VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Městská památková zóna Svitavy a její regenerace. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Městská památková zóna Svitavy a její regenerace Bakalářská práce

Autor: Nikola Kalandrová Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2013

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce, za všechny připomínky a podněty, které mi během tvorby práce poskytla.

Dále

bych

chtěla

poděkovat

pracovníkům

Odboru

školství

a

kultury

ve Svitavách za jejich ochotu a poskytnuté informace a také všem občanům a turistům města Svitav, kteří mi věnovali svůj čas na vyplnění dotazníků.

Městská památková zóna Svitavy a její regenerace

Bakalářská práce

Nikola Kalandrová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2013

Abstrakt KALANDROVÁ Vysoká

škola

Nikola:

Městská

polytechnická

památková

Jihlava.

zóna

Katedra

Svitavy

cestovního

a

její

ruchu.

regenerace.

Vedoucí

práce

RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí. Teoretická část obsahuje základní informace o

městu,

o

jeho

historii,

městské

památkové

zóně,

obnově

památek

a dotačních programech. V praktické části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Hlavním cílem dotazování mezi občany bylo zjistit jejich postoje a názory na městskou památkovou zónu, jestli prohlášení

části

města

bylo

přínosem

či

nikoliv.

Dotazování

proběhlo

i mezi turisty, kde byl zkoumán důvod jejich návštěvy a priority při výběru regionu. Součástí praktické části je také řízený rozhovor s představitelem městské samosprávy. V závěru je zpracována SWOT analýza rozvoje města Svitavy s následnými doporučeními k podpoře cestovního ruchu. Klíčová slova: Městská památková zóna, Svitavy

Abstract KALANDROVÁ Nikola: The urban conservation area Svitavy and its regeneration. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. The work supervisor is RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2013. The bachelor thesis is divided into two parts. The teoretical part contains basic information about the town, history, the urban conservation area, monuments preservation and funds. The results of a questionnaire survey are presented in the practical part. The main aim of the public poll of citizens was to find the attitudes and opinions of the people about the urban conservation area, if the fact that the part of the town was declared as a urban conservation area, is a benefit to the town or not. The main purpose of questioning tourists was to reveal why they visited the town and what were their priorities when choosing this region. An interview with a representative of the municipal government is the last part of the practical section. In the final part of the bachelor thesis a SWOT analysis of the development of the town Svitavy is carried out and it is followed by recommendations to promote tourism. Keywords: Urban conservation area, Svitavy

Předmluva Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila Městskou památkovou zónu Svitavy a její regeneraci a to z toho důvodu, že jsem se ve Svitavách narodila a trvale zde žiji, a proto je mi toto téma velice blízké. Zajímalo mě, jestli mají občané města povědomí o tom, že naše město bylo prohlášeno městskou památkovou zónou a jaké výhody a nevýhody to z jejich pohledu přináší. Cílem práce bylo zjistit a posoudit postoje a názory občanů na památky a jejich obnovu pomocí dotazníků. Taktéž pomocí dotazníkového šetření jsem oslovila turisty, kteří do města přijeli, a zjišťovala jsem, co ve městě hodlají navštívit a z jakého důvodu se rozhodli město navštívit. Ověřila jsem také postoje představitelů samosprávy na památkovou ochranu historického centra města. Informace při tvorbě bakalářské práce jsem čerpala z internetu a dostupné literatury, z různých brožur a průvodců.

Obsah Úvod a cíle................................................................................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................................... 11 1

Svitavy ............................................................................................................................................................... 11

1.1

Základní informace ................................................................................................................... 11

1.2

Historie města ........................................................................................................................... 11

1.3

Významné osobnosti ................................................................................................................. 14

2

Památky a turistické atraktivity ..................................................................................................................... 15

3

Tipy na výlety ................................................................................................................................................... 23

4

Sportovní zařízení a akce ................................................................................................................................. 24

5

Kulturní zařízení a akce ................................................................................................................................... 26

6

Infrastruktura cestovního ruchu ..................................................................................................................... 27

6.1

Doprava..................................................................................................................................... 27

6.2

Ubytování a stravování ............................................................................................................. 28

6.3

Informační centrum ................................................................................................................... 29

7

Památková péče v České republice ................................................................................................................. 30

8

Památkový fond v České republice ................................................................................................................. 31

9

Programy na obnovu památek v České republice ......................................................................................... 33

10

Programy na obnovu památek na úrovni EU ................................................................................................ 34

11

10.1

Finanční mechanismus EHP/Norska ......................................................................................... 34

10.2

Fondy Evropské unie ................................................................................................................ 35

10.3

Regionální operační systémy .................................................................................................... 36

Městská památková zóna Svitavy ................................................................................................................... 37

PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................................................................. 38 12

Metodika marketingového výzkumu .............................................................................................................. 38

13

Interpretace výsledků dotazníkového šetření ................................................................................................. 39

13.1

Postoje občanů MPZ ................................................................................................................. 39

13.2

Postoje turistů a návštěvníků MPZ ........................................................................................... 48

13.3

Řízený rozhovor s představitelem samosprávy ......................................................................... 59

14

SWOT analýza rozvoje města Svitavy ............................................................................................................ 61

15

Doporučení k podpoře cestovního ruchu ........................................................................................................ 62

Závěr ........................................................................................................................................................................... 64 Seznam použité literatury.......................................................................................................................................... 66 Seznam internetových zdrojů .................................................................................................................................... 66 Seznam grafů .............................................................................................................................................................. 69 Seznam ilustrací a tabulek......................................................................................................................................... 70 Seznam použitých zkratek ......................................................................................................................................... 70 Seznam příloh ............................................................................................................................................................. 71

Úvod a cíle Cestovní ruch je dynamickým odvětvím, které si bezpochyby zasluhuje čím dál větší pozornost díky svému stále se zvyšujícímu významu pro světovou ekonomiku. Pro mnoho měst a míst se stává klíčovým odvětvím, které přináší jak finanční prostředky do regionu, tak také vytváří spoustu pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Česká republika má v tomto směru určitě co nabídnout. Téměř každé město nebo vesnice má aspoň nějakou kulturní památku nebo zajímavost, která láká turisty a návštěvníky. Cestovnímu ruchu je proto třeba věnovat pozornost a snažit se zabezpečit podmínky pro jeho rozvoj, například v podobě zkvalitňování materiálně-technické základny a co je nejdůležitější, zaměřit se na obnovu a ochranu památek. Předmětem zkoumání mé bakalářské práce je městská památková zóna Svitavy a její regenerace. Toto téma jsem si zvolila kvůli svému blízkému vztahu k tomuto městu a celé problematice ochrany a obnovy památek. V teoretické části se zaměřuji na základní informace o Svitavách, na historii města, turistické atraktivity a zajímavosti, ubytování a stravování ve městě. Je zde výčet různých tipů na výlety ve Svitavách i okolí. Dále se první část práce zabývá památkovou péčí na území České republiky a programy na obnovu památek v ČR a na úrovni Evropské unie. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a vyhodnotit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny Svitavy a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. Zjišťovala jsem, jaký postoj mají místní občané k městské památkové zóně v jejich městě, jestli mají pocit, že to městu přináší spíš výhody nebo nevýhody a jak jsou spokojení s životem ve městě a co by případně změnily, aby do města přijíždělo více turistů. Dalším cílem praktické části je vyhodnotit dotazníky pro návštěvníky a turisty, kteří do města přijeli a zjistit tak, proč si vybrali právě tuto destinaci a utvořit si tak představu, jaká struktura turistů do města přijíždí. Dotazník byl také připraven pro představitele městské samosprávy a představitele Národního památkového ústavu. Úkolem bylo zjistit jejich názory a postoje k plošné ochraně historického jádra města. Na základě všech zjištění je na konci praktické části vypracována SWOT analýza rozvoje města Svitavy a návrhy na zlepšení či případné změny, které by mohly přilákat a motivovat více turistů k návštěvě města.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 Svitavy 1.1 Základní informace Svitavy se nachází na hranici Východních Čech a Moravy. Rozloha města činí 3 133 ha a k 31. 12. 2011 zde žilo 17 038 obyvatel. Svitavy jsou moderním městem, které se neustále rozvíjí a vytváří tak podmínky pro spokojený život obyvatel i návštěvníků. Svitavy mají velice výhodnou polohu z pohledu turistické dostupnosti a obchodu. Nedaleko Svitav leží historická města Polička, Litomyšl a turisty oblíbený Moravský kras. [7] Obrázek č. 1: Znak města Svitavy

Zdroj: http://www.svitavy.cz/cs/m-138-symboly-mesta-a-jejich-pouzivani/

1.2 Historie města První zmínky o založení města nalezneme v raném středověku a jsou spojené s kolonizačními činnostmi premonstrátského kláštera v Litomyšli. Nejstarší dochovanou stavbou ve městě je románský kostel sv. Jiljí, který nechali postavit litomyšlští premonstráti na levém břehu řeky Svitavy, a k němuž náležela osada, která se podle dochovaných listin nazývala Stará Svitava. [1, str. 15] Nejstarším dokumentem, ve kterém se píše o Svitavách, je zakládací listina města z 6. listopadu 1256. Tato listina řešila územní spor mezi litomyšlským klášterem a biskupem z Olomouce Brunem ze Schauenburgu. Existovala totiž stará osada u sv. Jiljí a město Svitava, které založil olomoucký biskup. Nakonec byla celá oblast Svitavska přiznána Brunovi ze Schauenburgu a Svitavy tak zůstaly součástí olomouckého panství až do roku 1848. [1, str. 18] 11

Privilegium na svitavskou rychtu, jeden z nejdůležitějších středověkých dokumentů, byl vydán v roce 1330. [1, str. 26] Jádro města bylo tvořeno právovárečnými domy, které byly postaveny podél kupecké stezky. Náměstí, dlouhé téměř půl kilometru, bylo obehnáno hradbami, které město chránily, ovšem během husitských bouří byly značně poničeny. V roce 1421 musely Svitavy čelit nájezdům husitských vojsk tvořených pražany, orebity a tábory. Po dobytí Litomyšle se pražané vydali proti Svitavám, které se vzdaly, a do města byli dosazeni husitští hejtmané. [1, str. 32] V období 1468 – 1469 se Svitavy potýkaly s uherskými vojsky, které město zcela vyplenily. Válka, kterou vedli král Jiří z Poděbrad a uherský král Matyáš Korvín, město a celé jeho okolí silně poškodily. [1, str. 35] Období 1537 – 1540 můžeme označit jako počátek svitavské vzdělanosti. První doklady o farní škole pochází z roku 1538, kde je zmiňován učitel Petrus. Bohužel se ale nedochovaly žádné zmínky, kde škola přesně stávala. [1, str. 44] Těžkou zkouškou si město prošlo v roce 1590, kdy vypukl ve městě požár, při kterém byla většina domů na náměstí zničena. Požár byl impulzem k tomu, aby se při stavbách začaly používat více kameny než dřevo. Svitavy tak dostaly svou renesanční podobu. [1, str. 55] Koncem 17. století měnilo město výrazně svoji podobu. Probíhaly opravy kostela sv. Jiljí, díky darům svitavských rodáků, bratří Puschů, byla zřízena nadace pro špitál. Na náměstí probíhala přestavba domů, které získaly téměř dnešní podobu. Původně dřevěné domy byly rekonstruovány pomocí kamene a v zadních částech domů byly vystavěny chlévy, různé přístavby a kůlny. Město v tomto období získalo svoji barokní podobu. Ve městě se objevila řada nových soch, sloupů a dalších děl, jejichž autory byly místní umělci. [1, str. 68] Nejničivější požár, který zničil celé město, zasáhl Svitavy v roce 1781. Ztráty pro město byly obrovské, byl zničen farní kostel, pivovar, radnice, řada nových domů a stodol. Zničeny byly i všechny ulice v blízkosti vnitřního města. Historické prameny dokládají i několik ztrát na životě. Opravy trvaly dlouhých 20 let a několik generací řemeslníků se potýkalo s problémy, protože je požár ožebračil o veškeré zásoby lněné příze. [1, str. 84] 12

Začátkem 19. století město prožívalo rozkvět díky vzestupu tkalcovství, kdy začaly být ve městě zpracovávány různé druhy vlněného zboží jako kašmír nebo molton. Svitavy se tak během počátku 19. století staly městem s rozvíjející se textilní výrobou. [1, str. 94] Zásadním přelomem v dopravě byla železnice, kdy roku 1829 profesor polytechniky F. X. Riepl předložil návrh na zbudování trati, která by spojila Vídeň s ostravskou pánví a solnými doly ve Slezsku. Velkolepý projekt podporovaly významné bankovní domy ve Vídni, které v roce 1836 dostaly privilegium na stavbu Severní dráhy. [1, str. 104] V tomto období město zaznamenalo stavební rozvoj. Vznikaly dělnické čtvrti, ale i honosné vily továrníků, které dodnes do města lákají turisty. Mecenáš a slavný rodák města Valentin Oswald Ottendorfer financoval mnoho staveb a institucí. Díky jeho štědrosti byla vybudována nemocnice, sirotčinec, chudobinec a veřejná knihovna a čítárna, která nese na počest jeho jméno. [1, str. 97, 98] Na počátku 20. století byla převážná většina obyvatel německé národnosti. První světová válka ovlivnila město a všechny jeho obyvatele. Ekonomika města procházela recesí, ceny základních surovin se neustále zvyšovaly, docházelo i k problémům se zásobováním a většina svitavských podniků se začala orientovat na válečnou výrobu. Prohlášení svobodné republiky v roce 1918 bylo ve Svitavách přijato s jistými rozpaky. Bylo nutné naučit obyvatele národnostní toleranci. [1, str. 170] Ekonomická krize během 20. století, nezaměstnanost a neklid vedly mnoho Svitavanů k sympatii k nacismu. Svitavy byly součástí Hitlerovy Třetí říše a druhá světová válka propukla v plné síle. [1, str. 214] Během války se udál příběh svitavského rodáka, významného průmyslníka Oskara Schindlera, který zachránil život asi 1200 Židů přes jistou smrtí tím, že je zaměstnal ve své továrně. Po válce se stal Schindler nositelem cen za mír a jeho činy jsou popsány v izraelských učebnicích. 9. října 1974 zemřel Schindler na selhání srdce a jeho ostatky jsou uloženy v Jeruzalémě. K uctění památky byla slavnému rodákovi naproti jeho rodnému domu odhalena pamětní deska. Jeho příběh je znám po celém světě díky zfilmování knihy Schindler’s Ark Thomase Keneallyho Stevenem Spielbergem pod názvem Schindlerům seznam. [1, str. 162]

