ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA „Evaluace podpory turistických oblastí z ROP Moravskoslezsko v období 2010-2012“
pro Úřad Regionální rady Moravskoslezsko V Praze 30. 9. 2012
Ing. Vladimír Sodomka jednatel společnosti Akses, spol. s r.o.
Akses, spol. s r.o.
„making things happen“
1
Manažerské shrnutí Cílem evaluace bylo (1) navrhnout nový systém a klíč pro rozdělení finanční alokace mezi jednotlivé Tpro nadcházející výzvu (v říjnu 2012 v objemu 14 mil. Kč), ideálně na základě výkonnostních kritérií; (2) zhodnotit, jak dosud poskytovaná podpora DM TO přispívá k plnění cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4 ROP Moravskoslezsko. Evaluace odráží stav v období srpen až září 2012, kdy byla realizována a zaměřila se na výstupy a výsledky z 1. výzvy, neboť byla jediná ukončená. Evaluační zpráva i toto shrnutí je členěno podle evaluačních otázek. 1. Naplňování cílů marketingových strategií jednotlivých turistických oblastí Podle oficiálních dat z ČSÚ za posledních 10 let má návštěvnost v Moravskoslezském kraji (MSK)spíše klesající tendenci. Téměř ve všech TO došlo v posledních letech 2009/2010 ke značným poklesům v počtu hostů a přenocování, ale také v některých TO k významnému poklesu počtu lůžek. Pokud bude pokračovat dosavadní vývoj v oblasti CR v MSK (tzn. obecně nerůstového trendu), většina TO s vysokou pravděpodobností nenaplní své globální cíle (v kvantitativním vyjádření). V průběžném vyhodnocení dosahuje cíle jedině TO Ostravsko. Z hlediska adekvátnosti a reálnosti nelze nastavení cílů považovat za zcela optimální z pohledu SMART cílů ‐ zejména pak jejich měření (indikátorů) a nastavení cílových hodnot. Z hlediska naplňování marketingové strategie by měli příjemci průběžně sledovat naplňování cílů a případně přijmout adekvátní opatření, proto doporučujeme, aby ŘO po příjemcích vyžadovat toto průběžné sledování a vyhodnocování naplňování cílů marketingové strategie TO. 2. Naplňování specifický cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4 ROP Moravskoslezsko Cílem bylo zmapovat efekty realizovaných v první výzvě (akčním plánu). Současně byly identifikovány zajímavé příklady řešení a dobré praxe. Přehled příspěvku k naplňování specifických cílů za jednotlivé TO z pohledu evaluátorů: Turistická oblast
SC 1 cílenější komplexnější turistické nabídky regionu
SC 2 zvýšení účinnosti a kvality marketingu CR
BESKYDY‐ VALAŠSKO
++ V rámci projektu zatím nevznikly nové produkty/balíčky.
+ Propagace klasickými formami.
SC 3 rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků CR + Produkty zatím nevznikly produkty/balíčky
SC 4 zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit CR ++ Podařilo se zapojit aktéry k aktivní spolupráci – příprava
„making things happen“
2
Nedaří se zapojit golfové aktivity jako významné atraktivity. JESENÍKY
+++ Cílová skupina – rodiny. Ucelená koncepce „Rodinné Jeseníky – s průvodkyní Violou.“ Zacílení na rodiny – zima, léto. Vytvoření nových produktů/balíčků ve spolupráci s CK
OPAVSKÉ SLEZSKO POODŘÍ
OSTRAVSKO
TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
++ Omezená nabídka atraktivit a/nebo služeb. Cíleno na studenty/školy a seniory, převážně z okolí. Nová nabídka (balíčky) zatím stále nejsou na trhu. ++ Zaměřeno na CS: rodiny s dětmi, mladí, střední příjmové skupiny Zaměření na (1) industriální turistika (Dolní oblast Vítkovic, kongresy, filmy, atraktivity, aktivity spojené s Colors of Ostrava (2) Stodolní – příliš nefunguje s podnikateli +++ Cílová skupina – rodina a turisté obecně Širší spektrum nabídky a snaha o jedinečnost – folklor a kuchyně, historie, outdoor – horská kola, lyže, vodáctví
Zatím nevyhodnocují účinnost a kvalitu
(pouze propagační materiály).
++ Intenzivní marketingová činnost. Vyhodnocování účinnosti. Prodej/distribuce reálně příliš nefunguje
+ Nové produkty/balíčky v podstatě nejsou, spíše inovované (ICT)
++ DM spíše podpůrná role Řeší primárně s Vítkovicemi (největší potenciál, dostatečně silný hráč). Spolupráce primárně s „vlastními“ institucemi (provozovatelé atraktivit).
++ Cílená reklama v odborných médiích a vyhodnocování účinnosti marketingových aktivit. Zatím omezené distribuční kanály (web).
+++ Vytvořené balíčky ‐ folklor a kuchyně, historie, outdoor.
+++ Spolupráce a aktivní participace aktérů je prioritou DM a reálně probíhá.
produktů. Nedaří se však navázat spolupráci s golfovými hřišti. +++ +++ +++ Cílená propagace Vytvoření nových Důraz na spolupráci a (Viola), propagace produktů/balíčků tvorbu partnerství. v zahraničí. ve spolupráci s CK Formalizovaná Zavedení voucher + voucher systém. struktura ‐ Rada pro systému a CR Euroregionu distribuce Praděd a pracovní prostřednictvím skupiny. Spolupráce s CK. Vyhodnocování „olomouckou“ částí účinnosti akcí. Jeseníků, CzechTourism. nehodnoceno + ++ ++ Dosud příliš nevžitá Nové balíčky ‐ spíše Spolupráce. primárně destinace. Spíše produkty nově mezi partnery – pokračování „zabalené“; dosud městy. Soukromý propagačních nejsou aktivně sektor se příliš aktivit (propagace nabízené (na trhu). nezapojuje. Stále partnerů). chybí jasná rozdělení Nevyhodnocují úkolů až na nižší účinnost. úroveň a oboustranná komunikace.
„making things happen“
3
-
Na základě výše uvedené multikriteriální analýzy je možné hodnotit výkonnost ve vztahu k příspěvku k cílům 2.2.4 ROP MS. Pro účely rozdělení alokace pro 3. výzvu není příliš vhodné, neboť jednotlivé DM zvolily odlišné přístupy a např. reálné vytvoření produktů je až předmětem AP 2.
-
Pokud by se měla vyhodnocovat výkonnost směrem k cílům ROP 2.2.4, pak je v akčních plánech doporučujeme důsledněji vyžadovat a kontrolovat provázanost financované aktivity na cílové skupiny definované v MS, správně nastavit indikátory, především na úrovni výsledků a jasně identifikovat vazbu aktivity na specifické cíle ROP MS – oblast podpory 2.2.4., která v současnosti není sledována.
3. Udržitelnost destinačního managementu jednotlivých turistických oblastí Většina destinačních managementů počítá s pokračováním činnosti po ukončení podpory z ROP Moravskoslezsko – a to buď v omezenějším režimu, nebo plánují vytvořit nástroj pro financování. ‐ ‐ ‐ ‐
Těšínské Slezsko připravuje Fond cestovního ruchu, do kterého by přispívali členové dle stanoveného klíče. Poodří by se vrátilo k modelu fungování před tímto projektem – tzn. provoz založený na dobrovolné práci a na projektové bázi dle získaných dotací na realizaci Opavské Slezsko předpokládá financování na bázi členských příspěvků. Ostravsko – ve financování by měl pokračovat Magistrát města Ostravy
Pouze Beskydy‐Valašsko a Jeseníky deklarovali nutnost financování z veřejných zdrojů, jinak hrozí riziko neudržení fungování DM. Navíc už v současnosti řeší problémy se zajištěním spolufinancování projektu (ve výši 15 %). Tyto TO spoléhají na pokračování podpory ze strany kraje, příp. na připravovanou právní úpravu. V současnosti většina SDM není institucionálně samostatná. Zatím jediné Beskydy‐Valašsko vytvořilo samostatnou organizaci. Výhodou je průhledné financování vůči partnerům, lepší možnost kofinancování ze strany soukromého sektoru (tzn. může přispívat na činnost DM). Z hlediska fungování DM je však klíčové, aby si zachoval vnitřní flexibilitu a nebyla příliš svázána byrokratickými postupy. Doporučujeme věnovat se těmto otázkám v rámci setkávání (navržené platformy) DM. 4. Nové (inovované) produkty cestovního ruchu Většina DM vytvořila nové produktové balíčky. Z tohoto pohledu jde o nové produkty CR na trhu – ve své podstatě se jedná o „packing“. Produkty/balíčky jsou realisticky pojaté a staví na primární cílové skupině a silných stránkách. Některé pak primárně postaveny na „jedinečnosti“. Asociační produkt má v podstatě jedině TO Jeseníky (Rodinné Jeseníky) a marketingové uchopení této koncepce lze ocenit jako inovativní.
„making things happen“
4
Inovativní jsou také distribuční kanály, a to jak voucher systém, tak i připravovaná regionální karta. Produkty odráží (inovativní) potenciál DM a jeho partnerů a jsou jeho přímým výsledkem a potvrzují to, že DM by měl plnit roli iniciátora a inovátora v TO. Obecným problémem nejen při tvorbě produktů je zapojení soukromých subjektů – zejména z hlediska motivace, ale také omezení související s veřejnou podporou. 5. Analýza čerpání podpory z ROP Moravskoslezsko V první výzvě nebyla vyčerpána relativně velká část z plánované alokace ‐ cca 25 % (Beskydy‐Valašsko vyčerpalo 54 %, Poodří 66 %). Reálná schopnost čerpat alokované prostředky – absorpční kapacita příjemců – je důležitá především z pohledu řízení programu, proto je navrženo do mechanismu pro rozdělení alokace. 6. Kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP Rozdělení alokace na základě výkonu je v době realizace evaluace (září 2012) značně omezené, neboť hodnocení může reálně pracovat s výstupy právě dokončené realizace projektů v rámci 1. výzvy), tudíž: ‐ ‐
efekty (výsledky) se zpravidla ještě neměly možnost dostatečně projevit DM zrealizovaly v úvodní fázi některé obdobné základní aktivity (společná image a logo, budování struktury DM a partnerství, web apod.)
Z pohledu celkového konceptu realizace a řízení DM v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezsku) – tzn. pokrytí všech vybraných 6ti TO jednotkami DM by pak primárním cílem mělo být zajištění funkčnosti a udržitelnosti DM v dlouhodobém horizontu. To lze jednak podpořit rozdělení alokace pro „výkonnější“ DM, ale některé skutečnosti, lze podle našeho názoru výrazně efektivněji ovlivnit prostřednictvím nastavení podmínek programu. A) Rozdělení alokace Na základě analýzy byla navržena tato hlavní kritéria/přístupy pro rozdělení alokace pro příští výzvy:
„making things happen“
5
B) Zabudování opatření do systému/podmínek programu ‐ zejména opatření k posílení finanční udržitelnosti – tzn. příprava nástroje/strategie dalšího financování ‐ důraz na vytváření společných produktů/produktových balíčků 7. Návrh rozdělení financí mezi jednotlivé TO Evaluátor navrhl 3 varianty rozdělení alokace pro příští (třetí) výzvu vycházející ze zjištění a popsaných přístupů/kritérií pro rozdělení alokace: • • •
Varianta 1 – Zachování původního rozdělení alokace Varianta 2 – Zohlednění předchozího čerpání (absorpční kapacity) ze 100 % Varianta 3 – Zohlednění předchozího čerpání (absorpční kapacity) z 50 % – tuto variantu evaluátor doporučuje (tabulka návrhu rozdělení alokace pro 3. výzvu je v kapitole 3.2).
8. Doporučení pro úpravu výzvy / nastavení systému, podmínek Nastavení systému a podmínek programu (výzvy): 1. Zkrátit dobu administrace žádosti 2. Omezit financování vedlejších (primárně nesouvisejících) výdajů a drobných výdajů – případně zavést paušál. 3. Do budoucna primárně financovat „hlavní“ činnost DM (primárně související s jeho posláním) – tzn. financovat kompletní mzdové náklady (vč. zákonných nároků – zejména dovolené) a náklady na aktivity. 4. Vyžadovat po příjemcích přípravu nástroje/strategie dalšího financování po skončení podpory z ROP.
„making things happen“
6
5. Veřejná podpora – umožnit v rámci mantinelů širší zapojení soukromých subjektů – viz možnost de‐minimis. Podpora a další rozvoj koncepce destinačního managementu v Moravskoslezském kraji 6. Iniciovat a podpořit vznik platformy DM pro výměnu know‐how a řešení aktuálních otázek. 7. Podpořit diskusi ohledně vyjasnění rozdělení kompetencí a systému vzájemné komunikace (informovanosti) a koordinace na krajské úrovni. 8. Podpořit debatu ohledně dalšího fungování a financování DM v Moravskoslezském kraji tak, aby byl dostatečně dopředu vyřešen systém financování DM po skončení podpory z ROP.
