ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. září 2009
Terezská brána: Tak špatný stav jsem nečekal, říká restaurátor Olomouc - Restaurátoři kamenických a kovářských prvků a řemeslníci začali již před prázdninami okupovat Terezskou bránu v Olomouci. Práce jsou nyní v plném proudu. Odborníci opravují reliéfy, kované brány i architektonické prvky. Podle nich byla památka v horším stavu, než původně očekávali. Rekonstrukce by měla skončit během října. Naposledy se památka dočkala opravy na konci osmdesátých let. „Zatím nemáme kompletně hotový žádný z reliéfů, ale jsou ve stadiu pokročilé rozpracovanosti. Nyní čistíme, tmelíme a doplňujeme zvětralé částí architektonických i ozdobných prvků,“ uvedl restaurátor Ladislav Werkmann, který má na starosti kamenické práce. Na Terezské bráně je jeden velký reliéf a zhruba deset menších. Podle restaurátora byly ozdobné prvky v horším stavu, než očekával. „U reliéfů záleží na materiálu. Všechny jsou sice z pískovce, ale některé jsou kvalitnější. Odolnější materiál byl v podstatě v pořádku. Ty z horšího pískovce byly v dost špatném stavu, což překvapilo i mě. Mám za sebou léta praxe, tak už to dokážu odhadnout, ale to jsem opravdu nečekal. U jednoho prvku chyběl úplně povrch, byl zcela zvětralý, oloupávaly se celé plochy kamene,“ popsal Werkmann. V případě takového poškození musí kameníci přistoupit k doplnění reliéfu. „Když některé kusy chybí, tak se doplňují umělým nebo přírodním kamenem, hodně také využíváme tmel,“ vysvětlil Werkmann. Památku také rozežírá sůl, kterou každou zimu silničáři zasypávají komunikace, pak se práší a sůl se dostane na pískovcové části, kde potom rozpouští pojivo a kámen se rozdrolí na písek. „Na hodně zasolené části chystáme zábal z buničiny a destilované vody, ten se nechá zaschnout a tím vytahuje z pískovce sůl. Je to také jedna z forem čištění,“ přiblížil restaurátor. Nové nasvícení i odvětrávání Kameníci mají na starosti i novou dlažbu a opravu celé architektury. Práce odborníků na Terezské bráně vyjde zhruba přes milion korun. Památka bude na konci října nejen opravená, ale také nově nasvícená, uvnitř omítnutá a opatřená odvětrávacími kanálky, které ji mají zbavit vlhkosti. Odmontované kovové brány, dochované části padacího mostu a písmena nad ním, která zvěčňují rok vzniku památky a jméno panovnice Marie Terezie, putovaly už na začátku oprav do dílny restaurátora kovářských prvků. Našly se i zbytky padacího mostu „Nyní jsou brány z devadesáti procent zrenovované a ostatní prvky dokončujeme. Nově jsme vykovali z původního materiálu také nákolníky. To jsou kovové oblouky, které se osazovaly na brány, aby se neporušil kámen v případě, že se vozka netrefil s vozem přesně doprostřed průjezdu,“ popsal Jiří Běhal, restaurátor kovářských prvků. Zajímavostí je, že odborníci před samotným zahájením rekonstrukce, při průzkumu a ohledání památky nalezli kovové pozůstatky velkého padacího mostu, který byl dříve součástí vchodu do pevnosti. Terezskou bránou se totiž dříve nechodilo tak, jak nyní, ale kolmo k současnému průchodu. „Zbyly zde dvě kola, pomocí nichž se most sklápěl. Používali jej jezdci na koních, vozy a kočáry. Vedle něj pak ještě byl jeden menší pro pěší. Kola se také restaurují,“ vysvětlila Kamila Davidová z Národního památkového ústavu v Olomouci. (Lucie Bukvová) OD 1. 9. 2009
1
Unikátní hřbitov vojáků v Černovíře konečně opraví Olomouc /FOTOGALERIE/ - Ojedinělý, ale ostudně zchátralý vojenský hřbitov v Černovíře, o který olomoucká radnice roky nedbala, se konečně dočká opravy. Město se do rekonstrukce historického pietního místa, kde leží přes tři tisíce vojáků z první a druhé světové války, pustí díky dotaci ministerstva obrany. Místo chátrá již více než čtyřicet let, přitom je však v republice unikátní. Leží zde totiž vojáci, kteří padli v několika válkách, jsou různých národností, náboženského vyznání i hodností, takže například generál je pohřben vedle vojína. Podle památkářů a odborníků na militaristickou historii je hřbitov v dezolátním stavu. O místo se řádně pečovalo za první republiky, od šedesátých let však chátrá. Nedají se určit jména padlých vojáků, protože kříže ukradli zloději a prodali je do sběru. Celý areál by potřeboval kompletně opravit, včetně obou kaplí. „Když se vydáte kamkoli do světa, tak jsou vojenské hřbitovy upravené a přístupné lidem. V Černovíře, i když je to unikátní kulturní památka a v republice