ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. červenec 2008
Obraz s medvědem se po roce vrátil do zámku Velké Losiny - Do renesančního zámku ve Velkých Losinách se vrátil 340 let starý obraz s loveckým výjevem boje lesníka s medvědem. Rok na něm pracovala restaurátorka Blanka Valchářová. Bez jejího zásahu už obrazu hrozila zkáza. „Malba byla na mnoha místech uvolněná od plátna, hrozilo, že se rozpadne. Také plátno už se trhalo, bylo nutné ho podložit a celou malbu zafixovat,“ řekla restaurátorka. Zajištění provedla na místě, aby mohla pak obraz vyjmout z rámu, stočit do speciálního pouzdra a odvézt. V rámu by žádnými dveřmi neprošel. Jeho rozměry jsou totiž úctyhodné – bezmála dva a půl metru na výšku a téměř tři metry na šířku. Kvůli ztmavlému laku byl výjev už velmi špatně čitelný. Po odstranění laku znovu vystoupila dramatická scéna v lese na břehu řeky. Medvěd s několika střelnými ranami v boku má nad lesníkem jasně navrch. Malíř přitom v pozadí výjevu namaloval i scény, které té hlavní dějově předcházely. Obraz nejspíš zobrazuje skutečnou příhodu. Podle tradice dal žerotínský lesmistr Zeidler z vděčnosti, že bitku přežil, postavit boží muka. Ta opravdu stojí proti bývalé poště v Koutech. Letopočet je na nich nečitelný, ale Zeidlerovo jméno se přečíst dá. Restaurátorský zásah přinesl i několik překvapení. Po očištění obrazu a při ostrém bočním světle v ateliéru se totiž objevilo v levém dolním rohu nejen jméno autora, ale i letopočet, o čemž dříve neměl nikdo tušení. Autor, patrně místní malíř A. Lissava, namaloval obraz v roce 1668. Na hřbetu lesníkovy sekyrky odhalilo světlo čtyři písmena: PHVZ. „Označují tehdejšího majitele panství Přemysla III. ze Žerotína,“ vysvětlila nález Lenka Vaňková, která má na starosti sbírky na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu Olomouc. Vrácený obraz stojí v bývalé zbrojnici v prvním patře zámku, kde bude do budoucna také vystaven návštěvníkům. „Místnost chceme zařídit jako pánský lovecký salonek,“ uzavřela Lenka Vaňková. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 10.7.2008
Do zámecké v Hranicích zdi se pustili zedníci Hranice - Celou sérií drobných oprav nyní prochází hranický zámek. O víkendu skončí rekonstrukce a částečná výměna okapů, které byly značně poškozeny holubím trusem. Tento týden také začala oprava zídky na Pernštejnském náměstí. „Lícové cihly byly popraskané, proto potřebovaly vyměnit. Polovinu výdajů na tuto rekonstrukci zaplatí stát z fondu na opravu památek, polovinu hradí město. Celkově to dělá sto dvacet tisíc korun,“ informoval mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Práce by měly trvat ještě deset dní, přibližně do pondělí 21. července. „Jestli se to stihne do tohoto termínu, záleží převážně na počasí. U této rekonstrukce je potřeba sucho, déšť by všechno zbrzdil,“ sdělil Petr Bakovský. Město má také naplánovanou rekonstrukci omítek a výmalbu u obou vstupů na zámku. Výmalba a oprava omítek vyjde město zhruba na deset tisíc korun. (Nikola Helísková) PřD 13.7.2008
1
Významný objev: Národní dům ukrýval 26 hrobů Olomouc - Ve dvoře hotelu Národní dům leží jedno z největších dosud objevených pohřebišť z raného středověku v Olomouci. V posledních týdnech jej odhalili archeologové z olomouckého Národního památkového ústavu. Část dvora však dělníci minulý víkend při rekonstrukčních pracích na hotelu vybagrovali. Není vyloučeno, že spolu se sutí, pod lžící stroje zmizely i další možné cenné objevy. „Existuje podezření, že byla poškozena významná archeologická památka. V této době případ prošetřuje výkonný orgán památkové péče na olomouckém magistrátu. Vzhledem k významu nálezu je však pravděpodobné, že se případ dostane k odboru kultury a památkové péče na krajském úřadě,“ uvedl Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie Národního památkového úřadu v Olomouci. Olomouckému deníku se však v úterý odpoledne vyjádření magistrátních památkářů nepodařilo získat. Případné poškození pohřebiště správce Národního domu Karel Masař ale odmítl. „O žádném problému nevíme. Zeminu dělníci odvážejí pod dohledem památkářů a práce postupují tak, jak mají,“ uvedl správce. Archeologové už na začátku výzkumu předpokládali, že místo nějaké zajímavé nálezy ukrývá, objev pohřebiště však překvapil i je. „Vděli jsem, že lokalita v centru Olomouce je samozřejmě bohatá, šestadvacet kostrových hrobů, které jsme jenom doposud objevili, jsme však nečekali,“ řekla vedoucí archeologického týmu Hana Dehnerová. „Na základě pozice těl, jež jsou orientované ve směru východ – západ, a toho, že v hrobech chybějí milodary, si myslíme, že by mohlo jít o pozůstatky z jedenáctého až dvanáctého století. Doufáme, že se to časem podaří určit přesně. Víme však s určitostí, že pohřebiště lidé už ve třináctém století nevyužívali,“ sdělila archeoložka. „Pravděpodobně jde o jedno z největších pohřebišť z tohoto období v centru města, protože hroby asi pokračují i pod sousední parcelu. Nevíme totiž, v jaké části pohřebiště se momentálně pohybujeme, a jestli jsme na jeho okraji nebo ve středu,“ pokračovala. V mladohradištním období se podle archeologů pohřebiště už většinou k církevním stavbám vztahovala, nebylo to však vždy podmínkou. Jestli v minulosti v okolí naleziště nějaká sakrální budova stála, je proto otázkou. Důkazy se však odborníkům prozatím najít nepovedlo. Jinou alternativou pak je, že hroby patřily k dnešnímu kostelu svatého Mořice. Nejstarší nálezy, které se týmu archeologů na tomto místě povedlo doposud najít, jsou tři pravěké stavby. „Tyto objekty předběžně datujeme do období Lužických popelnicových polí v druhém tisíciletí před Kristem. Tento materiál, ale ještě budeme muset zpracovat a podrobněji posoudit. Až vše umyjeme, ukážou se typické prvky nálezů, podle kterých je budeme moci přesněji dobově zařadit,“ dodala Dehnerová. O záchraně chátrajícího Národního domu se mluví už léta, pracovní ruch tu ale začal teprve před několika měsíci. Podrobnosti, co přesně v Národním domě po rekonstrukci bude, zatím soukromý investor oprav nechce veřejně prezentovat. (Matej Slávik) OD 23.7.2008
