ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. únor 2010
Opraví arkádové křídlo tovačovského zámku Tovačov - Pokračovat v opravách místního renesančního zámku se letos chystá město Tovačov. Na řadu tentokrát přijdou vnitřní prostory v prvním poschodí arkádového křídla, tedy ta část zámku, která dosud byla v nejhorším stavu. Město s opravami začalo již během loňského roku. Letošní část rekonstrukce by měla stát přibližně 800 tisíc korun a město se na ni pokusí získat dotaci. Místnosti v arkádovém křídle zámku by se podle starosty Tovačova Leona Bouchala letos měly dočkat nových podlah a omítek. Na rekonstrukci nejvíce poničené části zámku se čeká od roku 1993, kdy objekt začali zajišťovat statikové. „Byly tam zdevastované podlahy, což byl největší problém. Tahala se jimi ocelová lana, kterými se celé křídlo stahovalo,“ popsal starosta Leon Bouchal. Město s obnovou místností začalo už loni, kdy nechalo podlahy nově vybetonovat. „V letošním roce bychom rádi položili parkety. Měli bychom pak celé patro v pořádku a mohli přemýšlet, co s ním dál,“ dodal Bouchal. Zrekonstruované prostory zámku si obyvatelé Tovačova měli možnost prohlédnout už během loňských hodových slavností. Někteří do nich zavítali po téměř dvou desetiletích. Dříve v nich totiž sídlilo zdravotní středisko, nyní jsou ale nepřístupné. Představu o tom, k čemu by prostory mohly sloužit v budoucnu a kdy se lidem otevřou, zatím radnice nemá. Podle starosty se rozhodne až poté, co město dokončí opravy. Renesanční zámek v Tovačově patří městu od roku 1994. Od té doby se dočkal už celé řady stavebních úprav -výměny oken, opravy střechy a věže, obnovy arkád nebo úprav nádvoří. Památka, která je již z dálky nepřehlédnutelná díky charakteristické 96 metrů vysoké Spanilé věži, je v průběhu sezony přístupná návštěvníkům. Zámek stojí v místech někdejšího gotického hradu a renesanční podobu začal získávat přestavbou zahájenou za posledních Cimburků. V držení zámku se později vystřídali například markrabě moravský, Šelenbergové, Pernštejnové, Salmové, Petřvaldští nebo německý říšský protektor a československý stát. Kromě štíhlé zámecké věže je chloubou tovačovského zámku i vstupní portál z roku 1492, který je zároveň nejstarší renesanční památkou na sever od Alp. (ČTK) MFD 2. 2. 2010
Do opraveného Národního domu táhne Prostějov – Návštěvníkům secesního Národního domu v Prostějově vadí průvan. Kulturní památka byla přitom kompletně zrekonstruována teprve před dvěma lety. „U oken se dá sedět, jen když je člověk zabalený do deky. Okny strašně táhne,“ postěžovala si přímo na posledním zasedání městského sboru Danuše Pelikánová, prostějovská zastupitelka za Stranu zelených. „Nebylo by vhodné vyměnit okna za dvojitá, která by pořádně izolovala?“ ptala se vedení města. Místostarosta Miroslav Pišťák (ČSSD) si sypal popel na hlavu: „Když se před sto lety stavěl Národní dům, chodili lidé oblečení jinak, než dnes. Při rekonstrukci této památky, která zahrnovala i výměnu oken, jsme měli do památkářů bušit, aby stavba odpovídala trendům dnešní doby.“ Neprozradil však, kdy a zda vůbec se návštěvníci Národního domu dočkají takových úprav, aby se odtud nevraceli s rýmou nebo bolestmi uší a kloubů. (Radim Havlík) PvD 24. 2. 2010
1
Oprava šatlavy finišuje, bude z ní muzeum vězeňství Uničov – Už od loňského září pracují řemeslníci a restaurátoři na obnově budovy bývalé šatlavy v Uničově. Nyní práce pozvolna přešly do své závěrečné části, prostory nově vznikajícího muzea vězeňství, by návštěvníky měly přivítat už letos v létě. „V tuto chvíli se provádějí zároveň restaurátorské i stavební práce. Harmonogram víceméně dodržujeme, restaurují se dveře, okna, mříže a restaurátorky pokročily k omítkám a malbám. Do konce dubna musí být všechno hotové,“ řekla Nikola Hirnerová, vedoucí odboru kultury, školství a sportu Městského úřadu Uničov. Upozornila, že zároveň se stavbou připravuje expozice, kterou má z větší míry na starosti Státní okresní archiv v Olomouci. Nové muzeum by mělo být otevřeno koncem června. Nejstarší část bývalé městské šatlavy pochází z ranně barokní doby. Přístavba s dodnes dochovanými celami byla dokončena v první polovině 19. století a jako vězení objekt sloužil do roku 1945. Uničovská šatlava je jedna z mála v zemi, která zůstala téměř v původním stavu. „Je památkově chráněná. Dochovaly se zde jedinečné věci. Od omítek počínaje, přes stavební technologie, až po obrázky, které