není nic podobného, je to pole, kde můžete tušit, že jsou tam pochovaní vojáci. Nevím, kdo z nás by chtěl, aby jeho potomek či předek ležel na tak nedůstojném místě. Možná kdyby byl hřbitov více na očích, například v Neředíně, tak by s tím muselo město něco udělat už mnohem dříve,“ komentoval stav památky Jaroslav Hudský, autor webových stránek o černovírském hřbitově (WEB O ČERNOVÍRSKÉM HŘBITOVĚ). Milion a půl z ministerstva obrany Několik let je vypracovaný projekt na jeho obnovu, který schválil jak památkový ústav, tak i magistrát. Město se snaží získat peníze na rekonstrukci hřbitova již dlouhá léta, do této chvíle se to však konšelům nedařilo. „Nyní jsme získali dotaci od ministerstva obrany ve výši jeden a půl milionu korun na příští rok, a tak hřbitov začneme rekonstruovat,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. Radnice nejdříve investuje do opravy vstupních bran, obvodových zdí, rekonstruuje jak muslimskou, tak i křesťanskou kapli. „Další opravy pak hřbitov čekají v roce 2011. Celkově zaplatíme okolo osmi milionů korun,“ doplnil Šnevajs. Památkáři: Stav hřbitova je tristní Podle památkářů je dobře, že se začalo po dlouhých letech něco dít. „Stav hřbitova je naprosto tristní. Je však dobře, že se na obnově bude podílet jak stát, tak i vlastník této nemovité kulturní památky,“ uvedl Miroslav Papoušek, pracovník Národního památkového ústavu v Olomouci. Projekt počítá s uvedením hřbitova do takového stavu, který bude odpovídat pietnímu charakteru místa. „V dalších letech bychom chtěli postupně areál opravit tak, jak si to lokalita vyžaduje. Vše však bude záležet na tom, jak budeme úspěšní v získávání dalších dotací. Mrzí mě, jak hřbitov dopadl. Pokládám to za dluh, proto se nyní snažíme uvést místo pomocí investic do důstojného stavu,“ přiblížil náměstek primátora Jan Holpuch. Oplocení na hrudi padlých Obnova pohřebiště vojáků je rozdělena do čtyř základních etap. Nejdříve se tam musí dovést zdroje pitné vody a elektřiny a opravit bývalou márnici na zázemí, kde budou dělníci ukládat nářadí. „Také opravíme plot a vrátíme jej na původní místo, protože nyní mají vojáci oplocení na hrudi. Následně upravíme plochy, kde jsou hroby, a nakonec odstraníme betonové cesty a nahradíme je písčitými pěšinami. V případě, že bude hřbitov v důstojném stavu, tak pak můžeme začít uvažovat o osazení litinových křížů,“ vysvětlil ředitel Hřbitovů města Olomouce Igor Kleiner.
2
Naposledy místo čistili dobrovolníci, kteří vyznávají takzvaný geocaching, bojovou hru pro dospělé. Pustili se do úklidu před více než rokem. Od té doby se zde opět nic neděje. Muslimové a pravoslavní zvlášť V celé republice se nenajde jemu podobný hřbitov. Leží tu totiž vedle sebe vojáci různých národností, ras i kultur bez ohledu na to, na jaké straně bojovali. Jediné, co se při pohřbívání zohledňovalo, bylo náboženské vyznání. Odděleně tak leží vojáci vyznávající islám, pravoslaví, judaismus, evangelíci a katolíci. Po dvou v jednom hrobě jsou tu pohřbeni příslušníci c. k. rakousko-uherské armády, carské ruské armády, i pozdější armády československé. Převažují tu však hroby vojáků, kteří zemřeli na následky válečných zranění v průběhu první a druhé světové války. Černovírský hřbitov je evidován jako státem chráněná památka a vztahují se na něj i mezinárodní konvence, podle kterých stát musí o hroby padlých pečovat. První zde pochovaní vojáci padli za prusko-rakouské války v roce 1866. Historie černovírského hřbitova Hřbitov založila v roce 1869 vojenská správa. K jeho jižní straně přiléhá civilní hřbitov obce Černovír z roku 1840. Vojenský hřbitov byl nově upraven během první světové války pro potřeby vojenského velitelství v Krakově a především Vojenského špitálu na Klášterním Hradisku. Slavnostně ho vysvětili v roce 1917. Autorem architektonického návrhu byl poručík-architekt Gustav Rossmann. Vojenský hřbitov má jednotné architektonické řešení, obdélný půdorys protíná hlavní osový kříž. Vstup zajišťují tři brány. V centru hlavního osového kříže stojí křesťanský pavilon, na jihovýchodě pak muslimský pavilon s obeliskem. Hřbitovní plocha se členila na hrobové skupiny, které navzájem od sebe oddělují vedlejší pěšiny. Od vyhlášení první světové války do roku 1919 zde bylo pohřbeno celkem 3 218 vojáků minimálně třinácti národností a několika náboženských vyznání: římskokatolického, evangelického, pravoslavného, muslimského a židovského. Do