Náměstí Republiky se radikálně změní Šumperk - Náměstí Republiky v Šumperku se během sedmi let radikálně změní. Do nové výstavby v této lokalitě bude desítky milionů investovat šumperská firma SAN – JV, která již začala stavět polyfunkční objekt na křižovatce ulic Langrovy a Lužickosrbské. To je teprve první etapa výstavby, následovat budou další dvě. Investiční záměr firmy SAN – JV schválili na svém posledním zasedání šumperští zastupitelé. Ještě před tím se ale rozpoutala nebývale dlouhá diskuse. Některým zastupitelům se rozestavěný dům u Lužickosrbské ulice totiž nelíbí. „Byli jsme uváděni v omyl, tak velká stavba se do prostoru nehodí. Zakrývá pohled na historickou budovu radnice,“ konstatoval zastupitel za KSČM František Merta. Za pravdu mu dal šumperský architekt města Šumperka Jiří Valert, který zasedá v komisi architektů při šumperské radnici. Komise má ovšem pouze poradní hlas, konečné rozhodnutí o podobě domu dal stavební úřad za posvěcení Státního památkového ústavu. „Stavba měla být více odlehčená, je hodně předimenzovaná. Jediné co zbývá, je zvyknout si,“ konstatoval Valert. Betonovým monstrem nejsou nadšení ani někteří obyvatelé Šumperka, jiným se naopak plány firmy SAN – JV líbí. „Denně kolem chodím do práce, docela mě vyděsilo, jaký kolos tady roste. Záleží, jak to bude vypadat v konečné podobě,“ řekla Jana Tichánková ze Šumperka.
2
V dalších letech by měl vyrůst také parkovací dům a další objekty s byty a komerčními prostorami. Celkem se jedná o devět nových staveb, z nichž největší plochu, 2400 metrů plošných zabere dům pro parkování, druhým největším objektem je hotel v prostoru parkoviště naproti „Hokejce.“ Ten by měl nabízet luxusní ubytování na úrovni čtyř hvězdiček, konferenční sál a fitness centrum. Celkem se jedná o skoro pět a půl tisíce plošných metrů zastavěné plochy. Náměstí Republiky, které za komunistické éry vzniklo jako prostor pro umístění sochy Klementa Gottwalda a shromaždiště socialistických oslav, se tak zmenší. Volnou plochu oživí také zeleň. Finální podobu by prostor měl získat v roce 2015. (Hana Kubová) ŠaJD 9.7.2008
Kostel v Hoštejně bere poslední zkrášlovací kúru před poutí Hoštejn - Až se příští týden v neděli sjedou na slavnou pouť do Hoštejna věřící a bývalí rodáci, najdou kostel svaté Anny v dokonalém pořádku. Pilně v něm teď pracuje tým restaurátorů a dokončuje úpravu novogotického oltáře. Oltář, který pochází nejspíš z roku 1869, kdy byl kostel na místě původní kaple a menšího kostelíku z roku 1815 dokončen, je zatím obestavěný lešením a na podlaze leží plno krabic plných barev, štětců a dalšího nářadí. „Museli jsme ručně centimetr po centimetru odstranit starý ztmavlý lak, vrátit na oltář některé snesené ozdoby uložené v krabicích a mnohé z nich doplnit, protože byly rozlámané nebo ztracené. Barvy oltáře jsme oživili retušemi a opraveno je také zlacení,“ řekl akademický malíř Jiří Látal, který tým vede. Potřebnou praxi si v týmu odbývají jeho studenti a také absolventi Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně, aby mohli získat vlastní licenci pro restaurování památek. Stejným zásahem jako oltář prošlo i dřevěné zábradlí kůru, podpěrné sloupy a samozřejmě i skříň varhan. O opravu a vyčištění vlastního nástroje se postaral varhanář Petr Strakoš, jehož rukama prošly v poslední době i varhany v Zábřehu, Lošticích, Třeštině a Dubicku. Hoštějnský nástroj je původní, v roce 1903 ho vyrobil Jan Tuček z Kutné Hory. Má asi šest set dřevěných a kovových píšťal, jeden manuál a osm rejstříků. Petr Strakoš celý nástroj do poslední píšťaly rozebral a znovu očištěný složil, ošetřil také místa napadená červotočem. Nástroj dostal také novou klávesnici. „V příštím týdnu, až zmizí lešení, ho přijdu ještě naladit,“ řekl varhanář. Na restaurátorské práce a dokončení soklu kostela získala farnost letos dotaci 433 tisíce korun z Programu rozvoje venkova. „Letošní práce jsou jakousi třešničkou na dortu oprav trvajících osm let. Když jsme na začátku viděli rozpočet, nikdo nevěřil, že dílo dotáhneme do konce," řekl technický administrátor zábřežské farnosti Luděk Diblík. „Na vlastní kůži jsme pak zažili zázrak. Tisíce odpracovaných brigádnických hodin, pět veřejných sbírek v obci, pomoc místního obecního úřadu, letošní dotace a vše ostatní z darů věřících – to je dílo za 2,1 milionu korun,“ dodal Diblík. Opravené varhany v kostele zářícím novotou se poprvé rozezní při poutní mši v neděli 27. července, tedy den po svátku svaté Anny, jíž je kostel zasvěcen. A příští rok v říjnu při hodech si hoštejnští věřící připomenou 140 let od vysvěcení kostela. Podle zápisu ve farní kronice prý lidé při té slávě v roce 1869 házeli z věže kostela tvarůžky a preclíky. (Stanislava Rybičková) SaJD 17. 7. 2008
Prostějovský zámek hyzdí novodobé "ozdoby" Prostějov - V současné době je budova prostějovského zámku „ozdobena skvosty“ v podobě satelitní antény, nevkusných umělohmotných reklamních poutačů, pokroucených plakátů a dalších neestetických doplňků. „Často se stává, že živnostníci bez našeho vědomí umístí na historické objekty co nejvýraznější světelné poutače,“ konstatoval Daniel Zádrapa, vedoucí oddělení památkové péče radnice s tím, že si uvědomuje, že současný stav zámku není ideální. „Podobné věci by z budovy měly definitivně zmizet s její plánovanou rekonstrukcí,“ dodal Zádrapa. (redakce – Dana Hrubá) PvD 8.7.2008
