ZRCADLO PAMÁTEK. Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku

Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. červen 2008

Zeleň na náměstí bude. Odolá odporu památkářů? Olomouc - Sedmnáct stromků v přenosných nádobách by se mělo na olomouckém Horním náměstí objevit do týdne. Rozhodla o tom rada města, která chce tímto způsobem oslavit padesáté výročí květinových výstav Flora. S tím nesouhlasí památkáři, radnice je však ve svém postoji neoblomná. „Vše je nachystané. Máme připravené stromky i s nádobami, teď už jenom stačí naložit je a odvézt na náměstí,“ řekl náměstek primátora Vladimír Pokorný (ODS). Osazení stromků na zrekonstruovaném náměstí se však může zkomplikovat. „Když se na nás vedení magistrátu v zastoupení Výstavištěm Flora začátkem roku obrátilo s požadavkem na umístění těchto stromů na náměstí, jako výkonný orgán památkové péče jsme si vyžádali stanovisko také od Národního památkového ústavu. Ti však se stromky v těchto místech nesouhlasili. Museli jsme proto ze zákona respektovat jejich názor, a tak jsme k osazení stromků vydali negativní stanovisko, které i nadále platí,“ řekla Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče olomoucké radnice. V současnosti magistrát ani výstaviště o nové prozkoumání věci podle jejích slov nepožádaly. Stanovisko odborníků z Národního památkového ústavu (NPÚ) je jasné, stromky podle studie na náměstí nepatří. „Ohledně náměstí jsme kdysi dávno vypracovali vědecký elaborát, jehož součástí byla i otázka zeleně. I když to vyvolalo vášnivou diskusi mezi odbornou i laickou veřejností, faktem je, že v průběhu staletí sice na náměstí zeleň v různých formách byla, vždy však jenom v malých lokacích, které vždy zanikly. Stejný osud postihl i malé korzo z 19. století,“ vysvětlila Zdeňka Bláhová, vedoucí odboru konzervace a obnovy kulturních památek olomouckého NPÚ. „Pakliže se nás teď ptají na stanovisko, vycházíme z původního materiálu, který jsme vypracovávali při rekonstrukci náměstí, a po zvážení všech odborných pro a proti jsme k této otázce jako oddělení vydali negativní stanovisko. Z odborného hlediska se totiž nic nezměnilo,“ dodala. Navzdory nesouhlasu ze strany památkářů chce vedení města stromy na náměstí dopravit v nejbližších dnech. „O stanovisku památkářů víme. Rozhodnutím rady jsem však byl pověřený, abych zabezpečil dočasné ozelenění Horního náměstí,“ uvedl Pokorný. Podle Kauerové je její povinností jako výkonného orgánu památkové péče dohlížet na to, aby se závazné stanovisko památkářů dodržovalo. „Pokud se stromy na náměstí skutečně objeví, budeme muset nastartovat správní proces, který povede k nápravě,“ poznamenala. Subjektu, který se dopustí takového správního deliktu, hrozí peněžitá pokuta, v lepším případě pak musí okamžitě zjednat nápravu a zaplatit poplatky za správní řízení. Otázku stromků na náměstí komplikují navíc autorská práva architektů, kteří novou podobu Horního náměstí projektovali. „O tom, že by se na Horním náměstí měly objevit mobilní stromky, nás nikdo neinformoval. S takovým řešením naprosto nesouhlasíme a budeme proti němu protestovat,“ řekl Jan Šépka, jeden z architektů, kteří podobu náměstí při rekonstrukci projektovali. „Stromky v květináčích jsou úplná hrůza. I v jiných městech se už v minulosti ukázalo, že tento model nefunguje,“ pokračoval. Stromky na Horním náměstí jsou navíc podle jeho slov porušením autorských práv všech architektů, protože s nimi jejich návrh nepočítal. „Pokud se tak skutečně stane, budeme se proti tomu bránit také za pomoci právníka,“ dodal. (Matej Slávik) OD 5.6.2008

1

Horní náměstí je plné stromů. Floře hrozí pokuta Olomouc - Téměř dvě desítky mobilních stromů v úterý na olomouckém Horním náměstí rozmístilo Výstaviště Flora. Zeleň v květináčích připomínající padesáté výročí květinové výstavy se však nelíbí památkářům, kteří k tomuto kroku vydali negativní stanovisko. Výstavišti tak hrozí až stotisícová pokuta. „I nadále ke stromkům na náměstí platí náš zamítavý postoj. Předvoláme si proto výstaviště, aby nám podalo svoje vysvětlení. Ve správním řízení pak budeme pravděpodobně žádat, aby stromky z náměstí zmizely,“ řekla Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče olomoucké radnice. „V každém případě však Floře hrozí pokuta, protože porušila podmínky našeho závazného rozhodnutí,“ pokračovala. Zákon maximální sankci za takové porušení stanovuje až na sto tisíc korun. Olomoucká radnice s tímto postupem památkářů počítá, očekává však, že stromky vyvolají novou diskusi veřejnosti. „Mobilní zeleň je navíc součástí výzdoby náměstí v rámci oslav padesátého výročí olomoucké Flory, podobně jako byla květinová dekorace na Arionově kašně. Stromky jsou proto jenom dočasnou záležitostí a náměstí opustí nejpozději v září,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný. Čtěte také: Zeleň na náměstí bude. Odolá odporu památkářů? Výstaviště je na správní řízení památkářů podobně jako radnice připraveno. „Zatím je předčasné mluvit o případné pokutě, protože jsme od památkářů nedostali předvolání. Uvidíme, jestli si předvolají Floru, která stromky instalovala, nebo zástupce města, jež je vlastníkem náměstí,“ řekl náměstek primátora Vladimír Pokorný (ODS), který současně působí jako předseda představenstva Flory. „Pokud by nějakou sankci dostalo výstaviště, jsme připraveni na náměstí formou veřejné sbírky peníze vybrat a upozornit tak na způsob jakým památková péče za peníze nás všech funguje,“ dodal. Architektům se stromky nelíbí, nebudou jim však bránit Studio architektů, které podobu Horního náměstí projektovalo a získalo na ní také autorský vzor, jež jim umožňuje uplatňovat si autorská práva, nebude mobilní stromky právně napadat. „Po právní stránce jsou stromky reklamní záležitostí, která na náměstí zůstane několik měsíců. I když se nám to nelíbí, nebudeme uplatňovat svá autorská práva,“ vysvětil Jan Šépka, jeden z architektů. „Připravujeme však pro olomouckou radnici otevřený dopis, ve kterém radu města vyzveme, aby se zamyslela nad tím, co je věcí politiků a co věcí odborníků. V minulosti se totiž na téma zeleně na náměstí vedla odborná diskuze, ze které vyplynulo, že sem stromky nepatří. Rádi bychom proto radu vyzvali, aby podobné odborné stanoviska ctila,“ dodal. (Matej Slávik) OD 10.6.2008

Památkáři předvolali ředitele Flory OLOMOUC - Přinejmenším do poloviny července vydrží na olomouckém Horním náměstí 15 javorů, které sem rozmístilo v přenosných nádobách Výstaviště Flora. Vedoucí oddělení památkové péče olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová potvrdila, že si ředitele Výstaviště Zdeňka Štefku předvolala na 16. července k jednání. Stromy mají připomínat 50. výročí zahradnických výstav v Olomouci, Výstaviště je na náměstí navezlo se souhlasem radních, ale bez povolení památkářů. Instalaci stromů i přes zákaz přirovnala Kauerová k černé stavbě. Výstavišti hrozí až stotisícová pokuta. (ČTK) MFD 18.6.2008

Na trojici budou dohlížet dvě nové kamery Olomouc - Ani podrobnější analýza materiálu zaznamenaného bezpečnostními kamerami na Horním náměstí nepřispěla k odhalení vandalů, kteří na konci května v Olomouci poničili památku zapsanou na seznam světového kulturního dědictví Unesco – Sloup Nejsvětější Trojice. Incident, který musí být zaznamenán ve zprávě pro výbor Unesco, by ale status památky neměl ovlivnit. Ve zprávě však musí památkáři, kromě způsobu poškození, uvést také návrhy na další bezpečnostní opatření. Přes intenzivní pátrání ale pachatelé, kteří poničili tři pískovcové skulptury a ulámali pozlacené plamínky, policii stále unikají. „Ani podrobnější vyhodnocení záznamů z bezpečnostních kamer bohužel nepřineslo zásadní poznatky k dopadení pachatelů. Kriminalisté ale na celém případu dále pracují,“ informovala mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová. Ta také znovu požádala případné svědky tohoto vandalského činu, aby se obrátili na policii. Protože olomoucký Sloup Nejsvětější Trojice je zapsán na seznamu světových památek, musejí památkaři do

