Veřejná podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Moravskoslezsko

Veřejná podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Moravskoslezsko

Diplomová práce

Bc. Marie Kvarčáková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání diplomové práce: 10. 6. 2015 Email: [email protected]

Praha 2015

Master´s Dissertation

PUBLIC SUPPORT FOR TOURISM OF ROP NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Bc. Marie Kvarčáková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major field of study: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 10. 6. 2015 Contact: MarieKvarcakova @seznam.cz

Praha 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Veřejná podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Moravskoslezsko zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.

V Praze 10. 6. 2015

M ari e Kv a rčák o v á

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Studničkovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Současně bych chtěla poděkovat Ostravské univerzitě a Vysoké škole báňské v Ostravě za ochotné vypůjčení většiny knih.

ABSTRAKT KVARČÁKOVÁ, Marie. Veřejná podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Moravskoslezsko. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran 83.

Cílem práce bylo zhodnotit celkový objem veřejné podpory na rozvoj aktivit cestovního ruchu v regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko z Regionálního operačního programu v období let 2007-2013 a posoudit jeho dopad na rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. Na základě rešerše dostupné odborné literatury a internetových zdrojů byla vytvořena teoretická část. Z metodologického hlediska byla použita především deskripce základních pojmů. Analytická část je vyhotovena z provedených analýz, které vycházejí z finanční podpory Evropské unie a České republiky a následných realizovaných projektů. V této části práce je také představen jeden projekt, jehož význam má na území Moravskoslezska své opodstatnění. Vzhledem k charakteru tématu je návrhová část rozdělena do několika bodů, které navazují na analytickou část. Obtížně lze navrhnout řešení v ryze teoretickém tématu. Jsou zde ale vyřčeny myšlenky, nad kterými je třeba se pozastavit.

KLÍČOVÁ SLOVA: NUTS II Moravskoslezsko, regionální operační program, regionální politika EU, regionální rozvoj, veřejná podpora

ABSTACT The object of the master´s dissertation was to evaluate the total amount of public support for the development of tourism activities in the region cohesion NUTS II MoraviaSilesia Regional Operational Programme for 2007-2013 and to assess its impact on the development of tourism in the region. Based on the research of the available literature and internet sources was created a theoretical part. From a methodological perspective it was used primarily description of the basic concepts . The analytical part is drawn from the analyzes, which are based on financial support from the European Union and the Czech Republic and the subsequent implemented projects. In this part of the work is also presented one project, whose importance in the territory of Moravia-Silesia is justified. Due to the character of the topic is the proposal part divided into several points, which is build on the analytical part. It can be difficult to suggest solutions in a purely theoretical issue. But there are thoughts uttered over which it is necessary to suspens.

KEY WORDS: NUTS II Moravia-Silesia, Regional Operational Programme, EU regional policy, regional development, public support

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 12 1. Teoretická část ........................................................................................................ 14 1.1 Regionální politika a její definice .................................................................................. 14 1.2 Regionální rozvoj.......................................................................................................... 16 1.3 Regionální politika EU................................................................................................... 17 1.3.1 Vývoj regionální politiky EU ........................................................................................................... 17 1.3.2 Principy regionální a strukturální politiky EU ................................................................................ 19 1.3.3 Evropské investiční a strukturální fondy ....................................................................................... 20

1.4 Cíle regionální politiky EU pro období 2007-2013 .......................................................... 24 1.4.1 Cíl Konvergence ............................................................................................................................. 25 1.4.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost .................................................................. 25 1.4.3 Cíl Evropská územní spolupráce .................................................................................................... 26

1.5 Veřejná podpora cestovního ruchu ............................................................................... 26 1.5.1 Formy veřejné podpory ................................................................................................................. 28

1.6 Regionální operační programy v České republice ........................................................... 29

2. Analytická část ........................................................................................................ 32 2.1 Regionální operační program Moravskoslezsko ............................................................. 32 2.2 Charakteristika regionu ................................................................................................ 33 2.3 Cíle a priority ROP Moravskoslezsko ............................................................................. 37 2.3.1 Dílčí oblast podpory 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu .............................................................................. 39 2.3.2 Dílčí oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvýšení úrovně ubytovacích zařízení ..................................... 41 2.3.3 Dílčí oblast podpory 2.2.3 Zvýšení kvality turistických informačních center................................. 42 2.3.4 Dílčí oblast 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu ...................................................... 42

2.4 Projekty realizované na období 2007-2013 v ROP Moravskoslezsko ............................... 43

2.5 Zhodnocení projektů .................................................................................................... 45 2.5.1 Analýza žadatelů............................................................................................................................ 45 2.5.2 Analýza finanční podpory .............................................................................................................. 47 2.5.3 Analýza podle dílčích oblastí ......................................................................................................... 50

3. Návrhová část ......................................................................................................... 60 Závěr .......................................................................................................................... 63 Literatura.................................................................................................................... 66 Přílohy ........................................................................................................................ 72

SEZNAM ILUSTRACÍ, TABULEK A GRAFŮ Graf 1 – Statistika žádostí do prosince 2013 z ROP Moravskoslezsko Graf 2 – Projekty podle žadatelů Graf 3 – Počet projektů v jednotlivých okresech Graf 4 – Finanční podpora projektů Graf 5 – Rozdělení finanční podpory mezi města a obce Graf 6 – % podíl finanční podpory na okres Graf 7 – % podíl projektů na okres Graf 8 – Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.1 Graf 9 – Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.2 Graf 10 – Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.4

Obrázek 1 – Regionální mapa intenzity veřejné podpory Obrázek 2 - Schéma prioritních os a oblastí ROP Moravskoslezsko

Příloha 1 – Seznam projektů v programovém období

Tabulka 1 – Přerozdělování finančních zdrojů v programovém období 2007 - 2013 v jednotlivých cílech Tabulka 2 – Klasifikace územních jednotek NUTS Tabulka 3 – Alokovaná částka pro cestovní ruch z prostředků EU Tabulka 4 – Finanční rozdělení prostředků ROP MS do prioritních os na období 2007 2013 Tabulka 5 – Základní statistické ukazatele v MS kraji Tabulka 6 – Finanční rámec ROP MS na programové období 2007 - 2013 Tabulka 7 – Celková statistika žádostí a podpory ROP Moravskoslezsko

Tabulka 8 – Celková statistika žádostí a dotace, oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Tabulka 9 – Rozdělení dotací a projektů Tabulka 10 – Celková finanční podpora a počet projektů v okresech Tabulka 11 – Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.1 Tabulka 12 – Projekty a finanční podpora v rámci okresů Tabulka 13 – Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.2 Tabulka 14 – Projekty a finanční podpora v rámci okresů Tabulka 15 – Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.4 Tabulka 16 – Projekty a finanční podpora v rámci okresů Tabulka 17 – Podpořené projekty ve městech a obcích

SEZNAM ZKRATEK apod. – a podobně atd. – a tak dále ČSÚ – Český statistický úřad ČR – Česká republika DOV – Dolní oblast Vítkovic EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje ES – Evropské společenství ESF – Evropský sociální fond EU – Evropská unie HEP – hrubý ekvivalent podpory HDP – hrubý domácí produkt HND – hrubý národní důchod HUZ – hromadná ubytovací zařízení CHKO – chráněná krajinná oblast IOP – integrovaný operační program mil. – milion MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj NKP – národní kulturní památka např. – například OP – operační program ROP – Regionální operační program TIC – turistické informační centrum tzv. – takzvaný

ÚVOD Toto téma jsem si vybrala na základě zaměření práce, jelikož se jedná o problematiku, na kterou jsme v rámci studia na Vysoké škole hotelové narazili v řadě předmětů a jednalo se tak o věc pro mě známou. O to víc mi je sympatické, že je práce zaměřena na oblast Moravskoslezského kraje, odkud pocházím. V průběhu programového období jsem osobně vnímala změny díky projektům, které se v mém okolí uskutečňovaly. I přes řadu úskalí a časovou náročnost jsem se dopodrobna seznámila se zaměřením veřejné podpory a znovu jsem si osvojila znalosti Moravskoslezského kraje. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit celkový objem veřejné podpory na rozvoj aktivit cestovního ruchu v regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko z Regionálního operačního programu v období let 2007-2013 a posoudit jeho dopad na rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. Práce je zaměřena na konkrétní projekty a využité finanční prostředky v oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. Zhodnocení bylo provedeno na základě analýz žadatelů, financování projektů a dílčích oblastí. V úvodní teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila na regionální politiku a její základní vnímání. Vysvětlen je také pojem regionální rozvoj a současně jsem navázala na historický vývoj regionální politiky v Evropské Unii, resp. Evropského Společenství. Zmíněny jsou také principy strukturální a regionální politiky a nebyly opomenuty ani strukturální a investiční fondy. Dalším bodem teoretické části jsou cíle regionální politiky EU, které byly stanoveny pro programové období 2007 – 2013. V závěru teoretické části je zmíněna veřejná podpora a její formy, které jsou v České republice využívány. A v neposlední řadě jsem se zmínila o regionálních operačních programech v České republiky a pokusila jsem se porovnat podporu cestovního ruchu s ostatními ROPy v České republice. Analytická část je zaměřena na ROP NUTS II Moravskoslezsko. V první řadě jde o nastínění celkové finanční podpory a dále se zaměřuji na celkovou charakteristiku území Moravskoslezska zejména z pohledu cestovního ruchu a jeho předpokladů pro rozvoj. V obecné charakteristice nechybí ani zmínka o statistických ukazatelích cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Následuje kapitola zaměřená na cíle a priority ROP Moravskoslezsko, ve které je popsána prioritní oblast regionu soudržnosti a dále jsou 12

jednotlivě vysvětleny dílčí oblasti podpory 2.2. Poslední nejobsáhlejší kapitola je zaměřena na již zmíněné analýzy. Závěr analytické části práce je zaměřen na projekt, který má podle všeho významný přínos pro území Moravskoslezska. Součástí práce bylo vytvořit seznam všech projektů cestovního ruchu, které byly zahrnuty a uskutečněny v jednotlivých dílčích oblastech podpory. V úvodu diplomové práce jsou stanoveny dvě hypotézy, které se snažím v průběhu práce objasnit. První z nich je zaměřena na finanční podporu cestovního ruchu ROP Moravskoslezsko, která by měla být podle očekávání vyšší v porovnání s ostatními ROP v České republice. Tato hypotéza byla vyvrácena hned v teoretické části, kde se již můžeme dočíst, jaké je postavení regionu soudržnosti Moravskoslezsko z hlediska České republiky a o samotné podpoře pak pojednává analytická část, která nám dává jasný závěr. Druhou hypotézou je, že budou vynaloženy finanční prostředky na projekty všech dílčích oblastí ROP NUTS II Moravskoslezsko. V případě druhé hypotézy, která byla taktéž vyvrácena, nebyly prostředky využity ve prospěch všech dílčích oblastí cestovního ruchu.

13

1. Teoretická část V teoretické části jsem se zaměřila na pojmy jako regionální politika a regionální rozvoj. Mezi těmito pojmy existuje určitá spojitost, avšak hlavním nedostatkem těchto pojmů je doposud chybějící jednotná definice. Součástí teoretické části je také stručný popis vývoje politiky EU až do současnosti, respektive do programového období 2007-2013. Velká pozornost byla zaměřena na podkapitoly Principy regionální a strukturální politiky EU a následně na Evropské strukturální a investiční fondy.

1.1 Regionální politika a její definice Pojmy jako regionální politika a regionální rozvoj se neustále rozvíjí. Od tradičního pojetí se upustilo a nynější zaměření je více podrobnější z pohledu segmentů a definovaných cílů. Hlavním cílem regionální politiky je snižování regionálních disparit a financování regionální politiky z prostředků EU. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 11) Jak už je zmíněno výše, neexistuje v současné době obecná charakteristika pojmu regionální politika. Za prvé je to dáno hospodářskou politikou, se kterou regionální politika úzce souvisí a za druhé je obtížné začlenit do definice jiný než ekonomický motiv (např. sociální nebo ekologický motiv). (Gospič, J., a kol., 2008, s. 99-100) V knize Úvod do regionálních věd a veřejné správy, je regionální politika definovaná na základě třech různých publikací, které uceleně vysvětlují tento pojem. Regionální politika je součástí státní politiky, ovlivňující rozmístění hlavních ekonomických zdrojů a aktivit na celém území státu nebo v jeho části. Regionální politika zahrnuje opatření napomáhající jednak růstu stupně ekonomické aktivity v území, kde je vysoká nezaměstnanost a malé naděje na přirozený ekonomický růst a na druhé straně opatření sloužící kontrole…. Regionální politika představuje všechny veřejné intervence vedoucí ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive ve smyslu dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.

14

Jedná se o soubor opatření a nástroj, pomocí kterých má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji dílčích regionů. (Grospič, J. a kol., 2008, s. 99-100) V dokumentu Strategie regionálního rozvoje je regionální politika zobrazena jako soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů a podle očekávaných vývojových tendencí, na podporu opatření vedoucích k růstu ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území a k rozvoji infrastruktury. Základní podmínkou je jasné definování priorit a koncentrace prostředků na tyto priority. Jejím významným cílem je konvergence regionů v rámci určitého územního celku a klíčovým znakem je její selektivnost, to znamená diferenciace zaměření intervencí na podporu vybraných problémových regionů, které výrazně zaostávají ve svém rozvoji za průměrem v míře, která je společensky uznána za nežádoucí. (Strategie regionálního rozvoje České republiky, 2006, s. 6) Existuje řada dalších definic ale i z těchto lze pochopit, jak regionální politika funguje a co je jejím hlavním cílem. Obecně můžeme napsat, že je to nástroj ekonomické podpory v území, jehož cíle se soustřeďují na ekonomický růst a zlepšení sociálního rozložení, za pomocí organizačního zabezpečení, jasně specifikovaných cílů a užití vhodných nástrojů. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 14) V současných teoriích se v regionální politice klade důraz na efektivnost nebo produktivitu a ustupuje se od cílů rovnosti a snižování disparit. Mimo to se podpora ekonomického rozvoje začíná posouvat do všech regionů a nesoustřeďuje se konkrétní území. Regionální politika si stanovuje cíle, které jsou formulovány na základě problémů vycházejících z ekonomické stránky státu. Pro splnění cílů jsou využívány nástroje regionální politiky, které jsou obvykle orientovány na podporu podnikatelské činnosti, snahu přinést investice a kapitál do regionu, udržovat obyvatelstvo a další. Tyto nástroje můžeme tří oblastí: •

Makroekonomické nástroje – snížení inflace, snížení sazby daní ve vybraných regionech, dovozní limity a cla na produkty vyráběné v upadajících regionech

•

Mikroekonomické nástroje – výkup nemovitostí, levné půjčky, částečná úhrada nákladů na stěhování 15

•

Ostatní nástroje – rozhodnutí o zastavení ekonomické činnosti nevhodné z hlediska potřeb rozvoje území. Jedná se však o málo používaný nástroj. (Macháček, J., a kol., 2011, s. 183)

1.2 Regionální rozvoj Pojem regionální rozvoj můžeme popsat růžně. Primárně je důležité specifikovat pojem region, abychom lépe pochopili souvislosti regionálního rozvoje. V knize Regionální politika a její nástroje použili autoři vlastní definici pojmu region. Jedná se tedy o vymezení určitých geografických oblastí daných historickým vývojem. Rozvojem, podle stejné knihy, může být mnohoznačnost nebo frekventovanost užití. Vše musí být bráno v celkovém kontextu, proto pro naše užití používáme pojem regionální rozvoj. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 21) Podle definice Ministerstva pro místí rozvoj znamená regionální rozvoj růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů vedoucí ke zvyšování životní úrovně a kvality života jejich obyvatel. V tomto ohledu jde o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury příslušného územního celku a jeho částí (regionů, mikroregionů) a odstraňování popřípadě zmírňování regionálních disparit. (Strategie regionálního rozvoje české republiky 2007-2013, 2006, s 6.) Regionální rozvoj lze také chápat z hlediska akademického a praktického. Akademický přístup nahlíží na regionální rozvoj jako na aplikaci nauk, především ekonomie, geografie a sociologie. Z hlediska těchto nauk dochází k ovlivňování určitého území v daném regionu. Praktický přístup chápe regionální rozvoj jako vyšší využívání a zvyšování potenciálu území při využití přírodních zdrojů a socioekonomických aktivit, především konkurenceschopnosti soukromého sektoru, životní úrovně obyvatel a stavu životního prostředí. Oba tyto přístupy jsou úzce spjaty s regionální politikou, protože utvářejí poznatky, kterými se navzájem ovlivňují. (Wokoun, R., a kol., 2008, s. 11-12)

16

1.3 Regionální politika EU Využívání národní regionální politiky všech členských států EU napomáhá regionům s nízkou životní úrovní a vysokou nezaměstnaností. Dochází tak na základě posílení socio-ekonomické sféry zaostalých regionů. (Grospič, J. a kol., 2008, str. 114) Regionální politika Evropské unie je rozdělena do tří úrovní: •

nadnárodní - prováděna nezávisle Evropskou unií

•

národní - prováděna jednotlivými členskými zeměmi, které přebírají některá společná pravidla