tam zanechali věznění lidé. To všechno bychom se teď měli pokusit restaurovat a nabídnout veřejnosti. Doplněné o klasickou expozicí zaměřenou na vývoj trestního práva obecně i přímo v Uničově,“ doplnila Hirnerová. Celá přestavba by měla stát okolo sedmnácti milionů korun, město získalo dotaci ve výši přibližně třinácti a půl milionu korun, zbytek musí doplatit. Návštěvníky města k sobě chce od prázdnin lákat i další zbrusu nové muzeum – Muzeum Baroka. Město pak plánuje, že se nová muzea stanou součástí turistické prohlídkové trasy. Návštěvník by si tak na jednu vstupenku mohl prohlédnout expozici Městské muzea, Vesnického muzea ve Střelicích a také dvou nových muzeí nabízejících vězeňství a exponáty související s barokem, či další městské památky. (Petra Opletalová) OD 19. 2. 2010
Historický most možná unikne bourání, kraj počká na památkáře Dlouhá Loučka – Otazník stále visí nad osudem tři sta let starého kamenného mostu v Dlouhé Loučce. Správa silnic Olomouckého kraje se chce nyní obrátit na památkáře, chce totiž znát historickou hodnotu mostu než rozhodne o jeho zbourání. Most je v havarijním stavu a Správa silnic chce namísto jeho rekonstrukce, přejezd zbourat a postavit nový. Místním ani památkářům se to nelíbí. Podle Ivo Hegera, tiskového mluvčí Olomouckého kraje osloví Správa silnic Olomouckého kraje Národní památkový ústav v Olomouci se žádostí o jasné stanovisko k záměru zbourat most na krajské silnici v Dlouhé Loučce. „Poté bude na základě vyjádření památkářů oslovena s žádostí o spolupráci obec, případně také stát. Na tomto postupu se v těchto dnech dohodl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík s ředitelem Správy silnic Olomouckého kraje Drahomírem Babničem,“ vysvětlil mluvčí. „Pokud má most skutečně velkou historickou hodnotu, určitě jej zachováme. V takovém případě ale nerozumíme dosavadnímu postupu Národního památkového ústavu, který jej nenechal zapsat na seznam kulturních památek ani jej nijak jinak neevidoval jako cenné dílo,“ konstatoval hejtman Martin Tesařík. „Je spousta věcí, které ještě nebyly zapsány za kulturní památky a zasloužily by si to. Vycházíme z toho, že nejde jen o most, ale i sochu svatého Jana Nepomuckého. Socha s mostem, most se sochou tvoří jeden celek. Socha, která je umístěná na pilíři, jenž je svázán s mostem, by svým umístěním měl zůstat na tom místě,“ reagoval Miroslav Papoušek z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Památkáři by chtěli most prohlásit za nemovitou kulturní památku. „Musíme napsat návrh, který postoupíme Ministerstvu kultury České republiky a to rozhodne, jestli to bude zapsáno za kulturní památku. Jak dlouho proces zapsání bude trvat, se nedá předem odhadnout, ale dá se to zvládnout letos. Je kulturní dědictví, které by nemělo zmizet,“ podotkl. Olomoucký kraj a Správa silnic Olomouckého kraje do vyjádření Národního památkového ústavu nebudou zahajovat další práce, které by s případným nahrazením starého mostu souvisely. „V této fázi příprav nemáme zájem celou věc uspěchat, pro případné rozhodnutí potřebujeme více informací. Jakmile je získáme, budeme hledat řešení celé situace,“ uzavřel jednání hejtman Tesařík. (Petra Opletalová) OD 16. 2. 2010
2
Primavesi má být národní památka, majitelka nejásá Olomouc – Vila Primavesi, secesní chlouba Olomouce, by se od června mohla stát národní kulturní památkou. O tom by měla rozhodnout vláda na svém pondělním jednání. Majitelka, která by díky tomu mohla získat větší dotace na rekonstrukce domu, z toho ale příliš nadšená není. A samotní olomoučtí památkáři zase mají na národní kulturní památku v kraji jiného favorita – kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Majitelce vily Pavle Honzíkové, které se za posledních čtrnáct let podařilo navrátit značně poničené budově její původní secesní kouzlo, přinese nový status jejího rodinného dědictví místo radosti spíš špatné spaní a více problémů. „O tom, že můj dům má být prohlášen národní kulturní památkou, jsem se dozvěděla z rádia a médií, takže jsem velice překvapená. Za celá léta, co se o vilu starám, jsem s památkáři měla už dost problémů a tímto mi přibudou ještě další. Teď už nebudu moci ani vyvěsit cedulku nebo předělat kliku u dveří bez jejich svolení. Nadšená z toho tedy vůbec nejsem,“ sdělila. Větší šance na zisk dotace? Podle Jana Kubeše z Národního památkového úřadu v Olomouci se pro vlastníka nemovitosti jejím prohlášením za národní