3
Park v Loučné: radikální řez Loučná nad Desnou - Více než roční léčebnou kúru začal v minulém týdnu prodělávat zámecký park v Loučné nad Desnou. Zásah má být opravdu radikální, takže v září 2009 bude stát za to vypravit se do Loučné a zhlédnout výsledek. Tisíce azalek a rododendronů, nové vzrostlé stromy a úplně nové trávníky – to je jen část proměny, kterou park čeká. Prokouknou i pískové pěšinky usazené ve speciálních železných plátech, cestička kolem zámecké budovy dostane dlažbu ze žlutých žulových kostek. Obvod parku obkrouží asi pět set metrů kovového plotu korunovaného dvěma bránami a jednou brankou, jaké tu už kdysi stály. Cílem je celý komplex uzavřít. Práce jsou naplánovány tak, aby neohrozily srpnové setkání řezbářů. „Splnil se nám sen – podařilo se získat dotaci 19 milionů z takzvaných Norských fondů. Čtyři miliony přidáme ze svého rozpočtu,“ řekl starosta Loučné Pavel Martínek (nez.). Dodal, že dílo se daří díky osvícenosti zastupitelů a jejich zájmu o památky. Park je natolik unikátní, že si místo v seznamu památek zaslouží. Je plný speciálních kultivarů, mnohé z nich jsou kolem 150 let staré. Rostou tu vzácné stromy, které jinde neuvidíte, například javor žumenolistý nebo zeranivec japonský. Zvláštností je i liliovník tulipánokvětý, který má květy podobné tulipánům. Ve studii obnovy má každý strom podrobné hodnocení své perspektivy. Ty, které perspektivu ztratily, už leží na zemi. Je mezi nimi například i někdejší dominanta, obrovitý buk červenolistý o průměru téměř 170 centimetrů. Z jedné třetiny byl shnilý. Nahradí ho stejný druh stromu a navíc už vzrostlý, aby se co nejdříve stal opět dominantou. „Důkaz toho, že řada stromů je ve špatném stavu, podala obrovitá lípa před jižním průčelím zámku, kterou jsme dokonce považovali za perspektivní. Minulý týden se jeden z jejích bočních kmenů zničehonic zřítil k zemi. Teď zvažujeme, co s ní,“ říká starosta Martínek. Součástí projektu je i obnova mobiliáře. Objeví se tu nové lavičky a odpadkové koše a třešničkou na dortu bude úprava rybníčku. Na umělý ostrůvek v jeho středu se totiž vrátí replika původní sochy Neptuna a na přepadu rybníka znovu vyroste umělá jeskyně, takzvaná grotta. Park se rozkládá na ploše téměř deseti hektarů, finance budou stačit jen na jeho větší horní část. Spodní část, která ze silnice není vidět, zatím zůstane beze změn. V rozpočtu se nepočítá ani s obnovou zámecké zdi, která je na několika místech pobořená. Podle starosty však i pro tu svítá naděje. „Podali jsme na ni samostatnou žádost o dotaci. Oprava by stála jedenáct milionů korun,“ řekl Martínek. Po dokončení díla čeká obecní rozpočet pravidelná položka dvě stě tisíc korun ročně na údržbu. Dnešní podoba parku začala vznikat ve 30. letech 19. století, kdy panství koupil hrabě Antonín Bedřich Mistrovský. Po jeho smrti pokračovala v díle rodina Kleinů, která zámek koupila v roce 1844. „Park má úžasnou architekturu. Hrálo se na moment překvapení. Bylo tu plno zajímavostí, na příklad umělý mlýn na dolním rybníku nebo domek poustevníka za řekou. Stála tu i řada kamenných, kovových a terakotových plastik, pozoruhodná byla na příklad socha Atlase držícího na ramenou skleněnou zeměkouli, “ popisuje dílo předků starosta Martínek. Devastace parku začala až po druhé světové válce, kdy Kleinové museli své sídlo opustit. Většina sochařské výzdoby parku zmizela stejně jako osmiboká kašna před průčelím. Zachovaly se jen tři sochy svatý Hubert, svatá Alžběta Uherská a svatý Florián. Po rekonstrukci parku tím víc vynikne zbědovaný stav zámku s vytlučenými okny a opadávající omítkou. Zatímco park je majetkem obce, zdevastovaný zámek patří akciové společnosti Wiesenberg. Tam má vedle rodiny Kleinů obec podíl třicet procent. Na opravu a využití zámku se zatím peníze nenašly. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 8.7.2008 (olomoucko24 15.7.2008)
4
Na vozíčku na hrad? Vůbec nebo jen na nádvoří Olomouc - Města se v posledních letech přece jen snaží vycházet zdravotně postiženým vstříc a ruší různé bariéry. Jak to ale je ve chvíli, kdy chtějí lidé na vozíku jet někam za poznáním? Na hradech v širším okolí Olomouce se do interiérů památek nedostanou většinou buď vůbec nebo jen do přízemí. Pokud památka náhodou svou historickou konstrukcí sama neumožňuje bezbariérový přístup, vybudování cesty pro invalidní vozíčky komplikují omezení, plynoucí ze zákonné ochrany památek. „Protože prohlídka probíhá celá v exteriéru, nemají vozíčkáři s návštěvou našeho hradu žádný problém,“ uvedla pracovnice hradu Helfštýn Hana Ďuráková. „Bezbariérová je restaurace i toalety. Handicapovaní o přístupnosti hradu vědí a jezdí k nám i celé zájezdy,“ potvrdila. I přes značnou přístupnost se ale handicapovaní nedostanou na věž a na expozici uměleckého kovářství. Také na ostatních památkách sice mohou handicapovaní absolvovat část prohlídky, ale vyšší patra jim zůstávají nedostupná. „Pro vozíčkáře je přístupné přízemí, reprezentační sály, výstava kočárů a pomocí nájezdové plošiny i kaple,“ uvedla průvodkyně zámku v Náměšti Jitka Vychodilová. Zpřístupnění ostatních pater zámků a hradů by ale znamenalo přílišný zásah do historické hodnoty budovy. „Výtah příliš hrubě zasahuje do architektonické struktury budovy,“ potvrdil ředitel olomoucké pobočky Národního památkového ústavu Pavel Konečný. „Někde to ale možné je. V současné době například zkoumáme možnosti zprovoznění původního historického výtahu na hradě Šternberk,“ doplnil. Některé hrady a zámky jsou však v takovém stavu, že projekty na zpřístupnění objektu pro handicapované návštěvníky se odsouvají kvůli jiným nutným opravám do vzdálené budoucnosti. „Opravujeme nyní fasády a exteriér,“ uvedl