ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. únor 2009
Prostějovský zámek se začne opravovat za pár týdnů Prostějov - Zedníci se za pár týdnů pustí do úprav východního křídla pernštýnského zámku v Prostějově. V památce, která je už léta opuštěná, vznikne galerie a informační centrum. První návštěvníky by měly přivítat už příští rok. Jak budou zrekonstruované prostory zámku vypadat? Na úterním zasedání zastupitelů se to chtěl dozvědět například Josef Augustin, který ve sboru hájí zájmy opoziční KSČM. „Budou tam viset umělecká díla a bude to osvětleno, aby na to bylo vidět,“ vyjádřil se doslova prostějovský místostarosta Pavel Drmola (ODS), který je radním zodpovědným za kulturu. Podotkl přitom, že v nově upravených místnostech začne působit regionální informační centrum, v němž bude veřejnosti přístupný počítač s připojením k internetu. Něco víc o budoucí podobě prostor prozradil architekt Zdeněk Beran z prostějovské firmy CAD project plus. Ta vloni zpracovávala pro rekonstrukci východního křídla zámku projektovou studii. „Autenticita dvou velkých klenutých místností zůstane zachována. Vybavení nábytkem se sice zatím neřešilo, ale mělo by být minimalistické. Místnosti musí být čisté, uvolněné pro výstavní účely,“ zmínil se. Momentálně zmíněná část zámeckého traktu slouží jako archiv městské knihovny, dříve tam sídlila dětská bibliotéka. „Do patnáctého března se musí všechno vyklidit,“ poznamenal k tomu prostějovský místostarosta Miroslav Pišťák (ČSSD). Podle Antonína Zajíčka, vedoucího odboru rozvoje a investic města Prostějova, přijdou úpravy místností na patnáct milionů korun. Prostějovská radnice však z obecní kasy zaplatí jen zhruba polovinu této částky. „Z peněz, s nimiž nakládá rada Regionálního operačního programu Střední Morava, se nám na tuto investici podařilo získat osm milionů korun,“ informoval místostarosta Pišťák. Architekt Zdeněk Beran vnímá rekonstrukci východního křídla zámku jako počátek obnovy celé této historické budovy. Prostějovští konšelé odhadují, že stavební úpravy přijdou dohromady na více než sto milionů korun. O peníze z Regionálního operačního programu tak chtějí žádat opakovaně. Chtějí však využít i jiné finanční zdroje. (Radim Havlík) PvD 19. 2. 2009
1
Podívejte se: 9 oprav v centru s pochvalou památkářů Olomouc - /FOTO/ Vzkříšení renesančního domu v Lafayettově ulici, ale i rekonstrukce polikliniky SPEA či domu s moravskou orlicí nad vchodem v Riegrově ulici. Devět loňských oprav a přestaveb v historickém centru Olomouci pochválili památkáři jako zdařilé. Podívejte se, které to jsou. Olomoucká pobočka Národního památkového ústavu ve své nedávné tiskové zprávě pozitivně hodnotila hned několik rekonstrukcí historických budov v Olomouci, největší pochvalu sklidila rekonstrukce polikliniky SPEA, ale za povedené považují památkáři i dalších osm zásahů do dědictví minulosti. Laffayettova ulice č. 10 Renesanční stavba s významnými klenbami, portálem a domovním znamením. V domě se dlouho nacházela socha Jana Křtitele, ta se však ztratila. Dům byl dlouho vybydlený, majitel využil nová kastlová okna, zrestauroval se barokní portál a barokní výplně dveří. Jediným negativem je dle památkářů vybudování půdní adaptace a výtahu. Riegrova ulice č. 3 Kulturní památka, významný objekt s gotickým jádrem a renesanční přestavbou. „Některé úpravy se prováděly už za první republiky,“ uvedl památkář Jan Kubeš z NPÚ. Majitel domu sundal tvrdou cementovou omítku a nahradil ji vhodnější fasádou. Nevzhlednou výkladní skříň nahradil menším dřevěný výklad. Zrestauroval se klasicistní portál s moravskou orlicí a okna z počátku 20. století nahradily kvalitními kopiemi. Panská ulice č. 6 Objekt z přelomu 18. a 19. století, nenachází se na seznamu kulturních památek. Při rekonstrukci se zachovaly hodnotné historické prvky, například renesanční trámový strop nebo pavlače. Horní náměstí č. 12 Původně dva gotické domy, které se spojily v jeden celek. Památkáři ocenili zejména opravu fasády včetně zrestaurování štukové výzdoby. „Přestože jsme s majitelem domu měli určité neshody, dům je zrekonstruován na velmi vysoké úrovni,“ zhodnotil Jan Kubeš z Národního památkového ústavu v Olomouci. Horní náměstí č. 14 Goticko-renesanční stavba byla poprvé přestavěna počátkem 20. století. Majitel domu tehdy odstranil štukovou výzdobu a římsy. Pozdější majitel provedl citlivou rekonstrukci fasády a obnovil štuky. Pozitivní je také použití kopií oken z 50. let minulého století. Třída Svobody č. 41 (Ubytovna Marie) Stavba průměrného architektonického významu ze 30. let dvacátého století. Objekt je po celkové rekonstrukci. Majiteli bylo jako jedinému povoleno provedení zateplovacích úprav. Památkáři krom citlivé rekonstrukce fasády oceňují i okna vysunutá více do ulice. Ta eliminují hluboké špalty, které na zateplení často výrazně upozorňují. 8. května 40 (dům s bufetem Centrum) Původně secesní stavba, zasahuje i do Horního náměstí, kde má popisné číslo sedm. Dům utrpěl nevhodnou úpravou v minulosti. Současný majitel vhodně zainventoval do úpravy fasády, památkáři ocenili i výměnu kovových oken za dřevěná. Poliklinika SPEA (náměstí Hrdinů) Modernistická stavba z 20. let dvacátého století. Dominantou je cihlové zdivo. Architekt Jindřich Kumpušt se inspiroval holandskými stavbami. „Kladně hodnotíme dodržení původního materiálu. Velkým mínusem je ale to, že majitel bez povolení použil automatické dveře,“ uvedl Jan Kubeš z NPÚ. Velké výhrady mají památkáři také k solárnímu kolektoru na střeše domu. „Ten už byl nepochopitelně povolen v sedmdesátých letech minulého století,“ dodal památkář. Dům u Zlaté štiky (Ztracená 4) Původně gotický objekt. V průběhu staletí jej obyvatelé několikrát přestavovali. Památkáři schvalují především adekvátní opravu fasády a repasování takzvaných deštěných oken a zachování všech hodnotných prvků. (Michala Michalcová) OD 8. 2. 2009 (4.2.)