kulturní památku změní jen několik věcí. „Hodnota stavby tím automaticky stoupne. V rámci administrativy to bude znamenat, že veškeré záležitosti, například opravy, které doteď řešil s magistrátem, bude muset vlastník nyní řešit s krajským úřadem,“ shrnul Kubeš. Kromě administrativních změn by nyní majitelka památky měla mít i větší šanci získat dotace na rekonstrukci své vily. „Vzhledem k tomu, že památka bude mít větší statut, logicky by měla mít i vyšší šanci získat dotace jednak z různých fondů, jednak i z Evropské unie,“ konstatoval Kubeš. Dům si na sebe musí vydělat Sama Pavla Honzíková je však v tomto směru spíše skeptická. „Mezi názory vlastníka památky a památkářů je vždy rozdíl. Já jsem loni například žádala o opravu originální sochy sedláka, která stojí v renesančním portálu na zahradě vily, a dokonce jsem ji měla i přislíbenou. Nakonec jsem se dozvěděla, že moje žádost nebyla ani předložena k projednání radě města. A podobných problémů musíme řešit spoustu. Vlastnit jakoukoli památku je často skoro za trest,“ shrnula Honzíková. Majitelka domu si od zařazení své vily mezi národní památky žádné zázraky neslibuje. Dotace, které se jí doteď podařilo získat, by sotva pokryly náklady na opravu středně velkého rodinného domu, natož honosné secesní vily z počátku dvacátého století. „Na střechu, která ve výsledku stála tři čtvrtě milionu, jsme od tehdejšího okresního úřadu dostali dvakrát sto tisíc. Další dotaci jsme dostali na opravu hradby a to bylo asi padesát tisíc. Ve výsledku tedy 250 tisíc. O dotace na rekonstrukci či restaurátorské práce už jsem zkoušela žádat mockrát a neúspěšně. Nakonec jsem přišla na to, že dům si na sebe prostě bude muset vydělat sám. Proto v něm nyní máme firmy, restauraci a galerii. Sama bych s tím prostě bojovat nemohla,“ zakončila. Památkář: Přednost by měl dostat Kopeček Podle olomouckých památkářů by si prohlášení za národní kulturní památku zasloužil spíše kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce. „Podle mého názoru by měla existovat nějaká chronologie. Vila Pimavesi je mladý secesní objekt, kdežto bazilika na Svatém Kopečku je barokní objekt, který by si to zasloužil už jen z úcty k jeho historii,“ vysvětlil památkář Jan Kubeš. O prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku rozhoduje vláda. Památky, které by se měly vyhlásit za národní, ale navrhuje ministerstvo kultury. „My nepodáváme návrh, která památka by měla získat toto zařazení, ten podává ministerstvo a většinou se na nás pouze obrací, abychom se k jeho návrhu nějak vyjádřili,“ nastínil závěrem památkář. (Linda Lešikarová) OD 6. 2. 2010
3
Vila Primavesi má statut národní kulturní památka Olomouc – Vláda na svém dnešním jednání schválila zařazení olomoucké vily Primavesi na seznam národních kulturních památek. Secesní klenot hanácké metropole se novým přídomkem bude pyšnit od začátku července. 38 památek, které se od června stanou součastní památek, které požívají nejvyšší státní ochranu, ustanovila vláda na dnešním jednání, 33 z nich je nemovitých, 5 movitých. Letos se na seznamu, který vládě k projednání předložilo ministerstvo kultury, v hojné míře objevily památky z období 19. a 20. století, ale například i zlomek latinského překladu Kroniky tak řečeného Dalimila. Olomoucká vila Primavesi, která je prohlášena kulturní památkou od osmdesátých let minulého století, přibude spolu s dalšími desítkami památek od července k nynějším 236 národním kulturním památkám, které tvoří nevýznamnější součást kulturního dědictví národa. (Lešikarová Linda) OD 8. 2. 2010
Mohelnice chystá opravu věže chráněného kostela Mohelnice - Věž mohelnického kostela svatého Tomáše Canterburského letos čeká nezbytná základní oprava. Dominanta památkově chráněného objektu je totiž ve velmi špatném stavu, který by letos radnice chtěla odstranit. Město má s kostelní věží i další plány. V budoucnu by ji chtělo zrekonstruovat celou a poté zpřístupnit veřejnosti. Letos město připravuje zajištění statiky nástavby věže. „V rámci střešní nástavby věže se objevila dřevomorka. Statické posouzení konstatuje, že je v havarijním stavu,“ řekl starosta Mohelnice Zdeněk Jirásko. Farní kostel svatého Tomáše Canterburského je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek v Mohelnici. Chrám sice patří římskokatolické farnosti, majitelem věže – přestože jsou propojené – je ale radnice, která také odpovídá za její stav. Město už proto