ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. listopad 2010
Hradním parkům v Bouzově a Šternberku vrátí původní krásu Šternberk/Bouzov – Hradní parky ve Šternberku a Bouzově na Olomoucku, které se rozprostírají u někdejších sídel šlechtických roků, by už v příštím roce mohly dostat původní podobu. Na proměnu zelených areálů dostaly nyní památky miliony z dotací. Olomouckým památkářům se podařilo uspět se žádostí o dotaci z operačního programu Životní prostředí na obnovu zeleně u hradů Šternberk a Bouzov, také na zámku Jánský Vrch v Javorníku na Jesenicku. Celkem jde o 13 milionů korun, přičemž do úpravy zeleně u obou státních památek na Olomoucku mohou správy investovat po 3,6 milionech korun. Podle Marcely Tomáškové z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) se již zpracovávají podklady pro výběrová řízení na dodavatele prací v parcích. „Rádi bychom začali, co nejdříve, ještě letos, v období, kdy jsou dřeviny ve vegetativním klidu,“ uvedla kastelánka hradu Šternberk Helena Gottwaldová Park udržovali nahodile, bez koncepce Dotace je určena výhradně na obnovu stromů, keřů nebo trávníků, nikoli tedy třeba cest či zahradních staveb a laviček a parky by se podle památkářů konečně mohly přiblížit své původní podobě. „Hradní park byl kompletně upraven architektem Albert Eschem, po roce 1910. Od té doby se udržoval nahodile, bez pořádné koncepce,“ sdělila kastelánka Šternberka. Ze členité plochy u hradu, bezmála 20 tisíc metrů čtverečních, by měly zmizet některé dřeviny, například ty dosazované v souvislosti s provozem letního kina, které měly clonit ve výhledu „černým“ divákům. „Bude se kácet, přesazovat, vysazovat. Budeme se snažit docílit podoby, kterou známe z dobových plánů,“ nastínila Gottwaldová. „Silueta hradu se začlení do kompozice areálu celého parku a využije možnosti jedinečného výhledu na město a krajinu Hané s horizontem Drahanské a Zábřežské vrchoviny,“ slibuje projekt Obnova krajinářských úprav Státního hradu Šternberk. Stejně tak na Bouzově chtějí v nadcházejících měsících postupně nahrazovat přestárlé a poškozené dřeviny. Veškeré zásahy by podle kastelánky Zuzany Šulcové měly směřovat k návratu složení druhů dřevin a kompozice parku z přelomu 19. a 20. století. „Do kácení a řezání na ploše přes šest hektarů bychom se chtěli pustit ještě v letošním roce. Již se pracuje na výběrových řízeních, uvidíme, jaká bude přízeň počasí,“ uvedla kastelánka Zuzana Šulcová. (Daniela Tauberová) OD 4. 11. 2010 (P 8.11.)
1
Smělé plány na opravu Zlechova se rozplynuly Prostějovsko – Sliby o brzké rekonstrukci jsou pryč. Hotel Zlechov chátrající na břehu vypuštěné plumlovské přehrady je na prodej. „Přes realitní kancelář hledáme investora, který by financoval přestavbu,“ konstatovala Lenka Skácelová, jejíž syn Jindřich objekt vlastní. Přitom ještě začátkem loňského roku slibovala, že Zlechovu navrátí jeho dřívější lesk. „Jakmile bude plumlovská přehrada připravena pro rekreanty, tak otevřeme krásně upravené prostory tohoto kdysi věhlasného hotelu,“ tvrdila v lednu 2009. Nyní je téměř jisté, že tyto plány nevyjdou. Rodina podle svých slov nemá na rekonstrukci zpustlé a vandaly zničené budovy peníze a do sezony by ji zřejmě ani nestihla. Povodí Moravy totiž tvrdí, že bagrování dna začne už za pár dnů a příští léto by tak přehrada měla opět lákat na čistou vodu. Koupila další tři domy Protože