VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Porodní asistentka
Antikoncepce žen středního věku bakalářská práce
Autor: Hana Musilová Vedoucí práce: Mgr. Šárka Krajíčková Jihlava 2012
Anotace Tato práce se zabývá tématem antikoncepce žen středního věku. V teoretické části je zahrnuta anatomie ženských pohlavních orgánů, menstruační cyklus, současné možnosti užívání antikoncepce, vhodné metody antikoncepce pro ženy ve středním věku a jejich rizika. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření.
Klíčová slova Antikoncepce,
hormonální
antikoncepce,
hormony,
metody
antikoncepce,
nehormonální antikoncepce, věk
Annotation This work will deal with the topics of contraception for middle-aged women. The theoretical part covers the anatomy of female genitals, the menstruation cycle, currently available contraception for middle-aged females and possible risks involved. The practical part includes record research, obtained through a poll based on questionaries.
Key words Contraception, hormonal contraception, hormone, methods contraception, no-hormonal contraception, age
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí práce paní Mgr. Šárce Krajíčkové za odborné vedení, cenné připomínky, trpělivost a čas při zpracovávání této práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Obsah Obsah .............................................................................................................................. 12 1 Úvod a cíle práce ........................................................................................................... 7 1.1 Úvod do problematiky............................................................................................. 7 1.2 Cíle práce ................................................................................................................ 7 1.3 Pracovní hypotézy................................................................................................... 7 2 Teoretická část ............................................................................................................... 8 2.1 Pohlavní orgány ženy.............................................................................................. 8 2.1.1 Zevní ženské pohlavní orgány.......................................................................... 8 2.1.2 Vnitřní ženské pohlavní orgány........................................................................ 8 2.1.3 Ovariální cyklus.............................................................................................. 10 2.1.4 Menstruační cyklus......................................................................................... 10 2.1.5 Řízení činnosti vaječníků ............................................................................... 11 2.1.6 Pohlavní hormony .......................................................................................... 11 2.2 Antikoncepce současnosti ..................................................................................... 12 2.2.1 Spolehlivost antikoncepce .............................................................................. 12 2.2.2 Etické aspekty antikoncepce........................................................................... 13 2.3 Metody antikoncepce ............................................................................................ 13 2.3.1 Přirozené metody antikoncepce...................................................................... 13 2.3.2 Bariérové metody antikoncepce ..................................................................... 14 2.3.3 Chemické metody antikoncepce..................................................................... 15 2.3.4 Hormonální antikoncepce............................................................................... 15 2.3.5 Nitroděložní antikoncepce.............................................................................. 16 2.3.6 Chirurgická antikoncepce - sterilizace ........................................................... 17 2.4 Antikoncepce a věk ............................................................................................... 17 2.4.1 Antikoncepce po 40. roce věku ženy.............................................................. 18
2.5 Rizika hormonální antikoncepce........................................................................... 18 3 Praktická část ............................................................................................................... 20 3.1 Metodika výzkumné práce .................................................................................... 20 3.2 Charakteristika vzorku respondentů...................................................................... 20 3.3 Charakteristika výzkumného prostředí ................................................................. 20 3.4 Vlastní výsledky výzkumu.................................................................................... 21 4 Diskuze ........................................................................................................................ 39 5 Závěr ............................................................................................................................ 41
1 Úvod a cíle práce 1.1 Úvod do problematiky Antikoncepce je každá metoda zabraňující početí a je součástí plánovaného rodičovství. Každá žena má právo se rozhodnout, kdy počne svoje dítě. Moderní antikoncepční metody jsou bezpečné a vysoce spolehlivé. Užívání antikoncepce se týká převážně ženské populace. Úkolem gynekologa a v neposlední řadě také porodní asistentky je umět doporučit nejvhodnější typ antikoncepce. Je nutné vzít v úvahu zdravotní stav, věk, počet porodů, vyznání. Uvážit vedlejší účinky dané metody, finanční možnosti ženy. Nelze zcela přesně říct, jaká antikoncepční metoda je nejlepší, ale která konkrétní ženě nejvíce vyhovuje. Výběr antikoncepčních metod je velmi široký a možná právě proto ženy některé metody vůbec neznají. Potřeba antikoncepčních metod byla, je a stále bude. První zmínky o antikoncepci pocházejí již ze starověku.
1.2 Cíle práce Cílem bakalářské práce je zjistit jaké metody antikoncepce znají ženy středního věku a jaký typ nejčastěji užívají. 1. Zjistit nejčastější metodu antikoncepce u žen středního věku. 2. Zjistit jaké metody antikoncepce tyto ženy znají
1.3 Pracovní hypotézy 1. Více než polovina žen ve věku 35-45 let užívá hormonální antikoncepci. 2. Více než 50 % žen ve věkové kategorii 35-37 let užívá hormonální antikoncepční tablety. 3. Více než 40 % žen ve věkových kategoriích 38-41 let a 42-45 let využívá hormonální nitroděložní systém (Mirena). 4. Více než 80 % žen středního věku zná hormonální antikoncepční tablety a prezervativ.
7
2 Teoretická část 2.1 Pohlavní orgány ženy 2.1.1 Zevní ženské pohlavní orgány K zevním pohlavním orgánům patří hrma, velké a malé stydké pysky, poštěváček, topořivá tělesa a vestibulární žlázy (Fiala, 2008). Hrma (mons pubis) je tukový polštář před stydkou sponou. Po pubertě je pokryta ochlupením. Velké stydké pysky (labia majora) jsou párové kožní valy tvořené tukovou tkání. Vycházejí z hrmy. Ve střední čáře na sebe stydké pysky naléhají a tvoří stydkou štěrbinu. Malé stydké pysky (labia minora) jsou překryté velkými stydkými pysky. Jsou to kožní řasy s četnými mazovými žlázkami, obkružující poševní vchod. Topořivá tělesa (corpora cavernosa) u žen jsou poštěváček (klitoris) a párový erektilní orgán, který tvoří žilní pleteně po stranách poševního vchodu. Clitoris je uložen nad ústím močové trubice, je obdobou mužského penisu. Vestibulární žlázy (glandulae vestibulares) jsou žlázky pod sliznicí poševního vchodu, které udržují jeho vlhkost. Největší z nich je Bartholiniho žláza (Slezáková, 2011).
