ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. říjen 2008
Vzhled historických domů pomáhají vylepšovat dotace Přerovsko - Při rekonstrukci chátrajících domů nejsou jejich majitelé odkázáni jen na vlastní finanční prostředky. S opravami jim totiž může pomoci finanční podpora z takzvaného programu regenerace městské památkové zóny. Přitom žadatelem o finanční příspěvek může být jak fyzická, tak právnická osoba, ale i nestátní či nezisková organizace, která se prokáže vlastnickým dokladem k nemovitosti. Podle úředníků samospráv majitelé objektů mají o tyto příspěvky zájem a každoročně se tak daří díky této podpoře opravit hned několik domů. „Letos došlo za přispění financí z tohoto programu k opravě kaple stojící vedle kostela sv. Vavřince, věže kostela sv. Maří Magdaleny v Předmostí, a zrekonstruovala se také fasáda jednoho z domů v Máchově ulici,“ upřesnila Miroslava Švástová z Magistrátu v Přerově. Příspěvek z programu regenerace městské památkové rezervace pomáhá každoročně opravovat domy také v Lipníku nad Bečvou. „Cílem tohoto finančního příspěvku je podpořit regeneraci viditelných částí historických objektů v městské památkové rezervaci,“ vysvětlila mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Podle jejích slov je příspěvek určen hlavně na rekonstrukci viditelných částí objektů, například k opravám omítek, oken či střešní krytiny. „Na předložené projekty lze získat příspěvek v rozsahu od 3 tisíc až do 80 tisíc korun,“ upřesnila Gladišová s tím, že žádosti posuzuje komise a poskytnutí příspěvku musí posvětit zastupitelé. Jak upřesnila Gladišová, v tomto programu bývá ročně uvolněno kolem 350 tisíc korun. „Obvykle o tento příspěvek žádá pět až deset zájemců,“ dodala Gladišová. O příspěvek na opravy domů v městské památkové zóně mohou žádat také majitelé historicky cenných objektů v Hranicích. „Výzvu k podání žádosti o tuto finanční podporu na příští rok jsme vydali už asi před měsícem. Zareagovalo na ni šest zájemců. Letos se díky tomuto příspěvku podařilo opravit ohradní zámeckou zídku, střechu českobratrského kostela a také měšťanský dům, který je v rukou soukromého majitele,“ upřesnila Olga Trčková, vedoucí oddělení projektového a strategického rozvoje Městského úřadu v Hranicích. (Dagmar Rozkošná) PřD 10. 2008
1
Korunní pevnůstku už nesvírají dřeviny Olomouc - Z pralesa náletových dřevin se během několika dnů vyloupla Korunní pevnůstka u Bezručových sadů v Olomouci. Za hradbami z typických červených cihel by za tři roky mělo vzniknout vojenské muzeum s odpočinkovým parkem, herními hřišti a restaurací. Nyní v areálu, který od osmnáctého století chránil vstup do města, stavbaři dokončují opravu střechy válečné prachárny. Upravují také valy, na které povedou nájezdové rampy, aby si lidé mohli prohlédnout město z nadhledu. Při odstraňování dřevin se objevily první komplikace: na chybějící cihly v opevnění bude nutné sehnat další peníze. „Za rok a půl by mohla být hotová první část, tedy korunní hradba s vyhlídkou, opravená prachárna s muzeem a bývalá vojenská strážnice s informačním centrem. Z ploch venku pak amfiteátr, kde by byly různé kulturní akce a parková plocha s posezením a hřištěm,“ řekla Markéta Záleská, předsedkyně sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které objekt od města získalo za symbolickou korunu. I odborníci uznávají, že památka je v dost špatném stavu. „Má cennou dřevěnou vestavbu, ale je napadená dřevokaznými škůdci a vlhkostí. Je tedy nutné uvést dvoreček u hradní zdi do původního stavu, aby nevzlínala vlhkost. Hodnotím pozitivně, že se začalo s čištěním, ale zatím nemáme celkovou studii o všech aktivitách,“ řekl Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu v Olomouci. „Stavba by se podle mého názoru měla udělat bez cementu. Vše tak, jak tomu bylo původně. Akorát střecha má jinou formu, větší krytiny. Město dostalo památku v polovině 90. let od armády. Je to ojedinělá prachárna v republice, určitě by se měla upravit také lávka přes potok, aby sem lidé mohli volně chodit přímo do centra,“ dodal Miloš Zavadil z oddělení památkové péče olomouckého magistrátu. Celkové opravy pevnůstky by měly skončit na přelomu let 2010 a 2011. V místech velkého dělostřeleckého skladu má vzniknout centrum, které by popularizační formou seznamovalo zájemce s tím, jak to v armádě chodilo. Malý dělostřelecký sál by pak fungoval jako restaurace s herním koutem a šermírnou. „Vše by bylo zaměřené tak, aby se lidé něco dozvěděli o pevnosti a zároveň se i pobavili a odpočinuli si v parku. Taková místa v Olomouci chybí,“ doplnila Záleská s tím, že ve druhé fázi rekonstrukce by také doplnili vypadané cihly z opevnění. Členové sdružení Muzeum olomoucké pevnosti se chtějí inspirovat i nápady studentů architektury z Brna, kteří přijedou příští týden ve čtvrtek. Seznámí se s prostředím, poučí se o historii a konceptu využití pevnůstky, která zasahuje i do rozária. I tuto návaznost by studenti měli zohlednit ve svých návrzích, které představí koncem tohoto či začátkem příštího roku. Nejlepší nápady se pak stanou součástí konečné studie. Rekonstrukci opevnění inicioval Jan Kadlec před čtyřmi lety. „Návrh se tenkrát nesetkal s ohlasem u zastupitelstva. Převzali jsme iniciativu nyní a město záměr odsouhlasilo,“ řekl Jan Kadlec. Letos dostalo sdružení 800 tisíc od ministerstva kultury na opravu střechy válečné prachárny a devět milionů státní dotace na opravy zdiva a vyčištění příkopů. Další peníze získá od Jungmanovy nadace a nadace Děti-kultura-sport. Nejvíce však bude záležet, jak uspěje s žádostí o peníze z evropských fondů. Z historie Vznik olomoucké Korunní pevnůstky spadá do období 1745 až 1757, kdy ji nechala vystavět Marie Terezie. Tvoří ji korunní hradba s bastionem (bašta – část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu) a dvěma půlbastiony. Na jejím území jsou čtyři nadzemní zděné stavby – prachárna, strážnice a dva objekty dělostřeleckých skladů. Areál oddělují od centra města Bezručovy sady a kolem tekoucí rameno Moravy, takzvaný Mlýnský potok. Částečně zasahuje do botanické zahrady, která bývala částí plochy bývalé pevnůstky, ale v 70. letech 20. století ji armáda uvolnila pro pořádání výstavnických zahradních expozic. (Redakce) OD 22. 10. 2008
Loštickou synagogu mají opět v rukou stavbaři Loštice - Vstup do loštické synagogy zdobí nově restaurované dveře a za nimi je čile stavebně rušno. Začala další fáze opravy, kterou umožnily dvě dotace. Sto tisíc korun poskytl Nadační fond obětem holocaustu, dalších sto tisíc Česko - německý fond budoucnosti a stejnou částku přidalo město.
