ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. srpen 2010
Zámek má seznam dalších oprav Prostějovská renesance - Prostějov chystá další část oprav svého renesančního zámku. Letos se v části dlouhé roky zchátralé památky otevřelo nové informační centrum a galerie. Další část rekonstrukce se bude týkat míst, která by měla sloužit potřebám základní umělecké školy a prostějovské domovní správě. Práce by mohly začít ještě letos. Město zámeckou budovu, kde v minulosti sídlil například archiv, opravuje za pomoci evropských dotací. První fáze rekonstrukce přišla na zhruba 20 milionů korun. Další desítky půjdou na opravy druhého nadzemního podlaží východního křídla. „Chceme provést rekonstrukci, která bude sloužit pro potřeby základní umělecké školy,“ řekl místostarosta města Miroslav Pišťák. „Celkové náklady se mohou pohybovat možná do 50 milionů korun.“ (ČTK) MFD 4. 8. 2010
Olomoucké Nemilany mají bohatou sídelní tradici Nemilany, které jsou nyní městskou částí Olomouce, byly nepřetržitě osídleny již od mladší doby kamenné. Poznatky o tom, které pocházejí zejména z první poloviny minulého století, potvrzuje nynější archeologický průzkum, probíhající tu v souvislosti s rozsáhlou aktuální rekonstrukcí Kožušanské ulice. „Odkryli jsme tu pozůstatky nadzemích konstrukcí, které nasvědčují tomu, že na tomto místě stávala osada již v období kultury s lineární keramikou, tedy zhruba pět a půl tisíce let před naším letopočtem,“ řekl Právu archeolog Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Přesný půdorys osady se již podle něj zřejmě nepodaří zjistit, protože zkoumané místo je poměrně úzké a navíc se zde již v minulosti prováděly výkopové práce mj. v souvislosti pokládáním inženýrských sítí. Nejvíce nálezů pochází zatím ve zkoumané lokalitě na Kožušanské ulici z kultury s moravskou malovanou keramikou, zhruba 4400 let před n. l. „Objevili jsme z této doby množství zdobených keramických střepů, části nádob, nástroje z kostí, pazourky či kamenné sekyrky,“ uvedl pro Právo dále archeolog. Zvláštností je podle něj nález části temene lidské lebky mezi zvířecími kostmi. „O náznak lidojedství se zřejmě nejedná a jiných vysvětlení je mnoho. Lebka mohla být například součástí totemu či sloužit k magickým účelům,“ podotkl Kalábek. Z období kultury se zvoncovými poháry (2200 l. př. n. l.) se archeologům podařilo odkrýt různé keramické střepy. Mimo jiné z pohárků zdobené kolkem. Další nálezy, zejména různé střípky, pocházejí z věteřovské kultury (1600 l. př. n. l.) a také z období lužických popelnicových polí, tedy z doby od 12. století př. n. l. do 5. až 6. století př. n. l. „Nemilany leží na první terase nad inundací řeky Moravy. Toto místo tak bylo příhodné pro život lidí od pravěku a také tu podle všeho bohaté osídlení vždy bylo,“ míní archeolog. Nemilany podle něj už v minulosti vešly do odborné světové literatury v souvislosti s nálezem kostrového hrobu keltského bojovníka, pravděpodobně velmože. Ten byl ve druhé polovině 30. let minulého století odkryt v blízkosti zdejší cihelny. (Miloslav Hradil) P 13. 8. 2010
1
Amfiteátr v Korunní pevnůstce využije až tisíc lidí Olomouc – Amfiteátr pro tisíc diváků má vzniknout v areálu Korunní pevnůstky u Bezručových sadů v Olomouci. Nynější travnatý svah zákoutí historického bastionu se tak promění v dějiště divadelních představení a koncertů. „Amfiteátr by měl sloužit pro divadelní i hudební produkce a pro akce vztahující se k historii a vojenství, například pro vystoupení skupin historického šermu,“ uvedla Markéta Záleská ze sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které postupně opravuje celý areál. Tři metry vysoký sedmiřadý amfiteátr bude mít neobvyklý tvar pětiúhelníku, který přesně kopíruje tvar bastionu – tedy té části opevnění, v níž se bude nacházet. Architekti tak vyhověli přání Národního památkového