Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky

Diplomová práce

Autor:

Bc. Lenka Fialová Finance

Vedoucí práce:

Praha

PhDr. František Jirásek, CSc.

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Klapém dne 20. dubna 2014 Lenka Fialová

Poděkování Chci poděkovat mému vedoucímu práce, panu PhDr. Františku Jiráskovi CSc., za připomínky, důležité rady a především za čas, který mi věnoval. Dále pak chci poděkovat Zemědělskému družstvu Klapý, jmenovitě panu Ottovi Jáhenovi, který mi poskytl cenné informace pro finanční analýzu a také inženýru Luboši Kyzlíkovi za informace o úvěrovém procesu a o hodnocení bonity klienta. Také děkuji rodině za jejich podporu, pomoc a hlavně trpělivost.

Anotace Diplomová práce se zabývá zhodnocením bonity žadatele o úvěr z pohledu banky. Cílem práce je na základě zvolených kritérií a definovaného procesu zhodnotit bonitu žadatele o úvěr z pohledu banky. Práce objasňuje problematiku bankovních úvěrů a hodnocení bonity žadatele o úvěr. Dále práce zahrnuje finanční analýzu Zemědělského družstva Klapý, které se podrobí úvěrovému procesu v bance, jelikož žádá o investiční úvěr na výstavbu bioplynové stanice. Závěrem je celkové zhodnocení bonity Zemědělského družstva Klapý o úvěr z pohledu banky XY. Klíčová slova: bankovní úvěr, úvěrové riziko, bonita klienta, finanční analýza, ukazatel, úvěrový proces, Zemědělské družstvo Klapý, Annotation The thesis evaluates the creditworthiness of loan applicants from the perspective of the bank. The aim of the thesis is based on selected criteria and defined process to evaluate the creditworthiness of loan applicants from the perspective of the bank. The thesis clarifies the issue of bank loans and credit rating of the applicant for credit. The work also covers the financial analysis of the Agricultural Cooperative Klapý undergoing a process of credit at the bank while applying for an investment loan for the construction of biogas plant. Finally overall assessment of the creditworthiness of the Agricultural Cooperatives Klapý a loan is presented from the bank XY view. Key words: bank loan, credit risk, creditworthiness, financial analysis, index, credit process, Agricultural Cooperative Klapý,

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 Zvolené metody zpracování ................................................................................................... 10 1

2

3

Bankovní úvěry ............................................................................................................... 11 1.1

Funkce bankovních úvěru .......................................................................................... 11

1.2

Členění úvěrových obchodů ...................................................................................... 12

1.3

Klasifikace úvěrů ....................................................................................................... 14

1.3.1

Provozní úvěry.................................................................................................... 15

1.3.2

Investiční úvěry .................................................................................................. 17

1.4

Zásady úvěrových obchodů ....................................................................................... 19

1.5

Úvěrové riziko ........................................................................................................... 20

Hodnocení bonity klienta ............................................................................................... 24 2.1

Úvěrová analýza ........................................................................................................ 24

2.2

Rating ......................................................................................................................... 26

2.2.1

Externí rating ...................................................................................................... 27

2.2.2

Interní rating ....................................................................................................... 28

2.3

Scoring ....................................................................................................................... 31

2.4

Rating vs. scoring ...................................................................................................... 31

Finanční analýza ............................................................................................................. 33 3.1

Účetní výkazy ............................................................................................................ 33

3.1.1

Rozvaha .............................................................................................................. 34

3.1.2

Výkaz zisku a ztráty ........................................................................................... 35

3.1.3

Cash flow ............................................................................................................ 36

3.2

Finanční analýza poměrovými ukazateli ................................................................... 37

3.2.1

Ukazatele rentability ........................................................................................... 37

5

3.2.2

Ukazatele likvidity.............................................................................................. 39

3.2.3

Ukazatele zadluženosti ....................................................................................... 43

3.2.4

Ukazatele aktivity ............................................................................................... 45

3.3

Horizontální a vertikální analýza ............................................................................... 46

3.3.1

Horizontální analýza ........................................................................................... 46

3.3.2

Vertikální analýza ............................................................................................... 48

3.4

Bonitní a bankrotní modely ....................................................................................... 49

3.4.1

Bonitní modely ................................................................................................... 49

3.4.2

Bankrotní modely ............................................................................................... 51

3.5

Závěrečné zhodnocení finanční analýzy Zemědělského družstva Klapý v období

2010 - 2012 ........................................................................................................................... 53 4

5

Úvěrový proces v bance.................................................................................................. 55 4.1

Pohovor s klientem .................................................................................................... 55

4.2

Sběr informací ............................................................................................................ 56

4.3

Vyplnění žádosti o úvěr ............................................................................................. 56

4.4

Úvěrová analýza a určení bonity ............................................................................... 57

4.4.1

Kvantitativní stránka .......................................................................................... 58

4.4.2

Kvalitativní stránka ............................................................................................ 61

4.4.3

Scoringové ohodnocení banky XY ..................................................................... 62

4.5

Stanovení ceny a smluvních podmínek úvěru ........................................................... 63

4.6

Podpis úvěrové smlouvy ............................................................................................ 63

4.7

Čerpání úvěru ............................................................................................................. 63

4.8

Monitorování úvěru ................................................................................................... 63

4.9

Splácení úvěru ............................................................................................................ 64

Zhodnocení bonity žadatele o úvěr ............................................................................... 65 5.1

Základní informace o společnosti .............................................................................. 65

6

5.2

Charakteristika společnosti ........................................................................................ 65

5.3

Bioplynová stanice ..................................................................................................... 66

5.4

Zhodnocení bonity Zemědělského družstva Klapý ................................................... 67

Závěr ........................................................................................................................................ 69

7

Úvod Bonita žadatele o úvěr je jednou z nejdůležitějších složek pro poskytnutí úvěru. Cílem práce je na základě zvolených kritérií a definovaného procesu zhodnotit bonitu žadatele o úvěr z pohledu banky. Bankovní úvěry jsou velice používaným produktem všech bank a patří mezi jejich hlavní příjem. Banky veškeré úvěry poskytují za předem stanovenou úrokovou sazbu a poplatky s nimi spojené. Základním principem bank je přerozdělování finančních prostředků od subjektů, které mají prostředků dostatek k subjektům, které mají prostředků nedostatek. Úvěry lze dělit do několika skupin dle způsobu použití. Významné pojmy v úvěrovém procesu jsou úrok, riziko, doba splácení, zajištění a způsob čerpání. Banky by měli při realizaci všech aktivních obchodů dodržovat zásady provázanosti tzv. „Magického trojúhelníku“. Neodmyslitelně je s bankovními úvěry spojeno i úvěrové riziko, se kterým se banky snaží snížit negativní dopady na jejich hospodaření. Každý subjekt, žádající o úvěr, musí projít procesem, který vyhodnotí jeho úvěruschopnost a úvěruhodnost. Na základě vybraných kritérií se banka rozhodne, zda úvěr subjektu poskytne. Banky pro svou analýzu klienta postupují podle procesu, který se nazývá úvěrová analýza. Prvním krokem této analýzy je sběr informací o klientovi, kde pokud jde o právnickou osobu tak jako v případě této diplomové práce, banka potřebuje znát historii hospodaření klienta. Často jsou poskytovány účetní výkazy v období minimálně tří let. Druhá kapitola je především zaměřena na hodnocení bonity klienta, kde nejdůležitějším prvkem celého ohodnocení je úvěrová analýza. Z té se pak pomocí podle zvolené metody hodnocení, ať už externího či interního ratingu nebo scoringu, dozvíme bonitní výsledek. V další kapitole je vysvětlena finanční analýza, která následně bude aplikovaná na Zemědělské družstvo Klapý. K provedení finanční analýzy bude důležité shromáždit historická data, která jsou prvním a zároveň významným krokem, pro vyhodnocení ekonomického zdraví subjektu. Na základě účetních výkazů, jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkazu cash flow bude provedena finanční analýza družstva. Ukazatele používané v diplomové práci v části finanční analýza jsou ukazatele rentability, likvidity, zadluženost a aktivita. Dále jsou v práci použity horizontální a vertikální analýzy aktiv a pasiv, které určují jak poměrně, tak historicky velikost a podíl na vybrané straně rozvahy. Finanční analýza 8

zahrnuje výpočet bankrotního a bonitního modelu, který potvrzuje předchozí dílčí analýzu. Závěrem je pak celkové shrnutí finančního zdraví Zemědělského družstva Klapý. V případové studii, která je detailně popsané v tělu práce, je žadatelem o úvěr Zemědělské družstvo Klapý. Družstvo žádá o investiční úvěr na výstavbu bioplynové stanice v obci Lkáň. Výstavba bioplynové stanice je investice, kterou chce zemědělské družstvo z části hradit vlastními zdroji. Výstavba bioplynové stanice je dalším zdrojem příjmů zemědělského družstva. Na základě úvěrového procesu dle zvoleného postupu bude vyhodnocena bonita žadatele scóringovým modelem, který banka XY na základě dlouholeté spolupráce zvolila právě pro Zemědělské družstvo Klapý. Banka je označena písmeny XY z toho důvodu, že si nepřeje být v diplomové práci zveřejněna. Družstvo je dlouholetým klientem banky XY a ta mu již několikrát poskytla investiční úvěry. Proto i podmínky úvěru, jako je úrok, riziko, doba splácení, zajištění a způsob čerpání, odpovídají dlouholeté spolupráci a bezproblémovému chodu Zemědělského družstva Klapý. Analýzy jsou prováděny objektivně a nezávisle na rozhodnutí banky. Možností jak objektivně ohodnotit družstvo je několik. Připouštím i inherentní riziko, které se týká podnikatelských subjektů v oboru zemědělství, je tedy obtížné předpovídat budoucí vývoj. Zemědělské družstvo má výkony z prodeje jak z živočišné výroby, tak z výroby rostlinné. Je důležité si uvědomit, že produkce je závislá na některých faktorech, například na počasí, které nemůže družstvo nijak ovlivnit. Zhodnotím tedy nezávisle Zemědělské družstvo Klapý, zda je bonitním subjektem pro přijetí investičního úvěru.

9

Zvolené metody zpracování K naplnění cíle diplomové práce byly použity základní metody vypracování. Postup při psaní diplomové práce byl následný. Po nastudování odborné literatury, která se zabývá touto problematikou, jsem učinila hlubší teoretické poznatky. Pro ověření správnosti teoretických závěrů jsem několika odbornými konzultacemi s úvěrovým pracovníkem banky a s vedením Zemědělského družstva Klapý získala praktické informace, které byly pro zpracování této práce nutností. Diplomová práce také obsahuje finanční analýzu, úvěrový proces a zhodnocení bonity žadatele, kde uplatnění praktických poznatků bylo nutností pro sepsání těchto kapitol. Finanční analýza, počítaná ze zdrojových dat z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow, byla prověřením účetních schopností, protože Zemědělské družstvo Klapý nepoužívá nepovinný výkaz cash flow, který jsem musela pro závěry z finanční analýzy dopočítat. Práce obsahuje jak teoretické, tak praktické informace doplněné o vlastní názory a myšlenky, které byly získány právě důkladnou analýzou problematiky zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky.

10

1 Bankovní úvěry Úvěrové obchody představují jednu ze základních činností bank a jsou zařazeny do aktivních obchodů banky. Tyto operace jsou účetně vyobrazeny na straně aktiv v bilanci neboli v rozvaze obchodní banky. Nejrozšířenější z peněžních úvěrů je bankovní úvěr. „Bankovní úvěr jako takový, lze definovat jako časově omezené, úplatné přenechání peněz obchodní bankou jejím klientům k volnému nebo smluvně vázanému použití.“1 Můžeme také říci, že bankovní úvěry jsou úvěry, kdy subjekty s přebytkem finančních prostředků půjčují subjektům, které jich mají nedostatek. Úvěr je poskytnut na určitou dobu a za úrok, který vyjadřuje cenu peněz. Bankovní úvěr vzniká u ekonomických transakcí tím že, věřitel poskytne ať už peníze, zboží, službu, či cenné papíry nebo jiné majetkové hodnoty a dlužník je po určité době začne splácet penězi.

1.1 Funkce bankovních úvěru Bankovní úvěry můžeme rozdělit do dvou základních funkcí. Funkce se dělí podle vlivu na ekonomické prostředí. 1. Makroekonomická funkce 

Emisní funkce úvěru  prostřednictvím bankovních úvěrů jsou peníze uváděny do oběhu a také z oběhu stahovány.



Distribuční funkce úvěru  je spojena s emisní funkcí, a to tak, že úvěr přivádí peníze do oběhu, ale současně přerozděluje volné peněžní prostředky a ty se pak soustřeďují v bankách jako disponibilní uvěrové zdroje.



Kreační funkce úvěru  nebo také funkce multiplikace depozit vyjadřuje, že prostřednictvím bankovního úvěru se z jedné jednotky prvotního depozita vytvoří další jednotky odvozených depozit a ty dále mohou být pak rozděleny a použity jako úvěr.

1

KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Šesté vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2006, 280 s.

ISBN 978-880-7265-099-6, str. 95.

11

2. Mikroekonomická funkce 

Důchodová funkce úvěru  úvěr je chápán jako peněžní příjem či důchod.2

1.2 Členění úvěrových obchodů Za základní a nejvýznamnější členění úvěrových obchodů lze považovat rozdělení na úvěr zbožový a úvěr peněžní. 

Úvěr zbožový  jak už z názvu vyplývá, tento úvěr je poskytován na zboží;  je nejčastěji poskytován výrobci zboží nebo obchodníky se zbožím;  za nejrozšířenější zbožový úvěr se považuje obchodní úvěr, kde v roli věřitele vystupuje ten, kdo zboží prodává, a v roli dlužníka ten, kdo zboží nakupuje;  má zpravidla krátkodobý charakter, nejčastěji 3 až 9 měsíců;  dále se za zbožový úvěr považuje úvěr ve formě prodeje zboží na splátky a také leasing, kde je úvěr v podobě pronájmu.



Úvěr peněžní  je poskytován v hotovostních nebo bezhotovostních penězích;  tento úvěr poskytují nejčastěji obchodní banky;  není podstatné, zda je úvěr splácen penězi nebo zbožím. Bankovní úvěrové obchody se dále zpravidla člení podle následujících hledisek,

ze kterých vyplývá jejich účel: 

Subjekt  subjektem je buď věřitel, nebo dlužník;  věřitel je tedy ten, kdo úvěr poskytuje a dlužníkem ten, kdo úvěr přijímá.

2


ISBN 978-880-7265-099-6.

12



Objekt  vyplývá z účelu, na který je úvěr poskytován;  účelový úvěr je poskytnut tam, kde je stanovený účel použití, u neúčelového úvěru není účel použití uveden.



