ROP NUTS II SEVEROZÁPAD

EX-ANTE HODNOCENÍ ROP NUTS II SEVEROZÁPAD NA PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ

2007 - 2013

(SHRNUTÍ) AKTUALIZOVÁNO K VERZI ROP Z 21. 6. 2007

Tento projekt byl spolufinancován z prostředků EU

25. 6. 2007

Úvod Tato zpráva je shrnutím hlavních výsledků, závěrů a doporučení z provedeného exante hodnocení Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad na programovací období 2007 – 2013, publikovaného v prosinci 2006 a aktualizovaného zapracováním připomínek Evropské komise k danému programu v červnu 2007. Úplné znění ex-ante hodnocení je k dispozici na http://www.nuts2severozápad.cz Ex-ante hodnotitel ROP NUTS II Severozápad (konsorcium firem RegioPartner, s.r.o. a Evasco, s.r.o.) vzešel z výběrového řízení, hodnocení bylo zpracováno v souladu se smlouvou o dílo ze dne 15. 5. 2006, resp. z června 2007. Ex-ante evaluace probíhala paralelně s tvorbou ROP a ve svých východiscích navazovala na výstupy ex-ante evaluace Národního rozvojového plánu a Národního strategického referenčního rámce (dále jen „NSRR“). Souběžně s ex-ante evaluací probíhalo také posouzení vlivů operačního programu na životní prostředí (SEA), které je rovněž nedílnou součástí předběžného hodnocení strategických programových dokumentů. Struktura kompletní zprávy finálního ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severozápad je následující: V kapitole 2. je popsán přístup k projektu evaluace, specifikován proces hodnocení a zvolená metodika. Základem pro zpracování metodiky hodnocení byly pracovní dokumenty EK „Working Paper on Ex Ante Evaluation“ a „Indicators for Monitoring and Evaluation: A Practical Guide“. V rámci hodnocení tak byly uplatněny všechny základní principy, na něž klade EK důraz. Z hlavních metod použitých pro ex-ante hodnocení lze uvést srovnávací analýzu, sekundární analýzu administrativně statistických dat, analýzu intervenční logiky, SWOT analýzu, problémovou analýzu a participační metody. V kapitole 3. jsou v šesti subkapitolách popsány výsledky ex-ante hodnocení. V prvé bylo provedeno hodnocení analytické části ROP, v druhé hodnocení odůvodněnosti zvolené strategie, její celkové konzistence a vnější koherence a v třetí pak posouzena relevance zaměření prioritních os. Ve čtvrté subkapitole bylo hodnoceno nastavení indikátorů, kvantifikace cílů a očekávaných dopadů a v páté finanční zajištění. Šestou subkapitolou je hodnocení návrhu implementačního systému. V kapitole 4 ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severozápad jsou pak formulovány závěry a doporučení hodnotitele, vyplývající z provedeného hodnocení. V souvislosti s přepracováním ROP NUTS II Severozápad dle připomínek EK, bude kompletní zpráva ex-ante hodnocení doplněna o samostatnou část dodatečně hodnotící pokrok v období od prosince 2006, resp. března – června 2007, a toto shrnutí bylo taktéž o tuto část rozšířeno. Hodnotitelský tým (ve složení Lucie Bučinová, Mariana Nachtigallová, Marie Kaufmann, Martin Krištof, Pavel Machánek, Jan Ženka) úzce spolupracoval se zpracovatelem ROP NUTS II Severozápad, se zadavatelem prací Krajským úřadem Karlovarského kraje, Krajským úřadem Ústeckého kraje a dalšími relevantními partnery v regionu. V průběhu hodnocení se uskutečnily pracovní schůzky se zadavatelem i zpracovatelem ROP NUTS II Severozápad a tím se zdrojem pro ex-ante hodnocení stala nejen analýza předložených dokumentů, ale také výsledky řízené skupinové diskuse a individuálních konzultací.

25. 6. 2007

Ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severozápad – shrnutí /strana 1

I. část – Hodnocení ROP NUTS II Severozápad k verzi z 22. 11. 2006 Pokrok v období březen/listopad 2006 Před zpracováním finálního ex-ante hodnocení ROP NUTS II Severozápad byla zpracována průběžná hodnocení, případně probíhaly konzultace k verzím, datovaným od března do října 2006. Za klíčové průběžné hodnocení (emitované v srpnu 2006) považuje ex-ante hodnotitel hodnocení konsolidované verze dokumentu ROP NUTS II Severozápad, která byla v červnu 2006 předložena vládě ČR a ta ji vzala na vědomí. S ohledem na složitý průběh tvorby operačního programu, a zejména dynamicky se vyvíjejících podmínek pro jeho zpracování, byly názory a doporučení hodnotitele parciálně zohledněny spíš v rovině konkrétních doporučení a technických připomínek než jako systémová doporučení. •

Socio-ekonomická analýza byla v průběhu hodnocení upravena pouze v omezeném rozsahu. Zpracovatel doplnil text o části vyzdvihující specifické postavení regionu soudržnosti Severozápad jako strukturálně postiženého regionu se soustředěnou podporou státu, doplnil vazby na Lisabonskou strategii a environmentální aspekty. SWOT analýza byla v průběhu zpracování dokumentu zpřesňována. Doporučení ex-ante hodnotitele na zúžení analytické části nebylo zohledněno.

