ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. září 2008
Nejcennější cihelna střední Moravy chátrá, je na prodej Olomouc - Nejstarší a nejcennější cihelna na střední Moravě je opět na prodej. Ze stavby v Kyselovské ulici v Olomouci-Slavoníně, která patří mezi technické kulturní památky, měla vzniknout restaurace, vinárna a galerie. Projekt se zamlouval i památkářům, firma Profitisk group, která areál koupila před dvěma lety od města, ale od svých velkých plánů upustila. Cihelna tak dál chátrá a v současnosti je volná. „Na cihelnu je vydáno územní rozhodnutí, které v místě povoluje hotelový objekt. Chtěli jsme tam proto zbudovat hotel a restauraci,“ líčí původní snahu firmy Profi-tisk group její jednatel Tomáš Vebr. „Byli jsme limitovaní tím, že jde o památku. Náš návrh proto nezasahoval do konstrukcí a i členění prostoru se dělo v původním duchu,“ přiblížil návrh František Zajíček, vedoucí firmy Coop-Arch, která dokumentaci zpracovala. „Veškeré zázemí jsme odsunuli mimo, do přistaveného objektu. Samotná cihelna měla sloužit jako restaurace nebo vinárna s galerií a archivním vinným sklípkem. Navrhovali jsme obnovit průduchy pece a přidat panely s vysvětlením, aby hosté věděli, co je obklopuje.“ Vobnoveném přístavku by vznikly prostory pro bowling, fitcentrum, kavárnu nebo restauraci. „Z cihel, které se tam vyráběly, je postavena většina olomouckých domů.“Miroslav Papoušek Nejcennější cihelna chátrá z unikátní olomoucké památky měla vzniknout restaurace, vinárna a galerie. Projekt ale nevyšel Z plánů ale sešlo. Profi-tisk group odmítá, že by důvodem prodeje byla vysoká cena případné rekonstrukce. „Je to spíš kvůli organizačním změnám ve firmě. Nechceme prodat celý areál. Třeba přilehlou halu využíváme a chceme si ji nechat. Bohužel to ale vypadá, že samostatná cihelna je neprodejná,“ uvedl Vebr. Zájemci o koupi objektu, který spolu s okolními pozemky Profitisk group nabízí nyní za dva miliony korun, se ale musí připravit na výdaje ve výši několika desítek milionů. „Podle územního rozhodnutí musíme do konce roku požádat o stavební povolení na rekonstrukci. Ta se může vyšplhat na 30 milionů korun. V této chvíli jednáme se dvěma investory, kteří by byli schopní rekonstrukci zajistit,“ vysvětlil jednatel. „Je to určitě škoda. Dokud patřila cihelna městu, viditelně chátrala. Doufali jsme, že se to se soukromým majitelem změní,“ řekl Miroslav Papoušek z olomouckého Národního památkového ústavu, který návrh na rekonstrukci posuzoval. „Předložený projekt se nám zamlouval. Nešlo o nějakou radikální přestavbu. Při rekonstrukci by zůstalo zachováno původní zdivo, a to je na památce tohoto typu to nejcennější. Jde totiž o nejstarší cihelnu v kraji. Jejím jádrem je klasická kruhová pec Hoffmannova typu.“ „Z cihel, které se tam vyráběly, je postavena většina olomouckých domů. I proto by si slavonínská cihelna zasloužila, abychom ji uchovali pro další generace,“ vysvětlil Papoušek. Otec tohoto typu cihelen, německý konstruktér Friedrich Eduard Hoffmann, si svůj vynález nechal roku 1859 patentovat. Jeho pece měly kruhový či oválný tvar a obsahovaly několik oddělených komor. Ty se po řadě plnily hliněnými kvádry. Zatímco v některých komorách se cihly teprve vypalovaly, z jiných už mohli dělníci vytahovat hotové cihly. Díky tomu se v továrně mohlo pracovat nepřetržitě. Ještě na začátku 20. století fungovaly v Evropě tisícovky Hoffmannových pecí. Druhá světová válka znamenala pro mnohé z nich výrazný útlum výroby. Po válce se začaly používat jiné stavební materiály a provoz klasických kruhových cihelen končil. V té slavonínské vypálili dělníci poslední cihly v šedesátých letech. (Pavla Kubištová) MFD 5. 9. 2008
1
Rozpadlý zámek u Dubu hledá majitele. Kohokoliv, kdo jej opraví Denisa Mikolášková Věrovany - S budoucností zdevastovaného barokního zámku Nenakonice u Dubu nad Moravou si obec Věrovany dlouhodobě neví rady – rozhodla se jej proto prodat. O nemovitou kulturní památku projevili zájem tři kupci. Podle radních nerozhodne o novém majiteli jenom nejvyšší nabídka, ale i míra využití budovy i s přilehlými pozemky. „Nechceme klást podmínky, k jakým účelům má objekt sloužit. Když zájemce využije i okolní pozemky, které k zámku patří, může si z něj klidně vytvořit třeba i svoje bydlení nebo hotel. Nebudu mít nic proti,“ uvedl starosta Věrovan Miroslav Kubíček. Tvrdí, že obec nemá šanci získat na opravu zchátralé památky v současné době finance. Dotace z evropských fondů potřebují na novou kanalizaci, která je pro radní prioritou. „Kdyby ve Věrovanech nebylo zapotřebí jiných nutných oprav, rádi bychom se pustili do záchrany zámku. Ale na rekonstrukci je zapotřebí pětatřicet milionů korun. I kdyby nám pomohli peníze z Evropské unie, patnáct procent z celkové částky bychom stejně museli hradit sami, a to je nereálné,“ uvedl Kubíček. Podle Františka Chupíka z Národního památkového ústavu bude muset nový majitel při rekonstrukci objektu poslechnout nařízení výkonného orgánu památkové péče. „Nenakonický zámek spadá pod odbor koncepce a rozvoje olomouckého magistrátu, kterému my dodáváme odborné