2

výroční monitorovací zprávy pro výbor Unesca zapsat také květnové poškození výtržníky. Včetně dalších bezpečnostních opatření. „Výbor o tom opravdu informovat musíme, ale status památky Unesco to podle mě neohrozí. K odebrání registrace je většinou důvodem urbanistická změna větších památkových celků, jako například stavba výškových budov v historickém centru města,“ vysvětlil Jindřich Garčic, vedoucí odboru památkové péče Olomouckého kraje. V úvahu nakonec přicházela tři bezpečnostní řešení prostoru okolo sloupu. Jedním z nich byla také instalace detektorů pohybu. Nakonec je ale nejpravděpodobnější, že na olomouckou památku budou dohlížet dvě nové bezpečnostní kamery. „Kvůli detektorům bychom museli zavést ke sloupu elektřinu, což by se jistě neshledalo s pochopením u památkářů. Proto je reálnější instalace dvou speciálních kamer,“ uvedl mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák. Od útoku vandalů ale na celém náměstí také osobně dohlížejí hlídky městských strážníků, a to i ve večerních a nočních hodinách. „Režim výkonu služby byl upraven tak, aby byla zajištěna vyšší přítomnost strážníků v lokalitě Horního náměstí. Ze strany Městské policie Olomouc jde o jedno z opatření k intenzivnější ochraně kulturních památek, tedy i Sloupu Nejsvětější Trojice,“ popsal změny Jaroslav Chytil, zástupce ředitele Městské policie v Olomouci. Konečnou sumu, pokrývající náklady na obnovení poškozené památky, vyčíslil olomoucký magistrát na 135 tisíc korun. Opravu pískovcových skulptur by měl olomoucký restaurátor Ladislav Werkmann dokončit ještě před začátkem léta. Problémem jsou ozdobné zlacené plamínky, které musí vyrobit specializovaná pražská firma. Ta je ale dodá nejdříve až po skončení turistické sezony. „Aby sloup byl přes turistickou sezonu kompletní, uvažujeme o instalaci pozlacených sádrových maket ulámaných plamínků. Olomoucký restaurátor Werkmann již nabídl jejich vytvoření, teď ještě záleží na postoji památkářů,“ doplnil Rašťák. (Jiří Mareček) OD 15. 6. 2008

Pod propadlinou na náměstí chodba asi nebude Olomouc - Díra o průměru asi půl druhého metru se objevila v úterý ráno pod dlážděnou vozovkou na průjezdu mezi Dolním a Horním náměstí v centru Olomouce. Nyní je místo ohraničeno zábranami, technické služby zatím zjišťují proč k propadu došlo. Podle archeologů je však nepravděpodobné, že by zde byly nějaké podzemní prostory. Na dlažební kostku, která se ztratila pod povrchem, ráno upozornil jeden ze zaměstnanců olomouckého magistrátu, který chtěl nedaleko zaparkovat. Při průzkumu místa pak technické služby objevily dva metry hlubokou díru. "Pod vozovkou zmizely asi dva kubíky zeminy. Nejdříve musíme zjistit příčinu propadu. Může to být třeba porucha v kanalizaci nebo propad někde hlouběji, zítra nebo pozítří budeme pak propad dále zajišťovat," informoval před polednem Antonín Zívala z technických služeb. Místo propadu je nyní zakryté prkny a zabezpečené zábranami. Městká policie úsek zajistila hned poté, co po osmé ráno zjistila propad vozovky. Spojnice mezi a Horním a Dolním náměstím tak byla asi do půl desáté uzavřena. "Zábrany jsou širší než potencionálně nebezpečná zóna. Budeme zkoumat, zda k propadu nedošlo ještě na jiném místě, velké kostky totiž fungují jako klenba, a drží i když pod nimi zmizí část zeminy, malé by se propadly hned" vysvětlil Zívala. Představa, že by prohlubeň ukazovala na nějaké neobjevené podzemní prostory, není ale podle archeologů příliš reálná. „Když jsme náměstí zkoumali pomocí sond, nenašli jsme žádné důkazy, které by nás vedly k tomu, že by v podzemí mohl být labyrint chodeb. Navíc tady k tomu nejsou ani vhodné geologické podmínky. Jediné o čem víme je systém barokní kanalizace z 18. století,“ řekl Karel Faltýnek z oddělení archeologického výzkumu Národního památkového ústavu (NPÚ). Podle slov archeologů je pravděpodobné, že propadlinu vymlela voda z prasklého potrubí. „Barokní kanály jsou dodnes prázdné, někdy se tak stává, že pokud praskne potrubí, voda přelomí zdi kanalizace a začne přes ní vyplachovat hlínu z okolního podloží,“ vysvětlil Pavel Michna, vedoucí oddělení Archeologického výzkumu NPÚ. „O olomouckém podzemí kolují mnohé legendy. Podle jedné z ní dokonce existuje tajná podzemní cesta, která spojuje dómské návrší s olomouckým hradiskem. Tato chodba by měla být navíc dostatečně široké na to, aby ni přejeli zaráz tři povozy,“ řekl Faltýnek, který ale vzápětí zdůraznil, že příběh je jenom legendou a nezakládá se na pravdě. (Matej Slávik) OD 17.6.2008

3

Zahrádky: pohoda pro hosty, úředničina pro hostinské Olomouc – Celkem třiašedesát venkovních předzahrádek u restaurací povolil zatím pro letošek stavební odbor olomouckého magistrátu na pozemcích města. Mnoho dalších venkovních posezení ale lidé můžou navštívit na soukromých pozemcích, v dvorních traktech restaurací. Otevření předzahrádky na městském „území“ představuje mnohdy pro provozovatele zdlouhavou cestu za potřebnými razítky, často z různých odborů. A posvětit je nakonec musí ještě olomoučtí radní. „Každou předzahrádku musí schválit rada města. My jako stavební odbor radním připravujeme podklady v podobě odborného vyjádření. Některé předzahrádky, které nemají kiosky s výčepem, nebo k nim nevedou elektrické rozvody, mají formu zvláštního užívání veřejného prostranství. K předzahrádkám s malými stavbami, na které provozovatele potřebují stavební povolení, zase vydáváme územní souhlas,“ vysvětlila Eva Hyravá, vedoucí stavebního odboru magistrátu. „Když jsme si chtěli zařídit zahrádku, měli jsme stejné problémy jako s tím má každý jiný. Na to, abychom získali povolení, jsme museli dodržet spoustu pravidel. Nemohli jsme si například vybrat libovolný deštník, ale vše muselo být barevně sladěné. Když nám proto řekli, že deštník musí být oranžový, tak bude oranžový. Stejné je to s metry čtverečnými, na kterých zahrádka stojí. Je s tím zkrátka spojené dlouhé vyřizování,“ povzdechla si Helena Meiznerová, provozní cukrárny Zmrzlinový ráj, která má od minulého týdne nově otevřenou předzahrádku. Podle její slov je takové venkovní posezení spíše služba zákazníkům, protože obrat cukrárny závratně nezvyšuje. „Zákazníkům posezení nabízíme spíše proto, aby si mohli u nás na chvíli sednout a nemuseli se zmrzlinou chodit po městě.“ Protože většina předzahrádek zasahuje do chodníků, nebo jiných městských komunikací, své stanovisko k nim musí vydat také odbor dopravy. Pokud však posezení chce provozovatel postavit na městské ploše se zelení, důležitým odborným posudkem je také postoj odboru životního prostředí. „I když své stanovisko stavební odbor vydává na dobu dvou i tří let. Povolení z naší strany platí vždy jenom na jednu sezónu,“ řekla Jitka Štěpánková, vedoucí oddělení péče o zeleň odboru životního prostředí. „Uzavíráme s restaurací dohodu, podle které nesmí zeleň mechanicky poškodit, musí dodržovat určitou vzdálenost od kmenů stromů, nebo také, že musí vrátit například travnatý povrch do původního stavu,“ pokračovala. Kromě těchto odborů se k předzahrádkám vyjadřuje také odbor koncepce a rozvoje, který posuzuje architektonicko urbanistické začlenění posezení do okolního prostoru. V památkové rezervaci navíc musí svoje stanovisko vyslovit také památkáři. (Matej Slávik) OD 17.6.2008

Vzácné gobelíny jsou po 64 letech zpět na hradě Šternberk Šternberk - Soubor gobelínů ze sbírek rodu Lichtenštejnů, které 1. dubna v nizozemském Amsterodamu vydražil za bezmála milion korun český stát, je po čtyřiašedesáti letech letech zpět na hradě Šternberk. „Všechny tři tapiserie jsou velice vzácné už jen tím, že se zachovaly. Jde totiž o křehký tkaný materiál z přelomu 16. a 17. století. Z dobových fotografií, pravděpodobně z období mezi první a druhou světovou válkou, víme, kde konkrétně tehdy visely,“ uvedla po úspěšné aukci Lenka Vaňková, kurátorka mobiliárních a sbírkových fondů Národního památkového ústavu Olomouc. Šternberská kastelánka Helena Gottwaldová viděla ve středu rozložené tapiserie poprvé. „Předpokládáme, že po vyčištění je naši návštěvníci uvidí koncem června,“ uvedla kastelánka. Do šternberského hradu se ještě vrátila rokoková sedací souprava z poslední čtvrtiny 18. století. (iv, ms) OD 11.6.2008

4

Vyválčí ukradenou památku? Vídeň - Ojedinělá soudní bitva, kterou vede Česká republika ve Vídni o ukradené a nelegálně vyvezené umělecké dílo – takzvanou Cholinskou madonu – bude mít brzy své rozuzlení. Soudce totiž tento týden proces ukončil a zřejmě už na konci léta vynese rozsudek. Česko se tak dozví, jestli bude muset za návrat součásti svého kulturního dědictví zaplatit „výkupné“, nebo vzácnou plastiku v hodnotě kolem čtyř milionů korun dostane zpět zadarmo. O co přesně ve sporu jde? Plastika madony zmizela z kostela v Cholině na Olomoucku před jedenácti lety. Dodnes je to nejvzácnější umělecké dílo, které zloději v Olomouckém kraji od 90. let ukradli. V době, kdy už v nalezení památky nikdo nevěřil, ji spolu s řadou dalších cenností ukradených v Česku v roce 2006 objevila rakouská policie při razii u vídeňského starožitníka Alfreda Kolhammera. Místo okamžitého návratu ukradené plastiky zpět do Česka však objev odstartoval souboj právníků. Kolhammer, který kradenou sošku koupil od překupníka, totiž žádá po českém ministerstvu kultury peníze, protože tvrdí, že madonu nákladně zrestauroval. Odborníci z ministerstva to odmítají, podle nich navíc plastika není opravená, ale nevratně poničená. Poslední tříhodinové jednání u Zemského soudu ve Vídni proběhlo ve středu. „Soudce poté proces ukončil a rozsudek se podle něj dá očekávat zhruba v září,“ řekl MF DNES právník Michael Hudec, který Česko zastupuje. Spor o ukradenou památku, který je podle právníků v Rakousku první svého druhu, vyvolal i zájem místních médií. U středečního soudu měla kamery například i jedna z nejsledovanějších stanic ORF. „V Rakousku je to první proces tohoto druhu a možná je první v celé Evropské unii,“ míní Hudec. Jedním ze svědků, kteří v závěrečné fázi procesu vystoupili, byl také cholinský farář Josef Trtík. „Šlo tam o ověřování totožnosti plastiky, což jsem sice učinil již v minulosti, ale soud to nyní chtěl dosvědčit i osobně. Samozřejmě že ta socha skutečně je Cholinská madona, poznali to ostatně i rakouští policisté a Interpol, když ji po nalezení identifikovali. Kromě toho také soudce zajímaly další okolnosti krádeže, při které plastika zmizela – například, zda byly ukradeny také nějaké další předměty,“ uvedl Trtík. Jak soudní spor skončí, je těžké odhadnout. Plastika se téměř jistě nakonec do Česka vrátí, ale jde o to, jestli za ni bude muset Kolhammerovi zaplatit. Právník zastupující Česko považuje šance na vítězství za slušné například i proto, že soudce Kolhammerovým advokátům už zamítl další návrhy na důkazy. Úplný konec sporu je však i přesto ještě daleko. Obě strany totiž počítají, že pokud tohle kolo prohrají, odvolají se. (Jakub Štos) MFD 20. 6. 2008

