořit kousek síťovky. Odvážní jedinci měli možnost se učit i příst na vřetánku. Každá skupina pak měla celý den na pletení ošatek z pediku. První večer vypadal lektor na zhroucení, ovšem vydržel do dalšího dne, nás účastnice si lépe zorganizoval a dokonce stihnul odjet domů před setměním. Za odpočinek od textilních technik bylo považováno potiskování triček a tašek, které všechny účastnice dostaly, výroba panenek a drobných předmětů z lýka, tvorba pohlednic z přírodnin a svíček z včelího vosku.

sousloví „permakultura“ vychází ze slov „permanent kulture“, tedy velmi volně přeloženo „udržitelný život“.

V polovině kurzu proběhla půldenní exkurze na kozí farmu v Šošůvce spojená s ochutnávkou kozích sýrů, honěním dvousethlavého stáda koz po pastvě a výkladem obětavého majitele farmy. Na závěr jsme si

A protože v závěru akce padl návrh na další setkání, při němž budou vystavěna klasická kamna – sporák na vaření za spoluúčasti členů kamnářského cechu a kamnářských učedníků, domníváme se, že můžeme potvrdit úspěšnost tohoto netradičního semináře. Nedokážeme si však představit, že bychom takto náročnou akci organizovali bez přispění významných partnerů, jakými byly: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání (Brno), finská firma Wood Heat Finland LTD, Keramika Letovice, Rigi – nízkoenergetické domy (Hradčany u Tišnova), Mátl & Bula (Rajhrad u Brna) a občanská sdružení Permakultura (CS) a Hliněné stavitelství (Brno). Jim všem tímto děkujeme za podporu!

1

A v čem byl letošní veletrh nový? Kromě obvyklých ukázek programů jsme diskutovali nad otázkami posuzování kvality programů, proběhl seminář o pracovních listech ve výuce nebo beseda o tom, jak motivovat dobrovolníky k práci pro přírodu. Absolvovali jsme exkurze po územích sítě NATURA 2000 a kromě terénních výukových programů jsme se zaměřili také na problematiku ochrany krajiny versus ochrany druhu (známý problém, kdy volavky a bobři ničí Lednický park), zdůraznili jsme význam starých ovocných odrůd pro krajinu i člověka a podívali se, jak probíhá sukcese na obnažených dnech lomů. Prohlédli jsme si jeskyni na Turoldu i vznikající geopark. Návštěvníci se mohli inspirovat novou naučnou stezkou v NPR Děvín, pracovními listy a publikacemi na burze pomůcek. Třešničkou na dortu byla podvečerní projížďka po Staré Dyji, kde se některým účastníkům poštěstilo spatřit bobra v jeho přirozeném prostředí. Tato výprava byla korunována muzikoterapeutickým workshopem u minaretu.

Jihomoravské

prohlédly Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jeden večer nás navštívila živá legenda Drahanské vrchoviny – paní učitelka Pachtová, která nám povyprávěla o místním folklóru a tradicích. Další z večerů byl věnován promítání diáků z národních parků Jihoafrické republiky. Účastnice obdivovaly krásu africké přírody, ale ještě více je zajímaly předměty, které přednášející z Afriky přivezli, a podrobily je křížovému výslechu ohledně způsobů tkaní přikrývek v Lesotu. Světla Froncová pedagogická pracovnice Lipky, t. č. na mateřské dovolené

Stalo se...

aneb Seminář o ekologickém topení

26

EKOLISTY

Stalo se...

