VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková zóna Třešť a její regenerace Bakalářská práce
Autor: Klára Komrsová Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2014
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Klára Komrsová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Městská památková zóna Třešť a její regenerace
Cíl práce:
Analyzovat postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny Třešť a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města.
RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D.
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
vedoucí bakalářské práce
vedoucí katedry katedra cestovního ruchu
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za poskytnutí výběru tohoto téma a její cenné rady a připomínky, bez kterých by má práce nevznikla. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Městského úřadu Třešť za jejich ochotu, pomoc a poskytnuté materiály. Děkuji také svým příbuzným a rodině za pochopení a pomoc v období vytváření této práce.
Copyright © 2014 Klára Komrsová
Abstrakt KOMRSOVÁ, Klára: Městská památková zóna Třešť. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 65 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny Třešť a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města.
Klíčová slova Cestovní ruch. Občan. Památková péče. Program regenerace. Třešť. Turista. Veřejná správa.
Abstract KOMRSOVÁ, Klára: The Urban Conservation of Třešť. The bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. The Department of Tourism. The thesis supervisor: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. The Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 65 pages. The main purpose of this thesis is to analyse attitudes of visitors, tourists, citizens and public administration to the Declaration of the Urban a conservation area in the City of Třešť and to evaluate its importance for tourism and the city regeneration.
Key words Tourism. Citizen. Urban conservation. Regeneration programme. Třešť. Tourist. Public administration.
Předmluva Bakalářská práce Městská památková zóna Třešť a její regenerace je práce, která má čtenáři ukázat krásu tohoto města a zavést ho do historie. Nikdo by totiţ neřekl, ţe takové malé městečko můţe skrývat tolik zajímavostí. Velkým překvapením je narození známého herce a představitele postavičky Pana Tau, Otta Šimánka, právě v tomto městě. Bydlelo zde také několik osobností, které se svým způsobem zapsali do historie nejen České republiky. Tato práce však není jenom o historii a slavných lidech. Je to především práce, která chce ukázat toto město jako zajímavý turistický cíl. V městské památkové zóně je několik památek, které jsou výjimečné, ale nejsou příliš známé a navštěvované. To můţe být škoda. Ve městě dýchá historie z kaţdého koutu. Doufám, ţe má práce přesvědčí ostatní o tom, ţe toto město je zajímavý turistický cíl, který budou chtít navštívit. Hlavní částí mé práce je zjistit názory a postoje obyvatel a návštěvníků Třeště k vyhlášení městské památkové zóny v tomto městě. Tyto názory budu získávat pomocí dotazníků. Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaznamenány do grafických výstupů.
7
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................. 12 1
Teoretická část ........................................................................................................ 13 1.1
Třešť – základní informace .............................................................................. 13
1.2
Historie Třeště .................................................................................................. 14
1.3
Historické osobnosti Třeště .............................................................................. 16
1.3.1
Franz Kafka............................................................................................... 16
1.3.2
Prof. JUDr. Josef Alois Schumpeter ......................................................... 16
1.3.3
Otto Šimánek ............................................................................................ 16
1.4
Turistické atraktivity ........................................................................................ 18
1.4.1
Zámek ....................................................................................................... 18
1.4.2
Farní kostel sv. Martina ............................................................................ 18
1.4.3
Kostel sv. Kateřiny Sienské ...................................................................... 19
1.4.4
Ţidovská synagoga ................................................................................... 19
1.4.5
Ţidovský hřbitov ....................................................................................... 20
1.4.6
Sluneční hodiny na náměstí ...................................................................... 20
1.4.7
Vězeňský dvůr .......................................................................................... 21
1.5
Betlemářství ..................................................................................................... 22
1.5.1
Historie betlémů ........................................................................................ 22
1.5.2
Betlémy v Třešti – figurky ........................................................................ 23
1.6
Kulturní akce .................................................................................................... 24
1.6.1
Betlémská cesta......................................................................................... 24
1.6.2
Jednoroţné roţnění ................................................................................... 24
1.6.3
Třešťské divadelní jaro ............................................................................. 24
1.7
Městská památková zóna ................................................................................. 25
1.7.1 1.8
Program regenerace městské památkové zóny Třešť ............................... 26
Statistiky návštěvnosti atraktivit MPZ Třešť ................................................... 27
8
2
3
1.8.1
Synagoga ................................................................................................... 27
1.8.2
Muzeum Vysočiny .................................................................................... 28
1.8.3
Turistické informační centrum.................................................................. 29
Praktická část .......................................................................................................... 31 2.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 31
2.2
Výsledky dotazníkového šetření – návštěvníci ................................................ 33
2.3
Výsledky dotazníkového šetření – obyvatelé ................................................... 43
2.4
Rozhovor se starostou města ............................................................................ 53
2.5
Rozhovor s vedoucí odboru kultury a propagace ............................................. 55
2.6
Souhrn a diskuze .............................................................................................. 56
Závěr ....................................................................................................................... 58
Seznam bibliografických zdrojů ..................................................................................... 59 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 60 Přílohy............................................................................................................................. 62
9
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1: Znak města Třešť (Zdroj: www.trest.cz) ………………………………….13 Obrázek 2: Zámek v Třešti (Zdroj: vlastní fotografie) ………………………………..18 Obrázek 3: Kostel sv. Kateřiny (Zdroj: www.trest.cz) ………………………………...19 Obrázek 4: Ţidovský hřbitov (Zdroj: www.trest.cz) …………………………………..20
Graf 1: Návštěvnost Synagogy ………………………………………………………...28 Graf 2: Porovnání návštěvnosti Muzea Vysočiny a Expozice betlémů ………………..29 Graf 3: Návštěvnost TIC ……………………………………………………………….30 Graf 4: Věková struktura návštěvníků …………………………………………………33 Graf 5: Vzdělání návštěvníků ………………………………………………………….34 Graf 6: Hlavní důvody návštěvy města Třešť ………………………………………….35 Graf 7: Návštěvnost města Třešť ………………………………………………………35 Graf 8: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích v roce 2013……………………36 Graf 9: Navštívené atraktivity města …………………………………………………..37 Graf 10: Místo ubytování návštěvníků ………………………………………………...38 Graf 11: Typ ubytovacího zařízení …………………………………………………….38 Graf 12: Priority při výběru Třeště …………………………………………………….39 Graf 13: Způsob cestování do Třeště …………………………………………………..39 Graf 14: Způsob dopravy do Třeště ……………………………………………………40 Graf 15: Vzdálenost místa bydliště návštěvníků od Třeště ……………………………41 Graf 16: Věková struktura obyvatel …………………………………………………...43 Graf 17: Vzdělání obyvatel …………………………………………………………….44 Graf 18: Práce obyvatel ………………………………………………………………..44 Graf 19: Zaměstnání obyvatel …………………………………………………………45 10
Graf 20: Vztah obyvatel k městu ………………………………………………………45 Graf 21: Délka pobytu obyvatel v Třešti ………………………………………………46 Graf 22: Vyhlášení památkové zóny …………………………………………………..46 Graf 23: Výhody městské památkové zóny ……………………………………………47 Graf 24: Nevýhody městské památkové zóny …………………………………………47 Graf 25: Jednání s úřady o památkové zóně …………………………………………...48 Graf 26: Přínos památkové zóny ………………………………………………………48 Graf 27: Program regenerace městské památkové zóny ………………………………49 Graf 28: Návštěvnost města………….…………………………………………………50 Graf 29: Názory obyvatel na přístup starosty k MPZ ……………………………….....50 Graf 30: Vztah k městu ………………………………………………………………...51 Graf 31: Zvýšení počtu turistů …………………………………………………………52
Tabulka 1: Počet cizinců v TIC v roce 2013 …………………………………………..30 Tabulka 2: Sloţení návštěvníků podle národnosti …..…………………………………34 Tabulka 3: Výdaje návštěvníků za ubytování ………………………………………….41 Tabulka 4: Výdaje návštěvníků za stravování ………………………………………....42 Tabulka 5: Výdaje návštěvníků za vedlejší výdaje, nákupy …………………………...42
11
ÚVOD Téma bakalářské práce Městská památková zóna Třešť a její regenerace jsem si vybrala, protoţe bydlím nedaleko tohoto města a toto místo se mi zdá velmi zajímavé. Nejen, ţe se zde nachází Muzeum betlémů, které mi vţdy připomene blíţící se atmosféru Vánoc, ale Třešť je i rodné město pana Tau, který patřil mezi mé oblíbené pohádkové postavy. Na základě těchto a také dalších důvodů jsem se rozhodla zpracovat bakalářskou práci právě o Třešti. Jelikoţ jsem studentkou oboru cestovní ruch, bude se má práce zabývat především městskou památkovou zónou a její regenerací. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zjistit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k městské památkové zóně a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. V teoretické části krátce představím základní informace o městě, jako je historie, turistické atraktivity nebo kulturní akce pořádané v tomto městě. Dalším bodem v teoretické části bude památková péče a program regenerace v Třešti. V praktické části budu analyzovat data, která získám pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky budou rozděleny do dvou kategorií. První kategorie je zaměřena na postoje a povědomí občanů Třeště o městské památkové zóně ve městě. Občané budou odpovídat na otázky ohledně památkové zóny, mohou se také vyjádřit k problematice a vyjádřit tak své návrhy a opatření, která by podle nich vedla ke zvýšení návštěvnosti města. Dále budu kontaktovat několik osob z vedení města, se kterými povedu řízený rozhovor. Na základě svých poznatků navrhnu změny, které pomohou k přilákání turistů a návštěvníků do Třeště. O mou práci projevil zájem Městský úřad v Třešti.
