Specializační studia EVVO

časopis pro ekogramotnost

číslo 2 | ročník 10 květen 2012

Projektová výuka na vlastní kůži / Proč přes půl světa, když to roste za humny! Ekologizace školy – lepší finanční vyhlídky / Šup tam s ním… Čtyřicetiletý učitel se čtrnáctiletou praxí /

Vstupní šok a hledání rovnováhy

858 úspěšných absolventů / Specializační studium jako sociální učení / Příplatky učitelům za vzdělání

Kritéria pro sepsání učebního celku / Ukázka kvalitního školního program EVVO

Granty na přírodní učebny

hlavní téma:

Specializační studia EVVO

PROJEKTOVÁ VÝUKA NA VLASTNÍ KŮŽI Účastníci specializačního studia pro školní koordinátory environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v regionu Střední Čechy, které pořádalo Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, zažili na vlastní kůži, v čem spočívá projektová výuka. Na základě vlastní analýzy ekoprovozu ve vzdělávacím středisku Peira se učitelé rozhodli řešit problém s dosud netříděným bioodpadem – založili kompost. Také přešli společnými silami bažinu a zahráli si na Tahitské rybáře. Zabývali se Cornellovými ekohrami a utvářeli strom. Vyzkoušeli GLOBE měření a první pomoc zážitkem. Zkoumali, vyhodnocovali. Radili a podněcovali se navzájem a skládali mapu EVVO. A mnohé další. Více se dočtete v rubrice Inspirace. MK, HK / Foto: Naďa Kostková

Toto číslo časopisu Bedrník je vydáno v rámci projektu „Nastavení a ověření podmínek pro vzdělávání k výkonu specializované činnosti v oblasti environmentální výchovy“ (zkráceně „Specializované činnosti v EV“). Projekt je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), jednoho z operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF), a ze státního rozpočtu ČR. Nositelem projektu je Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, partnerem projektu je Technická univerzita v Liberci. Projekt probíhá od července 2009 a ukončen bude v průběhu července 2012.

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

„HLEDÁME TAKOVÉ BOHATSTVÍ, KTERÉ ZŮSTANE DÍTĚTI ZA VŠECH OKOLNOSTÍ, bohatství, které nezávisí na hmotných statcích,“ říká Jana Blažková, absolventka specializačního studia v oblasti environmentální výchovy. ZŠ a MŠ Lobodice na Hané, kde paní učitelka Blažková působí, je málotřídka, které se daří díky dlouhodobému promýšlení a malým krůčkům. Děti, které lobodickou málotřídku absolvují, by měly vystupovat jako respektovaní zastánci udržitelného života ve svém okolí v rámci svých možností, zájmů a nadání. Vytvořit kvalitní školní program EVVO pomohla lobodické škole a mnoha dalším účast jejich pedagogů na specializačních studiích. Jim se věnuje celé toto číslo Bedrníku. „Nebojte se a zkoušejte,“ nabádá Vladimíra Mazalová ze ZŠ Mladecko, kde v přímé návaznosti na specializační studia dokázali získat finance násobně překračující roční rozpočet školy. Proč vozit potraviny přes půl světa, když nám rostou za humny? Položil si otázku Roman Heinic ze ZŠ a MŠ Regionu Karlovarský venkov v Sadově. Odpovědí byl čin, podporovaný i vedením školy: školní kuchyně nahradila část surovin místní produkcí. „Dnes vše běží naprosto bez problémů, rodiče jsou spokojeni,“ raduje se pan učitel. Na Gymnáziu, SOŠE a SOU v Kaplici uspořádali celoškolní projektový den zaměřený na zelenou domácnost. Ve škole v Brodku u Prostějova si zase uvědomili, že ekologizace školy znamená lepší finanční vyhlídky. V rubrice Didaktika najdete ukázky z  kvalitního školního programu EVVO Dany Kuriplachové ze školy v Raškovicích. „Je to fakt moc dobrá práce. Všechno na sebe navazuje, jedno vychází z druhého a navzájem se to podporuje,“ hodnotí Kateřina Kohoutová, koordinátorka specializačních studií ze SSEV Pavučina. A jak to na takovém specializačním studiu chodí? Dozvíte se v Bedrníku z vyprávění účastníků i lektorů. Jan Činčera z Technické univerzity v Liberci, který se věnuje výzkumu specializačních studií, zjistil, že environmentální výchova, aby byla efektivní, vyžaduje od učitelů otevřenost a odvahu. Může ovšem nabídnout nejen věcnou pomoc pro školu a výuku, radost z učitelské práce, ale dokonce i vyšší měsíční plat, jehož se dostalo 62 % dotazovaných absolventů studia. „Specializační studium je časově náročné – 250 hodin – a klade velké nároky na účastníky i realizátory. Zároveň ale přináší možnost věnovat se environmentální výchově systematicky a z různých úhlů pohledu. Účastníci si celou řadu činností prakticky vyzkoušejí, posbírají náměty, setkávají se mnoha odborníky. Zároveň mají možnost promýšlet, jak se vypořádat s environmentální výchovou na škole koncepčně. Ab-

solventi často museli překonat řadu překážek, aby specializační studium úspěšně zvládli – jednak organizační, jako dojíždění, suplování ve škole, a pak ta studijní – sestavit závěrečnou práci a složit zkoušku před komisí… Ale zprávy od absolventů ukazují, jak často toto vše pak zúročí na své škole,“ říká Lenka Broukalová, koordinátorka projektů ze SSEV Pavučina. Ke specializačnímu studiu patří kromě nezapomenutelných zážitků na vlastní kůži taky setkání s příjemnými lidmi naladěnými na stejnou notu. Čas strávený neformální komunikací významně zvyšuje efektivnost studia. Vysoký podíl terénní výuky ve specializačních studiích pořádaných SSEV Pavučina navíc představuje důležitý přímý kontakt s přírodou a ekosystémy. À propos: EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY budou hlavním tématem příštího Bedrníku. Radost z pokroku ve vlastní práci absolventům specializačních studií i všem, kteří se jich zatím zúčastnit nemohli, přeje Hana Kolářová Kresba: Petr Kutáček

obsah PROJEKTOVÁ VÝUKA NA VLASTNÍ KŮŽI...........................2

Inspirace JAK TO CHODÍ NA SPECIALIZAČNÍM STUDIU.................4 PROJEKTOVÁ VÝUKA NA VLASTNÍ KŮŽI...........................5 NEBOJTE SE A ZKOUŠEJTE.................................................7 PROČ PŘES PŮL SVĚTA, KDYŽ TO ROSTE ZA HUMNY!...........................................7 ŠKOLNÍ ARBORETUM PRO DNEŠEK I BUDOUCNOST..........................................8 PODLÉHÁTE REKLAMĚ Z LETÁKŮ?...................................9 EKOLOGIZACE ŠKOLY – LEPŠÍ FINANČNÍ VYHLÍDKY.....9 BOHATSTVÍ, KTERÉ NEZÁVISÍ NA HMOTNÝCH STATCÍCH...............................................10 PROJEKTOVÝ DEN: ZELENÁ DOMÁCNOST...................11 ŠUP TAM S NÍM..................................................................12 6 | 2011

Foto na titulní straně ze specializačního studia pro školní koordinátory EVVO v regionu Střední Čechy: Naďa Kostková. Digitálně upraveno.

proměny CO JE A KDE SE VZALo

SPECIALIZAČNÍ STUDIUM PRO KOORDINÁTORY EVVO (2).....................................13 NOVÝ STANDARD STUDIA...............................................17 ZHODNOCENÍ SPECIALIZAČNÍCH STUDIÍ 2005−2011.19

didaktika UČEBNÍ CELKY...................................................................20 NENÍ LES JAKO LES............................................................21 LIDSKÝ OTISK PRSTU NA PLANETĚ ZEMI......................23 NEBUĎME LHOSTEJNÍ KE SVÉMU OKOLÍ......................25 ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO.................................................26

nabídka............................................................................29 STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ – SPECIALIZOVANÁ ČINNOST V OBLASTI ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVY...................31

3

inspirace

JAK TO CHODÍ NA SPECIALIZAČNÍM STUDIU Jedním ze sedmi regionů, ve kterých Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina realizovalo specializační studium, byl Moravskoslezský kraj. S učiteli jsme se setkávali v prostorách Terénního střediska ekologické výchovy Vita v Horní Lomné. Mezi stanovené výstupy studia patřilo, aby se učitelé naučili volit si a formulovat organizační cíle. Tedy takové cíle, kterých chce škola v rámci EVVO dosáhnout v  různých oblastech života školy − v organizaci výuky žáků, jak povinné, tak volitelné, či nepovinné a zájmové; v ekologizaci provozu školy; DVPP; v materiálním, prostorovém a  finančním zajištění EVVO; v oblasti spolupráce školy s okolím. Formulace organizačních cílů byla také součástí závěrečné práce účastníků studia. Na tento výstup byl zaměřen celý třídenní 4. blok studia v říjnu roku 2010. Učastníci se učili, co vše patří do organizačních cílů, jak si je správně stanovit na základě provedené vlastní SWOT analýzy, jak jich dosahovat a jak je provázat s výchovně vzdělávacími cíli. Do programu bloku byly zařazeny praktické nácviky, příklady dobré praxe i teoretické poznatky tak, aby učitelé získali ucelené znalosti a dovednosti v dané oblasti. Při práci s organizačními cíli jsme se zaměřili hlavně na oblast ekologizace provozu školy.

Exkurze Dobrá

4

Třídenní pobytový blok jsme zahájili exkurzí na Základní škole Dobrá v okrese Frýdek-Místek. Učitelé se na místo setkání sjížděli z  různých koutů našeho kraje − mnozí ještě dopoledne předtím učili na svých školách. Proto jsme exkurzi zahájili ve školní kuchyni, kde na účastníky čekal chutný oběd. Učitelé se tak mohli v klidu najíst, oddychnout si od každodenních starostí, popovídat si s kolegy ze studia, které viděli opět po dvou měsících, a načerpat nové síly na množství informací, úkolů, ale i inspirací a námětů, které pro ně byly připraveny nejen na exkurzi, ale také v průběhu celého bloku. Po obědě nás čekala samotná prohlídka školy. Základní školu Dobrá jsme pro exkurzi vybrali proto, že je zapojena do projektu Ekoškola a  zaměstananci i žáci se dlouhodobě snaží ekologizovat provoz školy, což bylo jedno z dílčích témat našeho bloku. Po budově školy nás provedla koordinátorka EVVO Mgr. Květoslava Lysková a  ukázala učitelům konkrétní příklady, jak se jim daří ekologizovat provoz školy. Účastníci se tak mohli inspirovat, jak šetřit vodou a energiemi, jak podpořit třídění odpadu na škole, kde a jak znovu vyu-

žít odpad, jak předejít velkému množství odpadového papíru nebo jak o  těchto krocích informovat žáky i  zaměstnance a motivovat je ke spolupráci. K exkurzi se připojili také žáci ze školního ekotýmu, kteří nám představili, jak jsou do procesu ekologizace zapojeni oni, jaké organizační cíle si jako žáci vytyčili a jak se jim je daří naplňovat. Při exkurzi jsme se mohli přesvědčit, že ekologizovat provoz nemusí nutně znamenat jen investovat finanční prostředky do zateplení a nových oken, ale že lze postupovat i po malých krůčcích, které si škola finančně může dovolit. Učitelé také velmi ocenili, jak jsou do procesu efektivně zapojeni žáci a  jak svou práci umí prezentovat.

navázali na již formulované výchovně vzdělávací cíle a  aby jejich nově vznikající školní program EVVO, v podobě závěrečné práce studia, byl logicky provázaný. Pak už se učili, jak cíle formulovat konkrétně, reálně a  srozumitelně i  pro kolegy z  vlastní školy. Došlo i  na chyby, které se při formulaci nejčastěji objevují. Při práci ve skupinách měli učitelé prostor konzultovat se svými kolegy a  lektorkou organizační cíle, které by si chtěli stanovit pro svou školu. I  když byla dílna poměrně dlouhá a náročná, účastníci ji hodnotili jako velmi přínosnou pro svou práci koordinátora EVVO.

Přínosy ekologizace pro školu

K  tématu ekologizace provozu školy jsme se vrátili při prezentaci projektu Ekoškola. Nabídku lektorovat na tomto bloku přijala Mgr. Jana Masníková, tehdejší koordinátorka projektu Ekoškola Sdružení Tereza v  Moravskoslezském kraji. Účastníkům blíže představila samotný projekt a  jednotlivé kroky k  dosažení titulu Ekoškola. V projektu je ekologizace provozu školy jedním z kritérií, které se při udílení titulu posuzují. Nabídla také prezentaci projektů škol z celé ČR, které byly zaměřeny právě na ekologizaci provozu. V  ukázkách bylo zdůrazněno, jaké cíle si v  rámci svých projektů školy stanovily a  jakými prostředky jich pak dosahovaly.

Po exkurzi nás připravený autobus převezl do Terénního střediska ekologické výchovy Vita v Horní Lomné, kde jsme pokračovali ve studijním programu. Už při cestě si učitelé sdělovali bezprostřední dojmy a názory, jak a co by mohli nebo nemohli použít oni ve své škole. A  také si povídali o  tom, jaké mají zkušenosti s ekologizací oni. Následující den na exkurzi navázal Mgr. Roman Kamenický, externí poradce v oblasti ochrany životního prostředí a systémů řízení pro komerční sféru. Ve své prezentaci učitelům ukázal přínosy ekologizace pro školu a  v  jakých oblastech lze provoz ekologizovat. Věnoval se také označování ekologicky šetrných výrobků v  České republice a  ve světě. Tato dílna byla hodně teoretická, a  tak se učitelé museli hodně soustředit, aby se v tom množství informací zorientovali. Přestávka na svačinu a  nezbytnou kávu tak byla příjemným časem pro vstřebání poznatků.

Jak zformulovat organizační cíle Po obědě a  zaslouženém odpočinku byla pro učitele připravena praktická dílna. Nelehkým úkolem pro lektorku Mgr. Kateřinu Kohoutovou bylo během čtyř vyučovacích hodin komplexně představit problematiku organizačních cílů. Nejprve učitelům ukázala příklady organizačních cílů, aby lépe porozuměli, co vše do této oblasti patří. Následně v diskuzi rozebírali, jaké cíle by si mohli volit oni, aby

Příklady ekologizace škol

Víc hlav víc ví Poslední den vzdělávacího bloku jsme pro učitele připravili praktický nácvik formulace organizačních cílů. Po snídani jsme v  učebně seznámili účastníky s  jejich úkolem. Na příkladu terénního střediska, kde jsme byli ubytovaní, měli za úkol komplexně zformulovat organizační cíle v oblasti ekologizace provozu. Podle hesla „víc hlav víc ví“, jsme účastníky rozdělili do tří akčních týmu. Aby byli schopni zvolit vhodné organizační cíle, museli nejprve zjistit, do jaké míry je provoz terénního střediska ekologický. V tom jim pomohla jak vedoucí terénního střediska, tak provozní zaměstnanci (uklízečka, kuchařky a  údržbář a  topič). Účastníci se zajímali například o to, jaké čisticí prostředky se na středisku používají, jaký je typ vytápění, odkud

2 | 2012

INSPIRACE

pocházejí potraviny, ze kterých se vaří v kuchyni, zda jsou provozní zaměstnanci proškoleni v  ekologizaci provozu, jak jsou hosté střediska informováni o možnostech šetření energiemi a vodou nebo zda a na jaké složky se ve středisku třídí odpad. Správní zaměstnanci se otázek nejdříve obávali, po chvíli však zjistili, že jim odpovídání na dotazy jde. To je povzbudilo v  ekologizaci provozu, i  když v jejich podmínkách to bylo více než náročné, a cítili se tak více jako důležitý člen týmu v ekologizaci provozu.

Bez spolupráce s okolím školy to nejde Po zjištění stavu věcí jednotlivé skupiny formulovaly cíle tak, aby středisko mělo plně ekologizovaný provoz. Výsledky své práce pak představily ostatním skupinám a navzájem si poskytly zpětnou vazbu, do jaké míry se jim úkol podařilo splnit. Učitelé byli hodně nápadití a  navrhovali jak cíle, které by potřebovaly velké finanční investice, tak ty, které nestojí skoro nic (tedy jen trochu úsilí). Pro terénní středisko například navrhli zvýšit podíl biopotravin, ze kterých se vaří, navázat spolupráci s  místními pěstiteli, postavit kompostér, do splachovacích nádrží umístit PET lahve, aby se snížilo množství vypouštěné vody nebo napsat grantovou žádost pro zajištění finančních prostředků na výměnu oken a zateplení. Praktický nácvik byl pro učitele a  jejich závěrečnou práci asi nejpřínosnější. Naučili se, že pro funkční ekologizaci provozu je potřeba  zabývat se také organizací výuky žáků, DVPP, ale i  vzděláváním provozních zaměstnanců. Také zjistili, že je potřeba řešit materiální, prostorové a finanční zajištění EVVO. Jejich pozornosti neuniklo ani to, že koordinátor se neobejde bez spolupráce s okolím školy. K tomu všemu volili cíle, a dosáhli tak jejich logické provázanosti a smysluplnosti.

PROJEKTOVÁ VÝUKA NA VLASTNÍ KŮŽI Třetí blok specializačního studia pro školní koordinátory EVVO, pořádaného SSEV Pavučina v regionu Střední Čechy, proběhl během pěti srpnových dnů v lesem obklopeném středisku Peira v Jesenici u Rakovníka.

Den první: Přechod bažiny Účastníci přijeli s prázdninovou odpočatou náladou a s výsledky z analýzy EVVO ve škole i ve školním vzdělávacím programu. Protože od předchozího bloku studia uběhly téměř dva měsíce, zařadili jsme na začátek seznamovací a  rozehřívací aktivity. Zahráli jsme si na Trpaslíky a  obry a  zvládli jsme díky týmové spolupráci i Přechod bažiny. Poté přišel čas sdílení domácího úkolu – zpracování SWOT analýzy a  rozboru školního vzdělávacího programu. Účastníci zjistili, že tento úkol nebyl hračka ani pro jejich kolegy, ale při společné debatě přišli na spousty podnětů, jak analýzy dopracovat, aby sloužily jako dobrý podklad pro další plánování EVVO ve škole. Před večeří jsme zahájili téma Projektová výuka, jako jednu z  vhodných vzdělávacích forem pro realizaci EVVO. Rozhodli jsme se ho účastníkům představit formou vlastního prožitku. Účastníci nejprve sami navrhovali jednotlivé kroky projektové výuky. Po večeři jsme si již vymezili rámec našeho

projektu, který si účastníci vyzkouší od začátku do konce na vlastní kůži. Při výběru rámce jsme vyšli z  výsledku SWOT analýzy střediska Peira, kterou účastníci provedli během minulého bloku studia. Rámec projektu byl: „Podpořit zpracování bioodpadu v  areálu Peira“. Vymezení cílů projektu a plánování postupu již bylo podle zásad projektové výuky na účastnících.

Den druhý: Kompost založen Další den účastníci začali s  vlastní realizací projektu. Vytvářeli kompost, popisky ke košům na bioodpad, nástěnky o bioodpadu a zaškolovali personál střediska v třídění.

Přínos pro školní praxi Celý blok byl sice náročný, ale díky přátelské atmosféře a množství podnětů a nápadů jej účastníci hodnotili jako přínosný pro jejich praxi i závěrečnou práci, čemuž také nasvědčují dobře formulované organizační cíle v drtivé většině závěrečných prací. Nemalou zásluhu na tom mají jak samotní účastníci (ochotou zapojovat se do aktivit, diskusí a výměny zkušeností), tak lektoři, kterým se podařilo předat účastníkům nejen znalosti, ale také je inspirovat a motivovat v jejich úsilí.  

2 | 2012

Mgr. Michaela Rybová, koordinátorka studia v regionu Moravskoslezsko

5

INSPIRACE

Kromě toho jsme se zaměřili na téma cíle a  výstupy v  EVVO. Účastníci se seznámili s konceptem doporučených očekávaných výstupů (DOV). Ve skupinách hledali příklady dobré praxe pro jednotlivá klíčová témata DOV. Ke každému klíčovému tématu účastníci vytvářeli plakát podle stanovených kritérií. Zjistili například, že pro rozvíjení výstupů klíčového tématu environmentální senzitivita jsou osvědčeným prostředkem Cornellovy ekohry, které si mohli vyzkoušet hned druhý den ráno. Také další osvědčené příklady pro rozvíjení DOV si účastníci vyzkoušeli během tohoto i následujících bloků studia. Hned odpoledne zažili simulační hru Tahitský rybář, která rozvíjí výstupy především klíčového tématu zákonitosti. Na základě prožité hry jsme si definovali zásady a úskalí při práci se simulační hrou ve výuce.