informace,“ upřesnil Chupík. Jiný pracovník Národního památkového ústavu, Jan Kubeš, však dodal, že návrat zámku do přijatelného historického stavu s odstraněním všech přístaveb z dvacátého století závisí pouze na dobré vůli vlastníka. „Novodobé znehodnocení objektu by musel majitel sám chtít odstranit. Nikdo mu to nařídit nemůže,“ vysvětlil Kubeš. Než zámek v roce 2002 převzala obec, patřil i s pozemkem a hospodářskou budovou Vědecké knihovně v Olomouci. Ta chtěla původně využívat historický objekt jako depozitář, ale kvůli vlhkosti a narušené statice byl k ukládání knih zcela nevhodný. „V hlavní budově nakonec nikdy knihy nebyly. Skladovali jsme je v sousedním hospodářském stavení. Zámek jsme postupně opravovali v rámci svých možností, vyměnili jsme všechna okna a opravili střešní krytinu. Už tenkrát byl však v tak špatném stavu, že by mu pomohl jen prodej a celková rekonstrukce,“ uvedla ředitelka vědecké knihovny Hana Študentová a dodala, že těsně před přenecháním objektu obci Věrovany sehnala knihovna vhodného kupce. „Obec však velmi trvala na bezplatném převodu objektu a pozemků se záměrem upravit zámek pro sociální účely, takže se Olomoucký kraj rozhodl pro tuto variantu,“ uvedla Študentová. Obec získala před čtyřmi roky dotaci od ministerstva kultury, finance však stačily pouze na nejnutnější udržovací práce. Od té doby zámek vytrvale chátrá. Špatnému stavu historické památky už podlehla věž a schodiště a do místností trvale zatéká. „Prodej je pro nás i záchranu historického objektu nejlepší řešení,“ uzavřel Kubíček. OD 17. 9. 2008
Památkáři: Bagry zničily středověké hroby Olomouc - /AKTUALIZOVÁNO/ Dvojnásobné poničení jedinečných archeologických nálezů v olomouckém hotelu Národní dům prošetřuje policie. Deník jako první už koncem července informoval, že na nádvoří hotelu odborníci nalezli více než pětadvacet hrobů z přelomu dvanáctého a třináctého století, několik dalších pak podle znalců úplně zničily bagry. „Do dnešního dne jsme objevili sedmadvacet hrobů. Pokud bychom připočítali i ty zničené, mohlo jich být více než třicet,“ naznačil Pavel Michna, vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu v Olomouci (NPÚ). První nenávratné ztráty podle něj vznikly v květnu, kdy dělníci ještě bez dozoru odborníků poprvé s výkopy začali a při hloubení zničili několik hrobů. Více: Významný objev: Národní dům ukrýval 26 hrobů Scénář se však opakoval i poté, co s investorem NPÚ uzavřel dohodu o záchranném archeologickém výzkumu a v době, kdy památkáři na stavbě nebyli, vybagrovala těžká technika bez upozornění další úsek hotelového nádvoří. „Přes jeden z víkendů koncem července pak zase dělníci vytěžili asi na pětině naleziště historické vrstvy včetně další části pohřebiště,“ pokračoval Michna.
2
Pochybení však podle správce Národního domu vzniklo na straně archeologů. „Neudělali jsme nic, co by bylo v rozporu s naší společnou dohodou. Nedorozumění vzniklo proto, že památkáři před víkendem mluvili s bagristou a ne s jeho nadřízenou. Před výkopy jsem místo sám alespoň nafotil, aby nějaká dokumentace zůstala,“ uvedl Karel Masař, správce hotelu Národní dům. Celý případ řešil výkonný orgán státní památkové péče na magistrátu, který po projednání situace s krajským úřadem podal okresnímu státnímu zastupitelství oznámení o podezření ze spáchání trestného činu. „Máme informace, že případ už převzala policie. Teď musíme počkat na výsledky jejího vyšetřování, pak se uvidí, jestli s majitelem hotelu zahájíme správní řízení,“ řekla Vlasta Kauerová, vedoucí oddělení památkové péče olomoucké radnice. Protože však naleziště bagry poškodily jenom pár dnů před platností novelizovaného zákona, vlastníkovi hotelu by v případě správního řízení hrozila jen půlmilionová pokuta, oproti v současnosti platné až dvoumilionové sankci. Nádvoří hotelu Národní dům ukrývalo jedno z největších pohřebišť v centru Olomouce z doby těsně před založením města. „Hroby jsou orientované hlavou k západu, avšak hledící k východu. To prozrazuje křesťanský pohřební ritus,“ uvedl Pavel Michna z olomouckého Národního památkového ústavu. Archeologové se domnívají, že pohřebiště pochází z období druhé poloviny 12. až začátku 13. století, kdy lidé své mrtvé pohřbívali výlučně u kostelů. „Objev nás postavil před otázku, zda hroby patřily k románskému předchůdci kostela svatého Mořice, k rotundě pod obchodním domem Prior, nebo k dosud neznámé církevní stavbě,“ pokračoval Michna. Na hotelovém nádvoří odkryli archeologové také pravděpodobně první doklad nejstaršího opevnění Olomouce. (Michal Kovář) OD 9. 9. 2008
