Tabulky smluvených zna ek

Tabulky smluvených znaþek Pevné body (tabulka 1 a 2)

5

SídlištČ (tabulka 3, 4, 5 a 6)

7

PrĤmysl a místní hospodáĜství (tabulka 7, 8, 9, 10 a 11)

11

Železnice (tabulka 12, 13, 14 a 15)

16

Silnice a cesty (tabulka 16, 17 a 18)

20

Vodstvo (tabulka 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27 a 28)

23

Mosty, pĜívozy a brody (tabulka 29, 30 a 31)

33

Spoje (tabulka 32)

36

Hranice (tabulka 33 a 34)

37

Ohrady (tabulka 35)

39

Porost a povrch pĤdy (tabulka 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43 a 44)

40

Reliéf (tabulka 45, 46, 47, 48, 49 a 50)

49

Popis (tabulka 51, 52, 53, 54 a 55)

55

Abecední seznam

61

Zkratky

72

VysvČtlivky

91

Ukázky úpravy rámu (tabulka 56 a 57)

v pĜíloze

Akvadukt Artéská studnČ Astronomický bod Autobusová zastávka Balvan osamČlý Bambusový porost Bariéra lední Bavlníkové pole Bazén naftový (jáma) Betonová zeć Betonový sloup Betonový stožár Bod astronomický Bod þíselného polohopisného podkladu, osazený Bod nivelaþní Bod nivelaþní základní Bod orientaþní Bod osazený, þíselného polohopisného podkladu Bod polygonový Bod pĜesné paralaktické polygonometrie Bod pĜesné podrobné polygonové sítČ Bod terénu dominantní s údajem nadmoĜské výšky Bod terénu s údajem nadmoĜské výšky Bod topografický Bod trigonometrický Bod trigonometricky urþený na budovČ, vČži, komínČ, stožáru atd. Bod trvale oznaþený s údajem nadmoĜské výšky Bod zajištovací Bod zhuštovací Brod Brod na toku užším než 3 m BĜeh kamenitý BĜeh neurþitý, nestálý BĜeh písþitý BĜeh skalnatý srázný BĜeh srázný BĜeh urovnaný upravený BĜeh vodních tokĤ jezer obþas vysýchajících Budhistický chrám Budova bez továrního komína prĤmysl. a podobných podnikĤ Budova polozniþená Budova s továrním komínem prĤmysl. a podobných podnikĤ Budova spalná obytná Budova vynikající Budova zdČná obytná Budova zniþená Budovy neobytné Cesta haĢová Cesta hlavní spojovací Cesta lesní Cesta na náspu Cesta polní Cesta s dĜevČným krytem vozovky Cesta s oboustranným oplocením Cesta sjízdná za odlivu Cesta tČžko sjízdná

264 251 1 152 426 371 420 323 70 308, 309 87 88 1 9 14 13 10 9 8 5, 6, 7 8 433 432 9 2, 3, 4 12 11 10 5, 6, 7 287 288 182 184 183 181 178, 179, 180 195, 196 191 33 56 22 55 19 21 18 23 20 171 154 154, 155 166 154, 155 159 170 162 155

Cesta ve výkopu Cesta zimní Cihlová zeć Citrusový sad ýajovníkové pole ýerpadlo pohonných hmot ýerpadlo vodní ýigir ýísla lesních oddČlení ýíslo silnice Dálnice Délka mostu Délka tunelu Depo DešĢová jímka Dominantní bod terénu s údajem nadmoĜské výšky DoplĖující poloviþní vrstevnice Dráha lanová pozemní Dráha lanová visutá Dráha pouliþní Dráha pouliþní dvoukolejná Druh kĜovin Druh stromĤ DĜevČná hráz (pĜehrada) DĜevČná kaple DĜevČná mešita DĜevČné zpevnČní bĜehu DĜevČný jez DĜevČný kostel DĜevČný most DĜevČný plot DĜevČný sloup DĜevČný stožár Elektrická mČnírna Elektrické nadzemní vedení Elektrické podzemní vedení Elektrický transformátor Elektrifikovaná železnice (dvoukolejná) Elektrifikovaná železnice úzkorozchodná Galerie silniþní Galerie železniþní Gejzír Geologická rýha Gloriet Grafický podklad Hájek osamČlý Hájovna Halda HaĢový úsek silnice a cesty Hladina vodní Hlavní spojovací cesta Hlavní studnČ ve stepích a pouštích HlinČná (dusaná) zeć Hlinitá suĢ Hlinité plochy Hloubka brodu

167 161 308, 309 328, 329 325 83 205 205 351 147 140 277 112 120 256 433 397 135 134 136 137 362 346 218 30 32 198 219 28 265, 274 311 85 86 94 90, 91, 92 93 94 105 132 169 115, 116 258 75 44 17 344, 345 53 65 171 210 154 248 309 410 379 287

Hloubka jezera Hloubka moþálu Hloubka moĜe Hloubka rybníku Hloubka studnČ Hloubka vodního toku Hloubky dĤležité HoĜlaviny HospodáĜská železnice Hradba Hranice autonomních oblastí Hranice katastrálních území Hranice krajská Hranice mČst Hranice mČstských obvodĤ Hranice národnostních okruhĤ Hranice obcí Hranice okresní Hranice porostu nestálá Hranice porostu nestálá a nezĜetelná Hranice porostu nezĜetelná Hranice porostu stálá Hranice pozemkĤ Hranice rezervace Hranice státní Hranice užívání pĤdy Hranice zemská Hraniþní znak Hráz (pĜehrada) dĜevČná Hráz (pĜehrada) zdČná Hráz pĜístavní Hráz pĜístavní se železnicí Hráz zemní Hrob hromadný Hrob osamČlý Hrobka osamČlá Hromadný hrob HĜbitov bez stromĤ HĜbitov se stromovím Chaluhy Chmelnice Chrám budhistický Isobathy Jáma Jáma snČžná Jednotlivé dĤležité hloubky Jednotlivý strom bez orientaþního významu Jednotlivý strom orientaþnČ významný Jehliþnaté kĜoviny Jehliþnatý strom JeskynČ Jez dĜevČný Jez kovový Jez zdČný Jezero Jímka dešĢová

208 380, 381 208 208 247, 248 209 235 82 130 317 298 303 299 302 303 300 302 301 306 306 306 305 304 307 295, 296 305 297 11, 295 218 216 233 114 220 37 38 38 37 35 36 242 324 33 207 423 419 235 341 337, 338, 339, 340 364 337 428 219 221 217 208 256

Jurta Kabely podzemní a pod vodou Kámen osamČlý Kamenitá suĢ Kamenité mČlþiny Kamenitý bĜeh Kamenitý povrch Kamenná Ĝeka Kamenná zeć Kamenný pilíĜ nebo sloup, osamČlý Kameny nad vodou Kameny osýchající Kameny pod vodou Kanály moĜské a jejich ohrazení Kaple dĜevČná Kaple zdČná Kašna Katastrální území KeĜovitý ovocný sad Kilometrovník Kjazíry neþinné Kjazíry v provozu Klášter KolejištČ (poþátek) Kolna stohová Komín tovární Komora plavidlová Kopeþek hraniþní Kopeþkovitý povrch Korálový útes Koryto upravovaného vodního toku ve stavbČ Kostel dĜevČný Kostel zdČný Kóta absolutní Kóta relativní Kóta vrstevnice KotvištČ Kovová ohrada Kovový jez Kovový most Kovový sloup Kovový stožár Krajská hranice Krakorcový úsek stezky Krasové závrty Kráter bahnitý Kráter sopeþný Kryt silnice Krytý prĤjezd Krytý vodojem KĜíž KĜoví osamČlé KĜoviny jehliþnaté KĜoviny listnaté KĜoviny trnité Kurgan

51 292 426 411 188 182 289 415 308,309 40 237 238 236 240 30 29 253 303 330 150, 129 262 261 33 117 47 54 222 295 385 244 201 28 27 210, 432, 433, 434 422, 423 395, 396 227 310 221 267, 268, 273 87 88 299 158 403 430 429 147 42 255 41 360 364 363 365 422

KutištČ povrchová solná Lado Lanová dráha pozemní Lanová dráha visutá Lanový most Lávka Lávka pletená, provazová Lávka pĜes železnici LázeĖské zĜídlo Lední bariéra Ledovec Les Les mladý Les Ĝídký vzrostlý Les Ĝídký zakrslý Les uschlý Les vyhoĜelý Les vykácený Les vzrostlý Les zakrslý Lesík osamČlý Lesní cesta Lesní prĤsek Lesní školka Lesní železnice Lešenový most Listnaté kĜoviny Listnatý strom Lišejníkový porost Loćkový pĜívoz Lom Lotosový porost Louka Maják Majáky plovoucí s jedním nebo dvČma svČtly Malá vodárna Mazar Mechový porost MČlþiny kamenité MČlþiny malých rozmČrĤ MČlþiny písþité MČlþiny štČrkovité MČĜický mezník orientaþnČ dĤležitý Mešita dĜevČná Mešita zdČná Meteorologická stanice Mez vysoká Mezník Mezník mČĜický orientaþnČ dĤležitý Mladý les Mladý les Ĝídký Mlýn vČtrný dĜevČný Mlýn vČtrný zdČný Mlýn vodní Moþál neprĤchodný Moþál prĤchodný

71 336 135 134 270, 275 280 281 121 253 420 417 348, 349, 350, 352, 353, 354, 355, 356, 358, 359 349 353 352 354 356 355 348 350 344, 345 154, 155 351 349 130 84 363 338, 339 374 285 73 373 334 228 229 255 34 374 188 235 187 189 10 32 31 50 402 11, 295 10 349 353 78 77 79 382 380

Moþál tČžko prĤchodný Mohyla Moréna MoĜské kanály a jejich ohrazení Most dĜevČný Most kovový Most lanový Most lešenový Most otvírací Most plovoucí na pontonech Most plovoucí na prámech Most pĜes malou pĜekážku Most ĜetČzový Most se stupni Most zdČný Most zvedací Motor vČtrný MrchovištČ MĤstkové návČstidlo Myslivna NábĜeží zdČné NadmoĜská výška bodu NadmoĜská výška vodní hladiny Nádrž hoĜlavin Nádrž vodní Nadzemní žlab pro zásobování vodou Naftová sonda bez vČže Naftová vČž (vČž tČžby zemního plynu) Naftové prameništČ Naftovod nadzemní s pĜeþerpávací stanicí Naftovod podzemní Naftový bazén (jáma) NákladištČ Nakupení balvanĤ Náleć NástupištČ bez budov NávČstidlo (jen mimo kolejištČ) NávČstidlo mĤstkové Nebezpeþné pobĜeží (pĜíboj, skály) Neþinné kjazíry Nekrytý prĤjezd Neobytné budovy NeprĤchodné slanisko NeprĤchodný moþál Nesjízdná ulice Nestálá, neurþitá hranice porostu Neurþitá, neustálená státní hranice Neurþitý, nestálý bĜeh Nivelaþní bod Nivelaþní bod základní Nosnost mostu Nosnost pĜívozu Obkladní zeć Oblázkový povrch Oblo Obytná budova spalná

381 37 418 240 265, 274 267, 268, 273 270, 275 84 272 269 269 278 270, 275 271, 276 266, 273 272 76 48 122 53 197 432, 433, 434 210 82 256 263 67 68 69 97 98 70 124 424, 425 421 185 128 122 190 262 43 20 394 382 160 306 296 184 14 13 277 283, 284 111, 168 390 34 19

Obytná budova zdČná Odval Ohrada kovová Ohrada z nakupených kamenĤ Okrasná školka Okrasné parky Okrasné zahrady Okresní hranice OpČrná zeć Oplocená cesta Oplocený prĤhon OrientaþnČ dĤležitý mČĜický mezník OrientaþnČ významný jednotlivý strom OrientaþnČ významný osamČlý hájek, lesík Orientaþní bod Orobincový porost OsamČlá hrobka OsamČlá skála OsamČlé kĜoví OsamČlý balvan OsamČlý hájek bez orientaþního významu OsamČlý hájek orientaþnČ významný OsamČlý hrob OsamČlý lesík bez orientaþního významu OsamČlý lesík orientaþnČ významný OsamČlý pilíĜ Osazený bod þíselného polohopisného podkladu Osová znaþka vytyþovací Osychající kameny Otvírací a zvedací pole mostu Otvor jeskynČ Ovocná školka Ovocný sad Ovocný sad smíšený Oznaþení druhu a výšky kĜoví Oznaþení druhu a výšky stromĤ Oznaþení druhu stromového porostu Oznaþení druhu, rozmČrĤ a rozestupu stromĤ Pagoda Palma Památník Parkové pČšiny širší než 5 m Parky okrasné Parovod nadzemní Parovod podzemní PaĜeništČ Pásmo odlivu Pastvina Pavilon PeĜeje PČšina PČšiny parkové a sadové širší než 5 m Pila vodní PilíĜ osamČlý Písþité mČlþiny Písþitý bĜeh

18 65 310 316 330 366 366 301 111, 168 170 170 10 337, 338, 339, 340 344 10 372 38 427 360 426 345 344 38 345 344 40 9 15 238 272 428 330 328, 329, 330 330 362 347 337 - 340 346 33 340 39 163 366 99 100 46 186 335 44 231 157 163 80 40 187 183

Píseþná suĢ Píseþný povrch Pískovcové skály Plavební signalisace Plavidlová komora Plazivý porost rozptýlený Plazivý porost souvislý Pletená lávka Plocha rozkopaná, rozrytá Plochy hlinité Plochy štČrkovité Plot dĜevČný Plot z drátČného pletiva Plot z ostnatého drátu Plot živý Plovoucí most Plynojem Plynovod nadzemní Plynovod podzemní Plyny zemní PobĜeží nebezpeþné (pĜíboj, skály) PobĜežní nánosový val PobĜežní zeć Podklad grafický Podzemní kabely Podzemní vodní tok Pole bavlníkové Pole cukrové tĜtiny Pole þajovníkové Pole jiných technických rostlin Pole naftové Pole rýžové Pole tabákové Polní a lesní cesta Polom Poloviþní doplĖující vrstevnice Polozniþená budova Polygonálný povrch Polygonový bod Pomník Pomocná šachta Pomocná šachta mimo provoz Pomocná vrstevnice Popis a rozhraní krytu silnice Popis þísla, šíĜky a krytu silnice Popis délky, šíĜky a nosnosti mostu Popis druhu a výšky kĜoví Popis druhu a výšky stromĤ Popis druhu, rozmČrĤ a rozestupĤ stromĤ Popis hloubky moĜí, jezer a rybníkĤ Popis nosnosti pĜívozĤ Popis šíĜky a hloubky vodního toku Popis šíĜky prĤseku Porost bambusový Porost lišejníkový Porost lotosový

410 388 414 232 222 369 370 281 74 379 379 311 312 313 314 269 82 95 96 431 190 185 197 17 292 194 323 322 325 326, 327 69 319, 320 321 154, 155 357 397 22 386 8 39 59, 60 60 398 147 147 277 362 347 346 208 283, 284 209 351 371 374 373

