ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. červen 2010
Restaurace Fontána ve Smetanových sadech znovu ožije. Už příští víkend Nedílnou součástí Rudolfovy aleje ve Smetanových sadech v Olomouci je stylová kavárna Fontána, která byla vybudována již v roce 1879. Po letech chátrání se tento oblíbený cíl vycházek Olomoučanů i návštěvníků města dočká obnovení provozu v zrekonstruovaných prostorách. Poprvé otevřeno bude v neděli 27. června. Dnešní restauraci Fontána se dříve říkávalo lázeňský pavilon, nebo také Wilhelmshalle (Vilémova dvorana) na památku olomouckého dómského probošta Viléma Schneeburga, z jehož nadace byl dlouhá léta provoz městského parku podporován. Restaurace a kavárna se po dlouhá léta stávala místem setkání obyvatel města, oázou klidu a odpočinku. V minulých letech však osud tomuto objektu jakoby nepřál, pavilon chátral a pustl. Za poslední tři roky však prošel kompletní obnovou. Snahou novýc h majitelů - společnosti Noe s.r.o. manželů Beckertovýc h bylo navrátit stylové kavárně její zašlou slávu. Neváhali investovat nemalé finanční prostředky na její záchranu a obnovu původního historického významu. Olomoucký magistrát pak podpořil revitalizaci okolí budovy obnovou povrchů. Architektonického řešení interiéru se ujalo studio Zlamal pod vedením architektky Blanky Zlamalové. V těchto dnech právě dokončují originální nástěnnou malbu Vlnění, která zpestří prostory hlavního sálu. Stylová restaurace a kavárna Fontána přivítá své hosty již za několik dnů a nabídne nové prostory se 180 místy. K dispozici bude velký sál, dva salonky a další místa v zahradní části. Olomoučtí pamětníci jistě přivítají i nově upravené parkové posezení, které v minulosti znali pod názvem U včelek. Restaurace Fontána chce však vsadit nejen na příjemnou rodinnou atmosféru a nekuřácké prostředí, ale zvláště na gastronomické zážitky."Připravujeme speciální gastronomické akce, ochutnávky vín a množství sladkých specialit," říká provozovatelka Café Restaurant Fontána Věra Čadílková."Nádherné prostředí restaurace v parku se přímo nabízí k pořádání slavnostních akcí, svateb, promocí, ale také módních přehlídek a rautů. Blízký hudební altán může gastronomickou nabídku umocnit i kulturními zážitky," dodává Čadílková. První zatěžkávací zkouškou se stanou pro nově otevřenou kavárnu a restauraci blížící se Svátky města Olomouce. V neděli 27. června zde proběhne nejen slavnostní zahájení sezony promenádních koncertů v altánku, ale i provozu zrekonstruovaného historického objektu. (roc) www.olomouc.cz 15. 6. 2010
1
Odlov přehrady pokračuje. 10 tun ryb je už přestěhováno Mostkovice – Rybáři s elektrickým agregátem se po přestávce způsobené deštivým počasím se vrátili na plumlovskou přehradu. „Za minulý týden jsme slovili asi tři sta kaprů o váze čtyři až pět kilo. Celkem jsme odvezli už asi deset tun ryb,“ uvedl Pavel Kosek, který na odlov dohlíží za Moravský rybářský svaz. Ryby v přehradě jsou totiž majetkem svazu. Za pěkného počasí je každé suché místo na přehradě obsazeno rybáři s udicemi. „Tito lidé nám pomáhají s odlovem. Pro nás je totiž nejdůležitější slovit maximum ryb,“ pochvaloval si nadšení kolegů Kosek. Podle Povodí Moravy je potřeba na dokončení transferu potřeba asi týden. „Jak budou práce probíhat však záleží hlavně na počasí,“ upozornila tisková mluvčí Povodí Moravy Kana Kučerová. Situaci navíc komplikuje to, že na dně přehrady vznikla laguna, ze které se bude muset voda vyčerpat. Kvůli pracím na příjezdové cestě pro techniku se tak odlov protáhne nejméně na dva až tři týdny. Archeologové se těší na mlýn Klesající voda však přináší cenné úlovky nejen rybářům, ale i archeologům. „U hráze starého rybníka se objevil půdorys původního mlýna. Ten pochází již ze středověku. Kolem něj jsou zachované například i štětové dlažby náhonu a nádvoří,“ popsal situaci na místě archeolog Pavel Šlézar z Národního památkového ústavu v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hráz i mlýn vezmou zřejmě za své při bagrování, chystají se památkáři na důkladný průzkum. To přislíbil i vedoucí odboru archeologie památkového ústavu v Olomouci. „Situaci budeme bedlivě sledovat a v souvislosti s případným průzkumem určitě oslovíme i Technické muzeum v Brně, jehož pracovníci se podobnými památkami zabývají,“ uvedl Pavel Michna. (Pavel Moš) PvD 1. 6. 2010