„making things happen“
7
Obsah Manažerské shrnutí................................................................................................................................. 2 Zkratky ..................................................................................................................................................... 9 1
Metodologie a postup realizace.................................................................................................... 10
2
Analytická část – hlavní zjištění ..................................................................................................... 12
3
2.1
Naplňování cílů marketingové strategie jednotlivých TO ..................................................... 12
2.2
Naplňování specifický cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4........................................................... 16
2.3
Udržitelnost destinačního managementu jednotlivých TO................................................... 29
2.4
Nové/inovativní produkty cestovního ruchu......................................................................... 34
2.5
Analýza čerpání podpory z ROP Moravskoslezsko ................................................................ 36
Návrhová část................................................................................................................................ 37 3.1
4
Kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP ................................................ 37
3.1.1
Obecné přístupy k alokaci prostředků........................................................................... 37
3.1.2
Komentář ke stávající variantě – tzn. rozdělení alokace podle počtu lůžek.................. 38
3.1.3
Kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP ........................................ 38
3.2
Návrh rozdělení financí mezi jednotlivé TO .......................................................................... 41
3.3
Doporučení pro úpravu výzvy / nastavení systému, podmínek ............................................ 44
Přílohy............................................................................................................................................ 47
„making things happen“
8
Zkratky AP
akční plán
CR
cestovní ruch
ČSÚ
Český statistický úřad
DM
destinační management
EO
evaluační otázka/y
HUZ
hromadná ubytovací zařízení
OIP
Odbor implementace programu
ORP
obec s rozšířenou působností
MS
marketingová strategie
MSK
Moravskoslezský kraj
SDM
společnost destinačního managementu
ROP
Regionální operační program
TO
turistická oblast
ÚRR
Úřad Regionální rady
„making things happen“
9
1 Metodologie a postup realizace Základní cíle evaluace bylo: -
-
Navrhnout na základě výkonnostních kritérií nový systém rozdělení alokace mezi jednotlivé TO pro výzvu v říjnu 2012 (objem 14 mil. Kč) – primárním cílem evaluace bylo navrhnout klíč pro rozdělení finanční alokace pro nadcházející výzvu Zhodnotit, jak dosud poskytovaná podpora DM TO přispívá k plnění cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4 ROP Moravskoslezsko.
Předmětem evaluace byl následující evaluační otázky (EO): 1. V jaké míře je dosahováno cílů marketingové strategie jednotlivých TO? Byly cíle stanoveny adekvátně a reálně? 2. Do jaké míry se daří zajišťovat finanční a institucionální udržitelnost destinačního managementu jednotlivých TO (např. financování aktivit i z jiných zdrojů než ROP)? 3. Daří se vytvářet či alespoň inovovat produkty cestovního ruchu? 4. Jaká jsou vhodná kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP mezi jednotlivé TO? 5. Jak lze hodnotit (podle zvolených kritérií) výkony destinačního managementu a to jak po kvantitativní, tak i po kvalitativní stránce? 6. Jaké je optimální rozdělení financí mezi jednotlivé TO odrážející jejich příspěvek k plnění specifických cílů ROP? 7. Je dosahováno specifický cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4? 8. Jaké nejpodstatnější změny oproti minulosti by měly být provedeny ve výzvě na podporu DM TO vyhlašovanou na podzim 2012, aby bylo dosaženo stanovených cílů ROP? V rámci evaluace byly využity následující metodické nástroje: 1. Analýza dokumentace (desk research) Cílem bylo získat informace o jednotlivých projektech, jejich plánech a realizaci, ale také o konkrétních realizovaných výstupech.
„making things happen“
10
2. Řízené rozhovory se zástupci ŘO – OIP ÚRR Polostrukturované rozhovory zaměřené na aktuální stav a výkon projektů a jednotlivých DM a identifikaci (potenciálně) problémových/úzkých míst v systému a na straně příjemců z pohledu administrátora programu. 3. Řízené rozhovory se zástupci DM TO Polostrukturované rozhovory pro posouzení a objektivní srovnání mezi jednotlivými TO za účelem sběru dat primárně kvalitativní povahy zaměřených na zjištění aktuálního stavu a zmapování dosažených efektů (výsledků). 4. Dotazníkové šetření u partnerů TO Dotazníkové šetření zaměřené na zhodnocení zapojení partnerů a zhodnocení očekávání a přínosů DM. 5. Expertní posouzení Expertní posouzení dosažených výsledků a posouzení návrhu rozdělení alokace. Ve zprávě jsou také uvedeny zajímavé náměty a dobrá praxe v samostatných barevně odlišených boxech, neboť mezi základní cíle evaluace je také „poučení se“. Evaluace probíhala v období srpen – září 2012 a většina zjištění se váže k začátku září 2012.
„making things happen“
11
2 Analytická část – hlavní zjištění Jednotlivá zjištění v jednotlivých kapitolách jsou členěna podle šesti, resp. pěti turistických oblastí.
2.1 Naplňování cílů marketingové strategie jednotlivých TO Naplňování cílů marketingové strategie jednotlivých TO Přehled globálních (hlavních) cílů TO stanovených v marketingových strategiích: Turistická oblast Beskydy‐ Valašsko
Jeseníky
Opavské Slezsko
Poodří Ostravsko
Těšínské Slezsko
Popis globálního cíle
Měření/Indikátor
Zvýšit návštěvnost, příjmy a zaměstnanost a tím i význam cestovního ruchu v regionu na úroveň ostatních regionu tak, aby se region dostal vždy do nejlepší trojice regionu z pohledu návštěvnosti. Zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu, zaměřeného na venkov, jeho poznávání a aktivní dovolenou. Zvýšit návštěvnost, příjmy a zaměstnanost a tím i význam cestovního ruchu v regionu na úroveň ostatních regionů tak, aby se region dostal vždy do nejlepší trojice regionů z pohledu dynamiky růstu návštěvnosti. Zajistit dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu, zaměřeného na venkov, jeho poznávání a aktivní dovolenou. Podpořit rozvoj cestovního ruchu v turistické oblasti Ostravsko jako celku a zajistit skrze optimální uspokojování potřeb domácích a zahraničních turistů a návštěvníků zvýšení ekonomických přínosů pro lokální ekonomiku pomocí lepšího využívání silných stránek destinace a příležitostí, které se v ní nacházejí. Uspokojit potřeby návštěvníků z ČR i zahraničí v TO TS rozvojem a zkvalitňováním zdrojů cestovního ruchu oblasti.
Růst poctu přenocování v HUZ každoročně o 5%
Celkový růst počtu turistů a návštěvníků do roku 2015 o 10%. Růst počtu přenocování v HUZ každoročně o 3%
Celkový růst počtu turistů a návštěvníků do roku 2015 o 10%. Růst počtu turistů, jak zahraničních, tak i domácích turistů – měřeno ročně, dle výchozího stavu roku 2009
1. Zvýšit počet přenocování TO TS (měřeno dle počtu přenocování, výchozím rokem 2009). 2. Prodloužit dobu pobytu návštěvníka v TO v zimním období
Zdroj: Marketingové strategie TO
„making things happen“
12
Sledování a vyhodnocování naplňování cílů ze strany DM Vývoj hlavních ukazatelů CR podrobně a průběžně sledují v TO Jeseníky. Nicméně oficiální data za TO, resp. ORP nejsou sice běžně na webu ČSO přístupné, ale získávají je na vyžádání a posléze sami zpracovávají pro své potřeby. Také TO Ostravsko pravidelně sleduje návštěvnost v TO, jednak z dat o návštěvnosti ostravských turistických atraktivit (vzhledem k tomu, že jsou „městské“, nemají problém s předáváním dat a z ČSÚ. Potřebná data za TO pro kvartální zprávy nakupují u ČSO, cena však není vysoká (cca 400 Kč za dávku). Výše uvedené data zveřejňují na svých webech a v tiskových zprávách. Ostatní TO zatím nesledují a nevyhodnocují své strategie, zejména pak z pohledu (kvantifikovaného) globálního cíle. Z interview dále vyplynulo, že také nejsou běžně dostupná potřebná data v příslušném regionálním členění z oficiálních statistik. ZÁVĚR: DM obecně zatím nesledují naplňování cílů ve svých marketingových strategiích, primárně se zaměřují na naplňování akčních plánů. Některé TO sledují vývoj hlavních ukazatelů CR v TO. Průběžný vývoj hlavních ukazatelů CR v MSK a TO Z delšího časového hlediska má vývoj přenocování (návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu) v MSK v posledních letech spíše klesající tendenci (viz graf). Graf: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu ‐ Moravskoslezský kraj v letech 2000 ‐ 2010
Zdroj: zpracováno na základě dat ČSÚ
„making things happen“
13
Také na mikroregionální úrovni je vývoj spíše negativní, což dokládají údaje za obce s rozšířenou působností (ORP) za období 2000 – 2010 (viz Příloha č. 1). Na úrovni TO za poslední období (dle veřejně dostupných dat z ČSÚ) – konkrétně v období 31.12.2009 – 31.12.2010 je ve všech sledovaných TO klesající počet hostů – tento pokles obzvlášť výrazný u TO Opavské Slezsko (‐32 %)a Poodří (‐24 %). V případě TO Ostravsko došlo sice k mírnému poklesu počtu hostů, ale alespoň k mírnému nárůstu počtu přenocování. Dále také došlo k významnému poklesu v počtu lůžek v TO Těšínské Slezsko, Opavské Slezsko a Beskydy. Tabulka: Kapacita a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle TO v letech 2009 a 2010 Počet lůžek Turistické oblasti
2009
2010
Hosté - celkem změna (%)
2009
2010
Přenocování - celkem změna (%)
2009
2010
změna (%)
Beskydy – Valašsko
17 240
15 718
-8,8%
382 896
360 262
-5,9% 1 021 818
957 773
-6,3%
Jeseníky*
19 163
18 400
-4,0%
294 393
276 735
-6,0% 1 223 419 1 161 691
-5,0%
Opavské Slezsko
1 479
1 322
-10,6%
33 906
22 971
-32,3%
70 668
45 988
-34,9%
Ostravsko
3 956
3 997
1,0%
153 299
150 667
-1,7%
419 939
431 222
2,7%
978
983
0,5%
13 915
10 546
-24,2%
38 930
28 369
-27,1%
2 657
2 288
-13,9%
53 327
48 645
-8,8%
371 294
365 736
-1,5%
Poodří Těšínské Slezsko
Pozn.: Údaje k 31.12. *) ČSÚ sleduje celou oblast Jeseníků Zdroj: zpracováno na základě dat ČSÚ DÍLČÍ ZÁVĚRY: ‐ ‐
‐ ‐
Převážná většina TO zatím nesleduje a nevyhodnocuje své strategie, zejména pak z pohledu (kvantifikovaného) globálního cíle (mimo Jeseníky a Ostravsko). Obecný problém s dostupností a spolehlivostí dat – nejčastěji jsou využívána data ČSÚ, problémem je však jejich dostupnost pro danou turistickou oblast, je nutný přepočet, který je značně náročný. V podstatě ve všech TO došlo v posledních letech 2009/2010 ke značným poklesům v počtu hostů a přenocování, ale také v některých TO k významnému poklesu počtu lůžek. Pokud bude pokračovat dosavadní vývoj v oblasti CR v MSK (tzn. obecně nerůstového trendu), většina TO s vysokou pravděpodobností nenaplní své globální cíle (v kvantitativním vyjádření). V průběžném vyhodnocení dosahuje cíle jedině TO Ostravsko.
DOPORUČENÍ: ‐
Výsledky realizovaných aktivit se obvykle projeví zpravidla až za několik let. Z hlediska naplňování marketingové strategie by měli příjemci průběžně sledovat naplňování cílů a případně přijmout adekvátní opatření a ŘO by toto měl po příjemcích vyžadovat.
„making things happen“
14
Dobrá praxe – Získávání potřebných dat za turistickou oblast (TO Ostravsko) ČSÚ je schopno poskytnout data pro vybranou lokalitu za relativně rozumných finančních podmínek. DM Ostravsko „nakupuje“ data o počtu návštěvníků za čtvrtletí za svoji oblast zhruba za 400 Kč. Odborné posouzení adekvátnosti a reálnosti nastavení cílů Posouzení vychází z globálních a specifických cílů definovaných ve schválených marketingových strategií TO a jsou analyzovány z pohledu požadavků/kritérií dle metodiky pro koncepci SMART cílů. Odborné posouzení z pohledu SMART cílů Globální cíle: ‐ ‐
‐ ‐
obecně je velmi pozitivní, že mají specifikovanou měřitelnost – tzn. kvantitativní vyjádření v některých případech značně ambiciózní (v kontextu dosavadního vývoje) – otázka reálnosti (příkladem jsou Beskydy‐Valašsko, které mají kvantifikovaný cíl „Růst počtu přenocování v HUZ každoročně o 5%“, což je nejvyšší ze všech TO). možné problémy s dostupností dat standardně publikovaných ČSÚ (počty návštěvníků) navíc je otázkou do jaké míry má DM reálnou šanci tyto ukazatele svojí činností ovlivnit (je klíčovým hráčem, resp. „ovlivňovatelem“) – tzn. atribuční cíl
Specifické cíle: ‐ ‐
u většiny marketingových strategií u specifických cílů zcela chybí specifikace měření/indikátor pokud je měření/indikátor specifikováno, pak se nejedná o indikátor výsledku, ale výstupu
Pozn.: Záměna výsledků za výstupy a opačně se také často děje i u akčních plánů. DÍLČÍ ZÁVĚR: ‐ ‐
Nastavení cílů nelze považovat za zcela optimální z pohledu SMART cílů ‐ zejména pak jejich měření (indikátorů) a nastavení cílových hodnot. Z hlediska reálnosti naplnění globálních cílů (v kvantitativním vyjádření) příliš neodrážejí dosavadní trendy a z tohoto pohledu existuje vysoké riziko nenaplnění globálních cílů u většiny TO.