12
1 Teoretická část 1.1 Třešť – základní informace Kraj: Vysočina [1] Okres: Jihlava [1] Počet obyvatel: 5 805 k 1. 1. 2013 dle ČSÚ [2] Rozloha: 4 698,9 km² [3]
Obrázek 1: Znak města Třešť
Třešť se nachází v srdci Českomoravské vrchoviny, poblíţ přesné poloviny cesty mezi Prahou a Vídní, v soutěsce mezi vrchy Špičákem (734 m), Čeřínkem (761 m) a ve vzdálenějším horizontu i nejvyšším vrcholem celého regionu Vysočiny Javořicí. Farní ves Třešť byla zaloţena v průběhu 13. století. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. [Veliká, 2009, s. 6] Pověst o zaloţení Třeště Před dávnými časy byly v naší krajině hluboké a nekonečné lesy. Jednoho dne projíţděl jimi se svým sluţebnictvem jakýsi neznámý rytíř, který hledal vhodné místo pro nové sídliště. Zabloudil však a nemohl se dostat z lesa. Kdyţ byli všichni značně unaveni, stanuli v místech, kde se nyní nachází náměstí. Tehdy tam byla lesní studánka a u ní stál velký dub. Pod ním všichni ulehli ke spánku. Rytíř měl divný sen, divné třeštění. Zdálo se mu, ţe před ním stojí krásná víla, která má v ruce košíček s domečky a ţe je rozhazuje kolem dubu. Kdyţ se rytíř probudil, uvaţoval o tom snu a pak usoudil, ţe to bylo znamení k tomu, aby svůj nový domov zaloţil právě v těchto místech. Kdyţ byla osada dostavěna, dal jí jméno Třešť, aby prý se na věky uchovala památka, ţe podnět k jejímu vzniku dal pouhý sen, pouhé třeštění. [Veliká, 2007, s. 27]
13
1.2 Historie Třeště První zmínka o Třešti je z roku 1349, kdy náleţela Závišovi z Třeště. Po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal roku 1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. [4] Od něho ji odkoupil Jaroslav Šternberk. V drţení tohoto významného rodu zůstala Třešť téměř aţ do konce patnáctého století. [Morkus, 2003, s. 7] Vláda Šternberků trvala 134 let, vládli v období vrcholného feudalismu a za jejich panství se vystřídali na českém trůnu Karel IV., Václav IV., Zikmund, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský. Bylo to období narůstajících sporů mezi šlechtou a vykořisťovaným poddaným lidem, období nespokojenosti se stavem církve. [Bukvaj, 2001, s. 6] Po Šternbercích přešla Třešť v roce 1490 na dalších více neţ 130 let do majetku rodu Vencelíků z Vrchovišť. Zatímco za předchozích pánů vládlo v obci katolictví, Vencelíkové vyznávali luterství. [Morkus, 2003, s. 7] Město se rozrůstá, přestavuje se zámek, buduje se kostel sv. Kateřiny, má školu, radnici i nový pivovar. [Bukvaj, 2001, s. 10] V letech 1627 – 1657 zde vládli Herbersteinové z Korutan, 1657 – 1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669 – 1844 Herbersteinové z rakouské linie. [Veliká, 2009, s. 6] Vláda Herbersteinů, která byla přerušená 12 lety vlády Gayerů, trvala 205 let. Přišly do Třeště z vůle vdovy po posledním Vencelíkovi paní Reginy jako synové jejího prvního manţelství s Hebersteinem. Nespokojenost s vládou Herbersteinů vyvolala roku 1680 velkou rebelii poddaných. [Bukvaj, 2001, s. 13] Do města přichází s novými pány nová řeč, němčina, i nová víra katolická. Konec vlády Hebersteinů v Třešti je jiţ ve znamení nastupující nové společenské třídy, burţoazie, která je spjata s rozvojem průmyslu v Třešti. [Bukvaj, 2001, s. 13] Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cehy. Roku 1753 ţilo v Třešti 187 řemeslnických mistrů, z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století vznikají továrny na výrobu sukna a nábytku. První továrna na sukna byla zaloţena německým podnikatelem Josefem Schumpeterem. [Veliká, 2009, s. 6]
14
U zrodu průmyslu stáli většinou místní ţidovští podnikatelé. Kolem roku 1845 zde ţilo 621 Ţidů, jejich počet postupně klesal. Roku 1930 ţilo v Třešti pouze 64 ţidovských obyvatel, kteří se stali obětí holocaustu. Dne 14. května 1942 bylo veškeré obyvatelstvo transportováno do koncentračních táborů. Ţidovskou komunitu nyní připomíná synagoga a ţidovský hřbitov. [Veliká, 2009, s. 6] Hrdinnou a zároveň tragickou kapitolou moderních dějin města bylo protifašistické a protinacistické povstání 7. května 1945. Tento odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených umístěné na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v Květnové revoluci 1945 zavraţděno 33 občanů. [Veliká, 2009, s. 6] Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město. K městu patří osady Čenkov, Buková a Salavice. [Veliká, 2009, s. 6] Současnost města patří stavebnictví, strojírenské výrobě, jemné mechanice a oděvnictví. Jsou to především firmy Podzimek a synové, s.r.o., která je nejstarší stavební firmou na Moravě (1886), Amar, s.r.o. nebo UNIPRO, s.r.o. [Veliká, 2009, s. 6]
15
1.3 Historické osobnosti Třeště Vybrala jsem několik osob, které se svými činy zapsali do dějin města, kraje i státu. 1.3.1
Franz Kafka
Světově proslulý spisovatel se narodil 3. července 1883 v Praze. To, co ho spojuje s Třeští, jsou prázdninové pobyty u strýce MUDr. Siegfieda Löwyho v letech 1900 – 1907. V Třešti také vznikla Kafkova povídka Venkovský lékař. [Bukvaj, 2006, s. 124] Na domě MUDr. Löwyho byla v roce 2001 odhalena busta Franze Kafky. V městském muzeu je panelová výstava s dokumenty o jeho rodině, pobytu a díle. Ţivotní osudy F. Kafky a jeho vztah k Třešti zachycuje publikace Věčný poutník, kterou vydalo město Třešť. [5] 1.3.2
Prof. JUDr. Josef Alois Schumpeter
Věhlasný světově uznávaný ekonom, politik, sociální filozof a humanista se narodil 8. února 1883 v Třešti v rodině továrníka a obchodníka, jehoţ rod byl v Třešti usazen od 16. století. [Bukvaj, 2006, s. 128] Po smrti otce v roce 1887 odešel s matkou do Jihlavy, poté do Gazu a po skončení 4. třídy se přestěhovali do Vídně. V deseti letech začal navštěvovat Terezánské gymnázium, kde v roce 1901 sloţil s vyznamenáním závěrečné zkoušky. Na univerzitě studoval právnické a politické vědy a v roce 1906 byl promován na doktora práv, později byl jmenován docentem politické ekonomie. Působil na mnoho univerzitách. Roku 1919 se stal prvním ministrem financí nově vytvořené Rakouské republiky. Napsal několik knih s tématikou ekonomie a peněţnictví. Zaslouţil se o prudký ekonomický nástup Japonska. [5] 1.3.3
Otto Šimánek
Divadelní a filmový herec Otto Šimánek se narodil 28. dubna 1925 v Třešti. A to omylem, protoţe rodiče bydleli ve Stájištích, nedaleko Třeště. Podle vyprávění místních občanů se narodil „na pultě třešťské lékárny“, která stávala v místech současného autobusového nádraţí. V roce 2011 zde byla odhalena i socha pana Tau. [5] 16
V polovině 60. let hledal reţisér Jindřich Polák představitele seriálové postavy, která bude mluvit beze slov, usmívat se očima a plnit dětem jejich tajná přání. Kdyţ náhodou spatřil v televizi záznam Koţíškovy hry Největší z pierotů – kde hrál Otto svou ţivotní roli, kde mohl mlčet a promlouvat pouze svými gesty a mimikou – poznal, ţe Otto Šimánek je herec, kterého hledá. Ten v tomto období proţíval těţké období, jeho šestnáctiletá dcera se musela provdat a přes nesouhlas rodičů odešla do Brna a zanedlouho umírá na rakovinu jeho milovaná manţelka. Otto svoji bolest ze ztráty dvou milovaných osob potlačuje intenzivní prací na seriálu Pan Tau. Cílem bylo zkombinovat animovanou loutku s ţivým hercem tak, aby hrdina byl chvíli velký a chvíli malý. Tak vznikla postava, která pomocí kouzelné buřinky dovede plnit dětská přání a stojí vţdy na straně spravedlnosti a práva. Právě buřinka přeměnila Ottu Šimánka na Pana Taua proslavila ho v řadě zemí. [Bukvaj, 2006, s. 221]
17
1.4 Turistické atraktivity 1.4.1
Zámek
Původní šlechtické sídlo třešťské vrchnosti bylo uváděné roku 1513 jako tvrz. Koncem 16. století za Vencelíků byla vybudována novostavba renesančního zámku čtyřkřídlé budovy s nároţními věţičkami a arkádami. Zámek byl do roku 1945 v majetku Šternbachů. Po roce 1945 v něm bylo umístěno městské muzeum a galerie, internát učňovské školy a hudební škola. Kdyţ se zámek dostal do havarijního stavu, byl převeden do majetku Akademie věd České republiky, která ho v letech 1983 – 1993 přestavěla na zámek hotelového typu. [Bukvaj, 2001, s. 82] Dnes objekt zámku slouţí také jako místo pro pořádání vědeckých seminářů a sympozií. Přilehlý anglický patnáctihektarový park vyzývá hotelové hosty k příjemným procházkám. [6]
Obrázek 2: Zámek v Třešti
1.4.2
Farní kostel sv. Martina
Farní kostel sv. Martina je v Třešti jedinou stavební památkou ze středověku. Má vzhled pevnosti obehnané vysokou zdí. První zmínka o něm je z roku 1349. [Kessler, 2009, s. 137] Jedná se o nejstarší architektonickou památku ve městě. Byl zaloţen ve 13. století, dostavěn ve druhé polovině 15. století a později barokně upraven. Zajímavým prvkem
18
je gotický náhrobek Jana z Hodic a
pozdně
gotická
kamenná
kazatelna. V celém areálu se dále nachází fara, kaplanka a kostnice. [6] 1.4.3
Kostel sv.