2
„Za tyto peníze se nám podaří opravit vstupní část a obnovit přístup do místností v patře, kde kdysi býval byt rabína. Teď se tam dá dostat jen po žebříku z chodby,“ řekl starosta Loštic Ctirad Lolek (Nez. demokraté). Oprava umožní zprovoznit nejen dvě místnosti v patře, ale i další dvě v přízemí. „Využijeme je jako pracovnu, knihovnu a studovnu a také jako základnu pro naše vzdělávací programy,“ uvedl Luděk Štipl ze společnosti Respekt a tolerance, která se zabývá historií židovských obcí v regionu a v synagoze už uspořádala řadu výstav. Právě díky jejím aktivitám se daří peníze na opravu získat. Předtím zela památka pětadvacet let prázdnotou. Zatím poslední díl oprav prodělala na konci roku 2006, kdy dostala novou střechu. „V další fázi opravíme fasádu a pak interiér modlitebny včetně obnovy zbourané přístavby - rabínského domu. Celkové náklady odhadujeme na deset milionů korun,“ sdělil Lolek. Po završení oprav má památka sloužit nejen uložení sbírek a vzdělávacím programům Respektu a tolerance, ale také výstavám a koncertům, protože sál má vynikající akustiku. Synagoga byla postavena v klasicistním stylu v letech 1805 a 1806 na místě, kde stávala původní dřevěná modlitebna. Svému účelu sloužila jen do německé okupace v roce 1939. Později v ní byly sklady, po válce i hudební škola a muzeum. (Stanislava Rybičková) SaJD 10. 2008
Kapli poškozují vandalové, škody jsou vysoké Loučná nad Desnou - Zámecká kaple v Loučné nad Desnou přitahuje bezohledné vandaly jako magnet. Cílem jejich útoků se stala již několikrát. Škody se již vyšplhaly na desetitisíce korun. Oblíbenou zábavou ničitelů je střelba dlažebními kostkami do nové fasády. Škodu již znalci vyčíslili na přibližně sto padesát tisíc korun. „Je to něco neuvěřitelného. Dlažební kostky si pachatelé jednou dokonce vytrhali ze země. Strefovali se nejen do fasády, ale i do hran ozdobných sloupů, poničený je i pískovcový sokl se sochou Krista. Nemám slov, s něčím takovým jsem se nesetkal,“ zlobí se starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek (ČSSD), který již podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Policie zatím po vinících pátrá marně. Kaple je totiž v zámeckém parku, kde je v nočních hodinách liduprázdno. „Žádáme občany, kteří by mohli svým svědectvím pomoci odhalit vandaly, aby své poznatky sdělili na Obvodním oddělení Policie České republiky Velké Losiny, na telefonním čísle 974 779 731 nebo na bezplatné lince 158,“ vyzval mluvčí šumperské policie Miloslav Svatoň. Vedení obce rovněž uvažovalo o vypsání odměny v podobě horského kola za pomoc při dopadení ničitelů, od úmyslu ale radní upustili. „Nechtěl bych celou záležitost degradovat do úrovně udávání, to by patrně do obce nepřineslo dobrou atmosféru. Přesto trváme na potrestání viníků a jsme rozhodnuti po nich vymáhat škodu v plné výši,“ vysvětlil starosta Martínek. Zámecká kaple v Loučné nad Desnou figuruje na seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. SaJD 10. 2008
Přerovský zámek je kvůli opravám uzavřen Přerov - Až do příštího pátku bude pro návštěvníky uzavřen zámek v Přerově. Na této památce pracují už od června dělníci. Stavební úpravy, které tu provádějí, v těchto dnech postoupily na vstupní mostek. A právě kvůli rekonstrukci mostku bude zámek pro veřejnost nepřístupný. „Otevřeno bude opět od soboty,“ informoval ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. Mostek se dočká statického zajištění a dojde i na výměnu dlažby. „Počítá se i s obnovou kamenných a kovaných prvků,“ informoval už dříve Jiří Raba z odboru majetku přerovského magistrátu. Letošní opravy na zámku přijdou zhruba na 7 milionů korun. Jejich součástí je výměna dlažby na zámeckém nádvoří a v průjezdu, oprava venkovních fasád na věži a objektu Mervartova sálu. PřD 10. 2008 (MFD 21.10.)