„making things happen“
15
2.2 Naplňování specifický cílů dílčí oblasti podpory 2.2.4 SPECIFICKÉ CÍLE DLE ROP Globálním cílem dílčí oblasti podpory 2.2.4 je zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu. Specifickými cíli dílčí oblasti podpory 2.2.4 ROP je: • • • •
dosažení cílenější komplexnější turistické nabídky regionu zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků cestovního ruchu zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit cestovního ruchu.
PŘEHLED EFEKTŮ Z REALIZOVANÝCH ČINNOSTÍ Z AKČNÍCH PLÁNŮ 2009 Za účelem posouzení naplňování specifických cílů bylo provedeno zmapování efektů realizovaných aktivit – tzn. co se děje s výstupy v současné době, kdo a jak s nimi pracuje; zároveň jsou zde uvedena další důležitá zjištění a názory zástupců DM. Vycházelo se z realizovaných aktivit (uvedených v AP, resp. závěrečné monitorovací zprávě). Níže uvedené informace byly zpracovány na základě poskytnutých informací zástupců DM v rámci interview. BESKYDY‐VALAŠSKO 1. Průzkum návštěvnosti Šetření proběhlo podle nastavené metodiky a požadavků. Průzkumy plánuje DM pravidelně zpracovávat kvůli porovnání vývoje v čase. V rámci vlastních evaluačních aktivit (které jsou naplánován v AP2), se DM plánuje dotazovat přímo na spokojenost s aktivitami akčního plánu – tzn. na spokojenost s konkrétními výstupy DM. NÁVRH DM: DM Beskydy‐Valašsko by z hlediska metody preferoval osobní dotazování a kladené otázky přizpůsobil vlastním potřebám – za optimální považuje realizovat průzkum ve vlastní režii. 2. Komunikace s aktéry CR – workshopy Semináře měly za cíl seznámit subjekty CR s metodou řízení cestovního ruchu a s konceptem destinačního managementu TO. Podařilo se zapojit aktéry k aktivní spolupráci – jednak vznikly vstupy pro marketingovou strategii, jednak byla úspěšně navázána spolupráce se soukromým sektorem, v jejímž rámci byla připravena koncepce produktu „pivovarnictví“ (do kterého je zapojeno 7 pivovarů a minipivovarů).
„making things happen“
16
Významným magnetem turismu je i Golfové hřiště v Čeladné, destinačnímu managementu se však nedaří navázat užší spolupráci s provozovateli hřiště a ubytovateli, protože klientela jezdí výhradně za golfem a nevyhledává další služby v okolí. 3. Propagace a tiskové materiály Tiskové materiály jsou distribuovány zejména v informačních centrech (přičemž je o materiály je zájem). 4. Vytvoření subjektu DM Byla založena nová samostatná organizace „Destinační management turistické oblasti Beskydy‐ Valašsko, o.p.s. Současně bylo vytvořeno jedno nové pracovní místo projektového manažera v nově založené organizaci. JESENÍKY 1. Vytvoření standardní organizační struktury TO Bylo vytvořeno a formalizováno několik subjektů: ‐ ‐
Rada pro CR Euroregionu Praděd, která zahrnuje partnery. Schází se jednou za 1 – 1,5 měsíce a sleduje naplňování AP. Pracovní skupiny (projektový tým, marketingová pracovní skupina, pracovní skupiny pro produkty CR), jsou v nich zapojeni jak představitelé veřejné správy (partneři projektu), tak podnikatelé. Zástupci za ORP jsou za vstupy a podobu produktů.
Pracovní skupiny jsou funkční, schází se a reálně rozhodují o aktivitách v cestovním ruchu. Vizí DM je vytvořit „Regionální fórum cestovního ruchu“ v TO. 2. Vytvoření systému spolupráce mezi euroregionem Praděd a subjekty CR Jeseníky (Jeseníky‐ Sdružení cestovního ruchu – Olomoucký kraj) Snahou TO je vytvořit efektivní partnerství ‐ velký důraz je kladen na spolupráci založené na principu dobrovolnosti. Zatím byla vytvořena dohoda o užívání společného loga (intenzivnější efekt na návštěvníky, kteří nevnímají krajské hranice) a dohoda o přijímání členů/partnerů bez ohledu na jejich sídlo (podnikatelé mohou být členem/partnerem toho sdružení, které jim vyhovuje, příp. také obou subjektů). Toto ustanovení zabraňuje zdvojování aktivit obou sdružení s příznivým efektem na „soutěž“ mezi dvěma subjekty DM v Jeseníkách a pravděpodobně s širší nabídkou služeb pro podnikatele v oblasti CR. Také byla uzavřena dohoda o spolupráci mezi oběma subjekty a CzechTourismem. Marketingová skupina – svojí povahou je inovátorská – jsou v ní novinářky, které píší texty na web. (záměrně ženy novinářky, neboť dle průzkumu právě ženy primárně vyhledávají a vybírají destinaci).
„making things happen“
17
Vytváření partnerství se soukromými subjekty (poskytovateli služeb) 1. 2. 3. 4.
Na začátku oslovili s nabídkou spolupráce (téměř) všechny relevantní subjekty v TO Následně proběhl informační workshop Certifikace podle mezinárodních standardů Zahrnutí do společných marketingových aktivit
V současnosti je certifikováno 15 poskytovatelů ubytování. Někteří podnikatelé však považují investice spojené s certifikací za příliš nákladné. Dobrá praxe: Řešení veřejné podpory – Propagace certifikovaných poskytovatelů ubytování a dalších služeb (Jeseníky) Euroregion Praděd, který plní roli společnosti destinačního managementu turistické oblasti Jeseníky‐ východ, vydal směrnici (č. 7/2011) pro zařazení ubytovacích a doplňkových služeb nebo místních výrobků do regionálních turistických produktů turistické oblasti Jeseníky‐východ. V případě, že ubytovatelé a výrobci splní podmínky uvedené ve směrnici, bude jejich nabídka propagována na cílových tuzemských i zahraničních trzích v rámci marketingových aktivit Euroregionu Praděd. Certifikace: ‐ je dobrovolná – záleží na každém subjektu, jaké úrovně chce dosáhnout a kdy a nese veškeré náklady spojené s certifikací ‐ probíhá podle mezinárodních standardů ‐ je garancí kvality – která je zvlášť důležitá pro cestovní kanceláře a jejich nabídku V současné době podmínky směrnice splnilo již 11 ubytovatelů, 6 poskytovatelů doplňkových služeb cestovního ruchu a 2 výrobci originálních místních výrobků, což umožnilo zařadit jejich nabídku jak do nových průvodců Jeseníky léto a zima (celkový náklad 60000 ks), tak do informačně‐propagačních materiálů a nových webových stránek turistické oblasti Jeseníky‐východ (www.jeseniky‐rodina.cz). Zdroj: http://www.europraded.cz/ (lze nalézt i příslušnou směrnici) 3. Rozvoj produktové a programové nabídky Produkty vycházejí z MS a pracuje se s nimi v rámci propagace (letáky, informační materiály, web). Cestovní kanceláře samy tvoří „balíčky“. Pozn. Balíček chápou jako zájezd, který definuje příslušné legislativa v oblasti cestovního ruchu. Podle ní mohou zájezdy poskytovat pouze cestovní kanceláře. DOBRÁ PRAXE: Voucher systém (TO Jeseníky) Produktový balíček „Voucher systém Jeseníky“‐ vznikl v rámci partnerství kolem DM (v marketingové skupině, která se zaměřuje na inovace). Jedná se o inovativní projekt na celostátní úrovni.
„making things happen“
18
Cílem projektu „Voucher systém Jeseníky“ je změna struktury návštěvníků Jeseníků (na středněpříjmovou skupinu) a to prostřednictvím spolupráce DM (tvorba systému, webový nástroj), cestovních kanceláří (zadání informací, prodej balíčku) a turistických atraktivit (poskytnutí slev). Bez provozních nákladů získá DM informace o návštěvnosti od cestovních kanceláří a perspektivně vzroste příjem z cestovního ruchu. Voucher systém je v provozu od začátku srpna 2012, v době zpracování evaluace zatím nelze hodnotit prodej a úspěšnost tohoto balíčku. Nesporným přínosem je však konkrétní výsledek spolupráce různorodých aktérů CR, který je tržně obchodován. Voucher systém je alternativou pro kartové systémy, které jsou dosti nákladné. 4. Rozvoj kompetencí a podpora spolupráce aktérů CR (školení, semináře) Probíhají formou seminářů, avšak zájem/účast na nich se snižuje, proto je musí DM aktivně nabízet. Přínosy/výsledky seminářů vnímají zejména ve: ‐ ‐ ‐
zvýšení povědomí o celém marketingovém mixu (nejen produktu) a možnost srovnání posílení kompetencí a vzájemné komunikace a porozumění v rámci orgánů, a rozdělení rolí a zodpovědností vtažení aktérů do regionální ekonomiky – zájem na ekonomických výsledcích.
5. Marketingový výzkum a přenos poznatků směrem k aktérům CR Tyto aktivity jsou zatím primárně „tlačeny“ DM – zaměřují se na členy (veřejný sektor, partnery). Sbírají informace za celé Jeseníky, Jeseníky‐východ a ORP. Data čerpají z ČSÚ, voucher systému a od cestovních kanceláří. Vnímají, že zatím není ochota platit za poskytnuté informace a know‐how. Podle zástupců DM uvažují o zavedení členských příspěvků nejdříve od roku 2013. Současně jsou zatím skeptičtí k výši získaných prostředků ze soukromých zdrojů. Podle jejich názoru je a bude destinační management vždy prodělečný a provoz DM by měl být placen z veřejných zdrojů (zejména krajských), vzhledem k celkovým socio‐ekonomickým přínosům DM a CR. 6. Marketingové a informačně‐propagační tiskoviny Vznikla nová inovativní koncepce „Rodinné Jeseníky“ s virtuální průvodkyní Violou, která je zaměřena právě na klíčovou cílovou skupinu – rodiny. Vzniklý nový portál (www.jeseniky‐rodina.cz), který má za 6 měsíců fungování cca 11 tis. unikátních návštěv. Texty zpracovávají profesionálové – novinářky z Moravské tiskové agentury – se zaměřením dle profilu návštěvníků (rezervace dle průzkumů provádějí ženy), tiskoviny jsou vyšší kvality (než průměrné). Právě celkové pojetí přístupu „ženy pro ženy“ lze považovat za inovativní. Distribuce tiskovin probíhá vedle běžných způsobů (IC, hotely, veletrhy…), a také prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTourismu v okolních státech.
„making things happen“
19
DM vyhodnocuje efektivitu těchto propagačních aktivit – kontaktovali jednotlivá zastoupení CzechTourismu v cílových zemích s dotazy na finální distribuci pro cílové trhy, na základě výsledků budou prověřovat poměr vynaložených financí na propagaci na počet cizinců skutečně přijíždějících do destinace (výsledky dosud nejsou k dispozici, některá zastoupení nereagují a neposkytují info). 7. Podpora prodeje produktů CR Podle DM se podařilo navázat velmi dobrou spolupráci s cestovními kancelářemi, během famtripů byly přímo na místě uzavírány smlouvy mezi CK a ubytovateli. Famtripy také slouží jako neformální podpora a inicializace nových produktů cestovního ruchu – výsledkem je např. vytvoření konceptu voucher systému. Tiskové zprávy se promítly zejména v místních a regionálních médiích. Prodej produktů, resp. balíčků prostřednictvím voucher systému se teprve rozjíždí. 8. Vybrané společné marketingové akce (výstavy, veletrhy) Veletrhy vnímají především jako příležitost pro setkání a komunikaci s partnery a cestovními kanceláři. Skutečné obchody však podle zkušeností probíhají přes internet. Přivítali by společnou prezentaci s „olomouckou částí“ Jeseníků. OPAVSKÉ SLEZSKO Neúčastnilo se 1. výzvy. POODŘÍ 1. Pořízení velkokapacitní kopírky Tvorbu a distribuci propagačních tiskovin považují představitelé TO za zásadní pro propagaci značky TO. Značka “Poodří‐Moravské Kravařsko“ však stále není dostatečně zakotvený pojem mezi turisty a návštěvníky, dokonce i subjekty uvnitř TO zatím zcela nepřijaly značku za svou. Kopírovací stroj je využíván zapojenými městy a mikroregiony ke kopírování tiskovin – vnímají ho jako flexibilní a levný prostředek. 2. Vytvoření turistických balíčků Na základě marketingové strategie a jednání partnerů bylo jako výstup činnosti DM vytvořeno několik balíčků, které se s ohledem na nedostatek „velkých turistických lákadel“ a ubytovacích kapacit poměrně střízlivě zaměřují na regionálního turistu z okolí TO (tzn. MSK) – především na školní mládež a seniory („výlety za humna“). Před realizací projektu DM vůbec neměli balíčky (z tohoto pohledu je to pro ně inovace). Tato iniciativa je však primárně „tlačená“ DM, balíčky pak vytvořil jeden z partnerů (Odry).