Kateřiny Sienské Kostel
byl
zaloţen
rodem
Vencelíků
jako
luteránský,
německý.
Kostel
několikrát
vyhořel, v době třicetileté války byl opuštěným bez střech, ze zdí rostly stromy. Vţdy se ale našli lidé a prostředky, kteří pomohli vrátit
kostel
svému
účelu.
[Kessler, 2009, s. 140]
Obrázek 3: Kostel sv. Kateřiny
Na vnější zdi chrámu je pozdně renesanční náhrobek neznámého rytíře s erbem polovičního lva. V roce 1950 byl na věţ kostela vyzdviţen zvon sv. Kateřina. V červnu 2010 došlo k pádu makovice a kříţe z věţe kostela. Ve spadlé makovici byly uloţeny dokumenty z roku 1870 a 1930. Nově vyrobený kříţ byl v září 2010 vysvěcen a znovu usazen. [6] 1.4.4
Ţidovská synagoga
Třešťská synagoga díky zajímavému dispozičnímu řešení a průčelí s loubím patří mezi nejcennější stavby svého druhu u nás. [7] Empírová synagoga byla vystavěná po velkém poţáru z roku 1824, který zničil celé ţidovské ghetto. Díky sbírce a příspěvkům byla znovu postavena a vysvěcena roku 1825. Dnes je chrámem Československé církve husitské. Do roku 2013 byla vyuţívána jako stálá výstavní síň Spolku přátel betlémů v Třešti. Je zde instalována expozice Franz Kafka a Třešť a zdokumentována historie ţidovské obce v Třešti. O ţivotě třešťské ţidovské obce vypovídá stálá expozice Zaváté stopy. Bývalá ţidovská synagoga se 19
vyuţívá ke kulturním účelům – slouţí jako galerie pro krátkodobé výstavy a konají se zde komorní koncerty. [6] 1.4.5
Ţidovský hřbitov
Nachází se na jiţním okraji města Třešť na mírném svahu v místě zvaném Korečník. Je obehnán silnou kamennou zdí. Pochází z 15. století. Pohřbívat se zde přestalo v období II. světové války, kdy všichni místní Ţidé byli násilně odvlečeni do koncentračních táborů a do Třeště se jiţ nikdy nevrátili. Dnes je hřbitov majetkem Ţidovské obce. [6] 1.4.6
Obrázek 4: Ţidovský hřbitov
Sluneční hodiny na náměstí
Rekonstrukce náměstí a přilehlých ulic začala v roce 2001. Na trojúhelníkovém náměstí, v jehoţ vrcholu leţí reliéf městského znaku, byly v roce 2002 vztyčeny sluneční hodiny. Získaly certifikát největších slunečních hodin ve Střední Evropě, s rozlohou 663 m2 se vypínají do výše 8,21 m. Zajímavostí je, ţe jdou po celý rok přesně, tzn. podle letního i zimního času. [6] Symbolika města Mottem filosofie centra města Třeště je „Člověk a čas“. Po pravé straně náměstí jsou vytesána čísla. Jsou to letopočty s počty obyvatel města v daném roce. Začíná se rokem 1901, následuje rok 2000 a potom jiţ kaţdý rok následuje letopočet a počet obyvatel. Kámen je věčný, a tak budou záznamy v kamenné kronice pro budoucnost nezničitelné. Ţivot člověka odměřuje čas. Hodiny počítají ţivot ve stejném rytmu sekund, minut, hodin, dní, týdnů a roků. Počítají čas mládí, zralosti, stáří a smrti. Proto čtyři javory červené po levé straně náměstí nesou symboliku zrození, mládí, stáří a smrti. Naproti tomu javory po pravé straně jsou symbolikou ţivlů, které ovládají náš ţivot. Je to oheň, voda, vzduch a země. Čtyři fontánky naproti slunečním hodinám symbolizují roční období. Na druhé straně náměstí začínají dvě časové osy. První, při travnaté ploše, nese 20
letopočty „světové“, druhá nese letopočty „české“. Třetí osa začíná před loubím víceúčelové budovy a jsou na ní zaznamenány významné „třešťské“ letopočty. Časové osy vedou ke schodům naproti radnici. Je jich sedm a symbolizují sedm dní v týdnu. Hlavní silnice, která vede na Jihlavu je osázena dvanácti javory kulovitými, je to symbolika měsíců v roce. [19] Symbolů je samozřejmě ještě více i v přilehlých uličkách města. Vše o této symbolice se můţete dočíst v broţurce Člověk a čas – procházka městem. Vydalo ji Město Třešť v roce 2013 a je dostupná v informačním centru nebo na webových stránkách města 1.4.7
Vězeňský dvůr
Pietní místo v areálu MÚ Třešť, kde bylo 7. května 1945 zavraţděno 33 třešťských občanů. Sousoší Oběti revoluce vytvořil akademický sochař Jaroslav Krechler. [Bukvaj, 2001, s. 83]
21
1.5 Betlemářství Třešťské betlemářství se pyšní více jak dvousetletou tradicí. První figurky se vyráběly z papíru, následně se přešlo k figurkám dřevěným. Celoročně si je můţeme prohlédnout v Schumpeterově domě. V době od 25. prosince do 2. února si kaţdoročně můţeme prohlédnout i betlémy přímo v domácnostech majitelů. [6] Komu se betlémy líbí tak jako mě, můţe navštívit na začátku července Dřevořezání, mezinárodní setkání řezbářů na třešťském náměstí, kde je moţné obdivovat práci jejich šikovných rukou na vlastní oči. [6] 1.5.1
Historie betlémů
Počátky betlemářství na Vysočině spadají do konce 18. a na počátek 19. století. To neznamená, ţe by betlémy nebyly známy jiţ dříve, ale byly to betlémy v chrámech a klášterech. Největší rozmach této lidové tvorby je v nejchudších oblastech českých i slovenských zemí po roce 1780. V této době se stavění betlémů stává módou a výroba figurek vedlejším příjmem. V mnohých vsích se vyřezávaly figurky téměř v kaţdé chalupě a lidé je pak vozili do měst na prodej. Zájem o betlémy vrcholil v polovině 19. století, pak začala vlna pomalu upadávat. Zprůmyslnění výroby betlémů, výroba sádrových figurek a tištění papírových archů k vystřihování, to vše stále více začalo konkurovat lidovým výrobcům betlémů a figurek. V této době k nám začal pronikat ze západu zvyk strojit vánoční stromky, které postupně vytlačily z městských domácností betlémy. Betlemářství začalo postupně zanikat. [Veliká, 2009, s. 10] Naproti tomu v krajích, kde se betlemářství nestalo jen profesionální výrobou figurek k prodeji, rozvíjelo se toto lidové umění dál, protoţe zdejší betlemáři nevyráběli betlémy na prodej, ale sobě i druhým pro radost a potěšení. Právě toto je charakteristické pro oblast Třebíčska a Třešťska. V obou oblastech je betlemářství stále ţivé a upoutává těmi nejtypičtějšími rysy pravého lidového umění. Toto opravdové zaujetí, které se dědilo z otce na syna, způsobilo, ţe betlemářství se v Třebíči nebo Třešti nestalo jen povrchovou zálibou, ale pustilo zde hluboko své kořeny. [Veliká, 2009, s. 10]
22
1.5.2
Betlémy v Třešti – figurky
Figurky v betlémech lze rozdělit do dvou skupin. Ty první, které jsou důleţité pro vyprávění biblického příběhu a ty druhé, které vedle Svaté rodiny a andělů, ukazují na současnost, ve které řezbář ţije. Řezbáři vytvářejí figurky svých současníků, zasazují je do staveb současného města a znázorňují jejich povolání. Zachycují kus běţného ţivota ve městě. Figurky rámují čas, ve kterém byly zhotoveny, proto je betlém i takovou historickou studií doby svého vzniku aţ po současnost. [Veliká, 2011, s. 7]
23
1.6 Kulturní akce Návštěvníci Třeště mohou navštívit Kino Máj, hudební a divadelní festivaly, plesy a další kulturní akce. Události a akce konané ve městě jsou vţdy zveřejněné na internetových stránkách Třeště, dále ve zpravodaji Naše město a v neposlední řadě také v informačním centru, kde se vydávají i broţury nebo plakáty k jednotlivým akcím. (Zdroj: vlastní poznatky) 1.6.1
Betlémská cesta
Kaţdoročně v období od 25. 12. do 2. 2. mohou lidé navštívit domácnosti, kde se betlémy vystavují. [8] Existuje 24 stanovišť, které mohou návštěvníci během své cesty navštívit. Plánky a broţury je moţné vyzvednout v TIC v Třešti. Betlémskou cestu pořádá Spolek přátel betlémů. [9] 1.6.2
Jednoroţné roţnění
Velká a úspěšná akce přímo na hlavní silnici v Třešti. Od 9 hodin je uzavřena silnice a lidé mohou grilovat a soutěţit. Masné výrobky dodávají Kostelecké uzeniny. Program je vhodný i pro děti, jsou připraveny různé soutěţe, aktivity a pohádky pro děti ale i dospělé. [11] 1.6.3
Třešťské divadelní jaro
Kaţdé jaro je v Třešti přehlídka amatérských divadel. Akce se koná v Kulturním domě. [12] V roce 2014 se Třešťské divadelní jaro uskutečnilo v termínu od 14. března do 21. března. Jednalo se o 53. ročník. Tento ročník nabídnul celkem 11 titulů. Nad rámec přehlídky byl na závěrečný večer pozván soubor (bra)Tři v tricku s představením Plovárna. [Naše město, 2014, s. 9]