vybralo firmu, která věž opraví a statiku nástavby zajistí pomocí ocelové konstrukce. „Vlastní realizaci bychom měli provést v tomto roce. Ale skutečně sledujeme pouze odstranění havarijního stavu s tím, že do budoucna plánujeme komplexní rekonstrukci celé věže včetně jejího zpřístupnění,“ popsal Jirásko. Náklady na letošní část oprav by se podle něj měly pohybovat kolem 1,5 milionu korun. Kostel svatého Tomáše je ale zapsán v seznamu kulturních památek. „Budeme proto žádat o dotační podporu ze strany Olomouckého kraje,“ dodal starosta Mohelnice. Středověký gotický kostel s románským jádrem je poprvé doložen v první polovině 13. století a úpravami prošel v době renesance i baroka. Z renesančních časů pochází například vzácná figurální výzdoba na zdech kostela i v jeho interiéru. Nynější novogotickou podobu získal při přestavbě na konci 19. století. Menších oprav nástěnných maleb nebo architektonických prvků interiéru se dočkal už v závěru loňského roku. Umožnila to dotace z ministerstva kultury, kterou se mohelnické římskokatolické farnosti podařilo získat. (ČTK) MFD 15. 2. 2010
Náměstí E. Husserla se změní k nepoznání Prostějov – Rozlučte se s osmdesát let starým náměstím E. Husserla v Prostějově. Nejpozději příští rok už bude vypadat zcela jinak. Radnice totiž připravuje rekonstrukci, která chodcům nabídne nové prostory k odpočinku, lidem na kolech cyklostezku a řidičům novou silnici i místa k parkování. „Se stavebními úpravami na náměstí E. Husserla chceme začít i skončit letos,“ potvrdil prostějovský místostarosta Miroslav Pišťák. Podotkl přitom, že s městskými památkáři se už vedení města na nové podobě náměstí shodlo. „Hlavní úprava bude spočívat v posunutí středového ostrůvku na severní stranu náměstí. Odpočinková zóna tak vznikne před místní obchody,“ zmínil se vedoucí oddělení památkové péče prostějovského městského úřadu Daniel Zádrapa. Lidé, kteří budou procházet mezi Újezdem a náměstím T. G. Masaryka, se tu budou moci zastavit,
4
posadit na některou z laviček a dívat se do čerstvě vysázené zeleně. „Nynější středový ostrůvek chodce k takovému zastavení neláká. Na vině je nevhodné řešení automobilovému provozu na tomto náměstí,“ řekl Zádrapa. Severní strana bude bez aut Řidiči nyní na náměstí E. Husserla vjíždějí z Netušilovy ulice, pak musí obkroužit vnitřní plochu určenou pro pěší a vyjíždějí buď stejnou jižní cestou nebo na Hlaváčkovo náměstí. Podle památkáře tak automobilisté v této historické klidové zóně odřezávají chodce od okolí. „Přístup na zrekonstruovanou plochu bude pro motoristy pouze z jižní strany,“ konstatoval Daniel Zádrapa s tím, že v této části náměstí se počítá s přibližně stejným počtem parkovacích míst jako nyní. Severní strana pak bude patřit pouze chodcům. Přes náměstí E. Husserla povede i cyklostezka. „Bude samozřejmě provázaná s ostatními městskými trasami. V místech, kde se zkříží cesty cyklistů a chodců s řidiči, vyrostou kvůli bezpečnosti provozu zpomalovací prahy,“ doplnil městský památkář a zdůraznil, že celé náměstí E. Husserla pokryje dlažba z přírodního kamene. Památkáři úpravy neschvalují Vedoucí prostějovského odboru rozvoje a investic Antonín Zajíček zatím nedokáže odhadnout, na kolik rekonstrukce jednoho z centrálních prostějovských náměstí přijde. Neví ani přesně, kdy se s ní začne, natožpak kdy bude plocha zkolaudována. „Vše upřesníme po ukončení výběrového řízení, z něhož vzejde jméno zhotovitele stavby,“ nechal se slyšet Zajíček. Památkářům z Národního památkového ústavu v Olomouci se výše zmíněná podoba stavebních úprav nelíbí. Podle informací jednoho ze zdejších pracovníků dokonce vydali k plánovaným změnám nedoporučující stanovisko. To však rozhodnutí města s největší pravděpodobností neovlivní. (Radim Havlík) PvD 2. 2. 2010