2
SPEA: spory s památkáři, pochvala a další opravy Olomouc - Automatické prosklené dveře i solární kolektor na střeše. To hlavně vadí památkářům na nedávno dokončené rekonstrukci polikliniky SPEA na náměstí Hrdinů. Přesto opravu, která majitele stála dvacet milionů i tahanice s památkovým ústavem, hodnotí jako jednu z nejzdařilejších v loňském roce. „Obnovu této modernistické stavby ze začátku dvacátého století musíme hodnotit velice pozitivně. I navzdory tomu, že jsme s majitelem v průběhu rekonstrukce měli některé neshody, oceňujeme zejména to, že dodržel původní materiály, či to, že nahradil původní dřevěná kastlová okna přesnými kopiemi,“ uvedl Jan Kubeš z Národního památkového ústavu v Olomouci. Oprava majitele vyšla na více než dvacet milionů korun, všechny náklady však hradil z vlastních prostředků. „Jsme velice rádi, že se rekonstrukce kvalitně povedla. S výsledkem můžeme být spokojeni my i památkáři. V této době nás však čeká další práce, protože opravy neskončily, ale dále budou pokračovat uvnitř budovy, kde plánujeme opravit vnitřní átrium,“ uvedl Jaroslav Spurný, majitel SPEY. I když památkáři polikliniku vyzdvihují jako světlý příklad, spolupráce obou stran nebyla bezproblémová. „Jako velké minus vnímáme to, že majitel bez povolení vyměnil vchodové dveře za prosklenou stěnu s automatickým otvíráním,“ naznačil Kubeš, podle kterého odborníkům také vadí solární kolektor na střeše domu, jenž město povolilo ještě v sedmdesátých letech minulého století. Zavrhli, ale neporadili Na někdy problematickou spolupráci poukázal i výkonný ředitel SPEY Pavel Olšanský. „Památkáři z NPÚ velké množství našich návrhů označili za špatné, nikdy však nedokázali říct, jak máme tyto problémy vyřešit. Pomoc jsme proto museli hledat u památkářů na magistrátu, kteří nám dokázali poradit. Oprava domu se kvůli tomu značně prodražila. Dnešní doba navíc klade úplně jiné nároky na funkčnost staveb, než tomu bylo u jejich vzniku,“ naznačil Olšanský. Výslednou obnovu polikliniky ocenilo i sdružení Za krásnou Olomouc, které ji nominovalo do prvního ročníku Ceny Rudolfa Eitelbergera za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky. Památkáři ve svém ohlédnutí za uplynulým rokem vyzdvihli celkem devět zrekonstruovaných staveb v Olomouci. Za odstrašující příklad, jak by rekonstrukce historické stavby neměla vypadat, je podle památkářů budova evangelické konzervatoře ve Wurmově ulici. (Matej Slávik) OD 8. 2. 2009
Za farou v Otaslavicích vyroste nový amfiteátr Otaslavice - Rozlehlá farní zahrada v Otaslavicích by se ještě letos měla proměnit v prostranství, kde si budou hrát děti a vystupovat divadelníci. Za vstřícným projektem stojí římskokatolický duchovní z Brodku u Prostějova Petr Hofírek, který kromě své a otaslavické spravuje také farnosti v Želči a Vranovicích. „Na revitalizaci zahrady a současně obnovu barokního mostku, který k ní vede, včetně krytého schodiště ke kostelu se nám podařilo získat dotaci z Regionálního operačního programu Střední Morava ve výši pěti milionů šesti set tisíc,“ informoval Hofírek. „Projekt už máme na papíře a momentálně vyřizujeme překlenovací úvěr, protože na investici se budeme podílet šesti sty tisíci,“ upřesnil finanční náležitosti s tím, že stavební úpravy začnou už za pár dnů. Kompletně hotové mají být nejpozději letos v říjnu. „Ze zahrady vznikne něco jako parčík volně přístupný veřejnosti, který se zamkne jen na noc. Chybět nebude bezbariérový přístup, aby se do něj bez problémů dostaly i maminky s kočárky, protože součástí zrevitalizovaného prostoru bude také hřiště pro děti,“ ukázal Hofírek na zatravněný pozemek naproti místní základní školy. Ale to není všechno. „Plánujeme tu zároveň vybudovat letní scénu s nekrytým pódiem. Hlediště v podobě amfiteátru pojme zhruba sto padesát diváků. Terén zahrady je terasovitý, takže je k tomu velmi vhodný,“ zmínil se farář, s nímž na projektu spolupracují otaslavičtí zastupitelé. „Původní impuls vzešel v podstatě od místních lidí. Faráře prosili, ať se schodištěm i mostkem u kostela něco podnikne, protože obě kulturní památky jsou ve velmi špatném stavu. Musím říct, že pana Hofírka obdivuji za to, že do toho šel,“ ocenila iniciativu duchovního starostka Otaslavic Jiřina Kalábová s tím, že idea amfiteátru a hřiště teprve následovala. (David Sekanina) PvD 6. 2. 2009
3
První stromy padnou v aleji na podzim Unikátní stromořadí v olomouckých Smetanových sadech čeká zásadní obnova Zásadní obnova historické Rudolfovy aleje, která tvoří výraznou dominantu památkově chráněných Smetanových sadů v Olomouci, začne letos na podzim. V první etapě by mělo být vykáceno přes sto stromů. Novinářům to ve středu řekl náměstek olomouckého primátora Svatopluk Ščudlík (ČSSD). Do května by měl být hotov projekt obnovy, jehož pořízení již městští radní schválili. Stát má zhruba 300 tisíc korun. Náklady na vlastní akci, která bude rozvržena do dvou etap, mají činit zhruba deset miliónů korun a práce by měly skončit někdy kolem roku 2015. Jako první mají být v aleji pokáceny stromy v úseku od Havlíčkovy a Wolkrovy ulice k fontáně, který je dlouhý zhruba 450 metrů. „Pokáceno tu bude 108 stromů, nově jich bude příští rok na jaře vysázeno 115,“ uvedl náměstek. Obnova druhé části aleje od fontány k Polské ulici začne nejdříve po pěti letech. Na přibližně 260 metrech tu bude vykáceno 58 stromů a nově vysázeno 74. Z nově vytvořeného stromořadí zmizí lípy, tvořit je budou pouze jírovce, pro které se vžil lidový název kaštany. Po celou dobu obnovy aleje bude třeba zajistit mj. biologický monitoring, aby nedošlo k ohrožení či likvidaci zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se zde vyskytují. Kvůli brouku tesaříku drsnorohému bude také dočasně odloženo kácení jednoho stromu, v němž se zabydlel. „Město bude muset v souvislosti s obnovou aleje požádat orgány ochrany přírody o výjimky z ochranných podmínek i v případě dalších pěti zvláště chráněných druhů živočichů,“ řekl Právu vedoucí odboru životního prostředí olomoucké radnice Petr Loyka. Jedná se o brouka kovaříka, ptáka lejska šedého a tři druhy netopýrů - rezavého, hvízdavého a vodního. K projektu obnovy aleje se budou muset vyslovit i památkáři. „Rádi bychom na celou akci získali i dotaci z Evropské unie. To, kdo obnovu zaplatí, ale nyní nepovažujeme za nejdůležitější, protože je nejvyšší čas s ní začít,“ poznamenal olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). „Z posudků dendrologů jednoznačně vyplývá, že obnova je potřebná,“ řekla již dříve vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Naďa Krejčí. Ščudlík zdůraznil, že v průběhu obnovy bude i nadále probíhat tzv. záchovná údržba dosud stojících starých stromů. „Neradi bychom, aby i u nás došlo k podobnému neštěstí, jako nedávno ve Zlíně,“ dodal náměstek. O tom, jak přistupovat k rekonstrukci stromořadí, k němuž má hodně Olomoučanů silný citový vztah, se diskutuje už zhruba čtyřicet let. Alej, kterou nechal vysázet olomoucký arcibiskup Rudolf Jan, je nejstarší částí Smetanových sadů, které se začaly budovat v roce 1820. Některé zdejší kaštany mohou podle odborníků pocházet již z roku 1866, kdy byly sázeny po prusko-rakouské válce. (Miloslav Hradil) P 5. 2. 2009
