STRATEGIE A STRATEGICKÁ ANALÝZA
2007
V Y S O K Á
EDICE STUDIJNÍ TEXTY
Š K O L A
E K O N O M I E
A
M A N A G E M E N T U
ȱȱ ȱ 7JMJBN;ÈUIVSFDLâ
VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU
Principy segmentace vnčjšího a vnitĝního prostĝedí podniku Jak vypadá MIKROPROSTěEDÍ podniku? Jak vypadá MAKROPROSTěEDÍ podniku ? Jaké jsou principy segmentace? Marketingové prostĜedí spoleþnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivĖují schopnost podniku se rozvíjet a udržovat úspČšné transakce a vztahy se svými cílovými zákazníky
Mikroprostĝedí • • • • • •
spoleþnost dodavatelé marketingoví zprostĜedkovatelé zákazníci konkurence veĜejnost
S-W analýza (slabé a silné stránky firmy)
Marketingoví zprostĝedkovatelé • • • •
obchodní zprostĜedkovatelé skladovací a pĜepravní firmy agentury marketingových služeb finanþní zprostĜedkovatelé
Zákaznické trhy • • • • •
spotĜebitelské trhy prĤmyslové trhy pĜekupnické trhy vládní a nevýdČleþné trhy mezinárodní trhy
Makroprostĝedí • demografické prostĜedí • ekonomické prostĜedí • pĜírodní prostĜedí • technologické prostĜedí • politické prostĜedí • kulturní prostĜedí O-T analýza (analýza pĜíležitostí a hrozeb) Vzájemné skloubení: SWOT
Další používané analýzy PEST - politické, ekonomické, sociální a technologické vlivy Porterova analýza pČti sil a) pozice mezi konkurenty = „jízdní prostor“ b) síla zákazníkĤ c) síla dodavatelĤ d) hrozba novČ vstupujících na trh e) hrozba substituce výrobkĤ a služeb
Výbčr trhĥ v cíleném marketingu Poznání segmentĤ trhu a následná pĜíprava nabídky - proces zahrnuje a) segmentace trhu: rozþlenČní trhu na relativné homogenní skupinky b) pokrytí trhu - vyhodnocení segmentĤ a výbČr tČch, kde se budu snažit získat co nejvČtší podíl c) tržní pozice - prostĜedek, jak firma tlumoþí odlišným skupinám fakt, že jsou pro nČ pĜipraveny „programy“ splĖující jejich potĜeby
Principy segmentace A. PĜíklad trhu se tĜemi segmenty
B. PĜíklad trhu se šesti segmenty
Principy segmentace Jaký segment je ideální? • segmenty navzájem velmi odlišné (vnČjší heterogenita) • “uvnitĜ” co nejvíce podobné (vnitĜní homogenita) Výhody segmentace • zvyšování tržeb • pružnČjší reakce na zmČny v tržní poptávce • snížení nebezpeþí konkurenþních válek • úþelnČjší vynaložení fin. prostĜedkĤ
Podmínky úÿelné segmentace Rozsah segmentu (po zapoþtení všech nákladĤ spojených s uskuteþĖováním oddČleného marketingu je pro podnik výhodnČjší než pĤsobit na trhu masovém) Odezva na podnČty marketingu (odezva zákazníkĤ na uplatnČní rozdílných taktik a nástrojĤ se podstatnČ odlišuje; napĜ cena - zákazníci jsou pĜipraveni platit v úzkém, ale v podstatČ stejném rozmezí)
Stanovení pozice produktu stanovení pozice = vyjádĜením místa produktu mezi ostatními produkty = firma se stylizuje do role, ve kterém chce být spotĜebitelem vidČna • dle zvláštních vlastností produktu • dle výhod, které produkt pĜináší spotĜebiteli, zpĤsob Ĝešení zákazníkových problémĤ • dle uživatelské kategorie • stanovení pozice disociací
Stanovení pozice produktu (mýdla) HodnČ zvláþĖující • Tone
• Zest
7 4
• Lever 2000
• Dove 2 5
• Safeguard • Lux
Neparfémované
8
Parfémované
3
1 • Lava
“Product Space”
6 Representing Consumers’ Perception for Different Brands of Bar Soap Málo zvláþĖující
• Dial • Lifebuoy
Analýza konkurenþního prostĜedí PorterĤv 5F model
ProstĜedí organizace
Externí analýza Externí analýza se zabývá rozborem skuteþností z okolí firmy se zásadnČjším vlivem na její þinnost. Konkurenþní odvČtví – zkoumáme ho v pĜímé návaznosti na analýzu odvČtví, pĜiþemž do popĜedí zájmu se nyní dostávají konkurenþní síly. I firma ve velmi atraktivním odvČtví se totiž pĤsobením tČchto sil mĤže dostat do vážných potíží.
