U ȱ ȱȱ
2007
V Y S O K Á
EDICE STUDIJNÍ TEXTY
Š K O L A
E K O N O M I E
A
M A N A G E M E N T U
U ȱ ȱ ȱ 4UBOJTMBW,MB[BS
VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU
1. pĜednáška DČjiny daĖových teorií
Ekonomické teorie • • • •
Klasická Neoklasická Keynesiánská Neokonzervativní
Vývoj teorie • DaĖová teorie se rozvíjela v rámci filosofie a náboženských uþení již ve starovČku (Aristoteles) a ve stĜedovČku (Tomáš Akvinský, Tomáš Štítný ze Štítného). Názory na danČ vyslovovali i merkantilisté a další myslitelé, kteĜí pĜispívali k promČnČ stĜedovČkých názorĤ v novovČké.
Anglická klasická politická ekonomie • Adam Smith • David Ricardo • John Stuart Mill
PĜirozenoprávní teorie • Jednotlivci mají svá pĜirozená práva. Svoboda jednotlivce je tak základním pĜedpokladem i východiskem hospodáĜské teorie a politiky (hospodáĜský liberalismus þi individualismus). • Všeobecnost daní (ne výjimky)
SmČnná teorie daĖová • Lidé platí za služby, které jim poskytuje stát. Je to dobrovolná smČna.
Adam Smith (1723-1790) • • • • •
„Bohatství národĤ“ - 1776 neviditelná ruka trhu þtyĜi daĖové kánony pracovní teorie hodnoty produktivní je pouze materiální výroba danČ minimalizovat • SR má být vyrovnaný
Smith: Multiplikace incidence danČ z nezbytného zboží rĤst ceny nezbytného zboží rĤst mezd pozemkových dČlníkĤ
rĤst mezd dČlníkĤ
rĤst cen luxusních statkĤ
rĤst cen nezbytných statkĤ
rĤst spotĜebních výdajĤ bohatého spotĜebitele: pozemkového vlastníka, kapitalisty a pachtýĜe
snížení pozemkové renty
David Ricardo (1772–1823). • „Zásady PE a zdanČní“ • DanČ jsou zlo, vyžádané státními výdaji, které nemohou rozmnožit ani dĤchod, ani blahobyt národa. • Pravdu má J. B. Say: „Nejlepší finanþní plán je málo utrácet, nejlepší daĖ je ta, která je nejmenší.“
John Stuart Mill (1806–1873) • Teorie tĜí výrobních þinitelĤ (pĤda, práce, kapitál) • Stát - ochrana osob a majetku a sociální þinnost. UplatnČní principu prospČchu by nutnČ vedlo k regresivním sazbám. • Princip platební schopnosti na základČ principu rovné obČti, povinnČ. • Rovná obČĢ = minimální celková obČĢ
Neoklasicismus (marginalismus) • Neoklasici (angliþtí, severští, Lousanne) + rakouská škola • Rovnováha na dokonale konkurenþním trhu • Mikrostatikové • Subjektivní teorie hodnoty • Marginální revoluce – poslední tĜetina 19. století • Gossenovy zákony: zákon mezního užitku, zákon o vyrovnání mezních užitkĤ
• Neoklasikové jako první použili poptávkových a nabídkových kĜivek (Jevons, Mashall) a teorie „pĜebytku spotĜebitele a pĜebytku výrobce" k analýze daĖového pĜesunu a dopadu (Fleming Jenkin – 1871); i když on ještČ pĜímo tyto termíny nepoužíval) a ukázali, jak daĖové bĜemeno pĜevyšuje vybranou daĖ. Toto pĜevýšení je dnes známo jako „nadmČrné bĜemeno zdanČní".
Gossenovy zákony • 1. zákon MU = f(naléhavost potĜeby, množství statku) • 2. zákon – maximalizace užitku MU1 /p1 = MU2 /p2…...= MUn /pn
VeĜejné statky Zákony platí i pro veĜejné statky: • U soukromých statkĤ spotĜebitel urþuje množství • U veĜejných statkĤ urþuje cenu
Emil Sax • kniha o „ryzí teorii státních financí" • 1924: dvojí hodnocení veĜejných statkĤ a nákladĤ na nČ státem: • 1. – hodnocení vychází z pĜedpokládaného subjektivního hodnocení obþana, • 2. – hodnocení vychází z hledisek státu.
Friedrich Wieser (1851–1926) • Stát má zajišĢovat ochranu obþanĤ a podmínky pro rozvoj výroby, a nikoliv uspokojování potĜeb jednotlivcĤ. Proto ne progresivní zdanČní.