„making things happen“
20
Nosný produkt v současnosti zatím nemají – nabídku obecně staví na drobných přírodních zajímavostech, památkách a osobnostech. Jako významnou bariéru vnímají nedostatečnou kapacitu a kvalitu služeb (jako příklad uvedli zájem ze strany jedné CK o vytvoření nabídky zájezdu (produkt) do Fulneku, který však naráží na nedostatečné ubytovací kapacity). V době evaluace zatím nedošlo k nabídce a distribuci balíčků – dle strategie DM plánuje nabízet balíčky např. prostřednictvím Krajského vzdělávacího a informačního centra v Novém Jičíně, spolků seniorů, atd. Efekt turistických balíčků na návštěvnost zatím nelze vysledovat. Propagaci nabízí všem, co mají zájem, ten je však v podstatě minimální. Otázku veřejné podpory v podstatě neřeší, neboť jsou „rádi, že má vůbec někdo zájem se z podnikatelů zapojit“. Do balíčků byly tedy zahrnuty ty podnikatelské subjekty, které měly zájem a nabídly sníženou cenu. 3. Marketingový průzkum a konference Výstupem konference byla, vedle posílení partnerství a zvýšením informovanosti o činnosti DM, také identifikace potřeb (např. přepracování webové prezentace) a nutnost nalezení formy spolupráce se soukromým sektorem. Výstupy marketingových šetření byly publikovány, ovšem DM nemá informace o tom, že by s nimi partneři dále pracovali. 4. Marketingové tiskoviny a jednoduché propagační tiskoviny Proběhla spíše aktualizace propagačních materiálů (mapa a image prospekt). Distribuce materiálů je vedena klasicky pouze v rámci turistické oblasti, tj. adresátem jsou členská města, informační centra, spolupracující soukromí podnikatelé, některé turistické atraktivity (např. muzea) a část je určena pro veletrhy. Mapování efektů související s distribucí tiskovin zatím DM neprovádí. Nicméně jako určitý signál berou pokračující poptávku ze strany Informačních center po dalších propagačních materiálech. 5. Účast na výstavách TO se společně účastní na výstavách v rámci MSK, avšak pod svojí hlavičkou. Tuto formu vnímají jako účelnou a hospodárnou a pro návštěvníky přehlednou. Propagují zejména turistickou oblast a značku. Hlavním přínosem účasti na veletrzích a výstavách je pro DM získání inspirace a námětů pro práci a navázání kontaktů s dalšími oblastmi, které mají částečný přesah i do zvýšení návštěvnosti (např. kontakty s partnerskými městy na Slovensku, výměna propagačních materiálů, příjezd návštěvníků z dotčených míst. Partnerství Jako významný přínos vnímá DM vytvoření společné platformy, kde jsou zastoupeni vedoucí představitelé partnerů a výkonný pracovník.
„making things happen“
21
CR totiž původně nebyl ze strany politiků/obcí vnímán jako priorita a navíc nebyli dostatečně informováni. Stále však chybí jasná rozdělení úkolů až na nižší úroveň a oboustranná komunikace. Podle DM soukromý sektor spíše nemá zájem se šířeji aktivně zapojovat, a to ani na přímé oslovení/poptávku (podle nich nevidí v DM okamžitý efekt). Jako již obvykle se převážně zapojují ti nejaktivnější podnikatelé. Hlubším problémem podle DM je, že ani místní veřejností vnímaná TO jako „možnou zajímavou“ turistickou destinaci. Do budoucna uvažují o institucionalizaci SDM v podobě zřízení samostatné organizace (o.p.s.). OSTRAVSKO 1. Vytvoření standardní organizační struktury TO DM je v podstatě zajišťován jak personálně tak finančně Magistrátem města Ostrava (MMO) – odbor ekonomického rozvoje. Ve své činnosti DM využil a navázal na předchozí marketingové aktivity a vytvořené partnerství, zejména kongresovou turistiku. Oslovili širokou skupinu subjektů, ale zájem projevili „tradičně aktivní“ subjekty. Hlavními partnery jsou Ostravský informační servis, Dolní oblast Vítkovic, ZOO Ostrava, město Klimkovice a další 4 obce (které ale nejsou příliš aktivní). 2. Workshopy s partnery Vzdělávací workshopy jsou z hlediska spokojenosti a účasti hodnoceny jako nepříliš úspěšné, protože vzdělávání zaměstnanců si velké hotely zajišťují samy a zaměstnanci turistických atraktivit a informačních center se workshopů účastní v malé míře. DM bude proto v budoucnu hledat nové formy a atraktivní obsah, který by aktéři v CR přivítali a ocenili – např. plánují formou procházky za pomoci Ostravského informačního servisu. Plánovací workshopy s aktéry CR se zaměřují na aktuální témata; workshopy s partnery jsou plánovací. 3. Realizace presstripů Přestože se efekty presstripů v podobě článků v médiích projevily, další opakování presstripů v nejbližší době neplánují, neboť nepovažují za účelné je organizovat příliš často. Z hlediska organizace se osvědčilo pořádání presstripů vlastními silami prostřednictvím Asociace novinářů než prostřednictvím CzechTourismu. Publikované články nebyly publikovány v nejčtenějších /nejsledovanějších médiích na titulních stranách /prime time a v podobě, která by zcela odpovídala záměrům DM. V dalším období DM plánuje preferovat inzerci.
„making things happen“
22
Prosazení TO v mediálním prostoru se častěji děje jako vedlejší produkt jiných aktivit (projekt FILM OSTRAVA!!!). Proto plánují pokračovat v aktivitách zaměřených na filmaře. NÁVRH DM: Uvítali by způsobilost financování aktivit zaměřených na přilákání a podporu filmařů. 4. Vytvoření specializovaného suplementu (vkládaná inzerce) Vkládaná inzerce ‐ ‐ ‐
umístěna v MS Dnes – jedná se o nejprodávanější noviny – zaměřeno na Moravskoslezský kraj a sousedící kraje cílem výlety pro návštěvníky z blízkého okolí – tématicky zaměřeno na rodiny s dětmi (kam s dětmi) a na konané akce vytvořen leták „Jedna akce za druhou“ (design TO)
Efekty této formy propagace jsou převážně krátkodobé. DM volí tuto formu v období seskupení více akcí pro turisty a návštěvníky najednou. Návštěvnost TO roste každé čtvrtletí, a ačkoli DM neumí vyčíslit, jakým podílem se na tomto ukazateli projevuje právě inzerce, hodnotí její výsledky pozitivně a chtějí v této formě pokračovat. 5. Zajištění komunikace s aktéry a subjekty působícími v CR Kooperace se zatím nedaří zcela tak, jak DM očekával. S aktéry se setkávají poměrně často i při jiných příležitostech (s hoteliéry v souvislosti s projektem kongresové turistiky, turistické atraktivity jako příspěvkové organizace často jednají s magistrátem – svým zřizovatelem o provozních otázkách). DM úzce spoluprace se sdružením Dolní oblast Vítkovic jako největším ostravským lákadlem poslední doby a Klimkovicemi – lázeňským městem, které reprezentuje v podstatě jedinou destinaci cestovního ruchu mimo město Ostravu v rámci TO. 6. Marketingová šetření zaměřená na profil návštěvníka Výstupy šetření zveřejňují, rozšiřují, ale pro samotné řízení DM nepoužívají (spíše pro potvrzení trendů a vlastních domněnek), obsah jim nevyhovuje, příliš obecné otázky (kdyby to nebylo stanoveno metodikou, nerealizovali by ho). Z hlediska vynaložených prostředků tato šetření vnímají jako neefektivní a nepřinášející nové poznatky, pouze potvrzení známých skutečností (ani Moravskoslezský kraj data od TO nevyžaduje pro příp. agregaci). V praxi se společná metodika reálně nepoužívá pro porovnání spokojenosti, loajality a návštěvnosti TO mezi sebou i na úrovni kraje. 7. Aktualizace a dotisk stávajících prezentačních materiálů V rámci projektu došlo pouze k aktualizaci předchozích letáků. Při tvorbě letáků se zadavatel (DM) potýkal s pravidly veřejné podpory (propagace komerčních subjektů) –. Při nesprávném postupu při propagaci by z propagačních aktivit a materiálů celé TO vypadly i ty nejdůležitější atraktivity a akce (Colors of Ostrava, ZOO, muzea), a tyto subjekty nejsou ochotny je financovat.
„making things happen“
23
DM proto nyní raději každou aktivitu posílají ke schválení na ÚRR. Napříště plánují, že budou řešit výzvou pro zájemce o konkrétní akci. 8. Průvodce do mobilu DM tuto aktivitu hodnotí jako úspěšnou, měřeno počtem stažení vzhledem ke stažení průvodců dalších českých měst a oblastí (za období březen‐září 2012 evidují 50 tis. stažení, z toho 25% stažení v zahraničí). Konkrétní použití průvodců nelze technicky dále sledovat (jaké jazykové verze jsou využívány, o co se turisté nejčastěji zajímají), stejně jako přímý vliv na návštěvnost TO. DM se chce do budoucna marketingově orientovat právě na segment informačních technologií a aplikací. 9. Analýza dopravního značení vybraných kulturních a turistických cílů Aktivita má za cíl vytvořit jednotné značení turistických cílů, které nemají předepsanou jednotnou podobu tak, aby odpovídalo stanoveným pravidlům (metodické pokyny Ministerstva dopravy). V této fázi byl pouze zmapován a zpracována studie, aktivita bude fyzicky realizována (instalace tabulí) z akčního plánu 2012. 10. Rozšíření stávajících webových stránek www.ostrava.cz o informace o obcích v TO V TO Ostravsko je dominantním centrem dění město Ostrava, které je mírně vyvažováno lázeňským městem Klimkovice. Pět dalších malých obcí je v TO pro formu, čemuž odpovídá i v podstatě marginální propagace na webu a velmi pasivní účast obcí na destinačním managementu celé turistické oblasti. Tato aktivita má pouze symbolický charakter a efekt. TO realizovala další aktivity z Marketingové strategie/plánu na rámec Akčního plánu – jednalo se o následující akce: ‐ ‐ ‐
kongresová turistika – podpořeno z CzechTourism (0,5 mil. Kč) pro celý MSK; jsou zapojeni stejní partneři veletrhy a prezentace marketing investičních příležitostí (marketing development)
TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO 1. Sestavení struktury, vznik SDM Představitelé DM kladou důraz na participaci a partnerství, zejména v rovině navázání a upevnění vazeb mezi těšínskou východní větví, reprezentovanou Regionální radou rozvoje a spolupráce (subjekt existoval již před začátkem projektu) a karvinskou větví. Oslovili většinu subjektů působící v oblasti CR v TO (podnikatele, obce), a na tomto základě vznikla pracovní skupina (cca 30 – 35 lidí).
„making things happen“
24
Moderací procesu byl pověřen externí expert na cestovní ruch, což přineslo žádoucí odborný základ konferencí a workshopů a otevřený prostor pro jednání charakterově odlišných oblastí (turisticky atraktivní Beskydy vs. rovinaté Karvinsko s hornickou image). V rámci této aktivity vznikla analýza systémů SDM v ČR a zahraničí, studie byla využita při konstituci a obsahové náplni DM a v rámci TO Těšínské Slezsko. Byla vytvořena Rada cestovního ruchu (která je provázaná se strukturou Regionální rady rozvoje a spolupráce), kde se podařilo úspěšné zapojit zástupce soukromého sektoru do institucí DM. V 11ti členné Radě cestovního ruchu je zastoupeno 5 podnikatelů (lázně, golf, hotel s CK, lyžařský areál a volnočasový areál). Rada je formalizovaná vlastním statutem. Fórum cestovního ruchu se setkává 2x ročně. Výsledkem působení DM je i vytvoření Fondu cestovního ruchu, nástroje pro financování (viz kapitola Udržitelnost – Dobrá praxe). DOBRÁ PRAXE: Transfer know‐how ze zahraničí (TO Těšínské Slezsko). V rámci projektu DM zorganizoval studijní cesty do zahraničí (Rakouska), aby získali přehled a zkušenosti ohledně fungování a obsahové náplni DM a spolupráci v oblasti CR v obdobných oblastech – záměrně vybrali spíše méně navštěvované lyžařské oblasti Rakouska. Zástupci DM jsou ochotní podělit se o tuto studii ostatními TO v Moravskoslezském kraji. 2. Konference a workshopy při přípravě MS a AP Akce byly zaměřeny na představení koncepce a ustavení DM, tvorbu AP, koncepcí, přenos informací a jak dál. Výsledkem je funkční organizační struktura s inovativními prvky (Fond CR). Akcí se účastnily subjekty CR, které projevily zájem se zapojit. DM dosud nerealizoval žádné vzdělávací aktivity na zvýšení odbornosti a kompetencí v cestovním ruchu. 3. Turistický portál www.tesinskoslezsko.cz Portál byl vytvořen sice nově, ale unikátní informace se týkají jen destinačního managementu, další segmenty jsou získávány přímo z propojených webů. DOBRÁ PRAXE: Využívání existujících informací pro web (TO Těšínské Slezsko) Cílem bylo vytvoření nového turistického portálu www.tesinskeslezsko.cz s podporou již existujících portálů, software a zajistit kompatibilitu s ostatními portály, zejména www.msregion.cz. Nově vytvořené (unikátní) byly pouze informace destinačního managementu, ostatní jsou získávány přímo z propojených webů (např. informace o ubytování a památkách jsou přetahovány z webů informačních center). Podstatou tohoto přístupu je snaha eliminovat zdvojování informací a několikeré zadávání stejných údajů na různá místa webového prostředí.