3
Okna vypálené synagogy jsou v Lošticích Loštice/ Olomouc - Rabín Berthold Oppenheim by měl radost, kdyby věděl, že část oken z vypálené synagogy v Olomouci, v níž přes čtyřicet let sloužil, se podařilo zachránit. Synagogu v roce 1897 otevíral, v roce 1939 byl svědkem jejího zničení nacisty a o tři roky později zahynul v koncentračním táboře v Treblince. Možná se ani nedozvěděl, že někdo velmi riskoval a z trosek vynesl část lavic a také osm nepoškozených vitrážových oken včetně toho, které se svou ženou synagoze věnoval. Určitě by uvítal, že zachráněné památky, které léta odpočívaly v soukromé garáži, se o 70 let později dostaly do Loštic, kam za první republiky jezdíval sloužit bohoslužby. Složitými cestami získal okna i lavice spolek Respekt a tolerance, který se zabývá historií Židů v regionu. „Zábřežský Vitrail Servis právě dokončil restaurování oken, na které nám významně přispěl Nadační fond obětem holocaustu. Společně s lavicemi tvoří okna jakýsi symbolický památník obětem holocaustu; budou zapsána do seznamu památek a stanou se součástí chystané expozice v loštické synagoze,“ řekl předseda spolku Luděk Štipl. Restaurování se zaměřilo především na olověnou síť, která byla už křehká, částečně zborcená, takže některé části vitráží se vyboulovaly. Sklíčka při pohybu cinkala, při každé manipulaci s okny hrozilo, že se rozsypou. Chybějící sklíčka restaurátor nově vyrobil a doplnil malbu v trochu jiném odstínu, aby bylo jasné, že jsou nová. Součástí každé vitráže je i velká skleněná tabulka se jménem dárce, který okno zaplatil a synagoze daroval. Dvě malá okna mohou zájemci vidět v expozici v synagoze v Úsově a v muzeu v Mohelnici, jedno velké bude zapůjčeno do modlitebny Židovské obce v Olomouci. Ostatní jsou prozatím uložena v obřadní síni radnice v Lošticích. „ Než bude dokončena oprava synagogy, umístíme okna do přední části síně, aby si je případní zájemci mohli prohlédnout,“ řekl starosta Ctirad Lolek. (S. Rybičková) SaJD 10. 2008
Oprava kostela? Peníze se shání těžko Přerovsko - Kde vzít peníze na opravu kostela? Tak s tím si lámou hlavu nejen starostové obcí, ale i faráři, na jejichž bedrech péče o tyto svatostánky také leží. V současné době se na Přerovsku opravuje například kostel sv. Máří Magdaleny v Předmostí, sv. Jakuba v Lipníku nad Bečvou a Nanebevzetí Panny Marie v Horní Moštěnici. Bez dárců by to však nešlo. Na opravy půjdou peníze z dotací, ale i z darů věřících. Horní Moštěnici na rekonstrukci kostela přispěla dokonce i německá organizace. „S opravami místního kostela jsme začali už v roce 2005. Tato investice si celkem vyžádá prostředky v rozmezí od 5,5 do 6 milionů korun,“ upřesnil starosta Horní Moštěnice Zdeněk Vrána. Podle jeho slov obec získala na opravu kostela prostředky z více zdrojů. „Jednak jsme čerpali dotace od státu a kraje, na opravu šly prostředky z obecního rozpočtu, byly použity také peníze z veřejných sbírek a od sponzorů. Částku dvě stě tisíc korun nám věnovala německá organizace Kirche in not, která na opravy církevních památek přispívá,“ upřesnil starosta Vrána. V rámci rekonstrukce se podařilo kostel napojit na obecní kanalizaci. Objekt byl staticky zajištěn, došlo k výměně některých poškozených trámů a střešní krytiny. Kostel získal novou fasádu, vyměněna byla okna a také věž získala nový nátěr. „V současné době se na kostele osekává sokl a buduje se zde odvzdušňovací kanál, aby se zamezilo vlhkosti zdiva. Závěrečné práce, které nás čekají v příštím roce, se budou týkat oprav kamenných portálů kolem vstupů a sanaci zdiva v interiéru kostela,“ doplnil starosta Vrána s tím, že součástí oprav je i výměna ciferníku na hodinách, které se budou ovládat ze zákristie.
4
Podle přerovského děkana římskokatolické církve Slawomira Sulowského se nepodařilo v uplynulých letech zrealizovat opravu v takovém rozsahu jako na kostele v Horní Moštěnici na žádném církevním objektu na Přerovsku. „Mohli bychom hovořit o štěstí, kdyby tak zásadní rekonstrukcí prošly i jiné svatostánky,“ řekl Sulowski. Na Přerovsku se v současné době ale opravuje i kostel v Lipníku nad Bečvou. Stavební úpravy, které přijdou na půl milionu korun, mají vést k zamezení vlhkosti obvodového zdiva. Také lipnická farnost by se do oprav nemohla pustit bez finanční pomoci v podobě dotace a darů. „Kraj nám na tyto práce přispěl 200 tisíci korun a zbývající prostředky jsme získali prostřednictví sbírek od věřících,“ řekl lipnický farář Josef Pelc. Stavební ruch ale momentálně panuje také v kostele sv. Máří Magdaleny v Předmostí. Opravuje se zde venkovní fasáda kostelní věže. Náklady jsou vyčísleny zhruba na půl milionů korun. „Na opravy nám přispělo ministerstvo kultury a město, ale použijeme i prostředky získané ze sbírek věřících,“ řekl přerovský farář Pavel Hofírek. Podle Miroslavy Švástové z přerovského magistrátu, která má památky v přerovském regionu na starosti, se plánuje letos ještě oprava kostela v Kojetíně. „Objekt se dočká statického zajištění. Ministerstvo kultury na tyto práce uvolnilo částku 330 tisíc korun,“ upřesnila Švástová. (Dagmar Rozkošná) OD 10. 2008