Z unikátního parku mizí dřeviny Čechy pod Kosířem - Středeční vichr lámal větve a vyvrátil stromy v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem. Ač škody zdaleka nedosáhly těch z roku 2002, kdy parkem prolétlo tornádo, obává se starosta Čech pod Kosířem Zdeněk Mader o budoucnost parku. Za posledních dvacet roků totiž unikátní arboretum přišlo už o mnoho vzácných dřevin. Stát, jakožto vlastník, nové stromy a keře nevysazuje. Spásou má být kraj, který chce zámek ještě letos získat do svého vlastnictví. „V sedmaosmdesátém roce bylo v parku zhruba čtrnáct set dřevin, dnes je jich o několik stovek méně,“ postěžoval si Mader. Uvítal by, kdyby se konečně někdo začal jedinečným parkem seriozně zabývat. „Mám strach, že za další desetiletí už v parku mnoho stromů nezůstane,“ podotkl starosta. Zámecký park byl založen v sedmdesátých letech 18. století. Původně se pyšnil alejemi, vodními kanály a květinovými zákoutími. Ve třicátých letech 19. století ho rod Tarouci rozšířil a upravil v přírodně krajinářský park. V areálu přibyly i dva rybníky. „Býval to jeden z nejhezčích krajinářských parků v republice a věřím, že zase bude,“ prohlásil Mader. Kraj má sice zmapované, které stromy bude nutno vykácet a které dosadit, přiznává ale, že k tomu jen tak nedojde. „Revitalizace parku, pokud jej získáme do svého vlastnictví, bude dlouhodobější záležitostí. Částku, kterou za ni zaplatíme, můžeme jen odhadovat, půjde nejspíš o desítky milionů korun,“ podotkl Jindřich Garčic, vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu v Olomouci. Na obnově parku chce kraj spolupracovat s vědci z Univerzity Palackého v Olomouci či odborníky z arboreta v Průhonicích u Prahy. (Radim Havlík) PvD 27.6.2008

5

Unikátní barokní hřbitov ve Střílkách láká turisty Střílky - Architektonický skvost, jaké jsou na světě už jen dva ve Švýcarsku a Španělsku, byl před týdnem znovu zpřístupněn veřejnosti ve Střílkách na Kroměřížsku. Tamní vzácný barokní hřbitov léta chátral. Zhruba od přelomu tisíciletí ale začala jeho systematická obnova. „Je na místě ocenit zejména práci občanského sdružení a jmenovitě paní Marie Skřítkové,“ připomněl hejtmanův statutární náměstek Vojtěch Jurčík při slavnostním otevření hřbitova. Právě Marie Skřítková a její Občanské sdružení pro obnovu barokního hřbitova ve Střílkách totiž podle něj odvedla nejvíc mravenčí práce při shánění peněz a sponzorů. Dohromady už přitom opravy hřbitova spolykaly kolem 14 milionů korun. Za ty už byly na hřbitově osazeny kopie kdysi ukradených soch, bylo opraveno schodiště, balustrády a zdi. Hřbitov získal také nové zabezpečovací zařízení. Barokní hřbitov v malebné kopcovité obci na úpatí Chřibů byl vybudován ve 30. a 40. letech 18. století i s bohatou sochařskou výzdobu v podobě andělů, alegorií ctností a dobrých skutků i sedmi smrtelných hříchů. Celý hřbitov je řešen jako velkorysý umělecký celek na ploše kolem dvou tisíc čtverečních metrů. Je obehnán mohutnou základovou zdí z pískovcových kvádrů, která v některých místech dosahuje výšky až deset metrů. Ta nese zdobenou balustrádu s podstavci pro sochy, které vroubí celý jeho obvod. Opravy však ještě zdaleka nejsou u konce. Potrvají ještě tři roky a potřebují asi osm milionů. Sdružení Marie Skřítkové už přitom plánuje opravu interiéru kaple. „Je to už velmi nutné. Měla by začít letos,“ tvrdí Skřítková. Celkem podle ní přijdou restaurátorské práce v kapli na zhruba milion sedm set tisíc. Po znovuotevření památky se chce sdružení víc zaměřit na turisty. Chce organizovat zájezdy turistů a škol a poskytovat výklad k historii obce, hřbitova i k jednotlivým sochám. „Budeme prodávat vstupné, publikace a turistické známky. Výtěžek půjde na zajištění údržby hřbitova,“ plánuje Skřítková. (kat) MFD 16.6.2008

Střílecký hřbitov je evropský unikát Lidé od nás Výkonnost by této dámě důchodového věku mohl závidět leckterý lobista. Od roku 2000 shání peníze na opravu pozoruhodného unikátu, který má v Evropě obdobu už jen ve Švýcarsku a Španělsku uceleného komplexu barokního hřbitova ve Střílkách na Kroměřížsku. Díky občanskému sdružení, které k tomu účelu Marie Skřítková se svým dnes již zesnulým manželem Antonínem založila, se podařilo sehnat už 14 milionů korun. „Letos by měly být proinvestovány další dva miliony,“ tvrdí energická žena. Hlavní opravy potřebují ještě osm milionů a potrvají asi tři roky. Manželé Skřítkovi jsou střílečtí rodáci a na tamním hřbitově mají hroby jejich rodiny. Právě při péči o ně dostali oba nápad pomoci obci s opravou hřbitova, jehož kamenná výzdoba značně chátrala. Začali proto shánět sponzorské dary, sepsali a vydali dvě publikace o hřbitově a Střílkách a peníze z jejich prodeje dali do oprav. Uspořádali tři veřejné sbírky, na každou občané přispěli zhruba třiceti tisíci. Marie Skřítková na ministerstvu kultury také iniciovala, aby byl střílecký hřbitov prohlášen národní kulturní památkou. „Máme slíbeno, že příští rok by se tak mělo stát,“ tvrdí. (Marie Skřítková) MFD 16.6.2008

Bude víc peněz na opravu střech památek Více peněz než v minulých letech bude letos možno využít v Olomouckém kraji z tzv. Havarijního programu ministerstva kultury na opravu střech nejohroženějších památek. Olomoučtí památkáři, kteří každým rokem výši jednotlivých dotací doporučují, měli letos k rozdělení k dispozici pět miliónů korun, což je o 1,4 miliónu více než loni a dokonce o dva milióny korun víc než předloni. Podle Jiřiny Žaitlíkové z olomouckého územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu by z těchto prostředků mělo být opraveno celkem 25 objektů. Z nich je 13 v církevním, 10 v soukromém a dva v obecním vlastnictví. Čtrnácti dalším žadatelům památkáři přiznání dotace z různých důvodů nedoporučili. Na Olomoucku by nejvíce peněz na opravu, a to 200 tisíc korun, měly získat historické pevnostní forty v Olomouci-Nové Ulici a v Křelově-Břuchotíně a budova fary v Moravském Berouně. Doporučeno bylo přispět také na opravu dělnické kolonie na Mrštíkově náměstí v Olomouci, sladovny v Náměšti na Hané a kostela Nanebevzetí P. Marie ve Slatinicích. Nejvyšší příspěvek na opravu z památek na Prostějovsku by měl podle doporučení památkářů směřovat k majiteli zámku v Brodku u Prostějova, a to 300 tisíc korun. Tři sta tisíc pro zámek

6

Dotaci mohou očekávat také majitelé bývalé sladovny v Mořicích, fary v Olšanech a kostelů sv. Petra a Pavla v Tištíně a sv. Kunhuty ve Vrahovicích. Na Přerovsku by měly být příspěvky využity na opravu tzv. Kostelíčka v Hranicích (650 tisíc korun, což je vůbec nejvyšší částka v kraji), mlýnů v Kokorách a ve Skaličce a kostela Nejsvětější Trojice ve Všechovicích. Po pěti ohrožených památkách by mělo být částečně opraveno z havarijního programu také na Šumpersku a Jesenicku. V bývalém šumperském okrese jde o kostel Všech svatých ve Vyšehorkách (450 tisíc korun), kostely sv. Martina v Žárové a sv. Michala v Rejcharticích a venkovské usedlosti v Bludově a Rájci. Na Jesenicku by se opravy měly dočkat díky dotacím kostely sv. J. Křtitele v Bělé-Horním Domašově (370 tisíc korun), sv. Petra a Pavla v Bernarticích a P. Marie v Černé Vodě, hřbitovní kaple v Kobylé nad Vidnávkou a městský dům č. 412 v Javorníku. (Miloslav Hradil) P 2.6.2008