foto: archiv Lipka

27

Ve druhé půli dubna 2005 se interiér Lesní školy Jezírko měnil každým dnem. Důvodem bylo dokončení projektu s názvem „Výukové a herní prvky“, který pro Jezírko realizoval Rezekvítek – sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. Ve spolupráci s výtvarnicemi Hanou Havlíčkovou a Blankou Ponížilovou se podařilo vyrobit 27 speciálních výukových a herních prvků. Výsledek je skutečně unikátní – přijďte se přesvědčit! mravenci pěstují houby. Tento prvek využíváme během výukového programu pro základní školy s názvem „Společenstvo průsvitných křídel“. V hale se děti rády zastaví u čtyř velkých vitrín, které znázorňují různé děje v přírodě během všech ročních období. Pro návštěvníky je velmi zajímavé poslouchat zvuky hmyzu, savců nebo ptáků a hledat nebo poznávat, kterému živočichu patří. Návštěvníci zde mohou v nadzemní části pozorovat kromě živočichů i kvetoucí rostliny a různé dřeviny, v podzemní části pak živočichy i s jejich úkryty. Velice lákavým a silným prožitkem pro děti i dospělé je pozorování nočního lesa. Jedná se o malý prostor, do kterého pozorovatel vstoupí, zůstane sedět po tmě a jen naslouchá hlasům živočichů nočního lesa, kteří jsou postupně nasvěcováni. Dominantou sálu jsou dva silné kmeny dubu a smrku. Na první pohled uvidíte choroše, několik ptáků, brouků a savců i s ulovenou kořistí. Ovšem ještě zajímavější je pohled do útrob kmenů, kde můžete pozorovat larvy a kukly brouků tesaříků žijící pod kůrou nebo chodbičky kůrovců i s dospělými jedinci. Máme zde mnoho dalších zajímavostí a názorných pomůcek – např. model krajiny, kde lze sledovat lesnické práce, časovou linku historie naší planety zpracovanou jako dřevěné puzzle, „šuplíkovník“ obsahující výrobky ze dřeva, nebo šest půdních profilů vybraných typů lesa i s ukázkami příslušných živočichů a rostlin. Názorných a pěkných pomůcek je na Jezírku mnoho. Menší děti si zde pohrají a starší se velmi názorně dozvědí nové informace. I proto si přejeme, aby naše pracoviště využívali nejen žáci a studenti. Již nyní jsme na příští školní rok připravili různé pořady a akce pro veřejnost (viz též www.lipka.cz/jezirko). A jak se k nám dostanete? Autobusem č. 43 ze zastávky Královo Pole – nádraží (konečná stanice) nebo autobusem č. 57 (některé s přestupem v Soběšicích na bus č. 43), který odjíždí ze zastávky Štefánikova čtvrť (od tramvaje č. 5) nebo ze zastávky Halasovo nám. (od tramvají č. 9 a 11). Vystoupit je potřeba na zastávce U jezírka (nikoliv na předcházející zastávce Lesní školka!) – zastávka je celý den na znamení. Mgr. Pavlína Horká Lipka – Lesní škola Jezírko tel. 545 228 567, e-mail: [email protected]

Ministr životního prostředí RNDr. Libor Ambrozek zkouší mraveniště v Lesní škole, foto: archiv Lipka

Čeští studenti na mezinárodním setkání v Polsku

Stalo se...

Díky zprostředkování Správou CHKO Moravský kras strávilo šest dívek a čtyři chlapci ve věku 15 až 19 let deset dní na mezinárodním setkání v Polsku. Projektu, který byl financován Evropskou unií v rámci programu „Youth“ zaměřeného na výměnu mládeže, se zúčastnilo vždy deset studentů z Litvy, Slovenska, Polska a České republiky. Smyslem celého setkání bylo vzájemné poznání a výměna zkušeností.

28

Místo našeho setkání leží v Polsku, v oblasti okolo Katovic, kde nám základnou bylo středisko ekologické výchovy v Pilici, v samém srdci krasové oblasti. Odtud jsme podnikali hodinové cesty autobusem za kulturou, historií, sportem, zábavou a pamětihodnostmi. Navštívili jsme několik hradů, na jednom z nich jsme se zúčastnili keltského festivalu, prohlédli si zemědělskou farmu, zahráli tenis, beachvolejbal, projeli se na koni, koupali v aquaparku, hráli bowling, jezdili terénním autem

hustým lesem a navštívili historické město Krakov. Každý den měl své zaměření. Např. den „rytířský“, „přírodovědný“, „divadelní“, „sportovní“ nebo „rukodělný“. Společně jsme se podíleli na tvorbě drobných projektů, kdy jsme vyráběli umělecká díla z „darů přírody“, malovali na sklo, secvičovali polsko-anglické bilingvinní divadlo, pletli košíky a absolvovali noční orientační běh. Na večerním programu byly diskotéky nebo prezentace vždy jedné ze zúčastněných národností. Díky tomu jsme se naučili slovenské a litevské lidové tance, a společně si zazpívali. Každý z nás si z nevšedního setkání odnesl řadu nových zkušeností a poznatků – a taky radost z bohémsky zakončených prodloužených prázdnin. Eva Svobodová studentka Přírodovědecké fakulty MU, vedoucí české skupiny