Zajištění  úvěry mohou být zajištěné, to znamená, že úvěr se zajistí písemnou zárukou pro případ, kdy dlužník není schopen splácet úvěr, který mu byl poskytnut věřitelem. Záruky mohou být: o věcné – např. zástavní právo k nemovitosti či pohledávce apod.; o osobní – např. ručení třetí osobou tzn., že se zavazuje, že v případě platební neschopnosti dlužníka, úvěr splatí;  nezajištěné úvěry mohou být pro věřitele více rizikové než úvěry se zajištěním.



Doba splatnosti  dobu splatnosti úvěrů dělíme do tří období, a to na: 1. krátkodobé úvěry - mají dobu splatnosti do jednoho roku; 2. střednědobé úvěry - jsou s dobou splatnosti 1 – 5 let; 3. dlouhodobé úvěry - přesahují dobu splatnosti 5let.



Metoda jejich poskytování a splácení  metodu poskytování a splácení úvěrů lze rozdělit do dvou rovin: o rovina převážně technická; o rovina převážně ekonomická. V tabulce 1: Poskytování a splácení úvěru, je znázorněná ukázka možností čerpání a

splácení úvěru jak v technické, tak v ekonomické rovině. Technická rovina může zkoumat u čerpání například metody poskytování nebo způsob zajištění, u splácení pak například způsob či pravidelnost. Ekonomická rovina udává členění úvěrů podle výkonosti ekonomického subjektu, například spotřeby nebo výroby.

13

Tabulka 1: Poskytování a splácení úvěru Čerpání

Splácení Technická rovina

jednorázové – postupné

jednorázové – postupné

podmíněné – nepodmíněné

pravidelné – nepravidelné

Ekonomická rovina případové – průběžné

individuální – hromadné

Tvorba: vlastní, zdroj: PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2001, 279 s. ISBN 80-7265-037-8. str. 58.

Případové – poskytované na jednotlivé fáze výrobního procesu. Průběžné – zabezpečující plynulost a návaznost jednotlivých fází výrobního procesu. Individuální – poskytované na konkrétní záměry. Hromadné – poskytované na všeobecné zajištění. 

Měna, ve které je úvěr poskytován  měna může být z hlediska poskytnutí úvěru;  v domácí měně – např. korunová (pokud jsme v ČR);  v cizí měně – devizová.3 Členění bankovních úvěrů podle výše uvedených hledisek představuje pro věřitele

poskytující úvěr určité riziko. Například z hlediska objektu účelovost úvěru poskytuje věřiteli větší jistotu splacení úvěru. Dále pak i při zajištění úvěru zástavou nebo ručením.

1.3 Klasifikace úvěrů Úvěry se rozdělují do skupin a to nejčastěji na úvěry investiční, úvěry provozní, úvěry spotřebitelské, úvěry z kreditních karet a americkou hypotéku. Do investičních úvěrů jsou zařazeny úvěry, které se používají k financování investic do fixního investičního majetku. Do provozních úvěrů jsou pak zařazeny úvěry, které slouží 3


ISBN 978-880-7265-099-6

14

k financování investic do provozního majetku. Spotřebitelské úvěry slouží občanům k financování nákupu spotřebního zboží. Jsou buď účelové, nebo neúčelové. Poskytují je banky, ale i splátkové společnosti. Splácení lze rozložit i do několika let. Úvěry z kreditní karty, kde je stanoven úvěrový rámec čerpání a peněžní prostředky jsou k dispozici okamžitě. U úvěru z kreditní karty není potřeba podávat žádost o každou půjčku. Má revolvingovou formu, což znamená, že úvěr bude znovu obnoven za předpokladu splnění předem dohodnutých podmínek. Platí zde bezúročné období až 55 dnů a to znamená že, klient může splatit úvěr bez úroků. V České republice jsou úrokové sazby u úvěrů z kreditních karet velmi vysoké, pohybují se 15% až 25 % ročně. Americká hypotéka nemá stanovený účel použití. Získané peněžní prostředky se tedy mohou použít na cokoliv. Je výhodná pouze pro osoby, které vlastní nemovitost a jsou ji ochotni dát bance do zástavy. Tato hypotéka patří do skupiny dlouhodobých úvěrů, jelikož doba splácení se pohybuje mezi 15 až 20 lety a je poskytována až do 70% zástavní hodnoty nemovitosti.4 Po stručném vysvětlení jednotlivých typů úvěrů hlouběji rozebírám dva typy, a to úvěr provozní a úvěr investiční. Důvodem je, že Zemědělské družstvo Klapý využívá tyto dva typy nejčastěji. Z 80% využívá investiční úvěry, například na výstavbu chladící haly, silážního žlabu apod. a 20% jsou pak úvěry provozní, poskytované většinou na pohledávky.

1.3.1 Provozní úvěry Provozní úvěry bývají většinou krátkodobé a podniky s jejich pomocí financují běžný nákup, výrobu a prodej produktu nebo běžný provoz. Tyto úvěry můžeme členit z různých hledisek podle: 

Metody poskytování  dělí se na úvěry: a) případové neboli úvěry jednorázové, které jsou posuzovány podle jednotlivých žádostí; b) kontinuální neboli úvěry průběžné, které jsou čerpány a spláceny průběžně podle potřeb a možností dlužníka.

4

PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s.,

2001, 279 s. ISBN 80-7265-037-8.

15



Účel použití  provozní úvěry lze dále rozdělit podle účelu: a) na úvěry účelové, u nichž je jasně stanoveno, na co byly použity, například úvěry na náklady; b) na úvěry neúčelové, u kterých není stanovený účel použití, například kontokorentní úvěr.



Způsob zajištění  zajištění splácení úvěrů rozdělujeme: a) na úvěry zajištěné, ty jsou zajištěné určitou zajišťovací hodnotou, například směnečné úvěry; b) na úvěry kryté, kde návratnost úvěru je zajištěna kvalitou hospodaření dlužníka, například kontokorentní úvěr; c) na úvěry nekryté, které se používají především na úvěrové výpomoci, např. úvěry na mzdy.5

Mezi provozní úvěry patří:

5



směnečné úvěry,



lombardní úvěry,



repo úvěry,



úvěry na zásoby,



úvěry na náklady,



úvěry na pohledávky,



úvěry revolvingové,



úvěry kontokorentní,



ostatní druhy úvěrů (např. úvěrové přísliby a úvěrové výpomoci).6

KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Vydání první. Brno: ComputerPress, a.s., 2005, 148 s. ISBN 80-251-0

882-1. 6


2001, 279 s. ISBN 80-7265-037-8.

16

1.3.2 Investiční úvěry Investiční úvěry slouží k pořízení investičního majetku. Mohou to být investice hmotného, nehmotného nebo finančního charakteru. Do hmotného investičního majetku patří např. stroje, nemovitosti nebo technologie. Za nehmotné se považují investice do know-how a za finanční např. investice do cenných papírů. Mezi investiční úvěry patří následující typy úvěrů: klasické investiční úvěry, hypoteční úvěry, konsolidační a rozvojové úvěry nebo také úvěry konsorciální, syndikátní a komunální.7 Klasické investiční úvěry 

Banky tyto úvěry poskytují na výstavbu nebo pořízení investičních celků. Mohou být poskytnuty například na nákup, rekonstrukci, modernizaci či výstavbu investičních celků nebo pouze na její části.

Hypoteční úvěry 

Považují se za specifickou skupinu investičních úvěrů. Poskytují se na bydlení nebo na podnikání. Jsou spojeny se zástavou nemovitosti až do 100% zástavní hodnoty nemovitosti a dlouhou dobou splatnosti a to 30 i vice let. Hypoteční úvěry jsou poskytovány především na koupi, výstavbu či rekonstrukci nebo modernizaci nemovitosti.

Konsolidační úvěry 

Účelem tohoto úvěru je zachránit dlužníka před úpadkem nebo insolvencí. Může toho dosáhnout třemi různými způsoby a to:  restrukturalizací dříve poskytnutých úvěrů, jedná se o přeměnu krátkodobých a střednědobých úvěrů na úvěry dlouhodobé,  odkupem dříve poskytnutých úvěrů, kde je odkup zpravidla prováděn specializovanou konsolidační bankou,  sekuritizací dříve poskytnutých úvěrů, kde se jedná o přeměnu pohledávek z poskytnutých úvěrů na kapitál dlužníka v podobě akciového kapitálu.

7

KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Vydání první. Brno: ComputerPress, a.s., 2005, 148 s. ISBN 80-251-

0882-1.

17

Rozvojové úvěry 

Tyto úvěry slouží k financování rozvojových investic. V ČR je poskytuje Českomoravská záruční a rozvojová banka například na bydlení, školství, dopravu, kulturu, ale i na prvovýrobu apod.

Konsorciální (syndikátní) úvěry 

Úvěry, na kterých se podílí více bank. Používají se pro objemově velké úvěry. Poskytují se v případě, že banka není samostatně ochotna či schopna peníze půjčit.

Komunální úvěry 

Komunální úvěry neboli úvěry obcím se poskytují na investice do budování, modernizaci, opravu či údržbu obecní infrastruktury. Pro banku jsou tyto úvěry relativně bezpečně, jelikož jsou zajištěny budoucími obecními příjmy.8

Graf 1: Poskytnuté klientské úvěry podle časového hlediska v České republice od 31. 12. 2003 do 30. 09. 2013 v Kč.

2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0

Úvěry celkem

Úvěry krátkodobé (do 1 roku)

Úvěry střednědobé (1-5 let)

Úvěry dlouhodobé (nad 5 let)

Tvorba: vlastní, zdroj:ahttp://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=126 5&p_uka=1%2C2%2C3%2C4&p_strid=ABBAB&p_od=200301&p_do=201309&p_lang=CS&p_format=0&p _decsep=%2C, ze dne 23. 11. 2013. 8


2001, 279 s. ISBN 80-7265-037-8.

18

V tomto grafu je znázorněn vývoj poskytnutých úvěrů v ČR během uplynulých deseti let. Z tohoto grafu vyplývá, že výše poskytnutých úvěrů se neustále zvyšuje. Nejvíce poskytovanými úvěry za celé znázorněné období jsou úvěry dlouhodobé, což jsou úvěry nad 5 let. Ty se od roku 2003 do roku 2013 téměř zpětinásobily. Důvodem byla neustále se snižující úroková sazba za poskytnutí úvěru, což pro klienta znamenalo menší náklady spojené se splácením úvěru. I když se v období krize 2007 až 2008 úroková sazba zvyšovala, přesto výše poskytovaných úvěrů rostla. Dále lze konstatovat, že dalším důvodem mohlo být i zavedení jednodušších podmínek pro jeho získání.

1.4 Zásady úvěrových obchodů Hlavními zásadami při realizaci aktivních obchodů je: 

Rentabilita – porovnání mezi přijatými a vyplacenými úroky nám udává vliv uvěrových obchodů na rentabilitu banky.



Likvidita – banka si vždy musí ponechat tzv. likvidní rezervu, aby mohla kdykoliv uspokojit své klienty.



Bezpečnost – banka před každým poskytnutým úvěrem dělá pečlivou analýzu bonity klienta.9

Obrázek 1: „Magický trojúhelník“

VÝNOS

BEZPEČNOST

LIKVIDITA

Tvorba: vlastní, zdroj: KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Šesté vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2006. 280 s. ISBN 978-880-7265-099-6.

9


ISBN 978-880-7265-099-6.

19

Magický trojúhelník je spojení tří vlastností, které daný instrument obsahuje. Banka se pomocí těchto tří zásad snaží dosahovat rovnováhy a finanční stability. Výraz „magický“ je zde použit z důvodu propojenosti všech tří vlastností a zároveň nemožnosti maximálně naplnit všechny tři vlastnosti. Obsahem tohoto modelu je likvidita, bezpečnost a rentabilita. Likvidita je pojem vyjadřující schopnost směny instrumentu na hotovostní peníze. Například banky nemohou veškeré finanční prostředky vložit do jednoho bankovního produktu. Pokud by takováto situace nastala, tak vliv například úvěrového rizika by zde byl obrovský. Navíc by takovéto jednání bylo v rozporu s úvěrovou angažovaností. Bezpečnost je pojem vyjadřující averzi rizika daného subjektu. Vlastnosti jednotlivých instrumentů se výrazně liší. Pokud například banka poskytne klientovy hypoteční úvěr, požaduje, aby klient poskytl kolaterál. V české bankovní praxi se úvěr půjčuje jen do výše 70% například při hypotečním úvěru, zajištěného nemovitostí. Zbývající procento si banka ponechává jako rezervu pro případ, že trh s nemovitostmi začne klesat, tedy ztrácet na hodnotě. Propojenost bezpečnosti a likvidity je velká. Vezměme si například investiční úvěr zajištěný směnkou, která nemá aval. Takovéto ručení, které je pouze na jednoho dlužníka, není příliš bezpečné. Při odkupu této směnky je potřeba dohledat takového zájemce, který má stejnou averzi k riziku jako subjekt, které peníze půjčil. Rentabilita neboli výnosnost je pojem vyjadřující procentuální poměr k výnosu daného instrumentu. Každý subjekt požaduje, aby rentabilita každého instrumentu byla co nejvyšší. Vztah mezi rentabilitou a bezpečností je opět významný. Pokud má daný instrument vysoké riziko, platí zde také vysoký potenciál výnosu. A opačně, nízká rentabilita platí při nízkém riziku, tento model potvrzuje. Ideálním instrumentem by byl produkt, který by měl nejvyšší rentabilitu, nejvyšší likviditu a zároveň nejvyšší bezpečnost. Neexistuje instrument, který by tyto vlastnosti naplňoval, proto tento výstižný název „magický trojúhelník“, který nikdy nedosáhne maxima na všech svých vrcholů.