24
1.7 Městská památková zóna S průmyslovou revolucí v 18. a 19. století si lidé stále více začali uvědomovat nutnost ochrany svých měst s historickými jádry. S jejich rozšiřováním se začaly bourat hradby, brány a další, tehdy jiţ staletí stojící architektonické prvky. Uţ za dob Marie Terezie vznikaly první obecné předpisy na ochranu památek, neboť si lidé uvědomovali, ţe se začal vytrácet mimo jiné i „genius loci“, tedy duch místa. Vznikaly první úřady k ochraně památkového fondu. Podle významu historické zástavby tak rozdělujeme ochranná pásma, vesnické a městské památkové zóny a městské památkové rezervace a krajinné památkové rezervace. Česká republika přistoupila v roce 1991 k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. [Naše město, 2014, s. 6] Památková zóna představuje niţší kategorii ochrany památkově hodnotného území. V České republice můţe mít památková zóna podobu městské, vesnické nebo krajinné památkové zóny. Prohlašování městské památkové zóny se děje prostřednictvím vyhlášky Ministerstva kultury. Stejně jako u památkových rezervací jsou chráněny nejen jednotlivé kulturní památky, ale i historické půdorysy sídel, prostorové a hmotové skladby, urbanistické struktury, uliční interiéry, podzemní prostory, prvky drobné architektury a další. [20] Některé městské památkové zóny na Vysočině:
Městská památková zóna Třebíč
Městská památková zóna Polná
Městská památková zóna Brtnice
Městská památková zóna Velké Meziříčí
Městská památková zóna Havlíčkův Brod [10]
Městská památková zóna Třešť (dále jen „MPZ“) byla vyhlášena 22. září 1995, na základě vyhlášky 250/1995 sb. Ministerstvem kultury. [13] Tímto dokumentem byla Třešti přiznána její jedinečnost v rámci historického a historicko-architektonického vývoje, které se stát rozhodl podle zákona o památkové péči č. 20/1987 Sb. chránit před jejich případným poškozením či jiným znehodnocením. [Naše město, 2014, s. 6]
25
V prostoru MPZ Třešť se nachází 36 kulturních památek. Jedná se hlavně o kostely a významné domy nacházející se na náměstí T. G. Masaryka. [14] V Příloze 3 je znázorněna hranice městské památkové zóny v Třešti. 1.7.1
Program regenerace městské památkové zóny Třešť
První dokument programu regenerace vznikl v roce 1995. Aktualizace programu je plánována na říjen roku 2017. V roce 2014 je připraveno několik akcí na obnovu památek. [15] Program regenerace MPZ v Třešti přispívá ke zlepšení vzhledu města, k záchraně kulturního dědictví pro další generace a k celkovému zlepšení ţivotního prostředí občanů města Třeště. Prostředky z Programu regenerace MPZ jsou jedním z finančních zdrojů, jak uvedené myšlenky uvádět v ţivot a následně vidět konkrétní výsledky. [15] Kostel sv. Martina Obnova byla zahájena v roce 2004, předpokládané dokončení je v roce 2015. Hlavní práce na obnově v roce 2014 jsou: oprava vitráţí kostela a oprava ohradní zdi. Celkové náklady na obnovu v roce 2014 činí 980 000 Kč.[15] Synagoga Obnova byla zahájena v roce 2009, předpokládané dokončení je v roce 2014. Hlavní práce na obnově v roce 2014 jsou: vnitřní úpravy dle historických pramenů a restaurátorský průzkum. Celkové náklady na obnovu v roce 2014 činí 960 000 Kč. [15] Kostel sv. Kateřiny Sienské Zahájení obnovy proběhlo v roce 2014, předpokládané dokončení je téţ tohoto roku. Hlavní práce na obnově jsou: lokální oprava a nátěr fasády kostela. Celková částka na obnovu činí 980 000 Kč. [15] Zámek Zahájení obnovy je v roce 2014, předpokládané dokončení v roce 2015. Hlavní práce v tomto roce je oprava hlavního vstupního portálu. Celková částka na obnovu v roce 2014 činí 240 000 Kč. [15] 26
1.8 Statistiky návštěvnosti atraktivit MPZ Třešť V MPZ Třešť jsou zpřístupněny za poplatek tyto památky: Synagoga Muzeum Vysočiny (Zdroj: vlastní poznatky) Veškeré statistiky o Synagoze, Muzeu Vysočiny a Turistickém informačním centru uvedené v následujících částech mé práce mi poskytla vedoucí oddělení TIC paní Martina Venkrbcová a odborná zaměstnankyně TIC paní Kateřina Sommerová. 1.8.1
Synagoga
V Synagoze se nachází expozice Franz Kafka a Třešť. Týká se umělcova ţivota a jeho pobytu u strýce MUDr. Siegfrieda Löwiho v Třešti. V přízemí je umístěna výstava Zaváté stopy, která mapuje historii ţidovské obce na třešťsku. [16] Adresa: Náměstí Svobody 1, Třešť Vstupné: plné 25,- Kč, sníţené 15,- Kč (v roce 2014) Otvírací doba: říjen – květen, od pondělí do pátku 9.00 – 12.00 a 13.00 – 17.00 červen – září, od pondělí do neděle 9.30 – 12.00 a 13.00 – 16.30 (v roce 2014) [16] Průvodcovské sluţby v synagoze zajišťuje Turistické informační centrum. [16] Jak vidíme v Grafu 1, návštěvnost Synagogy se od roku 2004 zvýšila na dvojnásobek. V roce 2013 Synagogu navštívilo 1112 návštěvníků. To je po letech 2010 a 2012 třetí nejvyšší návštěvnost. Na této statistice je zajímavé, ţe do roku 2010 nepřesáhl počet návštěvníků 600 lidí. Od roku 2010 je ale prudký nárůst návštěvníků. Příčinou je pravděpodobně nová instalace expozic.
27
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
1551 1235
1112
764 569
491 282
2004
2005
2006
174
2007
250
2008
373
2009
2010
2011
2012
2013
Počet návštěvníků
Graf 1: Návštěvnost Synagogy
1.8.2
Muzeum Vysočiny
Muzeum Vysočiny se nachází v prvním patře Schumpeterova domu. Sídlí zde od roku 2003. V současnosti je pro návštěvníky připravena expozice věnovaná betlemářství v Třešti a okolí. Zámecký pokoj je dalším celkem, který nabízí ukázku z inventáře třešťského zámku. Jedná se především o nábytek a rodinné portréty posledních dvou panovnických rodů. Dům, který se stal sídlem muzea, patřil v minulosti rodině Schumpeterů. Právě světově proslulému ekonomovi J. A. Schumpeterovi je věnována další expozice. Zabývá se hlavně jeho ţivotem a dílem. Další z trvalých expozic nese název zaniklý třešťský průmysl. Ostatní prostory slouţí pro krátkodobé výstavy. [17] Adresa: Rooseweltova 426/6, Třešť Vstupné: plné 30,- Kč, sníţené 15,- Kč (v roce 2014) Otvírací doba: červen – září, prosinec, leden od úterý do pátku 9:00 – 12:00 a 13:00 – 16:30 sobota a neděle 9:30 – 12:00 a 13:00 – 16:30 (v roce 2014) [17] V roce 2013 navštívilo Muzeum Betlémů 6 814 osob, coţ je nejvíce od roku 2004. Největší návštěvnost byla v roce 2013 v měsících prosinec, leden a překvapivě i červenec.
28
V Grafu 2 můţeme vidět, ţe za několik posledních let lidé navštěvovali Muzeum Betlémů více, neţ samotné Muzeum Vysočiny.
7000
6285
5993
6000 5000
4285
3000
3864
3376
4000
2712 2034
1778
2000 1000 0 2009
2010
2011
Počet návštěvníků Muzeum Vysočiny
2012
Počet návštěvníků Betlémy
Graf 2: Porovnání návštěvnosti Muzea vysočiny a Expozice betlémů
1.8.3
Turistické informační centrum
Turistické informační centrum (dále „TIC“) poskytuje tyto sluţby: průvodcovská činnost v expozici betlémů a bývalé ţidovské synagoze, podle objednávky prohlídkové okruhy městem, informace o ubytování, stravování a jízdních řádech, turistické informace a tipy na výlety, rezervace a předprodej vstupenek na kulturní akce ve městě, prodej map, pohlednic a turistických průvodců. [18] Jak můţeme vidět v Grafu 3, návštěvnost Turistického informačního centra Třešť má stoupající charakter. V roce 2009 ho navštívilo rekordních 16 565 návštěvníků. Od tohoto roku začala návštěvnost postupně klesat. Rekordní návštěvnost v roce 2009 pravděpodobně způsobilo přestěhování Muzea a Expozice betlémů do stejné budovy, jako je TIC. Návštěvníci, kteří se přišli podívat do muzea tak většinou navštívili i informační centrum. V Tabulce 1 jsou uvedeny počty cizinců, kteří v roce 2013 navštívili informační centrum. V roce 2013 navštívilo turistické informační centrum 12 229 osob. Z počtu 12 229 osob zde bylo 236 cizinců. Nejvíce z Německa a ze Slovenska.