•

regionální - uskutečňována ve většině zemí. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2006 s. 36)

1.3.1 Vývoj regionální politiky EU V začátcích, kdy se celé Evropské hospodářské společenství sjednocovalo, se veškerá pozornost zaměřovala zejména na oblasti budování celní unie, institucionální výstavbu a tvorbu společných politik – zemědělské, obchodní, dopravní, na rozvoj prosperity Společenství, na utvoření vztahů se státy třetího světa a definování vztahů mezi členskými zeměmi a Společenstvím. Oblast strukturální politiky v regionálním kontextu nebyla v počátcích nijak důležitá. Byla přenechána národním politikám tehdejších členských zemí, naopak veškerá pozornost směřovala k sociální politice. Díky tomu, že byla strukturální politika v úplné pravomoci členských zemí, nebyly ze strany Společenství vytvořeny žádné finanční prostředky na její podporu. (Boháčková, I., Hrabánková, M., 2009, s. 5) V období 60. let minulého století se činnost Společenství koncentrovala na ukončení procesu budování celní unie, na zavedení Společné zemědělské politiky a na vytváření uceleného vnitřního trhu. V tomto období, konkrétně v roce 1969, byla vymezena priorita, která byla součástí integračního procesu a jednalo se o vytvoření společné Hospodářské a měnové politiky. Ani v této době se Společenství tolik nezajímalo o strukturální politiku, ale díky plánovanému rozšíření Společenství o další státy se postupně začal měnit pohled na politiku soudržnosti. Právě díky vstupu členských zemí do Společenství se začaly

17

objevovat rozdíly v sociální a ekonomické sféře. (Boháčková, I., Hrabánková, M., 2009, s. 6-7) Začaly vznikat obavy, že zavedení společné měnové politiky by negativně ovlivnilo některé regiony a mohly by se tak rozšířit již existující regionální rozdíly. V tomto kontextu začaly vznikat první myšlenky o společné regionální politice. V roce 1975 došlo ke vzniku Fondu regionálního rozvoje, který pomocí finančních prostředků bude minimalizovat negativní dopady ve Společenství. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 37) Na začátku 70. let se regionální disparity rozšiřují stejně tak, jak se rozšiřuje sama Společnost. Důvodem je nulový rozvoj a nepřímý vývoj ekonomických aktivit. Na základě těchto skutečností byly v roce 1972 předloženy návrhy, týkající se: •

regionální politiky Společenství, jejíž činností bude snižovat regionální disparity ve Společenství,

•

nerovnoměrného uspořádání podnikatelských aktivit (chudých x bohatým regionům),

•

tvorby nových nástrojů pro úspěšné řízení regionální politiky,

•

Fondu regionálního rozvoje, jako základním finančním prostředkem,

•

udělování finančních prostředků prostřednictvím Fondu regionálního rozvoje na základě priorit Společenství. (Boháčková, I., Hrabánková, M., 2009, s. 8-10) Důležitým krokem pro strukturální politiku byl dokument Jednotný evropský akt,

který se mimo jiné věnuje ekonomické a sociální soudržnosti. Přijetím tohoto aktu dochází k reformě strukturálních fondů zejména proto, že jejich důsledky budou neustále výraznější. Došlo také ke sjednocení sociální a zemědělské politiky do strukturální politiky a k vymezení cílů regionální politiky na období 1989-1993. (Issezer, L., 2012, s. 4) V dalších letech došlo k postupnému snižování cílů regionální politiky. V šestém programovém období 2007-2013 se počet snížil na tři cíle. (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 39)

18

1.3.2 Principy regionální a strukturální politiky EU Snahou EU je snižovat regionální disparity, které vznikly postupným rozšiřováním území Unie. Jedná se tedy o solidárnost vůči hospodářsky slabým regionům v EU. Základní principy regionální a strukturální politiky jsou využívány při financování konkrétních projektů. Regionální a strukturální politika EU vymezila šest základních principů: •

Princip solidarity Cílem principu solidarity je finanční podpora ze strany hospodářsky vyspělých států do rozpočtu méně vyspělým státům.

•

Princip subsidiarity Princip subsidiarity je založený na tom, aby se dané cíle dostaly na co nejnižší úroveň rozhodování.

•

Princip koncentrace Hlavním zaměřením Principu koncentrace je, aby veškeré prostředky byly využity na předem určené cíle, z hlediska účelu a významnosti. Snahou je co nejvíce finančně podporovat problémové regiony a projekty, které přinesou největší výsledky.

•

Princip partnerství Jedná se o těsnou spolupráci všech subjektů, tedy Komisí a příslušnými institucemi na národní, regionální a místní úrovni, kterých se týká rozdělování a využívání finančních prostředků z EU.

•

Princip programování Princip programování poskytuje časový rozvrh pro přidělení finančních prostředků, na základě několikaletých programů, které sahají do více oborů. Tyto finanční prostředky jsou pak přerozděleny schválenému programu a posléze jednotlivým projektům.

19

•

Princip adicionality Adicionalita neboli doplňkovost určuje, že veškeré finanční prostředky z rozpočtu EU mají pouze doplňovat veřejné výdaje a ne je zastupovat. Jedná se tedy o princip spolufinancování projektů, kdy jednu část tvoří prostředky Evropské unie a druhou část tvoří prostředky příjemce.

•

Princip monitorování a vyhodnocování Jedná se o monitorování, kontrolu a vyhodnocování z hlediska efektivnosti využití vynaložených prostředků. Celý proces začíná už před schvalování projektu, kdy je požadována evaluace možných dopadů. V průběhu realizace projektu je prováděno monitorování a následné vyhodnocení daného projektu. (Wokoun, R., 2006, s. 13-15)

1.3.3 Evropské investiční a strukturální fondy Strukturální fondy jsou jedním z nástrojů realizace regionální politiky. Prostřednictvím fondů dochází k rozdělování peněžních prostředků mezi členskými zeměmi. Hlavním důvodem jejich vzniku bylo podpořit sociální a hospodářskou soudržnost. Podílí se zejména na snižování regionálních rozdílů, zejména v oblasti nezaměstnanosti a rozdílech v příjmech zemí EU. Hlavním důvodem vzniku strukturálních rozdílu je postupné rozšiřování EU. (Halásková, M., 2003, s. 10) Základním kritériem pro čerpání finančních prostředků z fondů EU bylo vyhotovení několika programových dokumentů. Především se jedná o Národní strategický referenční rámec, který upravuje čerpání ze strukturálních a investičních fondů (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) Mezi fondy, které podporují jednotlivé cíle operačních programů v programovém období 2007-2013 patří: Fond soudržnosti, Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj pro podporu rybolovu. (Grospič, J., a kol., 2008, s. 129)

20

Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Prvním ze čtyř strukturálních fondů je Evropský fond regionálního rozvoje, dále jen ERDF. Finanční prostředky ERDF jsou zaměřeny na zmenšování regionálních disparit v regionech EU. Tyto finanční prostředky jsou využity pro plnění Cílů 1. a 2. Regionální a strukturální politiky EU. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) Hlavním cílem ERDF je eliminovat regionální nerovnosti a posílit rozvoj regionů. Dále pak podporovat trvale udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost díky vytváření nových pracovních míst.(Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 41) Mezi hlavní oblasti financování ERDF patří: •

investice na podporu trvalých pracovních míst,

•

investice do infrastruktury,

•

rozvoj malých a středních podniků z hlediska vnitřního potenciálu. Jedná se o podporu v oblasti služeb podniků, vytváření a rozvoj nástrojů financování

•

technická pomoc. …financování pomoci zaměřené na posílení hospodářské a sociální soudržnosti tím,

že vyrovnává zásadní regionální rozdíly podporou rozvoje a strukturálních změn regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí a zaostávajících regionů, a podporou přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce (Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2006) Evropský sociální fond (ESF) Činnost Evropského sociálního fondu, dále ESF, je obecně zaměřena na podporu zaměstnanosti a utvářet konkurenceschopný pracovní trh v členských zemích a vytvářet podmínky pro nové příležitosti jak podnikatelům, tak pracovní síle. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) Konkrétní cíle jsou zaměřeny na: •

podporu nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce

•

podporu rovnocenných příležitostí pro všechny

•

uplatnění nových způsobu organizace práce 21

•

celoživotní vzdělání

•

podpora nezačleněných sociálních skupin

•

rozvoj a podpora vzdělání (Evropský sociální fond, 2008)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) Jedná se o nově vzniklý fond, jehož činnost je zaměřen na rozvoj venkova, především v oblastech konkurenceschopnosti v zemědělství a lesnictví, životního prostředí a venkovského osídlení. Mezi hlavní aktivity EAFRD patří: •

opatření k diverzifikaci venkovské ekonomiky, tzn. rozvoj venkovských oblastí, podpora folkloru, posílení podnikání

•

péče o přírodní dědictví jako příspěvek k trvale udržitelnému rozvoji

•

opatření ke zlepšení kvality života na venkově (Boháčková, I., Hrabánková, M., 2009, s. 134-135)

Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) Cílem tohoto fondu je finanční podporu rybolovu a akvakultury a s tím spojené projekty, které zvýší konkurenceschopnost a zlepší životní prostředí a vybavenost jednotlivých subjektů. Podpořeny jsou aktivity vztahující se na mořský i vnitrozemský rybolov

(např.

odbahňování

rybníků),

modernizaci

zpracovatelského

průmyslu,

modernizace, popřípadě likvidace plavidel. (Strukturální fondy, 2015)

Fond soudržnosti (CF) Fond soudržnosti vznikl v roce 1993 jako podpůrný nástroj zemím, které se chystají na vstup do hospodářské a měnové unie. Doposud se to týká Portugalska a Řecka, nově např. Polska, Bulharska, Chorvatska, Bulharska a dalších členských zemí. Nutno dodat, že se nejedná o strukturální fond. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015)

22

Cílem tohoto fondu je rozvíjet chudé státy, ne regiony jako je to u strukturálních fondů. Týká se to států, kde HNP na obyvatele je menší než 90% průměru EU. Díky Fondu soudržnosti dochází k realizaci především velkých investičních projektů v oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí a dále projekty z oblasti udržitelného rozvoje, dopravní infrastruktury, technické pomoci podporující environmentální a infrastrukturní projekty (případové studie, komparativní studie). (Stejskal, J., Kovárník, J., 2009, s. 43) Díky existenci těchto fondů dochází k přerozdělení prostředku konkrétnímu operačnímu programu, jehož prostřednictvím si může daný subjekt zažádat o dotaci. O jaké částky se jedná a na jaké cíle mohou být vynaloženy, poukazuje další kapitola.

23

1.4 Cíle regionální politiky EU pro období 2007-2013 Z důvodů rozšíření EU o dalších deset členských zemí a nastávajícími ekonomickými a sociálními podmínkami, se cíle v programovém období 2007-2013 definovaly zcela nově. Prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo v programovém období EU 2007 - 2013 vyčleněno 347 mld. eur, které byly využity prostřednictvím 26 operačních programů a třech hlavních cílů, které jsou pro všechny země EU společné, viz tabulka 1 (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) •

Cíl Konvergence

•

Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

•

Cíl Evropská územní spolupráce V programovém období 2007-2013 bylo vyčleněno celkem 347 mld. Eur. Česká

republika může využít 26,96 mld. Eur. Evropská unie však může poskytnout pouze 85% finančně uznatelných výdajů a zbylých 15% musí dát k dispozici Česká republika z národních zdrojů. Tabulka 1: Přerozdělování finančních zdrojů v programovém období 2007-2013 v jednotlivých cílech. Cíl Konvergence

Fondy pro ČR

Fondy pro EU27 283 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)

81,54 %

25,88 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)

96,98 %

Regionální konkurencescho pnost a zaměstnanost

54,96 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)

15,95 %

419,09 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)

1,56 %

Evropská územní spolupráce

8,72 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)

2,52 %

389,05 mil. € (cca 10,97 mld. Kč)

1,46 %

Celkem

347 mld. €

100,00 %

26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)

100,00 %

Zdroj: Strukturální fondy http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi2007-2013

24

1.4.1 Cíl Konvergence Princip konvergence neboli „sbližování“ má za úkol přispívat na sociální a hospodářský rozvoj regionů soudržnosti NUTS II. Tedy zaostalým regionům, jejichž HDP na jednoho obyvatele je nižší než 75% průměru HDP na obyvatele celé Evropské unie. (Evropská komise, 2010) Státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90% průměru Evropské unie, mohou také čerpat finanční prostředky prostřednictvím tohoto cíle. Jak už bylo zmíněno výš, cíl Konvergence financuje všechny regiony soudržnosti (regiony na úrovni NUTS II) v České republice, mimo hlavního města Prahy, prostřednictvím ERDF, ESF a FS. (Strukturální fondy EU, 2014) Realizace tohoto cíle je prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů. (Evropská komise, 2010) Celkově bylo na cíli Konvergence přiděleno 25,88 mld. eur. Regionálním operačním programům bylo poskytnuto 4,66 mld. Eur za účelem rozvoje regionů soudržnosti NUTS II a tematickým operačním programům bylo poskytnuto 21,23 mld. eur. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015)

1.4.2 Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl je určen regionům na úrovni NUTS II a NUTS I, které nemohly být zahrnuty do cíle Konvergence. Je zaměřen na podporu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti pro podniky a investory v regionech. Konkrétní zaměření tohoto cíle může být využito pro rozvoj inovací, investice do hmotného nebo lidského kapitálu, celkového zlepšení životního prostředí, poskytování kvalitních služeb. (Boháčková, I., Hrabánková, M., s. 44-45, 2009) K realizaci dojde pomocí OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita. Část tohoto cíle bude realizovaná v OP Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný OP a Technická pomoc na podporu celonárodních systémových intervencí. (Evropská Komise, 2010)

25

1.4.3 Cíl Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na přeshraniční spolupráci regionů NUTS III, které se vyskytují v okolí vnitřních a vnějších hranic, mezinárodní a nadnárodní spolupráci. Dále se jedná o regiony, nacházející se podél mořských hranic, které jsou od sebe vzdáleny nanejvýš 150 km. (Boháčková, I., Hrabánková, M., s. 45, 2009) Realizace cíle prostřednictvím OP Přeshraniční spolupráce se všemi sousedícími zeměmi, popřípadě regiony – Rakousko, Polsko, Slovensko, Sasko, Bavorsko. OP Meziregionální spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce. (Evropská komise, 2010) Do tohoto cíle spadají v České republice všechny regiony a jsou financovány prostřednictvím fondu ERDF. Na Cíl Evropská územní spolupráce bylo vyčleněno 0.39 mld. eur, které lze čerpat z devíti operačních programů. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) Podle dostupného Návrhu rozložení programů podpory ČR na období 2007 – 2013 lze vidět, že pro cestovní ruch nebyl vytvořen žádný samotný operační program. I přesto byl cestovní ruch podpořen hlavně v rámci ROP jednotlivých regionů soudržnosti. (Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013)

1.5 Veřejná podpora cestovního ruchu Veřejná podpora představuje jednu ze čtyř rovin Evropské unie na ochranu svobodné soutěže. Na druhé straně existují normy na ochranu soutěže a přidružené orgány, jejichž úkolem je dohlížet nad případné následky nekalé soutěže. Jedním takový orgánem, zabývající se hospodářskou soutěží, veřejnými zakázkami a veřejnou podporou, je v České republice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle zákona o veřejné podpoře 59/2000 Sb., je veřejnou podporou jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory, nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním úřadem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. Přičemž veřejnými prostředky jsou myšleny prostředky státního rozpočtu včetně prostředků splatných a neuhrazených, prostředky státních finančních aktiv, státních fondů, Fondu národního majetku České republiky. (Zákon o veřejné podpoře, s. 1)

26

Všeobecně však platí, že poskytování veřejné ve podpory je zakázáno. akázáno. Podle článku 87, odstavec 1 Smlouvy ES je za veřejnou ve ejnou podporu považovaná podpora, která je poskytovaná ze státních prostředků, prost , narušuje nebo hrozí narušením hospodářské hospodá soutěže, zvýhodňuje určité ité podniky nebo určitá ur odvětví výroby a ovlivňuje uje obchod obch mezi členskými státy. Existují však třii výjimky, kdy může m být veřejná podpora udělena: •

regionální egionální podpora zaostalých regionů

•

podpora přispívající ispívající ke zlepšení ekonomické situace států EU

•

přii pomoci vytvořit společný spole zájem členských států

(Veřejná podpora ra cestovního ruchu v podmínkách EU, 2007, s. 10) Pro určení veřejné řejné podpora v podmínkách regionů soudržnosti žnosti NUTS II, byla vytvořena ena regionální mapa intenzity veřejné ve ejné podpory na období 2007-2013, 2007 která vymezuje maximální výši podpory, která může m být udělena na investory v regionech NUTS II. (CzechInvest, 1994–2015) 2015) Jednotlivé míry intenzity podpory lze vidět vid na obrázku 1. Obrázek 1 - Regionální mapa intenzity veřejné ve podpory

Zdroj: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora http://www.czechinvest.org/verejna