1.5 Úvěrové riziko S bankovními úvěry je neodmyslitelně spojeno úvěrové riziko. Banka se snaží toto riziko určitým způsobem řídit, předcházet mu a v případě jeho výskytu snížit negativní dopady do hospodaření. 20

„Úvěrové riziko je definováno jako riziko ztráty banky vyplývající ze selhání smluvní strany (klienta) tím, že nedostojí svým závazkům podle podmínek smlouvy na základě, které se banka stala věřitelem smluvní strany (klienta).“10 Úvěrové riziko je historicky nejstarším bankovním rizikem. Také se považuje za jedno z nejvýznamnějších rizik. Je to riziko ztráty, kterou banka utrpí v případě, že dlužník nebude schopný dostat svým závazkům. Tomuto riziku se není možné zcela vyhnout. Pokud chce banka dosáhnout určitého zisku, musí podstoupit určitou míru rizika. Příčiny vzniku úvěrového rizika lze rozdělit na interní a externí. Interní příčiny vzniku úvěrového rizika jsou příčiny, které závisí na rozhodnutí banky. Externí příčiny pak závisí na vývoji ekonomiky nebo na politické situaci země. Úvěrové riziko je potřeba nějakým způsobem řídit, proto jsou dány úvěrové postupy, při jejichž podcenění či vyloučení může dojít až ke ztrátě z úvěrového obchodu. Řízení úvěrového rizika představuje postup, který má několik kroků: 1) Identifikace úvěrového rizika 

Proces, při kterém banka musí zajistit rozpoznávání úvěrového rizika (s kterými bankovními produkty je riziko spojeno). Může být: a) riziko klienta – klient nebude schopen dostát svým závazkům vůči bance b) riziko země – klienti například ekonomické subjekty nebudou schopni dostát svým závazkům v zahraničí c) riziko koncentrace – banka se vystavuje riziku, jelikož soustřeďuje úvěry do jednoho typu klientů.

2) Měření úvěrového rizika 

Úvěrové riziko se měří z toho důvodu, aby banka minimalizovala ztrátu. Od tohoto měření se pak odvíjí např. výše úrokové sazby, způsob zajištění nebo také tvorba rezerv. Výsledkem procesu měření úvěrového rizika je zjištění bonity klienta a zařazení úvěrového obchodu do ratingové kategorie.

10

KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha: C. H. Beck, 2006, 339s. ISBN 80-7179-381-7,

str. 73.

21

3) Zajištění úvěrového rizika 

Důležitým krokem u úvěrového rizika je zajištění, které kompenzuje možnou ztrátu banky. Zajištění se provádí: a) majetkem klienta, b) třetí osobou.



Účelem zajištění je pro banku i tvorba rezerv či opravných položek.

4) Sledování úvěrového rizika 

Posledním krokem u úvěrových postupů je sledování uvěrového rizika. Jejímž cílem je monitorovat vývoj úvěrových obchodů. Banka se při sledování úvěrového rizika zabývá například dodržováním splátkového kalendáře nebo vývojem makroekonomických faktoru.11

K dalším nástrojům pro řízení úvěrového rizika patří úvěrové limity. Úvěrové limity si banka určuje sama v rámci svých interních předpisů. Schvaluje je vrcholové vedení banky. Při jejich dodržování se banka nevystavuje nadměrnému úvěrovému riziku. I když se v bankách vyskytují rozdílné typy limitů, obecně jsou uplatňovány tyto: 1) Limity pro jednotlivé klienty či skupiny 

stanovené na základě úvěrové angažovanosti.

2) Limity pro odvětví 

stanovené na základě výsledků vlastních odvětvových analýz nebo analýz ratingových agentur.

3) Limity pro země 

stanovené na základě vlastního ratingu nebo ratingu externích ratingových agentur.

11

VALOVÁ, I. Řízení rizik podle Basel II: se specifickým zaměřením na interní rating v rámci úvěrového rizika.

1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 978-802-1054-103.

22

Při dodržování úvěrových limitů banka diverzifikuje úvěrové riziko. To znamená, že pokud nastane problém u jednoho typu dlužníků, nebude mít negativní vliv na ostatní dlužníky.12 Hlavní úvěrovou politikou banky je při poskytnutí úvěru návratnost a výnosnost. Návratnost úvěru je spojena se schopností dlužníka splatit úvěr v celé výši i s úroky ve stanovené lhůtě, a výnosnost úvěru souvisí s výší čistého úrokového výnosu z poskytnutého úvěru. Aby byly tyto dva principy naplněny, musí banka vypracovat soubor metod a zásad, které pracovníci banky budou při poskytování úvěru akceptovat.

12

KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha: C. H. Beck, 2006, 339s. ISBN 80-7179-381-7.

23

2 Hodnocení bonity klienta „Bonitou klienta se rozumí souhrnné označení pro kvalitu právních, finančních a ekonomických charakteristik klienta, které jsou důležitými indikátory jeho schopnosti a ochoty splnit závazek vůči bance.“13 Hodnocení bonity klienta je důležité pro každou banku. Je to z důvodu, aby minimalizovala úvěrové riziko, které plyne z jejich obchodů. Banky hodnotí klienty s pomocí nástrojů finanční analýzy. Od bonity klienta se pak odvíjí úrokové sazby poskytnutého úvěru. K tomu, aby banka ohodnotila bonitu, je třeba úvěrová analýza, v rámci které se podrobně analyzují nejrůznější aspekty úvěrového rizika. Ta se provádí jak před schválením, tak i v rámci procesu monitorování. Základním cílem pro hodnocení bonity klienta je zhodnotit bonitu klienta rychle a operativně i s případnými změnami v určitém časovém úseku. Dále je důležité rychle a včas identifikovat hlediska a faktory úvěrového rizika. Banky používají k ohodnocení bonity klienta systém, který je založen na soustavě kritérií, jejímž se prověřuje bonita každého klienta. Do hodnotících kritérií patří především finanční situace klienta a její vývoj, trh, na kterém klient působí a jeho postavení na něm, dále také kvalita managementu a informací získaných od klienta. Pro banku je důležitý i obor, ve kterém klient podniká nebo ceny vstupů a ceny výstupů, jeho odběratelé či bariéry vstupu na trh.14

2.1 Úvěrová analýza Každá banka má vypracovaný systém řízení úvěrového rizika, jehož součástí je úvěrová analýza. Úvěrová analýza je proces, který určuje bonitu klienta a je hlavním nástrojem, ze kterého vychází interní rating. V rámci této analýzy využívají bankovní subjekty určité metodické postupy, jako je např. scoring. Cílem úvěrové analýzy je posoudit schopnost klienta v budoucnu splácet poskytnutý úvěr vůči bance. Banka se při špatném rozhodování o poskytnutí úvěru může dopustit toho, že poskytne úvěr klientovi, který ho nebude schopen splácet, nebo naopak odmítne klienta, který by byl úvěr schopen splácet. Při špatném rozhodnutí se pak dopustí chyby a obchod se stane ztrátovým. 13

KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha: C. H. Beck, 2006, 339s. ISBN 80-7179-381-7,

str. 75. 14

ČERNOHORSKÝ, J. a P. TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-

3669-3.

24

Úvěrová analýza se dělí na úvěry poskytované podnikům, což jsou komerční úvěry. Úvěry poskytované fyzickým osobám jsou spotřební úvěry. Cílem diplomové práce je zhodnocení bonity klienta z pohledu banky, a protože analyzovaný klient je zemědělské družstvo, proto se zaměřím pouze na komerční úvěry. Úvěrová analýza vychází z tak zvaného Csf Credit. Název je odvozen z pěti anglických slov: character, capacity, capital, conditions, colleteral, které jsou v českém překladu: charakter, kapacita, kapitál, podmínky a zajištění. Jednotlivé složky analýzy popisují: 1) Charakter – je důležitý pro posouzení důvěryhodnosti klienta v uvěrovém vztahu a zda klient bude schopen splácet svůj závazek bance. 2) Kapacita – zda má klient dostatek zdrojů ke splácení jak jistiny, tak úroků. 3) Kapitál – hodnotí se především finanční a majetková situace klienta, dále i jeho postavení na trhu. 4) Podmínky – stanovení ekonomických podmínek například změna výše úrokových sazeb. 5) Zajištění – důležité je posouzení kvalitního zajištění úvěru.15 Banka při úvěrové analýze vychází z informací, které získá od klienta. Informace se týkají minulého vývoje a jsou to především účetní výkazy. Dále jsou to informace, které se tykají budoucích plánů klienta. Banka všeobecně považuje za nejdůležitější oblasti úvěrové analýzy:

15



analýzu vnějšího a vnitřního prostředí firmy;



dosavadní zkušenosti s klientem;



finanční analýzu firmy;



budoucí vývoj firmy;

ČERNOHORSKÝ, J. a P. TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-

3669-3.

25

V praxi je možné se setkat s dvěma základními systémy úvěrových analýz: 1. První systém je založen na posuzování, kde se do značné míry spoléhá na zkušenosti úvěrového pracovníka, který je schopen na základě získaných informací o klientovi posoudit schopnost splatit poskytnutý úvěr. 2. Druhý systém ohodnocení je tzv. Creditscoring. Creditscoring je metoda, která je založena na analýze historických statistických dat. Tato data vypovídají o chování a možnostech určitého druhu klientů. Vstupem jsou informace o žadateli o úvěr, výstupem pak bodové ohodnocení, které určuje, s jakou pravděpodobností splatí požadovaný úvěr. S úvěrovou analýzou je důležité stanovit rating klienta a dále pak zařadit do příslušné rizikové kategorie. Každá kategorie má přiřazenou určitou váhu, která vyjadřuje pravděpodobnost defaultu16 klienta během jednoho roku. Ta pak rozhoduje o výši kapitálu, který v případě poskytnutí úvěru musí banka držet vzhledem k rizikovosti klienta.

2.2 Rating „Rating je nezávislé hodnocení, jehož cílem je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je tento subjekt schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým platným závazkům.“17 Rating je proces, který stanový pomocí pevně dané stupnice hodnocení bonity klienta. Je poskytován uživatelům ve formě souhrnných nebo dílčích analýz. Může také sloužit jako návod pro zlepšení činnosti subjektu. Ratingem se hlavně hodnotí rizikovost investovaných prostředků do daného subjektu. Podle toho, kdo ratingové hodnocení provádí, můžeme rozlišit dva základní druhy ratingu:

16 17



externí rating,



interní rating.

Default v českém překladu znamená okamžik, ve kterém dochází k nezaplacení splatného závazku. VINŠ, P. Rating. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. ISBN 80-717-9807-X, str. 1.

26

2.2.1 Externí rating Externí rating je nezávislé hodnocení, které provádějí externí ratingové agentury. Cílem externího ratingu je na základě komplexního rozboru veškerých rizik, ohodnotit schopnost subjektu plnit své splatné zakázky. Dále zkoumá dostupnost zdrojů a snaží se odhadnout vývoj subjektu do budoucna. K tomu, aby se externí rating uskutečnil, jsou zapotřebí ratingové agentury, které ho provádí na základě vlastních postupů. Výsledek hodnocení se tedy může u jednotlivých agentur lišit. Existuje

celá

řada

ratingových

agentur.

Mezi

nejznámější

patří

Moody´sInvestorsService, Standard & Poor´s nebo FitchRatings . První dvě mají okolo 40% tržní podíl. U externího ratingu je závěrečným výstupem ratingová známka, která vypovídá o tom, do jaké rizikové třídy zkoumaný subjekt patří. Ratingová známka ohodnocení se většinou značí prvními písmeny abecedy. Každá agentura má svůj žebříček ratingových známek. Ratingová známka vyjadřuje velikost bonity dlužníka.18 Obrázek 2: Ratingové ohodnocení

Zdroj:http://www.emeraldinsight.com/content_images/fig/2940100202016.png dne 17. 3. 2014. 18

VINŠ, P. Rating. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. ISBN 80-717-9807-X.

27

V zájmu každého věřitele je získat půjčené prostředky zpět. Ratingové agentury hodnotí klienty na základě stupně rizika. Ratingová známka je závěrem z analýz, které tyto agentury provádějí. Proto každého věřitele zajímá stupeň rizika dlužníka. Platí zde ovšem zásada, že čím větší výnos, tím větší riziko. 

Lowest risk – nejnižší stupeň rizika (prvotřídní subjekt);



Very low risk – velmi nízké riziko (velmi kvalitní subjekt);



Low risk – nízké riziko (nadprůměrný subjekt);



Probable – riziko se stabilitou ale s možnými problémy v budoucnu (středně rizikový subjekt);



High risk – nejistá až problematická úroveň rizika (spekulativní subjekt);



Default – vysoká míra nedodržování svých závazků či neschopnost splácet (podprůměrný až vysoce rizikový subjekt);19 V České republice byla založena první ratingová agentura v roce 1998 a nazývá se

CRA Rating Agency, a.s. Tato ratingová agentura se zabývá hodnocením hospodářské a bonity a stability podniků, měst a finančních institucí. Hlavním produktem agentury je CRA Rating, který zahrnuje komplexní analýzu veškerých rizik hodnoceného podniku. I zde je cílem vyhodnotit schopnost subjektu dostát svým závazků. Mezi její klienty patří například Sazka, a. s.

2.2.2 Interní rating Interní rating je hodnocení, které provádějí bankovní subjekty za pomoci interních ratingových modelů. Cílem je zjistit, zda je potencionální klient banky schopen dostát svým závazkům včas a v plné výši. V bankách má interní rating při řízení rizik specifický účel. Je totiž používán při stanovení výše kapitálových požadavků k úvěrovému riziku. Pokud chce banka provést interní rating a ohodnotit klienta, potřebuje k tomu přesné a pravdivé informace o klientovi. Rozsah informací závisí na konstrukci ratingového modelu pro určitý druh subjektu a požadavcích regulátora na model. Od poskytnutých informací o klientovi přes výsledek interního ratingu a kapitálového požadavku se odvíjí cena úvěru i s úrokovou

19



28

sazbou. Pro hodnocení klientů existují různé druhy systémů, které banky využívají v různých oblastech své činnosti například: 

Behaviorální systém ohodnocení – zde se hodnotí úvěruschopnost klienta, který již je klientem dané banky a má o něm dostatek údajů.



Aplikačně-transakční systém – tento systém se používá pro nové klienty, kteří nemají historické údaje u banky.20 Za volbou konkrétní metody při měření svých rizik má management mateřské

společnosti příslušné banky. Banky při tvorbě ratingových modelů spolupracují s národním regulátorem. S ním konzultují a řeší nedostatky týkající se modelu. Všechny modely jsou pravidelně kontrolovány a zpětně testovány. Banky mají pro výsledek interního ratingu stanovenou ratingovou škálu, do které se pak zařadí. Ratingová škála se většinou označuje čísly s tím, že nejnižší číslo označuje nejkvalitnějšího klienta. Dále se interní rating může značit písmeny, které vyjadřují například typ klienta. Klient může být: retailový21, korporátní22 nebo SME23. Interní rating se také provádí pro jednotlivé produkty podniků nebo pro druh interního ratingového modelu, který banka na klienta aplikovala. Než bance vyjde výsledek interního ratingu klienta, musí si vybrat, zda interní rating stanoví pomocí vlastního ratingového modelu, odvozením od jiného subjektu, expertním odhadem nebo jiným způsobem. Interní rating stanovený pomocí vlastního ratingového modelu banky má několik úrovní, které jsou vysvětleny v následující tabulce.

20


1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 978-802-1054-103. 21

Retailový klient znamená v českém překladu, že jde o klienta s velkým počtem relativně malých operací.