13

Počátkem roku 1945 bylo již většině obyvatel Svitav jasné, že válka brzy skončí. Situace ve městě byla velice špatná, docházely základní potraviny, město bylo přeplněné válečnými uprchlíky. Nejistota a strach vládly celému městu. 9. května dorazily do města první sovětské tanky a město bylo bez potíží obsazeno. Ve městě bylo málo Čechů, nebyl zde téměř nikdo, kdo by vojáky přivítal. Počítání škod po válce nebylo příliš náročné, vzhledem k tomu, že Svitavy nebyly příliš zničeny válečními akcemi ve srovnání s jinými městy. Svitavy se brzy po válce vzpamatovaly a byly znovu obydlovány českými rodinami. [1, str. 230, 231]

1.3 Významné osobnosti Valentin Oswald Ottendorfer (1826 – 1900) Byl jedním z mecenášů města, který i poté, co byl donucen v roce 1850 emigrovat do New Yorku, přispíval městu a díky jeho darům bylo ve městě postaveno několik městských institucí (např. reálná škola, nemocnice, sirotčinec, veřejná knihovna a čítárna). [8] Oskar Schindler (1908 – 1974) Životní příběh zachránce 1 200 židovských vězňů, který ve své továrně během druhé světové války pečoval o vězně, byl námětem pro zfilmování velkofilmu Schindlerův seznam. [8] Na počest slavného rodáka byla naproti jeho rodnému domu na Poličské ulici, odhalena pamětní deska, která tím připomíná jeho činy v průběhu druhé světové války, kdy se zasloužil o záchranu mnoha židovských životů. O. Schindler se narodil v roce 1908 ve Svitavách a do povědomí všech se ve své době dostal svým světáctvím. Zemřel v roce 1974 a je pohřben na hoře Sion v Jeruzalémě. [9] Prof. Viktor Felber (1880 – 1942) Člen protifašistického odboje, který zastával funkci rektora ČVÚT, byl za svoji aktivní činnost v odboji popraven v Praze. [8]

14

Johann Dittmann (1780 – 1847) Johann Dittmann je autorem mnoha obrazů, které dodnes zdobí kostely na Svitavsku a Poličsku. Ve Svitavách měl svoji dílnu, kde pracoval na svých dílech nejen pro svitavské kostely, ale i pro další města jako například Olomouc, Mohelnice a Kostelec na Hané. [8] Johann Budig (1832 – 1915) Johann Budig se po studiích ve Vídni v roce 1863 usadil ve Svitavách a třikrát po sobě byl zvolen starostou města. Za své nejdůležitější poslání považoval výstavbu nemocnice a vodovodu pro domy a továrny. Tento plán mu vyšel za finanční pomoci Oswalda Ottendorfera. Johann Budig působil v rakouském parlamentu v letech 1876 – 1885. [8] Prof. Alexander Makowsky (1833 – 1908) Alexander Makowsky se narodil do významné svitavské rodiny, oba jeho bratři působili ve vysokých funkcích. Jeden z bratrů byl starostou Svitav a druhý ředitelem brněnské policie. Po studiích začal vyučovat přírodní vědy a geografii na několika středních školách a poté v letech 1878 – 1879 zastával funkci rektora VÚT v Brně. Pracoval na projektu brněnského vodovodu a zastával i několik veřejných funkcí. Ke konci svého života byl jmenován čestným občanem Brna a byl nositelem několika státních vyznamenání. [8]

2 Památky a turistické atraktivity Svitavské náměstí Na svitavském náměstí (viz Obrázek č. 3), které získalo svoji barokní podobu po požáru v roce 1781, najdeme spoustu významných staveb. Patří mezi ně socha Panny Marie, která je obklopena sochami patronů města. Morový sloup byl postaven k uctění obětí morových ran z 16. a 17. století. Významnou památkou je městská radnice a dům zvaný „U Mouřenína“ (viz Obrázek č. 2), který patří mezi nejvýznamnější svitavské domy a sloužil jako městský dům purkmistrů. Bývalá radnice byla původně právovárečným 15

domem, ke kterému byla přistavěna na konci 18. století radniční věž a byla propojena právě s domem „U Mouřenína“ (viz Příloha č. 5). Důležitou církevní stavbou je barokní kostel Navštívení Panny Marie, který se nachází v horní části náměstí. V letech 1993 – 1994 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého kostela. Velice cenná jsou především okna s malbami a obraz Navštívení Panny Marie na hlavním oltáři (viz Příloha č. 5). Pro turisty je každý víkend otevřena věž, která nabízí krásný výhled na město a na Javornický a Hřebečský hřeben. [10]

Obrázek č. 2: Stará radnice a dům „U Mouřenína“

Zdroj: http://www.hrebecsko.estranky.cz/img/mid/256/svitavy--stara-radnice-2.jpg

Obrázek č. 3: Svitavské náměstí

Zdroj: http://is.svitavy.cz/images/fotogalerie/svitavy/3v.jpg

16

Kostel sv. Jiljí Kostel sv. Jiljí (viz Obrázek č. 4) je jednou z nejstarších staveb ve městě, která se nachází na levém břehu řeky Svitavy (viz Příloha č. 5). Založen byl v roce 1176 mnichy z nedaleké Litomyšle, kteří v této době kolonizovali pomezí mezi Čechy a Moravou. Původně kostel sloužil jako pevnost a byl zhotoven z levného materiálu, který byl postupem času nahrazován kamenem. Románský sloh, ve kterém byl kostel vystavěn, nahradila dnešní raně barokní podoba, která pochází z 2. poloviny 17. století. Na výzdobě interiéru kostela se podíleli významní svitavští malíři, jako byl například Johan Dittmann, který zrenovoval oltářní obraz představující sv. Jiljího před loveckou družinou. Celý interiér kostela je v barokním stylu. Stavba i přes množství přístaveb, úprav a přestaveb zůstala v téměř nezměněné podobě zachována. Ke kostelu patřil i hřbitov a kostnice. Na hřbitově je několik významných uměleckých hrobek a hrobů významných svitavských občanů. Uprostřed hřbitova stojí mohutný kovový kříž k uctění obětí druhé světové války. [10]

Obrázek č. 4: Kostel sv. Jiljí

Zdroj: http://www.nockostelu.cz/f/2010/Image/svitavy/svitavy_jilji.jpg

17

Židovský hřbitov Židovský hřbitov je památkou k uctění židovské menšiny, která v minulosti ve Svitavách žila. Židovská obec byla ve Svitavách založena roku 1888 a patřila mezi nejmladší na Moravě. Jde v podstatě jen o zbytky hřbitova, který byl během války, ale hlavně v poválečném období zničen. Hřbitov je nyní upraven a veřejně přístupný. Židovským rodinám, které žily ve Svitavách od 18. století, byla postavena na začátku 20. století synagoga, kterou v roce 1938 zničili a vypálili nacisté. V roce 2003 byl na hřbitově odhalen pomník, který připomíná osudy svitavských Židů v koncentračních táborech. [9] Budova spořitelny Budova spořitelny sehrála důležitou roli v městském peněžnictví v průběhu 19. století. Budova sídlila na náměstí a ve sklepení měla uloženy pokladny, jejichž bohatství se tak rozrostlo, že v roce 1903 musela být otevřena nová budova, která je dodnes jednou z nejvýraznějších budov na náměstí. Stavba je nepřehlédnutelná díky dominantním antickým sloupům. [9] Budova bývalého sirotčince a starobince Díky darům svitavského rodáka a mecenáše města Valentina Oswalda Ottendorfera byl zbudován městský sirotčinec a starobinec na dnešní Riegrově ulici. Sám V. O. Ottendorfer se otevření obou nových staveb osobně zúčastnil. Ještě na začátku 20. století se zde milosrdné sestry staraly o sirotky a staré lidi. Dnes zde sídlí základní škola. [9] Socha Osvobození Socha Osvobození představuje mladou dívku jako symbol Vítězství a je dílem sochaře Josefa Kadlece. Socha byla odhalena v roce 1948 v okrasném parčíku na ulici T. G. Masaryka. Josef Kadlec, žák profesorů Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze, je autorem mnoha dalších soch, bust, pamětních desek a plastik. [9] Klášter Milosrdných sester sv. Vincence Klášter byl zřízen v roce 1867 svitavským rodákem a prelátem Thomasem Christem. Klášter podporovaly místní mecenáši a byl částečně financován i z výnosů 18

z hospodářství. Sestry se zde staraly o nemocné, sirotky a staré lidi. Dnes má v této budově sídlo Ústav sociální péče a Seniorcentrum. [9] Vyšší zemská reálná škola Škola byla otevřena v roce 1897 a byla jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v regionu. Ke škole patřila i botanická zahrada. Studoval zde i Oskar Schindler, který byl ze studií nakonec vyloučen. Dnes je v budově zřízena základní škola. [9] Park Jana Palacha Park Jana Palacha je nejrozsáhlejší a nejvýraznější zelenou plochou ve městě. Jeho propracovaná kompozice tvoří významné architektonické dílo a je oblíbeným místem vyhledávaným obyvateli pro svoji klidnou a příjemnou atmosféru. Ottendorfer zde nechal vybudovat sochu Mateřská láska, která vyjadřuje jeho blízký vztah k matce Kataríně. Ze vzácných rostlin najdeme v parku např. liliovník tulipánokvětý a břestovec západní. Nedávno byla v areálu parku postavena moderní kavárna, která dokresluje atmosféru celého místa. [9] Langerova vila Langerova vila (viz Obrázek č. 5) patřila zámožnému průmyslníkovi Juliovi Langerovi a jeho rodině. Rodina se v době ekonomické krize ve 30. letech 20. století dostala do potíží a budova byla následně majetkem spořitelny. Město ji odkoupilo a v současné době zde sídlí městský úřad. [9] Obrázek č. 5: Langerova vila

Zdroj: http://www.czecot.cz/results/cropresize.php?f=11406&w=240&h=240&c=1&orig=1

19

Městské hradby Z rozsáhlého městského opevnění z druhé poloviny 14. století se zachovala pouze jediná bašta. Hradby chránily majetek města, ale měly svůj význam i ve vojenské taktice. Přesná podoba hradeb není dochována, neboť neexistuje žádný plánek z doby před požárem města v roce 1781. Svitavské kostely svojí podobou dávají tušit, že sloužily jako hlavní útočiště při nájezdech a napadení města. Dnes jsou na místě hradeb vysazeny aleje. [9] Městské muzeum a galerie Historie svitavského muzejnictví se píše od roku 1894. V muzeu návštěvníci najdou několik stálých expozic. Tou nejzajímavější je bezesporu expozice pracích strojů, která mapuje vývoj praní od jednoduchých plácaček až po automatickou pračku. Další expozicí, kterou v muzeu najdeme, je expozice Hledání hvězdy Davidovy, která je věnována příběhu Oskara Schindlera. Expozice nazvaná „Labyrint svitavských příběhů aneb Příběh svitavského betléma“ pojednává o dějinách města formou 16 příběhů z dávných a i méně dávných dob. V galerii se pravidelně konají výstavy našich i zahraničních umělců. Muzeum a galerii najdeme na ulici Máchova alej (viz Příloha č. 5). [9] Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa, zvaný červený kostel, je pseudorománský trojlodní kostel založený v roce 1894. Hlavní oltář a postranní oltáře pochází z dílny Ferdinanda Stufflesseraze. Klášter redemptoristů, který kdysi ke kostelu náležel, byl roku 1950 zrušen při celonárodní akci proti kostelům. Dnes se v prostorách červeného kostela nachází lůžkové oddělení městské nemocnice. [9] Ottendorferův dům Dnes je tato budova jedním z důležitých kulturních míst ve městě (viz Obrázek č. 6). Založena byla roku 1892 a byla pojmenována po svém zakladateli Valentinu Oswaldu Ottendorferovi, který původně veřejnou knihovnu a čítárnu financoval. Knihovna patřila k největším německým knihovnám na Moravě a byla vlastníkem 22 tisíc svazků. V. O. Ottendorferovi byla v roce 2000 odhalena slavnostní deska k uctění jeho památky

20

a přínosu celému městu. Ottendorferův dům se nachází ve spodní části náměstí Míru naproti Městskému muzeu a galerii (viz Příloha č. 5). [9] Obrázek č. 6: Ottendorferův dům

Zdroj: http://www.muzeum.svitavy.cz/UserFiles/fotogalerie/middle/1134.jpg

Svitavské barokní sochy Ve městě najdeme nespočet barokních soch pocházejících z 18. století, které patří k cennému kulturnímu dědictví. Na náměstí stojí morový sloup, který je zasvěcen Panně Marii, před římskokatolickou farou je postavena socha sv. Jana Nepomuckého. Významným uměleckým dílem je socha Nejsvětější trojice, kterou najdeme v ulici U Tří dvorů. Dalším cenným barokním dílem je kašna, která je umístěna v horní části náměstí a je zasvěcena sv. Florianovi. Na křižovatce Pražské a Olbrachtovy ulice je další z barokních soch, která je nazvaná Pieta. [9] Pamětní desky Svitavy a celé jeho okolí je poznamenáno průchody různých vojsk a válkami. Několik významných osobností z těchto dob má odhaleny pamětní desky. Na náměstí najdeme například pamětní desku generála Suvorova, který ve Svitavách přenocoval při svém