válečných hrobů byla kladena těla s jedním, dvěma, třemi, ale i čtyřmi až pěti zemřelými. Hroby označovaly litinové kříže latinské a pravoslavné, muslimské pak stély z prostého betonu. Jména pohřbených vojáků připomínaly litinové oválné desky připevněné na křížích a stélách. V polovině osmdesátých let místu ublížili necitlivou úpravou, během níž došlo k přesunutí oplocení směrem dovnitř hřbitova a k vedení linie plotu přes hrobová místa, k úpravě hlavních komunikací v betonovém provedení a k likvidaci cest oddělujících jednotlivé sektory. Hřbitov také během posledních let poškodili zloději, kteří ukradli veškeré dochované litinové kříže. Na místě tak zůstaly z první světové války pouze mohamedánské stély. Projekt obnovy vojenského hřbitova počítá s rehabilitací kulturní památky do jejího původního vzhledu. Před vandaly by měl hřbitov chránit monitorovací systém. Zdroj: NPÚ Olomouc (Lucie Bukvová) OD 19. 9. 2009
Sanatorka půjde k zemi, neví se jen, kdy to bude Šumperk - Dosud není jasné, kdy začne plánovaná demolice budovy bývalého plicního sanatoria, která je majetkem Šumperské nemocnice. Stav objektu je řadu let havarijní, podle vlastníků je rekonstrukce ruiny nemožná kvůli obrovským finančním nákladům. „V současné době se zpracovává projekt na její demolici, o jejímž začátku budeme včas informovat. Bližší časový harmonogram ale neznáme,“ sdělil mluvčí Šumperské nemocnice Tomáš Želazko. Budova byla postavena v roce 1899 podle návrhu šumperského architekta Heinricha Poppa, autorem úpravy parku je další šumperský občan Zdenek Engelbert. Léčebna měla sice původně švýcarský architektonický ráz, ten ale vzal za své při četných přestavbách a opravách. Díky tomu se sanatorium nemělo šanci dostat na seznam památek. Původně budova sloužila jako hydroteraupetický ústav, během 20. století se měnili majitelé i využití. Tisíce dětských pacientů se zde například léčilo s tuberkulózou, léčebna se stala věhlasnou v regionu. Jako poslední před uzavřením v sanatorce sídlila psychiatrie, interna a další ambulance. Od začátku 90. let je objekt prázdný. V roce 1995 jej získala Šumperská nemocnice jako součást privatizovaného majetku. V minulosti se objevilo několik nápadů, jak by bylo možné objekt využít, například jeden čas se o něj zajímala zahraniční charitativní organizace, spekulovalo se také o tom, že by zde mohl být hotel. Všechny zájemce ale odradila příliš velká finanční náročnost rekonstrukce. (Hana Kubová) ŠaJD 17. 9. 2009
3
V katedrále pracují restaurátoři Olomouc - Opravou nástěnných medailonů v boční Loretánské kapli pokračují vnitřní opravy katedrály svatého Václava v Olomouci. Malby teď budou po tří týdny v rukou zkušeného restaurátora Václava Holoubka z Babic nad Svitavou. „V devatenáctém století se uskutečnily dvě generální opravy. Tehdy ale obrazy silně přelakovali, což bylo velmi nešťastné. Jejich charakter se tak změnil na olejovou nástěnnou malbu.“ objasnil restaurátor. Jak se dají tyto zásahy napravit? „Musím odstranit prachové části a zpevnit barevnou vrstvu fixáží, která je kdykoli omyvatelná. Příští týden budeme se zástupcem památkového ústavu dolaďovat drobné detaily,“ popsal Holoubek.. Medailony pocházejí z roku 1760, stylově patří do pozdního baroka. „Jedná se o žánrové obrazy, které už nemají barokní vznosnou lehkost, jsou na nich motivy z běžného života,“ vysvětlil restaurátor. Po skončení těchto prací pak bude stát až do konce roku lešení i v boční kapli svatého Stanislava. Oprav se tam dočká nástropní freska, která je v havarijním stavu. Současně pracují další lidé na presbytáři, zpovědnicích, lavicích a dalším vybavení. Všechna výběrová řízení na vnitřní opravy už skončila, až na jedno. „Až budeme mít všechny podklady od památkářů, vyhlásíme ještě konkurz na elektroinstalaci, osvětlení a některé úpravy dolní krypty budoucího mauzolea. Chceme to stihnout do konce roku, aby už mohly v zimě tyto práce začít,“ sdělil šéf celého projektu oprav Jindřich Suchánek. Teprve až katedrála získá kompletně nové osvětlení, budou moci restaurátoři opravit i výmalbu v celé hlavní chrámové lodi. Projekt za téměř milion eur financovaný z tak zvaných Norských fondů, jehož součástí je i vybudování mauzolea v dolní kryptě, by měl skončit v prosinci příštího roku. (Karel Páral) OD 12. 9. 2009