Poliklinika SPEA je po opravách Olomouc - Nová vstupní hala s recepcí, moderní výtahy s výhledem do opraveného atria, ale také další pracoviště s novými přístroji i službami pro pacienty. To jsou změny, na které obyvatelé Olomouce narazí v opravené historické budově polikliniky SPEA. Významná památka moderní architektury už v roce 2008 dostala nový kabát zvenčí. Nyní skončily i vnitřní úpravy. „Rekonstrukce byla zásadním historickým krokem. Větší opravy se na budově nedělaly od její kolaudace v roce 1927,“ řekl ředitel SPEA Jiří Skutka. Vedení společnosti nechalo v poslední etapě oprav vyměnit okna do atria budovy a upravit přízemí, odkud nyní jezdí do všech pater objektu dvě kabiny výtahů. Pacientům tu už začalo sloužit nové pracoviště počítačové tomografie a připravená je i ambulance kostní denzitometrie. Na poliklinice, která zaměstnává čtyřicet lékařů a sedmdesát sester a laborantek, se denně vystřídá až tisíc osm set pacientů. Ti sem chodí do ambulancí praktických lékařů, specialistů, využívají však i biochemickou laboratoř, rentgen a lékárnu. Opravy, které přišly na celkem čtyřicet milionů korun, ocenili památkáři jako jeden z nejlepších příkladů citlivé obnovy historického domu. Potěšilo je nahrazení původních dřevěných kastlových oken přesnými kopiemi. Obnova budovy SPEA byla loni také nominována do prvního ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera za zdařilou akci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky, kterou uděluje občanské sdružení Za krásnou Olomouc. Celkový dojem však podle odborníků kazí několik méně podařených zásahů. „Například se nám nelíbila výměna vchodových dveří za prosklenou stěnu s automatickým otvíráním,“ uvedla již dříve Eva Navrátilová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. (pk) MFD 6. 2. 2010
5
Lavice s vandalskými nápisy se staly památkou Němčice nad Hanou – Zdobené pozdně barokní lavice v kostele sv. Máří Magdalény v Němčicích nad Hanou dočkaly zvláštní ochrany. Rozhodnutím ministerských úředníků se staly kulturní památkou. Iniciativa k zapsání na seznam památek vzešla z tamní Římskokatolické farnosti. „Lavice jsou ve špatném stavu. Bylo mi ale líto je vyhodit. Tak jsme se rozhodli požádat o jejich památkovou ochranu. Doufáme, že tak snáze seženeme peníze na jejich opravu. Ta by totiž byla v každém případě dražší, než pořízení nových lavic,“ vysvětlil němčický farář Tomáš Strogan. Rekonstrukce je podle něj nutná i proto, že rozestupy mezi lavicemi neodpovídají současné normě, která předepisuje devadesát centimetrů. „Někde to skoro odpovídá, jinde je to třeba jen šedesát,“ řekl farář. Z jeho rozhodnutí mají radost i památkáři. „Lavice jsou hodnotnou složkou mobiliáře barokního kostela, který je sám už památkově chráněný,“ prohlásila Michaela Čadilová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Odborníci dosud předpokládali, že lavice pocházejí z druhé poloviny osmnáctého století. Na jedné z nich totiž našli letopočet 1778 s iniciálami RL. Reportérovi Deníku se však podařilo objevit datum bezmála o půl století starší. Na desku lavice někdo vyryl letopočet již před dvěma sty osmdesáti lety, tedy v roce 1730. Ve své době jednalo o vandalské činy, prováděné zřejmě školní mládeží. Dnes však právě tyto nápisy činí z kostelních lavic významný historický pramen. (Pavel Moš) PvD 11. 2. 2010
Z kláštera má být luxusní hotel. Zatím tam zatéká Olomouc – Bývalý klášter voršilek v olomoucké Kateřinské ulici se má podle plánu nynějšího majitele změnit v luxusní hotel. Opuštěný areál, který patří k nejožehavějším památkářským problémům v Olomouci, však zatím stále chátrá a potřebuje alespoň nejnutnější opravy. Objekt kláštěra chce investor podle dřívejších vyjádření změnit v pětihvězdičkový hotel, kde nebude chybět ani bazén a podzemní parkoviště. V těchto dnech areál kontroluje komise odborníků z magistrátu a památkového ústavu. „Je pravda, že v těchto dnec h provádíme společně s odborníky z Národního památkového ústavu kontrolu objektu, protože jsme naznali, že stav této budovy není dobrý. Po prohlídce všech prostor vyhodnotíme stav areálu a budeme s vlastníkem jednat o provedení nejnutnějších zabezpečovacích prací, které by měl podle zákona provést,“ potvrdila vedoucí odboru památkové péče olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová. Na historické stavbě se podepsala i letošní zima. Na špatný stav střechy, do níž zatéká, upozorňovali radnici i jednotliví Olomoučané. „Počasí poškodilo kovové konstrukce. Vlastník kulturní památky má přitom zdvojenou povinnost udržovat nemovitost v dobrém stavu tak, aby do ní nezatékalo, aby v ní nebyla plíseň a aby nebyla rozbitá okna,“ vysvětlila šéfka odboru. „V tomto stadiu se v objektu nic zvláštního neděje, vše zůstává tak, jak je. Areál samozřejmě hodláme opravovat. Teď jsme však v období, kdy se teprve stanovují podrobnosti. Za měsíc budeme moudřejší,“ uvedl Radim Garlik, jednatel společnosti Satnis Invest, která objekt před třemi a půl lety koupila za 26 milionů. Na jaře měla začít rekonstrukce Památkáři nyní kontrolují budovu místnost po místnosti.