Kříž je stále pryč, opravuje se jeho podstavec Hranice - Klimatické podmínky zbrzdily opravu podstavce pod kamenným křížem u Městského hřbitova v Hranicích. Zpátky na svém místě by se měla památka objevit nejpozději začátkem července. Sochař Marek Ludmila v těchto dnech pilně pracuje na jejích posledních dvou částech. Pískovcový kříž zmizel z prostranství před hlavní hřbitovní bránou vloni před Vánoci. Důvodem bylo, že z hlediska statiky ohrožoval své okolí. Jeho podstavec se totiž začal drolit. „Stojí poblíž křoví, které ho zastiňuje. Zřejmě proto se tam začala objevoval vlhkost,“ řekl akademický sochař z Hranic Marek Ludmila. Kříž samotný se rekonstrukci nepodrobuje. Jednotlivé díly jeho podstavce budou však vyměněny za nové. „Dvě části už jsem vyrobil a vyměnil je, na dalších dvou – římse a hlavici – zatím stále ještě pracuji,“ prozradil Ludmila. Zpátky na své místo se měl kříž vrátit už na jaře. Klimatické podmínky však jeho návrat zbrzdily. „Nejprve byla tuhá zima, která neumožňovala práce v kamenolomu. Pak zase přišel déšť a povodně,“ pojmenoval komplikace Ludmila. Artefakty se totiž podle jeho informací vyrábějí venku. „To kvůli prašnosti,“ vysvětlil sochař. Teď už by ale závěrečným pracím nemělo stát nic v cestě. Začátkem července by tedy památka u hřbitova měla být opět kompletní. Kříž u hranického hřbitova není jediným, pod kterým bude Marek Ludmila podepsán. Na svém kontě má již také opravu původního kříže v Bělotíně, kopii kříže ve Lhotce a restaurování stejné památky ve Slavíči. (Kateřina Kapková) HD 12. 6. 2010
U olomouckých hradeb ožijí unikátní zahrady, otevřou se lidem Olomouc – Vrátit do života města a zpřístupnit veřejnosti unikátní parkánové zahrady mezi hradbami ve Výpadu a budovami v Křížkovského ulici plánuje Univerzita Palackého (UP) společně s olomouckou radnicí. Vznikne tak nový atraktivní prostor plný zeleně v kulisách historických staveb. Zahrady z 15. a 16. století dlouhá léta pustly a lidé neměli možnost si je prohlédnout. Příští rok by se jim však měly otevřít.
2
UP za jejich revitalizaci zaplatí deset milionů, magistrát pak dva a půl za opravu takzvaného Jakubského výpadu, kterým v budoucnu projdou Olomoučané i studenti z parku do části historického centra města. Univerzita o obnově ojedinělých zahrad, které jsou součástí zeleného prstence okolo historického jádra, uvažovala už několikrát, nikdy však nenašla dostatek peněz. V současnosti získala dotaci z Evropské unie z programu Integrovaného plánu rozvoje města. „Nyní je reálné, že se po léta uzavřené branky v takzvaném Jakubském výpadu do Bezručových sadů skutečně otevřou,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace UP Radek Palaščák. Zahrady pro studenty i veřejnost Po obnově by se v zahradác h mohlo také vyučovat, konat by se zde mohly svatby a další společenské akce. „Cílem projektu je zlepšení kvality života v Olomouci tím, že obnovíme velmi cennou zeleň v pásu historické Olomouce za budovami ulice Křížkovského. Po rekonstrukci vznikne průchozí, propojený a polyfunkční areál, jenž na jedné straně vytvoří zázemí pro pedagogy a studenty a na straně druhé umožní řízený přístup do zahrad i široké veřejnosti,“ popsal Palaščák. Otevření průchodu uvítají především studenti, pro které je výpad nejkratší cestou z kolejí k filozofické fakultě. „Celá studia jsem park musela obcházet, abych se dostala do školy. Takže jsem ráda, že výpad otevřou. Pokud ještě zpřístupní i zahrady, tak by to mohla být pěkná odpočinková zóna,“ poznamenala studentka Karolína Mráčková.