Bude se Neptun už zase stěhovat? Přerov - Kam s Neptunem? Tuto otázku si teď kladou zástupci přerovského magistrátu. Barokní sochu, která se nachází pod hradbami u řeky Bečvy v ulici Spálenec, totiž nedávno poškodili vandalové. A nebylo to poprvé. Právě opakované ničení památky rozvířilo mezi představiteli města debatu, zda by nebylo vhodné sochu přemístit do jiné lokality. Neptun by se tak za poslední tři roky stěhoval už podruhé. „Původně socha stála v centru města, kde vyplňovala proluku mezi domy ve Wilsonově ulici. Kvůli plánované nové zástavbě však musela být v roce 2005 přemístěna na stávající prostranství v ulici Spálenec,“ připomněla Miroslava Švástová z odboru životního prostředí Magistrátu v Přerově. Krátce poté, co byla socha usazena na nové místo, se stala terčem nenechavců. Neptunovi někdo ulomil ruce a kovový trojzubec. Oba prvky zůstaly ležet nedaleko sochy. Stejného činu se vandalové dopustili znovu před necelým měsícem. Tentokrát však kovový trojzubec zmizel. „Do dnešního dne se nám ho nepodařilo najít. V současné době jednáme s památkáři o opravě sochy. Na jakou částku se restaurátorské práce vyšplhají, zatím nevíme,“ řekl Petr Matula z odboru majetku přerovského magistrátu. Zastáncem přemístění sochy je ředitel Muzea Komenského v Přerově František Hýbl. „Poslední vandalský čin mě nepřekvapil. Za období, co pracuji v přerovském muzeu, je to už nejméně popáté, kdy vandalové toto dílo poškodili,“ svěřil se ředitel Hýbl. Podle jeho slov by bylo vhodné, aby se socha přemístila na své zcela původní místo, to znamená na nádvoří přerovského zámku, kde stávala už ve třicátých letech minulého století. O vhodnosti stěhování Neptuna však není přesvědčena například náměstkyně přerovského primátora Elena Grambličková. „Nejsem příliš nakloněna tomu, aby se Neptun stěhoval. Podle mého názoru se na současném místě krásně vyjímá a do této lokality vhodně zapadá. Je sice smutné, že jsou mezi námi tací, kteří jsou schopni památky ničit, ale to, že sochu někam zavřeme, nic neřeší,“ řekla Grambličková. Podle přerovských strážníků lokalita, v níž se v současné době Neptun nachází, je často vyhledávána teenagery, ale třeba i bezdomovci. „Prostranství zde skýtá dostatečné soukromí se spoustou laviček, což je ideální prostředí pro požívání alkoholických nápojů. Lidé v opilosti pak snadněji ničí majetek a dopouštějí se různých vandalských činů,“ řekl zástupce ředitele přerovské Městské policie Ladislav Petrovský s tím, že prostranství pod hradbami strážníci hlídají, ale nemohou se věnovat v rámci svých pochůzek výhradně jen této lokalitě. (Dagmar Rozkošná) PřD 10. 2008
5
Z bývalé sýpky bude muzeum veteránů Zábřeh - Z bývalé sýpky v zábřežském Krumpachu bude muzeum veteránů. Čtyřpatrový objekt z 18. století prodalo město za osm set tisíc korun Spolku pro záchranu dědictví historie, který kvůli projektu založila šestice sběratelů. Kupní cenu musí spolek zaplatit do tří měsíců. Celý převod má menší zádrhel v podobě podmínky, kterou si město do smlouvy dalo. Návrh na nový vklad do katastru nemovitostí dá radnice teprve poté, co bude sýpka zapsána do seznamu chráněných památek. Do té doby nebude spolek oficiálním majitelem, tudíž ani nemůže dostat stavební povolení a nemůže žádat o dotace. „Je to pro nás komplikace. Teprve teď jsme zjistili, že proces prohlášení památky bývá velmi dlouhý. Může trvat rok i více a my budeme mít v projektu utopené peníze,“ řekl člen spolku Pavel Schwab. Památkářka Jitka Štáblová, která bude návrh připravovat, nevidí záležitost černě. „Když věc není sporná a majitelé na prohlášení spěchají, může se to podařit rychle. Navíc kontribučních sýpek se zachovalo málo a využití pro muzeum veteránů je ideální, takže s prohlášením by neměl být problém,“ sdělila Štáblová. Noví majitelé sýpky plánují, že v prvním a druhém podlaží vystaví automobily, v dalších patrech pak kola a motorky. Chybět nebude ani místnost pro společenské akce. Sýpku koupilo město v roce 2005 za půl milionu korun od Agrodružstva Zábřeh, které ji předtím už dva roky neužívalo. Obě strany tím sledovaly jediný cíl – zajímavou stavbu zachránit a zajistit její využití. Sýpka má zajímavý interiér – stropy ve všech patrech podpírají řady dřevěných sloupů. (Stanislava Rybičková) SaJD 10. 2008 (MFD 9.10.)
V centru chystají nový dům s obchody. Starý asi zboří Olomouc – Ze třídy Svobody v centru Olomouce by měl ještě do konce roku zmizet dům stojící nyní v sousedství spořitelny. Nevyužitou budovu z třicátých let 20. století pak má nahradit nová stavba s garážemi, obchodními a administrativními prostorami. Mezi památkáři ale stále panují protichůdné pohledy na to, zda je dobré budovu strhnout či nikoliv. „Odborné vyjádření Národního památkového ústavu (NPÚ) v Olomouci bylo v rozporu s naším názorem a přiklánělo se spíš k tomu, aby dům na třídě Svobody zůstal. My jsme však ze všech dostupných materiálů včetně vyjádření statika dospěly k názoru, že je demolice přípustná,“ uvedla vedoucí odboru památkové péče olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová. Dům podle jejího vyjádření není architektonicky významný, navíc představuje také závadu v památkové rezervaci. „Je to v podstatě nová budova, která je špatně zakomponovaná do ostatní zástavby, čím překračuje takzvanou uliční čáru a porušuje tak regulační plán městské památkové rezervace,“ dodala. NPÚ: Místo stávajícího může vyrůst něco horšího S tím, že je architektonické řešení domu průměrné, souhlasí i Jan Kubeš z Národního památkového úřadu, který sám vydal negativní stanovisko k demolici stavby. „Stávající objekt se však za posledních téměř osmdesát let na svém místě osvědčil. Protože nám jeho majitel nepředložil konkrétní návrh nové stavby, obáváme se nechat stávající budovu jen tak strhnout. Z našeho pohledu je lepší ponechat ve městě něco průměrného, než stavět v historickém centru nový dům, o kterém ani nevíme, jak bude vypadat,“ uvedl Kubeš. Ten nesouhlasí s argumenty majitelů, že je statika domu kvůli zvlhlému zdivu natolik porušena, že jej musí zbourat a nemyslí si ani, že by stávající vnitřní prostory byly jakkoliv nevhodné pro administrativní využití. „Regulační plán městské památkové rezervace sice počítá s tím, že by bylo vhodné dům transformovat, o jeho demolici ale nemluví,“ dodal.