6
„Jsou tam vzácné fresky a malby. Budeme se zabývat jejich stavem a požadovat znovuobnovení jejich fixace tak, aby byly chráněny. Restaurování teď není nejlepší řešení, je nutné je především zabezpečit. Sama budova teď bude potřebovat opravu,“ konstatovala Kauerová. Odborníci tedy musejí zkontrolovat celý areál a vyhodnotit, jaké opravy má vlastník provést. Podle dřívějších vyjádření majitelů objektu se mělo letos na jaře začít s rekonstrukcí, která by měla trvat přibližně dva roky. Z kláštera hotel s bazénem Po rekonstrukci by podle původních plánů mělo v areálu vzniknout na čtyřicet luxusních pokojů. Chybět by neměl ani wellnes a fitness areál s bazénem. „Otázku míst pro vozidla hostí zase vyřešíme formou podzemního parkoviště. V lokalitě totiž není mnoho volných míst, kde by návštěvníci mohli svá vozidla odstavit. Větší množství zaparkovaných aut by se navíc asi nelíbilo ani Olomoučanům, ani hostům,“ poznamenal již dříve Garlik s tím, že možnost využívat zařízení hotelu by měli kromě hotelových hostů mít i obyvatelé města. Spolumajitel také odmítl teorii, že by nakonec v zrekonstruovaném bývalém klášteře mohlo vzniknout něco jiného než hotel. (Karel Páral) OD 3. 2. 2010
Secesní skvost s technickými vymoženostmi Mozaika, kterou manželé Primavesiovi se svými dětmi vlastnoručně lepili na zeď u vstupu do vily, obrazy slavných vídeňských mistrů a také anglický krb s citátem slavného Williama Morrise „Život vede jen vpřed, nikdy nazpět.“ Olomoucká vila Primavesi, kterou v roce 1906 nechali podle projektu vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka postavit Otto a Eugenie Primavesiovi a která se čerstvě stala národní kulturní památkou, má ale i technické vymoženosti. Patří mezi ně automatické vysávání prachu ze všech místností či vlastní elektrárna, která byla ve své době vůbec první veřejnou elektrárnou v Olomouci. Rodinné sídlo bankéře a známé herečky ve Vídni se stalo jednou z nejvýznamnějších secesních památek celé Moravy i střední Evropy a milovníky umění je dodnes považováno za umělecký skvost. Na výzdobě a vybavení se totiž podíleli významní umělci vídeňské secese, se kterými se Primavesiovi přátelili. Právě podle návrhu vídeňského umělce původem z Hané – Antona Hanaka – či architekta Josefa Hoffmanna skládali Primavesiovi mozaiku u svých dveří a zasedali u jídelního stolu na kubistických židlích, malíř Gustav Klimt zase na zakázku vyzdobil obytnou halu i další reprezentační místnosti svými obrazy. To nejpodstatnější z architektury vily Primavesi však podle ředitele Muzea umění Olomouc Pavla Zatloukala, který vilu Primavesi ve svém putování po Domech milovníků umění zařadil do společnosti staveb známých architektů, jako například Charlese Rennie Mackintoshe ve skotském Glasgow, nespočívá v prosté fasádě jednopatrové asymetrické budovy přikryté mansardovou střechou, která vyzařuje téměř barokizujícího ducha, ale v interiéru. „Dispoziční řešení vnitřku vily představovalo téměř revoluci v tehdejší střední Evropě. Nevycházelo totiž z tradičního šlechtického zámeckého sídla s reprezentačními salony, ale z anglického halového systému a vytvářelo něco zcela nového,“ vysvětlil Zatloukal. Centrem domu se tak stala obytná hala s krbem, kolem které