EDICE STUDIJNÍ TEXTY VŠEM VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

+Aȱ ȱȱ+Aȱ

2008

V Y S O K Á

EDICE STUDIJNÍ TEXTY

Š K O L A

E K O N O M I E

A

M A N A G E M E N T U

+Aȱ ȱȱ +Aȱ &WB,JTMJOHFSPWÈ

VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU

1-2

Literatura KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 2. pĜepracované vydání. Praha : C. H. Beck 2007. BREALEY, R. A. – MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. Praha : Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-186-4. BRIGHAM, E. – EHRHART, M.C. Financial Management. Theory and Practice. 10th Edition . South-Western 2002. ISBN 0-03-033561-1. Prodej knih C. H. Beck prodejna odborné literatury Prvního pluku 17, Praha 8 - sleva 20 %

Copyright © Eva Kislingerová

2

1-3

Internetové zdroje www.cnb.cz – ýeská národní banka www.sec.cz – bývalá komise pro CP www.amcham.cz www.cds.mfcr.cz – ýeská daĖová správa www.finance.cz – finanþní server www.moodys.cz i com Copyright © Eva Kislingerová

3

1-4

Téma 1 Podstata finanþního managementu Definice finanþního managementu Profesní pĜíležitosti pro uplatnČní CFO Základní formy podnikání Cíle podnikání


4

1-5

Definice Manažerské finance jsou disciplinou, která Ĝeší problém, jak z penČz, které máme dnes získat zítra více VČda a umČní Ĝízení penČz.


5

1-6

Základní profesní pĜíležitosti

Instituce a kapitálový trh InvestoĜi Financial management


6

1-7

Kdo je finanþním manažerem? CFO zOblasti pĤsobení zKonflikt mezi CFO, CEO, shareholders


7

1-8 Oblasti pĤsobení CFO

Treasury

Controlling

financová ní plánování CF kontakt s bankou zahraniþní mČny, hedging

náklady výnosy výkaz ziskĤ a ztrát informaþ ní podpora


Reporting mČsíþnČ výkaz ziskĤ a ztrát þtvrtletnČ kompletní výkazy roþnČ - audit, výroþní zprávy

Accounting / Tax pravidelné denní operace úþetní

IT / Insurance podpora IT pojištČní rizik

závČrková práce

8

1-9

CFO - Role Rozumí se Ĝízení finanþních rizik? zVhodnČjší je obecnČ hovoĜit o: • ěízení budoucnosti spoleþnosti, schopnosti anticipace budoucích výsledkĤ • Získání podpory pro úspČch – Co z toho plyne? ĺpotĜeba holistického vnímání a porozumČní prostĜedí, ve kterém firma pĤsobí (trh, obor…), tj. více než jen finance ĺĜídit finanþní rizika: zásada – dívej se do budoucnosti, podstata je v rozhodování o finanþních a lidských zdrojích ĺZÁSADA – myslet komplexnČ


9

1 - 10

CFO - Role ĺ široký okruh problémĤ pro porozumČní podstata: zjistit, zda firma je solventní nebo zda je v kritické situaci Usilovat o optimistickou návratnost, rentabilitu Copyright © Eva Kislingerová

10

1 - 11

CFO pĜedpoklady úspČchu Poznat základní statut firmy, zvláštČ pak stanovy, jednací Ĝád, … Pravidla rĤzných asociací


11

1 - 12

CFO – pĜedpoklady úspČchu

PĜehled o þinnost a základních faktorech majících vliv výkonnost firmy: 1. Obor, ve kterém firma pĤsobí= rekongniskace podstatných prvkĤ (pĜíklad – klíþové nákladové položky a CF, dlouhodobý x krátkodobý þasový horizont projektĤ…) 2. životní cyklus firmy: a) start up x matur business b) hlediska shareholderĤ: konsolidace, rĤst, likvidace 3. Finanþní cíle a) maximalizace CFs b) maximalizace shareholder value c) optimalizace daní

ĺ dĜíve, než zaþneme dČlat nČjakou práci, mČli bychom o ní nČco vČdČt!


12

1 - 13

CFO – oblasti pĤsobení Treasury financování finanþní plánování CF kontakt s bankou zahraniþní mČny, hedging


13

1 - 14

CFO – oblasti pĤsobení Controlling zNáklady zProdej zVýkaz ziskĤ a ztrát zInformaþní podpora


14

1 - 15

CFO – oblasti pĤsobení Reporting z mČsíþnČ výkaz ziskĤ a ztrát z þtvrtletnČ pĜehled všech výkazĤ z roþnČ – audit napĜíklad ve skupinČ


15

1 - 16

CFO – oblasti pĤsobení Úþetnictví z opakující se úkoly z závČreþné operace k uzavĜení roku


16

1 - 17

CFO – oblasti pĤsobení PojištČní, IT z pojištČní rizik firmy z podpora

ĺ


17

1 - 18

CFO Finanþní strategie = jaké jsou nejlepší zdroje financování? z náklady z Collateralls z jaká budou þísla?


18

1 - 19

CFO Cash flow planning = analýza práce Základ, pravidelné plánování CF – týdnČ, mČsíþnČ


19

1 - 20

CFO Banka Jednání s bankou, vyjednávání o podmínkách úvČru , pĜedkládání informací bance


20

1 - 21

CFO Hedging Rozhodnutí, jaké nástroje použijeme v kontextu mČnového rizika použijeme SWAP? klíþové je vnímat souvislost s IFSR denní, týdenní nebo jiná deposita?


21

1 - 22

CFO 1. 2. 3.

Klíþová myšlenka = jsou zdroje efektivnČ využity? Analýza jednotlivých komponent, akþní plán – CFO Ĝíká, co analyzuje a jak situaci Ĝešit ěízení nákladĤ – analýza a Ĝízení nákladových stĜedisek.. ěízení prodeje – podpora obchodnímu Ĝediteli - produkty a jejich marže - zákazníci - vymezení pravidel - ceny a jejich analýza


22

1 - 23

Vývoj danČ z pĜíjmu za období 1999 – 2006 v ýR a v EU 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

ÿR

35,00%

31,00%

31,00%

31,00%

31,00%

28,00%

26,00%

24,00%

EU

34,80%

33,90%

32,00%

30,90%

29,70%

28,30%

26,10%

25,80%

Pramen: KPMG International, 2006


23

1 - 24

DanČ 2008 Sazba danČ z pĜíjmu právnických osob – 21 % ZmČna okamžiku pro fiskální rok – posun na zaþátek roku Nízká kapitalizace – výpoþet daĖovČ neuznatelných finanþních nákladĤ z úvČrĤ a pĤjþek sjednaných po 31. 12. 07 ZmČna DPH – snížená sazba se zvyšuje z 5 na 9 %; výjimka EU pro sazbu 5 % jen pro oblast bytové výstavby UpĜesnČní vymezení nehmotného majetku – nepovažují se – znalecké posudky, prĤzkumy trhu, plány rozvoje,… technické audity, lesní a hospodáĜské plány (viz cds.mfcr.cz)


24

1 - 25

Základní formy podnikání

Podnikání jednotlivce Osobní obchodní spoleþnosti Kapitálové spoleþnosti


25

1 - 26 Poþet ekonomických subjektĤ v ýeské republice podle vybraných právních forem v letech 1990 – 2001 Poþty jednotek v registru ekonomických subjektĤ podle vybraných právních forem stav ke konci období z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé Období

Celkem Celkem

z toho zapsaní v obchodním rejstĜíku1

.

obchodní spoleþnosti

celkem

.

z toho akciové spoleþnosti

658

družstva

.

státní podniky

1990

178 993

124 455

1991

955 647

898 564

9 615

23 112

2 541

3 977

3 737

3 505

1992

1 118 637

1 029 343

15 622

39 495

4 076

4 041

3 272

1993

1 250 216

1 114 621

14 068

60 376

4 813

4 617

2 920

1994

1 118 534

938 221

13 034

88 424

6 017

5 214

1 522

1995

1 321 096

1 093 151

14 662

112 514

7 564

6 172

1 003

1996

1 468 940

1 202 097

15 227

130 626

9 255

6 806

694

1997

1 627 626

1 323 364

14 370

145 859

10 353

7 826

550

1998

1 781 334

1 429 946

13 472

165 123

11 697

9 276

332

1999

1 963 319

1 528 151

13 770

188 058

13 009

10 236

255

2000

2 050 770

1 572 917

15 886

204 075

14 092

11 007

200

2001

2 121 562

1 624 445

20 231

214 637

14 845

11 536

177

Pramen: http://www.czso.cz


26

1 - 27

Základní formy podnikání

Rozsah a zpĤsob ruþení OprávnČní k Ĝízení Poþet zakladatelĤ Nároky na poþáteþní kapitál Administrativní nároþnost založení a provozování podniku Podíl na zisku a ztrátČ Finanþní možnosti, pĜístup k externím zdrojĤm DaĖové zatížení ZveĜejĖovací povinnost


27

1 - 28

Živnosti Výhody: zRelativní jednoduchost založení zNeexistuje centrální regulace zFirma není zdaĖována Nevýhody: zOmezená pĤsobnost zNeomezené ruþení zObtížný pĜístup ke kapitálu Copyright © Eva Kislingerová

28

1 - 29

Akciová spoleþnost PĜednosti: zNeomezený horizont podnikání zSnadné získávání vlastního kapitálu zOmezené ruþení zSnadný pĜístup ke kapitálu vČĜitelĤ Nedostatky: zDvojí zdanČní zZĜizovací náklady a zveĜejĖovací povinnost Copyright © Eva Kislingerová

29

1 - 30

Akciová spoleþnost

UzavĜená – není obchodována na kapitálovém trhu OtevĜená – má akcie kotovány na kapitálovém trhu


30

1 - 31

Evropská spoleþnost výraz internacionalizace

NaĜízení Rady (ES) þ. 2157/2001 Statut evropské spoleþnosti (Societas Europaea) – umožnČní vzniku „dominanty“ evropských kapitálových spoleþností. V návaznosti na naĜízení byl 14.12. 2004 vydán zákon þ. 627/2004 Sb., o evropské spoleþnosti. Copyright © Eva Kislingerová

31

1 - 32

Evropská spoleþnost Evropská akciová spoleþnost – pĜedpokládá již existující podnikatelskou jednotku složenou z nČkolika þástí; pĤsobí na více než jednom území státu EU. Možnost pĜesunu sídla tam, kde nižší daĖové zatížení (tzv. country shopping). Využití této formy pĜi daĖovém plánování. Odlišná struktura orgánĤ spoleþnosti – nižší požadavku na personální Ĝízení firmy – flexibilita (corporate governance) – možnost volby dualistické a monistické struktury; jednoþlenné orgány, ale úþast odborĤ! Evropská družstevní spoleþnost – ze dne 22. 7. 2003 Rada ministrĤ pĜijala statut evropské družstevní spoleþnosti.


32

1 - 33


33

Finanþní analýza prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc.

http://kpe.fph.vse.cz/

Eva Kislingerová

1

Struktura pĜednášky • • • • • • • •

Vymezení pojmu finanþní analýza Základní vstupy do finanþní analýzy Postup finanþní analýzy Paralelní, pyramidové soustavy ukazatelĤ Hodnotové ukazatele Vyhodnocení soustav Shrnutí PĜíklad - VýE Eva Kislingerová

3

Finanþní analýzy • Soubor analytických nástrojĤ a metod dávajících odpovČć na otázku, zda firma naplĖuje smysl své existence - Zda roste hodnota firmy, - Zda je firma souþasnČ likvidní a pĜimČĜenČ zadlužená

Eva Kislingerová

4

Kapitálový trh Návratnost investice 4

Financování 1 podnikĤ

Podnik Tvorba hodnoty

Realizace hodnoty

Výrobky a 2 služby

Tok provozní 3 hotovosti

PrĤmyslové trhy Eva Kislingerová

5

Základní zdroje informací pro zpracování finanþní analýzy 1. úþetní závČrka - tj. výkaz rozvaha, výkaz ziskĤ a ztrát, pĜíloha, - Ĝádná, mimoĜádná, mezitímní, konsolidovaná

2. doplĖující informace - získané jednak z podniku, jednak z kapitálového trhu. Pro pĜípravu a zpracování finanþní analýzy neexistuje žádná závazná metodika. Ta je pĜizpĤsobována úþelu a potĜebám analytika, pĜípad od pĜípadu se tudíž mĤže a musí lišit.

Eva Kislingerová

6

Informaþní funkce roþní úþetní závČrky Zájemci o informace

VČĜitelé

AkcionáĜi

Informace

Jak je vysoké riziko ztráty?

Jaká je rentabilita investovaného kapitálu?

Relevantní informace úþetní závČrky

Majetek (potenciál ruþení) Likvidita – aktuální a budoucí Vlastní kapitál Výnosy – aktuální a budoucí stav

Akuální majetek – potenciál výnosĤ Aktuální zik Budoucí stav výnosĤ

Eva Kislingerová

7

Nároky na platby Adresáti rozvahy VČĜitelé Dodavatelé

SmluvnČ zajištČné platby

Platby závislé na zisk

Úroky/jistina Fakturované þástky

AkcionáĜi ZamČstnanci Stát – finanþní úĜad

Dividendy Podíl na zisku DanČ ze zisku

Eva Kislingerová

8

Ekonomická informaþní hodnota informací roþní úþetní závČrky Druh veliþiny v závČrce

Ekonomická funkce

Majetek

Potenciál ruþení

Vlastní kapitál

Potenciál absorpce ztráty

Zisk

1. Potenciál výplat Potenciál vyplacení 2. Varianty tezaurace - Zvýšení potenciálu ruþení - Zvýšení absorpce ztráty - zvýšení budoucího potenciálu výsledku hospodaĜení

Zisk (¨ Vlastní kapitál - )

- Snížení potenciálu ruþení - Snížení potenciálu absorpce ztráty Eva Kislingerová

9

Úþetní výkazy Výkaz CF

Rozvaha

poþáteþní stav penČz

majetek

vlastní kapitál

Výkaz Z/Z výnosy

náklady

výdaje výsledek hospodaĜení

pĜíjmy

koneþný stav penČz


cizí kapitál

Eva Kislingerová

výsledek hospodaĜení ztráta

zisk

10

Finanþní výkazy

ROZVAHA AKTIVA

PASIVA

Dlouhodobý majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanþní majetek ObČžný majetek zásoby krátkodobé pohledávky dlouhodobé pohledávky finanþní majetek

Vlastní kapitál základní kapitál kapitálové fondy fondy ze zisku výsledek hospodaĜení Cizí zdroje rezervy krátkodobé závazky dlouhodobé závazky bankovní úvČry

Ostatní aktiva

Ostatní pasiva Eva Kislingerová

11

VÝKAZ ZISKģ A ZTRÁT -

= + + + -

= +

= + -

= -

= + -

= =

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Tržby za prodej vlastních výrobkĤ a služeb ZmČna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotĜeba (materiál, energie, služby) PĜidaná hodnota Osobní náklady DanČ a poplatky Odpisy Jiné provozní náklady Jiné provozní výnosy Provozní výsledek hospodaĜení Finanþní výnosy Finanþní náklady Finanþní výsledek hospodaĜení DaĖ z pĜíjmu za bČžnou þinnost Výsledek hospodaĜení za bČžnou þinnost MimoĜádné výnosy MimoĜádné náklady DaĖ z pĜíjmĤ z mimoĜádné þinnosti MimoĜádný výsledek hospodaĜení Výsledek hospodaĜení za úþetní období Výsledek hospodaĜení pĜed zdanČním

Eva Kislingerová

12

VÝKAZ CASH FLOW Finanþní majatek na poþátku roku Výsledek hospodaĜení po zdanČní Odpisy ZS rezerv ZS zásob ZS pohledávek a dohadných ĤþtĤ ZS krátkodobých pohledávek ZS krátkodobých závazkĤ ZS krátkodobých ĤvČrĤ a finanþních výpomocí ZS þasového rozlišení CASH FLOW z provozní þinnosti ZS základního kapitálu ZS kapitálových fondĤ ZS fondĤ ze zisku ZS VH minulých období ZS dlouhodobých závazkĤ ZS dlouhodobých ĤvČrĤ CASH FLOW z finanþní þinnosti ZS pohledávek za upsaný VK ZS dlouhodobého nehmotného majetku ZS dlouhodobého hmotného majetku ZS dlouhodobého finanþního majetku CASH FLOW z investiþní þinnosti CASH FLOW CELKEM Finanþní majetek na konci roku

Eva Kislingerová

13

Metody zjišĢování cash flow • PĜíklad (1): ¾Koncem listopadu 2003 vyfakturoval podnik 300 tis. Kþ za dodané výrobky, na nČž vynaložil a již i uhradil 240 tis. Kþ nákladĤ. ¾ZjistČte zisk a cash flow podniku ke konci listopadu.