Porost mechový Porost orobincový Porost plazivý rozptýlený Porost plazivý souvislý Porost polopouští Porost pouští Porost rákosový Porost saksaulový rozptýlený Porost saksaulový souvislý Porost stepní Porost travní Porost vysokotravní Porostní hranice Poštovní úĜad Pouliþní dráha Pouliþní dráha dvoukolejná Povrch kamenitý Povrch kopeþkovitý Povrch oblázkový Povrch píseþný Povrch štČrkovitý Povrchová solná kutištČ Povrchová tČžba rudná i nerudná Pozemní lanová dráha Prahy Pramen PrameništČ (pole) naftové Pravoúhlé souĜadnice Profilová znaþka vytyþovací Prolákliny Propust vorová Propustek Proud odlivu Proud pĜílivu Pruh mladého lesa Pruh vzrostlého lesa PrĤhon s oboustranným oplocením PrĤchodné slanisko PrĤchodný moþál PrĤjezd krytý PrĤjezd nekrytý PrĤmyslová budova PrĤseþík sítČ pravoúhlých souĜadnic PrĤsmyk PrĤzkumná sonda PrĤzkumná šachta PĜeþerpací stanice PĜehrada zdČná s komunikací PĜejezd nad železnicí PĜejezd pod železnicí PĜejezd v úrovni PĜepínací stanice PĜíklady popisu nadm. výšek u pĜedmČtĤ orientaþnČ významných PĜíkop suchý PĜístav bez pĜístavních staveb PĜístavištČ

374 372 369 370 378 378 372 367 368 377 377 376 305, 306 294 136 137 389 385 390 388 390 71 73 135 214 174 69 16 15 403 223 279 246 245 359 358 170 393 380, 381 42 43 55, 56 16 172 63 63 97 224 126 127 125 94 434 202,203 227 226

PĜístavní hráz PĜístavní hráz se železnicí PĜístĜešek pĜi silnici PĜívoz loćkou PĜívoz motorovým prámem 238 PĜívoz osob motorový PĜívoz prámem PĜívoz železniþní PĤda zamokĜená porostlá rákosem PĤda zamokĜená porostlá travinami Rákosový porost Rampa RašeliništČ Raveny Relativní výškové údaje Rohy listĤ použitého grafického podkladu Rokle Rokle s postupujícím poþátkem Rokle se strmými svahy Rokle úzké Role Rozcestník Rozestup stromĤ Rozhraní krytu silnice Rozkopaná, rozrytá plocha RozmČr stromĤ Rozptýlené takyry Rozptýlený porost plazivý Rozptýlený porost saksaulový Rozvaliny Rozvod vody Rudná povrchová tČžba Rýha geologická Rychlost a smČr vodního proudu Rýžové pole ěada balvanĤ ěada kĜovin podél bĜehu ěada kĜovin podél cesty ěada stromĤ ěeka kamenná ěeka s úseky obþas vysychajícími ěetČzový most ěídký mladý les ěídký vzrostlý les ěídký zakrslý les Sad okrasný keĜovitý Sad ovocný a citrusový Sad ovocný smíšený (keĜe a stromy) Sadové pČšiny širší než 5 m Saksaulový porost rozptýlený (Ĝídký) Saksaulový porost souvislý Salaš Sekþní þáry grafického podkladu SeĜadištČ vorĤ Sesuv pĤdy Signalizace plavební

233 114 153 285 284 286 283 282 384 383 372 124 72 401 422, 423 17 404, 405, 406, 407 407 406 404 318 151 346 148 74 346 391 369 367 23 204 73 75 211 319, 320 425 361 361 342 415 192 270, 275 353 352 354 330 328, 329 330 163 367 368 51 17 225 408, 409 232

Signální svČtlo Silnice haĢová Silnice I. jakosti Silnice II. jakosti Silnice II. jakosti tČžko sjízdná Silnice III. jakosti Silnice III. jakosti tČžko sjízdná Silnice na náspu Silnice ve stavbČ Silnice ve výkopu Silniþní galerie SíĢ pravoúhlých souĜadnic Sjezd (vjezd a výjezd) ze silnice Skála osamČlá Skála v moĜi Skalnatý sráz Skalnatý srázný bĜeh Skalnatý útes Skalní stezka na umČlé Ĝímse, na krakorcích Skalní suk Skály Skály pískovcové Skleník Sklep mimo zastevČné území Skluz Skupina balvanĤ Slanisko neprĤchodné Slanisko prĤchodné Sloup betonový Sloup dĜevČný Sloup kilometrový Sloup kovový Sloup plavební signalisace Sloup s náboženským obrazem nebo skulpturou SmČr a rychlost vodního proudu Smíšený ovocný sad Snesená železniþní traĢ SnČžná jáma Socha Solná povrchová kutištČ Sonda naftová bez vČže Sonda prĤzkumná Sonda zasutá SouĜadnicový prĤseþík Souvislé kĜoviny jehliþnaté Souvislé kĜoviny listnaté Souvislé kĜoviny trnité Souvislý porost plazivý Souvislý porost saksaulový Souvislý takyr Spádovky Spalná budova obytná Spojovací hlavní cesta Spojovací vedení Sráz Sráz skalnatý

230 171 141 142 144 143 145 164 146 165 169 16 149 427 239 412 181 243 158 427 413 414 45 49 173 424 394 393 87 85 231 87 232 41 211 330 108 419 39 71 67 63 64 16 364 363 365 370 368 392 399 19 154, 155 291 400 412

Srázné pobĜeží Srázný bĜeh Srázný skalnatý bĜeh Stanice meteorologická Stanice pĜepínací Stanice telefonní Stanice vodomČrná Stanice vysílací se stožáry na budovČ Starobylá zeć Státní hranice Stavba vČžovitá dĜevČná (pozorovatelna, požární vČž ap.) Stavba vČžovitá kovová Stavba vČžovitá zdČná Stavidlo Stepní porost Stezka pro soumary Stezka skalní na umČlé Ĝímse, na krakorcích Stohová kolna Stojan vodovodní Stožár betonový Stožár dĜevČný Stožár kovový Stožár vysílací stanice Stožárové návČstidlo Strom jednotlivý bez orientaþního významu Strom jednotlivý orientaþnČ významný Strom jehliþnatý Strom listnatý StromoĜadí podél bĜehu StromoĜadí podél cesty Studánka StudnČ StudnČ artéská Studné hlavní ve stepích a pouštích StudnČ s vahadlem StudnČ s vČtrným motorem StupeĖ pĜírodní StupeĖ umČlý v terasovitých polích Suburgan Sudy (bóje) Suchý pĜíkop Suk skalní SuĢ hlinitá SuĢ kamenitá SuĢ písþitá SuĢ štČrkovitá SvČtlo signální Sypaný val Šachta pomocná Šachta pomocná mimo provoz Šachta prĤzkumná Šachta tČžná Šachta tČžná mimo provoz Šachta zasutá Šachtice podzemního vedení, potrubí a stok ŠíĜka mostu

180 178, 179, 180 181 50 94 293 206 290 317 295, 296 25 24 24 204 377 156 158 47 252 88 86 88 289 128 341 337, 338, 339, 340 337 338, 339 343 343 174 247 251 248 249 250 400 402 34 241 202, 203 427 410 411 410 411 230 315 59, 60 60 63 57, 58 58 64 89 277

ŠíĜka prĤseku ŠíĜka silnice ŠíĜka tunelu ŠíĜka vodního toku Školka lesní Školka ovocná a okrasná ŠtČrkovitá suĢ ŠtČrkovité mČlþiny ŠtČrkovité plochy ŠtČrkovitý povrch Štola Štola mimo provoz Štola zasutá Tabákové pole Takyr souvislý Takyry rozptýlené Telefonní stanice Telegrafní a telefonní vedení Terasovité pole Terénní bod dominantní s údajem nadmoĜské výšky Terénní bod s údajem nadmoĜské výšky TČžba plynu TČžba povrchová TČžko prĤchodný moþál TČžko sjízdný úsek hlavní spojovací cesty TČžko sjízdný úsek silnice II. jakosti TČžko sjízdný úsek silnice III. jakosti Toþna Tok vodní Topografický bod Tovární komín Transformátor TraĢ snesená Travní porost Trigonometrický bod Trigonometricky urþený bod na budovČ, vČži, komínČ, stožáru Trnité kĜoviny Trojkolejná železnice Trolejbusová traĢ Tunel Ulice nesjízdná UmČlý stupeĖ v terasovitých polích Upravený vodní tok v náspu Upravený vodní tok ve výkopu Upravovaný vodní tok výstavbČ Urovnaný bĜeh, upravný bĜeh ÚĜad poštovní Usedlý sesuv pĤdy Uschlý les Úschovna zeleniny Ústí hlavní tČžné nebo výdušné šachty mimo provoz Ústí hlavní tČžné nebo výdušné šachty v provozu Ústí pomocné šachty Ústí pomocné šachty mimo provoz Ústí pomocné šachty v provozu Ústí prĤzkumné šachty, sondy

351 147 112 209 349 330 411 189 379 390 61, 62, 64 62 64 321 392 391 293 291 402 433 432 68 73 381 155 144 145 119 175, 176, 177, 179, 191, 192, 193, 194, 199, 200, 201 9 54 108 108 377 2, 3, 4 12 365 104 138 112 160 402 199 200 201 195, 196 294 409 356 45 59 58 57 60 59 63

Ústí štoly mimo provoz Ústí štoly v provozu Ústí tunelu Útes korálový Útes skalnatý Úzká rokle Úzkorozchodná železnice Úzkorozchodná železnice elektrifikovaná Úzkorozchodná železnice ve stavbČ Úzký pruh mladého lesa Úzký pruh vzrostlého lesa Val pobĜežní nánosový Val sypaný Vþelín Vedení elektrické nadzemní Vedení elektrické podzemní Vedení telegrafní a telefonní VČtrný mlýn dĜevČný VČtrný mlýn zdČný VČtrný motor VČtrolam VČž na budovČ (orientaþnČ významná) VČž naftová (vČž tČžby zemního plynu) VČž vodárenská VČžovitá stavba dĜevČná (pozorovatelna, požární vČž ap.) VČžovitá stavba kovová VČžovitá stavba zdČná Vchod stanice podzemní dráhy Vinice Vinice s ovocnými stromy Visutá lanová dráha Vleþka železniþní Vlnolam Vodárenská vČž Vodárna malá Vodní þerpadlo Vodní mlýn Vodní nádrž Vodní pila Vodní proud Vodní tok Vodoþet Vodojem krytý VodomČrná stanice Vodopád Vodotrysk Vodovod nadzemní Vodovod podzemní Vodovodní stojan Vorová propust Vorové seĜadištČ Vrstevnice doplĖující poloviþní Vrstevnice pomocná Vrstevnice základní Vrstevnice zesílená Vrt

62 61 112 244 243 404 131 132 133 359 358 185 315 52 90, 91, 92 93 291 78 77 76 358, 359 26 68 257 25 24 24 139 332 333 134 130 234 257 255 205 79 256 80 211 175, 176, 177, 191, 192, 193, 194, 199, 200, 201 206 255 206 212 254 259 260 252 223 225 397 398 395 396 66

VĜesovištČ Výhon VyhoĜelý les Vykácený les Výmoly Vynikající budova Vyschlá koryta vodních tokĤ Vysílací stanice se stožáry na budovČ Vysoká mez Vysokotravní porost Výška nadmoĜská bodu Výška nadmoĜská vodní hladiny Výška porostu Výška relativní Výška skály Výška studnČ Výška vrstevnic Vytyþovací znaþka osová, profilová VyústČní zemních plynĤ Vzduchovod nadzemní Vzduchovod podzemní Vzrostlý les Vzrostlý les Ĝídký Zahrada zelináĜská Zahrady okrasné ZajišĢovací bod Základní nivelaþní bod Zakrslý les Zakrslý Ĝídký les ZamokĜená pĤda porostlá kĜovinami ZamokĜená pĤda porostlá rákosem Zarážedlo ZaĜízení pro rozvod vody Zastávka autobusu Zastávka bez budov (nástupištČ) Zasuté ústí šachty, štoly, sondy Závrty ZdČná budova obytná ZdČná hráz (pĜehrada) ZdČná kaple ZdČná mešita ZdČná pĜehrada s komunikací ZdČné nábĜeží ZdČný jez ZdČný kostel ZdČný most Zeć betonová, cihlová, kamenná Zeć hlinČná (dusaná) Zeć obkladní a opČrná Zeć pobĜežní Zeć starobylá ZelináĜská zahrada Zemní hráz Zemní plyny Zemská hranice Zesílená vrstevnice

375 215 356 355 404, 405, 406, 407 21 193 290 402 376 432, 433, 434 210 346, 347, 362 422, 423 239 247, 248 395, 396 15 431 101 102 348 352 331 366 10 13 350 354 383 384 118 204 152 123 64 403 18 216 29 31 224 197 217 27 266, 273 308, 309 309 111 197 317 331 220 431 297 396

ZhušĢovací bod Zimní cesta Znaþka vytyþovací osová, profilová Znak hraniþní Zniþená budova ZpevnČní bĜehu dĜevČné ZĜídlo lázeĖské Zvedací a otvírací pole mostu Žebro Železnice elektrifikovaná (dvoukolejná) Železnice jednokolejná Železnice lesní a hospodáĜská Železnice na lešenovém mostČ Železnice na náspu Železnice na pĜístavní hrázi Železnice se spodní stavbou pro další kolej Železnice trojkolejná Železnice úzkorozchodná Železnice úzkorozchodná elektrifikovaná Železnice úzkorozchodná ve stavbČ Železnice ve stavbČ Železnice ve výkopu Železniþní galerie na skalách Železniþní galerie ve svahu Železniþní kolejištČ (poþátek) Železniþní pĜívoz Železniþní traĢ snesená Železniþní vleþka se zvíĜecím nebo traktorovým pohonem Železniþní zastávka bez budov Živý plot Žlab pro zásobování vodou nadzemní

5, 6, 7 161 15 11, 295 23 198 253 272 416 105 103 130 113 109 114 106 104 131 132 133 107 110 115 116 117 282 108 130 123 314 263

asfaltový kryt komunikace administrativní antimon artéská studnČ asbest asfalt astronomický automobilní továrna, dílny bahnité dno brodu betonový kryt komunikace barvírna bouda, boudy beton bahno, bahnitý borovice brod briketárna bĜíza bĜidlice cihelná dlažba celní strážnice celní úĜad cementárna cihelna cisterna cukrovar cviþištČ þeský þediþ þerný þerpací stanice, þerpadlo þervený dlažba (kamenná) komunikace diabas dlouhý dolní dolomit dráha drátovna drožćárna drĤbežárna dĜevČný dĜevo zpracovávající prĤmysl dvĤr elektrárna filmový prĤmysl finanþní gejsír galerie garáž geologický gumárenský prĤmysl hora hájovna halda hluboký

A adm. ant. art. std. asb. asf. astr. aut. B B barv. bd. bet. bh. bor. br. brik. bĜ. bĜid. C cel. stráž. cel. úĜ. cem. cih. cist. cukr. cviþ. þ. þed. þer. þerp. þerv. D diab. dl. dol. dolt. dr. drát. drožd. drĤb. dĜev. dĜev. prĤm. dv. el. film. prĤm. fin. g. gal. gar. geol. gum. prĤm. h. háj. hal. hl.