Jihomoravské

2/2005

Co nového v Lesní škole Jezírko

Jeden a půl roku práce na budování Lesní školy Jezírko bylo představeno v rámci slavnostních akcí pod názvem Dveře dokořán: ve čtvrtek 28. dubna 2005 se na Jezírku sešli pozvaní hosté z Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Statutárního města Brna, z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a jejího Školního lesního podniku Masarykův les ve Křtinách, i z dalších organizací. Velkou radost nám udělala i návštěva ministra životního prostředí Libora Ambrozka, který v neformálním proslovu Jezírku popřál hodně sil do další práce. Na úvod Dveří dokořán jsme se všemi pozvanými zavzpomínali na historii a budování LŠ Jezírko a vysvětlili fungování i ekopedagogické využití prvků v jednotlivých prostorách. Hned 29. dubna jsme otevřeli dveře veřejnosti. Množství návštěvníků předčilo naše očekávání, neboť Jezírko si za jediný den prohlédlo 270 osob. Bylo to poznat i na mačkanici, např. u mraveniště nebo na galerii. A nyní pár slov o některých z výukových prvků Lesní školy Jezírko: Mezi nejžádanější patří mraveniště – 15 metrů dlouhý tunel, který se nachází pod schodištěm. Chce to trochu odvahy, kdo však vstoupí dovnitř, uslyší zvuky, které se ozývají v opravdovém mraveništi. Zde může také pozorovat osm prosvícených vitrín, které názorně ukazují život mravenců – jak královna snáší vajíčka, jak se o ně dělnice starají nebo jak

EKOLISTY

Slovníček aditiva Jsou to látky, které prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, zvyšují nebo regulují kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodávají potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru. Jedná se např. o antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, tavicí soli, kypřící látky, náhradní sladidla, látky zvýrazňující chuť a vůni, zahušťovadla, želírující látky, modifikované škroby, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, balicí plyny apod. Přítomnost těchto přídatných látek v potravinách musí být uvedena na obale číselným kódem s písmenem „E“ v sestupném pořadí podle množství, v jakém jsou v potravině obsaženy. Druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek stanovuje vyhláška č. 304/2004 Sb. v platném znění. (upraveno podle http://www.celostnimedicina.cz/pridatne-latkyaditiva-v-potravinach.htm)

dioxiny Dvě skupiny látek, které se v chemické terminologii nazývají polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany, zkrácené označované jako PCDD/F. Dioxiny jsou chemicky mimořádně stabilní látky. V přírodě je rozkládá pouze ultrafialové záření. Živé organizmy mají jen malou schopnost dioxiny rozkládat nebo je vylučovat. Dioxiny mají naopak schopnost hromadit se v tukových tkáních živočichů a šířit se a zakoncentrovávat v potravním řetězci. Dioxiny vznikají jako vedlejší produkty některých reakcí v chemické výrobě nebo při spalovacích procesech, např. při výrobě pesticidů. V současnosti jsou nejvýznačnějším zdrojem dioxinů kouřové plyny ze spalovacích procesů. Dioxiny patří mezi nejnebezpečnější toxické látky škodící lidskému zdraví. (upraveno podle http://www.axys.cz/dioxiny.htm)

diverzita Druhová rozmanitost společenstva; posuzuje se především ze dvou stránek – jako druhová bohatost (pestrost) se vyjadřuje podílem mezi celkovým počtem druhů a celkovým počtem jedinců (index druhové bohatosti) a jako vyrovnanost (rovnoměrnost) v poměrném zastoupení jedinců mezi zastoupenými druhy navzájem. V přirozených ekosystémech může vyšší diverzita znamenat i vyšší stabilitu, avšak diverzitu ekosystémů nelze považovat za jednoznačné kritérium pro hodnocení jejich stability.