6
Obchody, kanceláře a garáže Majitelé domu, kteří chtějí budovu na třídě Svobody nechat zbourat postojí NPÚ nerozumí. „Mrzí nás, že tento záměr vyvolal takové emoce ze strany NPÚ. Vycházíme totiž ze studie, kterou si před asi deseti lety nechala vypracovat spořitelna a kterou tehdy schválil jak NPÚ, tak i odbor koncepce a rozvoje na magistrátu,“ komentoval stanovisko památkářů jeden z majitelů domu Antonín Kučerka. V projektu nové budovy se počítá s obchody, administrativními prostorami a garážemi, celkovou vnější podobou by stavba měla prý být podobná současné budově spořitelny. „I když bude samotné stavební řešení jiné, než se tehdy uvažovalo, množství hmoty se nezmění. To znamená, že nový dům nebude ani vyšší a ani objemnější, než byl původní záměr,“ naznačil. Nová stavba by podle jeho vyjádření měla být jakousi dvojičkou budovy, ve které sídlí Česká spořitelna, navíc by v podzemí měly vzniknout garáže pro padesát aut. Vedení Národního památkového ústavu teď musí vyhodnotit, zda jsou Kubešovy argumenty natolik pádné, že se s podnětem na přezkoumání celé věci obrátí na nadřízený orgán magistrátních památkářů na krajském úřadě. Jestli tak skutečně udělá, bude jasné koncem tohoto týdne. Matej Slávik OD 1. 10. 2008
Ukradená madona bude brzy v Česku Olomouc/Vídeň - Takzvaná cholinská madona, plastika z 15. století, kterou zloději před dvanácti lety ukradli z kostela v Cholině na Olomoucku, se brzy vrátí do Česka. Vídeňský starožitník, u něhož policie sošku předloni našla, se v zákonném termínu neodvolal proti verdiktu Zemského soudu ve Vídni, který mu nedávno nařídil sošku vrátit do České republiky. Informaci včera potvrdili advokát, který českou stranu v procesu zastupoval, i ministerstvo kultury. „Podle posledních zpráv ze soudu se neodvolal,“ sdělil právní zástupce české strany Michael Hudec. „Termín vypršel v pátek 24. října a k tomuto datu odvolání nedorazilo,“ potvrdil Petr Svojanovský z ministerstva kultury. Znamená to, že verdikt o navrácení plastiky je právoplatný. „Nechám si potvrdit vykonatelnost rozsudku a poté můžeme přikročit k vydání madony,“ uvedl Hudec. Ministerstvo kultury již předběžně naplánovalo cestu do Vídně k polovině listopadu, kdy by gotická památka mohla opustit depozitář soudu a vrátit se do země. Soud řešil spor mezi Českou republikou a starožitníkem Alfredem Kolhammerem dva roky. Obchodník se vydání bránil, popřípadě požadoval několik milionů korun za zrestaurování sošky. Nakonec se nedočkal žádného odškodnění. Navíc odborníci české strany jeho zásah ohodnotili spíše jako poškození. „Je ještě otázkou, zda po navrácení sochy nebude česká strana požadovat odškodnění za to, jakým způsobem zasáhl,“ podotkl Svojanovský. Z odůvodnění verdiktu podle právníka Hudce vyplývá, že předložené důkazy a svědectví přesvědčily soud o tom, že starožitník byl při nákupu cenné (ale kradené) sošky nedbalý. Současně však senát rozhodl, že české straně nenáleží náhrada soudních nákladů. Proto v první fázi i česká strana nevylučovala odvolání proti rozsudku. Kolhammer, u něhož rakouská policie sošku našla, koupil plastiku od překupníka z Innsbrucku, který je již odsouzený. Obchodník tvrdil, že ji koupil v dobré víře a o jejím původu nevěděl. Za krádež madony stáli před soudem v České republice tři muži. Podle obžaloby sochu prodali neznámé osobě. Soudce, který tehdy kritizoval práci policie, nakonec trojici obžalovaných zprostil viny pro nedostatek důkazů. (Daniela Tauberová) OD 31. 10. 2008
7
Křížová cesta čeká na razítko úřadů. Dokončí ji na jaře Olomouc - Dva holandští malíři, z nichž jeden žije v Olomouci, vytvořili letos čtrnáct obrazů pro křížovou cestu ve Slavoníně. Ačkoliv s dílem byli hotovi již letos v létě, oprava křížové cesty u kostela sv. Ondřeje bude muset počkat do jara kvůli stále chybějícímu vyjádření památkářů. Původní termín na svátek sv. Ondřeje, tedy 30. listopadu, se tak o půl roku protáhne. Na počátku letošního roku se dva holandští malíři Rob van Dolron a Wim Barends rozhodli namalovat kompletní křížovou cestu, tedy čtrnáct nových obrazů s námětem Kristova zmrtvýchvstání. Obrazy malovali celý srpen přímo u křížové cesty slavonínského kostela, kde mohli také návštěvníci sledovat, jak pracují. Dílo úspěšně dokončili, nyní však musí fara kostela čekat na konečné vyjádření památkového ústavu a magistrátu, které se týká oprav zdí, na nichž budou obrazy viset. Národní památkový ústav nyní celý projekt schvaluje a v pondělí by měl dokumentaci předat na olomoucký magistrát. „Oprava hradní zdi ještě nemohla začít, protože ještě nepadlo rozhodnutí. Projekt jsme pozdrželi. Architekt nám nedodal dokumentaci v požadované kvalitě. Museli jsme také počkat na vyjádření statika, který bude na jaře stav zdi nadále sledovat. Zborcení však nehrozí,“ řekla Helena Grasová z Národního památkového ústavu v Olomouci. Architektovi se nepodařilo prosadit některé prvky do celé opravy. „Památkový ústav nedovolil vybudovat odvětrávání základů, takže není možné snížit hladinu vzlínané vlhkosti, a omítky tak budou mít nižší životnost. Nyní ještě projektovou dokumentaci doplňuji o dodatečné požadavky investora a památkové péče, jako je snížení části zdi dodatečně dostavěné do původního otvoru vrat a dozdění jedné chybějící části zdi k rodinným domům. Mrzí mě zdlouhavost a neoperativnost celého procesu projednávání, nicméně tyto správní lhůty umožňuje zákon,“ uvedl architekt František Zajíček. Malíř Wim Barends není příliš nadšený ze zpožděné opravy cesty, do které nechá fara zasadit jeho obrazy s náboženskými motivy. „Je škoda, že se vše nestihlo do svatého Ondřeje, tedy do 30. listopadu, na kdy se původně plánovala slavnostní inaugurace křížové cesty. I když mám pochopení pro opatrnost památkového ústavu, věřím, že tak lze byrokratické procesy urychlit,“ vyjádřil se k celé věci holandský výtvarník žijící nyní v Olomouci. Organizátorka celého projektu Růžena Ondrísková stále shání sponzory a dárce na renovaci cesty kostela. „Nyní máme na opravy asi dvě stě tisíc, což by mohlo na začátek stačit. Chybí nám však zásadní částka na zaplacení kovové brány. Ta by chránila hodnotu celého projektu a její cena bude hodně záležet na výrobci, ale okolo půl milionu to bude,“ řekla Ondrísková z farní rady. Do konce roku stihnou restaurátoři zdi kostela jen připravit, samotná oprava, jako je nahození nové omítky nebo vyplnění otevřených částí, bude až na jaře v příštím roce. V zimě by totiž nové zdi hrozilo kvůli mrazům popraskání. (Simona Horká) OD 4. 10. 2008
Uničov chystá pro své barokní skvosty muzeum Uničov - Uničovské barokní památky, které jsou pro nedostatek místa roztroušené po Olomouci a Šternberku, by se do dvou let mohly vrátit domů – do Uničova. Oltářní sochy a obrazy ze zrušeného kostela Povýšení sv. Kříže by totiž mohly být uloženy v novém Muzeu baroka, které vznikne přestavbou památkově chráněného domu u římskokatolické fary v Uničově. Rekonstrukce zchátralé budovy, která se vyšplhá na šest milionů korun, by mohla začít již v lednu příštího roku. „Muzeem se snažíme připomenout význam Uničova, a hlavně baroknímu městu vrátit vzácné památky. Jde o oltářní mobiliář, který musel do Šternberka, Vlastivědného muzea v Olomouci a olomouckého arcibiskupství. Město k uložení památek nemělo důstojné prostory,“ vysvětluje Emílie Zatloukalová ze sdružení Zacheus.