hliništČ hamry horní hoĜlavina hostinec hotel hrad hradlo hĜištČ hĜbitov hĜebþín hutní hydrologický hydrocentrála chata (turistická) chemický chladírna chmelnice jeskynČ jahodištČ jalovec jatky jedle jezero jižní kamenité dno brodu kámen kamenný kanál kaolin kaple kasárny klášter krajský národní výbor koksovna kolonie konservárna kopec koryto kožedČlný prĤmysl královský krasový kravín kruhová cihelna kĜemen kĜoviny jehliþnaté kĜoviny listnaté kĜoviny trnité kĤlna kyselka louka les lesní oddČlení lanovka láznČ léþebný

hlin. hm. hor. hoĜl. host. hot. hr. hrd. hĜ. hĜb. hĜbþ. hut. hydr. hydrocent. ch. chem. chlad. chm j. jah. jal. jat. jd. jez. již. K k. kam. kan. kaol. kap. kas. kl. KNV koks. kol. konz. kop. kor. kož. prĤm. král. kras. krav. kruh. kĜem. kĜj kĜl kĜt kĤl. kys. l l. l. odd. lan. láz. léþ.

lehký prĤmysl letištČ lignit lihovar listnatý lodénice lovecký lovecká chata les jehliþnatý les listnatý malý mad'arský magnesit mangan masný mausoleum melafyx mlýn mlékárna les mladý místní národní výbor moþál modĜín mohyla moravský mrchovištČ myslivna nad nový nábytek nábĜeží nádraží nakládací a vykládaci plochy námČstí nástupištČ nemocnice nČmecký nafta nízký nižný nocležna ostrov obora obilní obrazárna odval okrasný olovo okresní národní výbor opuka ovocný sad osobní osika ovocný ovþín ozdravovna

leh. prĤm. let. lig. lih. list. lod. lov. lov. ch. lsj lsl m. mać. magn. mang. mas. maus. mel. ml. mlék. mls MNV moþ. modĜ. moh. mor. mrch. mysl. n. n. náb. nábĜ. nádr. nákl. nám. nást. nem. nČm. nft. níz. niž. nocl. o. ob. obil. obraz. odv. okras. ol. ONV op. os os. osk. ov. ovþ. ozdr.

pastvina písþité dno brodu pole potok pancéĜový kryt papírna parní paseka pastvina pekárna periodický peĜeje prahy písek, písþina pískovištČ, pískovec pivovar pleso planina plovárna plynojem, plynárna pohoĜí polský pomník pontonový porcelán (továrna) porfyr poštovní úĜad potravináĜský prĖsmyk prachárna prámový pramen prostĜední prĤmysl prĤplav pĜádelna pĜední pĜedmČstí pĜehrada pĜekladištČ pĜepínaci stanice pĜístavištČ pĜistávací plocha pĜívoz pusta pyrit role rampa rafinerie rašelina, rašeliništČ rekreaþní reservace revír reservoár rovina rozhledna

p P p. p. panc. pap. par. pas. pastv. pek. per. peĜ. ph. pís. písk. piv. pl. plan. plov. plyn. poh. pol. pom. pont. porc. porf. pošta potr. pr. prach. prám. prm. prostĜ. prĤm prĤpl. pĜ. pĜed. pĜedm. pĜehr. pĜekl. pĜep. st. pĜíst. pĜist. pl. pĜív. ps. pyr. r r. raf. raš. rekr. reserv. rev. rez. rov. rozhl.

rozvaliny rýžové pole ruský rybník Ĝeka Ĝíjnový les Ĝídký mladý les Ĝídký vzrostlý les Ĝídký zakrslý salaš strážní domek sanatorium sedlo seník serpentina seĜad'ovací severní silážní vČž sirkárna skalní skleník skladištČ hoĜlavin skladištČ sklárna sklep slepenec slévárna slezský slovenský solný ovocný sad smíšený (stromy a keĜe) soutČska sportovní správní státní statek stanice železniþní starý stadion státní stavidlo stavební hmoty stavební studnČ strojní strážnice strojírna stĜední stĜelnice stĜíbro, stĜíbrný strojnČ traktorová stanice suchý svatý štČrkovité dno brodu štČrkový kryt komunikace šachta Široký

rozv. rp rus. ryb. Ĝ. Ĝíjn. Ĝmls Ĝvls Ĝzls s. s. d. san. sed. sen. serp. seĜać. sev. sil. sirk. skal. skl. sklad hoĜl. sklad. sklár. skp. slep. slev. slez. slov. sol. sos sout. sport. správ. SST st. st. stad. stát. stav. staveb hm. staveb. std. str. stráž. stroj. stĜ. stĜel. stĜíb. STS such. sv. Š Š šach. šir.

škola školka lesní školka ovocná a okrasná škrobárna šlechtitelská stanice štít štola štČrkovna tvrdé dno brodu tabák tábor telefonní zesilovací stanice tČlocviþna teplárna textilní tČžký prĤmysl tkalcovna továrna tabákové pole trachyt travertin trestnice transformátor, transformovna tĜída tunel turistický uþilištČ údolí údolní pĜehrada uhlí ulice les uschlý úĜad ústav vinice vrch valašský válcovna vápenka, vápenec vþelín vodojem vodojem podzemní vodopád ve stavbČ velký vepĜín les vzrostlý vodárna vodomČrná stanice vojenský vinice s ovoc. stromy vozidla (pro vozidla) vrchovina vĜesovištČ výbČh (pro dobytek) výbušniny

šk. škls škov škrob. šl. st. št. št. štČrk. T tab. táb. tel. z. tČlocv. tepl. text. tČž. prĤm. tkalc. tov. tp trach. trav. trest. trf. tĜ. tun. tur. uþ. úd. úd. pĜehr. uh. ul. uls úĜ. úst. v v. val. válc. váp. vþel. vdj. vdj. p. vdp. ve st. vel. vepĜ. vls vod. vod. st. voj. vos voz. vrch. vĜes. výb. výbuš.

les vyhoĜelý vyhls východní vých. les vykácený vykls vysoký vys. výstavištČ výst. vysychající vysych. vyšný vyš. vyšší vyš. výzkumný výzk. výživa výž. z zahrada zelináĜská zastávka (železniþní) z. zadní zad. zahrada zahr. zámek zám. západní záp. závodištČ záv. zdymadlo zdym. zeleninová úschovna zel. zelený zel. zemský zem. zemljanka zeml. zimní zim. zlatý zl. les zakrslý zls zoologická zahrada zoo zotavovna zot. zĜícenina zĜíc. zĜídlo zĜíd. železný, železo žel. železobetonový želbet. železárna, válcovna, slévárna, ocelárna aželez.

asfaltový kryt komunikácie administratívny antimón artézska studĖa asfalt astronomický automovilová továreĖ, dielne azbest bahnité dno brodu betónový kryt komunikace búda, búdy betón bahno, bahnitý bitúnok brod breza bridlica briketáreĖ colná strážnica cementáreĖ cintorín cisterna colný úrad cukrovar cviþiste þeský þadiþ þeracia stanica, þerpadlo þervený þierny dlažba (kamenná) komunikácie diabas dlhý dolný dolomit dráha drevenica drevoobrábací priemysel drôtovĖa droždiareĖ elektráreĖ farbiareĖ filmový priemysel finanþný gejzír galéria garáž geologický gumárenský priemysel hora hájovĖa halda hlboký hlinisko hámre horáreĖ

A adm. ant. art. std. asf. astr. aut. azb. B B bd. bet. bh. bit. br. br. brid. brik. cel. stráž. cem. cin. cist. col. úr. cukr. cviþ. þ. þad. þerp. þerv. þier. D diab. dl. dol. dolt. dr. drev. drev. priem. drôt. drožd. el. farb. film. priem. fin. g. gal. gar. geol. gum. priem. h. háj. hal. hl. hlin. hm. hor.

horný horĐavina hostinec hotel hrad hradlo hutný hydináreĖ hydrologický hydrocentrála chata (turistická) chemický chadiareĖ chmelnica ihrisko jaskyĖa jahodištČ jalovec jazero jedĐa južný kamenité dno brodu kameĖ kamenný kanál kaolín kaplnka kasáreĖ kláštor krajský národný výbor koksovĖa kolónia konzerváreĖ kopec koryto kožiarsky priemysel kráĐovský krasový kravín kremeĖ kroviny ihliþnaté kroviny listnaté kroviny tĚnisté kruhová tehelĖa kúpele kyselka lúka les lanovka Đah. priemysel letištČ lesohospodárske oddelenie liehovar lignit listnatý lodenica

hor. horĐ. host. hot. hr. hrd. hut. hyd. hydr. hydrocent. ch. chem. chlad. chm ihr. j. jah. jal. jaz. jd. juž. K k. kam. kan. kaol. kap. kas. kl. KNV koks. kol. konz. kop. kor. kož. priem. kráĐ. kras. krav. krem. kri krl krt kruh. kúp. kys. l l. lan. Đah. priem. let. lh. odd. lieh. lig. list. lod.

les ihliþnatý les listnatý malý maćarský magnezit mangán mäsový mauzóleum melafýr majer mlyn mliekárieĖ les mladý miestny národný výbor moþiar mohyla moravský mrchovisko nad nový nábytok nábrežie nakládacie a vykládacie plochy, nákladištČ námestie nástupištČ nemecký nemocnica nafta nízky nižný nocĐaháreĖ ostrov obora obilný obrazáreĖ odval okrasný októbrový olovo okresný národný výbor opuka ovocný sad osobný osika ošipáreĖ ovocný ovþiareĖ ozdravovĖa pastvina piesþité dno brodu pole potok pancierový kryt papiereĖ parný pastvina

lsi lsl m. mać. magn. mang. mäs. mauz. mel. mj. ml. mliek. mls MNV moþ. moh. mor. mrch. n. n. náb. nábr. nákl. nám. nást. nem. nem. nft. níz. niž. nocĐ. o. ob. obil. obraz. odv. okras. okt. ol. ONV op. os os. osk. ošip. ov. ovþ. ozdr. p P p. p. panc. pap. par. pastv.

pakáreĖ pereje periodický prahy piesok, piesoþina pieskovisko, pieskovec pivovar pivnica pleso planina plaváreĖ plynojem, plynáreĖ pohorie poĐovnícky poĐský poĐovnícka chata pomník pontónový porcelán (továreĖ) porfýr poštovný úrad potravinársky pradiareĖ pracháreĖ prámový predný predmestie prekladištČ prepínacia stanica priehrada priemysel priesmyk prieplav prievoz prístavisko pristávacia plocha prameĖ prostredný pusta pyrit roĐa rampa rieka rafinéria rašelina, rašelinisko rekreaþný revír rezervoár rezervácia les riedky mladý rovina rozhĐadĖa rozvaliny rýžové pole rúbaĖ ruský

pek. per. per. ph. pies. piesk. piv. pivn. pl. plan. plav. plyn. poh. poĐ. poĐ. poĐ. ch. pom. pont. porc. porf. pošta potr. prad. prach. pram. pred. predm. prekl. prep. st. priehr. priem. priem. priepl. priev. príst. prist. pl. prm. prostr. ps. pyr. r r. r. raf. raš. rekr. rev. rez. rezerv. rmls rov. rozhĐ. rozv. rp rúb. rus.

les riedky vzrastený rybník les riedky zakrpatený salaš strážny domþek sanatórium sedlo senník serpentína severný silážná stavba skalný skleník skladisko skladisko horĐavín skláreĖ sliezsky slovenský smrekovec soĐný správny stanica stanica železniþná starý stavidlo stavebné hmoty studĖa stredný strojový strážnica strelnica striebro, strieborný strojáreĖ strojová a traktorová stanica suchý svätý štrkovité dno brodu štrkový kryt komunikácie šachta šedivnisko široký škola skôlka lesná skôlka ovocná a okrasná škrobáreĖ šĐachtiteĐská stanica štátny majetok šopa športový štít štôlĖa štadión štátny štrkovĖa tehlová dlažba komunikácie tvrdé dno brodu

rvls ryb. rzls s. s. d. san. sed. sen. serp. sev. sil. skal. skl. sklad. sklad. horĐ. sklár. sliez. slov. smrek. soĐ. správ. st. st. st. stav. staveb. hm. std. str. str. stráž. strel. strieb. stroj. STS such. sv. Š Š šach. šedivn. šir. šk. škls škov škrob. šĐ. st. ŠM šop. šport. št. št. štad. štát. štrk. T T

tábor teheĐĖa telefónna zosilĖovacia stanica telocviþĖa tepláreĖ textilný Ģažký priemysel tiesĖava tkáþovĖa továreĖ trieda trachyt travertín trestnica transformátor, transformátorovĖa tunel tungový strom turistický uþilištČ údolie údolná priehrada uhlie ulica les uschnutý úrad ústav veĐký v stavbe vrch valašský valcovĖa vápenka, vápenec vþelín vodojem vodojem podzemný vodopád veĐký les vzrastený vodáreĖ vodomerná stanica vojenský vinica s ovocnými stromami vozidlá (pre vozidlá) vrchovina výbeh (pre dobytok) výbušniny les vyhorený východný les vyrúbaný vysoký výskumný výstavište vysychající vyšný vyšší výživa

táb. teh. tel. z. tČlocv. tepl. text. tČž. priem. tiesĖ. tkáþ. tov. tr. trach. trav. trest. trf. tun. tung. tur. uþ. úd. úd. priehr. uh. ul. uls úr. úst. v v st. v. val. valc. váp. vþel. vdj. vdj. p. vdp. veĐ. vls vod. vod. st. voj. vos voz. vrch. výb. výbuš. vyhls vých. vyrls vys. výsk. výst. vysych. vyš. vyš. výž.

vzdúvadlo záhrada zeleninárska zápaĐkáreĖ zadný záhrada zámok, kaštieĐ západný závodištČ zeleninová uschovĖa zelený zemský zemĐanka zimný zlatý zlepenec zlievareĖ les zakrpatený zoologická zahrada zoraćovacie ovocný sad zmiešaný (stromy a kry) zotavovĖa zrúcanina železný, železo železobetónový železiareĖ, valcovĖa, zlievareĖ, ocielareĖ atd. žrebþín žriedlo

vzdúv. z z. zad. záhr. zám. záp. záv. zel. zel. zem. zemĐ. zim. zl. zlep. zliev. zls zoo zorać. zos zot. zrúc. žel. želbet. želez. žrebþ. žried.