Eva Kislingerová

14

TĜíbilanþní systém: 4 základní typy hospodáĜských operací ¾ ZiskovČ i finanþnČ úþinné ¾ Mají bezprostĜední vliv na penČžní prostĜedky a souþasnČ jsou nákladem þi výnosem 9Prodej zboží hotovČ, hotovČ poskytnuté þi pĜijaté služby, spotĜeba nakoupeného materiálu placeného v hotovosti

¾ FinanþnČ úþinné, zisk neovlivĖující ¾ Zvyšují/snižují stav penČžních prostĜedkĤ a souþasnČ vyvolávají zmČnu pĜíslušného aktiva þi pasiva v rozvaze 9Zaplacené pohledávky a závazky, poskytnutý þi pĜijatý úvČr, nákup zásob na sklad za hotové, výplata dividend akcionáĜĤm, transakce nemající vČcnou a þasovou souvislost s aktuálním úþetním obdobím (náklady, Eva Kislingerová 15 výnosy pĜíštích období)

TĜíbilanþní systém: 4 základní typy hospodáĜských operací ¾ ZiskovČ úþinné, bez vlivu na penČžní prostĜedky ¾ Majetek þi závazky pĜed jejich pĜemČnou na peníze 9 Prodej a nákup na úvČr, spotĜeba zásob podniku, úbytek prodaného zboží na skladČ

¾ NepenČžní transakce, u nichž se výsledkové a rozvahové zmČny vzájemnČ kompenzují a nedochází k žádnému pohybu penČz 9 Odpisy dlouhodobého majetku, tvorba rezerv nebo opravných položek a jejich rozpouštČní

¾ Neziskové a nefinanþní transakce uvnitĜ rozvahy 9 Souþasné zvýšení aktiv i pasiv (emise akcií, nepenČžité dary) 9 Souþasné snížení aktiv i pasiv (vyĜazení dlouhodobého majetku) 9 Snížení jedné položky aktiv a souþasnČ zvýšení jiné (pĜevod dlouhodobého finanþního majetku podniku do krátkodobého) 9 Snížení jedné položky pasiv a souþasnČ zvýšení jiné (kapitalizace pohledávek) Eva Kislingerová

16

TĜíbilanþní systém: 4 základní typy hospodáĜských operací

ZiskovČ i finanþnČ úþinné Rozvaha majetek

vlastní kapitál výsledek hospodaĜení

Výkaz CF koneþný stav penČz

Výkaz Z/Z

cizí kapitál

Eva Kislingerová

17


FinanþnČ úþinné, zisk neovlivĖující Rozvaha Výkaz CF majetek



Výkaz Z/Z

cizí kapitál

Eva Kislingerová

18


FinanþnČ neúþinné, zisk ovlivĖující Rozvaha majetek

Výkaz CF

Výkaz Z/Z



cizí kapitál

Eva Kislingerová

19


ZiskovČ i finanþnČ neúþinné Rozvaha majetek


Výkaz CF koneþný stav penČz

Výkaz Z/Z

cizí kapitál

Eva Kislingerová

20

Cash flow – struktura výkazu • Smysl: ¾ poskytnout uživatelĤm informace o schopnosti podniku vytváĜet penČžní prostĜedky ekvivalenty) a o jejich užití ¾ mČl by umožnit uživatelĤm aplikaci modelĤ oceĖování založených na cash flow ¾ primárnČ pro potĜeby externích uživatelĤ!! ¾ nenahrazuje vykazovaní penČžních tokĤ pro manažerské úþely!!

Eva Kislingerová

(a

21

Cash flow • V rozvaze jsou penČžní prostĜedky vykázány jednou položkou, která neumožĖuje identifikovat úþel odlivu nebo pĜílivu penČz • Transformace nákladovČ výnosového principu na princip pĜíjmovČ výdajový

Eva Kislingerová

22

Cash flow VÝKAZ CASH FLOW PĜíjmy

Výdaje

PS PP Výnosy Zvýšení kapitálu Snížení aktiv

Náklady Snížení kapitálu Zvýšení aktiv KS PP

Eva Kislingerová

23

Cash flow – struktura výkazu • Cash flow je tvoĜen ¾PenČžními prostĜedky (pokladna, úþty v bankách, ceniny, peníze na cestČ) ¾PenČžními ekvivalenty vysoce likvidní finanþní aktiva (krátkodobé cenné papíry) Eva Kislingerová

24

Cash flow – struktura výkazu • Základní struktura výkazu cash flow je: ¾ Cash flow z provozní þinnosti ¾ Cash flow z investiþní þinnosti ¾ Cash flow z oblasti financování

Eva Kislingerová

25

Cash flow z provozní þinnosti • Provozní þinnost pĜedstavuje základní aktivitu podniku, která pĜináší podniku výnosy • StČžejním zdrojem financování – – – –

PenČžní úhrady od odbČratelĤ vþetnČ záloh PenČžní pĜíjmy z prodeje autorských práv, licencí PenČžní platby dodavatelĤm vþetnČ záloh PenČžní platby zamČstnancĤm a jejich jménem

Eva Kislingerová

26

Cash flow z investiþní þinnosti • Nabývání a pozbývání dlouhodobých aktiv event. þinnosti související s poskytováním úvČrĤ, pĤjþek a výpomocí, které nelze považovat za provozní þinnost • Ukazuje, do jaké míry vynakládá podnik peníze na dlouhodobá aktiva, která jsou podstatným faktorem vytváĜení budoucích ziskĤ • Alokace penČz buć do investic nebo do majetkových úþastí

Eva Kislingerová

27

Cash flow z investiþní þinnosti • PatĜí sem napĜíklad – PenČžní pĜíjmy z prodeje dlouhodobých hmotných, nehmotných a finanþních aktiv – PenČžní pĜíjmy ze splátek úvČrĤ, pĤjþek a výpomocí od spĜíznČných osob – Platby za poĜízení dlouhodobých hmotných, nehmotných a finanþních aktiv – Platby související s poskytnutím úvČrĤ, pĤjþek þi finanþních výpomocí spĜíznČných osobám

Eva Kislingerová

28

Cash flow z oblasti financování • Zde se promítají zmČny ve výši a struktuĜe podnikového kapitálu (vlastního i cizího) – – – – – –

PenČžní pĜíjmy z emise akcií þi podílĤ, dluhopisĤ a pod. PĜíjmy z penČžních darĤ PĜíjmy z pĜijatých úvČrĤ, pĤjþek a výpomocí PĜíjmy od vlastníkĤ na úhradu ztrát minulých období Splátky úvČrĤ, pĤjþek a výpomocí Výplaty dividend resp. podílĤ na zisku

Eva Kislingerová

29

Metody vykazování cash flow • v úþetní teorii se obecnČ rozlišují dva odlišné pĜístupy

– PĜímá metoda – NepĜímá metoda • podniky používají oba dva postupy souþasnČ • podle þeských i mezinárodních standardĤ ovšem nepĜímá metoda je pĜípustná pouze pro sestavování provozního cash flow Eva Kislingerová

30

PĜímá metoda sestavení cash flow • •

PĜímá metoda sleduje skuteþné pĜíjmy a výdaje Vychází pĜímo ze zmČn stavu penČžních prostĜedkĤ

PĜíjmy

PĜehled o cash flow

Výdaje

Poþáteþní stav penČžních prostĜedkĤ

Výdaje období (obrat)

PĜíjmy období (obrat)

Koneþný stav penČžních prostĜedkĤ

Eva Kislingerová

31

NepĜímá metoda sestavení cash flow Výsledek hospodaĜení podniku po zdanČní Úpravy o nepenČžní operace + Náklady, které nejsou souþasnČ výdaji

- Výdaje, které netvoĜí náklady

+ PĜíjmy, které netvoĜí souþasnČ výnosy

- Výnosy, které nejsou souþasnČ pĜíjmy

ZmČny potĜeby pracovního kapitálu + pĜírĤstek krátkodobých závazkĤ

- pĜírĤstek pohledávek a zásob

Provozní þinnost - Nákup fixních aktiv

+ Prodej fixních aktiv

Investiþní þinnost + PĜírĤstek dlouhodobého kapitálu

- Úbytek dlouhodobého kapitálu

Finanþní þinnost Eva Kislingerová

32

Cash Flow N

V Ý

Á

CASH FLOW

N

Snížení stavu závazkĤ

O

Zvýšení stavu obČžných aktiv

Zvýšení stavu závazkĤ Snížení stavu obČžných aktiv Úbytek aktivních pĜechodných úþtĤ

PĜírĤstek aktivních pĜechodných úþtĤ

S

Úbytek pasivních pĜechodných úþtĤ

Y

Zisk z prodeje dlouhodobého majetku ýerpání opravných položek a rezerv

PĜírĤstek pasivních pĜechodných úþtĤ Ztráta z prodeje fixního majetku

K L A

Tvorba opravných položek a rezerv

D

Odpisy dlouhodobých aktiv

Y

Eva Kislingerová

33

Nástin základních postupových krokĤ finanþní analýzy 1. Analýza absolutních vstupních dat 2. Výpoþet pomČrových ukazatelĤ 3. Celkové vyhodnocení pomČrových ukazatelĤ Eva Kislingerová

34

Analýza absolutních vstupních dat Analytik se nejprve musí zabývat informacemi obsaženými v úþetních výkazech, tj. zkoumá, jaký je vývoj jednotlivých položek obsažených v úþetnictví (jde o zpracování rozdílu a indexu); dále zkoumá vývoj struktury, tj. jak se mČní váha jednotlivých položek v celkovém kontextu. Jedná se o vertikální a horizontální rozbor.

Eva Kislingerová

35

ZISK • EAT (earnings after taxes)– hospodáĜský výsledek za úþetní období • EBT (earnigs before taxes) – hospodáĜský výsledek pĜed zdanČním • EBIT (earnings before interest and taxes) - zisk pĜed úroky a zdanČním • EBITDA - earnings before interest, taxes, depreciation and amortization) zisk pĜed úroky, odpisy a zdanČním Eva Kislingerová

36

ZISK HospodáĜský výsledek za úþetní období (EAT) + daĖ z pĜíjmu za mimoĜádnou þinnosti + daĖ z pĜíjmu za bČžnou þinnosti ________________________________ = Zisk pĜed zdanČním (EBT) + Nákladové úroky _________________________________ = Zisk pĜed úroky a zdanČním (EBIT) + Odpisy __________________________________ = Zisk pĜed úroky, odpisy a zdanČním Eva Kislingerová 37 (EBITDA)

ZISK EAC – (earnings available for common stockholders) zisk pro akcionáĜe, držitele kmenových akcií EAC = EAT – dividendy prioritních akcií GM – (gross margin) hrubé rozpČtí, resp. obchodní marže GM = tržby ze prodej zboží – náklady na prodané zboží Eva Kislingerová

38

PĜidaná hodnota Value Added Hodnota pĜidaná zpracováním. Rozdíl tržeb za vlastní výrobky a služby a nákladĤ prodej zboží, spotĜeba materiálu, energie a služeb V zásadČ je vytváĜena tĜemi složkami, a to mzdami, úroky a zisky. MVA – Market Value Added EVA – Economic Value Added

Eva Kislingerová

39

Zlatá bilanþní pravidla • Zlaté bilanþní pravidlo financování (slaćujeme þasový horizont trvání majetkových þástí s þasovým horizontem zdrojĤ, ze kterých byly poĜízeny) • Zlaté pravidlo vyrovnání rizika (pasiva 1:1 vlastní a cizí zdroje) • Zlaté pari pravidlo – stálá aktiva a vlastní zdroje se rovnají jen výjimeþnČ • Zlaté pomČrové pravidlo – tempo rĤstu investic nesmí ani v krátkém þasovém horizontu pĜedbíhat tempo rĤstu tržeb

Eva Kislingerová

40

2. Výpoþet pomČrových ukazatelĤ V soustavČ ukazatelĤ pomČrové ukazatele bývají zpravidla uspoĜádány podle urþitých znakĤ podobnosti, do následujících skupin: * ukazatele rentability, výnosnosti, * ukazatele likvidity, * ukazatele aktivity, * ukazatele zadluženosti, * ukazatele kapitálového trhu. Mohou být uspoĜádány buć do soustavy tzv. paralelní, tj. volnČ vedle sebe Ĝazeny, nebo do soustavy pyramidové.

Eva Kislingerová

41

PĜíklad paralelní soustavy ukazatelĤ

Eva Kislingerová

42

Rentabilita aktiv (ROA) Return on Assets

ROA

EBIT AKTIVA

Klíþová veliþina pro posuzování úspČšnosti podnikání. ýitatel – EBIT – je celkovým vyjádĜením schopnosti podniku pĜinášet urþitý efekt bez ohledu na zpĤsob financování a platné sazby daní! Modifikace ukazatele: CFROI = CF pĜed úroky / Aktiva Eva Kislingerová

43

Rentabilita kapitálu(ROCE) Return on capital employed

ROCE

EBIT Celkový investovaný kapitál (E D)

V tomto pĜípadČ ve jmenovateli uvedený vložený kapitál se rozumí zpoplatnČným kapitálem v úþetních hodnotách.

Eva Kislingerová

44

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Return on equity ROE

ýistý zisk Vlastní kapitál

Ukazatel zhodnocení kapitálu vloženého akcionáĜi. Rozdílnost úrovnČ ukazatele ROE mezi odvČtvími.

Eva Kislingerová

45

Rentabilita tržeb (ROS) Return on Sales

ROS

ýistý zisk Tržby

Ukazatel nákladovosti je pak definován jako

1 - ROS Eva Kislingerová

46

Ukazatele nákladové struktury Pro hlubší analýzu se doporuþuje sledovat minimálnČ: Materiálovou nároþnost, tj. spotĜeba materiálu / Tržby Mzdovou nároþnost, tj. mzdové náklady / Tržby Nároþnost na finanþní náklady, tj. finanþní náklady / Tržby apod. podle potĜeby Eva Kislingerová

47

Základní relace ukazatelĤ výnosnosti ROE > bezriziková míra výnosu ROE > ROA

Eva Kislingerová

48

DU Pont Du PontĤv rozklad umožĖuje identifikovat základní složky ovlivĖující jednak rentabilitu aktiv ROA (þistý zisk/aktiva), jednak rentabilitu vlastního kapitálu ROE (þistý zisk/vlastní kapitál). Základními tvary jsou:

ýistý zisk Aktiva ýistý zisk Vlastní kapitál

ýistý zisk Tržby u , Tržby Aktiva

ýistý zisk Tržby Aktiva u u , Tržby Aktiva Vlastní kapitál Eva Kislingerová

49

DuPont Analysis

Netprofits Pretaxprofits EBIT Sales Assets ROE u u u u PretaxProfits EBIT Sales Assets Equity Netprofitmarginu Totalassetsturnoveru equitymultiplier ROAu (1 Debt/Eqiut y Ratio)

Eva Kislingerová

50

Eva Kislingerová

51

Likvidita Likvidita = míra schopnosti a pĜipravenosti podniku uhradit stávající krátkodobé penČžní závazky vþas a v plné výši, až nastane jejich splatnost. ObČžný majetek z hlediska likvidnosti: 1. StupeĖ - finanþní majetek nejlikvidnČjší 2. StupeĖ - krátkodobé pohledávky 3. StupeĖ - zásoby. Eva Kislingerová

-

52

Likvidnost Je vyjádĜením schopnosti pĜemČny položek obČžných aktiv v penČžní prostĜedky. X Solventnost - schopnost v daný okamžik uhradit vzniklý závazek. Eva Kislingerová

53

Working Capital (pracovní kapitál) PĜedstavuje dlouhodobČ financovanou þást obČžného majetku. Výpoþet podle rovnice: Working capital = ObČžná aktiva – Krátkodobé závazky Pravidlo: vždy musí nabývat kladné hodnoty! Opak svČdþí o nedodržení zlatých bilanþních pravidel. Informuje, mimo jiné o pĜedpokladech podniku pro rĤst, expanzi. Lze rovnČž využít jako pomČrový ukazatel: WC/Aktiva nebo WC/Tržby Eva Kislingerová

54

Celková likvidita (Current Ratio)

ObČžná aktiva Krátkodobé závazky

Existují doporuþené, standardní hodnoty, pro tento pĜípad: 2:1 USA , NČmecko 1,8 – 1,86, mpo – 2-1,5 Eva Kislingerová

55

Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio nebo Acid Test Ratio)

ObČžná aktiva - Zásoby Krátkodobé závazky

Existují doporuþené, standardní hodnoty, pro tento pĜípad: 2:1 USA , NČmecko 0,82 – 0,89, mpo 1,00 Eva Kislingerová

56

PenČžní likvidita (Cash Position Ratio)

PenČžní prostĜedky Krátkodobé závazky

Existují doporuþené, standardní hodnoty, pro tento pĜípad: NČmecko 0,1, mpo 0,2 Eva Kislingerová

57

Eva Kislingerová

58

Obrat aktiv Výnosy Aktiva

Tržby Aktiva

Obecné pravidlo, ukazatel > 1 Reciproká hodnota ukazatele obratu je dobou obratu. Má ve finanþní analýze klíþovou roli, spojuje rozvahu s výkazem ziskĤ a ztrát. Eva Kislingerová

59

Intenzita využití dlouhodobého hmotného majetku Konstrukce:

Dlouhodobý hmotný majetek v zĤstatkových úþetních hodnotách / celková aktiva - Pro rĤzné obory rĤzné hodnoty. - ýasový prĤbČh informuje o investiþní politice podniku. - Jako doplnČk lze využít podíl roþních odpisĤ / DHM Eva Kislingerová

60

Doba obratu zásob (Inventory turnover)

PrĤmČrný stav zásob Denní tržby

Pozor na nejednotnost konstrukce ukazatele ve svČtČ! Rozdílnost spoþívá v rĤzných základnách; vliv má i délka výrobního cyklu a úþtování o nedokonþené výrobČ. U dodavatelĤ pracujících just-in-time- ukazatel ovlivnČn hospodáĜskými cykly; pĜi konjunktuĜe ukazatel roste. Eva Kislingerová

61

Doba inkasa pohledávek (Average collection period)

Pohledávky Denní tržby

ZásadnČ platí, že rĤst obratu vede k poklesu prostĜedkĤ vázaných v bČžném majetku, tím klesají nároky na cizí financování.

