ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. listopad 2008
Hrad Bouzov bude vyhřívat biomasa Bouzov - Na hradě Bouzov začnou koncem listopadu topit biomasou. Obec Bouzov je unikátem mezi středomoravskými obcemi. Přes devadesát procent domů a veřejných budov v obci totiž vytápí právě tento alternativní zdroj energie. „Na přípojku je napojena veškerá občanská vybavenost, třeba zdravotní střediska nebo obecní úřad. Topení z kotelny využívá pětaosmdesát rodinných domů a dalších patnáct přibude v letošním a příštím roce do konce června,“ řekl starosta Bouzova Zdeněk Foltýn (Nez). Celkové rozšiřování přípojky k hradu a k rodinným domům stálo 22 milionů korun, z toho 17 milionů poskytl Státní fond životního prostředí. Nyní jsou v provozu dva kotle, ale kvůli velkému zájmu zde musejí zapojit i další nový kotel, který by měl začít fungovat v první polovině příštího roku. Nový a levnější typ vytápění umožní na hradě například i pořádání celoročních výstav. „V současné době vytápíme jen část předhradí. S novou přípojkou jej budeme vyhřívat celé. Přitom právě tam jsou provozní a výstavní místnosti i depozitáře. Budeme k tomu ještě potřebovat nové vybavení, takže celoroční výstavy by začaly na přelomu 2009/2010,“ řekla kastelánka hradu Bouzov Zuzana Marková. Na rozvody topení v hradu poskytlo dotaci ve výši 1,8 milionu ministerstvo kultury, čtvrt milionem přispěje Národní památkový ústav. Práce na připojení stávajícího teplovodu z kotelny k hradu trvaly asi čtyři měsíce. „Úpravy byly trochu složitější kvůli kopci a rozkopávání nádvoří,“ řekl Foltýn. Se samotným přístrojem podle Foltýna problémy nejsou. Někdy však nastanou komplikace kvůli palivu. „Zejména drcená štěpka může přístroj trochu narušit,“ dodal Foltýn. Za spotřebu jednoho gigajoulu energie při topení plynem platili 400 korun, nyní s biomasou ušetří asi čtvrtinu. Obec začala s vytápěním na biomasu v roce 2001. K tomu, aby obnovitelné zdroje využívalo více obcí či domácností, chybí podle Hnutí Duha potřebná legislativa. „V současné době vznikají různé výtopny díky investicím z operačních programů unie. Vypracovali jsme studii, v níž ukazujeme, že až polovina současné spotřeby tepla by se dala nahradit obnovitelnými zdroji,” řekl Martin Mikevka z Hnutí Duha. Nový zákon by podle ekologických organizací měl spočívat v pevně stanoveném příplatku ke každému gigajoulu vyrobeného tepla z obecních či podnikových výtopen a kotelen pro bytové domy. Zároveň by stát měl zřídit grantový program, který by pomohl domácnostem v rodinných domech s nákupem solárních kolektorů, kotlů na biomasu nebo účinných tepelných čerpadel. (Simona Horká) OD 14. 11. 2008
1
Beton místo historie: komunistům naštěstí došly peníze Olomouc - Možná až děsivě vypadají plány komunistických vládců na přeměnu starého jádra Olomouce v socialisticky progresivní centrum služeb a obchodu. Naštěstí v 70. a 80. letech dostala před asanací středu města přednost bytová výstavba. Jinak by dnes asi nezůstalo jen u Prioru či Koruny. Návrhy na tzv. Asanační územní plán historického jádra města jsou staré přes čtyřicet let. Moderní zástavba připomínající paneláky měla v centru Olomouce nahradit celou řadu historických domů. Ideová soutěž na postupnou proměnu historického jádra Olomouce byla vypsaná v srpnu 1967. Cílem měla být asanace tří lokalit v centru města, odstranění zchátralých historických domů a výstavba moderních objektů pro bydlení, obchod a služby. „Soutěže se tehdy zúčastnilo šest moravských projekčních středisek z Olomouce, Brna a Ostravy. První cenu získal kolektiv architektů Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů Brno vedený Josefem Němcem,“ vzpomněl Jaromil Přidal z oddělení územního plánování a architektury odboru koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu. PODÍVEJTE SE NA PLÁNY ASANACE CENTRA OLOMOUCE Na tehdy zamýšlené asanaci historického jádra Olomouce je podle něj nejhorší skutečnost, že se počítalo s demolicí řady historických domů. „Vůbec se nepřemýšlelo o tom, že by se chátrající objekty zachovaly, nikdo neuvažoval o jejich opravě. Měla je nahradit moderní výstavba panelového typu s byty v horních podlažích a prodejnamiv přízemí,“ popsal více než čtyřicet let staré záměry Přidal. Z velkolepých plánů na modernizaci centra však nakonec sešlo z několika důvodů. „Na obnovu historického jádra se nenašly peníze, v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se investovalo hlavně do tzv. komplexní bytové výstavby a nových panelových sídlišť. Navíc velké stavební firmy měly k dispozici téměř výhradně těžkou techniku. Používaly především panelové technologie a historické centrum Olomouce pro ně nebylo zajímavé. Dnes můžeme být jen rádi, že se tyto záměry nepodařilo dotáhnout až do konce,“ míní Přidal. OD 16. 11. 2008
Východní obchvat může přinést komplikace Stane se tak, pokud se v Olomouci nepodaří vyřešit křížení s památkově chráněnou lipovou alejí Olomoucký magistrát chce jednat s památkáři a přesvědčit je, aby souhlasili s omezením úrovně památkové ochrany části lipové aleje vedoucí z městské části Chválkovice do Samotišek a dále na Svatý Kopeček. Pokud by se tak nestalo, a alej by zůstala chráněna v celé své délce, zkomplikovalo by to v budoucnu spojení Olomouce s městskými částmi Svatý Kopeček, Lošov a Radíkov či s obcí Samotišky. Souvisí to s výstavbou plánovaného čtyřproudového východního obchvatu města, jenž má protínat jak alej, tak i nynější komunikaci, kterou chráněné stromořadí lemuje. „Nynější právní stav nedotknutelnosti aleje umožňuje jen to, aby přes obchvat vedla úzká lávka pro pěší a cyklisty. To by mělo obrovský negativní vliv v životě celého města. Do Samotišek a dál by se po nynější silnici nedostala auta ani autobusy městské hromadné dopravy. Úsek by musely složitě objíždět. To nám připadá nesmyslné, zvláště vezmemeli v úvahu, že alej bude dotčena už tím, že přes ni povede rychlostní komunikace,“ řekl novinářům olomoucký primátor Martin Novotný (ODS) s tím, že město je ve spolupráci s památkáři připraveno hledat co nejcitlivější a přitom smysluplné řešení. Jedna z úvah předpokládá vybudování klasického mostu přes obchvat, který by mohly využívat i automobily a autobusy. „Stromů by v tomto případě nezmizelo o moc více než při řešení lávkou, dosavadní ochrana to ale neumožňuje,“ poznamenal primátor. Nejmenším zásahem do aleje by bylo zřejmě zapuštění komunikace do země, v okolí je však vysoká hladina spodní vody, a tak by šlo zřejmě o technicky obtížné a navíc nákladné řešení. Alej, která podle
2
památkářů původně tvořila spojnici mezi kostelem Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Kopečku a klášterem Hradisko, je i přesto, že byla v minulosti několikrát narušena, dodnes z větší části zachována. V názoru na její historickou hodnotu však nejsou všichni odborníci zajedno. „Někteří historici například upozorňují, že dříve než alej vedla od Olomouce k oblasti Svatého Kopečku prašná zásobovací cesta,“ uvedl náměstek primátora Jiří Martinák (ODS). Ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Pavel Konečný dosud nemá o záměru města informace. „Zatím se k němu proto nemůžu vyjádřit. Každopádně jakmile nám radnice předloží podklady, situaci zvážíme a vydáme naše odborné stanovisko,“ sdělil ČTK Konečný. Jarmila Marková z olomouckého NPÚ Právu již dříve řekla, že největší obavy památkářů se týkají toho, aby nedošlo nejen k optickému přerušení aleje, ale i narušení všech dálkových pohledů na ni a na svahy Svatého Kopečku. Obchvat o délce zhruba 7,5 kilometru propojí v budoucnu silnici ve směru Přerov–Šternberk. Má odvést dopravu z olomouckých městských částí Holice, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice a Týneček. Kritická je situace dlouhodobě zejména ve Chválkovicích, kde ve špičkách stojí denně kolony aut. V současné době již probíhá zpracování investičního záměru, první části projektové dokumentace a Ředitelství silnic a dálnic podle Novotného předpokládá, že vlastní stavba obchvatu by mohla začít v roce 2017. (Miloslav Hradil) P 6. 11. 2008
Terezskou bránu osekali na cihlu. Aby vyschla Olomouc - Vlhké zdivo Terezské brány, barokní stavby z poloviny osmnáctého století, odkryli v těchto dnech zedníci, aby památku zbavili vlhkosti. Stavba, která byla součástí historického opevnění Olomouce, musí proschnout před plánovanou rekonstrukcí. „Na doporučení památkářů osekali omítku na cihly, aby zdivo mohlo proschnout. Až bude dostatečně suché, můžeme pokračovat v dalších pracích,“ uvedl včera vedoucí odboru investic olomouckého magistrátu Vladimír Michalička. Barokní brána, která stojí na Palachově náměstí v centru Olomouce, se možná dočká rekonstrukce již v příštím roce. V současné době finišuje příprava projektové dokumentace. Jestli se však k opravám památky skutečně přistoupí, musí ještě rozhodnout olomoučtí radní. Podle předběžné kalkulace by oprava brány měla vyjít na asi dva miliony korun. (Daniela Tauberová) OD 25. 11. 2008
Proluku v historickém centru zaplní hotel. Olomouc - /VIZUALIZACE, ANKETA/ Po téměř šedesáti letech by v proluce mezi starými domy v Mahlerově ulici v centru Olomouce měla vyrůst nová budova. Vedení hotelu Arigone by chtělo ve svém sousedství na volném prostranství naproti Sarkandrově kapli postavit moderní budovu. Proti její plánované podobě se však ohradil Národní památkový ústav. Jeho pracovníkům se nelíbí navrhované propojení historického domu s novostavbou nebo třeba zastavěný zadní trakt proluky. Investor se podle vlastního vyjádření snaží památkářům vyjít vstříc, proto původní projekt upravil. „Návrh domu na místě proluky nyní vzniká. K původní historické stavbě se nezachovala žádná dokumentace, ze které bychom mohli vycházet. Jako projekční tým jsme se proto rozhodli k návrhu přistoupit tak, aby každý kolemjdoucí poznal, že nový dům není historickým objektem. Nemáme totiž snahu vytvořit repliku něčeho, co na tomto místě nikdy nestálo. Na druhou stranu však chceme objekt začlenit do historického prostředí,“ uvedla Alice Michálková z olomouckého Studia Prak, které dům navrhlo. Budova vyroste v památkové rezervaci a zasáhne z části také přilehlý historický dům. „Novostavba v historickém centru města není překážkou. Umožňuje to metodika Národního památkového ústavu, kterou se v Olomouci řídíme, a tento princip úspěšně využívají i v jiných městech. Příkladem může být pařížské moderní centrum Pompidou či skleněná pyramida uprostřed Louvru,“ uvedla Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče olomoucké radnice. Naopak olomoucký Národní památkový ústav proti navrhované podobě zástavby a proti povolení magistrátu se odvolal ke krajskému úřadu. "Z našeho hlediska nebyl projekt v pořádku. Vyčítali jsme mu nevhodné řešení fasády, propojení s historickou budovou formou probouraných stěn, ale i zastavěného zadního traktu,“ uvedl Jan Kubeš z NPÚ. (Matej Slávik) OD 8. 11. 2008 (10. 11.)