21

tažení domů do Ruska v roce 1800. Pamětní desky mají i slavní rodáci Viktor Felber, rektor Vysokého učení technického v Praze, Oswald Ottendorfer a Oskar Schindler. [9] Římskokatolická fara Budova fary (viz Obrázek č. 7) leží při levém břehu řeky Svitavy pod kostelem sv. Jiljí a patří k výrazným stavbám města díky své dominantní architektuře. Stavba fary byla dokončena v 17. století díky sbírkám, které probíhaly bezmála 10 let, a bydleli zde místní faráři z premonstrátského řádu. Fara byla postavena za úřadu olomouckého biskupa Františka z Ditrichštejna, což připomíná biskupský erb nad vstupní branou. [9] Obrázek č. 7: Římskokatolická fara

Zdroj: http://www.svitavy.cz/userfiles/image/fara.jpg

Wolkerova alej a Sponerova vila Na místech, kde dříve stávaly městské hradby, byly vysazovány aleje. Na severní straně města najdeme Wolkerovu alej, která byla naposledy revitalizována v roce 2010. Sponerova vila patří k nejcennějším dochovaným stavbám ve městě. Byla rezidencí průmyslníka Ettla, který ve městě nechal postavit textilní továrnu, ze které rodina vybudovala neustále se rozrůstající tkalcovské impérium a areál tak patřil k největším ve městě. Rodina začala skupovat všechny pozemky a domy v okolí a završením byla koupě Sponerovy vily, kterou dříve obýval průmyslník Sponer a jeho rodina. [9]

22

3 Tipy na výlety K pramenům řeky Svitavy Naučná stezka, kterou najdeme na okraji města severozápadním směrem, prochází rekreační oblastí rybníků. Horní rybník (zvaný Rosnička) je možné v letních měsících využít ke koupání. Na stezce se nachází 9 informačních panelů, které návštěvníky seznámí s historií rybníků, biologií a ekologií, poznáme tak oblast, kde řeka Svitava pramení. [11] Hraničníky Hraniční kameny jsou zajímavou památkou, která se dochovala ze 17. století a můžeme ji vidět na Javornickém hřebeni. Kameny označovaly hranice zemské a hranice panství a byly popsány různými značkami majitelů a držitelů pozemků a panství. [10] Svitavské vily V městském muzeu jsou umístěny panely, které pojednávají o místních skvostech rodinného bydlení. Panely jsou doplněny mapou, kde jsou svitavské vily vyznačeny a tvoří tak okruh celým městem. Stavitelé 19. a 20. století změnily vzhled města výstavbou budov a vil, které město zdobí a díky nim není jen historické náměstí jednou z největších atrakcí města. Na cestě okruhem na turisty dýchne atmosféra přelomu 19. a 20. století a dozví se například, komu patřila Budigova nebo Langerova vila. [12] Fitness stezka Za rybníkem Rosnička je v lese vystavěna fitness stezka pro všechny, kteří si chtějí zacvičit v krásné přírodě na čerstvém vzduchu. Na stezce je nespočet cvičebních prvků s návody a posilovacích strojů pro zvýšení kondice a posílení svalů. [13] Hrad Svojanov Oblíbeným turistickým cílem na Svitavsku je středověký královský hrad Svojanov z 13. století, který je od roku 1910 vlastnictvím města Poličky. V areálu hradu najdou návštěvníci několik historických expozic, rozhlednu Hláska, restauraci a ubytovnu a gotickou zahradu. Na hradě je možnost pronájmu prostor pro svatby, slavnostní hostiny, firemní akce nebo výstavy. Prohlídky jsou oživené a zajímavé tím, že průvodci 23

jsou oděni v dobových kostýmech. Po rozsáhlé rekonstrukci se na hradě pořádají i noční prohlídky, které doprovázejí hrané scény, díky kterým se návštěvníci přenesou do dob 19. století, kdy byl posledním majitelem hradu Antonín František Haasch. [14] Zámek Litomyšl Zámek Litomyšl, který nechal vystavět Vratislav z Pernštejna v letech 1568 – 1581, zdobí psaníčková a figurální sgrafita na fasádě a dvě velké bitevní scény na hlavním nádvoří. Zámek byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1999 a tím byl potvrzen jeho kulturní význam. V prostorách zámku je každoročně pořádán mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, který je po Pražském jaru druhým českým nejstarším hudebním festivalem a do rodného města Bedřich Smetany tak přijíždí turisté a milovníci kultury nejen z celé České republiky, ale i z celého světa. [15] Rozhledna Pastýřka Rozhledna, která se tyčí Na Pastvisku nedaleko Moravské Třebové, měří 27 metrů a navrhl ji Antonín Olšina. Všem návštěvníkům nabídne krásný rozhled na Moravskou Třebovou, Orlické hory, Jeseníky nebo masiv Králického Sněžníku. [16] Cyklovýlety kolem Svitav V okolí Svitav najdeme 20 cyklostezek, které mají představit historii a zajímavosti míst, kterými trasy prochází. Stezky jsou vhodné jak pro sportovní nadšence, tak pro rodiny s menšími dětmi nebo seniory. Jmenujme některé z nich: Kolem „Žabky“ (16 km), Nejdelšími obcemi Hřebečska (24,8 km), Po stopách loupeživých dělostřelců (28,2 km), Na Kralický Sněžník (168,3 km), Trstěnickou stezkou (72,4 km). [17]

4 Sportovní zařízení a akce Svitavský stadion Nově zrekonstruovaný svitavský stadion je místem, kde se konají sportovní soutěže. Je zde prostor i pro volnočasové aktivity, odpočinek, procházky a díky sochám vyřezaným z kmenů stromů obklopující celý stadion skýtá procházka stadionem také kulturní 24

zážitek. Občerstvit se je možné v jedné ze dvou restaurací, které se v areálu nachází. Najdeme zde dvě fotbalová hřiště, tenisové kurty, dráhy pro běžce a kolečkové brusle, basketbalové hřiště, několik dětských hřišť i hřiště pro seniory se stroji uzpůsobenými právě pro starší milovníky sportu a pohybu. [18] Krytý plavecký bazén Moderní plavecký bazén nabízí příjemné prostředí k odpočinku a kondičnímu plavání v bazénu dlouhém 25 m. Pro rodiny s dětmi je k dispozici dětský bazén pro děti do 6 let. K odpočinku zde můžou návštěvníci využít whirlpool bazén a parní kabiny. [19] Letní koupaliště Na letním koupališti najdeme tři bazény, dětská hřiště, dětské skluzavky, tobogán, hřiště pro beach volleyball a bufet s občerstvením. [20] Sportovní hala Sportovní hala Na Střelnici je sportovním zařízením, které využívají školy ze Svitav a blízkého okolí pro základní tělesnou výchovu, pořádají se zde i vrcholné sportovní akce. V hale lze provozovat volejbal, basketbal, gymnastiku, aerobik, florbal, sálovou kopanou, součástí areálu je i fitness posilovna a restaurace s bowlingem. [21]

SPORTOVNÍ AKCE Quanto Cup Každoročně se ve Svitavách koná několik velkých sportovních akcí. Mezi ty neoblíbenější a nejnavštěvovanější patří mezinárodní turnaj v malé kopané Quanto Cup, který se koná vždy na konci června. Během tří dnů, kdy fotbalové týmy prochází vyřazovacím pavoukem, se koná i nespočet doprovodných akcí, jako jsou koncerty, diskotéky a další kulturní akce. [22] Basketbalová utkání Místní basketbalový klub Tuři Svitavy získal od sezóny 2011/2012 licenci, která umožňuje účast v soutěži Mattoni NBL a v hale Na Střelnici tak plní pravidelně tribuny 25

řada basketbalových nadšenců a basketbal se vedle fotbalu stává ve Svitavách jednou z nejnavštěvovanějších sportovních akcí. [23]

5 Kulturní zařízení a akce Fabrika Svitavy Fabrika Svitavy je multifunkčním centrem, kde má své sídlo moderní městská knihovna, televizní studio CSM TV, které se specializuje na tvorbu reklamních spotů a videoprezentací. Najdeme zde kongresový a divadelní sál, kde se pravidelně konají plesy, divadelní představení, koncerty, přednášky, školení, besedy apod. Ve druhém patře Fabriky se nachází stylová restaurace, která svým návštěvníkům nabídne českou kuchyni, ale i zážitkovou a moderní gastronomii, kde si jistě každý přijde na své. Své sídlo ve Fabrice má i občanské sdružení Děti patří domů a mateřské a rodinné centrum Krůček. [24] Kino Vesmír Kino Vesmír, které je přímo v centru města, nabízí pravidelná představení od 19:30 hodin, pravidelně se zde konají představení pro školy, školní družiny a pro Klub důchodců. [25] Divadlo Trám Amatérské divadlo Trám pořádá pravidelně v neděli odpoledne představení pro děti a páteční klubové pořady. Své zázemí zde má dramatická školička. [26] Alternativní klub Tyjátr Klub vznikl z prostor bývalé kinokavárny Galaxie a nabízí svým návštěvníkům široký záběr kulturních a společenských akcí. Konají se zde koncerty, přednášky, rockotéky, divadelní představení, besedy s fotografy, umělci, večery s poezií a mnoho dalších. [27] Ottendorferův dům Ottendorferův dům byl postaven z prostředků a darů mecenáše města Valentina Oswalda Ottendorfera, na jehož počest byla budova pojmenována. Expozice 26

v Ottendorferově domě seznámí návštěvníky o vzniku a historii hnutí esperanta v ČR a zahraničí. [28] Městské muzeum a galerie Výstava městského muzea „Z historie prací techniky“ mapuje vývoj prací techniky. Samotní návštěvníci muzea si mohou zkusit vyprat prádlo na valše, vyžehlit ho historickou žehličkou nebo prádlo vymandlovat. Další expozicí, která zde má své místo, pojednává o životě Oskara Schindlera. [29]

KULTURNÍ AKCE Svitavské letní slavnosti Svitavské letní slavnosti, které probíhají každoročně na náměstí Míru na počátku září, mají svoji tradici již od roku 1995. Město se na týden zcela promění a ožije mnoha atrakcemi. Koná se zde spousta kulturních a sportovních akcí. Mezi ty nejoblíbenější patří koncerty kapel různých žánrů, které se konají zpravidla na náměstí a přilákají obyvatele města i nejbližšího okolí. [3] Mezi další pravidelné kulturní akce patří Tříkrálový průvod, Masopust, Karneval na ledě, pivní slavnosti, kinematograf bratří Čadíků, muzejní noc, slavnosti dechových hudeb a mnoho dalších. [30]

6 Infrastruktura cestovního ruchu 6.1 Doprava Svitavy mají velmi dobrou dopravní dostupnost, protíná je mezinárodní silnice, která směřuje do Brna. Město je dostupné i po železnici, ovšem celá železniční stanice a budova jsou ve špatném stavu, potřebovaly by rozsáhlou rekonstrukci, kterou prošlo v nedávné době pouze nástupiště. Budova je zastaralá a nebudí dobrý první dojem při příjezdu do města. Železniční spojení je tu ovšem velice dobré. Železniční trať z České Třebové do Brna je součástí prvního železničního koridoru a Svitavy jsou zastávkou na této trati. Ze Svitav vede přes Poličku do Žďáru u Skutče regionální jednokolejná trať. 27

Jezdí zde motorové osobní vlaky, s nákladními vlaky se zde prakticky nesetkáme. Přímo v centru města najdeme autobusové nádraží. Autobusová přeprava je vedle té železniční také hojně využívaným způsobem dopravy.

6.2 Ubytování a stravování Ve Svitavách je možné se ubytovat ve 13 ubytovacích kapacitách, z toho jsou: 3 hotely, 6 penzionů a 4 apartmá. Současné ceny ubytování se pohybují od 400 Kč/noc v těch levnějších penzionech po cenu 1300 Kč/noc v hotelích. Většina ubytovacích kapacit je nižší kategorie. Stravovacích zařízení je ve městě nepřeberné množství, každý si jistě vybere to své. Najdeme zde cca 18 restaurací s českou i mezinárodní kuchyní, 2 pizzerie, 6 kaváren, 2 motoresty, 2 cukrárny, několik hospod a pohostinství. Pro představu ty nejnavštěvovanější a nejvyhledávanější ubytovací kapacity a restaurace: Hotel Schindlerův háj Hotel Schindlerův háj stojí mimo město a k dispozici má 24 pokojů a 2 apartmány. Je možné si zde pronajmout restauraci nebo salónek. Ideální je pro obchodní jednání, svatby, večírky apod. Před hotelem je k dispozici parkoviště a v hotelu je možné využít wellness služeb (masáže, sauna, solárium). [31] Garni Hotel Svitavy Ubytování v hotelu Garni si je možné zarezervovat v jednom z 16 komfortně zařízených pokojů. Před hotelem je parkoviště, které je nepřetržitě hlídáno. Hotel se nachází blízko centra města v klidnější čtvrti, sousedí s letním koupalištěm. [32] Penzion Malaika Penzion, který se nachází přímo u hlavní silnice na Brno, má k dispozici 7 pokojů a vybavenou kuchyňku pro potřeby hostů. Zařízení penzionu je moderní, okna na každém pokoji jsou speciálně odhlučněna, pokoje jsou vybaveny sprchou nebo vanou, připojením k internetu, televizí. Penzion má vlastní parkoviště. [33]

28

Svitavský pivovárek na Kopečku Stylová restaurace, která je stylizována ve staročeském stylu, nabízí typicky českou kuchyni připravovanou z čerstvých surovin. Součástí restaurace je i minipivovar, který vaří piva plzeňského typu a různé další pivní speciály, jako například Irský Stout nebo pšeničnou dvanáctku. V létě jsou zde pořádány country večery s živou hudbou. [34] Restaurace U Zvonečku Další stylovou a oblíbenou restaurací je restaurace U Zvonečku, která je umístěna v centru města nedaleko historického náměstí. Vaří zde českou i mezinárodní kuchyni, nejproslulejší jsou steaky nebo pečené koleno. V letních měsících je otevřena i terasa s pískovištěm, krbem a LCD televizí. [35] Bowling a restaurace Maják Maják je moderní restaurací, která zajišťuje příjemné prostředí, ve kterém se návštěvníci nejen dobře najedí, ale mohou si zahrát bowling na čtyřech profesionálních dráhách. V létě je k dispozici venkovní terasa. Restaurace je vhodná i na pořádání firemních akcí nebo večírků, je možné si pronajmout salónek. [36]