Opravy začnou na podzim V současné době čeká univerzita na stavební povolení. Odborníci už provedli stavebně–historický průzkum s návrhem památkové obnovy a restaurátorský průzkum. „Výběrové řízení na dodavatele stavby vypíšeme v červenci a na podzim obnovu zahrad zahájíme. Všechny práce ukončíme v září roku 2011,“ vysvětlil Palaščák. Radnice se k rekonstrukci připojí. Plánuje opravit část, která jí v blízkosti parkánových zahrad patří. „V majetku města je hradební zdivo se zábradlím, ulička mezi domy v Křížkovského ulici, pak také schodiště se střechou. Tyto části opravíme. Náklady se pohybují kolem dvou a půl milionu korun,“ doplnil náměstek primátora Martin Major. (Lucie Bukvová) OD 15. 6. 2010
3
Muzeum má nový starý kabát, z 18. století Prostějov - Poslední díly lešení, které dlouhé měsíce krylo budovu prostějovského muzea, tento týden zmizely a objevila se nová fasáda. Na první pohled je zřejmé, že oproti předchozí podobě výrazně změnila barvu. Někteří kolemjdoucí na ní nacházeli vážné nedostatky. „Proč to lešení sundávají, to snad budou ještě natírat, vždyť je to flekaté,“ rozčiloval se na protějším chodníku ke svému kamarádovi senior a mával holí směrem k místům, kde, podle něj, odvedli omítkáři nekvalitní práci. Neměl však úplně pravdu. „Na fasádu byly použity kvalitní vápenné barvy, které imitují její skutečnou historickou podobu,“ vysvětlil ředitel muzea a historik architektury Miroslav Chytil. Barvy vybrali památkáři na základě sondování v omítce. Podle toho, jak vypadala v osmnáctém století. „Měly by odpovídat té barevnosti jakou měla budova ve své klasicistní podobě,“ uvedl Ondřej Belšík z památkového ústavu v Olomouci. Osleplá okna Po nynější rekonstrukci také oslepla okna v přízemí. Ta se tam totiž objevila až při rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století. Do té doby tam byly původní krámky, které pod muzejní lodžií fungovaly od doby baroka. „Čtvercová okna byla zcela ahistorická. Proto Při projektování nové podoby průčelí navrhl architekt jejich zúžení a zazdění. Zůstaly jen větrací otvory depozitárních prostor. V této podobě by měly lépe upomínat na původní podobu vstupů do krámků,“ řekl ředitel Chytil. Stará prostějovská radnice, nynější muzeum, totiž prošla složitým stavebním vývojem. Původní budovu si postavili měšťané už mezi lety 1521 až 1539, když pro tento účel zakoupili dva právovárečné domy. Její dokončení dodnes připomíná kamenný portál u vstupu do výstavních sálů. K němu původně vedlo dvouramenné schodiště, které bylo později přestavěno na dnešní lodžii. Od druhé poloviny devatenáctého století má bývalá radnice přibližně dnešní rysy. Současnou podobu získalo muzeum při rekonstrukci v roce 1923. (pam) PvD 23. 6. 2010
Uničov má novou atrakci: muzeum věznění i mučení Uničov – Kompletně zrekonstruovaná budova někdejší šatlavy, nedaleko centra Uničova, o víkendu přivítala první návštěvníky. Muzeum vězeňství však není jedinou novou expozicí, už příští sobotu 26. června, se ve městě otevře další muzeum, tentokrát věnované baroku. Památkově chráněný dům v ulici Příční se rekonstrukce dočkal po více než sto letech. „Poslední přestavba se podle plánu stavitele Zdenka Vodičky uskutečnila v roce 1890,“ uvedla vedoucí odboru kultury, školství a sportu uničovské radnice Nikola Hirnerová. „Je to unikátní památka. Vzhledem k tomu, že v minulých letech se tady nedělaly prakticky žádné stavební zásahy, zůstal objekt více méně zachován v podobě, která odpovídá konci 19. století,“ pokračovala. Návštěvníkům se prostory po deseti měsíční kompletní rekonstrukci líbily. „Určitě mě to potěšilo. Pocházím sice z Uničova, ale už tady přes patnáct let nebydlím. Přijeli jsme náhodně na víkend, tak jsme se sem šli podívat. A instalace je hezká, poučná a zajímavá i pro děti. Určitě to hodnotím kladně. Cokoli tady podpoří turistický ruch je jen dobře,“ uvedla Alena Slabá, která přijela z Prahy. Další uničovská rodačka Drahomíra Růžičková, bydlela před lety hned v sousedním domě. „Chodila jsem k lidem, kteří tu bydleli. Na dvoře byla králíkárna, slepičky, suché wc. Jak je to opravené se mi líbí, je chvályhodné, že to město dalo do pořádku. Žádný hrad nebo zámek tady nemáme, tak alespoň to muzeum,“ řekla žena. Práce na obnově začaly loni v srpnu a stavební část skočila letos v květnu. „Snažili jsme se, aby zůstalo zachováno a zrenovováno co nejvíc původních prvků. Ale při opravě bylo nutné některé části nahradit novými, například krov bylo třeba zhotovit znovu,“ uvedla Nikola Hirnerová. Vedle stavebníků se na rekonstrukci podílela také celá řada restaurátorů – specialistů na fresky, kámen, dřevo nebo kov. Na uničovské šatlavě není zajímavá pouze její stavební stránka či samotná expozice. V celách se také dochovaly upomínky na trestance, například vzkazy vyryté do původních dubových dveří. „Restaurátorky odkryly spoustu nápisů a obrázků na omítkách, ale hlavně unikátní barokní malířskou výzdobu jedné z cel. O té neměl nikdo ani tušení,“ popsala vedoucí odboru.