Den třetí: Prožitek se stromy i mezi stromy

6

Hned ráno jsme si vyzkoušeli několik z  Cornellových ekoher podporujících environmentální senzitivitu. Začali jsme skupinovým Utvářením stromu. Účastníci představovali jádro stromu, kořeny, vlásečnice, lýko a dřevo a dále pohybem a zvukem vyjadřovali tok látek stromem. Následně jsme vyzkoušeli aktivitu na zaujetí pozornosti žáků a pozorování přírody „lidskou kamerou“. Poslední aktivitou byla imaginace Strom v průběhu ročních období, při níž se účastníci vžívali do pochodů a  vlivů, kterými prochází strom během roku. Dopoledne jsme pokračovali v téma-

tu cíle a  výstupy v  EVVO. Probrali jsme metodiku formulace cílů podle kritérií SMART. Účastníci pak trénovali ve skupinách formulaci vlastních cílů a výstupů s možností konzultovat s lektory. Na odpoledne jsme zařadili netradiční formu podpory týmové spolupráce skrze zážitkový blok První pomoc zážitkem. Zranění byla věrohodná, zážitek nezapomenutelný. Účastníci pak ještě na závěr dne dokončili tvorbu kompostu, popisků ke košům na bioodpad, nástěnky o  bioodpadu a  zaškolení personálu k  třídění. Zároveň celý projekt zdokumentovali. Společně jsme pak realizovaný projekt vyhodnotili a  vztáhli jsme vlastní zkušenosti k  pedagogickým zkušenostem s projektovou výukou.

Den čtvrtý: Zkoumáme, měříme, vyhodnocujeme Den jsme zahájili krátkou prezentací, kterou jsme doplnili téma tvorby cílů o pohled na tvorbu cílů skrze Bloomovu taxonomii. Následovala individuální práce s  konzultacemi lektorů nad vlastními očekávanými výstupy do školního programu EVVO. Účastníci se také seznámili s programem GLOBE jako jedním z  možných prostředků rozvíjení výzkumných znalostí a  dovedností. Přímo v  terénu si vyzkoušeli práci s pracovními listy a měřeními prováděnými v  programu GLOBE v  oblastech: hydrologie, pedologie, fenologie a  meteorologie. Pezentovány byly také příklady projektů GLOBE ze zapojených škol.

Den pátý: Skládání mapy EVVO Poslední den setkání byl krátký. Zahájili jsme ho ranním environmentálním básněním. Účastníci potom samostatně a  v  malých skupinách zpracovávali výchovně vzdělávací cíle a  výstupy do svých školních programů EVVO. Konzultovali je s kolegy a lektory. Na závěr celého bloku jsme složili další část naší mapy EVVO. Mapa je tvořena lístečky s „aha“ momenty účastníků. Každé ráno se účastníci zamýšleli nad nejdůležitějším uvědoměním z předchozího dne studia, sdíleli jej s  ostatními účastníky a  napsali na barevné lístečky. Na konci studia vznikla papírová mapa o rozměrech zhruba 3 x 3 metry, složená z „aha“ momentů z jednotlivých dnů osmi bloků studia.

Co se dělo, když jsme se neučili Přestože jsme s  výukou končili ve večerních hodinách a  přestávek nebylo mnoho, trávili jsme společně i  většinu volného času. Nechyběla kytara, zpěv, táborák, historky ze škol i zpoza školy, procházky a  vše, co k  setkání s  příjemnými lidmi naladěnými na stejnou notu patří. A  co zaznělo ve zpětných vazbách k 3. bloku studia? „Dobrá příprava projektu je přínosem pro učitele i  žáky,“ nebo „Pořád jsem plná dojmů, inspirací a natěšená a za to vám děkuji!“ Mgr. Martina Kubešová, koordinátorka studia SSEV Pavučina v regionu Střední Čechy Foto: Naďa Kostková

2 | 2012

INSPIRACE

NEBOJTE SE A ZKOUŠEJTE Naše Základní škola Mladecko, p. o., díky své poloze uprostřed zeleně a skladbě učitelského sboru byla vždy zaměřená na přírodu. Na druhou stranu, v území bez průmyslu, v malé vesnici a v sociálně slabé oblasti neustále narážíme na problémy s financováním. V loňském školním roce se ale naše situace změnila. Získali jsme dotaci z programu OP VK v  celkové hodnotě 2  214  000 korun na poznávání vzájemných vztahů a životního prostředí. Díky získaným klíčům, učebnicím, mikroskopům, terénním pomůckám i  počítačovému vybavení a  interaktivní tabuli mohou žáci pod odborným dozorem bádat a zkoumat přírodní zákonitosti, objevovat druhovou pestrost a  učit se žít v souladu s přírodou, a naplňovat tak principy trvale udržitelného života. Díky projektu bude v  okolí školy vybudováno deset zastavení naučné stezky a vytvořeny pracovní listy rozšiřující informace jednotlivých zastavení. Žáci mohou pracovat v nově vybudované vnitřní i venkovní environmentální učebně. Také učitelé zapojení do projektu získali nové znalosti z oblasti informačních a  komunikačních technologií a jejich práce je také finančně ohodnocena. Jen pro srovnání získaných finančních prostředků: roční rozpočet školy je 950 000 korun a učitelé mají za svou práci již několik let nulové osobní ohodnocení. Finance na projekt jsme získali v  přímé návaznosti na studium koordinátorů EVVO. Na něm jsem se naučila vytyčit a hlavně správně interpretovat cíle a výstupy EVVO. Velký vliv na pokus o  získání grantu měla setkání s  pracovníky z  ostatních škol, jejich dosažené úspěchy, ale také neúspěchy. Hlavní motivací byly i  ukázky dobré praxe ve školách, které jsme v  rámci našeho studia v regionu Moravskoslezsko navštívili. Chtěla bych za pomoc poděkovat zvláště Mgr. Davidu Šromovi ze Základní školy a Mateřské školy Žimrovice, který nás seznámil s  jeho

ekologickou školičkou a  jejich projektem a ochotně s čímkoliv poradil. Získání grantu závisí i na podpoře vedení školy, proto bych chtěla poděkovat i bývalému řediteli ZŠ Mladecko Mgr. Aleši Moravcovi, který byl ochoten do toho jít a  jednat se zřizovatelem školy, obcí Mladecko. A  nakonec děkuji Mgr. Kateřině Kohoutové a Mgr. Michaele Rybové za jejich podněty a rady během celého studia. Náš projekt měl i podporu ze strany rodičů, kteří na nás doslova tlačili a chtěli vidět „konečně“ nějaké výsledky. V  této souvislosti uvádím jméno obětavého tatínka a předsedy školské rady Ing. Jana Birguse. Moje rada zní: Využijte znalostí a nápadů získaných na studiu, zapojte všechny, kteří mají zájem na rozvoji školy, a hlavně – nebojte se a zkoušejte! Vladimíra Mazalová, ZŠ Mladecko, p. o., okres Opava, absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Moravskoslezsko, zs.mladecko@ seznam.cz Foto: Eva Herrmannová a Jarmila Prusková

PROČ PŘES PŮL SVĚTA, KDYŽ TO ROSTE ZA HUMNY! Jako studentům environmentalistické skupiny budoucích koordinátorů pro základní a střední školy nám zprostředkovali organizátoři specializačního studia nespočet exkurzí, setkání se zajímavými lidmi, kteří nám předávali spoustu zajímavých informací. Z těchto setkání mi − krom jiných − utkvěla v  paměti slova o  potravinách, jejich cestách, kvalitě apod. Při tvorbě organizačních cílů naší nevelké malebné školy jsem na ně myslel a  neváhal téma začlenit do školního programu EVVO, zformulovat jeho cíle, zpracovat a  nakonec předložit vedení školy. Nejenže mne vedení nevyhodilo, nýbrž jeho podpora mi dodala chuť do další práce a my mohli společnými silami učinit další krůček. Tím krůčkem byla snaha nahradit část nákupů surovin a  potravin pro školní vyvařovnu produkcí místních farmářů či statkářů. Nejprve mne čekalo vytvořit seznam firem z  okolí, které přicházejí v  úvahu. Tajný svitek prostudovalo vedení školy, které následně jednalo s  vedoucí kuchyně. A  jelikož panovala shoda, začalo průběžné nahrazování vajec, mléka či masa potřebných pro naši školní kuchyni za bioprodukty z nedalekého statku. A jelikož ani zemědělci nespí a jdou s dobou a  Evropskou unií, nemá škola problém s  certifikací nakupovaných výrobků. Dnes vše běží naprosto bez problémů, rodiče jsou spokojeni s kvalitou bioproduktů a  v  neposlední řadě i já jsem rád, že jsem přispěl se svou trochou do mlýna. Za Základní školu a mateřskou školu Regionu Karlovarský venkov Mgr. Roman Heinic, absolvent specializačního studia SSEV Pavučina, region Severozápad, [email protected]

2 | 2012

7

INSPIRACE

ŠKOLNÍ ARBORETUM PRO DNEŠEK I BUDOUCNOST Inspirací k myšlence školního arboreta Základní školy Sezemice bylo specializační studium, během kterého jsme poznali řadu hodnotných osobností, kolegů-učitelů, seznámili jsme se s mnoha zajímavými aktivitami, nápady, navštívili jsme místa, která byla inspirující svou atmosférou, nebo lidmi, kteří se svým úsilím, vytrvalostí a vztahem k přírodě zasloužili o jejich výjimečnost. Konkrétně lze jmenovat např. návštěvu ZŠ v  Jičíně, Železnické ulici, a  prohlídku tamější školní zahrady, kterou se svými žáky vytvořil pan učitel František Kynčl, nebo promítání známého animovaného filmu Muž, který sázel stromy.

Děti, které sázely stromy Přípravné a  motivační aktivity probíhaly v  naší škole v  jednotlivých třídách v  průběhu září a  října 2011: besedy o  stromech, prezentace jednotlivých druhů stromů, výpočty ceny všech sazenic, návrh rozmístění druhů dřevin podle vhodných stanovišť, kresby plánků arboreta apod. V listopadu se pak žáci školy se svými učiteli podíleli na přípravě pozemku a samotné výsadbě prvních 330 sazenic 17 druhů stromů. Děti z vyšších ročníků vedle sázení stromů pomáhaly také připravovat ochranné pletivo proti okusu v  zimním období. Úprava pozemku, nákup sazenic dřevin a pletiva byly financovány zčásti z peněžního daru 7 000 korun od podniku Lesy ČR, zbylých 4 500 korun si financovala škola ze svých prostředků. Arboretum se bude v následujících letech postupně rozšiřovat a využívat ke školním i mimovyučovacím aktivitám. Pomocí školního arboreta a zapojením žáků do výsadby stromů i do jejich ochrany chceme žákům naší školy nejen názorně přiblížit učivo o stromech, ale věříme především ve výchovný, prožitkový a etický význam takového počínání žáků. V době, kdy ve společnosti narůstá vandalismus a bezdůvodné ničení majetku, považujeme za

8

hezké a prospěšné, že se žáci podílí na něčem, co může prospět i generacím příštím.

Návaznost na školní program EVVO Projekt školního arboreta naplňuje následující stanovené cíle EVVO: Žák: 1. Rozvíjí v sobě samostatné a ekologicky odpovědné chování a  rozhodování. Chová se a  jedná odpovědně ve vztahu k ochraně přírody a přírodních zdrojů. 2. Projevuje pozitivní city v chování, jednání a v prožívání, rozvíjí vnímavost a citlivé vztahy k okolnímu prostředí i k přírodě, učí se pocitu empatie, život vnímá a  respek-

tuje jako nejvyšší hodnotu ve všech jeho formách, okolní prostředí pozitivně vnímá také s ohledem na jeho kladnou estetickou hodnotu, neničí bezdůvodně okolní živou přírodu ani materiální vybavení obce nebo soukromý majetek, odsuzuje vandalismus. Chová úctu a respekt k živé přírodě i celkovému okolí svého bydliště. 3. Ve svém jednání a  chování uplatňuje principy udržitelného rozvoje života. Mgr. Jan Václavek, koordinátor EVVO, ZŠ Sezemice nad Loučnou, Jiráskova 662, 533 04 Sezemice, [email protected], tel. 723 523 650, absolvent specializačního studia v regionu NUTS II Severovýchod Foto: autor a Jaroslava Mazalová

2 | 2012

INSPIRACE

PODLÉHÁTE REKLAMĚ Z LETÁKŮ? Každodenní vybírání poštovní schránky vás určitě nejednou přimělo se zamyslet, jaký účinek má letáková reklama na ty, kterým je určena. A snad i nad tím, jaký vliv na životní prostředí má výroba takového množství papírových letáků. Po diskuzích s  žáky prvních ročníků SPŠ Karviná se vyklubal školní projekt s  názvem Papírová reklama. Žáci si uvědomili, že letákové reklamy dostáváme do schránek hodně, ale kolik je jich doopravdy? A tak ústřední otázka projektu byla: Jaké množství letáků nejdeme v  našich schránkách v prosinci a lednu? Na základě tohoto zjištění pak měli žáci vypočítat, kolik dřeva by se na jejich výrobu spotřebovalo, kdyby se vyráběly jen z něj. Pod vedením svých učitelů žáci sestavili dotazník a  připravili pracovní list. Rozdali ho v  prvních ročnících a  stanovili jednoduchou hypotézu. Následovalo sbírání a vážení letáků tři týdny v prosinci a tři v lednu. Z hodnot jednoduchými výpočty žáci zjistili, zda se jejich hypotéza potvrdila, nebo ne. Nakonec spočetli i teoretickou spotřebu dřeva na množství letáků za jeden týden. Po vyhodnocení ve třídách proběhlo vyhodnocení za školu. Vybraní žáci vystoupili se svými závěry na ekologické konferenci KEV v Ostravě. Úspěchem bylo, že se žáci aktivně zapojili do vytváření projektu. Možná proto se vrátilo více než 85 % dotazníků zpět zcela a  správně vyplněných. Pro ostatní koordinátory

2 | 2012

by to mohl být nápad na aktivitu na jejich školách. Variabilita je velká. Už v  průběhu projektu totiž přicházeli žáci s dalšími nápady na jeho obměnu a  rozšíření. Nejdůležitější při přípravě bylo, aby otázky byly položeny jednoznačně, aby se daly porovnávat a vyhodnocovat, aby odpovědí nebylo moc a nebyly nejasné. Pro mne, koordinátora začátečníka, znamenal tento projekt nejen splněný bod ročního plánu EVVO, ale i  získávání zkušeností s organizací takového projektu. Projekt pomáhá naplnit cíle: „žák si uvědomuje vztah člověka a životního prostředí jako nezbytný základ ochrany životního prostředí,“ a  „žák diskutuje o  vlastních činnostech, které vykonává a  které může vykonávat v rámci své rodiny pro podporu trvale udržitelného rozvoje.“ A  co vy? Jaký je váš vztah k  letákové reklamě? Podléháte jí? Jeden ze závěrů projektu v SPŠ Karviná byl, že tomuto druhu reklamy podléhá 65 % rodičů našich žáků! Za SPŠ Karviná Marián Diviš, absolvent specializačního studia SSEV Pavučina, region Moravskoslezsko, [email protected]

EKOLOGIZACE ŠKOLY – LEPŠÍ FINANČNÍ VYHLÍDKY Co mi dalo specializační studium? Spoustu nových zkušeností, užitečných kontaktů, mnoho zážitků, ale hlavně ucelený pohled na problematiku environmentální výchovy. Je pěkné, že pořádáme sběrové dny, třídíme odpad, učíme děti, jak je důležité chránit přírodu nebo že vodou musíme šetřit. Ale ve škole nejsme jen my, učitelé a děti. Součástí školy jsou také vychovatelky, kuchařky, sekretářky, školník nebo uklízečky. Ti všichni by měli být zasvěceni do problematiky EVVO, aby mohli působit na své okolí a  osobním příkladem ovlivnit postoje žáků, rodičů či občanů. Proto i jeden z hlavních organizačních cílů v mé závěrečné práci byl cíl: Škola rozvíjí spolupráci s  organizacemi zabývajícími se EVVO, podílí se tak na utváření environmentálního povědomí rodičů a široké veřejnosti; na nějž navazuje dílčí cíl: Nepedagogičtí pracovníci se budou postupně účastnit seminářů nebo školení v oblasti EVVO zaměřených na ekologizaci provozu školy. Abychom naplnili stanovený dílčí cíl, spojili jsme se s  Jirkou Popelkou ze Sluňákova, Centra ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s., který provedl analýzu provozu naší školy. K  našemu údivu zjistil spoustu ekologických i  ekonomických nedostatků a  navrhl řešení, jak je napravit a  zároveň ušetřit nejen peníze, ale i  přírodní zdroje. Následovalo proškolení správních zaměstnanců o  ekologizaci školního provozu, objasnění navržených řešení a  vášnivá debata na závěr. Výsledek ale stojí určitě za to. Kromě zakoupení úsporných žárovek či postupného nahrazování starých elektrospotřebičů za energeticky úspornější máme také daleko lepší vyhlídky. Pouhé používání elektrospotřebičů v režimu stand-by může snížit roční náklady na energie o 12 000 korun! Při úklidu nahradíme obyčejné čisticí prostředky ekologicky šetrnějšími, a to za stejnou cenu. Zapojíme se do sběru oleje, což přinese pro naši školu další finanční prostředky a dětem zaslouženou odměnu, kterou si samy vyberou. Prostě všichni musíme táhnout za jeden provaz. Mgr. Kamila Hlaviznová, absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Střední Morava, ZŠ Brodek u Prostějova, Císařská 65, 798 07 Brodek u Prostějova

9

INSPIRACE

BOHATSTVÍ, KTERÉ NEZÁVISÍ NA HMOTNÝCH STATCÍCH Jsme málotřídní škola spojená s mateřskou školou, dlouhodobě máme asi 50 dětí. Vždycky jsme vybírali aktivity, které se týkaly přírody, ale díky specializačnímu studiu se nám podařilo dát celému našemu snažení určitý systém.

I cesta může být cíl Postupně budujeme metodiku jednotlivých krůčků tak, aby práce školky a školy souvisela, navazovala a aby obě součásti byly rovnocennými partnery. Jsme v  síti M.R.K.E.V. i  Mrkvička, a  dostáváme tak základní informace a  podněty. Les ve škole, škola v lese je součástí našeho programu, jako ostatně u  veliké spousty škol. Navíc se nám daří získávat prostředky i z jiných zdrojů. Letos v  dubnu končí projekt I  cesta může být cíl, jehož součástí byl i modul EVVO − ověřovali jsme vlastní materiály, které vznikly také díky inspiraci od kolegů ze studia. Do školního vzdělávacího programu jsme výrazně začlenili pozorování, vycházky a činnosti v přírodě. Současně začíná další grantový projekt Neprošlapanou cestičkou, který má usnadnit vzdělávání dětí se speciálně vzdělávacími potřebami. Součástí týmu jsou kolegyně, které jsme poznali díky studiu. Jedna klíčová aktivita se týká pomůcek tvořených a  ověřovaných CEA Sluňákov.

spolu se mnou absolvovali, jsou nesmírně vzácní a  obětaví pedagogové. Společně jsme se trápili nad teorií, společně jsme získávali nové poznatky. Vytvořili jsme si kvalitní školní programy EVVO a v současnosti podle nich dále pracujeme. S některými kolegy a kolegyněmi se setkáváme na zajímavých akcích. Pro mne osobně byla nejvyšší přidaná hodnota studia právě v  setkávání a  sdílení. To jsme se pak pokusili zahrnout i do našeho programu: zážitek, prožitek, přátelství, poznání − to jsou nezměřitelné hodnoty, k  nimž postupně hledáme společnou cestu.

Spolupráce je zisk Základním cílem EVVO na naší škole je vybavit žáka kompetencemi, které povedou k vybudování kladného vztahu k životnímu prostředí, domovu, lidem a k aktivnímu přístupu k sobě samému i okolí.