27

Jak je z obrázku patrné, je poměr veřejné podpory ve všech regionech soudržnosti stejný tedy: 40% podpora velkých podniků/ 50% podpora středník podniků/ 60% podpora malých podniků. Výjimkou je region soudržnosti Jihozápad, jehož intenzita podpory se od 1. 1. 2011 snížila v případě velkých / středních / malých podniků na 30% / 40% / 50%. (ROP Jihozápad, 2011)

1.5.1 Formy veřejné podpory Mezi nejčastější formy veřejné podpory patří daňové úlevy, prodej pozemků za zvýhodněnou cenu, kapitalizace pohledávek, úvěr, privatizace, odkupy nebonitních pohledávek, státní záruky, prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě dotace. (Kincl, M., s. 49-66, 2012) Pro naše potřeby jsou jedinou možnou formou podpory dotace, které jsou poskytovány na činnost podnikatelským subjektům v rámci EU. Jedná se o tzv. přímé platby, které směřují ze samospráv regionální, místní i lokální úrovně. Mohou být také uděleny z veřejných prostředků, tedy přímo ze státního rozpočtu. (Veřejná podpora pro cestovní ruch v podmínkách EU, s. 59) Dalším způsobem, jakým mohou být dotace poskytovány, jsou fondy jako např. Norské fondy, Strukturální fondy EU nebo Státní fond životního prostředí. (Kincl, M., s. 50, 2012) Program podpory cestovního ruchu v letech 2007-2013 na úrovni regionů soudržnosti NUTS II je, v našem případě, financován z regionálních operačních programů. Tyto operační programy jsou zahrnuty v cíli Konvergence, který je tak hlavním finančním prostředkem. Nejedná se ale pouze o jediný finanční prostředek podpory cestovního ruchu. Dalším zdrojem jsou veřejné (národní) zdroje popřípadě soukromé zdroje. (Işsezer,L., s. 24, 2012)

28

1.6 Regionální operační programy v České republice V průběhu zpracovávání práce byly zmíněny velmi důležité pojmy jako NUTS nebo regionální operační program (ROP). Tyto dva pojmy jsou jádrem této práce a bylo by dobré je v této kapitole zmínit. Abychom se dostali k vysvětlení regionů soudržnosti v České republice je zapotřebí objasnit si vznik územních statistických jednotek CZ – NUTS, které mimo jiné, zahrnují regiony soudržnosti. O těchto jednotkách se začalo hovořit v souvislosti se vznikem vyšších územně samosprávných celků (krajů), které byly stanoveny podle zákona č. 347/97 Sb. Na základě usnesení vlády v roce 1998, ve spolupráci s ČSÚ a Statistickým úřadem Evropských společenství, vznikla klasifikace územních statistických jednotek NUTS. (Český statistický úřad, 2012) Pro to, aby byl region začleněn mezi regiony NUTS musí splňovat klasifikační kritéria, která byla stanovena z hlediska počtu obyvatel územní jednotky. Tabulka 2: Klasifikace územních jednotek NUTS Úroveň NUTS 1 NUTS 2

Počet obyvatel 3 mil. 800 000

7 mil. 3 mil.

150 000 NUTS 3 Zdroj: Český statistický úřad, 2014, vlastní zpracování

800 000

Tato jednotná klasifikace územních jednotek byla vytvořena pro: •

vytváření souhrnných statistik EU v rámci regionů,

•

definování regionální politiky EU,

•

socio – ekonomické analýze.

V České republice byly vymezeny územní jednotky CZ – NUTS následovně: NUTS 0 – Česká republika (stát) NUTS 1 – Česká republika (celé území) NUTS 2 – regiony soudržnosti NUTS 3 – kraje 29

Ještě do doku 2007 byly součástí NUTS také okresy a obce. Ty jsou však od roku 2008 součástí místní samosprávné jednotky, které mají označení LAU. (Ústav územního rozvoje, 2014) Jak je uvedeno na stránkách strukturální-fondy.cz jsou regiony soudržnosti základními statistickými jednotkami pro výpočet ukazatele HDP na obyvatele. Díky tomuto ukazateli jsou následně přerozděleny finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) Pro naše účely mají největší význam regiony soudržnosti NUTS II, kterých bylo v České republice vymezeno 8: •

NUTS II Praha

•

NUTS II Střední Čechy (Středočeský kraj)

•

NUTS II Moravskoslezsko (Moravskoselzský kraj)

•

NUTS II Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj)

•

NUTS II Střední Morava (Zlínský a Olomoucký kraj)

•

NUTS II Severovýchod (Liberecký, Pardubický a Královehradecký kraj)

•

NUTS II Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina)

•

NUTS II Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj)

(Işsezer, L., 2012, s. 26) K přerozdělování finančních prostředků EU dochází prostřednictvím ROP, které jsou územně totožné s územními jednotkami regionů soudržnosti mimo NUTS II Praha. Každý již zmíněný ROP má k dispozici finanční prostředky na jednotlivé aktivity, které jsou obsaženy v cílech jednotlivých regionů. Pro představu byla vytvořena tabulka 3, podpory cestovního ruchu v rámci prioritních os v regionech soudržnosti. Hlavním záměrem bylo získat přehled o tom, jaká byla celková částka na podporu cestovního ruchu v ostatních regionech soudržnosti a hlavně jaké je postavení samotného regionu Moravskoslezsko.

30

Tabulka 3: Alokovaná částka pro cestovní ruch z prostředků EU ROP Střední Čechy

100,6 mil. Eur

ROP Moravskoslezsko

194,8 mil. Eur

ROP Severovýchod

144,4 mil. eur

ROP Střední Morava

121,6 mil. eur

ROP Severozápad

142,9 mil. Eur

ROP Jihovýchod

134 mil. Eur

ROP Jihozápad Zdroj: Business info, 1997-2015

123,9 mil. eur

Z tabulky 3 nám jasně vyplývá, že nejvyšší částku získal ROP Moravskoslezsko. Podle zjištěných informací nemá ROP Moravskoslezsko samostatnou prioritní oblast cestovního ruchu. Cestovní ruch je v tomto operačním programu součástí prioritní osy 2 Podpora prosperity regionu a částka 194,8 mil. Eur je tedy přerozdělena mezi další čtyři oblasti podpory. U ostatních ROP byla prioritní osa cestovního ruchu vytvořena a jedná se tedy o konečné částky. (Businessinfo, 2007-2015) V následujících kapitolách se dozvíme, jaká byla alokovaná částka v ROP Moravskoslezsko. Už nyní můžeme předpokládat, že se nebude jednat o vysokou částku, jako je to v případě jiných ROP. Už jen z toho důvodu, jaké je postavení cestovního ruchu v rámci struktury ROP Moravskoslezsko.

31

2. Analytická část Analytická část je z celé části zaměřena na ROP NUTS II Moravskoslezsko. Snahou bylo co nejvíce rozebrat podporu cestovního ruchu a utvořit si názor jak na podpořené projekty, tak na jejich celkový rozpočet. Nápomoci by nám měl být i vytvořený seznam projektů.

2.1 Regionální operační program Moravskoslezsko Regionální

operační

program

(ROP)

Moravskoslezsko,

který

vznikl

pro programovém období 2007-2013 je součástí cíle 1. Konvergence. Hlavním finančním nástrojem ROP Moravskoslezsko je Fond regionálního rozvoje (ERDF), jehož prostřednictvím byla alokována celková částka 716 093 217 mil. eur. (Výroční zpráva o provádění ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013, s. 6) Prostřednictvím ROP NUTS II Moravskoslezsko dochází k podpoře dopravní infrastruktury, především k modernizaci veřejné dopravy, dopravní dostupnosti a služeb cestovního ruchu, rozvoji malých a středních podnik a tím i prosperity regionu, obnově brownfields a zvyšování životní úrovně ve městech i na venkově. (Regionální rada Moravskoslezsko, 2007-2013) V roce 2010, 2011 a 2013 došlo ke změnám ROP Moravskoslezsko ze strany Evropské komise a Regionální rady. V roce 2011 a 2013 došlo k navýšení prostředků ROP Moravskoslezsko o 34 mil. Eur (cca 900 mil. Kč). Konečná částka tedy činila 750 981 748 mil. Eur. (Výroční zpráva o provádění ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013, s. 6) Pro představu byla využita tabulka 3, která znázorňuje alokovanou částku v jednotlivých prioritách. Prioritní oblast 2 Podpora prosperity regionu, jejichž součástí je oblast podpory cestovní ruch, je druhou nejvíce podporovanou oblastí v celém ROP Moravskoslezsko. Alokované finanční prostředky i v jednotlivých oblastech podpory v Moravskoslezsku jsou uvedeny v tabulce 4.

32

Tabulka 4: Finanční rozdělení prostředků ROP MS do prioritních os na období 2007-2013 Prioritní osa

Příspěvek Společenství v EUR

%

309 926 628

41,3

196 509 287 170 072 139 50 126 525 24 347 169

26,2 22,7 6,6 3,2

750 981 748

100,0

10.1 – Regionální infrastruktura a dostupnost 10.2 – Podpora prosperity regionu 10.3 – Rozvoj měst 10.4 – Rozvoj venkova 10.5 – Technická pomoc Celková alokace ROP MS

Zdroj: Výroční zpráva o provádění ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013

2.2 Charakteristika regionu Moravskoslezský kraj, který je územně totožný s regionem soudržnosti Moravskoslezsko, se nachází v severovýchodní části České republiky, jehož krajským městem je Statutární město Ostrava. (ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko 20072013, s. 12) Na severovýchodě sousedí s Polskem a na jihovýchodě se Slovenskem. Díky této poloze kraje, dochází k příhraniční spolupráci v oblasti rozvoje infrastruktury, ochraně životního prostředí, kulturní a vzdělávací činnosti a mimo jiné cestovního ruchu. (Statistická ročenka Moravskoslezského kraje, 2014) Oblast Ostravska, Třinecka a Karvinska zásadně ovlivnila charakter celého regionu díky těžkému průmyslu, který byl po staletí pro celý kraj primární. Vedle hutního průmyslu a těžby černého uhlí, které nemá v dnešní době tak zásadní význam jako v minulosti, se v regionu rozvíjí podmínky pro výrobu dopravních prostředků dále podmínky pro farmaceutický, potravinářský průmysl, výrobu a rozvod vody, plnu a elektřiny. Z kdysi zašedlé východní části České republiky se pomalu stává oblíbený kraj s řadou atraktivit. Region je významný z hlediska kulturního a historického bohatství, řadou technických památek ale také malebnou krajinou s místy pro rekreaci a rozvoj cestovního ruchu. Je rozdělen do šesti turistických oblastí: Jeseníky – východ, Opavské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko, Ostravsko, Beskydy – Valašsko a Těšínské Slezsko.

33

Geograficky je tento region rozmanitý a nabízí mnoho příležitostí pro cestovní ruch. Zejména horské oblasti Jeseníků a Beskyd nabízejí celoroční sportovně – rekreační využití. Západní část regionu má hornatý charakter a rozprostírá se zde Hrubý Jeseník s nejvyšší horou Praděd. Celá tato oblast, tedy Hrubý a Nízký Jeseník, je součástí CHKO Jeseníky, kde se mimo jiné nachází čtyři národní přírodní rezervace Praděd, Šerák – Keprník, Rejvíz a Rašeniliště Skřítek, osmnáct přírodních rezervací a šest přírodních památek. Lokalita je vhodná pro pěší a cykloturistiku díky velkému množství naučných, pěších a cyklistických stezek. Lákadlem pro turisty je i řada rozhleden, hradů a zámků, městských a vesnických památkových zón a rezervací. V neposlední řadě se zde nacházejí horské lázně Karlova Studánka. (Moravskoslezský region, 2015) Střední část regionu, kde se rozprostírá Nízký Jeseník, představuje hustě osídlenou oblast Opavského Slezska, Ostravska, Poodří a Těšínského Slezska. Toto území je charakteristické technickými, kulturními, vojenskými a přírodními památkami. Mezi nejznámější kulturně-historické památky patří zámky v Hradci nad Moravicí, Raduni, Fulneku a hrady Sovinec, Slezskoostravský nebo Hukvaldy. Oblast má dobré podmínky pro sportovní využití, mimo jiné je zde hustá sít nově vybudovaných cyklostezek, která vede skrz celý region. Stále větší pozornost lákají právě technické památky, které jsou především pro oblast Ostravska typické a dávají celému regionu rázovitý charakter. Mezi takové památky patří například Hornické muzem OKD Landek, Důl Michal v Ostravě nebo areál Dolních Vítkovic. Pro léčebné účely byly zřízeny lázně Karviná Darkov a Sanatorium Klimkovice, které se specializují na léčbu pohybového a nervového ústrojí. A dále lázně Karlova Studánka zaměřující se na komplexní lázeňskou léčbu.

(ROP regionu soudržnosti

Moravskoslezsko 2007-2013, s. 30) Na východ od Nízkého Jeseníku se pomalu rozprostírá hornatá oblast Moravskoslezských a Slezských Beskyd, které jsou součástí CHKO Beskydy a nabízejí návštěvníkům využití v letním i zimním období. Dominantou této oblasti regionu je telekomunikační věž na Lysé hoře a typický folklór, který je znázorněn nejen v architektuře ale i v gastronomii. Zajímavé jsou také další technické atraktivity jako Cvičná štola ve Staříči, Pivovar Radegast, Přehradní nádrže Šance a Morávka, Technické muzeum Tatra v Kopřivnici. (Moravskoslezský region, 2015) 34

Z výše uvedené charakteristiky regionu lze usoudit, že se jedná o region s dobrým kulturním i přírodním potenciálem a atrakcemi i přes to, že se nejedná o region typický pro cestovní ruch. Nelze však spoléhat pouze na dobrý potenciál, na druhou stranu je nutné soustředit se také na organizační zabezpečení, dopravní infrastrukturu a dostupnost, vybavenost, apod.

Tyto předpoklady cestovního ruchu by měly být cílem v případě

podpory cestovního ruchu z fondů EU. Je zcela pochopitelné, že cestovní ruch nebude nikdy prioritou podpory v Moravskoslezském kraji. Odvětví průmyslu bude mít i nadále nejvyšší podíl v kraji. Dokazuje to i počet zaměstnaných osob ve zpracovatelském průmyslu, který je k roku 2013, 144 900. Jedná se tedy o nejvyšší počet ze všech krajů České republiky. A dalších cca 75 000 osob pracující v jiných odvětvích průmyslu. Podíl zaměstnanosti v kraji v odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a v ubytovacích, stravovacích zařízení a pohostinství činí 27 600 osob. (Český statistický úřad, 2014) Na území Moravskoslezského kraje dochází také ke statistickému šetření, v našem případě se budeme zajímat o ukazatele cestovního ruchu. Základními ukazateli jsou hromadná ubytovací zařízení celkem (dále jen HUZ), počet lůžek, počet hostů v HUZ a přenocování v HUZ. Veškerá statistická data byla poskytnuta z Českého statistického úřadu. Pro znázornění vývoje ukazatelů cestovního ruchu, byla vytvořena tabulka 5, která znázorňuje

celkový

přehled

zmíněných

ukazatelů

pro porovnání, za rok 2013 a 2014.

35

v

Moravskoslezském

kraji,

Tabulka 5: Základní statistické ukazatele cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji Ukazatel

2013

2014

Hosté v HUZ

698 211

rezidenti 540 988 nerezidenti 157 223

703 009

rezidenti 542 734 nerezidenti 160 275

Počet přenocování

1 947 561

rezidenti 1 530 990 nerezidenti 416 571

1 945 256

rezidenti 1 563 795 nerezidenti 381 461

30 867 Počet lůžek 618 HUZ celkem Zdroj: Český statistický úřad, 2014, vlastní zpracování

29 456 569

V průběhu roku 2014 navštívilo Moravskoslezský kraj 703 009 hostů. Jedná se tedy o nepatrný nárůst oproti roku 2013. Většinu hostů 77% tvořili domácí hosté a 23% zahraniční hosté. Podle statistiky ČSÚ byli nejčastějšími zahraničními návštěvníky občané Slovenska, Polska a Německa. V případě počtu přenocování hostů se jedná o počet 1 945 256 v roce 2014, přičemž 1,5 mil tvořili domácí návštěvníci. Samotný poměr domácích a zahraničních návštěvníků se také změnil oproti roku 2013. Mezi lety 2013 a 2014 tak došlo k velice nepatrnému poklesu počtu přenocování, přibližně 0,12 %. Podle

nejnovějších

statistik

je

k roku

2014

podíl

nezaměstnanosti

v Moravskoslezském kraji 9,8%, což ho řadí na druhé místo mezi kraji České republiky. (Český statistický úřad, 2015). Důvod proč je Moravskoslezský kraj finančně podporován má své opodstatnění. Podle Strategie regionálního rozvoje České republiky v období 2007-2013 byly vytvořeny indikátory pro posouzení regionů o soustředěné podpoře státu. Podle zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje lze tyto regiony rozdělit na: strukturálně postižené, hospodářsky slabé a venkovské regiony. Moravskoslezský kraj se již řadu let potýká s vysokou mírou nezaměstnaností a je tak součástí regionů, na které se zaměřuje soustředěná podpora státu. Můžeme tedy Moravskoslezský kraj, resp. okresy zařadit mezi strukturálně postižené regiony a hospodářsky slabé. Mezi strukturálně postižené regiony patří okres Ostrava, Karviná a Frýdek - Místek. V případě hospodářsky slabých regionů se to týká okresů Bruntál a Opava. Právě poskytnutá podpora z ROP by měla být nápomocná k vyrovnání existujících rozdílů mezi regiony. (Strategie regionálního rozvoje, 2006)

36

Jaká je tedy podpora podpora regionu soudržnosti Moravskoslezsko a na co jsou nejčastěji nej projekty zaměřeny? eny? Na tuto otázku se budeme snažit odpovědět odpov v následujících kapitolách.