kastelán Tovačova Jaroslav Dostál. „Je to běh na tak dlouhou trať, že projekty interiéru ještě vůbec nejsou hotové. Zatím tedy neuvažujeme ani o bezbariérovosti zámku,“ upřesnil. Podobně je tomu i v Branné, kde se podle kastelána Petra Adamce naposledy částečně rekonstruoval hrad v 70. letech. „Náš hrad je pro vozíčkáře naprosto nepřístupný. Už most k hlavní bráně je pro vozíčky nesjízdný, protože není dosud dodělaná dlažba,“ upřesnil. Podle ředitele a předsedy olomouckého Spolku Trend vozíčkářů Milana Langera je dostupnost hradů a zámků obecně slabá. „Většina z handicapovaných se musí spokojit s tím, že navštíví jen nádvoří nebo přízemí. Pokud je někdo skutečně osobně zapálen do historie a má schopný a fyzicky zdatný doprovod, dostane se i do dalších pater objektů. Ale to jsou skutečně jen výjimky,“ potvrdil. „Nechci, aby byly hrady a zámky narušeny velkým bouráním a stavěním výtahů. Jsem pro citlivé odstranění bariér,“ uvedla handicapovaná Dagmar Sedláčková. „Důležité je i vybudování bezbariérových toalet,“ zdůraznila. Podle kastelánky hradu Šternberk Heleny Gottwaldové by mělo být samozřejmostí snažit se památky zpřístupnit vozíčkářům. „Bourání bariér je současný trend, který umožní většímu spektru návštěvníků prohlédnout si náš hrad,“ uzavřela. Hrady a zámky z pohledu vozíčkářů Helfšýn - přístupná prohlídková trasa Šternberk - částečně přístupné, bezbariérové wc, překonání dvou schodů do první patra Tovačov – nepřístupný Čechy pod Kosířem - nepřístupné Velké Losiny - pouze nádvoří Náměšť na Hané - částečně přístupné, přízemí, kaple Plumlov - částečně přístupný, po zazvonění s vozíkem pomůže průvodkyně Branná – nepřístupný (Denisa Mikolášková) OD 10.7.2008
5
Studie napoví, kde budou stát příští věžáky Olomouc - Před tím, aby se z olomouckého centra stal hanácký Manhattan s mrakodrapy, by měla město ochránit studie, kterou chce radnice ještě letos vypracovat. Tento materiál by měl investorům jasně naznačit, kde můžou s věžáky počítat a kde zase ne. „Rada města se otázkou výškové zonace v poslední době několikrát zabývala. Dohodli jsme se proto, že v průběhu podzimu vytvoříme první rozsáhlejší podkladový materiál, který zanalyzuje současnou situaci ve městě. Ten by měl obsahovat popis pozitiv, ale i rizik, jež by výškové budovy městu přinesly,“ uvedl olomoucký primátor Martin Novotný (ODS). „Naším základním východiskem je na jednu stranu ochrana historického jádra a památkových zón ve městě, ale také výhledů na jednotlivá panoramata. Na druhé straně zase chceme jasně stanovit pravidla i pro investory, kteří sem proudí. Tato studie by tak měla do určité míry chránit jejich oprávněné zájmy, aby se nestala překážkou rozvoje Olomouce,“ dodal. Tento materiál má posloužit jako jeden z podkladů při tvorbě nového územního plánu. Podle primátora však existuje i možnost, že by mohl začít platit ještě dřív, než bude za několik let definitivní podoba územního plánu hotová. Okolí olomoucké památkové rezervace už dnes ohraničuje ochranné pásmo. Před vydáním stavebního povolení stanovisko k jednotlivým stavbám vyslovují také památkáři. „Výškové budovy se obecně staví spíš na okraji měst. Není totiž příliš vhodné, aby v nízké zástavbě vznikaly samostatné výškové budovy. Stejně tak není dobré, aby věžáky v historickém jádru soupeřily s vertikálami kostelů a dobových staveb,“ doplnil Miroslav Pospíšil, majitel olomouckého projekčního studia ateliér-r. OD 18.7.2008
Archeologové: Horní lán byl nejlepší Olomouc - Deset dávných kultur a pět tisíc objektů – tolik vydal za minulá léta Horní lán z pohledu archeologů. Bouřlivý stavební boom poslední doby v Olomouci vede k takovému množství nálezů, o kterých se v minulosti vědcům ani nesnilo. Problém je ale v tom, že ne každý investor splňuje svou povinnost a chystanou stavbu archeologům oznámí. Některé archeologické lokality tak stavbaři zničí dřív, než se k nim památkáři dostanou. Nejcennější ze všech zkoumaných lokalit byl Horní lán. „Sledovali jsme i letos nové stavby, zatím tato lokalita ale nic podobného, jako byly dřívější nálezy, nevydala,“ uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Dodal, že Horní lán byl z jejich pohledu za poslední léta nejzajímavější lokalitou, kde se povedlo najít početné stopy osídlení od mladší doby kamenné až po slovanské etnikum z velkomoravského období. V současnosti se tady sice ještě staví nové bytové domy, žádné další velké nálezy už však nepřišly. „Potvrdil se náš předpoklad, že směrem k dnešnímu městu už ta lokalita vyznívá,“ uvedl Peška. Dalším místem, kde dnes probíhá bouřlivá výstavba, je ulice Pražská na severozápadním okraji města. „Také tady jsme dělali průzkum, ale žádné nálezy jsme zatím nezaznamenali,“ doplnil ředitel Archeologického centra. Památkáři mívají potíže s tím, že někteří investoři stavbu neohlásí, aby nemuseli vynakládat peníze na předstihový průzkum a také se nezdržovali. „Občas tu povinnost ignorují,“ potvrdil Peška. „Na zavolání se rozhodně nedá spoléhat. Teoreticky by měla legislativa fungovat asi následovně – při žádosti o územní rozhodnutí by měl příslušný stavební úřad požádat o vyjádření k archeologické situaci Archeologický ústav AV ČR a ten by měl dotaz přesměrovat na jím pověřenou organizaci, která v daném regionu působí,“ vysvětluje Richard Zatloukal z archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Olomouci. „Jediný jakž takž fungující princip je systém neustálých dotazů na příslušné úřady a permanentní smlouvy na déletrvající projekty. No a taky je potřeba chodit s otevřenýma očima, to funguje asi nejspolehlivěji,“ dodává Zatloukal. V případě staveb na Horním lánu a v okolí problém nebyl. Jak stavbu bytových domů, tak i akvaparku odborníci sledovali od počátku.