Zámek opravíme ještě letos Lipník nad Bečvou - Radnice v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku letos dokončí opravy místního zámku. S pomocí evropské dotace bude investovat více než třicet milionů korun do úpravy prostor bývalé konírny a do revitalizace prostoru před památkou. Město postupně opravuje zámek od roku 2002. „Díky investici vznikne v bývalé konírně v západním křídle zámku nová slavnostní síň, městská galerie a kavárna. Součástí projektu bude úprava ploch v bezprostředním okolí západního křídla, jeho nasvětlení a doplnění mobiliáře,“ uvedla mluvčí radnice Magdalena Gladišová. Po dokončení obnovy západního křídla se podle ní nově lidé dostanou i do zbylých, dosud nepřístupných prostor. „Radnice současně hodlá dokončit i celkovou obnovu zámeckého areálu,“ doplnila mluvčí. Rekonstrukce konírny a jejího okolí si vyžádá více než 22 milionů korun. Městu se podařilo získat na investici téměř 17 milionů korun z evropského regionálního operačního programu. Opravy západního křídla památky má radnice naplánované na mezidobí od března do ledna příštího roku. Dalších zhruba deset milionů korun si vyžádá revitalizace území mezi ulicemi Osecká a Bratrská, na kterou Unie přispěje Lipníku 8,7 milionu korun. Peníze by měly vystačit vybudování nového parkoviště před zámkem, rozmístění nového mobiliáře či obnovu místní zeleně a chodníků. Práce na projektu by měly být hotové do září. V minulých etapách rekonstrukce zámku město nechalo mimo jiné opravit část památky pro potřeby úředníků městského úřadu. Před třemi lety radnice dokončila obnovu unikátní střešní zahrady nad bývalou zámeckou konírnou.
4
Památka pocházející z roku 1861 nemá v zemi obdoby, byla jednou z prvních zahrad tohoto typu na sever od Alp. Loni město investovalo do rekonstrukce východního křídla zámeckého areálu. Lipnický zámek byl vystavěn Jiřím Bruntálským z Vrbna na místě opuštěných gruntů bývalých nekatolických majitelů v letech 1597 až 1609. Od roku 1622 se majitelem panství a zámku stal rod pánů z Dietrichštejna, kteří v rodové dědičné linii vlastnili panství a zámek až do roku 1858. Památka byla poté několikrát přestavována. (ČTK) MFD 11. 2. 2009
Naděje archeologů se nenaplnily. Pod Lidlem nic nebylo Prostějov - Výzkum na staveništi nové prodejny Lidlu prostějovské archeology zklamal. Nic na jeho místě u Anenské ulice nenašli. Naději jim přitom dával úspěšný průzkum, který provedli před několika lety při stavbě nedalekého supermarketu Albert. „Tehdy jsme v této lokalitě objevili pozůstatky osídlení starými Kelty a Slovany,“ zmínil se Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické a památkové péče v Brně. „Jak jsme však zjistili, půda, kterou zabere Lidl, byla drasticky zdevastovaná při budování nedalekých panelových domů. Kryla ji zhruba tři čtvrtě metru vysoká vrstva štěrkové navážky, která se sem dostala během stavění základů,“ shrnul výsledky průzkumu z přelomu loňského a letošního roku šéf prostějovského pracoviště Miroslav Šmíd. Archeologové sice dál sledují stavební práce na Lidlu, ale ve velkém očekávaní nejsou. „Momentálně tu probíhají výkopové práce související s kanalizací. Nemyslím si ovšem, že přinesou něco nového,“ konstatoval v úterý Pavel Fojtík. Stavba v pořadí už druhého marketu řetězce Lidl v Prostějově začala na začátku listopadu 2008. První zákazníky by měl obchod přivítat letos na jaře. (David Sekanina) PvD 5. 2. 2009
Šumpersko má tři nové památky Štíty / Zábřeh - Do seznamu nemovitých památek chráněných státem přibyly v únoru tři stavby v okrese Šumperk. Ministerstvo kultury na návrh památkářů rozhodlo, že památkovou ochranu dostane kostel svatého Jana Křtitele v Herolticích u Štítů, včetně zařízení interiéru. „Empírový kostel z roku 1818 je v regionu ojedinělý. Má působivou secesní dostavbu a cennou vnitřní výzdobu. Navíc je pohledovou dominantou celé oblasti a dotváří panorama podhůří Suchého vrchu na historické hranici Čech a Moravy,“ zdůvodnila návrh Lucie Drábková z Národního památkového ústavu v Olomouci. V seznamu se tedy objeví svatostánek samostatně i hlavní a boční oltář, kazatelna, křtitelnice a zpovědnice, lavice a obrazová a sochařská výzdoba interiéru. Památkou se stal i kamenný kříž z první poloviny 19. století před kostelem. Svatostánek čeká letos velká rekonstrukce. V první fázi dostane novou střechu, na kterou se místo plechu a eternitu vrátí původní dřevěný šindel. Práce si vyžádají jeden a půl milionu korun. Pomoci by měla vedle města i dotace kraje a také sbírka. Ta bude pokračovat až do 28. června, kdy ji uzavře setkání na pomyslné česko-moravské hranici. Sbírka má na kontě zatím 251 tisíc korun a významně do ní přispěli i bývalí němečtí krajané z různých koutů světa. Seznam památek okresu nově doplní kříž s Bolestnou Pannou Marií z roku 1828 ve Zborově. Sousoší stojí na západní straně obce poblíž hlavní silnice. „Je to velice kvalitní lidové kamenické dílo se zbytky původní polychromie a s českými nápisy. Dokládá dobové výtvarné a náboženské cítění místních obyvatel,“ uvedla Drábková. Do třetice a nejnověji se do seznamu památek dostala barokní kontribuční sýpka v zábřežském Krumpachu. Město ji v loňském roce prodalo Spolku pro záchranu dědictví historie, který chce v netradičních interiérech, plných dřevěných sloupů a trámů, vybudovat muzeum veteránů. (Stanislava Rybičková) SaJD 27. 2. 2009 (MFD 26.2., P 23.2.)