Externí analýza Nejbližším konkurenþním okolím firmy je vČtšinou odvČtví, ale nČkdy mĤže být vymezeno i úžeji, napĜíklad pomocí strategických konkurenþních skupin. NČkdy mají konkurenþní síly svĤj zdroj i mimo dané odvČtví, napĜíklad v substitutech z jiných odvČtví.
Michael E. Porter Michael Porter je autorem 15 knih a více než 50 þlánkĤ. Jeho kniha s názvem „Competitive Strategy: Techniques for Analyzing Industries and Competitors“ (Konkurenþní strategie: techniky pro analýzu odvČtví a konkurentĤ) je nejvýznamnČjším dílem v této oblasti.
Michael E. Porter V roce 1969 absolvoval s vyznamenání na Princeton University v oboru letecké a strojní inženýrství a získal titul B.S.E. Ve vzdČlávání pokraþoval na Harvard Business School, kde získal titul M.B.A. s vyznamenáním, a na Harvard University, kde absolvoval doktorský program v oboru podniková ekonomie s titulem Ph.D. Michael Porter zaþal vyuþovat na Harvard Business School v roce 1973 a stal se jedním z nejmladších profesorĤ s doživotním jmenováním na této instituci. President Reagan jmenoval profesora Portera do Presidentské komise pro konkurenceschopnost prĤmyslu, kde pĤsobí jako pĜedseda výboru pro strategii. Angažuje se v oblasti ekonomické politiky, kde spolupracuje s Kongresem, podnikatelskou sférou a vládami nejrĤznČjších státĤ vþetnČ Indie, Nového Zélandu, Kanady a Portugalska.
PorterĤv 5F model UmožĖuje popsat a pochopit podstatu konkurenþního prostĜedí a vytvoĜit informaþní základnu pro rozhodování o tvorbČ konkurenþní výhody podniku. PorterĤv model pČti sil þasto doplĖovaný nákladovými ĜetČzci, které ukazují, které firmy jsou v dobré pozici pro konkurování cenou a naopak, které jsou zranitelné pĜi pĜípadném cenovém útoku.
PorterĤv 5F model Základní myšlenkou tohoto modelu je to, že výnosnost odvČtví není funkcí toho, jak výrobek vypadá nebo jaká byla použita technologie, ale je funkcí struktury odvČtví. Model nám tedy pomáhá definovat, nalézt a udržet si konkurenþní výhodu v pĜíslušném odvČtví, kde konkurenþní síly svým specifickým zpĤsobem ovlivĖuje intenzitu konkurence uvnitĜ daného odvČtví.