•

Strategie programu byla upřesňována a obsah prioritních os byl za účelem eliminace potenciálních překryvů v průběhu zpracování programu upravován ve vztahu k probíhajícím jednáním s ostatními řídicími orgány.

•

Nastavení indikátorů, kvantifikace cílů a očekávaných dopadů bylo upřesněno a došlo k významnému posunu v kompletaci indikátorové soustavy, kdy v ROP NUTS II Severozápad jsou již obsaženy relevantní indikátory s vazbou na NSRR, stejně tak jsou obsaženy závazné, tzv. „core" indikátory. Kladně lze hodnotit i zařazení vlastních indikátorů nad rámec Národního číselníku indikátorů. Z hlediska výběru indikátorů je zajištěna dostatečná koherence na úrovni národní (s Národním strategickým referenčním rámcem) i na úrovni Společenství (s Lisabonskou strategií, resp. Národním programem reforem), v programu jsou zahrnuty v podstatě všechny relevantní „core“ indikátory.

•

Implementace a monitorování byla na základě doporučení průběžného ex-ante hodnocení ze srpna 2006 z velké části přepracována. Tato část byla postupně upravována nejen v závislosti na postupném budování řídicího orgánu a jeho struktury, ale zejména v závislosti na zpracování nezbytných metodik na národní úrovni.

Výsledky a závěry ex-ante hodnocení Analytická část Socio-ekonomická analýza je velice kvalitně zpracovaným analytickým materiálem, který v dostatečné míře a korektním způsobem využívá statistická data. Je však poměrně rozsáhlá (31 % dokumentu) a zabývá se oblastmi, které nejsou relevantní pro strategii programu ROP NUTS II Severozápad, jinými slovy analyzuje oblasti, ve kterých ROP NUTS II Severozápad nebude intervenovat.

25. 6. 2007


Ze situační analýzy je patrné specifické postavení regionu Severozápad, které je dané zaměřením regionu na těžební a chemický průmysl v minulých desetiletích. Socioekonomická analýza jasně identifikuje potřeby regionu, například zastavení vylidňování venkovských oblastí, investice do regionální silniční sítě, zkvalitnění dostupnosti veřejnou dopravou a podpora využití rozvojového potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Mezi situační analýzou, identifikovanými disparitami a SWOT analýzou neexistuje žádný rozpor. Regionální disparity i SWOT analýza vycházejí ze socio-ekonomické analýzy, jsou tedy v tomto smyslu provázané. Jisté úskalí lze spatřovat v jejich širokém pojetí, neboť zahrnují problémové oblasti, které ROP NUTS II Severozápad nebude řešit, nastává tak mezera mezi analytickou částí a strategií programu. SWOT analýza byla v průběhu tvorby dokumentu upravována a doplňována a její současná podoba je velice přehledná a srozumitelná. Vzhledem k širšímu pojetí situační analýzy i SWOT analýza obsahuje mezi svými interními výroky (silné a slabé stránky) některé aspekty, které program nemůže přímo ovlivnit. Analýza dosavadních zkušeností s realizací rozvojových programů je zpracována v dostatečném rozsahu. Současná verze obsahuje identifikaci slabých míst současného systému a závěry jsou promítnuty do nastavení prioritních os, indikátorů a implementace pro období 2007 - 13, což je hlavním účelem této kapitoly. Strategie Definovaná strategie programového dokumentu ROP NUTS II Severozápad je relevantní vzhledem k identifikovaným potřebám v analytické části dokumentu. Strategie je však užší, než analytická část, její cíle a z nich vycházející prioritní osy nepokrývají všechny potřeby identifikované v situační analýze. Strategie programu zahrnuje principy rovných příležitostí, udržitelného rozvoje a vyváženého regionálního rozvoje. Horizontální témata jsou promítnuta do nastavení indikátorů. Strategie předpokládá významnou komplementaritu s tématickými operačními programy, neboť realizace navržených aktivit v rámci ROP s relativně omezenými finančními prostředky nemůže sama o sobě naplnit definovaný globální cíl. Aktivity ROP proto doplňují priority a intervence navrhované v rámci jednotlivých tématických operačních programů. Lze předpokládat, že naplňování globálního cíle přesáhne finanční možnosti a časový horizont programu. Specifické cíle rozpracovávají cíl globální a je možné konstatovat, že na úrovni programu je zachována hierarchičnost a návaznost cíle globálního a jednotlivých cílů specifických. Jednotlivé prioritní osy nejsou izolované, ale jsou navzájem propojené a vytvářejí konzistentní celek. Vnitřní konzistence programu a jednotné směřování všech prioritních os k dosažení globálního cíle jsou zabezpečeny hierarchickou provázaností cílů, vymezených nejen na úrovni programu, ale také na úrovni prioritních os. ROP NUTS II Severozápad je v souladu se strategickými dokumenty na úrovni evropské, národní i regionální, přičemž na regionální úrovni jsou zahrnuty i sektorové strategie. Globální cíl, specifické cíle i navržené prioritní osy jsou v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství i s hlavním strategickým dokumentem na úrovni České