Spolupracujeme s mnoha institucemi a zajímavými lidmi, kteří pomáhají při tematických dnech nebo prostě jen tak. Na zahradě jsme už měli repliku knihtisku a vyráběli jsme spolu s rodiči ruční papír. Chystáme vybudování jezírek v obou zahradách, průběžně sázíme stromy, které na Hanou patří od nepaměti, a děti se už těší na první úrodu zeleniny. Dítě, které opustí naši školu, by mělo respektovat zákonitosti života a vystupovat jako respektovaný zastánce udržitelného způsobu života ve svém okolí v rámci svých možností, schopností, zájmů a nadání. Jednoduše řečeno − hledáme takové bohatství, které nezávisí na hmotných statcích, ale zůstane dítěti za všech okolností. PaedDr. Jana Blažková, Základní škola a mateřská škola Lobodice, p. o., [email protected], absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Střední Morava Foto: autorka

Důležité jsou malé projekty Důležité jsou pro nás také různé malé projekty, které nám umožňují postupně budovat přírodní zahradu u  školy i  školky a  které pomáhají dětem v  daleko užším kontaktu s  přírodou a  přírodními zákonitostmi. Jde o  drobné krůčky a  spoustu práce navíc. Tu práci ovšem dělají všechny kolegyně, bez společného nasazení by takové tematické a projektové dny vůbec nemohly být realizovány. Děti se potom neztratí na žádných akcích, ať už jde o návštěvy muzeí, soutěže, nebo pobyty v  přírodě. Vždy prokazují velikou pospolitost, vzájemnost a ochotu pomáhat si navzájem − starší berou pod svá křídla ty malé, malí pomáhají při práci, co mohou. Každý náš žáček se umí prosadit a pocítit úspěch. Od malička pracují s pozorovacími pomůckami, učí se vyhledávat v atlasech, zkoumají souvislosti. Na naše děti jsme hrdí a já jsem pyšná na své kolegyně.

Projekty „I cesta může být cíl“ a „Neprošlapanou cestičkou“ byly podpořeny Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Neocenitelné zážitky a kontakty

10

Díky studiu jsme získali především neocenitelné zážitky a kontakty. Lidé, kteří nás provázeli studiem a  kteří studium

2 | 2012

INSPIRACE

PROJEKTOVÝ DEN: ZELENÁ DOMÁCNOST V únoru letošního roku jsme realizovali první ročník Zelené domácnosti, projektového dne zaměřeného na propagaci myšlenky trvale udržitelného života.

Promyšleno na několik let Projektový den byl již předem koncipován s  tím, že se bude každoročně opakovat a  že se žáci budou postupně během svého studia seznamovat s takovými zásadami trvalé udržitelnosti, které budou moci posléze přenášet do svého běžného života. Vytvořili jsme dvacet stanovišť pokrývajících všechna důležitá témata trvale udržitelného života, namátkou třeba úsporné vaření, získávání energie ze slunce, balená versus kohoutková voda, škodlivé chemické látky v  domácnosti atd. Do jejich přípravy se zapojilo 16 z  celkového počtu 21 učitelů. Čtyři učitelé si tedy připravili program dokonce na dvě stanoviště. Nebylo těžké kolegy přesvědčit, protože celoškolní projektový den s  tematikou EVVO se nám už jednou osvědčil. Mohli si vybrat téma, které jim bylo tak či onak blízké, a navíc jsem je ujistila, že mohou počítat s mou

2 | 2012

pomocí při vyhledávání a  poskytování odborných i metodických materiálů, což mnohým přípravu usnadnilo.

Spolupráce a zážitky Vlastního projektového dne se zúčastnili všichni žáci čtyřletého i osmiletého gymnázia a obchodní akademie, kteří sídlí v jedné budově. Osm stanovišť bylo určeno pro žáky nižšího stupně gymnázia a ostatní stanoviště pro středoškoláky. Žáci si předem formou zápisu vybrali dvě stanoviště, jejichž program během projektového dne absolvovali. V  dalších letech si pak budou moci vybírat pouze ze stanovišť, na kterých dosud nebyli, čímž bude zajištěno pokrytí většiny dílčích témat na konci studia. Ohlasy na první ročník Zelené domácnosti byly v  převážné většině pozitivní, a to jak ze strany žáků, tak učitelů. Učitelé se na něj připravovali opravdu zodpovědně a  potěšilo mě, když jsem

se od některých dozvěděla, že to i  pro ně bylo přínosné a že se už při samotné přípravě stanoviště leccos zajímavého dozvěděli. Jejich přístupu si velmi vážím. Žáci oceňovali zejména praktické pojetí aktivit a netradiční formu výuky. Jedním z  velice oblíbených stanovišť bylo například „Šaty dělají člověka... A kdo dělá šaty?“ zaměřené na ekologické i  sociální důsledky nákupu oblečení, pro které byly využity výukové materiály Společnosti pro Fair Trade. Žáci se při něm zamýšleli nad svými kritérii výběru oblečení, zjišťovali přepravní vzdálenosti jednotlivých surovin a silné zážitky v nich zanechala i  simulace práce v  robotárně

JAK NEPROVAŘIT Včera, 22. února 2012, proběhl na kaplickém Gymnáziu projektový den na téma Zelená domácnost. Žáci školy byli zařazeni do různých stanovišť, která si sami vybrali. Já jsem se například zapsala na stanoviště „(Ne)kup to!“ a „Jak neprovařit“. Na stanovišti „(Ne)kup to!“ jsme se s paní učitelkou Musilovou seznámili s  různými organizacemi pomáhajícími prodavačům z  chudinských čtvrtí apod. Také jsme hráli hry, kde se každý pokusil vžít do role prodavače na trhu. Práce na tomto stanovišti mě bavila, protože jsem získala nové informace a zkušenosti. Na druhém stanovišti „Jak neprovařit“ jsme se s  paní Kýbusovou zabývali úsporou energie v  naší kuchyni. Probralo se zde spousty „fíglů“, jak ušetřit a prováděl se i pokus s vařením brambor. Výsledkem našeho pokusu bylo, že nejúspornější je vařit s „termovakem“, který v  dřívějších dobách nahrazovala babiččina peřina. Na druhém místě byl s úsporou tlakový hrnec a jako poslední se umístil normální způsob vaření. Myslím, že po této zkušenosti si budu každé jídlo připravovat novými způsoby, které jsem se zde naučila. Celkově bych ohodnotila náš projektový den velice dobře. Přeci jen... Je dobré šetřit naši planetu a pomáhat jí. Jak Zelenou domácnost máte vy? Kristýna Dibalová

11

INSPIRACE

třetího světa. Další informace, včetně přehledu všech stanovišť a fotografií, na www.ekoskola.webnode.cz.

Projektový den ve školním programu

forma byla inspirována přednáškou Mgr. Pavla Červeného o možnostech práce se školním vzdělávacím programem, kterou jsem se zájmem vyslechla na 2.  bloku specializačního studia a která byla upravena pro potřeby naší školy.

Jak projektový den navázal na studium a školní program EVVO? Směřoval k naplnění výchovně vzdělávacího cíle: „Žáci chápou myšlenku a  principy trvale udržitelného života a znají způsoby, jak tyto zásady aplikovat ve svém životě.“ Jeho

Ing. Hana Kýbusová, Gymnázium, SOŠE a SOU, Kaplice, [email protected], studium SSEV Pavučina, NUTS II Jihozápad Foto: Jana Vejmelková

PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH STANOVIŠŤ ZELENÉ DOMÁCNOSTI

Pitná voda

(Ne)kup to!

Úspory energie v domácnosti

Kosmetika ze zahrádek

Získávání energie

Jak neprovařit

Užiteční pomocníci na zahradě

Chemický dům

Ptáci v zahradě

Šaty dělají člověka… A kdo dělá šaty?

Domov, nebo chemická laboratoř?

Průzkum spotřebitelské poptávky

Kdo je za vodou

Doba jedová

Obaly bez obalu

12

Čaje z celého světa

Aby nás spotřebiče nesežraly

Odpady

Budiž světlo!

ŠUP TAM S NÍM... Bioodpad. Kompost. Žížaly pro rybáře. Hnití. Tlení. Humus. Eroze. Živiny. S těmito pojmy se setkali členové ekotýmu Kanec při naší vesnické škole nedaleko Karlových Varů. V  rámci ekotýmu řešili stoupenci přírody ze 6.−8. ročníku, jak naložit s materiálem hodícím se ke kompostování. A  jelikož patří ke škole i  kousek plácku porostlého trávou, řešení bylo nasnadě… Co nás k založení kompostu vedlo? Nejen výklad RVP o tom, že škola má v  rámci environmentální výchovy vést žáky k  odpovědnému konání vůči životnímu prostředí a  ochraně přírody, že každý z nás, včetně dětí, by měl aktivně řešit problémy spjaté s ochranou místa, ve kterém žije a  vyrůstá. Mne ponoukla myšlenka třídění bioodpadu při nezávazných hovorech s kolegy v rámci specializačního studia pro koordinátory EVVO. Zavedení třídění banánových slupek či jablečných ohryzků však navíc zvýšilo věrohodnost environmentální výchovy žáků. Každý z  nich si denně ověřuje na vlastní kůži pravdivost rčení „Musím začít u sebe“ a při aktivním zapojení do procesu ekologizace školy vidí, že dokáže něco změnit. I já registruji posun k  dobrému. Občas mne rodiče zastaví s tím, „co je to v tý škole zase učíme, že jejich mladej chce doma kompost“. Než ale mohla první slupka dopadnout do dřevěné ohrádky, řešily děti několik problémů. Nejprve zjišťovaly, co to vůbec kompost je. Získané informace využily při výrobě bannerů upozorňujících, co do kompostu patří, a co ne. Následoval výběr sběrných míst a vhodných nádob pro umístění přímo v  budově školy stejně jako návrh, jakým způsobem nádoby vyprazdňovat. Nakonec tu byla nutnost výběru vlastního místa pro kompostér, vytvoření plánku zahrady a pracovního postupu, jak kompostér vyrobit. A jelikož existují štědří sponzoři, získali jsme materiál na jeho výrobu úplně zadarmo. Při stloukání se užilo mnoho veselých chvilek a výsledkem je fungující kapička pomáhající nám, dospělým, i žákům. Za Základní školu a mateřskou školu Regionu Karlovarský venkov Mgr. Roman Heinic, absolvent specializačního studia SSEV Pavučina, region Severozápad, [email protected]

2 | 2012

proměny CO JE A KDE SE VZALO

SPECIALIZAČNÍ STUDIUM PRO KOORDINÁTORY EVVO (2) Pokud vás zarazilo číslo dvě v nadpisu, vězte, že v tomto čísle navazujeme na stejnojmenný článek z Bedrníku 2010/4. Téma zůstává, pohled je jiný, poznatky zcela nové. Před dvěma roky jsme popisovali, co je tzv. specializační studium pro koordinátory EVVO, informovali jsme o připravovaném výzkumu i sedmi bězích studií, která v té době startovala. Nyní už máme studia i výzkum s nimi spojený za sebou a na následujících řádcích najdete první zpracované výsledky. Ještě se sluší dodat, že vše probíhalo v rámci projektu „Specializované činnosti v EV“, financovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Specializační studia předmětem výzkumu Učitelé, kteří se přihlásí na specializační studium pro koordinátory EVVO, na něm stráví 250 hodin přímé výuky. Další hodiny stráví plněním úkolů či přípravou závěrečné práce. To vše stojí nemalé finanční prostředky. Co za to ale dostanou? Jaký je reálný efekt studia na jejich profesní kompetence? Jak studium sami hodnotí? Zatím jediné výzkumné práce, které by na takové otázky dávaly odpověď, byly zpracovány ve spolupráci Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, jeho členských organizací a Technické univerzity v  Liberci. To je samo o  sobě škoda.

Specializační studia nabízí více různých typů organizací a lze očekávat, že se od sebe mohou dost lišit. Výsledky prezentovaného výzkumu proto nemusí odpovídat jiným pojetím studia. Prvním krokem k  zahájení „ostrého“ výzkumu byl výzkum na skupině absolventů specializačních studií pořádaných SSEV Pavučina v  letech 2005–2007. V  jeho rámci jsme vedli rozhovory s  vybranými absolventy a zkoumali jejich závěrečné práce. Výsledek byl pro nás docela zajímavý. Ukázalo se, že absolventi na jedné straně vzpomínají na studium velmi kladně a vysoce hodnotí jeho přínos pro vlastní práci koordinátora. Na druhé straně jejich závěrečné práce odrážely řadu

metodických nedostatků. Je zřejmé, že analýza závěrečných prací je jen orientační ukazatel skutečné kvality práce. Respondenti mohli být skvělí učitelé, ale práci z jakéhokoliv důvodu podcenit. Společným rysem nicméně bylo, že z popsaných učebních celků často nebylo zjevné, čeho chtějí dosáhnout, nebo se v nich objevovaly postupy, které pravděpodobně nevedou k požadovaným výsledkům (podrobněji viz Bedrník 4/2010).

Čtyřicetiletý učitel se čtrnáctiletou praxí Sedm běhů specializačních studií realizovaných SSEV Pavučina v  letech 2010–

Ranní motivační aktivita. Foto ze specializačního studia pro koordinátory EVVO v regionu Střední Morava: Helena Nováčková.

2 | 2012

13

proměny

2012 se zaměřilo ve větší míře na metodiku environmentální výchovy. Důraz byl kladen na to, aby koordinátoři uměli dobře dlouhodobě plánovat, aby sestavovali funkční programy EVVO a  dokázali vyhodnotit jejich úspěšnost, aby dokázali odlišit funkční a  nefunkční strategie EVVO atd. Tímto směrem byla zaměřena i jejich evaluace. Ve výzkumu jsme pracovali se 176 respondenty. Průměrný respondent měl čtyřicet let a za sebou čtrnáctiletou praxi. Skupiny ale byly velmi různorodé, zahrnovaly učitele ze základních i  středních škol, starší i mladší. Data jsme sbírali více způsoby a s různou úspěšností. Účastníci vyplňovali rozsáhlý dotazník a test na začátku a na konci studia. Po ukončení studia byli dvakrát v  časovém odstupu požádáni o  písemnou zpětnou vazbu. Jejich závěrečné práce byly hodnoceny pomocí řady bodovaných kritérií. Na každém běhu studia proběhly dvě ohniskové skupiny (rozhovory se skupinou účastníků). Rozhovor byl navíc proveden i s každým z koordinátorů jednotlivých běhů studia. Výsledkem bylo obrovské množství dat, které jsme průběžně zpracovávali a snažili se zjistit, co nám říká. S hlavními závěry se vás teď pokusíme seznámit.

Kontext: bouřlivý vývoj Celý projekt byl ovlivněn bouřlivým vývojem, ke kterému v  environmentální výchově v  posledních letech dochází. V roce 2011 publikoval Výzkumný ústav pedagogický tzv. Doporučené očekávané výstupy k  průřezovým tématům pro RVP. Doporučené výstupy pro environmentální výchovu na jedné straně poskytují metodickou oporu učitelům. Zároveň ale jde o dokument, který je kritický k současnému pojetí průřezového tématu a navrhuje jeho zásadní proměnu. Diskusí procházela i  samotná koncepce vzdělávání budoucích koordinátorů EVVO. Příprava nového „standardu“, podle kterého by měli realizátoři specializační studia připravovat, byla jedním z hlavních cílů celého projektu. Do širšího povědomí se dále dostal koncept vzdělávání pro udržitelný rozvoj a s ním otázky po jeho vztahu k environmentální výchově. Mezi středisky i vysokoškolskými pracovníky se dlouze diskutovalo o  tématu efektivity programů a jejich metodického uchopení. Na druhé straně vývoj na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvu ži-

14

→  Akční zapojení účastnic při biomonitoringu v praxi − Albeřický potok, Horní Maršov. Foto ze specializačního studia pro koordinátory EVVO v regionu Severovýchod: Jana Skučková.

votního prostředí významně narušil činnost středisek ekologické výchovy, která měla na starosti koordinaci jednotlivých studií, a  do značné míry ohrozil i  budoucnost celého oboru. Specializační studia probíhala v  kontextu těchto diskusí a změn. Možná i proto byla trochu bouřlivější…

Různá vstupní očekávání a zkušenosti Učitelé se na studium hlásili s různými očekáváními i velmi různou mírou zkušeností s environmentální výchovou. Někteří účastníci měli o studium opravdový zájem. Jiní se ho zúčastnili z  rozhodnutí vedení školy a s obavou o své pracovní místo. Různé důvody ke studiu vedou také k  různým očekáváním. Pro učitele, kteří o  oboru nic nevěděli a  měli o  něj zájem, bylo hlavním cílem vytvořit si v hlavě „systém“ environmentální výchovy. Ti, kteří byli do studia „natlačeni“ vedením, očekávali spíše relaxaci a výlety do přírody. Zkušení učitelé s dlouhodobou praxí v environmentální výchově pak často očekávali jakousi „burzu“, na které si budou vyměňovat vzájemné zkušenosti. Konečně se objevila

Velmi rozšířeným postojem mezi respondenty bylo odmítání kurikulární reformy. Řada respondentů dávala najevo, že „kompetence“, „ŠVP“ atd. považuje za zbytečnou byrokratizaci, ve které jde pouze o další papírování a složité pojmenovávání věcí, které učitelé dávno znají a dělají. Učitelé se také velmi často zmiňovali o  špatných podmínkách na pracovišti. Kromě neshod s vedením se objevovaly stížnosti na klima ve sborovně, neochotu kolegů spolupracovat i pocit určitého donkichotství a potřeba uznání.

Dobré odborné znalosti, slabší didaktické kompetence Výzkum dále ověřoval vstupní znalosti, dovednosti a postoje učitelů. V zásadě můžeme říct, že učitelé v průměru vykazovali postoje příznivé k životnímu prostředí. To je určitě důležitý předpoklad pro jejich roli. Bohužel nemáme k dispozici výzkumy, na základě kterých bychom mohli vyhodnotit, zda jsou postoje respondentů odlišné od běžné veřejnosti. Dlouhodobě se ukazuje, že obyvatelé vyspělých zemí sice zastávají postoje příznivé k životnímu prostředí, ale už se podle nich moc nechovají…

„Ruku na srdce, ono ani v jiných oblastech to v té škole nefunguje… že by tam nějaký kolega přišel, klidně si svolal kolegy na nějakou poradu… rozdělí, zadá nějaký úkoly a vyhodnotí, že to jako splnili… to nefunguje v žádný oblasti… mně to stejně přijde, že si každej hraje na tom svým písečku, ten svůj předmět.“ i skupina učitelů, kteří kvůli rozdílné aprobaci nechtěli environmentální výchovu přímo „dělat“, ale raději koordinovat. Téměř všichni pak očekávali, že se na studiu naučí „věci“ správně vykazovat – tak, aby byli spokojení nadřízení i inspekce.

Při měření znalostí respondentů z ekologie a environmentalistiky jsme narazili na problém. Pracovní skupina sice dokázala vymezit široké „envikoncepty“ – základní myšlenky, které by měli pedagogové znát, ty ale nešlo snadno „měřit“. S určitou dáv-

2 | 2012

proměny

←  Poznávání řeky Moravy na raftech. Foto ze specializačního studia pro koordinátory EVVO v regionu Střední Morava: Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce, o. p. s.

že teorie a  praxe jsou dvě různé věci. Někteří hledali rovnováhu mezi prvním a druhým přístupem po celé studium…

Co se učitelé naučili?

kou nejistoty můžeme říct, že respondenti prokázali dobrou orientaci v  poměrně jednoduchém testu ekologických znalostí. Podle názoru koordinátorů studií na druhé straně často neznali různé specializované koncepty, týkající se životního prostředí. Největší problémy měli respondenti s  testem, který ověřoval jejich porozumění problematice environmentální výchovy a  jejich dovednosti související s přípravou učebního celku. Učitelé zpravidla chápali cíle oboru dost zjednodušeně, nejčastěji jako výchovu o  přírodě, případně o vztahu k přírodě. Hodně jich věřilo tomu, že děti se budou k  přírodě chovat lépe, pokud ji budou lépe znát – tedy jednomu z  nejhlouběji zakořeněných mýtů environmentální výchovy. Většina z  nich neuměla formulovat očekávané výstupy a zaměňovala je s popisem činnosti či tématem hodiny. Většina řadila za sebou jednotlivé aktivity v učebním celku spíše intuitivně a bez znalosti souvisejících modelů učení. Když shrneme, měla skupina složitou motivaci, dobrou vstupní míru odborných znalostí a slabší didaktické kompetence.