3
Novostavba v Mahlerově musí ctít i Sarkandrovu kapli Nedávno byly zveřejněny návrhy nové budovy hotelu Arigone, která by měla vyplnit dlouholetou proluku v Mahlerově ulici v olomoucké městské památkové rezervaci. Architekti ze Studia Prak navrhli podle vlastních slov novostavbu tak, aby „každý kolemjdoucí poznal, že nový dům není historickým objektem“, zároveň však chtěli „objekt začlenit do historického prostředí“. Občanské sdružení Za krásnou Olomouc oceňuje, že snad poprvé v polistopadovém období se úloha novostavby v proluce v olomoucké městské památkové rezervaci řeší projektem jiným než jen hledícím na prospěšnost a esteticky bezcenným jako například parkovací dům v Koželužské ulici. Je však třeba uvážit, že v olomouckém historickém jádru s drobným měřítkem a malými rozměry nemohou být prostě aplikovány zkušenosti z milionových velkoměst. Každý detail je vzácný V českých zemích, kde je obecně historické architektonické dědictví posledních šedesát let programově devastováno, se nyní stává vzácným každý autentický detail, což dává za pravdu odborníkům z Národního památkového ústavu, když usilují o zachování původních dispozic, komunikací, objemů zastavěných a nezastavěných ploch a podzemních vrstev s potenciální archeologickou hodnotou. Nutno také zdůraznit, že pro hotelovou funkci nejsou navrhované destruktivní zásahy nezbytné. Modernisticky pojatá fasáda vychází z mystické teorie o „duchu doby“ projevujícím se domněle jedinečným a příznačným tvaroslovím, což ve skutečnosti znamená, že se za každou cenu prosazují módní detaily převzaté z ikonických novostaveb západní pop-kultury. Domněle kompromisní varianta neodstranila ani krabicovitě působící objemový rozvrh, ani skleněný parter, navíc přichází s panelákovou šedo-bílou barevností, v historickém okolí nevídanou. V tomto ohledu jde o selhání koncepční, předvídatelné a nebezpečné tím spíše, že se novostavba pohledově uplatňuje v nesmírně vytříbeném a křehkém neobarokním prostředí náměstíčka před kaplí sv. Jana Sarkandra, nedávno mistrovsky zhodnoceném kašnou od Otmara Olivy. Hrozí tak znehodnocení jedinečného městského interiéru, jakožto křesťanského poutního místa pod širým nebem výjimečného rovněž z funkčního hlediska. Nic neuspěchat Občanské sdružení Za krásnou Olomouc proto vybízí investora k dalšímu hledání optimální podoby novostavby, nejlépe formou architektonické soutěže s limity přesně danými Národním památkovým ústavem, a zároveň vyzývá úřady s rozhodovací pravomocí k podpoře stanoviska odborné organizace památkové péče. (Martin Horáček, obč. sdružení Za krásnou Olomouc) OD 21. 11. 2008
Židovský hřbitov se konečně dočká vyčištění Prostějov - Starý židovský hřbitov v Prostějově dlouhá léta trápil problém náletových dřevin. Teď se vše začíná řešit. Při nedávných Dušičkách byl areál v Brněnské ulici otevřen celý víkend a některé návštěvníky zajímalo, zda se o hřbitov někdo pořádně stará. Hřbitov patří Federaci židovských obcí v ČR (FŽO). „Společně se synem každý rok na jaře vystříháváme stromky v hrobových alejích,“ uvedla správkyně hřbitova Ludmila Rajtrová s tím, že to moc nepomáhá, protože stromky rostou dál. O hřbitov se stará pět let. Brněnský architekt Jaroslav Klenovský, který FŽO pomáhá v péči o židovské památky, objednal specialisty z Brna, kteří se o dřeviny mají postarat. „Jiný problém představuje břečťan, který obrůstá náhrobní kameny, protože ten se musí též strhnout,“ vysvětlil dál Klenovský. „Před měsícem jsme postříkali stromky randapem,“ informoval brněnský specialista Zdeněk Šarapatka. V zimních měsících provedou ořez a likvidaci náletových stromků. Podle něj má firma ale spoustu práce, tak neví, zda to stihnou do konce tohoto nebo až na začátku příštího roku. Podle architekta Klenovského všechno stojí nějaké peníze a situace na židovských hřbitovech se liší podle místních podmínek. Takže se památky postupně opravují. Konkrétně v Prostějově kameníci opravili několik spadlých náhrobků a v současnosti na jednom pracují.