4
Originály mučících nástrojů Nyní bude šatlava sloužit jako muzeum vězeňství. V přízemí návštěvníci najdou expozici věnovanou vývoji trestního práva a soudnictví v Uničově. Uvidí originály mučicích nástrojů i jejich repliky, jež si budou moci zájemci vyzkoušet. V patře na návštěvníky zase čeká instalace četnické stanice a městské šatlavy z konce 19. století, v podkroví pak místnost určená pro pořádání krátkodobých výstav či besed. Klasickou muzejní expozici, tedy textové či obrazové panely a předměty ve vitrínách, postupem času doplní také elektronické kiosky s filmy a prezentacemi. „Přibude dotyková obrazovka, kde si zájemci budou moci dohledat informace, které se nám zatím podařilo nashromáždit o historii četnictva a slavných lupičích, až po dětské kvízy a hry. Některé exponáty ještě chybí, zkušebních čtrnáct dní máme na to, abychom to všechno dovedly do zdárného konce,“ podotkla Hirnerová a doplnila, že už tento týden ve čtvrtek 24. června, se tady uskuteční v 17.00 hodin první přednáška. Přestavba za 18 milionů Nejstarší část bývalé městské šatlavy v Uničově pochází z raně barokní doby. Přístavba s dodnes dochovanými celami byla dokončena v první polovině 19. století, další přestavbou objekt prošel v roce 1890 a jako městská šatlava sloužil až do roku 1945. „Ještě do 80. let 20. století byl využíván jako archiv a po přesunu dokumentů do Olomouce zůstal opuštěn. Uničovská šatlava je jedna z mála v zemi, které se dochovaly prakticky v původním stavu,“ upozornil mluvčí uničovské radnice Marek Juráň. Oprava šatlavy stála 18,5 milionu korun. Samotná stavební obnova objektu přišla na 17,5 milionu a zhruba milion město vložilo do projektové dokumentace, stavebního dozoru a nákupu vnitřního vybavení. „Uničov však pro svůj záměr získal dotaci 13,53 milionu korun z Regionálního operačního programu Střední Morava, tedy z evropských fondů,“ doplnil Juráň. (Petra Opletalová) OD 21. 6. 2010
Baron, norský velvyslanec a starostové otevřeli park Loučná nad Desnou - Zajímaví hosté dorazili v úterý na slavnostní otevření parku v Loučné nad Desnou. Vedle těch, kdo se na rekonstrukci přímo podíleli, pozval starosta Pavel Martínek (ČSSD) i potomky rodin, kterým zdejší zámek kdysi patřil: Karlu Mornstein-Žerotínovou, jejíž předkové byli majiteli panství do roku 1770, a barona Franze Kleina, který v Loučné ještě prožil dětství. Kleinové získali panství v roce 1844. Hlavním hostem byl ovšem velvyslanec Norského království, protože právě dotace 19 milionů korun z takzvaných Norských fondů radikální proměnu parku umožnila. Celkem stála 23 milionů. „Pro Norsko je důležité podporovat stírání sociálních a ekonomických rozdílů zemí evropského společenství. Společně s Islandem a Lichtenštejnskem na to naše země uvolnila v letech 2004 až 2009 1,3 miliardy euro. V dalších pěti letech to bude ještě 45 miliard korun,“ řekl velvyslanec Norska Jens Eikaas. Mezi hosty, kteří se v úterý sjeli do Loučné, byli i starostové okolních obcí včetně starosty Velkých Losin Miroslava Kopřivy. Ten se po dvou hodinách proměnil z hosta v účinkujícího, když se na jevišti chopil banja v místním dixielandu. Předtím se ale desítky hostů prošly celým parkem. Těžko měl někdo z díla větší radost než baron Franz Klein. „Sleduji práce už dlouho a musím pochválit zejména starostu, protože se projektu ujal s velkým citem a nasazením. Poznávám tady vzácné dřeviny, které si pamatuji ještě z dětství. Otec i dědeček mi vyprávěli, jak je přiváželi z cest po světě. Některé přivezl pradědeček v 19. století až z Ameriky. Bylo to v době, kdy naše rodina stavěla železnice po celém Rakousku,“ řekl Franz Klein. Pěšinkami se při slavnostním otevření procházel i jeho správce Jiří Fuchs. Někdejší zámečník nastoupil do služeb parku letos v dubnu a za tu dobu už na jeho deseti hektarech posekal za volantem sekačky tuny trávy. „Když je hezky, trvá úprava všech trávníků asi tři dny, teď při těch neustálých deštích to šlo pomalu a byl jsem taky pořád promočený,“ řekl Jiří Fuchs. Práce v parku ho baví a rád si čte o svých předchůdcích - zámeckých zahradnících, kteří mimo jiné pěstovali i zeleninu ve skleníku. Unikátní zámecký park v Loučné je chráněnou památkou. Je plný speciálních kultivarů, z nichž mnohé jsou staré kolem 150 let. Obnovy se dočkaly i dvě z původních dominant: socha Neptuna na ostrůvku uprostřed jezírka a umělá jeskyně s vodopádem. Obec chystá i tištěného průvodce s podrobným popisem. Očekává, že se park stane turistickým cílem. ŠaJD 1. 6. 2010
5