ústavu. Ten také uvítal, že se nový moderní prvek neusídlí v historickém prostředí natrvalo. „Amfiteátr bude sestávat z montovaných betonových prefabrikovaných dílů, které bude možné v případě potřeby kdykoli odstranit pomocí jeřábu,“ vysvětlil architekt Petr Mičola, který s týmem olomouckého ateliéru Bonmot návrhy připravuje. Pro komornější představení architekti počítají s kapacitou asi pěti set diváků, kteří budou mít ze sedaček historický šerm, divadlo nebo třeba plážový volejbal jako na dlani. V případě poněkud větších kulturních akcí se scéna posune a původní dolní plocha jeviště se změní v další hlediště. Tím se počet míst pro diváky prakticky zdvojnásobí a kapacita se vyšplhá na téměř tisícovku lidí. Architekti se snažili o to, aby sedačky nepůsobily v jedinečném historickém prostředí rušivě. „Proto jsme navrhli, aby se daly sklápět. Na tuto část návrhu jsme přizvali ke spolupráci akademického sochaře Jiřího Španihela. V době, kdy se v amfiteátru nebudou odehrávat kulturní produkce, budou sklopené. Zvolili jsme ale takový povrch, že si na ně budou lidé i v takovém případě moci sednout nebo lehnout,“ nastínil architekt. Sedačky budou mít šedou nebo hnědou barvu a budou vylisované z recyklovaných plastů. „Je to ekologicky příznivé a také finančně výhodné. Pokud například někdo opěradlo zničí, nebude problém vylisovat nové podle formy, která už bude hotová,“ poznamenal Mičola. Architekti teď řeší se specialisty otázku osvětlení. „Světla navrhneme tak, aby splňovala funkci orientace a bezpečnosti v prostoru a současně v podvečer nabízela návštěvníkovi světelně estetický dojem v areálu Korunní pevnůstky,“ popsal Mičola. „Pro osvětlení v době kulturních představení nechceme budovat trvalé stožáry, abychom nenarušili charakter bastionu. Rádi bychom, aby byl stožár schovaný v zemní drážce a v případě potřeby se zdvihl ze země,“ vysvětlil Mičola. Záměr je teď ve fázi stavebního řízení. „Jednáme se sponzory o financování této akce. Zhruba do měsíce bychom měli vědět, jestli se do budování amfiteátru pustíme ještě letos. V takovém případě bychom se již na podzim pustili do úprav valu s betonovými stupni, příští rok na jaře bychom pak dodělali sedačky. Pokud by to letos nevyšlo, začali bychom na jaře,“ plánuje Záleská. Náklady na vybudování amfiteátru činí zhruba deset milionů korun. Sdružení bude zároveň pokračovat v opravách dalších částí areálu. Na podzim začne s celkovou opravou historické budovy prachárny, na niž se podařilo získat osm milionů z evropských fondů. Chce také pokračovat v rekonstrukci hradby směrem k Mlýnskému potoku. Nejbližší akcí, která se bude v areálu konat, jsou tradiční chmelové dožínky, které se sem přesouvají ze skanzenu v Příkazech. (Karel Páral) OD 23. 8. 2010
Ze zámku Plumlov luxusní hotel nebude, Francouzi couvli Plumlov – Zámek v Plumlově bude dál vítat batůžkáře a návštěvníky koncertů či divadel konaných pod širým nebem. Luxusní limuzíny bohatých hotelových hostů se na jeho nádvoří neobjeví. „Francouzský investor, společnost CCEC, který nás předloni oslovil s tím, že zámek přebuduje na luxusní hotel, se už neozval,“ informoval plumlovský starosta Adolf Sušeň. Francouzi přišli s nápadem přebudovat historické šlechtické sídlo tyčící se nad Podhradským rybníkem na hotel s luxusními apartmány v září roku 2008. „Zastupitelé se tehdy shodli, že nedovolí, aby se areál zámku uzavřel veřejnosti a sloužil jen úzké skupince lidí, kteří by na nádvoří přijížděli ve svých mercedesech,“ připomněl plumlovský starosta. Nevyloučili však, že pokud se najde společnost, která by historický objekt opravila a využila tak, aby alespoň část sloužila obyčejným návštěvníkům, pak by k pronájmu prostor svolili. „Prodej zámku by byl značně komplikovaný. Převzali jsme jej totiž od státu a on by musel s převodem na nového majitele souhlasit,“ upozornil starosta.
