POSOUZENÍ PODPORY REGENERACE BROWNFIELDS Z ROP MORAVSKOSLEZSKO

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady

POSOUZENÍ

PODPORY

REGENERACE

BROWNFIELDS Z ROP MORAVSKOSLEZSKO

Název zakázky:

„Posouzení podpory regenerace brownfields z

Číslo objednávky:

ROP Moravskoslezsko“

O/0277/2015/OPM

Objednatel:

Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

Zhotovitel:

IURS urban s.r.o.

Zpracovatelé:

Doc. Ing. BarbaraVojvodíková, Ph.D. Ing. Vít Ruprich, MBA, Ph.D. Ing. Božena Schejbalová, CSc.

Schválil:

Doc. Ing. BarbaraVojvodíková, Ph.D. jednatel společnosti

Datum:

10. 12. 2015

Podpis:

Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko 2007-2013 Evaluace „Posouzení podpory regenerace brownfields z ROP Moravskoslezsko“

Obsah Úvod....................................................................................................................................................... 4 1.

Definice brownfieldů použitá v ROP Moravskoslezsko ............................................................ 5

2.

Popis výchozího stavu ROP Moravskoslezsko........................................................................... 6 2.1 Změny ve vlastnictví .................................................................................................................. 7

3.

Prioritní osy ROP Moravskoslezsko zabývající se otázkou regenerace brownfieldů .............. 9 3.1 Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu ............................................................................... 9 3.1.1 Oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields......................................................... 9 3.1.2 JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) revolvingový fond v regionálním rozvoji.................................................................................. 12 3.1.3. Shrnutí oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields ........................................ 14

4.

Prioritní osa 3 Rozvoj měst ........................................................................................................ 15 4.1 Popis jednotlivých IPRM ve vztahu k regeneraci brownfieldů ............................................. 17 4.2 Shrnutí podpory z prioritní osy 3 ROP Moravskoslezsko ve vztahu k regeneraci brownfieldů ..................................................................................................................................... 21

5.

Prioritní osa 4 Rozvoj venkova.................................................................................................. 22 5.1 Shrnutí prioritní osy 4............................................................................................................... 24

6.

Možnosti hodnocení splnění výsledků ...................................................................................... 24

7.

Projekty, výzvy a hodnocení realizace oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields27 7.1 Jessica........................................................................................................................................ 28

2


7.2 Další výzvy k předkládání projektů......................................................................................... 30 7.3 Celkové hodnocení úspěšnosti realizace projektů podporovaných z oblasti podpory 2.3 Podpora využití brownfields .......................................................................................................... 33 8.

Projekty a hodnocení realizace z dalších prioritních os ........................................................... 36 8.1. Prioritní osa 3 Rozvoj měst – realizované projekty............................................................... 36 8.2. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova – realizované projekty vykazující znaky regenerace brownfields...................................................................................................................................... 38

9.

Závěr............................................................................................................................................ 40

Seznam literatury ................................................................................................................................ 42 Seznam zkratek ................................................................................................................................... 42 Seznam obrázků a tabulek .................................................................................................................. 43

3


Úvod Podpora regenerace brownfieldů je dnes již nedílnou součástí strategií, které směřují k udržitelnému rozvoji. Vznik brownfieldů je většinou spojován, jak uvádí například Ferber et al. (2006), se strukturálními změnami, jako je pokles výroby v tradičním výrobním průmyslu, těžby v těžebním průmyslu apod. Moravskoslezský region se dlouhodobě potýkal se strukturálními změnami, a proto byla podpora brownfieldů velmi vítaná a je v podstatě nezbytná pro jejich řešení. Brownfieldy také nelze chápat pouze jako problém vlastních ploch, ale je třeba především vnímat, jak uvádí (Petriková, 2011) nebo (Votoček, 2011), celou řadu jevů výrazně přesahujících hranice plochy, například ztráta sociální soudržnosti, nebo dochází ke snižování hodnoty okolních nemovitostí, což může vést k degradaci okolí a řada dalších. Další přímou souvislostí s regenerací brownfieldů je ochrana greenfieldů. Půda představuje jeden z obtížně regenerovatelných zdrojů. Její ochrana by měla být prioritou, především v souvislosti s velkým rozmachem zástavby. Na úvod tohoto posouzení je nezbytné zdůraznit aspekt, který právě při regeneraci brownfieldů představuje často výraznou bariéru, nebo minimálně obtíž při úspěšné regeneraci, a tou je multidisciplinarita. Proces regenerace brownfields je procesem multidisciplinárním. Na tom se shodují v podstatě všichni autoři. Za všechny lze jmenovat například Bergatt Jackson, J. et al. (2004), Kuda, F., Smolová, I. (2007), Votoček, J. (2011), Petríková, D. (2011). Tato multidisciplinarita jde nad rámec běžných projektů, protože do regenerace vstupuje řada specifických faktorů. Je tedy třeba věnovat pozornost věcem, které nemusí být na první pohled vidět a jsou skryty v prostorech pod zemí – což jsou jednak projevy kontaminace, ale také staré a mnohdy nečekané stavební konstrukce včetně nepoužívaných a zapomenutých inženýrských sítí a další neočekávaná, většinou nepříjemná překvapení. Z na povrchu viditelné části je třeba věnovat pozornost stavbám, a to buď jejich demolici, nebo jejich využití, úpravě, vložení nových funkcí a podobně.

4


To vše je třeba zasadit do kontextu rozvojového potenciálu a směru, kterým by se měla oblast vydat, včetně zkoumání udržitelnosti. Nedílnou součástí tohoto je i ukotvení v územních plánech. A samozřejmě vše je také třeba řešit v kontextu financí, jejich zdrojů a možností čerpání. Na toto je především zaměřena tato analýza, která se zabývá ROP Moravskoslezsko. Tato krátká stať ukazuje, jak je problematika náročná a rozsáhlá a její řešení vyžaduje velkou zkušenost. Při provádění vlastního hodnocení pak nelze vyjít ze situace roku 2015, kdy je otázka brownfieldů již dlouhodobě řešena a jsou známy a praxí vyhodnoceny některé postupy. V době, kdy se připravoval ROP Moravskoslezsko, tj. v roce 2005 – 2006, nebyla ještě stále tato problematika vnímaná jako potenciál pro budoucnost. Neexistoval (teprve se tvořil) nadregionální dokument typu „Národní strategie regenerace brownfieldů“, kterou zpracoval Czechinvest a vláda ji vzala na vědomí v roce 2008. Czechinvest realizuje z této strategie pouze národní databázi brownfieldů, která není dosud kompatibilní se všemi krajskými databázemi. Samostatnou problematikou byla otázka definice brownfieldů. Definice – nebo spíše její absence – rovněž znepříjemňuje přípravu projektů regenerace brownfieldu. Definice, která byla použita v ROP Moravskoslezsko (a je uvedena v následující kapitole) je jen jednou z mnoha používaných.

1. Definice brownfieldů použitá v ROP Moravskoslezsko „Brownfields (pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy.“

Definice termínu brownfield je jedním z problematických bodů spojených s procesem regenerace těchto lokalit. Ani dnes (v roce 2015) není tato definice ukotvena v České republice v žádném zákoně. Každá instituce si definici upravuje na základě svých potřeb a požadavků. Podklady pro Regionální operační program Moravskoslezsko vychází z vyhledávací studie pro přípravu Národní strategie regenerace brownfields. V této vyhledávací studii se používala definice:

5


„Nemovitost (pozemek, objekt, areál), která není efektivně využívána, je zanedbána a případně i kontaminována. Nelze ji efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace. Brownfield vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity.“

2. Popis výchozího stavu ROP Moravskoslezsko Pro popis stavu brownfields v Moravskoslezském kraji, který byl použit jako výchozí při zpracování ROP Moravskoslezsko byly použity informace z Vyhledávací studie, zpracované v rámci přípravy Národní strategie regenerace brownfields společností Czechinvest v letech 2004-2005. Citace z ROP Moravskoslezsko V rámci projektu přípravy vládního dokumentu Národní strategie regenerace brownfields je realizována vyhledávací studie brownfields. Vyhledávací studie je prováděna ve všech krajích České republiky podle společné metodiky a kritérií, aby jednotlivé výstupy mohly být v dokumentu porovnány a zhodnoceny. V prvním kroku vyhledávací studie bylo v kraji vyhledáno cca 232 lokalit brownfields s celkovou rozlohou 2007 hektarů (1/5 všech identifikovaných brownfields v ČR). Z tohoto počtu lokalit mělo 49,6 % bývalé průmyslové využití, 56,6 % má ekologickou zátěž a 72,8 % je v soukromém vlastnictví. Z hlediska počtu lokalit 70 %, z hlediska rozlohy téměř 85 % brownfields leží v katastru měst nad 10 000 obyvatel. Více než polovina rozlohy brownfields je tvořena 21 areály většími než 20 ha, které převážně leží ve velkých městech nad 50 000 obyvatel. Kolem 70 % těchto brownfields vzniklo zemědělskou nebo průmyslovou činností, avšak z hlediska budoucího využití je pro čistě průmyslové, nebo zemědělské vhodných cca 20 % těchto pozemků. Pro téměř polovinu brownfields bylo identifikováno jako nejvhodnější smíšené využití (průmysl, služby, bydlení apod.). Z hlediska cílů ROP klíčová je regenerace brownfields na městské funkce, občanskou vybavenost, bydlení, nebo veřejnou zeleň, která byla identifikována jako vhodná pro 33% brownfields.