VYSVċTLIVKY I. ÚVOD 1. Smluvenými znaþkami (dále zkrácenČ jen znaþkami) uvedenými v této pĜíruþce se znázorĖují a popisují pĜedmČty mČĜení a šetĜení v topografických mapách vyhotovených v GaussovČ zobrazení v mČĜítkách 1 : 10 000 (šestistupĖové pásy) a 1 : 5 000 (tĜístupĖové pásy). 2. V topografických originálech mapových listĤ se zásadnČ zobrazují všechny pĜedmČty mČĜení a šetĜení podle skuteþného stavu v pĜírodČ. Pro zobrazení a popis nČkterých pĜedmČtĤ ve výtisku mapy platí zvláštní pĜedpisy. 3. Znaþky jsou seĜazeny podle druhu pĜedmČtĤ po skupinách uvedených v obsahu. K snazšímu vyhledání znaþek je pĜipojen jejich abecední seznam. Znaþky spoleþné obČma mČĜítkĤm jsou umístČny uprostĜed sloupce obrazĤ; jinak je jejich pĜíslušnost zĜejmá ze záhlaví tabulek. 4. Pro užití znaþek platí základní pravidlo : PĜedmČty, jejichž rozmČry dovolují zĜetelné zobrazení v mČĜítku mapy, se zakreslují svým pĤdorysem i když je pro nČ stanovena znaþka. V takovém pĜípadČ se znaþka zpravidla vkreslí do pĤdorysu, není-li druh pĜedmČtu zĜejmý již z kresby nebo z popisu.

II. ROZMĎRY ZNAÿEK 5. RozmČry znaþek jsou dány velikostí obrazcĤ a dĤležitČjší jsou též uvedeny þíselnČ v milimetrech. TloušĢka nekótovaných þar je 0,1 mm. Mezera mezi jednotlivými kresebnými prvky nesmí být menší než 0,2 mm; výjimky jsou zĜejmy z obrazcĤ. Nahromadí-li se v nČkterém místČ tolik znaþek, že je nelze vykreslit v pĜedepsaných rozmČrech, mohou být ménČ dĤležité znaþky (bez mČĜického nebo orientaþního významu) odsunuty nebo i vynechány, anebo ve výjimeþných pĜípadech mohou být vykresleny s menšími rozmČry, neutrpí-li tím zĜetelnost kresby a nemĤže-li dojít po zmenšení k zámČnČ s jinou znaþkou stejného tvaru. Zmenšení nesmí být vČtší než o jednu tĜetinu normálních rozmČrĤ. Také mezery mezi znaþkami zemČdČlské pĤdy, porostu apod. mohou být na malých plochách pĜimČĜenČ zmenšeny, rovnČž nejvýš o jednu tĜetinu. Naopak v plochách pĜesahujících 16 cm2 na mapČ mohou být tyto mezery zvČtšeny jedenapĤlnásobnČ, dvojnásobnČ až trojnásobnČ, pĜimČĜenČ velikosti plochy. 6. V nČkterých položkách jsou uvedeny dvČ znaþky. Znaþka oznaþená a) platí pro pĜedmČty malého rozsahu, jejichž pĤdorys nelze zobrazit v mČĜítku mapy, znaþka oznaþená b) pro zobrazení skuteþného pĤdorysu.

III. POLOHA ZNAÿEK 7. Poloha pĜedmČtĤ malého rozsahu je dána a)

u znaþek pĤdorysného tvaru (vyjádĜitelných napĜ. kroužkem, hvČzdicí, kĜížkem, þtvereþkem nebo trojúhelníkem) jejich geometrickým stĜedem;

b) u znaþek nárysného tvaru aa) patou svislé pĜímky (napĜ. kĜíž, vČtrný motor, rozcestník), bb) stĜedem základny (napĜ. salaš, pomník, tovární komín,). cc) stĜedem kroužku nebo polokroužku na dolním konci znaþky (napĜ. kaple, vČž, vápenka, vodotrysk), dd) stĜedem trojúhelníþku oznaþujícího bod urþený trigonometricky (napĜ. tovární komín, vČž atd., viz þlánek 15). 8. Znaþky uvedené v pĜedešlém þlánku a plošné znaþky porostu, povrchu pĤdy apod. se pĜi kresbČ orientují

podle rámu mapového listu. Výjimky jsou uvedeny ve vysvČtlivkách k jednotlivým skupinám znaþek.

IV. BARVY 9. V originálu mapového: a)

Kresba se provede stejnými barvami (krycími), v jakých jsou znaþky vytištČny, s výjimkou modrých þar, které se kreslí sytou zelení.

b) Plošné vybarvení (na velkých plochách jen lemovka 0,5 cm široká) se provede jemnČ nanášenými prĤzraþnými pastelovými barvami, a to aa) svČtle modrou plochy vodstva, bb) rĤžovou plochy dálnic, silnic I. a II. Jakosti (viz þlánek 53) a v sídlištích i plochy ulic, jimiž probíhají zmínČné silnice a pĜíjezdní silnice k železniþním stanicím, cc) svČtle fialovou plochy, které mají být v barevném výtisku zbarveny zelenČ a dd) svČtle fialovým šrafováním plochy, které mají byt v barevném výtisku zbarveny svČtle zelenČ, ee) þervenou barvou (karmín) plochy zdČných budov, ff) modrou barvou (ultramarin) plochy spalných budov. 10. Barevný výtisk se vyhotovuje v barvách zĜejmých z obrazcĤ znaþek. Liší-li se plošné vybarvení výtisku od topografického originálu, jsou uvedeny oba zpĤsoby znázornČní, vlevo pro topografický originál, vpravo pro barevný výtisk; vlevo jsou však vynechány barvy rĤžová a svČtle fialová. 11. V barevném výtisku se plochy porostlé stromovím (vzrostlé lesy, hĜbitovy se stromovím apod.) pokryjí zelení, plochy s nízkým stromovím a keĜovitým porostem (zakrslé a mladé lesy, školky, vinice, chmelnice apod.) svČtlou zelení (tatáž zeleĖ, tištČná padesátiprocentním þtyĜiadvacetilinkovým rastrem). Plochy souvislých takyrĤ se pokryjí oranžovou barvou tištČnou padesátiprocentním osmaþtyĜicetibodovým rastrem. Ve výtisku v mČĜítku 1 : 10 000 se pokryjí oranžovou barvou plochy zdČných budov a komunikací uvedených v þlánku 9 b) bb) a žlutou barvou plochy spalných budov a silnic III. jakosti (vþetnČ ploch ulic, jimiž tyto silnice a na nČ navazující pĜíjezdní silnice k železniþním stanicím procházení); v budovách se však obČ tyto barvy vytisknou zmínČným osmaþtyĜicetibodovým rastrem. Ve výtisku v mČĜítku 1 : 5 000 se pĤdorysy vyplní šedou barvou, tj. þerní tištČnou padesátiprocentním osmaþtyĜicetibodovým rastrem pro zdČné budovy a patnáctiprocentním osmaþtyĜicetibodovým rastrem pro budovy spalné. 12. Výtisky v jiném barevném provedení a jednobarevné otisky topografických originálĤ se vyhotovují jen na pĜíkaz ÚstĜední správy geodézie a kartografie.

V. POZNÁMKY K NĎKTERÝM ZNAÿKAM A. Pevné body 13. Astronomickým bodem je trigonometrický bod, u nČhož byly urþeny zemČpisnČ souĜadnice a azimut nČkteré strany (LaplaceĤv bod). 14. ZhušĢovací body, body pĜesné paralaktické polygonomie a body pĜesné podrobné polygonové sítČ jsou trvale osazené body, jejichž poloha byla urþena þíselnČ s pĜesností vyhovující mČĜítkĤm všech státních mapových dČl. 15. Trigonometrické a zhušĢovací body a jiné body urþené trigonometricky na budovách, vČžích továrních komínech, stožárech a podobných pĜedmČtech se zakreslují zmenšenou znaþkou trigonometrického bodu v pĤdoryse budovy anebo ve spojení se znaþkou pĜíslušného pĜedmČtu.

16. Osazený bod þíselného polohopisného podkladu nebo bod topografický je bod urþený þíselnČ s pĜesností potĜebnou jen pro mapu, ve které je zobrazen, a zvolený na pĜedmČtu (mezníku, kilometrovníku, poklopu apod.) trvale zajišĢujícím jeho totožnost. 17. Orientaþní (azimutální) a zajišĢovací body se vyznaþují, pokud hustota kresby dovolí, u všech polohopisných mČĜických bodĤ majících takové druhotné osazení. Toutéž znaþkou se zakreslí zajišĢovací body totožné s pĜemístČnou (náhradní) povrchovou stabilizaþní znaþkou bodĤ, kde pĤvodní povrchové osazení bylo odstranČno. Taktéž orientaþnČ významné, zdaleka viditelné mezníky (napĜ. na státní hranici) se zobrazují znaþkou stejného tvaru. 18. U základního nivelaþního bodu se kromČ znaþky vlastního bodu zakreslí, pokud místo dovolí, také jeho zajišĢovací body znaþkou normálního nivelaþního bodu. 19. Šipka vytyþovací znaþky se kreslí ve smČru osy vytyþovacích souĜadnic nebo profilu. 20. Ke znaþkám všech trvale osazených mČĜiþských bodĤ se zpravidla pĜipojí údaj jejich nadmoĜské výšky na 0,1 m, u nivelaþních bodĤ na 0,01 m. U bodĤ s odstranČnou povrchovou stabilizaþní znaþkou, na kterou byla pĤvodnČ nadmoĜská výška vztažena, se výškový údaj uvede v závorce. Vztahuje-li se výška na bod ležící výše než 0,2 m nad terénem, popíše se nadmoĜská výška bodu i terénu ve tvaru zlomku, na pĜ. 235,8 235,5

317,3 302,0

723,14 722,5

21. K astronomickým, trigonometrickým, zhušĢovacím, polygonometrickým a polygonovým bodĤm se pĜipíše jejich þíslo a jsou-li pojmenovány i název, není-li již v mapČ uveden v pomístním názvu území. U bodĤ zvolených na budovách, vČžích, komínech, stožárech a jiných vysokých stavbách se název nepĜipisuje. 22. V územích s hustou polohopisnou kresbou, zejména v zastavČných plochách, mĤže být pĜi nedostatku místa vynechán výškový údaj bodĤ uvedených v pĜedešlém þlánku. Z polygonových a nivelaþních sítí a poĜadĤ v takových územích mohou být vynechány i znaþky nČkterých mČĜicky ménČ dĤležitých bodĤ, jestliže by pĜíliš rušily zĜetelnost zobrazení okolních pĜedmČtĤ. 23. PrĤseþíky sítČ (10 x 10 cm) se kreslí jen na topografickém originálu, a to v poloze shodné s pĜíslušnými pĜímkami sítČ, které se v kartografickém originále a ve výtisku vyznaþí v celé délce. Do mapy se zakreslí též kĜížky rohĤ listĤ použitého grafického podkladu; prĤseþíky sekþních þar tČchto listĤ s rámem mapového listu se oznaþí uvnitĜ rámu ryskou v délce souhlasného ramene kĜížku. B. SídlištČ 24. K zdČným budovám se poþítají všechny budovy z cihlového, kamenného, betonového a podobného zdiva vzdorujícího ohni, k spalným budovám se patĜí budovy dĜevČné, z vepĜovic, z udusané hlíny a podobné hmoty málo odolné proti ohni a palbČ. V pochybnostech o hmotČ zdiva se budova oznaþí jako spalná. Souvisí-li nČkolik budov stejného druhu, mĤže být jejich pĤdorys spojen bez dČlících þar. Obsahuje-li budova pĤdorysnČ oddČlenou þást obytnou a neobytnou, vyznaþuje se neobytná þást jen tehdy, má-li její pĤdorys na mapČ vČtší rozmČry než 0,7 x 1,0 mm. Má-li obytná þást menší rozmČry než uvedeno, zvČtší se její zobrazení do tohoto minima na úkor þásti neobytné. Obytnost budov se oznaþuje þernou teþkou o prĤmČru 0,3 mm. Za obytné budovy se považují též budovy vČnované správním, školským, osvČtovým, zdravotním, dopravním (osobní doprava) a obchodním úþelĤm. Budovy obyvatelné jen v létČ se poþítají k neobytným. ZdČné budovy vynikají svou výškou výraznČ nad své zastavČné okolí, se zakreslují zvláštní znaþkou. 25. Za polozniþenou budovu se považuje budova alespoĖ poskytující nouzový úkryt. Rozvaliny malých budov nemající orientaþního významu se nezobrazují. 26. V mČĜítku 1 : 10 000 ménČ dĤležité budovy, hlavnČ neobytné budovy uvnitĜ domovních blokĤ, mohou být pĜi nedostatku místa vynechány a budovy pĜiléhající tČsnČ ke komunikacím se zobrazují s mezerou 0,2 mm od okrajové þáry znaþky komunikace. 27. K zobrazení veĜejných budov nemajících zvláštní znaþky, vČžovitých staveb, zdČných neobytných budov stojících osamocenČ mimo sídlištČ, budov lesního hospodáĜství (pokud nemají znaþky), ploch a staveb

vČnovaných tČlesné výchovČ se pĜipojí popis oznaþující úþel. Také výbČhy pro dobytek se pĜipíší. Popis mĤže být vynechán u ménČ dĤležitých nebo orientaþnČ bezvýznamných objektĤ v hustČ zastavČných územích, kde by pĜíliš rušil zĜetelnost zobrazení. 28. KĜížek oznaþující kostel se zakreslí vždy v místČ nejvyššího bodu budovy a tak, aby jeho ramena byla rovnobČžná se stranami rámu mapového listu. Má-li budova dvČ stejnČ vysoké vČže, oznaþí se obČ vČže znaþkou; splývala-li by napĜ. v mČĜítku 1 : 10 000 kresba obou znaþek, pak se zakreslí jejich pĜekrývající se þásti. V pĤdoryse mešity se pĤlmČsíþkovitá znaþka umístí tak, aby nejvyšší bod budovy padl do stĜedu vnitĜního oblouku znaþky. Ve znaþce budhistických chrámĤ je tento bod totožný se stĜedem základny znaþky. Jsou-li zmínČné nejvyšší body zároveĖ trigonometricky urþeny, provede se zákres podle þlánku 15, pĜi þemž znaþka trojúhelníþku má pĜednost. 29. Na plochách hĜbitovĤ se stromovím, zobrazených skuteþným pĤdorysem, se v barevném výtisku vynechají kroužky, oznaþující porost. PĤdorys neohrazeného hĜbitova se kreslí vždy plnou þarou normální tloušĢky. 30. Pomníky, sochy a památníky náboženského významu se oznaþí stejnČ jako ostatní takové pĜedmČty bez náboženského úþelu; výjimkou jsou kĜíže, boží muka a sloupy s náboženskými obrazy a skulpturami, které se zakreslují vždy znaþkou kĜíže. 31. Z prĤjezdĤ se zjišĢují a zobrazují jen takové, které by umožnily prĤbČžnou nouzovou dopravu sídlištČm pĜi pĜerušení veĜejné komunikace, anebo které vedou k velkým nádvoĜím, kde mĤže parkovat vČtší poþet vozidel. 32. Znaþkou úschovny zeleniny a skleníku se zakreslují jen trvalé stavby toho druhu, mající aspoĖ zdČné základy. Druh objektu se popíše. Znaþkou paĜeništČ se pokreyjí þásti zelináĜských zahrad, na kterých jsou vybudována trvalá paĜeništČ. 33. Ze sklepĤ a podobných podzemních prostor se zobrazují jen takové, které mohou poskytnout protiletecký úkryt aspoĖ tĜiceti osobám. 34. StĜed základny meteorologické stanice se umístí tak, aby se kryl s nejvyšším hodem stanice. C. PrĤmysl a místní hospodáĜství 35. Budovy prĤmyslových, báĖských a energetických podnikĤ se zpravidla zakreslují svým pĤdorysem s oznaþením stavební hmoty jako u ostatních budov; jen pro malé podniky, které nelze zobrazit v mČĜítku, jsou stanoveny zvláštní znaþky. 36. Nelze-li v mČĜítku 1 : 10 000 zobrazit celou skupinu továrních komínĤ, zakreslí se jen nejvyšší a ty, které charakterizují rozmístČní celé skupiny, napĜ. Ĝady. 37. Poloha ústí šachet, štol, šachtic, sond a vrtĤ je shodná se stĜedem pravidelného geometrického obrazce znaþky (kroužku, pravoúhelníku). Znaþky štol se zakreslují v poloze shodné se skuteþným smČrem ražení. U šachet a štol v provozu se ve formČ zlomku popíše jejich šíĜka a hloubka. Znaþkou solného povrchového kutištČ se zobrazují i moĜské saliny, jejichž plocha se však pokryje svČtlou modĜí vodstva. 38. Znaþky otevĜených kutišĢ (lomĤ, hlinišĢ, povrchových dolĤ apod.) se kreslí shodnČ se skuteþným rozsahem tČžebné plochy. Zobrazení rozsáhlých otevĜených kutišĢ, napĜ. hnČdouhelných dolĤ, mĤže být provedeno podrobnČji (zamČĜení stupĖĤ, oddČlených jam apod.), ukládá-li to technický projekt mapy. Velké odvaly se zakreslí zesílenými vrstevnicemi. 39. U budov prĤmyslových podnikĤ se popíše druh výroby, u dolĤ a kutišĢ v provozu druh tČžené hmoty v širším významu (uhlí, ruda atd.). Elektrárny se doplní popisem elektrárna nebo hydroelektrárna, podle zdroje energie. 40. Znaþkou lešenového mostu se zakreslují lešenovité stavby, na kterých se vykládá nebo nakládá obsah vozidel železnice, lanovky, svážnice apod., anebo v kterých se tato vozidla pĜipínají k tažnému lanu. 41. Silážní stavby a obilní sila se popíší (sil., silo).