2.1.2 Vnitřní ženské pohlavní orgány K vnitřním pohlavním orgánům ženy patří vaječník, vejcovod, děloha a pochva. Vejcovody a vaječníky jsou nazývané jako děložní přívěsky – děložní adnexa (Fiala, 2008). Vaječník (ovarium) je párová pohlavní žláza tvaru a velikosti švestky. Velikost vaječníku je závislá na věku ženy, největší je mezi 20. až 30. rokem věku ženy. Produkuje ženské pohlavní hormony a je zdrojem vajíček (Roztočil, 2008). Vaječník je uložen při boční stěně malé pánve, zavěšen na zadní straně širokého vazu děložního (plica lata uteri). S děložním rohem spojuje vaječník vazivový pruh
8
(ligamentum ovarii proprium). V mládí je povrch vaječníku hladký, po nástupu menstruace se stává jizevnatým po uvolněných vajíčkách (Slezáková, 2011). Vaječník se skládá z kůry (cortex) a dřeně (medulla). V kůře vaječníku jsou obsaženy folikuly. V každém folikulu je obsaženo vajíčko (oocyt). Toto se nazývá primární folikul. V průběhu dozrávání se kolem folikulu vytváří dutinka, vzniká Graafův folikul. Po dozrání vajíčka Graafův folikul praská a vajíčko se dostává do břišní dutiny. Tento proces se nazývá ovulace. Graafův folikul se mění na žluté tělísko (corpus luteum). Folikulární buňky produkují ženské pohlavní buňky estrogeny, které mají vliv na rozvoj sekundárních pohlavních znaků a cyklické změny děložní sliznice. Corpus luteum produkuje hormon progesteron, který ovlivňuje další fáze menstruačního cyklu. (Fiala, 2008). Vejcovod (salpinx, tuba uterina) je párový orgán trubicového tvaru. Začátek vejcovodu je volně otevřen do dutiny břišní, je opatřen pohyblivými řasinkami (fimbriae). Vejcovody ústí do dělohy v místě děložních rohů (Rokyta, 2003). Úlohou vejcovodu je transport vajíčka do dělohy. Fimbriae při ovulaci obemknou vaječník, aby zachytily uvolněné vajíčko. Zachycené vajíčko je peristaltickými pohyby svaloviny a pohyby řasinek epitelu transportováno do děložní dutiny. Ve vejcovodu dochází k oplození vajíčka (Roztočil, 2008). Děloha (uterus, metra, hystera) je dutý svalový orgán hruškovitého tvaru, který je uložený v centru malé pánve mezi močovým měchýřem a konečníkem. Děloha se skládá z těla (corpus) a hrdla děložního (cervix). Tyto části jsou spojeny děložním isthmem. Na těle děložním se dále rozlišují děložní hrany, rohy, přední a zadní stěny děložní a děložní dno. Stěna dělohy je tvořena z perimetria, myometria a endometria. Endometrium prodělává od puberty do klimakteria cyklické změny během menstruačního cyklu (Roztočil, 2008). Pochva (vagina, kolpos) je dutý svalový orgán, který spojuje dělohu se zevnějškem. Dolní část je označována jako poševní vchod, horní část se upíná na děložní hrdlo. Svým úponem k děložnímu hrdlu vytváří přední, zadní a postranní klenby poševní. Poševní vchod je zčásti kryt panenskou blánou (hymen), která je protržena při prvním pohlavním styku. Sliznice je kryta dlaždicovým epitelem bez žlázek. Hlavní funkce
9
pochvy jsou: umožnění pohlavního styku, odchod menstruační krve a porodní cesta (Slezáková, 2011).
2.1.3 Ovariální cyklus Ovariální (ovulační) cyklus je příprava vajíčka ve folikulu a poté změna jeho zbytků ve žluté tělísko (corpus luteum). Folikulární fáze trvá 12 až 14 dnů od prvního dne poslední menstruace. Jeden z rostoucích folikulů se v ovariu zvětšuje a rychle dozrává v Graafův folikul a vyklenuje se na povrch ovaria. Ovarium tvoří estrogeny a v malém množství progesteron. Ovulační fáze nastává asi 14. den cyklu. Graafův folikul praská a vajíčko se vyplavuje do dutiny břišní. Tento proces je nazýván ovulace. Vajíčko zachytávají fimbriae vejcovodu, kam dále putuje. Luteální fáze nastává po vyplavení vajíčka. Po vyplavení folikul zkolabuje a ve folikulárních buňkách se ukládá žlutý pigment (lutein). Vzniká útvar corpus luteum, které produkuje hlavně hormon progesteron. Pokud nedojde k oplození vajíčka, začne se corpus luteum měnit v bílé tělísko (corpus albicans), které okolo 24. dne zaniká (Rokyta, 2003).
2.1.4 Menstruační cyklus Menstruační cyklus představuje cyklické změny endometria a vaječníku ve smyslu proliferace a sekrece. „Hlavním účelem menstruačního cyklu je příprava endometria na uhnízdění oplodněného vajíčka a jeho další vývoj.“ Cyklus je řízen hormonálně estrogeny a progesteronem. Celý menstruační cyklus je rozdělen do několika fází (Slezáková, 2011). Menstruační cyklus začíná proliferační fází, v praxi se ale uvádí jako první den cyklu první den menstruace, při vědomí, že se jedná o poslední fázi cyklu předcházejícího (obrázek viz příloha C). Proliferační fáze je navozená estrogeny. Dochází při ní k dělení buněk endometria a tím k jejímu růstu po proběhlé menstruaci. Dochází k růstu žlázek a zvyšuje se prokrvení endometria. Ke konci proliferační fáze endometrium dosahuje výšky až 10 mm. Tato fáze trvá od 5. dne do 14. dne cyklu (Rokyta, 2003). 10
Sekreční fáze je navozena progesteronem ze žlutého tělíska, vzniklého z přeměny Graafova folikulu. V buňkách endometria se hromadí glykogen a lipidy. Žlázky se rozšiřují, tvoří se hlen, arterioly dosahují povrchu endometria. Tato fáze trvá od 15. do 26. dne cyklu. Ischemická fáze probíhá 26. až 28. den cyklu a trvá několik hodin až 1 den. Kontrakcí hladké svaloviny a arteriol se sníží přívod kyslíku k buňkám endometria, které pak odumírají (Slezáková, 2011). Menstruační fáze - odumřelé buňky endometria se odlučují a do 2 dnů se odloučí celá vrstva endometria. Spolu s krví z porušených tepének a s tekutinou vytéká děložním hrdlem a pochvou ven z rodidel. Menstruační krev je nesrážlivá a k jejímu vypuzení pomáhají kontrakce dělohy. Po 3 až 7 dnech se vlivem ovariálních hormonů celý cyklus opakuje (Rokyta, 2003).
2.1.5 Řízení činnosti vaječníků Reprodukční systém ženy podléhá cyklickým změnám daným hormonální souhrou mezi hypotalamem, adenohypofýzou a ovariem. Produkci gonadotropinů v adenohypofýze řídí hypotalamus prostřednictvím gonadoliberinů (GnRH). Činnost hypotalamu je pod vlivem
mozkové
kůry.
Gonadotropní
hormony
adenohypofýzy,
hormon
folikulostimulační (FSH) a luteinizační hormon (LH), stimulují v ovariích růst a zrání folikulů, ovulaci, vznik žlutého tělíska a tvorbu pohlavních hormonů (Rokyta, 2003).
2.1.6 Pohlavní hormony Mezi pohlavní hormony patří estrogeny a progesteron. Estrogeny jsou steroidní buňky tvořené folikulárními buňkami, nejvýznamnější je estradiol, který je převažujícím estrogenem. Jeho maximální hladina je v době ovulace, pak klesá. Biologické účinky: růst a diferenciace folikulárních buněk ovaria, sliznice vejcovodů, dělohy a pochvy, vývoj zevních pohlavních orgánů, sekundárních pohlavních znaků, stimulují sekreci řídkého hlenu v děložním hrdle, 11
navozují proliferační fázi menstruačního cyklu, mají tlumivý vliv na erytropoetin, řídí vývoj sexuálního chování a jeho změny během menstruačního cyklu. Progesteron, gestagen, je steroidní hormon tvořený žlutým tělískem, jeho nejvyšší hladina je 20. - 23. den cyklu. Hlavním úkolem je příprava a udržení těhotenství. Biologické účinky: navozuje sekreční fázi menstruačního cyklu endometria, snižuje kontraktilitu gravidní dělohy, snižuje produkci a zvyšuje viskozitu hlenu v děložním hrdle, stimuluje růst, vývoj a sekreční aktivitu mléčné žlázy, zvyšuje bazální teplotu (Slezáková, 2011). „Pohlavní hormony se podílejí na zpětné regulaci tvorby gonadoliberinu v hypotalamu a gonadotropinů v adenohypofýze. Pokles tvorby ovariálních hormonů regresí corpus luteum vyvolá zvýšené vyplavení FSH z adenohypofýzy a zahajuje nový ovariální cyklus“ (Rokyta, 2003).
2.2 Antikoncepce současnosti Antikoncepce je název pro metody, které způsobují ztrátu schopnosti oplodnění, a tím brání vzniku neplánovaného těhotenství. „Spolehlivá antikoncepce patří k největším výdobytkům moderního života. Kromě ochrany před početím má i další příznivé zdravotní účinky. Moderní žena a moderní dvojice těhotenství plánují, a právě to jim současné metody antikoncepce umožňují.“ (antikoncepce).