2
Společnost CCEC měla v době, kdy se zajímala o plumlovský zámek, v hledáčku i jiný historický objekt. Šlo o zámek Zelenou Horu, který filmový diváci znají z filmu Černí baroni. Ten má od počátku letošního roku v pronájmu. „Chtějí zde mimo jiné obnovit pivovar nebo otevřít pivní lázně,“ přiblížil před nedávnem zámecký průvodce Pavel Motejzlík na nedávné, nejspíš jediné letošní prohlídce Zelené Hory. Opravují třetí podlaží Plumlovský starosta Adolf Sušeň přiblížil další plány radnice: „Dokončujeme opravy třetího podlaží vysokého zámku. Uvažujeme, že by tam mohla být výstava exponátů, které archeologové vykopali v okolí Plumlova,“ zmínil se Sušeň. Podotkl, že se řemeslníci činí i v objektu nízkého zámku. „Na pravé straně od vstupu na nádvoří právě opravují střechu. Krovy totiž napadla dřevomorka,“ řekl starosta. Spočítal, že letos úpravy a opravy budov přijdou na dva a půl milionu korun. „Osm set tisíc korun nám poskytl Olomoucký kraj, zbytek jde z naší pokladny,“ přiblížil. Zámek Plumlov nabízí například noční prohlídky, konají se na něm divadelní festivaly, akce pro děti, rockové koncerty, hody, myslivecké slavnosti, lidé tam slaví Halloween, advent a scházejí se u silvestrovského ohňostroje. Obec zámek opravuje postupně. Sumu potřebnou na celkovou rekonstrukci odhaduje na stovky milionů korun. (Radim Havlík) OD 9. 8. 2010
Lavice se ujmou mladí restaurátoři Jeseník /FOTO/ – Ze zastrčeného koutu za Katastrálním úřadem v Jeseníku se téměř zapomenutá kamenná lavice přesune do odborné péče restaurátorů v Praze. Město chce dílo, které poškodili vandalové, vrátit její původní podobu. Lavice, která vznikla v dílně slavného sochaře Engelberta Kapse, znázorňuje návrat Germánů z lovu. Nedávno byla prohlášena za kulturní památku. „Jeseník má ve srovnání s jinými městy málo kulturních památek, proto se snažíme zachránit vše, co má punc jedinečnosti a lavice od sochaře Kapse k takovým záležitostem patří,“ uvedl místostarosta Jeseníku Vladimír Cupal (nez.). Lavice stála dlouho zapomenutá a zarostlá keři. Namísto výletníků, kterým měla poskytovat výhled na Jeseníky, ji objevili vandalové, kteří památku téměř zničili. „Jsou na ní uražené reliéfy, ale podařilo se nám objevit historické fotografie, takže věříme, že restaurátoři vrátí památce její původní krásu,“ doufá Cupal. Kulturní památku si už koncem srpna převezmou studenti uměleckých škol. Město z rozpočtu uvolnilo dvě stě deset tisíc korun na rozebrání a odvoz do Prahy. Na opravu je ale zapotřebí dalších šest set tisíc korun. Prostředky chce město získat od ministerstva kultury a Olomouckého kraje. Restaurátorské práce by měly trvat přibližně do června příštího roku. Z Prahy se ale památka nevrátí na své původní místo. „Umístíme ji do Smetanových sadů, aby z ní byl pěkný výhled na město,“ dodal Cupal. (Danuše Kročová) ŠaJD 12. 8. 2010
Kamennou lavici zrestaurují za statisíce JESENÍK - Památkově chráněnou kamennou lavici od slavného sochaře Engelberta Kapse, která stojí za katastrálním úřadem v Jeseníku, nechá město zrestaurovat. Rozebrání lavice a převoz do restaurátorské dílny vyjde na 200 tisíc korun, samotné opravy poškozené památky budou stát dalších 600 tisíc. (rš) MFD 19. 8. 2010
3