6
„Na archeology jsme se se žádostí o jeho provedení obrátili včas, takže to naše záměry nijak nenabouralo. Připravili jsme jim skrývku části ornice, později jsme od nich dostali písemné vyrozumění, že se tam nic cenného nenašlo. Stavební práce už probíhají, jednotlivé bloky s celkem sto byty budeme dokončovat postupně,“ sdělila Věra Berková ze společnosti EUROGEMA, která staví bytové domy mezi Ternem a tramvajovou tratí. Horní lán žil už před tisíci let Kultura s vypíchanou keramikou je nejstarší zaznamenanou vrstvou osídlení jihozápadního předměstí Olomouce zvaného Horní lán. Na místě supermarketů Terno, Tesco a OBI žili lidé už před sedmi tisíci let. Celkem deset kulturních okruhů z doby mladší a pozdní kamenné, starší a střední doby bronzové i ze slovanské doby zanechalo výrazné stopy jen kousek pod povrchem země. Olomoučtí památkáři dnes připravují o jednotlivých nálezech odborné publikace. (Michal Folta) OD 18. 7. 2008
Trojici budou hlídat kamery za dva miliony Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice, který koncem května poškodili vandalové, by už v nejbližších týdnech měly střežit nové kamery s nočním viděním. Památku zapsanou do Seznamu světového dědictví UNESCO bude chránit systém vyvinutý ve Spojených státech. „Město se rozhodlo koupit dvě kamery, které umístíme proti sobě, aby plně pokrývaly sloup. Navíc je doplníme infračerveným přísvitem, takže sloup budeme monitorovat čtyřiadvacet hodin denně,“ řekl náměstek primátora Jiří Martinák (ODS). „Tento systém je už vyzkoušený například v Přerově. Úplně stejný typ kamer se však používá také na fotbalovém stadionu v anglickém Wembley,“ dodal Martinák. Kamery olomouckou radnici vyjdou na přibližně 1,7 milionu korun, město chce však při financování této investice požádat o pomoc Olomoucký kraj. Na Horním náměstí jsou kamery už více než deset let. Ty stávající však nezachytily vandaly, kteří koncem května ze sloupu ulámali pozlacené plamínky a rozbili několik pískovcových váz. Způsobili tak škodu za skoro sto padesát tisíc. OD 14.7.2008
Zámecké parky dělají památkářům starosti Miloslav Hradil Památkářům dělá starosti stav některých zámeckých parků v Olomouckém kraji. Podle Jozefa Laššáka z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu jsou často příčinou vlastnické vztahy. „Řada parků je rozdělena mezi několik majitelů, kteří se často i přes dobrý úmysl nedokážou na jejich na údržbě nebo obnově dohodnout,“ uvedl Laššák. Jako příklad lze podle něj uvést zámecké parky ve Vlčicích u Javorníka nebo v Žádlovicích u Loštic. Rozlehlý park ve Vlčicích z roku 1845 má rozlohu 40 hektarů, jsou v něm dva rybníky a mnoho cenných dřevin. Památkáři jej již před sedmi lety navrhli k zápisu do seznamu památek. Obec se o park dobře stará, nepatří jí ale celý. Také třicetihektarový park v Lošticích-Žádlovicích patří více majitelům a jeden z nich, zemědělské učiliště, které má v budově zámku domov mládeže, o park dobře pečuje. Některé jiné části jsou ale zanedbané, jedno místo dokonce sloužilo jako skládka odpadu. Ne vždy je ale příčinou nedobrého vztahu parku rozdělené vlastnictví. Památkově chráněný zámecký park v Krakovci na Prostějovsku, který dnes podle Laššáka připomíná spíše staveniště, má jediného majitele. „Ten se s námi dokonce odmítl setkat,“ podotkl památkář. Že jsou i příklady hodné následování, dokládají podle něj majitelé zámku ve Skaličce u Zábřehu. „Přízemní zámeček pochází z první poloviny 18. století a není památkově chráněný. Jeho majitelé by ale chtěli dát i parku původní podobu a požádali nás o odbornou pomoc.“ dodal Laššák. P 9. 7. 2008
7
Zeď zámecké věže praskla Úsov - Brzy po dokončení rekonstrukce budovy bývalé lesnické školy v areálu úsovského zámku čeká město další „zámecká“ investice. Ve zdi zámecké věže se totiž objevila dlouhá prasklina. Věž stojící nedaleko opravené lesnické školy ji může při dalším poškození ohrozit. „Technik po zevrubné prohlídce řekl, že věž je v havarijním stavu. Zatím ale neznáme přesný důvod, proč prasklina vznikla. Mimo jiné připadá v úvahu narušená statika,“ řekl starosta Úsova Zdeněk Ticháček. Zámek je majetkem Úsova, takže opravy věže musí zajistit radnice. Město však nemá na opravu peníze. Úsovská radnice nemá na opravu peníze „Na rekonstrukci lesnické školy jsme měli velký úvěr, který teď splácíme. V současnosti také investujeme do infrastruktury v obci, takže na opravy věže nám peníze nezbývají,“ řekl Ticháček. Přesto radnice nechá vypracovat odborné posudky, které by měly odhalit příčinu praskliny v zámecké věži. Podle Ticháčka je zámek pro město velkou zátěží. „Samozřejmě jsme rádi, že takovou památku máme. Na druhou stranu to pro nás znamená nemalé náklady,“ řekl. Část ročních nákladů kryje nájem od šumperského muzea, které zde má kastelána a zajišťuje průvodcovskou službu. „Od muzea dostáváme ročně půl milionu, které hned vracíme zpět do oprav a údržby zámku. Bohužel to nestačí, takže platíme dost peněz z městské kasy,“ sdělil Ticháček. (rš) MFD 23. 7. 2008