V Lipníku opravují východní křídlo zámku Lipník nad Bečvou - Rozsáhlou rekonstrukcí prochází v těchto dnech východní křídlo zámku v Lipníku nad Bečvou. Do opravených zámeckých prostor město plánuje přemístit spisovnu a archiv. Náklady na tuto investiční akci přijdou celkem na tři miliony korun. „Rekonstrukce se týká opravy střechy, výměny oken, dveří a podlahy, ale i obnovy vnitřních i venkovních omítek. Předpokládám, že stavební úpravy by zde mohly skončit během července,“ uvedl starosta města Miloslav Přikryl. Do opraveného východního křídla se pak podle jeho slov přemístí spisovna a archiv města. „Písemnosti máme uložené asi na šesti místech v různých objektech, které nejsou kvůli vlhkosti ideálním místem k těmto účelům,“ vysvětlil Přikryl. Na opravu této části zámku město získalo příspěvek z ministerstva kultury ve výši 680 tisíc korun a od Olomouckého kraje ve výši 300 tisíc korun. „Objekt nebyl nikdy výrazně opravován, je tedy dochován v podobě z doby svého vzniku,“ doplnila mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Rekonstrukce východního křídla zámku je další z etap oprav této rozlehlé památky, ke které patří i park. Potom už bude městu zbývat opravit jen východní křídlo zámku, kde se nachází takzvaná konírna. Nad ní město zrekonstruovalo před několika lety unikátní střešní zahradu. „Na opravu konírny máme vypracovaný projekt a zažádali jsme si letos o dotaci. Záměrem je vybudovat v objektu galerii, slavnostní místnost a obřadní síň,“ upřesnil starosta Přikryl s tím, že náklady na rekonstrukci takzvané konírny jsou vyčísleny na 19 milionů korun. (Dagmar Rozkošná) HD 1. 6. 2008

Panna Marie opustila sloup Zábřeh - Bezmála po třech stech letech opustila v pátek 6. června socha Panny Marie vrchol morového sloupu na náměstí v Zábřehu. Jeřáb ji opatrně snesl na zem a uložil do trávy, kam ji vzápětí následovala hlavice sloupu a nakonec i jeho dřík, který má těsně pod hlavicí velkou prasklinu způsobenou korozí. Prasklinu nejméně před několika desítkami let už někdo opravoval a zanechal po sobě stopu v podobě mince. Korunu, která platila ještě v roce 1990, našli restaurátoři ve zbytku tmelu, když odlomili prasklou část dříku. Přihlížející lidé se podivovali nad tím, jak mohli dávní stavitelé v roce 1713 dostat sochu nahoru, když neměli k dispozici žádný jeřáb. „Postavili na to dřevěnou konstrukci. A taky měli na rozdíl od nás mnohem víc času,“ řekl restaurátor René Tikal, kterému město obnovu sloupu svěřilo. Stihnout ji musí do září. Asi třináct metrů vysoká barokní památka má mimo jiné narušenou statiku a hrozilo jí zřícení. (Stanislava Rybičková) SaJD 7.6.2008

7

Kamenní světci se snášeli v popruzích k zemi Zábřeh - Menší potíží začaly ve čtvrtek restaurátorské práce na morovém sloupu v Zábřehu. Připravený jeřáb snesl na zem jen dvě sochy světců z balustrády. Hlavní socha Panny Marie Immaculaty zůstala prozatím na dříku, protože se pokazilo zařízení, kterým ji restaurátoři měli od dříku odříznout. Dnes dopoledne se technika vrátí a dílo dokončí. „Sloup má narušenou statiku, je vychýlený o devatenáct centimetrů. Nejprve ho tedy musíme srovnat, pak ho i se sochou vrátíme a restaurovat ho budeme na místě,“ řekl akademický sochař René Tikal, kterého město zásahem pověřilo. Na opravu získalo od kraje čtyři sta tisíc korun, celkem si oprava památky vyžádá 1 378 850 korun. Barokní mariánský sloup pochází z roku 1713 a bez radikálního zásahu by mu už brzy hrozilo zřícení. Vedle narušené statiky ho ohrožuje i prasklina a ve špatném stavu je také povrch kamene. Narušená je i část balustrády, proto musely dvě ze čtyř malých soch světců přechodně opustit své místo. Jeřáb snesl na měkkou matraci na zem nejprve svatého Rocha, vzápětí ho v popruzích připomínajících výstroj parašutisty, následoval svatý Šebestián. Svatí Jan Nepomucký a Florián mohli zůstat na balustrádě. Restaurátorské práce potrvají do září. (Stanislava Rybičková) SaJD 7.6.2008

Synagoga je opět otevřená Úsov - Do synagogy v Úsově opět může veřejnost. V opravené památce je stálá expozice věnovaná osudům úsovských Židů. Při příležitosti dokončení oprav a znovuotevření synagogy ji připravil loštický spolek Respekt a tolerance. Nechtěli jsme vytvořit jen další atrakci pro turisty, ale také obnovit jednu z funkcí synagogy jako místa vzdělávání. Do místnosti, kde bývala knihovna a archiv, který v roce 1938 vypálili nacisté, jsme umístili novou knihovnu s židovskou literaturou. Využívat ji budeme i pro naše vzdělávací programy,“ řekl člen spolku Luděk Štipl. Připomněl i osud jedné z úsovských židovských rodin. Nevlastní sestry Valerie Goldbergerová a Růženka Pollaková měly v Úsově obchůdek se střižním zbožím. Těsně před okupací v roce 1939 uvažovaly o vystěhování, ale nakonec nedokázaly opustit nemocného otce, a podepsaly si tak rozsudek smrti. V roce 1942 byly zastřeleny při hromadné popravě Židů u Minska. Jejich tragický osud je jedním z mnoha, který dokumentuje nová stálá expozice v úsovské synagoze. Vitríny na galerii nabízejí předměty, fotografie a listiny, které návštěvníkům pomohou pochopit svébytnou kulturu a tragický osud Židů. Jedna z vitrín je věnována i předkům amerického senátora Johna Kerryho, kteří jsou v Úsově pohřbeni. Do výklenku v čele sálu se po sedmdesáti letech vrátil svitek tóry. Pergamen z 19. století sloužil kdysi v Bojkovicích. Synagoga se dočkala otevření po patnácti letech oprav. „Dlouhá doba prací jasně signalizuje, s jakými obtížemi se dařilo shánět finance. Přicházely z několika zdrojů a po troškách,“ řekl Jaroslav Klenovský z Federace židovských obcí, která je dnes majitelem památky. Práce si vyžádaly přes deset milionů korun a podíleli se na nich i restaurátoři. Podařilo se jim obnovit stropní výmalbu a velkou část původních nápisů na zdech. Nechybí jejich překlady, z nichž vyplývá, že pocházejí z roku 1784, kdy byla synagoga dokončena. Od pondělí do ní opět mohou vstoupit turisté. Stačí přivolat průvodkyně, jejichž telefonní čísla najdou na dveřích. Židovská komunita byla v Úsově už v polovině 15. století. V roce 1850 tvořili Židé třetinu obyvatelstva města, ale v roce 1930 tu žilo už jen dvacet Židů. Holocaust z nich přežil jen jediný spisovatel Vlastimil Artur Polák. (Stanislava Rybičkoá) SaJD 10.6.2008

Bezručovy sady přišly o sochu Olomouc - Ve středu v zasáhly Českou republiku silné bouře, vichřice a přívalové deště. V Olomouckém kraji jsou ještě dnes ráno bez proudu stovky domácností a energetici opravují desítky poruch na vysokém napětí. Prudká průtrž mračen a silný vítr, které ve středu večer a v noci bičovaly Olomoucko, lámaly větve stromů i celé kmeny, poškodily střechy domů, ale i památky, ochromily dodávky proudu a místy i dopravu. S následky pohromy, kdy blesky křižovaly potemnělou oblohu a přívaly vody proudily ulicemi, se obce a firmy potýkaly celý čtvrtek. Plné ruce práce měli hasiči i energetici. Nikdo naštěstí nebyl zraněn.