6




Z citace z ROP vyplývá, že celkem 27,2 % z 232 lokalit má veřejné nebo smíšené vlastnictví, což reprezentuje 63 lokalit.



Vyhledávací studie byla zaměřena na pozemky následně komerčně využitelné a jak vyplývá i z tabulky, jednalo se v Moravskoslezském kraji o pozemky nad 2 ha.



Primárně byla vyhledávací studie zaměřena na pozemky nad 1 ha. Moravskoslezký kraj rozhodl o zacílení na pozemky větší.



Vyhledávací studie byla zpracovávána na základě spolupráce s obcemi, které připravovaly podklady. Nejednalo se ve většině případů o terénní průzkum prováděný vyškoleným odborníkem a vše bylo komplikováno určitou stigmatizací pojmu brownfield, tak jak byl více méně negativně před deseti lety vnímán.

Z těchto bodů vyplývá, že jediná - v roce 2005 dostupná - komplexnější vstupní data o počtu a rozsahu brownfieldů trpěla určitou mírou nepřesnosti. Rozhodně nepostihovala všechny brownfieldy. Také byla prioritně zaměřena spíše na plochy zajímavé pro regeneraci z Operačního programu Podnikání a inovace v dikci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, než se zaměřením na ROP Moravskoslezsko. Především byl problém v jistém opomenutí ploch menších, které se pak ukázaly jako významné z hlediska podílu na regeneraci.

2.1 Změny ve vlastnictví Moravskoslezský region je území, kde se postupně měnily i majetkové vztahy. Jedna skupina brownfieldů, a to konkrétně zámecké brownfieldy, což je z hlediska zájmu a zacílení ROP skupina zvlášť vhodná pro regeneraci a její podporu, se postupně objevovala v majetku obcí (v průběhu programového období ROP Moravskoslezsko). Důvod, proč nebyly masivněji čerpány dotace, je pravděpodobně v tom, že obce potřebovaly mnohem delší čas pro zahájení činnosti, než je tomu například u soukromých podnikatelů. Také příprava a personální kapacity pro podávání žádostí nejsou většinou dostatečné a u takto většinou dost složitých objektů bylo i jen rozhodnutí o jejich budoucím funkčním využití dlouhý proces. Další nejasnost byla ve

7


vlastním identifikování zámeckého objektu jako brownfieldu – obce se v podstatě tomuto pojmenování bránily. Výsledkem pak bylo, že obce často ani neměly možnost žádost o dotaci podat nebo ji nestihly podat žádosti v době realizace ROP Moravskoslezsko. Časovou potřebnost názorně ilustrují časové řady u zámku v Paskově a v Jindřichově Obr. 1. Časová osa stručné historie zámku v Paskově

Zdroj Vojkovská D.(2015)

Obr. 2. Časová osa stručné historie zámku v Jindřichově

Zdroj Vojkovská D. (2015)

8


3. Prioritní

osy

ROP

Moravskoslezsko

zabývající

se

otázkou regenerace brownfieldů  Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu o oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields  Prioritní osa 3 Rozvoj měst o oblast podpory 3.1 Rozvojové póly regionu o oblast podpory 3.2 Subregionální centra  Prioritní osa 4 Rozvoj venkova

3.1 Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu Cílem této prioritní osy bylo zvýšit prosperitu ekonomiky a kvalitu života v regionu a snížit míru nezaměstnanosti. Strategie dosažení tohoto cíle zahrnovala kromě jiných i odstraňování brownfields, které není vhodné využívat dále pro průmysl v lokalitách, vymezených například integrovanými plány rozvoje měst, a dále přípravu, případně i realizaci nového využití těchto území.

3.1.1 Oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields Podpora byla zaměřena na regeneraci brownfields pro nezemědělské a nepodnikatelské účely, resp. na využití brownfields, jejichž plocha využitá pro zpracovatelský průmysl bude nižší než 50 % celkové rozlohy. Podporována byla regenerace brownfields především ve městech, ale možnost byla i pro lokality mimo území měst. Podporována byla pouze regenerace brownfields ve vlastnictví veřejných subjektů nebo subjektů založených na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, ve kterých však veřejný sektor má

9


rozhodující vliv (veřejný developer). (Tato podmínka neplatí pro aplikaci nástroje JESSICA (viz kap. 3.1.2). U projektů nezakládajících veřejnou podporu, které předpokládají prodej nebo pronájem regenerovaných pozemků, tj. které jsou připravovány jako částečně finančně návratné, je předpokládáno financování formou finanční mezery. Podporovány měly být regenerace, které nesměřují bezprostředně k dalšímu investičnímu využití území, např. pro dočasnou výsadbu zeleně, dokud se pro ně nenajde jiné ekonomicky vhodné využití, anebo pro rozšíření služeb občanské vybavenosti. Podpora regenerace brownfields byla určena na transformaci území na „bývalý brownfield“, tj. na přeměnu brownfieldu na území vhodné pro umístění nových investic (veřejných i soukromých) nebo veřejné zeleně, pokud regenerované území není vhodné pro nové investice. Realizace nových investic na regenerovaném území nebyla v této prioritní ose podporována s výjimkou rekonstrukce existujících objektů. Speciální část financí byla směřována do finančního nástroje JESSICA. V případě financování regenerace brownfields prostřednictvím fondu rozvoje měst nástrojem finančního inženýrství JESSICA je možno financovat: o

regeneraci brownfields ve vlastnictví soukromých subjektů,

o

regeneraci brownfields pro podnikatelské účely,

o

vybudování technické a dopravní infrastruktury na regenerovaném pozemku,

o

vybudování podnikatelské infrastruktury, zejména pro malé a střední podniky, jež povede ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zvýšení zaměstnanosti.

Forma podpory (mimo JESSICA) - jednalo se o přímou pomoc (dotace). V případě veřejné podpory byla veřejná podpora vypočtena ve vztahu k celkovým způsobilým výdajům projektu a nemohla překročit 40 % těchto výdajů. Celková výše veřejné podpory pro jednotlivé příjemce

10


nesměla překročit strop veřejné podpory, stanovený v regionální mapě intenzity veřejné podpory na období 2007-2013 dle Pokynů k regionální podpoře č. 2006/C54/08 na období 2007-2013.

Forma podpory - JESSICA - V zónách a oblastech vymezených integrovanými plány rozvoje měst bylo možné financování projektů Fondy rozvoje měst zřízenými v rámci nástroje JESSICA. Tyto fondy umožňují poskytování nebo zprostředkovávání úvěrů nebo záruk. Citace z ROP Moravskoslezsko Koordinace s OP PI, OP ŽP a PRV (oblast regenerace brownfields) Dle budoucího využití území je věcná hranice podpory regenerace brownfields mezi ROP MS, OPPI a PRV následující: – ROP MS bude podporovat regeneraci brownfields pro převažující veřejné využití a sektor služeb. – ROP MS nebude podporovat regeneraci brownfields, jejichž převážné budoucí využití bude pro podnikání (budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEČ: 15-37 nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra), neboť tyto podporuje OP PI s výjimkou regenerace brownfields financované fondem rozvoje měst nástrojem finančního inženýrství JESSICA. – ROP MS nebude podporovat regeneraci brownfields s budoucím využitím pro zemědělství, neboť tyto budou podporovány z PRV. Dle závažnosti ekologických zátěží bude podpora sanace brownfields probíhat následovně: – v rámci ROP MS (případně OPPI) bude na základě stanoviska MŽP možné řešit pouze méně závažné kontaminace. Sanaci závažných starých ekologických zátěží bude podporovat OP ŽP.