V Dómu sv. Václava pracují restaurátoři Olomouc - Lavice, zpovědnice a další zařízení olomoucké katedrály svatého Václava jsou v těchto dnech v rukou restaurátorů. Po opravách vybavení presbytáře nyní pracují v hlavní chrámové lodi. Tyto restaurátorské práce patří k vnitřním opravám Dómu financovaných z tak zvaných norských fondů. Většina lavic v presbytáři pochází ze sedmnáctého století, nábytek v hlavní chrámové lodi je mladšího data. Z jejich bohatého vyřezávání je znát mistrovská ruční práce. „Většina materiálu je z dubového dřeva. Při restaurování používáme prakticky stejné technologie a přírodní materiály jako používali lidé před několika staletími,“ prozradil umělecký truhlář Lukáš Rosívač – jeden z trojice restaurátorů, kteří v Dómu pracují. Jaké materiály restaurátoři používají? Především kostní klih (tedy lepidlo z vepřových kostí) a tak zvanou šelakovou polituru. Šelak je výkal indických mšic, který se rozpouští v lihu. Kromě toho dělají i voskovou úpravu. „Vosk naneseme štětcem či houbičkou a necháme jeden den zaschnout. Pak jej teprve rozetřeme. Lavice tak získá ten správný pololesk, jaký má mít,“ objasnil restaurátor. Velkou práci mají restaurátoři s doplňováním původních částí nábytku, které nyní chybějí. „Většinou se to týká řezeb, hodně kousků je ulámaných. Vše musíme ručně vybrousit. Zpovědnice procházejí stejným postupem jako lavice,“ vysvětlil Rosíval. Na lavicích jsou patrné snahy o opravy z předchozích období. „Jde to poznat podle různých druhů hřebíků, které se již dnes nevyrábějí – například kované hřebíky čtvercového tvaru,“ popsal restaurátor. „V chrámové lodi budou restaurátoři pracovat do konce září, další dva měsíce pak budou opravovat vybavení zákristie,“ upřesnil památkář arcibiskupství Štěpán Sittek. Zároveň se v těchto dnech renovují i nástěnné malby v boční Loretánské kapli a restaurování čeká do konce roku i nástropní fresky v kapli svatého Stanislava, které jsou v havarijním stavu. (K. Páral) OD 16. 9. 2009
Jak by mohl vypadat nový Prior? Podívejte se Olomouc - Novou podobu olomouckého Prioru, jedné z největších ostud města, chystají na zakázku soukromých majitelů obchodního domu architekti z Ateliéru R. Podívejte se na první dostupné vizualizace přestavby socialistického nákupního centra a prostoru kolem něho.
4
Návrhy podoby nového Prioru a sousedních prostranství z dílny olomouckého Ateliéru R měli k dispozici olomoučtí zastupitelé, kteří v pondělí rozhodli o pořízení změny tzv. regulačního plánu.
Ta je důležitá k tomu, aby autoři návrhu mohli přestavbu obchodního domu a okolí uskutečnit v zamýšleném rozsahu. Architekti po dohodě s památkáři chtějí totiž budovu rozšířit na místo původní historické zástavby a zrušit průchozí podloubí. Olomoucká radnice chce s přestavbou Prioru spojit i razantnější úpravu jeho okolí. „Obě akce spolu budou těsně souviset. Pokoušíme se totiž o rehabilitaci plochy před kostelem svatého Mořice, které je nyní nedůstojným prostranstvím. Znamená to, že bychom odtud chtěli odstranit nelegální parkování, zásobování a odpadky,“ vysvětlil Miroslav Pospíšil z architektonické kanceláře Ateliér R, která projekt rekonstrukce připravuje. Podle primátora města Martina Novotného se v případě přestavby Prioru rýsují možnosti výrazné změny k lepšímu. „Architektonické zpracování návrhu rekonstrukce obchodního domu se vyvíjí. V každém případě obecně vítám to, že se otevírá cesta ke změně jeho vzhledu. Každý rok majitelé rekonstruují jeden takový strašlivý Prior, který nám tady nechal minulý režim a doufám, že přijde na řadu i ten olomoucký, jako jedna z největších ostud,“ uvedl Novotný. Minulý týden se architekti s vedením města domluvili na předběžném termínu, kdy by měla být veřejnosti představena koncepce rekonstrukce obchodního domu Prior společně s úpravou ulice 8. května. Historie olomouckého Prioru Obchodní dům Prior je postavený ve stylu takzvaného brutalismu, což je architektonický styl z 50. až 70. let minulého století. Název vychází z francouzského betón brut (drsný beton). Použitý beton má strukturu získanou odléváním do záměrně drsného a hrubého dřevěného bednění. Olomoucký Prior vznikl v letech 1972 až 1982 podle návrhu brněnského architekta Jana Melichara. Objekt je situován přímo ve středu městské památkové rezervace na území s prokázaným osídlením už od mladší doby kamenné. Při průzkumu staveniště archeologové našli například základy románské rotundy a výjimečně dobře dochované základy románského zděného domu – hypotetické pozůstatky velmožského dvorce nejspíše z 11. století.