5
Palác arcibiskupů se otevře K olomouckým památkám, zajímavým pro turisty, přibude do dvou let také Arcibiskupský palác Olomouc - Do Trůnního a dalších reprezentačních sálů Arcibiskupského paláce v Olomouci, kde se v roce 1848 rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I., budou moci do dvou let nahlédnout i lidé. Jedinečnou kulturní a historickou památku totiž chtějí v blízkém budoucnu zpřístupnit. Rezidence arcibiskupa se tak v České republice návštěvníkům otevře vůbec poprvé v historii církve. Arcibiskupský palác si zatím zájemci mohli prohlédnout jen výjimečně, například při dnech Evropského kulturního dědictví a dalších svátcích. To se teď ale změní. Na zpřístupnění církevního skvostu turistům olomoucké Arcibiskupství z Evropského fondu pro regionální rozvoj získalo bezmála pětadvacet milionů korun. „O prohlídku Arcibiskupského paláce je obrovský zájem nejen ze strany domácích návštěvníků, ale i zahraničních turistů. I když je jedinečná kulturní a historická památka stále i „živým“ sídlem úřadujícího arcibiskupa Jana Graubnera, zpřístupnění lidem by arcibiskupský úřad nemělo nijak narušit, “ uvedla mluvčí olomouckého Arcibiskupství Monika Vývodová. Stavební úpravy se budou týkat především exteriérů paláce. Prohlídková trasa by měla vést přes reprezentační sály a počítá se také se zpřístupněním druhého nadzemního podlaží západního traktu paláce. V prvním podlaží vznikne zázemí pro návštěvníky a průvodce včetně bezbariérového vstupu. „Prohlídkový okruh zahájíme nástupem na schodiště, trasa poté povede přes osm reprezentačních sálů včetně Trůnního sálu, kde se 2. prosince roku 1848 rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. Celá prohlídka by měla skončit na nádvoří paláce, “ vyjmenovává Vývodová. Na prohlídku Arcibiskupského paláce se tak první turisté budou moci vydat nejdříve do dvou let, s otevřením se počítá až na sezonu roku 2011. „Konkrétní plány a náměty teprve zpracováváme, hotové by měly být do měsíce. Teprve poté Arcibiskupství olomoucké vypíše výběrové řízení na dodavatele projektu, “ upřesnila Vývodová. *** Arcibiskupský palác Raně barokní objekt se dvěma nádvořími projektoval Giovanni Pietro Tencalla, autorem štukové výzdoby interiérů je Baltazar Fontana. Stavba vyrostla za biskupa Karla II. z Lichtenštejna. Od roku 1777 je palác sídlem arcibiskupa, v roce 1848 zde abdikova Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn nastoupil císař František Josef I. V minulosti památku navštívil například papež Jan Pavel II. či prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. (Lenka Strnadová) MFD 14. 2. 2009
Opravený je zámek i kostely ZPRÁVY Z MĚST KRAJE Jeseník, Javorník, Šumperk, Zlaté Hory a okolí Jesenicko - Okrová barva a nová hodinová věž s červenou stříškou, hnědým až šedavým ciferníkem či pozlacenou kopulí a ručičkami hodin - zcela novou podobu získal v uplynulém roce zámek Jánský vrch v Javorníku. Obnova památky, kterou restaurátoři uskutečnili podle dobových fotografií a výsledků historického průzkumu, olomoučtí památkáři řadí mezi nejviditelnější stavební práci v oblasti památkové péče na Jesenicku v posledních letech. Obnovu fasády, střechy a statické zabezpečení má za sebou i spousta dalších jesenických památek, mnohé další ale na důstojnější podobu teprve čekají. Podle Evy Pulkrtové ze šumperské pobočky olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu bylo ale potřeba kostely, kapličky, sochy i drobnou architekturu nejdříve zachránit před zkázou a teprve poté se může začít s jejich obnovou. Opravený už je například kostel Navštívení Panny Marie v Bílé Vodě, barokní kostel sv. Kříže ve Zlatých Horách, empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velkých Kuněticích či Jeseníku, který se v nejbližších letech dočká ještě obnovy soklu se zachovaných fragmentem omítky zřejmě s barokní malbou a vyobrazením vojenského pluku. Následovat je brzy bude i kostel sv. Martina v Ondřejovicích či kaple Panny Marie v Roklinách u Černé Vody. Pro tu je již připravená projektová dokumentace a odborníci nyní zpracovávají stavebně-historický průzkum. „Z církevních památek v bývalém okrese Jeseník jsme například dokončili obnovu střechy s barokními krovy na kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách, na kterou se vrátila břidlice, novou raně barokní sanktusovou věž získal i hřbitovní kostel sv. Kříže v Javorníku-Vsi. Kostel sv. Jana Křtitele v Horním Údolí, který památkáři staticky zabezpečili, se letos dočká obnovy vnitřní omítky a dalších restaurátorských prací. Rekonstruovány by měly být i původní poničené malby,“ vyjmenovává Pulkrtová, která oceňuje i opravu kostela sv. Josefa v České Vsi. Ten sice není památkově chráněný, má ale zajímavou architekturu z 20. let dvacátého století. „Díky prořezání stromů a dokončované obnově fasády je kostel důstojnou dominantou obce,“ dodala.