8
Díky příspěvku z Unie a Regionálního operačního programu ve výši téměř pět milionů korun by Muzeum baroka s prostornými výstavními sály mohlo na Kostelním náměstí v Uničově vyrůst do roku 2010. „Dotace nám Evropská unie poskytla v srpnu, do konce roku ale musíme splnit stanovené podmínky. Jednou z nich je mít k dispozici 15 procent vlastních finančních prostředků, tedy téměř milion korun,“ zdůrazňuje Zatloukalová. Občanské sdružení Zacheus při římskokatolické faře v Uničově chce část peněz získat z veřejné sbírky, na dostavbě muzea by se mělo podílet i město. „Sdružení na rekonstrukci objektu požadovalo částku 800 tisíc korun, což bylo na jednorázový příspěvek příliš. Po vzájemné dohodě jsme proto téměř milionový příspěvek rozvolnili do dvou let a sdružení ročně vyplatíme pět set tisíc korun,“ vysvětluje vedoucí odboru kultury uničovské radnice Nikola Hirnerová. „Římskokatolické farnosti ročně přispíváme částkou 350 až 500 tisíc korun na opravu kostela, tyto peníze teď tedy občanské sdružení Zacheus může použít na rekonstrukci domu, který je součástí fary,“ dodala. Výstavbu muzea, které by mělo do města nalákat více turistů, podpořila rada i zastupitelstvo a návrh byl zařazen do rozpočtu města. O jeho schválení v prosinci rozhodne zastupitelstvo. Práce na muzeu, které by mělo lidem připomenout význam barokního Uničova i Kostelního náměstí, by dělníci měli začít již za tři měsíce. O tom, která stavební firma si rekonstrukci po tři desítky let chátrajícího domu podle plánu olomouckého architekta Milana Obenause vezme na starosti, rozhodne v polovině října výběrové řízení. Ve stejnou dobu také Zacheus vyhlásí veřejnou sbírku. „Na vybudování muzea se mohou podílet i lidé, peněžní dary mohou poukázat složenkou nebo přinést přímo na faru v Uničově. Jména dárců, kteří přispějí částkou vyšší než 10 tisíc korun, uvedeme na pamětní desce na budově muzea,“ slibuje Zatloukalová. Výtěžek ze sbírky plánuje použít na archeologický průzkum či zabezpečení muzea. Náklady na výstavbu Muzea baroka, jehož součástí bude i nové sociální zařízení, přijdou na šest milionů korun. Muzeum navazuje na výtvarný projekt Gymnázia Uničov Barokní skvosty Olomouckého regionu aneb Oživlé baroko z letošního roku. Expozice tradičních památek, které lidem nastíní podobu barokního města, se budou průběžně obměňovat. Součástí muzejní sbírky bude i vzácný uničovský oltářní mobiliář. (Lenka Strnadová) MFD 13. 10. 2008
Hrozí Prostějovu sesuvy zeminy? Prostějov - Sesuv půdy, ke kterému došlo před zhruba dvěma týdny na silnici v Plumlovské ulici v Prostějově, se může objevit i jinde. Pod zemí tady totiž vede podle archeologa Petra Kose z Ústavu archeologické památkové péče Brno téměř neužívaná kanalizace ze třicátých let 20. století. Kos se do ní minulý týden vypravil. Při zevrubné prohlídce našel jedno kritické místo, které hrozí sesuvem. Město ale zabezpečení podzemí nechystá. „Jímací, či kontrolní šachtice, kterou jsem v kanalizaci na jednom místě spatřil, byla ledabyle zakryta zetlelými dřevěnými deskami, které se mírně prohýbaly pod tíhou zeminy v jejím nadloží. Zde bych asi možnost nějakého propadu časem předpokládal,“ uvedl Kos. Dodal, že kde a kdy se tak stane, to by mohl jen hádat. Archeolog doporučil šachtice dohledat v dobovém plánu, který je podle jeho slov k dispozici na prostějovské radnici. „Kanalizaci podle ní budoval v meziválečném období stavitel Souček,“ informoval Kos. Prostějovský místostarosta Vlastimil Uchytil netají nad Kosovými slovy roztrpčení. „Je zvláštní, že Brňáci vědí víc, než Prostějované. Archeolog nás měl informovat. My ani nevíme, že chodba pod Plumlovskou ulicí je kanalizace,“ reagoval. Zabezpečí radnice podzemní stavbu a zajistí tak bezpečnost obyvatel? „Co chcete řešit, když o tom nic nevíte,“ odpověděl Uchytil. Zmínil se, že podzemní stavbou by se měl zabývat Báňský úřad a městský odbor rozvoje a investic. „Pokud někde existuje její plán, pak bude ve stavebním archívu v Havlíčkově ulici,“ doplnil Uchytilova slova Daniel Zádrapa, vedoucí oddělení památkové péče prostějovského městského úřadu, s tím, že on sám tam ale dosud kvůli výše zmíněné záležitosti nepátral. Zádrapovi se stále nezdá, že by podzemní stavba byla kanalizací. Nahrál tak těm, kteří mluví o tajemné chodbě, jež měla před staletími chránit místní před nepřítelem. „Jako kanalizace mi to nepřijde a stejně mluví i několik dalších lidí,“ tvrdí šéf památkové péče města. Do chodby se chtěl spolu se speleology z Kladna podívat. „Přijeli ale pozdě, vstupní otvor už byl zasypaný,“ prohlásil. Archeolog Petr Kos ale myšlenku historické chodby pod Plumlovskou ulicí rozhodně odmítá. Argumentuje řadou důkazů. „V každém kanále se na dně obvykle nachází písčité, mírně zapáchající naplavené sedimenty se zbytky odpadů. Zde byly. Někde byly dokonce ve stěnách vyústěny odpadní roury, které snad byly dosud funkční vzhledem k nevalným usazeninám a kalužím pod nimi,“ popsal. (Radim Havlík) PvD 15. 10. 2008
9