11


3.1.2 JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas) revolvingový fond v regionálním rozvoji Evropská komise (Generální ředitelství pro regionální politiku) vytvořila ve spolupráci se skupinou Evropské investiční banky (EIB) a dalšími finančními institucemi v rámci programového období 2007–2013 čtyři společné iniciativy s cílem dosáhnout účinnější a udržitelnější politiky soudržnosti. Dvě z nich se týkají prosazovaní nástrojů finančního inženýrství (JEREMIE a JESSICA) a druhé dvě (JASPERS a JASMINE) fungují jako nástroje technické pomoci. V textu bude věnována pozornost pouze druhému finančnímu nástroji, uplatňovanému v rámci ROP Moravskoslezsko - JESSICA. JESSICA prosazuje udržitelný městský rozvoj tím, že podporuje projekty v následujících oblastech: městská infrastruktura – včetně dopravy, vody / odpadních vod, energie, kulturní dědictví a památky – pro účely turistického ruchu a další udržitelné způsoby využiti, nové využití bývalých průmyslových prostor – včetně asanace a dekontaminace, vytváření nových komerčních podlahových ploch pro MSP, odvětví IT a/nebo výzkumu a vývoje. Finanční nástroje JESSICA jsou finanční produkty s podobou zvýhodněných úvěrů, rizikového kapitálu (venture kapitálu) nebo záruk. V případě ROP Moravskoslezsko byly poskytovány zvýhodněné úvěry. Finanční produkty podporují regionální rozvoj tím, že v sobě skrývají také prvky komerčních uvěrových produktů majících hlavní prioritu v návratnosti investice.

12


Obr. 3 Schéma čerpání finančních prostředků z revolvingového fondu JESSICA

Zdroj: Jeřábek, J. (2008)

Výhody užití finančního nástroje JESSICA Prostředky uložené v revolvingovém fondu JESSICA se investují prostřednictvím fondů městského rozvoje do způsobilých projektů před uplynutím programového období strukturálních fondů (n+2, tj. do konce roku 2015), veškeré výnosy/příjmy vytvořené touto investici si mohou tyto fondy ponechat, nebo se vrátí řídicím organům. Vrácené finanční prostředky se znovu investují do nových projektů regenerace měst. Přínosem tohoto finančního nástroje je jeho schopnost zapojit soukromý sektor a podnítit tak další investice a participaci soukromého sektoru na rozvoji měst. JESSICA umožňuje „přeměnu“ poskytnutých grantů na návratné investice, které se nevracejí Evropské komisi, ale zůstávají k využití v regionu, ve kterém byly poskytnuty.

13


Finanční nástroj JESSICA umožňuje pružný přístup jak z hlediska širší způsobilosti výdajů, tak i z hlediska využívání prostředků formou vlastního kapitálu, úvěru nebo záruk. Možné formy realizace iniciativy JESSICA: a) přímý vztah s fondy rozvoje měst - přispění Řídícího orgánu (ŘO) ROP a dalších institucí finanční částkou do fondů rozvoje měst na podporu úvěrů pro urbánní projekty (přímá smlouva o financování mezi ŘO a vybraným fondem rozvoje měst), b) organizace iniciativy Jessica prostřednictvím holdingového fondu (holdingový fond spravuje více než jeden fond rozvoje měst, možnost správy holdingového fondu Evropskou investiční bankou). Využití fondu JESSICA v rámci ROP Moravskoslezsko je popsán blíže v podkapitole 7.1.

3.1.3. Shrnutí oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields Prioritní osa 2, oblast podpory 2.3 byla hlavním nositelem problematiky regenerace brownfields v rámci Moravskoslezského kraje. Pro oblast podpory 2.3, zaměřenou na poskytování dotací na regeneraci brownfields (tedy mimo nástroj JESSICA) byly identifikovány vazby mezi dalšími operačními programy. Toto vymezení, které ve svém důsledku vedlo k diskvalifikaci řady projektů, které by výrazně přispěly k rozvoji regionu, bylo zapracováno dle požadavků Evropské komise během vyjednávání podoby regionálních operačních programů. Výsledné nastavení tak fakticky vylučovalo komerční využití ryze soukromými subjekty (nákladová mezera je z hlediska toku financí pro obec fakticky nerealizovatelná). Rovněž podmínka vlastnictví veřejným subjektem (nebo s významným podílem ve vlastnictví veřejných subjektů) řadu ploch už předem z možnosti získání dotace vyloučilo. Na druhou stranu zařazení nástroje JESSICA prozíravě připravilo situaci tak, že prostředky, které by byly vráceny Evropské komisi v důsledku nemožnosti čerpat je především soukromými subjekty, které jsou ale pro regeneraci brownfields klíčové, mohou sloužit pro úvěrové financování za zvýhodněných podmínek. Vlastní mechanismus čerpání je popsán v kapitole 7.1.

14


4. Prioritní osa 3 Rozvoj měst Cílem prioritní osy 3 bylo všestranně zkvalitnit prostředí měst a jejich občanskou infrastrukturu v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje. Jedním ze specifických cílů bylo aktivizovat růstový potenciál měst díky revitalizace brownfields a přípravy vybrané městské části se zajištěním rozvojových zón pro všechny funkce (služby, volný čas). Podpora měla být směřována na revitalizaci nebo změny funkčního využití vybraných městských částí. Podpora byla zaměřena na území, u kterých z důvodu jejich charakteru je vhodné přilákání soukromých investic pomocí intervence veřejného sektoru. Byla podporována regenerace měst, zejména jejich částí, které z různých důvodů bez této podpory nejsou zajímavé pro soukromé investice. Součástí podpory byly i aktivity směřující k zlepšování životního prostředí urbanizované krajiny. Prioritní osa 3 byla rozdělena do dvou oblastí podpory, a to : 

3.1 Rozvojové póly regionu.



3.2 Subregionální centra

Města s více než 50 000 obyvateli (v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvojové póly regionu) měla povinnost připravit IPRM (Integrovaný plán rozvoje města). Připrava IPRM byla faktickou podmínkou pro čerpání podpory z prioritní osy 3 Rozvoj měst. IPRM byly připraveny těmito městy – Ostrava, Opava, Havířov, Karviná, Frýdek-Místek. V těchto městech – rozvojových pólech – žije téměř 1/2 obyvatel regionu. Menší municipality (obce s počtem obyvatel 5 000 – 50 000) měly možnost žádat o podporu v rámci oblasti podpory 3.2 Subregionální centra. Příjemci v celé prioritní ose jsou obce, organizace zřizované a založené obcí, Moravskoslezský kraj a organizace jím zřizované a založené, vysoké školy a nestátní neziskové organizace.

15


Forma podpory je nevratná přímá pomoc (dotace). V rámci rozvoje měst je možnost využít iniciativu JESSICA a dosáhnout tak lepšího přístupu k prostředkům pro úvěry a záruky. Citace z ROP Moravskoslezsko Koordinace s OP PI, OP ŽP a PRV (oblast regenerace brownfields) Dle budoucího využití území je věcná hranice podpory regenerace brownfields mezi jednotlivými dokumenty definována následovně: – ROP MS bude podporovat regeneraci brownfields pro převažující veřejné využití a služby – ROP MS nebude podporovat regeneraci brownfields, jejichž převážné budoucí využití bude pro podnikání (budoucí využití nemovitosti bude spadat do OKEČ 15-37 nebo se bude jednat o strategické služby či technologická centra), neboť tyto podporuje OP PI s výjimkou regenerace brownfields financované fondem rozvoje měst nástrojem finančního inženýrství JESSICA – ROP MS nebude podporovat regeneraci brownfields s budoucím využitím pro zemědělství, neboť tyto budou podporovány z PRV. Dle závažnosti ekologických zátěží bude podpora sanace brownfields probíhat následovně: – v rámci ROP MS (případně OPPI) bude na základě stanoviska MŽP možné řešit pouze méně závažné kontaminace. Sanaci závažných starých ekologických zátěží bude podporovat OP ŽP. Výsadba a rekonstrukce veřejné zeleně v ROP MS bude podporována pouze jako součást komplexních projektů. Individuální projekty zaměřené na výsadbu a regeneraci zeleně v intravilánech obcí, sloužící k eliminaci dopravy, budou financovány z OP ŽP.