„making things happen“
25
4. Produkty Koncepce produktů vychází z marketingové strategie TO – zaměřili se na hledání „jedinečnosti“ (co jinde není). Klasická propagace 4 produktů (Folklor a speciality tradiční kuchyně Těšínského Slezska, Zážitková univerzita na Karvinsku, využití historických tradic – Habsburkové, Aktivní zábava pro celou rodinu, vodní turistika) ‐ tvorba konceptu, příp. studie, pořízení marketingových tiskovin. DM se na prodeji produktů nepodílí, částečně i kvůli pravidlům ROP při započítávání příjmů v projektech. Letáky jsou distribuovány třemi kanály – v Informačních centrech, na veletrzích a v obchodních centrech (viz níže). DOBRÁ PRAXE – INOVACE: ELSKI regionální slevová karta (TO Těšínské Slezsko) DM vytvářet začal realizovat přípravnou studii pro provázaného systému skiareálů, tzn. společný skipas, skibus a marketing (společná propagace ski provozovatelů, slevy pro turisty, jednotné odbavení‐kompatibilní odbavovací systémy, zavedení regionální karty umožní návštěvníkovi výběr střediska/služby, zajištění dopravní obslužnosti – skibus). Po rámcových dohodách s provozovateli v minulém období bude v akčním plánu 2012 zavedena regionální karta pro návštěvníky, jejíž součástí budou i služby pro lyžaře. Regionální/slevová karta podle názoru DM TO Těšínské Slezsko více odpovídá současným trendům v cestovním ruchu, kdy zákazník služby a jednotlivé produkty radši skládá podle svých individuálních preferencí, než nakupuje jako hotový balíček. Organizační podpora produktu ELSKi, resp. zavedení karet pro návštěvníky je výsledkem činnosti DM a sběru know‐how a zkušeností ze zahraničí (inspirace z Dolního Rakouska, které má blíže k Těšínskému Slezsku). Záměrem je spojit podnikatele a zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. 5. Vytvoření logotypu TO, propagace a prezentace samotné značky TO DM preferuje tiskovou reklamu, zejm. v tematicky zaměřených časopisech (PR TO v časopise Travel a dle definované cílové skupiny – tj. pro cyklisty časopis Cykloturistika, Velo) a reklamu v elektronických médiích (má trvalejší charakter než tištěné vydání), neznají sice bezprostřední efekty inzerce na návštěvnost, ale sledují počet stažení a zejména reklamu na internetu hodnotí v poměru cena/výkon pozitivně. DM se účastní veletrhů a výstav zejména kvůli materiální podpoře z Moravskoslezského kraje, sami považují obdobné výstavy za překonané. Spíše než odborné veletrhy v současnosti zkouší prezentaci své oblasti v obchodních centrech po ČR (rovněž s organizační podporou MS kraje). CK spíše nevyužívají (přestože jeden z členů je CK) – malá část návštěvníků přes CS a DM obecně preferují jiné formy distribuce. 6. Marketingová šetření Výsledky byly předány partnerům, částečná odezva od soukromého sektoru byla zaznamenána.
„making things happen“
26
DÍLČÍ ZÁVĚRY: Turistická oblast
SC 1 SC 2 cílenější zvýšení účinnosti komplexnější a kvality turistické nabídky marketingu CR regionu
BESKYDY‐ VALAŠSKO
++ V rámci projektu zatím nevznikly nové produkty/balíčky. Nedaří se zapojit golfové aktivity jako významné atraktivity.
JESENÍKY
+++ Cílová skupina – rodiny. Ucelená koncepce „Rodinné Jeseníky – s průvodkyní Violou.“ Zacílení na rodiny – zima, léto. Vytvoření nových produktů/balíčků ve spolupráci s CK
OPAVSKÉ SLEZSKO POODŘÍ
OSTRAVSKO
++ Omezená nabídka atraktivit a/nebo služeb. Cíleno na studenty/školy a seniory, převážně z okolí. Nová nabídka (balíčky) zatím stále nejsou na trhu. ++ Zaměřeno na CS:
SC 3 SC 4 rozšíření nabídky zvýšení produktů a organizovanosti a produktových kooperace balíčků CR v nabídce služeb a atraktivit CR + + ++ Propagace Produkty zatím Podařilo se klasickými nevznikly zapojit aktéry formami. produkty/balíčky k aktivní Zatím (pouze spolupráci – nevyhodnocují propagační příprava účinnost a kvalitu materiály). produktů. Nedaří se však navázat spolupráci s golfovými hřišti. +++ +++ +++ Cílená propagace Vytvoření nových Důraz na (Viola), produktů/balíčků spolupráci a propagace v ve spolupráci s tvorbu zahraničí. CK + voucher partnerství. Zavedení voucher systém. Formalizovaná systému a struktura ‐ Rada distribuce pro CR prostřednictvím Euroregionu CK. Praděd a Vyhodnocování pracovní skupiny. účinnosti akcí. Spolupráce s „olomouckou“ částí Jeseníků, CzechTourism. nehodnoceno + ++ ++ Dosud příliš Nové balíčky ‐ Spolupráce. nevžitá spíše produkty primárně mezi destinace. Spíše nově „zabalené“; partnery – městy. pokračování dosud nejsou Soukromý sektor propagačních aktivně nabízené se příliš aktivit (na trhu). nezapojuje. Stále (propagace chybí jasná partnerů). rozdělení úkolů Nevyhodnocují až na nižší úroveň účinnost. a oboustranná komunikace. ++
+
++
Intenzivní
Nové
DM spíše
„making things happen“
27
rodiny s dětmi, marketingová produkty/balíčky podpůrná role mladí, střední činnost. v podstatě Řeší primárně příjmové skupiny Vyhodnocování nejsou, spíše s Vítkovicemi Zaměření na (1) účinnosti. inovované (ICT) (největší industriální Prodej/distribuce potenciál, turistika (Dolní reálně příliš dostatečně silný oblast Vítkovic, nefunguje hráč). Spolupráce kongresy, filmy, primárně s atraktivity, „vlastními“ aktivity spojené institucemi s Colors of (provozovatelé Ostrava atraktivit). (2) Stodolní – příliš nefunguje s podnikateli TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO +++ ++ +++ +++ Cílová skupina – Cílená reklama Vytvořené balíčky Spolupráce a rodina a turisté v odborných ‐ folklor a aktivní obecně médiích a kuchyně, historie, participace Širší spektrum vyhodnocování outdoor. aktérů je nabídky a snaha účinnosti prioritou DM a o jedinečnost – marketingových reálně probíhá. folklor a kuchyně, aktivit. Zatím historie, outdoor omezené – horská kola, distribuční kanály lyže, vodáctví (web). Příspěvek TO k naplňování specifických cílů oblasti podpory 2.2.4 ROP + malý ++ střední +++ velký - Na úrovni projektů nejsou vykazovány indikátory s primární vazbou na specifické cíle oblast podpory 2.2.4 ROP MS. -
Ne vždy je jasná vazba mezi aktivitou a primárními cílovými skupinami definovanými v MS.
-
Na základě této multikriteriální analýzy je možné hodnotit výkonnost ve vztahu k příspěvku k cílům 2.2.4 ROP MS. Pro posouzení je zapotřebí provedení hloubkového výzkumu u DM a následné expertní posouzení nejlépe několika experty, aby se částečně eliminovala subjektivita hodnocení.
-
Pro účely rozdělení alokace pro 3. výzvu není příliš vhodné, neboť jednotlivé DM zvolily odlišné přístupy a např. reálné vytvoření produktů je až předmětem AP 2.
DOPORUČENÍ: Pokud by se měla v budoucnu vyhodnocovat výkonnost směrem k cílům ROP 2.2.4, pak je v AP nutné důsledněji vyžadovat a kontrolovat provázanost financované aktivity na cílové skupiny definované v MS, správně nastavit indikátory, především na úrovni výsledků a jasně identifikovat vazbu aktivity na specifické cíle ROP MS – oblast podpory 2.2.4.
„making things happen“
28
2.3 Udržitelnost destinačního managementu jednotlivých TO Kapitola týkající se udržitelnosti se zaměřuje na základní 2 oblasti: a) finanční udržitelnost – tj. jak plánují financovat aktivity DM po skončení podpory z ROP (mají/připravují strategii/nástroj) a zda mají nějaké jiné dotace b) institucionální udržitelnost BESKYDY‐ VALAŠSKO Institucionální udržitelnost Původním příjemcem z první výzvy byl Region Beskydy, ten je ve druhé výzvě v roli partnera. V souladu s plánem byl vytvořen nový subjekt pod názvem „Destinační management turistické oblasti Beskydy Valašsko, o.p.s.“, který v současné době zajišťuje funkci SDM. Při změně nositelů /žadatelů se ztratily některé nepřenositelné zkušenosti, např. nový příjemce projektu špatně odhadl náklady na přípravu tiskovin a podíl vlastní práce. Při tvorbě akčního plánu a rozpočtování budoucích aktivit je málo času a „zkušeností“na reálný odhad náročnosti, počtu stránek apod., což při opakovaných výzvách se stejným personálním obsazením jde lépe. Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování? Po ukončení financování z ROP MS nemá DM zatím připraven žádný scénář pro udržení aktivit. Na konkrétní akce (jako je např. tisk katalogu ubytování) získají od podnikatelů prostředky na uhrazení kompletních nákladů spojených s výrobou, ovšem provozní a režijní náklady DM nejsou/ nebudou schopni bez dotace pokrýt. Jiné dotace? Organizace je zaměřena čistě na výkon činnosti destinačního managementu v turistické oblasti a v jiných oblastech zatím dotace nemají.. Částečně však využívá zázemí Beskydského informačního centra (jehož zřizovatelem je město Frýdek‐Místek), které je zapojeno i do jiných dotačních projektů. JESENÍKY Institucionální udržitelnost Funkci SDM v současné době zajišťuje Euroregion Praděd, přičemž využívá zázemí sekretariátu Euroregionu Jeseníky (který však primárně plní jiné úkoly).
„making things happen“
29
V rámci projektu zaměstnávají 1,5 člověka (z toho 0,5 úvazku činí sekretariát). Samostatné odborné činnosti rozvoje destinačního managementu se věnuje 1 pracovník, který má široké znalosti z oblasti destinačního managementu z předchozího působení rozvoje DM v MSK. Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování? Příspěvky získávají pouze od obcí – partnerů projektu. Podle zástupců DM jsou plně závislí na podpoře z ROP Moravskoslezsko. Navíc zajištění spolufinancování ze strany obcí zejména při jeho zvýšení (ze 7,5 % na 15 %) je podle DM velmi obtížné. DM deklaroval, že pro udržení činnosti DM po skončení podpory z ROP MS budou potřebovat hradit provozní a režijních nákladů. Předpokládají financování ze strany veřejných subjektů ‐ zejména kraje, po zhodnocení přínosů/efektů pro region. Očekávají, že by mohla pomoci vyřešit připravovaná právní úprava. Finanční příspěvky od soukromého sektoru nemají a v budoucnu jsou skeptičtí k velikosti jejich podílu. Potřebují plné hrazení provozu a režijních nákladů. Po ukončení podpory z ROP MS nemají strategii financování. Podle názoru zástupců DM by došlo k téměř utlumení činnost DM. Jiné dotace? Z ostatní programů využili krajské dotace na podporu turistických oblastí (cca 200 tis. Kč na vytvoření suvenýru – blistru). OPAVSKÉ SLEZSKO Institucionální udržitelnost Funkci SDM v současné době zajišťuje statutární město Opava. Koordinovaný rozvoj CR v TO Opavské Slezsko je řešen již od roku 2008 pracovní skupinou (původně poradní sbor primátora), které se účastnili zástupci veřejné správy, neziskového sektoru i soukromé sféry. Do samotného projektu se zapojili partneři, s nimiž byla podepsaná partnerská smlouva. Jedná se pouze o partnery z veřejné sféry, zástupci soukromé sféry aktivní účast na projektu odmítli. Pokud se zapojí do projektu, předpokládají zřízení samostatného subjektu destinačního managementu s vlastní právní subjektivitou. Vzhledem k průtahům ve schvalování MS bude tento subjekt zřízen nejdříve v létě 2013. Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování?