8

Nejvíce škod způsobily polámané a vyvrácené stromy. Přímo v Olomouci poškodil jeden z nich tři osobní automobily poblíž heliportu záchranné služby. „Na dvou ze tří poničených aut byla předběžně vyčíslena celková škoda za 150 tisíc korun,“ uvedla mluvčí olomoucké policie Jitka Dolejšová. Podobné problémy s nárazovým větrem měli také lidé ve Šternberku. „Byla to pořádná smršť. V jednu chvíli větrný vír doslova uřízl koruny tří před dvěma roky vysazených stromů v centru,“ popisovala mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. Ulice v některých částech města uklízeli ještě ve čtvrtek dopoledne. „Na staveniště firmy, která opravuje silnici směrem na Lošov, spadl strom. Způsobil firmě nemalé škody,“ popisoval starosta Velké Bystřice Marek Pazdera. S popadanými větvemi a stromy se potýkali i na dalších místech: „Silná větev spadla na plot u školky a převrátila ho. Děti jsou na výletě, takže jim nic nehrozí. Už to odklízíme,“ uvedli radní z Lužic. V kraji si bouře vyžádala asistenci hasičů v téměř sto padesáti případech, nejvíce jich pak bylo právě na Olomoucku. „Odstraňovali hlavně popadané stromy, které v mnoha případech zcela zablokovaly silnice. Vítr také poškodil několik střech, žádná z událostí si naštěstí nevyžádala lidský život ani zranění,“ informovala mluvčí hasičů Vladimíra Hacsiková. Smršť ničila i v olomouckých parcích Podle mluvčí Výstaviště Flora Zuzany Studené spadl statný jasan na jednu ze čtveřice pozdně barokních pískovcových soch v Bezručových sadech znázorňující roční období. Sochu pocházející z roku 1757 zničil. Živly strhly i akácii s obvodem přes čtyři metry ve Smetanových a jeden z jírovců v Čechových sadech. „Škody na zeleni jsou podle zahradníků značné a navíc stále hrozí nebezpečí pádu polámaných větví z korun stromů. Lidé, kteří směřují do parků, by měli být opatrní a pod stromy se raději nepohybovat,“ upozornila Zuzana Studená. Silný vítr poškodil střechy domů V Dolanech na tamním Domě s pečovatelskou službou strhl část krytiny. „Už jsou tam pokrývači. Ještě bude muset přijet plošina,“ uvedl dopoledne starosta obce Jan Doležel. I chmelařům z Tršicka živel způsobil menší škody. „Chmel naštěstí ještě není tak těžký, mohlo to dopadnout hůře, jsou jen nějaké dráty stržené. Konstrukce poškozeny nejsou,“ uvedl Ivo Macháček z tršické společnosti. S výpadky se ve čtvrtek potýkali energetici i vodárenská společnost. Při bouřce nefungovala několik hodin čistička v Olomouci. „Přerušení bylo způsobeno silným větrem, který strhl střešní krytinu trafostanice, a tím ji poškodil. Od rána je už čistírna odpadních vod opět v provozu,“ uvedla mluvčí vodárenské společnosti Helena Koutná. „Zásobování odběratelů není ohroženo a ve vodojemech jsou dostatečné zásoby vody,“ ujistila. V Luběnicích nešel dlouho proud Energetici řešili v regionu především výpadek na vedení vysokého napětí v oblasti Luběnic. „Je to nejrozsáhlejší výpadek na Olomoucku – jde o dvacet trafostanic. Předpokládáme, že do večera bude dodávka proudu obnovena,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Jaroslav Jurča. V obci nešel proud od 21 hodin. „Teď to zapnuli,“ sdělil dvě hodiny po poledni starosta Luběnic Jaroslav Matiás. „Lidé si nemohli uvařit, v obchodě mohou vyhodit zásoby z mrazáku. Bylo to hodně nepříjemné,“ dodal. Další výpadky byly na nízkém napětí. „Většinou se obnoví po opravě vysokého napětí. To je momentálně priorita,“ doplnil mluvčí Jurča. (Daniela Tauberová, Jiří Mareček) OD 26.6.2008

Odsvěcená kaple dostane novou střechu Uničov - Nové krovy, krytinu a okapy dostane letos odsvěcená kaple v Dolní Sukolomi, části Uničova. Město hodlá pokračovat v započatých opravách, radní na ty letošní z rozpočtu vyčlenili téměř půl milionu korun. Bývalá kaple sice stále hledá využití, ale již nyní je atrakcí pro cyklisty. "Cyklotrasa do Jeseníků vede kolem ní, je nepřehlédnutelná a lidé se u ní zastavují," uvedl mluvčí radnice Marek Juráň. Uničovští radní uvolnili na letošní opravy 435 tisíc korun. "Opravy se dočkají krovy, kaple dostane nové okapy a současnou rozpadající se břidlici nahradí nová krytina," popsal Juráň. V minulých letech zde byla položena nová dlažba, vlhké zdivo bylo ošetřeno sanační omítkou a v zimě objekt vytápí plynový kotel. "K využití kapli dostane osadní výbor, který se stará o tuto místní část," dodal Juráň. Z kaple se tak může stát klubovna, výstavní síň nebo místo pro občerstvení. (ČTK) MFD 30.6.2008

9

Stromy na náměstí: primátor odpovídá na kritiku architektů Olomouc - Mají stromy na náměstí co dělat? A jakou funkci má jeho "divadelní" osvětlení? Přispívá současná podoba náměstí k jeho oživení a kultivaci nebo naopak? Výrazný zásah do charakteru prostoru (nejen) v podobě mobilní zeleně kritizují architekti pražského studia HŠH, autoři rekonstrukce náměstí. Do debaty se zapojil i olomoucký primátor Martin Novotný, který v otevřeném dopise na jejich výtky reaguje. Přinášíme vám plné znění otevřených dopisů, které si na téma stromy na náměstí, ale i funkčnost stávající podoby prostoru, mezi sebou vyměnili autoři jeho rekonstrukce z ateliéru HŠH a primátor Martin Novotný. Ten se ve své odpovědi na otevřený dopis architektů zamýšlí kromě stromů i nad osvětlením Horního náměstí a rolí rekonstruované podoby náměstí v životě města. Dopis architektů studia HŠH olomouckému primátorovi (Mezititulky jsou redakční) Vážený pane primátore, vážená rado města Olomouce, obracíme se na Vás v souvislosti s poslední zprávou v tisku, týkající se umístění mobilní zeleně v prostoru Horního náměstí. Již před lety jsme jako autoři úprav Horního náměstí protestovali proti umísťování jak stabilní zeleně, tak i mobilní zeleně. Znovu tedy v této souvislosti připomeneme hlavní důvody, proč zeleň v jakékoli podobě na náměstí být nemá: zeleň se na náměstí vyskytovala víceméně pouze na tzv. linii A – B od 80. let 19. století až po 40. léta dvacátého století (pokud nepočítáme květináče socialistické výzdoby 70. let 20. století). Svou současnou podobu získalo náměstí v období baroka, kdy se začaly budovat kašny a Sloup Nejsvětější Trojice a kdy se z náměstí začíná stávat salón města s charakterem kamenného náměstí pro pořádání slavností, ceremonií apod. Zeleň je v rozporu s barokem náměstí Celkový dojem tohoto místa těží především ze scénografického působení všech uměleckých objektů, které se uplatňují na kulise fasád domů lemujících prostor. Se zapojením zeleně se v baroku samozřejmě neuvažovalo, jelikož je v naprostém rozporu s dobovým pojetím takovýchto prostorů. Vzrostlá zeleň byla na náměstí zřízena dodatečně s tramvajovou tratí a měla vytvářet charakter korza. Bylo to zřejmě jakési maloměstské vypořádání se s Vídeňským prospektem velkorysé Ringstrasse. Náš soutěžní návrh z roku 1995 se vzrostlou zelení na náměstí nepočítal. Nicméně na žádost komise pro Horní náměstí jsme zpracovali variantu se zelení. Tato varianta byla následně připomínkována a vzhledem k neslučitelnosti s architekturou náměstí zamítnuta dotčenými orgány. K tomuto rozhodnutí mimo jiné přispěla i nutnost přeložení infrastruktury a hledisko památkové ochrany. Na stromy jsou v Olomouci parky Stále jsme přesvědčeni, že zeleň na Horní náměstí nepatří a to samozřejmě ani v její mobilní podobě. Olomouc je obklopena rozsáhlými parky, které lemují větší část celého historického jádra. Město je postaveno na jednoznačné segregaci zeleně a kamenného urbanismu historického jádra. Námitky typu, že stromy sníží pocit horka na náměstí nemůžeme brát v tomto případě za směrodatné. Horké benátské náměstí je také bez stromů V této souvislosti srovnejme například italská nebo španělská náměstí s olomouckým Horním náměstím. Náměstí sv. Marka v Benátkách nemá ani stabilní, ani mobilní zeleň a rozhodně o něm nemůžeme říci, že je vystaveno menšímu slunečnímu žáru než olomoucké náměstí. Další důvody zeleně, jako je například „polidštění“ náměstí, zní v konfrontaci s realizovanou květinovou „bavorskou“ výzdobou některých měst jednoznačně pitoreskně. V řadě případů můžeme vnímat umísťování zeleně do veřejných prostranství pouze jako politický kalkul, kdy má „zatraktivnění“ veřejných ploch mobilní zelení sehrát před očima voličů pozitivní úlohu ve volební kampani. Ale především politik by si měl uvědomit, že o podobě historického prostranství má rozhodovat odborník. Snahu oživit náměstí zelení považujeme za absurdní a diletantskou. A to také v případě, že se jedná o reklamní, tedy dočasnou akci. Stejně jako je náměstí hyzděno kýčovitými pódii restauračních zahrádek, nelze ve stejném duchu pokračovat se zelení. V této souvislosti Vám zasíláme posudek autorských práv od pana JUDr. PhDr. Jiřího Plose včetně jeho stanoviska k zeleni v prostoru Horního náměstí v Olomouci. Doufáme, že se toto nedopatření vyřeší a náměstí, které získalo po své rekonstrukci řadu významných ocenění jak v České republice, tak i v zahraničí, zůstane stále vzorovým příkladem pro realizaci dalších veřejných prostorů. Za HŠH architekti s.r.o: Ing. Akad. Arch. Petr Hájek Ing. Akad. Arch. Jan Šépka