Lenka Skácelová koupila tento týden od Města Prostějova tři zpustlé měšťanské domy v ulicích Demelova a Svatopluka Čecha, zajímalo Prostějovský deník, zda je nečeká podobný osud jako hotel Zlechov. „To nemůžete vůbec srovnávat,“ reagovala pobouřeně majitelka, ale odmítla prozradit, kdy se do rekonstrukce nemovitostí v centru města pustí, kolik prostředků na ni má k dispozici a co v domech vznikne. Prozradila jen, že momentálně dojednává pojistku, která ji ochrání před škodami způsobenými případným sesutím částí zpustlých budov. „Domy jsou v takovém stavu, že jim hrozí statické porušení. Dlouhá léta se o ně nikdo nestaral,“ přiznal v této souvislosti vedoucí prostějovského odboru správy majetku města Miroslav Grepl. Drahá záchrana Výsledkem posudku statika může být i závěr, že se vyplatí domy strhnout. „Ale pokud jde o památkově chráněný objekt, musí demolici posvětit památkáři,“ zdůraznila vedoucí stavebního úřadu v Kostelci na Hané Karin Kuklová. A právě jeden z objektů, který Lenka Skácelová koupila, je na seznamu chráněných památek. „Tento blok domů je velice hodnotným místem. Každá stavba se dá zachránit, je to jen otázka peněz,“ míní historik architektury a ředitel Muzea Prostějovska Miroslav Chytil. Starosta Prostějova Miroslav Pišťák odhadl, že rekonstrukce měšťanských domů na adresách Svatoplukova 1, 2 a Demelova 4 bude stát několik desítek milionů korun. Zastupitelé odsouhlasili prodej nemovitostí v září letošního roku a investorce Lence Skácelové dali na jejich opravu pětiletou lhůtu. (rh) PvD 22. 11. 2010
Pozůstatky biskupů jsou zpět v sarkofázích Mauzoleum olomouckých biskupů, které vzniká v dolní kryptě katedrály svatého Václava, se otevře pro veřejnost v polovině prosince OLOMOUC - Do zrestaurovaných sarkofágů v kryptě olomoucké katedrály svatého Václava se včera vrátily schránky s tělesnými pozůstatky biskupů. Chybí tak už jen krůček k otevření Mauzolea olomouckých biskupů. To má lidem po desetiletích nabídnout možnost podívat se do prostor hrobky v takzvané dolní kryptě dómu. Zahájení provozu je plánované na 17. prosince. Běžně bude možné do těchto míst nahlédnout v sezoně od března do listopadu. „Krypta nebyla pro veřejnost oficiálně otevřená od pohřbu posledního z biskupů, tedy více než sto let,“ podotkla Ivana Jeništová z Arcidiecézní charity Olomouc. Čtyři sarkofágy prošly od loňského léta kompletní obnovou. Restaurátorský tým musel mimo jiné doplnit chybějící části včetně ryté výzdoby, ozdobných prvků či erbů. Na své původní místo se opravené rakve vracely postupně. Jako první to byla ta patřící Františku z Ditrichštejna. Následovala ji schránka Karla II. z Lichtenštejna. Zbylé dva sarkofágy – Viléma Jana Vojtěcha z Kolovratu a biskupa Marii Tadeáše hraběte z Trauttmansdorfu – odborníci přivezli zpět tento týden. Během dané doby ležely pozůstatky duchovních provizorně v nových rakvích. V mauzoleu stojí tři cínové a jedna měděná rakev. V nich jsou od včerejška opět uložené pozůstatky církevních hodnostářů. Ovšem pouze tří. Sarkofág biskupa Františka z Ditrichštejna, který žil v letech 1570 až 1636, zůstal prázdný. Kde je skutečně pohřbeno tělo muže, o kterém dějiny mluví jako o českém „kardinálu Richelieu“, nikdo přesně neví. Z rakve v katedrále mohlo zmizet už v josefínské době. „Hypotéz o tom, kam se tyto pozůstatky ztratily, existuje řada. Těžko říct, která je pravdivá,“ mínil Jindřich Suchánek z Metropolitní kapituly svatého Václava. Obnova hrobky je financovaná z norských fondů. Projekt zahrnuje i renovaci interiérů katedrály, restaurování fresek a nábytku. (jim) MFD 3. 11. 2010