2.2.1 Spolehlivost antikoncepce Spolehlivost antikoncepčních metod se vyjadřuje Pearlovým indexem tzn. počet selhání metody na 100 žen za 1 rok u žen, které danou antikoncepční metodu užívají jako jedinou. Antikoncepce je spolehlivější, čím je Pearl index nižší. Pearl index je však nutné brát jako přibližný ukazatel. (viz příloha D). Obecně klesá s věkem, protože klesá
12
plodnost ženy a obvykle i počet pohlavních styků. Dále záleží na zodpovědnosti užívání dané metody (Roztočil, 2011).
2.2.2 Etické aspekty antikoncepce Regulace plodnosti provází lidstvo od nepaměti. Moderní pohled na antikoncepci je vnímán jako součást lidských práv. Rodiče mají právo svobodně a zodpovědně rozhodovat o počtu svých dětí a časovém rozmezí mezi nimi. Etickým přínosem moderní antikoncepce jsou důsledky jejího užívání, především radikální snížení počtu interrupcí (Roztočil, 2011).
2.3 Metody antikoncepce Antikoncepce se dělí podle druhu na přirozenou, bariérovou, chemickou, hormonální, nitroděložní a chirurgickou (Macků, 1996). Pro každou ženu je vhodný jiný druh antikoncepce, a to v závislosti na věku, zdravotním stavu, frekvenci pohlavních styků, počtu partnerů a počtu porodů (Rob, 2008).
2.3.1 Přirozené metody antikoncepce Přirozené metody antikoncepce jsou založeny na přirozených známkách, zda je žena v plodném nebo neplodném období (Slezáková, 2011). K přirozeným metodám antikoncepce patří teplotní metoda, kalendářní metoda, přerušovaná soulož, hlenová metoda, cervikální metoda, metoda krystalizace slin, stanovení luteinizačního hormonu a symptotermální metoda (Roztočil, 2011). Teplotní metoda spočívá v měření bazální teploty, která po ovulaci stupá o 0,2-0,6 °C. Bazální teplota se měří ihned po probuzení v pochvě nebo v konečníku. Je nutné ji sledovat alespoň 3 měsíce ve stejnou dobu a stejným teploměrem. Když dojde k zvýšení teploty, dochází u ženy k ovulaci. Toto platí pouze pro ženy s pravidelným cyklem (Slezáková, 2011). Při kalendářní metodě musí žena znát délky posledních 12 menstruačních cyklů. Od nejkratšího se odečítá 18, výsledkem je první plodný den. Od nejdelšího se odečítá 11, což je poslední plodný den. Tato metoda je vysoce nespolehlivá (Roztočil, 2011). 13
Přerušovaná soulož (coitus interruptus) spočívá v tom, že muž ukončí soulož před orgasmem a ejakuluje mimo rodidla ženy. Metoda je značně nespolehlivá (Roztočil, 2011). Hlenová metoda manželů Billigsových využívá sledování změn cervikálního hlenu. Ve fázi před ovulací je hlenu málo, je hustý a málo tažný. Se změnou kvality hlenu začínají plodné dny. Hlen se stává řidší, vodnatější a má větší tažnost. V poovulační fázi nastává pokles hlenu až vymizení. Spolehlivost metody je podobná s kalendářní metodou (Rob, 2008). Cervikální metoda využívá změn děložního hrdla během menstruačního cyklu. Po menstruaci je čípek uložen níže, je tuhý a uzavřený. Před ovulací se posouvá vzhůru je měkký a pootevřený, což značí začátek plodných dnů (Slezáková, 2011). Metoda krystalizace slin je založena mikroskopickém pozorování slin, které jsou ovlivněny zastoupením estrogenů a progesteronů. V období ovulace se objevuje struktura kapradí (Roztočil, 2011). Metoda stanovení luteinizačního hormonu v moči slouží k detekci ovulace. Této metody se dá využít pomocí testů dostupných v lékárně. Test prokazuje vzestup luteinizačního hormonu den až dva před ovulací (Slezáková, 2011). Symptotermální metodou se rozumí kombinace hlenové metody, posouzení děložního čípku, krystalizace slin a měření bazální teploty (Roztočil, 2011).
2.3.2 Bariérové metody antikoncepce Mezi bariérové metody antikoncepce se řadí prezervativ, vaginální diafragma a cervikální pesar (Rob, 2008). Prezervativ se řadí mezi nejvýznamnější metodu bariérové antikoncepce. Jsou vyrobeny z pružného latexu a snadno dostupné. Prezervativ chrání před nechtěným početím, ale i před pohlavně přenosnými chorobami. Antikoncepční účinek prezervativ zajišťuje tím, že zabraňuje vniknutí spermatu do rodidel ženy. Prezervativ je proto nutné nasadit ještě před zavedením po pochvy. Na povrchu modernějších prezervativů je pro větší spolehlivost nanesena spermicidní látka. Pearl index prezervativu je při správném používání 4. K selhání dochází většinou na základě chybného použití (Barták, 2006).
14
Vaginální diafragma je latexový klobouček, který se před pohlavním stykem zavádí hluboko do pochvy. Má průměr 6 až 10 cm, velikost diafragmy určuje lékař, který také ženu instruuje o technice zavádění a odstranění. Diafragma se neodstraňuje bezprostředně po pohlavním styku, ale ponechává se ještě 6 hodin. Pro zvýšení spolehlivosti se doporučuje kombinovat s chemickou antikoncepcí. Pearl index této metody je 10 až 15 (Rob, 2008). Cervikální pesar je klobouček, který se přikládá k děložnímu hrdlu a přisaje se tak, aby bylo překryto ústí cervikálního kanálu. Zavádění je obtížnější a vyžaduje více zručnosti. Je vhodné jej opět kombinovat s chemickou antikoncepcí. Pesar se může v pochvě ponechat až 3 týdny. Udávaný pearl index je 6 (Fait, 2008). Ženský kondom (femidom) se vkládá do pochvy před stykem a překrývá okraje poševního vchodu. V České Republice je nedostupný (Fait, 2008).
2.3.3 Chemické metody antikoncepce Chemické metody jsou založeny na znehybnění a tím znehodnocení spermií chemickými přípravky – spermicidy. Zavádějí se do pochvy těsně před pohlavním stykem ve formě krémů, pěn, čípků nebo tablet. Spermicidy obsahují látku nonoxynol-9 nebo benzalkonium chlorid. Pro lepší spolehlivost je vhodné je kombinovat s bariérovými metodami. Výhodou je snadná dostupnost, antimikrobiální a antivirový účinek. Pearl index je 15 až 20 (Slezáková, 2011).