Opravené figurky z orloje se loupou, radnice je reklamuje Olomouc – Oprava šestnácti figurek z olomouckého orloje se nepovedla. Ze sošek, které prošly rukama restaurátorů během loňského roku, se začíná už nyní odlupovat barva a jejich stav neodpovídá představám radních. Proto se opravy rozhodli reklamovat. Zatím z celé částky, která lehce přesáhla devět set tisíc korun, zaplatila hlavnímu restaurátorovi Jiřímu Látalovi dvě třetiny, zbytek plánuje doplatit, až vady napraví. Radnice se pro opravu figurek rozhodla loni v létě, protože už nebyly v reprezentativním stavu a na renovaci čekaly více jak padesát let. Poškodily je povětrnostní vlivy a holubí trus. Peníze na jejich opravu daroval městu majitel několika heren v Olomouci Josef Endl. Jediným zájemcem o zpracování zakázky byl restaurátor z Litomyšle. Jiří Látal, který jediný splňoval podmínky památkářů i radnice. Na konci loňského roku už byly všechny figurky zpět na svém místě. Radní předpokládali, že opravené vydrží dalších padesát let. „Již po velmi krátké době je ale vidět, že sošky jsou opět poškozené. Například se odlupují barvy. Museli jsme tedy na nedostatky reagovat. Obrátili jsme se proto na odborníky, Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, na ústav chemické technologie restaurování památek. Zjistili, že chyby způsobil především špatný technologický postup,“ uvedl náměstek primátora Jiří Martinák. Proto chce radnice práci reklamovat. Tvrdí také, že zatím s restaurátorem nenašla společnou řeč. Z celkové částky, která činí 915 tisíc korun, dosud odborníkovi zaplatila třetinu. „Vedeme nyní jednání s restaurátorem. Zbytek doplatíme, až vady odstraní a sošky opět dostane do stavu, který jsme očekávali. Věříme, že to budeme moci vyřešit mimosoudním jednáním. Jsme nyní v patové situaci a vyčkáváme,“ doplnil náměstek. Restaurátor: Jsem profesionál, práci dám do pořádku Restaurátor Jiří Látal namítá, že zprávu o vadách na jeho práci dostal až ve středu, tedy nemohl adekvátně reagovat na výtky olomoucké radnice. „Není pravda, že bych nechtěl komunikovat. Naopak. Zprávu jsme obdržel ve středu a ve čtvrtek jsem hned odpověděl. Práce je velice odborně náročná a může se stát, že se odlupuje barva. Radnice vznesla oprávněné námitky. V nejbližší době se chystám do Olomouce, abych se na sošky podíval,“ vysvětlil Látal. Doplnil také, že nápravu zjedná co nejdříve. „Musím zjistit, jak se to stalo a dám práci do pořádku. V této situaci se musím chovat věcně a jako profesionál. Trochu mě ale mrzí, že jsem nemohl být přítomný na tiskové konferenci, kde radnice výhrady zveřejnila. Nemohl jsme se bránit a ani vysvětlit, jak k vadám mohlo dojít,“ podotkl Látal. Původně radní uvažovali o vytvoření kopií sošek, jejich originály by pak uložili v depozitáři Vlastivědného muzea. Nakonec však od záměru upustili. (Lucie Bukvová) OD 4. 6. 2010
O zámek ve Ptení má zájem kupec, údajně šlechtic Prostějov/Ptení – Zchátralému Ptenskému zámku svitla naděje. Nedávno jej navštívili lidé, kteří projevili chuť jej od prostějovské radnice odkoupit. Jednalo se o manželský pár z Ostravska. Podle vyjádření lidí, s nimiž se setkali, by žena měla pocházet z Prostějova, v žilách muže by pak měla kolovat modrá krev. „S výsledkem prohlídky byli spokojeni, bylo vidět, že by o budovu a přilehlé pozemky měli skutečně zájem,“ informoval vedoucí odboru správy majetku města Miroslav Grepl s tím, že potencionální kupci slíbili, že se v případě dalšího zájmu ozvou. Nenechali však na sebe žádný kontakt. „Jejich záměry byly všeobecné. Něco chtějí využít pro bydlení, uvažovali by i o vybudování restaurace a zaujaly je také prostory kinosálu, který v objektu kdysi fungoval,“ popsal společnou prohlídku Miroslav Grepl. „Mluvili také o zřízení obřadní síně a stálé expozice,“ doplnil jej starosta Ptení Jiří Porteš. Prodej se táhne už 10 let Poslední cena ptenského zámku i s pozemky o rozloze osm a půl tisíce metrů čtverečních byla pět a půl milionu korun. V případě, že by kupci projevili vážný zájem, radnice cenu upraví na základě znaleckého posudku. Prodat se jej přitom marně snaží více jak deset let. V minulosti se o něj zajímalo již několik kupců, všichni nakonec od smlouvy couvli. „Zámek patří mezi památkově chráněné objekty, což je pro zájemce dosti svazující. Může to být jeden z důvodů, proč nakonec od koupi odstoupili,“ zauvažoval Miroslav Grepl. Zámek už dlouhá léta chátrá. Naposledy se asi před více, jak deseti lety opravila jeho střecha, čímž se de facto zachránil.