6.3 Informační centrum Mottem a hlavní náplní činnosti informačního centra, které bylo otevřeno v červnu 1997, je odpovědět na každou otázku s úsměvem. Informační centrum se nachází na náměstí v přízemí domu „U Mouřenína“ a poskytuje bezplatně veškeré informace o městě, o všech institucích nacházejících se ve městě, městském úřadě, podnicích, lékařích a jejich ordinačních hodinách, kde se dobře najíst a levně ubytovat a spoustu dalších. Je možné zde zakoupit různé suvenýry, mapy a publikace o městě Svitavy. Funguje zde předprodej vstupenek na různé hudební, kulturní a sportovní akce, které se ve městě konají a pomocí prodejních portálů si zde můžete zakoupit i vstupenky na kulturní akce v rámci celé ČR. [3]

29

7 Památková péče v České republice Počátky péče o památky můžeme datovat do 18. století, kdy byla pozornost věnována hlavně péči o rodinné šperky a vybavení domů, které určovaly postavení rodiny ve společnosti. Až dvorské dekrety z 24. 2. 1776 a 5. 3. 1812 za doby vlády Marie Terezie znamenaly posun v péči o kulturní dědictví. Povinností nálezců mincí, starožitností a dalších pamětihodností bylo všechny tyto předměty zaslat dvoru, kdy cena těchto starožitností byla stanovena podle jejich vzácnosti. Podle dekretu z 28. 12. 1818 bylo zakázáno vyvážet ze státu obrazy, mince, sochy a rukopisy, protože by to pro stát znamenalo nenahraditelné ztráty a škody. Roku 1850 byla zřízena Ústřední komise pro zajišťování stavebních památek, která se zpočátku zabývala hlavně péčí o stavební nemovité památky. Roku 1872 se působnost instituce rozšířila i na movité památky. V roce 1911 se z komise stal odborný úřad, který byl spojen s ústavem pro výzkum. Cílem úřadu bylo zajišťovat péči s tím záměrem, aby byly památky vyhledány a zachovány. Československo převzalo platné normy od rakousko-uherské monarchie a dne 29. 10. 1918 byly doplněny o nařízení, které zakazovalo vývoz historických a uměleckých děl. Během dalších let bylo vyhláškou Ministerstva obchodu povoleno dovážet a vyvážet určité umělecké předměty. Aby nedošlo k nějakému omylu a nebylo předmětem vývozu umělecká dílo, na které platil zákaz, vydávaly památkové úřady potvrzení, jestli může být předmět vyvážen nebo ne. Ústřední komise roku 1909 předložila první návrh zákona na ochranu památek. Po roce 1918 byl stále zpracováván právní předpis o ochraně památek, byly však pouze ujednány zásady a principy, které by měl budoucí zákon projednat. Velký význam měly po druhé světové válce zejména Benešovy dekrety. V roce 1945 přešly do státního vlastnictví hrady, zámky a řady objektů ve městech po celé České republice, a proto se péče o tyto památky stala úkolem památkové péče v poválečném období. Zákonem č. 137/1946 Sb., o Národních kulturních komisích pro správu státního kulturního majetku, byly zřízeny Národní kulturní komise, které spravovaly kulturní majetek státu.

30

Dne 11. 7. 1950 bylo 30 historických jáder měst prohlášeno městskými památkovými rezervacemi.

V platnost

vešel

v roce

1958

Zákon

o

kulturních

památkách

č. 255/1938 Sb., který vymezil, co je kulturní památka a upravoval tak ochranu umělecky hodnotných objektů a děl. Památkovou péči v ČR upravuje s účinností od 1. ledna 1988 zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který přesně vymezuje, na které kulturní objekty se péče státu vztahuje. Zákon určil, že kulturní památky bude prohlašovat Ministerstvo kultury a tyto památky budou zapisovány do Ústředního seznamu kulturních památek. Hlavním úkolem zákona je péče o kulturní dědictví a památky, které jsou součástí historie státu. [37] Základními a nejdůležitějšími činnostmi památkové péče v ČR je ochrana, uchování a poznávání památkového fondu a zprostředkování hodnot památkového fondu veřejnosti. Zájmem České republiky je zachování významných hodnot vytvořených na území našeho státu pro současnou, ale i budoucí generaci. Tento zájem na ochraně a uchování památkového fondu je popsán a vyjádřen v úvodu zákona o státní památkové péči. [38] Ústředním správním úřadem, který plní úkoly v rámci MK, je odbor památkové péče ministerstva kultury. Do jeho pravomocí patří např.: rozhodování o prohlášení věci kulturní památkou, o zrušení kulturní památky, zpracovává podklady vlády na prohlášení národních kulturních památek, památkových zón a rezervací, řídí Národní památkový ústav, rozhoduje o poskytování finančních příspěvků na obnovu památek apod. [39]

8 Památkový fond v České republice Kulturní památky Mezi kulturní památky, které vyhlašuje Ministerstvo kultury, se řadí nemovité a movité věci a jejich soubory. Památkový fond zahrnuje hlavně: movité památky (z oborů malířství, sochařství apod.) a nemovité památky (stavby jako například hrady, zámky, 31

kostely, tvrze apod.), objekty lidové architektury, chráněná území (památkové rezervace, památkové zóny), objekty lidové architektury a další. Ústřední seznam kulturních památek ČR vede Národní památkový ústav a seznam památek je přístupný i na internetu. [40] Národní kulturní památky Vláda ČR prohlašuje nařízením vlády ty nejvýznamnější a nejhodnotnější kulturní památky národními kulturními památkami. Seznam je přístupný na webu Národního památkového ústavu. Národní kulturní památky movitého charakteru zahrnují hlavně doklady české státnosti a vývoje národa. [40] Památky UNESCO Dne 17. 12. 1975 vstoupila v platnost Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Touto úmluvou byl založen Seznam světového dědictví, který obsahuje nejvýznamnější památky na světě. Česká republika k Úmluvě přistoupila 15. 2. 1991. V současné době se na Seznamu nachází 12 památek z celé České republiky a další návrhy a podklady jsou průběžně zpracovávány. [40] Památkové rezervace Za památkovou rezervaci může být prohlášeno území, na kterém se nachází soubory nemovitých kulturních památek, které jsou zachované v původním prostředí nebo na území s archeologickými nálezy. Za památkové rezervace bývají zpravidla nejčastěji prohlašována historická jádra měst a vesnic. Seznam všech památkových rezervací je dostupný na webových stránkách NPÚ. [40] Památkové zóny Památkovou zónou může být prohlášen sídelní útvar či jeho část, část krajiny nebo historické prostředí, jež vykazuje významné kulturní hodnoty. Prohlašuje je vyhláška Ministerstva kultury a seznam všech zón je stejně jako u památkových rezervací dostupný na stránkách NPÚ. [40]

32

9 Programy na obnovu památek v České republice Ministerstvo kultury poskytuje ze svého rozpočtu příspěvky na obnovu kulturních památek, pokud na jejich zachování existuje společenský zájem a jedná se o jedinečnou památku na území ČR nebo pokud je památka v havarijním stavu. Ministerstvo kultury má v současné době 6 programů, které slouží k obnově kulturních památek, 1 program, který podporuje archeologické výzkumy, 1 program podporující občanská sdružení a 1 program, který podporuje památky UNESCO. Program záchrany architektonického dědictví. Z tohoto programu poskytuje Ministerstvo kultury finanční prostředky na obnovu těch kulturních památek, které se řadí k nejcennějším památkám architektonického dědictví. Havarijní program. Prostředky z tohoto programu slouží k opravám památek v havarijním stavu (například opravy střech nebo nosných konstrukcí). Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny. Z tohoto programu jsou poskytovány prostředky na obnovu památek, které se nachází ve vesnických památkových rezervacích a v krajinných a vesnických památkových zónách. Program restaurování movitých kulturních památek. Jak už název programu napovídá, příspěvky jsou poskytovány pro účely restaurování kulturních památek a významných děl. Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Tento program slouží k financování nemovitých památek, které nejsou součástí památkových rezervací a zón a které nejsou vlastnictvím ČR. Program Podpora pro památky UNESCO. Tento program byl zřízen v roce 2008 Ministerstvem kultury. Cílem programu je podpořit rozvoj památek, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví a nachází se na území ČR. Program Podpory občanských sdružení v památkové péči. Tento program slouží k poskytování finančních prostředků na projekty, které předkládají občanská sdružení a pomáhají tak pečovat o nemovité a movité kulturní památky v ČR. 33

Program Podpora záchranných archeologických výzkumů. Česká republika, aby dostála závazkům vyplývajícím z Úmluvy o ochraně archeologického dědictví, zřídila program podporující archeologické výzkumy, které provádějí příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Příspěvky z tohoto programu můžou města čerpat pouze za předpokladu, že mají vypracovaný vlastní program regenerace a pokud se sami finančně podílí. Prostředky jsou poskytovány na obnovu památek, které se nachází v historických centrech měst, které byly prohlášeny památkovou rezervací nebo zónou. [41]

10 Programy na obnovu památek na úrovni EU 10.1 Finanční mechanismus EHP/Norska Dne 13. 10. 2003 došlo k podepsání Dohody o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru. Státy ESVO (Island, Norsko, Lichtenštejnsko) se v rámci této dohody zavázaly poskytovat příspěvky zemím v EHP a vznikl tak nový finanční mechanismus. Norsko bude ještě navíc přispívat i v rámci tzv. zvláštního norského finančního nástroje. Z obou těchto mechanismů státy EHP/Norsko přispívají slabším zemím v EHP v podobě grantů na rozvojové a investiční projekty. [44]

Finanční mechanismus EHP/Norska v letech 2009 - 2014 Dohoda o pokračování mechanismu EHP/Norsko na období 2009 - 2014 byla podepsána dne 18. 12. 2009 s ročním příspěvkem ve výši 357,7 mil. EUR. Cílem obou mechanismů je snižovat ekonomické a sociální rozdíly v rámci Evropy tím, že budou ekonomicky silnější státy poskytovat granty na projekty ochrany životního prostředí, zdraví, vzdělání apod. [44]

34

10.2 Fondy Evropské unie Prostřednictvím fondů EU jsou rozdělovány finanční prostředky, které slouží ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v rámci členských států a jejich regionů. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím jsou rozdělovány finanční prostředky určené k redukování ekonomických a sociálních rozdílů v rámci členských států a jejich regionů. Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj Hlavním cílem největšího ze strukturálních fondů je modernizace a posílení hospodářství. Podporuje investiční projekty, jako jsou například: výstavba a obnova sportovních areálů, stavby silnic a železnic, obnova kulturních památek, výsadba regenerační zeleně aj. Evropský sociální fond Tento fond se zaměřuje především na oblast zaměstnanosti a na rozvoj lidských zdrojů. Snaží se pomáhat rizikovým skupinám obyvatel, podporuje rovné příležitosti na trhu práce, podporuje projekty rekvalifikace nezaměstnaných, programy určené pro osoby zdravotně

postižené,

etnické

menšiny,

rozvoj

vzdělávacích

programů

apod.

Fond soudržnosti Tento fond je zaměřen na pomoc a podporu rozvoje chudých států (nejedná se tedy už o regiony jako u předchozích dvou fondů). Podporuje projekty, které se zaměřují na ochranu životního prostřední, na obnovitelné zdroje energie a na dopravní infrastrukturu. Cíle regionální politiky V období let 2007-2013 má regionální politika vytyčeny tři cíle, na které má prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti vyčleněno 347 miliard EUR.