10

Dopis primátora Novotného architektům HŠH (Mírně kráceno, mezititulky jsou redakční) Vážení pánové, reaguji tímto na Váš otevřený dopis ve věci dočasné instalace mobilní zeleně na Horním náměstí v Olomouci při příležitosti oslav padesátého výročí květinových výstav v našem městě. Váš dopis obsahuje kromě stanoviska k této dílčí události i dlouhodobé koncepční stanovisko. Předem chci zdůraznit, že projekt olomouckého Horního náměstí považuji za koncepční dílo s jasným autorským rukopisem, v tomto smyslu respektuji jeho četná domácí a zahraniční ocenění. Zároveň si osobně velmi vážím řady jednotlivců, kteří se účastnili přípravy projektu a formulace základních koncepčních tezí v příslušné dobové pracovní skupině. Obdobně jsem však přesvědčen, že řada aspektů díla je diskutabilní a současnou diskusi považuji za naprosto legitimní a zdravou. Zeleň oživuje diskusi o náměstí Hned na úvod Vás patrně překvapím soudem, že nepatřím k jednoznačným zastáncům zeleně na olomouckém Horním náměstí (názor si teprve utvářím) a intenzitu diskuse kolem tohoto problému vidím jako logické vyústění daleko širších problémových aspektů díla. V koncepčním zdůvodnění vycházíte z kontrastu epizodní role zeleně na konci devatenáctého a na začátku dvacátého století oproti časově dominantní koncepci kamenného náměstí jakožto reprezentativního a ceremoniálního místa bez zeleně. Epizodnost je navíc doplněna o hodnocení nízké úrovně dobového řešení, jeho maloměstský ohlasový charakter. Historicko-časový aspekt je nepochybně důležitý argument, za důležitější však považuji samotnou nadčasovou estetickou hodnotu dochovaného reprezentativního prostoru. V tomto smyslu hodnotím rozhodnutí výrazně akcentovat tuto rovinu za jednoznačně správné. Obávám se však, že tímto problém nekončí, naopak začíná. Náměstí: sváteční nebo všední? Spolu s postupnou desakralizací a profanizací veřejného prostoru, změnou časového poměru mezi svátečním a všedním ve prospěch všedního, s příchodem modernity, vzniká základní rozpor mezi historickým charakterem slavnostního svátečního místa s vysokou architektonickou hodnotou a majoritní funkcí v současnosti. Lze nepochybně hodnotit, na jaké úrovni se s tímto rozporem vypořádali naši předkové v dobách rakouského mocnářství či první republiky, to však neznamená, že toto základní napětí je možné ignorovat, že neexistuje. I dnes slouží olomoucké Horní náměstí svým uživatelům po většinu času jako v dobrém slova smyslu „všední“ nádherný veřejný prostor s funkcí obchodní, restaurační a běžně společenskou. Právě skloubení akcentace největší historické a estetické hodnoty s majoritní soudobou funkcí považuji za skutečnou výzvu pro architekty, obávám se však, že byla oslyšena. Pociťovanou absenci zeleně proto považuji za zkratkovité a symbolické vyjádření základního pocitu uživatele náměstí v jeho soudobě majoritní funkci. Ten lze nejlépe ilustrovat na často diskutované otázce osvětlení Horního náměstí. Nasvícení je efektní, náměstí však prázdné Ve Vašem stanovisku spojujete reprezentativní a ceremoniální charakter náměstí s divadelní terminologií (kulisy, scénografie apod.). Základní charakteristikou divadelního prostoru je kontrast mezi šerem či tmou v hledišti a ostrým a často cíleným osvětlením jeviště. Již od dob Hérakleitových víme, že ostré protiklady, např. světlo a tma dávají vyvstat pravé povaze věcí a tuto zdůrazňují. Tak je tomu i díky světelnému kontrastu mezi hledištěm a jevištěm. Samo temné hlediště je však prostorem monofunkčním a k jakýmkoliv jiným funkcím naprosto nevhodným. Proto divák odchází o přestávce do foyer, chce-li společensky komunikovat s ostatními. Divadelní osvětlení Horního náměstí dává dokonale vyvstat přízračné kráse kulisy historických domů, kašen, Sloupu Nejsvětější Trojice a olomoucké radnice. Zároveň je však příznačně po setmění prázdné. Úroveň světla nedá rozlišit obličej blížící se osoby, fascinace krásou kulisy je spojena s úzkostí a potřebou prostor rychle opustit, což nelze oddiskutovat žádným odkazem na naplnění těch či oněch exaktních norem. I toto je jedním z důvodů častých stesků Olomoučanů na brzké zavírací hodiny většiny restaurací a celkově „mrtvý“ charakter Horního náměstí ve večerních a nočních hodinách. Olomouc? Nádherná, ale na dovolenou raději do Krumlova Klasickým příběhem, který si mezi sebou vyprávějí olomoučtí patrioti, snažící se propagovat krásy města doma i v zahraničí, je příběh návštěvy kultivovaného a váženého hosta, který absolvuje úchvatnou noční prohlídku centra města, je fascinován jeho krásou, pronese, že o historické nádheře Olomouce dosud nevěděl, odnese si hluboký a přízračný zážitek a na dovolenou opětovně zamíří do malebného Českého Krumlova či Telče.

11

Podobnou jednostrannost ve smyslu akcentace primárního dojmu a ignorace potřeb „všedního dne“ pociťuje řada lidí i v době ostrého denního světla. Náměstí poskytuje dokonalou kulisu pro parádní marše v rámci Oslav maršála Radeckého, pro jiné situace však nabízí daleko menší komfort. Lze nepochybně kritizovat estetickou hodnotu některých restauračních předzahrádek, obávám se však, že odkaz na realitu na Piazza di San Marco v Benátkách je pouze intelektuálně efektní, jinak však zcela nevěcný. Toto náměstí má, pravda, poněkud jiný reliéf a převažujícím materiálem v žádném případě není Bělkovická droba. Náměstí má být obývací pokoj Osobně jsem přesvědčen, že právě otázka trvalé či mobilní zeleně je pouze symbolickým vyjádřením pocitu absence základního komfortu veřejného prostranství, které nemá být kulisou, ale i předmětem užívání. Odpovědí na tyto pocity nemusí být pouze zeleň, nýbrž řada jiných prostředků ve formě mobiliáře či oživujících architektonických prvků. V koncepční terminologii používáte občas ve spojení s Horním náměstím termínu salon či dokonce obývací pokoj. V tomto smyslu lze říct, že jde spíše o pokoj pro efektní ukázku návštěvám. Poté se však společnost přemístí jinam a sama rodina k obývání užívá jinou část bytu. Ostře jednostranná koncepčnost tak činí z díla spíše teoretický koncept než živou realitu, ostatně jeden z původních významů řeckého slovesa „theorein“ jest „zírati“. Lampy jako na barbeque Navíc právě v oněch funkčních součástech díla, vázaných na všední den (mobiliář, osvětlení) vidím i jeho esteticky nejslabší místa. Např. na lampách mi nevadí jejich moderní charakter, nemohu však zapomenout na fakt, že jsem obdobné lampy viděl poblíž místa pro barbeque v řadě zahrad honosných sídel ve stylu nikoliv autentického olomouckého, ale spíše podnikatelského baroka. Nepovažuji je proto za originální soliterní řešení, nýbrž za „běžnou konfekci“. Pakliže jsem označil za nosnou analýzu Vámi použité divadelní terminologie pro koncepční linii díla, obávám se, že jiná část Vaší terminologie (termíny jako „maloměstský“, „pitoreskní, „populistický“, „diletantský“ a dokonce „bavorský“) opět vypovídají daleko více o Vaší sebestylizaci než o přístupu těch, jimž tyto termíny více či méně otevřeně adresujete (tj. minulým i současným politikům). V dopise příliš brzy opouštíte věcnou argumentační linku a nahrazujete ji rádoby odborným, lacině mentorujícím a trapně povýšeným žargonem intelektuální kavárny, což je ostatně běžná nectnost české veřejné diskuse. Recenzenti? Hlavně Olomoučané Klišé o diletantismu a populismu politiků pak slouží k překrytí a ignorací základního faktu: Od zprovoznění rekonstruovaného náměstí jsou hlavními a naprosto legitimními recenzenty tohoto díla nikoli politici, ale jeho každodenní uživatelé: Olomoučané a návštěvníci města. Na této tezi není nic populistického. Každé architektonické dílo prochází takovým testem času a jakkoliv se v jeho průběhu mohou objevit povrchní a nezralé soudy, postupně se utváří něco, pro co vznikl v anglosaském kulturním prostředí do češtiny těžko přeložitelný termín „common sense“. Zdůraznění významu odbornosti v diskusi o architektuře a urbanismu je nepochybně namístě, zároveň však platí, že pravdivost, verifikovatelnost, validita tvrzení v tomto diskursu jsou jiného charakteru, než v disciplinách, používajících např. metody fyzikálního měření, matematické logiky či statistické analýzy. Zdůraznění významu odbornosti v diskusi o architektuře a urbanismu je nepochybně namístě, zároveň však platí, že pravdivost, verifikovatelnost, validita tvrzení v tomto diskursu jsou jiného charakteru, než v disciplinách, používajících např. metody fyzikálního měření, matematické logiky či statistické analýzy. Už od dob Platonových dialogů probíhá snaha přesně pojmově vymezit rozdíl mezi věděním a uměním, v architektuře a urbanismu se tyto prvky výrazně snoubí a jsou okořeněny nebývalou multidisciplinaritou sahající od stavebně-technických disciplin přes historii umění až po např. psychologii. Právě proto má tento diskurs daleko dialogičtější charakter, definitivní soudy se utvářejí postupně, pakliže vůbec (spíše převažují programové teze a jejich soutěž), což význam odbornosti nikterak nerelativizuje. V tomto smyslu vyznívá Váš dopis spíše elitářsky než odborně. Jsem přesvědčen, že otevřenost pro dialog s uživateli díla patří k základům etiky práce ve Vašem oboru a právě takový zcela legitimní dialog v Olomouci již mnoho let probíhá. Je veden běžnými občany, nikoliv primárně politiky. Argumentace autorskými právy je chybná Vaši argumentaci stavící na autorských právech považuji za právně chybnou, jednostranně absolutizující roli autorských práv a minimalizující práva vlastníka, především však za předčasnou. Obávám se, že onen pomyslný míček je skutečně na Vaší straně kurtu. Nejprve je potřeba, abyste uznali Olomoučany za partnery diskuse o nejdůležitějším veřejném prostoru v tomto městě, za legitimní recenzenty Vašeho díla.