22

Korporátní klient znamená v českém překladu, že jde o klienta s malým počtem objemově velkých operací.

23

SME znamená v českém překladu malé a střední podniky. Jehož definice je upravena Nařízením Komise (ES)

č. 70/2001 se změnou 364/2004 Sb. v Příloze 1.

29

Tabulka 2: Úrovně hodnocení interního ratingu pomocí vlastního ratingového modelu. Úroveň

Název výsledku interního

hodnocení

ratingu podle úrovně hodnocení

Hard facts

Hard facts rating

Soft facts

Soft facts rating

Výsledek kvantitativní části ratingového modelu. Výsledek kvalitativní části ratingového modelu.

Stand-alone rating (základní

Hf + Sf

Výsledek

Výsledek kvantitativní a kvalitativní části ratingového modelu.

rating)

Výsledek kvantitativní a kvalitativní Hf + Sf

Obligator rating (primární

+ korekce A a B

rating)

části ratingového modelu po zohlednění části korekcí a dalších případných korekcí.

Tvorba: vlastní, zdroj: VALOVÁ, I. Řízení rizik podle Basel II: se specifickým zaměřením na interní rating v rámci úvěrového rizika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 978-802-1054-103.

1. Hard facts 

má rozhodující vliv na výsledné interní ohodnocení. Zde má banka za úkol nadefinovat sérii finančních ukazatelů. Jsou to především ukazatelé finanční analýzy podniku, které vychází z finančních výkazů hodnoceného subjektu.

2. Soft facts 

banka zde zjišťuje kvalitu managementu, postavení na trhu, odběratelskododavatelské vztahy, kvalitu účetnictví či vztahy mezi bankou a klientem.

3. Korekce 

korekce A – jsou negativní faktory, které odrážejí makroekonomické prostředí země, v němž se podnikatelský subjekt pohybuje;



korekce B – jsou pozitivní faktory, které mají za úkol zohlednit příznivé efekty.24

24



30

2.3 Scoring Scoring nebo také jinak řečeno bodování je zjednodušený bodovací systém, který se snaží ohodnotit bonitu klienta pomocí řady numerických nástrojů a statistických metod. Tato metoda představuje velmi jednoduchý a časově nenáročný mechanismus hodnocení. Body získává subjekt z hodnocení jak kvantitativní, tak z kvalitativní stránky. Cílem scoringu je určit, jaká je pravděpodobnost rizika, že klient úvěr nesplatí. Hlavním úkolem je rozpoznat špatné a dobré úvěry. Scoring se zabývá především minulými výsledky hospodaření společnosti. V rámci řízení rizika pak banky pracují se scoringovými modely a posuzují tak úvěrovou bonitu klienta. Na scoring lze nahlížet jako na rychlý test finančního zdraví hodnoceného subjektu. Scoringové modely si každá banka vytváří sama. Podle nich pak uděluje klientům skóre, které určuje dobrou nebo špatnou úvěruschopnost. Například banky udělují body při poskytnutí hypotečního úvěru tak, že zkoumají věk, výši platu, vlastnictví majetku, apod. Banky mají na přidělování bodů vytvořenou tabulku, do které dosadí získané informace od klienta a následně jim vyjde počet bodů. Ten je pak výsledkem a rozhodnutím pro banku, zda úvěr poskytne či zamítne.25

2.4 Rating vs. scoring Rating (externí rating) i scoring jsou postupy pro hodnocení bonity daného subjektu. Obě tyto metody se snaží ohodnotit schopnost subjektu plnit své platné závazky. U scoringu se pracuje s informacemi z minulosti, které poskytne hodnocený subjekt. Způsob hodnocení je kvantitativní a výsledek je výpočtem z počítače a provádí ho jeden analytik. Doba trvání je zhruba do týdne s minimálním poplatkem. Používá se na obchody krátkodobého charakteru. Dá se říci, že uvedené hlavní parametry scoringu jsou totožné s interním ratingem. U externího ratingu se zkoumají dostupná data a je zde snaha odhadnout pohled do budoucnosti. Tato data poskytuje také hodnocený subjekt nebo jsou brána z externích zdrojů. Zde se využívá analýza s převahou kvalitativních faktorů, kterou provádí ratingový tým a ratingová známka se uděluje na základě rozhodnutí ratingového výboru. Doba hodnocení je 1 až 2 měsíce a cena za provedení se pohybuje řádově ve statisících Kč. Využívá se pro dlouhodobé kontrakty.

25

VINŠ, P. Rating. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. ISBN 80-717-9807-X.

31

Z těchto poznatků se dá tedy vyvodit, že scoring či interní rating je ve srovnání s externím ratingem jednoduší a časové méně náročný systém pro hodnocení bonity klienta. Musíme však zmínit i to, že díky těmto skutečnostem, jsou specifika či výsledky hodnoceného subjektu hodnotově omezeny. Scoring i interní rating má v bance své opodstatnění, protože ho můžeme brát jako rychlý test finančního zdraví hodnoceného subjektu.

32

3 Finanční analýza „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, které jsou obsaženy především v účetních výkazech.“26 Lze ji chápat jako soubor činností, jejichž cílem je zjistit a vyhodnotit finanční situaci podniku. Finanční analýza vypovídá o finančním zdraví podniku. Finanční analýza se sestavuje za určitý časový interval a zahrnuje v sobě hodnocení podniku, jak v minulosti, tak přítomnosti a předpovídá i budoucí finanční vývoj podniku. Po vysvětlení a rozboru účetních výkazů se v této kapitole zaměřím na finanční analýzu poměrovými ukazateli, horizontální a vertikální analýzu a bonitní a bankrotní modely. Finanční analýza je provedena na Zemědělském družstvu Klapý, které mi pro tuto část mé diplomové práci poskytlo účetní výkazy za období 2010 až 2012.27 Jelikož družstvo nesestavuje výkaz cash flow, bylo nutné výkaz sestavit. Na základě získaných dat z výkazu zisků a ztrát a rozvahy jsem sestavila pomocí účetního programu Petr Schuster výkaz cash flow za roky 2010 až 2012. Při počítání bonitního modelu Kralickův Quicktestu, ve kterém je součásti vzorce výsledku provozního cash flow bylo sestavení výkazu nutností.

3.1 Účetní výkazy Proto, aby byla finanční analýza úspěšná je zapotřebí použít kvalitní, ale zároveň také komplexní vstupní informace. Podstata finanční analýzy spočívá ve finančním zdraví firmy, to znamená jaká je finanční situace firmy (podniku) k určitému datu, a dále je důležité vytvořit základ pro finanční plán. Základem pro finanční analýzu firmy jsou účetní výkazy, které se dělí na účetní výkazy finanční a účetní výkazy vnitropodnikové. Vnitropodnikové účetní výkazy vycházejí z vnitřních potřeb každé firmy a vedou ke zpřesnění výsledků finanční analýzy. Informace poskytnuté z těchto účetních výkazů umožňují eliminovat riziko odchylky od skutečnosti pomocí časových řad. Finanční účetní výkazy poskytují informace externím uživatelům. Dávají přehled o struktuře a stavu majetku, peněžních tocích, zdrojích krytí a také o tvorbě a užití výsledků hospodaření. Tyto informace je firma povinna zveřejňovat jedenkrát ročně.

26

RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120

s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 9. 27

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl?subjektId=isor%3a402355&klic=std18x

33

Abychom mohli úspěšně začít provádět finanční analýzu, jsou k tomu důležité tyto základní účetní výkazy: 

rozvaha,



výkaz zisků a ztrát,



výkaz cash flow (výkaz o peněžních prostředcích).28

3.1.1 Rozvaha Rozvaha patří mezi účetní výkazy a zachycuje bilanční stav aktiv a pasiv k určitému datu. Sestavuje se většinou k poslednímu dni každého roku. Rozvahou získáme věrný obraz v oblastech, jako jsou majetková situace podniku, zdroje financování a finanční situace podniku. Dá se říci, že v rozvaze je shromážděno největší množství informací, které nám dávají možnost dozvědět se o podniku celou řadu informací. Na levé straně rozvahy nalezneme aktiva jinak také řečeno majetek firmy. Do struktury strany aktiv v rozvaze patří: 1. Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 2. Dlouhodobý majetek a) Hmotný b) Nehmotný c) Finanční investice 3. Krátkodobý majetek a) Zásoby b) Dlouhodobé pohledávky c) Krátkodobé pohledávky d) Finanční majetek 4. Ostatní aktiva 28


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

34

Na protější straně aktiv, tedy na pravé straně jsou pasiva. Ty představují kapitál, že kterého je majetek podniku financován. Strana pasiv je členěna z hlediska vlastnictví zdrojů a je tedy rozdělena do kategorie: vlastní kapitál, cizí kapitál a ostatní pasiva. Za vlastní kapitál se považují peněžní i nepeněžní vklady společníků firmy. Cizí kapitál je dluhem společnosti a musí být uhrazen v určitém časovém horizontu. Do struktury strany pasiv v rozvaze patří: 1. Vlastní kapitál a) Základní kapitál b) Fondy kapitálové c) Fondy vytvořené ze zisku d) Výsledek hospodaření minulých let e) Výsledek hospodaření běžného období 2. Cizí zdroje a) Rezervy b) Dlouhodobé závazky c) Krátkodobé závazky d) Bankovní úvěry a výpomoci 3. Ostatní pasiva29 Rozvaha neboli bilance vychází ze základního pravidla rovnosti, které potvrzuje správnost sestavení tohoto účetního výkazu. Proto tedy vždy v rozvaze platí vzorec:

aktiva = pasiva

3.1.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty je účetní výkaz, který zachycuje pohyb nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za určité časové období. Výnosy se především tvoří z tržeb za zboží a 29


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

35

služby, náklady jsou pak vyjádřeny ve spotřebě. Výsledkem rozdílu mezi výnosy a náklady je buď zisk, nebo ztráta. Pokud náklady převyšují výnosy, tak jedná se o ztrátu. V opačném případě, kdy výnosy převyšují náklady, jde o zisk. Výnosy s náklady a zisk nebo ztrátu můžeme samostatně rozdělit do skupin podle činnosti. Základním rozdělením je provozní činnost, tedy hlavní činnost podniku, finanční činnost, která se týká hospodaření podniku s kapitálem, a mimořádná činnost, která se v podniku se objevuje nahodile.30

3.1.3 Cash flow Cash flow, jinak řečeno výkaz o peněžních tocích vyjadřuje skutečné peníze, které má podnik k dispozici. Skutečnými penězi se myslí rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji. Každý podnik se snaží mít takové množství finančních prostředků, které bude v daný čas potřebovat, aby zajistil stabilní chod podniku. Jako se sestavuje výkaz zisků a ztrát, tak se sestavuje výkaz o cash flow. Ten se vypočítá dvěma způsoby: a) Přímo  cash flow se vypočte jako rozdíl mezi náklady, které jsou současně peněžními výdaji a výnosy, které jsou také peněžními příjmy.

b) Nepřímo  je obvyklejší způsob, kdy se k hospodářskému výsledku (čistému zisku nebo ztrátě) přičtou příjmy, které nebyly výnosy, jako například přijatá půjčka a náklady, které nebyly výdaji, jako například neuhrazená přijatá faktura. Dále se odečtou výnosy, které nebyly příjmy, například neuhrazená faktura, a výdaje, které nebyly náklady, například nakoupené, ale neprodané zásoby. Příliš vysoká hodnota cash flow vede k neefektivnímu nakládání s finančními prostředky a podniku nepřináší žádné příjmy. Naopak nízká hodnota cash flow neposkytuje dostatečnou rezervu pro krytí nahodilých výdajů.31

30

TYLL, L. Naučte se rozumět finančním výkazům. Praha 5: Nakladatelství FORUM, s. r. o., 2013, 184s. ISBN

978-80-904803-5-3. 31

TYLL, L. Naučte se rozumět finančním výkazům. Praha 5: Nakladatelství FORUM, s. r. o., 2013, 184s. ISBN

978-80-904803-5-3.

36

Všechny účetní výkazy mají předepsanou formu vyhotovení, takže je všechny firmy sestavují stejným způsobem.

3.2 Finanční analýza poměrovými ukazateli Základním nástrojem finanční analýzy jsou poměrové ukazatele. Poměrový ukazatel se dá vypočítat jako poměr účetních položek základních účetních výkazů k jiné položce. Pro finanční analýzu se používají tyto základní ukazatele: 

ukazatele rentability,



ukazatele likvidity,



ukazatele zadluženosti,



ukazatele aktivity.

3.2.1 Ukazatele rentability Rentabilita nebo také výnosnost je schopnost podniku dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu a je klíčem pro každého podnikatele, ale i investora. Ukazatele rentability hodnotí hospodaření podniku. Pro výpočet rentability je důležité vybrat ukazatele, kterými je například vlastní kapitál nebo aktiva. Měřením rentability vlastního kapitálu chceme vyjádřit výnosnost vloženého kapitálu. Výsledek vyjde v procentech a udává, nám kolik korun zisku připadne na jednu korunu vlastního kapitálu. Rentabilita vlastního kapitálu zkráceně ROE (return on equity).32

32


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

37

Příklad 1: Rentabilita vlastního kapitálu Zemědělského družstva Klapý.

Rentabilita vlastního kapitálu 20% 14%

15% 10%

6%

5% 0%

-5%

-5% -10% 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

V roce 2010 vyšla rentabilita vlastního kapitálu Zemědělského družstva Klapý v záporné hodnotě, jelikož družstvo bylo ve ztrátě. Další dva roky pak družstvo vykazuje zisk. Vlastní kapitál se pak podle účetních výkazů každý rok neustále zvyšuje. Další ukazatel, který je běžně využíván mezi ukazateli rentability, je rentabilita tržeb. Ten nám udává, jaký je poměř zisku z celkových tržeb. I tento výsledek nám vyjde v procentech a označuje se písmeny ROS (return on sales).33

33


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

38

Příklad 2: Rentabilita tržeb Zemědělského družstva Klapý.

Rentabilita tržeb 19%

20% 15%

11%

10% 5% 0% -5%

-9%

-10% 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Taktéž u rentability tržeb vyšla v roce 2010 záporná hodnota. Nárůst tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb v roce 2011 vzrostl oproti roku 2010 o polovinu. V roce 2011, v porovnání s rokem 2012, vzrostl zisk více než jedenkrát. Důvodem nižšího zisku v roce 2012 byla vyšší výkonová spotřeba. Zisk se u obou ukazatelů rentability vypočítá jako součet hospodářského výsledku před zdaněním a nákladových úroků.