35

Cíl Konvergence. Podporuje hospodářský a sociální rozvoj chudších a méně vyspělých regionů a států, které jsou na úrovní NUTS II s HDP nižší než 75% průměru ukazatele pro celou EU. V ČR pod tento cíl spadají všechny regiony s výjimkou hlavního města Prahy. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. V ČR pod tento cíl spadá hlavní město Praha. Jsou z něj podporovány regiony NUTS II nebo I, které nespadají do cíle Konvergence. Cíl Evropská územní spolupráce. Cíl, který se snaží podporovat přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Pod tento cíl spadají všechny regiony v ČR. [45]

10.3 Regionální operační systémy Regionální OP NUTS II Severovýchod Tento regionální operační program je určen pro kraj Liberecký, Královéhradecký a Pardubický. Cílem programu je zvýšit kvalitu fyzického prostředí regionů, které by mělo vést ke zvýšení atraktivity této oblasti pro život obyvatel, pro podnikání a pro investice. Hlavní důraz je kladen na modernizaci prostředků veřejné dopravy, zlepšení dopravní dostuponosti, zvaklitňování infrastruktury cestovního ruchu a podmínek pro život obyvatelstva. Operační program ROP Severovýchod spadá pod operační programy v rámci cíle Konvergence. Projekty, které jsou z ROP Severovýchod podporovány, jsou rozděleny do pěti prioritních os, které jsou poté konkretizovány a vymezují tak, které typy projektů mohou být financovány. Prioritní osy: 1. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 2. Rozvoj dopravní infrastruktury 3. Technická pomoc 4. Podpora a rozvoj podnikatelského prostředí 5. Rozvoj městských a venkovských oblastí [45]

36

11 Městská památková zóna Svitavy Město Svitavy pečuje o kulturní památky a jejich obnovu prostřednictvím poskytování finanční podpory z rozpočtu města. Příspěvky město poskytuje na obnovu památek, které se nachází na území města, na obnovu nemovitostí, které určují charakter MPZ Svitavy, financuje záchranné archeologické výzkumy a pečuje tak o kulturní dědictví na pomezí Čech a Moravy. Tímto město naplňuje jednu z povinností, které mu ukládají právní předpisy (ustanovení § 30 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a ustanovení § 2 odstavce 2 a § 85 písmene j) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Město Svitavy může v souladu s těmito právními předpisy poskytovat přímou finanční pomoc, a to samostatně, tak i v rámci Programu regenerace MPZ Svitavy. Systém poskytování finančních příspěvků je na principu vícezdrojového financování na obnovu památek, které určují charakter MPZ a slouží k rozvoji města. Pouze výjimečně je přiznána podpora ve výši 100 % a to v případech restaurování kulturních památek nebo jejich částí. [42] Fond regenerace památek města je tvořen převážně z těchto zdrojů: Každoroční příjmy z rozpočtu města (500 000 Kč) Příjem z Programu regenerace městských památkových zón Příjmy z nájemného z nebytových prostor Dary fyzických a právnických osob [42] Rozsáhlá regenerace MPZ proběhla v letech 1993-1994 a celkové náklady se vyšplhaly na 40 mil. Kč. Historické jádro město bylo před touto rozsáhlou akcí v katastrofálním stavu. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska přišlo s myšlenkou oceňovat ta města, která dosáhnou nejlepších výsledků při obnově historických center městských památkových rezervací a zón. Zřizovací listina Ceny byla podepsána dne 2. 11. 1994 na základě usnesení vlády ČR. Cena, kterou každoročně Sdružení uděluje za nejlepší přípravu projektu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ byla poprvé předána v roce 1995 a vítězným městem byly Svitavy. [43]

37

PRAKTICKÁ ČÁST 12 Metodika marketingového výzkumu V praktické části bakalářské práce se věnuji vyhodnocení dotazníků, pomocí nichž jsem zjišťovala postoje a názory na památkovou ochranu mezi občany města, turisty a představiteli samosprávy městské památkové zóny. Dotazník pro obyvatele městské památkové zóny (viz Příloha č. 1) byl určen pro obyvatele města Svitav. Pomocí něj jsem zjišťovala jejich vztah a postoje k městu, památkové ochraně města a obnově památek. Dotazník č. 1 byl zcela anonymní. Celkově jsem v období od července 2012 do ledna 2013 předložila a vyhodnotila 160 dotazníků, což mi k velikosti města Svitav s cca 17 000 obyvateli přijde adekvátní a dotazníky by tak měly mít dostatečnou vypovídací

schopnost.

Dotazovaní

měli

na

výběr

z dvanácti

uzavřených

a polootevřených otázek a poslední třináctá otázka sloužila k identifikaci dotazovaného z pohledu dosaženého vzdělání, věku, zaměstnání apod. Data jsem sbírala na veřejných prostranstvích, ulicích, v obchodech a školách nacházejících se v městské památkové zóně, kde mi jak občané, tak zaměstnanci těchto institucí a obchodů vcelku ochotně odpovídali, ovšem i přesto byl proces dotazování zdlouhavý a časově velice náročný. Část dotazníků jsem rozeslala pomocí internetu známým a přátelům, kteří jsou občany města Svitav, a příjemným překvapením bylo, že valná většina dotazníků se vrátila vyplněná a to v krátkém časovém horizontu, proto tento způsob dotazování pro účely mé bakalářské práce považuji za velice efektivní. Cílovou skupinou pro dotazník č. 2 (viz Příloha č. 2) byli turisté, kteří do města přijeli. Cílem dotazování bylo zjistit, za jakým účelem se do Svitav vydali, jakou dobu zde hodlají strávit a kolik jsou ochotni při své návštěvě města utratit. Dále jsem zkoumala, jaký typ ubytování upřednostňují a z jakého kraje nebo státu, pokud se jednalo o turisty ze zahraničí, k nám zavítali. V období od července 2012 do ledna 2013 jsem oslovila 110 turistů a návštěvníků Svitav, z toho bylo 61 domácích turistů a 49 zahraničních. Respondentům jsem předložila 15 otázek, včetně těch demografických. Většina otázek je vyhodnocena zvlášť pro domácí a zvlášť pro zahraniční turisty, což může sloužit k lepšímu odhadu budoucího počtu turistů v regionu. Dotazník č. 3 (viz Příloha č. 3) byl předložen představiteli samosprávy městské památkové zóny. Konkrétně se jednalo o vedoucího odboru školství a kultury 38

ve Svitavách. Většina otázek při řízeném rozhovoru byla otevřená a nabízela tak možnost vyčerpávající odpovědi. Cílem šetření bylo zjistit, jaké výhody a nevýhody památková ochrana města nabízí a co by bylo potřeba udělat, aby do města přijíždělo více turistů. Marně jsem se pokoušela domluvit schůzku s představitelem Národního památkového ústavu pro Svitavy, který má svoji kancelář v Pardubicích, bohužel kvůli časovému a pracovnímu vytížení nebylo možné se sejít a dotazník tedy nepředkládám.

13 Interpretace výsledků dotazníkového šetření 13.1 Postoje občanů MPZ Výsledky dotazníkového šetření jsem zpracovala v programu Microsoft Excel a rozhodla jsem se je pro jednoduchost a názornost prezentovat v grafické podobě. Všechny tabulky a grafy jsou mým vlastním dílem.

1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 3% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

44% 53%

jsem vlastníkem rekreačního objektu

Graf 1: Vztah obyvatelstva k městu

Z celkového počtu 160 dotazovaných občanů 53 % respondentů bydlí ve vlastním domě nebo bytě, 44 % bydlí v nájmu, 3 % jsou vlastníky rekreačního objektu a žádný z oslovených občanů nemá k městu jiný vztah. 39

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? 2% 14%

do 1 roku

33%

1-5 let 9%

6-10 let 11-20 let 21-30 let

18%

nad 30 let 24%

Graf 2: Doba, jakou obyvatelé ve městě pobývají

Největší část respondentů pobývá ve městě nad 30 let (33 %), 24 % dotázaných zde žije 21 - 30 let, 18 % oslovených 11 - 20 let, 14 % odpovědělo 1 - 5 let, 9 % respondetů zde žije 6 - 10 let a 2 % dotazovaných odpovědělo, že zde pobývají kratší dobu než 1 rok.

3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? 1%

4%

vím o tom a zajímám se

27%

mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá

68%

Graf 3: Povědomost o vyhlášení části města MPZ

Převážná většina respondentů (68 %) má povědomí, že historická část města byla prohlášena

městskou

památkovou

zónou.

Překvapivé

bylo

zjištění,

že

27 % dotazovaných o této skutečnosti slyší poprvé, což svědčí o nedostatečné propagaci města a skutečnosti, že část města byla prohlášena městskou památkovou zónou. Přitom 40

většina těch respondentů, kteří odpověděli, že o této skutečnosti slyší poprvé, by uvítali, kdyby měli možnost se o mětské památkové zóně a problematice ochrany památek dozvědět více. Již v současné době je možné najít základní informace o MPZ na internetových stránkách města, ale myslím si, že by pozornost mohla být věnována i v rámci zpravodajského deníku, který vychází každý měsíc a informuje občany o novinkách ve městě. Pouhá 4 % zvolila odpověď, že ví a zajímají se a 1 % zodpovědělo, že je to nezajímá.

4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

12% 32%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím

56%

Graf 4: Výhody, které prohlášení části města MPZ přináší

Odpověď nevím vyslovilo 32 % respondentů, 56 % dotazovaných tuší, ale neví nic konkrétního a odpověď vím uvedlo 12 %. Jako hlavní výhody uvedli dotazovaní například vyšší návštěvnost města a atraktivitu pro turisty, zvýšení povědomí o městě a jeho historii, památkách a zajímavých místech, více pracovních příležitostí v oblasti cestovního ruchu a příbuzných oborech a tím i snížení nezaměstnanosti, která celý region v současné době trápí. Jako další pozitivum vidí občané větší ochranu památek a financování jejich oprav a udržování. Samozřejmě jako jednu z největších výhod vidí občané města příliv peněžních prostředků v podobě dotací z Evropské unie, díky kterým by mělo možnost město uskutečnit řadu projektů a oprav. Příjmy z cestovního ruchu by v tomto ekonomicky slabším regionu byly velkým přínosem do městské pokladny. Prohlášení části města MPZ pozitivně přispěje podle mnohých k ochraně životního prostředí a uznání důležitosti daného místa a jeho ochrany.

41

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

12% 32% nevím tuším vím 56%

Graf 5: Nevýhody, které prohlášení části města MPZ přináší

Z tohoto grafu jasně vyplývá, že 32 % dotázaných neví, jaké nevýhody přináší prohlášení města městskou památkovou zónou, 56 % pouze tuší, ale neví nic konkrétního a 12 % ví a jako příklad uvádí například nepořádek, znečištění přírody a centra města odpadky, problémy s dopravou ve městě, zvýšení cen v obchodech kvůli turistům, což by se nepříjemně dotklo hlavně místních obyvatel. Jako další nevýhodu vidí místní občané případný narůst trestných činů (například kapsářství) a vandalismus. Bojí se také přeplnění míst turisty tam, kde se nachází historické památky. Někteří z respondentů zmínili také to, že se obávají, aby se například některé z místních festivalů nepodřizovaly turistům a nestaly se tak jen atrakcemi k vydělávání peněz.

6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou?

7%

ano ne 93%

Graf 6: Setkání s MPZ na úřadech

42

Největší část (93 %) uvedla, že se zatím nikdy nesetkali při jednání s úřady s tím, že je město prohlášené městskou památkovou zónou, 7 % respondentů uvedlo, že ano. Dotazovaní se setkali s úřady při žádostech o povolení k opravám domů nebo při výměně oken či rekonstrukcích objektů nacházejících v městské památkové zóně.

7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem?

6% 23% určitě ano 29%

spíše ano nedovedu posoudit spíše ne 42%

Graf 7: Přínos prohlášení města MPZ

Odpověď určitě ano si zvolilo 23 % respondentů, největší počet dotazovaných (42 %) občanů odpovědělo spíše ano. Celých 29 % nedovede posoudit, jestli prohlášení města MPZ je nebo není přínosem a 6 % si myslí, že spíše ne. Z odpovědí na tuto otázku můžeme vyčíst, že většina občanů města Svitavy vidí prohlášení části města městskou památkovou zónou jako velký přínos a někteří z respondentů uváděli, že tímto město může využít svého potencionálu a díky MPZ se může dostat více do povědomí a město bude častěji vyhledávaným turistickým cílem. Prohlášení části města MPZ může mít pozitivní přínos v oblasti ekonomické, sociálně-kutlurní a v oblasti ochrany životního prostředí. Ovšem velká část respondentů nedokázala tuto skutečnost posoudit, jednalo se především o ty, kteří neměli o městské památkové zóně tušení nebo se o tuto problematiku vůbec nezajímají.

43

8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

14%

nikdy jsem o něm neslyšel 17%

tuším, čeho by se mohl týkat

jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.)

24%

45%

jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

Graf 8: Povědomí o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón

Ze všech dotazovaných 17 % překvapivě nikdy neslyšelo o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, 45 % tuší, čeho by se Program mohl týkat. 24 % je toho názoru, že jde o obnovu infrastruktury historického centra města a 14 % odpovědělo, že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Skutečnost, že celých 17 % neslyšelo o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón je dalším důkazem nedostatečné propagace této skutečnosti mezi občany. Jak už jsem zmiňovala výše, město by se mělo snažit občany přimět, aby se o tuto problematiku více zajímali a měli tak povědomí o ochraně a obnově památek na území města. Samozřejmě jako pozitivní hodnotím, že většina obyvatel tuší, čeho se Program regenerace týká a i nemalé procento ví přesně, k čemu slouží.

44

9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města?

15%

21% občas zřídka nikdy

64%

Graf 9: Setkání s lidmi, kteří se do města přijeli podívat

Ani jediný z dotazovaných neuvedl možnost, že se setkává s lidmi, kteří si do města přijíždějí prohlédnout historické centrum města, velmi často. Odpověď občas si zvolilo 21 %, zřídka 64 % a 15 % uvedlo, že nikdy. Z grafu vyplývá, že návštěvnost města podle občanů města není vysoká a s turisty se setkávají ve městě jen málokdy, což by bylo třeba podle mnohých změnit, vzhledem k tomu, jaký potenciál v podobě kulturních a historických památek město má.

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

12% určitě ano

43%

spíše ano nedovedu posoudit 45%

Graf 10: Zájem starosty a zastupitelstva o problémy spojené s památkovou ochranou

Možnost určitě ano si zvolilo 12 % dotázaných, spíše ano 45 %, 43 % respondentů nedovedlo posoudit a možnost spíše ne a určitě ne si nezvolil nikdo. 45

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

7%

14% jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě

33%

klidně bych šel bydlet jinam 46% nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Graf 11: Vztah obyvatel k městu

Na své město je hrdých 14 % obyvatel, 46 % je celkem spokojených s bydlením v tomto městě. 33 % vyjádřilo názor, že je tu bydlení jako v každém jiném městě a 7 % dotázaných by šlo klidně bydlet jinam.