„making things happen“
30
DM uvedlo, že má připravenou strategie, faktická realizace však závisí na posouzení a přepracování strategie, což může vést až k odstoupení od tohoto projektu a nepodpoření ze strany partnerů. V případě realizace projektu bude založeno sdružení, které bude fungovat na bázi členských příspěvků, které budou hradit provoz i aktivity. POODŘÍ Institucionální udržitelnost Funkci SDM v současné době zajišťuje Region Poodří. Podle metodiky k výzvě 2.2‐08 (příloha č. 3) lze „za optimální model lze považovat Turistickou oblast Poodří – Moravské Kravařsko, kdy jsou součástí destinačního managementu turistické oblasti všechny stěžejní subjekty. Instituce fungovala a plnila funkci již před zahájením projektu z ROP MS. Fungování Regionu Poodří bylo a je založeno na dobrovolnosti. Uvažují o vzniku samostatného subjektu (o.p.s.). Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování? Zástupci se domnívají, že DM může být financován na obdobném principu jako svazky obcí. Po skončení podpory z ROP MS nepředpokládají zapojení soukromého sektoru (který je pasivní i v současnosti). Stávající aktivity bude DM zajišťovat i nadále dobrovolnou prací a ad‐hoc financováním konkrétních aktivit/projektů z obecních rozpočtů (na základě faktur za konkrétní dodávky). Zatím nemají zpracovanou strategii financování po skončení podpory z ROP MS, ale předpokládají, že by činnost pokračovala, i když nejspíš v omezenější podobě. Jiné dotace? Část aktivit pro region zajišťuje z dotačních zdrojů Místní akční skupina v rámci programu Leader (Podpora rozvoje venkova, Ministerstvo zemědělství). Společně s MSK realizovali projekt/spot „Vítejte v Moravském Kravařsku“. OSTRAVSKO Institucionální udržitelnost Funkci SDM v současné době zajišťuje Magistrátu města Ostravy – odbor ekonomického rozvoje
„making things happen“
31
TO Ostravsko do budoucna počítá se dvěma variantami uspořádání: 1. v rámci pracovního místa na Magistrátu města Ostravy – odbor ekonomického rozvoje 2. převod náplně na Ostravský informační servis – což by mělo umožnit intenzivnější zapojení (a pružnější financování) hlavního partnera Dolní oblast Vítkovic. Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování? Předpokládá se, že financování naprosté většiny aktivit (realizovaných v katastru Ostravy) převezme v plné míře statutární město Ostrava, které je dostatečně finančně silné. Ostatní obce turistické oblasti jsou téměř nečinné a lze předpokládat, že město Ostrava bude jejich projekty CR financovat z vlastních zdrojů. Finanční spoluúčast komerčních subjektů na činnost DM nelze podle zástupců DM očekávat, spíše je reálné vzájemné věcné plnění (např. hotely zaplatí členské poplatky na veletrzích v zahraničí, věnují ceny do soutěží apod.). Jiné dotace? TO získala dotace také na projekt kongresové turistiky s působností na celý kraj. TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Institucionální udržitelnost Funkci SDM v současné době zajišťuje Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci Regionální rada rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci (Regionální rada) sdružuje subjekty ze všech sektorů na Těšínsku. Určitým rizikem by mohla být vnitřní nehomogenita TO skládající se ze dvou dosti odlišných částí – Těšínska a Karvinska (to původně nebylo členem Regionální rady). Finanční udržitelnost Máte nebo připravujete nástroj/strategii dalšího financování? Rada má vytvořené nástroje pro financování rozvojových aktivit v rámci příspěvku svých členů (v minulosti prokázali schopnost získat prostředky na konkrétní projekty, i ze soukromého sektoru). Podle zástupců DM by měli být schopni dále financovat i činnost a aktivity po ukončení podpory z ROP MS v oblasti Těšínska, přičemž bude nutné přesvědčit také Karvinsko. Pro finanční soběstačnost založili Fond cestovního ruchu (viz níže Dobrá praxe), do kterého by měli přispívat partneři a prostředky by sloužili s financování provozu a projektů DM.
„making things happen“
32
Plánovaný projekt „regionální karty“ by měl přinést zapojení dalších subjektů – tzn. i vyšší objem prostředků v podobě příspěvků. Jiné dotace? Příjemce podpory má dostatečné zázemí (odborné, zdrojové) pro zpracování žádostí a projektové řízení při dotací z národních i strukturálních fondů EU. V analýze 1 subjektů působících v oblasti rozvoje CR v MSK je následující hodnocení: „Za optimální model lze považovat Turistickou oblast Poodří – Moravské Kravařsko, kdy jsou součástí destinačního managementu turistické oblasti všechny stěžejní subjekty. Činnost destinačního managementu je dále vykonávána v turistických oblastech Těšínské Slezsko (Těšínské Beskydy a Karvinsko) a Beskydy‐ Valašsko, zde je však třeba zapojit širší okruh aktérů. Turistické oblasti Opavské Slezsko a Ostravsko v současné době nemají „pojmenovánu“ instituci plnící roli destinačního managementu, byť činnost funguje úspěšně. Naopak velkým nedostatkem je absence destinačního managementu v turistické oblasti Jeseníky na straně Moravskoslezského kraje. Zde je nutné sjednotit aktéry a spolupracovat s úspěšně fungujícím Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu na straně Olomouckého kraje.“ SHRNUTÍ •
Většina DM počítá s pokračováním činnosti po ukončení podpory z ROP. A to buď v omezenějším režimu, nebo plánují vytvořit nástroj pro financování. o Těšínské Slezsko připravuje Fond cestovního ruchu, do kterého by přispívali členové dle stanoveného klíče. o Poodří by se vrátilo k modelu fungování před tímto projektem – tzn. provoz založený na dobrovolné práci a na projektové bázi dle získaných dotací na realizaci o Opavské Slezsko předpokládá financování na bázi členských příspěvků. o Ostravsko – ve financování by měl pokračovat Magistrát města Ostravy • Pouze Beskydy‐Valašsko a Jeseníky deklarovali nutnost financování z veřejných zdrojů, jinak hrozí riziko neudržení fungování DM. Už nyní řeší problémy se zajištěním spolufinancování projektu (ve výši 15 %). Spoléhají na pokračování podpory ze strany kraje, příp. připravovanou právní úpravu. • V současnosti většina SDM není institucionálně samostatná. Zatím jediné Beskydy‐Valašsko vytvořilo samostatnou organizaci. Výhodou je průhledné financování vůči partnerům, lepší možnost kofinancování ze strany soukromého sektoru (tzn. může přispívat na činnost DM). Další výhody a nevýhody se ukážou v průběhu další realizace. Z hlediska fungování DM je však klíčové, aby si zachoval vnitřní flexibilitu a nebyla příliš svázána byrokratickými postupy. • Institucionální udržitelnost by však neměla být do budoucna problém – část subjektů uvažuje o zřízení samostatného subjektu s právní subjektivitou (o.p.s.).
1
Výzva 2.2‐08 Příloha č. 3 Minimální požadavky na činnost společnosti destinačního managementu turistické oblasti
„making things happen“
33
DOBRÁ PRAXE: Fondu cestovního ruchu (TO Těšínské Slezsko) Fond cestovního ruchu byl vytvořen s cílem zajistit prostředky na spolufinancování, a aby tento systém byl průhledný. Podkladem je smlouva o fondu a příspěvky členů podle klíče (obce podle počtu obyvatel, ubytovatelé podle počtu lůžek). Z tohoto fondu se plánuje financování aktivit DM po skončení podpory z ROP MS. Cílem je rozšiřování členské základny a tím i příjmů fondu z příspěvků. Hodnocení předpokládané udržitelnosti činnosti DM po skončení podpory z ROP MS: Turistická oblast Udržitelnost* BESKYDY‐ VALAŠSKO + JESENÍKY + OPAVSKÉ SLEZSKO +++ POODŘÍ +++ OSTRAVSKO +++ TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO +++ * hodnocení evaluátora na základě interview se zástupci DM + ++ +++
nízká střední vysoká
2.4 Nové/inovativní produkty cestovního ruchu Produkty cestovního ruchu máme v této studii na mysli produkt (služba), do jehož přípravy a poskytování je/bylo zapojeno několik subjektů a jež je určen pro trh (nejedná se tedy o propagační materiály); balíčkem je myšlena ucelená nabídka produktu/ů vč. doprovodných služeb). Pozn. Tím zcela nekryje s „produkty“ jak jsou chápány v indikátoru „počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch“. BESKYDY‐ VALAŠSKO Tvorba tématických produktů v AP1 neproběhla. Pozn.: Do budoucna (v AP2) plánují vytvořit 5 produktů: z toho specifické dva produkty: Lysá Hora (např. autobus na Lysou horu, průvodcovské služby) a Pivovarnictví (Pivovar Radegast v Nošovicích, 6 dalších mini/pivovarů v turistické oblasti). Významným magnetem turismu je i Golfové hřiště v Čeladné, destinačnímu managementu se však nedaří navázat užší spolupráci s provozovateli hřiště a ubytovateli, protože klientela jezdí výhradně za golfem a nevyhledává další služby v okolí.
„making things happen“
34
JESENÍKY Produkty/produktové balíčky: ‐
1 asociační produkt Rodinné Jeseníky
‐
5 regionálních turistických produktů (poznávací turistika, aktivní turistika a sport, rekreace, lázeňství a wellness, venkovská turistika a ekoturistika)
‐
5 balíčků ve spolupráci s CK
Distribuční kanály: voucher systém na webu, CK OPAVSKÉ SLEZSKO Neúčastnilo se první výzvy. POODŘÍ Produkty/produktové balíčky: ‐
1 pěší výlet
‐
2 cyklo výlety
‐
2 školení výlety
Distribuční kanály: nejsou zatím aktivně nabízeny, prezentovány na webu IC Odry (http://www.odry.cz/turisticke‐balicky‐zvyhodnene‐pobyty/d‐426840/p1=29275). OSTRAVSKO V rámci projekt nebyl vytvořen žádný nový produkt/balíček. Hlavní atraktivitou TO je v současné době Dolní oblast Vítkovic. TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO Produkty/produktové balíčky: ‐
Za Folklor a speciality tradiční kuchyně Těšínského Slezska
‐
Zážitková univerzita na Karvinsku
‐
Produkt Aktivní zábava pro celou rodinu (rozšíření na celou TO)
‐
Vodní turistika, Odra, Olše (Bohumín)
„making things happen“
35
Pozn.: Připravuje se vznik produktu – Habsburkové, ELSKI (společný skipas, skibus, podpora úpravy běžeckých stop). Distribuční kanály: web SHRNUTÍ • • • • • •
Většina DM vytvořila nové produktové balíčky. Z tohoto pohledu jde o nové produkty CR na trhu – ve své podstatě se jedná o „packing“. Produkty/balíčky jsou realisticky pojaté a staví na primární cílové skupině a silných stránkách, některé pak primárně postaveny na „jedinečnosti“. Asociační produkt má v podstatě jedině TO Jeseníky (Rodinné Jeseníky) a a marketingové uchopení této koncepce lze ocenit jako inovativní. Inovativní jsou také distribuční kanály – voucher systém a připravovaná regionální karta. Produkty odráží (inovativní) potenciál DM a jeho partnerů a jsou jeho přímým výsledkem. Problémem je zapojení soukromých subjektů – z hlediska motivace a veřejné podpory.
2.5 Analýza čerpání podpory z ROP Moravskoslezsko Důležitým hlediskem, především z pohledu řízení programu, je reálná schopnost čerpat alokované prostředky – absorpční kapacita příjemců. V první výzvě nebyla vyčerpána značná část z plánované alokace ‐ cca 25 %. Následující tabulka ukazuje přehled čerpání pro jednotlivé TO pro výzvu 2.2‐08 (v Kč) a důvody nečerpání uváděné zástupci DM: Název TO
Beskydy‐Valašsko Jeseníky Poodří Ostravsko Těšínské Slezsko CELKEM
Max. dotace Max. dotace Požadovaná Podíl Důvod nevyčerpání alokace dle výzvy 2.2.‐ dle smlouvy dotace (před nevyčerpané 08 o poskytnutí admin. dotace (%) dotace závěrečné ŽOP) zpoždění zpracování strategie, málo času na realizaci, problémy zajistit 3 440 299 3 440 299 1 859 540 54% předfinancování nedostatek času, problémy 3 248 401 3 235 169 2 674 105 82% zajistit předfinancování personální změny ve vedení, 1 659 915 1 659 909 1 090 953 66% nedostatek času úspory při veřejných 1 990 405 1 990 405 1 783 904 90% zakázkách úspory při veřejných 1 862 473 1 858 426 1 710 773 92% zakázkách 12 201 493 12 184 208 9 119 275 75%
„making things happen“
36
SHRNUTÍ -
V první výzvě nebyla vyčerpána značná část z plánované alokace ‐ cca 25 %. Nejčastěji z důvodů úspory při veřejných zakázkách, ale také v několika případech – Beskydy‐ Valašsko a Poodří – díky problémům spojených s realizací projektu.