3.2.2 Ukazatele likvidity Likvidita je schopnost dostát svým závazkům. Například likvidita podniku vyjadřuje schopnost podniku uhradit své platební závazky. Ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno platit, k tomu co je potřeba zaplatit. Používají se zpravidla tři základní ukazatele: 1. Okamžitá likvidita  do okamžité likvidity vstupují nejlikvidnější položky z rozvahy, jako jsou například peníze na běžném účtu či v pokladně, ale také cenné papíry nebo šeky. Tato likvidita se vypočítá jako poměr mezi penězi a krátkodobými

39

závazky. Doporučovaná hodnota pro okamžitou likviditu je v rozmezí 0,2 až 1,1.34

Příklad 3: Okamžitá likvidita Zemědělského družstva Klapý.

Okamžitá likvidita 4,00

3,49

3,50 2,65

3,00 2,50

1,87

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Zemědělské družstvo Klapý má okamžitou likviditu za rok 2010 až 2012 v rozmezí 1,87 až 3,49. Z grafu je zřejmé, že družstvo je schopné dostát svým krátkodobým závazkům. Také se dá ale říci, že má příliš mnoho uložených peněz, které momentálně nevyužívá. V roce 2012 má skoro až trojnásobnou doporučenou hodnotu pro okamžitou likviditu. K cílenému hromadění finančních prostředků dochází z důvodu realizace plánované investice v roce 2013.

34


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

40

2. Pohotová likvidita  ta se pohybuje mezi hodnotou 1 až1,5. V čitateli jsou oběžná aktiva snížená o zásoby a ve jmenovateli jsou krátkodobé závazky.35

Příklad 4: Pohotová likvidita Zemědělského družstva Klapý.

Pohotová likvidita 8,00

7,04

6,28

7,00 6,00

5,00

5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Ten samý problém, který nastal u okamžité likvidity, se objevil i u pohotové likvidity. Doporučené rozmezí je mezi 1 až 1,5, Zemědělské družstvo Klapý má však pohotovou likviditu několikanásobně vyšší. Například v roce 2010 byla 7,04. 3. Běžná likvidita  tato likvidita nám značí, jak je podnik schopen uspokojit své věřitele, když promění v daném okamžiku veškerá oběžná aktiva na hotovost. Čím je

35


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

41

hodnota ukazatele vyšší, tím je platební schopnost podniku pravděpodobnější. Pro běžnou likviditu platí interval v rozmezí 1,5 až 2,5.36

Příklad 5: Běžná likvidita Zemědělského družstva Klapý.

Běžná likvidita 14,87

16,00

13,44

14,00 12,00 10,00

8,56

8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Běžná likvidita potvrzuje výsledky likvidity okamžité i pohotové. Likvidita Zemědělského družstva Klapý je vysoká z důvodu budoucí investice. Bude se jednat o výstavbu Bioplynové stanice v celkové výši 60 mil. Kč. Příprava pro tento projekt začala v roce 2013. Družstvo plánuje financovat tento projekt z 85% investičním úvěrem a zbylou část z vlastních zdrojů. Chceme-li získat objektivní náhled na likviditu podniku, je důležité ji sledovat v delším časovém horizontu. Zjednodušeně se dá říci, že vyšší likvidita snižuje nebezpečí platební neschopnosti. 36


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

42

3.2.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatel zadluženosti nám zpravidla udává celkovou zadluženost podniku. Můžeme ho vyjádřit jako poměr vlastního nebo cizího kapitálu k celkovému aktivu. Pro výpočet zadluženosti máme dva ukazatele, a to debt ratio a equity ratio. 1. Debt ratio  vyjadřuje poměr cizího kapitálu a celkových aktiv. U tohoto ukazatele platí, že čím je vyšší, tím je vyšší riziko věřitelů.37

Příklad 6: Ukazatel zadluženosti - Debt ratio Zemědělského družstva Klapý.

17%

18% 16%

Debt ratio 14%

14%

11%

12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Debt ratio jinak řečeno poměr cizího kapitálu k celkovým aktivům se u Zemědělského družstva Klapý od roku 2010 neustále snižuje. Z grafu lze říci, že družstvo je ohledně cizího 37


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

43

kapitálu zadlužené jen nepatrně. Celková aktiva byla v roce 2012 necelých 236 mil. Kč a cizí kapitál (cizí zdroje) zhruba 25 mil. Kč. Poměr celkových aktiv k cizímu kapitálu byl tedy pouhých 11%. 2. Equity ratio  u dalšího ukazatele zadluženosti používáme poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům. Obecně můžeme říci, že financování vlastním kapitálem je dražší, než financováni kapitálem cizím. Tento ukazatel zadluženosti se považuje za jeden z nejdůležitějších pro hodnocení celkové finanční situace.38

Příklad 7: Ukazatel zadluženosti – Equity ratio Zemědělského družstva Klapý.

Equity ratio 49% 48% 48% 47% 47% 46% 46% 45% 45% 44% 44%

48%

46% 45%

2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

38


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

44

Equity ratio se vypočítá stejným způsobem jako Debt ratio s tím rozdílem, že se v čitateli počítá s vlastním kapitálem. Equity ratio jinak také poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivum, je u Zemědělského družstva Klapý za období 2010 až 2012 v průměru 46,3%. Z grafu lze vyčíst, že tato zadluženost družstva má jen nepatrně se zvyšující trend. Pokud porovnáme zadluženost poměru cizího kapitálu k celkovým aktivum, s poměrem vlastního kapitálu k celkovým aktivum tak zjistíme, že první zadluženost (Debt ratio) je v průměru přibližně 3,2 krát nižší než zadluženost druhá (Equity ratio). Tato situace vypovídá o tom, že Zemědělské družstvo Klapý využívá k financování převážně vlastní zdroje.

3.2.4 Ukazatele aktivity Tento ukazatel měří propojenost jednotlivých složek kapitálu s jednotlivými druhy aktiv a pasiv. Dále pak měří schopnost podniku využívat investované finanční prostředky. Ukazatele aktivity vyjadřují počet obrátek jednotlivých složek aktiv, zdrojů nebo dobu obratu. Například u obratovosti zásob poměřujeme tržby a průměrný stav zásob. Platí tedy, čím je vyšší obrat zásob a kratší doba tohoto obratu, tím je situace lepší. Obratovost pohledávek se zase vyjadřuje jako poměr tržeb k pohledávkám. U této obratovosti se zjišťuje počet dní, za které se pohledávka promění v peněžní prostředky.39

39


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

45

Příklad 8: Ukazatel aktivity – obratovost pohledávek Zemědělského družstva Klapý.

Obratovost pohledávek 140 114 dní

120

121 dní 89 dní

100 80 60 40 20 0 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Obratovost pohledávek má tendenci poklesu, i když v roce 2011 byla mírně vyšší. Z grafu je patrné, že se platební morálka odběratelů zlepšuje a Zemědělské družstvo Klapý má větší jistotu z hlediska návratnosti finančních prostředků. Družstvo se pohybuje nad obvyklou úrovní doby obratovosti pohledávek, která se v České republice pohybuje kolem 60 dní.

3.3 Horizontální a vertikální analýza Důležitým bodem u finanční analýzy je rozbor finančních výkazů a to buď rozbor vertikální, nebo horizontální. Tyto postupy nám umožňují vidět údaje z účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) v určitých souvislostech. U horizontální analýzy se zkoumá vývoj určité veličiny v čase, ve vztahu k vybranému minulému účetnímu období. U vertikální analýzy se zkoumá struktura finančního výkazu vázaná na nějakou veličinu, jako je například celková bilanční suma. Cílem je zjistit procentuální poměr například aktiv a pasiv. U rozvahy se může zpracovávat vertikální i horizontální analýza. V případě výkazu zisku a ztráty se zpracovává pouze horizontální analýza.

3.3.1 Horizontální analýza Horizontální analýza podniku sleduje, o kolik se zvýšily či snížily jednotlivé položky finančních výkazů v čase. Pro porovnání této analýzy je zapotřebí si zvolit alespoň tři roky, 46

po které podnik funguje. Zde pak porovnáváme hodnotu v běžném období s hodnotou v předchozím období. Výsledek nám pak může sloužit k budoucímu vývoji podniku.40 Příklad 9: Horizontální analýza aktiv a pasiv 2010

základní %

2011

základní %

minulý %

2012

základní %

minulý %

Stálá aktiva

136890

100

144747

105,74

105,74

158086

115,48

109,22

Oběžná aktiva

52670

100

67093

127,38

127,38

76747

145,71

114,39

Ostatní aktiva

6677

100

4156

62,24

62,24

896

13,42

21,56

Aktiva celkem

196237

100

215996

110,07

110,07

235729

120,12

109,14

2010

základní %

2011

základní %

minulý %

2012

základní %

minulý %

Vlastní kapitál

87543

100

98639

112,67

112,67

113524

129,68

115,09

Cizí kapitál

33002

100

30920

93,69

93,69

25060

75,93

81,05

Pasiva celkem

120545

100

129559

107,48

107,48

138584

114,96

106,97

Aktiva

Pasiva

Tvorba: vlastní.

Z hlediska horizontální analýzy aktiv je z tabulky patrné, že Zemědělské družstvo Klapý svá stálá a oběžná aktiva neustále zvyšuje. Nárůst oběžných aktiv byl v roce 2012 oproti roku 2010 o více jak 45%. Důsledkem je především nárůst zásob o zhruba 10 mil. Kč a dále nárůst krátkodobého finančního majetku o přibližně také o 10 mil. Kč. V tabulce pasiv nám horizontální analýza vykazuje, že Zemědělské družstvo Klapý v období 2010 až 2012 svůj vlastní kapitál neustále zvyšuje. V roce 2012 je to až o 29,68% více než v roce 2010. Naopak cizí kapitál se z roku 2010 do roku 2012 snížil o více jak 24%, což je v tomto případě zhruba o 8 mil. Kč. Hlavním důvodem je pokles dlouhodobých závazků.

40


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

47

3.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza nám udává, jak se jednotlivé položky určitého období rozvahy chovají k celkové bilanční sumě. Zde neporovnáváme jednotlivé roky fungování firmy, ale analyzujeme jedno vybrané účetní období. Vertikální rozbor je udáván v procentech.41 Příklad 10: Vertikální analýzy aktiv a pasiv 2010

%

2011

%

2012

%

Stálá aktiva

136890

69,76

144747

67,01

158086

67,06

Oběžná aktiva

52670

26,84

67093

31,06

76747

32,56

Ostatní aktiva

6677

3,40

4156

1,92

896

0,38

Aktiva celkem

196237

100

215996

100

235729

100

2010

%

2011

%

2012

%

Vlastní kapitál

87543

72,62

98639

76,13

113524

81,92

Cizí kapitál

33002

27,38

30920

23,87

25060

18,08

Pasiva celkem

120545

100

129559

100

138584

100

Aktiva

Pasiva

Tvorba: vlastní.

Z vertikální analýzy aktiv lze vyčíst, že Zemědělské družstvo Klapý má uložené finanční prostředky v majetkové struktuře, které představují necelých 70% z celkových aktiv. Nejvíce peněžních prostředků je pak uloženo v dlouhodobém hmotném majetku, což jsou především: 

zemědělské stroje jako například traktory, kombajny, atd.,



stavby což je například chladící hala, silážní jáma, kravín, atd.,



Pozemky apod.

Přibližně 30% jsou pak oběžná aktiva, a ostatní aktiva mají ve vertikální analýze jen zanedbatelnou část. Z hlediska vertikální analýzy pasiv je možné konstatovat, že Zemědělské družstvo Klapý využívá ve zvýšené míře k financování vlastní zdroje. V roce 2012 byly pasiva

41


s. ISBN 978-80-247-2481-2.

48

v poměru zhruba 80% vlastního kapitálu a 20% cizího kapitálu. Tato skutečnost může v konečném důsledku znamenat špatný dopad na rentabilitu, jelikož pro financování jsou vlastní zdroje zpravidla nákladnější, než zdroje cizí.

3.4 Bonitní a bankrotní modely Tyto modely jsou důležité zejména pro bankovní instituce, které zvažují podle finanční situace firmy, zda poskytne nebo neposkytne úvěr. Banky vytvářejí systémy pro hodnocení bonity. Výsledky jsou pak využívány pro ohodnocení rizika, které může banku postihnout, pokud úvěr poskytne. Postupů a metod ohodnocení bonity firmy či bankrotu existuje mnoho. Banky tyto svoje postupy tají, jelikož se jedná o jejich know-how. Ve všech postupech a modelech hrají velkou roli finanční ukazatelé.

3.4.1 Bonitní modely Bonitní modely zjišťují finanční zdraví firmy. Mají za cíl určit, zda se firmě daří dobře nebo špatně. Pro stanovení bonity podniku bylo vytvořeno několik způsobů, například Kralickův Quicktest. Kralickův Quicktest Je jednoduchý bodový systém, který byl vytvořen P. Kralickem v roce 1991. Celková ekonomická situace podniku se zjišťuje prostým aritmetickým průměrem. „V rámci Kralickova Quicktestu se na základě soustav čtyř rovnic převedených do bodového hodnocení vyhodnocuje jednak finanční a také výnosová situace společnosti.“42Finanční situaci společnosti se zabývají první dvě rovnice. Další dvě rovnice pak hodnotí výnosovou situaci společnosti.

42

RŮČKOVÁ P.: Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi, 2. Aktualizované vydání, GRADA

Publishing, a.s., Praha 2008, ISBN 978-80-247-2481-2, Kralickuv Quicktest, s. 112

49

1. Kvóta vlastního kapitálu – udává finanční sílu podniku R1 = vlastní kapitál / aktiva celkem 2. Doba splácení dluhu z cash flow – udává dobu, za jakou je podnik z cash flow schopen splatit všechny své dluhy R2 = (cizí zdroje – účty v bankách – peníze) / provozní cash flow 3. Rentabilita aktiv – celková ziskovost podniku R3 = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celková aktiva 4. Rentabilita tržeb – je měřena cash flow R4 = provozní cash flow / výkony Tabulka 3: Kralickův Quicktest – bodové ohodnocení. R1

R2

R3

R4

4 body

>30%

< 3 roky

> 15%

> 10%

3 body

20% - 30%

3 – 5 let

12% - 15%

8% - 10%

2 body

10% - 20%

5 – 12 let

8% - 12%

5% - 8%

1 bod

0% - 10%

12 – 30 let

0% - 8%

0% - 5%

0 bodů

< 0%

> 30 let

< 0%

< 0%

Tvorba: vlastní, zdroj: KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5.

Pro vyhodnocení Kralickova Quicktestu použijeme vzorec, který nám řekne, jaká je situace podniku.