25. 6. 2007


republiky – Národním strategickým referenčním rámcem a přispívá i naplnění cílů Lisabonské strategie. Prioritní osy Prioritní osu Regenerace a rozvoj měst lze chápat v kontextu ROP NUTS II Severozápad za klíčovou, a to z pohledu toho, že toto území je silně urbanizováno. Lze proto pozitivně hodnotit oddělení problematiky urbánní a venkovské a jejich začlenění do samostatných prioritních os. Na tuto prioritní osu je vyčleněno 34,8 % z celkové finanční alokace. Již v minulých hodnoceních bylo identifikováno potenciální riziko v přílišné roztříštěnosti v rámci této prioritní osy, kdy příjemcem podpory může být potenciálně 24 měst. Lze se domnívat, že větší koncentrace finančních prostředků, a jejich zacílení do potenciálních pólů ekonomického růstu a sociální stability, by následně měla vyšší socioekonomický dopad. Prioritní osa Integrovaná podpora místního rozvoje má pouze minoritní, doplňkový charakter, což je dáno i výší finanční alokace 7,2 % disponibilních zdrojů. Realizace prioritní osy se předpokládá v průběhu tří fází, přičemž v první fázi bude budována kapacita pro místní rozvoj, posilována informovanost a osvěta veřejnosti. Tyto aktivity budou realizovány ještě před vyhlášením výzev na investiční projekty. Podpora bude mít charakter technické asistence, finanční prostředky budou vyčleněny z prioritní osy 5 Technická asistence. Poradenské služby budou poskytovány potenciálním žadatelům tzv. jednotkou technické asistence. Program blíže nespecifikuje statut a postavení této jednotky, ani její místo v rámci implementačního systému. V průběhu zpracování programu ex-ante hodnotitel vyjádřil pochybnosti, zda bude existovat dostatečná absorpční kapacita pro tyto aktivity, zejména s ohledem na realizaci opatření 3.3. SROP v současném programovacím období. Prioritní osa Dostupnost a dopravní obslužnost regionu má významný průřezový charakter a přispívá k naplnění všech tří specifických cílů. Finanční alokace na tuto prioritní osu činí 36,1 % z celkové alokace. Zaměření této prioritní osy lze chápat jako doplňkové zejména k intervencím operačního programu Doprava. Prioritní osa Rozvoj udržitelného cestovního ruchu je zaměřena na celé území regionu. Socio-ekonomická analýza identifikovala významný potenciál cestovního ruchu v regionu NUTS II Severozápad a proto na realizaci této prioritní osy bylo vyčleněno 19,2 % disponibilních finančních zdrojů. Aktivity v této oblasti mohou významně přispět k budování partnerských vztahů, sdílení best practices, ale i rozvoje lidského potenciálu. K tomuto bezpochyby přispěje i možnost křížového financování, které tato prioritní osa umožňuje. Prioritní osa Technická asistence nemá věcný charakter. Účinné řízení a implementace všech aktivit podporovaných programem bude zajišťováno pěti hlavními formami, které jsou následně zpracovány v pěti oblastech intervence s uvedením vhodných aktivit, příjemců, období realizace a povahy pomoci. Na realizaci prioritní osy Technická asistence bylo vyčleněno 2,7 % disponibilních finančních zdrojů. Jedná se o sníženou alokaci ve srovnání s dříve uvažovanými 3 %. S ohledem na skutečnost, že finanční prostředky technické asistence budou částečně využity i na realizaci prioritní osy 1 a 2, považujeme finanční pokrytí této prioritní osy za nedostatečné. Lze identifikovat významné riziko nedostatečného finančního zabezpečení, které může bezprostředně ohrozit vlastní realizaci programu.

25. 6. 2007


Indikátory a kvantifikace cílů V oblasti indikátorové soustavy bylo provedeno rozšíření počtu indikátorů a jejich přesnější zacílení na měření očekávaných výsledků a dopadů, přičemž velká část indikátorů jde nad rámec Národního číselníku indikátorů. Byla provedena kvantifikace cílů pomoci indikátorů dopadu a výsledku, jak na úrovni globálního a specifického cíle programu, tak i na úrovni specifických cílů prioritních os. Koherence indikátorů s NSRR je dostatečná, jak na úrovni globálního cíle, tak i jednotlivých relevantních strategických cílů NSRR. Periodicita a metodika sběru dat dává základní představu o tom, jak budou získávány relevantní podklady. Implementace Kapitola obsahuje veškeré informace požadované legislativou ES, zejména Nařízením Rady (ES) 1083/2006. Řídicím orgánem pro ROP NUTS II Severozápad je Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad je plně funkční. Výkonným orgánem Regionální rady je Úřad Regionální rady, který vykonává veškeré činnosti spojené s funkcí řídicího orgánu. V rámci Úřadu Regionální rady budou zřízena „územní“ pracoviště v obou krajích regionu. To lze hodnotit jako velice positivní a vstřícný krok ve vztahu k žadatelům o podporu. V textu ROP NUTS II Severozápad nejsou specifikovány jednotlivé procesy realizace programu a zodpovědnosti konkrétních účastníků, nicméně s ohledem na postupné budování kapacit Úřadu Regionální rady a tvorbu řídicí a prováděcí dokumentace, lze předpokládat, že detailní popis procesů bude obsažen v prováděcím dokumentu a následně Operačním manuálu. Celkově však lze konstatovat, že z dikce kapitoly o implementaci je zřejmá jistá nekoncepčnost a metodická nejednotnost při nastavování implementačního mechanizmu, což je zapříčiněno již zmiňovaným postupným budováním řídicího orgánu a dále absencí základních metodik a manuálů pro řízení. Tato skutečnost je patrná zejména z neproporcionality rozsahu a detailnosti jednotlivých dílčích kapitol.