42. V mČĜítku 1 : 5 000 se sloupy a stožáry elektrických vedení, šachtice podzemních potrubí, stok a kabelĤ a podpČry obdobných nadzemních zaĜízení zamČĜují a zobrazují ve shodČ se skuteþností a kresba znaþky vedení se pĜizpĤsobí jejich poloze; napĜ. dvojice šipek elektrických vedení se pĜikreslí soumČrnČ k znaþce stožáru, jejíž pravoúhelníþek se kreslí shodnČ se smČrem linky. V mČĜítku 1 : 10 000 platí tato pravidla pro kovové a betonové stožáry a sloupy elektrického, které se zakreslují místo teþek ve dvojicích šipek; vzdálenosti mezi dvojicemi šipek se pak pĜizpĤsobí skuteþné poloze podpČr. U kovových a betonových stožárĤ a sloupĤ se v obou mČĜítkách popíše jejich výška v metrech, a to vždy asi po úsecích 1 km. Elektrická vedení na zastavČných územích s výjimkou roztroušeného zastavČní, se nezobrazují. 43. Dálkové plynovody a naftovody a jejich šachtice (1 : 5 000) nebo podpČry se vždy zobrazují, ale jen mimo zastavČná území. Podzemní vedení a potrubí jiného druhu a jejich šachtice se zamČĜují jen na zvláštní pĜíkaz ÚstĜední správy geodézie a kartografie. PĜi jejich zakreslení se využije údajĤ získaných u podnikĤ spravujících zmínČná zaĜízení. D. Železnice 44. V mČĜítku 1 : 10 000 poþet pĜíþných þárek v bílých políþkách znaþky železnice se shoduje s poþtem kolejí dvoukolejných a vícekolejných tratí. 45. PĜíþné þárky ve znaþce železnice se spodkem pro další kolej smČĜují vždy k budoucí koleji. 46. Náspy a výkopy na železniþním tČlese se zobrazují poþínaje relativní výškou 1 m v mČĜítku 1 : 10 000 a 0,5 m v mČĜíku 1 : 5 000. V místČ nejvČtšího výškového rozdílu se uvede jeho údaj. OpČrné a obkladní zdi se v obou mČĜítkách vyznaþují již od výšky 0,5 m, avšak výškový údaj se v mČĜítku 1 : 10 000 uvádí jen pĜesahujeli 1,0 m. 47. U tunelĤ se popíše ve tvaru zlomku jejich prĤjezdná šíĜka a délka v metrech. 48. Ve znaþce kolejištČ se zobrazuje skuteþný poþet kolejí, lze-li dodržet nejmenší mezeru 0,2 mm mezi jednotlivými kolejemi. Není-li to možné, zmenší se poþet linek ve znaþce tak, aby znaþka pokryla skuteþnou plochu kolejištČ. Velikost znaþky toþny se pĜizpĤsobí skuteþnosti. 49. NávČstidla mĤstková se zakreslují na trati i v kolejištích. Stožárová návČstidla se zobrazují jen mimo kolejištČ. PĜedvČstná návČstidla se nezakreslují. Kilometrovníky se vyznaþují jen mimo stanice a pĜi dostatku místa se doplní údajem vzdálenosti. 50. Znaþkou kolejové dráhy s koĖským nebo traktorovým tahem a lesní a hospodáĜské železnice se zobrazují závodní dráhy a vleþky urþené k neveĜejné nákladní dopravČ v prĤmyslových, energetických, zemČdČlských a lesních podnicích. ŠíĜka znaþky je 0,7 mm pĜi normálním a 0,5 mm pĜi úzkém rozchodu koleje. Mají-li tyto závodní dráhy elektrický pohon, kreslí se þerný þlánek znaþky v trojnásobné délce. 51. Pro ozubenou dráhu se užije znaþky železnice pĜíslušného rozchodu, úþelu a pohonu s popisným doplĖkem ozub. 52. Nosné stožáry visutých drah se zamČĜují a zobrazují ve skuteþné poloze znaþkou stožárĤ elektrického vedení. V mČĜítku 1 : 10 000 se dĜevČné stožáry nezakreslují. E. Silnice a cesty 53. Silnice a stálé cesty pro povozy se dČlí na druhy uvedené v tabulce na následující stránce. Druh Dálnice Silnice jakosti

Popis Zpravidla dvČ oddČlené vozovky, každá aspoĖ 7 m široká, s betonovým, asfaltovým (živiþným) nebo dláždČným krytem. Dálnice zpravidla obchází sídlištČ a kĜižuje s jinými komunikacemi vždy mimo vlastní úroveĖ. V pravidelných úsecích jsou na ní umístČna þerpadla pohonných hmot a automobilní dílny. I. Vozovka široká 7 – 10 m s asfaltovým (živiþným), betonovým nebo dláždČným krytem. Zpravidla spojuje veliká sídlištČ. Jsou na ní Ĝídce umístČna þerpadla pohonných hmot a automobilní dílny.

Silnice II. jakosti Silnice III. jakosti Polní a lesní cesta nepravidelnČ udržovaná, hlavní spojovací cesta Polní a lesní cesta

Vozovka široká 5 – 8 m se zpevnČným podkladem, s krytem štČrkovým (oblázkovým), v nČkterých pĜípadech i stejným jako u silnice I. jakosti. Vozovka pokrytá drobným štČrkem, makadamem, smČsí oblázkĤ, písku a hlíny, ve vrstvČ vysoké 13 – 30 cm, sjízdná motorovými vozidly v každé roþní dobČ. ŠíĜka nejménČ 3,5 m, povrch nepravidelnČ udržován sypaným materiálem rĤzného druhu, bez pĜíkopĤ nebo s pĜíkopy. NČkdy je nejužívanČjším dopravním spojením mezi sousedícími sídlišti.

Vozová cesta užívaná hlavnČ pro zemČdČlskou a lesní dopravu cesta místního významu a jen výjimeþnČ pro dopravu mezi sídlišti.

54. Znaþky dálnic, silnic a cest se zakreslují v poloze shodné s osou komunikace. V mČĜítku 1 : 5 000 zobrazují znaþky dálnic a silnic pĤdorys koruny, znaþka nepravidelnČ udržované nebo spojovací cesty vnČjší obrys cesty bez náspĤ a výkopĤ; šíĜka znaþek musí souhlasit se skuteþností, avšak u zmínČné cesty nesmí být menší než 0,6 mm. 55. K zobrazení dálnic a silnic se pĜipojí popisné doplĖky, které se umístí tam, kde se popisované údaje mČní, poblíž rámu mapového listu a v úsecích usnadĖujících pĜehled. Tyto doplĖky se píší rovnobČžnČ s osou komunikace a obsahují: a)

údaj šíĜky krytu (povrchu) vozovky a v závorce šíĜky koruny, v mČĜítku 1 : 10 000 v celých metrech, v mČĜítku 1 : 5 000 na 0,1 m,

b) popis krytu vozovky zkratkami použité hmoty, c)

þísla silnic I. a II. tĜídy, stanovená silniþní správou.

56. Sjezdy (vjezdy a výjezdy) se silnic I. a II, tĜídy, jejichž povrch je upraven stejnČ jako na silnici, se v pĜíslušné délce vyznaþí znaþkou výchozí silnice. V mČĜítku 1 : 10 000 však znaþka silnice na sjezdu nesmí být kratší než 1 mm a okrajové þáry znaþky se zakonþí klínovitČ. 57. Na dálnicích a silnicích mimo sídlištČ se vyznaþují rozcestníky, autobusové zastávky a kilometrovníky, k nimž se pĜipojí, pokud místo dovolí i pĜíslušný vzdálenostní údaj. RovnČž trvalé pĜístĜešky pĜi tČchto komunikacích se zobrazují jen mimo sídlištČ. 58. Znaþka silnice se zpravidla nezakresluje v prĤchodu silnice sídlištČm, kde pĤdorys komunikace je zhruba shodný s pĤdorysem ulic. Jen ve venkovských sídlištích, kde pĤdorys veĜejného prostranství je tĜikrát až þtyĜikrát širší než vozovka procházející silnice, se znaþka silnice zakreslí i uvnitĜ sídlištČ. PrĤchody silnic všech jakostí sídlišti a pĜíjezdní komunikace k železniþním stanicím v sídlištích se ve výtisku mapy vyznaþí barvou pĜedepsanou pro silnici pĜíslušné jakosti. 59. U skalních stezek na krakorcích nebo na umČlé Ĝímse se uvede jejich délka v metrech a jsou-li na mapČ delší než 1 cm, oznaþí se jejich zaþátek a konec. 60. Na styku znaþky komunikace s kresbou ulice, mostu nebo pĜehrady, jimiž komunikace prochází, se ponechá mezera 0,2 mm. 61. Obrysy neohrazených ulic se zakreslují plnou þernou þarou normální tloušĢky. V mČĜítku 1 : 10 000 mohou tak být vyznaþeny i ohrady podél ulic, nejsou-li delší než 100 m. Silnice procházející územím, na nČmž je plánováno zastavČní do dvou let, se zakreslí jako ulice, a to podle zastavovacího plánu (projektu). 62. V mČĜítku 1 : 10 000 se ulice užší než 6 m zakreslí v šíĜce 0,6 mm. 63. Ulice nebo jejich þásti, nezpĤsobilé pro svou strmost nebo stupĖovitou úpravu k dopravČ vozidly, se zobrazují znaþkou nesjízdné ulice. 64. Znaþek zimní cesty a cesty sjízdné za odlivu se použije pro zobzení obþasných komunikací zmínČného druhu. Zákres se provede jen zhruba podle místních údajĤ. 65. Cestiþky v parcích a v sadech se zobrazují podle skuteþnosti a zakreslují se dvojitou þarou, jen jsou-li širší

než 5 m. Ostatní se kreslí znaþkou pČšiny. 66. Pro zobrazení a popis náspĤ, výkopĤ, opČrných a obkladných zdí platí obdobnČ ustanovení þlánku 46. 67. Znaþkou oploceného prĤhonu a cesty se zakreslují trvalé pastevní komunikace s jednoduchou ohradou zabraĖující dobytku v pĜístupu na sousední pozemky. 68. HaĢové úseky cest se vyznaþují jen tam, kde je tČleso cesty ztuženo svazky chrastí, položenými na podélných bĜevnech a zasypanými svrchu vrstvou písku nebo hlíny. 69. U prĤsmykĤ se pĜipíše doba jejich schĤdnosti (þísla mČsícĤ). 70. Smykové cesty (skluzy) se zamČĜují a zobrazují jen tehdy, jde-li o trvalé dopravní zaĜízení. ýlánky znaþky se kreslí vždy otevĜenou stranou proti svahu. 71. Stromový a keĜovitý porost podél komunikací se vyznaþí pĜíslušnou porostní znaþkou. F. Vodstvo 72. ýárka ve znaþce studánky nebo pramene se zakresluje shodnČ se skuteþným prĤbČhem vznikající ruþeje, a není-li odtok znatelný, vždy ve smČru spádu. K znaþce se zpravidla pĜipojí údaj nadmoĜské výšky a jde-li o vodu zvláštního složení, pĜipíše se i její popis (žel., sir., hoĜ. apod.); nelze-li složení spolehlivČ zjistit, pĜipojí se zkratka min. 73. Vodní toky, jejichž šíĜka nepĜesahuje 3 m, se zobrazují jednou þarou zesilující se postupnČ od pramene až k poþátku dvouþarého zobrazení. V mČĜítku 1 : 10 000 toky široké 3 až 5 m se kreslí dvouþarou znaþkou 0,5 mm širokou, a širší toky podle skuteþnosti. V mČĜítku 1 : 5 000 se v dvouþarém zobrazení dodržuje skuteþný rozmČr, poþínaje 3 m šíĜky. 74. Ráz pobĜeží se vyjádĜí zvláštními znaþkami. U srázných bĜehĤ, pobĜežních nánosových valĤ, upravených bĜehĤ, pobĜežních zdí, zpevnČní, výkopĤ, náspĤ a hrází vyšších než 0,5 m se uvede vždy relativní výška mČĜená od vodní hladiny. 75. U vodních tokĤ, jejichž šíĜka na mapČ nepĜesahuje 1,5 mm, se srázný bĜeh zakreslí hnČdČ, tedy stejnČ jako srázný bĜeh s pobĜežím. Údaje relativní výšky srázného bĜehu se popíší vždy v hnČdé barvČ bez ohledu na barvu znaþky. 76. Znaþkou pobĜežního valu se zakreslují pĜírodní bĜehy mající zhruba tvar nepravidelné hráze. 77. HvČzdiþkou oznaþené pĜedmČty se zakreslují podle námoĜních map. 78. PrĤbČh podzemního vodního toku se zobrazí podle mapových pomĤcek vyhotovených pĜi zkoumání tokĤ a není-li jich, zobrazí se podle hrubého odhadu. Jde-li o upravený vodní tok, použije se údajĤ opatĜených u podniku jej spravujícího. 79. Suché (pĜívalové) pĜíkopy se zobrazují jen tehdy, jsou-li hlubší než 0,5 m a širší než 1 m. PĜíkopy široké 1 až 3 m se zakreslují jednoduchou þarou, širší se zobrazují dvouþaĜe, obdobnČ jak je stanoveno pro vodní toky. Zobrazení se doplní údajem hloubky (þernČ) na 0,1 m. Suché pĜíkopy u komunikací se nezobrazují. 80. Ze znaþek zaĜízení pro rozvod vody se použije té, která nejpĜiléhavČji znázorĖuje skuteþný stav, tj. smČr rozvodu a tvar zaĜízení. 81. Isobathy se zjišĢují a zobrazují jen na zvláštní pĜíkaz ÚstĜední správy geodézie a kartografie. Pro moĜské dno se jejich kresba a hloubkové kóty pĜevezmou z námoĜních map. 82. Údaje hloubky jezer a rybníkĤ se vždy píší na místo, pro které platí. Jejich þísla v rozmezí od 0 do 3 m se udávají s pĜesností na 0,1 m, od 3 do 5 m se zaokrouhlují na 0,5 m a pĜes 5 m na celé metry. U vodních tokĤ zobrazených dvouþarou znaþkou se kromČ hloubky zjišĢuje i šíĜka a oba údaje se popisují ve tvaru zlomku (šíĜka v þitateli). Tyto rozmČry se zaznamenávají vždy ve vzdálenostech asi 1 až 2 km, u soutokĤ a u rámu