6
Dočká se i starý hotel Praděd Z necírkevních historických staveb na Jesenicku brzy získá novou podobu hotel Praděd v Jeseníku, jehož budova ze začátku 19. století získá původní podobu dochovanou na plánech vidnavského stavitele Krause. V městských památkových zónách také přibyly dva domy s obnovenou fasádou. „Pro většinu obyvatel památkových zón a ochranných pásem je obnova památkových objektů velmi drahá, přibývá tak jen žádostí na výměnu chátrajících oken za plastová a do větších oprav se nikdo moc nepouští,“ zhodnotila Pulkrtová, kterou naopak těší obnova drobných památek. Příkladem může být obnova kapličky Kurzakurchi v Nové Červené Vodě a několika božích muk v obci. „Malebná jesenická krajina se tak stává čím dál útulnější i pro její obyvatele,“ uzavřela památkářka. * Kostel v Písečné Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Písečné se v minulých letech dočkal obnovy střechy a fasády průčelí, další opravy jej ještě čekají. V letošním roce památkáři například počítají s další etapou obnovy fasády. Práce na kostele provádí horolezecká firma. * Kostel v Hor. Údolí Novogotický kostel sv. Jana Křtitele je po obnově střechy, památkáři také provedli statické zabezpečení a odvodnění památky a zrestaurovali větší část vitrážních oken. V letošním roce bude pokračovat obnova vnitřních omítek, v přípravě je také restaurace výmalby a mobiliáře. * Kostel v Javorníku Raně gotický kostel sv. Kříže má opravený pozdně renesanční krov ze začátku 17. století, na střechu se vrací břidlice a opravena byla i raně barokní sanktusová věž. Průzkum vnitřních omítek odhalil středověké fresky, vnějších omítek na zdech presbyteria zase renesanční omítky. * Kostel ve Zl. Horách Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlatých Horách v loňském roce získal novou střechu s barokními krovy, na kterou se vrátila břidlice. Památkáři také kostel staticky zabezpečili. V následujících letech se počítá s odvodněním památky a obnovou fasády. * Kostel v Bernarticích Barokní kostel sv. Petra a Pavla památkáři staticky zajistili a v současné době provádějí odvodňování a odvzdušňování obvodových zděných, převážně středověkých konstrukcí, kostel je totiž napaden dřevomorkou. Obnovou prošla také zničená střecha kaple sv. Hedviky. * Kostel v Kuněticích Empírový kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Kuněticích je po obnově střechy a fasády, památkáři také dokončili sanaci vnitřních omítek památky. V letošním roce se připravuje výmalba interiéru, kunětický kostel Panny Marie Sněžné se tak dočká kompletní obnovy. * Kaple ve Zl. Horách Kaple sv. Rocha je v havarijním stavu, památkáři provedli kopii barokního krovu, na který se vrátí šindel. Připravuje se také obnova sanktusové věžičky, po statickém zabezpečení objektu bude obnovena fasáda včetně barokních omítek a restaurování se dočkají i malby v interiéru. * Zámek v Javorníku Zámek Jánský vrch se v uplynulých letech dočkal obnovy fasády a nové podoby hodinové věže. Tu památkáři nechali přemalovat podle dobových fotografií i historického průzkumu. Věž tak získala červenou stříšku, hnědý ciferník či pozlacenou kopuli. * Kostel v České Vsi Kostel sv. Josefa v České Vsi není nemovitou kulturní památkou, na jeho obnovu tudíž památkáři nemohou čerpat dotace z programů Ministerstva kultury ČR. Přesto je tomuto kostelu z dvacátých let 20. století od minulého roku věnována maximální péče. * Kostel ve Vápenné Klasicistní kostel sv. Filipa ve Vápenné se brzy dočká nové fasády, právě obnovu venkovního zdiva památkáři na tento rok připravují. V minulých letech byla na klasicistním kostele sv. Filipa, v jehož blízkosti se nachází i rozlehlý hřbitov, obnovena střecha a krovy. (Lenka Strnadová) MFD 19. 2. 2009
Památky na okraji se také dočkají oprav OLOMOUC - K obnově památek, které leží mimo městskou rezervaci, se rozhodla Olomouc. O peníze na opravy památkově chráněných budov, kapliček či soch se mohou zájemci přihlásit na odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu do 15. března. „Letos jsou na rekonstrukce vyčleněny dva miliony korun,“ upozorňuje Zdena Tomková z oddělení památkové péče. „Minulý rok jsme podpořili lidovou architekturu i obnovu měšťanského domu, kostela i sochy, “ doplňuje Tomková. (pak) MFD 14. 2. 2009
7
Kostely mají zase „své“ šindelové střechy Šumperk - Šindelovou krytinu a další tradiční materiály a postupy používají památkáři při opravách církevních staveb na Šumpersku. Návrat k dávným technologiím je patrný například na opravě kostelů v Žárové u Velkých Losin, Rejcharticích a Raškově. Památkáři při restaurování dbají i na zachování původních oken a dveří s použitím vitráží či barevných skel. „Vitrážová okna byla loni obnovena v kostele svatého Jiljí v Úsově a svatého Jana Křtitele v Nových Losinách,“ uvedla Jitka Štáblová z šumperské pobočky Národního památkového ústavu. Opravovat se loni začal také raně gotický kostel Všech svatých ve Vyšehorkách, který se dostal mezi pětadvacet nejohroženějších památek v Olomouckém kraji, na jejichž záchranu vyčlenilo ministerstvo kultury pět milionů korun. K opraveným či opravovaným památkám loni na Šumpersku patřily také kostely v Moravičanech, Novém Malíně, Horních Studénkách a Štítech. Připravuje se také oprava secesně upraveného empírového kostela v Herolticích, jenž byl nedávno prohlášen za kulturní památku. Kromě ministerstva kultury financoval loni opravy památek i Olomoucký kraj, který na ně vynaložil sedmnáct milionů korun. (ČTK) MFD 12. 2. 2009