Vstupní šok a hledání rovnováhy

2 | 2012

Studium se soustředilo na metodiku a  postavilo si laťku, která se ukázala jako poměrně ambiciózní. Absolventi měli umět environmentální výchovu koordinovat, plánovat i  učit. Museli tedy zvládnout široké spektrum různých kompetencí. Je ovšem třeba říct, že tyto cíle vycházely z metodického pokynu pro koordinátory EVVO, a studium tedy pouze usilovalo o jejich skutečné naplnění. Lze předpokládat, že jde navíc o  intuitivně oprávněné požadavky. Na počátku studia zažili účastníci to, co jsme ve výzkumu označili jako „vstupní šok“. Učitele šokovalo, že by měli analyzovat ŠVP, formulovat ověřitelné cíle

a  výstupy, zděsila je terminologie, které nerozuměli, i  náročnost domácích úkolů. Domníváme se, že vstupní šok měl dva hlavní zdroje. Tím prvním byl náraz očekávání a reality. Ukázalo se, že studium bude náročné a  že se bude lišit od programů a  akcí typu MRKEV, Kapradí atd. Tím druhým byl náraz paradigmat – představ o tom, co znamená dobře učit environmentální výchovu. Studium vycházelo z předpokladu, že pro efektivní environmentální výchovu je nutné nejdříve si ujasnit, čeho chceme dosáhnout (analýza potřeb), pak definovat dlouhodobé i krátkodobé cíle a metody jejich ověření (plánování) a  k  nim pak připravit učební jednotku, opírající se o ověřené metodické postupy. Řada respondentů ale vycházela z jiného (často nevyjádřeného) předpokladu. Podle něj se efektivní environmentální výchova odvíjí od témat, ke kterým se volí aktivity. Cíle se doplňují v průběhu či zpětně („k tomu, co děláme“). Je zjevné, že oba předpoklady vyžadují jiné strategie. První, „plánovací“, například vyžaduje zvládnutí takových kompetencí, jako je precizní formulace cílů a  výstupů, bez kterých nelze přesně připravit učební jednotku ani zpětně ověřit její účinnost. Pro „tematický“ přístup je taková dovednost v  zásadě zbytečná. Klíčovou roli naopak hraje zásobník aktivit, ze kterého je možné vybírat k jednotlivým tématům. Aniž by to pracovní skupina odpovědná za přípravu studia dopředu plánovala, vedlo nastavení studia „plánovacím“ způsobem k určitému zpochybnění předpokladů o  efektivním vyučování, které někteří učitelé měli. Vyrovnávání se s  tímto „otřesem“ se pak neslo jako červená nit celým studiem. Někteří učitelé v průběhu změnili svůj pohled a přijali „plánovací“ přístup za svůj. Jiní svůj pohled nezměnili a utvrdili se v názoru,

Efekt specializačního studia můžeme vidět ve dvou rovinách. Tou první je přínos pro znalosti, dovednosti a  postoje účastníků. Vzhledem k tomu, že skupina měla již na začátku studia příznivé postoje k životnímu prostředí a v rámci (poměrně snadného) testu vykazovala dobré znalosti ekologie, nelze se divit, že se zde neobjevily žádné výraznější skoky. Na několika studiích se nicméně podařilo postoje mírně posílit a rozšířit sledované ekologické znalosti. K  podstatné změně došlo ale v metodické oblasti. Téměř všichni absolventi uváděli, že si do své praxe odnesli nápady na nové aktivity a programy, kontakty a různé materiály. Účastníci rozšířili svoje pojetí environmentální výchovy. Řada z  nich dokázala pojmenovat, co je v  oblasti environmentální výchovy na jejich škole špatně a co by se mělo změnit. Většina se naučila přesně formulovat očekávané výstupy. Někteří začali pracovat s konstruktivistickým modelem E-U-R. Část učitelů se ale naučila víc než jen dílčí znalosti a  dovednosti. V  průběhu studia došli k  důležitému přehodnocení své stávající praxe. Uvědomili si, že „teorie“ neznamená jen komplikovaně mluvit o známých věcech a vykazovat je správně na papír, ale že je cestou k tomu, jak děti víc naučit. Je zřejmé, že takové přehodnocení vyžaduje velkou otevřenost a odvahu. Nelze se proto divit, že k němu došlo jen u části účastníků studia.

Nové otázky otevírají dveře Celá zkušenost s  projektem otevřela řadu zajímavých otázek. Podívejme se alespoň na dvě z nich. Prvním, často se vracejícím tématem bylo nastavení správného poměru mezi odbornými (ekologie, environmentalistika) a  pedagogickými kompetencemi (environmentální výchova). V rámci projektu se hlavní pozornost přelila na stranu pedagogických kompetencí. Tomu odpovídaly i  výsledky vstupních testů, podle kterých ležely hlavní mezery účastníků studia právě v této oblasti. Je zřejmé, že pomocí testů není možné posoudit, jaký je člověk učitel. Je ale možné předpokládat, že zvládnutí určitých pedagogických kompetencí může pomoci zvýšit kvalitu jeho výuky. V průběhu

15

proměny

68 67 66

před

po

65 64 63 62 61 60

↑  Úvodní hra, téma modely učení s Janem Činčerou – autorem článku. Foto ze specializačního studia pro koordinátory EVVO v regionu Severovýchod: Jana Skučková.

projektu se podařilo řadu těchto kompetencí nadefinovat. Velká práce se udělala i na hledání vhodných prostředků k jejich rozvíjení na specializačních studiích. Pokud by studium mělo být zaměřeno především na odborné kompetence z environmentalistiky a ekologie, bylo by zapotřebí je nejprve pečlivě vymezit. V rámci projektu se k tomu udělal první krok ve vymezení tzv. envikonceptů. Další práce tímto směrem je ale velice komplikována nejasnostmi o  obsahovém zaměření environmentální výchovy. Tematické okruhy v  průřezových tématech jsou vymezeny značně nešťastně, řada podstatných věcí v  nich chybí, a  jiné jsou naopak zbytečně podrobné. Doporučené očekávané výstupy mají zatím jen „doporučující“ charakter. V  současné době zmatků na MŠMT nelze mít jistotu ani v tom, zda se průřezová témata vůbec udrží a environmentální výchova se nevrátí o několik desetiletí zpět do éry „výchovy o přírodě“. Druhá otázka se týká mechanismu nastavení cílů studia. Zjednodušeně si můžeme představit dva odlišné přístupy. Podle prvního se cíle a očekávané výstupy stanoví předem a jednotlivé aktivity se rozvrhnou tak, aby k  nim co nejlépe směřovaly. Tomu odpovídalo i pojetí zvolené v rámci projektu, přestože na jednotlivých bězích měli koordinátoři prostor k dílčím úpravám. Slabou stránkou takového přístupu je nutnost dobře předem odhadnout potřeby účastníků a v průběhu udržet jejich motivaci.

Specializační studium jako sociální učení?

16

Podle druhého přístupu je studium jen volně vymezené rámcovými cíli a upřesňuje se v průběhu podle potřeb skupiny a jednotlivců. Zde bychom si mohli představit studium, které by například využívalo principy koučování nebo projektové práce, ve

které by si týmy učitelů sami definovali cíle, kterých chtějí dosáhnout, a  samostatně pracovali na jejich dosažení. Studium by se opíralo o mechanismy tzv. sociálního učení, tj. učení, ve kterém lektoři nejsou v roli odborných autorit, ale v  maximální míře se povzbuzuje vzájemné učení se jeden od druhého. Slabou stránkou tohoto přístupu je vysoká požadovaná vstupní motivace skupiny a schopnost účastníků samostatně definovat své potřeby a cíle. V praxi si můžeme představit ještě jeden typ studia, a to takový, ve kterém se cíle nedefinují ani předem, ani v  průběhu. Studium pak vychází vlastně z „tematického“ přístupu, kdy témata jsou vymezena více či méně podrobně. Takový přístup může být poměrně snadný na organizaci. Organizátoři zpravidla pozvou své známé odborníky na témata, u  kterých předpokládají vztah k  environmentální výchově a program se pak skládá z kombinace přednášek, diskusí či exkurzí. Lze se důvodně obávat, že takto pojaté studium bude ze všech uvedených typů nejméně efektivní a  že účastníci si z  něj odnesou tříšť nesouvisejících znalostí. Všechny úvahy o  vhodnosti jednotlivých modelů specializačních studií ale narážejí na chybějící výzkumné studie, které by ověřily jejich účinnost. V  této chvíli máme základní informace o tom, jak funguje, čeho může dosáhnout a jaké problémy přináší specializační studium, které klade důraz na rozvíjení pedagogických kompetencí a pracuje s předem určenými cíli a výstupy studia. Nemyslíme si, že tento model je jediný možný. Budeme se těšit, že koordinátoři specializačních studií vedených podle jiných modelů přispějí do této diskuse vlastními výzkumy a zkušenostmi, které nám pomohou porozumět tomu, jak co nejlépe připravit studium pro školní koordinátory EVVO. Jan Činčera, Technická univerzita v Liberci

postoje

Graf. č. 1: Postoje účastníků studia k životnímu prostředí. Vyšší hodnoty znamenají postoje příznivější k životnímu prostředí (nejméně bylo možné získat sedm bodů, nejvíce osmdesát čtyři). Přestože postoje účastníků se v průběhu studia nepatrně zvýšily, rozdíl není statisticky významný (k významnějšímu posunu došlo pouze na některých ze sledovaných běhů). Je také zřejmé, že účastníci zastávali příznivé postoje už na začátku studia.

5 4 3 před

po

2 1 0

formulace výstupů

Graf. č. 2: Schopnost formulovat ověřitelné a konkrétní očekávané výstupy, formulované z pohledu žáka: V testu mohli studenti získat žádný až šest bodů. Je zřejmé, že schopnost správně formulovat očekávané výstupy se v průběhu studia podstatně zvýšila. Naměřený rozdíl je statisticky významný.

MODEL E-U-R Podle modelu E-U-R se výuka dělí do tří fází. V první se “evokují” žákovské prekoncepty, ve druhé jsou žáci konfrontováni s  novými pohledy a  ve třetí žáci formulují, jak nyní rozumí probíranému tématu. Model vychází z  tzv. konstruktivistické pedagogiky, která čerpá z teorie učení J. Piageta. 2 | 2012

proměny

NOVÝ STANDARD STUDIA Ve fázi závěrečných příprav se právě nachází nový „standard studia k výkonu specializovaných činností – specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy“.

Rámec studia Jak najít obsahovou i metodickou podobu specializačního studia, která by co nejvíce zaručovala jeho efektivitu? Na tuto otázku hledal odpovědi výzkum, který shrnuje článek na předcházejících stránkách. Uskutečnil se v  rámci sedmi běhů studia realizovaných jako součást projektu „Specializované činnosti v EV“. Výsledky výzkumu by se měly mj. promítnout do dokumentu – standardu, který stanovuje realizátorům studia rámec, v jakém by takové studium mělo probíhat. Novou podobu standardu připravuje pracovní skupina, která se podílela na realizaci studií i výzkumu.

Na následujících řádcích se můžete seznámit s  ukázkami z  návrhu nové podoby standardu − s komentáři zpracovatelů i otázkami, které stále ještě čekají na dořešení. Celý standard bude k dispozici k připomínkování na webových stránkách SSEV Pavučina (www.pavucina-sev.cz) zhruba v první polovině června.

Zásadní změny Které zásadní změny doznala nová podoba standardu, resp. zatím jeho návrh, oproti stávající podobě? Současná podoba standardu vymezuje studium celkem jedenácti základními cíli vzdě-

navrhovaná podobA standardu ÚVOD

OBLAST PLÁNOVÁNÍ EVVO

Standard navazuje na vyhlášku č. 317/2005 Sb., resp. vyhlášku č. 412/2006 Sb., dále také na Metodický pokyn MŠMT k zajištění EVVO (č. j. 16745/2008-22). Zohledňuje i Státní program EVVO a Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Studium k výkonu specializovaných činností – specializovaná činnost v oblasti environmentální výchovy (dále je „studium“) – je určeno pedagogickým pracovníkům, kteří jsou, nebo by měli či chtěli být pověřeni výkonem funkce tzv. koordinátora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve škole nebo školském zařízení. Jeho smyslem (záměrem) je, aby absolventi disponovali znalostmi, dovednostmi a  motivací potřebnými k  realizaci efektivní environmentální výchovy a aby získané znalosti a  dovednosti aplikovali do své praxe koordinátora EVVO. Po obsahové stránce je studium vymezeno očekávanými výstupy, jichž je možno dosahovat prostřednictvím uvedených témat. Očekávaných výstupů účastník studia dosáhne při úspěšném ukončení studia. Takové vymezení ponechává realizátorům studia určitou volnost při volbě postupů k dosažení očekávaných výstupů a zároveň je v souladu se současným  pojetím vzdělávání (stavbou rámcových vzdělávacích programů).

Obecný cíl v  této oblasti: Účastník/-ice se naučí analyzovat situaci ve škole z hlediska environmentální výchovy a posuzovat zpracování environmentální výchovy jako průřezového tématu v ŠVP. Zpracuje návrh školního programu EVVO a vyhodnocuje naplňování jeho cílů. Očekávané výstupy v této oblasti: → Ve spolupráci s  kolegy účastník/-ice zpracuje SWOT analýzu výchozího stavu EVVO své školy podle předem daných kritérií. (Management EVVO); → Účastník/-ice stručně popíše, jak mají zpracované PT EV v  ŠVP, rozpozná silné a  slabé stránky z  hlediska obsahu a  funkčnosti zastoupení EV a  na základě toho navrhuje změny v ŠVP. (Teorie EVVO; RVP a ŠVP); → Účastník/-ice volí výchovně vzdělávací cíle tak, aby uceleně rozvíjely u žáků potřebné vědomosti, dovednosti, postoje a  hodnoty (vycházející ze základních konceptů z  oblasti environmentalistiky a  ekologie) vedoucí k  environmentálně odpovědnému jednání. Při volbě cílů zohledňuje specifika skupiny. (Teorie EVVO; RVP a  ŠVP; Metodika EVVO; Environmentalistika a ekologie); → … (a dalších 5 výstupů).

CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY STUDIA

2 | 2012

Cíle studia: Účastníci studia získají znalosti a  dovednosti potřebné pro efektivní environmentální výchovu na svých školách, a to v oblastech: plánování EVVO, praktické realizace EVVO ve škole, koordinace (řízení) EVVO, péče o vlastní rozvoj.

OBLAST PRAKTICKÉ REALIZACE EVVO Obecný cíl v této oblasti: Účastník/-ice rozšíří svoje znalosti v oblasti teorie a metodiky environmentální výchovy i  environmentalistiky a ekologie. Naučí se zásadám tvorby, realizace i evaluace učebních celků v environmentální výchově. Očekávané výstupy v této oblasti: → Účastník/-ice sestaví učební celek, který je

lávání. Nová podoba standardu uchopila cíle z jiného úhlu pohledu a přináší celkem tři úrovně jejich obecnosti – od stručného obecného cíle, který vymezuje celkem čtyři oblasti rozvoje pedagogických pracovníků, přes obecné cíle pro každou ze čtyř oblastí až po konkrétní výstupy v jednotlivých oblastech. Současná podoba standardu definuje studijní program prostřednictvím deseti tematických okruhů, z  nichž dva jsou ještě podrobněji rozpracované. Nová podoba standardu také vymezuje témata studia, a to čtyři základní a pro každá téma několik podtémat, ovšem pouze jako doplňkové pro lepší orientaci realizátora studia. Studijní program by měl více vycházet z definovaných výstupů.

funkční a je provázaný od SMART cílů/výstupů k prostředkům a smysluplně navazuje na výchovně vzdělávací cíle a výstupy školního programu EVVO. V učebním celku využívá metody aktivního učení (příp. modely učení) vhodné pro naplňování cílů EV. (Teorie EVVO, Metodika EVVO); → Účastník/-ice při tvorbě učebních celků aplikuje svoji znalost základních konceptů z  oblasti environmentalistiky a ekologie. Vyhledá a vyhodnotí užitečnost/vhodnost nalezených informací z oblasti environmentalistiky a ekologie pro připravovaný učební celek. (Environmentalistika a ekologie); → … (a další 2 výstupy). OBLAST KOORDINACE (ŘÍZENÍ) EVVO Obecný cíl v této oblasti: Účastník/-ice získá znalosti a  dovednosti potřebné pro efektivní koordinaci v oblasti EVVO ve škole, naučí se prezentovat oblast EVVO účinným způsobem, vyhledává a využívá zdroje finančních prostředků a  orientuje se mezi možnými partnery školy či zařízení v  této oblasti, jako je veřejná správa, firmy, neziskové organizace a další. Očekávané výstupy v této oblasti: → Účastník/-ice identifikuje kolegy ze své školy, se kterými může spolupracovat na rozvíjení EVVO, a posoudí jejich možný přínos. Projedná s nimi zapojení. Navrhuje rozdělení jednotlivých úkolů. (Management EVVO); → Účastník/-ice uvede důvody pro kvalitní realizaci EVVO na škole, a to srozumitelně pro kolegy, vedení školy, zřizovatele, rodiče, sponzory apod. (Management EVVO); → … (a další 4 výstupy).

17

proměny

OBLAST PÉČE O VLASTNÍ ROZVOJ V EVVO

DOPORUČENÁ FORMA A ZPŮSOBY REALIZACE

Obecný cíl v této oblasti: Účastník/-ice získá dovednosti potřebné pro efektivní práci s informacemi v oblasti EVVO, naučí se reflektovat svou práci v  oblasti EVVO a na základě reflexe ji upravovat. Systematicky se vzdělává a  sdílí svoje zkušenosti s ostatními kolegy ze školy i mimo ni. Očekávané výstupy v této oblasti: → Účastník/-ice aktivně vyhledává, třídí a analyzuje aktuální informace o EVVO (teorie a  metodika EVVO, aktuální informace o  životním prostředí a  jeho ochraně); ke zjišťování informací používá tištěné i  webové časopisy (např. Bedrník, Envigogika), knihy, semináře, konference (např. M.R.K.E.V.) a  další zdroje. (Management EVVO); → Účastník/-ice zjištěné poznatky předává v rámci své školy a také kolegům ze studia a dalším učitelům se zájmem o  problematiku v  ČR. (Management EVVO); → … (a další 4 výstupy).

Pro realizaci studia lze doporučit pobytovou prezenční formu výuky uspořádanou do několikadenních vzájemně provázaných bloků. Čas strávený neformální komunikací, ve které si studenti vyměňují zkušenosti s  výukou environmentální výchovy na svých školách a  společně interpretují průběh a  obsah specializačního studia, zvyšuje efektivitu. Studium by proto mělo všestranně podporovat formální i  neformální komunikaci mezi účastníky, například formou diskusních aktivit, prezentací jednotlivých škol či prostorem pro neformální výměnu názorů. Pro posílení výměny zkušeností je vhodné v průběhu studia aktivně pracovat s  účastnickou skupinou a  pomocí vhodných aktivit rozvíjet její schopnost vzájemné spolupráce a  efektivní komunikace. Skupina může být složena z účastníků z různých typů zařízení či různých stupňů škol za předpokladu, že studium zohlední jejich specifické potřeby ve vhodném poměru (např. co se týče příkladů dobré praxe). Přestože jsou příklady dobré praxe a  konkrétní ukázky programů EVVO pro dosažení cílů studia důležité, pozornost je třeba věnovat i  obecně metodickým kompetencím, zahrnujícím například formulaci očekávaných výstupů, volbu vhodných strategií EVVO, organizaci učebních celků podle zvolených modelů učení atd. Pro zvládnutí těchto kompetencí je vhodné volit interaktivní formu kombinující výklad s praktickou aplikací a poskytnutou zpětnou vazbou. Studium by mělo ve vhodné míře kombinovat teoretické poznatky s  praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Důraz je třeba klást na aplikační rovinu, která může být podpořena vhodně zvolenými samostatnými úkoly, simulovanými výstupy či zpětnou vazbou poskytovanou k výuce studentů. Výuka by se měla odehrávat v prostředí, které koresponduje s  obsahem výuky. Pozornost by proto měla být věnována blízkosti přírodního prostředí, environmentálně šetrnému provozu zařízení, ročnímu období apod. Místa pobytu je možné střídat. Komentář: Tato část ve stávající podobě standardu není vůbec zanesena, ale výzkum v  oblasti specializačních studií ukazuje, že formy a způsoby realizace jsou pro efektivitu studií velmi důležité, proto jsme se rozhodli některá doporučení zahrnout do nové podoby standardu. Uvítáme vaše názory a komentáře.