16


4.1 Popis jednotlivých IPRM ve vztahu k regeneraci brownfieldů IPRM- Integrovaný plán rozvoje města Frýdek - Místek Citace z IPRM: Cílem IPRM je „všestranně zkvalitnit prostředí města a jeho občanskou vybavenost pro spokojený život obyvatel v souladu s potřebami jeho udržitelného rozvoje.“ Regenerace lokalit typu brownfields s převážným využitím pro veřejné služby, veřejná prostranství, obchod, služby měla být jednou z cest k úspěšné realizaci.“ IPRM obsahuje Strategii: „Podpora vzniku a rozvoje podnikatelských pozemků a objektů ve městě se zaměřením na využití brownfields“. Dosažení tohoto cíle se předpokládalo díky realizaci následujících projektů: 

Revitalizace areálu bývalých kasáren ve Frýdeckém lese.



Lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny VÁLCOVNY PLECHU, a.s.,



Lokalita Panské Nové Dvory (bývalý objekt armády).



Areály nevyužitých objektů a pozemků Slezan Frýdek-Místek a.s.



Revitalizace areálu bývalých kasáren ul. Palkovická.

Vzhledem k omezení typu možných žadatelů v rámci ROP Moravskoslezsko bylo možné žádat o podporu na projekty kasáren, která jsou ve vlastnictví města. Statutární město Frýdek - Místek žádalo neúspěšně o dotaci z oblasti podpory 2.3 na projekt Kasárna na ulici Palkovická.

17


IPRM – Integrovaný plán rozvoje města - Karviná Existence starých ekologických zátěží úzce souvisí s průmyslovou historií města. Na území města Karviné je několik důlních areálů, které jsou po ukončení těžby uhlí bez využití. Proto logicky má IPRM cílí na revitalizace ploch brownfields. Výstupy specifického cíle se zaměřují na rekonstrukci lokalit typu brownfields, které jsou ve vymezeném území a zhoršují tak jeho vzhled. Tyto lokality již nenaplňují dříve určenou funkci a zabraňují tak dalšímu efektivnímu využití území. Realizací cíle bude umožněno vybudovat technickou infrastrukturu a její určení pro další využívání, zejména pro oblast služeb pro obyvatelstvo. K tomuto cíli se váže opatření: Priorita 1. Ekonomika a Podnikání záměr 1.3 pozemky a budovy k podnikání 1.3.3 Brownfield lokality (projekty Kovona Kavoz, Barbora, Karvina 2) a 3.4 Regenerace brownfields. Specifický cíl (3.4) má návaznost na rozvíjenou oblast ROP: Regenerace lokalit typu brownfields s převážným využitím pro veřejné služby. V následující tabulce jsou vypsány brownfieldy identifikované v době zpracování IPRM v oblasti Karviné.

18


Tabulka 1 Brownfieldy v Karviné identifikované v rámci IPRM

Zdroj: IPRM - Karviná Vhodné brownfieldy, u kterých by byla možná regenerace, jsou ve vlastnictví soukromých firem, což znemožňuje čerpání z ROP Moravskoslezsko, přestože se jedná o lokality, které by z celoregionálního pohledu byly nanejvýš přínosné. Statutární město Karviná zpracovalo žádost o podporu pro projekt Podnikatelská zóna Vagónka Karviná. Projekt nebyl realizován (nezískal podporu). Při druhém předložení žádosti o podporu byl stažen zadavatelem. Z oblasti podpory 3.1 ROP Moravskoslezsko byl realizován například projekt Rekonstrukce parku Boženy Němcové v Karviné-Fryštátě.

19


IPRM – Integrovaný plán rozvoje města Havířov V IPRM pro město Havířov byla uvedena aktivita 1.1.1 Regenerace lokalit typu brownfields pro veřejné služby. Zaměřuje se na regenerace objektů na území města, které zůstaly nevyužívané v důsledku minulého využití průmyslem či jinými aktivitami, kdy je žádoucí obnovení těchto ploch pro veřejné služby. Tuto aktivitu plánují naplnit projektem „Rekonstrukce části křídla G na knihovnu“. Tento projekt reg. č.: CZ.1.10/3.1.00/04.01140 byl v rámci ROP Moravskoslezsko úspěšně realizován z oblasti podpory 3.1 Rozvoj měst. Je otázkou, jestli se daný objekt dal podle všech definic zařadit mezi brownfieldy. Tato skutečnost ale nikterak neovlivňuje čerpání dotace na regeneraci brownfields, protože se nejedná o oblast podpory 2.3.

IPRM – Integrovaný plán rozvoje města Opava – Přitažlivé město Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na téma „Přitažlivé město“ je strategickým dokumentem, na základě kterého město plánovalo v letech 2009 až 2015 realizaci jedenácti projektů zaměřených především na rekonstrukci objektů či revitalizaci veřejných prostranství v celkové hodnotě přesahující 600 mil. Kč. Statutárnímu městu Opava se k 31. 12. 2013 podařilo vyčerpat 97,5 % alokace IPRM. Celkově tak bylo/je realizováno 11 projektů, z toho 10 projektů je spolufinancováno z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko 2007-2013 a 1 projekt je spolufinancován z Operačního programu Životní prostředí. V rámci zaměření na regeneraci objektů, které by patřily do oblasti brownfields, se jedná o dva projekty. Oba ale spadají do oblasti podpory 3.1, a nikoliv do 2.3 (přímá regenerace brownfields) jsou to: 

Obecní dům Opava - projekt ukončen; dotace z oblasti podpory 3.1.



Vytvoření multifunkčního sportovního areálu v Opavě - projekt se dokončuje; dotace z oblasti podpory osy 3.1.

20


IPRM – Integrovaný plán rozvoje města Ostrava Statutární město Ostrava zpracovalo dva IPRM, a to Ostrava - Magnet regionu a Ostrava - Pól rozvoje. Ostrava - Magnet regionu řeší zónu jako území s vysokým potenciálem růstu. Konkrétně se jedná o centrum města a jeho okolí, který by se po realizaci IPRM mělo stát důstojným a přitažlivým centrem třetího největšího města ČR, v němž by se měly odehrávat události nadregionálního významu. Ostrava - Pól rozvoje je zaměřen tématicky a řeší dvě témata, která spolu úzce souvisí. Hlavním tématem je Ekonomický rozvoj a navazujícím je Dopravní dostupnost a mobilita. Realizací tohoto IPRM bude dosaženo zvýšení vzdělanostní struktury obyvatel, rozvoje výzkumu a inovací a lepší řešení dopravní situace ve městě. V rámci těchto aktivit bylo realizováno velké množství projektů, jejich zařazení mezi brownfieldy by ale bylo nejednoznačné. IPRM neindikoval v rámci svých aktivit projekty regenerace brownfields jako samostatnou aktivitu. Předpokládaným důvodem je jen relativně malé vlastnictví ploch brownfield Statutárním městem Ostrava. V době přípravy IPRM byly brownfieldy především v majetku soukromých vlastníků. Přesto byly z ROP Moravskoslezko z oblasti podpory 2.3 podpořeny tři projekty brownfields, a to Výtopna "U Korýtka", Regenerace brownfield Přívoz - stará ČOV a Regenerace brownfields - rozšíření výukového areálu Bělský les.

4.2 Shrnutí podpory z prioritní osy 3 ROP Moravskoslezsko ve vztahu k regeneraci brownfieldů Z prioritní osy 3 bylo možno čerpat prostředky na rozvoj brownfieldů, pokud se nejednalo o lokality využívané či regenerované na funkci podnikání a zemědělství. Cílovou funkcí byly veřejné služby a prakticky bylo vyloučeno komerční využívání zregenerovaných lokalit. Žadateli byly především obce, kraj nebo organizace s významným podílem veřejného kapitálu. Tato podmínka vzhledem k určité nepružnosti fungování veřejného sektoru (vzhledem k interním

21


pravidlům i pravidlům daným zákonem o obcích a krajích) časově významně prodlužují možnosti rozhodování o majetku a jeho správě. Další podmínkou čerpání bylo zařazení do dokumentu IPRM. Tento dokument byl v programovacím období 2007-2013 určitou novinkou a i jeho tvorba a schvalování se nevyhnuly jistým neefektivitám a identifikace vhodných oblastí pro regeneraci často obsahovaly území, na které nebylo možno čerpat dotace z prostředků ROP Moravskoslezsko. Dokumenty IPRM a jejich případné změny nebo doplnění opět podléhají schvalovacímu procesu v rámci obce.

5. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova Další prioritní osa, která byla zaměřena na regeneraci brownfieldů je Prioritní osa 4 Rozvoj venkova. Pro Regionální operační program Moravskoslezsko jsou do prioritní osy Rozvoj venkova zahrnuty obce a města s počtem obyvatel od 500 do 5 000 (193 obcí). Z toho je 170 obcí velikostní kategorie do 2 000 obyvatel a 23 obcí s 2 – 5 000 obyvatel, které tvoří přirozená centra rozvoje. Podíl venkovských obcí na počet obyvatel regionu činí 23 %, avšak pokrývají 56 % území. Cílem prioritní osy bylo podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru regionu Moravskoslezsko pro obyvatele, návštěvníky i investory. Strategie dosažení tohoto cíle zahrnuje kromě jiného i nové funkční využití zanedbaných území (brownfields), jiné než pro průmysl nebo zemědělství. Podporovány byly tyto aktivity: – Obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení venkovských sídel, veřejných budov a veřejných prostranství vesnic. – Rekonstrukce památek, místních atraktivit a ostatních důležitých prvků venkovského dědictví. – Rekonstrukce místních komunikací, jsou-li součástí úprav centra obce nebo přiléhají-li k významným objektům obce nebo je-li na nich ohrožena bezpečnost chodců.

22


– Zvyšování atraktivity venkovských obcí, zachování a rozvoj identity venkovských oblastí, venkovského kulturního dědictví. – Výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení pro služby pro obyvatelstvo a podniky – objekty občanské vybavenosti např. zařízení zdravotnických nebo sociálních služeb, hasičských zbrojnic, základní obchodní infrastruktury, tržnic, atd. – Výstavba a rekonstrukce škol a školských zařízení a jejich vybavení, podpora komunitní role mateřských a základních škol. – Rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení – bude podporována rekonstrukce nebo výstavba zejména víceúčelových zařízení a ploch využitelných pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity obyvatel. – Rozvoj služeb odrážejících měnící se demografickou strukturu – rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi, které jim umožní návrat do práce. – Využití lokalit brownfields pro jiné účely (z více než 50 %) než pro výrobu a strategické služby – tato aktivita musí zahrnovat nové využití plochy nebo objektu, není podporována pouhá příprava rozvojové plochy nebo objektu. Příjemci v této prioritní ose jsou obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřizované a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, nebo zájmová sdružení právnických osob. Forma podpory je stejně jako u předchozích prioritních os nevratná přímá pomoc (dotace). Citace z ROP Pro koordinaci s Operačním programem Životní prostředí (OP ŽP) a s Operačním programem Podnikání a inovace (OP PI) v oblasti regenerace brownfields mezi ROP MS, OP ŽP a OP PI je dohodnut tento koordinační mechanismus v oblasti regenerace brownfields a řešení starých ekologických zátěží: A) Řešení starých ekologických zátěží - MŽP bude předem informováno o projektech regenerace

23


brownfields předkládaných do ROP MS a OP PI. MŽP bude informovat ŘO ROP MS nebo OP PI o tom, zda předkládaný projekt zahrnuje vážnou starou ekologickou zátěž, která bude řešena OP ŽP, nebo zda může být ekologická zátěž řešena v rámci ROP MS (OP PI). MŽP poskytne ŘO ROP MS a OP PI podle potřeby informace z databáze starých ekologických zátěží. B) Poskytování informací - Řídící orgány se budou vzájemně informovat o připravovaných výzvách v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží (OP ŽP) a regenerace brownfields (ROP, OP PI).

5.1 Shrnutí prioritní osy 4 V prioritní ose 4, kromě již několikrát zmíněných omezení ve vztahu k vlastnictví, bylo podmínkou vlastnictví obce. Zvlášť omezující bylo vzhledem k velikosti obcí nemožnost čerpání dotace pro regenerace na zemědělské využití. Proto se obce musely orientovat především na aktivity spojené s muzejnictvím, historií a pamětí místa. Za všechny příklady je možné jmenovat „Projekt Muzeum Slezský venkov Holasovice“ nebo „Původní fojtství v Mostech u Jablunkova - interaktivní živé muzeum pro poznávání gorolských zvyků“. Dalším vhodným cílem byly regenerace směřující k posílení služeb pro občany obcí. Za všechny například „Rekonstrukce víceúčelového zařízení v obci Ropice“ nebo „Společenské centrum pro volnočasové aktivity dětí a mládeže“.

6. Možnosti hodnocení splnění výsledků Pro vyhodnocení, zda byly jednotlivé kroky v rámci realizace ROP Moravskoslezsko úspěšné, byly při zpracování dokumentu ROP stanoveny indikátory. Tyto indikátory jsou rozděleny do 4 skupin, a to:

24


– Indikátory kontextu – tyto indikátory charakterizují hlavní determinanty utvářející prostředí, v němž jsou aktivity ROP realizovány, ale na jejichž dosahování a ovlivňování nemají jednotlivé prioritní osy ROP přímý vliv, proto v dalším hodnocení nebudou zmiňovány. – Indikátory programu – tyto indikátory vystihují jednotlivé složky globálního cíle ROP a prostřednictvím sledování jejich vývoje bylo umožněno posouzení naplňování tohoto cíle. Jsou to Hodnota migračního salda obyvatel, Vnitroregionální diferenciace míry nezaměstnanosti, Variační koeficient míry nezaměstnanosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností). Jedná se o indikátory, kde lze jen velmi obtížně diverzifikovat (jejich hodnoty) mezi jednotlivé projekty, proto se v této zprávě těmito indokátory nebudeme zabývat. – Indikátory výstupů – těmito indikátory je vyjádřen rozsah zamýšlených aktivit v rámci jednotlivých prioritních os a naplňování dílčích cílů, na které jsou tyto osy zaměřeny. Jedná se například o indikátor ”Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu města celkem” za jednotlivé prioritní osy. Úkolem tohoto dokumentu není posuzovat celou prioritní osu (osy), proto ani tyto indikátory nebudou evaluovány. – Indikátory výsledků – tyto indikátory charakterizují přímé účinky programu na cílové skupiny a změny v oblastech, na něž se jednotlivé prioritní osy zaměřují. V následující tabulce jsou uvedeny ty indikátory, které se vztahují k vlastnímu předmětu hodnocení, tj. k regeneracím brownfields. Pro lepší pochopení jsou zavedeny i indikátory nepřímo související. Regenerace a revitalizace (například v rámci prioritní osy 4) se nemusí týkat objektu, který je brownfieldem. Proto je třeba při hodnocení tuto skutečnost vzít na vědomí. Z hlediska posouzení úspěšnosti podpory regenerace brownfields jsou to následující indikátory (jak uvádí tabulka 2 pro oblast podpory 2.3): „Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields)” - celkem 63 ha a “Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech“ - celkem 50 000 m2. Vzhledem k velké různorodosti a většinou i téměř nereálné možnosti specifické objekty na plochách brownfields využít, bude další hodnocení zaměřeno pouze na indikátor plochy.

25


Tabulka 2 Tabulka vybraných indikátorů

Kód

65.11.00 65.20.00

65.01.01 65.11.00 65.20.01

65.05.05 65.15.00

Indikátor Indikátory výsledku - Prioritní osa 2 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Indikátory výsledku - Prioritní osa 3 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech Indikátory výsledku - Prioritní osa 4 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve venkovských oblastech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech

Měrná jednotka

Výchozí hodnota 2005

Cílová hodnot a 2015

Užitná plocha v m2

0

50 000

ha

0

63

ha

0

50


0

118 000

ha

0

6

ha

0

30


0

50 000

Zdroj: ROP Moravskoslezsko U oblasti podpory 3.1 Rozvoj měst je indikátor “Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech” - celkem 6 ha. Pro prioritní osu 4 sice nebyly určeny přímo plochy regenerace brownfieldů, ale v jistém smyslu se brownfieldy objevují v indikátoru “Plocha regenerovaného a revitalizovaného území - ve venkovských oblastech”, který je nastaven na 30 ha.