mapového listu. 83. NadmoĜské výšky vodních hladin se zjišĢují a popisují v obdobných úsecích jako hloubky a dále u ústí, vodomČrných stanic a u rámu mapového listu. Místo zjištČní se oznaþí ke kótČ se pĜipojí datum (den a mČsíc) zjištČní. Na vodních tocích užších než 3 m, u nichž jsou výškové pomČry patrny z vrstevnic, není tĜeba uvádČt datum. U zdýmacích zaĜízení se výška hladiny zjišĢuje v obou úrovních; u menších vodopádĤ postaþí uvést jen výškový rozdíl. 84. Šipka oznaþující smČr proudu se kreslí dovnitĜ obrysu toku jen pĜi dostateþné šíĜce, jinak vedle toku. U vodních tokĤ širších než 3 m a majících význam s hlediska pĜebroditelnosti a vodní dopravy (i nouzové), se ve smČrové šipce uvede vteĜinová rychlost proudu s pĜesností 0,1 m. Šipky se vyznaþují vždy ve vzdálenostech 1 až 2 km a u rámu mapového listu. Délka šipky se volí ve stanovených mezích pĜimČĜenČ k velikosti toku. 85. Znaþkou výhonĤ se zakreslují hráze vbíhající do vodního toku a upravující smČr proudu a nanášení naplavenin. Znaþka se kreslí nejménČ 1 mm dlouhá i kdyby podle skuteþnosti mČla být kratší. Hráze budované pĜi úpravČ vodního toku, avšak pĜímo se ho nedotýkající, se zakreslují znaþkou sypaného valu. 86. Prochází-li korunou pĜehrady komunikace, kreslí se konce hráze otevĜené jako u mostĤ a pĜipíše se šíĜka této komunikace, je-li pĜehrada delší než 1 cm na mapČ. 87. PĜístavní stavby jsou zpravidla takového rozsahu, že mohou být zobrazeny podle skuteþnosti, takže znaþky se užije jen pro malá pĜístavištČ. Zobrazení skuteþného pĤdorysu se vždy doplní popisem. Znaþka kotvištČ se uvede jen v místech, kde jsou plavidla zakotvena mimo provoz. Znaþky majákĤ nebo signálního svČtla se užije též pro zobrazení podobných zaĜízení urþených k jiným úþelĤm (napĜ. k letecké dopravČ). 88. Znaþkou kilometrovníku se zakreslí jen kilometrové sloupy s tabulí a þíselný údaj se pĜipíše, je-li dostatek místa. Také ostatní znaky plavební signalisace se zobrazují jen tehdy, jde-li o signály na sloupech mající orientaþní význam. 89. V bezvodých krajinách se zamČĜují všechny studnČ, jinde jen osamČlé studnČ a vodovodní stojany mimo sídlištČ, artéské studnČ a studnČ s vČtrným þerpadlem. U studní ležících mimo sídlištČ se popíše ve tvaru zlomku nadmoĜská výška zemského povrchu (na 0,1 m) a hloubka studnČ od povrchu k vodní hladinČ v metrech. V neosídlených krajinách u studní obsahujících minerální nebo nepitnou vodu se popíše její druh obdobnČ jako u pramenĤ a studánek (viz þlánek 72). U hlavních studní ve stepích a pouštích se zpravidla uvede i jejich název. Znaþkou kjarízĤ se zakresluje soustava spojitých studní. 90. Z vodovodních zaĜízení se zobrazují všechny vodárny, vodojemy a dálkové vodovody. Ostatní vodovody se v mapČ vyznaþují jen na zvláštní pĜíkaz ÚstĜední správy geodézie a kartografie.

G. Mosty, brody a pĜívozy 91. Všechny druhy pĜemostČní na komunikacích se zamČĜují a zobrazují, s výjimkou suchých propustkĤ a mostĤ pĜes malé pĜekážky uvnitĜ sídlišĢ. 92. Znaþky mostĤ jsou rozlišeny podle stavební hmoty a zpĤsobu stavby na tyto druhy: most zdČný (kamenný, betonový), kovový, dĜevČný, plovoucí, ĜetČzový (lanový) a se stupni. Délkou 10 a 5 m se rozumí svČtlost pĜemostČní. Mostní pilíĜe se zobrazují ve skuteþné poloze. ŠíĜka znaþky mostu v mČĜítku 1 : 10 000 se zobrazí v souladu se skuteþností, avšak nesmí být menší než šíĜka dvouþaré znaþky procházejí komunikace; nejmenší šíĜka znaþky mostu je 0,6 milimetru. V mČĜítku 1 : 5 000 se zobrazí skuteþná šíĜka, avšak opČt nejménČ 0,6 mm. 93. U mostĤ delších než 3 m na silnicích, a jde-li o pĜekonání velké pĜekážky, i na nepravidelnČ udržovaných polních a lesních cestách a na hlavních spojovacích cestách, se popíše ve tvaru zlomku délka pĜemostČní (svČtlost), prĤjezdní šíĜka (obojí v metrech) a nosnost (v tunách). Prvé dva údaje jsou v þitateli, poslední v jmenovateli zlomku. 94. U mostĤ pĜes malou pĜekážku a u propustkĤ se nevyznaþuje stavební hmota a zpĤsob stavby. Mostem pĜes malou pĜekážku se rozumí pĜemostČní zpravidla do 3 m, které – není-li zniþeno – se dá nouzovČ nahradit jednoduchou úpravou nebo objížćkou. Za propustek se povazuje pĜemostČní kratší než 2 m.

95. Ke znaþce pĜívozĤ pro silniþní vozidla se pĜipojí údaj nosnosti v tunách. 96. U brodĤ pĜes vodní toky širší než 3 m se popíše ve tvaru zlomku jejich hloubka s pĜesností 0,1 m a zkratkou jakost dna. H. Spoje 97. Telegrafní a telefonní vedení v sídlištích a na území železnic se nezobrazují. Z vedení jdoucích podél silnic se zakreslí vedle znaþky silnice jen úseky v délce 1 až 2 cm na okrajích sídlišĢ, u rámu mapového listu a v místech, kde linka vstupuje na území silnice. 98. Telegrafní a telefonní vedení pod zemí a pod vodou (kabely) se zamČĜuje jen na zvláštní pĜíkaz ÚstĜední správy geodézie a kartografie. 99. Je-li telegrafní nebo telefonní vedení zavČšeno na spoleþných sloupech s vedením elektrickým, zobrazí se jen znaþka elektrického vedení. 100. Telefonní stanice se vyznaþují jen tehdy, jsou-li mimo sídlištČ a mimo provozní pozemky železnic. 101. Znaþka poštovního úĜadu se umístí vždy pod názvem sídlištČ. U mČst se tyto úĜady nevyznaþují. I. Hranice 102. Pro zobrazení hranic státu a hranic správních jednotek platí tato pravidla: a)

Všechny lomové body hranic osazené trvalými hraniþními znaky se v mapČ zobrazují. V mČĜítku 1 : 10 000 se hraniþní znaky vyznaþují jen na státní hranici.

b) Hranice nesplývající s jinou þarou polohopisné kresby, napĜ. s vodním tokem, komunikací, prĤsekem nebo ohradou, se vykreslí v celé délce pĜíslušnou znaþkou. c)

Prochází-li hranice zmínČnými pĜedmČty mČĜení, zakreslí se její znaþka jen na význaþných ohybech a tam, kde by neoznaþený úsek nepodával pĜesný prĤbČh hranice. Oznaþkované úseky musí obsahovat aspoĖ tĜi þlánky znaþky a musí za sebou následovat ve vzdálenostech nejvýš 6 cm. Znaþky se umístí aa) uprostĜed hraniþního pozemku (napĜ. Ĝeky, komunikace, prĤseku), probíhá-li hranice jeho stĜedem a umožĖuje-li jeho šíĜka zĜetelný zákres, bb) stĜídavČ po obou stranách hraniþního pozemku, probíhá-li hranice jeho stĜedem, avšak znaþku nelze vykreslit uprostĜed, cc) na té stranČ pohraniþního pozemku nebo ohrady, po níž hranice skuteþnČ probíhá, dd)na velkých plochách vodstva (moĜe, jezera, velké Ĝeky a rybníky) v místech stanovených podle mapových podkladĤ velkých mČĜítek nebo podle údajĤ pĜíslušných správních orgánĤ.

103. Pro zákres státní hranice platí, kromČ dĜíve uvedených pravidel, ještČ tyto pokyny: a) Zobrazení hranice se musí shodovat s hraniþním dokumentárním dílem. b) Ke znaþkám hraniþních znakĤ na lomových bodech se pĜipíše jejich þíslo, zpravidla do nepokreslené plochy sousedního státu. c) OrientaþnČ významné mezníky a sloupy se zakreslí znaþkou orientaþního bodu. d) Ve stĜedu znaþky hraniþních kopeþkĤ se nekreslí teþka. 104. Shodují-li se hranice správních jednotek rĤzných stupĖĤ, vyznaþí se jen hranice nejvyšší jednotky. 105. Hranice pozemkĤ (hranice držebnostní) se zamČĜují a zakreslují jen na zvláštní pĜíkaz ÚstĜední správy

geodézie a kartografie. 106. Za stálou hranici porostu nebo užívání pĤdy se považuje hraniþní þára v pĜírodČ zĜetelnČ patrná (oznaþená, jasné rozhraní porostu), na rozdíl od hranice nezĜetelné, neustálené, jejíž polohu nelze zjistit s pĜedepsanou pĜesností. PrĤbČh této hranice se zakreslí zvláštní znaþkou podle hrubého odhadu. Výrazné lomové body stálé hranice se zakreslují zesílenými teþkami. Probíhá-li tato hranice po polohopisné þáĜe vyššího významu (napĜ. hranice správních jednotek, komunikace, vodstvo, obvod reservací, ohrady) nebo po horní hranČ stupnČ (výkop, sráz, okraj rokle, kutištČ, suti, jámy apod.), pak se jejich znaþka již nezakresluje. StejnČ se postupuje tehdy, když znaþka hranice porostu nebo užívání pĤdy, probíhající podél zmínČných polohopisných nebo výškopisných þar, by mČla být podle skuteþné polohy zakreslena ve vzdálenosti menší než 1 mm. 107. Hranice rezervací, které se ztotožĖují s hranicemi správních jednotek nebo s ohradami, se nevyznaþují. J. Ohrady 108. V mČĜítku 1 : 10 000 se v sídlištích zpravidla nezobrazují ohrady uvnitĜ domovních blokĤ a mezi jednotlivými usedlostmi; výjimkou jsou ohrady velkých ploch prĤmyslových, báĖských, energetických a zemČdČlských podnikĤ, hĜišĢ, cviþišĢ, sadĤ, velkých nádvoĜí veĜejných budov apod. Uliþní ohrady domovních blokĤ, kratší než 100 m, mohou být zakresleny jednoduchou þarou. Ohrady na vnČjším obvodu sídlišĢ a u osamČlých budov, podnikĤ, usedlostí, sadĤ apod. se vždy vyznaþí pĜíslušnou znaþkou. 109. V mČĜítku 1 : 5 000 se oznaþí každá ohrada i uvnitĜ domovních blokĤ pĜíslušnou znaþkou, pokud délka ohrady umožĖuje umístČní zĜetelné znaþky; jinak se zakreslí jen plná þára normální tloušĢky. Kresba plotĤ, oddČlujících dvory od zahrad u jednotlivých domĤ a usedlostí, mĤže být pĜimČĜenČ zjednodušena. 110. Jednoduché pastevní ohrady se v mapČ neoznaþují. Výjimkou jsou prĤhony a cesty s oplocením, pro nČž je stanovena zvláštní znaþka (viz þlánek 67). 111. Znaþky ohrad jdoucích podél železnic, dálnic, silnic, cest, pČšin, bĜehĤ vodstva a suchých pĜíkopĤ se zakreslují ve vzdálenosti 0,2 mm od okraje kresby uvedených pĜedmČtĤ. Ohrady postavené na hranicích silniþního nebo železniþního tČlesa se však v mČĜítku 1 : 5 000 zakreslují ve skuteþné poloze. 112. PĜi volbČ znaþky pro ohradu zbudovanou kombinací rĤzných druhĤ uvedených ve znaþkách se dá pĜednost znaþce ohrady, která je významnČjší pĜekážkou. U ohrad postavených na opČrných nebo ochranných zdích nižších než 1 m se znaþka tČchto zdí nezakresluje; jsou-li tyto vyšší, dá se pĜednost znaþce zdi. 113. Jednodušší pĜíþné rysky ve znaþkách ohrad se na obvodu domovních blokĤ a osamČlých ohrazených ploch kreslí vždy smČrem dovnitĜ, v ostatních pĜípadech na stranu plochy ménČ pokreslené. 114. Znaþkou sypaného valu se zobrazují ohrady tohoto druhu a hráze delší než 1 cm na mapČ a vyšší než 0,5 m. Relativní výška se popíše. 115. Znaþka hradby se užije pro zobrazení historických staveb tohoto druhu. Údaj výšky a šíĜky se pĜipíše. K. Porost a povrch pĤdy 116. Pro oznaþení pozemkĤ znaþkami zemČdČlské pĤdy je rozhodující trvale pĜevládající zpĤsob vzdČlávání a užívání. 117. Za role se považují orné pozemky, na kterých se pČstují zemČdČlské plodiny (pokud pro nČ není stanovena zvláštní znaþka) zpravidla v stĜídavém osevním postupu nebo v travopolní soustavČ. Také doþasné úhory se považují za role. Plochy rolí se na mapČ neoznaþují. 118. Všeobecná znaþka pro porost technicky významných zemČdČlských rostlin se doplní – pokud místo dovolí – názvem rostliny. 119. Znaþky ovocných sadĤ se kreslí zpravidla ve smČru pĜevládajícího rozmČru oznaþovaného pozemku; jen ve velkých nepravidelných plochách se seĜadí rovnobČžnČ s rámem mapového listu. Plocha ovocného nebo