Doporučení ex-ante hodnocení k verzi z 22. 11. 2006 Socio-ekonomická analýza a analýza SWOT •

Vnitřní provázanosti programu by prospělo zkrácení socio-ekonomické analýzy o kapitoly, které nejsou relevantní vzhledem k definované strategii programu. Další kapitoly, které pouze uvozují kontext určité problematiky by mohly být zkráceny.

•

SWOT analýza doznala mnoha změn, nicméně by bylo vhodné s ní ještě pracovat tak, aby její interní faktory obsahovaly pouze výroky, které bude ROP NUTS II Severozápad řešit a může je přímo ovlivnit.

•

Vzhledem k faktu, že prováděcí dokument zpracovává jiný tým, než programový dokument, měl by zadavatel zajistit využití výstupů kvalitních podpůrných analýz zpracovaných týmem zpracovatele ROP NUTS II Severozápad, aby byly závěry analýzy zkušeností s realizací programů podpory zcela využity a promítnuty do nastavení procesů a mechanismů v rámci prováděcího dokumentu.

25. 6. 2007


Vnitřní konzistence strategie •

Upřesnit, zda i v rámci prioritní osy 1 Regenerace a rozvoj měst bude využíváno služeb speciální jednotky pro poskytování přímé asistence potenciálním předkladatelům pomoci.

•

Zvážit, zda finanční prostředky v prioritní ose Regenerace a rozvoj měst nebudou příliš roztříštěny s ohledem na skutečnost, že potenciálními příjemci podpory je 24 měst.

•

Zvážit, zda v prioritní ose Integrovaná podpora místního rozvoje bude v rámci I. fáze existovat dostatečná absorpční kapacita.

•

Doplnit kategorizaci oblastí intervence v prioritní ose Technická asistence.

•

Navýšit finanční alokaci na prioritní osu Technická asistence.

•

V rámci prioritní osy Technická asistence specifikovat formu podpory - Pořízení a podpora zavedení infrastruktury a souvisejících informačních systémů pro řízení a monitoring realizace programu.

Indikátory a kvantifikace cílů •

S ohledem na důležitost nastavení indikátorů by bylo vhodné doplnit alespoň nástin metodiky kvantifikace indikátorů a způsob využití jednotkových nákladů při jejich kvantifikaci. U některých ukazatelů by bylo vhodné přidat podrobnější komentář, případně upravit jejich popis.

•

Zvážit přeformulování některých monitorovacích indikátorů tak, aby byla využita i kvantifikace výchozí hodnoty zejména u indikátorů formulovaných jako nárůst nebo pokles o určité procento.

Financování •

Specifikovat, z jakých zdrojů bude zabezpečeno národní financování.

Implementace a monitorování •

Specifikovat statut a postavení „jednotky implementačního systému a zvážit její úlohu.

•

Specifikovat, zda program bude implementován prostřednictvím „zprostředkujícího subjektu“ a v tomto smyslu sjednotit text programu.

•

Specifikovat, jak bude probíhat následná kontrola plnění monitorovacích indikátorů a jaký bude dopad v případě jejich nedodržení, zejména v případě, kdy bude mít výše těchto ukazatelů vliv na hodnocení projektu.