PorterĤv 5F model NovČ vstupující
hrozby kupní
kupní
Konkurenþní prostĜedí
Dodavatelé síla
Zákazníci síla
hrozby
Substituty a komplementy
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Hrozby vstupu nových úþastníkĤ znamenají, že díky rostoucímu poþtu subjektĤ uvnitĜ konkurenþního prostĜedí se zároveĖ zvyšuje také intenzita konkurence v tomto prostĜedí. Mohou zde tedy vyvstat bariéry vstupu do odvČtví v následujícím þlenČní: • úspory z rozsahu • diferenciace produktu, • kapitálová nároþnost • pĜechodové náklady, • pĜístup k distribuþním nákladĤm, • nákladové znevýhodnČní • vládní a jiné zásahy.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Úspory z rozsahu – jde o snížení jednotkové ceny produktu v závislosti na zvyšování celkového objemu produkce za urþité období. Úspory z rozsahu odrazují nové úþastníky tím, že je nutí, aby buć vstoupili na trh s velkým rozsahem výroby a riskovali silnou reakci ze strany stávajících firem, anebo s malým rozsahem produkce, a pocítili tak cenové znevýhodnČní, což je pro nČ stejnČ nežádoucí.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Úspory z rozsahu PĜekážka vstupu, daná úspory z rozsahu výroby, vzniká také, když existují úspory z titulu vertikální integrace. Zde musí novČ vstupující firma vstoupit v celém rozsahu integrace, anebo þelit nevýhodČ vyšších nákladĤ. PĜítomnost úspor z rozsahu vždy zvýhodĖuje velké firmy. Úspor z rozsahu je možné dosáhnout nČkolika zpĤsoby, napĜíklad: • sdílením þinností, • podílem na nehmotných aktivech (know-how, obchodní znaþka), • v þinnostech zahrnujících výrobní procesy pĜinášející vedlejší produkty
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Diferenciace produktu – znamená, že zavedené firmy mají své zavedené znaþky a vČrnost zákazníkĤ anebo jednoduše z toho, že jsou v odvČtví mezi prvními. Diferenciace vytváĜí pĜekážku vstupu, neboĢ nutí novČ vstupující firmy k vysokým výdajĤm na pĜekonání existující loajality zákazníkĤ.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Kapitálová nároþnost – nutnost investovat velké finanþní þástky jako podmínka konkurenceschopnosti vytváĜí vstupní pĜekážku, zejména je-li nezbytné investovat do riskantní a nenávratné poþáteþní reklamy nebo do výzkumu a vývoje. Kapitál mĤže být nezbytnČ nutný nejen na nákup výrobních zaĜízení, ale rovnČž na získání dĤvČry zákazníka, na nákup zásob nebo krytí poþáteþných ztrát.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Náklady pĜechodu – jsou jednorázové náklady, jež musí vynaložit kupující, pĜecházející od produkce jednoho dodavatele k produkci jiného dodavatele. Tyto náklady mohou zahrnovat prostĜedky na pĜeškolení zamČstnancĤ, na nákup jiného doplĖkového zaĜízení,náklady a þas, potĜebné k otestování a zhodnocení nového zdroje, potĜebu technické pomoci. Jsou-li náklady pĜechodu vysoké, musejí novČ vstupující nabídnout podstatné zlepšení v cenČ nebo v kvalitČ produkce, aby zákazník zmČnil dodavatele.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ PĜístup k distribuþním kanálĤm - pĜekážky vstupu pro novČ vstupujícího mĤže tvoĜit i potĜeba zajistit distribuci vlastní produkce. ýím jsou velkoobchodní nebo maloobchodní kanály pro daný produkt omezenČjší, tím více je existující konkurenti svírají a tím tČžší je vstup do odvČtví. NČkdy je tato pĜekážka vstupu tak vysoká, že k jejímu pĜekonání musí nová firma vytvoĜit zcela nový distribuþní kanál.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Nákladové znevýhodnČní nezávislé na rozsahu – zavedené firmy mohou mít takové zvýhodnČní v nákladech, jehož nemohou dosáhnout potenciální novČ vstupující firmy, nehledČ na jejich velikost a dosažené úspory v rozsahu. Rozhodující výhody jsou spojeny s vlastnictvím technologie výroby, výhodný pĜístup k surovinám, výhodná poloha, vládní subvence, znalostní a zkušenostní kĜivka. Nezbytnou podmínkou je, aby šlo o zkušenost jako vlastnictví, které nemĤže získat konkurent ani potenciálnČ novČ vstupující firma
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ Vládní politika – vláda mĤže limitovat, þi dokonce uzavĜít vstup do odvČtví pomocí takových nástrojĤ, jako jsou udČlování licencí nebo omezení pĜístupu k surovinám. SkrytČjšími nástroji vládního omezování nových vstupĤ jsou závazné normy – enviromentální hledisko.
Hrozby vstupu nových úþastníkĤ • PĜekážky vstupu se mohou v þase mČnit. • KromČ pĜekážek vstupu mĤže ovlivnit vstup potenciálnČ novČ vstupujícího obava z reakce stávajících konkurentĤ. • Podmínky vstupu do odvČtví lze shrnout v cenČ odrazující od vstupu. • Hrozba nových vstupĤ do odvČtví mĤže být vylouþena jestliže se stávající firmy rozhodnou nebo jsou konkurencí donuceny k tvorbČ cen pod hladinou ceny odrazující od vstupu.