2
Korunní pevnůstka: v létě už možná naplno i s amfiteátrem Olomouc - Už příští rok by se mohla rekonstruovaná Korunní pevnůstka otevřít veřejnosti a hostit mnohé atraktivní akce, na jaře se by se mohl začít budovat amfiteátr. Na dobré cestě je i unikátní univerzitní projekt Pevnost poznání, ve kterou se má proměnit dělostřelecký sklad. Jedna z nejvýznamnějších vojenských památek České republiky – Korunní pevnůstka v Olomouci – se pomalu klube ze své zašlé slávy. Řemeslníci nyní pracují na opravě staré prachárny, dokončují terénní úpravy a chystají budovy na zimu. Pokud občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které se o opravu památkově chráněného objektu stará, získá další dotace ze státních i evropských fondů, mohla by se už v příštím roce více otevřít veřejnosti. Konat by se zde měly koncerty, divadelní představení a další kulturní a společenské události. Před nedávnem získalo občanské sdružení peníze z evropské unie na dokončení oprav budovy prachárny. „Úplně hotová by měla být v září příští rok,“ popsala předsedkyně sdružení Markéta Záleská. Muzeum olomoucké pevnosti nyní chystá projekt na vybudování amfiteátru v jednom z bastionů pevnosti, který by měl po dokončení sloužit jako prostor pro pořádání kulturních akcí. „Budeme se snažit získat příspěvek ze stáních fondů. Pokud uspějeme, tak s úpravami začneme už na jaře. Amfiteátr je pro nás nejdůležitější, protože jej chceme mít hotový už na letní sezónu, abychom zde mohli pořádat akce, jako jsou filmové projekce, koncerty i divadlo,“ vysvětila Záleská. Společně s Univerzitou Palackého chystá občanské sdružení opravu největší budovy v areálu – dělostřeleckého skladu. Vzniknout by zde měla Pevnost poznání, která by lidem měla přiblížit přírodní vědy. Univerzita chce i na tento projekt získat peníze z evropských fondů. Zda bude úspěšná, by se měla dozvědět do konce roku. Do budoucna plánuje muzeum opravit i zbývající budovy. Rekonstrukce se tak dočká například objekt strážnice. Letos řemeslníci pracovali uvnitř pevnůstky na terénních úpravách. Také k areálu přivedli inženýrské sítě a spravili příjezdovou cestu. (Lucie Bukvová) OD 18. 11. 2010
V Lipníku dokončují opravu hradeb LIPNÍK NAD BEČVOU – Rekonstrukci dalšího úseku městských hradeb dokončí během listopadu v Lipníku nad Bečvou. Celkové náklady na obnovu hradebních zdí v ulici Novosady dosáhnou podle vedoucí regionálního rozvoje lipnické radnice Zuzany Dleskové přes čtyři milióny korun. Z této částky přispěje městu více než 1,27 miliónu korun ministerstvo kultury. Hradby byly nově vyspárovány, staticky zajištěny, došlo k výměně klempířských prvků. Hradební zeď včetně řady renesančních bašt, které obepínají větší část tamní městské památkové rezervace, jsou ukázkou historické fortifikace a patří k nejzachovalejším na Moravě. Z celkové délky opevnění ještě zbývá opravit pětisetmetrový úsek na západní straně města v ulicích Neffova a Piaristická. (bed) P 24. 11. 2010
3
ZŠ Komenium má opravené dvory Olomouc – Druhá etapa opravy dvorů Základní školy Komenium v Olomouci skončila. Děti i pedagogové tak mohou trávit přestávky v novém prostředí. Práce vyšly na čtyři a půl milionu korun.