29
18000
16565
16000 13194
14000
12358
12000
12229
9471
10000 7220
8000
6030
6000 4000
11414
4350 2610
2000 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Počet návštěvníků TIC
Graf 3: Počet návštěvníků TIC
Národnost
Počet
Francie
4
Island
3
Itálie
13
Izrael
6
Jižní Korea
4
Německo
62
Nizozemí
20
Polsko
15
Rakousko
7
Rusko
6
Slovensko
70
Velká Británie
24
Ostatní evropské země
2
celkem
236
Tabulka 1: Počet cizinců v TIC v roce 2013
30
2 Praktická část 2.1 Metodika výzkumu Bakalářskou práci jsem vypracovávala podle následujícího postupu: Studium odborné literatury a internetových zdrojů Sběr sekundárních dat Řízený rozhovor s Michaelou Marešovou, vedoucí odboru a propagace a Vladislavem Hynkem, starostou města Pozorování Provedení dotazníkových šetření s návštěvníky a obyvateli Třeště Matematické a statistické metody zhodnocení výsledků dotazníkových šetření Zpracování grafických příloh v programu Excel Hlavním cílem mé práce bylo provést sběr primárních dat v Třešti. Dotazování probíhalo od března 2013 do února 2014. Provedla jsem ho kvótním způsobem tak, aby počet respondentů odpovídal předpokládanému počtu návštěvníků v daném časovém období. Při svém dotazování jsem měnila dny návštěv i místa. Dodrţovala jsem stanovený počet respondentů na měsíc. Celkový počet oslovených návštěvníků je 122. Mezi dotazovanými bylo i několik zahraničních návštěvníků. U dotazníků místních obyvatel jsem postupovala podobně, snaţila jsem se zaměřit na všechny věkové kategorie, aby výsledky odpovídaly skutečnosti. Celkový počet respondentů v této kategorii je 129. Primární výzkum probíhal formou dotazování. Návštěvníci a obyvatelé v mé přítomnosti vyplňovali odpovědi na předem připravené otázky. Dotazník pro návštěvníky (viz Příloha 1) se skládal z 18 otázek. Z celkového počtu je 9 otázek uzavřených, 1 otázka otevřená a 8 otázek polouzavřených. U polouzavřených otázek mohli návštěvníci vybírat z několika variant odpovědi nebo napsat vlastní odpověď. Dotazník pro obyvatele (viz Příloha 2) se skládal ze 17 otázek. V tomto případě je 15 otázek uzavřených a pouze 2 otázky polouzavřené.
31
Součástí praktické části je i řízený rozhovor. Kontaktovala jsem 3 osoby zastupující vedení města, jeho propagaci a kulturu a rozvoj města. Schůzku mi potvrdila jako první paní Michaela Marešová, vedoucí odboru kultury a propagace. Druhý rozhovor potvrdil starosta města, Vladislav Hynk. Vedoucí odboru rozvoje města mi se semnou z časových důvodů odmítnul sejít. Při řízeném rozhovoru jsem postupovala podle předem sestavené osnovy a v průběhu rozhovoru jsem přidávala otázky, které se týkali tématu. Při zpracovávání dotazníků jsem pouţila matematické a statistické metody. Výsledky jsou doplněny grafickými výstupy. Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny tabulky a grafy vlastním dílem autorky.
32
2.2 Výsledky dotazníkového šetření – návštěvníci Údaje o respondentech Pohlaví V Třešti bylo osloveno 122 návštěvníků a turistů. Z celkového počtu je 49,1 % muţů a 50,9 % ţen. Věk Graf 4 ukazuje věk respondentů. Nejvíce je zastoupena skupina 26 – 35 let (20 %). Hned za ní následuje skupina 56 a více let (19 %). Nejméně je zastoupena věková skupina do 17 let.
10%
19%
17%
do 17 let 18 - 25 let
18%
26 - 35 let 20% 16%
36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let
Graf 4: Věková struktura návštěvníků
Vzdělání Jak je znázorněno v Grafu 5, více neţ polovina respondentů má dokončenou střední školu. 31 % dotázaných má základní vzdělání nebo jsou vyučeni. Vysokoškolsky vzdělaných lidí odpovědělo 17 %.
33
17% 31% základní zdělání/vyučen střední vzdělání vysokoškolské vzdělání
52%
Graf 5: Vzdělání návštěvníků
Sloţení návštěvníků podle národnosti V Tabulce 2 vidíme podíl zahraničních návštěvníků. Občané České republiky mají podíl 94 %. Ze zahraničních návštěvníků jsou to Němci (4 %) a Slováci (2 %). Česká republika
Německo
Slovensko
94%
4%
2%
Tabulka 2: Sloţení návštěvníků podle národnosti
Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? V Grafu 6 jsou znázorněny důvody návštěvy, které návštěvníci uváděli. Mezi nejčastější důvody patří výlet, návštěva příbuzných, známých a dovolená. Další poměrně častou odpovědí bylo, ţe Třeští pouze projíţdí. Z jiných důvodů uváděli respondenti rybaření, návštěva přehlídky veteránů a několik odpovědí bylo, ţe přijeli do Třeště nakupovat.
34
29% 30%
25%
25% 20%
18%
15%
11%
10%
10%
4%
5%
3%
0%
důvody návštěvy
Graf 6: Hlavní důvody návštěvy města Třešť
Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město? V Grafu 7 je přehled, jak často návštěvníci navštěvují toto město. Z grafu jasně vyplývá, ţe se návštěvníci do města rádi vracejí, protoţe 92 % zde bylo více neţ jedenkrát. Město tedy poprvé navštívilo pouze 8 %. Nejčastější odpověď byla, ţe se návštěvníci vrací do Třeště opakovaně (59 %). Z toho 35 % návštěvníků navštěvuje Třešť několikrát ročně, 8 % návštěvníků navštíví Třešť jednou ročně, 5 % návštěvníků navštíví Třešť asi jednou za 3 roky. Zbylých 11 % jezdí do Třeště pravidelně jednou za měsíc, jednou za týden nebo dokonce denně.
8% 18% poprvé 59%
podruhé 15%
potřetí opakovaně
Graf 7: Návštěvnost města Třešť
35
Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? U této moţnosti mohli lidé uvést více moţností. Návštěvníci, kteří zde byli poprvé, uváděli ve většině případů období, ve kterém zde byli. Návštěvníci, kteří se do Třeště vracejí, uváděli většinou všechna roční období, nebo léto a zima. Zima je uváděna kvůli betlémům, které nalákají kaţdoročně velké mnoţství návštěvníků. Jak vidíme v Grafu 8, období zima a léto jsou vyrovnané. Stejné je to v případě srovnání období jara a podzim. S návštěvníky, kteří zde byli poprvé, jsem se setkávala rovnoměrně v celém roce, graf by tedy odpovídal následujícímu Grafu 8.
16% 35% jaro 31%
léto pozim
18%
zima
Graf 8: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích v roce 2013
Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě? Tato otázka nás informuje o tom, jak dlouho pobývají turisté ve Třešti. Z dotazníků vyplývá, ţe 67 % návštěvníků se zdrţí pouze několik hodin, průměrně jsou to 4 hodiny. Zbylých 33 % tu stráví několik dní, v průměru jsou to 2 dny. Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě (pouze pro cizince)? Zahraniční návštěvníci strávili v Třešti v průměru 3 hodiny. Pokud se jedná o vícedenní pobyt v České republice, strávili zde v průměru 3 dny.
36
Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě navštívit a nebo jste jiţ navštívil? V této otázce je opět moţnost více odpovědí, protoţe lidé nejezdí do města pouze za jednou památkou. Z Grafu 9 je zřejmé, ţe mezi nejčastěji navštěvované památky patří Expozice betlémů (65 %), jelikoţ jsou přístupné po celý rok, tak jsou navštěvované i v létě. Je ale pravdou, ţe v zimě je to téměř kaţdý návštěvník. Dalšími navštěvovanými památkami jsou Zámek, Muzeum Vysočiny a Synagoga. Mezi nejméně navštěvované památky patří Ţidovský hřbitov a Sluneční hodiny. Variantu jiné zvolilo také vysoké procento respondentů (35 %) nejčastěji uváděli náměstí, kulturní akce, rybník, cukrárnu nebo sochu pana Tau.
70%
65%
60% 50% 36%
40%
35%
30%
30%
23% 18%
16%
20% 10% 0% Expozice betlémů
Muzeum Vysočiny
Židovský hřbitov
Synagoga
Sluneční hodiny
Zámek
Jiné
Navštívené atraktivity
Graf 9: Navštívené atraktivity města
Otázka č. 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Graf 10 je tvořený pouze z odpovědí návštěvníků, kteří zde pobývali déle neţ jeden den. Z toho mělo 47 % zajištěno bydlení přímo ve městě. Na Vysočině bylo ubytováno 19 % a na více místech 27 %. Na více místech byli ubytováni především cizinci, kteří navštěvovali během své dovolené více míst v České republice.
37
13% 41% ve městě
27%
v regionu více míst jinde
19%
Graf 10: Místo ubytování návštěvníků
Otázka č. 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Graf 11 je také vytvořen pouze z odpovědí návštěvníků, kteří zde strávili více neţ jeden den. Nejvíce turistů uvedlo, ţe jsou ubytováni v penziónu (39 %), další početnou skupinou jsou lidé, kteří uvedli, ţe jsou ubytováni u známých (19 %), v hotelu (16 %) nebo v soukromí (14 %). Ubytování v chatě nebo chalupě je zastoupeno minimálně.
5%
7% 39%
14%
penzión u známých, příbuzných hotel
16%
ubytování v soukromí 19%
chata jiné
Graf 11: Typ ubytovacího zařízení
Otázka č. 9: Jaké byly vaše priority při výběru tohoto regionu? U této otázky byla opět moţnost více odpovědí. Z Grafu 12 je patrné, ţe nejčastěji lidé uváděli kulturu (62 %), především památky, ale také kulturní akce a zábavu. Na druhém místě byla příroda (45 %) především čisté 38
a klidné prostředí bez hluku. Další početnou skupinou byla odpověď ostatní (25 %) a to především soukromé důvody, tedy návštěva známých. Nejméně volili respondenti moţnost sport (13 %). Nejčastěji z této skupiny byl rekreační sport, turistika a jízda na kole.
25% 45% 13%
příroda kultura sport, pohyb ostatní
62%
Graf 12: Priority při výběru Třeště
Otázka č. 10: Jak cestujete? Naprostá většina respondentů odpověděla, ţe přijela s rodinou nebo přáteli (70 %). Lidí, kteří přijeli sami, bylo 18 % a skupinových zájezdů ještě méně, pouze 12 %.
