Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko Závěrečná zpráva 31. 12. 2015

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................................ 4

2

Metodologie a přístup k řešení evaluace ........................................................................................ 4 2.1

Přístup k hodnocení – evaluační design .................................................................................. 4

2.2

Postup realizace evaluace: ...................................................................................................... 6

2.3

Metodologický přístup hodnocení .......................................................................................... 7

2.3.1

Metodologie – návrh řešení ............................................................................................ 7

2.3.2

Analyzované subjekty – výzkumný soubor .................................................................... 10

2.3.3

Metodologická omezení ................................................................................................ 11

3

KONTEXT ........................................................................................................................................ 12

4

ZJIŠTĚNÍ ......................................................................................................................................... 15 4.1

Analýza vývoje základních charakteristik obcí v regionu Moravskoslezsko .......................... 15

4.1

Analýza indikátorů – oblast podpory 4.1............................................................................... 20

4.2

Analýza významnosti intervence ROP 4.1 ............................................................................. 23

4.3.1

Přehled přínosů (výsledky programu) vyjádřených indikátory ..................................... 23

4.3.2

Významnost z pohledu podílu podpořených obcí ......................................................... 23

4.3.3

Význam dotací u oblasti podpory 4.1 ROP Moravskoslezsko ve srovnání s jinými zdroji 24

4.3.4

Významnost intervence ROP MS – zjištění z interview u vybraných obcí ..................... 25

4.3

Vliv intervencí ROP MS na finance obcí (rozpočty a hospodaření) ....................................... 26

4.4.1

Vliv podpory ROP MS na zadluženost obcí .................................................................... 26

4.4.2

Vliv na investice a hospodaření obcí po změně rozpočtového určení daní .................. 28

4.4

Zmapování a analýza efektů (přínosů) .................................................................................. 30

4.4.1

Zmapování a identifikace hlavních změn u venkovských obcí ...................................... 30

4.4.2

Vnímání míry přínosu podpořených příjemců k vybraným společenským efektům ..... 31

4.4.3 Vnímání efektů a jejich významu veřejností – porovnání oblasti rozvoje venkova s ostatními podporovanými oblastmi v rámci ROP MS ................................................................... 34 4.4.4 4.5 5

Analýza situace bez intervence ..................................................................................... 35

Zhodnocení naplnění cílů ...................................................................................................... 36

PŘÍLOHY ......................................................................................................................................... 40 5.1

Seznam použitých informačních zdrojů a dokumentů .......................................................... 40

5.2

Použité metodické nástroje................................................................................................... 40

5.2.1

Dotazník ......................................................................................................................... 40

5.2.2

Okruhy pro interview s vybranými obcemi (pro zpracování studie) ............................. 53 2


5.3

Studie za vybrané obce.......................................................................................................... 54

5.3.1

Případová studie – Obec VELKÁ POLOM ....................................................................... 54

5.3.2

Případová studie - Obec DOBRÁ .................................................................................... 69

5.3.3

Případová STUDIE – Město ŠTRAMBERK ....................................................................... 79

5.3.4

Případová studie – MIKROREGION KRNOVSKO ............................................................. 93

5.4

Vývoj základních charakteristik obcí regionu Moravskoslezsko.......................................... 103

5.5

Přehled výsledkových indikátorů 4.1................................................................................... 104

5.6

Finanční informace o ostatních programech (finančních zdrojích) ..................................... 105

5.7

Povědomí veřejnosti (vybrané závěry z dotazníkového výzkumu) ..................................... 106

3


1 Úvod Cílem této evaluace bylo zmapování, analýza a vyhodnocení efektů (přínosů) oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova Regionálního operačního programu 2007 – 2013 (dále jen „ROP MS“). Evaluace se primárně zaměřila na analýzu statistických dat, vyhodnocení indikátorů a cílů, zmapování efektů v oblasti 4.1 vyvolaných podporou ROP Moravskoslezsko.

2 Metodologie a přístup k řešení evaluace Evaluace byla koncipována jako smíšená s využitím vnitřních kapacit ÚRR MS a externí odborné a metodické podpory. Metodika řešení byla navržena v rámci širší pracovní skupiny, ve které byli pracovníci ÚRR MS (evaluační pracovníci ROP MS a další oslovení zaměstnanci ÚRR) a externí evaluační expert.

Předmětem této evaluace bylo zhodnocení efektů v oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko. Evaluace byla realizována v souladu s evaluačním plánem ROP Moravskoslezsko.

Cílem evaluace bylo:   

provést analýzu a vyhodnocení intervencí v oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova a zmapovat přínosy a efekty vytvořit vstupy pro zprávy o programu potenciálně vytvořit vstupy pro publicitu

2.1 Přístup k hodnocení – evaluační design Hlavní charakteristiky navrženého evaluačního designu: 





Smíšený přístup (mix metod a zdrojů dat) – použití jak kvalitativních dat – jádro výzkumu bylo postaveno na plošném zmapování efektů formou dotazníkového šetření (kvantitativní) a následně popisné informace k vybranému vzorku projektů (kvalitativní data z interview). Snaha odhadnout „situaci bez intervence“ - tedy pokusit se odhadnout, jaký by byl stav, pokud by projekt nebyl podpořen z ROP MS a do jaké míry byly realizovány záměry, kteří s žádostí neuspěli („mrtvou váhu“). V souladu s dobrou praxí byl kladen důraz na triangulaci nástrojů a dat – byla využita analýza dat (dokumentace, data z monitorovacího systému), řízené rozhovory, sekundární data z dotazníkového šetření. 4


Evaluace byla realizována jako interní facilitovaná evaluace za asistence externího experta, zajišťujícího metodologické vedení a podporu, návrh designu a nástrojů a asistenci při realizaci evaluace a závěrečné zprávy.

Na základě prvotní analýzy dokumentace oblasti podpory 4.1 a dat z monitorovacího systému byl navržen následující přístup k evaluaci, který je postaven na smíšeném přístupu a využívá kombinaci několika metodologických nástrojů. Tabulka 1: Přístup k řešení (zjednodušená matice evaluačního designu) Evaluační úkol/evaluační otázka 1. vyhodnocení indikátorů ROP Moravskoslezsko – oblast podpory 4.1 Rozvoj venkova Do jaké míry byly naplněny indikátory (uvedených jako výsledkové)? 2. identifikace efektů/výsledků/přínosů ve 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko

Přístup/měření

Nástroje a zdroje dat

Srovnání plánovaných cílových Analýza dat a dosažených hodnot - Programový dokument, Prováděcí indikátorů dokument ROP MS - Monitorovací systém

Analýza statistických dat – srovnání vybraných charakteristik mezi podpořenými a nepodpořenými obcemi Jak se změnily základní v kategorii 500 – 5000 obyvatel charakteristiky u venkovských obcí? Konstrukce intervenční logiky (podpořené vs. nepodpořené) Vyhodnocení míry efektů (přínosů) u obcí Jaké efekty (přínosy) přinesla intervence? Posouzení míry významu intervence ROP MS – Jak významná byla posouzení ve vztahu k ostatním intervence 4.1 ROP MS pro zdrojům financování, obce? identifikace „mrtvé váhy“.

Analýza dokumentace (kvali+kvanti) - Žádost projektů (žádost Benefit, Studie proveditelnosti) - Zprávy o udržitelnosti - Programová dokumentace a texty výzev Analýza dat (kvanti) - ČSÚ - Monitorovací systém - Další data (krajská …) Model intervenční logiky Dotazníkové šetření (kvanti+kvali) - Žadatelé – primárně starostové a vedoucí organizací

Zmapování efektů (přínosů) – Řízené rozhovory (kvalitativní) kvalitativní analýza. - vedení vybraných obcí Podrobnější zmapování efektů (nejúspěšnějších příjemců) na vzorku obcí – efekt ROP MS - zástupci kraje (zodpovědní za na rozvoj obce. Program obnovy venkova) 3. naplnění cílů ve 4.1 Analýza naplnění globálního Rozvoj venkova ROP cíle: Moravskoslezsko - Posouzení souladu Byl naplněn globální cíl a zaměření intervence ROP dílčí cíle oblasti podpory MS 5

Analýza dokumentace a dat - Programová dokumentace - Monitorovací systém Dotazníkové šetření (kvanti+kvali)


4.1?

-

-

4. vnímání efektů ze strany „uživatelů“ výsledků Jak vnímají uživatelé (veřejnost) efekty (přínosy) v oblasti rozvoje venkova v MSK?

Míra vlivu projektů na - Žadatelé – primárně starostové a zachování základních vedoucí organizací funkcí obcí Míra vlivu projektů na Syntéza předchozích zjištění komplexní rozvoj venkova

Analýza naplnění dílčích cílů Posouzení vnímání stavu a změn ze strany obcí Vnímání efektů a jejich Sekundární data z dotazníkového významů veřejností – šetření porovnání oblasti rozvoje - využití zjištění, vážící se k vnímání venkova s ostatními přínosů v oblasti rozvoje venkova podporovanými oblastmi v rámci ROP MS

Charakteristika výzkumného vzorku Oblast 4.1 je velmi rozsáhlá a poměrně heterogenní (viz ROP MS). Celkově je v regionu NUTS II Moravskoslezsko je 193 obcí v kategorii 500 – 5000 obyvatel, přičemž žádost předložilo celkem 172 obcí (a 34 dalších subjektů – škol, farností, mikroregionů atd.), z nichž bylo 124 úspěšných příjemců z řad obcí (a 24 dalších subjektů).

2.2 Postup realizace evaluace: 1. Úvodní analýza – předvýzkum Na úplném začátku byl proveden předvýzkum na základě analýzy dokumentace a rozhovorů s pracovníky ÚRR Moravskoslezsko. Na základě projektových žádostí a další projektové dokumentace bylo na vzorku projektů provedeno úvodní zmapování typů efektů. Na tomto základě byl specifikován a zfinalizován evaluační design a podoba metodických nástrojů.

2. Analýza projektové dokumentace Na základě úvodní analýzy dokumentace byly vybrány obce pro provedení hlubší analýzy. Dále bylo na základě analýzy dokumentace provedeno rozpracování dotazníkového šetření.

6


Seznam použitých dokumentů a zdrojů je v Příloze 1. 3. Revize intervenční logiky Pro identifikaci hlavních přínosů (efektů) byla použita rekonstruovaná intervenční logika, na jejímž základě byly dále specifikovány nástroje sběru dat. 4. Analýza statistických dat a dat z monitorovacího systému Byly podrobně analyzovány: Vybrané statistické charakteristiky a následně provedeno jejich a) vývoj v čase a b) srovnání mezi jednotlivými skupinami (podpořené vs. nepodpořené atp.), - Indikátory programu - Finanční data

srovnání:

5. Příprava a realizace dotazníkového šetření V průběhu září a října 2015 bylo připraveno a následně provedeno dotazníkové šetření. Vzhledem k rozsahu zkoumaného vzorku byl použit on-line dotazník. Dotazník směřoval na vedoucí pracovníky organizací, které žádaly o podporu z oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko. 6. Realizace interview s vybranými příjemci Pro doplnění hlubšího kvalitativního popisu šetření byly provedeny řízené rozhovory s reprezentanty (převážně starosty) nejúspěšnějších příjemců – tzv. „šampionů“ (tedy obcí, které obdržely nejvíce podpory z ROP MS v oblasti podpory 4.1).

2.3 Metodologický přístup hodnocení 2.3.1

Metodologie – návrh řešení

Analýza vývoje základních charakteristik obcí Provést analýzu vývoje vybraných základních charakteristik podpořených obcí a jejich srovnání s nepodpořenými obcemi v kategorii 500 – 5000 obyvatel (příp. s krajským průměrem). Na základě analýzy ROP MS (a jeho zdůvodnění intervence a SWOT analýzy) byly vybrány následující „problémové“ oblasti a charakteristiky (ukazatele) venkovských oblastí: 1. úbytek obyvatel: změna počtu obyvatel měřena saldem přírůstku/migrace 2. stárnutí populace na venkově: změna věkové struktury měřena indexem stáří

7


3. nedostatek pracovních příležitostí: měřeno mírou nezaměstnanosti (dosažitelní uchazeči o práci / ekonomicky aktivní) 4. nižší ekonomická aktivita: měřeno počtem ekonomických subjektů (pro potřeby srovnání přepočtenou na 10 000 obyvatel) Zdroj dat: primárně data z ČSÚ a MPSV. Hypotéza: Podpořené obce by měly vykazovat lepší vývoj než nepodpořené obce.

Analýza indikátorů – oblasti podpory 4.1 Provést analýzu dosažených indikátorů jako ukazatelů stanovených programem a zhodnocení míry jejich naplnění (s definovanými cílovými hodnotami). Analyzovány byly především indikátory uváděné jako výsledkové indikátory (dle Prováděcího dokumentu ROP Moravskoslezsko) – viz Příloha, kap. 5.5: Přehled výsledkových indikátorů. Zdroj dat: monitorovací systém MONIT7+, programová dokumentace

Analýza významnosti intervence ROP MS 4.1 pro obce Zhodnocení významu intervence ROP MS, oblasti podpory 4.1 do venkovských obcí (venkova). a) zhodnocení „čeho intervence dosáhla (co program přinesl)“ – vyjádřeno primárně prostřednictvím indikátorů v absolutním vyjádření (bude vycházet z předchozí Analýzy indikátorů), zejména: - počet podpořených objektů, plocha regenerovaného/revitalizovaného území, počet vytvořených nových pracovních míst b) zhodnocení podílu podpořených subjektů – „jaké procento (podíl) subjektů v kraji intervence zasáhla“ (relativní vyjádření) – vyjádřeno zejména: - podíl podpořených obcí na celkovém počtu obcí regionu/kraje v kategorii 500 – 5000 obyvatel (v %) - podíl podpořených zařízení občanské vybavenosti na celkovém počtu zařízení v regionu/kraji (v %) – mateřské školy, základní školy c) význam ROP 4.1 ve srovnání s jinými dotačními zdroji – měřeno objemem finančních prostředků d) vliv intervence na finance obcí (včetně změny rozpočtového určení daní) Zdroj dat: monitorovací systém MONIT7+, ČSÚ, Moravskoslezský kraj Hypotéza: Vyšší počet (podíl) podpořených subjektů a vyšší celkový objem podpory by měl vést k vyšším (resp. i viditelnějším) efektům, které lze přičíst působení ROP Moravskoslezsko.

Zmapování a analýza efektů (přínosů)

8


Identifikace efektů, které projekty, podpořené z ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1, vyvolaly a přinesly: 1. zmapování a identifikace hlavních změn u venkovských obcí 2. vnímání míry přínosu podpořených příjemců k vybraným společenským efektům 3. vnímání efektů a jejich významů veřejností – porovnání oblasti rozvoje venkova s ostatními podporovanými oblastmi v rámci ROP MS

Efekty budou zkoumány: a) u příjemců dotace plošně – tzn. podpořených obcí v rámci dotazníkového šetření b) hlubší analýza – podrobnější identifikace a popis efektů u vybraných příjemců v rámci řízených rozhovorů formou popisné studie. Předmětem zkoumání budou příjemci s největším objemem podpory z ROP 4.1 – tzv. „šampioni“. Vychází se z předpokladu, že u příjemců s největší podporou by měly být nejvýraznější a největší efekty. Příjemci vybraní pro hlubší analýzu: Velká Polom, Dobrá, Štramberk; Mikroregion Krnovsko (jako příklad společného řešení financování typových projektů základní občanské vybavenosti).

Hodnocení míry přínosu k vybraným efektům s vazbou na globální a specifické cíle oblasti podpory 4.1 (viz Zhodnocení naplnění cílů). Data budou sumarizována do výsledné „míry přínosu“ k danému efektu (formou průměru). Zdroj dat: primární data z dotazníkového šetření, projektová dokumentace, monitorovací systém MONIT7+, řízené rozhovory s vybranými příjemci, s Moravskoslezským krajem, sekundární data (ČSÚ)

Zhodnocení naplnění cílů Závěrečné zhodnocení naplnění cílů ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1 bude provedeno jako syntéza předchozích zjištění a dílčích závěrů.

Globální cíl oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova: GC: Podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory. Přístup k hodnocení: a) posouzení nasměrování intervence – tj. relevance zaměření podporovaných aktivit k požadovaným výsledkům a cíli – posouzení na základě intervenční logiky b) syntéza předchozích zjištění a dílčích závěrů – hlavní efekty způsobené intervencí (podíl podpořených obcí, mapování efektů a vnímání ze strany obcí) 9


Specifické cíle oblasti podpory 4.1: SC 1: Zlepšit prostředí venkovských obcí „Prostředím venkovských obcí“ byla při nastavování programu (podle informací odboru programování a metodiky ÚRR Moravskoslezsko) chápána veřejná prostranství, veřejné komunikace apod. (infrastruktura). Přístup k hodnocení: -

syntéza předchozích zjištění a dílčích závěrů z mapování změn a vnímání zlepšení (atraktivity) prostředí ze strany obcí v rámci dotazníkového šetření

SC 2: Zachovat a rozvíjet identitu venkovských oblastí, venkovského kulturního a přírodního dědictví „Venkovským kulturním a přírodním dědictvím“ byly při nastavování programu chápány zejména památky jako kostely, muzea, specifické místní památky. Představitelem zachování identity financovatelných položek jsou místní úřady. Přístup k hodnocení: -

syntéza předchozích zjištění a dílčích závěrů z mapování změn a vnímání příspěvku projektů k zachování a rozvoji identity a dědictví ze strany obcí v rámci dotazníkového šetření

SC 3: Vybudovat a modernizovat infrastrukturu veřejných služeb na venkově, vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost „Infrastrukturou veřejných služeb“ jsou vnímány: mateřské školy, základní školy včetně jídelen, družiny atp. „Vybavením pro spolkovou a zájmovou činnost“ jsou pak chápany místní kulturní a společenské domy a centra, dále pak klubovny zájmových organizací (sportovních, hasičských apod.). Přístup k hodnocení: -

-

syntéza předchozích zjištění a dílčích závěrů z mapování změn a vnímání příspěvku projektů k vybudování/modernizaci infrastruktury veřejných služeb a vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost ze strany obcí v rámci dotazníkového šetření podíl podpořených zařízení občanské vybavenosti (mateřské školy, základní školy)

Zdroje dat: zjištění z předchozích dílčích analýz této evaluace

2.3.2

Analyzované subjekty – výzkumný soubor

10


Předmětem evaluace byla celkově oblast podpory 4.1 Rozvoj venkova, která je obsahově (tematicky) komplexní, s relativně vyšším počtem projektů. Dotazníkové šetření Předmětem dotazníkového šetření byli příjemci, úspěšní minimálně v jednom předloženém projektu; primárním cílem bylo zhodnotit míru přínosů podpořených projektů k výsledným efektům a prozkoumat situaci, jak by vypadala situace bez intervence. Z celkového počtu 139 žadatelů odpovědělo 94, což představuje 68 %. Dominantní skupinou byly obce (84 %). Ostatní organizace tvořily 16 %, jednalo se zejména o farnosti, sportovní kluby, mateřské a základní školy. Dotazník v naprosté většině vyplňoval starosta/ka obce, příp. vedoucí organizace. U příjemců, kteří nevyplnili dotazník (Non-response bias) nepředpokládáme výrazné zkreslení výsledků dotazníkového šetření.

Hloubkové kvalitativní šetření – interview Předmětem byly vybrané obce, které získaly největší podporu z ROP 4.1 z hlediska objemu podpory a počtu podpořených projektů: obce Dobrá, Štramberk, Velká Polom. Jako zajímavý příklad dobré praxe byl zahrnut také Mikroregion Krnovsko, který předložil společné projekty řešení občanského vybavení pro několik menších obcí dohromady.

2.3.3 Metodologická omezení Hlavním rizikem výzkumu byla součinnost respondentů, především návratnost v dotazníkovém šetření. Nicméně míra návratnosti byla poměrně vysoká – 68 %. Do dotazníku nebylo zařazeno 6 úspěšných příjemců z řad mikroregionů – z důvodu nekompatibility struktury dotazníku a charakteru projektů, z principu realizovaných na území více obcí.) Omezení také spočívalo v dostupnosti (statistických) dat, zejména za nejnovější období. K 31. 12. 2015 nebyla dosud vyhodnocena poslední (dočerpávací) výzva k předkládání projektů č. 4.105.

11


3 KONTEXT Kontext podpory rozvoje venkova v regionu soudržnosti Moravskoslezsko (výtah z ROP Moravskoslezsko na období 2007-2013) Pro region Moravskoslezsko je charakteristický vysoký podíl městského obyvatelstva, přesto převážnou část území regionu tvoří osídlení venkovského charakteru. Existuje kontrast mezi hustě osídlenou centrální částí regionu a okrajovými částmi regionu, které mají venkovský charakter. Ačkoliv je početně nejvíce zastoupena kategorie obcí do 2 000 obyvatel, stále téměř 75 % obyvatel kraje žije v obcích s počtem obyvatel větším než 5 000 obyvatel. Venkovský charakter si uchovala i některá větší sídla, která obecně přijímaným definicím venkova nevyhovují. Moravskoslezský kraj má zpracovanou Koncepci rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje, v níž byla použita definice venkovského prostoru kraje zahrnující obce do 4 000 obyvatel a dále obce i města mezi 4 000 až 10 tis. obyvateli, jejichž hustota osídlení je nižší než 200 obyvatel na km2. Podle této definice patří do venkovského prostoru 269 obcí (z 299), které zahrnují necelých 81 % rozlohy kraje a v nichž žije 27 % obyvatel kraje. Pro účely ROP MS byly do venkovského prostoru zařazeny obce s počty obyvatel 500 – 5 000. Tato definice zahrnuje 193 obcí (údaj z roku 2014), které zahrnují cca 56 % území a 23 % obyvatel kraje. Venkovský prostor kraje není homogenní. Zahrnuje oblasti, ve kterých dochází k vylidňování a které jsou charakterizovány nevyvážeností věkového složení obyvatelstva, zhoršující se kvalitou služeb a infrastruktury (Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko, Odersko, Fulnecko, Vítkovsko); dále zde patří oblasti čelící tlakům městských center, plynoucím z rozvoje městských aglomerací (Karvinsko, Třinecko, Frýdecko-Místecko, okolí Ostravy), oblasti s rekreačním potenciálem (Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko, oblast Beskyd, Poodří) i oblasti, které mají potenciál stát se významným hnacím prvkem regenerace venkova (Bruntálsko, Rýmařovsko, Krnovsko, Opavsko, Těšínsko, oblast Beskyd, Fulnecko, Odersko, Bílovecko). V rámci SWOT analýzy byla pro oblast venkova identifikována následující slabá místa a hrozby: slabá místa:   

Nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově a odliv obyvatel v produktivním věku. Nerovnoměrné pokrytí území regionu zdravotními a sociálními službami (bylo řešeno v rámci oblasti podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb )1. Zhoršená dostupnost veřejných služeb na venkově a v okrajových oblastech regionu.

hrozby: 

1

Úpadek odlehlých venkovských oblastí v důsledku nedostatku pracovních příležitostí a zhoršování služeb.

bylo řešeno v rámci oblasti podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb

12


Cíle prioritní osy 4 – Rozvoj venkova V rámci dokumentu ROP MS byly pro prioritní osu 4 Rozvoj venkova definovány následující cíle2: Globální cíl: Podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory. Specifické cíle: 1. Zlepšit prostředí venkovských obcí. 2. Zachovat a rozvíjet identitu venkovských oblastí, venkovského kulturního a přírodního dědictví. 3. Vybudovat a modernizovat infrastrukturu veřejných služeb na venkově, vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost. Prioritní osa zahrnuje pouze jednu oblast podpory – 4.1 „Rozvoj venkova“. Záměrem ROP MS v oblasti podpory 4.1 tedy bylo: v souladu s místními podmínkami bude poskytována komplexní podpora venkovským obcím od 500 do 5 000 obyvatel v oblasti fyzické revitalizace území, veřejné infrastruktury, sociální infrastruktury, kulturního dědictví venkova, rozvoje cestovního ruchu (s výjimkou projektů začínajících podnikatelů a podnikatelů v zemědělství). Podporu investic do místních komunikací bude ROP MS doplňkově k PRV poskytovat obcím nad 500 obyvatel. V rámci PRV bude podporována regenerace brownfields s budoucím využitím pro zemědělství, zatímco ROP MS podporuje regeneraci brownfields pro převažující veřejné využití a služby.3

Přehled výzev v oblasti podpory 4.1 Za dobu realizace programu bylo vyhlášeno celkem pět výzev – základní informace shrnuje tabulka níže. Tabulka 2: Přehled výzev v oblasti podpory 4.1 Čísl o Název výzvy výzv y Výzva č. 4.1 - 01 01 Rozvoj venkova Výzva č. 4.1-02 Ostatní občanská 02 vybavenost a veřejná prostranství Výzva č. 4.1 - 03 03 Rozvoj venkova Výzva č. 4.1 - 04 04 Rozvoj venkova Výzva č. 4.1 - 05 05 Rozvoj venkova CELKEM

Datum vyhlášení výzvy

Předložené projekty

Nasmlouvané projekty

Datum ukončení výzvy

Vyhlášená alokace (Kč)

2.1.2008

31.3.2008

137 837 838

99

855 423 067,05

49

410 260 988,02

381 246 815,68

6.8.2008

19.9.2008

275 675 676

58

584 802 028,29

26

148 712 768,90

133 167 199,29

10.4.2009

26.5.2009

275 675 676

200 2 224 341 400,80

76

559 397 916,87

502 371 212,78

9.8.2010

8.10.2010

150 000 000

74

814 169 270,19

32

269 349 799,10

223 627 863,57

10.3.2015

8.6.2015

1

59

352 320 929,82

počet

839 189 191

alokace EU (Kč)

490 4 831 056 696,15

počet

183 1 387 721 472,89 1 240 413 091,32

Zdroj: IS MONIT7+, sestava R21 a M24 k 31.12.2015. Poznámka: Částky odpovídají EU zdroji. 2 3

ROP Moravskoslezsko na období 2007-2013, s. 38 tamtéž

13

alokace EU (Kč)

Proplaceno alokace EU (Kč)


Principy a pravidla územního plánování – občanská vybavenost V dokumentu Principy a pravidla územního plánování4 se občanské vybavení rozlišuje podle frekvence využívání, velikosti obsluhovaného území (spádové oblasti), intenzity využití obytného území a demografické a sociální skladby obyvatelstva na následující kategorie5:  základní (mateřské a základní školy, hřiště, prodejny základních potravin),  vyšší (např. zdravotnická zařízení, sociální služby, prodejny nepotravinářského zboží), včetně celoměstských funkcí (např. divadla, kina, sportovní zařízení) a nadměstských funkcí (např. sportovní stadiony, nemocnice apod.)  specifické (např. ozdravovny, lázeňská zařízení).