Dnes se ukáže, co je v prostějovském podzemí Prostějov - Specialista z Brna v úterý dopoledne prozkoumá tajemnou chodbu pod prostějovskou Plumlovskou ulicí. Má s tím dost zkušeností. Na tyto záležitosti se totiž specializoval již na škole, navíc dělá jeskyňařinu na profesionální úrovni,“ prohlásil jeho kolega Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče Brno. Vstup do podzemí se objevil minulý čtvrtek. Tehdy se náhle propadl povrch silnice. Přivolaní silničáři, městští úředníci a archeologové zjistili, že se zemina sesula do dosud nezmapovaných podzemních prostor. Jeden ze silničářů se je vydal ihned prozkoumat. Prošel chodbou asi sto metrů. Po návratu sdělil, že stavba je asi 140cm široká, stejně tak vysoká a mírně se stáčí ke Kolářovým sadům. Kamera nestačila Na druhý den se ji vodohospodáři pokusili prozkoumat za pomoci techniky. Ta však selhala. „Kamera na kolečkách se bořila do podkladu. Nikam jsme se tedy nedostali,“ sdělila mluvčí společnosti Moravská vodárenská Helena Koutná. Podotkla, že to byl z jejich strany poslední pokus v chodbě bádat. „Nám ta podzemní stavba zcela jistě nepatří a navíc ani nevíme, jestli v ní není nějaký nebezpečný plyn,“ zmínila se. Možností je více Odborníci vyslovili o funkci podzemní stavby dvě hypotézy. Buď jde o tak zvané lochy, tedy únikové cesty a skrýše před nepřítelem, či jde o vodovodní přivaděč nebo kanalizaci. Jak to je doopravdy, to prozradí brněnský archeolog možná už dnes. Deník bude o jeho výpravě a zjištěních informovat. (Radim Havlík) PvD 7. 10. 2008
Archeologové hledají poklady v zazděné věži Šternberk - Střepy a úlomky keramiky z doby Lichtenštejnů, nebo jen suť a kamení? Možné poklady sto let zazděné hradní věže z poloviny 13. století se v těchto dnech snaží odhalit archeologové na hradě Šternberku. Archeologický průzkum, na který ministerstvo kultury vyčlenilo 200 tisíc korun, pomůže rozhodnout, co s věží dál. „Rozhodně bychom hradní věž po domluvě s památkáři chtěli zpřístupnit lidem. Až průzkum ale ukáže, jestli to půjde a v jakém rozsahu,“ uvádí kastelánka Šternberka Helena Gottwaldová. Minulou středu dělníci postavili u věže lešení, teď prolamují zazděný vchod a odtěžují nánosy sutě a kamení. Archeologové z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu pak budou pokračovat v průzkumu hradní věže, kterou zřejmě před sto lety nechali zasypat Lichtenštejnové. Ti totiž v letech 1880 až 1913 provedli kompletní přestavbu hradu. „Netušíme, zda stopy po zazdění a zasypání sahají do celé výšky věže, nebo jen do úrovně prvního patra,“ přemítá Gottwaldová. „Mezi sutí by se možná daly nalézt nějaké střepy, úlomky nebo nádobí, které by pomohly poodkrýt dobu a život tohoto významného panovnického rodu na Moravě,“ dodává kastelánka. Věž by v budoucnu mohla sloužit jako rozhledna Dvaadvacetimetrová hradní věž by také mohla sloužit lidem jako vyhlídka na město i po okolí rovinaté Hané. Pokud průzkumy neodhalí nějaké vážné poškození, mohli by dělníci na zpřístupnění věže začít pracovat již příští rok. „Pro vstup by mohl postačit původní zazděný vchod, jinak by se musel vybudovat náhradní uvnitř nebo vně věže. Na dvaadvacet metrů vysokou vyhlídku by návštěvníci mohli vystoupat po schodišti,“ vyjmenovává možné varianty Gottwaldová. Šternberská věž patří k nejstarším částem hradu z poloviny 13. století a původně sloužila k obraně hradu. S archeologickým průzkumem památkáři čekali až na závěr sezony, práce by totiž mohly narušit prohlídky i svatební obřady. (ls) MFD 14. 10. 2008
10
Oprava kostela v Lipníku: Archeologové našli základy původní stavby Lipník nad Bečvou - Na půl milionu korun přijde sanace vlhkosti obvodového zdiva kostela sv. Jakuba v Lipníku nad Bečvou. Práce, které mají zamezit podmáčení památky, mají být v nejbližších dnech dokončeny. Lipnická fara na tuto investiční akci získala dotaci z kraje ve výši 200 tisíc korun. „Zbývající finanční prostředky se nám podařilo vybrat prostřednictvím sbírek od věřících,“ řekl lipnický farář Josef Pelc. Současně se stavebníky obsadili ale kostel i přerovští archeologové, kteří zde provádějí průzkum. „Narazili jsme tu na kamenné základy původní církevní stavby, která tu musela stát před rokem 1406. Odkryté základy ukazují, že stavba měla zcela jiné dispoziční řešení. Domníváme se, že byla menších rozměrů a posunuta byla více jižním směrem. Její součástí mohla pravděpodobně být i šestiúhelníková věž. Část jejich základů jsme totiž také zachytili. O této původní stavbě ale není v historických pramenech žádná zmínka,“ řekl Jan Mikulík z Muzea Komenského v Přerově, který se archeologického průzkumu ujal spolu archeologem Zdeňkem Schenkem. „V základech stávající mariánské kaple místního kostela jsme narazili na velmi krásný gotický prvek s kamenickou značkou. Jde ale o druhotně použitý materiál,“ doplnil Schenk. Koncem příštího týdne by se archeologové měli přemístit také do interiéru lipnického kostela, kde mají v plánu prozkoumat jeho kryptu. Na co zde narazí, to bude i pro ně samotné překvapením. „Z dochovaných záznamů lze očekávat, že by zde mohly být umístěny nějaké hroby,“ doplnil Schenk. (Dagmar Rozkošná) OD 10. 2008
Malá laguna v Přerově bude přírodní památkou Přerov - Na seznam přírodních památek bude zapsána Malá laguna v Přerově, která je kvůli výskytu vzácných živočichů považována za jednu z ekologicky významných lokalit ve městě. O to, aby bylo území Malé laguny prohlášeno přírodní památkou, usilovalo už delší dobu město Přerov. Olomoucký kraj nyní žádosti vyhověl. „Jedná se o významné území, protože je zde přírodě blízké rané vývojové stádium lužního lesa, takzvaný měkký luh. Je to nejcennější přírodní prvek v ploše, která byla nedávno vyčleněna z území Národní přírodní rezervace Žebračka, a zaslouží si tedy zvláštní ochranu. Výjimečná je také velká druhová pestrost, charakteristická pro tento druh vodního ekosystému,“ popsal šéf odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavel Juliš. (Petra Poláková – Uvírová) HrD 7. 10. 2008