Hrozby ze strany substituþních a komplementárních produktĤ Jsou dány tím, že þím vyšší bude tlak ze strany substitutĤ a þím nižší ze strany komplementĤ v daném odvČtví, tím vyšší bude intenzita konkurence v odvČtví. Substituþní produkty, které si zasluhují nejvČtší pozornost, jsou ty, kterým jejich zlepšující se cenová pozice umožĖuje pĜiblížit se produkci odvČtví, nebo jsou vyrábČny odvČtvími, jež dosahují vysokého zisku. Identifikování substitutĤ znamená vyhledávání jiných produktĤ, které mohou splnit tutéž funkci jako produkt daného odvČtví.
Hrozby ze strany substituþních a komplementárních produktĤ Substituty jsou v teorii spotĜebitele takové dva statky, u kterých mĤže spotĜebitel snadno zamČĖovat spotĜebu jednoho spotĜebou druhého. SpotĜebitel reaguje na zmČny cen substitutĤ – pokud se zvýší cena jednoho statku, zvýší poptávku po druhém statku. KĜížová elasticita poptávky je u substitutĤ kladná. Pro mnohé lidi jsou takovými substituty napĜíklad rohlík a houska – je jim v zásadČ jedno (i když rozlišují mezi variantami), jestli posnídají jedno nebo druhé.
Hrozby ze strany substituþních a komplementárních produktĤ Komplementy jsou v teorii spotĜebitele takové dva statky, u nichž ze spotĜeby jednoho vyplývá spotĜeba druhého (doplnČk). SpotĜebitel pak reaguje na zmČny cen komplementu: pokud se zvýší cena jednoho statku, omezí poptávku po druhém statku. KĜížová elasticita poptávky je u komplementĤ záporná. PonČkud umČlým pĜíkladem dokonalého komplementu je levá a pravá bota. Komplementární vztah ale nemusí být (a vČtšinou není) symetrický.
Hrozby ze strany substituþních a komplementárních produktĤ Substituce z pohledu nČkolika podob: • Hrozba substituce produktu produktem • Hrozba substituce potĜeby (vyšší kvalitou) • Hrozba generické substituce • Hrozba absolutní substituce (zmČna návykĤ)
Síla dodavatelĤ a odbČratelĤ. Dalšími zásadními faktory v modelu jsou síla dodavatelĤ a odbČratelĤ. • Zvyšuje-li se závislost spoleþnosti na jednom dodavateli nebo odbČrateli, dochází k prudkému rĤstu kupní síly dodavatele þi odbČratele. • ýím vyšší budou úrovnČ kupní síly, tím nastane vyšší intenzita konkurence v odvČtví. Zde je tedy nutné prozkoumat všechna pro a proti potenciálních partnerĤ. Nelze se ohlížet pouze na cenu služeb. • Zásadními podmínkami jsou taktéž platební a dodací podmínky, šíĜka a hloubka sortimentu, jméno spoleþnosti.