2.3.4 Hormonální antikoncepce Hormonální antikoncepce je nejrozšířenější a nejspolehlivější metoda. V důsledku rozšíření hormonální antikoncepce se výrazně snížil počet interrupcí. Hormonální antikoncepce se užívá ve dvou formách a to jako kombinovaná hormonální antikoncepce a gestagenní antikoncepce (Rob, 2008). Kombinovaná hormonální antikoncepce se užívá nejčastěji ve formě tablet, náplastí nebo jako vaginální kroužek. Kombinované preparáty obsahují kombinaci hormonů estrogenu (ethinylestradiol) a progesteronu (gestagenu). Mechanismus antikoncepčního účinku spočívá v blokaci ovulace, zabránění růstu endometria k zabránění uhnízdění vajíčka a zahuštění cervikálního hlenu ke snížení schopnosti průniku spermií. Neměnná
15
hladina hormonů potlačuje signály hypofýze, tím brání tvorbě folikulostimulačního a luteinizačního hormonu a tím je blokován růst vajíček (Vollmer, 1999). Antikoncepční tablety napodobují tvorbu hormonů a jejich působení na vaječník. Obsažené hormony jsou chemického původu, vyrobeny tak, aby měly co nejpřirozenější účinky. Monofázické (jednofázové, konvenční) preparáty obsahují během cyklu stejnou dávku hormonů. Užívají se 21 dnů, poté následuje 7 dnů pauza. Bifázické (dvoufázové) preparáty obsahují v celém cyklu stejnou hladinu estrogenů, ale v prvních 11 dnech méně progestinu, než v 10 následujících dnech (Rob, 2008). Trifázické (třístupňové) preparáty obsahují 3 druhy tablet s různými dávkami hormonů. Snahou je napodobit přirozené kolísání hormonů při přirozeném menstruačním cyklu (hormonální-antikoncepce, 2012). Antikoncepční náplast a vaginální kroužek odpovídají účinkem monofázickým tabletám. Náplast se aplikuje jedenkrát týdně tři týdny, následuje týdenní pauza. Vaginální kroužek se zavádí do pochvy na tři týdny, následuje týdenní pauza. Kroužek i antikoncepční náplast po dobu aplikace postupně uvolňují hormony (Rob, 2008). Gestagenní antikoncepce spočívá v kontinuálním podávání gestagenu (progestinu). Existuje ve formě perorálních tablet (minipilulky), depotních intramuskulárních injekcí a podkožních implantátů. Mechanismus účinku spočívá v působení progestinů na cervikální hlen, který je neprostupný pro spermie. Progestiny také zabraňují ovulaci, blokáda je však nestabilní a může docházet k nepravidelnému krvácení (Roztočil, 2011). V minipilulkách jsou obsaženy nízké dávky progestinů, nutné je přesné užívání. Minipilulky užívají nejčastěji kojící ženy.
Depotní injekce se aplikují do svalu
jedenkrát za 12 týdnů. Podkožní implantáty se zavádí pod kůži paže na dobu 3 až 5 let. Tato antikoncepce je vysoce spolehlivá (Fait, 2008).
2.3.5 Nitroděložní antikoncepce Nitroděložní antikoncepce je zavedení nitroděložního tělíska (IUD) do dutiny děložní, tělísko má ponechané vlákno vyčnívající do pochvy. Ponechává se v děloze obvykle po dobu 5 let. Tělíska existují nejčastěji s přídavkem mědi nebo obsahují hormon progestin. Mechanismus účinku spočívá v reakci organismu jako na cizí těleso 16
a způsobuje vznik sterilního zánětu. Makrofágy v dutině děložní likvidují spermie. Na spermie působí toxicky i ionty mědi. (Roztočil, 2011). Působení nitroděložních tělísek s hormonem (nitroděložní hormonální systém) je založeno na kombinaci účinku nitroděložního tělíska a gestagenní antikoncepce. Hlen v děložním hrdle je tak neprostupný pro spermie a progestin blokuje růst děložní sliznice, tím zabraňuje nidaci. Progestin zajišťuje spolehlivou antikoncepční účinnost, celková hladina hormonů je však velmi nízká. Pearl index je 0,1 (Barták, 2006). Nitroděložní tělísko zavádí ambulantně lékař. Je vhodné především pro ženy, které již rodily z důvodu snadnější prostupnosti děložním hrdlem. Po zavedení je nutná kontrola ultrazvukem (Barták, 2006). Indikace k zavedení IUD: Vedlejším účinkem nitroděložního hormonálního systému je hypomenorea, což lze využít při terapii hypermenorey, polymenorey a dysfunkčního krvácení. Vliv hormonů také souvisí s poklesem výskytu pánevní zánětlivé nemoci. Také jej lze využít jako hormonální substituci v postmenopauze (Roztočil, 2011). Kontraindikacemi pro zavedení IUD jsou: Vrozené vady dělohy, karcinom prsu, těhotenství, chlopenní a srdeční vady a tromboembolická nemoc (TEN) v anamnéze (Roztočil, 2011).
2.3.6 Chirurgická antikoncepce - sterilizace Metoda chirurgické antikoncepce – sterilizace je metoda trvalé a nevratné antikoncepce. Spočívá v operačním zneprůchodnění vejcovodů. V současné době se nejčasněji provádí sterilizace laparoskopickou cestou. Před výkonem musí žena podat žádost sterilizační komisi, která sterilizaci schvaluje. Nejčastější důvody k provedení sterilizace jsou: opakovaný císařský řez, žena má čtyři děti, žena má tři děti a je starší 35 let, žena je starší 40 let. Metoda je velice spolehlivá, Pearl index je udáván 0,02 (Roztočil, 2011).
2.4 Antikoncepce a věk Se stoupajícím věkem výrazně klesá i plodnost ženy. K prudkému poklesu plodnosti u žen dochází po 35. roku věku ženy. V tomto věku se zaznamenávají první laboratorní známky snižování ovariální funkce. Nicméně i tak je nutné chránit se proti nechtěnému těhotenství (Roztočil, 2011). 17
2.4.1 Antikoncepce po 40. roce věku ženy U žen po čtyřicítce přibývají různé gynekologické problémy, jako např. nepravidelnosti menstruačního cyklu, děložních myomů a mohou se začít objevovat známky blížící se menopauzy. Výběr antikoncepční metody je možné volit tak, aby se tyto komplikace odstranily, nebo se jim předcházelo. Ochrana před těhotenstvím je doporučena ještě jeden rok po poslední menstruaci (antikoncepce). Žena po čtyřicítce může prakticky využít všechny skupiny antikoncepčních metod jako kombinovanou hormonální antikoncepci, gestagenní i nitroděložní antikoncepci. Nejvhodnější jsou kombinované hormonální tablety s velmi nízkou dávkou hormonů, které umožňují kontrolu menstruačního cyklu, odstranění počínajících příznaků blížícího se klimakteria a ochranu kostní hmoty, která má po menopauze větší sklon k řídnutí, a tím k úbytku kostní hmoty. Kombinované hormonální tablety mohou nahradit hormonální substituční terapii, která se v období kolem klimakteria podává. Další možností je metoda nitroděložní antikoncepce, která má vliv na intenzitu menstruačního krvácení a zmenšování děložních myomů. Další vhodnou metodou je gestagenní antikoncepce, její nevýhodou je však nepravidelné krvácení. Vhodná je kombinace nitroděložního hormonálního tělíska s levonorgestrelem (Fait, 2008).
2.5 Rizika hormonální antikoncepce U některých žen dochází kolem 40. roku věku ke zdravotním překážkám pro užívání některých antikoncepčních přípravků, zejména těch, které mají obsažen ethinylestradiol. Tyto zdravotní překážky spočívají hlavně v onemocnění kardiovaskulárního systému, tromboembolické nemoci, zvýšeném krevním tlaku, obezitě a onemocnění diabetem. Tyto překážky však nejsou absolutní kontraindikací k užívání hormonální antikoncepce. Hormonální hladina přípravků však musí být velmi nízká (hledám zdraví, 2009). Jak již bylo zmíněno, od 35. roku věku ženy nastává prudký pokles plodnosti, tím i k silnému úbytku počtu oocytů. Období klimakteria nastává s postupující dobou dříve. Nyní se uvádí nástup menopauzy okolo 50. roku věku ženy. Nástup menopauzy ve věku 40 let se označuje jako předčasný (Rob, 2008). Se stoupajícím věkem stoupá i riziko kardiovaskulárních komplikací, především tromboembolické nemoci. Jejich riziko zvyšuje právě hormonální antikoncepce. Z tohoto důvodu je v tomto věku nutná velmi nízká dávka hormonů u hormonální 18
antikoncepce. Riziko kardiovaskulárních onemocnění výrazně zvyšuje i kouření. V kombinaci s užíváním kombinované hormonální antikoncepce toto riziko neúměrně stoupá, především u žen po 35. roce věku. Proto by ženy po 35. roce věku, které kouří, v žádném
případě
neměly
užívat
kombinovanou
hormonální
antikoncepci
(Barták, 2006).