3 Návrhová část 3.1 Kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP 3.1.1 Obecné přístupy k alokaci prostředků A. Rovnoměrná („všem stejně“) ‐
pokud je cílem nastartování fungující jednotky DM v každé TO (při obdobných nárocích na vybavení a obsazení), pak je to racionální a logické
‐
obzvláště na začátku budování DM lze předpokládat obdobné aktivity a náklady na rozjezd
(‐) nerespektuje další specifické charakteristiky a parametry DM a TO a neodráží výkonnost DM B. Poměrová (+) na základě vybraného kritéria reflektující vnitřní charakteristiku a odlišnosti jednotlivých TO – např. počet lůžek, počet přenocování, podíl využití kapacit, počet zapojených organizací (‐) neodráží výkonnost DM Pozn. Patří sem i stávající varianta – tzn. rozdělení alokace podle počtu lůžek – komentář viz níže. C. Výkonnostní – zásluhová ‐
Na základě (a) skutečného nebo (b) předpokládaného výkonu – nejlépe na úrovni výsledků
‐
Klíčové je najít optimální kritérium – tzn. relevantní a atribuční (s přímou vazbou) na výsledky, které jsou přímou zásluhou DM.
(+) obecně nejspravedlivější (‐) výsledky jsou v tuto chvíli ještě obtížně zjistitelné/identifikovatelné (‐) obtížné nalézt vhodný indikátor/kritérium, která má dobrou a stabilní vypovídací hodnotu
„making things happen“
37
D. Poptávková ‐
relevantní pro situaci, kdy hrozí nevyčerpání alokace u některých TO – což podle informací IOP ÚRR velice reálně hrozí
‐
výhoda finančně silnějších, které mají lepší možnost/schopnost zajistit spolufinancování (tzn. velká města)
‐
hrozí předkládání „umělé nafukování“ (potřeb, rozpočtů) – otázka pak je účelnost a hospodárnost projektů
‐
je možné očekávat zvýšený tlak na „externí“ realizaci (formou subdodavatelů)
‐
po vyčerpání „měkkých“ projektů lze předpokládat tlak na prosazení infrastruktury
3.1.2 Komentář ke stávající variantě – tzn. rozdělení alokace podle počtu lůžek (+) ‐
relativně logická vazba na indikátor ROP – „počet přenocování“
(‐) ‐
některé TO oblasti se primárně zaměřují na zvýšení počtu návštěvníků obecně, což mj. všeobecně souvisí s povahou a reálným potenciálem dané TO (klasickým příkladem je TO Poodří s omezenými ubytovacími kapacitami v některých částech)
‐
neodráží intenzitu využití lůžek (a také kvalitu)
3.1.3 Kritéria odrážející výkonnost DM pro rozdělení dotace ROP Rozdělení alokace na základě výkonu je v době realizace evaluace (září 2012) značně omezené, neboť hodnocení může reálně pracovat s výstupy právě dokončené realizace projektů v rámci 1. výzvy), tudíž: a) efekty (výsledky) se zpravidla ještě neměly možnost dostatečně projevit b) DM zrealizovaly v úvodní fázi některé obdobné základní aktivity (společná image a logo, budování struktury DM a partnerství, web apod.) Z pohledu celkového konceptu realizace a řízení DM v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezsku) – tzn. pokrytí všech vybraných 6ti TO jednotkami DM by pak primárním cílem mělo být zajištění funkčnosti a udržitelnosti DM v dlouhodobém horizontu. To lze jednak podpořit rozdělení alokace pro „výkonnější“ DM, ale některé skutečnosti, lze podle našeho názoru výrazně efektivněji ovlivnit prostřednictvím nastavení podmínek programu.
„making things happen“
38
A) Rozdělení alokace Z hlediska uvedených přístupů vnímáme tyto přístupy a faktory, které jsou nejvíce relevantní pro danou situaci programu. Schéma hlavních kritérií/přístupů pro rozdělení alokace pro příští výzvy:
Z pohledu vývoje SDM lze předpokládat následující vývoj, a proto doporučujeme se zaměřit především na tyto aspekty: I.
V úvodní fázi je primární úsilí zaměřeno na vybudování funkčních SDM ve všech šesti vymezených TO – jako zvolená koncepce řešení destinačního managementu v MSK. V počáteční fázi proběhlo a probíhá financování základních potřeb a úvodních aktivit, které jsou obecně nezbytné pro všechny DM a tudíž i víceméně obdobné.
II.
V procesu dalšího vývoje by přirozeně a logicky mělo dojít k větší motivaci „výkonnějších“ – tzn. rozdělení podpory při zohlednění výkonnosti jednotlivých DM. Otázkou je: a) podle čeho posuzovat výkonnost a b) v jaké fázi je efektivní aplikovat Zjednodušené schéma logiky prvků jako přímého důsledku aktivity DM ve vztahu ke zvýšení počtu návštěvníků, resp. počtu přenocování – tzn. které jsou pod přímou kontrolou DM (přímo ovlivnitelné/ovlivněné) a měřitelné.
„making things happen“
39
Z uvedeného schématu jsou relevantní prvky: 1. vytvořené/nabízené produkty (resp. produktové balíčky) – úroveň výstupů 2. poptané/prodané produkty (resp. produktové balíčky) – úroveň krátkodobých výsledků 3. počet přenocování/návštěvníků – úroveň dlouhodobějších výsledků Výběr indikátoru (kritéria) závisí na fázi, ve které se nacházejí DM. Metodicky nejčistší je posuzování výkonnosti na úrovni výsledků. K bezprostředním výsledkům přímého působení mají nejblíže poptané, resp. prodané produkty (balíčky). Pozn. Vytváření příjmů DM v rámci projektu může podle pravidel vést ke snížení podpory, což může být pro DM ve své podstatě demotivační. Počet přenocování, resp. návštěvníků je sice jako dopadový indikátor programu, nicméně objektivně není pod primární kontrolou DM (resp. nelze předpokládat, že DM je/bude „hlavním tvůrcem“ přenocování/návštěvnosti v TO. Pozn. Teoreticky má určitou relevantní vypovídací hodnotu v absolutním vyjádření. Ve stavu, kdy se výsledky nestačily dostatečně projevit, může posloužit úroveň výstupů, nicméně podle názoru evaluátorů, je efektivně ovlivnit podobu výstupů nastavením podmínek programu viz níže. III.
Samostatným avšak vysoce relevantním kritériem, především z pohledu řízení programu je schopnost vyčerpat přidělenou alokaci neboli absorpční kapacita DM. Z hlediska absorpční kapacity jsou klíčové 3 komponenty: a) projektová kapacita – schopnost vytvářet projekty k realizaci b) lidské kapacity – kapacity k řízení a administraci projektů c) finanční kapacity – primárně mít prostředky na spolufinancování Například DM Jeseníky uvádí problémy se zajištěním prostředků spolufinancování (zejména po zvýšení podílu příjemce na 15 %).
Reálná absorpční kapacita by pak měla vycházet ze skutečného stavu čerpání za uplynulé období.
„making things happen“
40
B) Zabudování opatření do systému/podmínek programu Ovlivnění některých požadovaných faktorů na efektivnější a udržitelné fungování je lépe ovlivnitelné prostřednictvím opatření v rámci systému poskytování pomoci – zejména nastavení/stimulace prostřednictvím podmínek programu/výzvy. Primárně se jedná o: 1. opatření k posílení finanční udržitelnosti – tzn. příprava nástroje/strategie dalšího financování 2. důraz na vytváření společných produktů/produktových balíčků Další návrhy na úpravy podmínek jsou v kapitole 3.3.
3.2 Návrh rozdělení financí mezi jednotlivé TO Evaluátor předkládá 3 varianty návrhů rozdělení alokace pro příští (třetí) výzvu vycházející ze zjištění a popsaných přístupů/kritérií pro rozdělení alokace (viz výše): Varianta 1 – Zachování původního rozdělení alokace Celkové hodnocení: • • • •
Tato varianta vychází z logické vazby na ubytovací kapacity. Rozdělení již bylo „otestováno“ (v rámci 1. a 2. výzvy), a i přes určité výhrady, na základě rozhovorů se zástupci DM je víceméně akceptováno. Zachování status quo, které je obecně přijímáno, je „politicky“ nejméně konfliktní, neboť každá změna oproti původnímu stavu znamená přesun prostředků jednomu na úkor druhého. Nevýhodou, především z pohledu řízení programu, je poměrně vysoká nevyčerpané část z celkové alokace (cca ¼).
Konstrukce (klíč) rozdělení alokace: podíl lůžek v TO na celkovém počtu v MSK Varianta 2 – Zohlednění předchozího čerpání (absorpční kapacity) ze 100 % Varianta 3 – Zohlednění předchozího čerpání (absorpční kapacity) z 50 % Celkové hodnocení varianty 2 a 3: • •
Tyto varianty do určité míry odráží dosavadní schopnosti a výkonnost DM. Z pohledu programu zvýhodňuje ty příjemce, kteří čerpají alokaci podle plánu a ŘO usnadňuje řízení programu.
„making things happen“
41
Konstrukce (klíč) rozdělení alokace: korekční koeficient = poměr alokace ke skutečně čerpané částce k celkovému poměru celkové alokace a celkové čerpané částce výpočet upravené částky = původní částka x korekční koeficient
„making things happen“
42
Tabulka: Přehled navržených variant rozdělení alokace pro 3. výzvu
Název TO
Varianta 1 ‐ původní rozdělení
% Korekční koeficient
Varianta 2 ‐ zohlednění čerpání (100%)
Změna oproti původní alokaci
Beskydy‐Valašsko
3 440 299
25%
‐27,68%
2 488 044
18%
‐952 255
2 964 172
21%
‐476 127
Jeseníky
3 248 401
23%
10,14%
3 577 924
26%
329 523
3 413 163
24%
164 762
Opavské Slezsko*
1 798 507
13%
1 798 507
13%
0
1 798 507
13%
0
Ostravsko
1 990 405
14%
19,92%
2 386 845
17%
396 440
2 188 625
16%
198 220
Poodří
1 659 915
12%
‐12,06%
1 459 684
10%
‐200 231
1 559 800
11%
‐100 115
Těšínské Slezsko
1 862 473
13%
22,90%
2 288 996
16%
426 523
2 075 734
15%
213 261
14 000 000
100%
14 000 000 100%
0
14 000 000 100%
1
CELKEM
Pozn.: Pro Opavské Slezsko, které se 1. výzvy neúčastnilo, byla převzata alokace z 2. výzvy
% Změna oproti Varianta 3 ‐ % původní alokaci zohlednění čerpání (50%)
„making things happen“
3.3 Doporučení pro úpravu výzvy / nastavení systému, podmínek Dlouhá doba administrace žádosti Příjemci shodně poukazují na velmi dlouhou dobu administrace žádosti (od podání k podpisu smlouvy). V době evaluace ještě nebyla uzavřena 1. výzva, projekty z 2. výzvy byly před podpisem smluv a 3. výzva byla před vyhlášením. Reálně doba hodnocení projektů trvala cca 4 měsíce (dle operačního manuálu je to cca 2 měsíce plus doba do zasedání Výboru), mj. i vlivem nutnosti doplnění/odstranění nedostatků ze strany žadatelů. Lhůta pro podpis smlouvy po schválení ve Výboru Regionální rady je pak další cca 4 měsíce. Dochází tedy k částečnému zpoždění, nicméně otázkou je, zda u tohoto typu podpory (s dopředu přislíbenou alokací) doba pro hodnocení není příliš dlouhá. Dlouhá doba schvalování platí i pro proces schvalování marketingové strategie. DOPORUČENÍ: Zkrátit dobu administrace žádosti. Systém financování – náročný na kapacity V rámci ROP Moravskoslezsko je oblast podpory 2.2.4. atypickou oblastí, která se primárně nezaměřuje na financování „tvrdých“ investic – infrastruktury, ale na financování provozu a primárně na „měkké investice“. Pracovníci OIP ÚRR vnímají administraci, a zejména kontrolu těchto projektů jako výrazně časově náročnější ve srovnání s ostatními typy projektů s výrazně většími finančními objemy. Neboť příjemci požadují proplatit velké množství drobných položek v řádech deseti, sta korun (např. výdaje za čisticí prostředky). Administrace závěrečné monitorovací zprávy podle informací pracovníků IOP ÚRR trvá: ‐
standardně u projektů 2.2.4 (v průměru 15 dokladů) trvá kontrola 2 člověkodny
‐
extrémem je TO Jeseníky se 123 doklady (přičemž necelých 40 % z nich je do výše 1 000 Kč), kde pak kontrola trvá 14 člověkodnů
Následně je potřeba započítat dobu administrace na odboru plateb, která trvá přibližně stejně dlouho jako na OIP. DOPORUČENÍ: Omezit financování vedlejších (primárně nesouvisejících) výdajů a drobných výdajů – případně zavést paušál.