6
„Přesto je už dlouhou dobu jeho stav katastrofální. Nového majitele, který by se pustil do pořádné rekonstrukce, bychom uvítali,“ konstatoval starosta Ptení Jiří Porteš s tím, že je třeba obnovit vnější i vnitřní omítky, okna, dveře a zdevastované interiéry zámku. Patří mezi nejohroženější V listopadu 2007 byl zámek ve Ptení Národním památkovým ústavem zapsán na seznam nejohroženějších nemovitých památek. Na Prostějovsku mezi ně patří skleník v zámku v Čechách pod Kosířem, židovský dům na prostějovském náměstí Svatopluka Čecha a také venkovská usedlost v Protivanově. (Martin Zaoral) PvD 28. 6. 2010
Vyhlídková secesní lavice je památkou JESENÍK - Další státem chráněnou památku má teď město Jeseník. Ministerstvo kultury nově zařadilo do seznamu památek secesní mramorovou lavici, kterou zájemci najdou za budovou místního katastrálního úřadu. „Ministerstvo ve svém rozhodnutí ocenilomimo jiné kvalitu kamenosochařské práce,“ sdělil spolupracovník olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Tomáš Tichák. Rozměrnou okrouhlou vyhlídkovou lavici s antickým motivem Germánů vracejících se z lovu vytvořil začátkem minulého století z lipovského mramoru významný sochař Engelbert Kapsem. „Zapsání lavice na seznam památek iniciovalo samotné město Jeseník,“ uvedl Tichák. Podle Věry Navrátilové z oddělení majetku jesenického městského úřadu je lavice v havarijním stavu. Město proto připravuje její rekonstrukci. Jesenický rodák Kaps je znám především jako autor řady pomníků obětí první světové války, nejčastěji v podobě monumentálních sloupů s válečnými výjevy, a hrobek se sochařskou výzdobou. Vytvořil také řadu bust významných osobností, například lidového léčitele a zakladatele moderního způsobu vodoléčby Vincenze Priessnitze. (ČTK) MFD 24. 6. 2010
Do katedrály se vrátily sarkofágy biskupů Rok strávily v restaurátorské dílně, nyní se dvě ze čtyř rakví olomouckých biskupů vrátily do krypty pod katedrálou sv. Václava OLOMOUC - Téměř rok zabrala restaurátorům práce na obnově původního vzhledu rakví olomouckých biskupů – Františka z Ditrichštejna a Karla II. z Lichtenštejna. Právě jejich dva sarkofágy se nyní do krypty pod katedrálou sv. Václava v Olomouci vrátily jako první. Cínové schránky obou církevních hodnostářů mají za sebou obnovu v dílně restaurátora Ivana Housky v Buštěhradu na Kladensku. Odborníci museli rakvím mino jiné doplnit i chybějící části včetně ryté výzdoby, erbů nebo ozdobných prvků. Sarkofág kardinála Ditrichštejna se do Olomouce vrátil už v polovině února a od té doby čekal v depozitu Arcidiecézního muzea. Lichtenštejnův přivezli restaurátoři do Olomouce v těchto dnech a umístili jej do dolní krypty katedrály. Při práci použili restaurátoři například i původní cín, který mohli přetavit. Nyní obě schránky v kryptě katedrály čekají poslední povrchové úpravy. „Potom se zpět do rakví vrátí i tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které jsou nyní složeny v kapli pod věží a jsou v nových měděných schránkách,“ uvedl Houska. V kryptě katedrály byly původně uloženy čtyři rakve. Tři cínové a jedna měděná. Zbylé dva sarkofágy – Viléma Jana Vojtěcha z Kolovratu a biskupa Maria Tadeáše hraběte z Trauttmansdorfu – by se do ní měly vrátit nejpozději letos v říjnu. Z tělesných pozůstatků biskupů Lichtenštejna a Kolovrata uložených v cínových rakvích nenašli antropologové téměř nic. Sarkofág kardinála Ditrichštejna byl jako jediný zcela prázdný. Jeho pozůstatky se ztratily, možná už v bouřlivých pobělohorských časech. „Neví se, kam zmizely. Buď byly ukradeny, nebo je někam odvezli potomci,“ řekl Jindřich Suchánek, vedoucí projektu restaurování katedrály svatého Václava. Dolní krypta katedrály se nyní mění v Mauzoleum olomouckých biskupů. Nově se otevře pro veřejnost, která si ji bude moci poprvé prohlédnout zřejmě už na konci letošního roku. Projekt je součástí rekonstrukce vnitřních prostor katedrály. V té už bylo instalováno například nové osvětlení nebo elektřina. „Dnes se restauruje mnoho sbírkových předmětů včetně těchto rakví,“ poznamenal Suchánek. Oprava vnitřku katedrály je z větší části hrazena z takzvaných norských fondů. Proměna interiéru navazuje na rozsáhlou rekonstrukci vnitřního pláště památky, která se uskutečnila v letech 1999 až 2008. Historie katedrály samé se datuje k roku 1131 a svou dnešní novogotickou podobu získala na konci 19. století. V domě v sousedství katedrály byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. (ČTK) MFD 9. 6. 2010
7