12

V tomto směru považuji předčasné otevírání právní stránky problému za spíše nevkusné. I v manželství je ukončení dialogu a řešení věcí přes právníky předzvěstí rozvodu. Na počátku této výměny názorů nebyla aktivita politiků. Jedna z městských organizací chtěla oslavit své výročí umístěním mobilní zeleně jako symbolického připomenutí předmětu své činnosti. Teprve razance úderů kulatých razítek a první náznaky „právního řešení“ problému nás vedly k podpoře této aktivity. Osobně ji vnímám jako zdařilý happening na téma dialog a svoboda komunikace ve veřejném prostoru. Věřím, že se nám k tomuto legitimnímu dialogu podaří společně otevřít dveře. Dosavadní výsledky Vaší práce a četná domácí i zahraniční ocenění z Vás nepochybně činí vysoce vážené partnery. Pokud tuto výzvu k dialogu přijmete, již nyní se na něj těším. S pozdravem Martin Novotný primátor OD 23.6.2008

Výsadba stromů by dojem z náměstí nepoškodila Stalo se již pravidlem, že každá informace o možnosti umístění stromů a jiné zeleně na olomoucké Horní náměstí vyvolá reakce architektů – autorů jeho současné podoby, ale také nezanedbatelné skupiny občanů. Zatímco architekti a památkáři zeleň v jakékoliv podobě na náměstí odmítají, občané, kteří nás kontaktují a jimž má náměstí vlastně sloužit, si zeleň přejí. Zkusme si na chvíli představit náměstí se stromy nikoliv v nádobách, jak nyní byly dočasně instalovány jako výstavnická expozice v rámci 50letých oslav Flory, ale se stromy vysazenými do země. Tato linka stromů, jak ji dnes připomínají mobilní stromky, zde byla vysazena v 60. letech 19. století a dožila se sta let. Je samozřejmé, že náměstí musí být na vysoké architektonické úrovni, ale to není důvod, aby opomíjelo každodenní nároky na život. Představa „salonu“ je zřejmě noblesní, ale pro návštěvy. Pro Olomoučana to znamená, že zde nenajde stín a chráněné místo, kam by se mohl posadit a odpočinout si. Diskuse vedená v duchu, že Olomouc je postavena na kontrastu kamenného náměstí a okolních parků a že výsledná podoba nejdůležitějšího městského prostoru („salonu“) by měla být pouze výsledkem názorů úzkého akademického okruhu lidí (památkářů a pražských architektů), opomíjí skutečnost, že stromy byly v minulosti součástí náměstí. Myslím, že výsadbou stromů bychom rozhodně nepoškodili celkový dojem tohoto místa a jen bychom potvrdili, že stromy jsou ničím nenahraditelnou součástí životního prostředí. (Petr Loyka) MFD 20.6.2008

Ze sýpky chtějí muzeum veteránů Zábřeh - V muzeum veteránů by se mohla brzy proměnit historická sýpka v Zábřehu. Tamní zastupitelé totiž rozhodli, že objekt, který by se měl objevit na seznamu kulturních památek, prodají za osm set tisíc korun Spolku pro záchranu dědictví historie. Právě ti tu expozici starých automobilů chtějí zřídit. "Dochovaný objekt z osmnáctého století fungoval po celou dobu jako sýpka, bylo v ní uloženo zrní. Zůstává tak zachována v původním stavu z josefínského období. Zachována je nejen konstrukce objektu, ale i krytina," uvedl mluvčí radnice Milan Kratochvíl. O sýpku na Krumpachu, což je místní část Zábřehu, usilovali dva zájemci. Kromě spolku, který se věnuje historii, také firma Hopr Trade cz., která chtěla objekt využít jako muzeum zemědělské techniky. Firma poté od žádosti odstoupila. Zastupitelům tak zůstala na stole pouze nabídka Spolku pro záchranu dědictví historie, který vznikl účelově s cílem zachránit sýpku a v rekonstruovaném objektu zřídit muzeum veteránů a zemědělské techniky. "Členové Spolku jsou obdivovatelé a sběratelé historických dopravních prostředků, za objekt nabídli ale jen šest set tisíc korun," uvedl mluvčí radnice. Komise města přitom doporučila prodat sýpku za milion korun. Nakonec se zastupitelé dohodli na kompromisu s tím, že spolku objekt prodají za osm set tisíc korun. "Mám zato, že ten objekt ani není využitelný pro nic jiného, než právě pro podobnou expozici," uvedl zastupitel František John. Zábřežští zastupitelé se navíc rozhodli, že historickou sýpku prodá město až poté, co bude zapsána na seznam kulturních památek. Vymínit si tak chtějí to, aby objekt nebyl zničen a byl využit pro muzejní, kulturní či společenské aktivity. (ČTK) MFD 30.6.2008

13

Na chodce už kusy omítky z kostela padat nebudou Česká Ves - Bezpečněji bude v České Vsi na Jesenicku. Radnice se spolu s biskupstvím ostravskoopavským pustila do rekonstrukce kostela sv. Josefa. „Na faře, která sousedí s kostelem, máme dětské středisko. Když maminky jdou s dětmi nebo jedou s kočárky kolem kostela, tak na ně z věže padaly kusy omítky,“ prozradil starosta České Vsi Jindřich Jermář (nez.) hlavní důvod, proč se pustili do opravy. Obci v České Vsi se na rekonstrukci fasády podařilo z ministerstva kultury získat čtyři miliony korun. Dalšími šesti sty tisíci přispěje biskupství. Obci ještě zbývá sehnat chybějících sto tisíc korun. Jak prozradil starosta, už ví, kde finance získat. Kostel měl doposud šedou brizolitovou omítku. Nová bude opět ze stejného materiálu, jen barva se změní na béžovou. „Brizolit má větší trvanlivost než klasické omítky. Ty po deseti letech mají trhliny a začínají opadávat,“ vysvětlil starosta. Kostel je sice nazýván skvostem v údolí Bělé, ale není žádnou historickou památkou, která pamatuje staletí. O jeho stavbu se díky sbírce postarali katolíci. Vysvěcený byl v roce 1928. Ceněný je pro ojedinělé dvouvěžové řešení, které navrhl architekt Anton Schneider ze severních Čech. Kostel se může pochlubit bohatě zbobeným interiérem. (Danuše Krčová) SaJD 16.6.2008

Z opraveného viaduktu bude turistická atrakce Olomoucký kraj - Chybělo málo a zděný železniční viadukt v Hranicích už nestál. Naštěstí se jej podařilo zachránit. V pátek byla slavnostně ukončena první - etapa rekonstrukce této 160 let staré památky. A město chce teď z ní udělat turistickou atrakci. Nejstarší hranický viadukt přitom možná čeká i slavná budoucnost. Město jej totiž hodlá propagovat jako jednu z místních turistických atrakcí. „Zprávy o možném bourání viaduktu jsme dostali zhruba před třemi lety. V první chvíli jsme si říkali, že nejlepší bude jako město viadukt odkoupit, abychom se zkusili je nějak zachránit,“ uvedl hranický starosta Miroslav Wildner. Viadukt však zůstal Českým drahám, a ty začaly znovu kvůli opět uvažovat o jeho zboření. Důvodů bylo několik. Po dokončení železničního koridoru přestal být tento viadukt používán k železniční přepravě, navíc kvůli pronikající vlhkosti mostní kontrukce chátrala a z oblouků začaly vypadávat cihly. Do hry znovu vstoupilo město, které aby unikátní objekt zachránilo, požádalo o jeho zařazení mezi státem chráněné památky. Loni na podzim pak začala první etapa jejich rekonstrukce, která byla včera slavnostně zakončena. „Našim úkolem bylo zabránit dalšímu chátrání konstrukce viaduktu. Tu jsme celou zaizolovali, takže by do viaduktů už dále neměla pronikat vlhkost, která narušovala cihlové klenby. Kromě toho jsme vyměnili zídky, zábradlí a římsy, tak aby vzhled viaduktů odpovídal jejich historické podobě,ů sdělil Oldřich Nezhyba z firmy IDS, která opravu prováděla. Podle jeho slov by měla následovat další etapa rekonstrukce, a to oprava samotných oblouků. Podle hranického starosty má teď město s památkou velké plány. „Vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o unikátní objekt, chceme jej využít k turistické propagaci Hranic. Chceme využít i toho, že v blízkosti jsou další podobné památky, a to jezernický viadukt a tunel ve Slavíči,“ sdělil Miroslav Wildner. O unikátnosti této stavby je přesvědčen i Oldřich Nezhyba. „To že viadukt vydržel 160 let svědčí o šikovnosti našich předků. Takové mosty jako je tento se už nikdy stavět nebudou, protože jsou příliš nákladné, Není na to čas, ani lidi. V současné době se například podobné most stavějí s životností vypočítanou na sto let,“ podotkl Nezhyba. Viadukty v Hranicích

14

Železniční viadukty na Hranicku vznikaly postupně. Jako první byl postaven viadukt se zděnými klenbami mezi léty 1844 – 1847 na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda. Cílem bylo překonat mělká široká údolí u Jezernice a u Hranic. Tehdy také vznikl dnes nepoužívaný tunel ve Slavíči. Viadukty pro druhou kolej vznikly až v 70. letech 19. století, třetí stavěli italští zajatci za 1. světové války. Dokončeny byly až po válce. Hranické viadukty mají délku přes 400 metrů. V rámci výstavby koridoru nebyl nejstarší viadukt opraven a začalo hrozit vypadávání zdiva z klenby. Viadukty patří k předním železničním mostním stavbám dochovaným v autentické podobě. (Martin Pjentak) OD 28.6.2008 (MFD 28.6.)