Lipník léčí unikátní hradby. Jako ve středověku Opravy jedinečného systému opevnění zaplatí tamní radnice a ministerstvo kultury. Se žádostí o dotaci město dvakrát neuspělo LIPNÍK NAD BEČVOU Tak dlouho na jejich opravu marně žádali dotaci, až byl nakonec jejich stav havarijní. Proto se město rozhodlo, že je začne opravovat samo. Řeč je o unikátních historických hradbách, které z osmdesáti procent obepínají celé památkově chráněné centrum Lipníka nad Bečvou. Do oprav se dělníci pustili v těchto dnech. Začali v jižní části hradeb v ulici Novosady. Městskou kasu rekonstrukce jen letos vyjde na čtyři miliony korun. „Dvakrát jsme žádali o peníze na opravu našich hradeb z takzvaných norských fondů. A vždy neúspěšně,“ vzpomíná na anabázi shánění dotace starosta města Miloslav Přikryl. „Ani jednou jsme neuspěli, přesto, že rozsah zachovaných hradeb je v Lipníku unikátní. Nemůžeme už dále čekat, stav jižní a západní části je havarijní. Proto jsme se rozhodli financovat rekonstrukci po etapách, z vlastního rozpočtu a za částečné pomoci ministerstva kultury,“ popisuje starosta. Opravy potrvají do podzimu. Postupně pak budou pokračovat až do roku 2013, podle finančních možností města. „Nejprve z hradeb odstraníme náletové křoviny, pak je začneme zabezpečovat a doplňovat kameny, které chybějí. Nakonec ještě cihelné dozdívky z minulosti opatříme vápennou omítkou,“ popisuje starosta. Kromě zdiva se radnice pustí také do statického zajištění bašt a koruny hradeb, přičemž zachová historické otvory a střílny. „V některých úsecích jsou zachované dvojité pásy hradeb, například u křižovatky ulic Novosady, Perštýnská a Souhradní. V takovém případě opravíme oba pásy,“ doplnil starosta. Podle propočtu radnice by oprava celé jižní a západní části měla vyjít na zhruba devatenáct milionů korun. Východní a severní část hradeb prodělaly opravy už v druhé polovině devadesátých let. Vzhled hradeb, jak jej známe dnes, pochází z konce patnáctého století, kdy je postavil Vilém z Pernštejna. Hradby tehdy svíraly Lipník ve dvou nepravidelných soustředných kruzích. Jejich délka byla 1 137 metrů. Vnitřní hradební okruh byl původně zajištěný v pravidelných intervalech okrouhlými, čtyřbokými, nebo mnohoúhelníkovými baštami, kterých se zachovalo celkem sedm, přičemž původně jich bylo minimálně třináct. Kromě toho byl ještě chráněn okruhem vnějším, který byl na vnější straně od svého okolí oddělen hlubokými, vyzděnými hradebními příkopy napájenými vodou z Loučského potoka. Do 18. století měl Lipník jen dvě brány, později také branku (fortnu) u kostela a potom i u synagogy. Obě brány, Oseckou a Hranickou, nechalo město zbourat roku 1840. (Roman Helcl) MFD 16. 8. 2010
Opravit památku? Bez dotací to moc nejde Hranicko – Pohromu v podobě zatékající střechy teď zažehnávají dělníci v kostele na Šromotově náměstí v Hranicích. Barokní památka, která slouží jako místo bohoslužeb Českobratrské církve evangelické, už na opravu čekala dlouho. Do pořádku se začala dávat teprve nyní, když církev získala na její opravu dotace od státu. Podobně jsou na tom i další památky na Hranicku: bez státní podpory by většina z nich chátrala dále. Rozpočet opravy střechy evangelického kostelíka činí 1,6 milionů korun. „Dostali jsme od ministerstva kultury přislíben příspěvek ve výši 27 procent celkových nákladů, který činí 425 tisíc korun,“ řekla před časem Deníku presbyterka hranického sboru Českobratrské církve evangelické. Kvůli dalším finančním prostředkům oslovili zástupci církevního sboru i místní firmy coby potencionální sponzory. Část peněz přispělo i město Hranice.