Síla dodavatelĤ Dodavatelé mohou uplatnit pĜevahu pĜi vyjednávání nad ostatními úþastníky odvČtví hrozbou, že zvýší ceny nebo sníží kvalitu nakupovaných statkĤ a služeb. Vlivní dodavatelé tak mohou z odvČtví neschopného kompenzovat rĤst nákladĤ zvýšením vlastních cen vytlaþit ziskovost. Síla dodavatelĤ je závislá na: • výši nákladĤ pĜi zmČnČ dodavatele • silné image dodavatele • nezákonnými dohodami mezi dodavateli • koncentraci dodavatelĤ
Síla odbČratelĤ. OdbČratelé soutČží s odvČtvím tak, že tlaþí ceny dolĤ, usilují o dosažení vyšší kvality nebo lepších služeb a staví konkurenty navzájem proti sobČ – to vše na úkor ziskovosti odvČtví. Síla odbČratelĤ je závislá na: • koncentraci odbČratelĤ • ochotČ vyhledávat nejlevnČjší dodavatele • možnost alternativních zdrojĤ zásob
Konkurenþní prostĜedí SoupeĜení mezi stávajícími konkurenty má známou formu obratného manévrování k získání výhodného postavení. K soupeĜení dochází z dĤvodu, že jeden nebo více konkurentĤ buć pociĢují tlak, anebo vidí pĜíležitost k vylepšení své pozice. Ve vČtšinČ odvČtví mají konkurenþní kroky jedné firmy viditelný efekt na soupeĜící partnery. To znamená, že firmy jsou na sobČ vzájemnČ závislé. Intenzita soupeĜení je dĤsledkem Ĝady vzájemnČ propojených strukturálních faktorĤ:
Konkurenþní prostĜedí Poþetní nebo vyrovnaní konkurenti - je-li odvČtví vysoce koncentrováno nebo ovládáno jednou þi nČkolika málo firmami, chybuje se v hodnocení vlastní síly zĜídka a vedoucí firmy jsou schopny zavést disciplínu. S vysokou mírou koncentrace odvČtví tedy intenzita soupeĜení klesá. Pomalý rĤst odvČtví - pĜi pomalém rĤstu odvČtví se konkurence zvrhne v hru o podíl na trhu pro firmy, které usilují o expanzi. Zápas o podíl na trhu je pak mnohem vrtkavČjší než stav, kdy rychlý rĤst odvČtví zajišĢuje firmám možnost zlepšit výsledky, pokud udrží krok s vývojem odvČtví.
Konkurenþní prostĜedí Vysoké fixní nebo skladovací náklady - vysoké fixní náklady vytváĜejí silný tlak na všechny firmy k naplnČní kapacity, což þasto vede k prudkému snižování cen, je-li v odvČtví pĜebyteþná kapacita. Rozhodující charakteristikou nákladĤ jsou fixní náklady ve vztahu k pĜidané hodnotČ a nikoli v pomČru k celkovým nákladĤm. Nedostateþná diferenciace nebo pĜechodové náklady – tam, kde produkt nebo služba mají povahu komodity nebo témČĜ komodity, Ĝídí se zákazník pĜi výbČru pĜedevším cenou a úrovní poskytovaných služeb.
Konkurenþní prostĜedí RozšíĜení kapacity ve velkých pĜírĤstcích - tam, kde úspory z rozsahu diktují rozšíĜení kapacity ve velkých pĜírĤstcích, mĤže mít tento kapacitní rĤst chronicky rozkladný vliv na rovnováhu poptávky a nabídky, zejména za situace, kdy hrozí, že se rozšíĜení kapacity nahromadí. RĤznorodost konkurence - konkurenti, lišící se strategií, pĤvodem, silou osobnosti a vztahem ke svým mateĜským spoleþnostem, mají rozdílné cíle a metody pĜístupu ke konkurenci a eventuálnČ na sebe mohou navzájem narazit. Strategická volba, vhodná pro jednoho, mĤže být nepĜijatelná pro ostatní. V takovém odvČtví pak mĤže postoj malých firem limitovat ziskovost velkých koncernĤ.
Konkurenþní prostĜedí Vysoké pĜekážky výstupu - Výstupní pĜekážky jsou ekonomické, strategické a emocionální faktory, které nutí konkurující spoleþnosti ke konkurenci v odvČtví, pĜestože výnos z investovaného kapitálu je nízký, nebo dokonce negativní. Hlavní pĜekážky výstupu tvoĜí: • specializovaná aktiva, • fixní náklady výstupu, • strategické vzájemné vztahy mezi podnikatelským subjektem a ostatními Jsou-li výstupní pĜekážky vysoké, nadbyteþná kapacita z odvČtví nezmizí a ziskovost celého odvČtví mĤže být v dĤsledku toho trvale nízká.
Konkurenþní prostĜedí Faktory, které urþují intenzitu konkurenþního soupeĜení, se mohou mČnit. • Organizaþní vývoj • Akvizice • Inovace
ZávČry • V mnoha odvČtvích je vláda jedním z odbČratelĤ þi dodavatelĤ, prostĜednictvím zvolené politiky mĤže ovlivĖovat konkurenci, stanovuje limity chování firem v odvČtví, mĤže pĤsobit na rĤst odvČtví þi strukturu nákladĤ, mĤže ovlivĖovat vstupní i výstupní pĜekážky, regulovat postavení odvČtví vzhledem k substitutĤm. • Porter tvrdí, že žádná strategická analýza nemĤže být úplná, aniž by zhodnotila, jak ovlivní strukturální podmínky na všech úrovních souþasná a budoucí vládní politika.