4
Prostějovský židovský hřbitov je otevřen každou neděli. „V létě sem chodí hodně návštěvníků, ale na podzim a přes zimu je to slabší,“ přiblížila správkyně Rajtrová. Hřbitov je památkově chráněn a stále se na něm pohřbívá, naposled v roce 2001. Mezi asi pěti sty náhrobky má své ostatky na hřbitově uložena desítka významných osobností prostějovské židovské obce, například rabín, učenec a historik Leopold Goldshmied a továrník Josef Fehér. Ze tří židovských hřbitovů se dochoval v Prostějově jen nejmladší právě v Brněnské ulici. Nejstarší, snad z druhé poloviny 15. století, byl v hradebním příkopu mezi Plumlovskou a Brněnskou branou za hradbami. V roce 1801 byl zřízen další v prostoru mezi ulicemi Tylová, Studentská a Lidická. Roku 1908 byl založen dnešní hřbitov, který přiléhá k městskému hřbitovu. (Petr Syrovátka) PvD 13. 11. 2008
Najdou archeologové pod Lidlem keltské šperky? Prostějov – Výrobky pradávných Keltů a Slovanů objeví pravděpodobně archeologové poblíž Anenské ulice v Prostějově, kde se začíná budovat nový market Lidl. „Když se před lety stavěl obchodní dům Albert, který stojí poblíž, tak jsme v těchto místech našli stopy osad zmíněných kultur. Byla tam keramika, železné nástroje a také zlomek skleněného keltského náramku,“ prozradil Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno. Podotkl, že šlo o běžný sídlištní inventář, žádnou vzácnost se objevit nepodařilo. Archeologický průzkum na pozemcích budoucího Lidlu teprve začíná. „Zatím tu pracují bagry. Dostaly se na úroveň štěrkových lavic, které tam kdysi naplavila řeka Hloučela. My budeme hledat zbytky osídlení pod nimi,“ zmínil se archeolog. (Radim Havlík) PvD 14. 11. 2008
Opravený kříž ve Stříteži posvětil farář Střítež nad Ludinou - (FOTOGALERIE) Více než sto let starý kříž v areálu hřbitova ve Stříteži nad Ludinou se v den Památky zesnulých dočkal posvěcení. Nově zrekonstruovanému kříži požehnal místní farář František Adamec za přítomnosti několika desítek místních občanů. Obyvatelé Stříteže se v minulosti obávali o budoucnost kříže. Ten se totiž nebezpečně nakláněl a hrozilo, že se zřítí. Obci se ale spolu s Jindřichovem a Partutovicemi podařilo získat dotaci z programu obnovy venkova Olomouckého kraje. „Celá rekonstrukce kříže stála 138 tisíc korun, přičemž zhruba polovinu jsme zaplatili právě díky dotaci,“ informoval místostarosta obce Petr Pajdla. Zdejší lidé se domnívají, že kříž, který v prostorách hřbitova stojí od roku 1902, byl postaven v místech, kde se před stovkami let nacházel menší kostel. „Podle dochovaných zvonů můžeme říci, že zde kostelík stál přibližně od konce třináctého století. K jeho rozebrání pak došlo v roce 1902,“ uvedl místostarosta. (Jan Rotrekl) OD 3. 11. 2008
Opravy starých domů už nezaplatí Šternberk - O jeden rok dříve skončí ve Šternberku „fasádní vyhláška“, kterou město podporovalo opravy domů soukromých vlastníků v městské památkové zóně. Dřívější ukončení má dva důvody: finanční náročnost a značné vylepšení stavu i vzhledu nemovitostí v centru. „Do konce listopadu musí poslední žadatelé doložit vyúčtování, pak vyhláška skončí,“ potvrdil starosta Jaromír Sedlák. Za dva roky město rozdalo majitelům nemovitostí na opravy přes deset milionů korun. Nenávratná finanční podpora zahrnovala kromě oprav vnějších omítek také výměnu oken a dveří a klempířských prvků. „Opraveno je nyní asi devadesát procent domů v centru,“ podotkl Sedlák. Vloni šternberská radnice uspokojila třiašedesát žadatelů, letos čtyři desítky. Příspěvky tu poskytovali do výše tří čtvrtin uznatelných nákladů, maximálně však sto tisíc korun na jednoho žadatele. „Od příštího roku mohou vlastníci historických nemovitostí využívat půjčky z Fondu rozvoje bydlení. Místo čtyřprocentního úroku mohou počítat s dvouprocentním úročením,“ uzavřel Sedlák. Město ročně hospodaří s 320 miliony korun, na investice by v následujícím roce mohlo mít 45 až 70 milionů korun. (ČTK) MFD 3. 11. 2008