5
Přestavba Prioru dostala od zastupitelů první zelenou Olomouc - První zelenou na cestě za rekonstrukcí dostal olomoucký Prior. Architekti po dohodě s památkáři chtějí budovu rozšířit na místo původní historické zástavby a zrušit podloubí. K tomu potřebují změnu regulačního plánu, která musí projít zastupitelstvem. To na svém pondělním zasedání schválilo její pořízení. Bez této změny by se oprava jedné z největších ostud centra města nemohla uskutečnit v takové míře, jak ji architekti plánují. Zastupitelé tak vyšli vstříc záměru majitelů. Projednání dalších kroků je však ještě čeká. „Snahou naší i památkářů bylo navrátit objem zástavby do původního měřítka. Bývalý blok historických domů vyrůstal rovnou z terénu, to znamená z chodníku nebo z vozovky. Máme spoustu fotografií, které stav dokumentují. Proto chceme zrušit podloubí a k tomu je potřeba změna regulačního plánu. Jsme proto rádi, že nám vyšli zastupitelé vstříc,“ uvedl Miroslav Pospíšil z architektonické kanceláře Ateliér R, která projekt rekonstrukce připravuje. V původním bloku historických budov podloubí nebylo. Na obchodním domě chtěli architekti pomocí něj zastřešit vstupy do objektu. Návrh rekonstrukce s něčím podobným již nepočítá. „Památkáři by chtěli dům nejraději zbořit, ale to nelze, protože je v soukromých rukou. Aspoň jsme se domluvili, že změníme, co se dá. Hlavním převratem by měla být rekultivace celého okolí Prioru a navrácení zástavby do původního tvaru historických domů,“ přiblížil záměry Pospíšil. V případě, že by zastupitelé změnu neschválili, tak by architekti museli přistoupit k méně razantní rekonstrukci. „Obchodní dům bychom nechali v původní podobě, jako je dnes. Oprášil by se stávající vzhled, což by nebylo určitě ideální, protože kvalita původní architektury není nijak nadprůměrná. Je proto dobře, že se změna regulačního plánu začne připravovat a rekonstrukce přetvoří vzhled budovy a její okolí dost zásadně,“ přiblížil architekt. Proces změn regulačního plánu má tři fáze. V tomto případě jsou úředníci na začátku. Zastupitelstvo dalo svým usnesením najevo snahu regulační plán v této oblasti změnit a přikročit tak k razantní rekonstrukci. Následovat však bude ještě schvalování dalších kroků. „Vše bude záležet na veřejném projednání, ale i na jednání s dotčenými orgány,“ vysvětlil vedoucí odboru koncepce a rozvoje Radek Dosoudil. (oba články: Lucie Bukvová) OD 21., 22. 9. 2009
Obnova fresek v chrámu: 200 žloutků na sto metrů Šternberk - Celkem přes dvacet kilometrů trubek bude tvořit lešení v mohutném chrámu Zvěstování Panny Marie ve Šternberku, kde už nyní restaurátoři pracují na obnově nástěnných a nástropních maleb. Interiér dominanty Šternberka čeká na restaurování už od dvacátých let minulého století, kdy v kostele shořely varhany a saze pokryly rozsáhlé fresky. Náklady na jeho obnovu převýší pětadvacet milionů korun. „Oproti původním odhadům spotřeby asi dvanácti kilometrů trubek už nyní víme, že lešení bude mít více než dvacet kilometrů, což je vzdálenost mezi Šternberkem a Olomoucí,“ řekl manažer projektu Marián Marghold. Odborníci v kostele pracují ve výšce pětadvaceti metrů a na ploše více než dvou a půl tisíce metrů čtverečních. Kromě maleb obnoví i štukové výzdoby a barokní okna a zrekonstruují elektroinstalaci včetně nového osvětlení interiéru kostela. Aby však mohli restaurátoři začít v kostele pracovat, musely se kvůli lešení odmontovat čtyři bloky chrámových lavic. „V červenci začaly restaurátorské práce na freskové nástropní a nástěnné výzdobě ve většině chrámové lodi. Od poloviny září pak začne stavba technicky náročnějšího úseku lešení v poslední čtvrtině lodi a na chrámovém kůru. Částečná demontáž čeká i varhany umístěné na kůru,“ upřesnil Marghold. Celkem se na obnově výzdoby cenné kulturní památky podílí deset odborníků – restaurátorů. Jednou z nich, která teď v chrámu čistí nástropní malby, je i Hana Vítová. „Mám tady vymezený díl stropu. Malbu jsem nafixovala, tedy připravila jsem ji pro čištění a po asi měsíční technologické přestávce začínám čistit špínu,“ vysvětlila restaurátorka, která pro takzvanou fixáž používá vaječné žloutky. „Máme vyzkoušeno, že na sto metrů se použije asi dvě stě žloutků. Je to opakovaný proces, v konečné fázi se vajíček použije mnohem víc, ale záleží na počtu fixáží. My zatím počítáme se třemi,“ řekla Vítová. Upozornila však, že malbu nevyčistí hned napoprvé.