2.3 Cíle a priority ROP Moravskoslezsko Území regionu Moravskoslezsko prochází již řadu let obnovou, která k dělá region konkurenceschopnější a pomáhá mu tak zvyšovat celkový potenciál. Prostřednictvím ROP dochází mimo jiné k podpoře podpo cestovního ruchu v regionu ale globálně globáln je jeho cílem urychlit rozvoj regionu a zvýšit jeho konkurenceschopnost efektivnějším efektivn využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosaženo zejména zvyšováním zvyšováním kvality života obyvatel a atraktivity ktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním lepšováním podmínek pro práci i volný čas, as, zejména modernizací dopravní infrastruktury a rozvojem dalších atributů atr spokojenosti obyvatel a návštěvníků vníků regionu. Konkurenceschopnost regionu Moravskoslezsko bude posilována vytvářením ením příhodných p podmínek pro podnikání a aktivním marketingem Moravskoslezského kraje. kraje Strategie rozvoje regionu soudržnosti soudr Moravskoslezsko ko byla realizovaná na základě pěti ti prioritních os. Tyto prioritní osy jsou dále rozděleny rozd leny do oblasti podpory a dílčí oblasti podpory, jak je vidět na obrázku 2 (ROP regionu soudržnosti žnosti Moravskoslezsko 2007-2013, 2007 s. 60) Obrázek 2 – Schéma prioritních os a oblastí ROP Moravskoslezsko.

Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. In: Prováděcí Provád dokument verze 3.04 37

Cestovní ruch je v operačním programu součástí prioritní osy 2 Podpora prosperity regionu, který se zaměřuje na zvýšení prosperity ekonomiky a kvality života v regionu a snížení míry nezaměstnanosti. Prioritní osa 2 navazuje na oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, jehož cílem je zvýšit prosperitu regionu vytvářením podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Oblast podpory 2.2 je dále rozvedena do čtyř dílčích oblastí. (Prováděcí dokument, 2008, s. 42) Pro toto programové období bylo vyčleněno z prostředků EU, jak už bylo výše zmíněno, 750 mil. Eur. Dalším finančním prostředek na financování ROP byly veřejné zdroje České republiky, které činily 884 mil. Eur. (Zpráva o provádění ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013, s. 15, 2013) Oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu má z fondů EU k dispozici 60,76 mil. Eur, což je 9,7% z celkové alokované částky. Z hlediska veřejných zdrojů je podíl podpory této oblasti 71,4 mil. Eur. Pro celou oblast podpory 2 Podpora prosperity regionu je vyčleněno z fondů EU 196,6 mil eur, tedy 27,7% z celkové alokace a 231,1 mil. Eur z veřejných zdrojů. Celý finanční rámec programu lze vidět v tabulce 6. Tabulka 6: Finanční rámec ROP Moravskoslezsko na programové období 2007-2013

Prioritní osa/oblast podpory

Fond

Příspěvek EU v EUR

Veřejné prostředky celkem v EUR

Podíl na celkové alokaci OP v %

10.1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

ERDF

147 519 390

173 552 219

16,4

10.1.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava

ERDF

32 647 763

38 409 131

3,6

10.1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti

ERDF

95 922 875

112 850 443

17,2

10.1.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizové řízení

ERDF

33 836 600

39 807 769

3,8

10.1 Regionální infrastruktura a dostupnost

ERDF

309 926 628

364 619 562

41,1

10.2.1 Infrastruktury veřejných služeb

ERDF

100 702 709

118 473 776

12,7

10.2.2 Rozvoj cestovního ruchu

ERDF

60 760 724

71 483 204

9,7

10.2.3 Podpora využití brownfields

ERDF

28 284 537

33 275 925

4,6

10.2.4 Marketing regionu

ERDF

6 761 317

7 954 491

0,8

10.2 Podpora prosperity regionu

ERDF

196 509 287

231 187 396

27,7

10.3.1 Rozvojové póly regionu

ERDF

107 145 448

126 053 468

13,9

10.3.2Subregionální centra

ERDF

62 926 691

74 031 403

8,2

10.3 Rozvoj měst

ERDF

170 072 139

200 084 871

22,2

38

Prioritní osa/oblast podpory

Fond

Příspěvek EU v EUR

Veřejné prostředky celkem v EUR

Podíl na celkové alokaci OP v %

10.4.1 Rozvoj venkova

ERDF

50 126 525

58 972 383

6,4

10.4 Rozvoj venkova

ERDF

50 126 525

58 972 383

6,4

10.5.1 Implementace operačního programu

ERDF

23 347 169

27 467 259

2,6

10.5.2 Podpora absorpční kapacity

ERDF

1 000 000

1 176 469

0,1

10.5 Technická pomoc

ERDF

24 347 169

28 643 728

2,7

750 981 748

883 507 940

100,0

Celkem

Zdroj: Výroční zpráva o provádění ROP regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013 V následujících kapitolách se více zaměříme na dílčí oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, které jsou pro naši práci zásadní. Pro zpracování jsme využily aktuální Prováděcí dokument, který byl zpracován Regionální radou regionu soudržnosti Moravskoslezsko a jehož platnost nabyla v roce 2008.

2.3.1 Dílčí oblast podpory 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu Moravskoslezský kraj oplývá řadou památek a ne všechny jsou svým užíváním přínosné cestovnímu ruchu. Region se také dlouhodobě potýká s nedostatkem parkovacích míst a sociálních zařízení, zábavních, sportovních center. Prioritou podpory této oblasti jsou infrastrukturní projekty cestovního ruchu s cílem zvýšit atraktivitu regionu, orientace na cílovou skupinu rodičů s dětmi a tuzemských a zahraničních turistů, kteří v regionu budou trávit alespoň jeden den. Podporovány budou také kulturní a technické památky, výstavba nebo rozvoj atraktivit za účelem zvýšení atraktivity regionu. Účelem této oblasti je také podpora turistické infrastruktury cestovního ruchu a jedná se například o projekty orientované na cyklostezky, turistické značení apod. Dílčí oblast 2.2.1 je podporovaná na základě nevratné přímé dotace, která nepřesáhne 92,5% způsobilých výdajů. Projekty, které budou spolufinancovány z veřejné podpory, nesmí limit podpory přesáhnout 40% HEP (hrubý ekvivalent podpory).

39

Dotace bude poskytnuta následujícím příjemcům: •

Moravskoslezský kraj

•

Obce, dobrovolné svazky obcí

•

Nestátní neziskové organizace

•

Organizační složky státu

•

Podniky Globálním cílem dílčí oblasti 2.2.1 je: Zvýšit atraktivitu regionu výstavbou,

revitalizací a modernizací turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu. Tento globální cíl se dále dělí na pět specifických cílů: •

Využit industriální památky, technické zajímavosti a památky kulturního dědictví jako atraktivity cestovního ruchu.

•

Připravit vybrané památky pro zápis do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO,

•

Budovat a rozvíjet stávající návštěvnická centra s důrazem na cílové skupiny tuzemští či zahraniční turisté a „ rodina s dětmi“

•

Budovat a modernizovat vybavenost v oblasti sportu, rekreace a lázeňství,

•

Přispět ke zkvalitnění turistické infrastruktury.

Dále zde budou podporovány projekty, zaměřené na: •

Výstavbu nebo obnovu vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství Bude se jednat o projekty se zaměřením na sport, rekreaci a lázeňství, které se budou

podílet na rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezsku. Snahou bude modernizovat stávající multifunkční sportovní zařízení, pro jejich celoroční využití a prodloužit sezónnost v kraji podporou místních atrakcí. •

Výstavbu a rekonstrukce další infrastruktury pro cestovní ruch Z hlediska infrastruktury se projekty zaměří na výstavbu cyklostezek, informačních

panelů a značení, hipostezek dále výstavbu turistických stezek určené pro běžky a pěší a infrastrukturu určenou vodní turistice. (Možnosti finanční podpory, 2007-2013 )

40

2.3.2 Dílčí oblast podpory 2.2.2 Rozvoj a zvýšení úrovně ubytovacích zařízení Kraj se obecně potýká s nedostatkem kvalitních ubytovacích zařízení. Problémem je také špatná dopravní dostupnost k samotným zařízením. Proto v této oblasti bude důraz kladen zejména na zkvalitnění ubytovacích zařízení v podobě výstavby nebo rekonstrukce zařízení. S tím také souvisí podpora doprovodných služeb a dopravní dostupnost. Stejně jako v případě dílčí oblasti 2.2.1 se jedná o nevratnou dotaci, která maximálně činí 92,5% způsobilých výdajů a nesmí být vyšší než 40% HEP z veřejné podpory. Navíc je zde nutná spoluúčast příjemce na financování projektu z vlastních zdrojů. Dotace je určena pro: •

Moravskoslezský kraj

•

Obce, dobrovolné svazky obcí

•

Nestátní neziskové organizace

•

Malé a střední podniky

•

Podniky ve městě s lázeňským statutem

Globální cíl se tedy zaměřuje na Zvýšení kvality ubytovacích zařízení a na dva specifické cíle: •

Zvýšit standard ubytovacích zařízení

•

Zlepšit úroveň poskytovaných služeb cestovního ruchu

Součástí dílčí oblasti je také podpora hlavních a doplňkových aktivit jako jsou: •

Úschovny a půjčovny a sportovní výstroje (lyží, kol apod.),

•

Vybavení pro základní servis (zejména kol, lyží apod.) typu myčky kol, pračky a sušárny výstroje atd., uzamykatelné boxy na kola apod.,

•

Dětské koutky, herny,

•

Parkovací plochy příjezdové komunikace jako součást komplexních projektů,

•

Vzdělávání personálu (zaměstnanců).

(Možnosti finanční podpory, 2007-2013) 41

2.3.3 Dílčí oblast podpory 2.2.3 Zvýšení kvality turistických informačních center Podpora se zaměří na výstavbu nových informačních center převážně v okolí hranic a rozvoj stávajících, jejichž zaměření bude na zkvalitnění služeb. Vizí je také stát se součástí celokrajského rezervačního a informačního systému a obdržet certifikaci dle standardů České centrály cestovního ruchu. Globálně je cíl vymezen na Zlepšení informovanosti o cestovním ruchu v regionu zvýšením kvality práce turistických informačních center. Specifickými cíly budou: •

Zlepšit a rozšířit služby turistických informačních center

•

Zlepšit fungování rezervačního a informačního systému Konkrétní aktivity podpory budou zaměřena na nákup nového IT zařízení,

vzdělávání zaměstnanců, náklady na marketing TIC, koupi prostor nebo její rekonstrukce. Oblast bude financována nevratnou dotací v maximální výši 92,5 % výdajů, přičemž nutný podíl na financování připadá příjemci projektu z vlastních zdrojů. Příjemci podpory mohou být: •

Obce, dobrovolné svazky obcí

•

Nestátní neziskové organizace

•

Malé a střední podniky

(Možnosti finanční podpory, 2007-2013)

2.3.4 Dílčí oblast 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu Zlepšit organizaci a kooperaci v cestovním ruchu je globálním cílem této oblasti. Jedná se o podporu aktivit společné pro celý Moravskoslezský kraj v rámci organizace destinačního managementu a spolupráce veřejného a soukromého sektoru cestovního ruchu na společných aktivitách, které vyplývají z Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu regionu Severní Moravy a Slezska. Podmínkou je, aby projekty vykazovaly územní vliv na Moravskoslezský kraj.

42

Na projekty budou poskytnuty dotace v maximální výši 92,5% výdajů, v případě veřejné podpory nesmí být celková dotace vyšší jak 40% a určitý podíl spolufinancování připadne příjemci dotace, kterým může být: •

Obce, dobrovolné svazky obcí

•

Nestátní neziskové organizace

•

Zájmová sdružení právnických osob, zřízená k poskytování služeb v oblasti regionálního rozvoje

•

Obchodní společnosti

Specifické cíle dílčí oblasti byly vymezeny na: •

Dosažení cílenější komplexnější turistické nabídky regionu

•

Zvýšení účinnosti a kvality marketingu cestovního ruchu

•

Rozšíření nabídky produktů a produktových balíčků cestovního ruchu

•

Zvýšení organizovanosti a kooperace v nabídce služeb a atraktivit cestovního ruchu Aktivity budou zaměřeny na marketingovou podporu regionu z hlediska

komunikace s trhy i propagačního materiálu. Dojde také k rozvoji produktů a produktových balíčků, statistickému šetření a vzdělávání zaměstnanců. (Možnosti finanční podpory, 2007-2013)

2.4 Projekty realizované na období 2007-2013 v ROP Moravskoslezsko V této kapitole se zaměříme na konkrétní projekty dílčích oblastí oblasti 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, které byly schváleny a následně realizovány v programovém období 2007-2013. V průběhu tohoto období, bylo v oblasti podpory 2. Podpora prosperity regionu realizováno 507 projektů, z toho 69 projektů bylo realizováno v rámci podoblasti 2.2 Rozvoj cestovního ruchu. (Evropské strukturální a investiční fondy, 2015) V první řadě se zaměříme na žádosti a finanční podporu ROP Moravskoslezsko jako celku, viz tabulka 7. Z časového hlediska se jedná o veškeré projekty od začátku programového období až k 3. lednu 2014.

43

Tabulka 7: Celková statistika žádostí a podpory ROP Moravskoslezsko ROP MS

Celkem žádostí

Vyřazené žádosti

Schválené žádosti1

Ve schvalovacím procesu

Počet

1 531

631

770

125

Dotace (mil. Kč)

40 806,6

12 502,3

20 058,9

6 850,6

Průměr

26,7

19,8

26,05

54,8

Zdroj: Měsíční ní monitorovací zpráva prosinec 2013, vlastní zpracování Od začátku átku programového období 2007-2013 do 3. 1. 2014 bylo zažádáno o 1 531 projektů, v hodnotě 40 806,6 mil. Kč K (z celkové alokace 177,2%). V hodnotě 20 058,9 mil. Kč bylo schválenoo 770 žádostí. V tomto období bylo také vyřazeno azeno 631 žádostí v hodnotě 12 502,3 mil. Kč a celkově celkov to dělá 41% z celkového počtu žádostí. Pro lepší představu byl vytvořen grafy 1,, ve kterém kter jsou procentuálně znázorněny ny žádosti a dotace. Graf 1 – Statistika žádostí do prosince 2013 z ROP Moravskoslezsko Vyřazené

Schválené

V procesu schválení

8% 41%

51 1%

Zdroj: Měsíční ní monitorovací zpráva prosinec 2013, 2013, zpracování: vlastní

1. Připočteno 5 ještěě nedokončených nedokon projektů v hodnotě 85,8 mil. Kč

44

Z hlediska žadatelů o dotaci byla úspěšnost 49%, průměrně se jednalo o částku 26,7 mil. Kč. Za celé programové období bylo schváleno 770 žádosti v celkové hodnotě 20 058,9 mil. Kč, což představuje 87,1% z celkové alokace. Tabulka 8 poukazuje na statistiku zadosti a dotace oblasti 2.2, kde bylo podáno 284 žádostí v hodnotě 4 403,0 mil. Eur Tabulka 8: Celková statistika žádostí a dotace, oblast podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu

Žádosti

Oblast podpory

Podané žádosti

Vyřazené žádosti

V procesu schválení

Projekty s podepsanou Smlouvou

2.2

284

145

27

108

416,2

1514,5

2.2 4 403,0 2 349,8 Dotace (mil. Kč) Zdroj: Měsíční monitorovací zpráva prosinec 2013

2.5 Zhodnocení projektů Jedním ze zdrojů pro získání informací o finančních prostředcích projektů byly stránky strukturalni-fondy.cz. Prostřednictvím těchto stránek jsme zjistili, že v období 2007-2013 bylo v oblasti podpory 2 Podpora prosperity regionu realizováno celkem 507 projektů, z toho 69 projektů bylo realizováno na podporu cestovního ruchu v dílčí oblasti 2.2. Dalším zdrojem byly stránky risy.cz, kde jsme získali potřebné informace o projektech. Projekty jsou seřazeny podle roku realizace, vždy je uveden žadatel a celkový objem podpory podle finančního zdroje, viz příloha.

2.5.1 Analýza žadatelů V této analýze se zaměříme na žadatele o dotaci. Z hlediska typu žadatele jsme při zpracovávání projektů narazili na podnikatelské i nepodnikatelské subjekty. Nejčastěji se jednalo o právní subjekty – s.r.o., fyzické osoby, a.s. ale i výrobní družstvo. Dále pak byli žadatelem obce, města, sdružení obcí, farnosti, kraj nebo různá sdružení. V našem případě jsme si žadatele roztřídili podle sídla provozovny a na tomto základě jsme určili, je-li žadatelem kraj, město nebo obec, viz graf 2. Složitější to bylo v případě projektů, které byly realizovány na území více obcí. V tomto případě jsme postupovali stejně, tedy, že jsme vyhledali sídlo sdružení obcí.