5
Fontána se má opět stát chloubou V minulosti velmi oblíbená novorenesanční restaurace Fontána, která je považována za jednu z ikon Olomouce, již přestane hyzdit tvář Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech a začne příští rok zřejmě opět sloužit svému účelu. Památkově chráněná Fontána, která byla vybudována původně jako Vilémova dvorana před 129 lety, je už několik let mimo provoz a postupně chátrala. Její současný majitel, společnost Noe z Lipníka nad Bečvou, se ji rozhodl opravit. „Má jít o investici za zhruba 15 miliónů korun,“ řekl novinářům náměstek olomouckého primátora Jiří Martinák (ODS). Objekt restaurace projde kompletní rekonstrukcí, která má skončit do konce května příštího roku. První návštěvníky by měla přivítat ještě před začátkem letní sezóny 2009. Radnice chce nechat opravit zdevastované plochy v bezprostřední blízkosti restaurace, které jsou v majetku města. Podle předběžných odhadů to bude stát dva až tři milióny korun. „Byli bychom rádi, kdyby opravy ploch skončily současně s rekonstrukcí Fontány,“ uvedl primátor Martin Novotný (ODS). Společnost Noe se zabývá výrobou hraček. „Chceme, aby v restauraci měly po její rekonstrukci příjemný prostor zejména rodiny s dětmi,“ řekl už dříve jednatel firmy Noe Vladimír Beckert. Již dříve byla restaurace často navštěvována právě rodiči s malými dětmi. (mhr, VH) P 15. 11. 2008
Odborníci si pojedou pro ukradenou Madonu Olomouc - Zástupci českého ministerstva kultury už brzy vyrazí na velmi radostnou cestu. V depozitáři Zemského soudu ve Vídni si totiž vyzvednou cholinskou Madonu – plastiku v odhadované hodnotě kolem čtyř milionů korun, kterou zloději z kostelíka v Cholině na Olomoucku ukradli před jedenácti lety. Po dvouletých tahanicích u soudu, kde o památku bojovali s vídeňským starožitníkem Alfredem Kolhammerem, nyní Madona zamíří zpět na Moravu. O vydání plastiky, kterou rakouská policie objevila u Kolhammera v roce 2006, nedávno rozhodl vídeňský soud. Protože starožitníkovi nepřiznal žádnou náhradu (chtěl od České republiky finanční náhradu, protože za zabavené dílo zaplatil překupníkovi), očekávalo se, že se Kolhammer odvolá. To se však nestalo. „Rozsudek je právoplatný a vykonatelný,“ řekl právník Michael Hudec, který Česko ve sporu zastupoval. Vzácnou sošku by si čeští odborníci mohli převzít už 3. prosince, je však možné, že se kvůli zákonným lhůtám vše o několik dní zpozdí. „Rozhodně ale k předání dojde už v nejbližší době,“ podotkl Petr Svojanovský z ministerstva kultury. Do kostela v Cholině už se ale Madona téměř jistě nevrátí. „Hrozilo by příliš velké nebezpečí, že bude opět ukradena. Doporučíme, aby ji majitel, tedy Arcibiskupství olomoucké, umístil do Arcidiecézního muzea v Olomouci, což pro plastiku bude bezpečnější,“ dodal. (šot) MFD 12. 11. 2008
Památky dostanou půl milionu na opravy PROSTĚJOV - Půl milionu korun dá na opravy prostějovská radnice v rámci programu regenerace památkové zóny ve městě. Rozhodli o tom prostějovští radní. Sto tisíc korun dostane kostel Povýšení svatého Kříže a stejnou částku kostel Milosrdných bratří. Další peníze budou směřovat na opravy Národního domu, budovy muzea a objektu radnice v Prostějově. (dík) MFD 27. 11. 2008
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT
6
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVII. 2008 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
7