12%
18%
sám s rodinou, přáteli skupinový zájezd 70%
Graf 13: Způsob cestování do Třeště
39
Otázka č. 11: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a? Z Grafu 14 je zřejmé, ţe většina turistů (72 %) přijela do Třeště osobním automobilem. Autobus k dopravě do Třeště vyuţilo 21 %. Překvapivě nejméně lidí přijelo do Třeště vlakem (3 %). Zbytek respondentů odpověděl, ţe pouţil kolo (4 %).
3% 4% 21% osobní automobil autobus 72%
vlak kolo
Graf 14: Způsob dopravy do Třeště
Otázka č. 12: Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? U této otázky respondenti uváděli většinou město. Pro zajímavost uvádím kraje, ze kterých přijelo nejvíce návštěvníků. Jsou to kraje Vysočina, Jihočeský, Jihomoravský, Olomoucký, Karlovarský a Plzeňský. Do Třešti zavítali i návštěvníci z Prahy. Třešť se nachází v kraji Vysočina. Jihočeský a Jihomoravský kraj jsou kraji sousedními. Otázka č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště. Tato otázka úzce souvisí s předchozí otázkou. Zjišťovala jsem vzdálenost z místa bydliště do Třeště. Někteří lidé nedokázali vzdálenost odhadnout, a proto mi předchozí otázka pomohla si vzdálenost pomocí mapy najít. Z Grafu 15 lze vyčíst, ţe nejčastější vzdálenost je 11 – 50 km (49 %), to odpovídá kraji Vysočina. Vzdálenost 51 – 100 km s 21 % odpovídá Jihomoravskému a Jihočeskému kraji, nejčastěji to bylo město Znojmo a jeho okolí. S 16% to je vzdálenost 40
101 – 200 km, to odpovídá Olomouckému kraji a Praze. Další vzdálenosti jsou zastoupeny méně a je to zejména Plzeňský kraj, ale také zahraniční státy jako Slovensko a Německo. 45% 45% 40% 35% 30% 21%
25%
16%
20%
11%
15% 10%
4%
3%
5% 0%
do 10 km
11 - 50 km
51 - 100 km
101 - 200 km
201 - 400 km
400 - 800 km
vzdálenost místa bydliště návštěvníků od Třeště
Graf 15: Vzdálenost místa bydliště návštěvníků od Třeště
Otázka č. 14: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? A) Za ubytování V Tabulce 3 jsem uvedla výdaje návštěvníků za ubytování. Odpovědi jsou pouze od návštěvníků, kteří v Třešti zůstali přes noc. Nejčastější odpověď byl částka v rozmezí 701 – 1 000 Kč (40 %), odpovídá to ubytování v penziónu, nebo levnějším hotelu. Další odpovědí je částka 1 001 – 1 300 Kč (24 %), tato cena odpovídá hotelům. V tabulce je zahrnuto i 19 % návštěvníků, kteří přenocovali u známých a za ubytování tedy nic neutratili. 0 Kč
401 – 700 Kč
701 – 1 000 Kč
1 001 – 1 300 Kč
19%
17%
40%
24%
Tabulka 3: Výdaje návštěvníků za ubytování
41
B) Za stravování V Tabulce 4 jsou uvedeny částky, které návštěvníci utratí za den za stravování. Naprostá většina dotazovaných (67 %) utratí za den 101 – 400 Kč, dalších 22 % utratí za jídlo méně neţ 100 Kč. Pouze 2 % osob utratí za den více neţ 701 Kč. Do 100 Kč
101 – 400 Kč
401 – 700 Kč
701 – 1 000 Kč
22%
67%
9%
2%
Tabulka 4: Výdaje návštěvníků za stravování
C) Vedlejší výdaje/nákupy Tabulka 5 nám dává přehled o tom, kolik návštěvníci utratili mimo stravování a ubytování. Nejčastější odpovědí je odpověď 101 – 400 Kč (46 %), hned za ní je odpověď 26 %. Nejméně lidí odpovědělo 1 001 – 1 300 Kč, bylo to především v době konání různých akcí, kde byli na náměstí různé stánky se suvenýry. Do 100 Kč
101 – 400 Kč
401 – 700 Kč
701 – 1 000 Kč
1 001 – 1 300 Kč
26%
46%
15%
8%
5%
Tabulka 5: Výdaje návštěvníků za vedlejší výdaje, nákupy
42
2.3 Výsledky dotazníkového šetření – obyvatelé Charakteristika respondentů Pohlaví V Třešti jsem oslovila celkem 129 obyvatel. Z tohoto počtu je 52 % muţů a 48 % ţen. Věk Graf 16 nám ukazuje věkovou strukturu respondentů. Nejvíce je zastoupena věková skupina 18 – 25 let (25 %). Dále jsou to skupiny 36 – 45 let (19 %) a 26 – 35 let (18 %). Nejméně respondentů odpovědělo ve skupině do 17 let (8 %).
14%
8% 25%
16%
do 17 let 18 - 25 let 26- 35 let 36 - 45 let
19%
18%
46 - 55 let 56 a více let
Graf 16: Věková struktura obyvatel
Vzdělání Jak vidíme v Grafu 17, s jasnou převahou 45 % odpovídali obyvatelé se středním vzděláním. Další početnou skupinou bylo 32 % základně vzdělaných obyvatel. Zbylých 23 % patří respondentům s vysokoškolským vzděláním.
43
23%
32% základní vzdělání středoškolské vzdělání vysokoškolské vzdělání
45%
Graf 17: Vzdělání obyvatel
Práce Další otázka se týká práce, zda obyvatelé pracují ve městě, nebo za prací dojíţdí. Z Grafu 18 vyplývá, ţe je to téměř vyrovnané. Lidí, kteří pracují v Třešti je 40 % a těch, kteří dojíţdí o něco méně, 39 %. Odpověď „nepracuji“ označilo 21 % dotázaných.
21% 40% v tomto městě dojíždím za prací nepracuji
39%
Graf 18: Práce obyvatel
44
Zaměstnání Na otázku ohledně zaměstnání odpověděla téměř polovina obyvatel zaměstnanec (48 %). V Grafu 19 vidíme i další početnou skupinu – studenty (35 %). Zbylá procenta si rozdělili podnikatelé, ţeny na mateřské dovolené, důchodci a nezaměstnaní.
4% 4% zaměstnanec 48% 35%
podnikatel mateřská dovolená student důchodce
6%
nezaměstnaný
3%
Graf 19: Zaměstnání obyvatel
Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? V Grafu 20 vidíme, ţe více neţ 50 % dotázaných obyvatel má v Třešti trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě nebo bytě. Druhou početnou skupinou jsou lidé, kteří mají v Třešti trvalé bydliště a bydlí zde v nájmu (42 %). Zbylá 3 % dotázaných jsou vlastníci rekreačního objektu. 3% mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)
42% 55%
mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu
Graf 20: Vztah obyvatel k městu
45
Otázka č. 2: Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Graf 21 ukazuje, ţe nejvíce dotázaných pobývá v Třešti 10 – 20 let (33 %), obyvatel pobývajících ve městě 1 – 5 let je 20 %. V rozmezí 6 – 10 let je to 17 %, v rozmezí 20 – 30 let je to 16 %. Pouhá 2 % dotázaných pobývá ve Třešti méně neţ rok. Zbylých 12 % ţije v Třešti více neţ 30 let.
35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
33%
20%
17%
16% 12%
2%
do 1 roku
1 - 5 let
6 - 10 let
10 - 20 let
20 - 30 let
nad 30 let
Délka pobytu obyvatel
Graf 21: Délka pobytu obyvatel v Třešti
Otázka č. 3: Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou zónou? Jak vidíme v Grafu 22, o tom, ţe bylo město prohlášeno městskou památkovou zónou, vědělo 78 % dotázaných, z toho 26 % se o to zajímá aktivněji. Tuto informaci slyšelo poprvé 12 % obyvatel a zbylých 10 % se o problematiku památkové zóny nezajímá.
10% 12%
26% Vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé
52%
ani mne to nezajímá
Graf 22: Vyhlášení památkové zóny
46
Otázka č. 4: Máte představu o tom, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Obyvatelé nejčastěji odpovídali, ţe tuší, ale neví nic konkrétního (67 %). V Grafu 23 vidíme i další odpovědi. Odpověď nevím označilo 22 %. Zbylých 11 % občanů bylo ochotných uvést i příklad. Nejčastěji se vyskytovala odpověď zachování historického jádra, lepší pěší zóny a dotace.
11%
22% nevím tuším, ale nic konkrétního vím, jako příklad uvedu …
67%
Graf 23: Výhody městské památkové zóny
Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Graf 24 ukazuje, ţe u této odpovědi nevědělo pouze 37 % obyvatel, zbytek věděl nebo alespoň tušil. Nejčastěji uvedené nevýhody se týkaly bydlení v památkové zóně a tedy problémy s opravami nebo rekonstrukcemi.
13% 37%
nevím tuším, ale nevím nic konkrétního
50%
vím, jako příklad uvedu
Graf 24: Nevýhody městské památkové zóny
47
Otázka č. 6: Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? Z Grafu 25 vyplývá, ţe převáţná většina obyvatel se s tímto problémem nesetkala (70 %). Ti co, s úřady jednali, uváděli, ţe to bylo především v souvislosti s přestavbou domu a výměnou oken. Nejvíce lidí mělo problémy s výměnou oken za plastová a také s podobou fasády nebo plotu.
30% ano 70%
ne
Graf 25: Jednání s úřady o památkové zóně
Otázka č. 7: Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem? Graf 26 uvádí informace o znalosti obyvatel o městské památkové zóně ve městě. I přesto, ţe někteří obyvatelé měli problémy s úřady ohledně památkové zóny, uvádí většina z nich kladný přínos (70 %). Odpověď nedovede posoudit nebo neví 19 %. Zbylých 11 % se domnívá, ţe prohlášení města městskou památkovou zónou není pro město přínosné.