25. 6. 2007

technické

asistence“

v rámci


II. část – Hodnocení ROP NUTS II Severozápad k verzi z 21. června 2007 (po zapracování připomínek EK) Pokrok v období prosinec 2006/ červen 2007 V březnu 2007 byl Národní strategický referenční rámec spolu s jednotlivými operačními programy, včetně ROP NUTS II Severozápad, předložen oficiálně Evropské komisi a bylo zahájeno vyjednávání. Dne 11. 6. 2007 obdržel řídicí orgán ROP NUTS II Severozápad připomínky EK k obsahu programu. Na základě analýzy těchto připomínek řídicí orgán přistoupil k významnému přepracování programu. Hodnotitel velice pozitivně vnímá skutečnost, že se zpracovatel vrátil k doporučením ex-ante hodnotitele obsažené v průběžné zprávě ze srpna 2006 a začal s těmito doporučeními intenzivně pracovat, neboť připomínky EK jsou do značné míry v souladu s tehdy uvedenými doporučeními. Pokrok nastal zejména v následujících oblastech: Analytická část Socio-ekonomická analýza zůstává pojata velice široce a podává komplexní hodnocení socio-ekonomické situace regionu, což znamená, že se zaměřuje i na charakteristiku problémových oblastí mimo působnost ROP. Zpracovatel však částečně omezil popisné pasáže v kapitolách, které se přímo netýkají oblastí spadajících do působnosti ROP. Ačkoliv v konečném důsledku došlo, v rozporu s doporučením ex-ante hodnocení, dokonce k rozšíření analytické části, byly doplňovány potřebné hodnotící pasáže s přímou vazbou na strategickou část dokumentu, což vedlo k významnému provázání analytické a strategické části. Vzhledem k tomu, že integrální povaha příčin regionálních disparit a ekonomického zaostávání regionu vyžaduje dlouhodobé řešení se zapojením všech dostupných prostředků (zejména tématických operačních programů a národních dotačních titulů), lze šíři analýzy akceptovat, neboť hlavní limity rozvoje regionu Severozápad leží mimo navržené priority. Socio-ekonomická analýza byla doplněna o informace podstatné pro zdůvodnění zvolené strategie. Zejména se jedná o: •

Zdůraznění specifického postavení regionu Severozápad z pohledu sociálního, resp. z historického vývoje. Jsou analyzovány důsledky, které z tohoto pro region vyplývají a se kterými se společnosti nepodařilo do dnešní doby plně vyrovnat (dalekosáhlé důsledky odsunu německého obyvatelstva z pohraničí a vylidňování celých území, což má za následek zanedbání příhraničního venkovského prostoru a s tím související nedostatečná dopravní infrastruktura tohoto prostoru, častá obměna obyvatelstva, nedostatečná vzdělanostní struktura apod.)

•

Zdůraznění specifického postavení regionu Severozápad z pohledu struktury ekonomických aktivit. Hodnotitel za základní problém nepovažuje vysokou míru industrializace, ale především nevhodnou odvětvovou strukturu sekundéru s nadměrným zastoupením těžkého průmyslu, těžby a energetiky – tedy odvětví s relativně nízkou přidanou hodnotou a tíživými environmentálními dopady.

•

Zpracovatel aktualizoval statistické údaje a umožňují-li to zdroje, uvádí údaje za roky 2005 a 2006. Taktéž byla doplněna porovnání s hodnotami EU. Ačkoliv by i hodnotitel uvítal vyšší míru komparace dat v evropském měřítku, je si plně vědom

25. 6. 2007


toho, že zpracovatel je ve věci využívání statistických dat zcela závislý na ČSÚ a Eurostatu. Mnohá data emitovaná těmito institucemi jsou dostupná pouze ve značném časovém zpoždění nebo nejsou k dispozici vůbec. •

Zpracovatel doplnil dostatečné zdůvodnění potřeby zvýšení kapacity regionálního letiště v Karlových Varech. Hodnotitel se domnívá, že přestavba stávajících odbavovacího terminálu je logickým vyústěním předchozích investic za účelem zvýšení počtu přepravovaných osob. Rekonstrukce letiště vytvoří synergické efekty s rozvojem cestovního ruchu nejen v Karlových Varech, ale i v dalších částech regionu Severozápad a do jisté míry může suplovat nedostatečné a limitující silniční a železniční napojení regionu na Prahu i blízká města v SRN.

•

Charakteristika dopravní obslužnosti je kvalitní a podrobná, nicméně hodnotitel se domnívá, že není dotažena do fáze hodnotících závěrů, ze kterých by vyplývaly konkrétní náměty pro zaměření intervencí. Doporučujeme proto dopracovat analytické závěry na úroveň předchozí kapitoly Dopravní infrastruktura, která obsahuje příkladné zdůvodnění navrhovaných intervencí a má ryze hodnotící (nikoli popisný) charakter.

•

Byl zapracován požadavek EK na poskytnutí informací o stavu MHD v regionu. Z analýzy vyplývá nezbytnost integrace MHD s veřejnou linkovou a drážní osobní dopravou z důvodu zlepšení návaznosti a odstranění vzájemné konkurence mezi jednotlivými typy doprav. V souladu s principem rovných příležitostí je kladen důraz na budování bezbariérových zastávek, což by mělo napomoci ztížené situaci zdravotně postižených osob a rodičů s dětmi.

•

Analýza cestovního ruchu byla doplněna o analytické závěry, které představují přímou vazbu na prioritní osu IV. Považujeme za dostatečné zhodnocení turistické infrastruktury a služeb identifikující značné regionální rozdíly v kapacitě a kvalitě. Hodnotitel však doporučuje vyzdvihnout význam geografické polohy (blízkost hustě zalidněných zdrojových oblastí Německa, Česka a Polska).

•

Analýza byla v souladu s požadavkem EK doplněna o stručnou charakteristiku vzdělávací, zdravotnické a sociální infrastruktury obsahující zhodnocení výchozího stavu a podněty pro navržení intervencí. Jsou identifikovány klíčové problémy a konstatována nutnost rozšíření a zejména modernizace zdravotnické, sociální a vzdělávací infrastruktury.