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? 1%1% nemám zájem

19% 33%

zlepšit vzhled propagace inf. Středisko stav silnic

22%

přispět 23%

jiný

1% Graf 12: Opatření ke zvýšení návštěvnosti

Nejvíce dotázaných a to 33 % je toho názoru, že je třeba zlepšit pořádek a vzhled města, 23 % odpovědělo, že by bylo potřeba vydat propagační tiskoviny o městě. Zlepšit stav 46

silnic a veřejných prostranství uvedlo ve své odpovědi 22 % respondentů, 19 % by navrhovalo přispět občanům na opravy domů. Pouhé 1 % nemá zájem, aby do města jezdilo více turistů, stejně tak 1 % si myslí, že by mělo být vybudováno další informační středisko a shodně také 1 % navrhlo jiná opatření. Mezi ně se řadí celkové zlepšení vzhledu města například v podobě více parků a zeleně, vyžití pro děti, zlepšení stavu a nabídky obchodů ve městě, dále více kulturních a sportovních nebo hudebních akcí a zbudování turistických cílů a atraktivit, které by do města přivedly více turistů. Demografická struktura respondentů Počet respondentů Pohlaví muži

98

ženy

62

do 17 let

9

18-25

18

26-35

35

36-45

34

46-55

41

56 a více

23

základní

52

střední

75

vysokoškolské

33

trvale zde nebydlím

3

v tomto městě

63

dojíždím za prací

45

nepracuji

49

zaměstnanec

94

soukromý podnikatel

17

v domácnosti, mateřská dovolená

3

student(ka)

21

v důchodu

15

nezaměstnaný

10

Věk

Vzdělání

Kde pracujete

Zaměstnání

Tabulka č. 1: Demografická struktura respondentů

47

13.2 Postoje turistů a návštěvníků MPZ Vyhodnocení identifikačních otázek jsem uvedla záměrně na začátek, abychom získali lepší představu o struktuře turistů. Z celkového počtu 110 respondentů, které jsem oslovila, bylo 56 % žen a 44 % mužů.

Věk respondentů

7%

10%

9%

do 17 let 18-25 19%

26-35 36-45

29%

46-55 26%

56 a více

Graf 13: Věk respondentů

Nejvíce dotazovaných, a to 29 %, bylo ve věku 36 - 45 let, druhou nejhojněji zastoupenou skupinou byli turisté ve věku 26 - 35 let, dále s 19 % věková skupina 18 - 25 let, 10 % turistů uvedlo svůj věk jako 56 let a více, do 17 let 9 % a nejméně zastoupenou skupinou byli lidé 46 - 55 let s podílem 7 %. Snažila jsem se oslovovat respondenty napříč všemi věkovými kategoriemi. Nejvíce zastoupenými skupinami, jak graf názorně ukazuje, byli lidé ve věku 26 – 35 a 36 – 45. Ti byli nejvíce ochotní odpovídat a zároveň jsem toho názoru, že právě tyto věkové skupiny a jejich chování můžeme považovat za určující pro budoucí vývoj cestovního ruchu. Vzdělání respondentů

22%

24%

základní/vyučen střední

54%

vysokoškolské

Graf 14: Vzdělání respondentů

48

Co se týče vzdělání, 54 % dotazovaných uvedlo, že dosáhli středoškolského stupně vzdělání, 24 % základního a 22 % respondentů má vysokoškolský titul.

Bydliště domácích turistů 3% 10%

Pardubický kraj 36%

13%

Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Královehradecký kraj

18%

jiný kraj 20%

Graf 15: Bydliště domácích turistů

Po vyhodnocení dotazníků jsem zjistila, že domácí turisté do Svitav zavítají nejčastěji z těchto pěti krajů: Olomoucký kraj (20 %), Středočeský kraj (13 %), Pardubický kraj (36 %), Jihomoravský kraj (18 %), Královéhradecký kraj (10 %) a že pochází z jiného kraje, uvedlo 3 % respondentů.

Bydliště zahraničních turistů 4% 4% 6%

Německo Slovensko

10%

43%

Polsko Rakousko Pobaltské státy

33%

Jiný

Graf 16: Bydliště zahraničních turistů

Nejvíce turistů do Svitav přijíždí z Německa (43 %) a ze Slovenska (33 %). Dalšími státy, z kterých k nám turisté přijíždí, jsou Polsko (10 %), Rakousko (6 %), Pobaltské 49

státy (4 %) a z dalších států (4 %). Ta skutečnost, že nejvíce turistů přijíždí do města ze sousedního Německa, je dána určitě tím, že v minulosti byla většina obyvatel německé národnosti. Z rozhovorů při dotazníkovém šetření vyplynulo, že sem často jezdí za svými příbuznými a známými nebo si jen prohlédnout památky, kterou jsou jim blízké. Často se zmínili, že ve Svitavách žili jejich předci a někteří jsou zde pochováni, proto se sem často vydávají.

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? 60% 49%

počet odpovědí v %

50%

40%

30%

36%

26% 21%

20%

23%

tuzemci cizinci

17% 14%

14%

10%

0% výlet

návštěva příbuzných, známých

projíždím

služební cesta

důvody Graf 17: Hlavní důvod návštěvy

Jako hlavní důvod návštěvy města uvádí cizinci výlet (49 %), dalším častým důvodem je služební cesta (23 %) a shodně po 14 % dotázaných odpovědělo, že pouze projíždí nebo přijeli na návštěvu příbuzných nebo známých. U tuzemských turistů převládala odpověď, že pouze projíždí (36 %) nebo přijeli na výlet (26 %), jako služební cestu uvedlo důvod návštěvy 21 % a na návštěvu k příbuzným přijelo 17 % turistů. Žádný z respondentů neuvedl, že by přijel do Svitav na dovolenou, z čehož vyplývá, že turisté a návštěvníci do města zavítají nejčastěji jen na pár hodin nebo městem projíždí. Mnozí z těch, kteří přijeli na výlet, poznamenali, že hodlají navštívit i další okolní města a památky a Svitavy jsou jednou ze zastávek na jejich cestě.

50

2. Jak často navštěvujete toto město? 70%

63%

počet návštěv v %

60% 50%

46%

40% 30%

25%

25%

20%

tuzemci cizinci

13%

10%

5% 6%

8% 2%

3% 4%

0% poprvé

podruhé

potřetí několikrát asi jednou pravidelně ročně ročně četnost návštěv

Graf 18: Četnost návštěv města

Z výsledků šetření vyplývá, že většina zahraničních turistů navštívila Svitavy poprvé (63 %), velká část (25 %) navštěvuje město dokonce několikrát ročně, 6 % odpovědělo, že jsou ve městě podruhé, 4 % cizinců přijíždí do města asi jednou ročně a 2 % uvedla, že přijeli potřetí. Naopak pravidelně navštěvuje Svitavy 46 % tuzemských turistů, poprvé sem zavítalo 25 %, 13 % přijíždí několikrát ročně, 8 % navštívilo město potřetí, 4 % asi jednou ročně a 5 % podruhé. Ze zahraničních turistů, kteří navštěvují Svitavy několikrát ročně, jsou to většinou ti, kteří zde mají příbuzné a známé. Jednalo se hlavně o turisty ze sousedního Německa a Slovenska. Tento důvod převládal i u tuzemských turistů, kteří odpověděli, že Svitavy navštěvují pravidelně. Vydávají se sem za přáteli či rodinou. Zahraniční turisté zavítali do města v nejvyšší míře poprvé a většinou mi sdělili, že se chystají i do dalších měst, ale že by Svitavy určitě znovu rádi navštívili.

3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte?

16%

16%

jaro léto

11%

podzim 57%

zima

Graf 19: Roční období, ve kterém do města turisté přijíždějí

51

Nejvíce turistů přijíždí do města v letních měsících (57 %), kdy určitě nejen krásné počasí, ale i společenské, sportovní a kulturní akce lákají turisty k příjezdu právě během tohoto období. Shodně 16 % na jaře a v zimě a 11 % během podzimních měsíců.

4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě?

počet odpovědí v %

70% 60%

62% 55%

50% 40% 30%

25% 25%

tuzemci

18%

20%

cizinci

11%

10%

2%

2%

0% méně než 1 den

2 dny

3-5 dnů

více jak 5 dnů

průměrná doba pobytu Graf 20: Délka pobytu ve městě

Méně než jeden den stráví ve městě většina turistů, zahraničních 55 %, tuzemských 62 %. Toto opět potvrzuje skutečnost, že turisté do města přijíždí nejčastěji pouze na krátkodobý výlet. 2 dny ve Svitavách zůstává shodně 25 % zahraničních i tuzemských turistů. 3 - 5 dnů se zde zdrží 18 % zahraničních turistů a 11 % tuzemských. Shodně 2 % tuzemských turistů i cizinců zůstane ve městě více jak 5 dní.

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v ČR? 7% 15%

pouze jen pár hodin 1 den

30%

48%

2-3 dny více jak 3 dny

Graf 21: Doba pobytu v ČR

52

Tuto otázku, určenou pouze pro cizince, jsem vyhodnotila na základě otázky č. 4. Zajímalo mě, jestli ti zahraniční turisté, kteří odpověděli, že ve Svitavách stráví pouze několik hodin, přijeli do Svitav pouze na výlet a tráví v České republice více času nebo ne. Z vyhodnocení vyplývá, že do Svitav přijeli často jen na výlet a čas tráví ještě jinde v České republice. Často zmiňovali, že Svitavy jsou jedním z výletních míst, kam se u nás v České republice vydali a pokračují dále. Největší procento přijelo pouze na jeden den a vrací se zpět domů.

6. Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? Historické centrum města 16% Muzeum, galerie, divadlo 38% Historické kostely 25% Svitavské vily 14%

7%

Hrady a zámky na Svitavsku

Graf 22: Místa, která turisté navštěvují

Na otázku, co přijeli turisté navštívit, nejčastěji zaznělo historické centrum města a jeho památky (38 %). Svitavské náměstí Míru, které je podle mnoha turistů první zastávkou na jejich cestě městem, patří k nejdelším náměstím v ČR. V horní části náměstí turisté často využívají možnost vystoupat do věže kostela Navštívení Panny Marie, ze které je nádherný výhled na celé město a jeho blízké okolí. Dále zmiňovali, že si přijeli prohlédnout historické domy na náměstí, ke kterým patří dům „U Mouřenína“, stará radnice nebo Ottendorferův dům. Dalším oblíbeným turistickým cílem jsou pověstné svitavské vily, za kterými do města přijelo 25 % turistů. Celým městem je veden okruh, který turisty obeznámí se skvosty rodinného bydlení z 19. a 20. století. Jedním z dalších častých cílů jsou hrady a zámky na Svitavsku a v okolí (například hrad Svojanov, zámek Litomyšl, zámek v Moravské Třebové), za nimiž se vydalo 16 % turistů. Dalšími zajímavými místy, která lákají turisty, jsou historické kostely (14 %) a muzeum, galerie či divadlo (7 %). 53

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován?

28% v tomto místě v tomto regionu 72%

Graf 23: Ubytování

Co se týče ubytování, převážná většina turistů je ubytována přímo v místě (72 %), zbylých 28 % dotázaných uvedlo, že jsou ubytováni v regionu.

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?

počet odpovědí v %

60%

55%

50% 40%

40%

37% 26%

30% 21%

20%

13% 8%

10%

tuzemci cizinci

0%

typ ubytování Graf 24: Ubytovací zařízení

Zahraniční turisté preferují bydlení v hotelu (55 %) a penzionu (37 %) a 8 % zůstává u známých nebo příbuzných. Tuzemci nejčastěji uvedli, že hodlají přenocovat 54

v penzionu (40 %), u příbuzných nebo známých (26 %), v hotelu (21 %) a 13 % bude bydlet na chatě nebo chalupě. V blízkém okolí města, převážně v rekreační oblasti rybníků, se nachází rozsáhlá chatová osada, ve které pobývá větší procento tuzemských turistů.

9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?

počet odpovědí v %

60%

53%

50% 39%

40% 30%

30% 27%

tuzemci 18%

20%

16%

13%

10%

cizinci

4%

0% příroda

kultura

sport, pohyb důvody

ostatní

Graf 25: Priority při výběru regionu

V otázce priorit při výběru tohoto regionu uvedli zahraniční turisté nejčastěji kulturu a památky (53 %), přírodu jako jednu z hlavních priorit uvedlo 27 % turistů, 16 % mělo jiný důvod a kvůli sportovním a pohybovým aktivitám vyhledali tento region 4 % dotázaných. Nejvyšší počet tuzemců (39 %) mělo jiné než nabízené priority při výběru regionu, 30 % respondentů označilo přírodu, 18 % sport a pohyb a 13 % kulturu. Nejvíce tuzemských turistů mělo jiné než nabízené priority při výběru regionu a jako jiné priority uváděli v nejvyšší míře návštěvu příbuzných nebo přátel a služební cestu nebo jiné pracovní důvody. Cizinci přijeli nejčastěji za kulturou, historickými památkami a kulturními akcemi, které se ve městě konají. Vysoké procento tuzemských i zahraničních turistů přijelo do Svitav za krásnou a klidnou přírodou, která město obklopuje. Tuzemci navíc uváděli, že návštěvu přírody spojují se sportem, nejčastěji s vyjížďkami na kolech nebo pěší turistikou. V okolí města najdeme spoustu dobře značených cyklistických a naučných stezek, které turisty seznámí s Českomoravským pomezím. Cyklistické stezky se často orientují na nejvýznamnější pamětihodnosti a zajímavosti přímo na trase nebo ve vesnicích a obcích, kterými tyto trasy prochází.

55

10. Jak cestujete?

44%

sám s rodinou nebo přáteli

56%

Graf 26: Způsob cesty

Ze všech dotázaných 56 % uvedlo, že cestuje s rodinou či přáteli za účelem návštěv příbuzných, přátel nebo kulturních akcí a zbývajících 44 % cestuje samo.

11. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? 80% 70%

69% 61%

počet odpovědí v %

60% 50% 40% tuzemci

29%

30%

cizinci 18%

20%

13%

10%

10% 0% osobní automobil/motocykl

autobus

vlak

dopravní prostředek Graf 27: Jaký dopravní prostředek turisté využívají

Osobní automobil, jako nejužívanější dopravní prostředek, uvedli jak zahraniční turisté (61 %), tak ti tuzemští (69 %). U cizinců je častým způsobem dopravy autobus (29 %) 56

a vlak (10 %). Tuzemští turisté přijíždějí do Svitav autobusem (13 %) a vlakem (18 %).

12. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa 2% 4%

1%

2%

4% do 10 km

3%

11 až 50 km 51 až 100 km

7%

101 až 200 km 33%

201 až 400 km

10%

401 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km

9%

1601 až 2000 km 2001 až 3000 km

25%

3001 až 5000 km

Graf 28: Vzdálenost z místa bydliště

Výsledky této otázky jsou spíše orientační, protože spousta turistů nevěděla přesně, jak vzdálené je jejich bydliště Svitavům. Největší počet respondentů (33 %) žije ve vzdálenosti 11 až 50 km a 51 až 100 km (25 %).

počet odpovědí v %

14. a) Kolik průměrně vydáte na osobu a na den v Kč za ubytování? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

77%

45%

43%

tuzemci 18%

cizinci 12%

5%

do 100

101-400 401-700 701-1000 výdaje za ubytování Graf 29: Výdaje za ubytování

57

Z tohoto grafu jasně vyplývá, že tuzemští turisté jsou ochotni za ubytování utratit nejčastěji v rozmezí 101 - 400 Kč za osobu za noc a cizinci nejčastěji 101 - 400 Kč (45 %) nebo 401 - 700 Kč (43 %).

14. b) Kolik průměrně vydáte na osobu a na den v Kč za stravování?

počet odpovědí v %

80%

69%

70%

59%

60% 50% 40% 30% 20% 10%

33%

tuzemci

19%

cizinci 7%

4%

5% 4%

0% do 100

101-400 401-700 výdaje na stravování

701-1000

Graf 30: Výdaje za stravování

Tuzemští turisté jsou ochotni na výdaje za stravování vynaložit nejčastěji v rozmezí 101 - 400 Kč (69 %) a 19 % do 100 Kč. Zahraniční turisté jsou ochotni utratit mezi 401 - 700 Kč (59 %) a 33 % v rozmezí 101 - 400 Kč.

počet odpovědí v %

14. c) Kolik průměrně vydáte na osobu a na den v Kč za vedlejší výdaje/nákupy? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

77% 76%

tuzemci 22% 12%

11%

cizinci

2%

do 100

101-400 401-700 výdaje na vedlejší nákupy

Graf 31: Výdaje za vedlejší výdaje/nákupy

58

Z grafu, který porovnává výdaje za vedlejší výdaje a nákupy, jasně vyplývá, že valná většina jak domácích (77 %), tak zahraničních turistů (76 %) je ochotna utratit za den v rozmezí 101 - 400 Kč.

13.3 Řízený rozhovor s představitelem samosprávy Součástí praktické části bakalářské práce bylo zjistit názory představitele samosprávy městské památkové zóny Svitavy na památkovou ochranu měst, jaké výhody a nevýhody ochrana přináší a jestli prohlášení MPZ je či není pro město přínosem. S tímto mi ochotně pomohl vedoucí odboru školství a kultury pan Mgr. Jiří Petr.

1. Jakou funkci v obci zastáváte? Vedoucí odboru školství a kultury. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Nad 30 let. 3. Ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPZ? Bylo to v roce 1990. 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ? Má zpracován územní plán a urbanistickou studii. 5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Má plán z roku 2007, novela 2012. 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPZ? Ano, má plán. 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak?

59

Ano a je velice aktivní. 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra MPZ bylo pro Vaše město přínosem? Určitě ano. 9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano. 10. Mátě představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Jistě. Koncepční práce na obnově a údržbě památek, možnost získávání státních dotací. 11. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Ne. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s pověřeným městským úřadem? Pro město Svitavy vede tuto agendu MěÚ Litomyšl a zkušenosti jsou nejlepší, spolupráce funguje výborně. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Jen ty nejlepší. 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Jen ty nejlepší. 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby a centrum města? Občas. 16. Co by Vaše město mělo udělat pro to, aby k Vám lidé vice jezdili na výlety? Z pohledu památek asi moc ne, spíše jde o zážitkovou turistiku. 60

14 SWOT analýza rozvoje města Svitavy Silné stránky Prohlášení části města MPZ Zachovalé historické jádro města Muzeum a galerie – atraktivní výstavy Cyklistické stezky v okolí města Dobrá dopravní dostupnost z krajských měst (Brno, Pardubice, Olomouc) Kvalitní sportovní zařízení pro letní i zimní sporty Okolní příroda a značené pěší zóny, naučné stezky Příznivé podmínky pro venkovskou turistiku Blízkost kulturních měst (např. Litomyšl, Polička, Boskovice) Turisticky atraktivní oblasti v dojezdové vzdálenosti (CHKO Žďárské vrchy, Hřebeč, Toulovcovy maštale, Moravský kras, Orlické hory) Slabé stránky Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kategorie Ekonomicky slabý region, vysoká nezaměstnanost Nedostačující propagace města Chybí turistické balíčky pro různé specifické skupiny (seniory, rodiny s dětmi) Tržnice a obchody s levným zbožím na náměstí Odliv vzdělaných lidí Špatný stav chodníků a komunikací Slabá infrastruktura cestovního ruchu Pouze omezený informační systém, který nepřesahuje oblast Českomoravského pomezí Nízká nabídka a nedostatečná kvalita služeb pro turisty Příležitosti Možnost čerpání dotací z EU Kulturní, společenské a sportovní akce

61

Využití významných osobností a rodáků k prezentaci regionu (Schindler, Martinů, Smetana, Ottendorfer) Nízké ceny služeb v cestovním ruchu Síť cyklostezek, cyklobusy Rozvoj zážitkové, sportovní a relaxační turistiky Zvýšení kvality služeb v oblasti cestovního ruchu Spolupráce s okolními městy Hrozby Nízký zájem o město z pohledu turistů, konkurence ostatních atraktivnějších měst v regionu a následně i odliv investorů Nezájem podnikatelů o zkvalitňování služeb v cestovním ruchu Vandalismus, růst počtu trestných činů se zvýšením cestovního ruchu Nedostatek parkovacích míst ve městě Znečištění prostředí Zvyšující se ceny služeb Nárůst dopravy a problémy s tím spojené Nedostatek finančních prostředků na obnovu památek a zlepšení stavu infrastruktury cestovního ruchu Nedostatečná propagace destinace státem v zahraničí

15 Doporučení k podpoře cestovního ruchu Je zřejmé, že každé město má odlišný potenciál cestovního ruchu, odlišné množství kulturních a historických památek a jiné priority v rozvoji cestovního ruchu. Menší město jako jsou Svitavy, se nemohou nikdy rovnat velkým městům jako například Brno nebo Praha, které oplývají kulturním a historickým bohatstvím, ale i přesto je možné k rozvoji cestovního ruchu přispět mnoha opatřeními a zkvalitněním stávajících služeb. Svitavy oplývají bohatou historií a množstvím kulturních památek, proto věřím, že má svým návštěvníkům a těm, kteří se o městě chtějí dozvědět něco nového, rozhodně co nabídnout.

62

Jedním z hlavních doporučení, které vychází ze SWOT analýzy, ale i z rozhovorů s občany v průběhu dotazníkového šetření, bude jistě zlepšit propagaci města, která je v současné době značně nedostačující. Město k tomu může využít svých webových stránek, které jsou již dnes velice přehledné a profesionální. Do povědomí se město může dostat i účastí na veletrzích cestovního ruchu nebo vydáním různých průvodců a brožur, které návštěvníky i místní obyvatele informují jak o městě samotném, tak o městské památkové zóně a ochraně památek. Zásadním problémem je to, že zde lidé tráví většinou pouze jeden den bez přenocování, což svědčí o nedostatečné propagaci a následně nezájmu poznat místní kulturu, památky a přírodu. Problémem celého regionu je špatná ekonomická situace a vysoká nezaměstnanost. Vzdělaní lidé tak hledají uplatnění v jiných ekonomicky silnějších regionech, investoři jeví zájem spíše o okolní města (Litomyšl, Polička) a místní podnikatelé nerozšiřují a nezkvalitňují nabídku služeb v cestovním ruchu. Město by se také mělo zaměřit na zlepšení celkového vzhledu v podobě oprav a údržby chodníků a silnic, které jsou ve špatném stavu hlavně každoročně po zimě, revitalizaci veřejných prostranství, vybudování více parků a nových cyklistických stezek v okolí města a také výstavby nových parkovacích míst v centru. Jednou z nejslabších stránek města je nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality a nedostatek služeb pro turisty v podobě půjčoven sportovního náčiní, servisů apod. Ve městě jsou pouze tři hotely a několik penzionů a apartmá, všechny v nižší cenové kategorii a kvalitě. Vzhledem k tomu, že v okolí města najdeme nespočet cyklostezek a drah pro kolečkové brusle, doporučila bych se zaměřit například na vybudování servisu nebo půjčovny sportovních potřeb pro turisty a vzhledem k tomu, že Svitavy jsou městem sportu, určitě i místní obyvatelé by tyto služby uvítali. Velkým přínosem pro město by jistě bylo pořádání více kulturních, společenských nebo sportovních akcí, které by do města přilákaly více turistů. Zbudování nových zařízení jako např. aquapark nebo lázně by určitě taky stály za uvážení. Jedním z problémů je i neochota a jazyková nevybavenost provozovatelů a zaměstnanců ubytovacích a stravovacích zařízení a obchodů v centru města, což často kazí celkový dojem z návštěvy města. Město a především náměstí je v současné době zaplaveno velkým množstvím obchodů s levným textilem a zbožím, což v kontrastu s historickými památkami působí poněkud rozpačitě. 63

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit a vyhodnotit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny Svitavy a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. Podle mého názoru se mi podařilo tento cíl splnit. V první části práce, která je spíše teoretická, se zaměřuji na samotnou MPZ Svitavy, na základní informace o městě, historii, zajímavá místa a památky, možnost ubytování a stravování ve městě, zajímavé tipy na výlety v okolí. Dále se zabývám obecně památkovou ochranou v České republice, kterou upravuje především zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Popisuji zde programy na obnovu památek v České republice, které má v kompetenci Ministerstvo kultury a fondy a programy na obnovu památek na úrovni Evropské unie. V praktické části práce jsem zkoumala názory občanů, turistů a návštěvníků pomocí dotazníkového šetření. Výsledky byly poté zpracovány do tabulek a grafů, z nichž je možné vyvodit zajímavé závěry. Dotazník určený pro místní obyvatele se snažil zjistit, jaký mají názor na městskou památkovou zónu, jaké výhody či nevýhody to jejich městu přináší a co by město mělo udělat pro to, aby město vyhledávalo více turistů. Překvapivým zjištěním pro mě bylo to, že poměrně velká část oslovených nevěděla, že část města byla prohlášena městskou památkovou zónou, a dozvěděla se to tak poprvé. Místní obyvatelé se shodli, že zlepšením pořádku a vzhledu a zvýšením povědomí o městě by bylo možné do města přilákat více turistů. Další dotazník byl připraven pro turisty, kteří do města zavítali, a měl za úkol zjistit, co je vedlo k tomu, že přicestovali právě do Svitav a co si zde chtějí prohlédnout a navštívit. Zajímavé bylo také porovnání tuzemských a zahraničních turistů. Rozdíly byly patrné například při otázkách, kolik zde hodlají utratit peněz za ubytování a stravování. Z dotazníků určených pro turisty vyplynulo také to, že převážná většina z nich jsou pouze návštěvníky a ve městě nepřenocují a tráví zde pouze den nebo několik hodin. Na konci práce byla vypracována SWOT analýza rozvoje města Svitavy, která mapuje silné a slabé stránky města Svitavy z pohledu turistické destinace. Analýzu jsem zpracovala na základě poznatků získaných během dotazníkového šetření z rozhovorů s pracovníkem z odboru školství a kultury a pracovníkem informačního centra. Slabé stránky a veškerá negativa by samozřejmě měla být minimalizována, aby tak město 64

dosáhlo zvýšení počtu turistů, což záleží jak na veřejné správě, tak na samotných občanech. Na závěr jsem uvedla několik návrhů na zlepšení a doporučení k podpoře cestovního ruchu, které by mohly vést k rozvoji cestovního ruchu ve městě a regionu.

65

Seznam použité literatury 1. FIKEJZ, Radoslav; VELEŠÍK, Vladimír. Kronika města Svitavy. 1. vyd. Svitavy : Město Svitavy ; Městské muzeum a galerie, 2006, 396 s. ISBN 80-239-7488-2. 2. Svitavy 2000 : Svitavy historické a současné. 1. vyd. Svitavy : Město Svitavy, 1999. 19 s. 3. Svitavy 1997. 1. vyd. Havlíčkův Brod : GTS studio HB ; Svitavy : Městský úřad, 1998. 47 s. 4. Svitavsko. 3. vyd. Praha : Trasa, 2010. s. 50. ISBN 978-80-7324-270-1. 5. FIKEJZ, Radoslav; SKALNÍKOVÁ, Eva. Okres Svitavy. 1. vydání. Svitavy : Okresní úřad, 1997. 23 s. 6. Česká socialistická republika. Ministerstvo kultury. Zákon č. 20/1987 o státní památkové péči. Praha : Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, [1987]. 32 s.