Lipník má další šperk, obnovenou studnu u zámku Lipník nad Bečvou – Zámecká studna, kterou na jaře letošního roku odhalili dělníci při rekonstrukci zámeckého areálu v Lipníku nad Bečvou, je už vyzděná. V létě ji čeká ještě osazení kovovou mříží, již nyní ji ale mohou obdivovat návštěvníci parku. Studna leží v průchodu kolem zámku, po vstupu z Bratrské ulice hned po pravé straně. Původně byl její okraj srovnán ze zemí a překryt betonovými deskami, nikdo proto o její existenci nevěděl. Po objevu studny se město rozhodlo ji „přiznat“ a zrekonstruovat. „Získáme tak krásný šperk při vchodu do unikátního zámeckého parku,“ komentoval starosta Miloslav Přikryl. Dnes je studna vyzděná do výše osmdesáti centimetrů, zatím jsou na ní z bezpečnostních důvodů položené desky z betonu. V létě je nahradí kovaná mříž od uměleckého kováře Jiřího Jurdy. „Je to nádhera. Když jsem studnu viděla poprvé, byla jsem tím hrozně překvapená. Netušila jsem, že tu bude něco takového,“ říká Jiřina Dvořáková z Lipníku, která tudy kdysi vodila do školky své syny. Právě poblíž studny býval totiž boční vstup do budovy. Studna pochází zřejmě z roku 1816. Podle přerovského muzeologa Jana Mikulíka existují písemné zprávy o dvou studnách v zámeckém areálu, ta nově zrekonstruovaná je zřejmě starší z nich. Je hluboká 12 metrů a její vnější průměr měří dva metry. „Nová vyzdívka navazuje na dochovanou část a je z lomového kamene, přičemž koruna zdiva je zabezpečena břidlicovými deskami,“ sdělila vedoucí odboru školství a kultury v Lipníku Lucie Žídková. Obnova studny vyjde na 90 tisíc korun, které hradí město ze svého rozpočtu. (Pavla Kubištová) PřD 23. 6. 2010
Černovírskému hřbitovu vrátí lesk, dočká se obnovy OLOMOUC - Skoro pět desetiletí beznadějně chátral. Za pár dnů se však unikátní vojenský hřbitov v Olomouci-Černovíře, na kterém vedle sebe leží více než tři tisíce vojáků minimálně třinácti národností, začne měnit k lepšímu. Práce na obnově státem chráněné památky zahájí dělníci v červenci. Oprav se mají nejprve dočkat vstupní brány i muslimská a křesťanská kaple. „Vše by mělo být hotovo v říjnu, takže na Dušičky už by měl být stav hřbitova lepší,“ poznamenal mluvčí olomouckého magistrátu Ivan Rašťák. Nynější částečná obnova vyjde na 2,1 milionu korun, přičemž 1,6 milionu pokryjí dotace ministerstva obrany. Odborníci považují současný stav hřbitova za katastrofální. Systematicky o něj lidé pečovali za první republiky, od 60. letminulého století ale postupně zarůstal trávou, kaple se pomalu rozpadaly a většinu křížů z hrobů zloději odnesli do sběru. I proto není snadné určit jména padlých vojáků či místa, kde leží. „Sestavit takový seznam se nyní snaží památkář Miroslav Papoušek,“ uvedl ředitel Hřbitovů města Olomouce Igor Kleiner. Podle něj je tato kulturní památka ojedinělá především tím, že na hřbitově leží vojáci z rozličných zemí světa, kteří padli v různých válkách a měli odlišné náboženské vyznání. Vedle sebe tak spočinuli příslušníci rakouskouherské armády, carské ruské armády i pozdější Československé armády. Nevšední byl i způsob pohřbívání, kdy se do některých hrobů vkládala dvě těla. A to bez ohledu na vojenskou hodnost. „Jen během první světové války byly na tomto hřbitově uloženy ostatky více než
8
tří tisíc vojáků minimálně třinácti národností. Od 20. do 50. let 20. století tu bylo pohřbeno mnoho význačných i prostých příslušníků armády, o kterých se dnes neví a kteří také díky zničenému hřbitovu zůstanou zapomenuti,“ míní na stránkách věnovaných pohřebišti jejich autor Jaroslav Hudský. Černovírský hřbitov je přitom evidován jako státem chráněná památka. Jeho prostor je rozdělený na několik sektorů podle náboženského vyznání pohřbených. (jim) MFD 26. 6. 2010
Parku v Loučné se vrátil vodopád i jeskyně Zámecký park v Loučné nad Desnou získal svoji původní historickou podobu. Proměna přišla na 24 milionů korun LOUČNÁ NAD DESNOU - Z rybníku se sochou Neptuna vytékají tři proudy, které vytvářejí iluzi vodopádu nad umělou jeskyní v zámeckém parku v Loučné nad Desnou na Šumpersku. Umělá jeskyně, takzvaná grotta, je největším lákadlem ve zrekonstruovaném parku, který se včera otevřel veřejnosti. „Chtěli jsme vrátit parku jeho krásu se vším, co k němu patřilo, tedy i s umělou jeskyní. Vždyť ještě na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřil k nejkrásnějším na Moravě,“ sdělil starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek. Obnova parku přišla na čtyřiadvacet milionů korun, z toho dvacet milionů získala radnice z takzvaných Norských fondů. „Jde o velmi dobrý projekt, který vrátil parku jeho tvář. Jsme rádi, že na jeho obnovu přispěla právě naše země,“ sdělil ve středu při slavnostním otevření parku velvyslanec Norského království v České republice Jens Eikaas. Proměnu ocenil také potomek slavného podnikatelského rodu Kleinů Franz Klein. „Obci a především starostovi patří obrovský dík, protože obnově parku věnovali spoustu úsilí. Povedlo se opravdu velmi pěkné dílo.