Eva Kislingerová

62

Doba úhrady krátkodobých závazkĤ (Creditors payment period) Krátkodobé závazky Denní tržby (nákupy)

Tento ukazatel by mČl být v rovnováze s ukazatelem doby inkasa pohledávek, ideálnČ delší.

Eva Kislingerová

63

Eva Kislingerová

64

Zadluženost I. (Debt Eqiuty Ratio)

Vlastní kapitál Aktiva (Pasiva) ZásadnČ platí: þím vyšší podíl vlastního kapitálu, tím lepší možnosti pro financování. Vlastní kapitál „nárazník“ pro pĜípad ztráty, snižuje nebezpeþí konkurzu. Z þasového pohledu odráží výdČleþnou sílu podniku. Eva Kislingerová

65

Zadluženost II.

Cizí zdroje Celkový vložený kapitál (aktiva)

Eva Kislingerová

66

Zadluženost III. Cizí zdroje Vlastní kapitál

Viz bilanþní pravidla: doporuþení 1:1 Liší se podle odvČtví.

Eva Kislingerová

67

Dynamický stupeĖ zadlužení Cash flow Rezervy Cizí zdroje

VyjadĜuje, za jak dlouhou dobu by byly uhrazeny cizí zdroje z CF. Jestliže hodnota ukazatele je menší než 1, varovný signál.

Eva Kislingerová

68

Úrokové krytí ýistý zisk Úroky Nákladové úroky nebo

EBIT Nákladové úroky Eva Kislingerová

69

Eva Kislingerová

70

Vlastní kapitál na akcii (Book Value)

ýistý zisk na akcii P/E

P/BV (MarketRatio)

Vlastní kapitál Poþet kusĤ akcií

ýistý zisk Poþet kusĤ akcií

Price Earning Tržní hodnota akcie Vlastní kapitál na 1 akcii

Eva Kislingerová

71

Dividendový výnos

Výplatní pomČr

Dividenda na akcii Tržní cena akcie

Vyplacená dividenda na akcii ýistý zisk na akcii

Eva Kislingerová

72

Modely predikce finanþní tísnČ Altmanova analýza (Z – faktor, score) Z = Zisk pĜed úroky a zdanČním(EBIT) /Aktiva* 3,3 + Tržby/Aktiva*1,0 + Tržní hodnota kapitálu/Úþetní hodnota dluhu*0,6 + Zadržené výdČlky[1] /Aktiva*1,4 + ýistý pracovní kapitál (WC)/Aktiva*1,2 Z!3 – firma finanþnČ zdravá Z <1,21 – 2,99>tzv. šedá zóna Z<1,2 – podniky bezprostĜednČ ohrožené bankrotem

Tento tvar rovnice platí pro vzorek spoleþností s veĜejnČ obchodovanými cennými papíry. Eva Kislingerová [1] Pod zadrženými výdČlky rozumíme nerozdČlený zisk minulých let.

73

Pyramidové rozklady EBIT Výnosy

*

Výnosy Aktiva

EBIT Aktiva Zisk Aktiva ýistý zisk Vlastní kap. ýistý zisk Poþet akcií

Úroky Aktiva

+ * /

Vlastní kap. Aktiva

/

ýistý zisk Zisk

Vlastní kap. Poþet akcií

Úroky Bank. úvČry + obligace

*

Bank. úvČry + obligace Cizí zdroje + ost. pasiva Eva Kislingerová

*

Cizí zdroje + ost. pasiva Aktiva 74

3.Celkové vyhodnocení pomČrových ukazatelĤ - v þase (Time series analysis), tj. urþení trendĤ ve vývoji pĜedmČtného podniku, - v prostoru (Gross sectional analysis),tj. Srovnání se srovnatelnými podniky þi s “typickými odvČtvovými hodnotami”, - v porovnání se standardy.

Eva Kislingerová

75

Hodnotová kritéria pro mČĜení výkonnosti podnikĤ

Eva Kislingerová

76

Proþ dochází k posunu v kritériích výkonnosti podnikĤ? 1. Posun v oblasti vrcholového cíle MAXIMALIZACE HODNOTY PRO AKCIONÁěE

2. Praktická zmČna koncepce Ĝízení o obecné zmČny ekonomického prostĜedí (liberalizace, vČdeckotechnické poznatky, globalizace …) o hyperkonkurence Eva Kislingerová

77

Tradiþní kritéria mČĜení výkonnosti PomČrové ukazatele - rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti ROE (Return on Equity) = ýistý zisk / Vlastní kapitál ROA (Return on Assets) = EBIT / Aktiva ROS (Return on Sales) = ýistý zisk / Tržby apod.

PODSTATA práce s informacemi z úþetnictví Eva Kislingerová

78

Tradiþní mČĜítka

Tradiþní mČĜítka Return on Equity

ROE

ýistý zisk Vlastní jmČní

Return on Assets

ROA

Problém úþetních metod

EBIT Aktiva

Eliminuje vliv financování podniku a vliv zmČny v daĖovém zatížení

Nová - hodnotová mČĜítka

NOPAT Capital Employed

Return on Capital Employed

Hodnotová mČĜítka

ROCE

Cash Return On Gross Assets

CRoGA

Koncentrace na provozní hospodáĜský výsledek a „zpoplatnČný“ kapitál

OAT CF Gross Assets

Cash Flow Return On Investment

CFROI

koncept IRR

Eva Kislingerová

Od provozního HV k provoznímu CF po zdanČní k tzv. hrubým aktivĤm (elimin. zkreslení v jejich úþetní hodnotČ)

Postupné zvýšení pĜesnosti mČĜení výkonnosti

Geneze mČĜítek výkonnosti podniku

CFROI- finanþní výkonnost, eliminace zkreslení v úþetní hodnotČ aktiv vþetnČ promítnutí faktoru jejich ekonomické životnosti 79

Podstata nových kritérií Výkonnost podniku je posuzována podle: 1. Provozní výkonnosti 2. Provozní výkonnost je porovnávána s náklady kapitálu

Eva Kislingerová

80

Nová kritéria EVA - Economic Value Added - ekonomická pĜidaná hodnota MVA - Market Value Added - hodnota pĜidaná trhem CFROI - Cash Flow Return On Investment capital vnitĜní výnosové procento

Eva Kislingerová

81

EVA - Economic Value Added • Manažerské úþetnictví

• Idea - Alfred Marshall The Principles of Economics (1890) - 2. Díl

Church - 1917 Scovell - 1924 a dále v literatuĜe 60. let

• Stern Stewart - 1990 Definice Economic Profit jako rozdílu úþetního zisku a oportunitních nákladĤ

Hlavní pĜínos - vazba MVA a EVA

• odvozená mČĜítka CFROI, CVA ...

Eva Kislingerová

82

EVA - Ekonomická pĜidaná hodnota Economic Value Added (Stern&Stewart) EVA = provozní zisk po zdanČní prĤmČrné náklady na kapitál x investovaný kapitál

Eva Kislingerová

83

Výpoþet EVA EVA = NOPAT - WACC x C, EVA = (ROIC - WACC) x C, EVA = (ROE - re) x E, kde NOPAT je provozní hospodáĜský výsledek po zdanČní, ROIC - rentabilita investovaného kapitálu, WACC - prĤmČrné náklady na portfolio kapitálové struktury, Eva Kislingerová 84 C - investovaný kapitál (akcionáĜĤ a vČĜitelĤ).

EVA Economic Value Added EVA = NOPAT - WACC

x

C,

kde EVA je ekonomická pĜidaná hodnota, NOPAT - provozní zisk po zdanČní, WACC - prĤmČrné náklady kapitálu, C - investovaný kapitál (akcionáĜĤ a vČĜitelĤ).

Eva Kislingerová

85

NOPAT Net Operating Profit After Tax Do výpoþtu ukazatele EVA NOPAT = EBIT (1 - t), kde EBIT je provozní hospodáĜský výsledek, pĜed úhradou daní a úrokĤ, t - sazba danČ z pĜíjmĤ.

Eva Kislingerová

86

WACC Weighted Average Cost of Capital WACC = rd (1 - t) x D/C + re x E/C, kde

rd jsou náklady na cizí kapitál, t - daĖ z pĜíjmu, D/C - podíl cizích zdrojĤ na celkovém investovaném kapitálu (C = D + E), E/C - podíl vlastního kapitálu na celkovém investovaném kapitálu, re - náklady na vlastní kapitál. Eva Kislingerová

87

Investovaný kapitál - C • Propoþet odvozený od aktiv

• Propoþet odvozený od pasiv

C = Stálá aktiva + þistý pracovní kapitál

C = Pasiva Krátkodobé závazky

Pozn. ýistý pracovní kapitál = ObČžná aktiva - krátkodobé závazky

Eva Kislingerová

88

Vyhodnocení EVA InvestoĜi vyhledávají ty podniky, kde EVA! 0, neboĢ v tČchto podnicích roste bohatství vlastníkĤ, EVA = 0, pak kolik bylo investováno, tolik bylo vyprodukováno - nic navíc EVA <0, jedná se o podnik, kde dochází k „niþení“ hodnoty pro vlastníky Eva Kislingerová

89

Problémy s EVA • Jak „správnČ“ zmČĜit investovaný kapitál - faktor þasu - co zahrnout ?

• Jak „správnČ“ zmČĜit rentabilitu invest. kapitálu? - ROIC - þasová distorze

• Jak zmČĜit náklady na kapitál?

• Jak odstranit krátkodobý þasový horizont pĜi mČĜení EVA ?

Eva Kislingerová

90

MVA - Market Value Added MVA = P - BV, kde P je tržní kapitalizace (tržní cena), BV - book value, tj. úþetní hodnota vlastního kapitálu na akcii.

Eva Kislingerová

91

Výnosové metody - model EVA Základní tvar modelu T

V0

kde

EVAt C0 ¦ t ( 1 WACC ) t 1 t

C0 MVA0 ,

C0 je hodnota investovaného kapitálu k okamžiku ocenČní, EVA- ekonomická pĜidaná hodnota, WACC - diskontní míra rovna váženým nákladĤm na vlastní a cizí kapitál , MVA0 - suma hodnoty všech budoucích hodnot EVA. Eva Kislingerová

92

Shrnutí Úþelem finanþní analýzy je dát odpovČć na otázku, zda podnik lze oznaþit jako “finanþnČ zdravý ” a poskytnout informaci: 1. Objektivní pohled na potenciální rĪst podniku, základ odhadu reálných oĀekávání a projekcí, 2. Zhodnocení míry zranitelnosti podniku, 3. Posouzení míry adaptability a flexibility, 4. Identifikace eventuálních rizik plynoucích z dosavadního vývoje podniku. Eva Kislingerová

93

3-1

Téma 4 Finanþní plánování a pro forma finanþní výkazy Plány: strategické, operativní, finanþní Pro forma finanþní plány z Predikce tržeb z Metoda procenta tržeb Kvantifikace dodateþné potĜeby financování – základní rovnice (Additional Funds Needed formula – dále AFN) Copyright © Eva Kislingerová

3-2

Pro Forma Finanþní výkazy TĜi klíþové parametry: zPĜedpovČć potĜeby dodateþných externích zdrojĤ pro financování rĤstu s ohledem na tempo rĤstu zRozhodnutí o volbČ finanþního mixu zPromítnutí do plánu Copyright © Eva Kislingerová

3-3

Základní kroky finanþního plánování Projekce tržeb Projekce aktiv nezbytných k realizaci tržeb Projekce interních zdrojĤ generovaných podnikem Projekce vnČjších zdrojĤ financování Rozhodnutí o financování – volbČ mixu Posouzení výsledných proporcí ve finanþní analýze a hodnotČ akcie Copyright © Eva Kislingerová

3-4

Rozvaha (tis. Kþ) k 31. 12. 2002 Krát.fin.maj. Pohledávky Zásoby OA celkem Dlouhodobý majetek Akt. celkem Copyright © Eva Kislingerová

20 Krát. záv. z obch.styku 240 Krát. úvČry 240 K. cizí zdroje 500 ÚvČry dlouh. Základní kap. Zadržený 500 zisk 1000 Pas.celkem

100 100 200 100 500 200 1000

3-5

Výkaz ziskĤ a ztrát tis. Kþ k 31. 12. 2002 Tržby mínus: nákl.na T (60%) nákl. prodej EBIT Úroky EBT DaĖ (40%) ýistý zisk Dividendy (30% z EAT)) Reinvestovaný zisk Copyright © Eva Kislingerová

2 000,00 1 200,00 700,00 100,00 16,00 84,00 33,60 50,40 15,12 35,28

3-6

Základní pomČrové ukazatele ROA(EBIT/A) ROS(EAT/T) ROE(EAT/E) DSO(poh./T/d) Inv. Turnover F.A. turnover T.A. turnover D/aktiva TIE (EBIT/úr.) Current ratio Payout ratio

Podnik 10,00% 2,52% 7,20% 43,20 dní 8,33x 4,00x 2,00x 30,00% 6,25x 2,50x 30,00%


OdvČtví 20,00% 4,00% 15,60% 32,00 dní 11,00x 5,00x 2,50x 36,00% 9,40x 3,00x 30,00%

Situace špatná špatná špatná špatná špatná špatná špatná dobrá špatná špatná O.K.

3-7

Klíþové pomČry (pokraþování) Podnik NOPAT/Tržby

Odv.

sit.

3,00 % 5,00 %

-

45,00% 35,00%

-

6,67% 14,00%

-

(NOPAT=EBIT(1-t)) Investovaný kap./Tržby (WC+SA/Tržby) Return on invested capital (NOPAT/WC+SA) Copyright © Eva Kislingerová

3-8

PotĜeba dodateþného financování (Additional Funds Needed)

klíþové pĜedpoklady

Kapacity plnČ využity v roce 2002. Aktiva se mČní proporcionálnČ v závislosti na tržbách. Závazky se mČní proporcionálnČ k tržbám. 2002 profit margin (2.52%) a výpl. pomČr (30%) zĤstane zachován. Tržby vzrostou o 500 tis. Kþ. (%'T = 25%) Copyright © Eva Kislingerová

3-9

Aktiva

Aktiva = 0,5 tržeb

1 250

' aktiv = (A*/T0)'Tržby = 0.5(500) = 250.

1 000

0

2 000

A*/T0 = 1 000/2 000 = 0,5 Copyright © Eva Kislingerová

2 500

Tržby

= 1 250/2 500.