19
3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Metodikou výzkumné části práce je dotazník, jehož výhodou je vysoký počet respondentů. Jedná se o kvantitativní metodu výzkumu. Dotazník obsahuje 8 otázek, z toho 1 otázka je rozdělena na 3 podotázky. Úkolem výzkumu bylo zjistit, které metody antikoncepce jsou nejvíce využívané, a to v závislosti na věku uživatelek. Dále bylo cílem zjistit, které antikoncepční metody ženy znají. Dotazník dále zjišťoval, jakého jsou respondentky vzdělání, jaké je jejich bydliště, kde respondentky čerpají informace o antikoncepci, co rozhoduje při volbě antikoncepce a zda jsou se svojí antikoncepcí spokojené.
3.2 Charakteristika vzorku respondentů Respondentky byly vybírány cíleně, ve věkovém rozmezí 35-45 let. Horní hranice 45 let byla zvolena, protože toto je období kdy dochází k nástupu klimakteria a tím i k poklesu užívání antikoncepce. I když období středního věku trvá déle, než do 45 let věku. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, z toho byly 4 vyřazeny z důvodu neúplného vyplnění. Hodnoceno bylo tedy 106 dotazníků, návratnost byla 100 %, hodnocených dotazníků bylo tedy 96 % (dotazník viz příloha A). Dotazníky byly hodnoceny z celkového hlediska, tedy z celkového počtu respondentek a z hlediska věkových skupin. Z věkového hlediska byl dotazník hodnocen, protože pro různá věková období jsou vhodné jiné druhy antikoncepce.
3.3 Charakteristika výzkumného prostředí Výzkum probíhal v období únor-březen 2012. Byly osloveny ženy v blízkém okolí v uvedené věkové kategorii a ženy v privátní gynekologické ordinaci v Jihlavě. Předem byl lékařem udělen souhlas se sběrem dat v této ordinaci (viz příloha B).
20
3.4 Vlastní výsledky výzkumu Otázka 1. Věková kategorie Touto otázkou se respondentky rozdělily do tří kategorií, podle kterých byl dále výzkum hodnocen. Tabulka 1: Věková kategorie
35-37 38-41 42-45 Celkem
44 32 30 106
42% 30% 28% 100%
Graf 1: Věková kategorie
Touto otázkou vznikly tři věkové skupiny respondentek, z nichž největší zastoupení respondentek je věkové ve skupině 35-37 let. Skupiny ve věku 38-41let a 42-45 let jsou zastoupeny v podobném počtu.
21
Otázka 2. Nejvyšší dosažené vzdělání Tato otázka zjišťuje nejvyšší dosažené vzdělání dotazovaných respondentek. Tabulka 2: Nejvyšší dosažené vzdělání
základní střední bez maturity (vyučena) střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské Celkem
1 1% 13 12% 30 28% 11 10% 51 48% 106 100%
Graf 2: Nejvyšší dosažené vzdělání
Z odpovědí vyplývá, že největší podíl respondentek má vysokoškolské vzdělání (48 %). Na druhé pozici jsou ženy se středoškolským vzděláním s maturitou (28 %), následně ženy vyučené (12 %), s vyšším odborným vzděláním (10 %) a jedna respondentka se základním vzděláním.
22
Otázka 3. Místo bydliště Tato otázka zjišťuje místo bydliště dotazovaných respondentek. Tabulka 3: Místo bydliště
město vesnice Celkem
69 37 106
65% 35% 100%
Graf 3: Místo bydliště
Z výsledků vyplývá, že značně větší podíl je podíl uživatelek bydlících ve městě a to v 65 %. Respondentek bydlících na vesnici je 35 %.
23
Otázka 4. Které druhy antikoncepce znáte? Tato otázka zkoumá, jaké metody antikoncepce dotazované ženy znají. Ženy měly vybrat z nabízených možností všechny ty, které jsou jim známé. Tabulka 4: Které druhy antikoncepce znáte? - celkové hodnocení
antikoncepční tablety (s obsahem estrogenů a gestagenů) minipilulky (s obsahem gestagenů) nitroděložní tělísko antikoncepční injekce antikoncepční náplast vaginální kroužek podkožní implantát přerušovaná soulož metoda plodných a neplodných dnů bariérové metody prezervativ chemické metody (spermicidy) chirurgická sterilizace
počet počet v % 101 95% 61 58% 100 94% 84 79% 91 86% 57 54% 69 65% 96 91% 87 82% 66 62% 104 98% 67 63% 92 87%
Graf 4: Které druhy antikoncepce znáte? – celkové hodnocení
Z celkového počtu dotazovaných respondentek vyplývá, že nejvíce žen, zná prezervativ, a to 98 % žen. V podobném počtu ženy znají antikoncepční tablety v počtu 95 % a nitroděložní tělísko v počtu 94 %. Následuje metoda přerušované soulože, a to v počtu 91 %. Chirurgickou sterilizaci zná 87 % žen, antikoncepční náplast zná 86 % žen. Dále následuje metoda plodných a neplodných dnů, kterou zná 82 %, antikoncepční injekce 24
zná 79 % dotazovaných. 65 % žen zná podkožní implantát, chemické metody zná 63 % respondentek, bariérové metody jsou známé 62 % žen. Nejméně ženy znají minipilulky, a to 58 % a vaginální kroužek zná 54 % žen. Tabulka 5: Které druhy antikoncepce znáte? - hodnocení dle věku 35-37 let antikoncepční tablety (s obsahem estrogenů a gestagenů) minipilulky (s obsahem gestagenů) nitroděložní tělísko antikoncepční injekce antikoncepční náplast vaginální kroužek podkožní implantát přerušovaná soulož metoda plodných a neplodných dnů bariérové metody prezervativ chemické metody (spermicidy) chirurgická sterilizace
42 26 40 36 38 26 33 39 36 25 43 28 37
95% 59% 91% 82% 86% 59% 75% 89% 82% 57% 98% 64% 84%
38-41 let
42-45 let
30 94% 29 97% 17 53% 18 60% 31 97% 29 97% 24 75% 24 80% 27 84% 26 87% 18 56% 13 43% 19 59% 17 57% 28 88% 29 97% 25 78% 26 87% 21 66% 20 67% 32 100% 29 97% 19 59% 20 67% 29 91% 26 87%
Graf 5: Které druhy antikoncepce znáte? - hodnocení dle věku
25
Při hodnocení dle věkových skupin vychází podobné výsledky. Nejvíce je ženám známa metoda prezervativu, nitroděložní tělísko a antikoncepční tablety. Nejméně ženy znají metodu podkožního implantátu a vaginální kroužek. Ženy ve věku 35- 37 let znají prezervativ v 98 %, antikoncepční tablety v 95 %, nitroděložní tělísko zná 91 % žen, přerušovanou soulož 89 %, antikoncepční náplast 86 % žen, chirurgickou sterilizaci zná 84 % žen, metodu plodných a neplodných dnů a antikoncepční injekce zná stejně 82 % žen. Dále následuje podkožní implantát, který zná 75 % žen, chemické metody zná 64 % žen, minipilulky zná 59 % žen a vaginální kroužek zná 57 % žen této kategorie. U žen ve věku 38-41 let se pořadí trochu liší. Nejvíce ženy této kategorie znají prezervativ (100 %), následuje nitroděložní tělísko (97 %), dále antikoncepční tablety (94 %), chirurgická sterilizace (91 %), přerušovaná soulož (88 %), antikoncepční náplast (84 %), metoda plodných a neplodných dnů (78%), antikoncepční injekce (75 %), dále jsou to chemické metody a podkožní implantát (59 %), vaginální kroužek (56 %) a nejméně ženy této kategorie znají minipilulky (53 %). Ženy ve věku 42-45 let nejvíce znají prezervativ, antikoncepční tablety, nitroděložní tělísko a přerušovanou soulož. Tyto metody zná 97 % žen. Chirurgickou sterilizaci, antikoncepční náplast a metodu plodných a neplodných dnů zná stejný počet žen (87 %). Následují antikoncepční injekce, které zná 80 % žen, bariérové a chemické metody zná 67 % žen. Minipilulky zná 60 % žen a nejméně žen této kategorie zná podkožní implantát (57 %).