Přerov chce pořádnou galerii. Na zámku - jestli není z OD Přerov - Galerii, kde by mohli vystavovat přerovští i hostující umělci, chce přerovská radnice vybudovat v prostorách zdejšího zámku. Ten teď bude po deseti letech rekonstrukcí opravený. Podle přerovského primátora Jiřího Lajtocha totiž Přerovu citelně chybí reprezentativní galerie. „O tomto záměru uvažujeme už delší dobu. Myslíme si, že zámek by si zasloužil důstojnou galerii. Ta by měla vzniknout ze stávající stolárny, která se nachází v severním křídle, v prostorách pod Mervartovým sálem,“ popsal Lajtoch, který se s tímto nápadem hodlá obrátit na nové vedení přerovského muzea, které zámek spravuje. „Stolárna je ideální prostor. Domníváme se, že by se její vybavení mohlo přesunout jinam. Navíc by to nebylo ani nákladné. Přesný rozpočet neznáme, ale v podstatě by stačilo stolárnu vyklidit a provést několik základních stavebních úprav,“ dodal mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Rekonstrukce přerovského zámku v několika etapách pokračuje od roku 1998. Radnice za tu dobu do památky investovala 60 milionů korun. Kromě nové fasády či krovů a střechy je v něm například i topení. „Na zámku je vyměněných sto čtyřiapadesát oken, je tu nová elektroinstalace či zabezpečovací systém. Samotnou kapitolou jsou také opravené hradby. Z posledních prací zbývá už jen postavit na nádvoří letní divadelní scénu,“ doplnil mluvčí. (roh) MFD 24. 2. 2009
Památkáři: Kapličku v Lutíně přestavět nelze Lutín - Rozebrat zchátralou památku a vystavět ji na jiném místě. To je nápad, jak by se dala zachovat kaple svatého Floriana v Lutíně. Památkáři jsou však proti. „Je to vzácná stavba, která se ale nachází na velice odlehlém místě, navíc na pozemcích, které obci nepatří,“ řekl starosta Lutína Antonín Bábek. „Bylo by pro nás neúčelné vkládat peníze do cizího majetku,“ vysvětlil. Při demolici a opětovném postavení by se mělo podle něj využít maximálního množství originálních konstrukcí. O přemístění stavby žádala obec Národní památkový ústav v Olomouci. Ten však návrh prozatím zamítl. Podle památkářů nelze akceptovat tak radikální zásah, který by mohl kulturní památku ohrozit. „Kaplička svatého Floriana se nenachází ve stavu, kdy by se jevila demolice a novodobá kopie jako nezbytné řešení jejího stavu,“ uvedla v květnu loňského roku Lucie Drábková z Národního památkového ústavu v Olomouci v písemné odpovědi na žádost obce. Hodnotu podle ní netvoří jen celková hmota stavby, ale i začlenění do obce. „Vznikla jako bezprostřední součást areálu bývalého vojenského komplexu, časově i kompozičně s ním úzce souvisela. Proto je její přemístění nepřípustné a neopodstatněné,“ argumentovala Drábková.
8
Olomoučtí památkáři zamítnutí vysvětlili také tím, že k žádosti nebyl předložen konkrétní návrh řešení a vypracována dokumentace. „Obec neuvedla místo, kam by se kaple dala přemístit,“ vysvětlila Drábková. Zastupitelé obce se proto odvolali na ministerstvo kultury. „Vypracovali jsme studii, ve které počítáme s postavením kaple na lutínské návsi,“ vysvětlil Antonín Drábek. První žádost úředníci zamítli. Obec proto podala začátkem ledna letošního roku odvolání. Odpovědi se zatím nedočkali. „Pokud ale svůj návrh neprosadíme, chtěli bychom na návsi vystavět úplně novou kapličku a historii kaple svatého Floriana připomenout jinak,“ dodal starosta obce. Kaple svatého Floriana v Lutíně byla vystavěna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století velitelem Achbauerem a původně byla zasvěcena Janu Nepomuckému. Když kapli v roce 1860 přestavěl rytmistr Grüszman, zasvětil ji svatému Florianovi, ochránci před ohněm. Je dokladem typologicky ojedinělé rustikální empírové architektury. Současný stav kaple je ale havarijní. Plastické členění a barevný nátěr fasád a interiéru se zachovaly jen ve fragmentech. Vlastník kaple je neznámý. Parcela, na níž památka stojí, patří manželům Mimekovým ze Slatinic. (Michala Michalcová) OD 15. 2. 2009
Korunní pevnůstka. Místo válčení pohoda Olomouc - Vystoupat na hradby Korunní pevnůstky, projít po nich do nově upraveného rozária, posedět v restauraci uprostřed zeleně nebo se nechat poučit o olomouckých vojenských stavbách v centru poznání. Tak budou moci Olomoučané za několik let trávit nedělní odpoledne, pokud občanské sdružení, které pevnůstku vlastní, splní své plány. Na podzim roku 2010 chce zpřístupnit polovinu areálu. Pevnůstka, která leží mezi třídou 17. listopadu a Bezručovými sady, sousedí s městským rozáriem. Vznikla v druhé polovině 18. století jako vojenská stavba s dělostřeleckou základnou. V devadesátých letech minulého století ji armáda předala městu. Zchátralý objekt se zarostlými hradbami sloužil pak několik let jako sklad stavebního materiálu. Město se ho rozhodlo prodat některému z tehdejších zájemců. Za symbolickou jednu korunu ho nakonec získalo občanské sdružení Muzeum Olomoucké pevnosti, které slíbilo, že hradby a vojenské budovy opraví a otevře pro veřejnost. „Zároveň s tím nás město požádalo, abychom areál spojili se sousedním rozáriem,“ dodává Markéta Záleská ze sdružení. Za necelý rok se občanskému sdružení povedlo hradby i přilehlé vojenské budovy vyčistit a částečně opravit. Protože areál je cennou historickou památkou a navíc leží blízko centra města, dohlížejí na jeho rekonstrukci i památkáři. „Opravu střechy prachárny i vyčištění a rekonstrukci hradeb musím pochválit. Sdružení tady odvedlo kus kvalitní práce,“ hodnotí Miroslav Papoušek z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. „Za devět milionů, které jsme získali z dotace, jsme také obnovili nájezdové rampy, kudy se dřív nahoru na hradby vozila děla,“ zmiňuje Záleská. Kromě hradeb a prachárny, ve které má být muzeum, jsou v areálu ještě tři další budovy. „Největší z nich