Pokud je výsledek vypočtené rovnice: a) 3 a více podnik je bonitní b) 1 až 3 znamená, že podnik je průměrně zdravý c) 1 a níže vypovídá o tom, že podnik je nezdravý43 43

KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii,

135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5.

50

Příklad 11: Bonitní model – Kralickův Quicktest pro Zemědělské družstvo Klapý.

Kralickuv Quicktest 3,30

3,25

3,25

3,25

3,20 3,15 3,10 3,05

3,00

3,00 2,95 2,90 2,85

2010

2011

2012

Tvorba: vlastní.

Při použití bodového ohodnocení a vzorce, které jsou uvedeny výše, nám graf Kralickova Quicktestu říká, že Zemědělské družstvo Klapý patří do bonitní skupiny podniků. Při výpočtu byl zjištěn rostoucí trend bonity. Je možné tedy konstatovat, že družstvo je bonitní, avšak v bodovém ohodnocení získala nejméně rentabilita aktiv, která se při výpočtu v období 2010 až 2012 pohybovala v rozmezí -2% až7%.

3.4.2 Bankrotní modely Jak už je z názvu patrné, bankrotní modely nám vypovídají o tom, zda je podnik ohrožen bankrotem. Tento to stav nám udává například rentabilita vlastního kapitálu nebo běžná likvidita. Pro zjištění bankrotní situace existuje několik modelů, jako je například Altmanovo Z-skóre. Altmanovo Z-skóre Altmanovo Z-skóre bylo vytvořeno Edwardem Altmanem v roce 1968. Tento index také hodnotí finanční zdraví podniku. Jeho záměrem je odlišit podniky s minimální pravděpodobností bankrotu od podniků s velkou pravděpodobností bankrotu. Z-skóre se vypočítá jako součet pěti hodnot poměrových ukazatelů.

51

1. Čistý pracovní kapitál / celková aktiva = X1 2. Čistý zisk (EAT) / celková aktiva = X2 3. Zisk před zdaněním a úroky (EBIT) / celková aktiva = X3 4. Vlastní kapitál / cizí kapitál = X4 5. Tržby / celková aktiva = X5 Každému poměrovému ukazateli je přiřazena určitá váha. Rovnici Altmanova Z-skóre můžeme vyjádřit jako:

Pokud je výsledek vypočteného indexu: a) vyšší než 2,99 znamená to, že podnik finančně prosperuje b) mezi 1,81 až 2,98 vypovídá o tom, že podnik se ocitá v šedé zóně c) nižší než 1,8 znamená to, že podnik se ocitá v oblasti bankrotu44 Příklad 12: Bankrotní model – Altmanovo Z-skóre pro Zemědělské družstvo Klapý.

Altmanovo Z-skóre 4,00

3,49

3,50 2,88

3,00 2,50

2,04

2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2010

2011

2012

Tvorba: vlastní. 44

KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii,

135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5.

52

Pokud využijeme poměrových ukazatelů, vzorce a výsledky vypočteného indexu uvedené výše, můžeme u grafu Altmanova Z-skóre říci, že zemědělské družstvo Klapý se v roce 2010 a 2011 nacházelo v šedé zóně, i když rostlo. V roce 2012 pak družstvo finančně prosperovalo.

3.5 Závěrečné zhodnocení finanční analýzy Zemědělského družstva Klapý v období 2010 - 2012 Z finanční analýzy Zemědělského družstva Klapý vyplývá, že družstvo v roce 2010 vykázalo ztrátu ve výši 4,7 mil. Kč z důvodu deštivého počasí, které mělo za následek nízkou úrodu zemědělských plodin. Tato ztráta ovlivnila především rentabilitu družstva, která byla záporná. V dalších dvou analyzovaných letech bylo družstvo ziskové. Zemědělství, jako hospodářské odvětví, je výrazně závislé na vnějších vlivech. Podle vypočteného ukazatele likvidity jsme zjistili, že družstvo je schopné dostát svým krátkodobým závazkům, ale má také nadbytečně velké množství likvidních prostředků. Důvodem vysoké likvidity je plánovaná investice na výstavbu bioplynové stanice, kterou si družstvo bude z menší části financovat samo. Dalším zkoumaným ukazatelem byla zadluženost. Z výsledků analýzy lze říci, že Zemědělské družstvo Klapý je v případě cizího kapitálu zadlužené jen nepatrně. U vlastního kapitálu se zadluženost pohybuje zhruba okolo 46%. Z obou ukazatelů zadluženosti vychází, že družstvo ke svému financování používá z převážné většiny vlastní zdroje. Družstvo se při zkoumání obratovosti pohledávek pohybuje nad optimální úrovní, což znamená, že odběratelé mají delší dobu na zaplacení, než je obvyklé. Dalším zkoumaným krokem byla horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv. Z horizontální analýza aktiv vyšel neustálý nárůst stálých a oběžných aktiv. Tento růst má za následek pozitivní rozvoj družstva. Z horizontální analýzy pasiv je viditelné, že Zemědělské družstvo Klapý pracuje se svým vlastním kapitálem a má tendenci ho zvyšovat. Vertikální analýza aktiv nám odhalila procentuální vývoj aktiv, kde ve všech analyzovaných letech je necelých 70% majetková struktura a zhruba 30% jsou oběžná aktiva. Z hlediska vertikální analýzy pasiv jsme došli k závěru, že výše vlastního kapitálu družstva se také zvyšuje a v roce 2012 byl více jak čtyřikrát vyšší než kapitál cizí. Posledním zkoumaným krokem byl výběr z bonitních a bankrotních modelů. U bonitního modelu Kralickova Quicktestu jsme zkoumali finanční zdraví družstva. 53

Výsledkem byla první skupina, což znamená, že družstvo je bonitní. U bankrotního modelu Altmanovo Z-skóre vyšel výsledek, který vypověděl o tom, že i když se Zemědělské družstvo Klapý v roce 2010 a 2011 pohybovalo v šedé zóně, v roce 2012 pak finančně prosperovalo. Z finanční analýzy Zemědělského družstva Klapý vyplynulo, že družstvo je finančně zdravé, konec činnosti mu v blízké době nehrozí. Jsou ovšem i vlivy, které mohou stabilitu družstva ohrozit. Tyto vlivy můžeme rozdělit na makro a mikro okolí. Makro okolím máme v tomto případě na mysli zejména vlivy, které družstvo nemůže nijak ovlivnit. Jedná se například o změny v zákonech, stanovení výkupních cen nebo také na počasí, které má významný vliv na rostlinnou výrobu. Mikro okolím máme na mysli faktory, které je možné ovlivnit. Družstvo samozřejmě řeší rozhodovací procesy, které mají důležitý vliv na prosperitu. Proto i faktory jako jsou řízení družstva, kvalita vedení nebo způsob rozhodování mohou narušit produktivitu a ekonomické zdraví.

54

4 Úvěrový proces v bance Finanční analýzou jsem zjistila, že Zemědělské družstvo Klapý je finančně zdravé a nehrozí mu v blízké době zánik. Družstvo se rozhodlo uskutečnit investici do výstavby bioplynové stanice. K tomu, aby mohlo tento projekt realizovat, potřebuje 60 mil. Kč. Družstvo má k dispozici 8 mil. Kč ze svých vlastních zdrojů a zbývajících 52 mil. Kč potřebuje půjčit. Jediným řešením bylo zažádat v bance o investiční úvěr. Družstvo tedy zažádalo u banky XY a začalo vyřizování úvěru neboli úvěrový proces, který představuje složitý proces vzájemně provázaných činnost. Vše začíná od prvotního kontaktu s klientem až po splácení úvěru. Obrázek 3:Úvěrový proces v bance XY

Pohovor s klientem

Úvěrová analýza a určení bonity

Čerpání úvěru

Sběr informací

Stanovení ceny a smluvních podmínek úvěru

Monitorování úvěru

Vyplnění žádosti o úvěr

Podpis úvěrové smlouvy

Splácení úvěru

Tvorba: vlastní.

4.1 Pohovor s klientem Zemědělské družstvo Klapý si sjednalo v bance XY schůzku. Tato schůzka se uskutečnila u bankovního poradce pro korporátní a retailovou klientelu, kterého banka XY družstvu přidělila. Při rozhovoru bankovní poradce zjistil požadavky družstva. Zemědělské družstvo Klapý mělo zájem o získání úvěru na investiční potřeby. Plánovaná investice byla na výstavbu bioplynové stanice, na kterou potřebovalo družstvo peněžní prostředky půjčit. 55

4.2 Sběr informací Po zjištění požadavků družstva požádal bankovní poradce banku XY o shromáždění všech potřebných informací, které jsou nutné pro další kroky, a to především pro zhodnocení bonity a pro rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí úvěru. Banka XY požadovala od Zemědělského družstva Klapý následující podklady: 

výpis z obchodního rejstříku,



přiznání k dani z příjmů,



účetní závěrka za předchozí tři roky,



aktuální výkazy, jako jsou rozvaha a výkaz zisků a ztráty,



rozbor pohledávek, závazků a dodavatelsko-odběratelských vztahů,



podnikatelský záměr,



pojistné smlouvy na objekt úvěru,



vlastnické vztahy, majetkové podíly,



stavební povolení,



rozpočet stavby,



výpis z katastru nemovitostí,



snímek z katastru nemovitostí.

4.3 Vyplnění žádosti o úvěr Po shromáždění všech požadovaných podkladů banka XY spolu se Zemědělským družstvem Klapý vyplnila žádost o podnikatelský úvěr, který kryl investiční potřeby na výstavbu bioplynové stanic. Výše úvěru byla 52 mil. Kč. Družstvo se rozhodlo úvěr čerpat postupně a byl připsán na jeho bankovní účet. Termín čerpání úvěru byl od 25. 6. 2013 do 30. 11. 2013. Splácení bylo stanoveno postupně anuitou na 15 let. Termín první splátky byl stanoven na 31. 5. 2014. Výše první splátky byla vymezena na 316 225,- Kč. Další splátky jsou určeny vždy k poslednímu dni v měsíci ve stejné výši, jako první splátka. Poslední splátka je naplánovaná na 30. 4. 2028 ve výši 185 415,- Kč. Úroková sazba je pohyblivá a její výše byla vymezena na 1,8%. Tato úroková sazba byla stanovena jako součet jednoho měsíčního PRIBORu45 a pevné odchylky, což v tomto případe bylo 0,27% PRIBOR 45

Prague InterBankOfferedRate v českém překladu znamená pražskou mezibankovní úrokovou sazbu.

56

+ 1,53% pevná odchylka. Splácení úroků je také nastaveno k poslednímu dni kalendářního měsíce. Družstvo si zvolilo elektronické zasílání výpisů z účtu pravidelně jedenkrát za měsíc. Banka XY požadovala po Zemědělském družstvu zajištění úvěru pro případné nesplácení úvěru. Družstvo dalo do zástavy pozemek pod bioplynovou stanicí s odhadní cenou zajištění 100 000,- Kč a dále pak samotnou bioplynovou stanici, jejíž odhadní cena zajištění byla 52 mil. Kč. Další částí v žádosti o podnikatelský úvěr bylo vyplnění čestného prohlášení. Cena za posouzení žádosti nebyla sjednána z důvodu dobrých vztahů mezi bankou XY a Zemědělským družstvem Klapý. Poslední vyplňovanou částí, která byla zapotřebí k odevzdání kompletní žádosti, byl seznam příloh. V seznamu příloh byly veškeré dokumenty, které banka XY k této žádosti požadovala. Tato žádost byla tedy kompletně vyplněna, podepsána bankovním poradcem a předána i se shromážděnými podklady k posouzení.

4.4 Úvěrová analýza a určení bonity Po předání žádosti o poskytnutí podnikatelského úvěru s veškerými potřebnými podklady začíná v bance XY proces úvěrové analýzy. Uvěrový proces provádí oddělení risk managementu, kde se pak následně vyhodnotí bonita Zemědělského družstva Klapý. Banka XY určuje bonitu klienta zejména metodami scoringu a interního ratingu. Scoring je určen pro retailovou klientelu a pro produkty u klientely korporátní. Interní rating potom používá na zhodnocení úvěruschopnosti u většiny právnických osob či u jim nabízených produktů. K tomu, aby mohla banka XY vyhodnotit bonitu Zemědělského družstva Klapý, využije model, který se podobá Kralickovu Quicktestu. Analytik na oddělení risk managementu v bance XY hodnotí jak kvantitativní, tak kvalitativní stránku družstva. Kvalifikovaný pracovník si nejprve zvolí metodu, kterou bude Zemědělské družstvo Klapý hodnotit. V případě družstva Klapý si vybral scoringovou metodu, která analyzuje především kvantitativní stránku podniku, stránka kvalitativní je jen doplňkem. U kvantitativní stránky se zkoumají ukazatele EBITDA46, čistý pracovní kapitál, cizí kapitál, dále doba obratu závazků a doba obratu pohledávek. Ty mají rozhodující vliv na poskytnutí úvěru. Pro tyto ukazatele má banky XY vytvořený speciální program, do 46

Earningsbeforeinterest, taxes, depreciation and amortization v českém překladu znamená zisk před zdaněním,

úroky a odpisy.

57

kterého vloží potřebná data, a ten vypočítá požadovaný výsledek. U stránky kvalitativní se pak zkoumá management, kvalitu účetních informací, konkurence, dodavatelé a odběratelé. Tuto stránku zkoumá analytik sám, podle svého uvážení a po prostudování poskytnutých informacích od družstva.

4.4.1 Kvantitativní stránka Banky XY k výpočtu kvantitativní stránky potřebuje účetní výkazy, a to rozvahu a výkaz zisku a ztráty za poslední tři roky. 1. EBITDA  znamená zisk před zdaněním, úroky a odpisy. Banka XY tento ukazatel vypočítá pomocí interního programu následujícím způsobem:

přidan hodno a – o obn n lady – dan a popla y p odaný ma z

i l

by z p od j ma

o a n p ovozn výno y – o a n p ovozn n lady

odob ho finančn ho maj

u

výno ov ú o y

i lu – výno y

o a n finančn výno y –

o a n finančn n lady

Tabulka 4: Výpočet ukazatele „EBITDA“ Zemědělského družstva Klapý. EBITDA v mil. Kč. Rok

2010

2011

2012

EBITDA

3316

25385

19008

Tvorba: vlastní.

58

2. Čistý pracovní kapitál  je oběžný majetek, který není pokryt z krátkodobých zdrojů a banka XY jej počítá následujícím způsobem:

Či ý p acovn api l ob n a iva – dlouhodob pohl d v y z vaz y

př jmy př š ch obdob –

odob ban ovn úv y

odob

odob finančn výpomoci

výdaj

př š ch obdob

Tabulka 5: Výpočet ukazatele „Čistý pracovní kapitál“ Zemědělského družstva Klapý. Čistý pracovní kapitál v mil. Kč Rok

2010

2011

2012

Čistý pracovní kapitál

52934

62607

71523

Tvorba: vlastní.