“ Oddechové místo se nyní blíží své historické podobě, kterou mu vtiskl přibližně před sto sedmdesáti lety tehdejší majitel zámku hrabě Antonín Bedřich Mitrovský z Nemyšle a později jej vylepšil se svým bratrem podnikatel Franz Klein, který zámek koupil a řídil odtud jednu z nejvýkonnějších firem Rakouska-Uherska. Ta stavěla železnici po celém císařství. Park včetně jeskyně nebyl určený jen pro šlechtu. Kleinové jej už v devatenáctém století zpřístupnili veřejnosti. Po druhé světové válce začala jeskyně chátrat, stejně jako park i zámek, protože stát se o památku jednoduše nestaral. Dílo zkázy dokonala povodeň v roce 1997. (rš) MFD 3. 6. 2010
Našel srpy z bronzu, dostal odměnu Odměnu pět tisíc korun získal muž za odevzdaný archeologický nález – srpy z doby bronzové OLOMOUCKÝ KRAJ - Pípání přístrojů na hledání kovů se stále častěji ozývá na polích, loukách i v lesích Olomouckého kraje. Takzvaných „detektorářů“ přibývá a není neobvyklé, že kromě v zemi zapomenutých hřebíků či kousků plechu narazí na vzácnou věc. Přesvědčil se o tom nadšenec, který před časem spolu s kolegy našel v lese u Hrabové na Šumpersku cenné srpy z pozdní doby bronzové. Nejen, že si díky tomu nyní mohou předměty prohlédnout návštěvníci šumperské výstavy, ale kraj nálezce odmění pěti tisíci korunami. „Muž pocházející z Moravičan nás požádal o poskytnutí odměny za archeologický nález,“ potvrdil mluvčí Olomouckého kraje Ivo Heger. Dotyčný má právo na odměnu až do výše ceny materiálu, je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů. „V ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku.“ V daném případě pracovníci Archeologického ústavu Akademie věd České republiky vyčíslili peněžní cenu na necelých sedmnáct tisíc korun. Nálezci by tím pádem připadlo přesně 1 670 korun. „S ohledem na význam nálezu z doby kultury lužických popelnicových polí, který významně obohatil poznatky o struktuře lokalit v daném období v této části horního Pomoraví, rada kraje schválila poskytnutí další odměny formou daru ve výši 3 330 korun,“ vysvětlil Heger. Upřesnil, že objev zahrnoval několik bronzových srpů i jejich zlomků a náramek. Věci získalo Vlastivědné muzeum v Šumperku. „Bronzové srpy a jejich zlomky loni nalezla skupinka detektorářů v lese pod kořeny vzrostlého stromu. Jedná se o lesní vrcholek, tedy mimo oblast dobového osídlení. Uložení do země proběhlo pravděpodobně za kultovním účelem,“ popsala mluvčí muzea Miluše Berková. Upozornila, že si je lze v Galerii Šumperska na nevšedně pojaté výstavě Cesta do pravěku prohlédnout spolu s dalšími exponáty do 29. srpna. (jim) MFD 29. 6. 2010
9
Kapličky v údolí Desné znovu ožívají Další projekty pro záchranu ohrožených a cenných staveb, tradic a duchovní kultury v údolí Desné připravuje Občanské sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné (OOD). Cílem záchrany jsou nyní tři objekty – kaplička Panny Marie Lurdské v Pekařově, barokní kaplička zasvěcená Panně Marii Pomocné v Rejcharticích a kaplička pod bývalou školou v Pekařově. OOD, které je členem příspěvkové organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu (JSCR), má za sebou již několik úspěšných projektů, díky nimž se daří rekonstruovat drobné historické a kulturní památky v nejužším regionu. Loni byla ukončena rekonstrukce hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie v Pekařově, jejíž oprava začala již v roce 2003 a vyžádala si dosud zhruba 2,2 miliónu korun. Poté se rozběhl projekt záchrany Hilbertovy kapličky Panny Marie Lurdské v Pekařově a barokní kapličky Panny Marie Pomocné v Rejcharticích. Na jaře 2009 sdružení podalo žádost o grant ČSOB, která byla úspěšná. Investice potřebné k obnově kapličky v Pekařově se pohybuje kolem 60 tisíc korun, přičemž nezanedbatelným dílem je i nezištná pomoc a práce místních obyvatel. „Nyní probíhají dobrovolnické práce místních obyvatel a odborné stavební práce za finanční podpory Jindřichova. Slavnostní vysvěcení obnovené kapličky se uskuteční ještě letos,“ říká předseda OOD Martin Černohous. Obnova kapličky v Rejcharticích je naopak v samém začátku. Již však byl schválen grant ČSOB ve výši 50 tisíc korun a začaly i přípravné práce, a to opět za pomoci místních občanů. „Tato forma pomoci památkám zajišťuje kapličce i budoucnost v komunitě místních lidí,“ míní Černohous. (Petr Marek) P 3. 6. 2010
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XIX. 2010 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
10