Všechovický hřbitov se stal památkou Všechovice - V pořadí už druhá pamětihodnost ve Všechovicích na Hranicku byla letos zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Po kamenném kříži umístěném před místním kostelem se tohoto statutu nedávno dočkala také část hřbitova, který je dílem významného funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse. „Za památku byla vyhlášena márnice, úsek hřbitovní zdi a rodinná hrobka Fuchsových. Bohuslav Fuchs je jedním z našich nejvýznamnějších rodáků a tento akt tak považujeme za další ocenění jeho tvorby,“ uvedl všechovický starosta Radovan Mikuš. Podle jeho slov se památek uvedených na seznamu v obci nachází hned několik. „Je to například místní kostel Nejsvětější trojice, zámek, zámecký park a v něm umístěná socha, boží muka, a památkou se letos stal i kamenný kříž u kostela,“ vyjmenoval starosta Mikuš. Podle něj si obec váží toho, že byl hřbitov zapsán mezi památky, ale na druhou stranu to může přinést i komplikace. „Veškerá jeho údržba bude odteď podléhat schvalování památkářů,“ vysvětlil starosta Všechovic. (Dagmar Rozkošná) PřD 23.7.2008
Unikátní skvosty v muzejní sbírce obestírá záhada (Lenka Strnadová) Olomouc - Unikátní slonovinová soška Madony ze 14. století a gotická socha sv. Petra ze dřeva vysokohorské limby, která je v českém prostředí neobvyklá. Tyto umělecké poklady odedneška jako jediné v České republice vystaví Arcidiecézní muzeum v Olomouci, kde také památky zrestaurovali. Kompletní proměny se dočkala i expozice bohatě zdobených mešních rouch. „Textilní materiály jsou velice citlivé a neumožňují dlouhodobou expozici. Je proto nutné je pravidelně obměňovat,“ přiblížila důvod výměny historička umění Helena Zápalková. Nově vystavená kolekce osmi textilií ze 17. a 18. století pochází z majetku římskokatolické farnosti u sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici a z dómu sv. Václava v Olomouci. Zahrnuje také vzácné kousky zdobené náročnou vyšívačskou technikou malby jehlou. „Malba jehlou je nejjemnějším druhem příložného stehu. Tato technika výšivky prováděná hedvábnými, barevně odstínovanými nitěmi umožňuje dosahovat téměř malířského efektu. Určující výrazový prvek je tvořen vzájemným pronikáním jednotlivých stehů různé délky a barvy,‘‘ doplnila historička umění. Skutečný skvost, který doplní nejvzácnější předměty slavné a rozsáhlé sbírky olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana, měří pouhých dvacet centimetrů a je ze slonoviny. Drobná soška Madony včera putovala do pečlivě střežené vitríny, kde zaujme ústřední místo. Patří totiž k těm nejvzácnějším kouskům. „Madona pochází pravděpodobně z Paříže z druhé čtvrtiny 14. století a je
8
druhým nejstarším a současně jedním z nejkvalitnějších předmětů z celé Prečanovy sbírky,“ prohlásila historička umění Jana Hrbáčová o sošce, jejíž hodnota je podle ní nevyčíslitelná. Slonovina totiž ve středověku na evropském kontinentu byla vzácným a ceněným materiálem. „Řezbářství ze slonoviny zažilo největší rozmach ve třináctém a čtrnáctém století, kdy právě sošky Madon patřily k vůbec nejrozšířenějším námětům,‘‘ doplnila Hrbáčová. Přestože je zubovina sloních klů velmi tvrdý materiál, ani on neodolá „zubu času“. Sošku Madony proto v Arcidiecézním muzeu museli vyčistit a nakonzervovat mandlovým olejem. A proč zrovna mandle? „Slonovina je náchylná k vysoušení a mandlový olej, připravený podle tradiční receptury, ji chrání před popraskáním,“ doplnila historička umění. Tajemstvím a záhadami je obestřena další novinka ve stálé expozici olomouckého Arcidiecézního muzea - dřevěná gotická socha sv. Petra. Byla vytvořena v letech 1470 až 1480 ze dřeva vysokohorské limby a pochází z kostela sv. Bartoloměje v Dlouhé Loučce na Olomoucku. „Materiál, ze kterého je socha vyřezána, byl v českém prostředí zcela neobvyklý. Vzhledem ke vztahu našeho svatého Petra k tvorbě tyrolského sochaře Michaela Prachera předpokládáme, že sochu vytvořil tyrolský řezbář. Jak se ale tak jedinečná práce dostala z Tyrolska do Dlouhé Loučky? O tom můžeme jen spekulovat,“ přiznala Hrbáčová. Druh dřeva podle ní restaurátoři identifikovali teprve nedávno, při příležitosti olomoucké výstavy Od gotiky k renesanci (1999), a všechny odborníky tato informace překvapila. Obměnami stálé expozice nazvané Ke slávě a chvále - Tisíc let duchovní kultury na Moravě se muzejníci snaží lidem návštěvu muzea zatraktivnit. Ale nejen to. Podle vedoucího Uměleckohistorického oddělení Ondřeje Jakubce se tak muzeum snaží naplňovat své základní poslání, kterým je prezentovat a chránit kulturní památky arcidiecéze a obnovovat jejich krásu. MFD 1. 7. 2008