Vymýšlejí, jak opravit centrum města MOHELNICE - Rekonstrukci městské památkové zóny za desítky milionů korun připravují radní v Mohelnici. Náklady by měly pokrýt především dotace. Architekti nyní vypracovávají urbanistickou studii. Příští rok bude připraven projekt. Mohelnice chce opravit náměstí Svobody i ulice vedoucí z centra a Kostelní náměstí. (rš) MFD 22. 10. 2008
11
Bulvár bude příští rok delší. A s jinou dlažbou Olomouc - Centrum Olomouce čeká příští rok další uzavírka. Radnice se totiž pustí do pokračování oprav tzv. olomouckého bulváru. Spravit chce úsek k náměstí Hrdinů, a také směrem k nádraží. Rekonstrukce naváže na loňskou opravu Denisovy a Pekařské, povrch však bude z jiného materiálu. Radnice by příští rok ráda protáhla opravený městský bulvár nejen od kostela sv. Mořice k náměstí Hrdinů, ale i opačně, ulicí 1. máje směrem k nádraží. Zatím však není jisté, zda se pustí do oprav obou cest. Rozhodne to, jak uspěje v žádosti o evropské peníze. „Chceme dokončit hlavní osu z náměstí Hrdinů na hlavní vlakové nádraží. Samotnou komunikaci a kolejový pás by měla tvořit dlažba z drobných deseticentimetrových žulových kostek. Snažíme se vyvarovat kroků z Denisovy a Pekařské ulice, kde se povrch kvůli autům posouvá,“ uvedl náměstek primátora Martin Major (ODS). "Zvolili jsme proto štípaný druh dlažby, který by měl lépe odolávat provozu," přiblížil. Povrch odstavných a zásobovacích pruhů by zase měl být vydlážděný z velkých kostek, které stavební firma vytěží z obou opravovaných ulic. Na chodnících by se měly objevit větší žulové desky. Prostor mezi chodníkem a domy doplní kostky ze žulové mozaiky. Dlažba je teď plovoucí podlahou Uzavírka jedné z hlavních tepen města omezí Olomoučany i návštěvníky hanácké metropole. Většina z Deníkem oslovených obyvatel centra však opravy vítala. „Je určitě dobré, že se i s dalšími ulicemi začne něco dít. Když jsem cestoval po větších městech v zahraničí, jejich centra vždy vypadala reprezentativně. Myslím si, že si pěkný střed zaslouží také Olomouc,“ uvedl napříkald Jakub Šašek, který sám v centru města bydlí. „Co mě však ze všeho těší nejvíc, je, že budou konečně spravené chodníky. Po každém dešti totiž dlažba připomínala spíš plovoucí podlahu než cokoliv jiného,“ pokračoval. Ulice bez sloupů, lampy budou viset Předložený návrh podoby rekonstruovaného bulváru nemusí být konečný. Do vzhledu ulic totiž mohou ještě zasáhnout památkáři. „My jsme s tím v podstatě spokojeni. Především s faktem, že projektová dokumentace plánuje využít velké dlažební kostky. Tento materiál je totiž z našeho pohledu nejhodnotnější a bylo by chybou je úplně odstranit,“ uvedl Jan Kubeš z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Sporným bodem je podle něj to, že by na nově opravených ulicích mělo být trolejové vedení stejně jako lampy veřejného osvětlení pověšené na sloupech. „V současnosti na ulicích žádné sloupy nejsou a my se obáváme, že by tento prvek mohl narušit průhled ulicí,“ dodal Kubeš. Primátorův náměstek Major v této souvislosti uvedl, že sloupy požadují především majitelé domů, kteří si stěžují, že jim těžké konstrukce narušují zdi. Otázka sloupů ještě není uzavřena a radnice o ní bude s památkáři dále jednat. Zavřou mosty, centrum musí být hotovo Oprava každé z ulic bude stát zhruba sto milionů korun, město by na tyto projekty rádo získalo pětasedmdesátiprocentní dotace. Pokud by magistrát se žádostmi o evropské peníze koncem letošního roku neuspěl, pravděpodobně by radní přistoupili jen k opravě jedné z obou ulic. „I když je ulice 1. máje v horším stavu, věnovali bychom se především ulici 8. května, abychom minimalizovali dopady protipovodňových opatření v roce 2011, kdy zavřeme oba mosty na hlavní spojnici s nádražím,“ uvedl Major. (Matej Slávik) OD 16. 10. 2008
12
Větší ochrana a nový titul pro Malou lagunu - není už?JE Přerov - Seznam chráněných území v Olomouckém kraji se rozšíří o Malou lagunu, která leží na pravém břehu řeky Bečvy v Přerově. Lokalita se stane přírodní památkou a dočká se tak větší ochrany především kvůli výskytu vzácných živočichů. Přírodní památka se rozkládá na ploše 2,9 hektarů, spolu s ochranným pásmem bude mít přes čtyři hektary. „Je to velmi cenné území vzhledem k vodnímu a mokřadnímu biotopu. Žijí zde chráněné druhy živočichů, například žluva hajní nebo skokan skřehotavý. Roste zde také jmelí bílé a další vzácné rostliny,“ uvedla náměstkyně hejtmana Jitka Chalánková. V rámci ochrany bude mimo jiné možné navštívit oblast pouze pěšky, cyklisté mohou jezdit jen po zpevněných cestách. „Vnější část území bude dál sloužit k rekreaci Přerovanů,“ doplnila Chalánková. O zřízení přírodní památky požádalo město Přerov a jeho obyvatelé. Hejtmanství jim vyhovělo. O Malou lagunu se bude starat Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která území už dlouho sleduje. Olomoucký kraj naposledy zřídil chráněné území před dvěma lety, když za rezervaci vyhlásil Terezské údolí nedaleko Náměště na Hané. (reš) MFD 4. 10. 2008
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVII. 2008 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
13