je hlavní dělostřelecký sklad, kde chceme zřídit veřejnou šermírnu, dvě patra pak zabere centrum poznání, které jsme naplánovali s přírodovědecku fakultou, a ještě tu zbudou místnosti pro pohybové aktivity,“ dodává koordinátorka. Ve vyhořelé strážnici má sídlit infocentrum, v zadním malém dělostřeleckém skladu pak restaurace. Sdružení chce nyní získat další peníze, musí proto předložit do konce března projektovou studii. „Jednou z podmínek je také zasíťování celého areálu. Není tu telekomunikační přípojka, kanalizace ani elektřina,“ vysvětluje Záleská. Pro nápady, co s pevnůstkou a jejím okolím, se sdružení obrátilo i na studenty architektury v Brně. „Kromě našich domácích studentů se na projektech podíleli i zahraniční, kteří jsou u nás na výměnném pobytu,“ popsala Helena Zemánková, profesorka architektury, které studenty vedla. „Protože se v blízkosti sdružuje hodně studentů, mohl by se tento areál využívat třeba i pro akce jako majáles. Podél třídy 17. listopadu by vznikla travnatá plocha k odpočinku, vedle řeky by vedla stezka pro pěší,“ nastínil plány česko-francouzské pracovní skupiny Oldřich Navrátil. Areál Korunní pevnůstky by tak mohl pro studentské aktivity nahradit louku, na které nyní stojí nová budova přírodovědecké fakulty. (pak) MFD 2. 2. 2009
Do ulice se po letech vrátí boží muka OLOMOUC - Po osmnácti letech se do ulice Na Zákopě v Olomouci vrátí boží muka. Místní sepsali petici, ve které radnici žádali, aby zbořenou památku obnovila. Ta nyní zpracovává projekt, který vyčíslí náklady na rekonstrukci. „Boží muka stála na tom místě asi tři sta let. V jednadevadesátém roce je zbouralo nákladní auto, které se tam otáčelo,“ připomněl náměstek primátora Ladislav Šnevajs. (pak) MFD 10. 2. 2009
9
Rukopisy uvidí každý. Digitálně Unikátní rukopisná mapa z 18. století v nejbližší době obohatí historický fond Vědecké knihovny v Olomouci. Lidé si ji podobně jako vzácný Opatovický misál, na jehož záchraně teď odborníci pracují, budou moci prohlédnout v digitální knihovně map. „Mapa zachycuje podobu olomoucké pevnosti, rozsah opevnění s bastiony, branami i předsunutými pevnůstkami a vyobrazuje dokonce i několik předměstských obcí,“ nastiňuje Jiří Glonek z knihovní studovny historických fondů. Právě neobvykle přesné zakreslení obléhání města pruskou armádou v roce 1758 dělá z mapy raritu. „Postup vojsk je zachycen přehledně takřka den po dni a pro větší názornost jej autor rozlišil barevně. Podobné rukopisné exempláře nebo tištěné plány tak unikátní zákres buď postrádají, anebo zase nejsou tolik přesné,“ dodal Glonek. Ve Vědecké knihovně také brzy vystaví iluminovaný pergamenový rukopis z druhé poloviny 14. století, který je pojmenovaný podle benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, pro který byl sepsán. „Misál je významnou památkou českého výtvarného umění z poloviny 14. století, kdy bylo české malířství na svém tvůrčím vrcholu. Vysoce kvalitní malířská výzdoba misálu nasvědčuje tomu, že rukopis byl zhotoven v pražské dílně působící na dvoře císaře Karla IV., která ve své době produkovala nejprestižnější rukopisy určené pro významné osobnosti,“ zdůraznil Rostislav Krušinský ze studovny historického fondu Vědecké knihovny v Olomouci, který dohlíží na restaurování památky. Od 80. let, kdy knihovna misál zakoupila, je totiž ve velmi špatném stavu. „Na rukopisu se podepsala vlhkost i plíseň, pergamenové listy jsou popraskané, rozpadají se a je prakticky vyloučené s rukopisem manipulovat. Rozpadá se i vazba kodexu a z iluminací se odlupuje zlacení a pigment,“ popisuje Krušinský stav památky, jíž se dochoval jen zlomek, a nastiňuje další postup. „Knižní blok musíme rozebrat na jednotlivé listy a ty potom vyrovnat a scelit trhliny. Poškozené barevné vrstvy zafixujeme a zrekonstruujeme také vazbu rukopisu,“ dodal. (Lenka Strnadová) MFD 6. 2. 2009
Možná obětují palác, aby zachránili Středoevropské fórum Historický Edelmannův palác z 16. století na Horním náměstí v centru města požaduje podnikatel Miroslav Barnet za to, že bude ochoten vzdát se svých dvou malých pozemků v Denisově ulici, kde se má v budoucnu rozkládat jako součást Muzea umění unikátní multikulturní centrum – Středoevropské fórum (SEFO). Novinářům to ve středu řekla náměstkyně primátora Hana Kaštilová-Tesařová (ČSSD). Radní o transakci vážně uvažují. Urychleně chtějí nechat palác ohodnotit a svolat kvůli jeho případnému prodeji mimořádné zastupitelstvo. SEFO bylo slavnostně založeno v hanácké metropoli loni 20. června v rámci zdejšího zasedání představitelů ministerstev kultury visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. V budoucnu má podchycovat různorodé projevy zejména výtvarné kultury středo -evropského regionu a odborníci se domnívají, že by se mohlo stát tím, čím se pro Bilbao stala novostavba Guggenheimova muzea. Jeho součástí má být mimo jiné také nový velký výstavní sál, centrální depozitář uměleckých děl, mezinárodní badatelské centrum s velkou knihovnou, divadelní a filmový sál. Projekt, jehož realizace má stát 500 až 900 miliónů korun, předpokládá mj. rekonstrukci budovy olomouckého Muzea moderního umění a přístavbu nového objektu v jeho sousedství na místě proluky, která má rozlohu zhruba 1800 metrů čtverečních. Majitelé většiny zdejších parcel již přistoupili k různé formě prodeje, v případě posledních dvou pozemků o celkové rozloze zhruba 395 metrů čtverečních však jednání uvízlo na mrtvém bodě. „Kvůli tomu je přístavba v proluce velmi vážně ohrožena. Proto jsem se obrátil s žádostí o pomoc na vedení města,“ řekl novinářům ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal. Muzeum musí