4
„Na rekonstrukci střechy kostela dalo město 150 tisíc korun,“ informoval mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Podle jeho slov si je město vědomo nákladnosti oprav historických budov, proto často pomáhá i soukromým vlastníkům budov v městské památkové zóně. „Už řadu let jsme zapojeni v programu Regenerace městských památkových zón. V jeho rámci nám na opravy budov přispívá stát,“ vysvětlil Bakovský. Jak dále přiblížil, pokud se jedná o objekt, který není v majetku města, dělí se o náklady na rekonstrukce ze 40 procent vlastník, z 10 město a z 50 procent stát. Při nákladnějších opravách vlastního majetku však město samo musí shánět dotace, jinak by práce spolykaly značnou část rozpočtu. „Například, když jsme v loňském roce dokončovali rekonstrukci ulic Farní, Svatoplukovy, 28. října a Školního náměstí, přispěl nám stát 20 miliony korun. Celkové náklady přitom činily 23 milionů korun,“ uvedl Petr Bakovský. Jak je na tom zámek v Hustopečích? Díky dotacím také v posledních letech značně prokoukl renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou. Ten ještě před deseti lety vypadal jako troska na spadnutí. Poté, co jej v roce 2001 získaly Hustopeče do svého majetku, začal s jeho postupnou rekonstrukcí. Dnes je už zámek centrem místního kulturního a společenského dění a mění se v perlu zdejšího regionu. „S rekonstrukcí jsme začali hned, co tehdy ještě obec zámek získala. Daří se nám to především díky dotacím od ministerstva kultury z Programu záchrany architektonického dědictví,“ informovala hustopečská starostka Júlia Vozáková. Samotný městys by totiž ze svého rozpočtu opravy neutáhl. „My sami přispíváme zhruba 15–20 procenty, další peníze získáváme z fondů Olomouckého kraje,“ vysvětlila Vozáková. Z celkem třicetimilionové částky, která zatím na zámek šla, tak pocházelo 24 milionů od ministerstva, 3,85 milionů z hustopečského rozpočtu a 2,9 milionů korun od Olomouckého kraje. „Letos jsme například opravili sgrafitové zdi a kamenné prvky jednoho ze zámeckých křídel a vybudovali jsme kryté podloubí na nádvoří,“ dodala starostka. (Martin Pjentak) HD 28. 8. 2010
Oltář v klášterním kostele v Šumperku se stal památkou ŠUMPERK - Na seznam státem chráněných kulturních památek se dostal boční oltář v bývalém klášterním kostele Zvěstování Panny Marie v Šumperku. Ministerstvo kultury jej památkou podle spolupracovníka olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Tomáše Ticháka prohlásilo proto, že jde o kvalitní příklad rokokového uměleckého řemesla. Polychromovaný dřevěný oltář svatého Vincence z Ferrary pochází z druhé poloviny 18. století. „Obsahuje olejomalby tohoto světce, sochy tří andělů, Pražského jezulátka a dalších postav,“ popsal dílo Tichák. Ministerstvo jej na seznam zařadilo na návrh šumperského městského úřadu. Někdejší klášterní kostel v centru Šumperku byl na seznamu kulturních památek zapsaný už dříve. Raně barokní stavba, která patří šumperskému Vlastivědnému muzeu, získala svou současnou podobu v roce 1669 a před pěti lety skončila její rozsáhlá rekonstrukce. Kostel Zvěstování Panny Marie vminulosti patřil k dominikánskému klášteru. Nyní budova patří městu a sídlí v ní Střední zdravotnická škola. (ČTK) MFD 19. 8. 2010
5