Letos řemeslníci opravili dvorky. Vnitřní trakty tak mají nové fasády, dlažbu, lavičky i odpadkové koše. Druhá fáze oprav navázala na první, která začala o rok dříve. Opravili se fasády a jeden dvorek a vyměnila se okna. Stavební práce stály přibližně sedm a půl milionu korun. Základní škola Komenium sídlí v objektu postaveném v roce 1875 a patří mezi nejvýznamnější historické budovy Olomouce. Od roku 1991 je objekt zapsán jako kulturní nemovitá památka. (Lucie Bukvová) OD 15. 11. 2010
Vstup do pevnůstky ozdobí masivní brána, váží 800 kilo Olomouc, Litovel – Těžká mohutná brána ozdobí v budoucnosti hlavní vstup do Korunní pevnůstky v Olomouci. Podle historických návrhů ji vyráběl více než tři měsíce umělecký truhlář a restaurátor Michal Zlámal. Co do velikosti byla pro něj dosud největší zakázkou. Zatím na své využití čeká v jeho dílně ve Vísce u Litovle. Dvoukřídlá vrata z dubu a modřínu s uměleckým kováním váží přes osm set kilo. Chráněné památkový objekt Korunní pevnůstky nyní opravuje občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti. Součástí změn uvnitř areálu má být také hlavní brána, která má dovnitř nalákat v budoucnu davy návštěvníků a zároveň jim připomenout, že vcházejí do vojenského opevnění. Původní vrata se nedochovala. Proto se také umělecký truhlář společně s památkáři vydal na obhlídku dalších olomouckých pevnůstek. „Některé z nich totiž mají vstupní bránu zachovanou. Například vrata v pevnosti v Radíkově. Chtěli jsme, aby vypadala podobně. Pomohli nám také památkáři, kteří našli dobové dokumenty. Podle nich jsem pak vytvořil návrh, který je poměrně přesně kopíruje,“ vysvětlil Zlámal. Masivní velké dveře vyráběl s pomocníky podobně jako drobnější kousky. „Akorát jsme potřebovali speciální kolejnice, jinak práce je velmi podobná, jen v mnohem větším měřítku. Brána je dvouplášťová a vyrobená z dubu a modřínu,“ popsal Zlámal. Proč zrovna tyto druhy dřeva? „Dub je velmi pevný a modřín má hodně pryskyřice a dlouho vydrží, proto jsme vybrali takové dřeviny. Kdybychom použili borovici, tak budou vrata o něco lehčí, ale nemusí tak dlouho vydržet. Takto by mohla sloužit i dalších dvě stě let, “ popsal Zlámal. Mohutná vrata jsou zdobená výrazným kováním, které vytvořil umělecký kovář Richard Velíšek z Olomouce. Kov je zpevňuje a měl by zajistit jejich stabilitu.
4
Zatím čeká v dílně, kvůli vandalům Celkově se náklady na výrobu zdobených dveří do Korunní pevnůstky vyšplhaly ke čtvrt milionu korun. A kdy se mohou lidé na zdobenou mohutnou bránu těšit a prohlédnout si ji? „Zatím jsme se rozhodli, že ji osazovat nebudeme, protože pevnůstka nemá ještě pravidelný režim a bylo by možné, že by ji někdo mohl poškodit. Například nějací vandalové nebo sprejeři, což si samozřejmě nepřejeme. Až se práce v areálu uklidní a naplno otevřeme lidem, tak je už bude vítat. Zatím vyčkává v dílně,“ doplnila předsedkyně sdružení Muzeum olomoucké pevnosti Markéta Záleská. (Lucie Bukvová) OD 18. 11. 2010
Na Horním náměstí je nové parkoviště, architekti se zlobí Olomouc – Osm parkovacích míst přibylo na Horním náměstí v Olomouci. S jejich pořízením si ale radnice nedělala moc těžkou hlavu. Nejednala ani s architekty, kteří před lety pracovali na nové podobě centrálního náměstí. Lidé se obávají, že se z něj stane parkovací plocha. Radní však tvrdí, že mají právo vybudovat nová místa pro řidiče, kteří mají povolení ke vjezdu do pěší zóny, a stavební úpravy mohou podle svého uvážení měnit. „Před volbami primátor prohlašoval, že na Horní náměstí vrátí zeleň a že ho rozsvítí. Zatím to však spíš vypadá, že z Horního náměstí chce současná radnice udělat opět spíš jen parkoviště, na kterém vydělá,“ uvedl Jan Kubeš z Olomouce. Nad novými místy se pozastavuje i Michal Šimek. „Přijde mi to celé legrační. Místo stromů máme teď na náměstí další značky, u kterých budou stát další auta. Osm