podle něj již do konce března poslat ministerstvu kultury (MK) žádost o zařazení projektu mezi ty, na jejichž realizaci bude možno čerpat evropské prostředky z příslušného integrovaného operačního programu. Bez vyjasnění vlastnických vztahů by však neměl šanci na výraznější podporu, přestože MK vnímá projekt SEFO jako velmi významný. „Je tomu tak hlavně pro jeho silný mezinárodní aspekt,“ upozornila již dříve Jana Vohralíková z MK. „Edelmannův palác není jen tak nějaký dům, a tak rozhodování není jednoduché. Na druhé straně je však Středoevropské fórum pro Olomouc velkou šancí do budoucna,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). Podle něj je podmínkou prodeje paláce to, že kupec doplatí rozdíl mezi cenou pozemků v Denisově ulici, která činí zhruba 9,5 miliónu korun, a tržní cenou památky. Podle odhadů půjde o desítky miliónů korun. Radní navíc budou chtít, aby k transakci došlo jen v případě, že projekt SEFO bude skutečně
10
realizován, což lze zajistit smlouvou o smlouvě budoucí. Podnikatel Barnet je mj. spolumajitelem Hanácké realitní kanceláře, restaurace a diskotéky Varna a obchodního domu Timpo. (M. Hradil) P 26. 2. 2009
Opravy kostela sv. Jakuba se letos přemístí do interiéru Lipník nad Bečvou - I v letošním roce budou pokračovat stavební úpravy, které mají vést k zamezení vlhkosti obvodového zdiva kostela sv. Jakuba v Lipníku nad Bečvou. Opravy kostela podpoří částkou 200 tisíc korun také město. Rozhodli o tom lipničtí zastupitelé na svém posledním zasedání. Lipnická farnost chce ale získat prostředky na tuto investici také ze sbírek mezi věřícími, od kraje a z ministerstva kultury. „V loňském roce se podařilo díky dotacím a štědrým dárcům vybudovat odvodňovací systém pro vnější zdivo kostela. Stavební práce přišly loni zhruba na půl milionu korun,“ sdělil lipnický farář Josef Pelc. Lipnická římskokatolická farnost hodlá v sanaci vlhkosti, která má zabránit podmáčení památky, pokračovat i v letošním roce. Stavební ruch se však přemístí do interiéru kostela. „Zde by měly být vybudovány drenáže – větrací kanálky, kterými bude odváděna vlhkost obvodového zdiva a kanálky budou napojeny na vnitřní ventilační komínové průduchy,“ popsal plánované stavební úpravy lipnický farář Pelc s tím, že se počítá i s obnovou kamenné dlažby v kostele. Dlažba má být restaurována tak, aby byl zachován původní vzhled a funkce. Na opravu kostela chce lipnická farnost získat dotaci od kraje a z Ministerstva kultury ČR. „Rozpočet na letošní rok je stanoven na 1 milion 300 tisíc korun. Objem stavebních prací se bude však realizovat podle toho, kolik se nám podaří získat financí,“ řekl závěrem farář Pelc. (Dagmar Rozkošná) HD 26. 2. 2009
V parku Michalov se pustí do výstavby nových skleníků Několik roků probíhající obnova největšího přerovského parku Michalov se chýlí k závěru. Jednou z posledních větších investičních akcí v památkově chráněném areálu bude letos postavení tří nových skleníků. Podle mluvčího radnice v Přerově Bohuslava Přidala si investice do skleníků vyžádá zhruba 13 miliónů korun. Z celkových nákladů zaplatí radnice asi tři milióny korun, zbytek bude financován desetimiliónovou dotací, kterou město získá z Regionálního operačního programu EU. Stavební práce v zahradnictví na okraji parku začnou v dubnu. „V první fázi bude potřeba likvidovat tři staré skleníky a odstranit zbytky dalších čtyř. Nové skleníky, které vyrostou v půdorysech původních staveb, budou hotovy v červenci,“ poznamenal mluvčí. V jednom z nových skleníků budou podle Přidala vysazeny subtropické rostliny a zpřístupní se veřejnosti. Další dva skleníky budou sloužit například k pěstování letniček pro parkovou výsadbu. Michalov vznikl v roce 1904 podle návrhu zahradního architekta Františka Thomayera. Během posledních devíti let město postupně do zanedbaného parku investovalo přes 39 miliónů korun. Přestárlé stromy nahradila nová zeleň a obnoveny byly i plochy květinových záhonů. Kromě vybavení novým mobiliářem byly upraveny chodníky a vybudováno oplocení. Zrekonstruována byla i budova restaurace a došlo i k obnově altánu. (Bedřich Novotný) P 2. 2. 2009
Šternberk postoupil do finále díky péči o městské památky Šternberk zvítězil v krajském kole soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Postoupil tak do celostátního kola, jeho vítěz získá titul Historické město roku 2008.
11
Krajská hodnotící komise složená ze zástupců Národního památkového ústavu a Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska podle ní ocenila zpracování programu regenerace šternberské památkové zóny a zejména návaznost a propracovanost šternberského programu, který klade také velký důraz na propagaci a medializaci nejen šternberských památek a zajímavostí. „Inspirující pro další města je především způsob otevřené komunikace s vlastníky památkových objektů i dalších domů v městském jádru,“ shodli se členové komise ve své zprávě. Ocenění si podle nich zaslouží i soustavné zvelebování bývalého augustiniánského kláštera, cílevědomá a dlouhodobá práce na přípravě nové Expozice času a unikátní informační systém tzv. klikotočů. Mluvící zařízení nainstalovalo město loni na jaře na devíti místech jako první v Česku. Zájemci uvádějí klikotoče do chodu zatočením klikou. Poté se spustí asi tříminutový záznam, a to podle výběru v češtině, angličtině či němčině. „Každý klikotoč má svůj příběh nebo pověst vztahující se k danému místu,“ konstatovala mluvčí šternberské radnice Irena Černocká. (Miloslav Hradil) P 12. 2. 2009
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVIII. 2009 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
12