PŘEHLED TÉMAT STUDIA Teorie EVVO → Vymezení a vývoj EVVO v zahraničí a v ČR → Teorie environmentálně odpovědného jednání → Alternativní přístupy → Strategie k rozvíjení klíčových témat podle DOV RVP Metodika EVVO → Tvorba učebního celku → Vybrané pedagogické dovednosti v EVVO → Práce se skupinou → Modely učení → Smysl ŠVP a možnosti práce s ním → Vybrané typy aktivit v EVVO → Evaluace → Formulace cílů a výstupů → RVP a průřezová témata EV (resp. Člověk a ŽP) Management EVVO → Strategické plánování → Týmová spolupráce a komunikace → SEV a další aktéři v oblasti EVVO → Informační zdroje a vzdělávací kurzy v EVVO → Ekologický provoz školy → Fundraising → Prezentace EVVO → Příklady EVVO na školách

18

Environmentalistika a ekologie → Ekologické principy → Problémy životního prostředí a jejich řešení → Úvod do environmentálního myšlení

§ 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Druh aprobace není rozhodující. Komentář: V  této části zpracovatelé zvažují, kdo by měl být studentem specializačního studia. Výše uvedené vymezení nahrává pedagogickým pracovníkům základních a  středních škol, ale celá řada zájemců se objevuje i mezi pedagogickými pracovníky mateřských škol. Uvítáme vaše názory a komentáře. ČASOVÁ DOTACE STUDIA Celkově studium zahrnuje minimálně 250 vyučovacích hodin přímé (prezenční) výuky. ZPRACOVÁNÍ AKREDITACE Žadatelé o  akreditaci předloží návrh způsobu realizace studia, kde popíší a zdůvodní vlastní nastavení vzhledem k  výše uvedeným očekávaným výstupům studia. Žadatelé o  akreditaci předloží také předběžný návrh hodinových dotací studia v návaznosti na očekávané výstupy. Komentář: V této části zpracovatelé ještě zvažují vhodnou podobu zpracování akreditace. Při současné podobě se v  žádosti o akreditaci uvádí, kolik vyučovacích hodin bude věnováno jakému tematickému okruhu, ale nastavit časovou dotaci pro dosahování jednotlivých výstupů se zdá být složitější, zejm. z  toho důvodu, že řadou činností a aktivit lze naplňovat i několik výstupů současně. Tady určitě přivítáme připomínky pedagogických pracovníků i realizátorů studií. UKONČENÍ STUDIA Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce a  závěrečnou zkouškou před komisí. Závěrečná práce má několik možných podob, ale vždy by se mělo jednat o koncepční práci pro oblast EVVO na škole či školském zařízení, příp. doplněnou o konkrétní podobu EVVO (např. zpracování dlouhodobé koncepce EVVO a učebního celku nebo kritický rozbor již zpracovaného školního programu EVVO a  projektového dne). Absolvent (absolventka) po obhájení závěrečné práce a úspěšném složení zkoušky získá osvědčení o absolvování studia. Komentář: V  této části zpracovatelé zvažují, zda by bylo vhodné specifikovat blíže podobu závěrečné zkoušky, příp. složení zkušební komise. I tady určitě přivítáme připomínky pedagogických pracovníků i realizátorů studií.

KRITÉRIA VÝBĚRU ÚČASTNÍKŮ: Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů nebo pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o  studium pedagogiky podle

Děkujeme, že jste vydrželi číst až do konce, a budeme moc rádi, když pošlete své připomínky a náměty k nové podobě standardu. Mgr. Lenka Broukalová, SSEV Pavučina, [email protected]

2 | 2012

proměny

ZHODNOCENÍ SPECIALIZAČNÍCH STUDIÍ 2005−2011 Zhodnocení aktuálního stavu realizace specializačních studií pro pedagogy základních, středních a mateřských škol v oblasti environmentální výchovy v období 2005 až 2011 zpracovala jako studii pro Ministerstvo životního prostředí brněnská Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání.

2 | 2012

858 úspěšných absolventů

Příplatky za vzdělání

V  České republice se podle zjištění zpracovatelů studie v  letech 2005 až 2011 uskutečnilo celkem 38 specializačních studií. Celkem se na realizaci ukončených studií podílelo 13 organizací (v  šesti případech využili realizátoři subdodavatelů): EkoGymnázium a SOŠ Multimediálních studií; Chaloupky, o. p. s., školská zařízení pro zájmové a  další vzdělávání (subdodavatel Lipka); Klub ekologické výchovy, o. s.; Lipka − školské zařízení pro environmentální vzdělávání; Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina (subdodavatelé Ametyst, o.  s.; Lipka; Vita, o. s.; Sever, ZO ČSOP Vlašim), Sdružení Tereza, SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory, Brontosaurus Krkonoše; Univerzita Hradec Králové − Pedagogická fakulta; Vysoká škola evropských a  regionálních studií, o. p. s.; Základní článek Hnutí Brontosaurus Botič; ZO ČSOP Vlašim. Specializačními studii za tu dobu úspěšně prošlo 858 absolventů. V  době hodnocení probíhalo ještě dalších 9 běhů studií, jejichž ukončení bylo plánováno v  průběhu roku 2012. Účastnilo se jich 258 pedagogických pracovníků. Tato specializační studia pořádali i  někteří realizátoři, kteří se nepodíleli na žádném z již ukončených studií: Alcedo (subdodavatel Líska, o.  s. pro EVVO ve Zlínském kraji); Elrond, o. s.; Národní institut pro další vzdělávání, Centrální pracoviště Karlovy Vary; Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce. V  rámci vyhledávání realizátorů byly kontaktovány další instituce, které mají v úmyslu uskutečnit specializační studia, ale zatím je nerealizovaly (např. Služba škole MB a  Vzdělávací institut Středočeského kraje). Mezi realizátory více jak ze 2/3 převažovaly organizace se statutem občanských sdružení. To je dáno jednak zkušeností s  podobnými projekty v  oblasti EVVO pro školy a  pedagogy, jednak jejich zkušeností při podávání a  implementaci projektů financovaných z  evropských fondů. Mezi ostatní realizátory patřily školy (dvě vysoké a jedna střední) a jedno školské zařízení krajského úřadu.

Specializační studia vykazovala velmi vysokou úspěšnost z hlediska absolventů, kteří dokončili studium (96,5 %), a  to i  přesto, že studia měla povinnou časovou dotaci v  rozsahu 250 hodin, byla tedy časově i  obsahově náročná a  vyžadovala aktivní přístup ze strany účastníků. Zřejmě hlavním motivačním faktorem, který pomáhal účastníkům zvládnout studium, byla možnost finančního příplatku ve škole, a  to až do výše 2 000 Kč měsíčně. Poskytnutí tohoto příplatku bylo nakonec zjištěno u  62  % úspěšných absolventů (týká se pouze absolventů, u nichž se tento údaj zjišťoval – u šesti realizátorů studií). Specializační studia jsou primárně určena pro pedagogy základních a  středních škol, a  tomu odpovídala i struktura účastníků: převažovali učitelé základních škol (68 %), následovali učitelé středních škol a  gymnázií (28 %), z  mateřských škol a  jiných zařízení byl účastníků minimální počet (cca 4 %). Nejvíce úspěšných absolventů pocházelo ze Středočeského (182 osob) a  Moravskoslezského kraje (101), následovaly kraje Praha (89) a  Jihomoravský (88). V  průměru se jednalo o  61 absolventů na jeden kraj. Výrazné rozdíly mezi kraji byly dány místem sídla realizátora, a tím i místem konání jednotlivých běhů. Proto je významný podíl účastníků tam, kde se uskutečnilo nejvíce běhů studií, z hlediska kratší dopravní vzdálenosti a snazší dostupnosti pro účastníky.

Vysoký podíl terénní výuky Co do formy výuky specializačního studia nejvyšší podíl byl zjištěn u přímé výuky v učebně (v průměru zhruba 61 % celkové časové dotace studia), dále pak byl zjištěn významný podíl přímé výuky v  terénu (30 %), téměř nevýznamný podíl pak tvořily formy jako e-learning, individuální stáže a náslechy a jiné (dohromady cca 9 %). Právě vysoký podíl terénní výuky je u tohoto studia velmi vítaný a důležitý, neboť jeho účastníci přijdou do kontaktu s přírodou a ekosystémy přímo, a mohou tak svoje poznatky a použité metody používat přímo ve své výuce.

Lektorské zabezpečení uskutečněných specializačních studií lze hodnotit jako vysoce odborné, neboť vedle vlastních lektorů realizátoři využívali i  odborníky-specialisty většinou z  oblasti přírodních věd (v  34 případech), dále univerzitní učitele (u 31 studií). Ve více než polovině případů byli využívání i lektoři středisek ekologické výchovy (21) a  v  malém množství případů též samotní učitelé (8).

Podpora kvalifikace učitelů Na rozvoji této formy vzdělávání pedagogických pracovníků měla významný podíl finanční podpora z  Evropských fondů, konkrétně z  Evropského sociálního fondu, a  to jednak z  Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů (v  letech 2004–2006) a  následně v  rámci spuštění Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (2007–2013). Z  hlediska finanční podpory bylo na všechna specializační studia vynaloženo odhadem 26,8 mil. Kč, přičemž významně se na financování podílely Evropské fondy (66 %), dále pak kraje (24 %). Bez těchto dvou základních zdrojů by se většina běhů studia neuskutečnila, neboť průměrné náklady na jednoho účastníka dosahovaly výše cca 29 tis. Kč, což by většina škol či jiných vysílajících organizací nebyla schopna uhradit. Průměrný podíl poplatků na jednoho účastníka na jedno studium se pohyboval pouze kolem 2 900 Kč, přičemž u  běhů hrazených z  prostředků OP VK bylo studium zdarma, což byla jedna ze základních podmínek pro udělení finanční podpory z tohoto zdroje. Zdroj: Zhodnocení aktuálního stavu realizace specializačních studií pro pedagogy základních, středních a mateřských škol v oblasti environmentální výchovy v období 2005 až 2011. Studie pro Ministerstvo životního prostředí. Zpracovatel: Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno, prosinec 2011. Text tohoto článku byl ze studie vybrán a zpracován redakcí Bedrníku.

19

didaktika

UČEBNÍ CELKY Náměty pro výuku, které vám na následujících stránkách nabízíme, pocházejí přímo od účastníků specializačních studií, tedy od vašich kolegů, učitelů ze škol. Ukázky kompletně zpracovaných učebních celků obsahují všechny praktické informace pro realizaci, včetně pracovních listů, zkušeností autorů a kontaktů na ně.

20

Sestavení učebního celku bylo součástí závěrečné práce účastníků specializačních studií. Autoři popsali učební celek podle doporučené osnovy a  předem daných kritérií, která najdete níže. S přípravou učebního celku účastníci začínali až poté, co měli stanovené dlouhodobé výchovně-vzdělávací cíle školního programu EVVO. V té době již za sebou měli v rámci předchozích bloků semináře, praktické dílny a ukázky programů k  různým modelům učení (např. model EUR, projektová výuka, tematické dny, prožitkově-konstruktivistický model, Cornellovy ekohry aj.), v  nichž se kladl důraz na přístup „od cílů k prostředkům“. Učební celek je tak jedním z prostředků, který má podporovat stanovené dlouhodobé cíle ve školním programu EVVO. Pro účastníky studií bylo při zadání celku nejnáročnější opustit své první myšlenky na téma o životním prostředí, které se nám líbí nebo hodí zrovna s žáky probírat, a soustředit se nejdříve na stanovení konkrétních výstupů, kterých by měl na konci celku každý žák v určité míře dosáhnout. A až poté měli učitelé vybírat prostředky, případně témata, kterými stanovených výstupů u žáků dosáhnou. Tento přístup jsme ve studiu volili z následujících důvodů: když víme, co má žák na konci celku umět nebo dokázat, je snadnější si ověřit, jak úspěšní jsme při plánování a realizaci celku byli, než kdybychom si dali za cíl jen probrat nějakou učební látku nebo téma, se kterým chceme žáky seznámit. Většina účastníků se s  přístupem „od cílů k  prostředkům“ postupným nabíráním osobních zkušeností na studiu dobře poprala, někteří dokonce již měli své vlastní zkušenosti z  praxe a  nabízeli je i  ostatním kolegům. A protože účastníci studia byli již velmi ostřílení učitelé, většinou dokázali nejen stanovit výstupy z  pohledu žáka, které směřovali k dílčímu cíli dlouhodobého škol-

ního programu EVVO, ale naplňovali také cíle RVP a rozvíjeli různé kompetence žáka podle RVP. A  dokonce na základě své praxe volili velmi zajímavé a pestré prostředky, které mohou inspirovat i další kantory. Proto jsme se rozhodli podělit se s vámi alespoň o tři ukázkové učební celky, které vytvořili. První celek, který vám nabízíme, představuje krok za krokem námět pro projektové vyučování, které probíhá částečně v terénu. Druhý celek v sobě skrývá prvky badatelského učení, koncipovaný podle modelu E-U-R (evokace-uvědomění-reflexe) a  realizuje se také v  terénu. Třetí celek je tematický den, vhodný např. ke Dni Země, s mnoha zajímavými aktivitami, které směřují k  zamyšlení nad vlastní ekologickou stopou a  mohou být inspirací pro mnoho dalších aktivit nebo i dalších celků. Přestože celky se hodí spíše pro žáky 2. stupně základní školy, případně žáky střední školy, jsou všechny tři aplikovatelné i pro žáky 1. stupně základní školy. Pokud se rozhodnete některý celek realizovat i v podmínkách vaší školy, můžete navíc autora kontaktovat a požádat o podrobnosti, případně se s ním podělit o své zkušenosti. Větší přílohy učebních celků (pracovní listy apod.) pošleme v elektronické rozesílce školám v síti M.R.K.E.V. a budou také ke stažení na webových stránkách www.pavucina-sev. cz v sekci Služby pro školy, Bedrník 2012. Jak se jednotlivým autorům podařilo naplnit zadání sestavení učebních celků, můžete posoudit sami z následujícího přehledu kritérií expertní úrovně plnění. Mgr. Kateřina Kohoutová, odborná manažerka projektu Specializované činnosti v EV, SSEV Pavučina Foto ze specializačního studia pro koordinátory EVVO v regionu Moravskoslezsko: M. Valová. Dílna Modely učení. Lektorka Martina Kubešová.

KRITÉRIA PRO SEPSÁNÍ UČEBNÍHO CELKU →  Stavba učebního celku Učební celek má zpracovaný logický model: Jasně stanovené výstupy. Má stanovené funkční prostředky vedoucí k  navrženým výstupům (na základě znalosti různých přístupů v EV). →  Příprava učebního celku Písemná příprava je zpracována srozumitelně, obsahuje časový rozvrh i upřesnění místa a  potřeb, cílovou skupinu, rozdělení práce mezi členy týmu apod. →  Návaznost učebního celku na navržený školní program EVVO Učební celek je logickou součástí školního programu EVVO tak, aby naplňoval jeho dílčí cíle. →  Formulace výstupů Výstupy jsou formulovány konkrétně, z  pohledu žáka. Formulace odpovídá některé metodice (konkrétní, ověřitelné, dosažitelné v daném čase, apod.). →  Model učení Učební celek zcela odpovídá zvolenému modelu aktivního učení. V  učebním celku jsou respektovány základní principy dobrého učení. →  Vhodnost pro skupinu Učební celek má vymezenou cílovou skupinu, odpovídá potřebám a  možnostem skupiny, např. z  hlediska věku, etnika, specifických potřeb, vývojové fáze skupiny, místa či komunity. →  Návrh evaluace Učební celek má stanovené konkrétní, ověřitelné indikátory a metody jejich vyhodnocení jsou zvládnutelné a zapadají do obsahu učebního celku. →  Aplikace znalosti základních konceptů ekologie/environmentalistiky Obsah učebního celku je v  souladu se základními  environmentálními koncepty. Dílčí informace odráží aktuální odbornou debatu k tématu. Zdroj: SSEV Pavučina 1 | 2012

didaktika

UČEBNÍ CELEK

NENÍ LES JAKO LES Exkurze a následné zpracování výsledků badatelsky orientovaného vyučování v rámci projektového týdne školy.   Časová dotace: 6 hodin   Cílová skupina: třída kvarta (odpovídá 9. ročníku ZŠ)   Návaznost na výchovně vzdělávací výstup: Zákonitosti – vysvětlí na konkrétním příkladu z  místního regionu úlohu člověka jako jednoho z  vnějších činitelů při utváření krajiny.   Environmentální koncept: Společenstva a ekosystémy – diverzita společenstev   Zařazení do výuky a kontext: V  rámci projektového týdne školy je realizován pro žáky kvarty čtyřdenní program s různými formami výuky se zaměřením na územní systém ekologické stability (ÚSES) a maloplošná chráněná území místního regionu. Naplňuje se průřezové téma environmentální výchova (ekosystémy a lidské aktivity a podmínky životního prostředí), osobnostní výchova (řešení problémů a  rozhodovací schopnosti) a  mezipředmětové vztahy s  matematikou (podobnost a  goniometrické funkce a  práce s  tabulkami) a  s  přírodopisem (biologie rostlin a  živočichů, ekologie a práce s laboratorní technikou). V rámci exkurze do Žehrovské obory si vyzkouší badatelsky orientované vyučování, kdy učitel dává výzkumnou otázku a s žáky vytváří hypotézu a metodický postup. Žáci pak realizují samostatně výzkum. Učebnímu celku předcházela úvodní aktivita k tématu les, který probíhal s pomocí interaktivní tabule. Žáci, rozděleni do skupin, doplňovali postupně odpovědi k otázkám: Čím je pro vás les? Čím je pro společnost? Jak se mohou lišit lesy na Zemi? Jaké druhy lesa jsme poznali při společných akcích (Šumava, Blaník, Jizerské hory)? Co se chceme o  lesích v našem okolí dozvědět? Žáci si vyzkoušeli ve třech pracovních skupinách výzkumné metody na školním hřišti (smýkání a  měření výšky stromu). Na začátku exkurze seznámil revírník žáky s činnostmi v produkčním lese, např. s výsadbou lesa, ochranou porostů a těžbou. Vše bylo v terénu s ukázkami porostů různého stáří. V Přírodní památce V dubech, která je také součástí Žehrovské obory, byli žáci obeznámeni s  odlišným přístupem k lesním porostům v chráněných územích. Po zpracování celého učebního celku žáci prezentovali své výsledky na závěrečné konferenci projektového týdne školy.

1 | 2012

  Cíle učebního celku: →  Žák pojmenuje základní rostlinné druhy v daném typu společenstva.

→  Žák prozkoumá a analyzuje dvě srovnatelně velká území z  hlediska diverzity rostlinných a živočišných společenstev. →  Žák dá do souvislosti míru zásahů člověka do krajiny a  rozdílnou diverzitu u dvou blízkých území v místním regionu. →  Žák vyjmenuje konkrétní zásahy člověka do společenstva lesa v pozorované krajině. →  Žák uvede konkrétní rozdíly mezi obhospodařovanou krajinou (kulturní) a krajinou s minimálním zásahem člověka.   Prostředí a pomůcky: Učební celek je realizován v různých typech lesních porostů v Žehrovské oboře. Pomůcky k výzkumu jsou: pásmo, pomůcka k  měření výšky stromů, převodní tabulky na určování průměru kmene a stáří stromu, síťka na smýkání drobných živočichů, bílé plátno, zkumavka s  octanem etylnatým a  vatou, skleničky na vzorky, lepenka, voskovka. Dále byly využity pracovní listy Ekosystém les a Strom z příručky ekologické výchovy a lesní pedagogiky

„Pojďme na to od lesa“, vydané Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ve Vimperku r. 2003.  Časový rozvrh: 1. den →  Cesta autobusem do Žehrovské obory – 40 minut →  Úvodní seznámení s historií a způsoby hospodaření v  oboře revírníkem – 1 hodina →  Motivační hra: fotograf a fotoaparát – 20 minut →  Výběr vhodných porostů a badatelská skupinová práce na přirozeném porostu bez významných zásahů člověka −1 hodina →  Přestávka – 20 minut →  Badatelská skupinová práce v  produkčním porostu v oboře – 1 hodina →  Druhá část prohlídky obory s revírníkem – 1 hodina 2. den →  Zpracování materiálů a vytvoření plakátů ve škole – 2 hodiny

21

didaktika

do společenstva lesa v  pozorované krajině. →  50 % žáků je schopno vysvětlit důvod rozdílné biodiverzity ekosystémů lesa v  přirozeném (v  PP V  dubech) a  produkčním lese. →  50 % žáků je schopno přenést získané znalosti o  lesním hospodářství v  oboře do diskuze a  kritického hodnocení aktuálního problému kácení lesních porostů v NP Šumava.  Hodnocení práce žáků Během exkurze učitel hodnotí míru aktivity jednotlivých žáků při práci ve skupině. V reflexi exkurze (po vytvoření plakátů) pokládá učitel otázky vztahující se k cílům učebního celku. Pokud na jednotlivých plakátech dle požadavků něco chybí, žáci to dopracují. Dva nejlepší plakáty jsou předvedeny při prezentaci exkurze na konferenci v  závěru projektového týdne školy. Učitel zadá domácí úkol, kde si žáci najdou nejaktuálnější informace k problému kácení lesa v I. zóně NP Šumava. Poté žáci doma napíší krátkou argumentační esej na téma: „Kácet či nekácet“. Alternativou může být diskuze mezi skupinou zastánců a odpůrců kácení po předchozím získání aktuálních informací na internetu.