se soustředily další prostory. Otevřené schodiště směřovalo nahoru k jakési pavlači, odkud se vstupovalo do intimních místností domu. Manželům Primavesiovým vila sloužila jen 14 let. Po první světové válce odešli do Vídně a dům byl v letech 1926–1927 přestavěn na sanatorium. Zdravotnictví vila sloužila i v roce 1952, kdy ji zabavili komunisté. V roce 1992 získala dům zpět v restituci dcera posledního majitele Olga Dvořáčková, která jej vzápětí převedla na svou dceru Pavlu Honzíkovou. (Lenka Strnadová) MFD 9. 2. 2010
7
Němčice: město Keltů je kulturní památkou Němčicko – Jedno z velmi důležitých keltských mocenských center se nacházelo nedaleko dnešních Němčic nad Hanou. Místo, kde před více než dvěma tisíci lety stávalo město, se nyní stalo kulturní památkou. Poloha v mapách označovaná jako Kratiny či Zadní dlátko na hranicích katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic je jedním z nejdůležitějších archeologických nalezišť v České republice. „Toto sídliště leželo na trase takzvané jantarové stezky a vykazuje zřetelné vztahy k jižním oblastem, k Podunají a Středomoří. Můžeme tak předpokládat, že bylo jedním z nejdůležitějších výrobních a obchodních center,“ vysvětlil archeolog Miloš Čižmář, který se výzkumy na lokalitě léta zabývá. Rozhodnutí památkářů potěšilo i místní „Jsme velice rádi. Snad se konečně začne někdo starat o to, aby sem nejezdili hledači pokladů s detektory. Naopak by toto významné naleziště mohlo jako kulturní památka přitáhnout více turistů se zájmem o historii,“ pochvalovala si starostka Němčic Ivana Dvořáková. O osídlení nevýrazného návrší se ví již více než sto let. První starověká mince se zde našla již v roce 1892. Od té doby jich bylo více než čtyři sta. Většina z nich v posledních letech. „Mince zde nalezené pocházejí i z Řecka, Říma, Kartága nebo Egypta,“ přiblížil Miloš Čižmář. O významu místa svědčí podle něj i to, že se zde mince zřejmě i vyráběly. Archeologové zde totiž našli část hliněné destičky na odlévání mincovních střížků. Do důlků o stejné velikosti se odlévalo zlato či stříbro a do ještě měkkého kovu otiskl řemeslník obraz mince razidlem. V tomto případě se jednalo o drobné stříbrné mince s obrazem koníčka. Našly se i skleněné náramky O vysoké úrovni keltských řemeslníků na Zadním dlátku svědčí i stovky železných a bronzových předmětů které se při archeologickém průzkumu našly. Z lokality pochází také druhá největší kolekce skleněných náramků v celé Evropě. Sídliště mezi Němčicemi a Víceměřicemi patřilo k prvním městům na našem území. Bylo předchůdcem pozdějších keltských správních center, takzvaných oppid. „Vnitřní zástavba je, podle geofyzikálního průzkumu, uspořádána do jednotlivých dvorců. Stejně jako polohou na návrší, i charakterem nálezů se osídlení svým charakterem blíží pozdějším oppidům. Nemá však opevnění, a proto oppidem v pravém slova smyslu není,“ prohlásil archeolog, jehož specializací jsou právě Keltové. Koncem druhého století před naším letopočtem zaniklo zřejmě při vpádu Teutonů na Moravu a jeho úlohu převzalo oppidum na Starém hradisku. „Jeho založení však souvisí již s novou kolonizační vlnou keltského kmene Bójů z Čech,“ řekl archeolog Čižmář. (Pavel Moš) PvD 9. 2. 2010 (MFD 6. 2.)