citrusového sadu, obsahujícího mladé nebo Ĝídce vysazené stromy, neposkytující aspoĖ padesátiprocentní kryt, se ve výtisku nevybarví zelenČ. 120. Za zelináĜskou zahradu se považují nejen pozemky zahradnických podnikĤ, na nichž se pČstuje zelenina, ale i zahrady u zemČdČlských usedlostí a v obytných þtvrtích, pokud nejsou pĜevážnČ vČnovány pČstování ovocných stromĤ a keĜĤ nebo révy. Jsou-li na takových zahradách též stromy vyšší než 4 m, doplní se oznaþení zelináĜské zahrady zákresem znaþky stromĤ bez orientaþního významu, s pĜihlédnutím k rozptýlení stromového porostu. 121. Znaþkou louky se oznaþují pozemky, poskytující hlavní užitek kosením trávy i když se nahodile spásají. K pastvinám se poþítají pozemky s travním porostem, nekosené, vČnované soustavnČ pastevnímu hospodáĜství. Jsou-li louky nebo pastviny obþas zorány pro zlepšení porostu, nemČní se jejich zaĜazení do druhĤ zemČdČlské pĤdy. 122. Jako lada se oznaþí bývalé role, nesoucí ještČ stopy dĜívČjšího obdČlávání, avšak již dlouhou dobu trvale neorané. 123. V pozemcích Ĝemenovitého tvaru se znaþky zemČdČlské pĤdy a jiného porostu umísĢují v Ĝadách podélné ose pruhu, s mezerami 5 až 10 mm. ěemenovité pozemky užší než 1 mm na mapČ se nezobrazují. 124. Znaþkou jednotlivého stromu orientaþnČ významného se zakreslují osamČlé stromy zdaleka viditelné; zpravidla se popíše nadmoĜská výška jejich paty. 125. Znaþkou jednotlivého stromu bez orientaþního významu se zakresluje roztroušený stromový porost na zemČdČlské a jiné pĤdČ, podél komunikací a bĜehĤ vodstva a na veĜejných prostranstvích. 126. OsamČlé lesíky a hájky, jejichž obrys nelze zobrazit v mČĜítku podle skuteþnosti, se zakreslí zvláštními znaþkami, rozlišenými podle orientaþní dĤležitosti. 127. Lesy se rozlišují na vzrostlé lesy, mladé lesy, zakrslé lesy, Ĝídké vzrostlé lesy, Ĝídké mladé lesy a Ĝídké zakrslé lesy. Pro oznaþení znaþkou vzrostlého nebo mladého lesa je rozhodující rozhraní prĤmČrné výšky 4 m. Za zakrslý les se považuje porost, jehož výška v dospČlosti nepĜesahuje 4 až 6 m. K Ĝídkým lesĤm se poþítají stromové porosty, u nichž prĤmČrná vzájemná vzdálenost dospČlých stromĤ je podstatnČ vČtší než jejich prĤmČrná výška; mezi znaþkami tČchto lesĤ se vždy ještČ oznaþí porost nebo druh zemČdČlské pĤdy, jímž je pokryta nebo využita plocha mezi stromovím. 128. Druh lesního porostu se vyjádĜí jednak znaþkou, jednak se popíše slovnČ, a to pĜi dostatku místa v celém znČní, jinak zkratkou. Ve smíšených porostech se takto oznaþí i pĜímČs, pokud pĜesahuje 20 %. V mČĜítku 1 : 10 000 se však mohou uvést jen dva, v mČĜítku 1 : 5 000 nejvýše tĜi druhy. Názvy druhĤ se píší pod sebe, znaþky se kreslí vedle sebe, v obojím pĜípadČ v poĜadí klesajícího podílu druhĤ. KromČ druhu porostu se popisují ve tvaru zlomku i prĤmČrné rozmČry a rozestup stromĤ, a to u vzrostlých, po pĜípadČ i u zakrslých lesĤ tloušĢka kmene ve výši prsou na 0,01 m (jmenovatel) a výška (þitatel) a rozestup (vpravo) v celých metrech; u mladých lesĤ (školek) se tloušĢka a rozestup neuvádí. 129. Je-li plocha lesa nebo jeho þásti tak malá, že v ní není možno umístit popis druhu a rozmČrĤ, oznaþí se druh porostu jen kresebnou znaþkou a ostatní údaje se vynechají. 130. Ve velkých polesích není tĜeba popisovat odlišnou þást, jejíž plocha na mapČ nepĜesahuje 10 cm2. Pokrývá-li stejný druh porostu se stejnými rozmČry velikou plochu, umisĢují se zmínČné údaje na každém þtvereþním decimetru mapy. V Ĝídkých lesích se oznaþují a popisují druhy a rozmČry jen tehdy, jde-li o plochu vČtší než 25 km2. 131. V mapČ se zobrazují jen lesní prĤseky širší než 1,5 m a uvádí se jejich šíĜka v celých metrech. Znaþka prĤseku užšího než 10 m v mČĜítku 1 : 10 000 a 5 m v mČĜítku 1 : 5 000 se kreslí v šíĜce 1 mm. Širší prĤseky se zobrazují v šíĜce odpovídající skuteþnosti, avšak pĜi šíĜce pĜesahující 20 m se již nezakreslují znaþkou prĤseku, nýbrž okrajové þáry se vyznaþí jako hranice porostu a na ploše prĤseku se oznaþí druh porostu (pastvina, louka apod.). Jsou-li prĤseky oploceny, vyznaþí se jejich okraje znaþkou pĜíslušné ohrady. Vede-li prĤsekem cesta, zakreslí se jen znaþka cesty. 132. Na mapČ se vyznaþí þísla lesních oddČlení, pokud je lze zjistiti u lesních správ.

133. Znaþky vykáceného a vyhoĜelého lesa a polomu se použije jen výjimeþnČ pro trvalejší zjevy tohoto druhu. Hranic pĜíslušných ploch se zachovalými þástmi lesa se vyznaþují jen u vykácené plochy. 134. Rozhraní mezi rĤznými druhy porostu (i co do rozmČrĤ) se zakreslí jako hranice porostu. Pro nejasné rozhraní se užije znaþky nezĜetelné, nestálé hranice. 135. VČtrolamy (úzké pruhy vzrostlého nebo mladého lesa) se zobrazují takto: a)

V mČĜítku 1 : 10 000 aa) nepĜesahuje-li jejich šíĜka 20 m, zakreslí se jedna Ĝada kroužkĤ bez vyznaþení hranic a popíše se jen výška porostu, bb) jsou-li široké 20 až 50 m, zakreslí se rovnČž jen jedna Ĝada kroužkĤ, zobrazí se i hranice pruhu a popíší se druh a rozmČry porostu, cc) jsou-li širší než 50 m, zakreslí se dvČ Ĝady kroužkĤ ve stĜídavé poloze a ostatní zobrazení a popis jsou stejné jako v pĜedešlém pĜípadČ.

b) V mČĜítku 1 : 5 000 jsou kresba a popis uspoĜádány obdobnČ jako v mČĜítku 1 : 10 000, s tím rozdílem, že místo rozlišujících šíĜek 20 a 50 m platí rozmČry 10 a 20 m. 136. Kroužky ve znaþkách lesĤ se rozmisĢují se zĜetelem k velikosti oznaþované plochy (viz þl. 5); na velkých plochách se vzdálenosti mezi nimi pĜimČĜenČ zvČtší a jen na okrajích se zakreslí ve vČtší hustotČ. Znaþky Ĝídkého lesa se rozptýlí tak, aby jejich hustota vyjadĜovala zhruba hustotu porostu. V barevném výtisku se netisknou kroužky oznaþující vzrostlý les, zakrslý les a stromový porost hĜbitovĤ; ve znaþce vČtrolamu se však kroužky vytisknou. 137. Na plochách souvisle pokrytých kĜovinami se oznaþí znaþkou druh kĜovin a uvede se prĤmČrná výška porostu. Souvislý pruh kĜovin se zakreslí znaþkou živého plotu. 138. Plochy rozptýleného kĜovinatého, saksaulového, plazivého, rákosového (orobincového), mechového, vĜesového porostu se zpravidla neoddČlují porostní hranicí od svého okolí, nýbrž jejich znaþky se rozmístí mezi znaþky ostatního porostu nebo pĤdního povrchu (les, pastvina, louka, moþál apod.) se zĜetelem k jejich skuteþnému rozsahu. 139. Moþály se rozlišují podle stupnČ prĤchodnosti na tĜi druhy. U tČžko prĤchodného moþálu se popíše hloubka bahnité vrstvy na 0,1 m. V moþálech se vždy podle skuteþnosti vyznaþí porost, jehož znaþky se umístí se zĜetelem k jeho rozptýlení anebo – jde-li o souvislý porost – v normální hustotČ. Obvod moþálĤ se oznaþuje hranicí porostu jen tehdy, jde-li o velkou plochu lišící se výraznČ porostem od svého okolí. 140. Znaþkou kopeþkovitého povrchu se pokryjí plochy drobnČ hrbolovitého povrchu, jehož tvary nemohou být vyjádĜeny vrstevnicemi. 141. Znaþkou polygonálného povrchu se oznaþí v tundrách a horských oblastech plochy, jež jsou þlenČny mnohoúhelníkovitČ. 142. Znaþkou kamenitého (štČrkovitého, oblázkového) povrchu se oznaþí plochy souvisle pokryté kamením (štČrkem, oblázky). Jde-li o rozptýlené skupiny kamení, mezi nimiž jest porost nebo povrch jiného druhu, zakreslí se obČ znaþky, avšak hnČdé trojúhelníþky se kreslí vždy ve skupinkách po tĜech. 143. Plochy kopeþkovitého, polygonálného, píseþného, kamenitého a štČrkovitého povrchu a slaniska se neoddČlují od svého okolí ani navzájem hranicí porostu. Jejich obvod je dostateþnČ urþen oznaþením, které se po pĜípadČ spojuje se znaþkami porostu, zakreslenými obdobnČ jako u moþálĤ. PĜi kresbČ se dbá, aby se znaþky rĤzných barev nekryly ani nedotýkaly.

L. Reliéf 144. Základní interval vrstevnic je stanoven v technickém projektu mapy. V místech, kde základní interval vrstevnic nepostaþí k výstižnému vyjádĜení tvaru, napĜ. na sedlech, kupách, spoþincích, údolích apod., se

zobrazují též vrstevnice doplĖující, které pĤlí základní interval. V soumČrných tvarech se zakreslí doplĖující vrstevnice na obou stranách osy soumČrnosti. 145. Pomocnými vrstevnicemi se zhruba znázorĖují velmi þlenité tvary, jejichž zobrazení základními vrstevnicemi by bylo neúþelné a nehospodárné. Pomocné vrstevnice se nekótují, i když navazují na normální vrstevnice. 146. Znaþkou zesílené vrstevnice se zakresluje každá pátá vrstevnice základního intervalu; v základním intervalu 2,5 m se zesílí každá þtvrtá vrstevnice. Za podmínek uvedených v þlánku 145 mĤže zesílená vrstevnice pĜejít v pomocnou, která se v tomto pĜípadČ rovnČž zesílí. 147. Spádovkami se doplĖuje kresba vrstevnic v místech, kde smČr spádu není z vrstevnic ihned patrný, ponČvadž se v blízkém okolí mČní. Zakreslují se tedy zpravidla na sedlech, vrcholových tvarech, v jamách a rovinných proláklinách apod., a to vždy v místČ nejvČtšího zakĜivení vrstevnic, takže urþují zároveĖ hĜbetnici nebo údolnici útvaru. Spádovky smČĜují od vrstevnice vždy smČrem spádu. 148. Základní a zesílené vrstevnice se zobrazují kromČ dále uvedených výjimek na celém úseku, pro který byl pĜíslušný základní interval urþen, avšak v místech, kde mezera mezi nimi je menší než 0,2 mm, se vyrýsují jen zesílené vrstevnice. Vrstevnice se nezakreslují v plochách vodstva, v obrazech skal, srázĤ, stupĖĤ, náspĤ, výkopĤ. Sutí, malých povrchových kutišĢ (lomĤ apod.) v provozu, rozrytých ploch, snČžných jam, ledních bariér a náledi. U roklí a výmolĤ se vrstevnice zobrazují jen na dnČ, je-li jeho obraz širší než 1 mm. Na plochách neusedlých sesuvĤ pĤdy se vyznaþí jen pomocné vrstevnice. Na velkých povrchových kutištích a odvarech v provozu se zobrazí zpravidla jen zesílené vrstevnice, pokud technický projekt mapy neukládá podrobnČjší výškopisnou kresbu. 149. Kóty vrstevnic se vepíší do pĜerušené vrstevnice hnČdČ, hlavou ve smČru stoupání, a umisĢují se rozptýlenČ tak, aby bylo usnadnČno þtení výšek v kterémkoliv místČ. V území stĜední sklonitosti musí být na jednom þtvereþném decimetru mapy aspoĖ tĜi kóty vrstevnic. 150. Srázy (pĜírodní stupnČ) se v obou mČĜítkách vyznaþují jen tehdy, jsou-li vyšší než 0,5 m. Na srázu (pĜírodním stupni) a všude tam, kde se tento tvar vyznaþený hnČdým šrafováním vyskytuje ve spojení s jinou kresbou, se zmČĜí nejvČtší výškový rozdíl, a místo mČĜení se v mapČ oznaþí nad horní hranou srázu hnČdou teþkou o prĤmČru 0,5 mm, ke které se pĜipíše výškový údaj (hnČdČ). Na velmi dlouhých srázech se okótuje nČkolik míst. Stejným zpĤsobem se oznaþí výška srázného bĜehu (viz þlánek 75). Znaþka srázu se zakresluje také na horních okrajích sesuvĤ pĤdy, sutí a skalnatých srázĤ, pokud výška stupnČ je vČtší než základní interval vrstevnic. Výška se rovnČž popíše. Délka šraf ve znaþce srázu se pĜizpĤsobí šíĜce jeho vodorovného prĤmČtu. 151. StupnČ vzniklé lidskou þinností, napĜ. vysoké meze, náspy, výkopy apod. se kreslí a kótují þernČ. Kóta se zapíše v místČ nejvČtšího výškového rozdílu, které se však neoznaþuje teþkou. V ostatním platí pro jejich zákres stejná ustanovení jako pro pĜírodní stupeĖ. Nahromadí-li se v nČkterém místČ mnoho stupĖĤ, okótují se jen nejvýraznČjší. 152. V krasovém území se zobrazení typických tvarĤ doprovodí popisným doplĖkem kras. 153. Rokle užší než 3 m se zobrazují jednou þarou a ve vhodném místČ oznaþeném krátkou kolmicí, se u nČkteré pĜipíše šíĜka a hloubka ve tvaru zlomku. Rokle široké 3 až 10 m se kreslí dvojþaĜe a kótují obdobnČ. Širší rokle se zakreslují podle skuteþného obrysu znaþkou srázu; jejich hloubka se popíše stejným zpĤsobem jako srázu. Roklemi s postupujícím poþátkem se rozumČjí útvary v živé erosi, na jejichž horním konci jsou ve svislém stupni obnaženy spodní vrstvy. 154. Znaþkou sesuvu pĤdy se zobrazují plochy, na nichž se horní vrstvy posunuly souvisle po spodinČ, aniž se promísily. Na horním okraji je zpravidla vytvoĜen stupeĖ, který u usedlých starších sesuvĤ již nebývá tak patrný. StupeĖ se okótuje, je-li vyšší než základní interval vrstevnic. 155. Suti, skály a skalnaté srázy se zobrazují se zĜetelem k svému rozþlenČní a pĤdorysu. Dolní okraj teþkované plochy sutí se shoduje s jejich úpatnicí; na horním okraji bývá stupeĖ, který se okótuje, je-li vyšší než základní interval vrstevnic. Obraz skal se zhruba vystínuje za pĜedpokladu osvČtlení ze severozápadu. 156. Znaþkou žebra se zakreslují vyþnívající šikmé vrstvy odolnČjší horniny, nedá-li se tvar jejich povrchu vyjádĜit vrstevnicemi. Relativní výška se popíše.