Radní chtějí vybourat cestu k dómu. Památkáři nesouhlasí Olomouc - Nejen pro turisty připravuje Olomouc propojení historicky cenného Dómského návrší s klidovou zónou parku pod hradbami. Národní památkový ústav však nesouhlasí s probouráním brány v historických hradbách dělící letní kino a farní zahradu, ale zástupci města tuto cestu vidí jako nejvýhodnější. Krajský úřad nyní projednává, k jakému názoru se přikloní a kudy tak průchod povede. „Vypracovali jsme plán, podle nějž lze jít z Dobrovského ulice kolem restaurace Podkova, přes letní kino a farní zahradu do Mlčochovy ulice. Mezi kinem a zahradou však stojí historická zeď, v níž bychom museli probourat vchod. V rámci celého projektu nám takový zásah přijde pochopitelný a zanedbatelný,“ uvedl náměstek primátora Ladislav Šnevajs a dodal, že Římskokatolická farnost sv. Václava s pronájmem části zahrady městu předběžně souhlasí. Odborná veřejnost však zásah do historických hradeb většinou odmítá. „Bourání stavby z patnáctého století není podle mě v souladu se současnými normami památkové péče,“ prohlásil Ondřej Jakubec z občanského sdružení Za krásnou Olomouc. „Spíš než vymýšlet nové propojení s parkem pod návrším by mělo město pracovat na vytvoření parkové zóny kolem katedrály, která v sobě skrývá větší potenciál,“ doplnil Jakubec. Radní však o zvelebení prostoru za katedrálou neuvažuje. „Zahrada patří kapitulnímu děkanství a pro nás je prioritou upravit pozemky patřící městu,“ uvedl Šnevajs. Na projektu zatraktivnění Václavského náměstí a jeho bezprostředního okolí začalo město pracovat loni na podzim. Tehdy primátor Martin Novotný označil lokalitu Dómského návrší za srovnatelně zajímavou se Sloupem Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, která však svou uzavřeností a těžkou přístupností ztrácí na oblibě turistů. Stejný názor má i karlovarská návštěvnice Svatováclavského dómu Markéta Popelová. „Určitě bych tu strávila více času, kdybych mohla sejít rovnou do parku. Takhle mě odrazuje obcházení dlouhého a nevzhledného bloku domů. Kdyby historickou zeď probourali citlivě a jen v malé míře, tak bych to za narušení hodnoty místa nepovažovala,“ uvedla Popelová. I pokud dá kraj za pravdu památkářům a probourání hradeb zakáže, myšlenka propojení Dómského návrší a Dobrovského ulice tím nezanikne. „Při vypracování analytické části studie jsme už předem zvažovali a projednávali další možnosti, takže projekt by tím nekončil. Ostatní řešení už ale nejsou z majetkoprávního a prostorového hlediska tak výhodná,“ informovala Jana Křenková z odboru koncepce a rozvoje. (Denisa Mikolášková) OD 3. 9. 2008
3
Korunní pevnůstka už se vyklízí, opravy začaly Olomouc - V těchto dnech začala opravou střechy a vyklízením pozemku dlouho diskutovaná rekonstrukce Korunní pevnůstky u Bezručových sadů. Její majitel, sdružení Muzeum olomoucké pevnosti (MOP), pokračuje ve shánění státních i soukromých dotací, které mají historický areál proměnit v interaktivní muzeum vojenských dějin Olomouce. Rekonstrukční práce jsou zatím v úplném počátku. Poslednímu nájemníkovi, firmě Stavebnictví Pospíšil, totiž město nabídlo náhradní prostory až koncem června. Její pracovníci tak stále stěhují majetek na nové místo. „Díky vypořádání majetkoprávních vztahů máme větší možnost získávat dotace. Oslovili jsme i soukromou Purkyňovu nadaci, díky jejíž podpoře opravíme původní dveře do budovy Prachárny,“ informovala Markéta Záleská z MOP. Sdružení prozatím disponuje se sedmimilionovou dotací z dob, kdy ještě pevnůstka patřila městu a dvěma miliony korun od ministerstva kultury. Ty poslouží k vyčištění příkopů a k opravě zdiva korunní hradby. „V nejbližší době se rýsuje finanční příspěvek na zbourání nového přístavku na budově prachárny. Příští týden se dozvíme, zda ho sdružení získá,“ doplnila Záleská. (redakce) OD 4. 9. 2008
Základy starého hradu zřejmě pod dlažbou neskončí Přerov - Návštěvníci přerovského zámku by si mohli v budoucnu prohlédnout část travertinových základů někdejšího hradu, který stával v místech této památky v polovině 15. století. Vedení města totiž zvažuje, že toto vzácné naleziště, které před časem odkryli na zámeckém nádvoří přerovští archeologové, zpřístupní veřejnosti. Středověké základy by tak byly k nahlédnutí přímo na místě pod tvrzeným sklem. „Jednalo by se o dva úseky základů, které by byly takto prezentovány. Jeden by měl délku okolo šesti metrů a druhý necelé dva metry,“ upřesnil přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Archeologové zde narazili na základy hradby o šířce necelé dva metry, na kterou navazují ještě dvě základové patky klenebního oblouku, nad kterým stála zřejmě věž či budova. „Začátek stavby spadá do poloviny 15. století. Lze ji tedy zřejmě spojit se stavebními aktivitami rodu Cimburků,“ upřesnil Schenk. Na tuto atraktivní prezentaci se však mohou návštěvníci zámku těšit nejdříve za rok. Kvůli podmínkám dotace se totiž musí na nádvoří co nejdříve vyměnit dlažba. S tímto záměrem se však bude při současných stavebních úpravách počítat. Zamýšlené úseky určené k prezentaci se připraví a zakonzervují. „Jakmile bude vytvořen projekt a budou finanční prostředky, bude se moci přistoupit k realizaci. Jsme rádi, že představitelé města jsou tomuto záměru nakloněni,“ uzavřel Jan Mikulík z Muzea Komenského v Přerově. (Dagmar Rozkošná) OD 5. 9. 2008
V centru Přerova může stát jakákoliv stavba Přerov - Chcete si postavit třeba garáž uprostřed přerovského náměstí? S trochou nadsázky se dá říci, že vám v tom nic nebrání. Přerovu totiž chybí regulační plán, který by určoval, jaké stavby mohou v historické části vyrůst a co sem naopak nepatří.