6
„Při takhle tlustém nánosu špíny ani nemáte kolikrát přehled, co pod tím je. Malba může být přemalovaná, zároveň tam jsou třeba ještě degradované barevné vrstvy, které k tomu patří, a kdybychom se snažili vyčistit všechno naráz, tak bychom tomu spíš mohli ublížit,“ vysvětlila Hana Vítová. Restaurátoři budou v kostele pracovat do konce října příštího roku, celý projekt by měl být hotový do konce března 2011. Rekonstrukce chrámu, který je součástí bývalého augustiniánského kláštera, je podpořena grantem přes jedenadvaceti milionů korun z Norských fondů. Dalších dva a půl milionu šternberské farnosti poskytl Olomoucký kraj, milionem a půl přispělo i město Šternberk. (Petra Opletalová) OD 15. 9. 2009
Která památka padne příště? Šumperk - Dobrá zpráva pro investora, špatná pro památkáře, ale i pro veřejnost. Policisté vyhodnotili, že zničení unikátních základů takzvané Nové brány v Šumperku nebylo trestným činem. Zůstane tedy nepotrestáno. Základy historické brány památkáři považovali za velmi cenné. Nyní jim v rukou zůstaly pouze její fotografie. Středověkou památku, která byla stovky let ukrytá pod vrstvou zeminy, zničily na počátku jednadvacátého století lžíce bagrů při stavbě polyfunkčního domu. Zpráva však není nepříjemná jen pro několik odborníků, ale neměla by uniknout pozornosti ani široké veřejnosti. Pokud totiž bez trestu projde zničení jedné památky, kdo zabrání tomu, aby se podobná situace v budoucnu nemohla opakovat? Likvidaci památek společnost tolerovat nemá. Pokud však nedovede viníky potrestat, vysílá do světa poselství, že se lidé mohou v podobných případech bez větších obav chovat stejně. V tomto světle tedy otázka nestojí, zda bude v budoucnu zničena další památka, ale spíše která to bude a kdy se tak stane. (Petr Krňávek) ŠaJD 1. 9. 2009
Nález: tisíc let staré brusle Přerov - Kdybyste se v zimě vrátili v čase o tisíc let zpátky a v Přerově se podívali na řeku Bečvu, zřejmě by vás ten pohled zarazil. Po ledě by se totiž proháněli bruslaři. To není vtip, ale fakt. Přerovští archeologové totiž v těchto dnech vykopali v proluce u Horního náměstí dva zachovalé páry kostěných bruslí. To však není jediný unikátní nález z tohoto místa. „Obě kostěné brusle byly i s otvory na řemínky. Pocházejí z 10. století. Máme tedy důkaz o tom, že obyvatelé přerovského hradiště bruslili už před tisíci lety na Bečvě i jejích slepých ramenech,“ říká přerovský archeolog Zdeněk Schenk. O tom kdy a jak člověka napadlo využít rychlého a lehkého pohybu po zamrzlé vodní ploše nemáme podle archeologů žádné doklady. Pravděpodobně tento „dopravní prostředek“ využívali tehdejší lidé při lovu či dlouhých cestách za zvěří. Úlovek znamenal nejen maso a kožešinu, ale také kosti, které se používaly k výrobě nejrůznějších nástrojů, ale také právě bruslí. „Potvrzují to četné nálezy na území Skandinávie, Anglie, Ruska a teď i v Přerově. Šlo o klouzání na ledě, při kterém se bruslař odrážel buď jednou nebo dvěma tyčemi,“ doplňuje archeolog. Proluka u Horního náměstí však vydala i další zajímavé nálezy. Podle odborníků jde za posledních několik let o vůbec nejbohatší naleziště několika historických období naráz. „Naší výhodou je to, že místo, na kterém bádáme, nebylo nikdy podsklepené. Přitom téměř všechny okolní domy mají renesanční sklepy. Díky tomu jsme tady našli neporušené vrstvy, které sahají až do desátého století. Věříme, že až se dostaneme hlouběji, narazíme i na pozůstatky obyvatel Velké Moravy,“ říká Zdeněk Schenk. Na profilech staveb, které už jeho kolegové odkryli, je vidět celý tisíciletý vývoj města, včetně suterénu domu z poloviny 13. století či zbytků sídlištní zástavby s původní dřevěnou podlahou nebo vyplétaným košatinovým plotem, který byl kolem celého srubového domu. V jedné zasypané odpadní jámě nedaleko pak odborníci objevili i velké množství keramiky, zbytky kožených svršků a části oděvů. „Na pozemku blíže k ulici se nám podařilo odkrýt mohutné základy jedné z městských bran takzvaného Kopce, jak se dříve říkalo Hornímu náměstí. Pro Přerov je to důležitý objev, protože tato brána je vyobrazená na několika rytinách a malbách znázorňujících historickou část města v různých časových úsecích. Bude to tedy zajímavé i pro historiky,“ míní archeolog. Na místě, kde nyní odborníci odkrývají jednotlivé vrstvy hlíny, se už brzy začne stavět budova nového depozitáře. Možná by v ní mohl být vystavený i nejnovější nález z místa - gotický klíč z přelomu 13. a 14. století. Možná náležel některému z domů v okolí. (Roman Helcl) MFD 1. 9. 2009