nových parkovacích míst uprostřed města řidiče nijak nevytrhne. Bůh ví, co, respektive kdo, za tím je,“ dodal Šimek. V minulém týdnu se na ploše od domu U Zlatého jelena až po Caesarovu kašnu objevily kovové parkovací terče, které ohraničují osm nových stání. „Terče byly do dlažby osazeny zcela hulvátsky a necitlivě. Místo populistických řečí nám radnice opět předvedla, o co jí ve skutečnosti jde a jak jí na městě nezáleží,“ doplnil Kubeš. Architekt: Amatérská a diletanská práce Také architekti nad jednáním města kroutí hlavou. „Vůbec tomu nerozumím. Jak mohlo město takto postupovat a vybudovat zde parkovací místa bez souhlasu nás i památkářů? Nikdo s námi nic neřešil a dozvěděli jsme se o tom od přátel a právě památkářů,“ řekl Jan Šépka, jeden z architektů ateliéru HŠH. V současnosti je z celé situace rozladěný. „Už před deseti lety, když jsme připravovali koncept nové podoby náměstí, politici tvrdili, že chtějí v centru zachovat klidný ráz, a ne, že se zde budou postupně přidávat parkovací místa,“ doplnil. V nejbližší době pošle ateliér městu otevřený dopis, ve kterém bude žádat vysvětlení nestandardního počínání. Nesouhlasí ani s estetickou stránkou. „V minulosti, kdy jsme připravovali projekt nové podoby náměstí, se pečlivě dbalo na každou jednotlivou kostku, která prošla rukama kameníků. To, co jsem viděl, je naprosto amatérská a diletantská práce,“ popsal Šépka. Radnice: Na úpravy máme právo Podle radnice mělo město plné právo zbudovat nová parkovací místa pro potřeby motoristů, kteří mají povolení ke vjezdu do pěší zóny nebo spadají do dopravní obsluhy. Dosud mohli řidiči využívat osm parkovacích míst mezi ulicí Pekařskou a Dolním náměstím. „Nyní dochází k rozšíření a upřesnění této parkovací kapacity o dalších osm parkovacích míst, což nijak nesouvisí a nezvyšuje počet vozidel s oprávněním ke vjezdu do pěší zóny. Odbor dopravy na základě pokynu od vedení města si nechal odbornou firmou na dopravní značení zpracovat projektovou dokumentaci a obrátil se na oddělení státní správy na úseku pozemních komunikací s požadavkem na stanovení dopravního značení,“ vysvětlil Ivan Rašťák, mluvčí olomoucké radnice. Na dotaz, proč se radní už nezaobírali konzultací s památkáři a architekty, odpověděl, že město je vlastníkem stavebních úprav na Horním náměstí a má právo je podle svého uvážení pozměňovat. „Sdružení pražských architektů (subjekt, jehož členy jsou architekti z ateliéru HŠH, pozn. red.) náleží autorské právo pouze k jimi vytvořené projektové dokumentaci. V zájmu zachování jednotného značení na Horním náměstí uvnitř městské památkové rezervace jsme v projektové dokumentaci navrhli označit nová stání kovovými prvky jako v případě ostatních parkovacích míst v této lokalitě,“ řekl Rašťák. (Veronika Kolesárová) OD 10. 11. 2010
5
Kostel v Pobučí unikl demolici. V neděli v něm bude mše Pobučí - Osada Pobučí zažije na první adventní neděli, tedy 28. listopadu, velkou slávu. Poprvé po osmi letech bude v místním kostele svatého Jana a Pavla sloužena mše. Zábřežský děkan František Eliáš nejprve ve 14 hodin požehná boží muka, která na okraji vesnice v poli, kde kdysi stávala, vybudoval Vilém Poles z Pobučí. Poté se lidé přesunou ke kostelu, kde bude požehnán nový kříž. Farnosti ho věnoval lékař Josef Marada z Jestřebí. Vztyčení kříže a vybudování základu, na kterém stojí, zajistili místní hasiči. Poté bude následovat mše. „Kostel se podařilo zachránit v hodině dvanácté. Ve vesnici, ve které po válce nezůstal nikdo z původních německých obyvatel, bylo mezi novými osídlenci jen málo praktikujících věřících. Památka léta chátrala a propadala zkáze,“ uvedl technický administrátor děkanátu Zábřeh Luděk Diblík. Kostel byl v podstatě už určen k demolici, když se před dvěma lety podařilo zmobilizovat síly na jeho záchranu. Moc nechybělo a popraskané a prolomené klenby by se zřítily