4
Obyvatelé Přerova totiž už delší dobu poukazují na vzhled objektu ve Wilsonově ulici, který zaplnil bývalou proluku a zamezil výhledu na hradby. Proti vůli investora jsou ale lidé bezmocní. „My důchodci jsme tu měli příjemné posezení s výhledem na věž, mohli jsme si kolem kašny U Neptuna zkrátit cestu na Horní náměstí,“ zavzpomínala si důchodkyně z Přerova. To už je ale dávno pryč. Lidem nezbývá, než se dívat na to, jak proluku ve Wilsonově ulici zastavěla konstrukce nového bytového domu. „Pan majitel říkal, že až to bude hotové, do kontextu centra to zapadne. Tak věřím tomu, že si vybral dobré architekty,“ doufá starší muž. A doufat, to je to jediné, co lidé mohou. Podle šéfa odboru životního prostředí přerovského magistrátu Pavla Juliše totiž neexistují dostatečně účinné páky, které by podnikatele mohly usměrnit. „Zákon nám neumožňuje výstavbu v historické části města účinně regulovat v souladu se zájmy památkové péče, “ vysvětlil Juliš. Právě odbor životního prostředí vydává podle jeho slov k projektu závazné stanovisko. „Toto stanovisko je ale vždy do určité míry subjektivní a v rámci správního řízení se stavebníkům často daří s ním úspěšně polemizovat,“ podotkl šéf odboru. Kvůli ochraně urbanistického vzhledu historických částí mají proto některá města regulační plán, který je podrobnější než územní plán. Regulační plán může totiž jasně určit, co ještě do historického jádra patří a co už nikoliv. „Tento plán Přerovu chybí. Objekt ve Wilsonově ulici přitom není jedinou stavbou, která by mohla vzhled širšího centra změnit,“ zmínil se šéf odboru životního prostředí. Nevyužitých ploch v centru je totiž dost. „Stačí, když někdo přijde s jakýmkoliv nápadem a má vůli opakovaně předkládat návrh, který je zcela nepřijatelný. Nakonec ho prosadí,“ poznamenal Juliš. Nová stavba objektu ve Wilsonově ulici se nelíbí ani přerovským radním. „Ten dům neměl v této části města nikdy vyrůst,“ soudí třeba náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek (ODS). Město sice mělo možnost v minulosti parcelu koupit, ale neučinilo tak. Přerovští radní tedy pouze doplácejí na ne příliš šťastný krok svých předchůdců. Podle novely zákona o státní památkové péči může orgán památkové péče uložit stavebníkům v případě porušení podmínek závazného stanoviska až milionové sankce, nemůže ale nařídit odstranění nevhodné stavby. „Z památkového hlediska jsou chráněny a sledovány základní hmotové struktury, tvar střešního pláště, výška hřebene střechy nebo třeba výška okapu,“ vyjmenoval některé hlídané parametry Josef Březina z územního pracoviště Národního památkového ústavu. Městská památková zóna zahrnuje v Přerově Horní náměstí, hradby a část přilehlých ulic. „S většinou stavebníků v centru jsme se zatím vždy domluvili na nějakém přijatelném řešení, “ řekl Březina. Důvodem toho, že má stavba objektu ve Wilsonově ulici stávající vzhled, je podle památkářů skutečnost, že investor nakonec změnil svůj původní projekt. (Petra Poláková-Uvírová) HD 17. 9. 2008
Houpající se kluci poškodili Trojici, upadl kus sloupku Olomouc - /ROZŠÍŘENO/ Po nedávném vandalském poničení Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci utrpěla ve středu odpoledne památka UNESCO další újmu. Z jednoho ze sloupků obepínajících sousoší upadla hlavice poté, co se na řetězu, který sloupky drží, houpali dva chlapci. Sloupek se ulomil po patnácté hodině, zdali byl již před tím nějak poškozen, není zatím známo. "Ukotvení řetězů ve sloupcích nevydrželo zátěž houpajících se osob. Upadla také kopule jednoho z pískovcových sloupků," informoval mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák. „Obsluha kamerového systému zaznamenala dva mladíky, jak manipulují s celým řetězem a zavolala strážníky. Přijeli na místo po nehodě a na základě oznámení radnice zadrželi dva chlpace. Případ jsme předali státní policii,“ řekla mluvčí strážníků Lenka Prošková. Zatím není jisté, zda mladíci poškodili památku ze seznamu UNESCO nějak úmyslně. „Další informace budeme znát ve čtvrtek po vyhodnocení kamerového záznamu. Víme, že šlo o dva kluky, jeden byl mladistvý a druhý nezletilý,“ řekla mluvčí olomoucké policie Marta Vlachová. Škodu odhaduje město asi na dvacet tisíc. „Opravu bude provádět pravděpodobně Ladislav Werkmann, stejně jako tomu bylo u poškození v květnu, kdy vandalové ulomili vázu s plamínkem,“ uvedl mluvčí olomoucké radnice Ivan Rašťák. Nyní jsou místo měděných plamínků na Trojici imitace, nové plamínky dodá Werkmann v říjnu. Oprava spadlé kopule a řetězu by podle Rašťáka mohla být do měsíce. Podobný případ se stal loni, kdy někdo neúmyslně vytrhl řetěz. „Myslím si, že by tam mělo být nějaké značení, aby tam lidé nechodili,“ vyjádřil se k poškození Trojice kolemjdoucí Ludvík Valenta z Olomouce. (Simona Horká) OD 17. 9. 2008
5
Našli unikát, středověkou figurku Přerov - Přerovským archeologům se podařilo objevit nedaleko centra města unikátní zhruba 4,5 centimetru vysokou keramickou figurku pocházející z druhé poloviny 13. století. Podle odborníků jde o jeden z nejcennějších nálezů na území města. Archeologové ji nalezli na Horním náměstí na nádvoří zámku při záchranném archeologickém výzkumu kvůli chystanému předláždění. Kromě figurky objevili také základy původního hradu pocházející z 15. století. „Figurka je polévaná hnědou glazurou. Nalezli jsme ji ve středověké odpadní vrstvě. Jde o období vrcholného středověku. Obdobné analogie konkrétně k této keramické figurce máme v prostoru Olomouce a ze Smilova hradu,“ řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk. Odborníci zatím netuší, zda figurka se sepnutýma rukama na prsou zpodobňuje ženu či muže. Má totiž odlomenou hlavičku