Skříň zaujala Mánesa, teď je chráněnou památkou Čechy pod Kosířem - Vzácnou skříň ze zámku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku zařadilo ministerstvo kultury na seznam chráněných kulturních památek. Podle památkářů jde o jeden z mála zachovaných kusů původního zámeckého nábytku z osmnáctého století. Skříň zaujala mimo jiné i malíře Josefa Mánesa, který v Čechách pod Kosířem dvě desetiletí pobýval a zobrazil ji na portrétu dětí hraběte SilvaTarouccy z roku 1876. Dvoudveřová barokní skříň je bohatě zdobená intarziemi s motivy ptáků a květin. Irena Blažková z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu řekla, že jde o výjimku. „Za poslední rok je to jediná položka nábytku na seznamu chráněných památek,“ uvedla Blažková. Jak vysvětlila, jde o jakési opomenutí. Na seznamu z dřívějška je běžně uváděn zámecký mobiliář, ne jednotlivý kus. Zámek v Čechách pod Kosířem patřil až donedávna státu, který jej nakonec převedl na Olomoucký kraj. Ten na zámku plánuje otevřít výstavu věnovanou posledním vlastníkům objektu, rodu Silva-Taroucca, a také malíři Mánesovi. Vzácná skříň by se mohla stát jedním z vystavených exponátů. „Počítáme i s vytvořením přednáškových sálů, pokojů pro padesát lidí a stravování. Nepůjde však o komerční služby, budou určeny především pro účastníky přednášek,“ vysvětlil hejtman Ivan Kosatík. Celá rekonstrukce přijde až na sto milionů korun. Stavební práce by měly skončit v roce 2015. „Vše záleží na tom, jak rychle se nám podaří sehnat peníze. Zhruba polovinu z potřebných sto milionů chceme získat z Unie z Operačního programu Životní prostředí a z takzvaných švýcarských fondů,“ dodal hejtman. Studii na využití zámku musí schválit ministerstvo kultury. (dík) MFD 23. 7. 2008 (foto z PvD)
Zámecká skříň bude chráněna státem Čechy pod Kosířem - Na seznam chráněných památek byl letos v Olomouckém kraji připsán jediný kus nábytku. Jde o barokní skříň ze zámku v Čechách pod Kosířem. „Při běžné kontrole si jí všimli památkáři, kteří konstatovali, že si zaslouží zvláštní ochranu,“ uvedl starosta Čech pod Kosířem Zdeněk Mader s tím, že do té doby nikdo netušil, jakou skutečnou historickou hodnotu má. „Skříň je jedním z mála zachovaných kusů původního zámeckého nábytku z osmnáctého století,“ dodala Irena Blažková z Ústavu památkové péče v Olomouci. PvD 15. 7. 2008
9
Kamennou památku našel muž ležet v záhonu Zábřeh - Před téměř dvěma sty lety překlenul kus pískovce vstupní vrata do měšťanského domu na náměstí v Zábřehu. Mnohem později skončil tento historický kus potupně ve funkci obrubníku na dvoře za domem. „Chystáme v zahradě za domem novou stavbu a potřebovali jsme zvětšit průchozí prostor dvora. Zrušili jsme tedy část záhonů, a když jsme vykopali obrubník, s úžasem jsme zjistili, že je to vlastně překlad dveří,“ řekl majitel Lukáš Sedláček. Vztah k památkám mu nechybí, a tak kamenný díl očistil a hodlá ho osadit do nové stavby. Vytesaný letopočet na kvádru půlí zvýšený díl, který zdobí pravděpodobně písmeno M. „Nápis je špatně čitelný, protože jeho horní část je ulomená. Časem bych chtěl zjistit, komu v roce 1829 dům patřil,“ řekl Lukáš Sedláček. (Stanislava Rybičková) SaJd 17.7.2008
Knihovnu čeká oprava OLOMOUC – Přibližně 13 miliónů korun si vyžádá rekonstrukce budovy olomoucké městské knihovny na náměstí Republiky. Památkově chráněný objekt pochází z poloviny 19. století a poslední dvě opravy na něm byly prováděny v letech 1948 a 1969. „Budova při rekonstrukci dostane novou fasádu, vrata a vyměněna budou také okna,“ řekl novinářům náměstek olomouckého primátora Martin Major (ODS). Vedení města nebylo již delší dobu se stavem knihovny spokojeno. „Dokonce tam bylo vybudováno ochranné lešení, které zachycuje padající omítku,“ uvedl již dříve náměstek. Práce by měly začít ještě letos a výměna oken zřejmě čtenářům na čas uzavře některá oddělení. (VH) P 16. 7. 2008
Turisty opravy památek neomezí Přerovsko - I přesto, že turistická sezona je v plném proudu, na památkách v přerovském regionu probíhají stavební úpravy. Na zámku v Tovačově nedávno obnovili mostek přes vodní příkop, na hradě Helfštýně je těsně před dokončením stavba nové ubytovny pro kováře a na zámku v Přerově pokračuje oprava nádvoří. Stavební práce však nijak neovlivnili otevírací dobu památek. Turisté je mohou navštívit, i když na nich panuje čilý stavební ruch. Nově zrekonstruovaný most přes druhý vodní příkop na tovačovském zámku má statut technické památky. „Most byl zbudován v devatenáctém století a je výjimečný systémem a dobou zpracování. Rekonstrukce přišla na 400 tisíc korun a nejnákladnější byla výroba scházejících dílů. Jsou zde původní dřevěné podlahy a zbrusu nová stylová branka zhotovená uměleckými kováři,“ informoval kastelán zámku v Tovačově Jaroslav Dostál. Podle jeho slov ale novinkou v areálu zámeckého parku je také podium. „To jsme potřebovali kvůli spoustě kulturních akcí, které se zde v létě pořádají. Ať už je to Tovačovský portál, nebo Rozloučení s létem či Svatováclavské hody v září. Stavba zastřešeného podia přišla na 866 tisíc korun, protože je vyrobeno z exotického dřeva odolného vůči povětrnostním podmínkám,“ upřesnil Dostál. Opravou prochází v těchto dnech také renesanční zámek v Přerově. Stavební úpravy se týkají nádvoří a tato investice je vyčíslena zhruba na 4 miliony korun. Jak upřesnil vedoucí odboru rozvoje přerovského magistrátu Pavel Gala, po opravách nádvoří a průjezdu se počítá také s rekonstrukcí vstupního mostku.