22

 Popis aktivit: Nejprve je formulována hypotéza na základě předcházejícího úvodu do tématu a shromáždění poznatků o lesních porostech prostřednictvím prezentace, která žákům vysvětlila základní rozdělení lesních porostů podle FAO. Hypotéza je formulována takto: „Biodiverzita bude vyšší u  lesních porostů přirozených než u porostů produkčních.“ Následuje výběr vhodných porostů. Přirozené lesní porosty jsou v  našem případě porosty v PP V dubech, která je součástí Žehrovské obory. Jiným vhodným přirozeným porostem (minimálními zásahy člověka) může být lužní les u potoků a  menších říček nebo smíšené porosty na svažitém terénu. Naopak porost s výrazným zásahem člověka je charakteristický stromy stejného stáří, minimální přítomností podrostu a  průseky lesem (znázorněny i  na turistických mapách). Produkční porost v Žehrovské oboře byl učebnicovou ukázkou. Badatelská skupinová práce je zaměřena na tři aktivity, které jsou shodné v  obou vybraných porostech. Vedoucí skupiny rozdělí práci mezi členy skupiny. První aktivitou je „představení stromu“, kde žáci určují s  využitím goniometrických funkcí výšku stromu. Z  obvodu stromu a výšky vypočítají dle vzorce a tabulek objem stromu a dle tabulek odhadnou stáří stromu. Zaznamenají dále otisk kůry, do pracovního listu na-

lepí plody a listy či jehličí. Dále skupiny zpracovávají vegetaci v daném porostu na území 10 x 10 m. Do metrové sítě zaznamenají jednotlivé druhy vegetace a hodnotí druhovou rozmanitost do tabulky. Druhy rostlin, které nemohou určit na místě, si vyfotografují či vezmou část rostliny do školy. Poslední aktivitou je srovnání rozmanitosti drobných živočichů (bezobratlých) v  různých porostech. Žáci smýkají síťkou vymezené území, poté spočítají živý materiál na plátně a  vyberou několik bezobratlých k  určení. Usmrcení vzorků provedou dle techniky používané při přírodovědném praktiku za použití chemikálie (octan etylnatý).  Evaluace Důkaz o učení: Každá skupina vytvoří dva plakáty s výsledky svého výzkumu ve dvou různých lesních porostech. Na plakátech bude znázorněna jak diverzita rostlinstva, tak diverzita živočišstva v porostu. Nalepením pracovních listů „Představení stromu“ bude charakterizován vybraný porost. Na základě porovnání a  diskuze mezi skupinami napíšou žáci závěrečnou zprávu, včetně potvrzení či vyvrácení hypotézy. Indikátory: →  Všichni žáci jsou schopni pojmenovat základní rostlinné druhy v  daném typu lesního společenstva. →  Všichni žáci vyjmenují zásahy člověka

 Sebehodnocení průběhu celku: Podařila se přípravná část učebního celku – úvod k tématu les v učebně a  také vyzkoušení výzkumných metod na školním hřišti (smýkání a  měření výšky stromu). Výborná byla také spolupráce s  revírníkem, jehož informace pomohly žákům pochopit způsoby hospodaření v  oboře. Přestože všechny tři skupiny pracovaly v terénu bez pobízení, kontrola práce skupin v  terénu byla náročná, ne všechny skupiny dokázaly nasbírat dostatečné množství rostlinného materiálu a  správně je určit. Usmrcování vzorků bezobratlých probíhalo podle vědecké metody, ta mohla být však nahrazena vyfotografováním vzorků. V našem případě se povedla i reflexe celku, kdy se projevilo ovlivnění žáků názory revírníka a  médii. Většina žáků se postavila na stranu „kácet“. Využili jsme znalostí jedné žákyně, která své spolužáky seznámila s  jinými možnostmi „boje“ s kůrovcem na základě účasti na přírodovědném semináři k  tomuto tématu. Učební celek bude využit i v následujících letech, přičemž může být realizován v  jiné oblasti a  s  návazností na jiné aktuální problémy. Mgr. Yvona Řehořková, Gymnázium Mnichovo Hradiště, [email protected], absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Střední Čechy Foto: autorka

2 | 2012

didaktika

UČEBNÍ CELEK

LIDSKÝ OTISK PRSTU NA PLANETĚ ZEMI Tematický den (u příležitosti Dne Země).   Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ (cca 200 žáků)   Návaznost na dlouhodobý cíl a  výstupy: Obecný výchovně vzdělávací cíl: Žák si uvědomuje, jak jeho spotřebitelské jednání ovlivňuje okolní svět. Celek naplňuje všechny výstupy pro tento cíl pro 2. stupeň.   Zařazení do výuky a kontext: Celek působí napříč mnoha vyučovacími předměty (M, VV, Inf, Př, Pč, F, Vo…). Učebnímu celku předchází motivační relace ve školním rozhlase, organizační schůzka s  žáky 9. ročníku a  domluva s kolegy a kolegyněmi, bez jejichž ochoty a pomoci by celek realizovat nebylo možné. Tematický den je ukončen návštěvou Dne Země, v  našem případě na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě.  Výstupy učebního celku: →  Žák vypočte svou ekologickou stopu. →  Žák srovná spotřebu vody při různých denních činnostech. →  Žák vysvětlí koloběh vody v přírodě. →  Žák navrhne úsporná opatření při spotřebě vody. →  Žák rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie a surovin. →  Žák vyjmenuje hlavní příčiny znečištění ovzduší ve městě. →  Žák vyjmenuje příklady vlivu člověka na životní prostředí. →  Žák odůvodní nezbytnost živých organismů pro člověka.

2 | 2012

  Prostředí a pomůcky: →  učebna s  PC a  dataprojektorem pro promítání filmu →  PC učebna s  internetem pro výpočet ekologické stopy →  prostranství před školou (např. hřiště, zahrada) pro plnění úkolů na stanovištích (v případě nepříznivého počasí tělocvična – nutnost úpravy některých úkolů) →  pomůcky k úkolům na stanovištích: Voda: kartičky s  činnostmi, spotřebami v  litrech, papír, tužka, pomůcka pro výuku koloběhu vody v přírodě Vzduch: papírové konfety, lepenková krabice Suroviny: sušenky cookies, ostré pinzety, mělké misky − tácky Energie: výkresy, špendlíky, korálky, kleště, nůžky Stavby, doprava: hlavolam (najdete jako přílohu v  elektronické rozesílce v  rámci projektu M.R.K.E.V. nebo ke stažení na stránkách SSEV Pavučina v sekci Bedrník), nejlépe v lepenkovém větším provedení

Rostliny: prstové rukavice, čajové svíčky, minerálka, sklenice (kelímky), rozstříhaný obrázek včely na květu, jablka, stopky Živočichové: dřevěné kostky, gumičky, provázek →  balicí papír (pro každou třídu 1), prstové temperové barvy, latexové rukavice, umyvadlo s vodou, fixy →  drobné odměny (sladkosti, psací potřeby…)  Časový rozvrh: Celková délka trvání celku jsou 4 vyučovací hodiny: →  Film Příběh věcí (např. na http:// www.echanneling.cz/pribeh-veci/) – ½ vyučovací hodiny →  Výpočet ekologické stopy – ½ vyučovací hodiny →  Plnění úkolů na stanovištích – 2 vyučovací hodiny →  Opakovaný výpočet ekologické stopy – ½ vyučovací hodiny →  Vlastnoruční „zelený otisk“ s formulací vlastního postoje – ½ vyučovací hodiny Žáci se po třídách vystřídají na promítání filmu a na výpočtu ekologické stopy. Některé třídy budou mít začátek posunutý o  ½ vyučovací hodiny, aby se žáci v učebnách pohodlně prostřídali.

Jak vznikl tento učební celek? „Prapůvodní inspirací byla návštěva Kostariky, kde nemají armádu, chrání třetinu území a celý systém fungování státu je silně zaměřen na ekologickou výchovu. Na obalu banánových lupínků jsem tam viděla logo kampaně za třídění odpadu − zelený otisk prstu dokreslený do podoby stromečku s textem: Zanech i ty svůj zelený otisk prstu...,“ říká autorka metodiky Hana Reichová.

 Popis aktivit: Po promítnutí filmu a prvním výpočtu ekologické stopy se žáci pod vedením třídních učitelů rozdělí na ploše před školou u jednotlivých stanovišť (u stanovišť nezáleží na pořadí, v  jakém budou navštívena).  Popis stanovišť: Na jednotlivých stanovištích budou vybraní žáci z  9. ročníku, kteří žákům sdělí jednoduché informace k  danému tématu a vysvětlí konkrétní úkol. Voda: Voda je životodárná tekutina, bez které se neobejde žádný živý organismus. Vodou v kapalném skupenství se odlišuje planeta Země od všech známých vesmírných těles. Lidé vždy stavěli svá sídla v  blízkosti zdrojů vody, mnohým pramenům přisuzovali zázračné schopnosti. Člověk by měl za den vypít cca 2 l vody. Běžný Ostravan spotřebuje cca 120 l pitné vody denně. Úkol 1: Ke kartičkám s  běžnými lidskými činnostmi přiřadí kartičku s  průměrnou spotřebou vody (sprchování, koupání, čištění zubů, umývání rukou, pití, vaření, umývání auta, praní, umývání nádobí…). Každý žák na papír sečte

přibližnou spotřebu vody za den ve své domácnosti, vypočte průměrnou spotřebu na 1 osobu a  vyjádří ji v  matematickém poměru skutečná : nutná (např. 120 : 2 = 60 : 1). Každý na papír navrhne, jak by reálně jeho domácnost mohla spotřebu vody snížit. Úkol 2: Vybraní žáci na ploše procházejí jako „kapka vody“ koloběhem vody v přírodě (alespoň 10 zastavení – změn) podle metodiky k pracovnímu listu Voda v  lese (Sdružení Tereza, Praha, 2004), www.terezanet.cz. Pak sdělí svým spolužákům, kde všude se ocitli. Vzduch: Ostravsko je oblast s  nejznečištěnějším ovzduším v  ČR, mnohonásobně jsou překračovány limity stanovené vědci i  politiky. Působením exhalací plynů a prachu se i z nekuřáků stávají lidé s dý-

23

didaktika

chacími obtížemi. Často jsou vyhlašovány smogové situace, kdy se nad městem kvůli inverzi nahromadí škodliviny. Úkol: Do větší mělké lepenkové krabice od zeleniny (= města) se vysype odměrka papírových konfet. Konfety představují částečky smogu, které je potřeba odfouknout. Žáci se snaží co nejrychleji konfety vyfouknout z  krabice. Konfety ale nezmizí, leží všude kolem, tak jako smog se pouze přesunul a škodí jinde. Suroviny: Za posledních 300 let člověk spotřeboval většinu nerostných surovin, které Země nabízí a které je schopen zpracovat. S  dobýváním surovin úzce souvisí i obrovská spotřeba energie, chemických látek a ničení životního prostředí. Úkol: Ze sušenky cookies, která představuje životní prostředí, je potřeba pinzetou vytěžit surovinu (kousky čokolády, oříšky, rozinky). Těžba ostrou pinzetou se podaří, ale sušenka (= životní prostředí) se rozpadne. Energie: Vysvětlení rozdílu mezi obnovitelnými a  neobnovitelnými zdroji energie. V  ČR je naprostá většina elektráren tepelných, pouze malou část produkce zajišťují elektrárny jaderné, vodní a částečně i větrné nebo sluneční. Úkol: Z připraveného materiálu vyrobit ve stanoveném časovém limitu funkční větrník. (Poznámka redakce: Doporučujeme každý rok čerpat z aktuálních informací a  znázornit žákům např. grafem rozdíl mezi počtem elektráren jednotlivých typů a jejich produkci energie, případně nechat žáky uvést např. výhody a nevýhody větrných elektráren, až pak vyrábět větrník, případně jinak zdůvodnit výrobu (propagaci) zrovna větrníku.) Stavby, doprava: Lidské stavby zabírají velké množství půdy, která bude lidem jednou možná chybět pro zemědělství. Ve velkých městech se stavějí výškové budovy, které sice uspoří plochu, ale jsou velmi náročné na energii a technologie. Dopravní komunikace rozdělují území, znemožňují volný pohyb a šíření živých organismů. Úkol: Složení hlavolamu (obrázek najdete na zadní straně Bedrníku) – 9 čtverců s polovinami symbolů rostlin, živočichů, lidí a techniky – je potřeba složit do čtverce 3 x 3 tak, aby přilehlé strany jednotlivých čtverců vytvořily kompletní symboly. Hlavolam je dost obtížný, stejně jako vytvoření ideální situace, kdy člověk s  technickými výdobytky bude žít v souladu s přírodou.

24

Rostliny: Rostliny mají v přírodě úlohu většinového producenta, který dokáže využít slu-

MOTIVAČNÍ RELACE VE ŠKOLNÍ ROZHLASE Ahoj kluci a holky! Sledujete někdy v  televizi kriminální seriály? Víte, jak pracují vyšetřovatelé z  Miami, Las Vegas nebo New Yorku? Tak to už jste určitě viděli, jak pachatele usvědčí pomocí otisku prstů. Lidé ale nemusí páchat pouze vědomé zločiny na jiných lidech. Často ovlivní život lidí na naší planetě pouze horlivá snaha něco změnit nebo upravit, aby se lidem žilo lépe – aby byl nadbytek jídla, elektronicky ovládané skoro všechno, snadná a  pohodlná doprava, křišťálová voda v  bazénu. Vykácené lesy, široké dálnice, obří doly, znečištěné oceány – tyto lidské otisky prstů na přírodě a životním prostředí jsou na rozdíl od seriálových nesmazatelné. Staňte se i vy členy týmu Kriminálky „Země“ a objasněte některé lidské zločiny proti planetě Zemi. Ve čtvrtek 19. 4. na školním hřišti při oslavách Dne Země k tomu budete mít příležitost.

neční energii a přeměnit ji v energii využitelnou pro ostatní organismy. Bez rostlin by člověk neměl co jíst, nebyl by nejen chleba, ale ani řízek, protože i  prase se živí rostlinnou potravou. Navíc přitom rostliny produkují nezbytný kyslík. Jeden vzrostlý strom dodává kyslík pro 50 lidí. Přesto každý den zmizí z povrchu Země plocha lesů o velikosti České republiky. Úkol: Štafeta ve zkrácené verzi života rostliny: 1. žák – v  rukavicích doběhne k  metě, zapálí svíčku (rostliny potřebují k životu světlo a teplo), 2. žák po doběhnutí vypije sklenici minerálky (rostliny potřebují vodu a živiny), 3. žák na metě složí puzzle z  obrázku včely na květu (pokud má rostlina dobré podmínky, vykvete, dojde k  opylení), 4. žák na metě sní 1 jablko (rostlina vytváří plody). Běží několik štafet, měří se čas. Živočichové: Předpokládá se, že na světě žije několik milionů druhů živočichů, pro člověka jsou zatím známé jen některé. Mnohé možná ani nestihne poznat, protože kvůli ztrátě původního, mnohdy ještě neprobádaného, prostředí vyhynou. Naopak se člověku daří na nově osidlovaná území rozšířit některé invazivní druhy živočichů, kteří bez přirozených nepřátel změní ekosystém nového domova k obrazu svému. Záchrana a znovu vysazení ohrožených živočichů je velmi nákladná, časově náročná práce a mnohdy není ani

kam živočichy vracet. Přitom každý druh měl své nezastupitelné místo a úlohu ve svém ekosystému a  nepřímo ovlivňoval i  naše životy. Úbytek čmeláků způsobí snížení úrody pícnin, a  tím i  produkci masa, velké šelmy při svém malém počtu nemohou plnit funkci zdravotní policie a dochází k šíření nemocí menších zvířat. Úkol: Dřevěné kostky symbolizují skupinku ohrožených živočichů blíže neurčeného druhu. Žáci si nejprve sami zvolí druh, který budou zachraňovat. Pomocí gumového „pavouka“ je potřeba za určitý časový limit přenést na určené místo co největší počet dřevěných kostek (= ohrožených živočichů). Aby byl úkol splněn zcela, je ještě potřeba, aby žáci uvedli 3 příklady, co by se mohlo stát, pokud by jejich živočich skutečně vyhynul. Na základě informací získaných na stanovištích si žáci znovu propočtou ekologickou stopu s  tím, že se budou snažit snížit svůj dopad na Zemi. Po splnění zadaných úkolů žáci odcházejí před školu učinit svůj otisk prstů na Zemi – skutečný otisk dlaně barvou na symbolickou zeměkouli s  dopsáním vzkazu, co udělají proto, aby jejich život a jednání měly pokud možno co nejméně škodlivý vliv na naše prostředí, a připsáním hodnoty nově vypočtené ekologické stopy.  Evaluace: Při opakovaném výpočtu ekologické stopy 70 % žáků vypočte nižší hodnotu než původně. 50 % žáků napíše do svého otisku smysluplný vzkaz.  Hodnocení práce žáků: Hodnocena je u  nás práce žáků ve skupinách (třídách), hodnocen bude poměr žáků splňující výše uvedená kritéria evaluace ke všem žákům. Pokud byl výsledek úkolu na stanovišti fyzicky změřitelný (počet, čas…), je u nás vítězná soutěžící skupina za daný úkol odměněna drobnou cenou.  Zdroje: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Škola plná života a sportu, čj. 1019/2007. Příloha 1 ke hře z metodiky k pracovnímu listu č. 1 Voda v lese Koloběh vody, vydala Tereza, sdružení pro ekologickou výchovu, ve spolupráci s Lesy České republiky, s. p., Praha 2004. Mgr. Hana Reichová, Základní škola, Ostrava-Poruba, Porubská 832, příspěvková organizace; www.zsporubska832.cz, [email protected], studium SSEV Pavučina, region NUTS II Moravskoslezsko

2 | 2012

didaktika

UČEBNÍ CELEK

NEBUĎME LHOSTEJNÍ KE SVÉMU OKOLÍ Řešení problému životního prostředí aneb Nebuďme lhostejní ke svému okolí

2 | 2012

  Typ učebního celku: projekt   Časová dotace: cca 1 měsíc   Cílová skupina: 5. ročník, možno aplikovat i na 2. stupeň   Návaznost na výchovně-vzdělávací výstup z  dlouhodobého školního programu: Žák identifikuje environmentální problém, který je aktuální v jeho blízkém okolí, a  popíše, jak se jej osobně může dotýkat a  zda se na něm může osobně podílet (př. znečištěný potok…).   Očekávaný výstup: V obci bude vyřešen environmentální problém ve spolupráci se školou a obyvateli obce.   Zařazení do výuky a kontext: Český jazyk: Formulace otázek do dotazníku, sestavení dopisu úřadům, článek do novin z konané akce Přírodověda: Vycházka po okolí s cílem pojmenovat problémy životního prostředí naší obce, návrhy řešení environmentálních problémů Výtvarná výchova: Tvorba plakátů, koláží Výpočetní technika: PPT prezentace výstupu projektu   Výstupy učebního celku: 1. Žáci zmapují environmentální problémy obce. 2. Žáci vytvoří dotazník pro žáky ZŠ a obyvatele obce. 3. Žáci provedou průzkum pomocí dotazníku mezi spoluobčany a žáky ZŠ. 4. Žáci vyhodnotí vyplněné dotazníky. 5. Žáci navrhnou k  jednomu problému smysluplná řešení. 6. Žáci sepíší dopis obecnímu úřadu. 7. Žáci vyrobí plakáty. 8. Realizace projektu s dobrovolnou účastí žáků ZŠ. 9. Žáci informují veřejnost o konané akci. 10. Žáci vytvoří PPT prezentaci.   Prostředí a pomůcky: okolí školy, výtvarné potřeby, PC, psací potřeby, zápisové archy   Časový rozvrh: →  Vycházka po okolí, přírodověda − 2 hodiny →  Formulace otázek do dotazníku, český jazyk sloh − 2−4 hodiny →  Obcházení spoluobčanů a spolužáků, přírodověda − 2 hodiny →  Vyhodnocení dotazníků a vybrání daného problému, přírodověda – 2−4 hodiny →  Skupinová práce – vymýšlení návrhů řešení, přírodověda →  Tvorba dopisu, český jazyk − 2 hodiny →  Tvorba plakátů, výtvarná výchova – 2–4 hodiny →  Sepsání článku do Obecních listů, český jazyk − 2 hodiny →  Tvorba prezentace, výpočetní techni-

ka − 2 hodiny   Popis aktivit: 1. Žáci zmapují environmentální problémy obce: →  seznámení s cílem projektu →  realizace přírodovědné vycházky →  každý žák se snaží pojmenovat a  zapsat environmentální problémy, které vidí →  žáci po příchodu z vycházky přepíší své problémy na tabuli (brainstorming) →  žáci pomocí prioritizace vyberou pět nejzávažnějších problémů obce 2. Vytvoření dotazníku pro žáky ZŠ a obyvatele obce: →  žáci zformulují otázky týkající se environmentální problémů v obci →  společně vytvoří jeden dotazník 3. Průzkum pomocí dotazníku mezi spoluobčany a žáky ZŠ: →  žáci s  vytvořeným dotazníkem obejdou spoluobčany, žáky ZŠ (nejméně 80 vyplněných dotazníků) v hodinách přírodovědy 4. Vyhodnocení vyplněných dotazníků: →  žáci vyhodnotí dotazníky →  výsledky vyvěsí na veřejné místo (nástěnka obecního úřadu) 5. K jednomu problému navrhnou smysluplná řešení: →  žáci z  vyplněných dotazníků vyberou nejvážnější problém →  navrhnou k němu několik řešení (práce ve skupinách) →  skupiny představí své návrhy řešení ostatním skupinám →  diskuze o  tom, jak se které skupině podařilo splnit zadání →  vybrání nejlepšího návrhu řešení (vypsání návrhů a čárkování nejlepšího návrhu) 6. Společné sepsání dopisu obecnímu úřadu: →  žáci dostanou sadu kritérií k  sepsání dopisu (viz níže)

→  žáci sestaví společně podle kritérií dopis →  dopis odnesou na obecní úřad 7. Výroba plakátů: →  žáci vyrobí plakáty, které budou informovat ostatní obyvatele o  daném problému, a  pokud se obec rozhodne řešit daný problém, bude na plakátu uvedeno datum, místo a čas konání dané akce 8. Realizace projektu s dobrovolnou účastí žáků ZŠ: →  pokud se obecní úřad rozhodne akci uskutečnit, žáci se budou akce účastnit 9. Informování veřejnosti o konané akci: →  žáci v hodině českého jazyka napíší článek do novin (Obecní listy, místní deník…) 10. PPT prezentace: →  žáci v hodinách výpočetní techniky vytvoří PPT prezentaci o projektu  Evaluace: →  Důkaz o  naplnění stanovených cílů žáky: žáci napíší dopis obecnímu úřadu, který popisuje daný problém životního prostředí v  obci, důležitost řešení problému podloží výsledky dotazníků, navrhnou alespoň 2 řešení problému. →  Indikátory: 90 % žáků definuje problém, 70 % žáků podloží problém výsledky dotazníků a uvede alespoň jeden způsob řešení. →  Vyhodnocení celku: žáci vypracovali dopis obecnímu úřadu podle sady kritérií.  Hodnocení práce žáků: V hodině českého jazyka jeden z žáků dopis přečte nahlas a  učitel zhodnotí, zda žáci splnili zadání a opravdu sestavili dopis podle daných kritérií.  Přílohy: PPT prezentace projektu, zadání kritérií k vypracování dopisu. Mgr. Lenka Šidáková, ZŠ Velké Březno, [email protected], studium SSEV Pavučina, NUTS II Střední Čechy

KRITÉRIA K SEPSÁNÍ DOPISU Nedostatečná úroveň

Průměrná úroveň

Výborná úroveň

Popis problému

Problém není environmentálního charakteru.