7
Archeologové ukončili bádání Přerov - Unikátní výzkum, který v proluce mezi Horním a Žerotínovým náměstím v Přerově poodkryl tisíc let starou historii města, ukončili v těchto dnech přerovští archeologové. Všechny nálezy teď čeká laboratorní ošetření a po zakonzervování se stanou součástí sbírek Muzea Komenského v Přerově. Archeologům se podařil tento týden další husarský kousek. Narazili na kusy jeleního paroží z první poloviny jedenáctého století. Parcela o velikosti devět krát devět metrů, na níž má vyrůst nový depozitář Muzea Komenského v Přerově, vydala bohaté svědectví o tisícileté historii města. Badatelé zde už koncem srpna objevili například pozůstatky městské brány, jejíž vzhled znají historici pouze z dobových vedut. Unikátní je ale i nález kostěných bruslí i s otvory pro řemínky z první poloviny jedenáctého století. „Celkem jsme objevili čtyři brusle, z nichž některé byly menší, jiné zase větší. Lidé v první polovině 11. století je používali buď na bruslení, nebo mohly být součástí konstrukce dřevěných saní,“ uvedl přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Tento týden narazil v proluce jeden ze stavebních dělníků také na kusy jeleního paroží. „I v té době to musel být kardinální úlovek. I když v první polovině 11. století muselo být zřejmě v oblasti Dolního Pobečví vysoké zvěře hodně. Kromě toho jsme objevili velké množství zvířecích kostí, které dokládají skladbu jídelníčku tehdejších obyvatel Přerova. Přesné stáří ale určí teprve osteolog. Ten může stanovit dokonce i to, o jaký druh zvířete se jednalo a kolika let se dožilo,“ upřesnil. Záchranný archeologický výzkum v proluce odkryl také nároží dřevohlinité stavby z období vlády Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. „Vzorky materiálu jsme odebrali na dendrochronologickou analýzu, díky níž lze přesně datovat stáří použitých dřevěných prvků a určit i rok, kdy byl strom využit jako stavební materiál, “ řekl. Zajímavostí je i kamenický článek ze 13. století. „Díky nálezům pozůstatků staveb se podařilo potvrdit starší záznamy o lokalizaci základů věže jižního vstupu do města z bývalé Široké ulice, tedy dnešního Žerotínova náměstí,“ shrnul význam objevů pro historiky také pracovník Národního památkového ústavu v Olomouci Josef Březina. (Petra Poláková-Uvírová) HD 11. 9. 2009
Vodní tvrz v Jeseníku dostává novou střechu Jeseník - Vodní tvrz v Jeseníku je obehnaná lešením. Sídlo Vlastivědného muzea Jesenicka, které zde sídlí, se totiž dočkalo opravy střechy, která už byla několik let v havarijním stavu. Na památku nepřijdou žádné betonové tašky, řemeslníci tady pokládají smrkové šindele. Olomoucký kraj uvolnil na rekonstrukci střechy devět a půl milionu korun. Práce na střeše chod muzea neohrožují. Vodní tvrz postavená ve třináctém století je ukázkou vyspělé středověké architektury. Řemeslníci postupně odkrývají střechu a mění špatné trámy, které jsou z poloviny osmnáctého století. „Trám, který na sobě nesl datum s rokem 1751, jsme už odnesli k historikům do depozitáře,“ prozradila ředitelka muzea Veronika Rybová. Řemeslníci používají při práci techniku starých mistrů. „Zvláštní a úžasná je výměna krovů, které byly vyhnilé. Kvůli jednomu špatnému kusu musíme rozložit třeba celou stolici. Dáváme sem zpět tesané trámy, které spojujeme bez hřebíků klasickými tesařskými spoji,“ popsal práci Josef Paleček. K práci starých mistrů má jen slova chvály. „Je to bez chyby precizní práce a my se jí chceme přiblížit,“ řekl Paleček. Kvůli zakázce dokonce poslal své muže na speciální školení. Jeho lidé na střechu postupně kladou smrkové šindele. Pokrýt musí celkem tisíc metrů čtverečních. Krovy a celý prostor nad muzeem jsou podle ředitelky tak zajímavé, že zvažuje možnost zpřístupnění celého místa.