26
Otázka 5. Užíváte v současné době antikoncepci? Tato otázka zjišťuje, jaké konkrétní metody antikoncepce ženy užívají. Otázka je rozdělena na 3 podotázky, které obsahují metody hormonální antikoncepce, metody nehormonální antikoncepce a důvod, proč ženy antikoncepci neužívají. a) neužívám z důvodu Tato podotázka zjišťuje důvody, proč ženy antikoncepci neužívají. Tabulka 6: Neužívám z důvodu – celkové hodnocení
plánuji těhotenství v současné době nemám pohlavní styk mám obavy z vedlejších účinků z finančního hlediska nemohu ji užívat ze zdravotních důvodů jiná Celkem
počet počet v % 1 6% 1 6% 4 24% 1 6% 4 24% 6 35% 17 100%
Graf 6: Neužívám z důvodu – celkové hodnocení
Z tabulky a grafu plyne, že 17 žen neužívá žádnou antikoncepci. 4 ženy uvedly jako důvod obavy z vedlejších účinků, další 4 ženy ji neužívají ze zdravotních důvodů. Jednou byly označeny možnosti „plánuji těhotenství“, „z finančního hlediska“ a „v současné době nemám pohlavní styk“. Nejvíce žen volilo jinou odpověď. Z jiných 27
odpovědí uváděly ženy morální důvody, nepřirozenost antikoncepce, neodbouratelnost ze životního prostředí a aktuální graviditu. Tabulka 7: Neužívám z důvodu - hodnocení dle věku
plánuji těhotenství v současné době nemám pohlavní styk mám obavy z vedlejších účinků z finančního hlediska nemohu ji užívat ze zdravotních důvodů jiná Celkem
35-37 let 1 8% 0 0% 4 33% 1 8% 2 17% 4 33% 12 100%
38-41 let 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0% 0 0%
42-45 let 0 0% 1 20% 0 0% 0 0% 2 40% 2 40% 5 100%
Graf 7: Neužívám z důvodu - hodnocení dle věku
Při hodnocení dle věkových skupin vychází, že ženy ve věku 35-35 let nejvíce (33 %) uváděly jako důvod obavy z vedlejších účinků a jiný důvod (33 %). Ženy ve věku 42-45 let nejvíce uváděly zdravotní důvody (40 %) a jiný důvod (40 %). Naopak žádná žena této kategorie neuvedla obavy z vedlejších účinků. Tuto podotázku neoznačila žádná žena ve věku 38-41 let.
28
b) užívám hormonální antikoncepci Tato podotázka zjišťuje, jaké metody hormonální antikoncepce ženy užívají.
Tabulka 8: Užívání hormonální antikoncepce – celkové hodnocení
nitroděložní tělísko (Mirena) antikoncepční tablety podkožní implantát injekce náplasti vaginální kroužek Celkem
počet počet v % 18 37% 23 47% 0 0% 4 8% 3 6% 1 2% 49 100%
Graf 8: Užívání hormonální antikoncepce – celkové hodnocení
Dle znázornění v tabulce i grafu můžeme vidět, že z celkového počtu 49 respondentek, nejvíce žen užívá antikoncepční tablety (47 %). Následující metodou je nitroděložní tělísko (37 %). Další metody mají jen malé zastoupení. Podkožní implantát neužívá žádná žena.
29
Tabulka 9: Užívání hormonální antikoncepce - hodnocení dle věku
nitroděložní tělísko (Mirena) antikoncepční tablety podkožní implantát injekce náplasti vaginální kroužek Celkem
35-37 let 3 20% 11 73% 0 0% 1 7% 0 0% 0 0% 15 100%
38-41 let 7 41% 5 29% 0 0% 2 12% 2 12% 1 6% 17 100%
42-45 let 8 47% 7 41% 0 0% 1 6% 1 6% 0 0% 17 100%
Graf 9: Užívání hormonální antikoncepce - hodnocení dle věku
Při hodnocení užívání hormonální antikoncepce dle věku můžeme vidět značné rozdíly. Ženy ve věku 35-37 let je značná převaha v antikoncepčních tabletách. Tuto metodu užívá 73 % žen. Následná metoda je nitroděložní tělísko, kterou užívá 20 % žen. Antikoncepční injekce užívá 7 % žen. Žádná žena ve věku 35-37 let neužívá podkožní implantát, antikoncepční náplast, ani vaginální kroužek. V kategorii 38-41 let užívá 41 % žen nitroděložní tělísko, 29 % antikoncepční tablety, náplasti a antikoncepční injekce užívá v obou případech 12 % žen. Vaginální kroužek užívá 6 % žen této kategorie. V kategorii 42-45 let nejvíce žen užívá nitroděložní tělísko, a to v 47 %. Antikoncepční tablety užívá 41 % žen. Antikoncepční injekce a náplasti užívá v obou případech 6 % žen. Žádná žena této kategorie neužívá podkožní implantát a vaginální kroužek.
30
c) užívám nehormonální antikoncepci Tato možnost zkoumá, jaké metody nehormonální antikoncepce ženy užívají. Tabulka 10: Užívání nehormonální antikoncepce – celkové hodnocení
prezervativ bariérové metody chemické metody přerušovaná soulož metoda plodných a neplodných dnů nitroděložní tělísko sterilizace Celkem
počet počet v % 22 44% 1 2% 3 6% 10 20% 3 6% 7 14% 4 8% 50 100%
Graf 10: Užívání nehormonální antikoncepce – celkové hodnocení
Nehormonální metody antikoncepce užívá celkem 50 žen. Největší podíl zaujímá prezervativ, a to ve 44 %. 20 % žen užívá metodu přerušované soulože. Nitroděložní tělísko užívá 14 % žen. Chirurgickou sterilizaci prodělalo 8 % respondentek. Chemické metody a metodu plodných a neplodných dnů užívá 6 % žen. Bariérové metody užívají ženy ve 2 %.
31
Tabulka 11: Užívání nehormonální antikoncepce - hodnocení dle věku
prezervativ bariérové metody chemické metody přerušovaná soulož metoda plodných a neplodných dnů nitroděložní tělísko sterilizace Celkem
35-37 let 38-41 let 42-45 let 12 48% 7 54% 3 25% 0 0% 0 0% 1 8% 1 4% 1 8% 1 8% 6 24% 1 8% 3 25% 2 8% 0 0% 1 8% 4 16% 2 15% 1 8% 0 0% 2 15% 2 17% 25 100% 13 100% 12 100%
Graf 11: Užívání nehormonální antikoncepce - hodnocení dle věku
Dle znázorněných výsledků podle věkových kategorií je jasně patrné, že nejčastější metodou je prezervativ, a to ve všech věkových kategoriích. Ženy ve věku 35-37 let užívají prezervativ ve 48 %. Druhou nejčastější metodou je přerušovaná soulož, a to v 24 %. Nitroděložní tělísko užívá 16 %, metodu plodných a neplodných dnů užívá 8 %, a chemické metody 4 % žen. Ženy ve věkové kategorii 38-41 let nejčastěji užívá prezervativ v 54 %. Chirurgickou sterilizace a nitroděložní tělísko užívá stejně 15 % žen. Chemické metody a metodu přerušované soulože užívá stejně 8 % žen. Ženy ve věku 42-45 let užívají prezervativ v 25 %. Stejný počet žen užívá metodu přerušované soulože. 17 % žen podstoupilo chirurgickou sterilizaci. Stejný počet žen,
32
a to 8 % užívá bariérové metody, chemické metody, metodu plodných a neplodných dnů a nitroděložní tělísko. Některé ženy označovaly kombinaci hormonální a nehormonální antikoncepce, nejčastěji kombinaci prezervativu a metodu plodných a neplodných dnů. Otázka 6. Kde jste čerpala informace o antikoncepci? Tato otázka zjišťuje, kde ženy získávají informace o antikoncepci. V této otázce mohly ženy vybrat více z nabízených možností. Tabulka 12: Kde jste čerpala informace o antikoncepci? – celkové hodnocení
internet literatura (knihy, časopisy, noviny) gynekolog názory kamarádek
počet počet v % 67 31% 41 19% 77 36% 31 14%
Graf 12: Kde jste čerpala informace o antikoncepci – celkové hodnocení
Z výsledků celkového hodnocení je patrné, že nejčastěji ženy hledají informace u gynekologa. Gynekologa využívá 36 % žen, 31 % žen čerpá informace pomocí internetu, 19 % žen využívá literaturu a názory kamarádek využívá 14 % respondentek.