Problém je environmentálního charakteru, ale je popsán jen v obecné rovině, nesrozumitelně.

Podložení problému z výsledků dotazníků

Problém není podložen výsledky vyhodnocených dotazníků.

Výsledky dotazníků jsou překopírované do dopisu a žáci k nim nedají žádný komentář.

Návrhy řešení

Žáci nenavrhnou řádné řešení problému.

Žáci navrhnou různá řešení bez rozmyslu, která nejsou realizovatelná.

Problém je environmentálního charakteru a je popsán podrobně. Žáci zpracují dotazníky a kriticky zhodnotí data, která jim vyšla, a ta do dopisu zahrnou (tj. součástí dopisu je kritická analýza dat z dotazníků). Žáci navrhnou co nejvíce možných řešení a ta pak kriticky zhodnotí.

25

didaktika

ZŠ A MŠ RAŠKOVICE

ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO „Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Základní školy a mateřské školy Raškovice pro I. a II. stupeň základní školy“ sestavila Mgr. Dana Kuriplachová jako svou závěrečnou práci v rámci projektu Specializované činnosti v environmentální výchově v regionu Moravskoslezsko. Autorka, stejně jako dalších 173 účastníků studia pořádaného SSEV Pavučina, úspěšně práci obhájila před komisí a současně složila závěrečnou zkoušku. Smysluplnost a komplexnost školního programu EVVO v  ZŠ a  MŠ Raškovice dokládá provázanost jeho jednotlivých částí, návaznost kapitol i aktivit, které vychází z charakteristiky a podmínek školy a  provedené SWOT analýzy na základě rozboru ŠVP. Promyšlenost a  komplexnost jednotlivých cílů a výstupů pomáhá k  efektivní environmentální výchově. Jejich uspořádání a množství svědčí o tom, že se v  raškovické škole věnují environmentální výchově rádi a  s  nadšením. Vede to k dobrým výsledkům a dobrému jménu školy na poli environmentální výchovy. Věříme, že ukázky ze školního programu, které vám nabízíme, vás budou inspirovat a  motivovat k  dalším činnostem ve škole či úpravám vašeho programu a  plánu, jak úspěšně realizovat environmentální výchovu.

I.1 ROZBOR ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Z POHLEDU EV

26

Zastoupení EV v ŠVP Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a  mateřské školy Raškovice je nazván Cesta k  přírodě, což charakterizuje hlavní zaměření školy. Krédo uvedené v  charakteristice ŠVP: „S přírodou nebudeme bojovat, budeme se ji učit poznávat a žít s ní v harmonii,“ je rozvinuto dlouhodobým zaměřením školy také na „aktivity související s ochranou přírody – ekologii a enviromentální výchovu“. ŠVP v  charakteristice školy zařazuje dlouhodobé projekty výchovného a  společenského rázu: Vánoční strom, „sběrové soutěže“ týkající se sběru druhotných surovin a  třídění odpadů a  sběru plodů. Škola se zapojuje do dlouhodobých projektů a programů v rámci své ekologické orientace, obsah a náročnost jsou přizpůsobeny věku žáků, jsou to především Les ve škole – škola v lese a Ekoškola Sdružení Tereza, včetně mezinárodního programu Eco-Schools, program „Les bez hranic“ –, který zahrnuje terénní aktivity MŠ a  I. st. ZŠ s  lesními pedagogy. EV je začleněna v  projektových dnech (Den Země, Den s Lesy ČR apod.) … Školní program staví na spolupráci s  rodiči a  jinými subjekty (Sdružení rodičů, Lesní správa atd.) …

Průřezové téma Environmentální výchova je realizováno stanovenými okruhy v  RVP, především formou integrace do normální výuky ve více vyučovacích předmětech do všech ročníků. Dále je toto téma rozvíjeno ve volitelném předmětu Přírodovědná praktika v 7., 8. a 9. ročníku. Závěr: ŠVP naší školy podporuje realizaci environmentální výchovy rozpracováním průřezového tématu Environmentální výchova do předmětů tak, že každý žák absolvuje za dobu školní docházky všechny tematické okruhy průřezového tématu a  své kompetence rozvíjí při uskutečňování krátkodobých a  dlouhodobých programů a projektů, do kterých se škola zapojuje. Aktivitami v programu Ekoškola je umožněno začlenění výchovy žáků k udržitelnému životu. Zařazení projektových dnů zabezpečuje prvek průzkumu terénu a  předávání informací a zkušeností a spolupráci uvnitř školy i  vně školy. Také závaznost uskutečnění projektových dnů zabraňuje jejich nahrazování aktivitami orientovanými mimo EV. Tradiční účast školy v programu Les ve škole, škola v lese, spolupráce s lesními pedagogy a  dalšími pracovníky Lesů ČR je podporou ekologické výchovy, spojení teorie s praxí, vytváření pozitivního vztahu k přírodnímu prostředí prožíváním a realizací aktivit v přírodě. Silná místa v ŠVP podporující pozici EV ve škole: a) Název Cesta k přírodě, což charakterizuje hlavní a dlouhodobé zaměření školy. Krédo uvedené v  charakteristice ŠVP: „S  přírodou nebudeme bojovat, budeme se ji učit poznávat a žít s ní v harmonii.“ … Slabá místa ŠVP nepodporující pozici EV ve škole: … b) Přílišná konkretizace některých údajů: V  charakteristice školy jsou uvedeny některé názvy dlouhodobých projektů vzdělávacího a výchovného rázu, které již nejsou aktuální, např.: Modré z nebe, Za tajemstvím dřeva. V odstavci mezinárodní spolupráce je zařazena spolupráce se základní školou v Terchové a spolupráce s  Vídeňskými lesy. Obě byly ukončeny z důvodu změny vedení škol a odchodu kontaktních osob do důchodu. Je tak problematické splnit požadavek závaznosti

v ŠVP uvedených aktivit a jejich nahrazení aktuálnějšími projekty, programy. Řešení: v ŠVP upravit konkrétní údaje nebo je nahradit obecnými činnostmi, aby škola mohla garantovat jejich splnění, konkretizaci uvádět ve školním programu EVVO.

I.2 SWOT ANALÝZA SWOT analýza EV ve škole je zpracována na základě informací získaných z těchto zdrojů: a) všichni pedagogové školy (brainstorming, diskuse, následný výběr nejdůležitějších témat…) b) vedení školy a  zástupci provozních zaměstnanců (doplnění materiálu v předchozím kroku) c) žáci ekotýmu školy – zástupci všech tříd všech ročníků (brainstorming) d) zástupci rodičů (dotazník) Sběr informací pro SWOT analýzu byl prováděn z důvodu množství aktivit školy a  časových důvodů v  závěru školního roku. Pedagogové pracovali ve dvou skupinách, žáci ekotýmu se zapojili společně. Při příležitosti organizování Dne dětí byli dotazováni rodiče zapojující se do činnosti Sdružení rodičů ZŠ a MŠ Raškovice … Pro objektivnější zjištění názorů by bylo potřeba se obrátit na zástupce naší obce a veřejnost … Také je potřeba analýzu provést s pedagogy mateřské školy. Silné stránky →  přírodní okolí školy →  vybavení školy – venkovní Lesní učebna, skleník →  kolektiv do určité míry spolupracujících pedagogů a provozních zaměstnanců →  podpora vedení školy →  spolupráce žáků ZŠ a MŠ při společných aktivitách →  zájem žáků zapojit se do programu Ekoškola →  průřezové téma EV je realizováno především formou integrace do normální výuky ve více vyučovacích předmětech ve všech ročnících →  účast v  dlouhodobých projektech a programech – Les ve škole škola v lese, Ekoškola, Ukliďme si svět, Recyklohraní →  zapojení do sítě škol M.R.K.E.V. →  školní projekty zaměřené na řešení environmentálních problémů v okolí školy →  celoškolní projektové dny, např. Den Země, Den stromů, Den vody

2 | 2012

didaktika

→  výuka v přírodě →  starší žáci učí mladší žáky →  žákovské konference →  spolupráce s  odborníky – Lesy ČR, ČSOP, ÚHÚL, ČSO, institucemi a  organizacemi – OÚ, knihovna, MŠ v  okolí, Sdružení Tereza Praha, zoo, Muzeum FM, místní firmy →  informování rodičů a veřejnosti o aktivitách žáků →  dobrá péče třídních kolektivů o vnitřní prostředí školy – výzdoba tříd, zeleň, výstavky, nástěnky →  žáci prvního stupně – kladný vztah k práci na školní zahradě →  tradice sběru papíru, hliníku, elektrospotřebičů a baterií Příležitosti →  využití polohy školy v blízkosti chráněných lokalit →  využití školní zahrady pro EV →  zapojení žáků v  rámci volitelných předmětů do dalších EV programů – např. Globe – nové metody a pomůcky →  spolupráce s OÚ při realizaci ekologizace provozu →  úpravy areálu školy ve spolupráci s místní komunitou →  vytváření podmínek pro zlepšení zacházení uživatelů areálu školy s odpadky →  zapojení žáků do práce Ekotýmu od počátku školní docházky →  provedení analýzy EVVO na škole žáky ve třídách →  zařazení environmentálně zaměřených vícedenních pobytů / adaptační týden pro žáky →  tvorba a  realizace vlastních žákovských projektů →  vytvoření portfolia EVVO žáků →  využití spolupráce se SEV – programy pro žáky →  vzdělávání pedagogů v rámci EV, konzultace výukových aktivit se SEV →  aktivní spolupráce kolektivu pedagogů při přípravě programu a plánů EVVO (sestavení nabídky/návrhů aktivit, rozdělení práce na projektech dle zájmu žáků a  učitelů, realizace aktivit projektů v projektových blocích) →  třídní akce pro zlepšení spolupráce s rodiči a veřejností, např. Vánoční strom →  zapojení více subjektů do školních akcí věnovaných životnímu prostředí →  zlepšení komunikace s veřejností – internet, noviny, obecní rozhlas →  získání finančních prostředků – grantové programy, sponzorování

2 | 2012

Slabé stránky →  nedostatečné vybavení a  využívání venkovního areálu pro praktické aktivity i relaxaci žáků →  práce na pozemku je dotována malým počtem vyučovacích hodin v ročnících →  nezájem žáků a  nedostatečná péče o vnější prostředí školy

→  malá časová dotace některých předmětů významných pro realizaci průřezového tématu EV: prvouka 1. r., přírodověda 4. a 5. r., přírodopis 9. r. pouze jedna vyučovací hodina týdně →  není sestaven dlouhodobý ŠP EVVO →  vypracování ročního plánu EVVO neprobíhá za aktivního přispění všech pedagogů →  narušování plánu environmentálních aktivit dodatečným zařazováním neplánovaných akcí →  nedostatečně rozvinutá spolupráce s nejbližšími středisky ekologické výchovy →  nedůsledné třídění odpadů ve třídách →  malý zájem některých žáků o ekologizaci provozu školy – záměrně nesprávné zacházení s  odpady, plýtvání vodou, energií, potravinami →  negativní změna environmentálních postojů žáků k  prostředí školy při přechodu z I. na II. stupeň →  malý prostor pro působení členů Ekotýmu ve třídě →  rozvrh žáků a vyučujících neumožňuje pravidelné schůzky celého týmu →  malá účast rodičů a veřejnosti na akcích žáků Ohrožení →  nezájem dětí, lenost →  absence správných zásad chování a  základních EV postojů dětí z  rodinného prostředí →  vliv špatného příkladu starších žáků na mladší →  nedůslednost, malý zájem některých pedagogů o upevňování environmentálních postojů žáků →  malá motivace některých vyučujících k projektovým aktivitám →  velké množství aktivit školy – zvyšování vytíženosti pedagogů, nedostatek času pro výuku a snižování jejich zájmu o EVVO aktivity →  nezájem veřejnosti o aktivity školy →  lhostejnost lidí k životnímu prostředí →  nedostatek financí a  na zajištění výukových programů SEV pro žáky Využití SWOT analýzy v ŠP EVVO Základní škola a  mateřská škola se dlouhodobě věnuje environmentální výchově. Analýza ukazuje pro školní program EVVO podporovatelné kladné stránky pro dobrou realizaci EV na škole: integrace průřezového tématu EV do výuky předmětů a projektových dnů, účast v dlouhodobých projektech a programech, spolupráce žáků ZŠ a MŠ, přístup členů Ekotýmu, spolupráce školy s  odborníky a  institucemi, tradice sběrových aktivit. Jejich posílení je možné rozšířením využití spolupráce se SEV a  zapojením do nových programů, což může mít vliv na zájem žáků o environmentální aktivity a na jejich environmentálních postoje při přechodu z I. na II. stupeň.

Ke zlepšení EV je potřeba zaměřit se na sestavení neformálního a funkčního ŠP EVVO, jehož zpracování je součástí specializačního studia koordinátora EVVO, na aktivní zapojení kolektivu pedagogů i žáků do plánování a realizace EV. Bude nutné koordinovat činnost školy a  rozvinout spolupráci tak, aby nedocházelo v průběhu školního roku k přemíře aktivit způsobující přetížení pedagogů a  nedostatek času pro běžnou výuku. Významnou stránkou je spolupráce s  rodiči a  veřejností. K  jejímu zlepšování neformálním způsobem je vhodné využít i aktivity směřující k rozšíření využití školní zahrady a  areálu školy. Potřeba je společně rozmyslet vytvoření podmínek pro plnění kroků programu Ekoškola. Ohrožující vliv nedostatku financí bude důležité eliminovat, nebo alespoň zmenšit posílením a rozvinutím příležitostí vnějších i  vnitřních – výběrem finančně nenáročných aktivit, využíváním grantových nabídek, využitím prostředků od vnějších sponzorů i oslovením rodičů. Posílením všech kladných stránek EV bude co nejširší kontakt a  spolupráce všech, kdo jsou spojeni se životem školy.

I.3 VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ CÍLE A VÝSTUPY V EV, ZPŮSOBY VYHODNOCENÍ ŠP EVVO – vzhledem k výchovně vzdělávacím cílům a výstupům, prostředky naplňování výchovně vzdělávacích cílů a výstupů Obecné cíle: téma 1: senzitivita a vztah k přírodě →  žák vnímá krásu a  hodnotu přírody, projevuje k  ní citový vztah, projevuje úctu a empatii k životu, přírodě a životnímu prostředí, k živým bytostem téma 2: zákonitosti životního prostředí →  žák poznává životní prostředí, přírodní i umělé, uvědomuje si nezbytnost zachování podmínek života, orientuje se v zákonitostech životního prostředí a ve vývoji vztahu člověka a přírody téma 3: environmentální problémy a konflikty →  žák se seznamuje s lokálními environmentálními problémy a konflikty a jejich souvislostmi s  globálními problémy, navrhuje a zdůvodňuje jejich řešení téma 4: výzkumné dovednosti a  znalosti →  žák samostatně zkoumá environmentální problémy a konflikty, vyvozuje závěry, prezentuje výsledky své práce téma 5: akční strategie →  žák uplatňuje principy udržitelného způsobu života v  občanském a  pracovním jednání, při zacházení s  přírodou a při nakládání s přírodními zdroji a odpady a  minimalizuje negativní vlivy na životní prostředí

27

didaktika

Téma 1: Obecný cíl − žák vnímá krásu a hodnotu přírody, projevuje k ní citový vztah, projevuje úctu a empatii k životu, přírodě a životnímu prostředí, k živým bytostem Výstupy 1. stupeň (po 5. r.) 1.1 Žák zvolenou formou vyjádří, co pro něj příroda znamená 1.2 Žák vyjádří své prožitky z pobytu v přírodě 1.3 Žák ukáže a charakterizuje místo v přírodě, kde se příjemně cítí 1.4 Žák aktivně navazuje fyzický kontakt s přírodou 1.5 Žák slovy popíše své smyslové vnímání kontaktu s přírodou 1.6 Žák se pravidelně věnuje péči o živý organismus

Indikátor 90 % žáků uvede pozitivně citově zaměřené vyjádření Všichni žáci uvedou více pozitivních než negativních prožitků Každý žák vybere alespoň 1 místo 80 % žáků použije citově zabarvená slova Všichni žáci bez naléhání pedagoga absolvují pocitovou stezku 80 % žáků popíše slovně 20 % žáků použije mimické vyjádření Všichni žáci se starají o květiny ve třídě

Každá třída se stará o rostliny v části školní zahrady Každá třída společně pěstuje alespoň jeden strom v okolí školy 1.7 Žák napíše příběh stromu, který si sám vybral 1.8 Žák popíše a zhodnotí svůj emocionální prožitek ze setkání se zvířetem, při péči o domácí zvíře nebo mazlíčka 1.9 Žák uvede a zdůvodní zásady péče o domácího mazlíčka 1.10 Žák popíše a srovná podmínky života zvířete v lese a zoo 1.11 Žák ztvární příběh nebo legendu ze svého okolí Výstupy 2. stupeň (po 9. r.) 1.12 Žák popíše svůj vztah k přírodě a zdůvodní jej svými zkušenostmi 1.13 Žák výtvarně ztvární rodnou krajinu, popíše, co pro něj znamená 1.14 Žák hodnotí působení člověka na krajinu, ve které žije 1.15 Žák se pravidelně věnuje péči o živý organismus

1.16 Žák vyjádří své pocity při interakci s informacemi o utrpení zvířat 1.17 Žák citlivě vnímá informace o negativním vlivu člověka na přírodu 1.18 Žák esteticky ztvární svůj pohled na pozitivní působení člověka v přírodě 1.19 Žák se podílí na výběru a realizaci relaxačního místa v areálu školy v blízkosti zeleně 1.20 Žák prezentuje svůj vztah k ohroženým zvířatům v rámci realizace projektu

Všichni žáci odevzdají vyplněný PL 60 % prací život stromu srovnává s průběhem života člověka 80 % žáků vyjádří pozitivně laděné prožitky

Metoda sběru dat P kv rozhovor P kv posouzení obsahu slohové práce P kv poslech komentování výtvarné práce S kn porovnání počtu míst a počtu žáků P kv posouzení ústní reflexe P kv optická kontrola

Prostředky Prožitkový program Pedagogika lesa

Vycházka Enviromentální prožitkový program SEV – pobytový

P kv poslech vyjádření, optická kontrola P kv optická kontrola stavu květin ve třídě S kn kontrola plnění rozpisu úkolů třídy P kn kontrola zápisů v TK P kv optická kontrola úseku zahrady S kv sebehodnocení žáků − článek do školního časopisu S kn kontrola seznamu třídních stromů S kn kontrola pracovních listů Kontrola vyplněných pracovních listů

Program Ekoškola, nebo třídní projekt

S kn optické vyhodnocení (Čára)

Exkurze místní farmy, dramatizace prožitků

Školní projekt k využití školní zahrady Program Les ve škole − škola v lese

Realizace miniprojektu žáků Můj strom

80 % žáků uvede vhodné zásady zacházení S kn vyhodnocení dotazníku Beseda s veterinářem 50 % uvede citovou vazbu zvířete na člověka Všichni žáci uvedou alespoň 5 rozdílů, z toho S kn kontrola údajů ve slohové práci Exkurze zoo 2 týkající se vlivu člověka 90 % žáků se aktivně zapojí P kv posouzení divadelního představení Beseda v Malé galerii Raškovic, program Muzea Beskyd 80 % žáků vyjádří pozitivní vztah

P kv Rozhovor

100 % odevzdá práci 60 % projevuje vztah ke krajině 90 % žáků uvede 1 šetrný a 1 nešetrný zásah do krajiny 60 % žáků se stará o ptactvo během jarního a zimního období Všichni žáci se starají o část lesa, strom, který vysadili Všichni žáci projevují soucit se zvířaty

P kv posouzení práce a popisování

S kn kontrola závěrečné zprávy k projektu P pozorování neverbálních projevů

80 % žáků projevuje emoce

P kv pozorování

80 % prací obsahuje vhodné kompozice

P kv posouzení výsledných prací

100 % žáků zhotoví návrh na umístění daného místa 80 % žáků se aktivně zapojí do prací 80 % žáků se aktivně zapojí do realizace projektu

P kn optická kontrola

Dotazník Sebehodnocení žáků

P kn optická kontrola

Program LŠŠL Film, četba Vycházka Miniprojekt / Krajina mého bydliště Ornitologická vycházka s odborníkem Žákovský projekt Exkurze zoo, Stanice pro záchranu ohrožených zvířat v Bartošovicích Program SEV / Bestiář zvířat Prožitkový program CD ROM Školní projekt k využití školní zahrady Projekt třídy na podporu Kampaně EAZA

Vysvětlivky: Metoda sběru dat: P – průběžná, S – sumativní, kn – kvantitativní, kv – kvalitativní. Další obecné výchovně vzdělávací cíle uvedené výše jsou rozpracovány stejným způsobem.