45

Graf 2 – Projekty podle žadatelů žadatel 1%

MS kraj město

51%

obec

48%

Vlastní zpracování Z celkového počtu 69 projektů bylo podpořeno eno nejvíce projektů projekt prostřednictvím obcí, jedná se o 35 projektů, projek což činí 50%. V případě měst st se jedná o 33 3 projektů a Moravskoslezský kraj zažádal pouze o 1 projekt. Jedná se tedy o neparný rozdíl mezi žadateli na území obce a měst. m Dalším bodem analýzy bylo rozřazení žadatelů podle okresů, okres které by tak napomohlo k případnému ípadnému porovnání v kraji, popř. s ostatními územními jednotkami v České republice. Na území Moravskoslezského kraje se nachází šest okresů okres – Nový Jičín, ín, Ostrava, Opava, Frýdek – Místek, Bruntál a Karviná, kterým byly přiřazeny p projekty obce, města sta nebo kraje. V grafu 3 lze vidět počet uskutečněných projektů projekt v jednotlivých okresech. Nejvíce jich bylo realizování na území okresu Frýdek - Místek, nejméně v okrese Karviná.

Graf 3 – Počet projektů v jednotlivých okresech Nový Jičín; 9 Frýdek Místek; 24

Ostrava; 9 Karviná; 2 Opava; 7 Bruntál; 18

Vlastní zpracování

46

2.5.2 Analýza finanční finan podpory Při vytváření ení seznamu projektů projekt jsme si finanční prostředky ředky rozdělili, rozd pro lepší orientaci, na poskytnuté prostředky prost EU, veřejné prostředky edky a soukromé zdroje a následně následn vytvořili ili celkový rozpočet rozpoč na konkrétní projekt. Celkové rozpočty čty jsme pro tuto analýzu následně rozdělily do tří skupin: projekty do 1 mil. Kč, od 1 – 10 mil. Kč K a nad 10 mil. Kč, viz graf 4. Nejvíce projektů bylo realizováno v částce od 1 – 10 mil. Kč, K celkem 38. Nad 10 mil. Kč bylo uskutečněno uskutečně 29 projektů a pouze 2 projekty byly v částce do 1 mil. Kč. K

Graf 4 – Finanční ní podpora projektů 3% do 1 mil. Kč 1 - 10 mil. Kč

42%

nad 10 mil. Kč

55%

Vlastní zpracování

Na tomto základě můžeme určit celkové částky projektůů v již zmíněných třech skupinách,, viz tabulka 9. 9 V první skupině projektů nad 10 mil. Kč se jedná o celkovou částku 1 277 829 489 Kč. Kč Průměrně je to 44 063 086 Kč na projekt. V druhé skupině projektů od 1 – 10 mil. Kč K se jedná o celkovou částku 188 132 029 Kč. Poslední skupina projektů do 1 mil. Kčč byla v celkové hodnotě 1 622 518 Kč.

Tabulka 9: Rozdělení lení dotací a projektů projekt

Do 1 mil. Kč Od 1 – 10 mil. Kč Nad 10 mil. Kč Vlastní zpracování

Celková částka

Počet projektů

Průměrná částka na Prů projekt

1 622 518 188 132 029 1 277 829 489

2 38 29

811 259 4 950 843 44 063 086

47

Z celkové poskytnuté finanční finan podpory získala města sta nadpoloviční nadpolovi většinu, celkem 837 485 210 Kč.. Ani podpora podpor v případě obcí nebyla malá a podle mého se nejedná o velký rozdíl. Obce tedy získaly finanční finan podporu v hodnotě 630 098 826 Kč. K Procentuální podíl zmíněné finanční ní podpory měst m a obcí znázorňuje graf 5. Graf 5 – Rozdělení lení finanční finanč podpory mezi města a obce

43% 57%

města obce

Vlastní zpracování

Další bodd analýzy je zaměřen zam na okresy, které získaly balíček ček financí na plánované projekty. Ze získaných informací o projektech a následné finanční ní analýzy jsme zjistili, že v období 2007 – 2013 byly podpořeny podpo projekty cestovního ovního ruchu oblasti 2.2 z ROP Moravskoslezsko částkou ástkou 1 467 584 036 Kč. Z hlediska okresůů získal nejvyšší objem podpory okres Frýdek – Místek, který byl 35%. Důvodem vodem byla byl podpora druhého nejdražšího projektu v rámci dílčí díl oblasti podpory 2.2.2 v hodnotě 155 mil. Kč v obci Čeladná. Nejnižší podporu získal okres Nový Jičín Ji i přes es to, že zde bylo realizováno 9 projektů. Okres získal pouze 2% 2 finančních prostředků. Je zde také dobře dob viditelná celková podpora okresu Ostrava a okresu Nový Jičín, Ji kdy jasněě převažuje převa okres Ostrava při stejném počtu tu projektů. projektů Celkové rozdělení je znázorněné v tabulce 10.

48

Tabulka 10: Celková finan inanční podpora a počet projektů v okresech Okres Frýdek – Místek Opava Karviná Nový Jičín Bruntál Ostrava Vlastní zpracování

Dotace

Počet projektů

Průměr na projekt

514 862 777 181 326 441 164 276 782 35 843 389 341 648 206 229 626 441

24 7 2 9 18 9

21 452 616 25 903 777 82 138 391 3 982 599 18 980 456 25 514 049

Graf 6 – % podíl finanční ční podpory na okres

16%

35%

Graf 7 – % podíl projektů projekt na okres

Frýdek Místek

Frýdek Místek

Opava

Opava 13%

Karviná

35%

26%

23%

Nový Jičín

Nový Jičín 11%

12%

10%

13%

Bruntál

Bruntál

2%

Karviná

3% Ostrava

Ostrava

Vlastní zpracování

Tyto dva grafy (graf 6, 7) představují edstavují procentuální podíl finanční finan podpory a podíl projektů v jednotlivých okresech. Z grafů můžeme žeme zpozorovat, že procentuální podíl, jak podpory, tak samotných projektů projekt v okrese Frýdek – Místek je stejný. Zajímavé postavení v grafech mají okresy Nový Jičín Ji a Karviná. V případě okresu Nový Jičín, Ji který získal nejnižší podporu, která tvoří tvo 2% a podíl na projektech 13% % a okres Karviná vykazuje 11% podíl podpory a 3% podíl na projektech. Je to dáno převážně evážně průměrnou částkou na projekt, jak můžeme žeme vidět vid v tabulce 10.

49

2.5.3 Analýza podle dílčích oblastí V subkapitole 2.3.1 Dílčí oblast podpory jsme popsali jednotlivé dílčí oblasti a objasnili jsme jejich zaměření a cíle. Nyní se budeme orientovat na analýzu projektů a jejich financování z pohledu jednotlivých dílčích oblastí. Ze získaných a námi potřebných informací jsme zjistili, že projekty cestovního ruchu v letech 2007-2013 byly realizovány pouze ve třech oblastech ze čtyř. Týká se to dílčí oblasti 2.2.3 Zvýšení kvality turistických

informačních

center,

ve

které

se

neuskutečnil

v ROP

NUTS

II

Moravskoslezsko žádný projekt. V programovém období 2007-2013 v oblasti podpory 2.2 bylo nejvíce projektů realizováno prostřednictvím dílčí oblasti 2.2.1 Výstavba, revitalizace a modernizace turistické infrastruktury, doprovodných služeb a atraktivit cestovního ruchu. Celkem se jedná o 40 projektů, nejvíce realizací proběhlo v roce 2012 tedy 11, avšak nejvyšší podpory bylo dosaženo v roce 2010. V následující tabulce (tabulce 11) jsou znázorněny počty uskutečněných projektů v jednotlivých letech a jejich celkový rozpočet. Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech je znázorněno v grafu 8. Tabulka 11: Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.1 Rok

Počet projektů

Finanční prostředky (mil. Kč)

Průměr na projekt (mil. Kč)

2008 2009 2010 2011 2012 2013

1 3 7 10 11 8

2 350 491 23 060 094 259 601 285 223 893 579 192 220 194 226 912 338

2 350 491 7 686 698 37 085 898 22 389 358 17 474 563 28 364 042

Celkem 40 Vlastní zpracování

928 037 981

115 351 050

50

Graf 8 – Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.1

20%

2008

2% 7%

2009

18%

2010 28%

2011 25%

2012 2013

Vlastní zpracování

Ze všech ostatních dílčích díl oblastí patříí tato oblast mezi ty rozmanité z hlediska zaměření projektů. Avšak lze polemizovat nad významností a množstvím vynaložených prostředků na některé které projekty. Nejčastěji byly projekty zaměřeny eny na výstavbu turistické infrastruktury v podobě cyklotras, lyžařských lyža a běžkařských ských tras a její vybavenosti, revitalizaci kulturně – historických památek a výstavbu sportovně sportovn – rekreačních rekrea zařízení. Jedná se také o oblast, která byla nejvíce finančně finan podpořena, řena, o čemž vypovídá celková částka podpořených řených projektů. projekt Za zmínku stojí projekty, které dostaly nejvyšší finanční podporu. Nejdražší projekt této dílčí díl oblasti a také v rámci celé oblasti 2 byl projekt Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v Karviné – GolfPark Darkov.. Projekt byl realizován na území města sta Karviná a celkový objem podpory byl 156 135 310 Kč. K Díky poskytnuté dotaci došlo k rozšíření ření nabídky cestovního ruchu v Karviné. Vzniklo zde 99 ti jamkové golfové hřiště,, které je určené urč nejen pro rezidenty ale také pro klienty místního lázeňského láze zařízení. (Regionální informační informa servis, 2012-2014) Dalším projektem, ojektem, který vykazoval vysokou finanční finan ní podporu, byl projekt Wellness centrum Bruntál – rekonstrukce a přístavba p ístavba krytého plaveckého bazénu uskutečněn uskute ve městě Bruntál v hodnotě hodnot 136 768 295 Kč. Třetím etím nejdražším projektem oblasti byl projekt Slezské zemskéé muzeum – expozice Slezsko v Opavě, ě, celková hodnota byla 91 730 609 Kč.

51

V analýze se dále budeme zabývat srovnáním projektů oblasti 2.2.1 podle okresů. V okrese Frýdek – Místek a Bruntál bylo realizováno shodně 13 projektů avšak v rozdílných částkách. Okres Bruntál byl největším příjemcem podpory, 8 projektů získalo dotaci v rozmezí 1 – 10 mil. Kč a 5 projektů bylo ve výši nad 10 mil. Kč. Oproti tomu okres Frýdek – Místek vykazuje největší podporu u 5 projektů, která byla nad 10 mil. Kč a 8 projektů od 1-10 mil. Kč, viz tabulka 12. Tabulka 12: Projekty a finanční podpora v rámci okresů Okres

Počet projektů

Finanční prostředky

Průměr na projekt

Opava Ostrava Frýdek – Místek Karviná Nový Jičín Bruntál Vlastní zpracování

3 5 13 1 5 13

99 272 520 187 956 578 193 668 334 156 135 310 24 895 038 266 110 201

33 090 840 37 591 315 14 897 564 156 135 310 4 979 008 20 470 015

V dílčí oblasti 2.2.2 Rozvoj a zvýšení úrovně ubytovacích zařízení bylo uskutečněno celkem 19 projektů. Největší počet realizací byl v roce 2011, kdy se jich uskutečnilo 9. Ve stejném roce došlo také k nejvyššímu poskytnutí dotace. Jak už sám název dílčí oblasti napovídá, bylo cílem projektů zejména rekonstrukce a modernizace stávajících objektů, rozšiřování ubytovacích kapacit popřípadě zvyšování standardu služeb. V řadě případů se jednalo i o rozšíření doprovodných služeb v podobě dětských hřišť, dětských koutků, půjčoven, úschoven a servisu kol, úschovny a sušárny lyží, apod. Tabulka 13 a následující graf 9 představují finanční podporu realizované projekty v jednotlivých letech. Tabulka 13: Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.2 Rok 2009 2010 2011 2012 Celkem Vlastní zpracování

Počet projektů

Finanční prostředky (mil. Kč)

Průměr na projekt (mil. Kč)

1 4 9 5 19

13 891 062 40 703 886 347 641 795 115 337 920 517 574 663

13 891 062 10 175 972 38 626 866 23 067 584 85 761 484

52

Graf 9 – Procentuální zastoupení projektů v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.2 5% 26%

2009

21%

2010 2011 2012 48%

Vlastní zpracování

Z hlediska poskytnuté podpory na celkový celkov počet et projektů bylo 14 realizací provedeno ve výši nad 10 mil. Kč K a 5 ve výši od 1 - 10 mil. Kč. Kč Pro představu byly uvedeny tři nejvíce podpořené podpo projekty této dílčí oblasti. V případě celkového rozpočtu rozpo na projekt, byl jednoznačně č ě nejdražším projektem výstavba hotelu Miura v obci Čeladná, jehož rozpočet činil 155 369 625 mil. Kč. Hotel, který je zařazen azen mezi ubytovací zařízení za čtvrté třídy, je součástí ástí golfového hřiště h Prosper Golf Resort a nabízí 95 lůžek lů ve 44 pokojích. (Regionální informační ční servis, 2012-2014) Další nákladným projektem byla rekonstrukce objektu pro Wellness W hotel v obci Horní Lomná, který stál 56 207 992 mil. Kč. A třetím etím nejdražším projektem byl vyhodnocen projekt Areálu Davidova mlýna v obci Staré Těchanovice, na jehož rekonstrukci bylo vynaloženo naloženo 55 721 201 mil. Kč. Z pohledu jednotlivých okresů okres proběhlo hlo nejvíce realizací, stejně stejn jako v předchozí analýze, v okrese Frýdek – Místek a stejně je tomu taky i v případěě finanční finan podpory. Lze jasně říci, íci, že celkový rozpočet rozpo všech projektů se pohyboval ve výši nad 10 mil. Kč. K V okrese Bruntál byly podpořeny podpo 4 projekty, avšak okres Opava je na tom z hlediska podpory lépe i přes es to, že 1 projekt byl podpořen podpo částkou mezi 1 – 10 mil. Kč K a 2 projekty byly nad 10 mil. Kč.. A v případě okresu Bruntál ál byly všechny projekty podpořeny podpo částkou nad 10 mil. Kč. Můžeme ůžeme si také povšimnout, že navzdory stejnému počtu po projektů je rozdělení lení celkové podpory dosti odlišné v případě okresu Ostrava a okresu Nový Jičín. Ji 53

Celkový realizační a finanční rámec je uveden v tabulce 14. Tabulka 14: Projekty a finanční podpora v rámci okresů Okres Opava Ostrava Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Bruntál Vlastní zpracování

Počet projektů

Finanční prostředky (mil. Kč)

Průměr na projekt (mil. Kč)

3 2 7 1 2 4

81 155 054 33 347 944 313 084 769 8 141 472 9 190 134 72 655 290

27 051 684 16 673 972 44 726 396 8 141 472 4 595 067 18 163 823

V dílčí oblasti 2.2.4 Organizace a kooperace v cestovním ruchu bylo zaznamenáno 10 uskutečněných projektů, viz tabulka 15, tedy nejméně za celé programové období. Prostřednictvím dílčí oblasti byly podpořeny projekty zaměřující se na realizaci akčních plánů a marketingových strategií pro určitou oblast, nejčastěji se jednalo o turistické oblasti Moravskoslezského kraje. Snahou bylo také podpořit spolupráci mezi účastníky cestovního ruchu a zvýšit organizovanost destinačních společností. Tabulka 15: Projekty a finanční podpora dílčí oblasti 2.2.4 Rok 2012 2013 Celkem Vlastní zpracování

Počet projektů

Finanční prostředky (mil. Kč)

Průměr na projekt (mil. Kč)

6 4 10

16 043 909 5 927 483 21 971 392

2 673 984 1 765 960 6 910 079

V této dílčí oblasti bylo realizováno 10 projektů pouze ve dvou letech. Projekty byly nejčastěji podpořeny částkou od 1-10 mil. Kč a to v 8 případech. U zbylých 2 projektů se jednalo o částku nižší 1 mil. Kč. Stejně jako v předchozích částech si představíme projekty, kterým byla poskytnuta nejvyšší dotace. Je zřejmé, že se jedná o projekty ne tolik náročné oproti zbylým dílčím oblastem. Prvním projektem je Cestovní ruch bez bariér, který podpoří vznik studie k rozvoji bezbariérového cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Hlavním posláním této studie bude propagace, podpoření partnerství a osvěta mezi poskytovateli služeb a samotnými účastníky. Na projekt bylo vynaloženo celkem 6 393 375 mil. Kč. Další dva projekty jsou 54

zaměřeny na vytvoření ení marketingové strategie a akčního ak plánu v turistické oblasti Jeseníky – východ a Beskydy – Valašsko. Na realizaci prvního zmíněného zmín ného projektu bylo poskytnuto 2 882 715 mil. Kč a naa druhý 1 975 868 mil. Kč. Graf 10 vyjadřuje řuje zastoupení projektů v letech 2012 a 2013. Oproti tomu tabulka 16 nám rozděluje luje projekty mezi okresy. Graf 10 - Procentuální zastoupení projektů projekt v jednotlivých letech, dílčí oblast 2.2.4