3 - 10

Aktiva vzrostou na 250. Kolik je potĜeba dodateþného financování a jak ji vypoþítat? AFN = (A*/T0)'T - (L*/T0)'T – M*(T1)(1 - d) = (1 000/2 000)(500) - (100/2 000)(500) - 0.0252(2 500)(1 – 0,3) = 180,9 *Profit

Margin,d- výplatní pomČr


3 - 11

Projekce Pro Forma úþetních výkazĤ metodou procenta tržeb - pĜedpoklady Firemní rĤst se mČĜí tržbami Dodateþná potĜeba financování je závislá na známém tempu rĤstu kvantifikovatelná z Náklady z Finanþní majetek krátkodobý z Pohledávky (Pokraþ) Copyright © Eva Kislingerová

3 - 12

Položky rozvahy jako % tržeb (Pokraþování...)

zZásoby zDlouhodobá aktiva zKrátkodobé závazky Volba zdrojĤ zÚvČry zDividendy (omezení výší zadrženého zisku) zKmenové akcie Copyright © Eva Kislingerová

3 - 13

Procento tržeb: Vstupy

Náklady/Tržby Nákl. prodeje/Tržby Peníze/Tržby Pohledávky/Tržby Zásoby/Tržby Dlouh. Maj./Tržby Krát. Záv. /Tržby Copyright © Eva Kislingerová

2002

2003

Skut. 60% 35% 1% 12% 12% 25% 5%

Proj. 60% 35% 1% 12% 12% 25% 5%

3 - 14

Ostatní vstupy Procentní rĤst tržeb

25 %

Tempo rĤstu tržeb (g)

1,25

Úroková míra dluhu rd

8%

DaĖ z pĜíjmu

40 %

Výplatní pomČr (Div/EPS)

30 %


3 - 15

1. Návrh Výkazu ziskĤ a ztrát rok 2003

Tržby Mínus: Nákl. Nákl.p. EBIT Úroky EBT DaĖ (40%) ýistý zisk Div. (30%) Reiv. zisk Copyright © Eva Kislingerová

2003 2002 Faktor 1v. Náv. 2 500 2 000 g=1.25 1 500 Pr.=60% 875 Pr.=35% 125 16 16 109 44 65 19 46

3 - 16

Rozvaha (1. Návrh 2003) Predikce metodou procenta tržeb. 2003 Tržby= 2 500

Peníze Pohledávky Zásoby Celkem OA Dlouh. M. Celkem akt. Copyright © Eva Kislingerová

Faktor Pr= 1 % Pr=12 % Pr=12 % Pr=25 %

2003 1. návrh 25 300 300 625 625 1250

3 - 17

Rozvaha – pasiva 1. Návrh 2003 2003 Tržby = 2 500

2002 Krát.závazky K. úvČry Celkem KZ Dluhy dlouh. Základní kap. Rei. zisk Celkem

100 100 500 200

2003 1.n Var. Faktor 125 Pr=5 % 100 225 100 500 +46* 246 1 071

*PĜevzato z výsledovky. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 18

Jaká je potĜeba dodateþného financování (AFN)? Plánov. hodnota aktiv = 1 250 Plánov. hodnota záv. = 1 071 PotĜeba AFN = 179 Podnik musí pro mít pro zabezpeþení tržeb aktiva. Rozvaha musí být vyrovnaná, tudíž dodateþná potĜeba financování z externích zdrojĤ 179. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 19

Jak profinancovat rĤst

Financování zvýšením základního kapitálu ne. Jakékoliv externí zdroje musí splĖovat pravidlo, 50% krátkodobé zdroje a 50% úvČr dlouhodobý (KxD). Copyright © Eva Kislingerová

3 - 20

Jak mĤže být profinancován rĤst? Dodateþné krát. zdroje = 0,5 (179) = 89,50 | 90. Dodateþné dl. zdroje = 0,5 (179) = 89,50 | 89. Toto financování ale znamená 0,08(179) = 14,32 zvýšené úroky, které snižují zisk a reinvestovaný zisk. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 21

2. Varianta Výkazu ziskĤ a ztrát 2003 Tržby Minus: Nákl. T Nákl. P. EBIT Úrok EBT DaĖ (40 %) ýistý zisk Div (30 %) Reinv. zisk Copyright © Eva Kislingerová

2. návrh 2 500 1 500 875 125 +14 30 95 38 57 17 40

1. návrh Feedback 2 500 1500 875 125 16 109 44 65 19 46

3 - 22

Rozvaha (Aktiva) 2. návrh 2003 1. návrh 25

Peníze Pohledávky Zásoby Celkem OA Dlouh. Maj. Celkem akt.

AFN

300 300 625 625 1 250

NemČní se potĜeba aktiv. Copyright © Eva Kislingerová

2. návrh 25 300 300 625 625 1 250

3 - 23

Rozvaha (Pasiva)2. návrh 2003

Krát. závazky Krát. dluhy Krát. Cizí kap. Dlouh. Kap.D Základní kap. Reiv. zisk Celkem pasiva Copyright © Eva Kislingerová

2. návrh 125 190 +90 315 189 +89 500 240 -6 1244

1. návrh Feedback 125 100 225 100 500 246 1 071

3 - 24

Výsledek po 2. kole Predikce aktiv = 1 250 (nemČní se) Predikce závazkĤ = 1 244 (vzrĤst) 2. kolo AFN = 6 (rozdíl) Celkem AFN = 179 + 6 = 185. 6 vzniklo v dĤsledku snížení reinvestovaného zisku. KonkrétnČ to znamená 6(0.08) = 0,48, tj. úrok pro 3. kolo. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 25

Propoþet AFN = 181 x Pro Forma AFN = 185. V þem spoþívá podstata rozdílu? Výpoþet podle rovnice znamená stále stejnou profit margin. Pro forma metoda je flexibilnČjší. PĜesnČji odráží rĤstové možnosti a promítá zmČny v úrocích. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 26

Klíþové pomČry – 2. návrh 2002 ROA (EBIT/Akt) 10,00 % Profit Margin 2,52 % ROE 7,20 % DSO (dny) 43,20 Inv. turnover 8,33x FA turnover 4,00x TA turnover 2,00x D/A ratio 30,00% TIE 6,25x Current ratio 2,50x Payout ratio 30,00 % Copyright © Eva Kislingerová

2003(E) 10,00 % 2,27 % 7,68 % 43,20 8,33x 4,00x 2,00x 40,34% 4.12x 1.99x 30.00 %

OdvČtví 20,00 % 4,00 % 15,60 % 32,00 11,00x 5,00x 2,50x 36,00 % 9,40x 3,00x 30,00 %

Sit. + OK

3 - 27

Klíþové pomČry Profit margin (NOPAT/Tržby) Investov. Kap./Tržby (WC+SA/Tržby) Return on invested capital (NOPAT/(WC+SA))


(pokraþování) Sit. podnik Odv. 3,00 % 5, 00 % 45,00 % 35,00 % 6.67% 14.00% -

3 - 28

Jaká je predikce free cash flow pro rok 2003? Working Capital (OA - KZ) Celkový investov. Kap. (WC + SA) NOPAT (EBITx(1-T)) - ' invest. kapitál Free cash flow (NOPAT' Celk. invest. Kap.) Copyright © Eva Kislingerová

2002 2003(E) 400 500 900

1 125

60

75 225 -150

3 - 29

PĜedpokládejme v roce 2002 využití fixních aktiv jen 75 % Kapacita T =

Tržby % využití kapacity

2 000 = = 2 667. 0,75 Se stávajícími aktivy lze dosáhnout tržby ve výši 2 667. Projekce je pouze 2 500, není potĜeba investovat do dlouhodobých aktiv. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 30

Jaký bude požadavek na dodateþné financování v roce 2003 AFN?

Snížíme požadavek na SA o 125, proto AFN poklesne o 125. Aþkoliv poklesne potĜeba financovat SA, stále ještČ vzniká rozdíl: 179 - 125 = 54.


3 - 31

Q.

PĜedpoklad vzrĤstu T na 3 000, ne jen na 2 500, budou SA staþit?

A.

Target ratio = SA/Kapacita tržeb = 500/2 667 = 18,75%. Máme dostatek SA pro zvýšení tržeb na 2 667, ale zbývá pokrýt 333: 'SA = 0,1875(333) = 62,4.


3 - 32

Jak se projeví zmČny v základních pomČrech? 1. Tržby se nebudou mČnit, ale aktiva klesnou, obrat aktiv vzroste. 2. Nižší nové dluhy, nižší úroky, vyšší profit, EPS, ROE . 3. Debt ratio, TIE vzrostou.


3 - 33

Projekce pomČrĤ 2003: T02 = 2 500

ROA Profit Margin ROE DSO Inv. Turnover S.A. turnover T.A. turnover D/A ratio TIE Current ratio Copyright © Eva Kislingerová

% z 2002 kapacity 100 % 75 % 10,00 % 11,11 % 2,27 % 2,51 % 7,68 % 8,44 % 43,20 43,20 8,33x 8,33x 4,00x 5,00x 2,00x 2,22x 40.34 % 33.71 % 4,12x 6,15x 1,99x 2,48x

OdvČtví 20,00 % 4,00 % 15,60 % 32,00 11,00x 5,00x 2,50x 36.00 % 9,40x 3,00x

3 - 34

Jak se zmČní pracovní kapitál?

DSO je vyšší než prĤmČr odvČtví, obrat zásob nižší než odvČtvový prĤmČr. Snížení znamenalo zvýšení current assets, snížení nárokĤ na dodateþný kapitál a zvýšení profitability margin a dalších pomČrĤ.


3 - 35

Zlepšení ve Working Capital Management PĜed

Po

DSO (dní)

43,20

32,00

Krát.záv./Tržby

12,00 %

Obrat zásob Zásoby/Tržby Copyright © Eva Kislingerová

8,33x 12,00 %

8,89 % 11,00x 9,09 %

3 - 36

Dopad opatĜení ve WC PĜed

Po

Free cash flow (2002)

-150,0

0,5

ROIC (NOPAT/Capital)

6,7 %

7,7 %

ROE

7,7 %

8,59 %


3 - 37

Klesající A/T Ratio

Aktiva 1 100 1 000

Minimální zásoba 0

2 000 2 500 Tržby 1 000/2 000 = 0,5; 1 000/2 500 = 0,44. Klesající pomČr vidíme na obrázku. Pro T = 0 do T = 2 000 odhad 1 000 aktiv. Dalších pĜírĤstek tržeb o 500 jen 100. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 38 Aktiva

1 500 1 000 500

500

1 000

2 000

Tržby

A/T zmČny v aktivech. CelkovČ by bylo možné nadbytek kapacity využít pro malé 'T nevyvolávající 'A. Copyright © Eva Kislingerová

3 - 39

Shrnutí: Jak rĤzné faktory ovlivĖují predikci AFN. Nadbytek kapacity: zVede k nižším nárokĤm na AFN. Zásoba aktiv: zProporcionálnČ rostou složky aktiv. Ekonomická mČĜítka: zMČní se proporcionálnČ.


3 - 40

Regresní analýza pro predikci aktiv

S využitím poþítaþe lze rovnČž predikovat jednotlivé položky pro forma úþetních výkazĤ.


5-1

Téma 5 Strategické dlouhodobé investiþní rozhodování MČli bychom realizovat tento zámČr?

Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5-2 Co rozumíme pod pojmem kapitálového rozpoþetnictví (capital budgeting)?

Analýza potenciálních pĜíležitostí v oblasti dlouhodobého hmotného majetku Dlouhodobá rozhodnutí ovlivĖující v dlouhém þasovém rozhodnutí výdaje podniku a budoucí finanþní kondici Velmi dĤležité pro hodnotu firmy v budoucnosti.


5-3

Základní klasifikace projektĤ Z hlediska úþetnictví - finanþní (CP, vklady, pĤjþky…) - hmotné (budovy, stroje, doprav. prostĜedky…) - nehmotné (licence, software…)


5-4

Základní klasifikace projektĤ Podle vztahu k rozvoji podniku - rozvojové – rozšíĜená reprodukce, - obnovovací – náhrada zastaralých zaĜízení (prostá reprodukce), - regulatorní – neposkytující žádné pĜímé penČžní roky (bezpeþnost práce, ekologie, ochrana zdraví…) Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5-5

Základní klasifikace projektĤ Podle vzájemného vlivu - substituþní (vzájemnČ zamČnitelné), - nezávislé – rĤzné projekty, - komplementární – vzájemnČ se doplĖující, pĜijetí jednoho podporuje druhý.


5-6

Základní klasifikace projektĤ Podle charakteru penČžního toku - konvenþní – na poþáteþní výdaj navazuje „proud“ kladných tokĤ, - nekonvenþní – ke zmČnám kladných a záporných tokĤ dochází vícekrát.


5-7

Základní klasifikace projektĤ Podle vČcné náplnČ - nová výrobní zaĜízení, - nový produkt, - organizaþní zmČna (restrukturalizace…) - nová organizace (nové informaþní systémy,… s obtížnČ vyþíslitelnými pĜínosy), - nová firma – projekty koupČ firmy, - nové okolí (vývoj právních norem, Copyright © 2008 Eva Kislingerová ochrana zdraví…)

5-8

Základní klasifikace projektĤ Podle integrace projektu - na „zelené louce“; samostatnČ vyþlenČný mateĜský podnik… - v zavedeném podniku.


5-9

Postup práce 1. Odhad CFs (inflows & outflows) projektu. 2. Rizikovost aktiv a oþekávané CFs. 3. Determinanty k = WACC projektu. 4. Výpoþet NPV buć, nebo IRR. 5. Akceptace NPV > 0 a nebo IRR > WACC.


5 - 10

Základní postup Feasibility study (studie proveditelnosti) Investiþní fáze Provozní fáze


5 - 11

Základní techniky pro vyhodnocení investiþních projektĤ Metody statické – prĤmČrný roþní výnos, doba návratnosti, prĤmČrná procentní výnosnost, Payback Period Metody dynamické – Net Present Value (NPV) a Internal Rate of Return (IRR) Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 12

PĜíklad vzájemnČ zamČnitelných projektĤ (Mutually Exclusive Projects)

Most (L) x loć (S) oba projekty zajišĢují spojení. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 13

Projekt s Normal Cash Flow : Náklady (záporný CF) vystĜídán kladným penČžním tokem Jedna zmČna. Projekt s Nonnormal Cash Flow :

DvČ nebo více zmČn. Náklady (záporný CF), ale spojený s pozitivními CFs, pak náklady na ukonþení projektu. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 14

Co rozumíme pod pojmem pay back period?

Poþet let, za kolik se nám vrátí vynaložené náklady na realizaci projektu. Nebo, po jak dlouhou dobu neuvidíme z projektu „peníze“? Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 15

Payback pro Projekt L (PĜevážnČ záporné penČžní toky)

0

1

CFt -100 KumulativnČ-100 PaybackL

= 2


2

10 -90 +

30/80

2.4

60 100 -30 0

3 80 50

= 2,375 roku

5 - 16

Projekt S (Krátkodobý: CFs rychle kladné ) 0

1

1.6 2

3

CFt

-100

70 100 50

20

Kumul.

-100

-30

40

PaybackS

= 1 + 30/50 = 1,6 roku


0 20

5 - 17

Výhody Payback: 1. Poskytuje informace o riziku a likviditČ projektu. 2. Jednoduchost propoþtu a interpretace výsledkĤ. Nevýhody Payback: 1. Ignoruje þasovou hodnotu. 2. Ignoruje CFs pozdČjší penČžní toky. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 18

Diskontovaný Payback: Použijme diskontovaný penČžní tok CFs. 0

10%

1

2

3

10

60

80

CFt

-100

PV CFt

-100

9,09

49,59

60,11

Kumul.

-100

-90,91

-41,32

18,79

Diskont. payback

= 2

+ 41,32/60,11 = 2,7 roku

Návratnost investice pĜi 10 % za 2,7 roku. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 19

NPV: Souþet všech PV inflows a outflows. NPV

n

CFt . ¦ t t 0 1 k

Poþáteþní CF0 je záporný. n

NPV

¦ 1 k t 1


CFt

t

CF0 .

5 - 20

ZávČr pro Projekt L NPV? Projekt L: 0

10%

-100,00

1

2

3

10

60

80

9,09 49,59 60,11 18,79 = NPVL Copyright © 2008 Eva Kislingerová

NPVS = 19,98.

5 - 21

ZávČry pro metodu NPV NPV = PV inflows - IN = Kladné. Pravidlo akceptace ProjektĤ Jestliže NPV > 0. Vyberte mezi vzájemnČ zamČnitelnými projekty Ty, které nabízí vyšší NPV. PĜidávají vyšší hodnotu. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 22

Využití metody NPV, který z projektĤ bude pĜijat S nebo L?