60% 40%
42% 28% 19%
20%
7%
4%
0% určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
Graf 26: Přínos památkové zóny
48
Otázka č. 8: Jiţ 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu, čeho by se mohl týkat? V Grafu 27 vidíme, ţe přesná polovina obyvatel tuší, co by to mohlo znamenat, 32 % občanů o programu regenerace nikdy neslyšelo. 11 % obyvatel uvedlo, ţe se jedná o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.). Zbylých 7% se domnívá, ţe jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města.
nikdy jsem o tom neslyšel 11%
7% 32% tuším, čeho by se mohl týkat
50%
jde o obnovu infrastruktury historického centra města jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů
Graf 27: Program regenerace městské památkové zóny
Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? U této otázky se obyvatelé nesoustředili pouze na centrum města, ale také ostatní atraktivity města. Graf 28 ukazuje, jak často vidí obyvatelé turisty ve městě. Nejčastější odpověď byla, ţe zde občas někoho vidí (67 %). 12 % obyvatel označilo odpověď velmi často, 17 % potom zřídka. Zbylá 4 % obyvatel uvedla, ţe turisty ve městě nikdy neviděla.
49
4% 17%
12%
velmi často občas zřídka nikdy
67%
Graf 28: Návštěvnost města
Otázka č. 10: Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá a stará o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Jak vidíme v Grafu 29, v této otázce mají obyvatelé jasno, 75 % obyvatel označilo odpověď ano. Dalších 20 % nevědělo, nebo nechtělo na tuto otázku odpovídat. Pouze 5 % si myslí, ţe se starosta a vedení o problémy spojené s památkovou ochranou nezajímá.
1% 4% 20%
35% určitě zajímá spíše zajímá nevím spíše nezajímá 40%
určitě nezajímá
Graf 29: Názory obyvatel na přístup starosty k MPZ
50
Otázka č. 11: Můţete charakterizovat Váš vztah k městu? Z grafu 30 vyplývá, ţe polovina dotázaných obyvatel je spokojena s bydlením v tomto městě. Další velká část je hrdá na své město a jsou rádi, ţe zde bydlí (28 %). 13 % dotázaných obyvatel tvrdí, ţe je tu bydlení jako v kaţdém jiném městě. Zbylých 9 % by šlo klidně bydlet jinam.
3% 6% 13%
28%
jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet někam jinam
50%
nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval jinam
Graf 30: Vztah k městu
Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? U této otázky bylo moţné zvolit více odpovědí. Podle Grafu 31 byli nejčastější odpovědi: zlepšit pořádek a vzhled města (69 %), zlepšit stav silnic a veřejných prostranství (56 %), přispět občanům na opravy domů (40 %). 24 % dotázaných obyvatel uvedlo odpověď vydat propagační tiskoviny o městě a stejné procento uvedlo i odpověď vybudování dalšího informačního střediska. Obyvatel, kteří uvedli, ţe nemají zájem o více turistu v jejich městě, bylo 6 %. Někteří obyvatelé ještě doplňovali další moţnosti, nejvíce se opakovalo zřízení koupaliště, více akcí pro volný čas a zpřístupnění více turistických atrakcí.
51
nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů 6% 70%
zlepšit pořádek a vzhled 69%
vydat propagační tiskoviny o městě 24%
40% 24%
vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřených prostranství
56%
přispět občanům na opravy domů jiná opatření
Graf 31: Zvýšení počtu turistů
52
2.4 Rozhovor se starostou města Řízený rozhovor se starostou Vladislavem Hynkem byl obohacen o vlastní názory a poznatky. Pan Hynk je ve funkci starosty jiţ čtvrtým rokem, na místě místostarosty byl také 4 roky a celkově zaměstnancem úřadu je od roku 2000. Na otázku kdy bylo město prohlášeno městskou památkovou zónou, odpověděl okamţitě rok 1995. Město má svůj územní plán a i strategický plán, který se nyní aktualizuje. Město má zpracovaný Program regenerace, který uţ byl minimálně jedenkrát aktualizován. Ve městě pracuje komise regenerace, ale ne aktivně, spíše formálně. Na otázku, zda je prohlášení centra MPZ pro město přínosem odpověděl, ţe hranice města není příliš smyslná, zasahuje do oblastí, které by mohli být od zóny oproštěny, to ale není dle Národního památkového ústavu moţné. Přináší to tak spíše nevýhody neţ výhody. Mezi největší nevýhody, které starosta uvedl, patří fakt, ţe lidé ţijící v památkové zóně jsou nuceni opravovat a zacházet se svým majetkem dle předpisů Národního památkového ústavu. Chce tímto částečně pomoci zavedením dotačního titulu, o který budou moci občané ţádat. Bude jim vyplacen rozdíl mezi tím, co by si nechali udělat za obvyklé situace a reálně musí udělat podle NPÚ. Jedná se hlavně o výměnu oken. Obyvatelé by chtěli plastová, dle NPÚ si však musí pořídit dvakrát tak drahá dřevěná okna. Výhody začínají tam, kde nevýhody končí. Jedná se o jeden kruh. Výhodu vidí starosta v návštěvnících, kteří jdou do města za památkami a kulturou. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města má pan Hynk bohaté. Ať uţ se jedná o pověřený městský úřad, coţ je v tomto případě Magistrát, nebo památkový úřad. Dokonce s nimi má sjednané schůzky jedenkrát za čtrnáct dní, které jsou určené speciálně pro občany Třeště, kteří ţijí v památkové zóně. Mohou se ptát na otázky týkající se jejich majetku, aniţ by museli jezdit do Jihlavy. Jedná se tedy o usnadnění obyvatelům. S Krajským úřadem nyní řeší zapsání Betlemářství do památkového seznamu. U otázky, zda se ve městě setkal s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické stavby, odpověděl občas. Za velmi často navštěvované totiţ v blízkém okolí povaţuje Telč a Jihlavu. Poslední otázka se týkala toho, co by město mělo udělat, aby sem lidé jezdili na výlety jako turisté. Zde byl pan Hynk velmi konkrétní, jako příklad uvedl vybudování naučné stezky pro děti, výstavu pana Tau a také lepší propagaci.
53
S panem starostou jsme ve zbylém čase projednávali otázku dotací, které podporují město. V minulosti to byly dotace z regionálního operačního programu, z fondu Vysočiny a nejvíce z Ministerstva kultury. Třešť se také zúčastnila několika soutěţí. V roce 2007 například vyhrála v krajském kole cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Nyní uţ je vše potřebné zrekonstruováno a dotace se získávají z Ministerstva kultury, ročně to můţe být aţ 400 tisíc Kč. Jsou to peníze na potřebné opravy a údrţbu.
54
2.5 Rozhovor s vedoucí odboru kultury a propagace Druhý řízený rozhovor proběhl s paní Michalou Marešovou. První otázka se týkala vzniku MPZ Třešť, v tomto případě uvedla paní Marešová správně rok 1995. Další otázky se týkaly územních a strategických plánů. I paní Marešová mi řekla o nově připravovaném strategickém plánu. Naopak se liší v odpovědích ohledně přínosů městské památkové zóny. Domnívá se, ţe městská památková zóna má pro Třešť spíše kladný přínos. Jako výhody uvedla zvýšení cestovního ruchu, jako nevýhody například problémy s Národním památkovým ústavem a spory s občany. Názor, co by se v Třešti mělo zlepšit, aby přijíţdělo více turistů, odpověděla: rozvoj pohostinství, ubytovacích sluţeb a propagace turistických cílů. Ve zbývajícím čase mi uvedla několik příkladů, jak vyuţívají dotace z ROP. Je to například tisk materiálů, propagace na veletrhu Region Tour v Brně nebo zřízení QR kódů.
55
2.6 Souhrn a diskuze Z výsledků dotazníků vyplývá, ţe návštěvníci přijíţdí především za betlémy. Je proto potřeba betlemářství udrţet pro další generace. V Třešti ale vzniká problém, většina betlemářů je jiţ vyššího věku a brzy jejich zdravotní stav nedovolí další návštěvy v domácnostech v období Vánoc. Způsobem, jak tuto situaci zachránit, je zapojení mladších jedinců v rodinách. Mohlo by se to podařit, protoţe uţ letošní zimu 2013/2014 pomáhali mladší generace. Jednalo se hlavně o pomoc při otevírání návštěvám v období Betlémské cesty. Tento krok můţe být velmi důleţitým pro zachování betlemářství v Třešti. V Schumpeterově domě se nachází turistické informační centrum, Muzeum Vysočiny a Expozice betlémů. Ze statistik vyplývá, ţe návštěvnost betlémů je po několik let vyšší neţ návštěva Muzea Vysočiny. Vstupné mají obě expozice vlastní. Zvýšení návštěvnosti Muzea Vysočiny by mohlo výhodné společné vstupné na obě výstavy. Mezi nejméně navštěvované památky v Třešti patří Sluneční hodiny a Synagoga. Přimět návštěvníky k prohlídce Slunečních hodin na náměstí by mohlo vybudování desky nebo informační tabule o výstavbě a správném určení času. Výstavba hodin nebyla příliš jednoduchá díky nerovnému povrchu náměstí. Pro správné fungování hodin se tedy muselo náměstí několikrát předělávat. Ani vyčíst čas z hodin není jednoduché, je potřeba postupovat podle jistého postupu, ten však není nikde uveden. Výsledky dotazníků pro mě nebyly velkým překvapením. Za tu dobu, co jsem v Třešti pobývala, jsem postřehla několik poznatků, které se nakonec odrazili i v dotaznících. To, co mě opravdu překvapilo, bylo, ţe do města přijíţdí jen málo nových návštěvníků a turistů. Ti, co tu uţ byli, se sem rádi vrací. Mohlo by se tak vyuţít těchto spokojených návštěvníků. Stačila by maličkost, ze které by měli radost a o svém výletu do Třeště by se dále zmínili svým známým a příbuzným. Jedna taková dobrá recenze by mohla přilákat do města několik nových návštěvníků. Můţe se jednat například o zákusek v místní cukrárně ve tvaru buřinky. Tento výrobek cukrárna opravdu nabízí, ale spousta návštěvníků o něm ani neví. Někteří návštěvníci, kteří o panu Tau vědí, se shánějí po suvenýrech, jako jsou například CD a DVD s jeho filmy a také o známou buřinku. Město ale této výrobky neprodává. Vyjít vstříc návštěvníkům takovýmito maličkostmi by právě mohlo vytvořit dobrou recenzi.