40% 2012

60%

2013

Vlastní zpracování

Tabulka 16: Projekty a finanční finan podpora v rámci okresů Okres Opava Ostrava Frýdek – Místek Karviná Nový Jičín Bruntál Vlastní zpracování

Poč projektů Počet

Finanční prostředky (mil. Kč)

Průměr na projekt (mil. Kč)

1 2 4 0 2 1

898 867 8 321 919 8 109 674 0 1 758 217 2 882 715

898 867 4 160 960 2 027 419 0 879 109 2 882 715

55

Z celkového počtu 10 projektů se 4 projekty uskutečnily v okrese Frýdek – Místek s celkovou podporou 8 109 674 Kč. Okres Ostrava a Nový Jičín jsou na tom shodně v případě počtů projektů, ale okres Ostrava získal nejvyšší finanční podporu ze všech okresů. Zbylé okresy realizovaly po jednom projektu, mimo okres Karviná, ve kterém nedošlo k žádné realizaci. Na základě vypracovaných analýz dokážeme sledovat průběh čerpání finančních prostředků a uskutečňování projektů v průběhu programového období 2007 – 2013. Existuje však pravidlo, které umožňuje čerpat prostředky i po ukončení daného programového období. Jedná se o tzv. pravidlo n+3 / n+2, které dovoluje čerpat prostředky do roku 2015 i přesto, že už běží nové programové období. (Stav pravidla n+3/n+2, 2013) I v případě ROP Moravskoslezsko byla podpořena řada projektů, které využily toto pravidlo. Ale jedná se pouze o hrstku projektů, kterou není nutné zmiňovat. Došli jsme tedy k závěru, že již zmíněných 69 projektů bylo realizováno na území 41 měst a obcí v Moravskoslezském kraji, což nám dává celkový poměr 32:37 projektů ve městech a obcích. Můžeme tedy konstatovat, že se jedná o projekty, jejichž přínos je pozitivní především pro danou obec nebo město, popřípadě okres, ve kterém se nachází. Projekt, který si blíže představíme, je z mého pohledu významný pro celý kraj z hlediska vzdělávacího, společenského i kulturního. I přes to, že se jedná o jeden projekt, byla jeho rekonstrukce uskutečněna v několika etapách a byla financována prostřednictvím dvou operačních programů, regionálního operačního programu a integrovaného operačního programu. Nyní se tedy zaměříme na všechny etapy projektu Národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovic a Důl Hlubina. Od roku 1998, kdy byl po 170 letech ukončen provoz Vítkovických železáren, byl celý areál uzavřen a znepřístupněn. V roce 2002 byla Dolní oblast Vítkovic společně s Dolem Hlubina prohlášena za Národní kulturní památku. Společnost Vítkovice machinery group, vlastnící objekty a technologické soubory, vytvořila projekt „Nové Vítkovice“, který se zaměří na obnovu areálu železáren tak, aby bylo zachováno průmyslové dědictví i pro další generace. Touto cestou chtějí vytvořit nové a moderní zázemí a přitom zachovat původní industriální podobu areálu. (Dolní Vítkovice, 2010) První etapa projektu Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice byla financovaná z integrovaného operačního programu (IOP), v rámci priority Národní podpory územního rozvoje, opatření Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví. Samotná 56

rekonstrukce probíhala v letech 2008 – 2012 a byla na ni vynaložena částka ve výši 586 368 255 Kč. (Regionální informační servis, 2012-2014) Cílem projektu bylo obnovení hlavních budov v areálu Vítkovických železáren, které mají být přístupné veřejnosti. Rekonstrukce se konkrétně týkala staveb: •

VI. Energetické ústředny – U6

•

Vysoké pece č. 1 a technologického zařízení - VP1

•

Plynojemu GONG

(Dolní Vítkovice, 2010) Díky tomuto projektu vznikla expozice Svět techniky a Naučná stezka: Virtuální ztvárnění výroby železa, koksu a těžby. (Regionální informační systém, 2012 – 2014) Druhá etapa Zpřístupnění a nové využití NKP Důl Hlubina – 1. část je také podpořena z IOP částkou 192 000 000 Kč. Realizace této etapy projektu započala v roce 2012 a do nynější doby nebyla ukončena. Projekt je zaměřen na obnovu budov NKP: •

Sklad MTZ, rozvodovna a průběžná jídelna,

•

Staré koupelny,

•

Kompresorovna,

•

Těžní věž,

•

Průběžný (spojovací) most Společně s tím je projekt zaměřen na technickou a dopravní infrastrukturu, která má

plynule navázat na areál Dolní oblasti Vítkovic díky vzniklé prohlídkové trase. (Dolní Vítkovice, 2010) Třetí etapa zahrnuje Zpřístupnění území NKP Důl Hlubina, který byl podpořen částkou 9 919 315 Kč z ROP, priority Podpora prosperity regionu, opatření Podpora využívání brownfields. Náplní projektu, která byla uskutečněna v průběhu roku 2012, byla demolice některých budov a jejich částí a následné zatravnění, které tak vytvořilo území pro případné budoucí projekty. (Regionální informační servis, 2012 – 2014) Předposlední čtvrtou etapou je Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice, která byla ukončena v roce 2013 a byla financována prostřednictvím ROP, priorita Podpora prosperity regionu, opatření Rozvoj cestovního ruchu. Z celkové částky 89, 2 mil. Kč byly vystavěny dvě parkoviště, turistické značení hlavních atraktivit, zajištění prohlídkových ploch, zpevnění komunikace, sádrové úpravy a inženýrské sítě. Současně se 57

také zafinancovala výstavba veřejného osvětlení, stojanů na kola, laviček, apod. (Dolní Vítkovice, 2010) Poslední etapu tvoří projekt v hodnotě 44 625 980 Kč Doprovodná infrastruktura k projektům IOP v NKP Dolní oblast Vítkovice a Důl Hlubina, který má být dokončen v srpnu tohoto roku. Projekt samotný je rozdělen do čtyř částí: •

Propojení NKP Vysoké pece, koksovna Vítkovických železáren a NKP Hlubina V tomto případě bude vybudována lávka, která bude propojovat koksárenské

baterie a vznikne zde nový okruh prohlídky, tzv. „Uhelná trasa“. Projekt zahrnuje bezbariérovou výstavbu, osvětlení a úpravu terénu, díky které budou ostatní památky zahrnuty do prohlídkové trasy „Technologický okruh“. •

Návštěvnické centrum Návštěvnické centrum vznikne v nově rekonstruovaném velínu Vysoké pece č. 1,

který bude sloužit návštěvníkům a nabízet služby prodeje vstupenek a suvenýrů. Původní stavba velínu bude zachována v původním stavu a bude zde vést část prohlídkové trasy. •

Oplocení Vysoké pece č. 1

•

Sanace vodojemu Po dokončení sanace bude i objekt vodojemu součástí prohlídkové trasy. (Dolní

Vítkovice, 2010) V celém areálu postupně vznikají i další projekty, jako Trojhalí Karolina nebo doposud nejdražší projekt vědecké centrum Svět techniky, jehož celkový rozpočet činil 656 652 337 Kč. Byla také dokončena nástavba věže Vysoké pece č. 1, ve které se nyní nachází kavárna, klub a vyhlídková terasa, která je ve výšce 71 m a současně nabízí Adrenalinový okruh Tower Bolt, který vás zavede do nitra pece. (Dolní Vítkovice, 2010) Areál Dolních Vítkovic nabízí řadu aktivit pro volný čas a stává se tak významným cílem účastníků cestovního ruchu, což dokazuje statistika návštěvnosti tohoto areálu, která dosáhla v roce 2014 800 000 návštěvníků. A podle předchozích statistik toto číslo rok od roku stoupá. Je to především díky hlavním atraktivitám Dolních Vítkovic ale také díky hornickému muzeu Landek, který je součástí DOV. Významný podíl návštěvníků je tvořen z hudebního festivalu Colours of Ostrava, který se zde koná. (Dolní Vítkovice, 2010)

58

O tom o jak významný objekt se jedná nejen v rámci kraje, ale také v rámci České republiky dokazuje umístění této památky na seznam nejnavštěvovanějších turistických cílů za rok 2013, kde se umístil na 4. místě. (CzechTourism, 2005-2013)

59

3. Návrhová část V návrhové části se zaměříme na některé body, které si více rozebereme. Jelikož je diplomová práce zaměřená na programové období 2007 – 2013 jedná se o zpracování a hodnocení ex post. V této části si představíme programové období 2014-2020 z pohledu cestovního ruchu. Oproti minulému programovému období došlo k řadě změn. Nově jsou využity dva fondy, jedná se o Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF). Současně došlo ke spojení Regionálního operačního programu a Integrovaného operačního programu a vznikl Integrovaný regionální operační program, což je v našem případě zásadní změna. Na základě nově vzniklého IROPu se snížil počet programů a cíle programu se sjednotily. Jednou z hlavních věcí, které se v novém programovém období změnilo, je snížení počtu operačních programů. V období 2007 – 2013 jich byla 26 a nyní se jedná o 20 operačních programů. Nezdá se, že by se jednalo o zásadní změnu. Počet 20 operačních programů je stále velké množství a samotný rozsah nejen podpory je, v tomto případě, stále široký. Z doslechu vím, že v případě jiných členských států EU, lze pracovat s minimálním počtem operačních programů. Na druhou stranu toto snížení OP vnímám jako pozitivum, které povede k o trochu lepší orientaci, popř. k dalším změnám v nadcházejícím programovém období. Samotná struktura IROPu se omezila na čtyři prioritní osy, které se dále dělí na specifické cíle. V případě cestovního ruchu, který je součástí Prioritní osy 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí, specifický cíl 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoj kulturního a přírodního dědictví. Z dostupných zdrojů celková alokace činí 425 mil. Eur a bude financována prostřednictví Evropského fondu regionálního rozvoje. (Dotační info, 2015). Hlavní organizací, která bude zodpovědná za administrativní činnost a čerpání prostředků z evropských fondů je Centrum pro regionální rozvoj, které je příspěvkovou organizací spadající pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Nahradí tak Regionální rady, které působily ve všech regionech soudržnosti. (Centrum pro regionální rozvoj, 2011-2015) Z mého pohledu došlo k pozitivní změně z hlediska struktury operačního programu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že sloučení dvou operačních programů vytvoří určitý chaos, je naopak vše velmi jasné. Celková struktura se nejeví být tak široce vymezena, jako to bylo v případě minulého období i v případě struktury regionu soudržnosti Moravskoslezsko. 60

V případě Centra pro regionální rozvoj se jedná, podle mého názoru, o další pozitivní krok, protože vše bude delegováno z jednoho místa a sníží se zejména byrokracie s tím spojená. Zaměření projektů v prioritní ose 3 bude na: •

Obnovu památek Světového dědictví UNESCO Jelikož je už předem dané, jakých památek se to bude konkrétně týkat, budou muset

ostatní vlastníci památek využít jiný způsob finanční pomoci. •

Zkvalitnění muzejních a galerijních expozic a knižních sbírek Současně budou v novém programovém období podporovány projekty, které svým

charakterem působí do oblasti cestovního ruchu. Jedná se o projekty cyklodopravy, které jsou zahrnuty ve specifickém cíli 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, prioritní osy 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony „INFRASTRUKTURA“. (Integrovaný regionální operační program, 2015). Z hlediska podporovaných projektů v cestovním ruchu se jedná o zásadní změnu, jelikož budou podporovány pouze výše zmíněné projekty. V minulém programovém období bylo možné finančně podpořit i projekty komerčního využití, jako hotely, volnočasová zařízení, turistickou infrastrukturu, hmotné kulturní památky, atd. Tím se nám tedy zúžila platforma podpory. Pokud bych mohla hovořit za Moravskoslezský kraj, tak je škoda, že se podpora nebude týkat ani sportovních a volnočasových aktivit. Aktuální situace v těchto oblastech není příliš dobrá. Problém vidím především v zastaralosti sportovních a volnočasových zařízení. Většina sportovišť a jejich vybavenosti je přetížených, což má dopad na jejich opotřebení. Modernizace takovýchto zařízení je zaměřena na přilákání lidí z blízkého i širokého okolí. Věřím, že každý projekt byť i malý zatraktivní města a přiláká jedince každého věku. Nehledě na to, že poskytne nová pracovní místa. Po nastudování základních dokumentů týkajících se podporovaných kulturních památek v programovém období 2014-2020 jsme zjistili, že podpora bude prospěšná jak pro obce, tak pro města. Bohužel se bude jednat o mnohem menší číslo než v minulém období, ve kterém bylo podpořeno 69 projektů v 41 městech a obcích. V druhém bodě návrhové části budeme polemizovat o tom, zda–li je lepší podporovat malé projekty za hodně peněz nebo velké projekty za málo peněz. Hned v úvodu mě napadá co je hodně a málo peněz? Obecně platí, že velké projekty jsou 61

zafinancovány větším množstvím peněz, protože tomu odpovídá samotná konstrukce objektu. Na druhou stranu také velké množství peněz může vyvolat u občanů dojem korupčního prostředí, který obecně škodí na pověsti. I přes to, že žadatel v dobré víře zažádá o dotaci, ale v případě zhotovitele dojde k nadhodnocení ceny projektu. Tento jev dějící se nejen v soukromé sféře podnikání vytváří špatný obraz. Jediná účinná zbraň, která proti tomu je, je zlepšení monitorování, popř. zpřísnění sankcí v případě prohřešků. Ne však každý velký projekt vytvoří v území očekávanou nabídku hlavně tam, kde není žádný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Uvedla bych příklad podpořeného projektu uskutečněného v NUTS II Moravskoslezsko. Jedná se o projekt, na jehož výstavbu byla vynaložena nejvyšší částka z ROP. Jedná se o vystavěný GolfPark v Karviné Darkov za 156 mil. Kč. Podle mého názoru se jedná o zbytečnou investici z hlediska umístění projektu. Podpora by naopak mohla být více zaměřena na území, kde se nacházejí předpoklady pro cestovní ruch. Ze základní charakteristiky Moravskoslezského kraje jsme dospěli k názoru, že se na tomto území potenciál pro rozvoj cestovního ruchu nachází. Bylo by tedy dobré, zaměřit se více na tyto lokality a nesoustředit se na místa, kde se potenciál cestovního ruchu nenachází. V druhém případě, tedy bráno z hlediska principu subsidiarity, by se měla podpora dostat na nejnižší úroveň veřejné správy. Tady by byla pochopitelná podpora projektů v rámci obcí, ve kterých se ve většině případů nachází malé objekty. Díky tomu by byly podpořeny malé a střední podniky. Vzhledem k tomu, že je práce zaměřena pouze na oblast podpory cestovního ruchu a nepracovalo se s dalšími oblastmi podpory, kde je cestovní ruch také zastoupen, navrhla bych zaměřit se více na další dílčí oblasti, které podporu potřebují stejně jako ostatní oblasti. Co je produkt cestovního ruchu bez organizačního zabezpečení a marketingové podpory. Už při sběru potřebných informací jsme zjistili, že v rámci oblasti 2.2.3 Zvýšení kvality TIC nebyl podpořen žádný projekt i přes to, že byla tato oblast v operačním programu vytvořena. Návrhem by bylo v tomto případě více podporovat projekty týkající se kvality služeb turistických informačních center, avšak tuto podporu nelze uskutečnit v novém programovém období.

62

Závěr Z předešlých analýz nám vyplývá, že okres Frýdek – Místek získal nejvyšší finanční podporu mezi okresy, což činí 35%. Celkem bylo na tomto území realizováno 24 projektů, 13 z nich bylo uskutečněno v oblasti 2.2.1. Nejčastějším žadatelem v okrese byly obce, což dokazuje počet 15 přijatých žádostí v hodnotě 401 764 321 Kč, to jo 78% prostředků okresu. V případě měst se jedná o 9 projektů v částce 113 098 357 Kč, což tvoří zbylých 22% prostředků. Nejčastějším žadatelem bylo město Třinec s 5 projekty, následně obec Ostravice se 3 projekty. Okres Bruntál získal druhou největší dotaci v rámci okresů, která dosáhla 23% podpory. Nejčastějšími žadateli byly, jako v předchozím případě, obce s počtem 13 žádostmi, které tvoří 44% podpory okresu v hodnotě 151 051 002 Kč. Ve městech bylo podpořeno 5 projektů v hodnotě 190 597 204 Kč, což dělá zbývajících 56%. Nejvíce dotací bylo využito na realizaci 13 projektů v oblasti 2.2.1. Nejvíce projektů se realizovalo na území obce Malá Morávka (5) a dále ve městě Krnov (3). Na území okresu Ostrava bylo podpořeno 9 projektů, z toho 8 přímo ve městě Ostrava a 1 ve městě Klimkovice. Celková hodnota je 229 626 441 Kč, což dělá 100% podpory celého okresu Ostrava. Obdobně je tomu tak i v případě okresu Karviná, kdy jediné 2 projekty podpořeny v hodnotě 164 276 782 Kč byly uskutečněny na území města. Okres Opava získal finanční podporu na realizaci 3 projektů v obci, jejíž hodnota byla 63 263 112 Kč a tvoří 35% z podpory okresu. Města využila podporu 118 063 329 Kč, která pomohla vytvořit 4 projekty. Samotné město Opava využila prostředky na 2 projekty. Nejmenší podporu mezi okresy získal okres Nový Jičín. I přes to vzniklo 6 projektů v obcích v hodnotě 14 020 391 Kč, tedy 39% a 3 projekty ve městech v hodnotě 21 822 998 Kč, 61% podpory okresu. Z celkového rozdělení dotací byly podpořeny projekty malého rázu, pokud to lze takhle klasifikovat. Potvrzuje to právě zjištěný počet 38 projektů, které byly zafinancovány v rozmezí 1-10 mil. Kč plus dva, na jejichž realizaci šla menší částka než 1 mil. Kč. Průměrná částka na projekt byla 4 950 843 Kč. Avšak podpora finančně náročných projektů tvoří také významnou část na území Moravskoslezska.