Dokument dále uvádí další informace týkající se vybavenosti v obcích jako je například doporučená (indikativní) dostupnost základního občanského zařízení:   

400 m: hřiště pro děti a mládež 600 m: mateřské školy základní školy I. stupně prodejny základních potravin 800 m: hřiště pro dospělé, klubovny pro děti nebo seniory, stravovací zařízení

4

vydal Ústav územního rozvoje Brno Principy a pravidla územního plánování, IÚP Brno, 2012. http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-aknihovna/internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemniho-planovani/kapitolaC/C4-2012.pdf 5

14


4 ZJIŠTĚNÍ 4.1

Analýza vývoje Moravskoslezsko

základních

charakteristik

obcí

v regionu

V rámci evaluace byly zkoumány základní charakteristiky u obcí v regionu Moravskoslezsko a následně provedena analýza a srovnání jejich vývoje v období 2007 – 2014 v následujících kategoriích: -

Moravskoslezský kraj (MSK), resp. region NUTS II Moravskoslezsko obce s 500 – 5000 obyvateli obce s 500 – 5000 obyvateli, podpořené v rámci ROP 4.1 (dále jen „podpořené obce“ nebo „příjemci 4.1“) obce s 500 – 5000 obyvateli a nepodpořené z ROP 4.1 (dále jen „nepodpořené obce“ nebo „ne-příjemci 4.1“)

Hlavní zjištění a dílčí závěry: Níže jsou shrnuty hlavní zjištění a dílčí závěry. Podrobnější data jsou uvedeny v Příloze č. 5.4 – Vývoj základních charakteristik obcí. Vývoj obyvatelstva Graf 1: Vývoj počtu obyvatel (změna) obcí regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014

108 106 104 102

MSK

100

500-5000 příjemci 4.1

98

ne-příjemci 4.1 96 94 92 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Zdroj: ČSÚ

V regionu Moravskoslezsko došlo v období 2007 – 2014 k úbytku obyvatel. V obcích v kategorii 500 – 5000 obyvatel byl naopak zaznamenán přírůstek obyvatel, přičemž byl vyšší u nepodpořených obcí.

15


Graf 2: Migrační přírůstek obcí regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014 1,20% 1,00% 0,80% MSK

0,60%

500-5000

0,40%

příjemci 4.1 0,20%

ne-příjemci 4.1

0,00% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 -0,20% -0,40% Zdroj: ČSÚ

Na změně počtu obyvatel má hlavní podíl migrační přírůstek. Zatímco vývoj migračního salda za region byl spíše záporný, za obce v kategorii 500 – 5000 obyvatel byl kladný, avšak od roku 2012 dochází k poklesu trendu. U nepodpořených obcí byl migrační přírůstek obecně vyšší a hodnoty rozkolísanější oproti obcím s 500-5000 obyvateli, podpořenými z ROP MS. Vývoj stáří obyvatel Graf 3: Vývoj indexu stáří v obcích regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014 120% 115% 110% MSK 500-5000

105%

příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

100% 95% 90% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: ČSÚ

16


Populace v regionu Moravskoslezsko výrazně stárne. V obcích v kategorii 500 – 5000 obyvatel je výrazně nižší (cca o 4 roky). Zatímco v obcích v kategorii 500 – 5000 obyvatel do roku 2011 spíše index stagnoval, od roku 2011 začíná index kopírovat regionální trend. Index stáří byl v nepodpořených obcích nižší než v podpořených, nicméně od roku 2011 dochází k pomalému sbližování těchto hodnot.

Vývoj nezaměstnanosti Graf 4: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích regionu Moravskoslezsko 2007 – 2014

11,0% 10,0% 9,0% MSK

8,0%

500-5000 7,0%

příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

6,0% 5,0% 4,0% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: MPSV Pozn. oficiální údaje za obce za rok 2012 nejsou dostupné

Míra nezaměstnanosti v obcích v kategorii 500 – 5000 obyvatel byla nižší než průměr regionu, avšak kopíruje tento regionální trend. Míra nezaměstnanosti v podpořených obcích se oproti nepodpořeným obcím takřka neliší - největší rozdíl byl v letech 2009-2010, kdy byla registrována vyšší nezaměstnanost u nepodpořených obcí. V letech 2013 a 2014 je naopak míra nezaměstnanosti mírně vyšší u podpořených obcí (o 0,5 p.b. resp. o 0,2 p.b.).

17


Vývoj ekonomické aktivity Graf 5: Počet ekonomických subjektů – celkem – na 10 000 obyvatel v obcích regionu Moravskoslezsko v letech 2007 – 2014 2100 2000 1900

MSK 500-5000

1800

příjemci 4.1 1700

ne-příjemci 4.1

1600 1500 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: ČSÚ

Ekonomická aktivita v obcích s 500 – 5000 obyvatel měřená počtem ekonomických subjektů přepočtených na obyvatele byla výrazně vyšší na začátku období, avšak v průběhu došlo ke sbližování těchto hodnot. Ekonomická aktivita v podpořených obcích byla nejprve nižší než u nepodpořených, postupně se však vyrovnala v roce 2014 je zaznamenáno „rozevírání nůžek“ v prospěch podpořených obcí. Graf 6: Počet ekonomických subjektů – fyzické osoby – na 10 000 obyvatel v obcích Moravskoslezska v letech 2007 – 2014 1750 1700 1650

MSK 500-5000

1600

příjemci 4.1 1550

ne-příjemci 4.1

1500 1450 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: ČSÚ

18


Podpořené obce měly na začátku sledovaného období významně méně podnikatelských fyzických osob. Postupně došlo ke sbližování trendů u podpořených a nepodpořených obcí a v roce 2014 bylo zaznamenáno „rozevírání nůžek“ ve prospěch podpořených obcí. Obecně došlo v segmentu obcí s 500-5000 obyvateli od roku 2012 k výraznému navýšení hodnoty ukazatelů oproti krajskému průměru. Graf 7: Počet ekonomických subjektů – právnické osoby – na 10 000 obyvatel v obcích regionu Moravskoslezsko v letech 2007 – 2014 450 400 350 300

MSK

250

500-5000

200

příjemci 4.1

150

ne-příjemci 4.1

100 50 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Zdroj: ČSÚ

Podpořené obce měly na začátku období také méně podnikatelských právnických osob. V průběhu sledovaného období dochází k postupnému sbližování hodnot skupiny podpořených a nepodpořených obcí a v roce 2014 jsou hodnoty podpořených obcí mírně vyšší než hodnoty nepodpořených obcí.

19


4.1 Analýza indikátorů – oblast podpory 4.1 Pro oblasti podpory ROP 4.1 byly stanoveny a sledovány následující indikátory. Tabulka 3: Aktuální naplňování indikátorů v oblasti podpory 4.1 Číslo indikáto ru a 512100

651209 651201 651208 651203

Název indikátoru

Aktuální Cílová Dosažen Aktuálně míra hodnota á Měrná Nasmlouvan dosažená naplněn indikáto hodnota jednotka á hodnota hodnota í (k ru / cílová indikátoru indikátoru indikátoru 31.12.20 hodnota 15)

b

c

Počet podpořených projektů na rozvoj počet venkovských oblastí Plocha nově vybudovaných objektů ve 2 Plocha v m venkov. oblastech celkem Plocha nově vyb. objektů pro 2 Plocha v m soc.služby/zdrav.péči Plocha nově vybud. objektů pro 2 Plocha v m zájm./volčas.aktiv. Plocha nově vybudovaných objektů pro služby 2 Plocha v m OVS Plocha nově vybudovaných objektů pro 2 Plocha v m vzdělávání

Plocha nově založené nebo rekonstruované Plocha v ha veřejné zeleně 2 651500 Plocha reg. a revit.obj. ve venk.oblastech Plocha v m celkem 2 651501 Plocha reg. a revit.obj. urč. pro vzděl. Plocha v m (venkov) 2 651502 Plocha reg. a revit.obj. pro služby OVS Plocha v m (venkov) a revit.obj.pro soc.sl.a zdr. Plocha v m2 651503 Pl.reg. péče(venkov) 2 651504 Plocha reg.a revit.obj.zájm a volnoč.pov. Plocha v m (venkov) 650505 Plocha regener./revital. území - venkov Plocha v ha 651120

Plocha revit.nevyuž./ zanedb.areálů Plocha v ha brownf.celkem 652002 Plocha revital. nevyuž.nebo zaned.areálů - Plocha v ha venkov Počet nově vytvořených pracovních míst Počet 520100 pracovních celkem míst celkem Počet nově vytvořených pracovních míst pro Počet prac. 520101 muže míst – muži 652000

520102

Počet nově vytvořených pracovních míst pro Počet prac. ženy míst - ženy

654135

e

f

183

181

21 058,69

18 945,38

811,75

811,75 100,0% 5274,69

74,9%

3401,96

3146,13

92,5%

9805,39

9712,81

99,1%

2,82

3 106,4%

71 847,73

72 287,85 100,6%

46130,49

47025,23 101,9%

19224,33

18182,88

94,6%

1635,01

1504,67

92,0%

8 527,93

8 659,49 101,5%

30,8

32,59 105,8%

0,34

0,4 117,6%

0,34

0,4 117,6%

29,2

29,8 102,1% 6,28

61,3%

23,52 124,1%

Počet km

0,13

0,13 100,0%

Počet km

0,13

0,13 100,0%

Počet km

0,97

1,65 170,1%

počet

1

1 100,0%

počet

32

32 100,0%

Počet podp. NO v rámci projektů pro rozvoj počet venkova

2

2 100,0%

74270

Počet zapojených partnerů počet zrekonstruovaných památkových počet 632200 Počet objektů Zdroj: IS MONIT7+, sestava M18 k 31.12.2015., MSC, sestava MSC106

20

h 181 %

90,0%

7039,59

10,24

g 100

18,96

Délka nově vybud. nebo rekonstr. cyklostezek/tras 610111 Délka nově vybudovaných cyklostezek 610105 Délka nových a rekonstr. místních komunikací celkem Poč.zař./techn.ke zvýš. bezpeč. a ochr.zdraví 640104 a maj. Počet objektů s modernizovaným vybavením 55 a zařízením 610112

d

53

51

96,2%

5

4

80,0%

50 000 144,6 %

30 108,6 %


Operační program stanovil cílové hodnoty u tří hlavních indikátorů – počet podpořených projektů, plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů a plochy revitalizovaných území ve venkovských oblastech. Tyto indikátory byly naplněny ze 108 – 180 % plánované cílové hodnoty. Tabulka indikativně dále popisuje aktuální stav plnění indikátorů jednotlivých projektů k 31. 12. 2015 (nasmlouvané/dosažené hodnoty). Nasmlouvané i dosažené hodnoty indikátorů se ještě mohou navýšit o hodnoty z nasmlouvaných neukončených projektů nebo o hodnoty projektů před podpisem smlouvy. Z doplňkových (nepovinných indikátorů) nebude – oproti údajům ve smlouvách o poskytnutí dotace naplněn indikátor „počet nově vytvořených pracovních míst pro muže“ (-38,7 %), který však je kompenzován překročením indikátoru pro ženy. Indikátory horizontálních priorit Kvantifikovatelné ANO/NE Název env. kritéria Celkem Ne Bude mít realizace projektu vliv na snížení emisí CO2 ekvivalent ? 1 Dojde realizací projektu ke snížení dopravních nehod ? 7 Dojde v rámci projektu k využití výrobků z recyklovaných materiálů? 2 Dojde v souvislosti s projektem k revitalizaci nebo regeneraci území? 2 Dojde v souvislosti s realizací projektu k využití energie z obnovitelných zdrojů? 1 Podporuje projekt využití environmentálně přátelštějších technologií? 7 Ne Celkem 20 Ano Bude projekt realizován s využitím brownfields? 4 Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy nebo rekonstrukci zelených ploch v sídlech? 14 Dojde v souvislosti s realizací projektu k úsporám energie? (Porovnat lze na základě konečné spotřeby energie, jak je definována ve statistické ročence.) 13 Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu 9 Zahrnuje projekt materiálové využití odpadů popř. využití druhotných surovin z odpadů? 1 Ano Celkem 41 Celkový součet 61

Vzhledem k počtu podpořených projektů příjemci deklarovali environmentálních přínosy pouze u 50 projektů (28 % projektů). Nejvíce environmentálních přínosů bylo zaznamenáno u kritéria nových či rekonstruovaných zelených ploch v obcích (14 přínosů) a úspory energie při rekonstrukci budov (13 přínosů).

Skupina kritérií Počet projektů přispívajících ke zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin Počet projektů přispívajících k prevenci negativní jevů ve společnosti Počet projektů přispívajících ke zlepšení informovanosti znevýhodněných skupin Počet projektů konzultovaných se zástupci znevýhodněných skupin Počet projektů přispívajících k zajištění rovných pracovních podmínek Počet projektů, které v publicitě projektu zohledňují potřeby specifických skupin Celkový součet

21

Celkem 226 68 21 17 15 8 355

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova Název kritéria Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. Projekt přispěje k začlenění osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti. Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání. Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života. Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím. Projekt přispěje ke snazšímu začlenění a uplatnění znevýhodněných skupin na trhu práce. Projekt přispěje ke zvýšení povědomí veřejnosti o problematice týkající se rovných příležitostí žen a mužů, diskriminace a sociálního vyloučení. Celkový součet

Počet 93 71 67 33 17 16 14 9 8 7 6 5 5 3 1 355

U 156 projektů v oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova (88 % projektů) žadatelé deklarovali, že jejich projekty přispívají k naplnění principu rovných příležitostí. Přitom třetina projektů (33 %) označila 1 přínos k rovným příležitostem, necelá třetina (31 %) označila 2 přínosy, u 19 % projektů byly zaznamenány 3 přínosy, u 12 % projektů to byly 4 přínosy. Nejvíce přínosů bylo deklarováno ve skupině kritérií přispívajících ke zvýšení mobility a zajištění speciálních potřeb cílových skupin (64 %), významnou skupinou kritérií byly přínosy k prevenci negativní jevů ve společnosti (19 %). Z jednotlivých kritérií měly největší zastoupení projekty, obsahující vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou (26 %), projekty přispívající ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi (20 %) a projekty přispívající ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů (19 %). Dílčí závěry: K datu zprávy byly naplněny všechny indikátory, které měly stanoveny cílové hodnoty (míra jejich přeplnění činila 108 – 180 % plánované hodnoty). Projekty navíc přispěly poměrně významně k naplnění horizontálního tématu rovných příležitostí, zejména k mobility a zajištění speciálních potřeb.

22


4.2 Analýza významnosti intervence ROP 4.1 4.3.1

Přehled přínosů (výsledky programu) vyjádřených indikátory

Přehled přínosů vychází z monitorovacích indikátorů, které byly stanoveny pro sledování efektů, které program měl vytvořit a přinést. ROP MS přímo pomohl:      

vybudovat nové objekty na venkově o ploše 21 tis. m2 (z toho necelená polovina plochy byly přístavby škol a třetina klubovny a prostory pro zájmové a volnočasové aktivity) zregenerovat a revitalizovat objekty na venkově o ploše téměř 72 tis. m2 (z toho dvě třetiny plochy byly rekonstrukce škol a čtvrtina služby občanské vybavenosti a služeb) regenerovat a revitalizovat území o celkové rozloze cca 0,4 ha vytvořit téměř 30 nových pracovních míst (převážně pro ženy) zmodernizovat vybavení ve 30 budovách a zrekonstruovat 4 památkové objekty vybudovat/zrekonstruovat 1,65 km místních komunikací

4.3.2

Významnost z pohledu podílu podpořených obcí

Tabulka 4: Počet obcí v regionu Moravskoslezsko počet

rel. (%)

obce v kategorii 500 - 5000 obyvatel – celkem

193

z toho: obce podpořené v rámci 4.1

121

62,7 %

V regionu Moravskoslezsko bylo podpořeno z ROP 4.1 63 % obcí v kategorii 500 – 5000 obyvatel, což je signifikantní podíl.

Tabulka 5: Podíl školských zařízení mateřské a základní školy abs.

rel. (%)

počet podpořených zařízení v obcích s 500 – 5000 obyvateli z ROP MS

77

celkem v kategorii obcí 500 - 5000 obyvatel

173

45 %

celkem v regionu (MSK)

216

36 %

Z ROP Moravskoslezsko bylo podpořeno 77 MŠ a ZŠ, což činí více než třetinu zařízení v MSK a téměř polovinu MŠ a ZŠ v kategorii 500 – 5000 obyvatel. 23


4.3.3

Význam dotací u oblasti podpory 4.1 ROP Moravskoslezsko ve srovnání s jinými zdroji

Výše investice ROP MS, oblast podpory 4.1 Podpora venkova Objem podpory z ROP Moravskoslezsko v rámci oblasti podpory 4.1 byl přes 1 339,56 mil. Kč (proplacené prostředky, 1.-4. výzva). Průměrně připadal na podpořenou obec 1,5 projektu v průměrné výši cca 7,32 mil. Kč. Středová hodnota (medián) byla o něco nižší – jeden projekt s hodnotou cca 6 mil. Kč na podpořenou obec. V přepočtu na 1 obyvatele program v průměru poskytl dotaci 6,3 tis. Kč na každého obyvatele podpořených obcí.

Další dotační programy Tabulka 6: Průměrná alokace Programu obnovy venkova (POV) (v tis. Kč) Počet Počet obcí do obcí 2000 celke obyvat m el

Alokace 2009 645 201

Celkem Průměr na obec do 2000 obyvatel ze ČR Průměr na podpořenou obec do 2000 obyvatel za MSK

6 248

300

5 603 115,2

2010

2011

566 310

2012 2013* 2014* 2015* 2016*

Průměr

561 776

524 335

334 886

359 000

440 200

467 100

101,1 100,3

93,6

59,8

64,1

78,6

83,4 na*

227 2842,3 2494,8 2474,8 2309,8 1475,3 1581,5 1939,2 2057,7

2146,9

Zdroj: Podklady MSK, vlastní výpočty. Pozn.: * Nejsou k dispozici všechny údaje. Průměrná výše podpory činila cca 2,1 mil. Kč na 1 obec (v kategorii do 2000 obyvatel) v MSK.

Podíly jednotlivých dotací na vybrané kategorie obcí Pro srovnání byly vybrány dotační zdroje, ze kterých obvykle čerpají obce a byly k dispozici za úroveň obcí. Byly zvoleny tyto dotační programy:  Operační program Životní prostředí 2007-2013 (zateplování objektů, odpadové hospodářství) - OPŽP  Státní fond dopravní infrastruktury (bezpečnost na komunikacích, cyklostezky) - SFDI  ROP Moravskoslezsko 2007-2013, oblast podpory 4.1 Rozvoj venkova

24




Program rozvoje venkova 2007-2013 (evropský operační program na podporu malých obcí, Ministerstvo zemědělství) – PRV

Tabulka 7: Úspěšnost čerpání z jednotlivých dotačních programů

NAZEV obce s velikostí 500-5000 obyvatel Obce – úspěšní příjemci v oblasti podpory 4.1

Dotace Počet počet dotace (mil. Kč) (tis. obcí projektů Kč) / obec 193 5 253,89 27 222 1 202

výše dotace (Kč) / obyvatele 17 062

Podíl Podíl Podíl dotací dotací dotací ROP OPŽP SFDI MS 66% 3% 24%

Podíl dotací PRV

121

Ostatní obce s velikostí 500 – 72 5000 obyvatel (nepříjemci 4.1)

8%

4 035,47

33 351 859

18 987

60%

2%

32%

6%

1 218,42

16 923 343

13 825

82%

4%

0%

14%

Ze srovnání mezi úspěšnými příjemci z ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1 a ostatními obcemi ve velikostní kategorii 500 – 5000 obyvatel vyplývají následující zjištění: -

-

4.3.4

byť je poměr počtu obcí obou kategorií 1,68:1, v absolutním objemu získaly úspěšné obce v 4.1 celkem 3,31x více dotačních prostředků úspěšní příjemci v oblasti podpory 4.1 ROP MS realizovali 2,5x více projektů, průměrná výše dotace na obec byla ale jen dvojnásobná, což znamená, že v průměru realizovali finančně menší projekty v dotacích na obyvatele je poměr 1,4:1 , což může znamenat, že úspěšní příjemci v ROP MS 4.1 jsou zpravidla populačně větší obce úspěšní příjemci dotace 4.1 čerpali většinu prostředků z OPŽP (60 %), podíl ROP MS 4.1 činil třetinu prostředků neúspěšné obce nebo ty, které se neucházely o dotaci z ROP MS 4.1, naproti tomu vyžívaly hlavně dotace OPŽP a nadprůměrně také dotace z PRV (Programu rozvoje venkova)

Významnost intervence ROP MS – zjištění z interview u vybraných obcí

V rámci rozhovorů s vybranými obcemi byla zjišťována struktura příjmů rozpočtu obcí na investice – tzn. jaké zdroje byly využity a jaké zdroje tvoří největší podíl příjmů rozpočtu obcí na investice. V obci Velká Polom využily největší dotace z ROP MS. Obec má také mají významné vlastní příjmy z pronájmů apod. (cca 1/3 rozpočtu). Z dalších dotačních titulů to pak byly dotace SFDI a z programů MMR (dotace na bývalé vojenské areály aj.). Před ROP MS obec na větší investice využívala například prostředky na základě poslanecké iniciativy (využili např. na nejstarší část školy a jídelnu ve výši cca 25


17 mil. Kč). Bez prostředků ROP MS by se nepodařila modernizace infrastruktury, která by zůstala morálně zaostalá. U obce Dobrá byly největší dotace na investice z ROP MS a OP ŽP, jejichž výše byla srovnatelná. Štramberk měl vedle příjmů z ROP MS dalších pět projektů financovaných z OP ŽP, a dále dotaci na nový informační systém z Integrovaného operačního programu (IOP). V mikroregionu Krnovsko využívají především dotace z programu SFDI, OP ŽP, česko-polské přeshraniční spolupráce; z krajského Programu obnovy venkova spíše okrajově. Zejména malé obce pak poukazovaly na administrativní náročnost dotací z ROP MS (související zejména se změnami v projektu), ve srovnání například s národními programy. Proto menší obce využily možnosti žádat o podporu z ROP MS prostřednictvím mikroregionu, který má větší kapacity a zdroje (zejména personální). Větší obce tuto spojenou administrativu respektovaly jako nutnou součást pravidel programu a možnosti získat pro obec významný objem prostředků navíc. ROP MS byl také významný tím, že umožnil financovat aktivity, které nešly podpořit z jiných dotačních titulů – např. aktivity, které nešly financovat z OP ŽP (Štramberk).

Dílčí závěry: 1. Podpora z ROP Moravskoslezsko 4.1 patřil pro zkoumané obce k nejvýznamnější zdrojům v jejich rozpočtu (společně s OP ŽP). 2. ROP MS byl pro obce také významný, že umožňoval financovat aktivity, které nešly podpořit z jiných dotačních titulů (např. z OP ŽP). 3. Zejména pro malé obce však ROP byl ROP MS administrativně náročný.

4.3 Vliv intervencí ROP MS na finance obcí (rozpočty a hospodaření) V předchozí kapitole zprávy byl analyzován ROP MS a vyhodnocen jako velmi významný zdroj příjmů obcí. V dalším textu je analyzován vliv na zadluženost obcí a také jako doplňková část věnovaná dopadu změny rozpočtového určení daní na financování investic obcí.

4.4.1

Vliv podpory ROP MS na zadluženost obcí

V rámci evaluace byl zkoumán i vliv projektů a dotací na zadluženost obcí, a to zejména u obcí, které dostaly největší objem dotací z ROP MS. Vycházelo se z předpokladu, že větší objem dotací vedl k většímu zadlužení obcí – krátkodobému nebo dlouhodobému. Proto v rámci interview byla tomuto tématu věnována pozornost.