a z jejích proporcí to nelze příliš poznat. Archeologové narazili také na základy hradu z 15. století, který předcházel zámku, jenž v Přerově nyní stojí. „Jde o základy hradby o šířce 1,8 metru, která byla zděná z místního kamene, a navazují na ni ještě dvě základové patky klenebního oblouku, nad kterými stála pravděpodobně věž nebo budova. Začátek stavby spadá do poloviny 15. století a lze ji zřejmě spojit se stavebními aktivitami rodu Cimburků, kteří drželi přerovské panství před nástupem Pernštejnů,“ doplnil Schenk. Kromě toho odkryli také základ zděného suterénního domu z přelomu 14. a 15. století, který zanikl zřejmě během husitských válek. Svědčí o tom také nalezená stříbrná mince, takzvaný vídeňský fenik Albrechta V., ražený po roce 1426. Rok nato byl Přerov během válek vypleněn. Během výzkumu na zámeckém nádvoří archeology, kteří zde budou pracovat ještě týden nebo 14 dní, překvapilo také obrovské množství nalezených lidských kostí, jež byly na toto místo druhotně přemístěné. Lidské ostatky lze rovněž datovat do období středověku. (ČTK) MFD 2. 9. 2008
Nepomucký už zase chrání Drahany Drahany - Po více než dvou měsících se vrátila na své místo u kostela v Drahanech socha Jana Nepomuckého. Kulturní památka z roku 1762 ho opouštěla v havarijním stavu. Nyní vypadá, jako by její barokní autor odložil dláto a majzlík teprve včera. „Pokud by se socha letos nezrenovovala, byl by to její konec. Byla zvětralá a kvůli vlhkosti se rozpadala,“ potvrdil zkušený restaurátor Ladislav Werkmann. Z množství soch ztvárňujících oblíbeného českého světce se ta drahanská vymyká unikátním nápisem ve staročeštině, který je vyrytý po obvodu soklu. Drahanským by měl zajistit ochranu i „před zlým jazykem“. „Sochu, která stojí na obecním pozemku, jsme mohli nechat zrestaurovat díky dotaci z kraje,“ uvedl starosta obce Milan Marek s tím, že nyní by v okolí kostela ještě rádi vysázeli zeleň a vážně přemýšlí i o nasvícení čerstvě obnovené barokní památky. (Martin Zaoral) PvD 19. 9. 2008
Hledali středověk, zatím mají jen nálezy z 19. století Moravský Beroun - Zbytky kamenné nádrže původní kašny z počátku 19. století odhalili archeologové v centru Moravského Berouna. Novověký nález však nesplnil očekávání odborníků. Doufali totiž, že na náměstí, které čekají opravy, narazí na stopy středověkého osídlení. Archeologové proto věří, že druhá etapa vykopávek bude historicky zajímavější. „Je ale také možné, že hledáme na špatném místě. Cenné nálezy se mohou ukrývat v jiných částech města, například poblíž kostela,“ naznačil ředitel Archeologického centra v Olomouci Jaroslav Peška. Archeologové si ke zkoumání vybrali dvě místa v centru Moravského Berouna. „Provedli jsme sondy poblíž památné lípy a na místě bývalé studny na náměstí. Našli jsme novověkou dlažbu z 19. století a také kamennou konstrukci, která tvořila původní kašnu. Průzkum stopy historie tohoto města příliš
6
neodhalil, uvidíme, jestli budeme úspěšnější příští rok na jaře,“ uvedl Jakub Vrána z Archeologického centra v Olomouci. V centru Moravského Berouna odborníci bádali vůbec poprvé. Domnívali se, že by tu mohli narazit na původní osídlení, ale zatím se tak nestalo. „Střed města nás určitě dál zajímá, ale je možné, že tu stopy historie byly nenávratně zničeny, anebo se cenné nálezy ze středověku skrývají na jiných místech, v podhradí a Křížovém vrchu,“ míní Vrána. Archeology pravděpodobně od dubna příštího roku vystřídají stavbaři. Centrum Moravského Berouna totiž čeká zásadní změna. Na náměstí se po více než sto letech vrátí socha Panny Marie a zmizí odtud benzinová pumpa. Na opravy, které mají skončit v létě roku 2010, město získalo téměř 39 milionů korun z Evropské unie. (ga) MFD 22. 9. 2008
Památky lákají turisty na vězení i výstavy Střední Morava - Obnova vrchnostenského vězení, zámeckého pokoje nebo cizojazyční průvodci. To jsou některé novinky, které v nejbližší době plánují kulturní památky v Olomouckém kraji. Hrad Šternberk má mimo jiné v plánu obnovit část podhradí s takzvaným vrchnostenským vězením. „Návštěvníci by tu viděli expozice mučicích předmětů včetně návodů a autentických záznamů Smolné knihy města Šternberka,“ řekla správkyně hradu Helena Gottwaldová. Ještě letos by mohli dělníci a restaurátoři obsadit zámek v Náměšti na Hané. „Měli bychom dostat peníze na opravy jižního křídla, které zahrnují obnovu chodby, stropů a jednoho pokoje, a ten pak využili pro pořádání komentovaných výstav nebo i pro komerční účely,“ vysvětluje kastelánka Eva Kašpárková. Novinku chystají také Mladečské jeskyně. Dočkají se jak turisté, tak i zaměstnanci turistického areálu. „Připravujeme projekt na celkovou rekonstrukci provozní budovy, kterou se výrazně zlepší jak pracovní zázemí, tak i zázemí návštěvníků,“ uvedla vedoucí Mladečské jeskyně Drahomíra Coufalová. (ga) MFD 4. 9. 2008
Jeseník žádá pamětníky o pomoc Jeseník - S žádostí o pomoc se na pamětníky i na rodáky v Německu obrací jesenická radnice. Chce totiž zrekonstruovat slavnou mramorovou lavici Návrat Germánů z lovu od sochaře Engelberta Kapse, která v současné době stojí za budovou katastrálního úřadu. „Vyzýváme jesenickou veřejnost a oslovíme i naše rodáky prostřednictvím časopisu Altvater, protože chceme historické dílo znovu uvést v život, zrekonstruovat je a umístit na lepší místo. Bohužel, nemáme k dispozici žádnou dokumentaci,“ požádal starosta Jeseníku Petr Procházka (ODS) o pomoc všechny, kteří mají starší fotografie mramorové lavice. Pomoc veřejnosti je pro rekonstrukci nutná. Okresní státní archív v Jeseníku vlastní pouze jedinou fotografii, která není příliš kvalitní a restaurátorovi k jeho práci nestačí. Antický reliéf na něm není dobře viditelný. Stejně tak chybí detail prostřední části opěrné části lavice, která zmizela neznámo kde. „Hlavní výjev, který na plastice schází, údajně zůstal někde v Jeseníku. Chceme zjistit, kde,“ dodal místostarosta Jeseníku Vladimír Cupal (nez.). Lavice už dlouho potřebuje odborný zásah. Na svém původním místě byla léta zrakům veřejnosti skrytá. Stála v zadní části neudržovaného parku, kde se na plastice značně vyřádili vandalové. „Dílo nese známky katastrofálního poškození. Kromě chybějících dílů a pomalování je téměř zdevastován antický reliéf,“ popsala zuboženou podobu díla, které patří mezi kulturní památky, Věra Navrátilová z jesenického úřadu. (Danuše Krčová) SaJD 17. 9. 2008