„making things happen“
44
Systém financování – nesměřuje k následné finanční udržitelnosti Primárním cílem intervence jsou funkční jednotky DM, přičemž evaluátor chápe funkčnost v delším časovém horizontu, což úzce souvisí s udržitelností výstupů a výsledků a tedy primárně se systémem dalšího financování fungování DM. Z tohoto pohledu evaluátor vnímá intervenci z ROP Moravskoslezsko, jako nástroj, který by měl také směřovat k udržení po skončení podpory z ROP. Některé DM – Jeseníky, Beskydy – už nyní uvádějí, že mají problém se zajištěním spolufinancování už v této fázi, zejména pak po zvýšení podílu spolufinancování ze 7,5 % na 15 %. DOPORUČENÍ: ‐ ‐
‐
Vyžadovat po příjemcích přípravu nástroje/strategie dalšího financování po skončení podpory z ROP. V rámci podmínek pro poskytnutí podpory – přechod k systému financování „hlavních“ činnosti (související s primárním posláním DM). Postupný přechod k financování primárně personálních nákladů osoby zajišťující fungování a řízení činnosti DM a financování realizace aktivit v AP. Podpořit posílení udržitelnosti po skončení financování z ROP v rámci MSK, aby byl dostatečně dopředu vyřešen systém financování DM po skončení podpory z ROP.
Veřejná podpora DM musí respektovat pravidla související s veřejnou podporou, což s sebou nese různé komplikace a může působit demotivačně pro zapojení soukromých subjektů: a) většina DM se obecně potýká s nedostatečným zájmem ze strany soukromých subjektů a „jsou vůbec rádi, že mají zájem se zapojit“ b) z pohledu soukromých subjektů, je klíčovým motivem společná prezentace/propagace, pokud by za ni však měli platit (tržní cenu), potom pro ně většinou ztrácí motivaci a nebyly by ochotny platit tržní cenu za společnou propagaci c) „selektivní přístup“ při propagaci TO (na propagačních materiálech) – při tvorbě letáků se zadavatel (DM) potýkal s pravidly veřejné podpory (propagace komerčních subjektů). Při posuzování rizika veřejné podpory na ÚRR byla následně administrace závěrečné zprávy a žádosti o platbu značně opožděna. Rizikem tedy je, že z přílišných obav o poskytnutí zakázané veřejné podpory a neznalosti postupů jak se jí vyhnout, by z propagačních aktivit pak vypadly i ty nejdůležitější atraktivity a akce (např. Colors of Ostrava, Zlatá tretra v TO Ostravsko). Nicméně v rámci evaluace bylo identifikováno několik zajímavých přístupů k řešení veřejné podpory – ty jsou stručně popsány v příkladech dobré praxe. DOPORUČENÍ: ‐
ŘO by měl více poučit příjemce o tom, jak lze riziko VP eliminovat (veřejná výzva pro všechny zájemce, hrazení tržní ceny za propagaci komerčními subjekty) – workshop, seminář.
„making things happen“
45
‐
Umožnit účast soukromých subjektů v rámci mantinelů veřejné pomoci – např. navržená de‐ minimis.
Institucionální systém řízení cestovního ruchu v MSK V turisticky atraktivních oblastech funguje řada nových organizací, které se na řízení cestovního ruchu různě podílejí. V MSK byly vytvořen systém destinačního managementu na úrovni TO, s celokrajskou působností ARR, resp. Krajský úřad, KLACR o.s. V praxi nejsou zcela respektovány hranice působnosti jednotlivých organizací a dochází k prolínání vlivu a aktivit. Obcím a podnikatelům jsou nabízeny obdobné služby (účast na veletrzích) od různých subjektů, z druhé strany je pak DM opomíjen při nabídkách spolupráce od centrálních institucí (např. DM neměl účast na presstripech pořádaných CzechTourismem). O úspěšně fungující uskupení, jako je např. Beskydhost pak mají eminentní zájem krajské i regionální subjekty bez ohledu na subsidiaritu. Z toho vyplývá pak značně obtížná situace ustanovené společnosti DM při navazování partnerství, soukromý sektor i mnohé municipality už totiž komunikují s množstvím různých subjektů, takže ztrácí orientaci v systému řízení CR. DOPORUČENÍ: Podpořit diskusi ohledně vyjasnění rozdělení kompetencí a systému vzájemné komunikace (informovanosti) a koordinace na krajské úrovni. Způsobilost některých aktivit/nákladů DM uvedly různé návrhy na rozšíření financovatelnosti (způsobilosti) některých dalších aktivit/nákladů (pořízení dopravního prostředku, aktivity na podporu filmařů, telefonní paušály), nicméně s ohledem na širší efektivitu a hlavní poslání DM, navrhujeme se soustředit na financování „hlavních“ činnosti DM. Rezervační systém zvažují některé DM, ale řešení na mikroregionální úrovni z hlediska efektivity a možným problémům s veřejnou podporou není příliš vhodné. DOPORUČENÍ: Financovat kompletní mzdové náklady a náhrady – tzn. vč. minimálního zákonného nároku na řádnou dovolenou na zotavenou.
„making things happen“
46
4 Přílohy Příloha č. 1 ‐ Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle ORP v letech 2000 – 2010 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu*) podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje v letech 2000–2010 (stav k 31. 12.) (údaje v územní struktuře posledního uvedeného období) Kraj, SO ORP
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních celkem Moravskoslezský kraj
637 488
667 422
667 652
656 808
597 291
596 130
609 436
642 916
640 128
585 694
527 380
4 543
2 108
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
3 918
2 344
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
1 500
i.d.
i.d.
5 826
5 622
i.d.
i.d.
56 999
56 720
69 098
61 712
47 848
47 247
46 270
43 879
45 698
39 787
39 010
i.d.
i.d.
4 762
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
2 806
1 941
Frenštát p. Rad.
28 959
33 460
35 686
22 127
17 903
20 198
16 378
16 944
22 726
19 910
19 665
Frýdek-Místek
71 992
71 165
55 323
65 572
50 018
50 765
56 765
68 177
62 180
59 402
35 796
Frýdlant n. Ostr.
98 358
110 574
106 705
112 636
102 940
83 810
91 440
93 327
101 727
92 127
86 825
Havířov
15 044
17 929
18 310
18 217
15 422
15 223
14 695
10 755
15 450
12 630
11 940
2 841
2 668
3 224
5 603
5 758
4 817
4 536
7 035
6 116
5 225
729
26 334
23 654
26 668
28 708
25 811
30 794
35 131
28 188
29 808
28 080
27 517
v tom: Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín
Hlučín Jablunkov Karviná
19 777
19 231
22 989
21 262
20 015
18 533
19 862
22 996
21 424
21 700
19 502
Kopřivnice
19 993
18 143
16 488
16 797
14 895
15 977
18 170
21 335
19 700
13 163
14 767
2 008
2 063
1 964
i.d.
i.d.
i.d.
1 939
1 356
1 727
973
1 561
Krnov
23 605
21 028
20 169
13 116
15 494
13 419
11 229
12 590
11 152
6 058
3 693
Nový Jičín
15 092
17 819
13 555
15 685
12 275
13 539
14 185
20 397
21 313
18 728
16 320
9 040
7 183
7 396
5 926
5 464
4 956
6 553
5 234
3 742
3 428
3 179
Opava
24 104
30 676
28 976
30 303
32 314
39 570
33 649
32 464
31 223
27 708
20 681
Orlová
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
i.d.
Ostrava
104 954
118 003
123 110
120 490
132 452
142 671
136 302
154 668
147 685
144 411
145 078
Rýmařov
54 167
59 697
54 784
59 526
55 498
53 010
54 580
52 550
49 332
48 962
45 356
Třinec
28 190
27 244
30 265
26 344
14 241
18 610
20 510
23 650
23 735
17 870
15 359
Vítkov
22 575
19 621
19 111
21 123
19 243
11 393
19 703
13 420
12 598
13 408
12 224
Kravaře
Odry
Zdroj: ČSÚ Příloha č. 2 – Výsledky odpovědí dotazníkového šetření u partnerů týkající se činnosti DM Do přípravy návrhové části marketingové strategie se aktivně (do návrhu nebo připomínkování) zapojilo přes 70 % respondentů – partnerů, téměř 20 % však nebylo osloveno ohledně zapojení se.
„making things happen“
47
Necelých 70 % respondentů, kteří odpověděli, využívá informace z průzkumů trhu, profilu a chování návštěvníků poskytovaných ze strany DM, nicméně 20 % partnerů uvádí, že tyto informace nedostává. Téměř 60 % partnerů nevyužívá jednotný vizuální styl (logo, značku, design) vytvořený DM. Jako důvod uvádí, že mají vlastní. Do společné propagace ze strany DM je zapojeno necelých 73 % partnerů. 9 % uvádí, že jim byla nabídnuta, ale nevyužili ji a přes 18 % propagace nabídnuta nebyla a měli by o ni zájem. 2/3 partnerů bylo přímo zapojeno do tvorby nabídky společného produktu nebo balíčku a podílí se na zajištění některé z části této nabídky. Přes 20 % partnerů nebylo osloveno s nabídkou na zapojení. Většina respondentů vyjádřila ochotu podílet se na financování činnosti DM. Z těch, co vyjádřila ochotu přispívat na financování, pak je celkově ročně přispět: a) Do 500 Kč ročně
16,7%
b) 501 – 1 000 Kč ročně
22,2%
c) 1 001 – 5 000 Kč ročně
27,8%
d) 5 001 – 10 000 Kč ročně
16,7%
e) 10 001 – 20 000 Kč ročně
0,0%
f)
16,7%
20 001 a výše ročně
„making things happen“
48
Hodnocení očekávání od SDM ze strany partnerů v následujících oblastech:
Podle názoru respondentů by SDM mělo nejvíce působit v oblasti propagace TO a její značky a v oblasti posílení spolupráce aktérů působící v cestovním ruchu. Naopak nejméně v oblasti vytvoření a používání jednotné image, loga TO.
„making things happen“
49
Hodnocení dosavadních přínosů SDM partnery v následujících oblastech:
Z hlediska přínosů respondenti nejvyšší dosavadní přínos v oblasti propagace TO a její značky – tedy oblasti, kde mají největší očekávání – a vytvoření a používání jednotné image a loga TO – kde naopak by DM mělo podle nich působit nejméně. Nejmenší přínos zatím vnímají v oblasti zlepšení řízení CR v TO a v oblasti propagace a podpora při prodeji společných produktů/balíčků určených pro trh. Základní charakteristika dotazovaného souboru:
„making things happen“
50
Příloha č. 3 – Průzkum ohledně DM – TO Opavské Slezsko (vybrané otázky a odpovědi poskytnuté DM Opavské Slezsko) Vyhodnocení otázky 21: Vnímáte potřebnost založit destinační management turistické oblasti, který by se staral o řízení a koordinaci cestovního ruchu?
Z 86 respondentů odpovědělo 47 % respondentů, že by bylo žádoucí založit destinační management turistické oblasti. 20 % respondentů naopak odpovědělo, že to nepovažují za potřebné. 33% respondentů představuje nerozhodnutou část. Ve výsledcích této otázky se odráží „český skepticismus“ k inovacím a vůbec to neznamená, že by destinační management neměl dostat šanci – on ji dostat musí, ale musí dokázat svoji společenskou relevanci, což ostatně souvisí s otázkou č. 22 a 23. Vyhodnocení otázky 22: Byli byste ochotni se alespoň zčásti finančně podílet na nákladech Destinačního Managementu, pokud by jeho činnost byla přínosná pro Vaše podnikání či rozvoj území ?
Z celkového počtu 86 odpovědí odpovědělo cca 60 % respondentů, že by bylo ochotno participovat na provozních nákladech destinačního managementu, bude‐li jeho činnost přínosná. Toto kritérium musí být vzato v úvahu při plánování aktivit destinačního managementu a musí být zajištěna náležitá komunikace s partnery prostřednictvím workshopů, pracovních setkání, ale pochopitelně i prostřednictvím výdajů spojených s konkrétními produkty cestovního ruchu. Vyhodnocení otázky 23: Jaké činnosti by destinační management měl vykonávat, aby byl pro Vás přínosný?
I v rámci otázky 23 odpovídali všichni respondenti (tj. 86 celkem). Z explicitních odpovědí vyplývá, že dominantní činností destinačního managementu by měla být propagace území, následovaná získáváním finančních prostředků z různých zdrojů a vytvářením produktů cestovního ruchu. Relativně menší význam je přikládán vzdělávacím akcím pro podnikatele (nicméně i tak se součet odpovědí určitě souhlasím a souhlasím blíží 60 % explicitních odpovědí). Zajímavé je, že přestože v rámci otázky 21 se cca 47 % respondentů vyjádřilo k explicitní potřebě destinačního managementu, prakticky vždy se min. 80% respondentů vyjádřilo k tomu, co by měl destinační management dělat a co ne. To jen podtrhuje, že se jedná o opatrné přiznání „nerozhodnutých“ cca 33 % respondentů z otázky 21, že ve skutečnosti by takový subjekt byl žádoucí a dokonce všichni vědí co by dělat měl a co už ne.
„making things happen“
51