26


Obec Velká Polom měla v roce 2010 celkem sedm úvěrů. Díky stabilním příjmům z pronájmu obecního majetku a dobrému hospodaření měla obec velmi dobrý rating (nejlepší v kraji), a proto získala i výhodné bankovní úvěry s velmi nízkou úrokovou sazbou. Město Štramberk uspělo se žádostmi na dotace na velké investiční akce. Město realizovalo rekonstrukci veřejných prostranství na největším sídlišti (Bařiny) podpořeného z ROP MS (ve výši cca 50 mil. Kč) a další dva projekty. Protože město používalo (jako všichni ostatní) ex-post financování projektů, sjednalo si překlenovací úvěr na kofinancování a profinancování (cca 22 mil. Kč). A právě tyto velké projekty byly pro obec dost velká zátěž na rozpočet a zadlužení. Město pak dva roky mělo, díky tomuto zatížení zhoršený finanční rating (finanční zdraví na nízkém stupni (E)) – a nemohlo tak žádat o další dotace. Z pohledu města a finančního řízení byl kritický rok 2012, kdy mělo k dispozici (na investice) zcela minimum prostředků (cca 1 mil. Kč). Nicméně dnes zástupci města hodnotí, že dnes díky tomu mají krásné a modernizované sídliště. Bez podpory ROP MS by město muselo využít dlouhý úvěr, který by město splácelo řadu let (podle odhadu přibližně 10 let). V obci Dobrá se ve svých investicích zaměřili spíše racionálnější projekty, zejména v oblasti zateplování objektů a odpadového hospodářství, které následně přináší provozní úspory (např. zateplení mateřské školy (10 mil. Kč), základní školy (25 mil. Kč). Na druhé straně pak měli projekty, které mají pozitivní dopady na životní prostředí, avšak jsou provozně náročnější (například projekty podpořené z OP ŽP, v rámci kterých obec pořídila kompostéry (které snižují objem odpadu) a sběrný dvůr (který je komfortním řešením pro občany a obec), ale pro obec představuje další náklady na provoz. „Zadlužení obcí na kofinancování dotací do svého majetku považujeme za správné, neboť jde na rozvoj obce.“ (Dobrá).

Obce se shodly v tom, že projekty podpořené z ROP MS obecně nevedly k jejich dlouhodobému zadlužení, pouze ke krátkodobému. Naopak bez nich by došlo ke zvýšení vnitřní zadluženosti obcí.

Dílčí závěry:   

Dotace vedly k přechodnému zadlužení obcí, v některých případech i k výraznému krátkodobému zhoršení ratingu. Avšak nevedly k dlouhodobému zadlužení obcí. Naopak bez dotace a bez přechodného zadlužení na profinancování projektů by se, podle názoru obcí, zvyšovala jejich vnitřní zadluženost. Někteří respondenti uvedli, že se ve svých investicích zaměřili spíše racionálnější projekty, zejména v oblasti zateplování objektů a odpadového hospodářství, které následně přináší provozní úspory.

27


4.4.2

Vliv na investice a hospodaření obcí po změně rozpočtového určení daní

Na hospodaření územních samosprávných celků dopadla od 1. 1. 2013 změna rozpočtového určení daní pro obce na základě zákona č. 295/2012 Sb., kterým byla provedena novelizace zákona č. 243/2000 Sb. (významné navýšení příjmů ze sdílených daní pro obce). U obcí došlo k navýšení podílů, kterými se obce podílejí na celostátním výnosu daní, a to u daně z příjmů fyzických osob, u daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou a u daně z příjmů právnických osob z 21,4 % na 23,58 %, u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z 21,4 % na 22,87 % a u daně z přidané hodnoty z 19,93 % na 20,83 %.

Zjištění z analýzy dokumentace Ze změny rozpočtového určení daní si nejvíce „polepšily“ menší obce (500 – 5000 obyvatel). Ve zkoumané kategorii obcí 500 – 5000 si obce „podpořené“ v rámci ROP 4.1 polepšily více než „nepodpořené“. Tabulka 8: Rozdíl v příjmech ze sdílených daní po změně rozpočtového určení daní u vybraných obcí

Celkem příjmy ze sdílených daní 2012 v Kč

Celkem příjmy ze sdílených daní 2013 v Kč

19 852 895

28 155 525

8 302 630

748 248

7 554 382

141,8

Celkem příjmy ze sdílených daní 2013/201 2 (očištěno o výpadek příspěvk u na školství) v% 138,1

298468 Štramberk 21 970 731 Velká 300829 13 277 940 Polom Změna - vybrané 55 101 566 obce úspěšní příjemci 4.1

30 551 341

8 580 610

533 767

8 046 843

139,1

136,6

18 143 388

4 865 447

522 277

4 343 170

136,6

132,7

21 748 687 1 804 292

19 944 395

139,5

136,2

134,7

132,4

131

129

133,5

131,3

110,1

108,7

IČ

Obec

296589 Dobrá

76 850 253

Rozdíl Příspěvek celkem na příjmy ze školství v sdílených roce 2012 daní (k 31. 12. 2013/2012 2012) v Kč v Kč

ne-příjemci 4.1 obce s obyvateli

500-5000

Změna - kraj Zdroj: Data poskytnutá Moravskoslezským kraje a vlastní výpočty.

28

Rozdíl celkem příjmy ze sdílených daní 2013/2012 (očištěno o výpadek příspěvku na školství) v Kč

Celkem příjmy ze sdílených daní 2013/201 2v%


Zkoumané obce (bez Mikroregionu Krnovsko) dosáhly v meziročním srovnání za první dva měsíce let 2012 a 2013 navýšení příjmů (po očištění) v průměru o cca 36 %, což je výrazně výše než byl průměr za všechny obce v kraji (cca 9 %) i výše než je průměr za obce ve velikostní kategorii 500-5000 obyvatel.

Zjištění z interview s vybranými obcemi „Před změnou RUD se v obci příliš neplánovalo. Bylo tak málo peněz, že se šlo do zrovna otevřených dotačních programů.“ (obec Dobrá) Obce shodně uvádí, že díky změně RUD se rozpočet obce na investice zvýšil 2 až 3 krát. Například Město Štramberk uvedl, že měl před změnou RUD 4 – 5 mil. Kč na investice, po změně v roce 2015 jej navýšilo na 11,5 mil. Kč. Obdobný nárůst zaznamenala i obec Dobrá. Naproti tomu rozpočet obce Velká Polom z významné části tvoří vlastní příjmy obce (cca z jedné třetiny), především z pronájmu obecního majetku. Obec vlastní poměrně hodně nemovitostí a v případě potřeby je schopná pořídit i další (např. odkoupila od spolku zahrádkářů dům a postavila zde bezbariérovou knihovnu, dále vykoupila místní komunikace a staré domky v centru obce, aby zde zbudovala náves). Na rozdíl od jiných obcí není tolik odkázaná na příjmy zvenku a financují i akce, které nejsou financovány z dotačních programů.

Dílčí závěry: 



6

V roce 2013 došlo k významné změně v rozpočtovém určení daní6 (RUD), které navýšily prostředky, zejména menších obcí na investice, a zvětšil se tak prostor pro jejich investiční politiku. Zkoumané obce uvedly, že se po této změně se rozhodly alokovat prostředky na investiční projekty obce 2 až 3krát (nicméně nárůst u těchto obcí byl nad obecným průměrem v kraji). Vhodné dlouhodobá strategie k využívání a rozšiřování obecního majetku a příjmů snižuje závislost na vnějším prostředí, a to jak přerozdělování daňových příjmů, tak i dotací.

Zákon č. 243/2000 Sb.

29


4.4 Zmapování a analýza efektů (přínosů) 4.4.1

Zmapování a identifikace hlavních změn u venkovských obcí

Zmapování hlavních změn primárně vychází ze zjištění z dotazníkového šetření. Nejčastěji uváděné změny za posledních 7 let, které lze je charakterizovat jako pozitivní, jsou následující: 1. zlepšení občanské vybavenosti a jejího stavu 2. vyšší zapojení (mladých) občanů do života obce a lepší komunikace a spolupráce obce a spolků 3. lepší vzhled obce a zvýšení atraktivity 4. zlepšení obecní infrastruktury (komunikace, kanalizace, ČOV) 5. nárůst počtu obyvatel (dětí, mladých) a domů Z dalších změn (pozitivních) je to pak zlepšení životního prostředí (ŽP) a zájmu občanů o ŽP, zlepšení vztahů a společenského života, zlepšení dopravy a dopravní obslužnosti a bezpečnosti. Z negativních změn jsou zmiňovány hlavně nezájem občanů o dění v obci a celková apatie k dění v státě, politice; dále zhoršení vztahů v obci (mezi občany, i vůči představitelům obce); úbytek a stárnutí populace.

Výše uváděné změny potvrzují i závěry z hodnocení jednotlivých vývojových trendů v oblasti venkova. Názory respondentů na hlavní vývojové trendy ukazují, že:     

Nedochází ke snižování počtu obyvatel Zařízení občanské vybavenosti (škola, školka, hřiště atp.) nejsou obecně ve špatném stavu Mladí lidé a mladé rodiny se nestěhují z obcí Nesnižuje se počet dětí ve školních zařízeních Nesnižuje se zájem o kulturní a sportovní akce v obcích

Z negativních trendů jsou to pak snižování zájmu občanů o dění v obci, úbytek veřejných služeb a horší stav infrastruktury (silnice, chodníky).

30


Tabulka 9: Změna atraktivity obce za posledních 7 let výrazně se zvýšila

spíše se spíše se výrazně zvýšila snížila se snížila

nedokážu posoudit

1. atraktivita obce pro život – pro občany

49%

47%

1%

0%

3%

2. atraktivita obce pro návštěvníky (turisty) 3. atraktivita obce pro podnikatele a investory

15%

66%

1%

0%

18%

6%

57%

10%

1%

25%

Podle respondentů se atraktivita obcí se obecně zvýšila. Nejvíce se zvýšila atraktivita obce pro život občanů (49 % odpovědí „výrazně se zvýšila“). Atraktivita obce pro návštěvníky (turisty) se spíše zvýšila (66 % odpovědí „spíše se zvýšila“) a pro podnikatele a investory (57 %). Technický stav zařízení občanské vybavenosti v obcích je relativně dobrý. Nejlepší je technický stav mateřských škol, kdy 60 % zařízení je ve výborném stavu. Dobrý je technický stav základních škol, sportovní infrastruktury (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala). O něco horší je stav ostatní občanská vybavenosti - infrastruktury jakou veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace.

4.4.2

Vnímání míry přínosu podpořených příjemců k vybraným společenským efektům

U příjemců byla zkoumána míra přínosů podpořených projektů k vybraným společenským efektům. Mateřské školy (MŠ) – školní budovy vč. příslušenství Podpořené projekty velmi významně přispěly k těmto společenským efektům: 1. kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby) (57 %) 2. zatraktivnění prostoru pro obyvatele (lepší život) (57 %) 3. stabilizaci obyvatel v obci a jejím okolí (53 %) Dále projekt významně přispěl ke zvýšení dovedností žáků/učitelů (žákovské olympiády, soutěže, umístění na střední školy) a zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví (oba cca 40 %).

Základní školy (ZŠ) – školní budovy vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. Podpořené projekty velmi významně přispěly k těmto společenským efektům: 1. kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby) (68 %) 2. dostupnější možnosti volnočasového vyžití v obci (53 %) 3. atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro život obyvatel (53 %) Z dalších pozitivních efektů, ke kterým projekt významně přispěl, je zvýšení dovedností žáků/učitelů (žákovské olympiády, soutěže, umístění na střední školy) (41 %). 31


Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) Podpořené projekty velmi významně přispěly k: 1. atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro život obyvatel (70 %) 2. dostupnějšímu vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí (67 %) 3. dostupnější možnosti kulturního a volnočasového v obci a okolí (64 %) Dále projekt významně přispěl k atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro návštěvníky (turisty) a k zachování a rozvoji identity venkova a kulturního dědictví.

Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost) Podpořené projekty velmi významně přispěly k: 1. 2. 3. 4.

dostupnějšímu vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí (83 %) dostupnější možnosti kulturního a volnočasového vyžití v obci a okolí (83 %) atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro život obyvatel (69 %) zachování a rozvoji identity venkova a kulturního dědictví (62 %)

Ostatní občanská vybavenost - infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) Podpořené projekty velmi významně přispěly k: 1. 2. 3. 4.

atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro život obyvatel (76 %) zachování a rozvoji identity venkova a kulturního dědictví (57 %) atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro návštěvníky (turisty) (52 %) dostupnější možnosti kulturního a volnočasového vyžití v obci a okolí (52 %)

Ostatní občanská vybavenost – budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad) Podpořené projekty velmi významně přispěly k: 1. zachování a rozvoji identity venkova a kulturního dědictví (59 %) 2. atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro život obyvatel (53 %) 3. stabilizace obyvatel v obci a jejím okolí (53 %) Z dalších efektů pak projekty přispěly k atraktivnějšímu (lepšímu) prostoru pro návštěvníky obce (turisty) a dostupnější možnosti kulturního a volnočasového v obci a okolí (oba 47 %).

32


Syntézu zjištění shrnuje následující tabulka 10: Efekt (přínos)

MŠ

kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby) zvýšení dovedností žáků/učitelů (žákovské olympiády, soutěže, umístění na střední školy) dostupnější možnost kulturního a volnočasového vyžití v obci a okolí dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí atraktivnější (lepší) prostor pro život - obyvatele atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty) atraktivnější (lepší) prostor pro podnikatele a investory rozvoj podnikání/posílení místní ekonomiky stabilizace obyvatel v obci a jejím okolí pracovní příležitosti a (udržení) zaměstnanosti zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví

ZŠ

Sportovní SpolečenOstatní infrasko-kulturní občanská struktura zařízení vybavenost infrastruktura

Ostatní PRŮMĚR občanská vybavenost budovy

Míra přínosu

2,27

2,46

2,37

+++

1,83

2,05

1,94

++

1,82

2,23

2,24

2,23

2,43

2,83

2,23

2,12

2,28

++

2,55

2,83

1,81

1,88

2,27

++

2,7

2,63

2,76

2,47

2,51

+++

2,16

1,81

2,42

2,06

2,11

++

1,21

1,4

1,23

1,53

1,34

+

0,89

1,01

1,03

1,15

1,06

1,43

1,01

+

2,12

1,87

1,89

2,04

2,01

2,35

2,05

++

1,38

1,47

1,21

1,39

0,92

1,65

1,34

+

1,9

1,76

2,16

2,44

2,43

2,43

2,19

++

Míra přínosu: + spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně) (1 – 1,66) ++ střední (projekt k efektu přispívá) (1,67 – 2,33) +++ spíše vysoká (projekt k efektu přispívá velmi významně) (2,34 – 3)

Dílčí závěry: Z hlediska míry přínosu je největší přínos intervence (tedy projektů a potažmo programu) k následujícím efektům: (vysoká míra přínosu k efektu) 1. atraktivnější (lepší) prostor pro život (pro jeho obyvatele) 2. kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby) (střední míra přínosu k efektu) 3. 4. 5. 6. 7.

dostupnější možnost kulturního a volnočasového vyžití v obci a okolí dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty) stabilizace obyvatel v obci a jejím okolí

Nejmenší míru přínosu intervencí vnímají vedoucí pracovníci příjemců k podnikání (rozvoj podnikání/posílení místní ekonomiky). 33


4.4.3

Vnímání efektů a jejich významu veřejností – porovnání oblasti rozvoje venkova s ostatními podporovanými oblastmi v rámci ROP MS

Pro tuto část byla využita zjištění z dotazníkového šetření „Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) – 3. etapa“, provedené v říjnu 2014. Níže jsou uvedena vybraná zjištění vážící se k oblasti podpory rozvoje venkova v MSK: 





V rámci celkového hodnocení oblastí, ve kterých došlo k největším pozitivním změnám – je oblast „Vybavenost venkova“ hodnocena jako čtvrtá s největšími změnami (hodnocení „největší“ a „velké“ změny). Veřejnost příliš nevnímá, resp. nerozlišuje samostatně oblast „rozvoje venkova“, spíše registruje jednotlivé typy podporovaných aktivit, proto na otázku „co se za posledních let nejvíce změnilo k lepšímu“ byly mezi třemi nejčastějšími odpověďmi: dětská hřiště (8,4 %), oprava a modernizace domů (7,2 %), zeleň (5,6 %), chodníky (5,2 %), hřiště (4,4 %), modernizace škol (3,4 %). Proto i znalost projektů specificky z oblasti „rozvoje venkova“ není příliš spontánně uváděna. Z hlediska znalosti konkrétních podpořených projektů podpořených ze strukturálních fondů byla oblast „vybavenost venkova“ uváděna na pátém místě (17,4 %).

Graf 8: Přehled největších změn v MSK

Zdroj: Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) – 3. etapa; 10/2014.

Podrobnější data jsou uvedena v Příloze č. 5.7.

34


4.4.4 Analýza situace bez intervence V rámci analýzy „mrtvé váhy“ bylo v rámci dotazníkového šetření zkoumáno: a) u neúspěšných žadatelů7: do jaké míry byl projektový záměr realizován b) u úspěšných příjemců: do jaké míry by byl projektový záměr realizován v případě, že by projekt nezískal dotaci. Tabulka 11: Míra zrealizování záměrů (u neúspěšných žadatelů) Mateřská škola

Míra zrealizování záměru Míra zrealizování (očištěná o "nedokážu posoudit")

Základní škola

Sportovní infrastruktura

Společenskokulturní zařízení

Ostatní občanská vybavenostinfrastruktura

Ostatní občanská vybavenostbudovy

38%

46%

30%

18%

31%

75%

50%

55%

33%

20%

42%

75%

V největší míře neúspěšní žadatelé nakonec realizovali své záměry v oblasti „ostatní občanská vybavenost – budovy“. Přibližně z poloviny pak neúspěšné obce zrealizovaly investice do základních a mateřských škol. Lze to tedy chápat tak, že těmto oblastem obce přikládají největší prioritu. V nejmenším rozsahu byly zrealizovány záměry v oblasti společensko-kulturní zařízení. Tyto závěry však mají pouze orientační charakter z důvodu malého počtu případů. Tabulka 12: Míra hypotetického zrealizování záměrů (u příjemců) Mateřská škola Míra hypotetického zrealizování záměru Míra hypotetického zrealizování (očištěná o "nedokážu posoudit")

Základní škola

Sportovní infrastruktura

Společenskokulturní zařízení

Ostatní občanská vybavenostinfrastruktura

Ostatní občanská vybavenostbudovy

43%

31%

20%

31%

41%

37%

43%

31%

21%

32%

41%

42%

Z průzkumu obecně vyplývá, že podle názoru příjemců by projektové záměry nebyly realizovány. Pokud by obce dotaci z ROP 4.1 nezískaly, v největší míře by realizovaly své záměry v oblasti mateřských škol a ostatní občanské vybavenosti, a to jak budov, tak i infrastruktury (veřejné komunikace). Naopak v nejmenším rozsahu by obce pravděpodobně uskutečnily své záměry v oblasti sportovní infrastruktury. Analýza přínosů (efektů) vychází z odpovědí respondentů v dotazníkovém šetření. Údaje byly agregovány, aby bylo možné lépe hodnotit a srovnávat. 7

dotazníkové šetření bylo prováděno u příjemců s alespoň jedním úspěšně realizovaným projektem; vzhledem k šíři podporovaných aktivit v oblasti podpory 4.1 nastaly případy, kdy obec byla v předkládání některých projektů úspěšná a v jiných neúspěšná; v dotazníku se obce mohly vyjádřit i k projektovým záměrům, které nezískaly dotaci.

35


4.5 Zhodnocení naplnění cílů Hodnocení specifických cílů vychází z předchozích dílčích zjištění a závěrů.

NAPLNĚNÍ GLOBÁLNÍHO CÍLE Globální cíl: Podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory.

Dotace EU byly v posledních sedmi letech nejvýznamnějším zdrojem financování investic do občanského vybavení – právě ROP Moravskoslezsko mezi nimi patřil k dominantním zdrojům. Vysoký dosah programu – v regionu Moravskoslezsko bylo z ROP 4.1 podpořena 60 % obcí ve venkovském prostoru (v kategorii 500 – 5000 obyvatel). Poměrně vysoká intenzita intervence – celková výše dotace byla přes 1,6 mld. Kč, v průměru cca 13,7 mil. Kč na podpořenou obec. Průměrně tedy 7,8 tis. Kč na každého obyvatele podpořených obcí. ROP MS přímo pomohl:      

vybudovat nové objekty na venkově o ploše 21 tis. m2 zregenerovat a revitalizovat objekty na venkově o ploše téměř 72 tis. m2 regenerovat a revitalizovat území o celkové rozloze cca 31 ha vytvořit téměř 30 nových pracovních míst (převážně pro ženy) zmodernizovat vybavení ve 30 budovách a zrekonstruovat 4 památkové objekty vybudovat/zrekonstruovat 1,65 km místních komunikací

Program ze své povahy se zaměřil na vybudování „předpokladů“ (infrastruktury) pro další rozvoj, nicméně v podpořených obcích došlo ke zvýšení atraktivity. Změnu atraktivity pro jednotlivé skupiny uvádí tabulka níže. Tabulka 13: Změna atraktivity obce za posledních 7 let výrazně se zvýšila


nedokážu posoudit


49%

47%

1%

0%

3%


15%

66%

1%

0%

18%

6%

57%

10%

1%

25%

36


Příjemci uvedli, že by bez programu byli schopni zrealizovat své záměry pouze v omezené míře (v rozsahu cca 20 % u sportovních zařízení, cca 30 % u základních škol a společensko-kulturních zařízení a cca 40 % u mateřských škol a ostatní občanské vybavenosti (komunikace, budovy)). Jednotlivé přínosy jsou blíže popsány u naplňování specifických cílů (viz níže). Vysoká relevance programu – zaměření intervence ROP MS bylo velmi dobře nasměrováno na základní občanskou vybavenost, jako jsou mateřské školy, základní školy a hřiště. Navíc program podpořil vysoce potřebné investice – zejména podpořil některé zařízení základní občanské vybavenosti (zejména školská zařízení), která nesplňovala hygienické normy a/nebo byla ve velmi špatném technickém stavu, že hrozilo jejich uzavření nebo výrazné omezení jejich činnosti. Respondenti vnímali významný rozvojový přesah podpořených projektů, a to i u projektů, které mají povahu spíše základních veřejných služeb, jako jsou mateřské a základní školy. Lze to přičítat skutečnosti, že řada těchto zařízení slouží nejen pouze pro svou základní funkci, ale i pro další funkce (jako např. místo společensko-kulturních aktivit apod.). Část podpory směřovala do občanské vybavenosti „vyšší kategorie“ (jako jsou např. sportovní zařízení), což obecně zvýšilo standard obce. Vybrané statistické ukazatelé přibližně od roku 2012 naznačují zlepšení vývojových trendů u podpořených obcí ve srovnání s nepodpořenými (index stáří, ekonomická aktivita). ROP MS tak pomohl velmi významným způsobem technicky zhodnotit občanskou vybavenost obcí, bez negativních dopadů na dlouhodobou zadluženost obcí. Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že globální cíl programu byl naplněn.

NAPLNĚNÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ Specifický cíl 1: Zlepšit prostředí venkovských obcí Mezi hlavní změny za posledních 7 let na třetím místě uvedly obce zlepšení vzhledu obce a zvýšení atraktivity. Respondenti spontánně nejčastěji uvedli, že došlo ke zlepšení občanské vybavenosti a jejího stavu; zlepšení vzhledu obce a zvýšení její atraktivity; zlepšení obecní infrastruktury (komunikace). Podle respondentů se atraktivita obcí (prostředí) zvýšila. Nejvíce se zvýšila atraktivita obce pro život občanů (49 % odpovědí „výrazně se zvýšila“). Atraktivita obce pro návštěvníky (turisty) se spíše zvýšila (66 % odpovědí „spíše se zvýšila“) a pro podnikatele a investory (57 % odpovědí „spíše se zvýšila“). Technický stav zařízení občanské vybavenosti v obcích považují respondenti obecně za relativně dobrý. Stav ostatní občanské vybavenosti – infrastruktury jakou veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace – hodnotí jako spíše dobrý. Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že specifický cíl programu byl naplněn.

37


Specifický cíl 2: Zachovat a rozvíjet identitu venkovských oblastí, venkovského kulturního a přírodního dědictví ROP MS nakonec výrazněji nefinancoval projekty na zachování památek. Podpořené obce potvrdily, že podpora z ROP MS vedla k zachování a rozvoji identity venkova a kulturního dědictví. Nejvíce k němu přispěly projekty společensko-kulturních zařízení, jako jsou kulturní domy, klubovny pro spolkovou činnost (62 % odpovědí „projekt k efektu přispívá velmi významně“) a dále pak projekty ostatní občanské vybavenosti budov (59 %) a infrastruktury (57 %). Tabulka 14: Významnost efektu „Zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví“ Efekt

zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví

MŠ

ZŠ

1,9

1,76

Sportovn í infrastru ktura

Společen skokulturní zařízení

2,16

2,44

Ostatní občansk á vybaven ost infrastru ktura 2,43

Ostatní občansk á vybaven ost budovy

PRŮMĚR Míra přínosu

2,43

2,19

++

Zdroj: dotazníkové šetření, vlastní výpočty

Specifický cíl 3: Vybudovat a modernizovat infrastrukturu veřejných služeb na venkově, vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost ROP MS pomohl modernizovat infrastrukturu na venkově ve 183 úspěšných projektech (1.-4. výzva). Tabulka 15: Počet úspěšných projektů v oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova podle typu aktivity Typ projektu8 Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny, vybavení tříd apod. Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost) Ostatní občanská vybavenost - infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) Ostatní občanská vybavenost - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad CELKEM

Počet 25 52 24 49 16 17 183

zdroj: MS MONIT 7+

ROP Moravskoslezsko pomohl:   

vybudovat nové objekty na venkově o ploše 21 tis. m2 zregenerovat a revitalizovat objekty na venkově o ploše téměř 72 tis. m2 zmodernizovat vybavení ve 30 budovách a zrekonstruovat 4 památkové objekty

8

typ projektu byl vymezen evaluační studií, nejedná se o oficiální klasifikaci ROP Moravskoslezsko, zařazení projektu do daného typu bylo řešeno expertním odhadem

38


V dotazníkovém šetření respondenti jako hlavní změnu za posledních 7 let na prvním místě uvedli zlepšení občanské vybavenosti a jejího stavu. Respondenti spontánně nejčastěji uvedli, že došlo ke zlepšení občanské vybavenosti a jejího stavu; došlo k vyššímu zapojení občanů do života a obce a k lepší spolupráci obce a spolků; bylo dosaženo zlepšení vzhledu obcí a zvýšení jejich atraktivity. Technický stav zařízení občanské vybavenosti v obcích považují respondenti za relativně dobrý. Nejlepší je technický stav mateřských škol, kdy 60 % zařízení je ve výborném stavu. Spíše dobrý je technický stav základních škol, sportovní infrastruktury (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala). Tabulka 16: Zhodnocení stavu zařízení občanské vybavenosti v obcích Zařízení Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny, vybavení tříd apod. Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost) Ostatní občanská vybavenost - infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) Ostatní občanská vybavenost - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad)

Výborný

Spíše dobrý

Spíše špatný

Nevyhovující Zařízení v (havarijní) obci není

60%

28%

9%

0%

3%

40%

37%

10%

0%

13%

35%

50%

12%

1%

1%

31%

40%

15%

4%

10%

15%

59%

22%

4%

0%

26%

47%

18%

3%

6%

Zdroj: dotazníkové šetření

Závěrečné zhodnocení: Z výše uvedeného vyplývá, že specifický cíl programu byl naplněn.

39


5 PŘÍLOHY 5.1 Seznam použitých informačních zdrojů a dokumentů Programový dokument ROP Moravskoslezsko Prováděcí dokument ROP Moravskoslezsko Projektová dokumentace vybraných projektů (žádosti BENEFIT, studie proveditelnosti, zprávy o udržitelnosti, kontroly udržitelnosti) Sociologie venkova http://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/index.pl?cast=31733 Principy a pravidla územního plánování IÚR Brno; http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-aknihovna/internetove-prezentace/principy-a-pravidla-uzemniho-planovani/kapitolaC/C4-2012.pdf http://www.ruraldevelopment.cz/data/small_towns.pdf

5.2 Použité metodické nástroje 5.2.1

Dotazník

ROP Moravskoslezsko – 4.1 Rozvoj venkova Pozn. Dotazník zodpovědělo 84 % obcí a 16 % jiných organizací (zejména farnosti, mateřské a základní školy).

I. Obecné údaje o příjemci (žadateli) 1. Název obce/města:

2. Počet obyvatel ve vaší obci/městě: 500 – 1000 1001 – 2000 2001 – 5000

28% 41% 31%

3. V jaké funkci působíte: Starosta/starostka obce Místostarosta/místostarostka Vedoucí organizace

72% 6% 9% 40


13%

Jiné

4. Jak dlouho jste, coby stávající starosta/starostka, ve své funkci? (za celé volební období se počítá i současné, nedokončené volební období) 1 volební období 2 volební období 3 a více volebních období

18% 25% 57%

Struktura respondentů podle úspěšnosti žádosti – Získala vaše obec/organizace dotaci z ROP 4.1? 0% 20% 40% 60% 80% 100% Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny,…

Ano

Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny,… Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a…

Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji

Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům,…

Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

Ostatní občanská vybavenost -… Ostatní občanská vybavenost - budovy…

II. Hlavní změny a trendy ve vaší obci 5. Uveďte, jaké tři hlavní změny pozorujete ve vaší obci za posledních 7 let (změny mohou být pozitivní i negativní):

Pozitivní výrazně převažují nad negativními Pozitivní: 1. 2. 3. 4. 5.

Zlepšení technického stavu a celkové občanské vybavenosti – zlepšení stavu budov, občanské vybavenosti (vč. zateplení) Vyšší spolupráce, komunikace mezi obcí a spolky a zapojení občanů do života obce (sounáležitost) Lepší vzhled/atraktivnější obce (staví se, opravuje se, udržovaná veřejná prostranství a zeleň Zlepšení infrastruktury – komunikace, kanalizace, ČOV Příliv/nárůst obyvatel (příp. i domů) a nárůst dětí/mladých 41


Z dalších pak: Zlepšení ŽP a zájmu občanů o ŽP, zlepšení vztahů a společenského života, zlepšení dopravy a dopravní obslužnosti a bezpečnosti Negativní: Nezájem občanů o dění v obci, apatie celková (k dění v státě, politice) 2. Zhoršení mezilidských vztahů v obci, i vůči obci 3. Úbytek obyvatelstva a stárnutí populace 1.

Z dalších pak: Nárůst administrativní/byrokratické zátěže, nárůst dopravy

6. Do jaké míry jsou – podle vás – pro vaši obec platná následující tvrzení: zcela platí

spíše spíše platí neplatí

neplatí vůbec

nedokážu posoudit

1. Dochází ke snižování počtu obyvatel v obci

6%

9%

21%

65%

0%

2. Mladí lidé a mladé rodiny se stěhují z obce 3. Dochází k odlivu lidí v produktivním věku (pracujících) z obce

6%

7%

38%

49%

0%

4%

12%

49%

29%

6%

4. Snižuje se počet dětí ve školních zařízeních

4%

16%

28%

51%

0%

5. Dochází k nárůstu chalupářů, chatařů apod.

3%

18%

37%

37%

6%

6. Dochází k odchodu vzdělaných lidí z obce

4%

19%

40%

22%

15%

7. Obecně se snižuje zájem občanů o dění v obci

4%

25%

47%

24%

0%

8. V obci ubývají nebo zcela chybí veřejné služby 9. Zařízení občanské vybavenosti (škola, školka, hřiště atp.) je obecně ve špatném stavu 10. Infrastruktura (silnice, chodníky) obce je obecně ve špatném stavu

3%

24%

43%

29%

1%

1%

6%

29%

63%

0%

6%

22%

46%

25%

1%

11. Snižuje se zájem o kulturní akce v obci

1%

15%

44%

40%

0%

12. Snižuje se zájem o sportovní akce v obci

0%

15%

44%

40%

1%

13. V obci ubývají pracovní místa/příležitosti

6%

22%

37%

24%

12%

13%

41%

28%

7%

10%

1%

7%

50%

32%

9%

14. Obec navštěvuje více návštěvníků a turistů 15. Z obce odchází podnikatelé

7. Jak se podle vás změnila atraktivita obce za posledních 7 let pro uvedené hlavní cílové skupiny? výrazně se zvýšila


nedokážu posoudit


49%

47%

1%

0%

3%


15%

66%

1%

0%

18%

6%

57%

10%

1%

25%

III. Stav občanské vybavenosti obce

42


8. Jaký je technický stav zařízení občanské vybavenosti ve vaší obci?

Spíše dobrý (plní Výborný svoji funkci, (novostavba zařízení /po celkové nevyžaduje rekonstrukci významnější v posledních rekonstrukci 7 letech) / investici) Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny, vybavení tříd apod. Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost) Ostatní občanská vybavenost infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) Ostatní občanská vybavenost - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad)

Spíše špatný (vyžaduje významnější rekonstrukci, ale plní svoji funkci pro občany)

Nevyhovující (havarijní stav, zařízení nesplňuje základní normy, je uzavřeno/hrozí uzavření pro občany, vyžaduje celkovou Zařízení v rekonstrukci) obci není

60%

28%

9%

0%

3%

40%

37%

10%

0%

13%

35%

50%

12%

1%

1%

31%

40%

15%

4%

10%

15%

59%

22%

4%

0%

26%

47%

18%

3%

6%

9. Jaký byl hlavní zdroj financování investic do zařízení v posledních 7 letech? (uveďte prosím hlavní (dominantní) zdroj, ze kterého byly financovány investice (technické zhodnocení); nejedná se o náklady na údržbu, drobné opravy apod.)

Rozpočet obce Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny, vybavení tříd apod. Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost)

Dotace z EU Dotace jiné

Úvěr

Obec nefinancovala – nebylo potřeba (stav zařízení nevyžadoval výraznější investici)

Obec nefinancovala – neměla dostatek prostředků

25%

1%

46%

22%

4%

1%

7%

3%

54%

24%

4%

7%

29%

1%

40%

21%

1%

7%

21%

0%

47%

13%

3%

16%

43

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova Ostatní občanská vybavenost infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) Ostatní občanská vybavenost - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad)

51%

1%

19%

22%

1%

4%

38%

0%

25%

15%

10%

12%

IV. Projekty, předkládané do ROP Moravskoslezsko, a jejich přínosy Nyní následují otázky, týkající se projektů financovaných z ROP Moravskoslezsko – oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova 10. Mateřská škola (MŠ) – vč. jídelny, tělocvičny, vybavení tříd apod. 10.1. Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování MŠ – školní budovy (vč. příslušenství – tělocvičny, družiny, jídelny apod.)? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

32% 4% 64%

10.2. Prosím posuďte charakter projektu – na co se projekt primárně zaměřil: na zachování standardu základních veřejných služeb v obci spíše na podporu komplexnějšího rozvoje obce (rozšíření veřejných služeb) nedokážu posoudit

53% 33% 13%

10.3. Uveďte prosím, do jaké míry byl záměr zrealizován. 100 % (záměr se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP MS)

25%

75 %

0%

50 %

25%

25 %

0%

0 % (záměr se nerealizoval)

25%

nedokážu posoudit

25%

10.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl. spíše střední nízká (projekt (projekt k efektu

44

spíše k vysoká (projekt

nedokážu k posoudit

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova efektu přispívá) nepřispívá nebo jen omezeně)

efektu přispívá velmi významně)

kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby)

10%

23%

57%

10%

dostupnější možnost volnočasového vyžití v obci zvýšení dovedností žáků/učitelů (žákovské olympiády, soutěže, umístění na střední školy)

23%

30%

33%

13%

23%

20%

40%

17%

atraktivnější (lepší) prostor pro život - obyvatele

7%

23%

57%

13%

rozvoj podnikání/posílení místní ekonomiky

60%

10%

3%

27%

stabilizace obyvatel v obci a jejím okolí

13%

20%

53%

13%

pracovní příležitosti a (udržení) zaměstnanosti zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví

37%

40%

7%

17%

10%

30%

40%

20%

10.6. Zde je prostor pro vaše komentáře či příklady, ilustrující vysokou míru konkrétního přínosu:

10.7. Pokuste se v procentech odhadnout míru, do jaké by byl záměr realizován i v případě, že by projekt nezískal dotaci. 100 % (záměr by se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP MS)

27%

75 %

0%

50 %

13%

25 % 0 % (záměr nerealizoval)

37% by

se

nedokážu posoudit

23% 0%

11. Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod. 11.1 Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování Základní škola (ZŠ) – vč. tělocvičny, družiny, jídelny, hřiště, vybavení tříd apod.? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

37% 5% 58%

45


11.2. Prosím posuďte charakter projektu – na co se projekt primárně zaměřil: na zachování standardu základních veřejných služeb v obci spíše na podporu komplexnějšího rozvoje obce (rozšíření veřejných služeb)

53% 38%

nedokážu posoudit

9%


33%

75 %

17%

50 %

0%

25 % 0 % (záměr nerealizoval) nedokážu posoudit

0% se 33% 17%

11.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl. spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně)

střední (projekt efektu přispívá)

spíše vysoká (projekt k efektu k přispívá velmi nedokážu významně) posoudit

kvalitnější vzdělání (vzdělávací zařízení a služby)

6%

18%

68%

9%

dostupnější možnost volnočasového vyžití v obci zvýšení dovedností žáků/učitelů (žákovské olympiády, soutěže, umístění na střední školy)

12%

26%

53%

9%

6%

38%

41%

15%


12%

26%

53%

9%


56%

18%

3%

24%


12%

35%

35%

18%


32%

35%

15%

18%

26%

18%

38%

18%

11.6. Zde je prostor pro vaše komentáře či příklady, ilustrující vysokou míru konkrétního přínosu:

46



9%

75 %

9%

50 %

12%


35% by

se 32%

12. Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala) 12.1. Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování Sportovní infrastruktura (veřejná hřiště a sportovní plochy, sportovní hala)? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

35% 11% 54%


27% 67% 6%


20%

75 %

0%

50 %

20%


0% se 50% 10%

12.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl.

47

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně) dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí dostupnější možnost kulturního a volnočasového v obci a okolí

spíše vysoká (projekt k střední efektu (projekt k přispívá efektu velmi nedokážu přispívá) významně) posoudit

6%

24%

67%

3%

9%

21%

64%

6%

0%

30%

70%

0%

atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty)

21%

30%

45%

3%

atraktivnější (lepší) prostor pro podnikatele a investory

61%

21%

6%

12%


64%

15%

3%

18%


18%

45%

27%

9%

pracovní příležitosti a (udržení) zaměstnanosti

67%

18%

6%

9%

zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví

12%

39%

42%

6%


12.6. Zde je prostor pro váš komentář či příklad, dokazující (ilustrující) vysokou míru konkrétního přínosu. Případně zde prosím uveďte další přínosy, co projekt konkrétně pomohl změnit:


3%

75 %

0%

50 %

15%


36% by

se

nedokážu posoudit

36% 9%

13. Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost) 13.1. Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování Společensko-kulturní zařízení (kulturní dům, klubovny pro spolkovou činnost)? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji

31% 12%

48

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

57%

13.2. Prosím posuďte charakter projektu – na co se projekt primárně zaměřil: na zachování standardu základních veřejných služeb v obci spíše na podporu komplexnějšího rozvoje obce (rozšíření veřejných služeb)

28% 69%

nedokážu posoudit

3%

13.3. Uveďte prosím, do jaké míry byl záměr zrealizován: 100 % (záměr se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP MS)

9%

75 %

0%

50 %

0%


36% se 45% 9%

13.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl. spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně) dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí dostupnější možnost kulturního a volnočasového v obci a okolí



0%

17%

83%

0%

0%

17%

83%

0%

0%

28%

69%

3%

atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty)

31%

24%

34%

10%

atraktivnější (lepší) prostor pro podnikatele a investory

55%

17%

17%

10%


59%

7%

14%

21%


14%

38%

38%

10%


55%

21%

14%

10%

10%

24%

62%

3%


49




7%

75 %

7%

50 %

24%


28% by

se 31%

nedokážu posoudit

3%

14. Ostatní občanská vybavenost - infrastruktura (veřejná prostranství, chodníky, místní komunikace) 14.1. Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování Ostatní občanské vybavenosti - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad)? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

23% 8% 70%


43% 57% 0%

14.3. Uveďte prosím, do jaké míry byl záměr zrealizován. 100 % (záměr se realizoval v předpokládaném rozsahu i bez podpory ROP MS) 75 %

25% 0%

50


50 %

0%


25% se 25%

nedokážu posoudit

25%

14.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl. spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně) dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí dostupnější možnost kulturního a volnočasového v obci a okolí



29%

19%

38%

14%

19%

24%

52%

5%

0%

24%

76%

0%

atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty) atraktivnější (lepší) prostor pro podnikatele a investory

10%

38%

52%

0%

43%

19%

14%

24%


48%

14%

10%

29%


14%

29%

43%

14%


67%

5%

5%

24%

14%

29%

57%

0%




10%

75 %

19%

50 %

10%


48% by

se 14% 0%

51


15. Ostatní občanská vybavenost - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad) 15.1. Získala vaše obec dotaci z ROP 4.1. na financování Ostatní občanské vybavenosti - budovy (např. zdravotnické zařízení, zařízení pro sociální služby, veřejná správa – obecní úřad)? Ano Ne, obec/organizace o dotaci žádala, ale nezískala ji Ne, obec/organizace o dotaci nežádala

18% 4% 77%


24% 76% 0%


67%

75 %

0%

50 %

0%


33% se 0% 0%

15.5. Ohodnoťte prosím míru přínosů (pozitivních efektů), ke kterým váš projekt přispěl. spíše nízká (projekt k efektu nepřispívá nebo jen omezeně) dostupnější vybavení pro spolkovou a zájmovou činnost v obci a okolí dostupnější možnost kulturního a volnočasového v obci a okolí atraktivnější (lepší) prostor pro život - obyvatele atraktivnější (lepší) prostor pro návštěvníky (turisty)

52



35%

24%

35%

6%

35%

18%

47%

0%

6%

41%

53%

0%

29%

18%

47%

6%

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova atraktivnější (lepší) prostor pro podnikatele a investory

29%

35%

18%

18%


53%

18%

18%

12%

6%

35%

53%

6%

41%

35%

18%

6%

18%

24%

59%

0%

stabilizace obyvatel v obci a jejím okolí pracovní příležitosti a (udržení) zaměstnanosti zachování a rozvoj identity venkova a kulturního dědictví



0%

75 %

24%

50 %

24%

25 %

29%

0 % (záměr by se nerealizoval)

12%

nedokážu posoudit

12%

5.2.2    

Okruhy pro interview s vybranými obcemi (pro zpracování studie)

Přínosy (efekty) – deklarované vs. zmapované Dopady na udržení základních funkcí a/nebo rozvoj obce Synergické efekty Dopady na rozpočet

53


5.3 Studie za vybrané obce 5.3.1

Případová studie – Obec VELKÁ POLOM

Výchozí situace a problémy Obec Velká Polom se nachází v Moravskoslezském kraji a od roku 2007 tvoří jednu z okrajových částí okresu Ostrava-město. Leží na spojnici měst Ostrava a Opava, kterou představuje silnice I/11, jež obec dělí na dvě téměř stejné části. Se svou rozlohou 1165 ha patří mezi středně velké obce. Velká Polom je atraktivní pro svou blízkost Ostravy – 70 % vyjíždějících za prací směřuje do okresu Ostravy, jen 12 % do jiného okresu Moravskoslezského kraje (velmi pravděpodobně do Opavy). Šedesáti procentům denně vyjíždějících z obce za prací trvá dojížďka do práce do 30 minut. Navíc se obec nachází na západní části ostravské aglomerace, disponuje tak čistším životním prostředím (méně polétavého prachu a dalších částic ve vzduchu). I z těchto důvodů patří Velká Polom k nejrychleji se rozvíjejícím obcím, a to zejména díky bouřlivé bytové zástavbě v lokalitě „Mlýnek“. Podle původní urbanistické studie lokality „Mlýnek“ se měl během období 2008 – 2012 zdvojnásobit počet obyvatel. Tento trend navíc podpořila výstavba koridoru č. I/11 v úseku Opava – Ostrava – státní hranice se Slovenskem, která zklidnila dopravu přes centrum obce vybudováním obchvatu (v provozu od října 2015) a zvýšila dostupnost do Ostravy i Opavy. Hlavní vybrané trendy před intervencí: 





V obci Velká Polom došlo k enormnímu demografickému růstu (od roku 2004 do roku 2008 byl zaznamenán 9% nárůst počtu obyvatel). Díky developerskému projektu výstavby řady obytných i rodinných domů v obci se předpokládalo zvýšení počtu obyvatel v období 2008 – 2012 téměř na dvojnásobek (z cca 1 700 na cca 3 000 obyvatel). 9 Docházelo k nárůstu počtu dětí, což bylo doloženo naléhavou poptávkou mladých rodin (rezidentů i přistěhovalých, ale neevidovaných k trvalému pobytu) po umístění dítěte ve školských zařízeních.10 Narůstal počet žáků přijatých do prvních ročníků základních škol a tento trend měl podle prognóz pokračovat i v dalších letech. Předpokládaný vývoj měl reflektovat zvýšenou míru porodnosti.

9

Ve statistikách obce uniká evidence počtu nově přistěhovalých obyvatel z důvodu nepřihlášení se k trvalému pobytu v obci. 10 Ve statistikách obce uniká evidence počtu nově přistěhovalých obyvatel z důvodu nepřihlášení se k trvalému pobytu v obci.

54


Vývoj základních charakteristik Tabulka: Vývoj základních charakteristik v období 2004 – 2014 Rok 1 Počet obyvatel (k 31.12.)

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 1 581 1 592 1 622 1 658 1 718 1 776 1 876 1 936 1 997 2 036 2 039

2 Saldo migrace (%) – k 31.12.

-0,70

Index stáří obyvatel (počet 3 obyvatel 65 a více let / 0-14 119,42 let) k 31.12. Podíl nezaměstnaných osob 4 6,5 (a/b) – v % Dosažitelní uchazeči o a 73 zaměstnání k 31.12. Počet obyvatel ve věku b 1 129 15-64 let k 31.12. 5 Podnikatelské osoby celkem -

0,44

0,92

1,81

3,43

2,93

4,21

3,72

3,10

1,47

-0,25

118,6 118,39 117,67 106,27

97,88

85,16

81,72

78,91

76,11

75,71

0,0

6,2

5,2

80

64

7,0

6,8

3,8

3,6

5,6

6,1

5,1

73

71

39

42

66

73

59

1 122

1 135

1 153

1 192

1 216

1 252

1 280

1 310

1 321

1 301

-

312

322

336

344

360

398

395

416

430

fyzické osoby

-

-

278

287

296

295

319

348

346

365

373

právnické osoby

-

-

34

35

40

49

41

50

49

51

57

Zdroj: ČSÚ, MPSV a vlastní výpočty

Základní charakteristiky obce Velká Polom za období 2007 – 2014 lze shrnout do těchto bodů: -

-

-

-

-

byl zaznamenán bezprecedentní 23% nárůst počtu obyvatel, což je výraznější trend než platí pro kategorii obcí s 500 - 5000 obyvateli (nárůst o 4,2 %), bilance Moravskoslezského kraje byla v tomto období dokonce naopak záporná (-2,6%) totéž platí o vysokém migračním přírůstku, který se v letech 2008 – 2012 pohyboval mezi 3 4 % a byl 4-5x vyšší než roční migrační přírůstky obcí z kategorie 500 – 5000 obyvatel (pozn.: migrační bilance Moravskoslezského kraje byla každoročně negativní); od roku 2013 se začal migrační přírůstek snižovat a v roce 2014 byl ve Velké Polomi zaznamenán negativní migrační přírůstek hodnota i celkový trend indexu stáří ve Velké Polomi jsou velice příznivé a jde naprosto proti charakteristikám kraje (výraznější nárůst z 97 na 118 %) i obcí s 500 - 5000 obyvateli (pozvolnější nárůst z 95 na 105 %) – index stáří každoročně klesá (z hodnoty 118 % v roce 2007 na 76 % v roce 2014) podíl nezaměstnaných osob v obci je nízký a je pod hodnotami jak Moravskoslezského kraje (v obci je tento ukazatel na úrovni 50-60 % nezaměstnanosti celého kraje a na úrovni 70-75 % obcí s 500 - 5000 obyvateli) obec se vyznačuje vysokým podílem podnikatelů – celkový počet ekonomických subjektů na 10 000 obyvatel i meziroční trendy v obci kopírují vysoké krajské hodnoty – a převyšují tak jiné obce stejné velikostní kategorie (s 500 - 5000 obyvateli), kde je hodnota podprůměrná; ve Velké Polomi je navíc zaznamenán nadprůměrný počet fyzických osob na hlavu, a to do konce i v porovnání s celokrajskými hodnotami

55


Úspěšně realizované projekty z ROP Moravskoslezsko, oblast podpory 4.1 Obec Velká Polom úspěšně žádala v rámci ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1 o dotace na 4 projekty v celkové investiční výši cca 64 mil. Kč: 1. 2. 3. 4.

Modernizace a zkapacitnění mateřské školy ve Velké Polomi Rekonstrukce části základní školy – budovy A ve Velké Polomi Výstavba víceúčelového hřiště u ZŠ Velká Polom Revitalizace víceúčelového zařízení v obci Velká Polom – SO 03 Zázemí pro sportovce

1) MODERNIZACE A ZVÝŠENÍ KAPACITY MATEŘSKÉ ŠKOLY Název projektu Modernizace a zkapacitnění mateřské školy ve Velké Polomi (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/03.00541) Příjemce Obec Velká Polom Cílem projektu je modernizace a zkapacitnění MŠ ve Velké Polomi, aby, poskytovala žádané zázemí pro děti (včetně dnešních hygienických podmínek) a uspokojila enormně rostoucí poptávku způsobenou neustále se rozrůstajícím Cíl projektu počtem rezidentů a nerezidentů obce. Mezi pozitivní dopady realizace projektu patří uspokojení většího počtu žadatelů o umístění do MŠ, snížení provozních nákladů, posílení komunitní role MŠ, zvýšení zaměstnanosti, zajištění bezbariérovosti, odstranění bezpečnostních rizik a další. Doba realizace 12. 12. 2005 – 25. 6. 2011 (dle smlouvy) Celkové plánované výdaje 24 985 641,63 (včetně 130 707,15 Kč na nezpůsobilé výdaje) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 22 990 814,39 22 971 817,95 22 971 817,95

Výchozí situace (potřeby) Původní mateřská škola (MŠ) byla v neudržitelném stavu a hrozilo jí brzké uzavření z důvodů nesplnění hygienických norem ze strany krajské hygienické stanice. MŠ nebyla uzavřena jen díky příslibu výstavby nového zařízení. Stav před realizací projektu:    

Technický stav objektu se rapidně zhoršoval (zatékání a vlhnutí zdiva a vzniku plísní). Dlouhodobě byla naplněna kapacita MŠ, přičemž prostory nebylo možné rozšířit či přistavět. MŠ nedisponovala dostatečnými prostory pro hry, odpočinek, vzdělávání a stravování dětí (děti si hrály a učily se v prostorách určených pro stravování). MŠ neměla svoji jídelnu (bylo nutné dovážet jídlo ze základní školy). 56


 

Zařízení nebylo bezbariérové. Nevhodná lokalizace MŠ (zařízení se nacházelo přímo u velmi frekventované hlavní silnice Ostrava-Opava a s tím souvisela bezpečnostní rizika a nedostatek parkovacích míst).

Cíle projektu Cílem projektu byla: 

modernizace a zkapacitnění MŠ ve Velké Polomi tak, aby splňovala veškeré požadavky hygieny, poskytovala žádané zázemí pro děti a uspokojila enormně rostoucí poptávku způsobenou neustále se rozrůstajícím počtem rezidentů a nerezidentů obce.

Dále bylo v žádosti uvedeno, že „v raném věku dítěte a v předškolním vzdělávání je cílem zajištění podnětného prostředí pro informální a neformální učení dětí, s důrazem na vyvážené působení nejen společenských, kulturních, ale i přírodních faktorů na utváření jejich osobnosti“.

Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění:

Kód a název indikátoru 650505 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve venkovských oblastech 651203 Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání 520100 Počet nově vytvořených pracovních míst celkem 520102 Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy

Výchozí Měrná stav jednotka hodnoty

Plánované Skutečné Stav naplnění naplnění naplnění indikátoru indikátoru (%)

ha

0

0,11

0,11

100 %

m2

0

854,65

854,65

100 %

počet

0

2

6,57

328,5 %

počet

0

2

6,57

328,5 %*

* jedná se o doplňkový indikátor; příjemce předpokládal navýšení o 2 pracovní místa, nakonec bylo navýšeno o 6,57 pracovních míst (v době udržitelnosti se každoročně popisuje skutečně dosažený stav indikátoru k datu předkládání zprávy o udržitelnosti)

Přínosy projektu V rámci projektu byl objekt bývalé kotelny (a následně prodejny stavebnin) rekonstruován na novou mateřskou školu – pod názvem „MŠ Rákosníček“. Původní mateřská škola – pod názvem „MŠ Pastelka“ – byla zmodernizována a je i nadále využívána. Rekonstrukce proběhla ve velmi krátkém čase, aby nedošlo k výraznému omezení výuky. Vedle školky je rybník Rákosníček, od něhož je odvozen i název školky. Investice do rybníčku byla financována z obecních prostředků (3 mil. Kč) – díky ROP Moravskoslezsko tedy byly realizovány návazné investice.

57


Nová MŠ Rákosníček je velmi moderně řešena, jak vizuálně (každé oddělení má vlastní barvu), tak i technicky – je zajištěn bezbariérový přístup nájezdovou rampou. Budova nové MŠ sousedí se základní školou (ZŠ) a mezi oběma budovami byla vybudována spojovací chodba. Kuchyně slouží pro obě zařízení, tedy jako pro žáky ZŠ, tak i děti z MŠ, bez nutnosti převážet jídlo venkovním prostorem. Děti v MŠ mají vlastní jídelnu. Návaznost na ZŠ s sebou nese další efekt – předškoláci si snadněji zvyknou na atmosféru ZŠ a je předpoklad, že děti nastoupí i na ZŠ v obci, a rodiče tak nebudou tendence umísťovat děti do jiných ZŠ. Budova staré MŠ Pastelka měla být podle původního plánu uzavřena, protože již neodpovídala novým hygienickým předpisům. Avšak z důvodu velké poptávky po místech ve školce ji přes prázdniny obec rekonstruovala, a školka tak opět začala plnit svou původní funkci. Obec do budoucna plánuje, že po opadnutí „baby boomu“ bude tento objekt využíván pro děti se speciálními potřebami (děti s handicapem) nebo pro činnost místních spolků. Vedení školky usiluje o to, aby děti postupně prošly a seznámily s oběma zařízeními, a to nejprve starou, pak novou budovou.

Hlavní identifikované efekty: 

Rozšíření kapacit oddělení mateřské školy ve Velké Polomi ze 48 na 112 míst a tím uspokojení poptávky ze strany místních obyvatel. Do nového zařízení Rákosníček nastoupilo 72 dětí, stávající školka Pastelka byla přes letní prázdniny 2011 zrekonstruována, a tak zůstala dále v provozu s kapacitou 40 dětí (do školního roku 2013/14, kdy jsou naposledy zveřejněné údaje, stále převažuje poptávka po místech v mateřské škole nad nabídkou),

58


 



   

Rozšíření rozsahu vzdělávacích a zájmových aktivit – v MŠ Rákosníček probíhají mimoškolní výchovné a vzdělávací aktivity, jako je kroužek anglického jazyka, gymnastiky a taneční kroužek. Posílení komunitní role MŠ – došlo k rozšíření společenských aktivit, kdy v prostorách MŠ také probíhají jednorázové společenské akce, jakými jsou například akce ke dni matek, otců, dětí apod. Zvýšení kvality a komfortu předškolního zařízení – větší prostory umožňují diferenciaci péče o různě staré děti (více samostatných oddělení), celé zařízení je bezbariérové, došlo ke zvětšení prostor pro výuku a hry a zlepšení možností pohybového využití dětí na školní zahradě, kam obec doplnila dětské hrací prvky, a také napojení na základní školu (plynulý přechod dětí z MŠ do ZŠ), Snížení provozních nákladů – odpadly náklady na rozvoz stravy, dále došlo k úspoře výdajů na údržbu, opravy, snížení energetické náročnosti zastaralé budovy. Zlepšení dostupnosti a bezpečnosti – odstranění bezpečnostních rizik v návaznosti na silnici a výjezd vozidel mimo frekventovanou komunikaci, dostatek parkovacích míst Vytvoření nových 6,5 pracovních míst (navýšení oproti původnímu předpokladu vytvoření dvou nových pracovních míst). Zvýšení estetického vzhledu a atraktivity – jako projev úspěšného projektu vedení obce vnímá, že na prohlídku MŠ i ZŠ jezdí rodiče i starostové mnoha okolních obcí.

2) MODERNIZACE A ZKAPACITNĚNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Název projektu Rekonstrukce části základní školy – budovy A ve Velké Polomi (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/03.00543) Příjemce Obec Velká Polom Cílem projektu je modernizace, zkapacitnění a posílení komunitní funkce ZŠ ve Cíl projektu Velké Polomi, prostřednictvím odstranění technicky nevyhovujícího stavu budovy a splněním hygienických požadavků současnosti. Doba realizace 12. 12. 2005 – 28. 1. 2011 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 24 229 059,47 (včetně 72 880,00 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 22 344 465,99 17 258 065,29 17 258 065,29

Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu:  

Nevyhovující technický stav budovy – budova školy nesplňovala technické předpisy, do budovy zatékalo, okna byla v havarijním stavu. Budova nesplňovala hygienické normy – ve škole nebyl nedostatek světla pro výuku z důvodu nevhodného umístění světel, do budovy zatékalo, ve třídách se držela vlhkost a docházelo k šíření plísní. 59


 





Nedostatečné kapacity ZŠ a školní družiny – kapacita zařízení neodpovídala narůstajícímu počtu nových obyvatel v obci, navíc více než 50 % žáků školy dojíždělo z okolních obcí. Nedostatečné kapacity pro mimoškolní aktivity – výuka Základní umělecké školy (ZUŠ) v odpoledních hodinách musela probíhat ve volných třídách a ve sborovně pedagogů. V obci nejsou zájmové kroužky pokryty žádným dodavatelem, přičemž žáci projevili velký zájem o odpolední mimoškolní volnočasové aktivity. Ekonomicky náročné – zvyšující se náklady na údržbu se promítaly do provozu školy, kdy docházelo k úsporám nákladů s dopadem na žáky a učitele (například snížení teploty vytápění v budově školy). Chybějící moderní výukové prostředky.

Cíle projektu Cílem projektu, definovaném v žádosti o podporu, byla modernizace, zkapacitnění a posílení komunitní funkce ZŠ ve Velké Polomi, prostřednictvím odstranění technicky nevyhovujícího stavu budovy a splněním hygienických požadavků současnosti.

Specifickými cíli bylo:  

zkvalitnění infrastruktury pro vzdělávání prostřednictvím modernizace vybavení, které odpovídá současnému vývoji a moderním výukovým metodám, zpřístupnit školu všem občanům obce a proměnit ji v centrum vzdělávacího, kulturního a společenského života. 60



Kód a název indikátoru


651203 Plocha nově vybudovaných m2 objektů pro vzdělávání 651500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve m2 venkovských oblastech celkem 651501 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených m2 pro vzdělávání (venkov)

Plánované Skutečné naplnění naplnění indikátoru indikátoru

Stav naplnění (%)

0

779,61

779,61

100 %

0

1 154,55

1 154,26

99,97 %

0

1 154,55

1 154,26

99,97 %*

*odchylka 0,29 m2 vznikla přesným geometrickým zaměřením objektu po realizaci stavby oproti projektové dokumentaci

Přínosy




  

 

Zlepšení technické a hygienické kvality a bezpečnosti školského zařízení – došlo k zásadnímu zlepšení technického stavu a hygienických podmínek (byly eliminovány problémy v oblasti sociálního zařízení, osvětlení, zatékání střechou a rozšiřování plísní, nedostačující kapacity) a celkové modernizaci školy. Dále ke zvýšení bezpečnosti (budova má bezpečná okna, uzamykatelné skříňky v šatnách a nové požárně-bezpečnostní schodiště). Rozšíření kapacit a zvýšení komfortu – lépe přeskupeny třídy, vybaveny polohovatelnými židličkami podle výšky dítěte, vytvořeny nově vlastní prostory pro Základní uměleckou školu a družinu. Kvalitnější modernější výuka – výuka ve škole je realizována s využitím moderních výukových prostředků např. interaktivních tabulí. Vyšší uspokojení poptávky po kapacitách školy a školní družiny – otevření nové třídy, více dětí v družině, což rodičům umožňuje lepší sladění profesního a rodinného života. Rozšíření mimoškolní činnosti – vytvoření zázemí pro odpolední mimoškolní volnočasové aktivity, které v obci chyběly. Posílení mimoškolní zájmové činnosti a společných akcí dětí a rodičů, což napomáhá prevenci sociálně patologických jevů. Posílení komunitní funkce – v horní části je společenský sál, ve kterém se konají společenské akce (např. Dny učitelů), pořádání výstavek apod. Zvýšení atraktivity – došlo k estetizaci a modernizaci vnitřních i vnějších prostor školy.

„Je zřejmá hrdost ze strany rodičů, že mají tady (ve Velké Polomi) děti ve škole.“ (vedení obce)

61


3) VÍCEÚČELOVÉ HŘIŠTĚ U ZŠ VELKÁ POLOM Název projektu Výstavba víceúčelového hřiště u ZŠ Velká Polom (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/03.00694) Příjemce ZŠ a MŠ Velká Polom Cílem projektu je zajištění prostor pro výuku odpovídající moderním výukovým Cíl projektu metodám a zajištění kvalitního zázemí pro volnočasové aktivity v obci. Doba realizace 15. 9. 2008 – 21. 9. 2010 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 4 751 381,29 (včetně 106 977,02 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 4 296 073,94 3 774 632,69 3 774 632,69

Výchozí situace (potřeby) Škola pro potřeby výuky nedisponovala žádným hřištěm a také v obci zcela chybělo hřiště pro míčové hry. Současně se plánovala významná modernizace základní školy a zřízení nové mateřské školy. Díky dynamickému rozvoji obce se předpokládalo, že se školský areál bude nacházet téměř v samotném centru obce. Stav před realizací projektu:  

nedostatečné prostory školy pro výuku odpovídající moderním výukovým metodám velká poptávka ze strany občanů – jednak v rámci provedeného dotazníkové šetření, tak i v souvislosti s dynamickým přílivem obyvatel a tím souvisejícím rozvojovým konceptem obce

Cíle projektu Cílem projektu byla:  

zajištění prostor pro výuku odpovídající moderním výukovým metodám zajištění kvalitního zázemí pro volnočasové aktivity v obci

62





650505 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve venkovských ha oblastech 074270 Počet zapojených partnerů počet


0

0,16

0,16

100 %

0

1

1

100 %

Přínosy projektu V rámci projektu bylo postaveno nové víceúčelové hřiště u místní základní a mateřské školy, které je primárně využíváno pro potřeby školní výuky a následně je volně přístupné veřejnosti. Hlavní identifikované efekty:     

Zlepšení kvality výuky - využití pro výuku tělesné výchovy Zvýšení možnosti mimoškolního sportovního vyžití – pro zájmové kroužky provozované v rámci školy (např. florbal, sportovní kroužek), dále hřiště využívají také místní kluby a spolky. Využití pro další volnočasové aktivity – v odpoledních hodinách je využíváno veřejností, zejména rodiči s dětmi a dále pro kulturní, společenské, sportovní akce. Zvýšení bezpečnosti – hřiště je koncipováno s řadou bezpečnostních prvků (dopadovými plochami) a také prvky pro zlepšení pohybu se sníženou orientací. Zvýšení atraktivity školských zařízení i obce – společně se školskými zařízeními tvoří moderní a atraktivní ucelený komplex.

4) REVITALIZACE VÍCEÚČELOVÉHO ZAŘÍZENÍ – ZÁZEMÍ PRO SPORTOVCE Název projektu (registrační číslo) Příjemce

Cíl projektu

Revitalizace víceúčelového zařízení v obci Velká Polom – SO 03 Zázemí pro sportovce (CZ.1.10/4.1.00/03.00576) Obec Velká Polom Cílem projektu je výstavba nově zastřešené tribuny s vestavěným jednopodlažním zázemím. Prostřednictvím této stavby dojde k výraznému posílení sportovní, spolkové a zájmové činnosti v obci. Cílem projektu je rovněž zpřístupnit zázemí a sociální zařízení osobám s omezenou schopností pohybu. Dalším cílem projektu je modernizovat infrastrukturu veřejných služeb na venkově a esteticky zlepšit venkovský prostor. Cíle projektu je vytvořit prostorné zázemí pro sportovce a uživatele areálu, které umožní pořádání větších akcí, čímž bude rozvíjena identita venkovského kulturního dědictví.

Doba realizace 28. 2. 2007 – 28. 1. 2011 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 9 720 871,80 (včetně 52 434,80 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) 63


Výše podpory (Kč)

plánovaná (dle smlouvy) 8 943 303,99

požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole platbu) žádosti o platbu) 7 069 944,04 7 069 944,04

Výchozí situace (potřeby) V obci Velká Polom je velký počet sportovních celků, které však neměly dostatečné, ani kvalitní zázemí pro svou činnost. Sportovní areál obce byl v době před realizací projektů hojně využíván – v týdnu zejména fotbalisty pro pravidelné tréninky a vedle nich také členy dobrovolného hasičského sboru. V dopoledních hodinách areál sloužil žákům místní základní školy k hodinám tělesné výchovy. Tenisové kurty byly přístupné všem občanům. O víkendech sloužil zejména k pořádání fotbalových utkání, sportovních turnajů v nohejbale, tenise, jezdeckých parkurových závodů, hasičských závodů a společenských akcí.

Ústřední budovou celého sportovního areálu je objekt sokolovny, která sloužila jako zázemí pro sportovce a současně jako společensko-kulturní zařízení, včetně restauračního zařízení. Stávající zázemí však nevyhovovalo kapacitně ani hygienicky, a také mu chyběl bezbariérový přístup. Původní tribuna pro publikum kapacitně nevyhovovala a z estetického hlediska narušovala okolí sportovního areálu. Vzhledem k tomu, že se obci nepodařilo získat dotaci na celkovou revitalizaci sportovního areálu, bylo rozhodnuto, prioritně se zaměřit na nejaktuálnější problém, kterým byla zajištění odpovídajícího zázemí pro sportovce a požádat o podporu na tuto akci. Stav před realizací projektu: 64






   

Špatný technický a hygienický stav (zrezivělé rozvody vody, původní rozvody elektřiny, poškozené okenní výplně, nekompaktní koupelnový obklad, zastaralé vybavení …). V areálu docházelo k šíření plísní. Omezené kapacity a komfort zázemí sportovního areálu – malé rozměry šaten způsobovaly problémy při převlékání hráčů, jedna sprchovací místnost pro muže i ženy, omezené kapacity sociálního zařízení sloužícího jak návštěvníkům restaurace, tak i areálu. Vysoké náklady na údržbu z důvodu špatného technického stavu a nutných častých oprav a vysoká energetická náročnost Zanedbaný vzhled – zchátralá tribuna působila neestetickým dojmem, přičemž tato okrajová část obce vzhledem k očekávanému rozvoji obce měla být v budoucnu blízko nového centra obce. Chybějící bezbariérový přístup k areálu. S předpokládaným nárůstem obyvatel obce se předpokládal i nárůst uživatelů areálu.

Cíle projektu Cílem projektu bylo: 

výstavba nově zastřešené tribuny s vestavěným jednopodlažním zázemím. Prostřednictvím této stavby došlo k výraznému posílení sportovní, spolkové a zájmové činnosti v obci. Cílem projektu bylo rovněž zpřístupnit zázemí a sociální zařízení osobám s omezenou schopností pohybu. Dalším cílem projektu bylo modernizovat infrastrukturu veřejných služeb na venkově a esteticky zlepšit venkovský prostor a vytvořit prostorné zázemí pro sportovce a uživatele areálu, které umožní pořádání větších akcí, a tím rozvíjení identity venkovského kulturního dědictví.

Specifickými cíli bylo:      

vytvořit oddělené šatny pro minimálně čtyři mužstva včetně sociálního zázemí vytvořit veřejně přístupná WC vytvořit větší počet sedadel pro diváky vytvořit přístupovou cestu k tribuně, která bude vyhovovat nárokům držitelům průkazu ZTP osamostatnit sportovní zázemí z objektu víceúčelového zařízení, tak aby nebyl omezen jeho případný prodej v budoucnosti odstranit konstrukčně a technicky nevyhovující stavbu železobetonové tribuny



Měrná jednotka

650505 Plocha regenerovaného a revitalizované území ve ha venkovských oblastech 651201 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové m2 aktivity

Výchozí stav hodnoty

Plánované naplnění indikátoru

Skutečné Stav naplnění naplnění indikátoru (%)

0

0,02

0,02

100 %

0

393,50

393,50

100 %

65


Přínosy projektu V rámci projektu byl odstraněn nevyhovující objekt tribuny a vybudován nový víceúčelový objekt ve sportovním areálu – tribuna se zázemím, který je součástí sportovně-kulturního areálu. Nová tribuna slouží většímu počtu diváků. Byly vytvořeny čtyři oddělené šatny, včetně sociálního zázemí, veřejně přístupné WC a vytvořen bezbariérový přístup k tribuně. Došlo tak k osamostatnění sportovního zázemí z objektu víceúčelového zařízení, aby s ním bylo možné v budoucnu volně disponovat.

Hlavní identifikované efekty:  

  

Zlepšení technického stavu a zvýšení kvality a kapacit zařízení – splnění hygienických předpisů a snížení provozních nákladů. Zvýšení využití zázemí a zlepšení přístupu – pro sportovní aktivity, a to jak pravidelné tréninky, tak i turnaje a různé akce, tak i zázemí pro kulturně společenské akce v obci konané v sokolovně nebo ve venkovním prostoru. Zařízení je dostupné i pro osoby se ZTP. Zlepšení estetického vzhledu zařízení a obce Zvýšení počtu sportovních akcí Zvýšení prevence sociálně patologických jevů

66


Další související projekty Jedná se o projekty, které nebyly podpořeny v rámci ROP MS 4.1 nebo k referenčnímu datu této zprávy nebyly ukončeny, a proto nebyly předmětem hlubší analýzy. Revitalizace víceúčelového zařízení v obci Velká Polom, 2. etapa (projekt ve schvalovací fázi)

Název projektu Revitalizace víceúčelového zařízení v obci Velká Polom, 2. etapa (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/05.01832) Příjemce Obec Velká Polom Cílem projektu je stavební rekonstrukce stávajícího víceúčelového zařízení v obci Velká Polom (dále jen sokolovna). V rámci stavebních prací dojde ke změně stávající dispozice objektu sokolovny (přístavba) a úpravy jejího okolí včetně přístupových ploch a parkoviště. Součástí projektu je také vnitřní vybavení celého objektu. Je zřízen bezbariérový přístup do objektu. Projekt je potřebný především z hlediska zkvalitnění základní občanské infrastruktury v obci Velká Cíl projektu Polom, která je nutným předpokladem pro další rozvoj obce v oblasti kultury, sportu a společenského dění. Hlavní cílovou skupinou projektu jsou obyvatelé obce Velká Polom, vedlejšími cílovými skupinami pak osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, ZŠ a MŠ Velká Polom, TJ Velká Polom a rozhodčí fotbalových zápasů, členové místních spolků a potenciální zájemci o nájem prostor pro provozování restaurace. Realizátorem projektu a budoucím provozovatelem je obec Velká Polom. Doba realizace 2. 12. 2013 - 31. 5. 2016 (aktuální) Plánované celkové výdaje 24 526 446,74 (včetně 4 548 548,66 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (aktuální) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 19 977 898,08* --* předpokládaná výše

Stavební úpravy tělocvičny a zázemí ZŠ Velká Polom (projekt ve schvalovací fázi)

Název projektu Stavební úpravy tělocvičny a zázemí ZŠ Velká Polom (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/05.01841) Příjemce Obec Velká Polom Cílem projektu je rekonstrukce stávající tělocvičny ZŠ Velká Polom včetně zázemí (vybavení tělocvičny a nářaďovny). Součástí nezpůsobilých výdajů projektu je zateplení objektu tělocvičny, provedení střešního pláště a rekonstrukce vytápění Cíl projektu (tyto výdaje budou hrazeny z jiných dotačních zdrojů). Projekt je potřebný z hlediska zkvalitnění zázemí vzdělávací infrastruktury v obci Velká Polom, která je dlouhodobě rozvíjející se obcí s rostoucím počtem obyvatel. Hlavní cílovou 67


skupinou jsou žáci a zaměstnanci ZŠ a MŠ Velká Polom, obyvatelé obce a místní spolky a sdružení. Beneficientem projektu je obec Velká Polom a Základní škola a Mateřská škola Velká Polom, příspěvková organizace. Projekt je realizován výkonným projektovým týmem složeným ze zaměstnanců žadatele a provozovatele (ZŠ). Doba realizace 1. 2. 2014 - 15. 1. 2015 (aktuální) Plánované celkové výdaje 5 737 980,99 (včetně 2 623 529,32 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (aktuální) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 3 114 451,67* --* předpokládaná výše

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Obec Velká Polom získala z ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova dotaci na čtyři projekty v celkové investiční výši cca 64 mil. Kč, k datu evaluace bylo proplaceno 51,074 mil. Kč.

Investice ROP Moravskoslezsko přišly v době velkého rozvoje obce, kdy díky atraktivní poloze obce a developerskému projektu v lokalitě Mlýnek dochází k přílivu obyvatelstva. Původní odhady zdvojnásobení obyvatel během let 2008 – 2012 se sice nenaplnily, přesto došlo k významnému nárůstu obyvatel. I v současnosti však dochází k nárůstu počtu obyvatel, lokalita Mlýnek se i nadále rozrůstá, staví se i v tzv. „staré zástavbě“. Také ostatní socioekonomické parametry jsou velice příznivé. V obci se rozvíjí nejen historické centrum kolem kostela, nákupního střediska, obecního úřadu, knihovny, ale i sportovně-relaxační areál blíže lokality Mlýnek, kde se nachází mateřská škola, základní škola, rybníček Rákosníček, víceúčelové hřiště u školy, sokolovna, velké hřiště s tribunou a zázemím. ROP Moravskoslezsko tak měl zásadní zásluhu na vytvoření modernizované, atraktivní oblasti obce, která koncentruje vzdělávací, sportovní, volnočasové a společenské aktivity v prostoru zrekonstruované a modernizované základní školy a nové mateřské školy s novým víceúčelovým hřištěm a zrekonstruovaným sportovním areálem. Díky projektu má obec připraveny dostatečné kapacity pro umístění dětí do mateřské školy a následně i do základní školy, včetně školní družiny. Bez dotace z ROP Moravskoslezsko by se obci nepodařilo zrekonstruovat, modernizovat a dobudovat potřebnou infrastrukturu obce, která by jinak zůstala výrazně morálně zastaralá. Obec zkonsolidovala své příjmy, nerozprodala majetek, ale dobře s ním hospodaří a využívá příjmy z majetku k udržení služeb občanské vybavenosti (lékaři, lékárna, pošta) a k dalšímu rozvoji obce. Navíc v roce 2015 došlo ke zklidnění dopravy na hlavní komunikaci vedoucí přes obec, převedením tranzitní dopravy na novou silnici I/11, vedoucí mimo obec.

68


5.3.2

Případová studie - Obec DOBRÁ

Výchozí situace a problémy Obec Dobrá se nachází v podhůří Beskyd, 6 km od města Frýdku-Místku směrem na Český Těšín, v blízkosti rychlostní silnice I/48 a železniční trati Frýdek-Místek - Český Těšín. Dobrá patří mezi největší a nejlidnatější obce okresu Frýdek-Místek žije v ní asi 3 100 obyvatel. Obec je charakteristická zástavbou rodinných domků se zahradami. Převažují zde služby a malovýroba. Průmysl je minimální, většina obyvatel za zaměstnáním a vzděláním dojíždí do Frýdku-Místku, sousedních Nošovic (automobilka, pivovar) nebo i dále, zejména do továren na Ostravsku, Třinecku, Frýdlantsku. Hlavní vybrané trendy před intervencí:  

Centrum obce je z velké části zastavěné a chyběl v něm odpovídající odpočinkový prostor se zelení. V centru obce v těsné blízkosti základní školy byl zastaralý, málo používaný park, navazující na farskou zahradu, která nebyla veřejnosti volně přístupná.

Vývoj základních charakteristik Tabulka: Vývoj základních charakteristik v období 2004 – 2014 Rok 1 Počet obyvatel (k 31.12.) Saldo migrace (%) – 2 k 31.12. Index stáří obyvatel (počet 3 obyvatel 65 a více let / 0-14 let) k 31.12. Podíl nezaměstnaných 4 osob (a/b) – v % Dosažitelní uchazeči o A zaměstnání k 31.12. Počet obyvatel ve věku 15B 64 let k 31.12. Podnikatelské osoby 5 celkem fyzické osoby právnické osoby

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2 941

2 975

2 974

3 007

3 027

3 039

3 054

3 047

3 074

3 108

3 151

-0,48

1,51

-0,17

0,80

0,66

0,43

0,69

0,26

0,75

0,90

1,40

87,31

87,64

8,4

7,4

7,1

4,1

2,5

5,2

5,4

5,0

6,4

5,9

176

156

149

88

54

111

116

105

134

122

2 085

2 110

2 101

2 127

2 121

2 127

2 137

2 102

2 101

2 089

2 078

-

-

571

576

601

612

625

647

665

678

687

-

-

467

473

496

502

515

532

523

546

560

-

-

104

103

105

110

110

115

142

132

127

93,57 100,00 107,32 116,63 120,43 133,91 134,46 133,72 134,28


Základní charakteristiky obce Dobrá za období 2007 – 2014 lze shrnout do těchto bodů: -

-

Došlo k 4,8% nárůstu obyvatel, což je o lehce nad průměrem kategorie obcí s 500-5000 obyvateli (nárůst o 4,2 %) a výrazně nad průměrem Moravskoslezského kraje (-2,6 %). Navíc od roku 2011 dochází k rychlejší dynamice růstu počtu obyvatel. Po období 2007-2014 byl migrační přírůstek kladný – tzn. že se do obce přistěhovávali noví obyvatelé. Míra ročních migračních přírůstků byla do roku 2011 pod průměrem obcí 69


-

-

-

z kategorie 500 – 5000 obyvatel, avšak od roku 2012 se situace obrací a v roce 2014 je migrační přírůstek obce Dobrá již třikrát vyšší než v kategorii obcí s 500-5000 obyvateli. (Pozn.: migrační bilance Moravskoslezského kraje byla každoročně negativní). Nárůst počtu obyvatel byl tedy zcela zásluhou nově přistěhovalých (migračního přírůstku) Populace obce Dobré nadprůměrně „stárne“. Index stáří má výrazně vyšší dynamiku a celkově je tedy tento index značně vysoký - v obci došlo k nárůstu ze 100 na 134 %, což výrazně převyšuje dynamiku kraje (z 97 na 118 %) i kategorie srovnatelných obcí (nárůst z 95 na 105 %). Od roku 2011 však tento stav začal stagnovat. Míra nezaměstnanosti v obci je nízká (měřeno podílem nezaměstnaných osob je ukazatel na úrovni 40-66 % nezaměstnanosti kraje a na úrovni 50-80 % kategorie obcí s 500-5000 obyvateli.) Obec se vyznačuje vysokým podílem podnikatelů (měřeno ekonomickou aktivitou v obci je podíl ekonomických subjektů nad krajským průměrem i průměrem kategorie obcí s 500-5000 obyvateli, zejména pak podnikajících fyzických osob).

Úspěšně realizované projekty z ROP Moravskoslezsko, oblast podpory 4.1 Obec Dobrá (resp. Římskokatolická farnost Dobrá) úspěšně žádala v rámci ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1 o dotace na 3 projekty v celkové investiční výši cca 33,6 mil. Kč: 5. Rekonstrukce kulturní památky – kostel sv. Jiří v Dobré 6. Revitalizace veřejného prostranství – park v Dobré 7. Regenerace/revitalizace ZŠ v Dobré – vestavba nad pavilonem B

1) REKONSTRUKCE KOSTELA SV. JIŘÍ Název projektu Rekonstrukce kulturní památky – kostel sv. Jiří v Dobré (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/04.00988) Příjemce Římskokatolická farnost Dobrá Rekonstrukce, vedoucí k zajištění plně provozuschopného kostela sv. Jiří a pro zachování všech služeb, které byly farním kostelem sv. Jiří do současnosti poskytovány, včetně jejich rozšíření o nabídku volných kulturních a Cíl projektu volnočasových aktivit, které přispějí k efektivnímu využití volného času obyvatel. Dalším cílem je zvýšení estetičnosti kostela, a tedy i vzhledu jádra obce, ve kterém se nachází. Doba realizace 1. 4. 2009 – 27. 2. 2013 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 4 767 107 (včetně 24 600 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 4 031 13022 344 465,99 2 405 943,24 2 405 943,24

70


Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: 

    

Objekt kostela nebyl několik desítek let opravován, pouze před cca 25 lety byla renovována okna kostela, rekonstrukce celého objektu proběhla před cca 70 lety, kdy byla opravena i fasáda objektu. Jedná se o národní kulturní památku. Kostel nepřispíval k reprezentativnímu estetickému vzhledu jádra obce Dobrá Kostel byl hojně navštěvován, jak věřícími farnosti Dobrá, tak i poutníky, turisty a dalšími návštěvníky z ČR i zahraničí (věřícími i nevěřícími). V prostorách kostela se několikrát do roka konaly koncerty vážné hudby a provozována kostelní výtvarná galerie. Římskokatolická farnost Dobrá na opravu kostela žádala o dotaci již několikrát, ale neúspěšné.

Cíle projektu Vize projektu: Kostel sv. Jiří, výrazné centrum kulturních a volnočasových aktivit v obci Dobrá a jejím blízkém okolí – obec Dobrá žije kulturou.

Hlavní cíle: Rekonstrukce, zajištění plně provozuschopného kostela sv. Jiří. Zachování všech služeb, které byly farním kostelem sv. Jiří do současnosti poskytovány, včetně jejich rozšíření o nabídku volných 71


kulturních a volnočasových aktivit, které přispějí k efektivnímu využití volného času obyvatel. Zvýšení estetičnosti kostela, jakož i vzhledu jádra obce, ve kterém se nachází. Specifické cíle: 1. Rekonstrukce objektu kostela: Zlepšení technického a estetického stavu vnitřních a vnějších prostor objektu kostela. Renovace dřevěné konstrukce střechy, zamezení protékání vody skrze narušená místa (poškozená zejména díky dřevokazným houbám a hmyzu), sanace vlhkého zdiva (v interiéru a exteriéru), odvodnění kostela, obnovení nátěru oken, hromosvodu. 2. Rozšíření stávající nabídky produktů kostela: provoz kostelní výstavní galerie, zajištění stálé a dočasné expozice. Pravidelné pořádání hudebních koncertů. Poskytování prohlídek interiéru kostela s výkladem o historii a současnosti kostela.

Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění: Kód a název indikátoru


Počet zrekonstruovaných památkových počet objektů Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS m2 (venkov) Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj počet venkovských oblastí


0

1

1

100

0

369,7

369,7

100

0

1

1

100

Přínosy projektu V rámci projektu došlo k rekonstrukci kostela sv. Jiří v Dobré, který je využíván k bohoslužbám, obřadům, koncertům a jiným aktivitám. Hlavní identifikované efekty:  



 

Zvýšení atraktivity centra obce Dobrá – došlo k rekonstrukci dominanty centrální části obce a zabezpečení jejího technického stavu do budoucna Zlepšení podmínek pro společenské akce – probíhají zde koncerty; fara slouží jako místo setkávání skautů, seniorů, v rámci občanské nauky kostel navštěvují děti z MŠ a ZŠ; obec kostel kvůli dobré akustice využívá na větší kulturní akce Zlepšení podmínek pro společenské akce – obec využívá kostel na větší kulturní a společenské akce, zásluhou dobré akustiky se zde pořádají koncerty a kostel také v rámci občanské nauky navštěvují děti z MŠ a ZŠ. Fara slouží zase jako místo pro setkávání skautů, seniorů. Vyvolání dalších investic – díky dotaci mohla farnost věnovat prostředky na nové zvony pro kostel Zpřístupnění turistům – přestože turisté nejsou hlavní cílovou skupinou, mohou kostel během letní sezóny navštívit a kostel se tak stal „živou“ atraktivitou obce. 72


2) REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ – PARKU Název projektu (registrační číslo) Příjemce

Revitalizace veřejného prostranství - park v Dobré (CZ.1.10/4.1.00/03.00611) Obec Dobrá Revitalizace a vytvoření relaxační zóny v obci - revitalizace veřejného prostranství - parku. Dojde tak k propojení stávajícího obecního parku s farskou zahradou a k Cíl projektu jejich celkové revitalizaci včetně prostranství před základní školou a k vytvoření důstojného prostředí pro relaxaci a odpočinek všech obyvatel a návštěvníků Dobré. Doba realizace 1. 7. 2008 – 30. 1. 2011 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 8 954 782 (včetně 372 440 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) proplacená (po požadovaná (dle žádosti plánovaná (dle smlouvy) kontrole žádosti o Výše podpory o platbu) platbu) (Kč) 7 938 666,3522 344 465,99 4 905 871,99 4 905 871,99

Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu: 

 

V centru obce v těsné blízkosti základní školy stojí obecní park. Tento park byl zastaralý a málo využívaný. Byl založen na ploše bývalého hřbitova, který byl zrušen v roce 1972 a byl tvořen převážně domácími dřevinami a travnatou plochou. Část stromů v parku byla v nevyhovujícím stavu, bylo zde zanedbané vybavení a komunikace, asfaltobetonové chodníky byly popraskané, a velice omezený místní mobiliář (pouze dvě lavičky). Park navazuje na farskou zahradu, která předtím nebyla veřejnosti volně přístupná. Ve farské zahradě se nacházel starý ovocný sad, který však již nesplňoval svou hospodářskou funkci. Původní řešení prostoru v centru obce působilo tedy značně neuspořádaně.

Cíle projektu Cílem projektu byla revitalizace a vytvoření relaxační zóny v obci Dobrá, zlepšení venkovského prostředí. Jedním z cílů projektu byla revitalizace, obnovení a znovu využívání zeleně v obci.




Plocha regenerovaného a revitalizované ha území ve venkovských oblastech

0

73

Plánované Skutečné Stav naplnění naplnění naplnění indikátoru indikátoru (%) 1,08

1,08

100


Přínosy projektu V rámci projektu došlo k celkové opravě prostoru málo používaného obecního parku sloučeného s farskou zahradou a prostoru před základní školou, a tak k vytvoření veřejně přístupné relaxační zóny v obci.


 

Zatraktivnění a otevření středové části obce jako zelené klidové zóny (v podstatě jediná zeleň v centru obce), kterou využívají občané a návštěvníci obce, současně byl zachován kříž z bývalého hřbitova, ke kterému se konají procesí. Relaxační a volnočasové využití pro občany obce a žáky školy, kteří ji využívají především o přestávkách, při čekání před nebo po škole. Zatraktivnění výuky – využívá pro výuku, dále se zde schází se přírodovědný kroužek, a slouží i jako odpočinková zóna pro žáky mezi vyučováním

74


3) VESTAVBA ŠKOLY – VYTVOŘENÍ KOMUNITNÍHO CENTRA Název projektu Regenerace/revitalizace ZŠ v Dobré - vestavba nad pavilonem B (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/01.00115) Příjemce Obec Dobrá Vybudovat komunitní centrum pro podporu školních a mimoškolních Cíl projektu volnočasových aktivit v obci. Doba realizace 1. 5. 2006 – 31. 12. 2009 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 18 971 891,84 (včetně 203 900 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) proplacená (po požadovaná (dle žádosti kontrole žádosti o Výše podpory plánovaná (dle smlouvy) o platbu) platbu) (Kč) 17 360 391,8322 344 465,99 13 593 077,83 13 593 077,83

Výchozí situace (potřeby) Stav před realizací projektu:   

Dlouhodobým záměrem obce bylo rozvinout kulturní a zájmové akce v obci. Stávající objekty však nebyly k těmto účelům dostačující. V 90. letech byla na budově školy provedena náhrada plochých střech za sedlové a vznikly nové prostory velmi vhodné pro další využití, které však pro obec vyžadovaly značné investice. Obec měla jen společenskou místnost v místní knihovně, ale nedisponovala vhodnými prostory pro větší akce.

Cíle projektu Cílem projektu bylo vybudovat komunitní centrum pro podporu školních a mimoškolních volnočasových aktivit v obci. Plány rozvinout kulturní a zájmové akce v obci jsou dlouhodobé. Projekt předpokládá vestavbu do půdních prostor místní školy nad pavilonem B: multifunkční sál - pro výukové akce školy, prostor pro žáky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, pořádání školních i obecních kulturních a zájmových akcí s kapacitou až 200 osob. Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění:


Výchozí Měrná stav jednotka hodnoty 75



651500 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem 651504 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy 651201 plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity Doplňkový Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením

m2

0

521,50

521,50

100

m2

0

521,50

521,50

100

m2

0

23,50

23,50

100

počet

0

1

1

100

Přínosy projektu V rámci projektu byla vybudována vestavbu do půdních prostor školy nad pavilonem B – jako multifunkční sál s kapacitou až 200 osob pro výukové akce školy, prostor pro žáky mezi dopoledním a odpoledním vyučováním, pořádání školních i obecních kulturních a zájmových akcí.


Rozšíření kapacit pro školní aktivity – prostory jsou využívány pro školní aktivity, včetně programů školní družiny 76




  

Rozšíření a zkvalitnění odpovídajících veřejných prostor pro společenské využití a setkávání – v sále se v současnosti konají zastupitelstva obce, společná zasedání se spřátelenými obcemi (z Polska, Slovenska). Scházejí se zde místní zájmové organizace, jako jsou senioři, leteckomodelářský klub, zahrádkáři, včelaři, lidé se zdravotním postižením, skauti, hasiči, judisté. Sál je nabízen také k pořádání oslav, svateb apod. Zvýšení společenských a kulturních akcí – díky novému sálu se podpořila iniciativa místních spolků a zvýšila se úroveň a četnost společenských akcí v obci Posílení komunitní funkce – sál je místem konání obecního plesu, velkých přednášek, divadelních představení a dalších akcí, také a již zmíněných veřejných zasedání Zlepšení dostupnosti – sál má bezbariérových přístup, je tedy dobře dostupný i pro seniory a osoby s pohybovými omezeními.

Další související projekty: Jedná se o projekty, které nebyly podpořeny v rámci ROP MS 4.1 nebo k referenčnímu datu této zprávy nebyly ukončeny, a proto nebyly předmětem hlubší analýzy.

Rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice (projekt ve schvalovací fázi)

Název projektu Rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice v Dobré (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/05.01858) Příjemce Obec Velká Polom Cílem předkládaného projektu je rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice v Cíl projektu obci Dobrá. Doba realizace 1. 4. 2014 - 30. 12. 2015 (aktuální) Plánované celkové výdaje 8 301 314,8 (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (aktuální) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 8 301 314,8* --* předpokládaná výše

Moderní vybavení základní školy (projekt podpořený v rámci jiné oblasti podpory ROP MS) Název projektu Dobrá škola budoucnosti (registrační číslo) (CZ.1.10/2.1.00/30.01563) Příjemce Základní škola Dobrá Cílem je zvýšit zájem o výuku se zaváděním ICT na straně žáků, tak i Cíl projektu pedagogických pracovníků. Podpora v rámci interaktivní výuky, praktické výuky nejen v době vyučování za účelem všestranného rozvoje každého žáka. Naučit 77


aplikovat získané vědomosti, dovednosti, znalosti v rámci přírodovědných a technických předmětů. Snahou projektu je podporovat aktivity u dětí, které budou zaměřeny na práci s moderní technikou, aktivity spojené s manuální zručností, naučit je pracovat s informacemi (shromážděním, zpracováním, s vyvozením závěrů, položením správných otázek), uplatňovat komunikační dovednosti, navazovat spolupráce, vyhledávat vztahy mezi člověkem-přírodou, propojovat teoretické a praktické vyučování na základě využití tabletů, GPS a meteostanice ve výuce. Doba realizace 31. 12. 2013 - 30. 6. 2015 (aktuální) Plánované celkové výdaje 923 136,04 (Kč) Výše podpory (Kč)

plánovaná (aktuální) 784 665,63

požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole platbu) žádosti o platbu) 722 662,31 722 662,31

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ V obci Dobrá byly úspěšně zrealizovány v rámci ROP Moravskoslezsko v oblasti podpory 4.1 celkem tři projekty v oblasti školství, volného času a zvýšení atraktivity veřejného prostranství v celkové investiční výši 33,6 mil. Kč, k datu evaluace bylo proplaceno 21,6 mil. Kč. Ve sledovaném období došlo k nárůstu obyvatel, kdy se do obce stěhují noví. Na druhé straně však populace obce nadprůměrně „stárla“, nicméně od roku 2011 se tento trend zastavil a dále nezhoršoval. Míra nezaměstnanosti v obci je nízká (zhruba poloviční ve srovnání s krajským průměrem). Většina obyvatel však dojíždí za zaměstnáním a vzděláním do Frýdku-Místku, sousedních Nošovic (automobilka, pivovar) nebo i dále, zejména do továren na Ostravsku, Třinecku, Frýdlantsku. V obci se také nachází poměrně vysoký podíl podnikatelských subjektů. Původní řešení centra obce působilo značně neuspořádané a navíc chyběly veřejně přístupné odpočinkové a zelené zóny v centru města. Dotace ROP Moravskoslezsko výrazným způsobem pomohla zrevitalizovat centrum obce a vytvořit relaxační zónu. Ústřední dominantou je zrekonstruovaný kostel, kolem něj revitalizovaný a rozšířený park, který je v přímém sousedství místní základní školy, takže slouží jako odpočinkové místo i jako místo pro výuku žáků. Dále byl z dotací v půdních prostorách školy vybudován multifunkční sál, který slouží jak pro školní aktivity, tak i jako významný společenský, kulturní a setkávací prostor. Tento sál zvýšil kulturní a společenské vyžití a život a stal se významný komunitním prvkem v obci. Vedle těchto rekonstrukcí veřejných prostor v centru obce (škola, kostel, park) byly postupně renovovány i nemovitosti soukromého sektoru, jakými byla oprava zdravotního střediska, prodejny, nový dům služeb/obchodu). Obec Dobrá tak v posledních letech prošla poměrně významnou přeměnou, na níž měla velmi významnou zásluhu právě podpora z ROP Moravskoslezsko. 78


5.3.3

Případová STUDIE – Město ŠTRAMBERK

Výchozí situace a problémy Štramberk se nachází v předhůří Beskyd 8 km východně od Nového Jičína na svazích Zámeckého vrchu, Skalek, Kotouče a Bílé hory, v sousedství průmyslového města Kopřivnice. Žije zde 3475 obyvatel. Ve městě převažuje zástavba rodinných domků. Největší koncentrace bytových domů je na sídlišti Bařiny, kde žije čtvrtina obyvatel města. Městu i širokému okolí vévodí zřícenina hradu Strallenberg s válcovou věží zvanou Trúba. Architektonický unikát představuje urbanistický soubor lidové architektury valašských roubených chalup z 18. a 19. století, z nichž převážná většina tvoří městskou památkovou rezervaci. Kromě Trúby a valašských roubenek je turisty tradičně vyhledávána jeskyně Šipka s prehistorickými nálezy a místní cukrářský výrobek „štramberské uši“. Svou důstojnou expozici má ve Štramberku malíř Zdeněk Burian, který zde prožil část svého života a při své tvorbě čerpal inspiraci především z okolí Štramberku s nálezy neandrtálských kostních pozůstatků lidí, zvířat a nástrojů lidí doby kamenné. Hlavní vybrané trendy před intervencí:   



Sídliště Bařiny, na kterém žila přibližně čtvrtina obyvatel Štramberku, od dob svého vzniku v šedesátých až sedmdesátých letech neprošlo téměř žádnými většími rekonstrukcemi. Budova základní školy neodpovídala hygienickým normám. Dům dětí a mládeže (DDM) ve Štramberku, který je pobočkou DDM Kopřivnice, byl v nevyhovujícím technickém stavu, se zastaralým vybavením, hrozilo zavření z hygienických důvodů. Původní budova Muzea Zdeňka Buriana nebyla v dobrém stavebně technickém stavu a vykazovala značné vlhnutí stěn. Výstavní prostory neodpovídaly současným požadavkům z hlediska vlhkosti prostředí.

79


Vývoj základních charakteristik Tabulka: Vývoj základních charakteristik v období 2004 – 2014 Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 Počet obyvatel (k 31.12.)

3 364

3 382

3 404

3 380

3 358

3 330

3 313

3 385

3 432

3 418

3 442

2 Saldo migrace (%) – k 31.12.

-0,30

0,18

0,38

-0,59

-0,60

-0,48

-0,06

0,21

1,05

0,26

0,64

Index stáří obyvatel (počet 3 obyvatel 65 a více let / 0-14 104,84 107,54 117,30 123,73 127,65 129,47 128,66 124,60 122,84 125,34 123,55 let) k 31.12. Podíl nezaměstnaných osob 4 8,3 8,2 5,5 4,0 3,6 10,3 7,6 6,4 7,4 6,3 (a/b) – v % Dosažitelní uchazeči o a 192 190 127 90 82 230 170 145 167 142 zaměstnání k 31.12. Počet obyvatel ve věku b 2 305 2 309 2 311 2 277 2 263 2 240 2 236 2 271 2 253 2 246 15-64 let k 31.12. 5 Podnikatelské osoby celkem 529 541 560 585 614 627 626 637 652 fyzické osoby právnické osoby

469

475

493

509

532

542

538

550

560

60

66

67

76

82

85

88

87

92


Základní charakteristiky Města Štramberk za období 2007 – 2014 lze shrnout do těchto bodů: -

-

-

-

-

došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel (1,8%), což je dvakrát méně, než bylo zaznamenáno v kategorii obcí s 500-5000 obyvateli (nárůst o 4,2 %), bilance Moravskoslezského kraje byla v tomto období dokonce naopak záporná (-2,6%); v období 2007-2010 byl zaznamenán setrvalý pokles obyvatel, od roku 2011 počet obyvatel roste původně negativní migrační přírůstek, v letech 2007-10 dokonce s nižšími hodnotami než průměr za Moravskoslezský kraj, se v roce 2011 přesunul do kladných hodnot a zůstal na úrovni ročních migračních přírůstků obcí z kategorie 500 – 5000 obyvatel (migrační bilance Moravskoslezského kraje byla každoročně negativní); v roce 2012 byl zaznamenán nejvyšší migrační přírůstek a hodnoty migračního přírůstku se postupně zvyšují a vyjma roku 2013 se drží nad hodnotami obcí s 500-5000 obyvateli obyvatelstvo výrazně stárne – index stáří ve Štramberku je od počátku nadprůměrně vysoký (vrcholu bylo dosaženo v roce 2009 – 129,5 %), od té doby index klesá (s výjimkou roku 2013), přesto v roce 2014 byla zaznamenána vysoká hodnota 123,6 % (pro srovnání: Moravskoslezský kraj 118,9 %, obce s 500-5000 obyvateli 105,9 %) podíl nezaměstnaných osob v obci byl jen lehce jak pod průměrnými hodnotami Moravskoslezského kraje, tak i kategorie obcí s 500-5000 obyvateli (50-80 %), výjimkou byl rok 2009 s rekordní nezaměstnaností ve výši 10,3 % dosažitelných uchazečů na počet obyvatel ve věku 15-64 let ekonomická aktivita ve Štramberku je spíše podprůměrná – celkový počet ekonomických subjektů na 10 000 obyvatel je nižší než krajský průměr i průměr obcí s 500-5000 obyvateli (zde s výjimkou vyššího ukazatele v roce 2010); v případě fyzických i právnických osob jde do roku 2010 o rychlý nárůst počtu ekonomických subjektů a „dotažení se“ na obě srovnávací kategorie, u právnických osob je od té doby zaznamenána pomalejší dynamika a hodnoty zůstávají podprůměrné, u fyzických osob se město Štramberk dotáhlo na krajský průměr (nikoliv na průměr obcí s 500-5000 obyvateli, které zaznamenaly v letech 2012-14 mnohem vyšší dynamiku nárůstu). 80


Úspěšně realizované projekty z ROP Moravskoslezsko, oblast podpory 4.1 Město Štramberk získalo z ROP Moravskoslezsko (4.1 Rozvoj venkova) podporu na čtyři projekty v celkové investiční výši cca 66,3 mil. Kč, z toho bylo proplaceno 57,6 mil. Kč. 8. 9. 10. 11.

Výstavní síň – Zdeněk Burian a jeho svět – rekonstrukce podkroví muzea Štramberk Regenerace sídliště Štramberk – Bařiny Obnova a modernizace zařízení Základní školy Štramberk Revitalizace domu dětí a mládeže s rozvojem a rozšířením volnočasových aktivit

1) REKONSTRUKCE VÝSTAVNÍ SÍNĚ MALÍŘE ZDEŇKA BURIANA Výstavní síň – Zdeněk Burian a jeho svět – rekonstrukce podkroví muzea Název projektu Štramberk (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/02.00264) Příjemce Město Štramberk Cílem projektu je:  Posílit a podpořit význam štramberského období malířova života.  Vytvořit stálou expozici malířových děl, která je žádána návštěvníky Muzea Zdeňka Buriana (MZB).  Zvětšit výstavní plochy z dnešních cca 84 m2 na budoucích 150 m2 (výstavní plochy včetně zázemí).  Vytvořit podmínky a prostor pro další aktivity (přednášková činnost, kulturní Cíl projektu akce).  Situováním obou muzeí do jedné budovy posílit zájem o expozici muzea Novojičínska, zvýšit návštěvnost muzea.  Vytvořit podmínky pro přístup osobám s omezenou pohyblivostí.  Zvýšit kvalitu stavebně-technického stavu objektu. Vytvořit podmínky pro realizaci následného projektu s názvem Turistické informační centrum Štramberk – mikroregion Povodí Sedlnice s vazbou na Lašskou bránu, Beskydy – Valašsko a Valašské království. Doba realizace 26. 6. 2008 – 31. 5. 2011 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 8 418 948,9 (včetně 21 600 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 7 767 546,9 7 456 142,05 7 456 142,05

Výchozí situace (potřeby) Zdeněk Burian prožil část svého života ve Štramberku. Při své malířské a ilustrátorské tvorbě čerpal inspiraci především z okolí Štramberku, z hory Kotouče a jeskyně Šipky s nálezy neandrtálských 81


kostních pozůstatků lidí, zvířat a nástrojů lidí doby kamenné. Pro město Štramberk je tato osoba z hlediska historie a umění velmi považována a místní obyvatelé jsou na Zdeňka Buriana právem hrdí. Stav před realizací projektu:     

Budova muzea nebyla v dobrém stavebně technickém stavu a vykazovala značné vlhnutí stěn. Výstavní prostory neodpovídaly současným požadavkům z hlediska vlhkosti prostředí. Výstavní plocha byla poměrně malá a neumožňovala organizaci větších výstav. Světelné podmínky nebyly vyhovující. Rušivým dojmem působilo i umístění Městského informačního centra a zázemí zaměstnance muzea.

Cíle projektu Cílem projektu bylo:        

Posílit a podpořit význam štramberského období malířova života. Vytvořit stálou expozici malířových děl, která je žádána návštěvníky Muzea Zdeňka Buriana. Zvětšit výstavní plochy z dnešních cca 84 m2 na budoucích 150 m2 (výstavní plochy včetně zázemí). Vytvořit podmínky a prostor pro další aktivity (přednášková činnost, kulturní akce). Situováním obou muzeí do jedné budovy posílit zájem o expozici muzea Novojičínska, zvýšit návštěvnost muzea. Vytvořit podmínky pro přístup osobám s omezenou pohyblivostí. Zvýšit kvalitu stavebně-technického stavu objektu. Vytvořit podmínky pro realizaci následného projektu s názvem Turistické informační centrum Štramberk – mikroregion Povodí Sedlnice s vazbou na Lašskou bránu, Beskydy – Valašsko a Valašské království.


Kód a název indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov)



m2

0

137,67

137,67

100

m2

0

137,67

137,67

100

82


Přínosy projektu Výstavní síň Zdeňka Buriana byla původně umístěna v budově Městského informačního centra, které bylo ve výpůjčce kraje. Díky realizaci projektu došlo k přemístění muzea Zdeňka Buriana do nových, zrekonstruovaných prostor. Byly tak spojeny dvě expozice – expozitura Muzea Novojičínska a tvorba Zdeňka Buriana a v současnosti tak obě muzea sídlí pod jednou střechou a jsou tak velkým lákadlem pro všechny ctitele historie a umění. Expozice je celoročně přístupná a je tematicky obměňována tak, aby přinášela co možná nejkomplexnější pohled na Burianovo dílo. Díky novým a větším prostorám je možné kromě stálé expozice organizovat různé kulturní akce, přednášky, besedy, burzy, atd. Hlavní identifikované efekty: 











Rozšířené, modernější prostory pro expozice – modernizované, téměř dvojnásobně výstavní plochy, obměňování expozice (2x ročně) přináší komplexnější pohled na malířovo dílo, díky zvýšení standardu výstavních prostor se občas vystavují originály z jiných muzeí. Vytvoření „magnetu“ města – další (celoroční) turistické atraktivity na náměstí s většími možnostmi kulturních akcí, přednášek, besed atd. Zlepšení dostupnosti – zpřístupnění osobám s omezenou pohyblivostí (vybudováním výtahu a plošiny). Zvýšení návštěvnosti – návštěvnost se skokově zvýšila z původních cca 5 500 – 6 000 na cca 8 500 – 9 000 návštěvníků – tj. o cca 50 %. Snížení provozních nákladů – společné řešení provozních a mzdových nákladů (stačí jeden průvodce z Muzea Novojičínska) Navazující aktivity/projektu Turistické informační centrum Štramberk – mikroregion Povodí Sedlice.

83


2) REGENERACE SÍDLIŠTĚ ŠTRAMBERK – BAŘINY Název projektu Regenerace sídliště Štramberk – Bařiny (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/03.00631) Příjemce Město Štramberk Hlavním cílem projektu je regenerovat veřejná prostranství na sídlišti Bařiny ve Cíl projektu Štramberku pro zajištění zlepšení životních podmínek obyvatel. Doba realizace 29. 4. 2005 – 25. 5. 2012 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 48 056 381,09 (včetně 1 216 637,22 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti proplacená (po kontrole plánovaná (dle smlouvy) o platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 43 326 763,06 43 326 385,64 43 326 385,64

Výchozí situace (potřeby) Na sídlišti Bařiny žije přibližně čtvrtina obyvatel Štramberku (cca 800 obyvatel). Sídliště, které je jinak klidnou a příjemnou lokalitou pro bydlení, za posledních padesát let neprošlo téměř žádnými většími rekonstrukcemi. Naprostá většina bytů je v majetku bytových družstev. Výchozí situace:      

Špatný technický stav veřejných prostranství sídliště. Neexistující parkovací plochy a tím souvisejícími problémy parkování na zeleni. Nevhodně řešená dostupnost pro autobusy (neexistuje vhodný prostor pro otáčení – točna). Zastaralý mobiliář (odpadkové koše, lavičky), zastaralé neudržované dětské koutky a sportovní hřiště a příliš vzrostlá zeleň na některých místech. Havarijní stav veřejného osvětlení (časté zkraty, zkorodované patky sloupů). Zhoršený technický stav komunikací – komunikace převyšuje výšku chodníků, v deštivém období způsobují zatékání do domů, rozpraskané chodníky.

Cíle projektu Cílem projektu bylo: Hlavním cílem projektu je regenerovat veřejná prostranství na sídlišti Bařiny ve Štramberku pro zajištění zlepšení životních podmínek obyvatel. Další cíle projektu:  

Zajištění parkovacích míst na sídlišti pro obyvatele i zahrádkáře. Rekonstrukce místních komunikací a chodníků včetně jejich dokonalého odvodnění tak, aby bylo eliminováno zatékání do domů na sídlišti a snížila se prašnost při provozu na místních komunikacích. 84


    

Zpřístupnit chodníky pro osoby s omezenou schopností pohybu a nevidomé a slabozraké. Vytvořit volnočasové zázemí pro rodiny s dětmi a pro dospívající mládež – multifunkční sportovní hřiště, dětské koutky. Upravit veřejná prostranství včetně zastaralého mobiliáře Revitalizovat veřejné osvětlení tak, ab bylo zajištěno dostatečné osvětlení ve všech částech sídliště a byl odstraněn jeho havarijní stav Zvýšit bezpečnost obyvatel osazením kamerového systému na sídlišti.

Pozn.: Projekt vychází z Plánu rozvoje města Štramberka v letech 2006 – 2010, kde v rámci oblasti Obecní rozvoj figuroval tento projekt na prvním místě v seznamu plánovaných projektů.




Plocha regenerovaného a revitalizované ha území ve venkovských oblastech Počet zařízení a technologií vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví počet a majetku


0

3,10

3,10

100

0

1

1

100

Přínosy projektu

Realizací projektu byly rekonstruovány komunikace a chodníky, vybudována parkovací místa, obnoven mobiliář, vybudovány dětské koutky a multifunkční sportoviště, provedeny potřebné přeložky, rekonstruováno veřejné osvětlení a ozelenění a zatravnění. 85



    

Zlepšení technického stavu a dostupnosti – zlepšení dostupnosti, odvodnění lokality a snížení prašnosti díky rekonstrukci a rozšíření místních komunikací a chodníků, rekonstrukce veřejného osvětlení. Zlepšení dopravní situace a parkování (zajištění míst pro parkování) Zlepšení dostupnosti – zpřístupnění chodníků pro osoby s omezenou schopností pohybu, nevidomé a slabozraké. Zvýšení volnočasových možností pro rodiny s dětmi a dospívající mládež (víceúčelové hřiště a dětské koutky) Zvýšení bezpečnosti obyvatel – osazení kamerového systému na sídlišti, osvětlení Zatraktivnění lokality – upravení veřejného prostranství včetně nového mobiliáře, výsadba zeleně, víceúčelové hřiště a dětské koutky – do lokality se stěhují mladí lidé i lidé z nedaleké Kopřivnice.

3) MODERNIZACE A VYBAVENÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY ŠTRAMBERK Název projektu Obnova a modernizace zařízení Základní školy Štramberk (registrační číslo) (CZ.1.10/4.1.00/01.00017) Příjemce Město Štramberk Cílem je poskytnout žákům kvalitní vzdělávání jak v oblasti informačních a Cíl projektu komunikačních technologií a tělesné výchovy a současně zvýšit standard budovy a školní jídelny. Doba realizace 19. 12. 2007 – 29. 6. 2009 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 3 050 019,26 (včetně 176 772,2 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé plánovaná (dle smlouvy) výdaje (Kč) Výše podpory (Kč)

2 873 247,06 plánovaná (dle smlouvy) 2 657 753,53

2 774 521,90 požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole platbu) žádosti o platbu) 2 566 432,75 2 566 432,75

Výchozí situace (potřeby) Vybavení jednotlivých tříd nábytkem (školní lavice a židle) na základní škole s kapacitou 350 žáků jsou již morálně zastaralá a neodpovídají dnešním požadavkům a standardům, anebo se jejich provozní stav nachází za dobou životnosti. K rozhodnutí realizovat tento projekt vedl jak nevyhovující současný stav, který je v rozporu se současně platnou legislativou, tak i požadavky na kvalitní výuku.

86


Cíle projektu Cílem projektu je modernizace vybavení školy, které by odpovídalo současnému vývoji a moderním výukovým metodám a zejména k podpoře zavedení informačních a komunikačních technologií do výuky, podpora aktivního využívání volného času dětí a mládeže při školách a školských zařízeních. Projekt byl realizován v 5 samostatných věcně příslušných částech: 1. Obnova a modernizace počítačové učebny 2. Obnova a modernizace zařízení školní jídelny – kuchyně 3. Modernizace vybavení tříd v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb. – vybavení stavitelnými lavicemi a židlemi 4. Rekonstrukce části ústředního vytápění (skleník, třída, chodba, WC). 5. Horolezecká stěna ve školní tělocvičně Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění:



Počet objektů s modernizovaným počet vybavením a zařízením

0

Plánované Skutečné Stav naplnění naplnění naplnění indikátoru indikátoru (%) 1

1

100

Přínosy projektu V rámci projektu byla provedena obnova a modernizace zařízení ZŠ – došlo k výměně kotle, byly osazení nových radiátorů, byla vybavena PC učebna, třídy vybaveny výškově stavitelným školním nábytkem, školní kuchyně novou technologií a rekonstrukce části ústředního topení.

87



 

Naplnění hygienických norem a zvýšení komfortu zařízení – obnova a modernizace zařízení ZŠ vyhovující hygienickým normám, modernější zařízení školní kuchyně pro přípravu jídla vedlo ke zlepšení stravování jak pro ZŠ, tak i MŠ, vyšší komfort dětí (díky výškově stavitelným lavicím a židlím). Zkvalitnění výukového zařízení a výuky – modernizace počítačové učebny a zavedení informačních a komunikačních technologií do výuky, zvýšení kvalifikace učitelů. Aktivnější využívání volného času dětí a mládeže – modernizace počítačové učebny a instalace horolezecké stěny vedlo ke vzniku horolezeckého kroužku.

4) REVITALIZACE DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE A ROZŠÍŘENÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Název projektu Příjemce Cíl projektu

Revitalizace domu dětí a mládeže s rozvojem a rozšířením volnočasových aktivit CZ.1.10/4.1.00/04.01014 Město Štramberk Cílem je zvýšit standard budovy a modernizovat prostory, aby byly atraktivní pro volnočasové aktivity dětí a mládeže.

Doba realizace 19. 12. 2007 – 31. 5. 2013 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 6 774 229 (včetně 454 071 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) skutečná (dle žádosti o platbu) Celkové způsobilé plánovaná (dle smlouvy) výdaje (Kč) Výše podpory (Kč)

6 320 158 plánovaná (dle smlouvy) 5 372 134,3

5 038 204,77 požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole platbu) žádosti o platbu) 4 282 474,05 4 282 474,05

Výchozí situace (potřeby) Dům dětí a mládeže (DDM) ve Štramberku je pobočkou DDM Kopřivnice a slouží převážně pro potřeby neziskových organizací. Objekt DDM byl v nevyhovujícím technickém stavu se zastaralým vybavením, hrozilo zavření z hygienických důvodů. Stav před realizací projektu:     

Opakovaně se objevují závady na elektroinstalaci. Kapacita hygienického zázemí neodpovídá normám. Provozní stav zařízení, včetně vnitřního vybavení kluboven se nachází za dobou životnosti Nedostatečné kapacity – část zájmových činností (kroužků) probíhala ve třídách školy. Docházelo k omezování zájmových aktivit neziskových organizací, příčinou snižování zájmu dětí a mládeže o pravidelnou činnost kroužků nabízených DDM Kopřivnice na pobočce ve Štramberku. 88




Potřeba revitalizace objektu včetně obnovy vnitřního zařízení vyplývá z nevyhovujícího současného stavu, který je v rozporu s požadavky na zajištění standardní kvality infrastruktury pro zájmovou činnost a volnočasové aktivity, jakož i v rozporu se současně platnou legislativou, kdy jsou porušovány hygienické normy vinou nevyhovujícího osvětlení a hygienických zařízení.

Cíle projektu Cílem projektu bylo rekonstruovat a modernizovat vnitřní prostory a vybavení objektu tak, aby v něm i nadále mohla probíhat zájmová činnost neziskových organizací, která by současně mohla být rozšiřována o nové volnočasové aktivity určené pro širší cílové skupiny.

Konkrétně projekt řeší rozšíření hygienického zázemí v objektu dle požadavků vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Dále vybudování nové multifunkční místnosti větších rozměrů v podkroví objektu, určené pro rozvoj a rozšiřování volnočasových aktivit. Cílem projektu je i předcházení havarijním stavům na elektroinstalaci a ústředním topení. Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění:



Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a m2 volnočasové povahy (venkov)

0

89

Plánované Skutečné Stav naplnění naplnění naplnění indikátoru indikátoru (%) 557,18

533,23

95,7


Přínosy projektu Město nebylo úspěšné s žádostí Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), proto výměnu oken a fasádu realizovalo z rozpočtu obce a z ROP Moravskoslezsko řešilo rekonstrukci střechy a vybudování prostor v podkroví. V rámci projektu bylo rozšířeno hygienické zázemí v objektu, vybudována nová multifunkční místnost v podkroví objektu a realizací rekonstrukce byl odstraněn havarijní stav elektroinstalace a ústředního topení.

Hlavní identifikované efekty: Další pokračování (resp. neukončení) provozu DDM ve Štramberku – díky odstranění havarijního stavu a naplnění hygienických norem. Rozšíření prostor (o novou multifunkční místnost) a nabídky volnočasových aktivit – pro keramický kroužek a skauty (přemístění z prostor školy do DDM). Zvýšení prevence sociálně patologických jevů – pokračováním činnosti DDM, kdy byla zajištěna možnost dalšího provozování zájmové činnosti a rozšíření nabídky vzdělávacích a volnočasových aktivit pro děti a mládež, vycházející z jejich preferencí a zájmů, přispěl k pozitivnímu způsobu trávení volného času této cílové skupiny zejména z blízké sídlištní zóny. Zlepšení služeb pro rodiče s dětmi – rozšíření nabídky aktivit v nově vybaveném mateřském centru pro rodiče s dětmi na mateřské dovolené (např. o cvičení rodičů s dětmi, i jiné pravidelné i nepravidelné akce).

Další související projekty Jedná se o projekty, které nebyly podpořeny v rámci ROP MS 4.1, a proto nebyly předmětem hlubší analýzy. Modernizace jazykové učebny v ZŠ Štramberk

Název projektu Příjemce

Cíl projektu

Modernizace jazykové učebny v ZŠ Štramberk CZ.1.10/2.1.00/30.01583 – oblast podpory 2.1, výzva č. 30 Modernizace výuky na základních školách Základní škola a Mateřská škola Štramberk Cílem projektu je vybudování jazykové učebny na ZŠ a MŠ Štramberk (modernizace vybavení včetně souvisejících stavebních úprav), aby byly vytvořeny srovnatelné podmínky vyučování cizího jazyka pro 2 paralelní skupiny žáků (pro vyšší efektivitu probíhá výuka jazyků v jedné třídě ve 2 skupinách - žáci jsou rozděleni do 2 skupin, cílem projektu je tedy zajistit ve stejný čas srovnatelné podmínky výuky) 90


Projekt je určen žákům 3. - 9. ročníku, sekundární dopad je i na pedagogy vyučující cizí jazyky. Doba realizace 20. 11. 2013 - 28. 4. 2015 (aktuální) Plánované celkové výdaje 1 020 023,55 (včetně 61 897,32 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (aktuální) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 814 407,29 812 767,86 812 767,86

Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj cestovního ruchu Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj Název projektu cestovního ruchu (registrační číslo) (CZ.1.10/2.2.00/05.00793) Příjemce Římskokatolická farnost Štramberk Cílem projektu je revitalizace dřevěného kostela v Tamovicích, KÚ Štramberk, včetně jeho zázemí, pořízení doplňkového turistického vybavení, příprava propagačních materiálů a vytvoření systému kvalitnějšího zpřístupnění této kulturní památky. Žadatel - Římskokatolická farnost Štramberk se rozhodla řešit nynější nepříznivý technický stav kostela v Tamovicích takovým způsobem, aby po jeho obnově mohl dál sloužit k účelům, za kterými byl vybudován a zároveň byla jeho krása a atraktivita lákadlem pro co největší počet návštěvníků, kteří do Cíl projektu tohoto kraje přicestují. Smyslem projektu je tuto významnou sakrální stavbu trvale využívat pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Výstupy projektu:- nová atrak. regionu (celoročně otevřený kostel min. 8 dnů v měsíci)- audioprůvodce a letáky ve 4 jazycích- pořádání poutě sv. Kateřiny a 1 koncertu - duchovní činnost- puzzle dřevěného kostela pro děti- zázemí pro turisty- oprava kostela a okolí Doba realizace 30. 9. 2009 - 28. 6. 2012 (aktuální) Plánované celkové výdaje 5 618 902,53 (včetně 23 220,86 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) požadovaná (dle žádosti o proplacená (po kontrole plánovaná (aktuální) platbu) žádosti o platbu) Výše podpory (Kč) 5 176 005,54 4 395 849,69 4 395 849,69

91


ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Město Štramberk získalo z ROP Moravskoslezsko (4.1 Rozvoj venkova) podporu na čtyři projekty v celkové investiční výši cca 66,3 mil. Kč, z toho bylo proplaceno 57,6 mil. Kč.

Podpora z ROP Moravskoslezsko pomohla významně rozšířit a zmodernizovat jednu z významných atraktivit obce – výstavní síň významného malíře Zdeňka Buriana – a vytvořit další turistického „magnetu“ Štramberku a Moravskoslezska a zvýšení návštěvnosti a příjmů ze vstupného. Dotace z ROP Moravskoslezsko byla nejvýznamnější investicí do největšího sídliště ve městě od doby jejího vzniku v 70. letech 20. století. Díky kompletní rekonstrukci veřejných prostranství, včetně řešení dopravní situace a parkování došlo významnému zvýšení atraktivity této lokality. A pozitivním projevem je, že se na sídliště stěhují mladí lidé. Od roku 2011 se zastavil úbytek obyvatel ve Štramberku, a naopak dochází k jejich nárůstu. Město se také vyznačuje nadprůměrně „starou“ populací, avšak v posledních letech se tento negativní trend spíše zmírňuje. Nezaměstnanost je dlouhodobě podprůměrná, pracující obyvatelé většinou pracují v zaměstnaneckých pozicích - ukazatele zaznamenávající stav a dynamiku růstu počtu ekonomických subjektů na hlavu v obci jsou totiž pod průměrnými údaji obcí s 500 – 5000 obyvateli i krajského průměru.

ROP Moravskoslezsko tak velmi významně přispěl k zachování základních funkcí občanské vybavenosti, především řešení havarijních stavů a významného standardu – základní školy, domu dětí a mládeže a veřejných prostranství na sídlišti. Vedle toho také podpořil rozvojový potenciál města v oblasti cestovního ruchu.

92


5.3.4 Případová studie – MIKROREGION KRNOVSKO Mikroregion Krnovsko byl vybrán pro jeho specifický přístup k řešení rozvoje obcí a k využití prostředků ROP Moravskoslezsko, kdy pro řešení typových projektů se do jednoho projektu sdružilo více obcí, které by jinak na podporu z různých důvodů nedosáhly.

Výchozí situace a problémy Mikroregion Krnovsko se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje v podhůří Jeseníků z části „zasunutý“ do polského území (v Osoblažském výběžku). Území mikroregionu je totožné se spádovým územím města s rozšířenou působností – Krnova (okres Bruntál) – a tvoří ho 25 obcí s cca 42 tisíci obyvatel. Tato část Moravskoslezského kraje je charakteristická zachovalou přírodou a zdravým životním prostředím, současně se pro svou periferní polohu v rámci kraje potýká s řadou problémů, jejichž následkem je výrazné zpoždění v celkovém rozvoji regionu a nadprůměrná nezaměstnanost. Z hlediska občanské vybavenosti patří k méně „vyspělým“ částem kraje a čelí odlivu obyvatel.

Hlavní vybrané trendy před intervencí:    

zaostávání vývoje Mikroregionu Krnovsko za ostatními oblastmi Moravskoslezského kraje vysoká nezaměstnanost nedostatečná infrastruktura a služby pro trávení volného času a kvalitnější život nízká atraktivita pro obyvatele a jejich odliv

Jedním z dlouhodobých cílů obcí mikroregionu je zlepšení občanské vybavenosti a výraznější podpora zájmové činnosti obyvatel regionu v oblasti volnočasových aktivit, sportu, a tím i podpora stabilizace obyvatelstva. Finanční prostředky obcí, zvláště těch malých, jsou omezené a bez dalších podpor a společného úsilí jsou jejich cíle těžko uskutečnitelné, proto byl nositelem několika projektů Mikroregion Krnovsko, který má více zdrojů a kapacit pro jejich úspěšnou realizaci.

93


Vývoj základních charakteristik Tabulka: Vývoj základních charakteristik v období 2007 – 2014 Rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 Počet obyvatel (k 31.12.) 11 083 11 048 11 083 10 706 10 647 10 664 10 574 10 554 Saldo migrace (%) – 2 0,18 0,08 0,09 0,01 0,31 0,35 -0,33 -0,2 k 31.12. Index stáří obyvatel (počet 3 obyvatel 65 a více let / 0-14 81,95 85,33 82,99 89,08 94,81 102,38 113,87 120,49 let) k 31.12. Podíl nezaměstnaných 4 6,8 7,3 15,32 17,6 17,3 14,4 13,1 osob (a/b) – v % Dosažitelní uchazeči a 540 579 837 908 889 1045 899 o zaměstnání k 31.12. Počet obyvatel ve věku 15b 7968 7953 7725 7711 7608 7517 7383 7304 64 let k 31.12. Podnikatelské osoby 5 1905 1990 1931 1792 2024 2004 2081 2009 celkem fyzické osoby 1466 1537 1475 1381 1603 1578 1655 1584 právnické osoby 280 292 296 313 317 321 331 337 Zdroj: ČSÚ, MPSV a vlastní výpočty

V tabulce výše jsou údaje o obcích Mikroregionu Krnovsko, na jejichž území byly realizovány projekty z oblasti podpory 4.1 prostřednictvím příjemce Mikroregion Krnovsko, tedy: Holčovice, Hošťálkovy, Jindřichov, Lichnov, Město Albrechtice, Osoblaha, Úvalno a Zátor. Základní charakteristiky obcí Mikroregionu Krnovsko, na jejichž území byly realizovány projekty z ROP Moravskoslezsko, předkládané příjemcem Mikroregion Krnovsko za období 2007 – 2014: - počet obyvatel v období 2007-2014 poklesl o 5 %, na rozdíl od kategorie obcí s 500-5000 obyvateli (nárůst o 4,2 %), pokles ve zkoumaných obcích je dokonce výraznější než krajský průměr (-2,6 %). S výjimkou výrazného poklesu počtu obyvatel v roce 2010 jde o sice pozvolný, ale dlouhotrvající trend. - Do roku 2012 byl migrační přírůstek velmi nízký, ale stále kladný, od roku 2013 je již registrován migrační úbytek (přibližně na úrovni Moravskoslezského kraje) – na rozdíl od obcí z kategorie 500 – 5000 obyvatel (které v průměru rostly migrací ročně o 0,67 %) - Populace podpořených obcí Mikroregionu Krnovsko „stárne“ velmi výrazným tempem. Od velmi mladé populace v roce 2007 s indexem 81,95 (obce s 500-5000 obyvateli tehdy zaznamenaly index 95, celý krajský pak 97) se hlavně od roku 2009 zvýšila dynamika stárnutí, takže v roce 2014 již dosahuje hodnot 120,49 a dostala se tak až nad úroveň kraje (index 119) a již tři roky se vzdaluje od hodnot zaznamenaných u kategorie obcí 500-5000 obyvatel (v roce 2014 byl index na hodnotě 105) - podíl nezaměstnaných osob je velmi vysoký, od roku 2009 se začaly „rozevírat nůžky“ mezi nezaměstnaností v obcích mikroregionu a kategorií obcí s 500-5000 obyvateli i s krajským průměrem rozevírat (až se v letech 2010-11 byly hodnoty oproti těmto dvěma kategoriím dvojnásobné), až v posledních dvou sledovaných letech se začínají opět sbližovat, přesto je zde míra nezaměstnanosti dlouhodobě vysoká - Obce se vyznačují průměrným podílem podnikatelů, jakou mají obce v kategorii 500-5000 obyvatel (přičemž u právnických osob jde o lehký nadprůměr vůči obcím s 500-5000 obyvateli) 94


Úspěšně realizované projekty z ROP Moravskoslezsko, oblast podpory 4.1 Mikroregion Krnovsko úspěšně žádal v rámci ROP Moravskoslezsko, oblasti podpory 4.1, o dotace na 3 projekty v celkové investiční výši 22 mil. Kč: 1. Víceúčelové hřiště Mikroregionu Krnovsko I. – podpořeny obce: Zátor (1214 obyvatel), Jindřichov (1325) a Osoblaha (1126) 2. Víceúčelové hřiště Mikroregionu Krnovsko II. – podpořeny obce: Úvalno (983), Lichnov (1534) a Město Albrechtice (3544) 3. Veřejná prostranství Mikroregionu Krnovsko – podpořené obce: Město Albrechtice (3544), Holčovice (718), Hošťálkovy (585), Lichnov (1534), Zátor (1214) V rámci těchto projektů byly zrealizovány dílčí, typově podobné projekty (subprojekty) v oblasti výstavby víceúčelových hřišť a modernizace veřejných prostranství vždy v několika obcích. Pozn. Údaj v závorce představuje počet obyvatel (střední hodnota roku 2014).

1) VÍCEÚČELOVÁ HŘIŠTĚ MIKROREGIONU KRNOVSKO I. (ZÁTOR, JINDŘICHOV, OSOBLAHA) Název projektu Víceúčelové hřiště Mikroregionu Krnovsko I. (registrační (CZ.1.10/4.1.00/01.00064) číslo) Příjemce Mikroregion Krnovsko zvýšit atraktivitu venkovského prostoru budováním infrastruktury, která podpoří Cíl projektu zájmovou činnost v obcích Doba realizace 22. 11. 2007 – 30. 10. 2009 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 7 981 439 (včetně 96 900 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) proplacená (po požadovaná (dle plánovaná (dle smlouvy) kontrole žádosti o Výše podpory žádosti o platbu) platbu) (Kč) 77 293 1984 031 13022 344 465,99 7 249 493,13 7 249 493,13

Výchozí situace (potřeby) Na základě urbanistického ukazatele pro sportovní vybavenost je ve všech obcích mikroregionu nižší vybavenost sportovišť, chybějícími objekty jsou zejména hřiště na míčové sporty (tenis, volejbal, košíková, malá kopaná, hokej, apod.) a lehkoatletické vybavení umožňující školní tělovýchovu. Stav před realizací projektu:  

Obce mikroregionu nedisponují dostatečným sportovním zázemím pro sportovní, volnočasové využití a také pro školní tělovýchovu. Chybějící sportovní a volnočasové zařízení také v okolních obcích, ze kterých dojíždí děti a mládež do škol do těchto „spádových“ obcí (vybraných pro realizaci projektu). 95


Cíle projektu Cílem projektu je: Cílem projektu je zvýšit atraktivitu venkovského prostoru. Jednou z možností, jak podpořit rozvoj venkova, je zlepšit prostředí venkovských obcí budováním infrastruktury, která podpoří zájmovou činnost v obcích. Budování sportovišť umožňuje aktivní trávení volného času zejména mladší a střední věkové kategorie. Zlepšením vybavenosti venkova, ale zároveň zachováním jeho funkce jako prostoru venkovského, je cílem tohoto projektu, který se zaměřuje právě na vybavenost, která podpoří sportovní činnosti v obcích a přitáhne mladou generaci. Tabulka: Definované indikátory a jejich naplnění:



Plocha regenerovaných/revitalizovaných území ha – venkov Počet zapojených partnerů počet


0

0,3

0,3

100

0

3

3

100

Přínosy projektu V rámci projektu byla vybudována 3 moderní víceúčelová hřiště v obcích Zátor, Jindřichov a Osoblaha. Hřiště odpovídají požadavkům na konání profesionálních sportovních utkání a soutěží, a to včetně zimních sportů. Hřiště je také osvětleno, což umožňuje jeho využití i ve večerních hodinách. Vedle hřiště je cvičební sektor jako lana a prolézačky. Hlavní identifikované efekty:          

Zvýšení dostupnosti a nabídky volnočasových a sportovních aktivit – veřejně přístupné víceúčelová hřiště Rozšíření doby využití – celoroční využití (i pro zimní sporty) a prodloužení doby díky osvětlení Zvýšení standardu a rozšíření možností využití zařízení pro širokou škálu sportů (volejbal, nohejbal, košíková, tenis, badminton, malá kopaná, florbal, lední hokej, bruslení) Zvýšení komfortu sportovního zařízení (vybudování sprchy v Zátoru) Zkvalitnění školní výuky – hřiště jsou v blízkosti škol a jsou využívána pro tělesnou výchovu Zvýšení dostupnosti – na hřiště dojíždí děti z obcí a jiných obcí a na druhé straně obyvatelé obcí již nemusí dojíždět do jiných měst za sportovním vyžitím (např. se začal hrát tenis v Zátoru) Rozvoj sportovních aktivit – vznik přípravky fotbalu (SK Zátor), sportovní soutěže s jinými obcemi apod. Prevence sociálně patologických jevů větší nabídkou sportovních a volnočasových možností Zvýšení atraktivity lokality a obce (zájemci o koupi domu v obci se zpravidla dopředu informují na obecním úřadě na vybavenost obce, jako je vodovod, kanalizace, školka, hřiště, kulturní dům, veřejné prostranství, což rozhoduje o lokalizaci (Zátor)). Vyvolání dalších investic – některé obce plánují doplnění o další sportovní infrastrukturu (např. sprinterskou dráhu a doskočiště pro skok daleký v Zátoru). 96




Minimalizace provozního zatížení pro obec – zařízení je vybudováno v souladu s požadavky na minimalizaci provozních nákladů, dlouhou životnost navržených konstrukcí a materiálů, vysokou provozní bezpečnost a odolnost proti případnému poškození.

2) VÍCEÚČELOVÁ HŘIŠTĚ MIKROREGIONU KRNOVSKO II. (ÚVALNO, LICHNOV, MĚSTO ALBRECHTICE) Projekt navazuje a je analogií projektu Víceúčelová hřiště Mikroregionu Krnovsko I. Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu

Víceúčelové hřiště Mikroregionu Krnovsko II. (CZ.1.10/4.1.00/01.00065)

Mikroregion Krnovsko Výstavba tří víceúčelových hřišť ve třech obcích mikroregionu Krnovsko. Toto bude dílčí část vyššího záměru postupného budování sportovní infrastruktury regionu.

Doba realizace (dle 22. 11. 2007 – 30. 10. 2009 smlouvy) Plánované celkové 7 927 233 (včetně 90 100 Kč nezpůsobilých výdajů) výdaje (Kč) proplacená (po požadovaná (dle kontrole žádosti Výše podpory plánovaná (dle smlouvy) žádosti o platbu) o platbu) (Kč) 7 249 3486661563,024 031 13022 344 465,99 7 057 363,96 7 057 363,96

Výchozí situace (potřeby) Mikroregion Krnovsko je sice oblast s pěkným životním prostředím, ale jedná se o periferní oblast s řadou problémů, jejíž vývoj zaostává a s tím souvisí i nadprůměrná nezaměstnanost. Z tohoto hlediska je tento region poměrně neatraktivní a lidé z něho spíše odcházejí. Obce usilují o zlepšení občanské vybavenosti, spolu s podporou zájmové činnosti obyvatel regionu v oblasti volnočasových aktivit, sportu, a tím napomoci zatraktivnění bydlení a stabilizaci obyvatel a zájmu o bydlení v regionu. Cílem vyššího záměru v rámci celého Mikroregionu Krnovsko je postupně vybudovat ve spádových obcích víceúčelová hřiště pro více druhů sportů s regulérními parametry.

Cíle projektu Cílem projektu byla výstavba 3 víceúčelových hřišť ve třech obcích Mikroregionu Krnovsko. Toto bude dílčí část vyššího záměru – tzn. postupného budování sportovní infrastruktury regionu.

97





Plocha regenerovaných/revitalizovaných území ha - venkov Počet zapojených partnerů počet


0

0,28

0,29

103

0

3

3

100

Indikátor „Plocha regenerovaných/revitalizovaných území – venkov“ byl naplněn (z důvodu následného geometrického zaměření regenerovaného území byla plánovaná hodnota o 0,01 ha překročena).

Přínosy projektu Tento projekt řeší vybudování tří moderních víceúčelových hřišť v dalších třech obcích Mikroregionu Krnovsko. Situování hřiště v obci, konstrukční řešení a osvětlení umožní využití hřiště přes den až do večerních hodin, takřka po celý rok. Hlavní identifikované efekty:   

  

Rozšíření občanské vybavenosti venkova – vybudováním hřišť v obcích Úvalno, Lichnov a Město Albrechtice Zlepšení podmínek pro tělesnou výchovu na školách v obcích. Vyšší možnosti sportovní možností pro obyvatele obcí, včetně tzv. spádových obcí, sportovní kluby a zájmové organizace – poměrně široká řada sportů (tenis, malou kopanou, volejbal, nohejbal, košíkovou, badminton, florbal, bruslení a lední hokej). Vyšší možnosti volnočasových aktivit – víceúčelová hřiště jsou veřejně přístupná a denně využívána jak rodiči s dětmi, tak také seniory. Snížení rizika (prevence) patologických jevů širší možností sportovních a volnočasových aktivit. Minimalizace provozního zatížení pro obec – zařízení je vybudováno v souladu s požadavky na minimalizaci provozních nákladů, dlouhou životnost navržených konstrukcí a materiálů, vysokou provozní bezpečnost a odolnost proti případnému poškození.

98


3) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ V MIKROREGIONU KRNOVSKO (MĚSTO ALBRECHTICE, HOLČOVICE, HOŠŤÁLKOVY, LICHNOV, ZÁTOR) Název projektu (registrační číslo) Příjemce Cíl projektu

Veřejná prostranství Mikroregionu Krnovsko (CZ.1.10/4.1.00/03.00549)

Mikroregion Krnovsko Zlepšit podmínky pro všechny důležité aktivity obyvatel obcí a jejich návštěvníků (nezbytné, volitelné i společenské), včetně zatraktivnění území Mikroregionu Krnovsko, který je součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko, disponujícím významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu.

Doba realizace 1. 11. 2008 – 27. 10. 2011 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 6 143 104 (včetně 308 006 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) proplacená (po požadovaná (dle kontrole žádosti o Výše podpory plánovaná (dle smlouvy) žádosti o platbu) platbu) (Kč) 5 397 464,9917 360 391,8322 344 465,99 4 695 602,07 4 695 602,07 Výchozí situace (potřeby) V minulosti nebyla zeleň, parky, přístupové komunikace či hřiště prioritou téměř žádné obce Mikroregionu Krnovsko. Stav před realizací projektu:   

Špatný stav veřejné infrastruktury (celková zchátralost, necitlivé zásahy při dílčích rekonstrukcích) Zhoršená využitelnost pro občany (jak pro běžný pohyb, tak i pro další společenské využití) Nízká atraktivita prostředí

Cíle projektu Cílem projektu je zlepšení podmínek pro všechny důležité aktivity obyvatel obcí a jejich návštěvníků (nezbytné, volitelné i společenské), včetně zatraktivnění území Mikroregionu Krnovsko, který je součástí turistického regionu Severní Morava a Slezsko disponujícím významným potenciálem rozvoje cestovního ruchu. Předmětem projektu bylo 5 obcí Mikroregionu Krnovsko – Město Albrechtice, Holčovice, Hošťálkovy, Lichnov a Zátor.

99


Zrealizovaná rekonstruovaná veřejná prostranství měla odpovídat požadavkům dnešní doby kladené na veřejné prostory, být obyvatelné, přehledné, dostupné, vybavené a v neposlední řadě i trvale udržitelné. A tvořeny prostory bezpečné, s dostatečným množstvím zeleně, které budou současně i vhodným estetickým doplňkem obce.




Plocha regenerovaných/revitalizovaných území ha – venkov Počet zapojených partnerů počet


0

0,97

1,13

116

0

5

5

100

Přínosy projektu Celý projekt se skládal z jednotlivých sub-projektů v jednotlivých obcích – konkrétně se jednalo o: Město Albrechtice – revitalizace zpevněné plochy před hlavním vstupem do kostela, včetně vybudování odpočinkového koutu na jeho levé straně. Holčovice – umístění dětských dřevěných atrakcí u bytových domů včetně dovybavení vhodným mobiliářem, vybudování pergoly v severozápadním koutu plochy a vybudování nových zpevněných ploch pro pěší. 100


Holčovice-Hejnov – vybudování centra trávení volného času pro mladé rodiny s dětmi (trpasličí vesničky, dřevěný vláček, svět houpaček, šplhací prvky) včetně vybudování víceúčelového antukového hřiště, doplnění plochy vhodnou výsadbou zeleně. Hošťálkovy – revitalizace nevyužívaného území pro zřízení odpočinkového centra včetně vybavení mobiliářem, vybudování dětských atrakcí a zpevněných ploch pro pěší a parkování s výsadbou vhodné zeleně. Lichnov – rekonstrukce přístupových komunikací ke kostelu a vjezdu na hřbitov včetně revitalizace přístupového schodiště do kostela a doplnění o vhodnou výsadbu zeleně. Lichnov-Dubnice – vytvoření kruhového zeleného prostoru na stávající nevzhledné betonové ploše, vybudování pergoly a posezení. Zátor – revitalizace zeleně u základní školy, včetně vybudování altánu a doplnění vhodným mobiliářem.

Hlavní identifikované efekty:  



Zlepšení občanské vybavenosti venkova – rekonstrukce veřejných prostranství včetně mobiliáře Zvýšení možnosti volnočasových a společenských aktivit pro občany – místa setkávání pro děti, maminky s kočárky, konání společenských akcí (např. Zátorské léto, odpolední akce s kapelou), venkovní šachy apod. Zvýšení atraktivity obcí

101


Další související projekty: Jedná se o projekty, které nebyly podpořeny v rámci ROP MS 4.1, a proto nebyly předmětem hlubší analýzy. Příprava projektů v Mikroregionu Krnovsko (oblast podpory 5.2) Název projektu Příprava projektů v Mikroregionu Krnovsko (registrační (CZ.1.10/5.2.00/02.00182) číslo) Příjemce Mikroregion Krnovsko Cílem projektu je vytvořit podmínky v Mikroregionu Krnovsko pro přípravu projektů, financovatelných z ROP. Území mikroregionu zahrnuje 25 obcí, z nichž 12 Cíl projektu obcí má více než 500 obyvatel. Tyto větší obce jsou převážně spádovými obcemi pro své okolí, jsou "nosnými" obcemi mikroregionu a mají dostatečný potenciál pro přípravu, řešení i využívání výstupů projektů. Doba realizace 16. 5. 2008 – 31. 7. 2009 (dle smlouvy) Plánované celkové výdaje 348 768 (včetně 70 800 Kč nezpůsobilých výdajů) (Kč) proplacená (po požadovaná (dle plánovaná (dle smlouvy) kontrole žádosti o Výše podpory žádosti o platbu) platbu) (Kč) 257 120,4017 360 391,8322 344 465,99 257 120,40 257 120,40

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Prostřednictvím Mikroregionu Krnovsko byly v několika obcích mikroregionu úspěšně zrealizovány v rámci ROP Moravskoslezsko v oblasti podpory 4.1 celkem tři typové projekty (víceúčelová hřiště a veřejná prostranství) s cílem podpořit rozvoj základní občanské vybavenosti, a tím i atraktivitu obcí a celé oblasti, v celkové investiční výši 22 mil. Kč, proplaceno bylo 19 mil. Kč. Tyto investice byly administrovány kanceláří mikroregionu, čímž se umožnilo zapojení i menších obcí. Šlo o společný záměr vybudování víceúčelových hřišť. Jednalo se o základní občanskou vybavenost, a tedy i oblast, ve které si obce vzájemně nekonkurují a navíc mají přesah také do spádového území dané obce. Tento způsob realizace prostřednictvím mikroregionu umožnil o poměrně významnou investice i v menších obcích, pro které by byly jinak projekty značně náročné (z hlediska kapacit a zdrojů), navíc bez negativních dopadů na zadluženost obcí. Tento přístup lze hodnotit jako dobrou praxi využitelnou pro mikroregiony a jejich členy na „standardní základní vybavení“ (ve kterém si obce nekonkurují).

102


5.4 Vývoj základních charakteristik obcí regionu Moravskoslezsko Tabulka 17: Vývoj počtu obyvatel (změna) obcí regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014 počet obyvatel MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 1 249 897

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 247 373 1 247 373 1 243 220 1 230 613 1 226 602 1 221 832 1 217 676

293 773 206 612

296 102 208 022

298 201 207 795

299 896 209 309

301 818 209 760

304 029 211 241

304 860 212 149

306 100 212 892

87 161

88 080

90 406

90 587

92 058

92 788

92 711

93 208

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty.

Tabulka 18: Migrační přírůstek obcí regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014 migrační přírůstek MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 -0,01 0,74 0,74

2008 -0,01 0,78 0,67

2009 -0,23 0,68 0,64

2010 -0,02 0,71 0,72

2011 -0,21 0,8 0,74

2012 -0,22 0,78 0,75

2013 -0,25 0,49 0,48

2014 -0,25 0,41 0,33

0,76

1,03

0,78

0,69

0,91

0,85

0,51

0,59


Tabulka 19: Vývoj indexu stáří v obcích regionu Moravskoslezsko v období 2007 – 2014 index stáří MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 97,22 94,78 96,55

2008 101,23 96,63 98,58

2009 104,33 98,12 99,49

2010 105,79 97,79 99,05

2011 108,7 97,64 98,88

2012 112,47 99,95 101,30

2013 116,04 102,84 104,05

2014 118,85 104,94 106,02

90,57

91,99

95,02

94,93

94,70

96,97

100,11

102,50


Tabulka 20: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích regionu Moravskoslezsko 2007 – 2014 podíl nezaměstnaných osob MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 6,8 5,4 5,4 5,4

2008 6,0 4,8 4,7 5,0

2009 9,1 8 7,9 8,2

2010 9,6 8,2 8,1 8,5

2011 8,6 7,3 7,3 7,1

2012

2013 10,0 8,4 8,6 8,1

2014 8,9 7,4 7,5 7,3

Zdroj: MPSV, vlastní výpočty.

Tabulka 21: Počet ekonomických subjektů – celkem – na 10 000 obyvatel v obcích regionu Moravskoslezsko v letech 2007 – 2014

103


ekonomické subjekty celkem MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 235 648 51 421 35 791

2008 240 486 53 297 37 123

2009 241 103 52 637 36 645

2010 245 290 54 330 37 793

2011 248 824 56 401 39 147

2012 244 750 56 655 39 301

2013 248 500 58 763 40 930

2014 250 028 60 803 42 635

15 630

16 174

15 992

16 537

17 254

17 354

17 833

18 168


Tabulka 22: Počet ekonomických subjektů – fyzické osoby – na 10 000 obyvatel v obcích regionu Moravskoslezsko v letech 2007 – 2014 fyzické osoby MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 1560 1530 1518

2008 1580 1569 1560

2009 1563 1523 1524

2010 1585 1559 1557

2011 1622 1610 1610

2012 1583 1596 1595

2013 1624 1654 1655

2014 1629 1701 1715

1557

1592

1521

1565

1611

1598

1653

1671


Tabulka 23: Počet ekonomických subjektů – právnické osoby – na 10 000 obyvatel v obcích regionu Moravskoslezsko v letech 2007 – 2014 právnické osoby/10 000 obyvatel MSK 500-5000 příjemci 4.1 ne-příjemci 4.1

2007 325 221 214

2008 348 231 225

2009 370 242 239

2010 388 252 249

2011 400 259 257

2012 412 268 265

2013 410 273 274

2014 424 285 288

237

245

248

260

263

272

270

278


5.5 Přehled výsledkových indikátorů 4.1 65 15 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem (užitná plocha v m2) 65 05 05 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území – ve venkovských oblastech (ha) 65.15.01 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro vzdělávání (venkov) (Užitná plocha v m2) 65.15.02 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (venkov) (Užitná plocha v m2) 65.15.03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů sociálních služeb a zdravotní péče (venkov) (Užitná plocha v m2) 104


65.15.04 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (venkov) (Užitná plocha v m2) 65.12.01 Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity (Užitná plocha v m2) Plocha nově vybudovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (Užitná plocha v m2) 65.12.03 Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání (Užitná plocha v m2) Plocha nově vybudovaných objektů pro služby OVS (Užitná plocha v m2) 64.01.04 Počet zařízení a technologií vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku (počet) Počet objektů s modernizovaným vybavením a zařízením (počet) 65.20.02 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve venkovských oblastech (ha) Doplňkové monitorovací indikátory 52.01.00 Počet nově vytvořených pracovních míst celkem (počet) 52.01.01 Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže (počet) 52.01.02 Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy (počet) 61.01.05 Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací (celkem km) 61.01.11 Délka nově vybudovaných cyklostezek (celkem km) 61.01.16 Délka rekonstruovaných cyklostezek (celkem km) Počet zapojených partnerů (počet) 65.11.20 Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně (ha) Počet zrekonstruovaných kulturně-historických a technických objektů (počet) 65.41.35 Počet podpořených neziskových organizací v rámci projektů pro rozvoj venkovských oblastí (počet) Počet podniků/organizací služeb založených a udržených v revitalizované části obce (počet) Zdroj: Prováděcí dokument

5.6 Finanční informace o ostatních programech (finančních zdrojích) Tabulka 24: Finanční alokace Programu obnovy venkova (POV) 105


Názvy krajů ČR

výše alokace alokace alokace alokace alokace alokace alokace počet příspěvku počet obcí do z POV obcí 2000 MMR po celkem 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 obyvatel RUD (tis. Kč)

návrh

2016

Jihomoravský kraj

673

593

50 000

75 000

80 000

80 000

20 000

18 000

20 000

35 000

30 000

Jihočeský kraj

622

572

55 210

70 000

80 000

85 000

85 000

90 000

94 000

95 000

95 000

Kraj Vysočina

704

673

69 400

80 000

69 000

69 000

69 000

69 000

69 000

69 000

69 000

Pardubický kraj

451

421

40 000

54 500

51 000

49 000

40 000

37 000

37 000

45 000

50 000

Plzeňský kraj

501

459

43 800

65 000

50 000

54 000

60 000

25 000

50 000

80 000 100 000

Středočeský kraj

1 146

1 056

101 060

50 000

24 553

18 469

34 615

Královéhradecký kraj

448

405

37 500

50 000

48 800

50 000

40 000

25 000

25 000

25 000

25 000

Karlovarský kraj

132

107

9 200

23 300

20 911

20 307

16 172

16 100

15 100

16 100

16 100

Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

398

353

28 900

45 000

40 500

45 000

60 000

300

227

16 104

35 651

36 000

36 000

36 000

8 000

8 000

8 900

20 000

304

251

21 600

52 750

32 000

30 000

30 000

23 086

20 900

26 900

27 000

Ústecký kraj

354

301

27 800

33 000

23 000

15 000

23 000

10 000

15 000

22 000

20 000

Liberecký kraj

215

185

16 700

11 000

10 546

10 000

10 548

13 700

5 000

17 300

15 000

49 631

43 562

43 214

40 333

30 444

32 636

40 018

Průměr dotací v jednotlivých letech

5.7 Povědomí veřejnosti (vybrané závěry z dotazníkového výzkumu) Graf 9: Největší pozitivní změny za posledních 7 let v MSK

106


Zdroj: Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) – 3. Etapa; 10/2014.

Graf 10: Míra znalosti konkrétních projektů podpořených ze strukturálních fondů

107


Zdroj: Výzkum povědomí veřejnosti v Moravskoslezském kraji o strukturálních fondech (SF) – 3. Etapa; 10/2014.

108

Evaluace přínosů a efektů oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova ROP Moravskoslezsko

Recommend Documents