Seznam internetových zdrojů 7. Oficiální informační portál města Svitavy. O městě [online]. 2013 [cit. 2013-0310]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1-o-meste/ 8. Oficiální informační portál města Svitavy. Osobnosti [online]. 2013 [cit. 201303-10]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-33-osobnosti/ 9. Oficiální informační portál města Svitav. Památkový okruh [online]. 2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-113-pamatkovy-okruh/ 10. Výletník. Tipy na víkend [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/tipy-na -vikendy/vychodni-cechy/svitavsko/850-svitavya okoli/ 11. Oficiální informační portál Svitav. Tipy na výlety [online]. 2013 [cit. 2013-0323]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-87-tipy-na-vylety/ 12. Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Svitavské vily [online]. 2013 [cit. 201303-23]. Dostupné z: http://www.muzeum.svitavy.cz/stale-expozice/svitavskevily/425-1/ 13. Východní Čechy. Fitness stezka - Svitavy [online]. 2006-2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.vychodni-cechy.info/svitavy/13_53261_fitness-stezka/

66

14. Polička. Hrad Svojanov [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.policka.org/info/kultura/hrad-svojanov/ 15. Zámek Litomyšl. Smetanova Litomyšl [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.zamek-litomysl.cz/smetanova-litomysl/ 16. Moravská Třebová. Rozhledna Pastýřka [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.mtrebova.cz/informace-pro-turisty/rozhledna-pastyrka 17. Cyklotrasy. Mikroregion Svitavsko [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cyklotrasy/ 18. Svitavský stadion. Svitavský stadion [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.stadion.svitavy.cz/ 19. Sportes Svitavy s.r.o. Krytý plavecký bazén [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-7-kryty-plavecky-bazen/ 20. Sportes Svitavy s.r.o. [online]. [cit. 2013-03-20]. Koupaliště. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-8-koupaliste/ 21. Sportes Svitavy s.r.o. [online]. [cit. 2013-03-20]. Sportovní hala. Dostupné z: http://www.sportes.svitavy.cz/cs/m-10-sportovni-hala/ 22. Quanto Cup. Mezinárodní turnaj v malé kopané mužů a žen [online]. [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.qantocup.cz/index.php?page=00 23. Tuři Svitavy. Historie klubu [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.basketbal.svitavy.cz/index.php/klub/historie-klubu 24. Fabrika Svitavy. Co najdete ve Fabrice [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.fabrikasvitavy.eu/cs/m-2-co-najdete-ve-fabrice/ 25. Středisko kulturních služeb Svitavy. Kino Vesmír [online]. 2013 [cit. 2013-0325]. Dostupné z: http://www.kultura-svitavy.cz/kino-vesmir 26. Středisko kulturních služeb Svitavy. Divadlo Trám [online]. 2013 [cit. 2013-0325]. Dostupné z: http://www.kultura-svitavy.cz/divadlo-tram 27. Tyjátr. O klubu [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.tyjatrklub.cz/cs/m-5-o-klubu/ 28. Kudy z nudy. Muzeum esperanta v Ottendorferově domě ve Svitavách [online]. 2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Muzeum-esperanta-v-Ottendorferove-dome-ve-Svitavac.aspx 29. Kudy z nudy. Městské muzeum a galerie ve Svitavách [online]. 2013 [cit. 201303-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Mestske-muzeum-a-galerie-Svitavy.aspx 67

30. Informační centrum Svitavy. Kalendář akcí 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-0327]. Dostupné z: http://www.ic.svitavy.cz/userfiles/files/ICSVITAVYkalendarakci2013.pdf 31. Online rezervace ubytování. Hotel Schindlerův Háj [online]. 2013 [cit. 2013-0329]. Dostupné z: http://hotel-schindleruv-haj.hotel.cz/ 32. Online rezervace ubytování. Garni Hotel Svitavy [online]. 2013 [cit. 2013-0329]. Dostupné z: http://garni-hotel-svitavy.hotel.cz/ 33. Penzion Malaika. [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.penzion-malaika.cr-ubytovani.info/Svitavy.htm 34. Svitavský pivovárek Na Kopečku. [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Svitavsky-pivovarek-NaKopecku.aspx 35. Restaurace U Zvonečku. [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Restaurace-U-Zvonecku-veSvitavach.aspx 36. Bowling a restaurace Maják Svitavy. [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Bowling-a-restauraceMajak-Svitavy.aspx 37. Ministerstvo kultury. Památková péče v ČR [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odborpamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ 38. Ministerstvo kultury. Nakládání s památkovým fondem [online]. 2007 [cit. 201303-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovyfond/odbor-pamatkove-pece/nakladani-s-pamatkovym-fondem-18034/ 39. Ministerstvo kultury. Činnost odboru památkové péče [online]. 2007 [cit. 201303-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=427 40. Ministerstvo kultury. Památkový fond [online]. 2007 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/pamatkovyfond/default.htm 41. Ministerstvo kultury. Dotační programy MK [online]. 2007 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacniprogramy/dotacni-programy-mk-18061/ 42. Oficiální informační portál města Svitavy. [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.svitavy.cz/cs/m-1599-fond-regenerace-pamatek/ 68

43. Sdružení pro město Svitavy. Fond regenerace památek [online]. 2009-2010 [cit. 2013-03-29]. U čeho jsme byli. Dostupné z: http://www.sdruzenipromestosvitavy.cz/u-ceho-jsme-byli/ 44. Pardubický kraj. Finanční mechanismus EHP / Norska [online]. 2011 [cit. 201303-30]. Dostupné z: http://www.pardubickykraj.cz/financni-mechanismus-ehpnorska 45. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Strukturální fondy EU [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Informace-o-fondech-EU

Seznam grafů Graf 1: Vztah obyvatelstva k městu................................................................................39 Graf 2: Doba, jakou obyvatelé ve městě pobývají..........................................................40 Graf 3: Povědomost o vyhlášení části města MPZ.........................................................40 Graf 4: Výhody, které prohlášení části města MPZ přináší............................................41 Graf 5: Nevýhody, které prohlášení části města MPZ přináší........................................42 Graf 6: Setkání s MPZ na úřadech..................................................................................42 Graf 7: Přínos prohlášení města MPZ.............................................................................43 Graf 8: Povědomí o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón....44 Graf 9: Setkání s lidmi, kteří se do města přijeli podívat...............................................45 Graf 10: Zájem starosty a zastupitelstva o problémy spojené s památkovou ochranou.45 Graf 11: Vztah obyvatel k městu....................................................................................46 Graf 12: Opatření ke zvýšení návštěvnosti ....................................................................46 Graf 13: Věk respondentů .............................................................................................48 Graf 14: Vzdělání respondentů......................................................................................48 Graf 15: Bydliště domácích turistů................................................................................49 Graf 16: Bydliště zahraničních turistů...........................................................................49 Graf 17: Hlavní důvod návštěvy....................................................................................50 Graf 18: Četnost návštěv města.....................................................................................51 Graf 19: Roční období, ve kterém do města turisté přijíždějí........................................51 Graf 20: Délka pobytu ve městě....................................................................................52 69

Graf 21: Doba pobytu v ČR..........................................................................................52 Graf 22: Místa, která turisté navštěvují.........................................................................53 Graf 23: Ubytování.......................................................................................................54 Graf 24: Ubytovací zařízení..........................................................................................54 Graf 25: Priority při výběru regionu.............................................................................55 Graf 26: Způsob cesty...................................................................................................56 Graf 27: Jaký dopravní prostředek turisté využívají.....................................................56 Graf 28: Vzdálenost z místa bydliště............................................................................57 Graf 29: Výdaje za ubytování.......................................................................................57 Graf 30: Výdaje za stravování......................................................................................58 Graf 31: Výdaje za vedlejší výdaje/nákupy..................................................................58

Seznam ilustrací a tabulek Tabulka č. 1: Demografická struktura respondentů…………………………………..47 Obrázek č. 1: Znak města…………………………………………………………….11 Obrázek č. 2: Stará radnice a dům „U Mouřenína“…………………………………..16 Obrázek č. 3: Svitavské náměstí……………………………………………………...16 Obrázek č. 4: Kostel sv. Jiljí………………………………………………………….17 Obrázek č. 5: Langerova vila…………………………………………………………19 Obrázek č. 6: Ottendorferův dům……………………………………………….……21 Obrázek č. 7: Římskokatolická fara…………………………………………………..22

Seznam použitých zkratek VŠPJ např. apod. MPZ NPÚ Kč MěÚ EU

Vysoká škola polytechnická Jihlava Například A podobně Městská památková zóna Národní památkový ústav Korun českých Městský úřad Evropská unie 70

MK aj. EHP ESVO HDP OP ROP ČR VÚT ČVÚT UNESCO sv. mil.

Ministerstvo kultury A jiné Evropský hospodářský prostor Evropské sdružení volného obchodu Hrubý domácí produkt Operační program Regionální operační program Česká republika Vysoké učení technické České vysoké učení technické United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Svatý Milion

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník pro obyvatele městské památkové zóny……………………….72 Příloha č. 2: Dotazník pro návštěvníka městské památkové zóny…………………….74 Příloha č. 3: Dotazník pro představitele samosprávy městské památkové zóny………76 Příloha č. 4: Fotografie……………………………………………………….………..78 Příloha č. 5: Mapa historického centra města………………………………………….81

71

Přílohy Příloha č. 1 DOTAZNÍK PRO OBYVATELE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY SVITAVY 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu d) jiný Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku b) 1-5 let c) 6-10 let d) 11-20 let e) 21-30 let f) nad 30 let Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé d) ani mne to nezajímá Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? a) ano b) ne c) pokud ano, v jaké souvislosti? Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? a) nikdy jsem o něm neslyšel b) tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.)

72

9.

10.

11.

12.

13.

d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? a) velmi často b) občas c) zřídka d) nikdy Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím b) jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě c) je tu bydlení jako v každém jiném městě d) klidně bych šel bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) a) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů b) zlepšit pořádek a vzhled c) vydat propagační tiskoviny o městě d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) přispět občanům na opravy domů g) jiná opatření, která? Údaje o Vás: Pohlaví: muž žena Věk: do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více Vzdělání: základní/vyučen střední vysokoškolské Kde pracujete: trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji Zaměstnání: zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti/mateřská dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný

73

Příloha č. 2 DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKA MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? a) dovolená, odpočinek b) výlet c) návštěva příbuzných, známých d) pouze projíždím e) služební cesta f) zdravotní pobyt, lázně g) jiné důvody Jak často navštěvujete toto město (místo)? a) poprvé b) podruhé c) potřetí d) asi jednou ročně e) asi jednou za tři roky f) pravidelně jednou za….. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? a) jaro b) léto c) podzim d) zima Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? a) kolik hodin (bez přenocování)…. b) kolik dnů…. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? a) kolik hodin (bez přenocování)…. b) kolik dnů…. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? a) historické centrum města b) svitavské vily c) hrady a zámky na Svitavsku d) historické kostely e) muzeum, galerie, divadlo Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? a) v tomto místě b) v tomto regionu c) v Praze d) na více místech e) jinde Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? a) hotel b) ubytování v soukromí c) chata, chalupa d) penzión e) kempink/tábořiště f) u známých/příbuzných

74

g) jinak… 9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Příroda: čisté zdravotní prostředí - klidné prostřední bez hluku – lesy, krajina – vodní plochy a toky Kultura: historická města a památky – dobře vybavená zařízení pro turisty – kulturní akce a zábava Sport, pohyb: výkonnostní sporty – rekreační sport, turistika – aktivní rekreace Ostatní: pracovní důvody – soukromé důvody – jiné…. 10. Jak cestujete? a) sám b) s rodinou nebo přáteli c) skupinový zájezd d) jinak… 11. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) a) osobní automobil/motocykl b) autobus c) vlak d) kolo, lyže e) loď f) pěšky g) jiný způsob přepravy 12. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? a) do 10 km b) 11-50 km c) 51-100 km d) 101-200 km e) 201-400 km f) 401-800 km g) 801-1200 km h) 1201-1600 km ch) 1601-2000 km i) 2001-3000 km j) 3001-5000 km k) 5001 a více 13. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 Za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 Za vedlejší výdaje/nákupy do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 14. Údaje o Vás: Pohlaví: muž žena Stát, ve kterém máte trvalé bydliště: Rakousko Neměcko Holandsko Slovensko Francie Polsko jiný, uveďte který…. Věk: do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více Vzdělání: základní/vyučen střední vysokoškolské

75

Příloha č. 3 DOTAZNÍK PRO PŘEDSTAVITELE SAMOSPRÁVY MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY Jde o: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

a) městkou památkovou rezervaci (MPR)

b) městskou památkovou zónu (MPZ)

Jakou funkci v obci zastáváte? a) starosta b) místostarosta c) tajemník d) jiná Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? a) do 1 roku b) 1-5 let c) 6-10 let d) 11-20 let e) 21-30 let f) nad 30 let V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPZ? a) bylo to v roce…. b) nevím Má Vaše města zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPZ? a) územní plán b) regulační plán c) urbanistickou studii d) jiný typ územně-plánovací dokumentace Má Vaše město zpracovanou nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? a) má plán z roku… b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování Má Vaše město zpracován Program regenerace MPZ? a) má plán z roku… b) je připravován c) uvažujeme o jeho zpracování Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? a) ano a je velmi aktivní b) ano, ale její práce je formální c) ne, ale uvažujeme o jejím zřízení d) ne a ani nám nechybí Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPZ bylo pro Vaše města přínosem? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne

76

e) určitě ne 10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho s Vaším pověřeným městským úřadem? ………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? a) velmi často b) občas c) zřídka d) nikdy 16. Co by měla Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? …………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: Pohlaví: Věk: Vzdělání:

muž žena do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více základní/vyučen střední vysokoškolské

77

Příloha č. 4 Morový sloup na náměstí

Zdroj:http://en.ceskomoravskepomezi.info/repository/d6539d3b57159babf6a72e106beb45bd1fd88

Kašna ve spodní části náměstí

Zdroj: http://slotmarket.cz/wp-content/uploads/2012/05/Svitavy1.jpg

78

Svitavský stadion

Zdroj:http://www.svitavy.cz/userfiles/files/turistika/sport/arealy/Svitavsky_stadion_letecky_pohled

Kostel sv. Josefa

Zdroj:http://www.nockostelu.cz/f/2010/Image/svitavy/josef.jpg

79

Multifunkční centrum Fabrika Svitavy

Zdroj:http://www.kultura-svitavy.cz/data/userfiles/images/kultura/ABC2e26e9_fabrika_svitavy_earch_cz.jpg

Městské muzeum a galerie

Zdroj: http://g.denik.cz/39/27/svitavy-muzeum-dnes_denik-1024.jpg

80

Příloha č. 5

Zdroj: http://www.mapy.cz/#x=16.475631&y=49.755325&z=13&t=s&q=svitavy&qp=10.925039_47.958359 _20.030670_51.496286_6&l=16&d=muni_2760_0_1

81