Technické muzeum získalo z Jezernice unikátní pumpu Jezernice/Brno - Technologickou raritu, jednopístovou vodní pumpu s rotačním mechanickým pohonem získalo z Jezernice Technické muzeum v Brně. „Stroj byl dlouhodobě nepoužívaný a umístěný v malé zemědělské usedlosti, kterou Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) získal jako odúmrť,“ sdělila Jana Rennerová, vedoucí samostatného oddělení komunikace. „Nabídli jsme předměty, které připadly státu v rámci odúmrti organizačním složkám, jež by o ně mohly mít zájem. Vyřídili jsme celou záležitost poměrně rychle, protože se nám ihned ozvalo Technické muzeum v Brně,“ řekl ředitel územního pracoviště ÚZSVM Karel Siwka. „Pumpa pravděpodobně zůstane v depozitáři, pokud nebude v budoucnu vytvořena nějaká speciální expozice. Ukázalo se totiž, že je ve velmi špatném technickém stavu,“ uvedl Ondřej Merta z Technického muzea v Brně. Odúmrť je případ, kdy není žádný dědic, který by po zesnulém dostal majetek. V těchto případech pozůstalost připadá státu. Pokud k takové situaci dojde, je to právě ÚZSVM, který má na starosti hospodařit s takovým majetkem. (Vítězslav Orava) HD 30.6.2008

Na stopy obléhání narazíte i dnes Olomouc - Historické události spojené s obléháním Olomouce v roce 1758 dodnes připomínají některá další místa střední Moravy. Například v koželužně v Moravském Berouně byl ubytovaný generál Laudon, mezi Novou Véskou a Domašovem nad Bystřicí, kde pruský generál Ziethen postavil vozovou hradbu, zase o sto let později Olomoučané postavili pomník Černý kříž. V těchto místech je navíc i hromadný hrob obětí bitvy a ještě před několika lety zde byl nalezen knoflík z kamaší a zploštělá olověná kulka. To, že na pozůstatky obléhání Prusy lze narazit v Olomouci i dnes, dokládá dva roky starý nález. Při strojovém sekání trávy v olomouckých Smetanových sadech se totiž propadla zem a odkryla část tunelu. Ten sloužil podle památkářů právě vojákům během obléhání Olomouce. „Chodby byly součástí tereziánské bastionové pevnosti. Nově objevená chodba konkrétně sloužila jako naslouchací,“ vysvětlil Pavel Michna z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Takové úzké, pouhých šedesát centimetrů široké chodby se razily nehluboko pod zemí. Dlouhé byly až několik desítek metrů a vyzdívaly se cihlami. Vojáci se jimi plazili a poslouchali, zda se k nim neprokopává nepřítel,“ uvedl Michna. Doplnil, že souběžně s naslouchacími vedly i minové chodby k náložím se střelným prachem. Pokud by někdo podobné chodby dnes objevil, rozhodně by do nich podle Michny neměl vstupovat. „Je to životu nebezpečné,“ varuje památkář. Rovněž místo bitvy u Domašova nad Bystřicí občas archeologům vydává další nálezy. Například nedávno se tam podařilo najít zbytky kordů, dragounské palaše či několik kyrysů, tedy částí ochranné zbroje těžké jízdy. (roh) MFD 21.6.2008

15

Uvolnili peníze na opravu památky Olomoučtí radní se rozhodli uvolnit 135 tisíc korun na urychlenou opravu sloupu Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci, který byl v květnu poškozen vandaly. Novináře o tom informovala náměstkyně primátora Hana Tesařová (ČSSD). Vandalové poničili na objektu, který je od roku 2000 zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, dvě kamenné vázy, zakončující balustrádu, a dva zlacené plamínky, které byly jejich součástí. Další dva plamínky pak odcizili. Po pachatelích, kteří památku poškodili, pátrá policie zatím bezvýsledně. (mhr) P 19.6.2008

Pamatují Karla IV. i Bílou horu PAMÁTNÉ STROMY Připomínají významnou událost či historickou osobnost, jsou s nimi spjaté pověsti a příběhy. A poznáte je podle cedulky s nápisem Památný strom. V Olomouckém kraji je takto chráněných dřevin na dvě stě padesát. Nejčastěji to jsou lípy a duby. Olomoucký kraj - Mohou pamatovat bitvu na Bílé hoře i vládu císaře Karla IV. Stromy, které získaly označení památné, rostou ve všech okresech Olomouckého kraje. V současné době jich hejtmanství eviduje na dvě stě padesát a patří mezi ně běžné dřeviny, ale například i liliovník, zerav nebo metasekvoj čínská v Nových Sadech v Olomouci. „Jde o samostatné stromy nebo skupiny stromů, které mají zvláštní ochranu. Jakýkoliv zásah, prořezávka nebo aktivity poblíž takového stromu musí schválit orgány životního prostředí. Dbá se i na to, aby neutrpěl například kořenový systém. Jde o vzácné stromy nejrůznějších druhů, řada z nich má obvod kmene přes šest metrů, takže pamatují stovky let,“ vysvětlila Renata Švecová Honzáková, vedoucí ochrany přírody na odboru životního prostředí na olomouckém hejtmanství. V celé zemi je památných stromů na čtyři tisíce. Pokud by si někdo myslel, že určitý porost zasluhuje ochranu, může podle Renaty Švecové Honzákové na kraj podat návrh, který by měl obsahovat nejen fotografie, ale například i údaje o historii stromu a dalších zajímavostech. Počet památných stromů se však v Olomouckém kraji již příliš nemění. „Je navíc trochu zavádějící. Záleží na přírodních podmínkách a na lidech a jejich představě o nutnosti ochrany přírody,“ míní autorka publikací o památných stromech v České republice Marie Hrušková. V jazyce ochranářů je památný strom jen legislativním označením pro strom chráněný státem. Cedulka s nápisem ovšem nemusí zdobit jen statného velikána. Mezi chráněné stromy nepatří pouze dřeviny, které připomínají nějakou událost a s nimiž jsou spjaté pověsti a příběhy. Může jít i o novinky - stromky, které před časem zasadil někdo významný. „Do seznamu patří stromy zajímavé i po dendrologické stránce, to znamená ty, co se dožily dlouhého věku nebo dorostly velkých rozměrů nebo takzvaně perspektivní, nadějné, které je třeba chránit před poničením a pokácením,“ vyjmenovává spisovatelka Hrušková. Lípa je národní strom, dub je typický pro původní lesy Lip a dubů je mezi památnými stromy nejvíce. „Jsou to Slovany uctívané stromy, od doby Kollára byla lípa považována za národní strom a lidé ji vysazují nejčastěji. Dub zase patří mezi nejtypičtější dřevinu původních lesů,“ vysvětlila Hrušková. V Olomouci mohou například zájemci najít Rudolfův dub ve Smetanových sadech. Dvě stě padesát let starý strom nese jméno po zakladateli zdejších parků, olomouckém arcibiskupovi arciknížeti Rudolfu Janu Habsburském. Nejstarší památný strom v Prostějově, takzvanou Domamyslickou lípu, zase nedávno poničila vichřice. Lípa malolistá byla stará zhruba pět set let. „Už před šesti lety se na lípě ulomila jedna z kosterních větví a vzniklou dutinou pronikala voda do kmene stromu. Vzhledem k tomu, že Domamyslická lípa byla nejstarším památným stromem, chceme zajistit z úpatí kmene vmístě největšího průměru příčným řezem takzvaný kmenový koláč, který bychom umístili na památku tohoto stromu na nějakém vhodném místě, například v botanické zahradě v Prostějově,“ uvedla Libuše Plevová z odboru životního prostředí na prostějovské radnici. Nadace Partnerství každoročně pořádá anketu Strom roku. Olomoucký kraj byl letos zastoupen devíti nominacemi. Finalistou se stal Krčmaňský borek. Jde o devadesát let starou borovici, která roste na vyvýšenině nad obcí na místě příznačně pojmenovaném Na Stráži. „Borek zasadili krčmaňští muži, kteří se vrátili z první světové války, jako připomínku těžké doby prožité na frontě a na památku těm, kteří ve válce padli a domů se již nevrátili, “ uvedl místostarosta Krčmaně Pavel Krkoška. Porotu celostátní soutěže, ve které bylo přes sto stromů, zaujaly například i návrhy na ocenění Blažovské lípy či Vrbáteckého dubu. * Kterých je nejvíc? Památné stromy v kraji Které stromy jsou mezi těmi památnými v Olomouckém kraji nejčastější? Lípy (117), duby (66), tisy (10), buky (10), jilmy (10), javory (8) a smrky (8). Méně časté jsou exotické nebo ovocné stromy, jako například hrušně, platany, liliovníky, lísky, jinany, jerlíny, kaštanovníky nebo zerav. (Michal Šverdík) MFD 28.6.2008

16

Za stromy v centru tleskám Z VAŠICH DOPISŮ

Reaguji na článek v MF DNES ze dne 11. června. Vážený pane architekte Štefko, nebuďte smutný. Váš úžasný nápad oživit naše krásné historické a po zeleni toužící a volající náměstí se setkává u Olomoučanů s velkým ohlasem. Olomoucké náměstí bylo vždy společenským místem, kde se setkávali přátele na „lině“ a ve stínu vzrostlých stromů a laviček stačili probrat, jak jde život. Byla to krásná šedesátá léta. První kroky všech zahraničních návštěvníků míří na Horní náměstí, kde obdivují nevšední a krásné historické památky. Posléze rychle vyhledávají stín a osvěžení v klimatizované restauraci nebo zahrádce, aby zjistili, že Olomouc, město květin, jaksi na centrum města se zelení zapomnělo. Teď je vše jinak, náměstí lemuje patnáct krásných javorů a těší se na další stromy, které konečně pozvednou a oživí naše centrum. Vážení památkáři a paní Vlasta Kauerová mají důvod k zamyšlení. Já vám tleskám, pane architekte Štefko! MFD 23.6.2008

SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT BaKD

Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník

P PřD ŽUP OD TnS

Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu

ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVII. 2008 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc
585 204 111, e-mail: [email protected], www.npu.cz

17