•

Syntetické hodnocení příčin regionálních disparit je velmi výstižné. Vhodné by však bylo, v souladu s požadavky EK, doplnit kvantitativní údaje do kap. 2.8. Pro zvýšení efektivity intervencí a naplňování principu koncentrace by prospěla identifikace celkově nejproblémovějších regionů, do kterých by měla přednostně směřovat podpora. Zpracovatel v průběhu socio-ekonomické analýzy uvádí regionální diferenciaci např. míry nezaměstnanosti nebo kvality ovzduší, ale chybí rozlišení rostoucích a upadajících resp. postižených regionů na základě syntézy nejvýznamnějších demografických, sociálních, ekonomických a environmentálních indikátorů.

•

Zpracovatel uvádí velmi vhodně jednotlivé kapitoly socio-ekonomické analýzy do historického kontextu, který vysvětluje současný stav regionu. Výsledkem unikátního historického vývoje jsou dnešní problémy a limity rozvoje v podobě zděděné ekonomické struktury, poškozeného životního prostředí, zastaralé dopravní infrastruktury, vylidňování a destabilizace venkova a malé spjatosti obyvatelstva s regionem. Polycentrická sídelní struktura a úzká funkční provázanost venkova

25. 6. 2007


(úpadek zemědělství, nyní sídelní a obslužná funkce) s městy klade v hustě zalidněném regionu velké nároky na kvalitu dopravní infrastruktury, občanské vybavenosti, lidského potenciálu schopného generovat další růst a kvality života obecně.

SWOT analýza je vhodně členěna do tří částí s ohledem na charakter regionu a strukturu zpracované socio-ekonomické analýzy. Zvýraznění výroků označujících oblasti mimo působnost ROP přispívá k přehlednosti. Současná verze programu již, v souladu s připomínkami hodnotitele i EK, postihuje až na drobné výjimky nejdůležitější problémy a silné stránky regionu. Obsahuje adekvátní výroky, které jsou v souladu se závěry socioekonomické analýzy. Z metodologického hlediska však hierarchické řazení výroků neodpovídá zvolené strategii, resp. stanoveným cílům a způsobům jejich řešení – zpracovatel nesprávně řadí výroky podle posloupnosti příslušných kapitol v socio-ekonomické analýze.

Strategie Část týkající se popisu strategie programu nedoznala významných změn. Globální cíl, specifické cíle a potažmo i prioritní osy jako nástroje pro dosažení vytýčených cílů zůstaly nezměněny, k dílčím změnám došlo ve vnitřním obsahu prioritních os. Strategie ROP SZ vykazuje dostatečnou externí konzistenci, zejména ve vztahu k aktualizovanému NSRR. Lze konstatovat, že ROP SZ přispěje k naplnění strategického cíle NSRR „Vyvážený rozvoj území“. Strategie byla posílena o problematiku horizontálních priorit (rovných příležitostí a udržitelného rozvoje). Hodnotíme positivně, že problematika horizontálních priorit je zohledněna v celé šíři řízení ROP SZ, a že hledisko horizontálních témat je zakomponováno do realizace ROP tak, aby ve svém důsledku docházelo k posílení kvality předkládaných projektů a zvýšení přidané hodnoty intervencí ze SF.

Prioritní osy Prioritní osa Regenerace a rozvoj měst byla finančně posílena, a to zejména na úkor prioritní osy Integrovaná podpora místního rozvoje. S ohledem na míru urbanizace regionu to hodnotitel považuje za pozitivní jev (nárůst alokace z 34,8 % na 38,69 %). Tato prioritní osa bude nově naplňována prostřednictvím tří oblastí intervencí. První oblast intervencí je určena pouze pro rozvojové póly regionu, resp. pro města s více jak 50 000 obyvateli. Na území regionu Severozápad bylo těchto měst definováno 6. V rámci této intervence budou podpořeny pouze ty projekty, které jsou součástí zpracovaných Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Zpracovatel vhodně doplnil ukazatele pro výběr zóny/tématu pro realizaci IPRM a zejména mechanizmus implementace IPRM. Druhá oblast intervencí je zaměřena na podporu revitalizace a regenerace středních a malých měst, resp. měst s počtem obyvatel 5 až 50 tis. Velikostní členění obcí je plně v souladu s NSRR, resp. doporučeními EK. Třetí oblast intervencí je zaměřena na podporu vzdělávací a sociální infrastruktury a tvoří doplňkovou část ke zbývajícím dvěma intervencím. 25. 6. 2007