Anglosaská neoklasická (cambridgeská) škola • Jevons, Marshall, Edgeworth, Pigou • Fleming Jenkin 1870: NBD • vychází z Milla (zásada rovné obČti obþanĤ) a Benthama (nejvČtší štČstí pro co nejvČtší poþet lidí) • rovnou mezní obČtí všech je dosaženo i celkové minimální obČti • Arthur Cecil Pigou (1874–1959), zakladatel teorie státu blahobytu. Oznamovací efekt má za následek zmČnu chování poplatníka ještČ pĜed uvedením danČ do praxe a zpĤsobuje tzv. „oznamovací bĜemeno" spotĜebitele a pĜebytek výrobce.
John Maynard Keynes (1883–1946) • 1936 „Obecná teorie zamČstnanosti, úrokĤ a penČz„ • ObecnČ nastane rovnováha na trhu na nižší úrovni produktu (nevyužité VF a nezamČstnanost). • PĜíþiny: nízký sklon ke spotĜebČ, slabé podnČty k investování, I<S; • ěešení: fiskální a monetární
OpatĜení keynesiánská • Monetární opatĜení: pokles úrokových mČr; • Fiskální opatĜení: pružné danČ, státní zakázky, deficit;
Neokonzervativismus • Reakce na krizi keynesiánství (krize 70. let) • Návrat k neoklasice : monetarismus, teorie strany nabídky („ozdravovací daĖová politika„) • Makro i mikro
Teorie strany nabídky • Mikro: vysoké sazby oslabují dĤchodový a posilují substituþní efekt. Lidé místo práce preferují volný þas a daĖové úniky. • Makro: Lafferova kĜivka
Lafferova kĜivka Lafferova kĜivka V Ý N O S
LafferĤv bod
SAZBA
Souþasné teorie Anglická neokl. do 50. let 20. století: • Pozitivní ekonomie: pĜesun a dopad (Jevons, Mashall) • Normativní ekonomie: utilitární pĜístup (Pigou) • Nezabývá se výdaji
Kontinent: • DanČ patĜí do systému VF, je to smČna (Wicksell, Lindhal, Pareto, Sax)
Teorie veĜejné volby: • Wicksell inspiroval Buchanana. Analýza chování jedincĤ a ne vlád. Stát nemá vlastní zájmy.
50. A 60. léta • Vrchol spojení neoklasické tradice s myšlenkou dokonalé smČny • Nový pĜístup: institucionální ekonomie
Úvod - Základní pojmy • • • • • •
Definice danČ Funkce daní TĜídČní daní KolobČh pĜíjmĤ a výdajĤ Požadavky na danČ DaĖová kvóta
Definice danČ daĖ je povinná, zákonem urþená platba do veĜejného rozpoþtu. Je to platba neúþelová, neekvivalentní a pravidelnČ se opakující buć v þasových intervalech (napĜ. každoroþní placení danČ z pĜíjmĤ) nebo pĜi stejných okolnostech (napĜ. pĜi každém pĜevodu nemovitosti). Je nenávratná.
Funkce daní • • • •
alokaþní redistribuþní stabilizaþní (fiskální)
Teoretické tĜídČní daní – pĜímé a nepĜímé – kapitálové a bČžné – z dĤchodu, spotĜeby nebo majetku a další – osobní nebo „in rem“ – specifické nebo „ad valorem“
DanČ dle dopadu: • proporcionální - s rĤstem dĤchodu poplatníka se míra jeho zdanČní nemČní • progresivní - s rĤstem dĤchodu míra zdanČní roste • regresivní - s rĤstem dĤchodu míra zdanČní klesá
Progresivní dĤchodová daĖ
poplatník
I
II
III
I. zdanitelný dĤchod
30 000,-
200 000,-
300 000,-
II. nezdanitelná þást
-26 400,-
-26 400,-
-26 400,-
III. daĖový základ
3 600,-
173 600,-
273 600,-
IV. daĖ*
540,-
32 200,-
61 872,-
V. prĤmČrná sazba 1,8% danČ
16,1%
20,6%
VI. mezní sazba danČ
25%
32%
15%
Progresivní dĤchodová daĖ Pro daĖ progresívní, jak vidíme, platí: • prĤmČrná sazba danČ roste s rĤstem dĤchodu • mezní (marginální) sazba danČ (daĖ z poslední jednotky dĤchodu) je vČtší než sazba prĤmČrná
TĜídČní daní dle metodiky OECD • 1000 DanČ z dĤchodĤ, ziskĤ a kapitálových výnosĤ • 2000 PĜíspČvky na sociální zabezpeþení • 3000 DanČ z mezd a pracovních sil • 4000 DanČ majetkové • 5000 DanČ ze zboží a služeb • 6000 Ostatní danČ
KolobČh pĜíjmĤ a výdajĤ
TĜídČní daní plynoucí z kolobČhu pĜíjmĤ a výdajĤ x podle trhu, na nČmž jsou uloženy x podle subjektu, jenž platí x podle postavení daĖového subjektu na trhu
Ekvivalentní danČ • Pokud dvČ danČ rĤzné z formálního hlediska mají stejné ekonomické dĤsledky, Ĝíkáme, že jsou ekvivalentní. x z prodejĤ výrobních faktorĤ (dĤchodová) x z nákupĤ výrobních faktorĤ (ze zisku a z mezd) x z prodejĤ produktĤ (spotĜební nebo DPH) x z nákupĤ produktĤ (výdajová).