Jestliže projekt S a L jsou zamČnitelné, pak vybereme projekt S neboĢ NPVs > NPVL . Jestliže S & L jsou nezávislé, pak akceptujeme oba; NPV > 0. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 23

Internal Rate of Return: IRR 0 CF0 Náklad

1

2

3

CF1

CF2 Inflows

CF3

IRR je diskontní míra, pĜi níž se projektované CF rovnají poþáteþním nákladĤm PV inflows = cost. Což je totéž NPV = 0. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 24

Posućme projekt L s využitím IRR? 0

IRR = ?

-100,00 PV1 PV2 PV3 0 = NPV

1

2

3

10

60

80

IRR: IRRL = 18,13% Copyright © 2008 Eva Kislingerová

IRRS = 23,56%

5 - 25

Doporuþení pro využití metody IRR

Jestliže IRR > WACC, pak projekt zabezpeþuje vyšší zhodnocení, než jsou náklady kapitálu – tím roste návratnost pro akcionáĜe. PĜíklad:

WACC = 10%, IRR = 15%. Profitable.


5 - 26

IRR - Pravidla pro pĜijetí projektu

Jestliže IRR > k, projekt realizovat. Jestliže IRR < k, projekt nerealizovat. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 27

Rozhodnutí o projektu S a L podle IRR

Jestliže S a L jsou nezávislé, pak akceptujeme oba. IRR > k = 10%. Jestliže S a L jsou zamČnitelné, pak vybereme S, neboĢ IRRS > IRRL .


5 - 28

ZnázornČní NPV Profilu Vypoþti NPVL a NPVS pro rĤznou diskontní míru – náklady kapitálu (k): k 0 5 10 15 20 Copyright © 2008 Eva Kislingerová

NPVL 50 33 19 7 (4)

NPVS 40 29 20 12 5

5 - 29

NPV (tis. Kþ)

k 0 5 10 Bod zvratu = 8,7% 15

60 50 40 30

20

20

NPVS 40 29 20 12 5

S

10

IRRS = 23,6%

L

Discount Rate (%)

0 0 -10

NPVL 50 33 19 7 (4)

5

10

15

20

23.6

IRRL = 18,1%


5 - 30

NPV a IRR vedou ke shodným závČrĤm:

NPV (tis. Kþ) IRR > k a NPV > 0 PĜijmout.

k > IRR a NPV < 0. NepĜijmout.

k (%) IRR Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 31

VzájemnČ se vyluþující projekty k < 8,7: NPVL> NPVS , IRRS > IRRL rozpor k > 8,7: NPVS> NPVL , IRRS > IRRL není rozpor

NPV L

S

k

8,7

k


IRRS

% IRRL

5 - 32

Internal Rate of Return POZOR!!! NezamČĖujte IRR, které je mČĜítkem efektivnosti investiþního projektu; jeho úroveĖ závisí výluþnČ na rozsahu a þasovém prĤbČhu penČžních tokĤ projektu s alternativními náklady kapitálu jsou standardem ziskovosti projektu, který používáme k výpoþtu hodnoty projektu. Alternativní náklady kapitálu jsou výsledkem pĤsobení kapitálových trhĤ. Je to oþekávaná míra výnosnosti nabízená ostatními aktivy se shodnou mírou rizika. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 33

Reinvestment Rate Assumptions

NPV pĜedpokládá opportunity cost of capital. IRR pĜedpokládá reinvestici pĜi IRR. Reinvest a opportunity cost, k, jsou realistiþtČjší,ale NPVje lepší metodou. NPV umožĖuje vybrat mezi dvČma vzájemnČ se vyluþujícími projekty. Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 34

VeĜejnČ prospČšné projekty Zabývá se projekty, které mají širší spoleþenský prospČch; obvykle stát, municipality,… Otázka, jsou „tradiþní metody využitelné“ Problém – kvantifikovat veĜejný zájem - efekty þasto nefinanþní, nehmotné povahy Problém diskontní míry, tzv. spoleþenské diskontní míry – rámcové doporuþení- buć poþítat podle tradiþních postupĤ WACC, pĜípadnČ provést korekci + 2% Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 35

VeĜejnČ prospČšné projekty Cost Benefit Analysis – CBA (analýza nákladĤ a pĜínosĤ) Podstata – podrobná analýza dopadĤ investice na zainteresované subjekty a snaha o pĜevod na hotovostní toky. Pak NPV nebo IRR


5 - 36

Financování investic Struktura rozvahy Vazby v rozvaze Co je financování ZpĤsoby financování z Vstup investora z BČžný úvČr z Emise obligací z Faktoring Shrnutí


5 - 37

Vazby v rozvaze Dlouhodobá pasiva financují dlouhodobá aktiva z pasiva – E, dlouhodobý D, þistý pracovní kapitál (obČžná aktiva – krátkodobé závazky) z ObČžná aktiva – zásoby, pohledávky, peníze Rozdílné „úroþení“ pasiv z E – akcionáĜi požadují návratnost investice z D – úroþené nebo neúroþené Vážené náklady na kapitál z WACC (weighted average costs of capital) z WACC = re* E/C + rd * (1-t) * D/C


5 - 38

Proþ nutno financovat Investice z vydám nyní, v budoucnu mi plynou pĜínosy z pĜíklad: založení spoleþnosti, nové stroje, reklamní kampaĖ, výzkum a vývoj Nesoulad mezi pĜíjmy a výdaji z výnosový cyklus z stavebnictví, maloobchod (Float) z organizaþní a administrativní dĤvody (vystavení fa, likvidace fa) z neefektivnost (valutace bankovních pĜevodĤ, poštovní pĜevody)


5 - 39

Co je to tedy financování Zabezpeþení dostatku zdrojĤ (hotovosti) pro poĜízení investic (v nejširším pojetí) Parametry financování: z cena zdrojĤ – úrok, poplatky, dividenda, podíl na zisku z þasový horizont návratnosti – splacení úvČru, návratnost investorovi z související závazky – zajištČní úvČru, smluvní ujednání v úvČrových smlouvách, …


5 - 40

Jak financovat Vlastní kapitál (E) z emise akcií z vklad mateĜské spoleþnosti z vstup investora (napĜ. venture capital) Cizí zdroje (D) z bČžný úvČr a jeho modifikace – ktk, revolving, ... z emise obligací – bČžná, konvertibilní, prioritní z faktoring, forfaiting z leasing – mimobilanþní forma z projektové financování z dodavatelé (odklad splatnosti) z odbČratelé (zálohy) Organizaþní opatĜení (float) Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 41

Vstup investora Nutný souhlas souþasných majitelĤ Zvýšení základního kapitálu Odkup akcií v majetku spoleþnosti Založení spoleþného podniku Finanþní investor, strategický investor Výhody

Nevýhody

• není pravidelný úrok, • investor mĤže pĜinést knowhow a trhy

• investor požaduje vyšší návratnost, • omezení kontroly nad spoleþností, • komplikovanČjší proces


5 - 42

BČžný úvČr Banka poskytuje prostĜedky (úþelovČ nebo neúþelovČ) Firma dává záruky a splácí Smluvní ujednání (covenants) Revolving, kontokorent Výhody

Nevýhody

• nízké náklady na zpracování, • flexibilní strukturování (prĤbČh splátkového kalendáĜe, výše splátek)

• pravidelný úrok, • nutné zajištČní, • omezení smluvními ujednáními (covenants)


5 - 43

Emise obligací Cenný papír, lze jej obchodovat Primární a sekundární obchody ZprostĜedkovatel emise

Výhody

Nevýhody

• není zajištČní • obligace lze pĜed splatností odkoupit na sekundárním trhu

• pravidelný úrok • vyšší náklady na zpracování • obvykle standardizovaná struktura


5 - 44

Faktoring Dodavatel, odbČratel, faktoringová spoleþnost (banka) Pohledávky se splatností do 1 roku (obvykle 14 – 90 dní) Výhody

Nevýhody

• minimum administrativy, • zajištČní jen postoupenými pohledávkami, • mĤže Ĝešit kreditní riziko (bezregresní faktoring), • mĤže Ĝešit kurzové riziko

• obvykle dražší než úvČr, • jen pro financování pohledávek, • financování jen þásti postoupených pohledávek (do 90%)


5 - 45

Shrnutí WACC Za každý zdroj financování je tĜeba „platit“ odmČnu Možnosti financování z Vlastní kapitál (E) – vstup investora z Cizí kapitál (D) – bČžný úvČr, obligace, faktoring z Mimobilanþní Organizaþní opatĜení Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 46

Shrnutí WACC Za každý zdroj financování je tĜeba „platit“ odmČnu Možnosti financování z Vlastní kapitál (E) – vstup investora z Cizí kapitál (D) – bČžný úvČr, obligace, faktoring z Mimobilanþní Organizaþní opatĜení Copyright © 2008 Eva Kislingerová

5 - 47 Náklady kapitálu (Cost of Capital)

CoC Cost of Capital rportfolia

rassets

CoC vážený prĤmČr výnosĤ investorĤ rĤzných cenných papírĤ vydávaných podnikem, tj. ALTERNATIVNÍ NÁKLADY KAPITÁLU PRO STÁVAJÍCÍ AKTIVA

rassets

WACC


D E rd re DE DE


re

ra D / E (ra rd ),

kde

ra

EBIT AKTIVA



D E Ed Ee DE DE

Ea

D E a (E a E d ) E

Ee

proþ akcionáĜi požadují vyšší výnos u zadlužené firmy Jestliže pak

Ed

0


Ee

Ea

Téma 6 ěízení pracovního kapitálu

Hotovostní cyklus Hotovost

Nákup

Inkaso

Zásoby materiálu, surovin, polotovarĤ

Pohledávky

Hotovostní cyklus

Prodej Expedice

Výroba

Zásoby nedokonþené výroby

Zásoby hotových výrobkĤ

Výroba

© KISLINGEROVÁ, EVA a kol

Aktivní a pasivní složka hotovostního cyklu Materiál

Nedokonþená výroba

Hotové výrobky

10 dní

20 dní

10 dní

Pohledávky 30 dní

Nutno financovat

Závazek

40 dní

30 dní

Hotovost 10 mil. Kþ

Hotovost > 10 mil. Kþ

• PrĤbČh hotovostního cyklu je mj. ovlivnČn charakterem výroby, technologií, zvyklostmi v odvČtví, vyjednávacími schopnostmi obchodních partnerĤ apod. © KISLINGEROVÁ, EVA a kol

ýistý pracovní kapitál Aktiva

• Pracovní kapitál (WC)

ROZVAHA

Stálá aktiva

Zásoby + Pohledávky + Finanþní majetek

Pasiva

Vlastní kapitál Dluh

• ýistý pracovní kapitál

kapitál (NCWC) Zásoby + Pohledávky

Pracovní kapitál

• Nefinanþní pracovní

Nefinanþní pracovní kapitál

WC – Krátkodobé závazky

ýistý pracovní kapitál

(NWC) ObČžná aktiva Zásoby Pohledávky

Finanþní majetek


Závazky z obchodního styku

Motivy držby složek WC Motivy Položka

Bezpeþnostní

Zásoby

Vykrývání výdejĤ nad rámec plánu (výroba, zákazník) nebo pĜi poruchách na stranČ pĜíjmu na sklad (dodavatel, výroba)

ýasový a objemový nesoulad mezi pĜíjmy a výdeji na skladČ (vstupĤ, výstupĤ, nedokonþené výroby)

Požadavek zákazníka držet minimální úroveĖ skladu

-

Bezhotovostní platby pro administrativní zjednodušení vypoĜádání obchodu

Financování þásti hotovostního cyklu zákazníka, konkurenþní boj mezi dodavateli

Hotovost

PotĜeba hradit splatné závazky bez ohledu na pĜíjmy od zákazníkĤ

ýasový a objemový nesoulad mezi pĜíjmy a výdaji

-

Závazky

-

Bezhotovostní platby pro administrativní zjednodušení vypoĜádání obchodu

Financování þásti hotovostního cyklu ze strany dodavatele, konkurenþní boj mezi dodavateli

Pohledávky

Provozní


Smluvní

Cíl Ĝízení pracovního kapitálu • Optimalizovat jeho výši s ohledem na obchodní a • • •

provozní potĜeby ěízení pracovního kapitálu spoþívá v Ĝízení jeho jednotlivých složek Koncept nulového nefinanþního pracovního kapitálu Role finanþního manažera – sledování a vyhodnocování vývoje – podnČcování zmČn


Vztah k hodnotČ firmy • Snížení objemu pohledávek a zásob uvolní hotovost

• Krátkodobé efekty: – úspora úrokových nákladĤ díky splacení þásti úvČrĤ – snížení nákladĤ na udržování pracovního kapitálu (vymáhání pohledávek, skladování, administrativa apod.)

• Dlouhodobé efekty: – vyšší investice do rozvoje podnikání zlepší postavení na trhu – vyšší tržby a vyšší zisk © KISLINGEROVÁ, EVA a kol

Téma 7 ěízení pohledávek

Obchodní strategie Politika Ĝízení pohledávek ěízení prodeje Smluvní vztah

Výnosový cyklus • PĜíklad výnosového cyklu ve spoleþnosti s hromadnou výrobou

Objednávka PĜíjem platby

• Úvodní nastavení ProvČĜení zákazníka

procesu Vymáhání

• Opakující se kroky

Expedice a fakturace

Evidence objednávky

Plánování výroby a výroba

© KISLINGEROVÁ, EVA

ěízení pohledávek • Prevence – – – –

limity dodavatelského úvČru platební podmínky pĜístup k novým zákazníkĤm fakturace a doklady potvrzující existenci pohledávek

• Vymáhání – metody úþinného inkasa pohledávek


Dodavatelský úvČr • Zkoumání bonity – metoda scoringu – zdroje dat

• Hloubka analýzy bonity • Stanovení limitu • ZajištČní dodavatelského úvČru – bankovní záruka – dokumentární akreditiv – zajištČní majitelem, tĜetí osobou nebo majetkem


Platební podmínky • Splatnosti faktur – platba pĜedem – prodej za hotové – standardní, nadstandardní splatnost

• Skonto za vþasnČjší platbu – 4/5, netto 50 odpovídá 32% p.a.


Vymáhání pohledávek • Metody vymáhání – – – – –

telefonický kontakt osobní kontakt písemné upomínky inkasní agentury soudní vymáhání, exekuce, konkurz

• Úroky z prodlení • Prodej pohledávky


Efektivnost Ĝízení pohledávek • Ukazatele – – – – –

Doba obratu pohledávek ýasová struktura pohledávek PrĤmČrná poskytnutá a skuteþná doba splatnosti Kalkulovaný úrok Úrokové þerpání marže

• Vazba na systém odmČĖování


Cash Management - nástroje a techniky -

© Eva Eva Kislingerová Kislingerová ©

Cash Management vymezení podstaty

zabezpeþení

penČžních prostĜedkĤ pĜi minimálních nákladech v požadované výši místČ þase Banka

Podnik

Ĝízení plateb

Ĝízení likvidity (vþetnČ denní)

stav a þerpání penČžních prostĜedkĤ

Ĝízení zásob, výrobního cyklu, pohledávek

informace o úþtech a fin. trzích

správa portfolia krátkodobých investiþních instrumentĤ © Eva Kislingerová

2

Cash Management struktura podpĤrný - správa upomínek, úvČrová politika, zajišĢování pohledávek, forfaiting

Obchodní úsek

devizový - hedging, smČrnice pro smČnu mezi spoleþnostmi ve skupinČ, mČnový netting

Treasury Management

PodpĤrný

Devizový

Cash

Kapitálový

kapitálový - úvČrová a investiþní politika, rizika

Management

cash - plánování likvidity, volných penČžních prostĜedkĤ, bankovní politika, CF

© Eva Kislingerová

3

Cash Management cíle

ěízení likvidity, výnosnosti penČžních pĜebytkĤ a rizik.