Na šumperské radnici vás uvítá bohyně Venuše Šumperk - První, na koho návštěvník šumperské radnice narazí, už není žádný úředník, nýbrž starověká bohyně lásky. Sto let stará kopie sochy Venuše z Capuy nově zdobí vstupní foyer radnice. Restaurovanou sochu odhalil v sobotu 21. srpna starosta Šumperka Zdeněk Brož za přítomnosti hostů z partnerských měst z Německa, Polska a Slovenska, kteří přijeli na folklórní festival. Cesta bohyně na radnici byla spletitá. Nejprve stávala v parku u zámku na Třemešku, pak se mírně poškozená stěhovala do Sadů 1. máje, do koutu proti hotelu Grand, a tam její napřažená ruka tak lákala vandaly, až jí někdo ruku ulomil. Začátkem 70. let putovala poničená plastika ze slitiny zinku a dalších příměsí do kaple v Dolní Temenici. „Když jsme přemýšleli, jak vyzdobit prostor pod schodištem radnice, přišel někdo s nápadem, že depozitáře ukrývají krásnou sochu. Ve stavu, v jakém se zachovala, ale vůbec krásná nebyla. Půvab jí vrátil až léčebný restaurátorský zásah za čtvrt milionu korun,“ řekl Brož při odhalování sochy. Připomněl také, že teprve nedávno se podařilo zjistit, koho socha představuje. Nejprve všichni tipovali bohyni Pallas Athénu, protože socha má pod nohou helmu. Teprve pak jeden z pracovníků odboru školství objevil na internetu fotografii původní starověké sochy Venuše z Capuy, která je dnes uložena v muzeu v Neapoli. Z odhalování sochy se všichni přesunuli k morovému sloupu v sousedství radnice, aby slavnostně ukončili jeho téměř dva roky trvající restaurování. „Přesněji řečeno šlo o konzervaci, protože zásah se týkal kamenné hmoty památky. Za těch tři sta let sloup několikrát změnil podobu. Původně byl natřený na bílo a povrch kamene imitoval mramorování. V polovině 19. století byl očištěn až na kámen a my jsme stáli před dilematem, kterou podobu památce dát. Padlo rozhodnutí nevracet se ke starší podobě, kterou vlastně neznáme,“ řekl restaurátor Josef Červinka. Mariánský morový sloup představuje kvalitní barokní dílo z roku 1720. Zdobí ho dvě řady světců, kvádr s jeskyní, v níž je socha svaté Rozálie, a socha Panny Marie na zdobené hlavici. „Největší defekt byl na vrcholu, kde byl prasklý jeden z andělů na římse u nohou Panny Marie. Zkorodovaný železný čep, kterým byl anděl upevněný, sochu roztrhl. Teprve po očištění celé památky se přišlo na to, že spodní část sloupu je poškozená solí ze vzlínající vlhkosti a kyselých dešťů. Sůl se těžko z kamene dostává. Sloup tak dostával opakované zábaly z buničiny napuštěné destilovanou vodou, která při vysychání sůl jakoby vytahuje,“ vysvětlila zdlouhavý postup památkářka Monika Paulová. Připomněla, že římsy na všech třech úrovních sloupu chrání dnes tenké olověné pláty, které při pohledu zdola nejsou vidět. Na restaurátorské dílo za více než milion korun výrazně přispěli obyvatelé i radnice německého Bad Hersfeldu, v němž sídlí krajanský spolek Němců vysídlených po válce ze Šumperka a okolí. Krajané dali na opravu částku patnáct tisíc euro. Starosta Zdeněk Brož za to poděkoval přítomnému starostovi Bad Hersfeldu Hartmuthu Boehmerovi a předal mu dar města. Pro německého starostu byla návštěva Šumperka poslední zahraniční cestou ve funkci, protože s koncem srpna mu končí funkční období. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 22. 8. 2010 (18.8.)