7
Po více než 400 letech otevřou věž Hranicím se podařilo získat peníze z Unie, opraví schodiště Staré radnice Hranice - Vidět hranické historické centrum z ptačí perspektivy mohou zatím jen lidé, kteří si zaplatí vyhlídkové lety. Od příštího léta to bude ale mnohem snazší pro všechny. Zdejší radnice se totiž rozhodla zpřístupnit věž Staré radnice, která byla dosud lidem uzavřená. „Podařilo se nám sehnat dotaci, díky které věž zpřístupníme. Je z ní krásný výhled na město i okolí,“ říká mluvčí hranické radnice Petr Bakovský. Otevření zatím brání technický stav schodiště. „Dřevěné schodiště na ochoz radnice je velmi příkré a jednotlivé schody již nejsou zcela v pořádku. Jakákoliv návštěva zde zavání rizikem úrazu. Vstup nahoru navíc není ve veřejně přístupných prostorách,“ popsal mluvčí. Podle hranického starosty Miroslava Wildnera má už město v rukách technickou dokumentaci nutných stavebních úprav věže, aby ji mohli lidé bezpečně navštěvovat. „Nakonec se nám z evropských fondů podařilo získat také peníze na její otevření. Celkem 2,5 milionu korun nám přišlo na projekt Za krásami Městské památkové zóny v Hranicích. Jeho součástí je kromě vytvoření městské naučné trasy i právě zpřístupnění vyhlídky z věže Staré radnice. Vše by mělo být hotové do konce července příštího roku,“ popsal starosta. Podle hranického historika Jiřího Nebeského se tak podaří zpřístupnit věž ze 16. století vůbec poprvé. „Doposud zdejší schody sloužily jen pro dělníky a člověka, který se staral o údržbu radničních hodin,“ popsal historik, podle kterého bude zpřístupnění věže pro projektanty „oříškem“. „Sám jsem si byl trasu projít a problémem je, že ke vchodu na věž vede složitá cesta. Nejprve se musí projít přes knihovnu, pak přes pavlač a nakonec je třeba zdolat velmi prudké schody,“ popsal historik. O zpřístupnění věže na hranickou Starou radnici se hovoří již několik let. Přípravu nakonec urychlili studenti hranického gymnázia, kteří se svým plánem na otevření vyhlídky nad městem seznámili zdejší zastupitele. (roh) MFD 9. 9. 2008
Hrobku čeká rekonstrukce Kobylá nad Vidnavkou - Dominantu hřbitova v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku čeká proměna. Obec se rozhodla opravit hrobku svobodných pánů ze Skal, kterým obec s pozemky, dvory, zámečkem i sousedními Hukovicemi a Černou Vodou patřila od roku 1800 až do konce druhé světové války. Hrobka svou původní roli kvůli neuváženým zásahům ze sedmdesátých let připomíná minimálně. Oprýskaný brizolit spíš odpuzuje. To chce vedení kobylské radnice změnit. „Hrobka je v zanedbaném stavu, a aby nám nespadla, chceme ji restaurovat,“ uvedla starostka Kobylé nad Vidnavkou Milena Kamená. Starostka zvažuje i možnost, že by nadzemní prostory hrobky mohla obec po její rekonstrukci využívat při pohřbech k pořádání smutečních obřadů. Práce na obnově si vyžádají investici za více jak milion korun. Památkáři ji chtějí vrátit její původní podobu. První práce začnou již za pár dnů. „Opravu musíme kvůli financím rozdělit do několika etap a začneme střechou,“ řekla starostka. Práce si vyžádají sto sedmdesát pět tisíc korun, přičemž obec z havarijního fondu Národního památkového ústavu v Olomouci dostala podporu ve výši sto tisíc korun. (Danuše Krčová) SaJD 4. 9. 2008
Obchvatu stojí v cestě fort Pevnost v Křelově může ovlivnit trasu obchvatu, památkáři kritizují variantu, která vede blíž obci Křelov - Kulturní památka, fort v Křelově, by mohla ovlivnit další vývoj v hledání trasy západního obchvatu Olomouce. Ve hře jsou dvě jeho varianty. Tu kratší a blíž Křelovu i fortu podporují tamní zastupitelé, proti je naopak řada obyvatel obce. Ti bojují za trasu, která povede dál od jejich domů. A současně věří, že jim pomohou památkáři. Ti se totiž staví ke kratší variantě zamítavě. Obchvat Křelova a místní části Břuchotín se řeší už od začátku devadesátých let. Obec celou dobu prosazovala vzdálenější variantu, zastupitelé ale letos na jaře otočili, a jsou pro kratší trasu. Územní plán obce i kraje ovšem počítá s původní, vzdálenější variantou. Krajský úřad proto nyní dává
8
dohromady vyjádření jednotlivých institucí k případné změně trasy. „Většina neměla závažnější připomínky, nesouhlasné stanovisko ale přišlo od památkářů,“ uvedla Hana Mazurová z odboru strategického rozvoje Olomouckého kraje. Památkářům se nelíbí, že silnice má vést v blízkosti fortu v Křelově, který je na seznamu kulturních památek. Tvrdí, že kratší trasa nepříznivě naruší také okolní terén, a navíc pevnost oddělí od obce. „Původní delší varianta je vhodnější, protože vede stejně jako další část západního obchvatu kolem Olomouce za fortovými pevnostmi v Neředíně, na Nové Ulici a ve Slavoníně,“ uvádí památkáři. Jejich zamítavý postoj dává naději lidem z občanského sdružení Život vedle R35, které založili někteří obyvatelé Křelova. Obávají se, že doprava povede blízko jejich domů, vzroste hluk, prašnost a zhorší se životní prostředí. „Věříme, že žádné změny se dělat nebudou, původní varianta zůstane a konečně se začnou připravovat konkrétní kroky k výstavbě obchvatu,“ říká Jana Vyroubalová z občanského sdružení. Tak jednoduché to ale nebude. Krajští úředníci totiž předloží zastupitelům návrh, aby se zabývali případnou změnou územního plánu, který by počítal s kratší trasou obchvatu. „Pravděpodobně se tak stane do konce roku,“ poznamenala Hana Mazurová. „Teprve pokud zastupitelé tento návrh schválí, začne samotný proces projednávání a schvalování územního plánu.