63

Z územního hlediska byly podporovány zejména obce. Nejvíce projektů se uskutečnilo v obci Malá Morávka, v okrese Bruntál.

Další realizované projekty se

uskutečnily zejména v horských oblastech Jeseníků a Slezských Beskyd, kde jsou předpoklady pro cestovní ruch, což je také dáno zaměřením projektů. Oproti tomu v centrální části kraje, kde nejsou předpoklady cestovního ruchu, byla vytvořena hrstka projektů podpořena řádově několika set milionovou dotací, která má posílit nabídku měst a obcí. Poslední tabulka (tabulka 17) poukazuje na poměr projektů s celkovým počtem měst a obcí v okresech. Záměrem bylo přiblížit situaci a vytvořit si lepší představu o projektech,

které

byly

uskutečněny

v jednotlivých

okresech.

Na

území

Moravskoslezského kraje se rozprostírá 323 měst a obcí, ve 41 z nich bylo na základě poskytnutých dotací realizováno 69 projektů zaměřující se na podporu cestovního ruchu. Jedná se tedy o oblast podpory, která se může zdát na první pohled dosti podporovaná ale v porovnání s podporou ostatních regionů soudržnosti nebo celkovou podporou ROP Moravskoslezsko se jedná o malou částku. Tabulka 17: Podpořené projekty ve městech a obcích Okres

Měst a obcí celkem

Podpořené projekty

Realizace projektů ve městech a obcí

24 18 9 7 2 9

15 11 2 5 1 7

72 Frýdek – Místek 67 Bruntál 36 Ostrava 77 Opava 17 Karviná 54 Nový Jičín Zdroj: mesta.obce.cz, vlastní zpracování

Hlavním cílem práce bylo zhodnotit celkový objem veřejné podpory na rozvoj aktivit cestovního ruchu v regionu soudržnosti NUTS II Moravskoslezsko z Regionálního operačního programu v období let 2007-2013 a posoudit jeho dopad na rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. První bod cíle, tedy zhodnocení celkového objemu veřejné podpory, se mi povedlo splnit. Na základě dostupných dat se mi podařilo získat konkrétní částku o podpoře, která byla poskytnuta z ROP. Na základě emailové korespondence s Ing. Ivanou Machulovou, metodickou pracovnicí ROP Moravskoslezsko, která mi poskytla informaci o přesné alokované částce 1 809 903 535 Kč, dle kurzu z dubna 2015 64

můžu potvrdit téměř shodnou částku. Druhý bod cíle, posouzení dopadu na rozvoj cestovního ruchu, je shrnout úvodní části závěru a budu odkazovat na seznam projektů (viz příloha) a také na jednotlivé analýzy, které jsem vypracovala, a které vykreslují aktuální situaci.

65

Literatura [1] Asociace krajů České republiky. Charakteristika Moravskoslezského kraje [online]. 2013

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:http://www.asociacekraju.cz/kraje-

cr/moravskoslezsky-kraj/charakteristika-kraje-10. [2] BOHÁČKOVÁ, I. a HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xvii, 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. [3] BusinessInfo.cz. ROP

Moravskoslezsko [online].

1997-2015

[cit.

2015-03-26].

Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/zdroje-financovani-zeu/regionalni-operacni-programy-rop/rop-moravskoslezsko.html. [4] Brožura - specifické cíle IROP. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. 2015 [cit. 2015-06-03]. Dostupné z: http://strukturalni-fondy.cz/getmedia/aadeee1239fb-4e88-8a05-0590918860ca/schema-IROP-FINAL_aktualizace21_4_2015.pdf?ext=.pdf. [5]

CzechInvest. Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. © 1994–2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/verejna-podpora

[6]

Český statistický úřad. Odvětví činnosti zaměstnaných [online]. 2014 [cit. 2015-0605]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/trh-prace-v-cr-casove-rady-1993-az2013-cvby29ymgm.

[7]

Český statistický úřad. Statistická ročenka Moravskoslezského kraje - 2014 [online]. 2014

[cit.

2015-03-25].

Dostupné

z:

https://www.czso.cz/documents/10180/25977708/33010014chcz.pdf/dcf575f5-72304026-bdc7-d56e78b864b3?version=1.2. [8]

Český statistický úřad. Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji v roce 2014 [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/cestovni-ruch-vmoravskoslezskem-kraji-v-roce-2014.

[9]

Český statistický úřad: Cestovní ruch - časové řady. 2015. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních [online]. 2015 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr.

66

[10] Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí. Dotační.Info [online]. 2015 [cit. 2015-06-01]. Dostupné z: http://www.dotacni.info/integrovany-regionalnioperacni-program-2014-2020/zvyseni-konkurenceschopnosti-v-uzemi. [11] EU. Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení Nařízení (ES) č. 1260/1999: Úřední věstník Evropské unie. In: 2006. [12] Evropská komise. Evropská komise [online]. 2010 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/issues/101013_csas_cs.htm. [13] Evropské strukturální a investiční fondy: Informace o fondech [online]. 2015 [cit. 2015-03-14]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informaceo-fondech-EU. [14] Evropské strukturální a investiční fondy. Operační programy 2007-2013 [online]. 2015 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z:http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programove-obdobi-2007-2013/Programy-2007-2013. [15] Evropské strukturální a investiční fondy. Fond soudržnosti [online]. 2015 [cit. 201503-22]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-20042006/Fond-soudrznosti. [16] Evropský sociální fond. Evropský sociální fond v ČR [online]. 2008 [cit. 2015-0323]. Dostupné z:http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr#cile. [17] HALÁSKOVÁ, M. Využívání předvstupních fondů EU pro potřeby regionů soudržnosti. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská, 2003, 139 s. ISBN 80-248-0395X. [18] HUČKA, M. Strukturální politika a její regionalizace. 1. vyd. Ostrava: Repronis, 2001, 114 s. ISBN 80-861-2290-5. [19] GROSPIČ, J. a kol. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozš. vyd. (ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2. rozš. vyd.). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-864. [20] IŞSEZER, L. Podpora cestovního ruchu z regionálních operačních programů ČR. Jindřichův Hradec, 2012. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 67

[21] KINCL, M. Veřejná podpora v Evropské unii. 1. vyd. Praha: Polygon, 2004, 145 s. ISBN 80-727-3097-5. [22] KINCL, Michael. Praktický průvodce veřejnou podporou: vymezení pojmu a otázky související. Vyd. 1. Praha: BOVA Polygon, 2012, 98 s. ISBN 978-807-2731-688. [23] MACHÁČEK, J., TOTH, P. a WOKOUN, R. Regionální a municipální ekonomie [online]. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 199 s. [cit. 2015-06-04]. ISBN 978-80-245-1836-7. [24] Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů, fondů soudržnosti a národních zdrojů v programovém období 2007-2013. Strukturální a investiční

fondy [online].

2013

[cit.

2015-05-18].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/1a7af95d-525c-4b88-94a1bdcf6a3b02d7/MMZ_2013_12.pdf?ext=.pdf. [25] Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky: Strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha, 2006. rok strategie a kde se cituje v textu [26] Moravskoslezský region. CHKO Jeseníky [online]. 2015 [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/jeseniky/priroda/chranena-uzemi/chko-jeseniky— 5271. [27] Možnosti

finanční

podpory. Regionální

rada

regionu

soudržnosti

Moravskoslezsko [online]. 2013 [cit. 2015-06-04]. Dostupné z: http://www.rrmoravskoslezsko.cz/moznosti-financni-podpory/cestovni-ruch. [28] Národní rozvojový plán ČR 2007-2013. BusinessInfo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0524]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/narodni-rozvojovy-plan-cr2007-2013-63477.html. [29] Nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2013. CzechTourism [online]. 2013 [cit. 2015-06-01].

Dostupné

z:

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-

zpravy/nejnavstevovanejsi-turisticke-cile-roku-2013. [30] Počty uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR. Český statistický

úřad [online].

2015

[cit.

2015-05-21].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=null&cislotab=PRA0100PU_KR&kapitol a_id=15&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj=Aktualizovat&cas_3_47=2014123 1. 68

[31] Projekt - NOVÉ VÍTKOVICE. Dolní Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2015-05-27]. Dostupné z: http://www.dolnivitkovice.cz/36/cs/node/1960. [32] Prováděcí dokument. Regionální rada Moravskoslezsko [online]. 2013 [cit. 2015-0602]. Dostupné z: http://www.rr-moravskoslezsko.cz/folder/302. [33] Předmět projektu "Zpřístupnění". Dolní Vítkovice [online]. 2010 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.dolnivitkovice.cz/36/cs/node/1021. [34] Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko 2007-2013: Konečný návrh. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. 2007 [cit. 201506-09]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/de3cb267-68e14185-bb84-3b325b9ca737/Programovy-dokument-ROP-Moravskoslezsko-naprogramove-obdobi-2007%E2%80%932013.pdf?ext=.pdf [35] Region soudržnosti. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. 2015 [cit. 2015-05-22].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-

dokumenty/slovnik-pojmu/R-(1)/Region-soudrznosti. [36] Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. In: Prováděcí dokument verze 3.04 [online].

2008

[cit.

2015-03-27].

Dostupné

z: http://www.strukturalni-

fondy.cz/getmedia/05b38b5f-318c-4236-be0a-aed9b4e91d31/Provadeci-dokumentROP-NUTS-II-Moravskoslezsko obrázek 2. [37] Regionální

rada

Moravskoslezsko. Evropské

dotace

na

rozvoj

Moravskoslezska [online]. 2007-2013 [cit. 2015-03-26]. Dostupné z: http://www.rrmoravskoslezsko.cz/index.php [38] Regionální operační programy (ROP). BusinessInfo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-0524].

Dostupné

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/zdroje-

financovani-z-eu/zdroje-financovani-z-eu-2007-2013/regionalni-operacni-programyrop.html. [39] Regiony NUTS v Evropské unii - 2003: Nařízení Evropského parlamentu a Rady. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-05-23]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/1373-05--narizeni_evropskeho_parlamentu_a_rady_es-_. [40] ROP Jihozápad. Důležité informace [online]. 2011 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.rr-jihozapad.cz/?art=dulezite-informace. 69

[41] Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v Karviné - GolfPark Darkov. Regionální informační

servis [online].

2014

[cit.

2015-05-18].

Dostupné

z:

http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projekty-eu/detail?Id=52614. [42] Stav pravidla n+3 / n+2. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013 [cit. 2015-0523]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/6d65c217-156e-46f3abd3-4e8aa6bab1ab/stav_n3_n2_2013_11.pdf?ext=.pdf. [43] STEJSKAL, J. a KOVÁRNÍK, J.. Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 212 s. ISBN 978-80-7367-588-2. [44] Strategie regionálního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [online].

2006

[cit.

2015-05-21].

Dostupné

z:

www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f70-4bb7-bbc6../GetFile11.pdf. [45] Strukturální fondy EU. Evropské strukturální a investiční fondy [online]. 2015 [cit. 2015-06-09].

Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-

EU/Programove-obdobi-2007-2013. [46] Ústavu územního rozvoje z oblasti územního plánování. Portál územního plánování [online]. 2014 [cit. 2015-05-24]. Dostupné z: http://portal.uur.cz/spravniusporadani-cr-organy-uzemniho-planovani/nuts.asp. [47] Úvod NUTS2. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2015-05-22]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xe/uvod_nuts2. [48] Veřejná podpora cestovního ruchu v podmíkách EU. Ministerstvo pro místní rozvoj [online].

2007

[cit.

2015-06-04].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/getmedia/c616e52d-3987-4938-ab2eeb332b620b22/GetFile_1.pdf?ext=.pdf. [49] Výroční zpráva o provádění regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 2013.Regionální rada Moravskoslezsko [online]. 2013 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: www.rr-moravskoslezsko.cz/file/4034_1_1/. [50] WOKOUN, R. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978807-2016-990. [51] WOKOUN, René. Strukturální fondy a obce I. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006. ISBN 978-807-3571-382. 70

[52] Zákon o veřejné podpoře. In: 59/2000 Sb. 2000. [53] Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice. Regionální informační servis [online]. 2014 [cit. 2015-05-26]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/projektyeu/detail?Id=54810.

71

Přílohy Příloha 1: Seznam projektů realizovaných v období 2007-2013

2007

V tomto roce nebyl realizován žádný projekt.

2008

Název: Naučná trasa městské památkové rezervace Příbor Žadatel: město Příbor Objem podpory: Prostředky EU - 1 997 905 Kč Veřejné zdroje - 352 586 Kč Rozpočet celkem 2 350 491 Kč

2009

Název: Rozšíření ubytovací kapacity chaty Kopřivná a souvisejícího zázemí Malá Morávka Žadatel: obec Malá Morávka Objem podpory: Prostředky EU - 7 084 442 Kč Veřejné zdroje - 1 250 195 Kč Soukromé zdroje - 5 556 425 Kč Rozpočet celkem 13 891 062 Kč

Název: Sportovně-relaxační centrum fit AURA Frenštát pod Radhoštěm Žadatel: Petr Stiborek, město Frenštát pod Radhoštěm Objem podpory: Prostředky EU - 3 646 244 Kč Veřejné zdroje - 643 454 Kč Soukromé zdroje - 2 859 799 Kč Rozpočet celkem 7 140 497 Kč

Název: Modernizace lyžařského areálu SKI Vítkovice-Bílá- vlek Javořinka Bílá Žadatel: SKI Vítkovice – Bílá, o.s., obec Bílá Objem podpora: Prostředky EU - 3 882 358 Kč Veřejné zdroje - 685 121 Kč Soukromé zdroje 3 045 118 Kč Rozpočet celkem 7 612 597 Kč

Název: KEMPALAND – nové možnosti cestovního ruchu Žadatel: Technické služby Bukovec, obec Bukovec Objem podpory: Prostředky EU - 4 236 570 Kč Veřejné zdroje - 747 630 Kč Soukromé zdroje 3 322 800 Kč Rozpočet celkem 8 307 000 Kč

72

2010

Název: DinoPark Ostrava Žadatel: WEST MEDIA, s.r.o., město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 28 484 777 Kč Veřejné zdroje - 5 026 725 Kč Soukromé zdroje - 22 341 002 Kč Rozpočet celkem 55 852 504 Kč

Název: Zámek Bartošovice – srdce Regionu Poodří Bartošovic Žadatel: Obec Bartošovice Objem podpory: Prostředky EU - 1 409 374 Kč Veřejné zdroje - 2 114 061 Kč Rozpočet celkem 3 523 435 Kč

Název: Rekonstrukce Hotelu Darkov Karviná Žadatel: Služba Karviná, výrobní družstvo, město Karviná Objem podpory: Prostředky EU - 3 460 126 Kč Veřejné zdroje - 610 610 Kč Soukromé zdroje - 4 070 736 Kč Rozpočet celkem 8 141 472 Kč

Název: Relax centrum Třinec Žadatel: 1. Třinecká sportovní, s.r.o., město Třinec Objem podpory: Prostředky EU - 22 275 322 Kč Veřejné zdroje - 3 930 939 Kč Soukromé zdroje - 17 470 840 Kč Rozpočet celkem 43 677 101 Kč

Název: Modernizace a zvýšení standardu HOTELU STEEL Třinec Žadatel: KARTA group, a.s., město Třinec Objem podpory: Prostředky EU - 6 023 927 Kč Veřejné zdroje - 1 063 045 Kč Soukromé zdroje - 7 086 927 Kč Rozpočet celkem 14 173 899 Kč

Název: Bowlingové centrum Krnov žadatel: město Krnov Objem podpory: Prostředky EU - 4 099 653 Kč Veřejné zdroje - 723 468 Kč Soukromé zdroje - 3 215 413 Kč Rozpočet celkem 8 038 534 Kč

73

Název: Krása a historie, pěšky i na kole Rýmařovskem Žadatel: Sdružení obcí Rýmařovska, obec Rýmařov Objem podpory: Prostředky EU - 2 030 755 Kč Veřejné zdroje - 358 368 Kč Rozpočet celkem 2 389 123 Kč