26


7. Projekty, výzvy a hodnocení realizace oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields Dokument ROP Moravskoslezsko schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje 4. 5. 2006. Následoval složitý proces připomínek z úrovně Evropské komise. K faktickému schválení Evropskou komisí došlo až na konci září roku 2007, což již v úvodu čerpání způsobilo prodlevu. Výzvy k předkládání žádostí byly připravovány až po schválení operačního programu. Vzhledem ke komplikovanosti, nejasnostem a celkové složitosti regenerace brownfieldů byla první výzva vyhlášena až v prosinci 2008. (Výzva č. 1, oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields 10. prosinec 2008 - 17. duben 2009) Obr. 4 Ukázka rozdělení velikosti ploch pro projekty v první výzvě z oblasti 2.3 Podpora využívání brownfields (červeně projekty, které nebyly podpořeny)

Zdroj: zpracováno dle podkladů Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko

27


Jak je vidět z obrázku, přesto, že se původní vyhodnocování počtu lokalit zaměřilo na plochy nad 2 ha, do první výzvy se přihlásily projekty s plochou mnohem menší. Při přípravě projektů regenerace neplatí, že čím jsou menší plochy tím jednodušší žádost o dotaci. Obtížnost se odvíjí od prostředí. Takže příprava projektu na 0,5 ha je stejně obtížná jako u projektu pro 2 ha. To, že se přihlásily brownfieldy plošně menší, mělo významný vliv na plnění indikátoru. Indikátor tak představoval 3,89 ha. Pokud by se jednalo o plochy s rozlohou 2 ha, představoval by indikátor 18 ha. Po uzavření první výzvy bylo zřejmé, že zájem o podporu mají spíše plochy menší (pro přípravu a vyhodnocení se příliš neliší od ploch větších, ale investičně se jedná zcela o jiné (nižší) částky). Proto bylo reálné připravit systém čerpání za pomocí finančního nástroje JESSICA.

7.1 Jessica V roce 2007 sice již měla Česká republika za sebou několik možností čerpání z evropských projektů i ze zkráceného programovacího období 2004-2006, ale zkušenosti ještě nebyly dostatečné a předkládání projektů do výzev tak bylo provázeno řadou problémů (kromě toho, že se přihlásily projekty plošně menší, byl by také pravděpodobně zájem o dotaci větší při větší zkušenosti žadatelů – což bylo vidět například při výzvě č. 6). Proto byla připravena výzva č. 2, oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields - zaměření výzvy: JESSICA - holdingový fond v termínu - 11. květen 2010 - 31. prosinec 2010. Tato výzva vyústila v uzavření smlouvy mezi Evropskou investiční bankou a Radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko o založení Holdingového fondu JESSICA Moravskoslezsko. Tím se finanční prostředky stávají ve formě zvýhodněných úvěrů dostupné pro podnikatelské subjekty. Komerční subjekty

mohou

tyto

prostředky

čerpat

na

regenerace

pro

komerční

využití

–

na rozdíl od prostředků v ROP Moravskoslezsko, které byly dotační a na nekomerční využití. Bylo rozhodnuto o vytvoření Fondů rozvoje města z tohoto Holdingového fondu. Na základě výzvy z roku 2011 byly v tomtéž roce uzavřeny smlouvy mezi Evropskou investiční bankou a ČMZRB a.s. a Contera s.r.o., které se staly správci Fondu rozvoje měst. Z tohoto fondu poskytují úvěry pro záměry pro regeneraci brownfieldů. Menší podíl spravuje ČMZRB a.s. Z tohoto podílu

28


byl financován projekt Stavební úprava Národního domu v Bohumíně. Úvěr získalo město, které ho splácí. Projekt je dokončen. Z hlediska rozvojového potenciálu pro město Bohumín je tento projekt přínosný a s užitnou plochou 2037,9 m2 je rozhodně pro Bohumín potřebný. Pokud by byl posuzován indikátor „Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů”, nebyl by jeho podíl tak významný, protože se fakticky nejedná o areál s nezastavěnou plochou. Contera s.r.o. soustředila své aktivity do oblasti Ostrava-Kunčičky, a to konkrétně do bývalého areálu firmy CEMOS. Tento brownfield představoval bariéru a další výraznou brzdu rozvoje nejen oblasti Ostrava-Kunčičky, ale celého města a svou rozlohou je bezpochyby významný. V databázi brownfields pro Ostravu z roku 2000 se uvádí rozloha 22 ha. V současnosti se dokončuje Administrativní a výrobní centrum ANTRACIT a Projekt Ostrava Business Park, které jsou rozděleny do několika etap. Na všechny byly čerpány úvěry s dobou splatnosti 15 let. Některé budovy jsou již dokončeny a začínají splácet jistinu. Na obrázku je vidět fungující výdejní místo firmy IKEA. Obr. 5 Výdejní místo IKEA – Ostrava-Kunčičky

Foto P. Vavřínová V rámci vykazovaných indikátorů lze v současné době počítat s přibližně 13,5 ha, což je proti původně předpokládané hodnotě 38 ha sice méně, ale v tomto případě jde o úvěry na podnikání

29


(ne o dotaci), kde byla spíše důležitá obestavěná plocha použitelná pro komerční účely než plochy regenerovaného brownfieldu. Z pohledu celoostravského a i regionálního se jedná o projekt důležitý a přispěje k oživení celé Ostravy-Kunčiček, které se v posledních letech fakticky celé staly sociálním brownfieldem. Pokud by se tedy do indikátorů započetla i rozloha sekundárně rozvíjejících se části Kunčičky, byla by plánovaná hodnota indikátoru výrazně překročena. Další projekt, který je financován z prostředků Fondu rozvoje měst pod správou Contera s.r.o., je projekt R&D CENTRE Výstavní, který je rovněž před dokončením. Z hlediska indikátoru přinese 0,9 ha regenerované plochy a představuje 4000 m2 komerčních ploch. Lze konstatovat, že v podstatě většina prostředků ve Fondech rozvoje měst byla alokována. Projekty v souladu s pravidly směřují k rozvoji města a regionu. S postupným zahájením provozu se začíná postupné splácení jistin. Veškeré prostředky by měly být splaceny do roku 2032.

7.2 Další výzvy k předkládání projektů Přestože JESSICA je úspěšným finančním nástroj, byly rovněž přípraveny další výzvy v oblasti podpory 2.3. Výzva č. 3, oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields - 7. prosinec 2010 19. duben 2011.

30


Obec Veřovice

Obec Píšť

Obec Kunín

Obec Dolní Lutyně

Město Vrbno pod…

Obec Skřipov

Obec Osoblaha

Obec Třanovice

Obec Baška

Město Studénka

Obec Větřkovice

Moravskoslezský kraj

Město Třinec

Město Frenštát pod…

Město Český Těšín

Městys Spálov

8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

Statutární město…

Obr. 6 Složení úspěšných žadatelů podle dosažené hodnoty indikátoru

Dosažená hodnota indikátoru (v ha)


Z grafu na obrázku 6 jsou patrné dvě základní informace. Kromě projektu na regeneraci bývalé ČOV ve městě Ostrava jsou všechny projekty s plochou pod 2 ha. Za velmi pozitivní a svědčící o dostatečné popularizaci a technické pomoci pro žadatele je rozložení žadatelů jak v rámci regionu, tak hlavně z hlediska velikosti obcí, kdy se o dotace úspěšně ucházely i relativně malé obce s velmi malým personálním zázemím pro přípravu a administraci projektu. Výzva č. 4, oblast podpory 2.3 Podpora využívání brownfields, 10. leden 2012 - 24. únor 2012, byla z hlediska přihlášených a úspěšných projektů velmi malá a především se jednalo o relativně malé plochy. Seznam úspěšných projektů je vidět v Tabulce č. 3.

31


Tabulka 3 Projekty podpořené v rámci 4. výzvy Dosažená hodnota Projekt Demolice objektu č. p. 82 na ulici

Příjemce

indikátoru (ha)

Město Studénka

0,20

Město Budišov nad Budišovkou

0,08

Butovické Revitalizace lesoparku - Budišov nad Budišovkou Likvidace zásobníku LTO Domova Sociální služby města Třince, Sosna

příspěvková organizace

0,02


Výzvy č. 5 a č. 6 (26. říjen 2012 - 11. prosinec 2012 a 10. prosinec 2013 - 11. březen 2014) pokračovaly v nastoupeném trendu, to znamená, že o projekty regenerace byl zájem, projektové žádosti byly dobře zpracovány, vesměs se jednalo o plošně menší území. Zajímavé je rozložení obcí podle populační velikosti, které o dotaci žádaly. V Grafu na obrázku 7 je vidět, že nejvíce žadatelů bylo u obcí s 2000 - 10 000 obyvateli a pak u obcí do 2000 obyvatel (graf zachycuje počet obcí, nikoliv celkovou žádanou dotaci nebo počet projektů, není v něm zahrnuto Statutární město Ostrava).