stejně jako jižní obvodová stěna. Nejdůležitější bylo začít statickým zajištěním. Finančně ho v roce 2008 podpořila obec Jestřebí, k níž Pobučí patří, a dárci z řad farníků. Další práce pak začaly letos v červenci a kostel během necelých pěti měsíců povstal z popela. „Má novou fasádu, střechu, veškeré klempířské prvky a také krov nad presbytářem. Zrestaurovaná je celá vnitřní výmalba, pískovcové portály, okna, dveře a vnější kamenný sokl. Nechybí nová podlaha, drenáž po celém obvodu kostela a také hromosvod. Opravy a nátěru se dočkala i krytina věže,“ popsal proměnu památky Luděk Diblík. Celý letošní projekt je zčásti financován z fondů Evropské unie. Nepodařilo by se ho ale uskutečnit bez pomoci místních lidí. S nabídkou přišli hasiči, kteří se postarali o lešení. S úklidem, stavbou lešení i terénními pracemi pomohli i lidé z nedalekého Jestřebí, kde je víc věřících než v Pobučí, přitom tam mají jen kapličku. Pobučský kostel byl podle nápisu nad vchodem vybudován v roce 1832. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 24. 11. 2010
Rudolfovu alej již zdobí nové stromy V Olomouci byla zakončena první etapa obnovy unikátního stromořadí * Vysázeno tu bylo bezmála 160 jírovců V památkově chráněných olomouckých Smetanových sadech byla ukončena první etapa obnovy historické Rudolfovy aleje. Bezmála 160 nových stromů, vzrostlých jírovců maďalů (kaštanů) dovezených z německého Hamburku, už lemuje obě strany promenády od Wolkerovy ulice po fontánu. Podle Nadi Krejčí, vedoucí zahradnického úseku olomouckého Výstaviště Flora, se novým stromům v aleji bude zřejmě dařit dobře. „Zatím je brzy hodnotit, jak se vysazené stromy ujaly, ale podle všeho by měly být v pořádku,“ uvedla Krejčí. Zakoupení jírovců, včetně jejich dopravy z Německa do Olomouce, přišlo na zhruba 1,4 miliónu korun. Náklady na výsadbu činily 1,7 miliónu korun. Druhá etapa připravena Stromy byly v aleji sázeny ve třech etapách, přičemž do jedné z nich se zapojila také asi stovka zájemců, kteří si vysadili v Rudolfově aleji svůj strom. Na začátku listopadu ještě pracovníci Flory vysazovali posledních několik stromů, pro něž se musely například kvůli blízkosti inženýrských sítí vykopávat jámy ručně, bez použití techniky. Nyní se už pracuje na tom, aby příští rok mohla začít druhá etapa obnovy aleje, a to od fontány po Polskou ulici. „Vzhledem k výskytu chráněných živočichů požádáme do konce letošního roku Krajský úřad Olomouckého kraje o udělení výjimky, abychom mohli druhou etapu příští rok zahájit,“ konstatoval vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. K žádosti podle něj přiloží město i posouzení, které zpracovalo Hnutí Duha. „Následně Výstaviště Flora zpracuje žádost o kácení dřevin a zajistí i vyjádření orgánů památkové péče. Věřím, že
6
nenastane žádná komplikace, a v únoru 2011 předložím radě města přesný harmonogram realizace,“ dodal Loyka. Původně mělo dojít ke kácení stromů ve zbývající části aleje až v roce 2014. Město chce urychlit kácení zbylých stromů kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu. Ve druhé etapě jich má být vykáceno od fontány po Polskou ulici 64. Pokud k tomu skutečně dojde již příští rok, mohlo by k nové výsadbě dojít v roce 2112. Rudolfovu alej nechal před zhruba 140 lety vysázet za tehdejšími hradbami olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsburský. Druhá etapa, podobně jako první, počítá i s rekonstrukcí povrchu komunikace, veřejného osvětlení a s instalací nového mobiliáře. „Zhruba deset let po druhé výsadbě bude mít celá alej znovu kompaktní a pravidelný tvar,“ míní hlavní autor projektu Radek Pavlačka. Obnova aleje je součástí rozsáhlé omlazovací kúry olomouckých historických parků. (Miloslav Hradil) P 16. 11. 2010
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PvD HD
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
7