Název: Nové ubytovací kapacity v Jeseníkách Dolní Moravice Žadatel: Avalanche mountain s.r.o., obec Dolní Moravice Objem podpory: Prostředky EU - 7 581 191 Kč Veřejné zdroje - 1 337 857 Kč Soukromé zdroje - 5 946 032 Kč Rozpočet celkem 14 865 080 Kč

Název: Cykloodpočívadlo Osoblaha Žadatel: obec Osoblaha Objem podpory: Prostředky EU - 2 605 641 Kč Veřejné zdroje - 459 818 Kč Rozpočet celkem 3 065 459 Kč

Název: Revitalizace výstavních prostor Ostravského muzea Žadatel: Ostravské muzeum, příspěvková organizace, město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 8 338 729 Kč Veřejné zdroje - 1 471 540 Kč Rozpočet celkem 9 810 269 Kč

Název: Wellness centrum Bruntál – Rekonstrukce a přístavba krytého plaveckého bazénu Žadatel: město Bruntál Objem podpory: Prostředky EU - 50 271 590 Kč Veřejné zdroje - 86 496 705 Kč Rozpočet celkem 136 768 295 Kč

74

2011

Název: Beskydská magistrála Žadatel: MS kraj, město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 6 256 811 Kč Veřejné zdroje - 1 104 142 Kč Rozpočet celkem 7 360 953 Kč

Název: Wellness hotel v Horní Lomné Žadatel: Kvadro spol. s.r.o., obec Horní Lomná Objem podpory: Prostředky EU - 23 888 397 Kč Veřejní zdroje - 4 215 599 Kč Soukromé zdroje - 28 103 996 Kč Rozpočet celkem 56 207 992 Kč

Název: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v Karviné – GolfPark Darkov Žadatel: OKD, a.s., město Karviná Objem podpory: Prostředky EU - 35 943 393 Kč Veřejné zdroje - 6 342 951 Soukromé zdroje - 116 848 966 Kč Rozpočet celkem 156 135 310 Kč

Název: Nový Jičín - Město klobouků Žadatel: město Nový Jičín Objem podpory: Prostředky EU - 6 442 781 Kč Veřejné zdroje - 1 136 960 Kč Rozpočet celkem 7 579 741 Kč

Název: In-line a cyklo okruh v Karlově pod Pradědem – Malá Morávka Žadatel: obec Malá Morávka Objem podpory: Prostředky EU - 2 802 624 Kč Veřejné zdroje - 494 580 Kč Rozpočet celkem 3 297 204 Kč

Název: Beskydské radovánky – revitalizace ubytovacích kapacit rekreačního areálu HORIZONT 2. etapa Žadatel: Zdeněk Polášek MGT, obec Kunčice pod Ondřejíčkem Objem podpory: Prostředky EU - 12 111 338 Kč Veřejné zdroje- 2 137 294 Kč Soukromé zdroje - 10 917 772 Kč Rozpočet celkem 25 166 772 Kč

75

Název: Rekonstrukce lázeňského domu Šárka na 4* dependanci Karlova Studánka Žadatel: Státní léčebné lázně Karlova Studánka, státní podnik, obec Karlova Studánka Objem podpory: Prostředky EU - 3 893 110 Kč Veřejné zdroje - 6 698 438 Kč Rozpočet celkem 10 591 548 Kč

Název: Sportovně-turistické centrum Hadinka Žadatel: Ladislav Tvarůžka, město Vítkov Objem podpory: Prostředky EU 4 090 318 Kč Veřejné zdroje - 721 820 Kč Soukromé zdroje - 3 208 092 Kč Rozpočet celkem 8 020 230 Kč

Název: Zvýšení komfortu služeb a vybudování wellness Žadatel: Pavel Toman, obec Šenov u Nového Jičína Objem podpory: Prostředky EU - 3 145 018 Kč Veřejné zdroje - 255 001 Kč Soukromé zdroje - 2 266 680 Kč Rozpočet celkem 5 666 699 Kč

Název: Areál STADION v Bystřici zvýšení ubytovací kapacity Žadatel: ZEDIKO, s.r.o., obec Bystřice Objem podpory: Prostředky EU - 6 876 894 Kč Veřejné zdroje - 1 213 569 Kč Soukromé zdroje - 5 393 642 Kč Rozpočet celkem 13 484 105 Kč

Název: Hřiště pro malé a velké turisty v Bělé Žadatel: obec Bělá Objem podpory: Prostředky EU - 3 437 929 Kč Veřejné zdroje - 606 692 Kč Rozpočet celkem 4 044 621 Kč

Název: Revitalizace dřevěného kostela sv. Onřeje v Hodslavicích Žadatel: Římskokatolická farnost Hodslavice, obec Hodslavice Objem podpory: Prostředky EU - 2 628 515 Kč Veřejné zdroje - 213 122 Kč Soukromé zdroje - 230 403 Kč Rozpočet celkem 3 072 040 Kč

76

Název: Areál Davidova mlýna Staré Těchanovice Žadatel: Panství Morava, a.s., obec Staré Těchanovice Objem podpory: Prostředky EU - 28 228 245 Kč Veřejné zdroje - 4 981 455 Kč Soukromé zdroje - 22 511 501 Kč Rozpočet celkem 55 721 201 Kč

Název: Vybavení dětské lyžařské školky Bukovec Žadatel: Technické služby Bukovec, s.r.o., obec Bukovec Objem podpory: Prostředky EU – 1 493 616 Kč Soukromé zdroje - 995 744 Kč Rozpočet celkem 2 489 360 Kč

Název: Rekonstrukce budovy sportovně rekreačního areálu v Žimrovicích Žadatel: Marcela Vavřínková, město Hradec nad Moravicí Objem podpory: Prostředky EU - 8 880 948 Kč Veřejné zdroje - 1 567 226 Kč Soukromé zdroje - 6 965 449 Kč Rozpočet celkem 17 413 623 Kč

Název: Sportovní areál Davidův mlýn Staré Těchanovice Žadatel: Panství Morava, a.s., obec Staré Těchanovice Objem podpory: Prostředky EU - 1 778 713 Kč Veřejné zdroje - 315 665 Kč Soukromé zdroje - 1 402 912 Kč Rozpočet celkem 3 497 290 Kč

Název: Rekonstrukce areálu baziliky Navštívení P. Marie ve Frýdku-Místku Žadatel: Římskokatolická farnost Frýdek-Místek, město Frýdek - Místek Objem podpory: Prostředky EU - 18 697 172 Kč Veřejné zdroje - 3 299 500 Kč Soukromé zdroje - 854 469 Kč Rozpočet celkem 22 851 141 Kč

Název: Hotel Čeladná 4* Žadatel: Richard Kučík, obec Čeladná Objem podpory: Prostředky EU - 79 238 509 Kč Veřejné zdroje - 13 983 266 Kč Soukromé zdroje - 62 147 850 Kč Rozpočet celkem 155 369 625 Kč

77

Název: Modernizace a rozvoj úzkorozchodné dráhy Třemešná ve Slezsku – Osoblaha Žadatel: Slezské zemské dráhy, o.p.s., obec Bohušov Objem podpory: Prostředky EU - 3 858 619 Kč Veřejné zdroje - 680 932 Kč Soukromé zdroje - 3 026 368 Kč Rozpočet celkem 13 565 919 Kč

2012

Název: Hotel Ameryka Jablunkov Žadatel: Institut EuroSchola, o.s., město Jablunkov Objem podpory: Prostředky EU - 11 631 424 Kč Soukromé zdroje - 8 383 008 Kč Rozpočet celkem 20 014 432 Kč

Název: Přístavba a rozšíření Relaxcentra Sepetná Ostravice Žadatel: Sepetná v.o.s., obec Ostravice Objem podpory: Prostředky EU - 10 000 000 Kč Soukromé zdroje - 10 000 000 Kč Rozpočet celkem 20 000 000 Kč

Název: Zvýšení úrovně ubytování v RC Sepetná Ostravice Žadatel: Sepetná v.o.s., obec Ostravice Objem podpory: Prostředky EU -13 258 925 Kč Veřejné zdroje - 1 075 047 Kč Soukromé zdroje - 14 333 972 Kč Rozpočet celkem 28 667 944 Kč

Název: Rekonstrukce rekreačního střediska Brans Malá Morávka Žadatel: Horký hotl Brans s.r.o., obec Malá Morávka Objem podpory: Prostředky EU - 17 541 969 Kč Soukromé zdroje - 12 187 683 Kč Rozpočet celkem 29 729 652 Kč

Název: Zábavní park na Kopřivné Žadatel: SKI areál Kopřivná, obec Malá Morávka Objem podpory: Prostředky EU - 1 643 200 Kč Soukromé zdroje - 1 095 467 Kč Rozpočet celkem 2 738 667 Kč

78

Název: Lyžařský areál Boženy Pořízkové Žadatel: Božena Pořízková, obec Ludvíkov Objem podpory: Prostředky EU - 2 241 779 Kč Soukromé zdroje - 1 494 519 Kč Rozpočet celkem 3 736 298 Kč

Název: Obnovení rozhledny pod Velkým Polomem Dolní Lomná Žadatel: Brand house s.r.o., obec Dolní Lomná Objem podpory: Prostředky EU - 3 783 940 Kč Soukromé zdroje - 667 754 Kč Rozpočet celkem 4 451 694 Kč

Název: Destinační management turistické oblasti Jeseníky II. Žadatel: Euroregion Praděd, město Vrbno pod Pradědem Objem podpory: Prostředky EU - 2 666 512 Kč Veřejné zdroje - 216 203 Kč Rozpočet celkem 2 882 715 Kč

Název: Destinační management turistické oblasti Beskydy – Valašsko v MSK Frýdlant nad Ostravicí Žadatel: Region Beskydy, město Frýdlant nad Ostravicí Objem podpory: Prostředky EU - 1 827 678 Kč Veřejné zdroje - 148 190 Kč Rozpočet celkem 1 975 868 Kč

Název: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Ostravsko Žadatel: statutární město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 1 783 904 Kč Veřejné zdroje - 144 640 Kč Rozpočet celkem 1 928 544 Kč

Název: Cestovní ruch bez bariér Moravská Ostrava Žadatel: KLACR o.s., Ostrava, město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 5 913 862 Kč Soukromé zdroje - 479 513 Kč Rozpočet celkem 6 393 375 Kč

79

Název: Těšínské Slezsko – spolupráce v cestovním ruchu Žadatel: Regionální rada rozvoje a spolupráce, město Třinec Objem podpory: Prostředky EU - 1 691 678 Kč Veřejné zdroje - 137 163 Kč rozpočet celkem 1 828 841 Kč

Název: Rekonstrukce a půdní vestavba hotelu Brioni Moravská Ostrava a Přívoz Žadatel: GOLDEN GASTRO SERVICE, s.r.o., město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 5 456 927 Kč Veřejné zdroje - 442 453 Kč Soukromé zdroje - 3 932 920 Kč Rozpočet celkem 9 832 300 Kč

Název: Modernizace ubytovacího zařízení – Sanatoria Klimkovice Žadatel: AquaKlim, s.r.o., obec Klimkovice Objem podpory: Prostředky EU - 10 875 986 Kč Veřejné zdroje - 881 836 Kč Soukromé zdroje - 11 757 822 Kč Rozpočet celkem 23 515 644 Kč

Název: Výstavba Penzionu HERMES Krnov Žadatel: Daniela Meliosová, město Krnov Objem podpory: Prostředky EU - 12 621 160 Veřejné zdroje - 2 227 263 Kč Soukromé zdroje - 18 459 177 Kč rozpočet celkem 33 307 600 Kč

Název: Slezské zemské muzeum – Expozice Slezsko Opava Žadatel: Slezské zemské muzeum, město Opava Objem podpory: Prostředky EU - 77 971 019 Kč Veřejné zdroje - 13 759 590 Kč Rozpočet celkem 91 730 609 Kč

Název: Revitalizace dřevěného kostela Všech svatých v Sedlištích Žadatel: Římskokatolická farnost Sedliště, obec Sedliště Objem podpory: Prostředky EU - 5 716 800 Kč Veřejné zdroje - 463 524 Kč Soukromé zdroje - 501 107 Kč Rozpočet celkem 6 681 431 Kč

80

Název: Revitalizace kostela sv. Benedikta v Krnově- Kostelci, patrona Evropy, pro rozvoj cestovního ruchu Žadatel: Římskokatolická farnost Krnov – Kostelec, město Krnov Objem podpory: Prostředky EU - 8 214 052 Kč Veřejné zdroje - 666 004 Kč Soukromé zdroje -720 004 Kč Rozpočet celkem 9 600 060 Kč

Název: Revitalizace dřevěného kostela sv. Kateřiny ve Štramberku, pro rozvoj cestovního ruchu Žadatel: Římskokatolická farnost Štramberk, město Štramberk Objem podpory: Prostředky EU - 4 066 161 Kč Veřejné zdroje - 329 688 Kč Soukromé zdroje - 356 420 Kč Rozpočet celkem 4 752 269 Kč

Název: Revitalizace dřevěného kostela Božího těla v Gutech Žadatel: Římskokatolická farnost Střítež u Českého Těšína, obec Třinec Objem podpory: Prostředky EU - 3 631 379 Veřejné zdroje - 640 830 Kč Rozpočet celkem 4 272 209 Kč

Název: Modernizace lyžařského střediska SKI areál Řeka Žadatel: Ski areál Řeka, obec Řeka Objem podpory: Prostředky EU - 7 408 926 Kč Veřejné zdroje - 1 307 457 Kč Soukromé zdroje - 5 810 922 Kč Rozpočet celkem 14 527 305 Kč

Název: Marketingová strategie a organizace cestovního ruchu v TO Poodří – Moravské Kravařsko Žadatel: Region Poodří, obec Bartošovice Objem podpory: Prostředky EU - 956 974 Kč Veřejné zdroje - 77 592 Kč Rozpočet celkem 1 034 566 Kč

81

2013

Název: Těšínské Slezsko – spolupráce v cestovním ruchu II Žadatel: Regionální rada rozvoje a spolupráce, město Třinec Objem podpory: Prostředky EU - 1 537 112 Kč Soukromé zdroje - 271 255 Kč Rozpočet celkem 1 808 367 Kč

Název: Výstavba běžeckého areálu a sportovního zázemí Žadatel: OSTRAVICE SPORT a.s, obec Ostravice Objem podpory: Prostředky EU - 24 014 777 Kč Soukromé zdroje - 24 014 777 Kč Rozpočet celkem 48 029 554

Název: Lanová dráha a související zázemí Žadatel: SKI AREÁL KOPŘIVNÁ a.s., obec Malá Morávka Objem podpory: Prostředky EU - 15 903 667 Kč Soukromé zdroje - 10 602 444 Rozpočet celkem 26 506 111 Kč

Název: Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu pro NKP Vítkovice Žadatel: Dolní oblast VÍTKOVICE, město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 50 347 233 Kč Soukromé zdroje - 11 540 437 Kč Rozpočet celkem 61 887 670 Kč

Název: Akční plán TO Beskydy – Valašsko 2012/2013 Žadatel: Destinační management turistické oblasti Beskydy-Valašsko, o.p.s., město Frýdek Místek Objem podpory: Prostředky EU - 2 496 598 Kč

Název: Realizace akčního plánu c turistické oblasti Poodří – Moravské Kravařsko Žadatel: Region Poodří, obec Bartošovice Objem podpory: Prostředky EU 723 651 Kč

Název: Dopravní infrastruktura naučné stezky Mionší Žadatel: obec Dolní Lomná Objem podpory: Prostředky EU - 2 151 947 Kč Veřejné zdroje - 449 995 Kč rozpočet celkem 2 601 942 Kč

82

Název: Návštěvnické centrum – středisko ekologické výchovy v ZOO Ostrava Žadatel: Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace, město Ostrava Objem podpory: Prostředky EU - 45 088 406 Kč Veřejné zdroje - 7 956 776 Kč Rozpočet celkem 53 045 182 Kč

Název: Zpracování marketingové strategie cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko Žadatel: Statutární město Opava Objem podpory: Prostředky EU - 764 037 Kč Veřejné zdroje - 134 830 Kč Rozpočet celkem 898 867 Kč

Název: Destinační management turistické oblasti Jeseníky IV. Žadatel: Euroregion Praděd, město Vrbno pod Pradědem Objem podpory: Prostředky EU - 2 466 969 Kč Veřejné zdroje - 435 348 Kč Rozpočet celkem 2 902 317 Kč

Název: Skanzen Jesenicka Žadatel: Družstvo vlastníků půdy JESENÍKY, obec Dolní Moravice Objem podpory: Prostředky EU - 4 711 100 Kč Soukromé zdroje - 831 370 Kč Rozpočet celkem 5 542 270 Kč

Název: Rekonstrukce a modernizace lyžařského areálu GRŮŇ Žadatel: Ski park Grůň o.s., obec Staré Hamry Objem podpory: Prostředky EU - 4 900 000 Kč Soukromé zdroje - 3 267 000 Kč Rozpočet celkem 8 167 000 Kč

Název: Rekreačně sportovní zábavný park Andělská Hora Žadatel: SKI ANNABERG s.r.o, obec Andělská hora Objem podpory: Prostředky EU - 12 679 566 Kč Soukromé zdroje - 8 453 043 Kč Rozpočet celkem 21 132 609 Kč

83