Banka XY pro výpočet kvantitativní stránky Zemědělského družstva Klapý potřebuje vypočítat tři rovnice, které pak zařadí do bodové tabulky, aby mohla určit bonitu klienta. Tabulka 6: Výpočet kvantitativní stránky Zemědělského družstva Klapý. Kvantitativní stránka Zemědělského družstva Klapý. Rok

2010

2011

2012

Vlastní kapitál / aktiva celkem (X1)

45%

46%

48%

EBITDA / cizí kapitál (X2)

100%

82%

76%

ČPK / aktiva celkem (X3)

27%

29%

30%

(závazky * 365) / tržby (X4)

26 dní

39 dní

32 dní

(pohledávky * 365) / tržby (X5)

114 dní

121 dní

89 dní

Tvorba: vlastní: zdroj: banka XY.

59

Poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivum, hodnotí finanční stabilitu družstva. Podíl EBITDA a cizího kapitálu nám udává rentabilitu cizího kapitálu, což znamená výnosnost družstva. Podíl čistého pracovního kapitálu na celkových aktivech, vypovídá bance XY o hospodárnosti. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím značí nižší riziko hospodárnosti a naopak. Doba obratu pohledávek a závazků udává, za kolik dní jsou tyto pohledávky a závazky splaceny. Tabulka 7: Bodové ohodnocení kvantitativní stránky banky XY X1

X2

X3

X4

X5

4 body

> 30%

> 50%

> 10%

1 – 30 dní

1 – 30 dní

3 body

20% - 30%

50% - 35%

8% - 10%

31 – 90 dní

31 – 90 dní

2 body

10% - 20%

35% - 20%

5% - 8%

91 – 180 dní

91 – 180 dní

1 bod

0% - 10%

20% - 5%

0% - 5%

181 – 365 dní 181 – 365 dní

0 bodů

< 0%

< 5%

< 0%

365 a více

365 a více

Tvorba: vlastní, zdroj: banka XY.

Po zařazení výsledku z tabulky 6: Výpočet kvantitativní stránky Zemědělského družstva Klapý do tabulky 7: Bodové ohodnocení kvantitativní stránky banky XY vyšel výsledek, který se dále musí zprůměrovat obdobím, za které se hodnocení provádí. Bodové ohodnocení za zkoumané období 2010 až 2012 dopadlo tak, že X1, X2 a X3 dostalo po čtyřech bodech, X4 mělo průměrně bodů 3,3 a X5 mělo 2,3 bodů. Pro konečný výpočet kvantitativní stránky slouží následující vzorec:

Po dosazení bodů do tohoto vzorce a následného výpočtu vyšel výsledek scoringového modelu 3,52 bodů. Vypočtené číslo nám udává stupeň hodnocení bonity družstva, který je potřeba zařadit do příslušné tabulky hodnotící bonitu. Tabulka je uvedena níže.

60

4.4.2 Kvalitativní stránka Po výpočtu kvantitativní stránky přichází na řadu zhodnocení kvalitativní stránky družstva. Banka XY zkoumá kvalitu managementu jen okrajově. Konkurence v zemědělství nehrozí, spíše naopak je v České republice těchto družstev málo, družstva si tedy nekonkurují nebo jen minimálně. Jak dodavatelské, tak i odběratelské vztahy si Zemědělské družstvo Klapý udržuje se stejnými podniky už několik let. Družstvo s žádostí o podnikatelský úvěr vyplňovalo rozbor dodavatelsko – odběratelských vztahů, kde banka XY požadovala přehled významných dodavatelů a velikosti dodávek za posledních 12 měsíců v tis. Kč. Za významné dodavatele se považují ti, kteří mají podíl na dodávkách zboží, materiálu a služeb větší než 10%. Mezi tyto dodavatele patří například Petrovová, s. r. o., což jsou pohonné hmoty, s průměrným měsíčním objemem dodávek 450 tis. Kč, Agrona, a. s., hnojiva s průměrným měsíčním objemem dodávek 200 tis. Kč. Dále pak VP Agro, a. s., což je chemie s průměrným měsíčním objemem dodávek 500 tis. Kč. Do přehledu významných odběratelů a zakázek za posledních 12 měsíců v tis. Kč s podílem na tržbách větších než 10% patří TT Dobrovice, které odebírá od Zemědělského družstva Klapý cukrovou řepu. Jelikož se cukrová řepa sklízí na podzim, družstvo za zhruba 3 měsíce vydělá 12 mil. Kč, což představuje průměrně 1 mil. Kč měsíční výši fakturace, jak to požaduje banka XY ve svém přehledu odběratelů. Dalšími významnými odběrateli jsou Mlékárna Bohušovice, ta odebírá mléko průměrně za 1,5 mil. Kč měsíčně, Agrona, a. s. obilí průměrně za 1 mil. Kč měsíčně. S odběrateli družstvo každý rok předem sjednává a podepisuje smlouvy na určité množství odběru zboží. To znamená, že družstvo má závazek vůči odběratelům na dodání zboží a tím pádem i předem kalkulovaný zisk. Zemědělské družstvo Klapý se zahraničním trhem neobchoduje, proto v rozboru dodavatelsko – odběratelských vztahů podíl tržeb realizovaných v zahraničí a podíl dodávek ze zahraničí nevyplňovalo. Dalším důležitým krokem pro poskytnutí úvěru na bioplynovou stanici byly vlastnické vztahy a majetkové podíly. Družstvo v tomto formuláři vyplnilo ale pouze vedení společnosti, kde je předsedou představenstva a dále ředitelem Ing. Otakar Šašek, který je ve funkci od 27. 11. 2012 a Otto Jáhen, který je místopředsedou představenstva a dále hlavním

61

ekonomem a ve funkci je také od 27. 11. 2012. Předsedu představenstva a místopředsedu představenstva si volí členové představenstva mezi sebou. Družstvo eviduje celkem 58 pracovníků. Zemědělské družstvo Klapý nemá společníky s podílem nad 20% základního kapitálu ani hlasovacích práv. Dále nemá majetkové podíly společníků ani klienta větší než 20% základního kapitálu, ani jiné dlouhodobé finanční investice. Největší majetkový podíl jednoho klienta je 11%. I když banka XY toto hodnocení provádí, nemá tento výsledek na prováděný scoring příliš velký vliv.

4.4.3 Scoringové ohodnocení banky XY Po získaných výsledcích z úvěrové analýzy je tedy zapotřebí zhodnotit bonitu Zemědělského družstva Klapý. Banka XY má stanovené bodové ohodnocení neboli scoringovou škálu, která udává kategorii, stupeň, celkové zhodnocení a určení bonity. Tato hodnotící škála je určená pouze pro zvolenou metodu výpočtu scoringu. Tabulka 8: Scoringová škála banky XY. Kategorie Investiční stupeň Spekulativní stupeň

Default

Stupeň 3–4

Charakteristika Klienti s nejvyšší bonitou. Je schopen dostát svým veškerým splatným závazkům. Má stabilní příjem a finanční výhled. Klient se pohybuje na spekulativním stupni. Je průměrně

1–2

zdravý. V současné době plní své závazky. Dlouhodobě se pak jeví bance jako nejistý.

0

Klient, který je finanční nezdravý. Zde jsou jasné signály o problémech splacení svých závazků.

Tvorba: vlastní: zdroj banka XY.

Výsledkem hodnocení Zemědělského družstva Klapý byla kategorie investiční se stupněm 3 – 4. To znamená, že patří do skupiny klientů s nejlepším hodnocením, které zahrnuje stabilní příjem a dlouhodobou finanční stabilitu a je tedy bonitní. Banka XY tedy zjistila, že družstvo je schopno v plné míře dostát svým splatným závazkům a že požadovaný úvěr na bioplynovou stanici družstvu poskytne.

62

4.5 Stanovení ceny a smluvních podmínek úvěru Po úvěrové analýze a zhodnocení bonity, kde byl výsledek, že Zemědělské družstvo Klapý patří mezi bonitní klientelu, banka XY stanovila cenu úvěru a její smluvní podmínky. Jelikož hodnocení bonity družstva vyšlo v investičním stupni, banka XY poskytne družstvu úvěr na bioplynovou stanici za stejných podmínek, jako bylo uvedeno v žádosti o podnikatelský úvěr, která byla podaná na začátku úvěrového procesu.

4.6 Podpis úvěrové smlouvy Podpis úvěrové smlouvy na výstavbu bioplynové stanice za 52 mil. Kč se uskutečnil dne 5. 6. 2013. Banka XY úvěrovou smlouvu vystavila ve třech vyhotoveních. Tato smlouva byla podepsaná dvěma pracovníky banky XY a ekonomickým ředitelem Zemědělského družstva Klapý. První vyhotovení bylo pro družstvo, druhé si nechala banky XY na své pobočce a třetí vyhotovení zaslala na centrálu banky XY. Úvěr byl tedy kladně vyřízen a mohlo začít jeho čerpání.

4.7 Čerpání úvěru Zemědělské družstvo Klapý si stanovilo v úvěrové smlouvě, že požadovaná částka na výstavbu bioplynové stanice byla připsána na jeho účet. Termín čerpání pak byl zahájen dnem 25. 6. 2013 a ukončen dnem 30. 11. 2013, kdy byla stavba dokončena. Bioplynová stanice byla uvedena do provozu dne 2. 12. 2013. Aby vůbec družstvo mohlo začít čerpat úvěr, muselo předem poskytnout nějakou zástavu. Rozhodlo se tedy, že dá do zástavy pozemek pod bioplynovou stanicí. Pozemek je v obci Lkáň, stanice stojí na parcele číslo 658 a 669/18, celková výměra obou parcel dohromady je 8 608 m2. Cena pozemku byla odhadnuta na 100 000,- Kč.

4.8 Monitorování úvěru Monitorování úvěru začalo probíhat u banky XY od podepsání úvěrové smlouvy. Banka XY provádí monitoring až do doby splacení úvěru a uhrazení úroku. Zemědělské družstvo Klapý je monitorováno bankou XY každý čtvrt rok, kde se zkoumá rizikovost poskytnutého úvěru. Monitoring je stanoven opatřením České národní banky č. 11 63

ze dne 10. 12. 2002 podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 126/2002 Sb. (dále jen „zákon o bankách“), což jsou základní požadavky na ověření řídicího a kontrolního systému banky včetně systému řízení rizik a podle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o bankách, který vypracovává zprávy o ověření řídicího a kontrolního systému banky včetně systému řízení rizik.47 K monitoringu předkládá družstvo účetní výkazy, kde se sleduje vývoj ekonomické situace. Dále banka XY zkoumá, zda se nevyskytly negativní zprávy o družstvu, příkladem je nezaplacení závazku za dodání zboží. Poslední část, kterou banka XY zkoumá, je plnění podmínek úvěrové smlouvy družstva. Příkladem podmínek úvěrové smlouvy může být, že Zemědělské družstvo předloží do půl roku po skončení výstavby bioplynové stanice pojistnou smlouvu. Další podmínkou je například poskytování informací o výkonech bioplynové stanice.

4.9 Splácení úvěru Při splácení úvěru, který obsahuje jistinu, úroky a poplatky, je úvěrový proces v bance XY ukončen. Ačkoliv Zemědělské družstvo Klapý začalo čerpat úvěr na konci července 2013, splácení úvěru nastane až na konci května 2014. Družstvo zažádalo o odklad splátek z důvodu toho, že výše splátky bude financovat z výnosů bioplynové stanice. První termín splátky je 31. 5. 2014 a výše splátky úvěru je stanovena na 316 225,- Kč. Tuto výši bude družstvo platit po dobu 15 – ti let. Termín poslední splátky je 30. 4. 2028, kde se splatí pouze 185 415,- Kč.

47

http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2002/download/v_2002_20_5_op11.pdf ze dne 6. 4. 2014

64

5 Zhodnocení bonity žadatele o úvěr Před závěrečným zhodnocením bonity Zemědělského družstva Klapý o úvěr na výstavbu bioplynové stanice se v následujících třech podkapitolách seznámíme se základními informacemi a charakteristikou družstva a dále stručně vysvětlím funkci bioplynové stanice.

5.1 Základní informace o společnosti Název:

Zemědělské družstvo Klapý

Právní forma:

družstvo

IČO:

00120693

Sídlo:

Klapý 40, 41116

Den zápisu do OR:

27. 05. 1961

Spisová značka:

DrXXIV 1076 vedená u rejstříkového soudu v Ústí nad Labem

5.2

Charakteristika společnosti Současné Zemědělské družstvo Klapý vzniklo transformací Jednotného zemědělského

družstva Klapý v prosinci 1992. Zemědělské družstvo Klapý hospodaří v katastrálních územích celkem 15 obcí v okrese Litoměřice a 2 obcí v okrese Louny. Přitom převážná část výroby je soustředěna do katastrů šesti obcí v okrese Litoměřice. Družstvo leží tedy na rozhraní okresů Litoměřice a Louny a jedná se o výrobní oblast označovanou jako řepařská II. Zemědělské družstvo Klapý bylo do Obchodního rejstříku zapsáno 27. května 1961. Základní kapitál zapsaný OR představuje 4,5 mil. Kč. Družstvo má v současné době 168 členů. Vrcholným orgánem družstva je členská schůze. V období mezi členskými schůzemi pak řídí a rozhoduje představenstvo družstva, které má devět členů. Členská schůze jmenuje ředitele družstva, který je pak zároveň předsedou představenstva a řídí výrobu prostřednictvím jednotlivých výrobních středisek. Družstvo je členěno pouze do středisek, není členěno územně a nemá provozovny.

65

Zemědělské družstvo Klapý má tato střediska: 

rostlinná výroba – pole



rostlinná výroba – sady



živočišná výroba



pomocná výroba – dílny, autodoprava



družstevní kuchyně K zabezpečení výroby má družstvo 58 pracovníků. Pro sezónní práce využívá služeb

pracovních agentur. Sezónní prací se má na mysli hlavně práce v sadech, to znamená například česání třešní, jablek, apod. Družstvo má zapsány v Obchodním rejstříku následující předměty podnikání: 

zemědělská výroba, zpracování, nákup a prodej zemědělských surovin a výrobků,



silniční doprava,



truhlářské práce,



zámečnické a svářečské práce,



obchodní činnost,



poskytování technických služeb. Hlavní činností je zemědělská výroba, zpracování, nákup a prodej zemědělských

surovin a výrobků. Příjmy z těchto činností dosahují 90%. Zbylých 10% jsou pak především truhlářské, zámečnické a svářečské práce.