33
Tabulka 13: Kde jste čerpala informace o antikoncepci? - hodnocení dle věku
internet literatura (knihy, časopisy, noviny) gynekolog názory kamarádek
35-37 let 31 37% 13 15% 30 36% 10 12%
38-41 let 19 27% 15 21% 25 36% 11 16%
42-45 let 17 27% 13 21% 22 35% 10 16%
Graf 13: Kde jste čerpala informace o antikoncepci? - hodnocení dle věku
Ženy ve věku 35-37 let nejčastěji využívají internet, a to v 37 %. Téměř stejný počet žen se informuje u gynekologa, a to 36 %. V literatuře hledá informace 15 % žen a názory kamarádek využívá 12 % žen. Ženy ve věku 38-41 let využívají nejčastěji gynekologa, a to v 36 %. 27 % žen hledá informace pomocí internetu, 21 % žen čerpá informace z literatury a 16 % čerpá informace u kamarádek. Ženy ve věku 42-45 let využívají gynekologa v 35 %. Na internetu hledá informace 27 % žen, 21 % dotazovaných hledá informace v literatuře a 16 % využívá názory kamarádek.
34
Otázka 7. Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost? Tato otázka se zabývá faktory, které ovlivňují ženy, při výběru antikoncepční metody. Ženy mohly označit více z nabízených možností. Tabulka 14: Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost?
kvalita (spolehlivost) cena doporučení lékaře obsah hormonů množství vedlejších účinků zdravotní aspekty
počet počet v % 58 25% 18 8% 49 21% 12 5% 44 19% 51 22%
Graf 14: Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost? – celkové hodnocení
Nejčastějším faktorem výběru antikoncepce byla kvalita (spolehlivost) dané metody. Kvalitu volilo 25 % respondentek. Druhým nejsilnějším faktorem jsou zdravotní aspekty, který volilo 22 % žen. Téměř stejný počet žen volilo doporučení lékaře, a to 21%. Dalším faktorem, který ovlivňuje výběr, je množství vedlejších účinků, který volilo 19 % žen. Cenu a obsah hormonů volilo 5-8 % respondentek.
35
Tabulka 15: Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost? - hodnocení dle věku
kvalita (spolehlivost) cena doporučení lékaře obsah hormonů množství vedlejších účinků zdravotní aspekty
35-37 let 22 25% 5 6% 16 18% 5 6% 18 20% 23 26%
38-41 let 15 23% 5 8% 15 23% 3 5% 14 21% 14 21%
42-45 let 21 27% 8 10% 18 23% 4 5% 12 16% 14 18%
Graf 15: Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost? - hodnocení dle věku
Z tabulky i grafu vyplývá, že ženy ve věku 35-37 let nejvíce přihlíží ke zdravotním aspektům, a to v 26 %. Téměř stejný počet žen, a to 25 % dává přednost kvalitě. V 20 % ženy přihlížejí na množství vedlejších účinků, 18 % žen dá na doporučení lékaře. Cenu a obsah hormonů zohledňuje 6 % dotazovaných. Ženy ve věkové kategorii 38-41 let dávají přednost doporučení lékaře a kvalitě, a to ve 23 %. 21 % žen zohledňuje množství vedlejších účinků a zdravotní aspekty. V nejmenší míře ženy zohledňují cenu a obsah hormonů v 5-8 %. Ženy věkové kategorie 42-45 let nejvíce dávají přednost kvalitě. Kvalitě dává přednost 27 % žen. Doporučení lékaře dává přednost 23 %, zdravotním aspektům 18 %, množství vedlejších účinků zohledňuje 16 %. Cenu a obsah hormonů posuzuje 5-10 % respondentek.
36
Otázka 8. Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená? Tato otázka zjišťuje spokojenost s používanou antikoncepcí. Při označení odpovědi „ne“, měly ženy možnost napsat důvod, proč jsou nespokojené. Tabulka 16: Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená?
ano ne Celkem
93 13 106
88% 12% 100%
Graf 16: Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená? – celkové hodnocení
Z celkového hodnocení vyplývá, že 88 % žen je se svou antikoncepcí spokojených, zbývajících 12 % udává nespokojenost. Ve většině případů ženy důvod nespokojenosti neuvedly. Pokud důvod uvedly, nejčastěji uváděly vedlejší účinky.
37
Tabulka 17: Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená? - hodnocení dle věku
ano ne (uveďte důvod) …… Celkem
35-37 let 36 84% 7 16% 43 100%
38-41 let 29 88% 4 12% 33 100%
42-45 let 28 93% 2 7% 30 100%
Graf 17: Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená? - hodnocení dle věku
Ve věkové kategorii 35-37 let byly ženy spokojené se svou antikoncepcí v 84 %. Nespokojených žen bylo 16 %. Ženy ve věku 38-41 let jsou spokojené v 88 % a nespokojených je 12 %. Spokojených žen ve věku 42-45 let je 93 % a nespokojených je 7 % respondentek.
38
4 Diskuze Zhodnocení jednotlivých otázek dotazníku jsou uvedené pod grafy a tabulkami. V této části práce se zabýváme pracovními hypotézami a jejich vyhodnocením. K praktické části byly zvoleny tyto pracovní hypotézy: 1. Více než polovina žen ve věku 35-45 let užívá hormonální antikoncepci. 2. Více než 50 % žen ve věkové kategorii 35-37 let užívá hormonální antikoncepční tablety. 3. Více než 40 % žen ve věkových kategoriích 38-41 let a 42-45 let využívá hormonální nitroděložní systém (Mirena). 4. Více než 80 % žen středního věku zná hormonální antikoncepční tablety a prezervativ. K první pracovní hypotéze se vztahuje otázka číslo 5 se třemi podotázkami, zabývající se problematikou, který typ antikoncepce dotazované ženy užívají. Zhodnocení této hypotézy je znázorněno v grafu. Výsledky jsou vyjádřeny v %.
Graf 18: Znázornění celkového užívání typů antikoncepce
Z grafu je vidět, že první pracovní hypotéza se nepotvrdila. Tato hypotéza přinesla zajímavý
výsledek,
který
jsme
nepředpokládaly.
V
poměru
hormonální
a nehormonální antikoncepce se výsledky liší o 1 %, přičemž je na prvním místě
39
nehormonální antikoncepce. Některé ženy však uváděly kombinaci hormonální a nehormonální antikoncepce. Ke druhé pracovní hypotéze se vztahuje otázka číslo 5 a podotázka b. Antikoncepční tablety v této věkové kategorii užívá 73 % žen (viz graf 9, tabulka 9). Tato hypotéza se potvrdila. Ke třetí pracovní hypotéze se vztahuje otázka číslo 5 a podotázka b. Ženy ve věku 38-41 let využívají nitroděložní hormonální systém v 41% a ženy ve věku 42-45 let tuto metodu využívají v 47 % (viz graf 9, tabulka 9). Tato hypotéza se potvrdila. Ke čtvrté pracovní hypotéze se vztahuje otázka číslo 4. Dotazované ženy znají hormonální antikoncepční tablety v 95 % a prezervativ zná 98 % žen. Tato hypotéza se potvrdila (viz graf 4, tabulka 4).