Požadavky na danČ • efektivnost • stimulace • spravedlivost • stabilita • právní perfektnost a politická prĤhlednost
DaĖová kvóta
DK
danČ HDP
2. pĜednáška Efektivnost daní
Efektivnost daní - Osnova
DaĖové bĜemeno Administrativní náklady NadmČrné bĜemeno
základní koncept dva efekty danČ velikost negativní ztráta MV vzorec pro NB – na cviþení indiferenþní analýza Hicksiánské NB
RozdČlení daĖového bĜemene poplatníka
daĖové bĜemeno poplatníka
výše zaplacené danČ
þistý daĖový výnos k financování veĜejných potĜeb
administrativní náklady nepĜímé
administrativní náklady pĜímé
náklady daĖové administrativy náklady jiných veĜejných institucí
nadmČrné bĜemeno
k o n c e p t N B
Efekty danČ efekt:
závisí na sazbČ:
dĤchodový
prĤmČrné
substituþní
mezní
Substituce u daní daĖ
substituce mezi
paušální
žádná substituce
dĤchodová
dĤchodem (spotĜ ebou) a volným þasem souþasnou a budoucí spotĜebou
ze mzdy
prací (spotĜebou) a volným þasem souþasnou a budoucí spotĜebou
spotĜební selek tivní
rĤzným i dr uhy zboží
spotĜební všeobecná (i daĖ z pĜidané hodnoty)
spotĜebou (dĤchodem) a volným þasem
z k apitálových výnosĤ
úsporam i a spotĜebou souþasnou a budoucí spotĜebou
Na þem závisí velikost NBD? • Elasticita nabídky a poptávky • Velikost danČ
Závislost NBD na elasticitČ nabídky
nadmČrné bĜemeno
500000 400000 300000 200000 100000 0 0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1,1
elasticita nabídky
1,2
1,3
1,4
na dm Črné bĜem eno da nČ v K þ
Závislost NBD na velikosti danČ
12000000 10000000 8000000 6000000 4000000 2000000 0 1
2
3
4
5
6
daĖ Kþ/kus
7
8
9
10
Negativní NBD
Indiferenþní analýza • NBD snižuje užitek poplatníka
Hicksiánské nadmČrné bĜemeno • Transfer vládČ: pĜímý dĤchodový efekt • Zvýšení ceny: nepĜímý dĤchodový efekt substituþní efekt (NBD) Od nepĜímého dĤchodového se abstrahuje – kompenzuje se
Hicksiánské NBD
3. pĜednáška PĜesun a dopad danČ
PĜesun a dopad daní - osnova • • • • •
1. PĜesun na konkurenþním trhu 2. PĜesun na trhu práce 3. PĜesun danČ uložené monopolu 4. Faktory daĖového pĜesunu 5. HarbergerĤv model celkové rovnováhy
PĜesun danČ
Elasticita poptávky a pĜesun danČ
Elasticita poptávky a pĜesun danČ
PĜesun danČ
PĜesun danČ
PĜesun danČ
PĜesun danČ na trhu práce
Monopol
Více jak 100% pĜesun danČ
Nulový pĜesun danČ
Maximalizace zisku
Maximalizace obratu
Faktory pĜesunu a dopadu • Charakter trhu • Dokonale konkurenþní: elasticita poptávky, elasticita nabídky • OtevĜenost trhu • ýas
Obecný HarbergerĤv model
Podmínky modelu • Dva sektory: korporativní a nekorporativní • DvČ zboží: X a Y • Dva faktory: práce L a kapitál K (konstantní množství a plnČ zamČstnané) • Sektory: dokonale konkurenþní, CobbDouglassova produkþní funkce
Cobb-Douglassova produkþní funkce X = KD L 1-D kde K je množství kapitálu a L množství práce použitých pĜi výrobČ. Funkce je homogenní prvního stupnČ, tj. zvýšení obou faktorĤ o 1% znamená zvýšení výroby o 1%, þili existují konstantní výnosy z rozsahu.