5.3 Bioplynová stanice Zemědělské družstvo Klapý žádalo o úvěr na výstavbu bioplynové stanice. Můžeme jí využit na zpracování biologického odpadu v zemědělství, v potravinářství či při chovu hospodářských zvířat. Tato stanice vyrábí především bioplyn, který je pak dále přeměněn na teplo a elektřinu. Bioplynová stanice se podle použitých vstupních surovin člení na zemědělskou a odpadovou. Zemědělská bioplynová stanice patří mezi nejrozšířenější druh bioplynové stanice a je určena ke zpracování cíleně pěstovaných energetických plodin, jako je kukuřice, luční tráva či cukrová řepa. Vhodným doplňkem jsou vedlejší zemědělské produkty jako například kejda a hnůj. Vstupní materiál je homogenní a není ho potřeba již nijak upravovat před vstupem do fermentace. Bioplynová stanice je zařízení, ve kterém dochází 66

k přeměně biomasy na bioplyn a digestát. Digestát obsahuje pouze živiny, které se dále nerozkládají a tím pádem nezapáchají. Bioplyn obsahuje hlavně metan, který přináší energii. Vzniká bakteriálním rozkladem organické hmoty za nepřístupu vzduchu. Přínosem bioplynové stanice je výroba obnovitelné energie. Obrázek 4: Proces výroby bioplynu

Zdroj:http://www.bioplynovestanice.cz/technologie-bps/,ze dne 23. 3. 2014.

5.4 Zhodnocení bonity Zemědělského družstva Klapý Banka XY provedla vyhodnocení žádostí, ve kterém Zemědělské družstvo Klapý žádalo o investiční úvěr na bioplynovou stanici v hodnotě 52 mil. Kč. Úvěrový proces obsahoval devět nezbytných kroků k tomu, aby mohl být ukončen. Nejdůležitějším krokem pro tuto diplomovou práci byl krok číslo čtyři, který obsahuje úvěrovou analýzu a následné určení bonity Zemědělského družstva Klapý. K tomu aby mohla být úvěrová analýza provedena, muselo družstvo shromáždit bankou XY požadované informace, jako byly například účetní výkazy, podnikatelský záměr, dodavatelsko – odběratelské vztahy, výpis z katastru nemovitostí a mnoho dalších informací. Po shromáždění veškerých potřebných

67

materiálů pro poskytnutí požadovaného podnikatelského úvěru, bankovní poradce banky XY předal tyto informace risk managementu, který začal s úvěrovou analýzou. Risk management musel nejdříve zvolit metodu hodnocení, kterou použije na družstvo. Jelikož je družstvo dlouholetým klientem banky XY a banka dobře zná jeho historii, protože poskytla již několik podnikatelských úvěrů, například na výstavbu chladící haly nebo silážního žlabu, vybrala hodnocení pomocí scoringu. Zvolený scoringový model je tedy model, který hodnotí především kvantitativní stránku družstva. Tento model je založen na bodovém ohodnocení, v němž bylo nutné vypočítat nejprve ukazatel EBITDA a čistý pracovní kapitál. Následně se pak počítala, finanční stabilita, výnosová situace, dále pak hospodárnost a obratovost pohledávek a závazků. Vypočtený výsledek, který byl potřeba pro určení bonity Zemědělského družstva Klapý, byl 3,52. K tomu aby se zjistila konečná bonita družstva a tím tedy rozhodnutí, zda úvěr poskytnou či neposkytnou, bylo zapotřebí vypočtený výsledek zařadit do tabulky hodnotící bonitu klienta. Výsledek 3,52 spadal mezi hodnotu 3 až 4, což je investiční stupeň. Investiční stupeň udává nejvyšší možnou bonitu klienta ve scoringovém modelu. U kvalitativní stránky banka XY zkontrolovala dodavatelsko – odběratelské vztahy a zjistila, že tyto vztahy jsou mezi dodavateli a odběrateli dlouhodobou záležitostí. Závěrem celkového zhodnocení bonity Zemědělského družstva Klapý o investiční úvěr na výstavbu bioplynové stanice z pohledu banky XY lze konstatovat, že družstvo podle scoringového modelu je bonitní klient a banka XY mu poskytne úvěr, o který žádalo. V každém případě však banka XY musí čtvrtletně provádět monitorig a na základě předkládaných informací kontrolovat finanční situaci družstva.

68

Závěr V diplomové práci jsem se zabývala zhodnocením bonity klienta o úvěr z pohledu banky. Cílem práce je na základě zvolených kritérií a definovaného procesu zhodnotit bonitu žadatele o úvěr z pohledu banky. V první kapitole jsou uvedené bankovní úvěry, kde jsem poskytla stručný přehled o úvěrech. Možností poskytnutí úvěrů je celá řada, v této práci jsem se zaměřila především na investiční úvěry. Pro dobré fungování, by se banky měly řídit tzv. „Magickým trojúhelníkem“, který propojuje vyváženost rentability, likvidity a bezpečnosti. Banky poskytují úvěry za účelem zisku. K tomu aby minimalizovali ztrátu z těchto obchodů, slouží úvěrové riziko, které banky upozorňuje na velikost rizika při poskytnutí úvěru. Druhou kapitolou je hodnocení bonity klienta, do kterého patří úvěrová analýza. Tato analýza slouží jak k řízení úvěrového rizika, tak ke zjištění bonity klienta, který žádá o úvěr. Hodnocení bonity závisí na bankou vybrané metodě ohodnocení. V diplomové práci vysvětluji hodnocení pomocí externího ratingu, který se používá především pro subjekty s objemově velkým úvěrem. Banky pro retailovou klientelu či občany využívají interního ratingu či scoringu. Každá banka má zvolené své vlastní metody ohodnocení, podle kterých pak určuje bonitu klienta. Třetí kapitola vysvětluje co to je a k čemu slouží finanční analýza. Dále je v této kapitole provedena finanční analýza Zemědělského družstva Klapý, kde je mým úkolem zjistit jeho finanční zdraví. Důvodem tohoto zjištění je plánovaná výstavba bioplynové stanice. K uvedené analýze je zapotřebí získat účetní výkazy za tři roky zpětně. Tato data jsou důležitým prvkem k výpočtu ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity a dále k vypočítanému bonitnímu a bankrotnímu modelu. Výsledkem bonitního a bankrotního modelu je, že Zemědělské družstvo Klapý je bonitním klientem. Učinila jsem tedy závěr, že družstvo úvěr v hodnotě 52 mil. Kč dokáže splatit a toto rozhodnutí nijak neohrozí jeho chod. Další kapitolou je úvěrový proces v bance, kde je zapotřebí vysvětlit celý tento proces, do nějž vstoupilo Zemědělské družstvo Klapý za účelem poskytnutí investičního úvěru na výstavbu bioplynové stanice. Pro tuto kapitolu byla zapotřebí banka, která mi poskytla 69

o tomto procesu bližší informace. Vybrala jsem banku XY, jelikož je družstvo jejím klientem již řadu let. Při úvěrovém procesu je nejdůležitější pro banku XY sběr informací, bez kterých by se úvěrová analýza neuskutečnila. Dále je zapotřebí zvolit metodu, kterou banka XY ohodnotí bonitu Zemědělského družstva Klapý. Jelikož banka spolupracuje s družstvem delší dobu a nejednalo se o nového klienta, zvolí si tedy scoringovou metodu, která je založena na podobném způsobu výpočtu, jako je Kralickův Quicktest. U této scoringové metody je zapotřebí nejdříve vypočítat EBITDU a čistý pracovní kapitál. Dalším kritériem pro výpočet bonity klienta je výsledek pěti ukazatelů, jimiž jsou poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivum, kde se hodnotila finanční stabilita družstva, druhý ukazatel je podíl EBITDA a cizího kapitálu, který udával rentabilitu cizího kapitálu. Dalším ukazatelem je podíl čistého pracovního kapitálu na celkových aktivech, ten vypovídá o hospodárnosti družstva. Posledními dvěma ukazateli jsou obratovost pohledávek a závazků, která vypovídá, za jak dlouho budou pohledávky a závazky družstva splaceny. Všechny tyto vypočtené výsledky jsou pak bodově ohodnoceny. Konečným výsledkem za období 2010 až 2012 je číslo 3,52. K tomu aby měl výsledek nějaký význam, je ho zapotřebí zařadit do tabulky, která určuje skoringovou škálu hodnocené bonity. Zemědělské družstvo Klapý podle tohoto výsledku je zařazeno do investičního stupně a tím získalo pomyslnou nálepku bonitního družstva. Banka XY se na základě proběhlé úvěrové analýzy rozhodla, že družstvu požadovaný investiční úvěr na výstavbu bioplynové stanice poskytne bez jakýchkoliv problémů. I když je družstvo považováno za bonitního klienta, tento fakt nemění nic na situaci, že banky musí podle zákona o bankách provádět pravidelně čtvrtletně monitoring. Aby v případě jakýchkoliv problému mohla zamezit její ztrátě. V závěrečné kapitole s názvem Zhodnocení bonity klienta jsou pak uvedeny celkové informace o Zemědělském družstvu Klapý. Jsou zde popisovány činnosti, na které se družstvo specializuje. Je zde vysvětlena funkce bioplynové stanice, kterou družstvo vidí jako nový tržní segment, do kterého chce rozšířit svou působnost a to zejména z důvodů jen několikaleté návratnosti investice. V kapitole je pak popsáno závěrečné zhodnocení bonity družstva z pohledu banky XY, kde je zdůrazněn závěr, že podle vybraných kritérií a zvolené scoringové metody je Zemědělské družstvo bonitním klientem, tudíž je ekonomicky zdravé a banka XY mu požadovaný úvěr na výstavbu bioplynové stanice poskytne. Je zde však otázkou, zda se banka XY rozhoduje pro poskytnutí úvěru spíše na základě žádaného subjektu

70

nebo také významně záleží na druhu investice, do které chce subjekt své finanční prostředky vložit. Závěrem lze tedy říci, že každá banka má pro hodnocení bonity žadatele o úvěr své stanovené metody, ať už jsou vytvořeny na základě ratingu nebo scoringu. Významnou roli může hrát například historie subjektu, ekonomické odvětví, ve kterém se subjekt nachází ale také vztah a historie transakcí, které má s vybranou bankou. Je tedy na rozhodnutí každé banky, podle jakých parametrů bude na každého klienta nahlížet a jakou metodu ohodnocení bonity zvolí.

71

Seznam použité literatury ČERNOHORSKÝ, J. a P. TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Vydání první. Brno: ComputerPress, a.s., 2005, 148 s. ISBN 80-251-0882-1. KAŠPAROVSKÁ, V. a kol. Řízení obchodních bank. Praha: C. H. Beck, 2006, 339s. ISBN 80-7179-381-7. KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. Šesté vydání. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2006, 280 s. ISBN 978-880-7265-099-6. KISLINGEROVÁ, E. a J. HNILICA. Finanční analýza: krok za krokem. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, xiii, 135 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-713-5. PAVELKA, F., D. BARDOVÁ a R. OPLTOVÁ. Úvěrové obchody. Praha: Bankovní institut vysoká škola a.s., 2001, 279 s. ISBN 80-7265-037-8. RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 194 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4103-1. SYNEK, M. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, xxv, 475 s. ISBN 80-717-9892-4. TYLL, L. Naučte se rozumět finančním výkazům. Praha 5: Nakladatelství FORUM, s. r. o., 2013, 184s. ISBN 978-80-904803-5-3. VALOVÁ, I. Řízení rizik podle Basel II: se specifickým zaměřením na interní rating v rámci úvěrového rizika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 187 s. ISBN 978-802-1054103. 72

VINŠ, P. Rating. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, x, 109 s. ISBN 80-717-9807-X. WITZANY, J. Credit risk management and modeling. Ed. 1st. Praha: Oeconomica, 2010, 212 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1682-0. Ostatní zdroje http://www.cnb.cz/ https://www.hypotecnibanka.cz/ http://www.emeraldinsight.com/ http://www.bioplynovestanice.cz/ https://or.justice.cz/

73

Seznam tabulek Tabulka 1: Poskytování a splácení úvěru ................................................................................. 14 Tabulka 2: Úrovně hodnocení interního ratingu pomocí vlastního ratingového modelu. ........ 30 Tabulka 3: Kralickův Quicktest – bodové ohodnocení. ........................................................... 50 Tabulka 4: Výpočet ukazatele „EBITDA“ Zemědělského družstva Klapý. ............................ 58 Tabulka 5: Výpočet ukazatele „Čistý pracovní kapitál“ Zemědělského družstva Klapý. ........ 59 Tabulka 6: Výpočet kvantitativní stránky Zemědělského družstva Klapý. .............................. 59 Tabulka 7: Bodové ohodnocení kvantitativní stránky banky XY ............................................ 60 Tabulka 8: Scoringová škála banky XY. .................................................................................. 62 Seznam grafů Graf 1: Poskytnuté klientské úvěry podle časového hlediska v České republice ..................... 18 Seznam obrázků Obrázek 1: „Magický trojúhelník“ ........................................................................................... 19 Obrázek 2: Ratingové ohodnocení ........................................................................................... 27 Obrázek 3:Úvěrový proces v bance XY ................................................................................... 55 Obrázek 4: Proces výroby bioplynu ......................................................................................... 67 Seznam příkladů Příklad 1: Rentabilita vlastního kapitálu Zemědělského družstva Klapý. ................................ 38 Příklad 2: Rentabilita tržeb Zemědělského družstva Klapý. ................................................... 39 Příklad 3: Okamžitá likvidita Zemědělského družstva Klapý. ................................................. 40 Příklad 4: Pohotová likvidita Zemědělského družstva Klapý. ................................................. 41 Příklad 5: Běžná likvidita Zemědělského družstva Klapý. ....................................................... 42 Příklad 6: Ukazatel zadluženosti - Debt ratio Zemědělského družstva Klapý. ........................ 43 Příklad 7: Ukazatel zadluženosti – Equity ratio Zemědělského družstva Klapý. ..................... 44 Příklad 8: Ukazatel aktivity – obratovost pohledávek Zemědělského družstva Klapý. ........... 46 Příklad 9: Horizontální analýza aktiv a pasiv ........................................................................... 47 Příklad 10: Vertikální analýzy aktiv a pasiv ............................................................................. 48 Příklad 11: Bonitní model – Kralickův Quicktest pro Zemědělské družstvo Klapý. ............... 51 74

Příklad 12: Bankrotní model – Altmanovo Z-skóre pro Zemědělské družstvo Klapý. ............ 52 Seznam příloh Příloha č. 1: Výkaz Cash flow za období 2010 až 2012.

75

Zhodnocení bonity žadatele o úvěr z pohledu banky

Recommend Documents