28

Mgr. Dana Kuriplachová, ZŠ a MŠ Raškovice, [email protected], absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Moravskoslezsko. Ukázky ze Školního programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Základní školy a mateřské školy Raškovice pro I. a II. stupeň základní školy vybrala a upravila redakce Bedrníku. V textu je ponecháno původní číslování a označení kapitol. Další ukázky z tohoto ŠVP najdete v příštím čísle Bedrníku. Budou obsahovat např. organizační cíle v EVVO nebo roční program EVVO. Zájemci, kteří Bedrník pravidelně neodebírají, se mohou informovat o možnostech, jak se s materiály seznámit, na e-mailu SSEV Pavučina: [email protected].

2 | 2012

nabídka publikace LITERATURA KE SPECIALIZAČNÍMU STUDIU PRO KOORDINÁTORY EVVO Z  literatury a  dalších zdrojů doporučovaných ke specializačnímu studiu pro koordinátory EVVO jsme pro vás vybrali dva časopisy, něco odborného, něco teoretičtějšího i něco praktického:  Bedrník – časopis pro ekogramotnost. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro SSEV Pavučina. ISSN 1801-1381.   Envigogika – elektronický recenzovaný časopis. Vydává Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. http://envigogika.cuni.cz/index.php/ cz/ ISSN 1802-3061.  Nováček, Pavel: Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. ISBN 978-80-244-2514-6.   Máchal, Aleš, Nováčková, Helena, Sobotová, Lenka a  kol.: Úvod do environmentální výchovy a  globálního rozvojového vzdělávání. Soubor učebních textů. Brno, Lipka − školské zařízení pro environmentální vzdělávání, 2012.   Činčera, Jan: Environmentální výchova: od cílů k  prostředkům. Paido, Brno, 2007. ISBN 978-80-7315-147-8.   Kolektiv autorů: Škola pro život II. SSEV Pavučina, Praha, 2007. ISBN 97880-903345-9-5.   Máchal, Aleš: Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek, 2000. ISBN 80-902954-0-1.   Máchal, A. a  kol.: Malý ekologický a  environmentální slovníček. Brno, Rezekvítek, 1997.   Burešová, K. a kol.: Učíme se v zahradě. Chaloupky, o. p. s.   Kolektiv autorů: Klíč k určování půdních bezobratlých živočichů. Rezekvítek, 2001. ISBN 978-80-9002954-3-8. (A celá řada dalších klíčů)   www.ekokatalog.cz Mgr. Kateřina Kohoutová, SSEV Pavučina

HROZÍ NÁM GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ?

2 | 2012

Zeměkoule se otepluje! Zeměkoule se neotepluje. Je to kvůli nám! Je to přirozený cyklus. Přijde katastrofa! Nic se nestane. Největší hrozba v  historii! Největší kachna v historii. − Jestli jste na tom jako většina lidí, máte už

tahanic okolo globálního oteplování plné zuby. Zdá se, že je jednodušší nechat obě strany, ať si to vyříkají, a počkat, až se vše vyjasní. Ale co když nemáme dost času na to, abychom zjistili, kdo má pravdu? Greg Craven je učitelem fyziky a chemie. Žije ve městě Corvallis v Oregonu se svou ženou a  dvěma dcerami. A  napsal průvodce inteligentního laika džunglí veřejné debaty: „Hrozí nám globální oteplování?“ Jako středoškolský profesor má dobré předpoklady podat složité téma přístupnou a  zábavnou formou. Vede čtenáře k  formování vlastního postoje k  věci. Zabývá se jedním z  nejožehavějších problémů současnosti, který může mít dalekosáhlé následky pro budoucnost Země: změnou klimatu způsobenou lidskou činností. Nabízí jednoduché metody, jež čtenáři pomohou zorientovat se ve spleti protichůdných tvrzení přicházejících z médií. Dává praktický návod, jak i  bez odborných znalostí porozumět klimatologickým, ekonomickým a  bezpečnostním tématům nynější vědecké i  veřejné diskuse. Nezaměřuje se na to, co si myslet o globálním oteplování, ale jak o něm přemýšlet, abychom došli k vlastnímu závěru a  nemuseli jen poslouchat, co tvrdí ostatní. Pravda je, že ať věříme čemukoli, můžeme se mýlit. Takže jaký omyl byste riskovali raději: potenciální poškození ekonomiky podle skeptiků, anebo otřesy, kterými nás straší aktivisté? Které riziko je přijatelnější: riziko jednání, anebo nečinnosti? Rozhodnutí je na vás a tato kniha vám pomůže k němu dospět. Greg Craven nezastírá své stanovisko, ke kterému se dopracoval pečlivým studiem dostupných informací: „Já hlasuji pro to, abychom dupli na brzdu. Pořádně… Ujištění, že ‚se přizpůsobíme‘, na mě neplatí, protože já se chci vyhnout nesnázím a utrpení, které s sebou takový proces nese.“ Greg Craven: Hrozí nám globální oteplování? (v originálu: What’s the Worst That Could Happen. A Rational Response to the Climate Change Debate). Vydal Prostor, Praha 2012

NOVINKY V E-DUR Pracovníci střediska ekologické výchovy Sluňákov připravují aktuálně v  rámci projektu E–DUR (Environmentální vzdělávání pro udržitelný rozvoj) tři metodické materiály pro učitele. Ty jim umožní, aby společně se svými žáky po celý rok

rozvíjeli své kompetence v oblasti udržitelného rozvoje. Učitelé již nyní používají knihu „Zelený ostrov“. Právě vychází metodická kniha „Zlatá niť“, která tematicky představuje žákům slunce a  vesmír. Obsahově je navíc připravena publikace „Udržitelný rozvoj.“ Již vydaná metodika Zelený ostrov obsahuje aktivity určené pro žáky 1.–4. ročníku základní školy. Pomáhá učitelům prostřednictvím skutečného příběhu indonéského ostrova Krakatoa nabízet žákům dobrodružné zkoumání a objevování zákonitostí návratu života na místa zničená po výbuchu sopky. Kniha obsahuje hravý a  přitažlivý vějíř praktických nápadů, které seznamují žáky s  některými ekologickými ději v  přírodě, navíc je obohacena o  zajímavé grafické prvky a  fotografie z  již realizovaných školních projektů. Svým celkovým pojetím je kniha inspirujícím a  povzbuzujícím materiálem pro ty učitele, kteří se snaží svým žákům nabízet zajímavé cesty poznání a porozumění přírodě. Metodické materiály jsou doplněny herními a  vzdělávacími pomůckami a  v  případě knihy o  slunci také elektronickými vizualizacemi probíraných problémů. Odbornou kvalitu uvedených metodických materiálů garantují experti z  Univerzity Palackého v  Olomouci. Všechny materiály jsou postupně na školeních představovány pedagogům z celé České republiky. Zdroj: Sluňákov – centrum ekologických aktivit, o. p. s., Horka nad Moravou, www.slunakov.cz

Z HISTORIE MLÁDEŽNICKÉ OCHRANY PŘÍRODY Už od konce druhé světové války se začali z vlastní iniciativy organizovat mladí lidé k  ochraně přírody. V  roce 1956 s  pomocí Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) vznikla Mezinárodní federace mládeže pro environmentální poznávání a ochranu přírody (IYF). Až do roku 1984 fungovala jako mládežnická sekce IUCN. Pokračovatelem je její někdejší evropská sekce, dnes samostatná mezinárodní nevládní organizace YEE (Youth and Environment Europe) se sídlem ústředního sekretariátu v  Praze, ve středisku ekologické výchovy Toulcův

29

nabídka

dvůr. Skupina někdejších předních aktivistů IYF připravila sborník IYF History Presentation o  historii této organizace. Publikaci letos vydala Severoněmecká akademie ochrany přírody Alfreda Toepfera v  Lüneburském vřesovišti, dějišti úspěšných letních kurzů IYF v  letech 1955−1969. Širšímu okruhu zájemců bude publikace představena v  rámci letošního výročního shromáždění YEE 28. července ve středisku ekologické výchovy Paleta v Oucmanicích. (red)

FAIR TRADE Fair trade od Davida Ransoma je průkopnickým počinem – je první česky vydanou knihou o  spravedlivém obchodu na českém trhu. Publikace představuje dobrý úvod do problematiky. Fair trade zaručuje pěstitelům plodin v zemích Latinské Ameriky, Afriky a Asie důstojné životní podmínky tím, že stanovuje minimální výkupní cenu jejich produktů. David Ransom podává hutný a jednoduše strukturovaný přehled tematiky fair trade doplněný o praktické příklady. Analyzuje hnutí fair trade bez zamlčování jeho současných rozporů a na základě svých zkušeností navrhuje i reálná řešení těchto problémů. Publikace líčí životní osudy farmářů napojených jak na tradiční systém velkých nadnárodních firem, tak na systém fair trade. Příběhy farmářů získané v  terénu doplňují statistické informace, grafy a analýzy. David Ransom: Fair trade. Vydalo Nakladatelství Doplněk, Brno 2011.

SOUTĚŽ MŮJ KOUSEK ZEMĚ

Klára Jančová, Vydavatelství České geologické služby, upraveno (red)

Praha – Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Prunerová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj – Šárka Lepší (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina – Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Jakub Boháč (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Zuzana Janková (Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj – Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Markéta Navrátilová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj – Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Michaela Rybová (SSEV Pavučina) SSEV Pavučina – Blanka Toušková

Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail [email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček

GRANTY NA PŘÍRODNÍ UČEBNY

Na internetových stránkách Můj kousek Země najdete zajímavé materiály ke stažení – například sérii obrázků Heleny Neubertové Oběh vody. Hlavním posláním výtvarné soutěže pro děti a mládež Můj kousek Země 2012 je zdůraznit důležitost ochrany životního prostředí a význam věd o Zemi. Soutěž pořádá Česká geologická služba a Ministerstvo životního prostředí. Tradičně se jí v  hojném počtu zúčastňují školy i  jednotlivci z  celé republiky. Letošní, již šestý ročník je věnován problematice zeslabené ozonové vrstvy, která představuje riziko pro člověka i pro vše živé na Zemi. V  září totiž uplyne 25 let od podepsání Montrealského protokolu o  látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. A co je úkolem soutěžících? Z krátké „ochutnávky“ si můžete udělat představu: Gaia má problém. A když má problém Gaia – naše Země, máme problém i  my. Kdo uhodne jaký? Představte si, že Gaia má na zadku díru! Slunce s Měsícem už se na to nemůžou dívat, taková ostuda! Ostatní planety na ni pokřikují hanlivé říkačky, které končí vždycky stejně: „Díra byla veliká jako celá Afrika!“ A přitom nemají zdaleka tak luxusní oblečení jako Gaia. Mars s Merkurem například jsou v porovnání s ní úplní trhani. Snad jen Venuše má na sobě „hadry fakt hustý“… Pro zvídavé děti, které by se chtěly dozvědět o  zákonitostech přírodních jevů, cyklů a  pochodů více, je na stránkách Můj kousek Země připravena řada materiálů a článků od renomovaných odborníků, kteří o  zvolené problematice informují srozumitelným způsobem. Vše, včetně zadání soutěže najdete na internetových stránkách: www.geology.cz/mujkousekzeme. Svůj obrázek zašlete na adresu Česká geologická služba – Vydavatelství (označení zásilky slovem „soutěž“), Klárov 3, 118 21 Praha 1, a to nejpozději do 30. 6. 2012.

Redakční rada:

30

FINANCE

Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1 350 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce.

Základní školy mohou žádat o  grant z  Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí na vytvoření nebo rozšíření přírodních učeben. Učitelé, děti i jejich rodiče mohou díky projektu proměnit venkovní prostory v  otevřené školní třídy, vytvořit např. školní arboretum. Cílem je, aby se aktivně podíleli na návrhu a  realizaci nové učebny, která bude stát mimo zdi školní budovy. Využívat by se měla v  hodinách všech vyučovaných předmětů a  měla by být dětem přístupná i  pro mimoškolní aktivity. Grant z  Revolvingového fondu, který se zaměřuje na financování projektů v  prioritní oblasti I – Přírodní školy, pokryje žadatelům 100 % uznatelných nákladů. Jeho maximální výše je 70 000 Kč. Celková alokovaná částka pro 9. výzvu je 25 mil. Kč. Minimální a  maximální výše grantu: 50 000–70 000 Kč. Žádost musí být podána osobně v  zalepené obálce nebo zaslána poštou na adresu: Odbor fondů EU, MŽP, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 do data ukončení výzvy 15. 6. 2012 do 15 hod. Všechny žádosti budou respektovat Manuál pracovních postupů pro granty z Revolvingového fondu MŽP na podporu udržitelného rozvoje (9. výzva) v aktuálním znění. Manuál bude k  dispozici včetně příloh na webové adrese://www.mzp.cz/cz/revolvingovy_fond_mzp. Další informace najdou zájemci na webových stránkách Ministerstva životního prostředí: http://www.mzp.cz/ cz/prirodni_skoly_projekty. Zdroj: MŽP

BEDRNÍK 2/2012  |  květen 2012  |  časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – Sever pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

SEVER, Horská 175, 542 26 Horní Maršov ( 499 874 280, 739 203 200 e–mail [email protected] www.sever.ekologickavychova.cz

SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 ( 234 621 386 e–mail [email protected]

Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, 541 01 Trutnov, [email protected], ( 739 203 201

Hlavní téma příštího čísla: EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY (redakční uzávěrka 30. 6. 2012)

2 | 2012

Kdo pořádá?

Místa konání:

Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina Září 2012 až říjen 2013

Jednodenní setkání budou probíhat ve vhodných prostorách v Praze, vícedenní setkání budou probíhat ve střediscích ekologické výchovy po celé České republice (vždy s ohledem na dostupnost pro jednotlivé účastníky).

Pro koho je studium určeno?

Za kolik?

Studium je určeno pro absolventy magisterských studijních programů učitelských oborů s dvouletou pedagogickou praxí nebo pro absolventy magisterského studia neučitelského zaměření doplněného o studium pedagogiky podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb. Druh aprobace není rozhodující.

Dva možné způsoby financování: 26 000 Kč (zahrnuje organizaci studia, lektorné, studijní materiály apod.) + účastník si hradí ubytování, stravování a cestovné nebo 26 000 Kč (viz výše) + 10 000 Kč (ubytování a stravování) + účastník si hradí cestovné

Cíle studia:

Studium je zakončeno obhajobou závěrečné práce a závěrečnou zkouškou před komisí. Absolvent po obhájení závěrečné práce a úspěšném složení zkoušky získá osvědčení o absolvování studia.

Kdy se studium uskuteční?

Účastníci studia získají znalosti a dovednosti potřebné pro efektivní environmentální výchovu na svých školách, a to v oblastech: plánování EVVO, praktické realizace EVVO ve škole, koordinace (řízení) EVVO a péče o vlastní rozvoj. Cíl v oblasti plánování EVVO: Účastník/-ice se naučí analyzovat situaci ve škole z hlediska environmentální výchovy a posuzovat zpracování environmentální výchovy jako průřezového tématu v ŠVP. Zpracuje návrh (příp. revizi) školního programu EVVO a vyhodnocuje naplňování jeho cílů. Cíl v oblasti praktické realizace EVVO: Účastník/-ice rozšíří svoje znalosti v oblasti teorie a metodiky environmentální výchovy i environmentalistiky a ekologie. Naučí se zásadám tvorby, realizace i evaluace učebních celků v environmentální výchově. Cíl v oblasti koordinace (řízení) EVVO: Účastník/-ice získá znalosti a dovednosti potřebné pro efektivní koordinaci v oblasti EVVO ve škole, naučí se prezentovat oblast EVVO účinným způsobem, vyhledává a využívá zdroje finančních prostředků a orientuje se mezi možnými partnery školy či zařízeními v této oblasti, jako je veřejná správa, firmy, neziskové organizace a další. Cíl v oblasti péče o vlastní rozvoj: Účastník/-ice získá dovednosti potřebné pro efektivní práci s informacemi v oblasti EVVO, naučí se reflektovat svou práci v oblasti EVVO a na základě reflexe ji upravovat. Systematicky se vzdělává a sdílí svoje zkušenosti s ostatními kolegy ze školy i mimo ni.

Časová náročnost studia: Studium bude realizováno kombinací jednodenních a pobytových setkání prezenční formou výuky v celkovém rozsahu 250 vyučovacích hodin. Studium zahrnuje celkem 16 setkání + zkoušky, tj. 10x jednodenní setkání, 5x třídenní setkání, 1x týdenní setkání, 1x jednodenní zkoušky. Proč pobytová setkání? Čas strávený neformální komunikací, ve které si účastníci vyměňují zkušenosti s výukou environmentální výchovy na svých školách a společně interpretují průběh a obsah specializačního studia, významným způsobem zvyšuje efektivitu studia.

Ukončení studia:

Přihláška: Přihlášku ke studiu a podrobný časový harmonogram si můžete vyžádat na níže uvedených kontaktech. Přihlašování bude ukončeno 30. června 2012.

Kontakt: Mgr. Kateřina Kohoutová E-mail: [email protected] Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina Senovážné náměstí 24, 116 47 Praha 1 Tel./fax: 234 621 386 / http://pavucina-sev.cz

STUDIUM K VÝKONU SPECIALIZO VANÝCH ČINNOSTÍ – SPECIALIZO VANÁ ČINNOST V OBLASTI ENVIRONME NTÁLNÍ VÝCHOVY

Metody a formy práce: Studium vhodným způsobem kombinuje teoretické poznatky s praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Preferuje interaktivní formy práce kombinující výklad s praktickou aplikací a poskytnutou zpětnou vazbou. Konkrétně zahrnuje odborné přednášky, diskuze na daná témata, příklady dobré praxe, konkrétní ukázky programů EVVO, prezentace zastoupených škol, poskytování zpětné vazby apod. Výuka se odehrává v prostředí, které koresponduje s obsahem výuky.

Foto ze specializačního studia pro školní koordinátory EVVO v regionu Střední Čechy: Naďa Kostková

S přírodou nebudeme bojovat, budeme se ji učit poznávat a žít s ní v harmonii. [Ze Školního vzdělávacího programu ZŠ a MŠ Raškovice]

Hlavolam z učebního celku Lidský otisk prstu na planetě Zemi od Hany Reichové ze ZŠ Porubská v Ostravě-Porubě