V rámci prioritní osy Integrovaná podpora místního rozvoje bude alokováno 4,36 % z celkové alokace na ROP SZ. V průběhu zpracování byla zohledněna připomínka ex-ante hodnotitele k nejasnosti postavení „jednotky technické asistence“ a nadále se již nepředpokládá zapojení tohoto subjektu. Hodnotitel však doporučuje, průběžně evaluovat oblast 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta a vyhodnocovat efektivitu této oblasti, neboť některé aktivity zajisté budou podporovány i v rámci prioritní osy 5 Technická pomoc, konkrétně v části týkající se podpory absorpční kapacity obecně. V případě, že bude nízká poptávka pro projektech v oblasti 2.1., doporučujeme okamžitý přesun finančních prostředků na investiční akce ve prospěch zvýšení kvality života obyvatel na venkově. Současně také nedoporučujeme zahájit implementaci výzvou zaměřenou pouze na podporu absorpční kapacity, neboť se domníváme, že by to znevýhodnilo obce, které již mají připraveny investiční akce. U prioritní osy 3 Dostupnost a dopravní obslužnost došlo k nepatrnému snížení alokace, a to z 36,1 % na 35,13 %. S ohledem na skutečnost, že byla významným způsobem dopracována analytická část, včetně jasné identifikace potřeb, byl v souvislosti s tím upřesněn hlavní cíl priority a odpovídajícím způsobem i upravena strategie k dosažení cílů. Finanční alokace u prioritní osy 4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu zůstala téměř nezměněna, to se týká i věcné náplně této prioritní osy. Finanční alokace 19,2 % je vzhledem ke značnému přírodnímu a kulturnímu potenciálu regionu přiměřená. Významným aspektem rozvoje cestovního ruchu je příspěvek ke zlepšení image regionu, který je veřejností vnímán z důvodu poškozeného životního prostředí a sociálních problémů velmi negativně. Prioritní osa 5 Technická asistence doznala značných úprav. Velmi pozitivní je zejména zjednodušení vnitřní struktury prioritní osy. Zpracovatel omezil oblasti intervencí a z původních pěti jsou nyní vytvořeny oblasti 5.1. Podpora implementace ROP a 5.2. Podpora rozvoje absorpční kapacity. V současné verzi nebyla zohledněna připomínka hodnotitele týkající se finančního podcenění této prioritní osy. Finanční alokace 2,7 % je vůbec nejnižší mezi ROP v ČR. Nižší vymezení mají pouze některé tématické OP, u nich je však předpoklad, že pro výkon funkce řídicího orgánu budou zčásti využívat již existující a fungující struktury daného ministerstva, včetně jeho personálních a materiálních kapacit. Dalším faktorem hovořícím pro navýšení alokace na technickou asistenci je skutečnost, že tato prioritní osa se bude podílet na financování (tvorbě a implementaci) 6 IPRM, což je opět největší počet ve srovnání s ostatními ROP. Hodnotitel proto opětovně doporučuje zvážit výše uvedené aspekty. U všech prioritních oblastí byly doplněny informace týkající se koordinace s ostatními programy. Řídicí orgán na základě doporučení národní autority upustil od využití možnosti křížového financování. Indikátory a kvantifikace cílů Zpracovatel doplnil detailní popis fungování indikátorové soustavy a uvedl kritéria pro výběr indikátorů. Součástí popisu je klasifikace rozdělující indikátorovou soustavu na indikátory kontextu a indikátory programu a stručné definice vysvětlující rozdíl mezi oběma typy indikátorů. Zpracovatel však neobjasnil dostatečně rozdíly mezi indikátory kontextu a indikátory vztahujícími se k politice soudržnosti z hlediska metodologie a sběru dat. Ve vztahu k indikátorům kontextu by hodnotitel uvítal doplnění indikátoru stavu znečištění ovzduší, progresivity sektorové/odvětvové struktury ekonomických aktivit a kvalifikační struktury obyvatelstva, neboť stav životního prostředí, sektorová struktura 25. 6. 2007


hospodářství a nevhodná kvalifikační skladba lidského potenciálu jsou v socio-ekonomické a SWOT analýze považovány za významné limity rozvoje. Lze konstatovat, že soustava indikátorů globálního a specifických cílů programu je v souladu se závěry analytické a strategické části. Zvolené indikátory hodnotí pokrok v nejvýznamnějších oblastech intervencí. Zpracovatel si uvědomuje multifaktoriální podmíněnost regionálního rozvoje a omezenou vypovídají schopnost indikátoru regionálního HDP na obyvatele. Pro odhalení vlivu intervencí ROP Severozápad na dynamiku ekonomického růstu bude proto využita evaluační studie. Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí, které je obtížně kvantifikovatelné a neověřitelné jedním indikátorem, bude taktéž hodnoceno pomocí evaluační studie. Hodnotitel považuje tento přístup za vhodný. V souladu s požadavkem EK byl doplněn indikátor Délka nově vybudovaných cyklostezek celkem. Environmentální dimenzi intervencí hodnotí nově přidaná dvojice indikátorů Expozice obyvatelstva nadměrným koncentracím PM10 a Plocha obcí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na území regionu NUTS II. Zpracovatel provedl v návaznosti na připomínky ex-ante hodnotitele kvantifikaci všech monitorovacích indikátorů z hlediska počáteční i cílové hodnoty. Dle názoru hodnotitele jsou však očekávané dopady v případě indikátoru regionálního HDP nadsazené. Dosažení 75 % úrovně HDP EU 25 by vyžadovalo výrazné zvýšení současného tempa ekonomického růstu v rámci ČR i regionu Severozápad, přičemž prognózy vývoje HDP nejsou zdaleka tak optimistické. Nereálné se hodnotiteli jeví taktéž zvrácení negativního trendu migračního odlivu obyvatelstva z měst nad 5 tis. obyvatel. Zejména v případě měst nad 50 tis. obyvatel je pokles populační velikosti způsobován i procesem rezidenční suburbanizace do venkovských obcí v zázemí. Jedná se o přirozený jev, který postihuje většinu měst této velikosti v Česku. Tento trend může zvrátit pouze velmi intenzivní příliv zahraničních imigrantů, který je však především ve strukturálně postižených regionech spojen se sociálními problémy a narušením regionální identity. Indexy změny v rámci celé kapitoly nejsou uváděny v procentech, ale v podílu výchozí a počáteční hodnoty. Indikátory globálního a specifických cílů mají chybně uvedené indexy změny, někdy se jedná o podíly a někdy o rozdíly. Přírůstek obyvatelstva migrací v městech a obcích do 5 000 obyvatel je zcela chybně vypočítán. Implementace Ačkoliv část týkající se implementace programu doznala značných změn, týkají se tyto změny zejména vazeb ve vztahu k národní úrovni, resp. zabezpečení koordinace s Národním orgánem pro koordinaci a ostatními řídicími orgány. Problematika vlastního řízení programu, resp. zabezpečení výkonu funkce řídicího orgánu byla dopracována pouze v dílčích segmentech. Z pohledu celkové koordinace byly doplněny následující části: • • • •

