Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR:
Mgr. Andrea Továrková
ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový program, FITT, Tepová frekvence.
Pohybový režim Definice: „Souhrn veškeré pohybové činnosti, všech motorických aktivit, které jsou víceméně pravidelně a relativně dlouhodobě začleněny do způsobu života ve stanoveném životním cyklu“ (Teplý, 1999). Charakteristické znaky: soustavnost pravidelnost
Druhy pohybového režimu Primární – není cíleně ovlivňován působením
kontrolovaného plánování, má ho každý člověk, často si ho ani neuvědomujeme.
Sekundární – je výsledkem vzájemné interakce
primárního a cíleného plánování, prostřednictvím pohybového programu.
Optimalizovaný pohybový režim Je takový, který vybírá nejlepší pohybový program, který je možné začlenit do stávajícího pohybového režimu, vzhledem ke všem působícím faktorům (věk, pohlaví, povolání, zájmy, apod.)
PŘÍNOSY ROZVOJE KONDIČNÍ SLOŽKY Lepší celková výkonnost menší únava
rychlejší obnova energetického potenciálu menší náchylnost ke zraněním rychlejší rekonvalescence po zranění posílení sebevědomí zlepšený pracovní výkon v jiných oblastech života
Pohybový program Je cílevědomě sestavená náplň volného času, charakterizovaná pohybovou činností = odvození tělocvičného programu. Jedná se o připravený plán.
Parametry: F – Frequency (frekvence) I – Intensity (intenzita) T – Type (typ - druh) T – Time (čas)
Zásady tvorby pohybového programu 1. 2. 3. 4.
5.
Cíl, zaměření programu Diagnostika Tvorba programu Realizace Kontrola účinku
Cíl, zaměření programu Obecné cíle – mohou být rozdílné podle věku,
pohlaví, profese, životního prostředí atd… Jde zde především o komplexní působení na člověka. Specializované cíle – vedou ke specializovaným
pohybovým režimům, zaměřeným především na: Prevenci nebo odstranění vertebrogenních potíží
Psychorelaxační funkci pohybu Prevenci kardiovaskulárních a jiných civilizačních
nemocí Kontrolu tělesné hmotnosti apod.
Diagnostika se skládá z několika skupin informaci: Osobní údaje jméno, zaměstnání, sportovní zájmy...
Zdravotní anamnéza aktuální zdravotní stav,
stravování, prodělané choroby, úrazy, operace, škodlivé návyky… Somatické charakteristiky tělesná výška, hmotnost, objemy, BMI… Funkční a motorické ukazatele tepová frekvence (TF), flexibilita, svalová síla…
Tvorba programu Podléhá cíli a znalostem pohybového režimu primárního. Na základě skladby pohybových činností jsou pohybové programy koncipovány zejména jako: Aerobní programy – důležitou roli hraje intenzita,
objem a frekvence aerobní činnosti. Aerobní cvičení je nejvhodnějším prostředkem rozvoje Zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ). Anaerobní programy – jsou orientovány na formování těla prostřednictvím posilování a na uvolňovací a protahovací cvičení.
Pravidla sestavení kondičního programu
Začít a nepřestat Dosáhnout stanovené TF za určenou dobu Variabilita pohybových aktivit Systematičnost Začínat strečinkem, končit relaxací Typ a doba odpočinku Preference aerobních pohybových aktivit Necvičit nemocný Kontrola srdeční frekvence
Energetické zajištění sportovního výkonu
Zdroje pro svalovou práci se využívají cestou aerobních a anaerobních procesů
Aerobní procesy jsou metabolické reakce, při nichž se energie uvolňuje za přítomnosti kyslíku. Jsou tak podloženy kapacitou organismu (VO2max) přijímat kyslík z atmosférického vzduchu a dopravit jej do činných svalů, kde probíhá aerobní štěpení a resyntéza ATP. Čím je vyšší intenzita cvičení, tím více kyslíku svaly potřebují.
Anaerobní procesy se začínají aktivovat, je-li intenzita pohybu tak velká, že organismus nestačí dodat svalu potřebné množství kyslíku. Energetický požadavek je pak zajišťován procesy ATP-CP nebo anaerobní glykolýzy.
Příklady aerobních cvičení
Realizace F I T T
Frekvence - jak často cvičit (3 – 5x týdně) Intenzita - míra úsilí, nepřímo úměrný vztah k době trvání (optimální 65 – 85 % TFmax) Typ (pro ZOZ - aerobní aktivity) Time – při optimální intenzitě (čas 20 – 60 min.)
Maximální tepová frekvence (TFmax): je to nejvyšší tepová frekvence, kterou můžeme bez významných kardiovaskulárních abnormalit dosáhnout při tělesné práci.
Kontrola účinku Určení maximální tepové frekvence TFmax
TF max = 220 – věk Účinný interval cílové tepové frekvence (TFc) cvičení pro zdraví je stanoven mezi 65 – 85% TFmax (Stejskal, 2004).
TFc = (TFmax – věk) . % tréninkové intenzity vyjádřené z TFmax Příklad: trénovaný muž 60let, zatížení na úrovni 85% TFmax TFc = (220 – 60) . 0,85 = 160 . 0,85 = 136 tepů/min
Pracovní pásma
Příklad: Dovalil (2002) uvádí příklady optimální doby pro další zatížení: po lehkém rychlostním tréninku za 12 hodin, po lehkém aerobně vytrvalostním tréninku za 24 hodin, po aerobně vytrvalostním tréninku za 48 hodin, po těžkém silovém tréninku za 48 – 72 hodin.
FOJTÍK, I. Základy rekreologie. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, skripta, 2003. 72 s. ČERNEK, M. Pohybová aktivita. [Adobe Reader 7.0 Document]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. ČERNEK, M. Psychofyzické aspekty zdraví. [Adobe Reader 7.0 Document]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. ČERNEK, M. Zdravotně orientovaná zdatnost. [Adobe Reader 7.0 Document]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. ZAHRADNÍK, D. Diagnostika zdatnosti. [Microsof Office PowerPoint]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. ZAHRADNÍK, D. Struktura sportovního výkonu. [Microsof Office PowerPoint]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. ZAHRADNÍK, D. Zatížení, zatěžování. [Microsof Office PowerPoint]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. Slide č. 4 ZAHRADNÍK, D. Základní tréninkové principy. [Microsof Office PowerPoint]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009 Slide č. 13 ZAHRADNÍK, D. Dávkování aerobního cvičení. [Microsof Office PowerPoint]. Ostrava: Ostravská univertzita v Ostravě, Katedra tělesné výchovy, 2009. .