Fair Trade Je označení pro spravedlivý (popř. alternativní) obchod, který se vyznačuje obchodním partnerstvím, jehož cílem je zlepšení životních podmínek dosud znevýhodněných výrobců z rozvojových zemí v rámci konceptu udržitelného rozvoje. Tohoto stavu se Fair Trade se snaží docílit poskytováním rovnoprávných obchodních podmínek pro výrobce a zvyšováním uvědomění spotřebitelů o situaci v rozvojových zemích. (podle http://www.fairtrade.cz/)

GMO Genetické modifikace (genové modifikace) představují technologie, které manipulují s geny a tedy s DNA – s nositelkou genetické informace. V porovnání s klasickým šlechtěním, mohou se během genetických modifikací kombinovat geny libovolných živých organismů. Takto se mohou geny virů, baktérií, rostlin a zvířat kombinovat a vkládat do jiných živých organismů. Živé organismy, které jsou tímto způsobem pozmě-

něny, se nazývají geneticky modifikované organismy, ve zkratce GMO. Zemědělství založené na genetických technologiích s sebou přináší trvalé změny, které mohou mít negativní dopad ekologický, zdravotní i společenský. (upraveno podle http://www.greenpeace.cz/gmo/pruvodce/fg1.htm)

ISO Mezinárodní systém norem (International Standards Organization); pro uplatňování systémů environmentálního řízení se u nás v současnosti využívají normy ISO řady 14000, např. ČSN EN ISO 14001 „Systémy environmentálního managementu“.

mulčování Nastýlání; pokrývání půdy kolem pěstovaných plodin vrstvou zahradních organických odpadů, např. posekanou trávou, krátkou slámou, listím apod. Vrstva rostlinného materiálu zabraňuje vysušování půdy a znesnadňuje růst plevelů. Pokud je tato vrstva dostatečně silná, dochází na hranici s půdou k jejímu zahnívání, což způsobuje zahnívání rostoucích lístků plevelů, které jsou tímto způsobem přirozeně potlačovány.

rezidua jsou zbytky obtížně rozložitelných více či méně jedovatých (přírodě cizích) látek v půdě, v tělech organismů, v potravinách a krmivech v důsledku použití pesticidů nebo průmyslových hnojiv; opatřením ke snížení reziduí v produktech rostlinné výroby jsou tzv. ochranné lhůty, které stanoví nejmenší přípustný počet dnů od použití pesticidu do možné sklizně.

stroboskopický efekt nastává při pozorování pohybujících se předmětů osvětlených zdrojem, který je periodicky zapínán a vypínán. Rovná-li se frekvence záblesků frekvenci pozorovaného děje (většinou rotačního pohybu) nebo jejímu násobku, pohyb pro pozorovatele zdánlivě ustane. Tento tzv. stroboskopický efekt se objevuje za určitých meteorologických podmínek při průniku viditelného záření ze silného světelného zdroje (většinou se jedná o sluneční záření) mezi otáčejícími se listy rotoru směrem k pozorovateli. Je závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotorů, vzdáleností nejbližších obytných sídel. Jev je velmi dobře známý z kina nebo z televize – při mírném nesouladu frekvencí se zdá, že se zařízení točí pomalu, nebo dokonce pozpátku (např. kola automobilů, lokomotiv, loukotě žebřiňáku). Zde je stroboskopický efekt způsobován střídáním obrázků projektoru 25krát za vteřinu. (podle http://www.ekoaudit.cz/stroboskefekt.htm, http://www.sweb.cz/usporyvm, http://fyzport.fjfi.cvut.cz/Praktika)

zornění znamená podíl orné půdy na celkové výměře zemědělské půdy, tzn. půdy nejrůznějšími způsoby zemědělsky obhospodařované. Vyšší procento zornění obvykle znamená vyšší intenzitu zemědělského hospodaření, která se může projevovat sníženou ekologickou stabilitou krajiny, náchylností k půdní erozi apod. -am-

Slovníček

Stalo se...