32


Obr. 7 Rozložení žadatelů o dotaci (obce podle populační velikosti)

obce nad 10 000 obyvatel; celkem 5

obce do 2 000 obyvatel; celkem 6

obce do 10 000 obyvatel; celkem 9


Celkově bylo z výzvy 5 a 6 podpořeno 23 projektů. Z pohledu cílové hodnoty indikátoru se jednalo o 8,3 ha. Podpořené projekty měly průměrně 0,36 ha. Pokud by se jednalo o projekty o průměrné velikosti alespoň 0,5 ha, byla by hodnota cílového indikátoru 11,5 ha.

7.3 Celkové hodnocení úspěšnosti realizace projektů podporovaných z oblasti podpory 2.3 Podpora využití brownfields Oblast podpory 2.3 Podpora využití brownfields, která byla v ROP Moravskoslezko zaměřena na regenerace plochy brownfields, byla realizována v celkem 5 výzvách pro podávání projektů a jednou výzvou k vytvoření Holdingového fondu JESICA Moravskoslezsko. Bylo realizováno celkem 52 projektů, které se týkaly různých segmentů procesu regenerace ploch brownfields. Všechny projekty v souladu s globálními cíli ROP Moravskoslezsko pozitivně přispěly k jeho rozvoji. Indikátor „Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných

33


areálů (brownfields) celkem” byl nastaven v roce 2005/2006, kdy byla provedena faktická pasportizace pouze některých lokalit, a to o minimální rozloze 2 ha. Rozložení výsledků v tabulce ukazuje, o jaké velikosti v rámci podpořených projektů se jednalo. Tabulka 4 Počet podpořených projektů z oblasti podpory 2.3 podle velikosti plochy Počet projektů projekty s plochou do 0,1 ha 17 projekty s plochou do 0,2 ha 10 projekty s plochou do 0,3 ha 10 projekty s plochou do 0,5 ha 4 projekty s plochou do 2 ha 9 projekty s plochou nad 2 ha 2 Celkem 52 Zdroj: zpracováno dle podkladů Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Výsledky fakticky odpovídají dvěma základním omezením, a to povinnosti veřejného vlastnictví ploch v realizaci a především nemožnosti průmyslového nebo jiného vhodného ryze komerčního využití. Proto bylo také velmi prozíravé již přímo při přípravě ROP Moravskoslezsko implementovat do operačního programu možnost využití finančního nástroje JESSICA, který právě umožňuje využití prostředků pro realizace lokalit pro komerční využití. Na grafech níže (Obrázek 8) je vidět, že Jessica měla zajistit větší část realizací – dle plochy projektů, výsledné rozložení je vidět na druhém grafu.

34


Obr. 8 Rozdělení cílového indikátoru regenerované plochy

Zdroj: zpracováno dle podkladů Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Celkové shrnutí plnění indikátoru zachycuje tabulka č. 5 s tím, že stav k 31. 12. 2015 je predikovaný, tj. předpokládá se, že projekty, které jsou v současné době v procesu výstavby, budou dokončeny. Tabulka 5 Celkové shrnutí plnění indikátoru 65.20.00 stav k 1. 8. 2015

předpokládaný

realizovaný

výsledek (ha)

(ha)

JESSICA Ostatní projekty - oblast podpory 2.3 stav k 31. 12. 2015

38

0

25,59

26,01

předpokládaný

realizovaný

výsledek (ha)

(ha)

JESSICA

výsledek

38

14,4

Ostatní projekty - oblast podpory 2.3

25,59

26,01

Součet

63,59

40,41

výsledek


35


8. Projekty a hodnocení realizace z dalších prioritních os 8.1. Prioritní osa 3 Rozvoj měst – realizované projekty Prioritní osa 3 byla zaměřena na rozvoj měst. Proto také v této prioritní ose byla možnost čerpat finanční prostředky na rozvoj území, které vykazují znaky brownfieldu, které jsou součástí městského území a působí řadu problémů. I v této prioritní ose nebyla možnost čerpat finanční prostředky na komerční využití, a proto je zaměření spíše na aktivity pro občany. Další podmínkou je stejně jako u oblasti podpory 2.3 Podpora využití brownfields vlastnictví veřejného subjektu. Možnost čerpání v rámci 3.1 Rozvojové póly regionu bylo navíc podmíněno zařazením do IPRM. Z této oblasti podpory byla čerpána celá řada projektů. V tabulce 6 jsou uvedeny tři projekty, které se váží na problematiku regenerace brownfields.

Tabulka 6 Projekty podpořené z oblasti podpory 3.1 se zaměřením na regeneraci brownfields Projekt

Obecní dům Opava Trojhalí Karolina Vytvoření multifunkčního sportovního areálu v Opavě

Žadatel/příjemce

Dotace RR (v Kč)

Národní veřejné finanční prostředky celkem (v Kč)


84 643 656

13 725 998

0,30

196 664 788

34 705 551

1,96

31 466 939

5 552 989

0,82

Statutární město Opava Trojhalí Karolína Statutární město Opava

Zdroj: zpracováno dle podkladů Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Čerpání z oblasti podpory 3.2 Subregionální centra bylo zaměřeno na menší municipality (obce s počtem obyvatel 5 000 – 50 000). Na obrázku 9 je vidět, že kromě jednoho většího areálujsou projekty podpořené z prioritní osy 3 velikostí plochy velmi podobné projektům z oblasti podpory 2.3.

36


Obr. 9 Projekty podpořené z oblasti podpory 3.2 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00


Město Český Těšín

Junák - český skaut, středisko Kopřivnice, z. s.

Město Rýmařov Slezská diakonie

Muzejní spolek Rolleder-ODRY, o.p.s.

Zdroj: zpracováno dle podkladů Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Prioritní osa 3 patří z hlediska plnění indikátoru ploch regenerace browfields k velmi úspěšným, celkově bylo naplněno 141 % plánovaného indikátoru. Jak je vidět na obrázku 9, významně se na té skutečnosti podílel projekt “Sportovní areál Frýdecká - Český Těšín” s téměř 4 ha regenerované plochy. Obr. 10 Hodnoty indikátoru regenerace brownfields v ha za prioritní osu 3 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Oblast oblast Prioritní osa Plánovaná podpory 3.1. popory 3.2- 3- Dosažená hodnota - Dosažená Dosažená hodnota indikátoru hodnota hodnota indikátoru regenerace indikátoru (vindikátoru (v celkem (v brownfields ha) ha) ha) (v ha)


37


8.2. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova – realizované projekty vykazující znaky regenerace brownfields

V prioritní ose 4 se dotace soustředily na obce od 500 do 5 000 obyvatel s tím, že se opět nesmělo jednat o průmyslové a ani zemědělské využití, což je aktivita většinou spojována s venkovskými oblastmi. Důvodem tohoto omezení bylo vyloučení duplicit s Programem rozvoje venkova, řízený ministerstvem zemědělství. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova je další prioritní osou ROP Moravskoslezsko, ve které mohly být předkládány projekty na regeneraci brownfields. Oprávněnými příjemci zde byly hlavně obce a města s počtem obyvatel od 500 do 5 000. V této prioritní ose nebyl indikátor zaměřen přímo na plochy regenerace brownfields, takže není možné posoudit, zda byl indikátor splněn, ale pro celkové posouzení úspěšnosti podpory ROP Moravskoslezsko je nezbytné se projekty podpořenými oblasti podpory 4. 1. zabývat. Obr. 11 Dosažená hodnota indikátoru u projektů z oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova 0,25 0,20


0,15 0,10 0,05 0,00


38


Na obrázku jsou uvedeny ty projekty, které vykazují znaky regenerace brownfields. Je zde uveden například i projekt „Muzeum Slezský venkov Holasovice“, který sice nevykazuje indikátor plochy regenerace v ha, ale jedná se jednoznačně o regenerovaný brownfield s vykazovanou novou užitnou plochou 813,73 m2. V rámci projektů z oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova se jednalo celkem o plochu 0,5 ha. Přestože jsou plošně tyto areály malé, pro obce, kde byly realizovány, mají význam velký. Za všechny je možné zmínit objekt Vošárna v obci Raduň, kde se původně barokní objekt, který byl zchátralý a prakticky ve velmi špatném technickém stavu, proměnil na kulturní centrum celé obce (viz obrázek 12). Obr. 12 Vošárna v obci Raduň po rekonstrukci