6
Z fary ukradli portrét svatého za čtvrt milionu Dub nad Moravou – Olejomalbu z první poloviny 18. století, na které je svatý Petr, ukradl zloděj v tomto týdnu z volně přístupné chodby fary v Dubu nad Moravou. Hodnota obrazu o velikosti 73,5×53 centimetrů je 240 tisíc korun. Pachateli hrozí pětileté vězení. „Zahájili jsme trestní stíhání pro trestný čin krádež,“ uvedla olomoucká policejní mluvčí Marie Štrbáková. Obraz je majetkem olomouckého Arcibiskupství. „Jde o poprsí svatého Petra s hlavou mírně skloněnou doleva. V pravé ruce drží klíče. Převládají hnědočervené a cihlově červené tóny. Obraz má zlacený rám,“ informovala Kateřina Chalupová z Památkového oddělení Arcibiskupství olomouckého s tím, že autorem je blíže neurčený středoevropský malíř. Jednou z nejznámějších památek, kterou zloději na Olomoucku ukradli je takzvaná cholinská madona, která z tamního kostela zmizela 10. června 1996. Sošku, jejíž hodnotu znalci vyčíslili na čtyři miliony korun, se podařilo objevit až po mnoha letech v Rakousku. Do Choliny se soška vrátila loni v únoru. V současnosti se restauruje. Majiteli se také vrátil vzácný sborník kreseb italského malíře Paola Paganiho, který zloděj vzal před dvanácti lety během výstavy. I hodnota tohoto díla je čtyři miliony korun. Pachatel v tomto případě zůstává stále neznámy, protože sborník dorazil na konci dubna tohoto roku poštou ve značně zdevastovaném stavu. Sborník je majetkem olomoucké vědecké knihovny. Té patří i vzácná mapa za milion korun, kterou v březnu loňského roku ukradl zloděj z Polska. Ten za krádež Apianovy mapy dostal pět let a byl vyhoštěn. (Martin Šinkovský) OD 27. 8. 2010
Mohelnický unikát ohrožuje narušená stěna Cenná gotická mohelnická památka, takzvaný Brusův dům, je pod dohledem statika. Stavba má narušenou západní zeď. Ta ohrožuje nejen dům, ale i opravené městské hradby, jejichž je památka součástí. Dům potřebuje statické zajištění. MOHELNICE - Takzvaný Brusův dům, jednu z nejvýznamnějších historických památek v Mohelnici, kde se údajně narodil budoucí pražský arcibiskup Antonín Brus, ohrožuje narušená západní stěna. Mimořádně cenný gotický dům s pozdější renesanční úpravou bude podle místostarosty Mohelnice Pavla Nenkovského potřebovat nákladné statické zajištění. Pokud totiž bude destrukce stávající slabé zdi nadále pokračovat, může dům ohrozit nákladně opravené městské hradby, jejichž je dům součástí. „K narušení zdi došlo patrně vlivem silných jarních dešťů. Zeď v současné době po dohodě s majitelem proto sleduje statik. Naštěstí se prasklina nyní nezvětšuje. Se statickým zajištěním ale stejně počítáme,“ sdělil Nenkovský. Město se připravuje, že soukromému majiteli v případě nutnosti pomůže. „Přece jen jde o mimořádně cennou památku, která byla součástí původního centra města,“ sdělil Nenkovský. Radnice zvažovala vybudování ochranného pilíře. „Jenže pilíř tam nikdy nestál a narušil by vzhled domu, takže pravděpodobně bude potřeba zvolit metodu injektáže, která vzhled domu nijak nenaruší,“ vysvětlil Nenkovský. Město se chce v budoucnu domluvit s majitelem historického domu i na opravách západního průčelí. Soukromý majitel se nechce k nabízené pomoci vyjadřovat. Historik Drahomír Polách tvrdí, že dům v Hradební ulici ale nelze považovat za pozůstatek mohelnického hradu. „Dům byl v dokumentech označován jako pevnost či tvrz u hradeb. První dochovaná písemná zmínka o mohelnické tvrzi je však až v listině z roku 1456,“ sdělil historik. Mohelnice byl v patnáctém století zastavena Vilémovi z Miličína, který se zřejmě rozhodl vybudovat pro sebe šlechtické sídlo. V tomto období vidí Polách vznik slavného domu. „Jednoznačný důkaz, že se v domě narodil Antonín Brus, ale zatím chybí,“ upozornil.
7
Objekt byl v roce 1998 zapsán do seznamu kulturních památek. Antonín Brus, který se měl v domě narodit, byl jednou z největších osobností mohelnické historie. V roce 1541 se stal knězem a prožil závratnou církevní kariéru. Jak uvádí Wikipedie, působil jako vojenský kazatel, později se stal velmistrem řádu křížovníků a nejvyšším kazatelem habsburských vojsk. V roce 1558 se stal vídeňským biskupem a osobním zpovědníkem císaře a českého krále Ferdinanda Prvního. O tři roky později se stal osmým pražským arcibiskupem. Proslul jako tolerantní církevní politik, protože povolil přijímání pod obojí. Jako pražský arcibiskup korunoval české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána Druhého a Rudolfa Druhého. (Rostislav Hányš) MFD 2. 8. 2010
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
8