Koordinace na úrovni NSRR Spolupráce mezi MV ROP Severozápad a MV ostatních operačních programů Spolupráce mezi řídicím orgánem ROP a ostatními řídicími orgány Koordinace s ostatními operačními programy

25. 6. 2007


Lze konstatovat, že výše uvedené informace jsou plně v souladu s aktualizovaným NSRR. Dále byly upřesněny procesy finančních toků, a to jak ve vztahu k EK, tak na úrovni financování programu, resp. projektů. Finanční tok v rámci Regionální rady je popsán, avšak srozumitelnosti by významně prospělo doplnění grafického schématu. Hodnotitel taktéž postrádá organizační schéma Úřadu regionální rady se znázorněním jednotlivých procesů a odpovědností. Za velice positivní lze považovat dopracování systému hodnocení projektů řídicím orgánem. Taktéž specifikace monitorovacího systému a elektronické výměny dat je na odpovídající úrovni. Hodnotitel však postrádá část týkající se zajištění administrativní kapacity, což je s ohledem na postupné budování úřadu regionální rady klíčovým aspektem úspěšného řízení programu. Ve vztahu k Monitorovacímu výboru lze positivně hodnotit důsledné prosazování principu partnerství a rovných příležitostí. Hodnotitel by uvítal více informací o zabezpečení propagace a publicity programu.

Hlavní doporučení ex-ante hodnocení k verzi z 21. 6. 2007 Jako hlavní doporučení ex-ante hodnotitele k této verzi dokumentu lze uvést následující: •

Dopracování hodnotících závěrů, ze kterých by vyplývaly konkrétní náměty pro zaměření intervencí v části dopravní obslužnosti

•

Ve vztahu k cestovnímu ruchu vyzdvihnout význam geografické polohy (blízkost hustě zalidněných zdrojových oblastí SRN, Polska)

•

Hierarchické řazení výroků SWOT analýzy tak, aby byly respektovány stanovené cíle a způsoby jejich řešení

•

Zvážit, zda finanční prostředky v prioritní ose Regenerace a rozvoj měst nebudou příliš roztříštěny s ohledem na skutečnost, že potenciálním příjemcem podpory je celé spektrum měst v rozmezí 5-100 tis. obyvatel. Vzhledem k polycentrické sídelní struktuře a značným regionálním rozdílům by bylo vhodné po vzoru IPRM vytipovat i mezi středními a malými městy deprivovaná území a území s vysokým rozvojovým potenciálem

•

Důsledné vyhodnocování podporované aktivity 2.1. Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta a v případě nedostatku poptávky u této aktivity bezprodleně přijmout alternativní řešení

•

Zvážit navýšení finanční alokace na prioritní osu 5 Technická asistence

•

doplnění indikátorů kontextu - stavu znečištění ovzduší, progresivity sektorové/odvětvové struktury ekonomických aktivit a kvalifikační struktury obyvatelstva

•

zvážit reálnost očekávaných dopadů intervencí ROP na růst regionálního HDP a zvrácení negativního trendu migračního odlivu obyvatelstva z měst nad 5 tis. obyvatel

25. 6. 2007


•

dopracování kapitoly 10 Prováděcí opatření, zejména co se týče uspořádání řídicího orgánu, resp. Úřadu regionální rady, včetně procesů a odpovědností, zabezpečení administrativní (personální) kapacity a zabezpečení propagace a publicity programu Další dílčí doporučení budou obsažena v kompletní zprávě ex-ante hodnotitele.

25. 6. 2007


ROP NUTS II SEVEROZÁPAD

Recommend Documents