Principy segmentace vnčjšího a vnitĝního prostĝedí podniku Jak vypadá MIKROPROSTěEDÍ podniku? Jak vypadá MAKROPROSTěEDÍ podniku ? Jaké jsou principy segmentace? Marketingové prostĜedí spoleþnosti zahrnuje aktéry a síly, které ovlivĖují schopnost podniku se rozvíjet a udržovat úspČšné transakce a vztahy se svými cílovými zákazníky
Mikroprostĝedí • • • • • •
spoleþnost dodavatelé marketingoví zprostĜedkovatelé zákazníci konkurence veĜejnost
S-W analýza (slabé a silné stránky firmy)
Marketingoví zprostĝedkovatelé • • • •
obchodní zprostĜedkovatelé skladovací a pĜepravní firmy agentury marketingových služeb finanþní zprostĜedkovatelé
Zákaznické trhy • • • • •
spotĜebitelské trhy prĤmyslové trhy pĜekupnické trhy vládní a nevýdČleþné trhy mezinárodní trhy
Makroprostĝedí • demografické prostĜedí • ekonomické prostĜedí • pĜírodní prostĜedí • technologické prostĜedí • politické prostĜedí • kulturní prostĜedí O-T analýza (analýza pĜíležitostí a hrozeb) Vzájemné skloubení: SWOT
Další používané analýzy PEST - politické, ekonomické, sociální a technologické vlivy Porterova analýza pČti sil a) pozice mezi konkurenty = „jízdní prostor“ b) síla zákazníkĤ c) síla dodavatelĤ d) hrozba novČ vstupujících na trh e) hrozba substituce výrobkĤ a služeb
Výbčr trhĥ v cíleném marketingu Poznání segmentĤ trhu a následná pĜíprava nabídky - proces zahrnuje a) segmentace trhu: rozþlenČní trhu na relativné homogenní skupinky b) pokrytí trhu - vyhodnocení segmentĤ a výbČr tČch, kde se budu snažit získat co nejvČtší podíl c) tržní pozice - prostĜedek, jak firma tlumoþí odlišným skupinám fakt, že jsou pro nČ pĜipraveny „programy“ splĖující jejich potĜeby
Principy segmentace A. PĜíklad trhu se tĜemi segmenty
B. PĜíklad trhu se šesti segmenty
Principy segmentace Jaký segment je ideální? • segmenty navzájem velmi odlišné (vnČjší heterogenita) • “uvnitĜ” co nejvíce podobné (vnitĜní homogenita) Výhody segmentace • zvyšování tržeb • pružnČjší reakce na zmČny v tržní poptávce • snížení nebezpeþí konkurenþních válek • úþelnČjší vynaložení fin. prostĜedkĤ
Podmínky úÿelné segmentace Rozsah segmentu (po zapoþtení všech nákladĤ spojených s uskuteþĖováním oddČleného marketingu je pro podnik výhodnČjší než pĤsobit na trhu masovém) Odezva na podnČty marketingu (odezva zákazníkĤ na uplatnČní rozdílných taktik a nástrojĤ se podstatnČ odlišuje; napĜ cena - zákazníci jsou pĜipraveni platit v úzkém, ale v podstatČ stejném rozmezí)
Stanovení pozice produktu stanovení pozice = vyjádĜením místa produktu mezi ostatními produkty = firma se stylizuje do role, ve kterém chce být spotĜebitelem vidČna • dle zvláštních vlastností produktu • dle výhod, které produkt pĜináší spotĜebiteli, zpĤsob Ĝešení zákazníkových problémĤ • dle uživatelské kategorie • stanovení pozice disociací
Stanovení pozice produktu (mýdla) HodnČ zvláþĖující • Tone
• Zest
7 4
• Lever 2000
• Dove 2 5
• Safeguard • Lux
Neparfémované
8
Parfémované
3
1 • Lava
“Product Space”
6 Representing Consumers’ Perception for Different Brands of Bar Soap Málo zvláþĖující
• Dial • Lifebuoy
VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU
José Martího 2, 162 00, Praha 6 Tel.: +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