LIKVIDITA - schopnost podniku pokrýt penČžními prostĜedky své závazky v dané výši a požadovaném þase

zamezení držby nadbyteþných penČžních prostĜedkĤ a jejich investice do výnosnČjších aktiv

VÝNOSNOST = rentabilita (ROA, ROE) – ekonomický ukazatel efektivnosti hospodaĜení

s rĤstem výnosnosti roste riziko s rĤstem likvidity klesá výnosnost Î konflikt cílĤ © Eva Kislingerová

4

Cash Management cíle

RIZIKO

PODNIKATELSKÉ – soubor nebezpeþí podnikatelského neúspČchu, ohrožení finanþní rovnováhy

FINANýNÍ – vzniká, když finanþní toky a rizika nejsou Ĝízeny nákladovČ efektivnČ tak, aby byla zajištČna: Ž Ž Ž

dostateþná likvidita spoleþnosti Ĝízení finanþních rizik v souladu s cíli podniku možnost efektivního pĜevodu finanþních prostĜedkĤ na potĜebná místa

-------------------------------------------------------------------Ž Ž Ž

cenové riziko riziko likvidity úvČrové riziko

Podnik je schopen ovlivĖovat finanþní rizika pouze nepĜímo. © Eva Kislingerová

5

Nástroje Cash Managementu BANKOVNÍ ÚýTY + OPERACE

platby faktur pĜíjmy plateb splácení úvČrĤ zakládání depozit úhrady bankovních poplatkĤ vypoĜádání kreditních úrokĤ a úrokĤ z depozit úhrada úrokĤ z kontokorentního úvČru transakce na finanþních (pĜíp. kapitálových) trzích

Pro potĜeby financování vstupuje do CM pouze krátkodobé (provozní) financování – kontokorentní þi revolvingové úvČry © Eva Kislingerová

6

Cash Pooling pojem

soustĜećování pĜebytkĤ penČžních prostĜedkĤ na jednom úþtu v kombinaci s možností využívání kontokorentu

sdílení pracovního kapitálu optimalizace úrokových nákladĤ Ĝízení Cash Flow

centrální Ĝízení likvidity

decentralizované Ĝízení finanþní hotovosti © Eva Kislingerová

7

Systémy Poolingu s centrálním vedením úþtĤ na jednotlivých bankovních kontech systémy užité v rámci jedné právnické osoby þlenové skupiny pĜináší svá konta do poolu

Typy Cash Poolingu

reálný fiktivní tuzemský pĜeshraniþní (cross boarder) jednomČnový vícemČnový © Eva Kislingerová

8

Stav Cash Poolingu v ýR v rámci aktivit Cash Managementu všeobecný standard soustĜedČní penČžních prostĜedkĤ na hlavním bankovním úþtu firmy všeobecnČ jde o bankovní produkt

Podmínky užití obchodní jednotky ekonomicky propojených komplexĤ uzavĜení rámcové smlouvy kvĤli pĜístupu k Master Account definovány kreditní a debetní úrokové sazby dojednán stupeĖ úrokových sazeb mezi bankou a jednotlivými spoleþnostmi a spoleþnostmi navzájem © Eva Kislingerová

Typy Cash Poolingu v ýR reálný fiktivní multimČnový CP zahraniþní mČny

9

Fiktivní Cash Pooling (National Cash Pooling)

nedochází k fyzickému pĜevodu prostĜedkĤ, neexistuje tudíž Master Account zĤstatky úþtĤ se poolují za úþelem úrokové kompenzace všechny úþty musejí být v jedné bance v jedné þi více mČnách

výpoþet refundu

Î domácí fiktivní jednomČnový cash pooling

Hlavní úþet kontokorent

Î domácí vícemČnový cash pooling (pĜed fiktivní konsolidací zĤstatkĤ je nutné provést fiktivní swap)

Úþet 2

Úþet 1 kontokorent kontokorent Úþet 3 kontokorent


10

Fiktivní Cash Pooling NEVÝHODY

VÝHODY

udržení samosprávy pĜidružených spoleþností

žádné fyzické pĜevody

nízké poolingové náklady

rozšíĜení úþetní rozvahy

dohoda o kĜížové záruce nebo o kĜížovém zjištČní

zákon o konkurzním Ĝízení

požadavky na možnosti úvČru

nesluþuje penČžní hotovost

regulaþní omezení


11

Reálný Cash Pooling (Zero Balance, Target Balance)

denní konsolidace zĤstatkĤ všech úþtĤ skupiny na jednom vybraném Master úþtu a výpoþet úroku z jeho zĤstatku vyrovnání úþtĤ na nulu = Zero Balance vyrovnání úþtĤ na cílovou þástku = Target Balance

Podmínky fungování

úþty v jedné mČnČ výpoþet úroku z Master Account typ úroþení skupiny dle typu úroþení Master Account výsledek úroþení skupiny pĜipisován na Master Account srážková daĖ pouze z hlavního úþtu pĜi úrokové kompenzaci je suma v hrubé výši nelze aplikovat pokud jeden z podúþtĤ je spoĜící úþet © Eva Kislingerová

12

Reálný Cash Pooling jednosmČrný, dvousmČrný

Hlavní úþet

úþet 1

úþet 2

kontokorent

úþet 3

JednosmČrný reálný cash pooling (zero balance bez reversu)

DvousmČrný reálný cash pooling (zero balance s reversem) © Eva Kislingerová

13

Reálný Cash Pooling víceúrovĖový MateĜská spoleþnost Hlavní úþet cash poolingu

Skupinový limit = KTK úvČr (overdraft)

CP pĜevody „podskupina“ DceĜiná spol. 1 Vedlejší úþet 1

DceĜiná spol. 2 Vedlejší úþet 2

CP pĜevody

DceĜiná spol. 3 Vedlejší úþet 3

Intra-day limity

PĜíjmový Výdajový úþet úþet Intra-day limity

když má dceĜiná spoleþnost další dceĜiné spoleþnosti þi více úþtĤ v prvním kroku dochází k centralizaci na úrovni dceĜiné spoleþnosti, ve druhém pak na Master Account cash poolingu


14

Reálný Cash Pooling NEVÝHODY

VÝHODY

centrální kontrola zdrojĤ

redukce požadavkĤ na možnosti úvČru

vytváĜení mezifiremních pĤjþek

stínová administrativa

srážková daĖ

právní otázka

predikce cash flow

vysoké bankovní náklady

centralizované bankovní obchody


15

Reálný cash pooling – zero balancing – jednosmČrný

každá debetní transakce je financována z hlavního úþtu, každá kreditní transakce je vyrovnána ve prospČch hlavního úþtu

banka vyrovnává každý den zĤstatky úþtĤ na nulu Î úroky nejsou na tyto úþty pĜipisovány

celkový likvidní zĤstatek na Master Account

bČžné kontokorentní úþty shromažćovány na Master Account

v zemích bez úpravy fiskální politiky na úrovni skupiny se majitel Master Account stává de facto bankou pro skupinu administrativa, management systému... © Eva Kislingerová

16

Reálný Cash Pooling - dvousmČrný

cash pooling se zpČtným pĜevodem zĤstatkĤ na participující úþty zjednodušení Ĝízení vnitroskupinových úþtĤ u dceĜiných spoleþností nezĤstávají ležet ladem prostĜedky kreditní i debetní zĤstatky se bČhem end-of-day zpracování pĜevádí na hlavní úþet druhý den ráno je stejná þástka pĜevedena zpČt z hlavního úþtu na úþet vedlejší

Úþastníci smluv banka majitel hlavního úþtu majitelé jednotlivých vedlejších úþtĤ © Eva Kislingerová

17

Reálný Cash Pooling – dvousmČrný smluvní podklady

BANKA denní cash poolingové transfery výpoþet úroku k vypoĜádání vnitropodnikových úvČrĤ stanovení maximálního denního intra-day overdraft limitu pro každý vedlejší úþet HLAVNÍ ýLEN SKUPINY S OSTATNÍMI ýLENY smlouva o vzájemném poskytování penČžních prostĜedkĤ

úþel þerpání penČžních prostĜedkĤ, zpĤsob þerpání, maximální limit, ale i úroþení a splácení pĤjþky

MAJITEL HLAVNÍHO ÚýTU smlouva o kontokorentu – pro denní potĜeba hlavního þlena kreditní úroková sazba stanovena zpravidla jako O/N PRIBID minus marže © Eva Kislingerová

18

Reálný cash pooling – pĜeshraniþní vyrovnání zĤstatku na nulu/cílovou þástku

cross-border zero-balancing mezi úþty v EUR nebo mezi úþty v jiné mČnČ

úþty mohou náležet buć stejné nebo rĤzným právním jednotkám

úþty lze vést v poboþkách dané banky v rĤzných zemích popĜípadČ v nČjaké partnerské bance

pokud úþet náleží samostatné právní jednotce - majitel Master úþtu platí kreditní úrok za vnitroskupinový vklad a odvádí debetní úrok za vnitroskupinové pĤjþky

pĜi zero-balancing se celá úvČrová linka vztahuje k držiteli hlavního úþtu, ten se stává „in-house“ bankou pro skupinu © Eva Kislingerová

19

Cash Pooling ÚROýENÍ

úroþení skupiny – vyjadĜuje vztah celé skupiny k bance

fiktivní úroþení – popisuje výsledek úroþení daného úþtu bez úþasti v cash poolingu, výsledek se neúþtuje

vnitĜní zúþtování – výsledkem je urþení podílu daného úþtu na výsledcích skupiny 1. rozpoþítání úroku z hlavního úþtu na jednotlivé þleny skupiny 2. vypoĜádání interních pĤjþek Výsledkem výpoþtu úroþení je tzv. úroková stupnice.


20

Úroková kompenzace (pĜerozdČlení úrokĤ)

distribuce úrokových pĜíjmĤ nebo úrokových nákladĤ, kterými je zatížen Master úþet, na úþastnické úþty v rámci jedné mČny

aplikace kreditních i debetních sazeb úroþení úrokové rozdČlení mĤže provádČt i sama spoleþnost (napĜ. pĜi malém poþtu podúþtĤ) u fiktivního cash poolingu jsou generovány fiktivní úrokové výpisy


21

DaĖové aspekty cash poolingové struktury DAĕOVÁ POVINNOST úrok z cash poolingu je zdanitelným pĜíjmem v hrubé výši pro zúþastnČné subjekty cash poolu sražená daĖ se zapoþítává na celkovou daĖovou povinnost fiktivní cash pooling

banka odvádí srážkovou daĖ podle sazby danČ jednotlivých úþtĤ daĖ náleží všem zúþastnČným úþtĤm podle skuteþnČ pĜipsaných úrokĤ

reálný cash pooling

podúþty – úrok rozpoþítán v hrubé výši, srážková daĖ odvedena pouze z hlavního úþtu pokud je podúþet nerezident – platí smlouva o zamezení dvojího zdanČní (pokud není, tak dle zákona o daních z pĜíjmu)


22

DaĖové aspekty cash poolingové struktury RIZIKO Z HLEDISKA DANċ Z PěÍJMU Pro subjekty þerpající interní pĤjþku jsou nákladové úroky daĖovČ uznatelné. pĜevis dluhu

úhrn úvČrĤ problém nízké kapitalizace od spojených 4-násobek VK = neuznatelnost úrokových nákladĤ osob dlužníka v pĜípadČ „spojených osob“

ceny obvyklé mezi ekonomicky spojenými osobami – dodanČní výnosových úrokĤ z poskytnuté pĤjþky tomuto þelí všechny podnikatelské subjekty, nejde o znevýhodnČní spĜíznČných osob lze uvažovat o daĖové optimalizaci © Eva Kislingerová

23

DaĖové aspekty cash poolingové struktury

spoleþné ruþení úþastníkĤ poolingu – nákladové úroky z pĤjþky nejsou pĜi likvidaci spoleþníka daĖovČ uznatelné

výnos z cash poolingu není pĜesnČ upraven zákonem o DPH. Svým obsahem je pooling finanþní þinností a podle zákona o DPH ji lze považovat za osvobozená plnČní


24

Další typy Poolingu DVOUSTRANNÝ NETTING Systém umožĖující vyrovnávat mezi spĜíznČnými subjekty (i s tĜetími osobami) vzájemné závazky a pohledávky na netto bázi. BU platební toky dceĜinných spoleþností pĜed nettingem – na BU BU brutto bázi, denní platby, mnoho poplatkĤ. BU zavedení dvoustranného BU nettingu – vzor tokĤ stejný, snížení poþtu plateb (vzájemné zapoþítávání BU BU a platba jednou za zápoþtový cyklus), následné snížení výše BU poplatkĤ za skupinu © Eva Kislingerová

25

Další typy Poolingu MNOHOSTRANNÝ NETTING

princip stejný jako u dvoustranného nettingu

zavedeno jednotné zápoþtové centrum

BU BU

BU

uvnitĜ systému jsou provádČny platby pouze z / do zápoþtového centra

Zápoþtové centrum

BU

zápoþtové centrum sleduje zĤstatek každé jednotky a jednou za zápoþtové období dojde k vyrovnání úþtĤ


BU

BU

BU BU

26

Další typy Poolingu NETTING JEDNOMċNOVÝ NETTING pĜístupný všem spoleþnostem ve skupinČ pro platby v jedné mČnČ VÍCEMċNOVÝ NETTING úþastník musí oznámit zápoþtovému centru, která mČna je pro nČho transakþní, v ní pak na konci zápoþtového cyklu obdrží platbu Systémy pro netting jsou zĜízeny jako souþást systému treasury managementu nebo jakou souþást bankovních služeb.


27

Zavedení Nettingu, náklady Náklady na netting

Technologie

pĜístup na internet/intranet komunikace prostĜednictvím e-mailu propojení na elektronické bankovní systémy treasury management systém propojení na FX portál (efekt z velikosti) propojení na poskytovatele dat

náklady na zavedení softwarové náklady provozní náklady úþetní a právní aspekty náklady na outsourcing Nutno zvážit jednoduchost použití, potĜebu zpracování a vkládání dat, provČĜovací záznamy, automatické þi manuální zakládání složek a propojení.


28

Výhody z Nettingu

významné snížení poþtu devizových transakcí uvnitĜ skupiny, nižší náklady na konverzi snížení nákladĤ na platební styk, úrokové úspory snížení tzv. „floatu“ lepší platební disciplína snížení chybovosti díky párování plateb úspora administrativní práce lepší informace pro treasury ze zápoþtového centra generování reportĤ výhody pro pĜidružené spoleþnosti VČtšina výhod pĜichází již aplikací nettingového systému, pĜidružené náklady a pĜíjmy jsou však variabilní! © Eva Kislingerová

29

ZávČr pooling i netting - nástroje Ĝízení hodnoty firmy Efektivní uplatĖování vede ke snížení potĜeby dodateþných vnČjších zdrojĤ a snížení nákladĤ kapitálu PĜedpokladem pro jejich uplatnČní je vytvoĜení právního rámce, informaþní základny, vynaložení relativnČ vysokých jednorázových nákladĤ Cash


30

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA Eva Kislingerová

1

Struktura pĜednášky • Kapitálová struktura , danČ a hodnota • Náklady finanþní tísnČ • Finanþní rozhodnutí

2

Kapitálová struktura versus finanþní struktura • Finanþní struktura pĜedstavuje strukturu celopodnikového kapitálu, ze kterého je financován celý jeho majetek • Kapitálová struktura je tedy pouze þástí finanþní struktury

3

Kapitálová struktura a danČ Finanþní riziko – riziko pro akcionáĜe vyplývající ze zapojení cizích zdrojĤ do financování firmy. Financial Leverage – zvyšuje variabilitu výnosnosti pro akcionáĜe Interest Tax Shield- úrokový daĖový štít. DaĖová úspora vyplývá z možnosti zahrnout úroky do nákladĤ.