“ Vše může trvat několik měsíců i let. Kudy nakonec povede další část západního obchvatu Olomouce a kdy se ho lidé dočkají, tak zatím vůbec není jasné. Na jeho dokončení netrpělivě čekají hlavně Olomoučané, kteří věří, že konečně odvede automobily z města. Kvůli roky trvajícím sporům totiž byla stavba rozdělená na dvě etapy a končí provizorně u hypermarketu Globus. A měření ukazují, že řidiči u něj neodbočí a stále jezdí přes město. (Jana Burešová) MFD 6. 9. 2008
Záchrana je tu. Korunní pevnůstka se začíná měnit Olomouc - Roky chátrající památka Korunní pevnůstka v centru Olomouce se začíná měnit. Tento měsíc se zde naplno rozjedou první záchranné práce - celý areál se vyčistí, úpravy se dočká korunní hradba a prachárna dostane novou střechu. Občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti, které památku letos získalo od města za symbolickou korunu, zde chce vytvořit centrum turistického ruchu, kultury i zábavy. Současně s proměnou Korunní pevnůstky má novou podobu získat i botanická zahrada včetně rozária, které na areál přímo navazují. „Už jsme začali opravovat střechu prachárny. Během dvou týdnů se také pustíme do čištění areálu a úpravy valů, včetně korunní hradby,“ říká předsedkyně sdružení Muzeum olomoucké pevnosti Markéta Záleská. Peníze získala organizace z ministerstva kultury, další prostředky shání z evropských programů a od sponzorů. Památkově chráněný komplex v těsné blízkosti historického jádra Olomouce zatím sloužil jako sklady. Jeho obnova má skončit do čtyř let, kromě vlastního muzea pevnosti a informačního centra by na volném prostranství mohlo vzniknout hřiště pro děti, případně malý amfiteátr pro pořádání historických vojenských a kulturních akcí. „Konkrétní studii a projekt teď připravujeme,“ dodala Záleská. Protože pevnůstka těsně navazuje na botanickou zahradu včetně rozária, vedení města uvažuje, že i to se promění. „Tyto areály jsou spolu provázané, proto chceme, aby se zároveň s připravovanou rekonstrukcí Korunní pevnůstky začalo diskutovat také o podobě a využití rozária,“ poznamenal primátor Martin Novotný. Radní proto rozhodli, že vytvoří pracovní skupinu složenou ze zástupců politických stran a odborníků, kteří se mají budoucí podobou rozária zabývat. „Park tam zůstane i nadále. Budeme ale mimo jiné hledat odpovědi na otázky, zda je možné zpřístupnit jej víc veřejnosti, třeba matkám s dětmi nebo studentům,“ doplnil Novotný. Rozárium jako součást botanické zahrady vzniklo na ploše 3,5 hektaru v 70. letech minulého století. Zahrada poskládaná do pravidelných betonových polí se může pochlubit unikátní sbírkou růží. V expozici jich je 424 druhů, což je srovnatelné množství jako v Botanickém ústavu akademie věd. Diskuse o botanické zahradě a rozária se vedly už v minulosti, odborníci také zpracovali na toto území několik studií. Poslední z nich vznikla před třemi lety. (reš) MFD 5. 9. 2008
Archeologové objevili osadu LOŠTICE - Další pozůstatky po pravěkém osídlení Loštic na Mohelnicku objevili odborníci z Archeologického centra Olomouc. Při pokračování průzkumu na rekonstruovaném náměstí Míru narazili na osadu z mladší doby kamenné spadající do období přibližně 6000 let před naším letopočtem. Letos jde o druhý zajímavý objev při průzkumu loštického náměstí. (rš) MFD 18. 9. 2008
9
Na Helfštýn není vidět, pokácí hektar lesa Týn nad Bečvou - Více než hektar vzrostlých stromů by měl v příštím roce zmizet z těsného okolí hradu Helfštýna. Zástupci Olomouckého kraje totiž tvrdí, že hrad v lesnatém porostu zaniká a ztrácí tak na atraktivitě. O pokácení lesního porostu v okolí Helfštýna rozhodli radní Olomouckého kraje, do jehož majetku tato středověká památka patří. Podle radních důvodem odlesnění je snaha zvýšit atraktivitu hradu. Ochránci přírody to ale označili za hloupý argument. „Silueta hradu zarůstá a ztrácí svou dominantnost v krajině. Důvodem požadavku na odlesnění je snaha o zvýšení atraktivity hradu,“ uvedl mluvčí Olomouckého kraje Tomáš Kocych. Skácena by tak měla být plocha o celkové rozloze 1,41 hektaru. Zásah by se měl dotknout desítky let starých stromů rostoucích podél severní strany hradeb, z nichž převládá habr, lípa, javor, dub, jilm a jasan. Jejich výška se pohybuje v rozmezí od 15 do 30 metrů. Odlesnění v navrhovaném rozsahu má zaručit zachování dlouhodobé viditelnosti na hrad a naopak výhled z památky do širokého okolí. „Pokud má dojít k odkrytí hradu tak, aby byl naplněn požadavek na viditelnost z Moravské brány, bylo při provedených místních šetřeních konstatováno, že je nutné odlesnit vytypované lesní porosty v celém rozsahu,“ vysvětlil postoj krajských radních Kocych. Ochránci přírody jsou ale jiného názoru. „Myslím si, že kácet stromy kvůli zvýšení atraktivity hradu, je dost stupidní důvod. Jedná se přece o náš největší hrad široko daleko, který má tolik superlativ, že odlesnění, mu nemůže přidat na kráse, spíše naopak. Odlesnění může mít význam tak akorát pro majitele soukromých výletních letadel. Tento mohutný hrad je přece natolik dominantní, že nepotřebuje okolí vymítit. K němu si přece lidé vždycky cestu najdou,“ vyjádřil se Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody se sídlem ve Valašském Meziříčí. Hrad má být dominantou Moravské brány Správa hradu Helfštýna přijala informaci o kácení zhruba hektarového zalesněného porostu s rozpaky. „O kácení se mluví už několik let. Vždycky jsme se snažili tento zásah oddálit. Blízkost lesa totiž nepůsobí památce žádnou újmu. Pokud by způsobovala například narušení statiky, to by byla záležitost zcela jiná,“ řekla vedoucí správy hradu Helfštýna Marcela Kleckerová. Podle náměstkyně olomouckého hejtmana Jitky Chalánkové požadavek na kácení stromů, vzešel od starostů obcí z okolí Helfštýna. „Je pro mě obtížné se k tomuto kroku vyjádřit. Jsem samozřejmě odpůrce kácení stromů, ale pokud vím, tak v okolí hradu by se kácení týkalo hlavně náletových dřevin a zásah by nebyl tak razantní. Já ale v tomto případě nehraji žádnou roli. Jde totiž o výkon státní správy,“ uvedla Chalánková, která má na starosti rezort životního prostředí. „O vykácení části lesního porostu usilujeme už delší dobu. Požádali jsme o to společně s dalšími starosty okolních obcí. Věříme, že půjde o citlivý zásah. I u veřejnosti ale panuje dlouhodobý názor, že by se měl hrad opět stát dominantou Moravské brány. V minulosti byl vidět ze širokého okolí daleko víc, teď už úplně mezi stromy zaniká,“ řekl k tomu lipnický starosta Miloslav Přikryl. (Dagmar Rozkošná) OD 22. 9. 2008
Pokuta Floře za stromy. Dva tisíce Olomouc - Za umístění stromů na olomouckém Horním náměstí dostalo Výstaviště Flora pokutu. Podle památkářů porušili zákon, když nerespektovali jejich zamítavé stanovisko. I když Floře hrozila až stotisícová sankce, nakonec zaplatí jen dva tisíce. Patnáct javorů v přenosných nádobách, které se v centru objevily na jaře u příležitosti padesátého výročí květinových výstav Flora, vyvolalo vášnivé debaty, zda zeleň na náměstí patří či ne. Radnice i obyvatelé umístění stromů přivítali, proti se postavili architekti a památkáři. „Správní řízení v této věci skončilo. Došlo k porušení památkového zákona, takže jsme výstavišti udělili pokutu,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče olomouckého magistrátu Vlasta Kauerová. Ředitel Výstaviště Flora Zdeněk Štefka potvrdil, že jim byla vyměřená dvoutisícová sankce. „Přestože je to symbolická částka, tak to považuji za zbytečné. Nechtěli jsme měnit podobu náměstí. Od začátku jsme říkali, že stromy tam budou dočasně a mají sloužit jako pozvánka na naše výstavy. Reakce lidí byly pozitivní.“ I když Flora podle památkářů pochybila, stromy na náměstí ještě chvíli zůstanou. „Netrvali jsme na jejich okamžitém odstranění, to by znamenalo další náklady na stěhování,“ dodala Kauerová s tím, že javory stejně zanedlouho z centra zmizí. Po skončení podzimní etapy Flory, v druhé polovině října, je zahradníci vysadí v Rožňavské ulici. (reš) MFD 30. 9. 2008
10
Soud: Vraťte Cholinskou madonu Vídeň - Ukradená a za hranice propašovaná plastika Cholinské madony se musí vrátit zpět do České republiky a ta za to nemusí platit žádné „výkupné“. Rozhodl o tom Zemský soud ve Vídni, který poslední dva roky řešil spor mezi ministerstvem kultury a vídeňským starožitníkem Alfredem Kolhammerem, v jehož sbírce se vzácná soška po letech od svého zmizení našla. Umělecké dílo se však i přes rozsudek do Česka zřejmě hned tak nevrátí. Je totiž pravděpodobné, že se starožitník proti verdiktu odvolá. Soud vynesl rozsudek minulý týden, informaci o něm přinesl Deník. V celém procesu, v němž právníci ministerstva kultury usilovali o vrácení památky, kterou zloději ukradli před jedenácti lety z kostela v Cholině na Olomoucku, šlo především o to, jestli Česko bude muset za plastiku zaplatit. Kolhammer ji totiž koupil od překupníka a žádal za její vrácení odškodnění. Podle soudu však na něj nemá nárok, sošku totiž koupil za podezřelých okolností. „Soud na základě předložených důkazů a svědectví vychází z nedbalosti Kolhammera při nákupu madony. Z toho vyplývá, že nemá nárok na náhradu tehdejší nákupní ceny,“ řekl včera MF DNES právník Michael Hudec, který Česko u soudu zastupoval. „Soud tedy Kolhammerovi nařizuje, že s vydáním madony do Česka musí souhlasit, což je ta dobrá zpráva,“ dodal Hudec. I přesto ale také zástupce české strany uvažuje o odvolání. „Neuspokojivé totiž je, že soud současně rozhodl, že žádajícímu členskému státu nenáleží podle zákona ani v případě vítězství náhrada soudních nákladů. Proti tomu bych doporučoval se odvolat,“ podotkl právník, který by právě v otázce náhrady výloh rád získal precedentní rozhodnutí. „I pro budoucnost a další kauzy,“ doplnil. Podobný spor totiž rakouská justice řešila vůbec poprvé a podle Hudce je možné, že jde o úplně první takový případ v celé Evropské unii. Pokud se Alfred Kolhammer a případně i česká strana proti rozsudku zemského soudu skutečně odvolají, Cholinská madona zůstane nadále v soudním depozitáři a případ dostanou na stůl soudci Vyššího zemského soudu ve Vídni. Ani jejich rozhodnutí však nemusí být definitivní, konečné slovo by totiž v případě dalšího odvolání měl až rakouský nejvyšší soud. (šot) MFD 30. 9. 2008
Kraj dá 850 tisíc na zabezpečení Trojice OLOMOUC - Olomoucký kraj dá městu Olomouc 850 tisíc korun na zabezpečení barokního sloupu Nejsvětější Trojice. Rozhodli o tom včera krajští zastupitelé. Památku, která je na seznamu UNESCO, v posledních měsících dvakrát poškodili vandalové. Město peníze použije na nákup speciálního kamerového systému. (ČTK) MFD 25. 9. 2008
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HT BaKD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník Bruntálský a Krnovský deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVII. 2008 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
11