Foto: D. Vojkovská

39


9. Závěr Moravskoslezský kraj je region velmi diverzifikovaný – od ryze průmyslových oblastí až po tradiční zemědělské. Všechny části byly v devadesátých letech 20. století postiženy strukturálními změnami i změnami v sociální a demografické struktuře obyvatelstva. To vše vedlo logicky ke vzniku areálů nevyužívaných nebo podvyužitých, tedy brownfieldů. Podpora jejich budoucího využití je jednou z vhodných způsobů, jak napomoci rozvoji celého regionu. ROP Moravskoslezsko měl v této situaci sehrát klíčovou roli. V roce 2005 byly k dispozici výsledky

Vyhledávací

studie

o

počtu

komerčně

využitelných

areálů

brownfields

v Moravskoslezském kraji. Z těchto dat a z „filozofie“ jejich podpory byl ROP připravován a na základě těchto dat byly také připraveny indikátory, popisující úspěšnou podporu plochy regenerace brownfields. V rámci různých připomínkových řízení ze strany Evropské komise a mezirezortního připomínkového řízení byla ale situace poněkud pozměněna. Vzhledem k nezbytnosti zamezení duplicit mezi operačními programy byly z možnosti regenerace brownfields z podpory ROP vyjmuty plochy s významnou ekologickou zátěží. Tyto lokality měly být podporovány z OP Životní prostředí. Jelikož se jedná o velmi specifickou problematiku, je tento krok vcelku logický. Jak již bylo napsáno na začátku tohoto odstavce, je část regionu ryze zemědělská s velkým potenciálem využití bývalých zemědělských objektů pro některou z moderních zemědělských aktivit (např. biofarmy.). Tato možnost ale nebyla realizovatelná z ROP, protože spadala do oblasti Programu rozvoje venkova. Asi nejvýznamnější omezení přineslo omezení duplicit vůči Operačnímu programu Podnikání a inovace, v jehož rámci byl program Nemovitosti zacílen právě na lokality s možností průmyslového využití. Tímto bylo výrazně redukováno portfolio funkcí, na které bylo možné dotační prostředky z ROP Moravskoslezsko čerpat. Již v době přípravy ROP bylo zřejmé, že bude nezbytné vytvořit finanční nástroj, který pomůže s finacováním připravovaných regenerací. Bylo doporučeno založení revolvingového fondu regenerace brownfields. Tento záměr byl nakonec transformován

40


do vzniku finančního nástroje JESSICA. Tento nástroj, kromě podpory regenerace brownfields, měl sloužit pro alokaci nečerpaných prostředků ROP v oblasti podpory 2.3 Podpora využití brownfields s tím, že se jedná o ryze komerční úvěrový nástroj, který nemá omezení vzhledem k budoucím funkcím a naopak ze své logiky je zacílen na komerční a udržitelné projekty. ROP Moravskoslezsko se potýkal ještě s dalším významným omezením, a to z pohledu vlastníka objektu. Vlastnictví bylo zaměřeno pouze na veřejný sektor, který je ale zase svázán řadou pravidel například vyplývajících ze zákona o obcích; projekty připravované, organizované a realizované veřejným sektorem (obcemi) jsou často nepružné a administrativně obtížné. Řada obcí se také obávala žádat o dotaci vzhledem ke striktním a komplikovaným pravidlům nejen vlastního čerpání, ale například vyplývajících i ze zákona o veřejných zakázkách. Přes všechna tato omezení se podařilo realizovat poměrně velké množství projektů se zaměřením na regeneraci brownfields. Z oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields

bylo

realizováno celkem 52 projektů, vykazovaná regenerovaná plocha je celkem 26,01 ha. Z prioritní osy 3 se podařila realizace celkem 8 projektů o celkové ploše 8,48 ha. Vyhodnocení prioritní osy 4 je poněkud obtížné vzhledem k nezavedení indikátoru přímo na brownfieldy. Proto se jedná spíše o výběr projektů, které se ve svém obsahu zaměřovaly na regenerace objektů nebo ploch nevyužívaných nebo podvyužitých. Jednalo se celkem o 6 projektů s celkovou plochou 0,5 ha. Z nástroje JESSSICA byly podpořeny 4 projekty o celkové plošné výměře 14,4 ha. Alokované prostředky jsou téměř vyčerpány a tyto prostředky by se měly začít pomalu vracet do fondu rozvoje měst prostřednictvím splátek. Celkově se jednalo o 66 projektů s přímou dotací, které reprezentují 34,99 ha vykazovaných regenerovaných ploch brownfields. Je tedy možno konstatovat, že díky ROP Moravskoslezsko se podařilo zregenerovat celkem 49,39 ha (část dotace, část úvěr) brownfieldů, což lze vzhledem k řadě omezení vyplývajících z pravidel čerpání prostředků EU považovat za velký úspěch.

41


Seznam literatury Bergatt Jackson, J. et al. (2004): Brownfields snadno a lehce. Praha: IURS, 2004 Ferber, U. et al. (2006): Sustainable brownfield regeneration: CABERNET network report. Nottingham: University of Nottingham, 2006, 134 s.). Jeřábek, J.(2008): Iniciativa JESSICA – společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí, Urbanismus a Územní rozvoj XI, 2/2008 Kuda,F., Smolová, I. (2007): Technické a geografické aspekty integrace neprůmyslových brownfieldů do území,VŠB – Technická univerzita Ostrava, Ostrava ISBN:978-80-248-1371-4 Petríková, D. (2011): Klasifikácia a hodnotenie možností regenerácie brownfieldov, Urbanita, Bratislava p.10-13, ISSN 0139-5912, 2011 Votoček, J. (2011): Řešení problematiky brownfileds, Disertační práce, Fakta stavební VŠB - TU Ostrava, MS, Ostrava 2011 Vojkovská, D. (2015): Procesní a ekonomické aspekty regenerace zámeckých brownfields v Moravskoslezském kraji disertační práce MS, Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Seznam zkratek IPRM – Integrovaný plán rozvoje města MSP - Malé a střední podniky OP PI - Operační program Podnikání a inovace (2007-2013) OP ŽP - Operační program Životní prostředí (2007-2013)

42


PRV - Program rozvoje venkova (2007-2013) ROP MS - Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007-2013,

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1. Časová osa stručné historie zámku v Paskově........................................................................ 8 Obr. 2. Časová osa stručné historie zámku v Jindřichově ................................................................. 8 Obr. 3 Schéma čerpání finančních prostředků z revolvingového fondu JESSICA ........................ 13 Obr. 4 Ukázka rozdělení velikosti ploch

pro projekty v první výzvě z oblasti 2.3 Podpora

využívání brownfields (červeně projekty, které nebyly podpořeny) ............................................... 27 Obr. 5. Výdejní místo IKEA – Ostrava-Kunčičky............................................................................ 29 Obr. 6 Složení úspěšných žadatelů podle dosažené hodnoty indikátoru ......................................... 31 Obr. 7 Rozložení žadatelů o dotaci (obce podle populační velikosti) ............................................. 33 Obr. 8 Rozdělení cílového indikátoru regenerované plochy............................................................ 35 Obr. 9 Projekty podpořené z oblasti podpory 3.2. ............................................................................ 37 Obr. 10 Hodnoty indikátoru regenerace brownfields v ha za prioritní osu 3.................................. 37 Obr. 11 Dosažená hodnota indikátoru u projektů z oblasti podpory 4.1 Rozvoj venkova............. 38 Obr. 12 Vošárna v obci Raduň po rekonstrukci................................................................................ 39

Tabulka 1 Brownfieldy v Karviné identifikované v rámci IPRM.................................................... 19 Tabulka 2.Tabulka vybraných indikátorů.......................................................................................... 26

43


Tabulka 3 Projekty podpořené v rámci 4. výzvy .............................................................................. 32 Tabulka 4 Počet podpořených projektů z oblasti podpory 2.3 podle velikosti plochy................... 34 Tabulka 5 Celkové shrnutí plnění indikátoru 65.20.00 .................................................................... 35 Tabulka 6 Projekty podpořené z oblasti podpory 3.1 se zaměřením na regeneraci brownfields... 36

44

POSOUZENÍ PODPORY REGENERACE BROWNFIELDS Z ROP MORAVSKOSLEZSKO

Recommend Documents