4

KAPITÁLOVÁ STRUKTURA definice • struktura dlouhodobého kapitálu (finanþních zdrojĤ), ze kterého je financován dlouhodobý majetek (tj. fixní majetek a trvalá þást obČžného majetku) • ze statického hlediska je zachycena v þásti rozvahy jako stav k urþitému datu 5

Hlavní složky kapitálové struktury a.s. VLASTNÍ KAPITÁL • • • • •

Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku HospodáĜský výsledek minulých let HospodáĜský výsledek úþetního období

DLOUHODOBÉ CIZÍ ZDROJE • • •

Rezervy dlouhodobého charakteru Dlouhodobé závazky (vþetnČ závazkĤ plynoucích z emise podnikových obligací) Dlouhodobé bankovní úvČry 6

Faktory ovlivĖující kapitálovou strukturu • Velikost podniku • StupeĖ mechanizace a automatizace • Rychlost obratu kapitálu (þím rychlejší obrat, tím menší kapitál) • Organizace odbytu (podnik s vlastní prodejní sítí vyžaduje vyšší kapitál) 7

Optimální množství kapitálu Podnik by mČl mít právČ tolik kapitálu, kolik potĜebuje, pokud tomu tak není, je 1. PĜekapitalizován – využití kapitálu je nehospodárné, v a.s. je emitováno více akciového kapitálu než je tĜeba 2. Podkapitalizován – podnik má málo kapitálu, což mĤže zpĤsobit poruchy v chodu podniku (stálá aktiva jsou kryta i krátkodobými závazky)

8

Kapitálová struktura a danČ PĜíklad – Vaše firma je plnČ financována vlastním kapitálem, tj. nemá žádné dluhy. Roþní cash flow pĜed úroky a zdanČním je 1 000 Kþ. DaĖ z pĜíjmu je 40 %. Máte možnost zmČnit financování tak, že polovina bude financována vlastním kapitálem a dále dluhem s 10 % úrokem. ÚvČr je 1 000 Kþ. 9

Kapitálová struktura a danČ PĜíklad – Vaše firma je plnČ financována vlastním kapitálem, tj. nemá žádné dluhy. Roþní cash flow pĜed úroky a zdanČním je 1 000 Kþ. DaĖ z pĜíjmu je 40 %. Máte možnost zmČnit financování tak, že polovina bude financována vlastním kapitálem a dále dluhem s 10 % úrokem. ÚvČr je 1 000 Kþ. Jen Equity 1/2 Debt EBIT Úrok pĜed daní

1 000 0

EBT 1 000 DaĖ 40%

400

Net Cash Flow

600

10

Kapitálová struktura a danČ PĜíklad – Vaše firma je plnČ financována vlastním kapitálem, tj. nemá žádné dluhy. Roþní cash flow pĜed úroky a zdanČním je 1 000 Kþ. DaĖ z pĜíjmu je 40 %. Máte možnost zmČnit financování tak, že polovina bude financována vlastním kapitálem a dále dluhem s 10 % úrokem. ÚvČr je 1 000 Kþ. Jen Equity 1/2 Debt EBIT

1 000

1 000

Úrok

0

100

EBT

1 000

900

DaĖ 40%

400

360

Net Cash Flow

600

540

11

Kapitálová struktura a danČ PĜíklad – Vaše firma je plnČ financována vlastním kapitálem, tj. nemá žádné dluhy. Roþní cash flow pĜed úroky a zdanČním je 1 000 Kþ. DaĖ z pĜíjmu je 40 %. Máte možnost zmČnit financování tak, že polovina bude financována vlastním kapitálem a dále dluhem s 10 % úrokem. ÚvČr je 1 000 Kþ. Jen Equity 1/2 Debt Celkové Cash EBIT 1 000 1 000 Flow Úrok 0 100 Jen Equity = 600 EBT

1 000

900

*1/2 Debt = 640

DaĖ 40%

400

360

(540 + 100)

Net Cash Flow

600

540

12

Kapitálová struktura PV daĖového štítu =

D x rD x Tc rD

= D x Tc

(perpetuita)

kde D je debt, cizí kapitál, rd – náklady na cizí kapitál (v %), Tc – daĖ z pĜíjmu.

13


D x rD x Tc rD

= D x Tc

(perpetuita)

PĜíklad DaĖová úspora = 1000 x (0,10) x (0, 40) = 40 Kþ

14


D x rD x Tc rD

= D x Tc

(perpetuita)

PĜíklad DaĖová úspora = 1000 x (0, 10) x (0, 40) = 40 Kþ PV 40 Kþ (perpetuita) = 40 / 0, 10 = 400 Kþ

15


D x rD x Tc rD

= D x Tc

(perpetuita)

PĜíklad DaĖová úspora = 1000 x (0, 10) x (0, 40) = 40 Kþ PV 40 Kþ (perpetuita) = 40 /0, 10 = 400 Kþ

PV daĖového štítu = D x Tc = 1000 x 0, 4 = 400 Kþ 16

Kapitálová struktura Hodnota firmy (Firm Value) = Hodnota firmy plnČ financované equity + PV daĖového štítu MM hodnota koláþe nezávisí na zpĤsobu jeho rozĜezání

17

Kapitálová struktura Hodnota firmy (Firm Value) = Hodnota firmy plnČ financované equity + PV daĖového štítu PĜíklad Jen Equity Value = 600 / 0, 10 = 6 000

18

Kapitálová struktura Hodnota firmy (Firm Value) = Hodnota firmy plnČ financované equity + PV daĖového štítu PĜíklad Jen Equity Value = 600 / 0,10 = 6 000 PV daĖového štítu = 400

19

Kapitálová struktura Hodnota firmy (Firm Value) = Hodnota firmy plnČ financované equity + PV daĖového štítu PĜíklad Jen Equity Value = 600 / 0, 10 = 6 000 PV daĖového štítu = 400

Hodnota firmy pĜi 1/2 Debt = 6 400 20

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ &výhoda podnikĤ) Relativní daĖová dluhu Relative Advantage Formula

( Debt x Equity )

1-TP (1-TPE) (1-TC) kde Tp je osobní daĖ z úroku jednotlivce, Tc – danČ z pĜíjmĤ podnikĤ, TpE- efektivní osobní danČ ze zisku z akcií jednotlivce.

21

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) Relativní daĖová výhoda dluhu (RDV) Relative Advantage Formula

( Debt x Equity )

1-TP (1-TPE) (1-TC) výhoda RDV> 1

Debt

RDV < 1

Equity

22

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) PĜíklad 1 Jen Debt

Jen Equity

PĜíjem pĜed zdanČním BTCP 1,00 mínus TC=0,46

0,00

Zisk po zdanČní BTP

1,00

DaĖ TP = 0, 5 TPE = 0

0,50

PĜíjem po zdanČní

0,50

23


Jen Equity

PĜíjem pĜed zdanČním BTCP1,00

1,00

mínus TC=0,46

0,00

0,46

PĜíjem po zdanČní BTP

1,00

0,54

DaĖ TP =0, 5 TPE=0

0,50

0,00


0,50

0,54

Rozdíl 0,04 výhoda pro Equity 24


Jen Equity

PĜíjem pĜed zdanČním BTCP1,00

1,00

mínus TC=0,46

0,00

0,46

Zisk po zdanČní BTP

1,00

0,54

DaĖ TP =0,5 TPE=0

0,50

0,00


0,50

0,54

RDV = 0,926 výhodnČjší Equity 25

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) PĜíklad 2 Jen Debt PĜíjem pĜed BTCP

1,00

mínus TC=0,34

0,00

PĜíjem BTP

1,00

DaĖ TP =0,28 TPE=0,21

0,28


0,72

Jen Equity

26


Jen Equity

PĜíjem BTCP

1,00

1,00

mínus TC=0, 34

0,00

0,34

PĜíjem BTP

1,00

0,66

Taxes TP =0,28 TPE=0,21 0,28

0,139


0,521

0,72

27


Jen Equity

Zisk BTCP

1,00

1,00

mínus TC=0, 34

0,00

0,34

PĜíjem po zdanČní BTP

1,00

0,66

DaĖ TP =0,28 TPE=0,21

0,28

0,139


0,72

0,521

RDV = 1,381 výhodnČjší Debt

28

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) • Dnešní RDV & Debt x Equity.

1-0,28 RDV =

(1-0,28) (1-0,34)

= 1,52

• Stará daĖ • PĜíklad daĖového systému USA

29

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) • Dnešní RDV & Debt x Equity.

1-0,28 RDV =

(1-0,20) (1-0,34)

= 1,36

• Nová sazba danČ

30

Kapitálová struktura& DanČ (jednotlivcĤ & podnikĤ) • Dnešní RDV & Debt x Equity. 1-0,28 RDV =

(1-0,20) (1-0,34)

= 1,36

Proþ nemohou podniky financovat jen dluhem? 31

Kapitálová struktura Struktura úrokových sazeb rd

Úrok

D E 32

Weighted Average Cost of Capital bez daní (tradiþní pĜístup)

r rE

WACC

rD D V

vþ. rizika bankrotu

33

Finanþní tíseĖ Náklady na finanþní tíseĖ – náklady vznikající v souvislosti se zkresleními, které pĜedcházejí bankrotu.

34

Náklady finanþní tísnČ Náklady na finanþní tíseĖ – náklady vznikající v souvislosti se zkresleními, které pĜedcházejí bankrotu. Market Value = Value pĜi plném Equity financov. + PV daĖového štítu - PV náklady na finanþní tíseĖ

35

Finanþní tíseĖ

Market Value firmy

Maximální hodnota firmy

Náklady tí¨seĖ na finanþní

PV daĖového štítu Hodnota zadlužené firmy

Hodnota nezadlužen é firmy

Optimální úroveĖ zadlužení

Debt 36

Hra akcionáĜĤ a vČĜitelĤ ¾Zkasíruj a uteþ! ¾Hra o þas! ¾Navnać a zatáhni smyþku! 37

Teorie kapitálové struktury 1. Klasická (tradiþní) teorie 2. Kompromisní teorie 3. Teorie hierarchického poĜádku 4. Teorie R.A.Brealeyho – S.C.Myerse 38

1. Klasická (tradiþní) teorie optimální kapitálové struktury

• založena na tom, že od urþité míry zadlužení celkové náklady zaþnou stoupat, tzv. verze „U“ kĜivky celkových nákladĤ kapitálu • za optimální kapitálovou strukturu považuje takové složení dlouhodobého kapitálu podniku, pĜi nČmž jsou prĤmČrné náklady kapitálu minimální WACC = rd (1-t) D/c+ re E/C

39

Optimální kapitálová struktura • kapitálová struktura pĜi níž jsou prĤmČrné náklady kapitálu minimální a tržní hodnota firmy proto maximální Náklady kapitálu v %

re

WACC

rd

c D/C optimální

D/C

rd = náklady dluhu D = dluh C = celkový kapitál re = náklady vlastního kapitálu WACC = prĤmČrné náklady kapitálu 40

Problémy pĜi uplatĖování teorie optimální kapitálové struktury v praxi:

a) Obtížnost zjištČní prĤmČrných nákladĤ

kapitálu, zejména pak nákladĤ vlastního kapitálu a tím i urþení optimálního pomČru dluhu a vlastního kapitálu b) Nutnost zohledĖovat pĜi volbČ kapitálové struktury i jiné faktory, nČž náklady kapitálu 41

Faktory, které je tĜeba zohlednit: • Velikost a stabilita realizovaného zisku (þím je vyšší realizovaný zisk a jeho stabilita, tím vyšší podíl dluhu mohou podniky používat) • Majetková struktura • OdvČtvové (oborové) standardy • Požadavky vČĜitelĤ • Postoje manažerĤ k riziku • Snaha o udržení kontroly nad þinností podniku (nČkteré firmy využívají radČji dluh þi prioritní akcie pĜednostnČ pĜed financováním pomocí nových kmenových akcií) 42

2. Kompromisní teorie kapitálové struktury

• chápe volbu kapitálové struktury jako kompromis mezi úrokovým daĖovým štítem a náklady finanþní tísnČ, které zvyšují prĤmČrné náklady kapitálu • za optimální považuje takové složení kapitálu, pĜi nČmž daĖový štít co nejvíce pĜevyšuje náklady finanþní tísnČ • zdĤrazĖuje však podstatný vliv výše a stability podnikového zisku a charakteru hmotných aktiv na úvahy o kapitálové struktuĜe 43

3. Teorie hierarchického poĜádku •

zkoumá kapitálovou strukturu z hlediska empirické analýzy chování finanþním manažerĤ, dochází k závČru o preferenci interních zdrojĤ (pĜedpokladem je stabilní dividendová politika)

•

podle této teorie uskuteþĖuje podnik financování svých dlouhodobých potĜeb v tomto poĜadí: interní zdroje (zadržený zisk) b. dlouhodobý úvČr, emise dlouhodobých obligací c. emise akcií a.

44

4. Teorie R.A.Brealeyho – S.C.Myerse Tato teorie doporuþuje respektovat þtyĜi dimenze: a)

DanČ – vedou k úrokovému daĖovému štítu

b)

Riziko – velké riziko by mČlo vést k menšímu zadlužení firmy

c)

Typ aktiv - firmy s pĜevahou nehmotných aktiv þi nelikvidních aktiv by si nemČly pĜíliš vypĤjþovat

a)

Finanþní volnost – tržní hodnota firmy závisí v delším období více na investiþních rozhodnutích (výbČr vhodného investiþního projektu), než na struktuĜe financování projektu

45

LITERATURA 1. Valach, J.Investiþní rozhodování a dlouhodobé financování. Praha, Ekopress 2001. 2. Brealey R. A., Myers S. C. Teorie a praxe firemních financí. Victoria Publishing, Praha 1992. 3. Kovanicová D. a kol. Finanþní úþetnictví v kontextu svČtového vývoje. Polygon, Praha 1999. 4. Wöhe G. Úvod do podnikového hospodáĜství. C. H. Beck, Praha 1995. 46

Téma 10 Dividendová politika Eva Kislingerová

Dividendová politika ěešení kompromisu mezi výplatou dividend (spotĜeba) a reinvestováním zisku zpČt do podniku. Dividendová politika je souþástí strategických rozhodnutí firmy. Rozhoduje valná hromada na návrh statutárních orgánĤ. MĤže být založena na: - dlouhodobČ stanoveném výplatním pomČru - konstantní úroveĖ nebo trvalý rĤst dividend - tzv. zbytková strategie

Dividendová politika Právní prostĜedí urþuje Obchodní zákoník, stanovy spoleþnosti. § 178 odst. 1 OZ – podnik nesmí vyplácet zálohy na podíl ze zisku § 178 odst. 2 písmeno a) konkretizuje podmínky výplaty ve vazbČ na základní kapitál a doplnČní rezervního fondu podniku; podíl na zisku nesmí být vyšší, než hospodáĜský výsledek snížený o rezervní fond, neuhrazené ztráty minulých let a o fondy vytváĜené ze zisku

Dividendové platby Cash dividenda – podíl akcionáĜe na zisku spoleþnosti vyplácený v hotovosti. Urþení rozhodného dne pro výplatu dividendy – valná hromada; seznam akcionáĜĤ. V pĜípadČ, že stanovy neurþí jinak, pak podle OZ výplata do tĜí mČsícĤ od konání valné hromady. Náklady spojené s výplatou nese podnik.

Základní formy dividend ~ PenČžní dividendy: a) konstantní velikost – stabilní úroveĔ b) periodické zmČny – výše se mČní v intervalech c) pevná závislost na výši zisku – konstantní výplatní pomČr d) pravidelné dividendy doplnČné event. pĜíplatkem v pĜípadČ dobrých hospodáĜských výsledkĤ

Základní formy dividend NepenČžní dividendy a) u akciových dividend mĤže jít o novou emisi krytou z nerozdČleného zisku (navýšení základního kapitálu pĜevodem z nerozdČleného zisku mĤže doprovázet tzv. štČpení akcií b) majetkové dividendy – nejþastČji podoba cenných papírĤ vlastnČných spoleþností a rozdČlených pĜímo mezi její akcionáĜe

LintnerĤv model LintnerĤv model pro dividendové platby (ýím jsou dividendy determinovány?) 1. Podniky mají dlouhodobČ stanovený výplatní pomČr; dividenda se mČní podle zisku. 2. ManažeĜi nemají rádi zmČny v úrovni dividend, proto dividenda závisí zþásti na hospodáĜském výsledku a zþásti na minulých dividendách. 3. ZmČny dividend dlouhodobČ sledují zmČny dlouhodobČ udržitelných výdČlkĤ; rĤst dividend je vnímán jako signál rĤstu ziskĤ. 4. ManažeĜi neradi snižují výplatu dividend – „vyhlazují výsledky“.

LintnerĤv model

DIV1

cílová dividenda cílový pomČr u EPS1

ZmČna dividend:

DIV1 - DIV0

zmČna cíle cílový pomČr u EPS1 - DIV0

LintnerĤv model ZmČna dividend:

DIV1 - DIV0

rychlost pĜizpĤsobení u cílová zmČna rychlost pĜizpĤsobení u cílový pomČr u EPS1 - DIV0

Dividendy a životní cyklus firmy fáze založení – obvykle podnik nevyplácí dividendy, pĜípadný zisk je reinvestován fáze expanze – obvykle fáze nároþná na potĜebný kapitál, zadržený zisk, významný zdroj rĤstu firmy fáze zralosti – typická vysokou výplatou dividend (nulový rĤst musí být kompenzován výplatou dividend) fáze poklesu – obvykle vysoké dividendy, ale klesající zisk

Ostatní faktory dividendové politiky dosažený hospodáĜský výsledek dostateþné pohotové prostĜedky (vazba na likviditu firmy) daĖové podmínky napĜ. smlouvy na þerpání bankovních úvČrĤ (mohou omezovat výplatu dividend za urþitých podmínek)

Téma 10 Výnosové metody (DCF)

Metody diskontu cash flow (DCF Discounted cash flow)

Filozofický základ Každé aktivum má vnitĜní hodnotu, která závisí na oþekávaném CF, riziku a rĤstu

Podstata Hodnota podniku je odvozena od budoucích výnosĤ generovaných podnikem

Nezbytné informace životnost aktiv odhad cash flow odhad diskontní míry pro výpoþet souþasné hodnoty

© KISLINGEROVÁ Eva

2

PĜedpoklady užití metod DCF 1. Kapitálové trhu jsou efektivní 2. Kapitálová struktura je tvoĜena pouze vlastním kapitálem, kapitálem akcionáĜĤ a kapitálem vČĜitelĤ 3. Existuje pouze daĖ z pĜíjmu 4. Podnik z pohledu going concern principu musí trvale investovat do výše odpisĤ, pak platí, že Odpisyt = Investicet + zmČna pracovního kapitálut © KISLINGEROVÁ Eva

3

Podstata diskontních metod n

PV

Ei , ¦ i i 1 (1 k )

kde: PV je souþasná hodnota,

n - poþet období ( i = 1, f), Ei – oþekávaný,projektovaný budoucí výnos v i obdobích,

k – diskontní míra (náklady kapitálu, resp. oþekávaná míra výnosu), i – poþet období.