10
„Ten bude staticky zajištěn, opravena bude dlažba a počítá se i s obnovou kamenných a kovaných prvků,“ upřesnil Gala. Práce by měly být dokončeny v listopadu a přijdou zhruba na 3 miliony korun. Stavební práce probíhají ale také na středověkém hradě Helfštýně. Už od března tam vzniká ubytovna pro umělecké kováře, kteří se sem sjíždějí především na Kovářské forum a Hefaiston. Ubytovací zázemí by zde mělo najít celkemtřináct osob. Správa hradu se snaží vyjít vstříc ale také ostatním návštěvníkům. S novinkou se tam mohou setkat například rodiny s malými dětmi. „Na dámských toaletách najdou maminky nový box, který slouží k přebalování malých dětí,“ upřesnila vedoucí správy hradu Marcela Kleckerová. (Dagmar Rozkošná, Petra Poláková-Uvírová) PřD 17.7.008
Ze sýpky bude zřejmě muzeum veteránů Zábřeh - Obilí vystřídají automobiloví veteráni. K takové změně má nakročeno někdejší kontribuční sýpka v zábřežské čtvrti Krumpach. Zastupitelé kývli na nabídku šesti sběratelů starých vozidel, kteří účelově pro tento projekt založili Spolek pro záchranu dědictví historie. Prodej ještě schválen není, ale město už zveřejnilo záměr. „Prostory sýpky se nám líbí, chtěli bychom tam vybudovat muzeum veteránů. V prvním a druhém podlaží by byly vystaveny automobily, v dalších patrech kola a motorky, nechyběla by místnost pro společenské akce," představil plány člen spolku Ladislav Macek. „Máme představu, že objekt nebude vytápěn, to znamená, že by nemohl být otevřen celoročně," dodal dále Macek. Druhý zájemce, firma Hopr Trade CZ od koupi odstoupila. Město původně požadovalo milion korun, což je součet pořizovacích nákladů a výdajů na dosavadní údržbu. Spolek nabídl 600 tisíc korun, zastupitelé nakonec snížili požadovanou cenu na 800 tisíc korun. Ještě před prodejem musí být sýpka zapsána do seznamu státem chráněných památek. Čtyřpatrový objekt z 18. století koupilo město v roce 2005 za půl milionu korun od Agrodružstva Zábřeh, které ho předtím už dva roky neužívalo. Obě strany tím sledovaly jediný cíl – sýpku zachránit. Zájem o ni totiž projevovali různí podnikatelé, ale zemědělci rychle odhadli, že jim nejde o rekonstrukci a využití stavby, ale jen o trámy a materiál na výrobu replik historického nábytku. Raději oželeli zisk a prodali sýpku městu za polovinu toho, co tehdy nabízeli podnikatelé. Zvenku vypadá budova nezajímavě a nevábně, zato vnitřní prostory, kde stropy podpírají řady dřevěných sloupů, jsou jedinečné a budí impozantní dojem. ŠaJD 3.7.2008
Pevnost má tři prohlídkové trasy Tři prohlídkové trasy jsou v současnosti k dispozici návštěvníkům fortu (pevnosti) v Radíkově, místní části Olomouce, který byl poprvé zpřístupněn veřejnosti na konci června v rámci slavností města. Právu to řekl Jan Bednář z občanského sdružení Fort Radíkov, které pevnost získanou od armády spravuje. „O fort byl obrovský zájem, a tak jsme se rozhodli zpřístupnit ho lidem po celou dobu prázdnin. Zájemcům nyní nabízíme především vizualizaci, jak fort vypadal, když byl postaven, a dobové stavební plány,“ informoval Bednář. Na zmíněných trasách jsou pak podle něj k vidění všechny fortifikační prvky, byť poničené, které se potom několikanásobně opakují v dalších částech pevnosti, která se rozkládá na šesti hektarech nedaleko olomoucké zoo. Výstavba radíkovského fortu v začala v roce 1871 jako součást „Císařsko-královské Olomoucké pevnosti“. Po třech letech byl bojeschopný, ale dostavoval se až v roce 1882. Konstrukčně se jedná o jednovalový dělostřelecký fort. Je to architektonicky a historicky unikátní pevnostní objekt, který se dochoval v jediném exempláři na území České republiky. „Fort v minulosti značně utrpěl těžbou kvalitních fortifikačních cihel a kamení. Bylo by však škoda takovou památku nechat rozpadnout. Proto chceme alespoň část pevnosti rekonstruovat se zaměřením na historii,“ konstatoval Bednář. Pevnost je otevřena denně od 14 do 18 hodin, o víkendech pak od 9 do 17 hodin. Prohlídky jsou samostatné, průběžně, nebo s průvodcem v každou celou hodinu. Lze si objednat i noční prohlídku ze začátkem ve 21.30 hodin. (Petr marek) P 15. 7. 2008
11
Tučínští stihnou kapli opravit do hodů Tučín - Kompletní opravou prochází v těchto dnech kaple sv. Anny z roku 1833 v Tučíně. Objekt bylo nutné staticky zajistit a zároveň zabezpečit proti vlhkosti. Památka získala také novou střešní krytinu a nové omítky. „O rekonstrukci kapličky jsme usilovali už několik let. Teprve letos se nám však podařilo získat dotaci. Ta činí zhruba 150 tisíc korun a byla uvolněna z Programu rozvoje venkova,“ upřesnil starosta Tučína Jiří Řezníček s tím, že celkové náklady na opravu se vyšplhají zhruba na 160 tisíc korun. Jak dále doplnil, stavební práce by na svatostánku měly být hotové do konce července. „Na svatou Annu máme v obci hody, proto bychom byli rádi, kdyby se stavební úpravy na kapličce do této doby podařilo dokončit,“ vysvětlil starosta. Do opravené kapličky budou podle jeho slov zpět umístěny původní obrazy a sošky, ale objeví se tam i dva zcela nové církevní obrazy. Do kaple se na původní místo vrátí i kovaná mříž. (Dagmar Rozkošná) PřD 13.7.2008
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT BaKD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVII. 2008 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
12