Zámek či tvrz neprodává jejich stav, ale historie Jako průvodce po památkách si leckdy připadá Jiří Antl z realitní kanceláře Dachi, když nabízí zájemcům zámečky, tvrze nebo jiné historické objekty. Klientům se totiž vedle samotné stavby snaží přiblížit také její historii. „Historie mě zajímá dlouhodobě. Jsem rád, když mohu přispět k tomu, aby se památku podařilo zachránit, byť jen tím, že pro ni najdu solventního kupce ochotného nasypat spoustu peněz do oprav.“ Právě způsob podání nabídky klientovi považuje za specifický. „Je v tom mnohem víc, než jen ukázat nemovitost a popsat její stav. U těchto staveb není až tak rozhodující. Je to spíš srdeční záležitost a rozhodující slovo má často historie, co ten konkrétní zámek, tvrz a podobně prožily, jaké osobnosti tam žily, jaké tajemství skrývají,“ vypočítává Antl. Za poslední roky se nesetkal s kupcem, který chce památku pouze na spekulace a zatím ji nechává dál chátrat. „Spekulativní koupě byly časté v devadesátých letech. Tahle doba je už naštěstí za námi. Teď je to opravdu o vážném zájmu historickou usedlost opravit a užívat,“ míní makléř. Sám cítí radost, když se jím prodaný objekt daří opravovat. „Když teď vidím tvrz rodu Kobylků z Kobylí v Podolí na Mohelnicku, musím před majitelem smeknout. Je úžasné, co dokázal.“ Zdárně pokračují také opravy jím prodaného zámku v Přemyslovicích
8
nedaleko Prostějova. V Kladkách na Prostějovsku zase prodal rázovitý statek s rozsáhlými pozemky a honitbou. Švýcarský majitel tam zřídil usedlost na dožití dostihových koní. Nepodařilo se mu ale naopak prodat zámeček v Lesnici na Mohelnicku. „Majitelka si jej už nechala,“ podotkl makléř. A co má ve své nabídce nyní? Například se pokouší najít kupce pro zámeček v Nových Valteřicích na Bruntálsku. (Rostislav Hányš) MFD 17. 2. 2010
Zkolaudováno. Do Národního domu se může stěhovat banka Olomouc – Rekonstrukce Národního domu, kdysi vyhledávaného kulturního a společenského stánku Olomouce, se posunula dál – stavební úřad před několika týdny vydal kolaudační rozhodnutí na část objektu. Ta má sloužit bance. Z pohledu památkářů však vše v pořádku není. Vyjádření vlastníka k tomu, jak rekonstrukce objektu postupuje, se ovšem zjistit nepodařilo. „Kolaudační rozhodnutí na prostor banky jsme vydali. Žádné pochybení jsme nezjistili,“ uvedla Marcela Buiglová ze stavebního odboru olomouckého magistrátu. Památkáři však spokojeni nejsou: „V dokumentu nebyly (pozn red. v kolaudaci) zohledněny všechny naše připomínky z předchozích rozhodnutí. Vlastník nás požádal o schůzku s tím, že je ochoten vše uvést do souladu s požadavky památkové péče. Zatím se nedostavil,“ uvedla Vlasta Kauerová z památkové péče olomouckého magistrátu s tím, že stejně tak se má za památkáři dostavit projektant a dořešit některé detaily technické přístavby. Vlastník již dostal za práce, které nechal udělat bez souhlasu odboru památkové péče, pokutu. Dořešen nebyl ani archeologický průzkum dvora Národního domu, kolem kterého panovala od objevu cenných nálezů složitá situace. Archeologové našli v podzemí více než pětadvacet hrobů z jedenáctého a dvanáctého století. Tři pravěké stavby zase odborníci předběžně datovali do druhého tisíciletí před Kristem, období lužických popelnicových polí. Majitele se nepodařilo kontaktovat a správce Národního domu v úterý nebral mobilní telefon. Již dříve uvedl, že s úřady jednají a problémy řeší. Nakolik rekonstrukce pokračuje, se Deníku zjistit nepodařilo. „Myslím, že práce nepokračují. Ale tyto informace nemám,“ uvedla Buiglová. Ve zkolaudované části Národního domu má mít pobočku Raiffeisenbank. Ta od loňského jara čeká, kdy se bude moci přesunout ze stávajících, pro banku nevyhovujících prostor. „Přesný termín otevření pobočky jsme zatím nestanovili. Prostory ještě nejsou hotové,“ uvedl mluvčí banky Tomáš Kofroň. „Nová pobočka bude vycházet z nového designu našich poboček – pro klienty bude přehlednější a vzdušnější, nabídne jim větší komfort i soukromí,“ doplnil. (Daniela Tauberová) OD 3. 2. 2010
Na kostelní lavici je vyrytý letopočet 1778 NĚMČICE NAD HANOU Zdobené pozdně barokní lavice z kostela svaté Máří Magdalény v Němčicích nad Hanou se staly kulturní památkou. Iniciativa k zapsání na seznam památek vzešla z tamní římskokatolické farnosti, návrh podal prostějovský městský úřad. Podle doporučení olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu jsou lavice hodnotnou složkou mobiliáře kostela, který je sám už památkově chráněný. Navíc je na jedné z lavic zachovaný vyrytý letopočet 1778. (roh) MFD 17. 2. 2010
9
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
10