4

Metody diskontu cash flow Základní problémy 1. Definice budoucích výnosĤ, tj. CO? budeme diskontovat; 2. ýím, tj. jakou diskontní míru použijeme? 3. Jaký model použijeme?


5

Definice budoucích výnosĤ 1. 2.

3.

4. 5.

Dividenda (Dividends, D) Free cash flow to the equity (FCFE) nČkdy oznaþované jako Net cash flow to the equity (NCFe); volný penČžní tok pro akcionáĜe Free cash flow to the firm (FCFF) nČkdy oznaþované jako Net cash flow to overall invested capital (NCFf); volný penČžní tok do firmy Net incom (after tax) þistý zisk po zdanČní Economic Value Added – ekonomická pĜidaná hodnota (EVA)


6

Kategorizace modelĤ DCF 1. Value of equity – hodnota vlastního kapitálu 2. Value of firm – hodnota firmy celkem; alternativnČ Value of Assets 3. Adjusted Present Value (APV)- hodnota firmy rozdČlená na þásti Každý penČžní tok vyžaduje diskontní míru odpovídající jeho rizikovosti!!!


7

Definice FCFF Free cash flow to the firm

WC - Working Capital

Volný penČžní tok pro akcionáĜe a vČĜitele

FCFF

EBIT u (1 - T) Odpisy - Investice - ' WC

Zisk pĜed úhradou daní a úrokĤ

Efektivní daĖová sazba


Pracovní kapitál = ObČžná aktiva Krátkodobé závazky

8

Definice FCFE Free cash flow to the equity

FCFE

ýistý zisk odpisy - Investice

- Zm ČZmpracovního kapitálu , Zm ČZmČnkapitálu v ČĜitelĤ

Volný penČžní tok pro akcionáĜe © KISLINGEROVÁ Eva

9

Definice EVA Economic Value Added

EVA = NOPAT - WACC kde

x

C,

EVA je ekonomická pĜidaná hodnota, NOPAT - provozní zisk po zdanČní, WACC - prĤmČrné náklady kapitálu, C - investovaný kapitál (akcionáĜĤ a vČĜitelĤ).


10

NOPAT Net Operating Profit After Tax

Do výpoþtu ukazatele EVA NOPAT = EBIT (1 - T), kde

EBIT je provozní hospodáĜský výsledek, pĜed úhradou daní a úrokĤ, T – daĖ z pĜíjmĤ.


11

Investovaný kapitál - C Propoþet odvozený od aktiv

Propoþet odvozený od pasiv

C = Stálá aktiva + þistý pracovní kapitál

C = Pasiva Krátkodobé závazky

Pozn. ýistý pracovní kapitál = ObČžná aktiva - krátkodobé závazky


12

WACC Weighted Average Cost of Capital

WACC = rd (1 - T) x D/C + re x E/C, kde rd jsou náklady na cizí kapitál, T- daĖ z pĜíjmu, D/C - podíl cizích zdrojĤ na celkovém investovaném kapitálu (C = D + E), E/C - podíl vlastního kapitálu na celkovém investovaném kapitálu, re - náklady na vlastní kapitál.


13

Definice penČžních tokĤ PĜedpokládá se, že penČžní toky jsou odvozovány od nezbytnČ nutných provozních aktiv! V pĜípadČ, že firma disponuje aktivy, která nesouvisejí s hlavní þinností, pak je nezbytné provést korekce: - penČžního toku, - aktiv, která jsou zahrnována do podstaty, - pasiv, aby odpovídala výchozímu zadání.


14

Výnosové metody - model EVA Základní tvar modelu T

V0

kde

EVAt C0 ¦ t ( 1 WACC ) t 1 t

C0 MVA0 ,

C0 je hodnota investovaného kapitálu k okamžiku ocenČní, EVA- ekonomická pĜidaná hodnota, WACC - diskontní míra rovna váženým nákladĤm na vlastní a cizí kapitál , MVA0 - suma hodnoty všech budoucích hodnot EVA.


15

Vzorce t n

Value of firm

FCFFt , ¦ t t 1 (1 WACC )

kde n je oþþekávan životnost aktiv, FCFF - volný penČenČ tok pro akcionáĜk a vČvČĜitev þase t , WACC - prĤrĤmČr náklady kapitálu (Weighted average cost of capital).


16

Vzorce Hodnota podniku celkem (Value of Asset)

f

Value of Asset

FCFFt ¦ t t 1 (1 WACC )

kde FCFF je projektovaný volný penČžní tok pro akcionáĜe a vČĜitele, WACC – prĤmČrné náklady kapitálu.


17

Konstantní rĤstový model Hodnota podniku

Value of Asset

FCFF1 (WACC g )

FCFF0 (1 g ) WACC g )

kde WACC je v setinném tvaru a platí, že je vČtší než g, g – tempo rĤstu, FCFF – projektovaný volný penČžní tok pro akcionáĜe a vČĜitele.


18

DCF FCFF Dvoufázový model

n

FCFFt TV , ¦ t t 1 (1 WACC )

V0

kde FCFF je volný penČžní tok pro vlastníky a vČĜitele, WACC – prĤmČrné náklady kapitálu, TV – pokraþující hodnota, TV =

FCFFn 1 x(1 WACC ) n WACC g n


19

2 fázový propoþet 1. fáze - þím prognóza kratší, tím vliv druhé fáze vyšší obecnČ - volíme takovou délku 1. fáze, ve které se stabilizují (CAP) - Copmetetive Adventage Period) období pro vyrovnání WACC na ROIC a) rĤst investic b) výnosnost investic c) obrat kapitálu d) rentabilita hrubé ziskové marže


20

2 fázový propoþet Faktory zvláštČ ovlivĖující délku 1. fáze: 1. charakter a struktura odvČtví 2. konkurenþní pozice podniku 3. délka výrobního cyklu V EVROPÉ - zpravidla 3 - 6 let, V USA - 5 - 20 let v ýR zpravidla 3 - 5 let


21

2. fáze

Likvidaþní hodnota - odhad odprodeje aktiv reprodukþní náklady - odhad nákladĤ vþ. nehmotného majetku P/E P/BV úþetní hodnota jinak © KISLINGEROVÁ Eva

22

Hodnota vlastního kapitálu (Value of Equity) f

FCFEt Value of Equity ¦ t 1 (1 re ) kde FCFE je projektovaný volný penČžní tok pro akcionáĜe, re - diskontní míra,


23

Konstatní rĤstový model (GORDONUV) pro hodnotu vlastního kapitálu

Value of Equity

FCFE1 ( re g )

FCFE 0 (1 g ) (re g )

kde re>g.


24

Hodnota firmy celkem model s ekonomickou pĜipadnou hodnotou f

Value of Asset C 0 MVA

EVAt C0 ¦ t ( 1 WACC ) t 1

kde C0 je velikost investovaného kapitálu, souþet E+D, MVA – hodnota pĜidaná trhem (Market Value Added), EVA – projektovaná ekonomická pĜidaná hodnota, WACC – prĤmČrné náklady kapitálu, t – poþet období projekce. © KISLINGEROVÁ Eva

25

Dividendový diskontní model (DDM)

f

P0

Dt

¦ (1 r ) t 1

t

D1 D2 ... 2 (1 r ) (1 r )

kde D je projektovaná dividenda, r – diskontní míra.


26

Konstatní rĤstový model (Growth model) Jestliže pĜedpokládáme, že dividenda D0 poroste oþekávaným tempem rĤstu g a oþekávaná míra výnosu bude v þase na konstantní úrovni r. Pak zapíšeme symbolicky:

P0

D0 (1 g ) re g

D1 ; r² g re g


27

Dvoufázový dividendový diskontní rĤstový model

ª 1 Dt Dn 1 º x ¦ » « t t 1 (1 re ) ¬ (1 re ) re g ¼ n

P0


28

Hodnota prioritních akcií

Value of Preferred Stock P0

D ps r ps

kde Dps projektovaná prioritní dividenda, rps požadovaná míra výnosu prioritních dividend.


29

VZORCE Adjusted present Value (APV) APV = hodnota equity + PV TS + oþekávané náklady finanþní tísnČ Kde

hodnota equity je

( EBIT rd D)(1 t ) , re kde EBIT je zisk pĜed úroky a zdanČním, rd jsou náklady na kapitál vČĜitelĤ, D - kapitál vČĜitelĤ, t - efektivní daĖová sazba.

TS – tax shield (rdD/rd), kde rd jsou náklady na cizí kapitál, D je kapitál vČĜitelĤ. © KISLINGEROVÁ Eva

30

Determinanty: variabilita rĤstových mČr n

Gg kde

Gg

2 g g ( ) ¦ t t 1

n

,

je smČrodatná odchylka gt

gt - tempo rĤstu EPS v roce t

g-

tempo rĤstu v n letech

n - poþet let © KISLINGEROVÁ Eva

32

malé firmy - rĤst v intervalu 10 - 15% velké firmy - ustálení rĤstu pro cyklické firmy výpoþet

tempa

•signály z Ĝad auditorĤ •nedostateþná integrita •mimoĜádné vlivy


33

Stanovení tempa rĤstu g Historické míry rĤstu - aritmetický prĤmČr - geometrický prĤmČr - lineární model apod.


34

Stanovení tempa rĤstu g Rok

EPS

Tempo rĤstu v (%)

1

0,66

0

2

0,90

36,36

3

0,91

1,11

4

1,27

39,56

5

1,13

-11,2

6

1,27

12,039


35

Stanovení tempa rĤstu g PrĤmČrné tempo rĤstu: Aritmetický prĤmČr = (36,36+1,11+39,56-11,02+12,39)5 = 15,68 % Geometrický prĤmČr = (1,27,066)1/51=13,99 %


36

Stanovení tempa rĤstu g B) názor analytikĤ Krátkodobé a dlouhodobé výhledy. Východisko – informace o firmČ, - informace o makroekonomické situaci, - konkurenci - ostatní „mČkké“ informace o firmČ Úþetní závČrky vþ. auditu a daĖového pĜiznání


37

Stanovení tempa rĤstu g C)odvození tempa rĤstu od vnitĜních, tzv. fundamentálních pĜedpokladĤ -

vnitĜní míra rĤstu (max. rĤst bez dodateþných zdrojĤ) odvozuje se od rentability vlastního kapitálu a aktivaþního pomČru g = ROE ( 1 – dividenda /þistý zisk na akcii) - udržitelná míra rĤstu se odvozuje od rentability vlastního kapitálu a kapitálové struktury g = (1-DIV/EPS) (ROA + D/E[ROE - i(1-t)]


38

APLIKACE A OMEZENÍ METOD DCF Metoda DCF je jednou z elementárních metod využívaných investory a manažery Firmy mající tČžkosti – lze aplikovat, ale musí být reálný pĜedpoklad, že záporné penČžní toky v souþasnosti budou pĜekonány a bude naplnČn going concern princip Cyklické firmy – problém vzniká ze základní charakteristiky, závislosti na hospodáĜských cyklech. Pak je nezbytné, aby v odhadu bylo zahrnut celý cyklus! © KISLINGEROVÁ Eva

39

APLIKACE A OMEZENÍ METOD DCF Firmy procházející restrukturalizací – jedná se o firmy, které obvykle prodávají aktiva, mČní kapitálovou strukturu a dividendovou politiku. Obtížný je zde jak odhad cash flow, tak i rizika. ZmČny musí být promítnuty do všech vstupních parametrĤ. © KISLINGEROVÁ Eva

40

APLIKACE A OMEZENÍ METOD DCF Firmy mající patenty nebo licence– firmy mající patenty, licence apod. nelze ocenit jen tradiþní metodou DCF, neboĢ cash flow je obtížnČ prognózovatelné. VhodnČjší je využít ocenČní patentu nebo licence na volném trhu a k tomu pĜiþíst souþasnou hodnotu budoucích cash flow. © KISLINGEROVÁ Eva

41

APLIKACE A OMEZENÍ METOD DCF Firmy neobchodované na kapitálovém trhu – nejvČtším problémem u tČchto firem je mČĜení rizika, které musí být obsaženo v diskontní míĜe. Východisko nám poskytuje porovnání s firmami veĜejnČ obchodovanými.


42

Základní faktory tvorby hodnoty- pĜíklady modelu FCFF a) b) 1. 2. 3. 4.

vnČjší vnitĜní volný penČžní tok náklady kapitálu tempo rĤstu doba mimoĜádného rĤstu © KISLINGEROVÁ Eva

43

Možnosti zvýšení hodnoty podniku prostĜednictvím rĤstu Více investiþních projektĤ

Akvizice

Oþekávané tempo rĤstu >g @ Rentabilit a kapitálu u Míra reinvestic

Zvýšení obratu kapitálu

Zvýšení provozní marže


44

Možnosti zvýšení hodnoty podniku snížením nákladĤ kapitálu Snížení provozní páky

Snížení default risk

E D WACC rd u (1 - t) re DE DE

PrĤmČrné náklady na kapitál


ZmČna finanþního mixu

45

Možnosti zvýšení hodnoty podniku rĤstem FCFF Divestice aktiv se záporným EBIT Zvýšení provozní ziskové marže

FCFF

Prodloužení životnosti aktiv

EBIT u (1 - t) Odpisy - Investice - Working Capital

Transfer cenový

Transfer firmy do daĖovČ ménČ nároþných teritorií


Zvýšení úþinnosti Working Capital management a cash-to cash management

46

Shrnutí Metody diskontu cash flow jsou v praxi nejužívanČjšími metodami. Správnost propoþtu závisí na pĜedpokladech odhadu, informacích a na sladČní rizikovosti þitatele a jmenovatele. Každý závČr o hodnotČ musí být opatĜen datem ke kterému byl zpracován. © KISLINGEROVÁ Eva

47

Zdroj

DAMODARAN, Aswath Security Analysis for Investment and Corporate Finance. New York : John Wiley & Sons 1994, Inc. ISBN 0-471-30465-4. DAMODARAN, Aswath The Dark Side of Valuation. New York : John Wiley&Sons 2001. ISBN 0-13040652-X. DAMODARAN, Aswath Investment valuation. Tools and Techniques for Determinig the Value of Any Asset. Revised and Updated Second Edition. New York : WILEY FINANCE 2002. ISBN4-471-41490-5. FOTR JiĜí-SOUýEK Ivan: Podnikatelský zámČr a investiþní rozhodování. Praha, Grada Publishing 2005, 356 str. ISBN 80-247-0939-2 WEST, Thomas,L.-JEFFREY, D., Jones Handbook of business Valuation.New York : John Wiley & Sons 1992, Inc. ISBN 0-471-53755-1. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. Praha : C. H. Beck 2004. ISBN 80-7179-802-9. KISLINGEROVÁ, Eva – HNILICA, JiĜí Finanþní analýza. Praha : C. H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3. LIŠKA, Václav – VINŠ, Petr Rating. Praha : C. H. Beck 2005. ISBN 80-7179-807-X

MAěÍK, Miloš a kol. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceĖování podniku. Praha :Ekopress 2003. ISBN 80-86119-57-2. POLÁýEK, Bohumil – ATTL, Jan Posudek znalce a podnik. Praha : C. H. BECK 2006. ISBN 80-7179-5038. PRATT, Shannon P. – REILLY, Robert,F. – SCHWEIHS,Robert,P. The Analysis and Appraisal of Closely Held Companies. Fourth edition.New York :McGraw-Hill 2000. ISBN 0-07-135615-0. EVALENT – programový produkt – hodnota firmy s využitím výnosových metod diskontu cash flow vþ. analýzy citlivosti (www.arkontakt.cz)


48

Informaþní zdroje

ckom.cz znalci-komora.org/znalec.html Standardandpoors.com Moodys.com TEGoVA.org Damodaran.com


49

VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU

José Martího 2, 162 00, Praha 6 Tel.: +420 841 133 166 [email protected]

www.vsem.cz

EDICE STUDIJNÍ TEXTY VŠEM VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Recommend Documents