157. V kresbČ ledovce se naznaþí smČr puklin a nČkolik pomocných vrstevnic (modĜe), z nichž se nČkterá podle možnosti i okótuje. 158. SnČžné jámy jsou horská úžlabí pokrytá vČþným snČhem. 159. Znaþkou lední bariéry se zakresluje mohutný pás mohutný sráz nebo žebro v ledové ploše. 160. Nerozmrzající dna Ĝek se oznaþí znaþkou náledi. 161. Znaþkou kurganu a jam se zakreslují jen malé vypuklé nebo vhloubené tvary, které nelze vyjádĜit vrstevnicemi. Kopeþky a jámy orientaþního nemající orientaþního významu a s výškovým relativním rozdílem menším než 1 m se v mapČ nevyznaþují. 162. Za skupiny balvanĤ se považují osamČlé shluky velkých kamenĤ. OsamČlý jediný balvan nebo skalní suk (tvrdoš, monadnok), pokud jejich relativní výška pĜesahuje 1 m, se zakreslují zvláštními znaþkami a výška se popíše. 163. Znaþkou Ĝady balvanĤ (kamenĤ) se oznaþují hromady kamenĤ rĤzné velikosti, nanesené, po pĜípadČ i narovnané podél držebnostních nebo porostních hranic. 164. Znaþka jeskynČ se zakresluje otevĜenou základnou ve smČru západ–východ a pĜipojí se údaj o šíĜce vchodu (na 0,1 m v þitateli) a hloubce prostoru (v metrech). 165. Znaþkami kráterĤ se zakreslují malé útvary tohoto druhu nezobrazitelné v mČĜítku ostatními znaþkami reliéfu. 166. KromČ pevných bodĤ a vodních hladin se v mapČ popisují údajem nadmoĜské výšky všechny výrazné body tvarĤ zemského povrchu, napĜ. vrcholy, sedla, údolní styky, a dále nČkteré polohopisnČ významné body, v pĜírodČ snadno ztotožnitelné, napĜ. kĜižovatky komunikací, stĜedy mostĤ, paty osamČlých stromĤ apod. Hustota kótování je závislá na þlenitosti tvarĤ. V prĤmČrnČ þlenitém území se na jednom þtvereþním decimetru mapy umístí 5 až 15 kótovaných bodĤ. Bod popsaný nadmoĜskou výškou se zakreslí znaþkou, pokud není zĜejmČ totožný s nČkterým pĜedmČtem zobrazeným vlastní znaþkou (napĜ. kilometrovník, kĜíž, stožár, strom, stĜed vozovky nad propustkem apod.). NadmoĜské výšky vrcholĤ poskytujících dobrý rozhled po širokém okolí (dominantní body) se popisují vČtšími þíslicemi. Výšky se uvádČjí na 0,1 m. 167. Relativními výškovými údaji se doplĖuje zobrazení malých tvarĤ zemského povrchu buć pĜírodních nebo umČlých, jež se nedají znázornit vrstevnicemi. PĜíklady popisu jsou uvedeny u jednotlivých znaþek. Výškové rozdíly od 0,5 do 3 m se zjišĢují na 0,1 m, od 3 do 5 m na 0,5 m a od 5 m výše na celé metry. Píší se vždy stejnou barvou, v jaké je zakreslen popisovaný tvar, s výjimkou srázného bĜehu (viz þl. 75). Znaménka se neuvádČjí. M. Popis 168. Místní a pomístní názvy se do mapy zapisují ve znČní vyšetĜeném podle smČrnic vydaných ÚstĜední správou geodézie a kartografie v dohodČ s pĜíslušnými správními úĜady a vČdeckými institucemi. 169. Popisové údaje se v mapČ umisĢují tak, aby byla zĜejmá jejich souvislost s kresleným obsahem, který však smí být porušen nápisy jen v nezbytnČ nutném rozsahu. Dále platí pro umístČní popisných údajĤ tato pravidla: a)

Názvy sídlišĢ, budov a jiných stavebních objektĤ, vrcholĤ, menších jezer a rybníkĤ, doplĖovací popis znaþek (obecná oznaþení), þísla a názvy bodĤ, þísla kilometrovníkĤ, nadmoĜské a relativní výšky (kromČ výšek vrstevnic, viz þlánek 149) se píší vodorovnČ ve smČru západ–východ, pĜednostnČ vždy vpravo od stĜedu popisovaného pĜedmČtu; jen pĜi nedostatku místa mohou být umístČny vlevo anebo nad popisovaný pĜedmČt, po pĜípadČ pod nČj. b) Názvy velkých jezer a rybníkĤ, názvy územních celkĤ (pohoĜí, doliny, sedla, hony, polesí, rezervace, moþály, stepi, slaniska, ostrovy, poloostrovy apod.), údaje o porostu a þísla lesních oddČlení se vepíší uvedeným smČrem doprostĜed pĜíslušné plochy. c) Jsou-li však plochy zmínČných pĜedmČtĤ protáhlého tvaru (jezera pĜehrad, údolí, horské hĜbety, dlouhé

hony, ostrovy apod.), píší se názvy ve smČru pĜevládajícího rozmČru a tak, aby byly þitelné s jižní nebo východní strany. ObdobnČ se popíší vodní toky, ulice, stromoĜadí, soutČsky apod.; je-li plocha pĜíliš úzká nebo jde-li o jednoĜadé zobrazení, pĜipíše se název soubČžnČ vedle. Jména úzkých a krátkých ulic mohou být vynechána. Názvy vodních tokĤ se opakují po úsecích asi 20 cm dlouhých a uvádČjí se vždy u rámu mapového listu a u soutokĤ. d) Popisné údaje u silnic, stezek, prĤsekĤ a vČtrolamĤ se píší vždy rovnobČžnČ se smČrem komunikace nebo vČtrolamu a tak, aby byly þitelné s jižní nebo východní strany. StejnČ se umisĢují þíselné údaje o mostech, pĜívozech a brodech, pokud je lze celé vepsat do pĤdorysu ĜeþištČ. e) ŠíĜka a hloubka vodních tokĤ se vepisují smČrem šíĜky, vejdou-li se do pĤdorysu ĜeþištČ. f) Všechny ostatní popisové údaje se píší vodorovnČ ve smČru západ–východ. g) Popisný obsah se umístí pokud možno tak, aby nebyl rušen pĜímkou þtvercové souĜadnicové sítČ, která se ve výtisku vyznaþí v celé délce. Není-li vyhnutí, musí se pĜímka v popisu pĜerušit. h) Názvy vztahující se na velkou plochu nebo dlouhou þáru se uvedou proloženČ. 170. V mČĜítku 1 : 10 000 se názvy sídlišĢ uvnitĜ rámu mapového listu uvádČjí jen v tom listČ, kde je zobrazen stĜed nebo vČtší þást sídlištČ; v sousedních listech se uvede název jen v mezirámovém pruhu. Pod názvem sídlištČ uvnitĜ listu se umístí údaj o národních výborech v místČ sídlících a jde-li o sídlištČ venkovské, též o údaj o skuteþném poþtu domĤ a znaþka poštovního úĜadu (þlánek 101). 171. V mČĜítku 1 : 5 000 se název sídlištČ uvádí v každém mapovém listČ, do nČhož sídlištČ zasahuje, avšak údaje o poþtu domĤ, národních výborech a poštovním úĜadČ se pĜipojí k názvu jen v tom listČ, kde je zobrazen stĜed nebo vČtší þást sídlištČ. V mezirámovém pruhu se názvy neuvádČjí. 172. U železniþních stanic, zastávek a nákladišĢ se neuvádí název, jsou-li pĜímo v sídlištích stejného názvu; postaþí jen obecné oznaþení (napĜ. st., z., dol. nádr.). 173. V mČĜítku 1 : 10 000 se vnČ vnitĜního rámu mapového listu uvedou tyto popisové údaje: a)

Názvy sídlišĢ, jejichž stĜed nebo vČtší þást je zobrazena na sousedním listČ.

b) U železnic název nejbližší železniþní kĜižovatky nebo koneþné stanice, do níž traĢ pokraþuje, s údajem vzdálenosti v celých kilometrech, poþítajíc od prĤseþíku s rámcem. c)

U dálnic, silnic a hlavních spojovacích cest název nejbližšího sídlištČ, k nČmuž komunikace smČĜuje, s obdobným vzdálenostním údajem.

d) U krajských hranic názvy sousedících krajĤ. e)

Výšky vrstevnic dČlitelné padesáti.

174. Velikost písma je udána v typografických bodech. PĜi volbČ velikosti písma u pomístních názvĤ se pĜihlíží k významu a rozloze popisovaných pĜedmČtĤ. Názvy pĜedmČstí a þástí sídlišĢ se píší písmem aspoĖ o dva body menším než název sídlištČ. PodobnČ pĜídomky následující za vlastním podstatným jménem sídlištČ, napĜ. nad Bebravou, pod Brny, u Svatého KĜíže, se píší písmem o dva až þtyĜi body menším. 175. Obecná oznaþení (popisné doplĖky) se píší s malým zaþáteþním písmenem a uvádČjí se – pokud místo dovolí – v plném znČní. Není-li to možné, užije se stanovených zkratek, jejichž seznam je pĜipojen. Vynechání popisu je pĜípustné jen za podmínek uvedených v þláncích 22, 27 a 129. Zkrátit se mohou také þasto se vyskytující vlastní pĜídavná jména v názvech napĜ. Moravský, Velká, Malé, Nový, Starý, Nižný atd., jak je uvedeno ve zkratkách.

VI. SPOJOVÁNÍ SMLUVENÝCH ZNAÿEK 176. V nČkterých pĜípadech je tĜeba na téže ploše spojit nČkolik znaþek k úplnému vyjádĜení porostu a povrchu pĤdy. Protože jejich rozmanitost nedovoluje, aby všechny možnosti byly uvedeny v pĜíkladech, závisí zpĤsob spojování znaþkových prvkĤ na úvaze a vkusu pracovníka. ZásadnČ je však tĜeba dbát tČchto pravidel: a)

V kombinaci znaþek kreslených þernČ se mezery mezi prvky téhož druhu pĜimČĜenČ zvČtší a znaþky se

rozmístí stĜídavČ. PĜevládá-li však nČkterý z oznaþených pĜedmČtĤ, zakreslí se jeho znaþky hustČji. b) V kombinaci znaþek þerné barvy se znaþkami v jiných barvách se þerné prvky rozptýlí obdobnČ, jak je stanoveno v pĜedešlém odstavci a kresba jiné barvy se umístí mezi nČ v normální hustotČ. Znaþky rĤzných barev se nesmČjí pĜekrývat anebo dotýkat. c)

Spojovat na téže ploše více než 3 znaþky stejné barvy není pĜípustno.

d) Ustanovení þlánku 5 o velikosti znaþek a mezer platí i pro kombinace znaþek. 177. Spojení znaþek pĜedmČtĤ malého rozsahu (tzv. znaþek bodových) je dovoleno jen tehdy, neutrpí-li tím zĜetelnost jednotlivých a rozlišení jednotlivých znaþek. Zpravidla se však dá pĜednost znaþce pĜedmČtu orientaþnČ dĤležitČjšího. Pro trigonometricky urþené body platí þlánek 15.

VII. ÚPRAVA RÁMU MAPOVÉHO LISTU 178. Kresba a popis rámcĤ mapových listĤ jsou zĜejmy z tabulek 56 a 57, kde je také naznaþeno jejich uspoĜádání ve vztahu k vnitĜnímu rámu. 179. SíĢ pravoúhlých souĜadnic zobrazovacího pásu (šestistupĖového nebo tĜístupĖového), do nČhož list patĜí, se vyznaþí ryskami a popíše v pruhu pĜiléhajícím k vnitĜnímu rámu. Obdobná síĢ pĜekrývajícího sousedního pásu se vyznaþí ryskami nasazenými k vnČjšímu tuþném rámu a popíše se vnČ tohoto rámu. V prvních vydáních mapových listĤ se ještČ na vnČjším okraji tuþného rámu vyznaþí rysky a hodnoty pravoúhlých souĜadnic dĜívČjší þeskoslovenské zobrazovací soustavy (KĜovákovy). 180. Ve zvláštním rámu umístČném mezi vnitĜním a tuþným rámem se vyznaþí minutové úseky zemČpisných souĜadnic a úsek každé liché minuty se zakreslí tuþnČ. 181. Pod dolní okraj se zakreslí mČĜítko délkové a mČĜítko sklonové upravené podle základních intervalĤ vrstevnic, jichž bylo v listČ použito. Na listech mapy v mČĜítku 1 : 10 000 se vyznaþí schematický náþrtek magnetické deklinace a poledníkové konvergence. 182. Ve vzdálenosti 1 cm od východní strany vnČjšího rámu se zakreslí tyto pĜehledné náþrtky: a) Správní hranice. b) Grafické podklady a rozmČry rámu. c) Jednotná nivelaþní síĢ. d) ýásti zamČĜené rĤznými mČĜiþskými metodami (u þástí pĜevzatých z mapy mČĜítka 1 : 5 000 se uvedou metody pĤvodního mapování). e) Rozhraní rĤzných základních intervalĤ vrstevnic, nebylo-li v listČ užito jen jednoho intervalu.

Smluvené znaþky topografických map 1 : 5 000 a 1 : 10 000 Vydala ÚstĜední správa geodézie a kartografie. Zpracoval a mapovou þást vytiskl Kartografický a reprodukþní ústav v Praze. Textovou þást vytiskl Knihtisk, n. p., závod 4, Praha. OdpovČdný redaktor inž. Jaroslav Šlitr. Technický redaktor František Pánek, zemČmČĜiþský inženýr. Redakþní uzávČrka 9. 9. 1959. Tisk 1. 12. 1959 (221-331.4-11000/59). Vyšlo v prosinci 1959. Druhé pozmČnČné vydání. Náklad 2 510 výtiskĤ (4201–6510). PA: mapová þást 2,70, textová þást 2,66. VA: mapová þást 5,79, textová þást 2,43. Papír: mapová þást 220-32, 68 x 92,5 cm, 100 g/m2, textová þást 220-32, 70 x 100 cm, 100 g/m2. ýís. výr. 048-59. Provedení: mapová þást ofset, textová þást knihtisk. D-591841. Cena Kþs 9, –.