40
5 Závěr Zpracovávání bakalářské práce bylo zajímavé. Při tvorbě teoretické části bylo pro autorku přínosné načerpání mnoho informací o dané problematice. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější metodu antikoncepce u žen středního věku. Díky dotazníku, který byl rozdáván ženám v daném věkovém rozmezí, se tento cíl podařilo splnit. Bylo zjištěno, že nejčastěji používanou antikoncepční metodou jsou hormonální antikoncepční tablety u žen ve věkové kategorii 35-37 let a nitroděložní hormonální systém u žen věkové kategorie 38-41 let a 42-45 let. S tímto cílem byly stanoveny i pracovní hypotézy číslo 2 a 3, které se potvrdily. Druhým cílem práce bylo zjistit, jaké metody antikoncepce tyto ženy znají. Tento cíl byl zkoumán také pomocí dotazníku, a podařilo se jej splnit. K tomuto cíli se vztahuje pracovní hypotéza číslo 4, která se potvrdila. Největší procento žen zná prezervativ a antikoncepční tablety. Celkové vyhodnocení znalostí žen o antikoncepčních metodách viz výše. Pro praktickou část práce bylo zvoleno věkové rozmezí 35-45 let. Při rozdávání dotazníku jsme se setkaly s dotazy na toto věkové rozmezí. Některé ženy se mylně domnívaly, že po 45. roce věku již nebudou řazeny do středního věku. Ženám bylo vysvětleno odůvodnění tohoto věkového rozmezí, jako nejpravděpodobnější období užívání antikoncepce. Autorka si je vědoma toho, že období středního věku trvá déle, než do 45. roku věku. Průzkum byl přínosem pro autorku i pro gynekologickou ordinaci, s níž byla navázána spolupráce při sbírání dat. Při vytváření práce si autorka značně prohloubila znalosti o antikoncepci a přinesla zajímavé výsledky při vytváření praktické části práce. Průzkum ukázal, že ženy neznají všechny možnosti, které v antikoncepci mají. Proto je důležité umět nabídnout dostatek informací o těchto metodách. To je úkol i pro porodní asistentku, která by měla ženy edukovat o možnostech vhodné antikoncepce.
41
Seznam použité literatury BARTÁK, Alexandr. Antikoncepce: druhy antikoncepce : hormony : když všechno selže. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 130 s. ISBN 80-247-1351-9. FAIT, Tomáš. Antikoncepce: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2008, 103 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 34. ISBN 978-807-3451-721. FIALA, Pavel, Jiří VALENTA a Lada EBERLOVÁ. Anatomie pro bakalářské studium zdravotnických oborů. Praha: Karolinum, 2008, 173 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 978-802-4614-915. MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, 261 s. ISBN 80-716-9323-5. ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, 2008, 319 s. ISBN 978-807-2625-017. ROKYTA, Richard, Dana MAREŠOVÁ a Zuzana TURKOVÁ. Učebnice somatologie I. a II. Vyd. 2. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 264 s. Učebnice pro SZŠ a VZŠ. ISBN 80-864-3249-1. ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 508 s. ISBN 978802-4728-322. ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 405 s. ISBN 978802-4719-412. SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v gynekologii a porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 269 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3373-9. VOLLMER, Helga. Hormony a co o nich musí vědět ženy. Praha: Pragma, c1999, 152 s. ISBN 80-720-5680-8. Internetové zdroje ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce. [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.antikoncepce.cz/?page=1-1 ČEPICKÝ, Pavel. Antikoncepce po čtyřicítce. Antikoncepce [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.antikoncepce.cz/?page=2-7 JENÍČEK, Jaroslav. Hledám zdraví [online]. 2009 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.hledamzdravi.cz/clanek/782-audio-antikoncepce-pro-zraly-vek UNZEITIG, Vít. Hormonální antikoncepce [online]. 2004-2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://www.hormonalni-antikoncepce.cz/sekce.php?id=1&detail=38 Wikipedie [online]. 2006. vyd. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MenstrualCycle_cs.svg#filehistory
Seznam zkratek FSH – folikuly stimulující hormon GnRH – gonadoliberin IUD – nitroděložní tělísko LH – luteinizační hormon TEN – tromboembolická nemoc
Seznam příloh Příloha A Příloha B Příloha C Příloha D
Příloha A
Dotazník Dobrý den, jmenuji se Hana Musilová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor Porodní asistentka. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma „Antikoncepce žen středního věku.“ U každé otázky máte na výběr z několika možností. Zakroužkujte, prosím, odpověď, která Vám bude nejbližší. Vámi uvedené informace jsou anonymní. Děkuji Vám za čas, strávený nad dotazníkem.
1. Věková kategorie: a) 35-37 let b) 38-41 let c) 42-45 let 2. Nejvyšší dosažené vzdělání: a) základní b) střední bez maturity (vyučena) c) střední s maturitou d) vysokoškolské e) vyšší odborné 3. Místo bydliště: a) město b) vesnice 4. Které druhy antikoncepce znáte? a) antikoncepční tablety (s obsahem estrogenů a gestagenů) b) minipilulky (s obsahem gestagenů) c) nitroděložní tělísko d) antikoncepční injekce e) antikoncepční náplast f) vaginální kroužek g) podkožní implantát h) přerušovaná soulož i) metoda plodných a neplodných dnů j) bariérové metody k) prezervativ l) chemické metody m) chirurgická sterilizace
5. Užíváte v současné době antikoncepci? a) neužívám z důvodu: plánuji těhotenství v současné době nemám pohlavní styk mám obavy z vedlejších účinků z finančního hlediska nemohu ji užívat ze zdravotních důvodů jiná odpověď (uveďte odpověď)……………………………………………. b) užívám hormonální antikoncepci nitroděložní tělísko (Mirena) antikoncepční tablety podkožní implantát injekce náplasti vaginální kroužek c) užívám nehormonální antikoncepci prezervativ bariérové metody chemické metody přerušovaná soulož metoda plodných a neplodných dnů nitroděložní tělísko sterilizace 6. Kde jste čerpala informace o antikoncepci? a) internet b) literatura (knihy, časopisy, noviny) c) gynekolog d) názory kamarádek 7. Čemu dáváte při výběru antikoncepce přednost? a) kvalita (spolehlivost) b) cena c) doporučení lékaře d) obsah hormonů e) množství vedlejších účinků f) zdravotní aspekty 8. Jste se svou současnou metodou antikoncepce spokojená? a) ano b) ne (uveďte důvod)……………………………………………………………………
PŘÍLOHA B
Povolení ke sběru dat Povoluji Haně Musilové sběr dat metodou vyplnění dotazníku v gynekologické ordinaci MUDr. Jiřího Poustky za účelem zpracování bakalářské práce.
V Jihlavě dne 1. 2. 2012
………………………… vedoucí lékař MUDr. Jiří Poustka
PŘÍLOHA C Menstruační cyklus
Obrázek 1: Menstruační cyklus (wikipedia, 2006)
PŘÍLOHA D Spolehlivost antikoncepčních metod
Metoda antikoncepce žádná antikoncepce metoda plodných a neplodných dnů přerušovaná soulož spermicidní látky prezervativ nitroděložní tělísko nehormonální kombinované hormonální tablety minipilulky podkožní implantát antikoncepční naáplast vaginální kroužek nitroděložní tělísko s hormony antikoncepční injekce chirurgická sterilizace Tabulka 1: Pearl index (Barták, 2006)
Pearlův index 88 20-25 20 15-20 5 4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,1 0,1 0,02