Poptávka po každém produktu • závisí na jeho relativní cenČ a na dĤchodu kupujících • vláda použije výnosu ke kompenzaci redukce privátní poptávky • redistribuce dĤchodu mezi spotĜebiteli nezmČní poptávkové funkce Z toho plyne:
Funkce poptávky • X = f(px/py) Derivace: d X/X = E d(px/py)/(px/py) = E(d px - d py), (2) (poþáteþní ceny produktĤ jsou rovny 1)
Nabídka X d X / X = fL(d Lx / Lx ) + fK (d Kx / Kx ) (3) (fl a fk jsou poþáteþní podíly práce a kapitálu na nákladech)
• V konkurenþních podmínkách daného odvČtví a za pĜedpokladu homogenní produkþní funkce se bude pomČr použitých faktorĤ rovnat souþinu elasticity substituce mezi tČmito dvČma faktory, a procentní zmČnČ podílu jejich cen. Takže pro odvČtví Y mĤžeme psát:
(dKy / Ly) / (Ky / Ly) = Sy d (pk/pL)/(pk/pL), kde Sy je elasticita substituce faktorĤ v odvČtví Y.
zjednodušení pĜedchozí rovnice Jestliže jsme vybrali jednotku práce a kapitálu tak, že jejich poþáteþní ceny jsou rovné 1, pak d Ky / Ky - d Ly / Ly = Sy ( d pk - d pL) (5) reakce faktorĤ v sektoru Y.
Analogicky pro X d Kx / Kx -
d Lx / Lx = Sx ( d pk + T - d pL) (6)
reakce faktorĤ v odvČtví X,
Soustava rovnic • 4 rovnice: (2), (3), (5), (6) • 9 neznámých: dX, dpx,, d py , dLx, dLy,, dKx, dK y, dpL a dpK.
PČt promČnných je však možno vyjádĜit za pomoci známých vztahĤ
• dK y = - dKx • dLy = - dLx Nabízené množství faktorĤ je v ekonomice podle pĜijatých pĜedpokladĤ fixní
Homogenních produkþní funkce: náklady na poĜízení faktorĤ v obou odvČtvích musí odpovídat hodnotČ produkce (po úpravČ): • dpx = fL d pL + fK( d pK + T) (9) • d py = gL d pL+ gK d pK, (10) gL a gK jsou pĤvodní podíly práce a kapitálu v odvČtví Y.
položíme: d pL= 0 (ceny jsou relativní)
HarbergerĤv vzorec dpk =
Efk (Kx/Ky Lx / Ly) Sx(fLKx/Ky fkLx/Ly) *T E( gk fk )(Kx / Ky Lx / Ly) Sy Sx( fLKx / Ky fkLx / Ly)
4. pĜednáška DaĖové stimuly
DaĖové stimuly • 1. Vliv daní na práci • 2. Vliv daní na úspory • 3. Vliv daní na investování
Pojem „daĖový stimul“ • 1. vliv daní: pozitivnČ • 2. vliv snížení daní: normativnČ, politika
Rostoucí nabídka práce
ZpČtnČ zahnutá nabídka
Indiferenþní analýza – daĖ stimuluje
DĤchodový a substituþní efekt
Zvýšení progrese danČ
DaĖ dĤchodová a paušální
Dvojí zdanČní úspor 1 dĤchod
SpotĜeba
Domácnost
Úspory
Zvýšení progresivity danČ zmČna poplatníci margináln zmČna í sklon ke dĤchodu spotĜeby spotĜebČ zpĤsobená daní bohatí 0,5 -1 -0,5 chudí celkem
0,9
+1
+0,9
x
0
+0,4
Vliv danČ na investice
Vliv daní na rizikovost investic investice
zisk
A jistá bez danČ
100
1
0
100
0
B jistá s daní
100
1
45
55
0
C riziková bez danČ
300
0,5
0
-100
0,5
0
100
2
300
0,5
135
-100
0,5
0
32,5
4,08
E riziková s daní
300
0,5
135
(a odpoþtem ztrát)
-100
0,5
-45
55
2
D riziková s daní
pravdČ daĖ (45 oþekávaný koeficie podobn %) prĤm. zisk nt ost (þistý) rizika
Koeficient rizika VK = smČrodatná odchylka prĤmČr =
¦(xi-x)2pi ¦xipi
Odeþet ztrát neodstraní celé zvýšené riziko • V dĤsledku ztráty se ukonþí podnikání • Odþítá se v roce, kdy je sazba nízká (FO) • Souþasná hodnota budoucího odpoþtu je nižší
VŠEM VYSOKÁ ŠKOL A EKONOMIE A MANAGEMENTU
José Martího 2, 162 00, Praha 6 Tel.: +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz
