w w w.rr - moravskoslez sko.cz
ZPR AVODA J REGION Á L NÍ
R ADY REGIONU SOUDR ŽNOSTI MOR AVSKOSL E ZSKO • L EDEN 2 0 0 8 • ČÍSLO 1
2
ROP MORAVSKOSLE ZSKO DEFINITIVNĚ SCHVÁLEN A PODEPSÁN
3
Regionální operační program Moravskoslezsko:
K VALITNÍ PROJEK T POTŘEBUJE ČAS
4–5 PŘEDSTAVUJEME ROP MORAVSKOSLE ZSKO 6
INVESTICE DO ŠKOL V MALÝCH MĚSTECH
7
ŠIROKÉ MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
Schváleno! Evropská komise dala zelenou pro ROP Moravskoslezsko Veškeré formální záležitosti vůči Evropské komisi byly splněny a čerpání 20 miliard korun pro region Moravskoslezsko z Evropského fondu pro regionální rozvoj může začít.
Schválení ROP předcházela nejen usilovná, téměř rok a půl trvající práce zaměstnanců Regionální rady a dalších externích subjektů na tvorbě pravidel operačního programu, ale i následná jednání vyjednávacího týmu za účasti představitelů Regionální rady Moravskoslezsko. Poprvé byl Regionální operační pregram Moravskoslezsko Evropské komisi oficiálně předložen v březnu 2007. Po zapracování připomínek byla upravená verze programu Komisi znovu předložena v letních měsících loňského roku. Další připomínky Komise vůči ROP Moravskoslezsko obdržel řídící orgán programu v září 2007, byly ale vesměs pouze technického rázu. Určitou míru jistoty, že operační program bude schválen ještě v loňském roce, získala Regionální
rada teprve v říjnu 2007, kdy představitel Komise Georgios Yannoussis v dopise adresovaném českému vyjednávacímu týmu při Ministerstvu pro místní rozvoj oznámil, že regionální operační programy byly přijaty do vnitřního připomínkového řízení Komise a že neočekává žádné závažné námitky, které by bránily schválení těchto programů. Současně s ROP Moravskoslezsko schválila Evropská komise i dalších zbylých šest regionálních operačních programů. Celkové finanční prostředky vyčleněné z evropských dotačních fondů na všech sedm regionálních operačních programů pro období let 2007 až 2013 dosahují částky 4,6 mld. € (cca 131,4 mld. Kč), což je 17,46 % z celkové částky určené v tomto programovém období pro celou Českou republiku. (jty)
pf 2008 Příjemný a úspěšný rok 2008 vám přeje Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko
APROPÓ leden 2008
1
NOVINKY Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost byl spuštěn Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vyhlašuje tři výzvy k předkládání globálních grantů v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výzvy jsou určeny pouze krajským úřadům. Moravskoslezský kraj vypsal výběrové řízení na leteckého dopravce do Bruselu, Londýna, Amsterodamu a Moskvy Moravskoslezský kraj vypsal výběrové řízení na dopravce do čtyř evropských metropolí pro Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Závazek veřejné služby zahrnuje poskytování pravidelného leteckého spojení mezi Ostravou, Moskvou, Bruselem, Amsterodamem a Londýnem. Doba poskytování služby je vymezena na tři roky, minimální sedačková kapacita přetlakového letadla musí být 30 míst. Součástí výběrového řízení je podmínka, že maximální cena jednosměrné letenky nepřekročí 200 Euro. Elektronické publikace o podnikání v EU zdarma Euro Info Centrum Ostrava nabízí zdarma zaslání vybraných elektronických publikací, které se týkají oblasti podnikání a Evropské unie. V případě zájmu využijte další informace na www.rdaova.cz. Přednášky rozšíří středoškolákům znalosti o EU Eurocentrum Ostrava nabízí základním a středním školám zdarma přednášky o Evropské unii. Přednášky se mohou týkat například historie evropské integrace, politik, institucí EU, vstupu ČR do EU nebo Schengenského prostoru a konají se v místě sídla Eurocentra na ulici Hrabákova 1/1861, Ostrava (budova Úřadu Regionální rady). ČR je součástí Schengenského prostoru Česká republika zrušila kontroly na svých pozemních hranicích v noci z 20. na 21. prosince 2007. Více informací získáte na portále www.euroskop.cz
2
APROPÓ leden 2008
Slavnostní podepsání operačních programů podtrhlo úspěch regionů V pražské vile Portheimka se v úterý 11. 12. 2007 završila snaha všech sedmi regionů České republiky. Slavnostním podepsáním zde bylo potvrzeno schválení regionálních operačních programů Evropskou komisí. Do regionů tak pro následujících sedm let přijde přes 4,6 miliard Eur z evropských peněz. Regionálnímu operačnímu programu Moravskoslezsko je z nich vyhrazeno přes 716 milionů Eur, tedy přes 20 miliard korun.
Slavnostního aktu se zúčastnila zástupkyně Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Kateřina Mathernová. Moravskoslezský kraj byl zastoupen předsedou Regionální rady, hejtmanem Evženem Tošenovským, a ředitelem Regionální rady Davidem Sventkem.
SPOLUPRÁCE REGIONŮ JEN ZŘÍDKA VÍDANÁ Schválit co nejdříve regionální operační programy bylo cílem všech 7 regionů soudržnosti. Tím, že se nám podařilo sjednotit pozice regionů a jednohlasně je prezentovat během vyjednávání s Evropskou komisí, jsme našeho cíle dosáhli rychleji (dokonce jako první z programů financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj), a navíc v jeden okamžik. Ještě na jaře letošního roku, kdy jsem se začal účastnit vyjednávání s Evropskou komisí jako zástupce českých regionů, jsem slýchal z různých stran, že regiony jsou neznalí a nepřipravení nováčci, kteří předtím neřídili operační programy, a ty proto budou dojednány až jako jedny z posledních. Úspěchu regionů mohla částečně přispět politika Evropské unie upřednostňující regionální
přístup k řešení strukturálních problémů. Ale především se na úspěchu podepsala dobře odvedená práce sedmi vzájemně spolupracujících regionů. Pevně doufám, že silné partnerství, které se nám podařilo mezi Regionálními radami v České republice vytvořit, bude přinášet své ovoce i v nastávající fázi realizace našich ROPek. BYLO MI CTÍ V dubnu roku 2007 se Česká republika rozhodla vytvořit pro vyjednávání s Evropskou komisí nový vyjednávací tým. Jeho úkolem bylo zajistit co nejrychlejší dopracování a schválení hlavního dokumentu České republiky, tzv. Národního strategického referenčního rámce, a následně podpořit vyjednávání jednotlivých operačních programů. Vyjednávací tým byl zřízen ministrem Jiřím Čunkem a přijat vládou. Členové týmu reprezentovali všechny čtyři cíle operačních programů – konkurenceschopnost (Martin Tlapa), sociální soudržnost (Miroslava Kopicová), doprava a životní prostředí (Petr Moos), regionální soudržnost (Milena Vicenová), dále v něm působil náměstek ministra pro místní rozvoj, zmocněnci Regionálních rad (řídících orgánů regionálních operačních programů)
David Sventek a Ivan Matulík a ředitel Národního fondu Jan Gregor. Místa pro zmocněnce Regionálních rad se podařilo zajistit díky intervenci hejtmanů. Byť jsem k práci v týmu vyjednávání s Evropskou komisí přistupoval s velkým respektem a částečně i obavami, nyní když činnost týmu pro vyjednávání končí a ohlížím se zpět, jsem za možnost být při celém procesu vyjednávání a účastnit se společné práce s takovými osobnostmi velmi vděčný. Bylo mi ctí. DAVID SVENTEK, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko
Krok po kroku projektovým cyklem Proces uskutečňování projektu s přispěním evropských peněz bývá zdlouhavý a náročný. Provedeme Vás pomocí jednoduchých schémat přípravou projektových záměrů, žádostí o dotaci, jejím hodnocením nebo samotnou realizací projektu. KROK DRUHÝ: PŘÍPRAVA PROJEKTU
KVALITNÍ PROJEKT POTŘEBUJE ČAS Charita Opava zrealizovala spolu se svými partnery v posledních 5 letech projekty v sociálních službách a projekty na zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce za bezmála čtvrt miliardy Kč, z toho za více než 30 mil. Kč byly projekty financované z evropských fondů. Přípravy těchto projektů probíhaly za tuto dobu různě. Před několika lety to byly tzv. „hurá akce“. Byla zveřejněna výzva a psal se projekt. Tato „pionýrská“ doba je dávno pryč. Nicméně díky takto realizovaným projektům jsme získali cenné zkušenosti, mnohdy však i draze vykoupené. Žadatelům o podporu investičních záměrů bych proto doporučil vycházet ze svých dlouhodobých záměrů a strategických plánů. Často podceňovanou kapitolou je soulad s tzv. strategickými dokumenty. Je potřeba, aby váš záměr zcela jednoznačně přispěl k řešení daného strategického záměru. Jestliže máte záměr, který splňuje tyto předpoklady, vykomunikujte si spolupráci cílové skupiny a promyslete zapojení partnerů. Vždy se vyplatí konzultovat váš záměr s příslušnými institucemi předem. Dalším nezbytným krokem je vzhledem k uvažovaným nákladům vypracování studie proveditelnosti. Měla by vám dát jasnou odpověď na to, zda záměr realizovat či nikoli. Snažte se vnímat tento nástroj jako nezbytný podklad k vašemu rozhodnutí projekt nejen podat, ale i bezproblémově zrealizovat a provozovat. Studie proveditelnosti má předepsaný obsah a na její vypracování si můžete najmout některou z konzultačních firem či si ji vypracovat sami.
Projektový záměr
Podpis smlouvy o poskytnutí dotace
Zahájení realizace projektu
Nesmírně důležité je správné zadání studie tak, aby odpověděla na to, co je pro vás důležité. Studie proveditelnosti vám nastíní časový harmonogram, popíše potřebu lidských zdrojů, sestaví finanční analýzu, propočítá udržitelnost projektu, vyčíslí náklady, provede marketingovou analýzu, vyjmenuje reálná rizika a mnoho dalších charakteristik vašeho záměru. Je to skutečně komplexní materiál, který použijete nejen pro své rozhodnutí, ale také jako nezbytnou JAN HANUŠ přílohu žádosti, ředitel Charity Opava a samozřejmě také i jako podklad pro projektanta, který může zpracovat prvotní stavební studii. Zde je namístě upozornit na skutečnost, že projektant může na základě tohoto podkladu dojít k jiné, zpravidla vyšší částce potřebné pro realizaci. Je proto vhodné zapojit projektanta už ve fázi tvorby studie proveditelnosti. Celý proces se tak ale může časově protáhnout. Čas je v tomto případě neúprosný a není reálné zpracovat celou žádost včetně příloh během dvou měsíců, a to nemluvím o uzemním rozhodnutí či přímo stavebním povolení. Chystejte si proto vaše záměry v předstihu, mějte je tzv. nachystané v šuplíku a v případě vyhlášení výzvy projekt jen oprášíte, případně upravíte či zaktualizujete. Na závěr mám pro všechny jedno doporučení. Konzultujte, konzultujte a konzultujte.
Příprava projektu
Rozhodnutí o dotaci
Monitorování realizace projektu
Publicita projektu
Vyhlášení výzvy k předkládání žádosti o dotaci
Hodnocení projektu
Žádost o platbu
Zajištění udržitelnosti projektu
KALENDÁŘ AKCÍ 13. 1. Manažerské dovednosti – Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné a Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje pořádají závěrečný tutoriál 3. běhu e-learningového kurzu Prohloubení manažerských dovedností řídících pracovníků MSP. Cílem kurzu je doplnění znalostí o moderních metodách řízení, aktualitách v oblasti daní a účetnictví, možnostech zapojení do moderních forem kooperace podniků, zejména klastrů. Akce se uskuteční na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné. 16. 1. Konzultační den s ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade – Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje pořádá ve svém sídle konzultační den zaměřený na možnosti konzultací pro firmy, které mají zájem o vstup na polský trh. Akce se koná ve spolupráci s REM CzechTrade ve Varšavě. 15. – 18. 1. INFOTHERMA Agentura Inforpres pořádá výstavu zaměřenou na vytápění, úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů v malých a středních objektech v České republice a na Slovensku. Výstava se koná na výstavišti Černá louka v Ostravě. 23. 1. Strukturální fondy 2007–2013 Společnost PERSONA GRATA V.O.S. PRAHA pořádá konferenci a seminář pro podnikatele, obce, školy, NNO a další organizace, na které budou prezentovány možnosti čerpání prostředků z jednotlivých operačních programů. Akce se uskuteční v Praze v sídle organizace K-CENTRUM na Senovážné ulici č. 23. 1. 1. Euro Info centrum se stěhuje Euro Info Centrum Ostrava bude od 1. ledna přesunuto do prostor Krajské hodpodářské komory Moravskoslezského kraje, která bude novou hostitelskou organizací (dosud jí byla Agentura pro regionální rozvoj, a.s.). EIC Ostrava uspělo v novém programu EU, a proto bude i v období 2008–13 nadále poskytovat své služby podnikatelům nejen z Moravskoslezského kraje.
APROPÓ leden 2008
3
APROPÓ TÉMA
Představujeme Regionální operační program Moravskoslezsko Schválení Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko předcházela jeho více než roční příprava, do níž se zapojili partneři v regionu, a několikaměsíční vyjednávání se zástupci Evropské komise. Toto vyjednávání bylo na začátku prosince úspěšně zakončeno schválením a podepsáním programu. Jeho finální podoba reflektuje specifika regionu Moravskoslezsko a vytyčuje zásadní témata.
PENÍZE URČENÉ VÝHRADNĚ PRO REGION Cílem Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (ROP) je přispět k celkovému rozvoji regionu soudržnosti Moravskoslezsko, územně totožného s Moravskoslezským krajem. ROP Moravskoslezsko je zaměřen na zlepšení dopravní dostupnosti a napojení regionu včetně modernizace dopravních prostředků veřejné dopravy, na podporu rozvoje infrastruktury veřejných služeb a infrastruktury cestovního ruchu, regeneraci brownfields pro budoucí neprůmyslové a nezemědělské využití a zlepšování podmínek k životu ve městech a na venkově především prostřednictvím investic do občanské vybavenosti a rozvoje městského a venkovského prostředí. Pro období let 2007–2013 má ROP MS ze strukturálních fondů Evropské unie vyčleněno 716,09 mil. Eur (přes 20 mld. Kč), což činí přibližně 2,68 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc
financování programu navýšeno o dalších 126,37 mil. korun. Tyto finanční prostředky jsou určeny výhradně regionu Moravskoslezsko, místní subjekty se mimoto mohou ucházet také o peníze z jiných unijních programů. Celkový přísun financí do regionu tedy bude ještě větší. Projekty do ROP Moravskoslezsko může předkládat široké spektrum žadatelů, jejich příslušnost k dané oblasti podpory je určena v programovém dokumentu, konkrétněji pak v prováděcím dokumentu. Jedná se např. o kraj, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané krajem či obcemi, dopravce zajišťující veřejnou dopravu, státní podniky, zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, podnikatele, profesní organizace a další. Řídícím orgánem ROP Moravskoslezsko je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Regionální rada má tři statutární orgány – předseda Regionální rady Evžen Tošenov-
ský ji zastupuje navenek a svolává a řídí zasednání Výboru Regionální rady. Výbor jedná a rozhoduje o věcech spojených s Regionálním operačním programem. Partnerem pro žadatele o dotace z ROP Moravskoslezsko je Úřad Regionální rady, jehož zaměstnanci mj. poskytují kompletní informační servis o možnostech čerpání dotací z ROP Moravskoslezsko. ČTYŘI PRIORITNÍ OSY VYTYČUJÍ MNOHO PODPOROVANÝCH AKTIVIT Regionální operační program Moravskoslezsko je tematicky rozčleněn do čtyř základních oblastí, tzv. prioritních os – Regionální infrastruktura a dostupnost, Podpora prosperity regionu, Rozvoj měst a Rozvoj venkova. Každá prioritní osa pak obsahuje konkrétní oblasti podpory, respektive dílčí oblasti podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny a kdo může být příjemcem dotace.
S C H É MA R O P M O RAV S KO S L E Z S KO REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II MORAVSKOSLEZSKO 2007–2013
4
Prioritní osy
1. Regionální infrastruktura a dostupnost
2. Podpora prosperity regionu
3. Rozvoj měst
4. Rozvoj venkova
Oblasti podpory
1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury
2.1 Infrastruktura veřejných služeb
3.1 Rozvojové póly regionu
4.1 Rozvoj venkova
1.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava
2.2 Rozvoj cestovního ruchu
3.2 Subregionální centra
1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti
2.3 Podpora využívání brownfields
1.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení
2.4 Marketing regionu
APROPÓ leden 2008
REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURA A DOSTUPNOST První prioritní osa je rozdělena na čtyři oblasti podpory, jejichž cílem je podpořit rozvoj dopravní infrastruktury, a zajistit tak zlepšení dopravní dostupnosti celého území Moravskoslezského kraje. Podpora je směřována do modernizace silnic II. a II. třídy, zvýšení bezpečnosti silničního provozu nebo do rozvoje mezinárodního letiště v Ostravě. Další prioritou je modernizace infrastruktury integrovaného záchranného systému v kraji, jejímž výsledkem by mělo být i nové krajské centrum tísňového volání, unikátní systém nejen v České republice. PODPORA PROSPERITY REGIONU Čtyři oblasti podpory druhé prioritní osy napomohou zvýšit prosperitu ekonomiky a kvalitu života či snížit míru nezaměstnanosti v regionu. Finance z ROP Moravskoslezsko jsou připraveny pro rozvoj infrastruktury veřejných služeb, tedy zdravotnictví, vzdělávání, sociálních a informačních služeb. Dalším cílem je podpořit rozvoj cestovního ruchu v regionu, vhodnými marketingovými aktivitami vylepšit image kraje nebo regenerovat opuštěná, zchátralá a nevyužívaná území, tzv. brownfields. ROZVOJ MĚST Třetí prioritní osa je zaměřena na rozvoj měst s počtem obyvatel vyšším než 5 tisíc. Z oblasti podpory 3.1 mohou čerpat velká města s více než 50 tisíci obyvateli, tedy 5 statutárních měst, a to prostřednictvím tzv. integrovaných plánů rozvoje, které by měly souhrnně postihovat konkrétní problémy těchto měst. Oblast podpory 3.2 je určena městům s počtem obyvatel od 5 do 50 tisíc. ROZVOJ VENKOVA Samostatná prioritní osa je určena také pro rozvoj venkova, předkladateli projektů mohou být obce čítající 500 až 5000 obyvatel. Široká škála podporovaných aktivit směřuje ke zlepšení prostředí venkovských obcí, k zachování a rozvíjení identity venkovských oblastí, regenaraci veřejných prostranství. Peníze půjdou také do infrastruktury veřejných služeb na venkově či do vybavení pro kulturní a volnočasové aktivity. (lba, mso)
Původní rozsah priorit byl širší Z jakých podkladů se při stanovování priorit ROP vycházelo, a proč tedy nakonec vyhrály stávající priority? Přípravu ROP Moravskoslezsko měla dle zadání Moravskoslezského kraje na starost skupina regionálních konzultantských firem vedená Agenturou pro regionální rozvoj. Základními podkladovými dokumenty byl „Program rozvoje kraje“, zpracovaný ve stejném období, kdy se začalo uvažovat o zpracování ROP Moravskoslezsko, a programový dokument „Cesta vpřed“, schválený radou kraje. Původně zamýšlený rozsah priorit ROP byl přitom širší. Některá pro kraj důležitá témata, jako např. podpora podnikání, inovací či ochrana životního prostředí, však musela být z důvodu pokrytí této problematiky národními operační programy z ROP Moravskoslezsko vypuštěna. Jak byla do tvorby ROP zapojena veřejnost v Moravskoslezském kraji? Podoba ROP byla s odbornou veřejností konzultována prostřednictvím kulatých stolů, byly pořádány semináře pro širší veřejnost – obojí s možností podobu ROP připomínkovat. Které priority ROP odráží specifika Moravskoslezského kraje ve srovnání s jinými ROPy? V zahraničních programech územního rozvoje (např. v Irsku) bývají předem specifikovány konkrétní rozvojové akce, což umožňuje koncentraci prostředků, lepší koordinaci projektů, a tím také lepší dosažení žádaných výsledků. Rovněž v ROP Moravskoslezsko jsou přímo vyjmenovány některé projekty významné pro rozvoj regionu. Jedná se např. o pilotní projekt krajského bezpečnostního centra, Letiště L. Janáčka či výstavbu Moravskoslezské vědecké knihovny. Specifikem oproti ostatním ROPům je samostatná oblast podpory řešící pro náš region důležitou regeneraci areálů brownfields. Také vyčlenění infrastruktury veřejných služeb z urbánní oblasti je poměrně ojedinělé, umožňuje však tuto problematiku řešit vedle integrovaných plánů rozvoje měst také pomocí individuálních projektů. Odlišnost lze vysledovat také v případě cyklostezek, jež jsou v ROP Moravskoslezsko chápány nejen jako aktivita cestovního ruchu, ale zejména jako ekologická forma dopravy, a jsou tedy zařazeny do dopravní osy. Co bylo při prosazování ROP nejsložitější? Dle mého názoru bylo nejsložitější prosadit existenci regionálních programů jako takových. Silný tlak na ponechání podpory z EU výhradně na národní úrovni byl patrný především ze strany centrálních orgánů. Důstojný podíl regionů na dotacích ze strukturálních fondů se podařilo prosadit zejména díky úsilí Asociace krajů ČR. LENKA BARTOŠOVÁ
APROPÓ leden 2008
5
HARMONOGRAM VÝZEV
Investice do škol v malých městech Začátek nového roku přivítal Regionální operační program Moravskoslezsko výzvami k předkládání žádostí o dotaci na projekty rozvoje venkovských obcí (s počtem obyvatel od 500 do 5000) a propagace regionu Moravskoslezsko.
komunitní role škol a možností dětí trávit svůj volný čas při školách aktivně. Druhou podporovanou oblastí v rámci této výzvy je pak rozvoj volnočasových zařízení pro spolkovou, sportovní, zájmovou a kulturní
1. 2. – 17. 3. 2008 Oblast podpory 1.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení, Integrované bezpečnostní centrum. Pouze projekty Moravskoslezského kraje. Výzva číslo 1.
Hned po ukončení novoročních oslav, tj. 2. ledna 2008, byla vyhlášena výzva na část aktivit prioritní osy 4 s názvem Rozvoj venkova. Tato první výzva je zaměřena jednak na podporu vzdělávací infrastruktury a dále na infrastrukturu pro trávení volného času obyvatel. V oblasti venkovského vzdělávání bude podpora poskytnuta na výstavbu a rekonstrukci škol a školských zařízení, modernizaci jejich vybavení odpovídajícího současnému vývoji a moderním výukovým metodám, a v neposlední řadě také na rozvoj
činnost obyvatel venkova (např. zařízení pro kroužky, kluby – sportoviště, koupaliště apod.). Žadatelem zde mohou být například obce a svazky obcí a jimi zřízené či založené organizace, nestátní neziskové organizace atd. Další lednová výzva pak bude vyhlášena na příjem projektů v oblasti podpory 2.4 – Marketing regionu, v rámci níž mohou být předloženy projekty Moravskoslezského kraje zaměřené na zlepšení image a propagace celého regionu směrem k tuzemsku i zahraničí. (lba)
1. 2. – 17. 3. 2008 Oblast podpory 2.1 zaměřená na Infrastrukturu veřejných služeb – dílčí oblast podpory 2.1.2 Sociální služby – Transformace pobytových zařízení. Výzva číslo 1.
Moravskoslezský kraj propaguje atraktivity cestovního ruchu
Zde pro Vás budeme uveřejňovat výzvy k předkládání projektů do jednotlivých operačních programů. ROP Moravskoslezsko Výbor Regionální rady Moravskoslezsko schválil plán výzev na rok 2008. Plán bude pravidelně aktualizován každých 6 měsíců. Bližší informace o plánovaných výzvách najdete na www.dobra-rada.cz. 2. 1. – 29. 2. 2008 Oblast podpory 2.1 Marketing regionu. Výzva číslo 1. 2. 1. – 31. 3. 2008 Oblast podpory 4.1 Infrastruktura pro školství a volnočasová zařízení v obcích do 5.000 obyvatel. Výzva číslo 1. 1. 2. – 17. 3. 2008 Oblast podpory 4.1 Infrastruktura pro školství a volnočasová zařízení v obcích do 5.000 obyvatel. Výzva číslo 2.
1. 2. - 31. 3. 2008 Oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu – dílčí oblast podpory 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury – Infrastruktura na podporu cestovního ruchu a vybavenost v oblasti sportu, rekreace a lázeňství. Nezahrnuje regeneraci památek. Výzva číslo 1. 1. 2. – 30. 6. 2008 Oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu – Výzva na zpracování Integrovaných plánů rozvoje měst. Zpracování IPRM u měst nad 50 tis. obyvatel. Výzva číslo 1. 3. 3. – 30. 5. 2008 Oblast podpory 3.2 Subregionální centra – Školství a volnočasové aktivity. Výzva číslo 1.
6
APROPÓ leden 2008
Cílem projektu, který realizuje Moravskoslezský kraj, je vytvořit jeho jednotnou image, která odliší kraj od ostatních regionů, a která se stane vodítkem pro přípravu jiných výstupů v oblasti cestovního ruchu pro samotný kraj a další významné subjekty v Moravskoslezském kraji, působící v oblasti cestovního ruchu. V neposlední řadě se jedná o akci, která přispěla k podpoře rozvoje cestovního ruchu v regionu. Předmětem projektu bylo vytvoření Corporate Design Manuálu a následná výroba prezentačních materiálů, předmětů a spotů s použitím jednotného výstupu Corporate Design Manuálu. Celkové náklady na realizaci projektu byly stanoveny na 5 900 752 Kč, úsporou při vyhlašování veřejných zakázek bylo na všechny plánované aktivity vyčerpáno 5 427 422 Kč. Projekt významně přispěl k jednotné identifikaci kraje jako celku a k jednotné vizuální prezentaci značky kraje. Pro turisty a obyvatele se stalo vyhledávání a třídění informací a identifikace Moravskoslezského kraje více zřetelná, přímá a rychlejší. Využívání grafického manuálu a značky Moravskoslezského kraje umožní podnikatelům zkvalitnění prezentace a propagace svých služeb v cestovním ruchu. (mku)
FAQ ANEB VAŠE ČASTO KLADENÉ OTÁZKY…
Kam za zaručenými informacemi a poradenstvím – využijte síť INFONET INFONET JE SÍŤ REGIONÁLNÍCH PARTNERŮ, KTEŘÍ ZPROSTŘEDKOVÁVAJÍ INFORMACE O MOŽNOSTECH VYUŽITÍ EVROPSKÝCH FONDŮ. CÍLEM INFONETU JE POSILOVAT ABSORPČNÍ KAPACITU MORAVSKOSLEZSKÉHO REGIONU, A PŘISPĚT TAK K JEHO ROZVOJI. Organizace spolu vzájemně sdílí a aktualizují informace, které předávají veřejnosti. Sdílení informací představuje záruku kvalitního informačního servisu. Organizace Infonetu, jejichž řady se budou nadále rozšiřovat, jsou rozmístěny po regionu tak, aby byly co nejblíže žadatelům o radu.
EVROPSKÁ UNIE PODPORUJE PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI ŠKOL Přeshraniční spolupráci podporuje Evropská unie prostřednictvím speciálních programů. Součástí těchto programů bývají fondy určené k financování menších projektů. A právě tyto fondy jsou vhodné pro financování přeshraničních aktivit škol. V tzv. Fondu mikroprojektů Euroregionu Silesia v rámci programu INTERREG IIIA ČR-Polsko, který na české straně poskytoval dotace žadatelům ze tří okresů našeho kraje (Ostrava, Opava a Nový Jičín), bylo českými žadateli předloženo celkem 74 projektů, z toho 20 projektů škol. Jednalo se především o projekty základních a středních škol. Univerzity z území našeho kraje ve spolupráci se svými polskými partnery pak připravily několik větších projektů mimo rámec Fondu mikroprojektů (projekty s dotací vyšší než 20 000 EUR). Jednalo se především o společné projekty VŠB-Technické univerzity Ostrava s Opolskou polytechnikou a projekty Opolské univerzity, jejímiž partnery byla Slezská univerzita v Opavě. Česko-polská přeshraniční spolupráce škol bude podporována i v novém Operačním programu přeshraniční spolupráce pro období 2007–2013, a to prostřednictvím hned několika oblastí podpory – menší projekty s dotací do 30 000 EUR prostřednictvím „Fondu mikroprojektů“ (oblast 3.3), větší projekty pak např. prostřednictvím oblasti nazvané „Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání“ (oblast 2.3). Bližší informace naleznete na www.cz-pl.eu a na www.euroregion-silesia.cz. JANA NOWOTNÁ-GALUSZKOVA, Euroregion Silesia
Budou zvýhodněny projekty, které vytvoří nové pracovní místo? Ano, ale pouze v oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu (2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu, 2.2.2 Rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení, 2.2.3 Zvýšení kvality turistických informačních center a 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu). Při hodnocení projektů předkládaných v rámci daných oblastí se tedy bude sledovat, jak projekt tento indikátor naplňuje. Jsou dány minimální nebo maximální hranice způsobilých výdajů? Minimální hranice je stanovena u všech oblastí podpory individuálně. Pohybuje se v rozmezí 0,5 – 2 milionů korun. Maximální hranice nejsou stanoveny, vždy je třeba zvážit velikost projektu vůči celkové alokaci výzvy. Výjimkou je prioritní osa 4, kde jsou stanoveny maximální hranice výše dotace, a to na 50 miliónů korun. Jsou náklady na zpracování projektové dokumentace uznatelné? Nebude-li stanoveno Výzvou jinak, pak výdaje na zpracování projektové dokumentace, které byly vynaloženy po 1.1.2007, jsou u projektů, které nezakládají veřejnou podporu, považovány za způsobilý výdaj. Jsou nějak zvýhodněny partnerské projekty? Ne. Náklady partnera navíc nelze v rámci rozpočtu financovat. Můj projekt neodpovídá podmínkám financování z ROP ani jiného operačního programu financovaného ze strukturálních fondů. Existují jiné zahraniční zdroje? Žadatele, resp. projekty, u kterých víme, že nesplňují podmínky pro předložení projektu do žádného operačního programu v rámci strukturálních fondů EU, odkazujeme na Finanční mechanismy EHP/Norska (www.eeagrants. cz). Samozřejmě daný projekt musí být zaměřen dle prioritních oblastí Finančního mechanismu EHP/Norska. Existují také další zdroje financování, například komunitární programy EU.
APROPÓ leden 2008
7
Regionální rada Moravskoslezsko je tvořena předsedou, Výborem a Úřadem Regionální rady. Výbor Regionální rady má 15 členů, které pravidelně představujeme v této rubrice. Členy Výboru jsou také Jaroslava Wenigerová a Pavol Lukša.
CHCETE ČERPAT PENÍZE Z EVROPSKÝCH FONDŮ? PŘIPRAVUJETE PROJEKT, KTERÝ JE MOŽNÉ PODPOŘIT Z ROP MORAVSKOSLEZSKO? PŘIJĎTE… Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Hrabákova 1, Ostrava ZAVOLEJTE… tel.: 552 303 546 NAPIŠTE… e-mail:
[email protected] PODÍVEJTE SE… www.rr-moravskoslezsko.cz
ská
iční
Hra
M at
ova
Ï H av
iční
ída
M at
bák
á tř
• nová eliminační kritéria zajišťují podporu pouze kvalitních projektových záměrů www.dobra-rada.cz
REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO
Hrabákova 1, 702 00 Ostrava tel.: 552 303 501 fax: 552 303 503 IČO: 75082616 Redakce: ÚŘAD REGIONÁLNÍ RADY
Hrabákova 1, 702 00 Ostrava
[email protected] tel.: 552 303 549 Kontaktní osoby: • MONIKA VOKŘÍNKOVÁ
tel.: 552 303 549
Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko EFEKTIVNÍ, ZÁKAZNICKY A PARTNERSKY ORIENTOVANÁ ORGANIZACE CTÍCÍ HODNOTY FAIR PLAY
• MICHAL SOBEK
tel.: 552 303 547 ISSN tištěné: 1802-7814 ISSN on-line: 1802-7822 Evidenční číslo MK ČR E 17835
8
APROPÓ leden 2008
ř.
specifická kritéria jednotlivých oblastí podpory
náb
Vydavatel:
MORAVSKOSLEZSKO
• pro přesnější vymezení podporovaných aktivit zavádíme
o vo
Dvořákova
líčk
celého procesu čerpání financí z ROP Moravskoslezsko
rat r
erala
• vlastními systémovými opatřeními garantujeme průhlednost
ko b
olsk
…důraz na transparentnost a kvalitu
Če s
D r. Šm
PAVOL LUKŠA: „Prostředky z ROP pomohou významným způsobem při rekonstrukcích a modernizacích sítě krajských silnic II. a III. třídy a přispějí k dalšímu rozvoji infrastruktury Letiště Leoše Janáčka Ostrava včetně jeho napojení na železniční síť.“
Sok
JAROSLAVA WENIGEROVÁ: „Věřím, že bezezbytku využijeme příležitost, která se nám naskýtá v podobě dotací z Evropské unie. Tato příležitost umožní další významný rozvoj vzdělanosti v našem kraji.“