8
„Ráda bych půdní prostor využila pro výstavní účely, ale zřejmě bude problém v zatížení. Ráda bych ale alespoň po malých skupinkách vodila návštěvníky pod střechu. Ten prostor je nádherný,“ řekla Rybová. Oprava střechy chod muzea neohrožuje. Přesun museli udělat muzejníci jen kvůli dvěma výstavám. Průzkum prokázal špatný stav trámů nad výstavní síní, která se od patnáctého září musí na dva měsíc zavřít. Výstava fotografií vážek se tak přesune do Rytířského sálu a výstava fotografií o Jemenu na příští rok. (Danuše Krčová) ŠaJD 15. 9. 2009
Sochu Blahoslava čeká čištění Přerov - Socha Jana Blahoslava na prostranství před Muzeem Komenského, která připomíná nejvýznamnějšího přerovského rodáka, se po letech konečně dočká vyčištění od usazenin a zpevnění. Úpravy zahájil v těchto dnech tlumačovský restaurátor Josef Petr, jenž bude na změně vzhledu této významné kulturní památky pracovat až do konce září. „Sochu čeká vyčištění od usazených exhalátů a sazí, které v průběhu let způsobily její úplné zčernání. Za její tmavý vzhled může zčásti sádrovcová usazenina, a pak i karbony z ovzduší,“ řekl restaurátor. Ten bude provádět i lokální zpevnění sochy organokřemičitany a doplní hmotu v místech, kde chybí. Skulpturu čeká i barevné retušování. Autorem sochy je známý sochař František Bílek. „Byla slavnostně odhalena u příležitosti čtyřstého výročí narození tohoto významného přerovského rodáka v roce 1923,“ doplnil Jiří Lapáček ze Státního okresního archivu v Henčlově. (Petra Poláková – Uvírová) OD 16. 9. 2009
Obnoví krovy chrámu OLOMOUC – Bezmála sedm miliónů korun bude stát rekonstrukce krovu v chrámu svatého Mořice v Olomouci, který je v havarijním stavu. Některé trámy jsou již totálně shnilé, jiné je třeba vyměnit, protože jsou ztrouchnivělé a napadené dřevokaznými houbami. Kostel, který je kulturní památkou, byl s přestávkami budován od roku 1412 do 16. století na místě starší románské stavby, o níž je první písemná zmínka z roku 1257 v listině biskupa Bruna. Jeho poslední velká oprava se uskutečnila v letech 1874 až 1908. Současná obnova krovu je podle faráře Františka Hanáčka největší za posledních tři sta let. V roce 1709 totiž chrám zasáhl požár a musel být obnoven. (mhr) P 11. 9. 2009
Čestný sloup má „narozeniny“ Olomouc - Před dvě stě padesáti pěti lety zažilo olomoucké Horní náměstí nevídanou slávu. Sama císařovna Marie Terezie s manželem Františkem Lotrinským se přijela podívat na vysvěcení tehdy čerstvě dokončeného sloupu Nejsvětější Trojice. Památnou událost dodnes připomíná nápis na mramorové desce nad vchodem do kaple. „Sloup tehdy vysvětil olomoucký kardinál Troyer,“ říká František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci. Památka, která od roku 2000 patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, vznikala původně jako morový sloup. „Nakonec z něho ale vyšel sloup čestný, vzdávající hold patronům města a dalším světcům,“ uvádí Chupík. Stavitel sloupu Václav Render se jeho dokončení nedožil, zemřel v roce 1733. Shodou okolností uplynulo nedávno rovných 340 let od jeho narození. „Jako den narození se uvádí jednatřicátý srpen 1669, i když to je ve skutečnosti datum křtu. Většinou se ale tehdy křtilo hned po narození,“ říká průvodkyně po olomouckých církevních památkách Milada Čechmánková. I když na den výročí vysvěcení nejznámější olomoucké památky zdejší radnice žádné oslavy nenaplánovala, na sloup nezapomíná. „Nějakou zmínku o této památce plánujeme v rámci Dnů světového dědictví. Ještě ale tento nápad nemá konkrétní podobu,“ uvedl vedoucí oddělení kultury Radim Schubert. Sloup Nejsvětější Trojice se objevuje například na propagačních materiálech města, jeho denní a noční fotografie mají v budoucnu na vjezd do města či výjezd z něj upozornit také řidiče, kteří sem směřují po hlavních dopravních tazích. Sloup Nejsvětější Trojice patří mezi největší památky svého druhu v Česku a pravděpodobně na celém světě. Je jedinečný také svou vnitřní kaplí. Jeho přesnou výšku zjistili odborníci teprve letos v březnu, má 32,2 metru. (pak) MFD 9. 9. 2009
9
OLOMOUCKÝ KOLEKTÁŘ Po více než 360 letech se do Olomouce načas vrátil vzácný rukopis Horologium Olomucense neboli Olomoucký kolektář, který byl za třicetileté války odvezen do Švédska jako válečná kořist. Bohatě ilustrovaná kniha modliteb je jedním z nejstarších děl české literatury. Stane se ústředním exponátem výstavy Jindřich Zdík (1126 až 1150) – Olomoucký biskup uprostřed Evropy, která bude ve čtvrtek zahájena v Arcidiecézním muzeu, řekla Právu kurátorka výstavy Jana Hrbáčová. (VH) P 24. 9. 2009
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVIII. 2009 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
10