56
Město se by se také ale mělo postarat o větší propagaci. A to nejen v kraji, ale pokusit se i o propagaci v celé České republice. I kdyţ se jedná o malé město, má několik atraktivit, které jsou v České republice ojedinělé. Kdo se můţe pochlubit Ţidovskou synagogou s loubím? Navíc je v synagoze umístěna expozice o ţivotě Franze Kafky, který se nechal inspirovat právě přírodou a ţivotem v Třešti. Mezi další opatření, která pomohou do města přilákat návštěvníky, patří propojení ţidovských památek, která ve městě jsou. Ţidovství totiţ k Třešti jednoznačně patří a v současné době existuje mnoho lidí, kteří se touto problematikou zabývají. Třešť by tak této příleţitosti mohla vyuţít a vymyslet naučnou stezku po ţidovských památkách. Další ojedinělou atraktivitou, která můţe nalákat návštěvníky do Třeště, je pan Tau. Kde jinde by měla být umístěna výstava o jeho ţivotě, kdyţ ne v jeho rodném městě. Taková výstava zatím neexistuje, proto je to jedno z mých doporučení, co by mělo město vybudovat ve snaze přilákat návštěvníky. V rozhovoru se starostou, jsme se o této problematice také bavili a vybudování výstavy na památku pana Tau je skutečně do budoucna naplánováno. Jeho ţivot byl tak zajímavý, ţe by mezi návštěvníky jistě nebyly jen děti. Poslední co navrhuji pro rozvoj cestovního ruchu v Třešti, je vyjít vstříc obyvatelům Třeště. Jen spokojení obyvatelé vytvoří tu správnou atmosféru města, která návštěvníky naláká. Myslím, ţe velkým přínosem bude zřízení dotačního titulu. Dotační titul má zajistit rozdíl peněz mezi cenou, kterou by obyvatel zaplatil za opravu nebo rekonstrukci domu, kdyby nebydlel v městské památkové zóně a cenou, kterou musí obyvatel zaplatit, aby jeho oprava domu nebo rekonstrukce probíhala v souladu s Národním památkovým ústavem.
57
3 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zhodnotit postoje návštěvníků, turistů, občanů a veřejné správy k vyhlášení městské památkové zóny Třešť. Tento cíl se mi podařilo splnit. Zjištěné postoje návštěvníků, obyvatel a vedení města jsem shrnula do několika vět. Návštěvníci přijíţdí do Třeště opakovaně, a to především kvůli betlémům. Nových návštěvníků přijíţdí do Třeště jen velmi málo. Obyvatelé ţijící v památkové zóně, si stěţují na jistá opatření, která nařizuje NPÚ, nepokládají to ale přímo za nevýhodu památkové zóny. Vedení města se snaţí o přízeň obyvatel i návštěvníků. Obyvatelům zajišťuje spokojené bydlení v Třešti, návštěvníkům nabízí kvalitní prostředí a kulturní vyţití ve městě. V teoretické části jsem shrnula podstatné informace o Třešti, od historie, přes památky, kulturní ţivot aţ k regeneraci města. Velkou část mých zdrojů tvořily knihy o Třešti a také ověřené internetové zdroje. Velmi zajímavé a přínosné pro mě bylo čtení novin Naše město, které Třešť vydává kaţdý měsíc. Jde z nich vyčíst, jak se město snaţí o zachování kultury v tomto městě. Kaţdý měsíc jsou plné novinek, co se kde děje a hlavně informuje občany o plánech města do budoucna. Tento přístup se mi velmi líbí a vedení města v čele se starostou má můj velký obdiv. V praktické části jsem prováděla dotazníkový výzkum. Práce s návštěvníky i turisty mě velmi bavila. Bylo zajímavé poslouchat příběhy, které vycházeli z mých otázek v dotazníku. Ať uţ se jedná o důvody, co je přimělo k návštěvě Třeště, nebo o ţivotě obyvatel v Třešti. Kaţdý respondent byl výjimečný a nějakým způsobem mi utkvěl v paměti. Nezajímavější pro mě byla část řízeného rozhovoru, a to hlavně se starostou města. Z jeho vyprávění jsem poznala, ţe je to opravdu dobrý člověk, který se snaţí město udrţet v určité kvalitě, podporuje děti a mládeţ, aby pro ně bylo rodné město něco, na co budou vzpomínat a rádi se do něj vracet. Budu ráda, kdyţ má práce pomůţe vedení města k rozvoji cestovního ruchu v Třešti.
58
Seznam bibliografických zdrojů BUKVAJ, František. Třešť 1349 - 2001. Třešť: KATOS Přerov, 2001 BUKVAJ, František. Lidé z kraje pod Špičákem. Třešť: Zlatý dvůr, 2006. ISBN 80-2397685-0 KESSLER. Pamětihodnosti Třeště a okolí: Katalog duchovní správy v Třešti. Třešť: Římskokatolická farnost, 2009. ISBN 80-86526-04-6. MORKUS, Jan. Třešť a Kostelec na starých pohlednicích. Jihlava: Listen, 2003. ISBN 80-86526-04-6 Naše Město. Třešť: Město Třešť, 2014, roč. 43, březen 2014 VELIKÁ, Alena. Pověsti a povídky z Třeště a okolí. Třešť: Tiskárna Polička, 2007. ISBN 978-80-254-0666-3 VELIKÁ, Alena. Třešťské betlémy. Třešť: Tisk Horák, 2009. ISBN 978-80-254-4264-0 VELIKÁ, Alena. Putování za hvězdou. Stonařov: A. Veliká, 2011, 109 s. ISBN 978-80254-9533-9.
59
Seznam internetových zdrojů [1] Město Třešť. Informace o obcích a městech [online]. 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.obceamesta.info/obec-mesto/588032/Mesto-Trest.html [2] Krajská správa ČSÚ v Jihlavě. Český statistický úřad [online]. 2013-05-10 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_v_obcich_vysociny_ [3] VESELÝ, Radek, Vladimír ŠVEC, Markéta VIKTOROVÁ, Ilona BÉMOVÁ, Josef MUŢÁTKO a Vojtěch VEJSADA. Strategický plán rozvoje města Třešť. Strategický plán rozvoje města Třešť [online]. 2007, č. 1 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.trest.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=17076&id_dokument y=2067 [4] O městě. Město Třešť oficiální web [online]. 2012-04-24 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.trest.cz/o-meste/d-1141/p1=2252?p1=2248 [5] Historické osobnosti. Město Třešť oficiální web [online]. 2001-04-26 [cit. 2014-0301]. Dostupné z: http://www.trest.cz/historicke-osobnosti/ms-2372/p1=2372 [6] Historické památky. Město Třešť oficiální web [online]. 2012-07-11 [cit. 2014-0301]. Dostupné z: http://www.trest.cz/historicke-pamatky/d-2028/p1=2328 [7] Kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina [online]. 2013-01-09 [cit. 201403-14]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/zidovska-synagoga-v-tresti/d989624/p1=4684 [8] Betlémská cesta. Třešť [online]. 2013, č. 1 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.trest.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=17076&id_dokument y=3870 [9] Betlémská cesta. Město Třešť oficiální web [online]. 2012-07-11 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.trest.cz/betlemska-cesta/a-1033/p1=2717 [10] Památkové rezervace a památkové zóny. Kraj Vysočina [online]. 2002 [cit. 201404-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/pamatkove-rezervace-a-pamatkovezony/ds-300235/p1=1117
60
[11] Jednoroţné roţnění. Město Třešť oficiální web [online]. 2013-07-04 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://www.trest.cz/jednorozne-rozneni/a-1363 [12] Třešťské divadelní jaro. Město Třešť oficiální web [online]. 2012-12-18 [cit. 201403-08]. Dostupné z: http://www.trest.cz/trestske-divadelni-jaro/a-1135 [13] Dokumenty. Kraj Vysočina [online]. 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=1010995&p1=0 &p2=&p3= [14] Městská památková zóna. Město Třešť [online]. 2013 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.hsrs.cz/mapserv/trest_dhtml/index.php?project=trest_dhtml& [15] Anketní dotazník k Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ) ČR dle usnesení vlády č. 209/92 na rok 2014. 2013. [16] Kultura a památky kraje Vysočina. Kraj Vysočina [online]. 2013-01-09 [cit. 201403-09]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/zidovska-synagoga-v-tresti/d989624/p1=4684 [17] Navštivte v Třešti. Město Třešť oficiální web [online]. 2010-04-27 [cit. 2014-0309]. Dostupné z: http://www.trest.cz/navstivte-v-tresti/d-1153/p1=2326 [18] Turistické informační centrum Třešť. Město Třešť oficiální web [online]. 2012 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.trest.cz/infocentrum/os-1001/p1=1260 [19] Člověk a čas - procházka městem. Třešť, 2013. Dostupné z: http://www.trest.cz/propagacni-materialy/d-2088/p1=1180 [20] Památkově chráněná území. Národní památkový ústav [online]. 2010-07-16 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/pamatkovy-fond/pamatkove-chranena-uzemi/
61
Přílohy Příloha 1- Dotazník pro návštěvníka vybrané destinace Příloha 2 - Dotazník pro obyvatele městských památkových zón Příloha 3 – Hranice městské památkové zóny v Třešti
62
Příloha 1 DOTAZNÍK Pro návštěvníka vybrané destinace (místa, města)
Příloha 2 DOTAZNÍK Pro obyvatele městských památkových zón
Příloha 3
Zdroj: Archiv Městského úřadu Třešť
