VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti Bakalářská práce

Autor: Tereza Hoňková Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2016

Abstrakt Téma bakalářské práce je Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti a skládá se ze současného stavu problematiky a z části výzkumné. Část současného stavu problematiky je věnována problematice užívání léků, na kterých nejčastěji vzniká závislost. Mezi takové léky patří především skupina zvaná anxiolytika a jejich největší podskupina benzodiazepiny. Ve své práci jsem se proto zaměřila právě na tyto skupiny léků. V části současného stavu problematiky se zabývám podrobnějším poznáním benzodiazepinů, jejich anxiolytickým a hypnotickým účinkem. Zkoumám působení benzodiazepinů v organismu, jejich negativní dopad na osoby, které návykové léky užívají a vznik závislosti. Závěrečná část současného stavu problematiky je věnována léčbě lékové závislosti a její prevenci. Ve výzkumné části jsou zpracovány informace získané z dotazníků ve formě tabulek a grafů a rozbor jednotlivých výsledků. Klíčová slova: anxiolytika, benzodiazepiny, tolerance, syndrom závislosti, léková závislost

Abstract The topic of my bachelor thesis is a role of a general nurse in prevention and treatment of drug addiction and consists of a current state of the problem, and the research part. The part of the current state of the problem is devoted to the use of drugs, which are the most common cause of addiction. Among such drugs belong mainly a group called anxiolytics, and their largest subgroup - benzodiazepines. Therefore, I will focus in my bachelor thesis on these kind of drug groups the most. Part of a current state of the problem I am focusing on is a closer recognition of benzodiazepines, and their anxiolytic and hypnotic effects. I am looking at the effect of benzodiazepines in human body, and their negative impact on people who take these kind of drugs and finding the origin of the addiction. Final part of the current state of the problem will be devoted to the treatment of drug addiction and its prevention. In the research part there are prepared information obtained from questionnaires in the form of charts and graphs and analysis of each individual results. Keywords: Anxiolytics, benzodiazepines, tolerance of drugs, dependence syndrome, drug addiction

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní magistře Janě Truplové za ochotu, vstřícnost a věnovaný čas při vedení mé práce. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se výzkumu zúčastnili, hlavním sestrám paní Flaškové z Psychiatrické nemocnice Jihlava,

paní Šínové z Psychiatrické

nemocnice Marianny Oranžské v Bílé Vodě a dále panu MUDr. Tkáči z AT ambulance Jihlava, bez kterých by tato práce nevznikla.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 1

Současný stav problematiky .................................................................................. 9 1.1

Anxiolytika ........................................................................................................ 9

1. 1. 1 Benzodiazepiny............................................................................................. 9 1. 1. 2 Účinky a působení benzodiazepinů ............................................................ 9 1. 1. 3 Benzodiazepiny jako hypnotika ................................................................ 11 1. 1. 4 Některé látky .............................................................................................. 13 1. 1. 5 Kontraindikace........................................................................................... 15 1. 1. 6 Nežádoucí účinky ....................................................................................... 15 1. 1. 7 Otrava benzodiazepiny .............................................................................. 16 1. 1. 8 Léková závislost ......................................................................................... 18 1. 1. 9 Léčba lékové závislosti a její prevence ..................................................... 21 2

Výzkumná část ....................................................................................................... 26 2. 1 Cíl práce a výzkumné otázky ............................................................................ 26 2. 1. 1 Cíl práce ...................................................................................................... 26 2. 1. 2 Výzkumné otázky ....................................................................................... 26 2. 2 Metodika výzkumu ............................................................................................ 27 2. 3 Charakter vzorku respondentů a výzkumného prostředí .............................. 28 2. 4 Průběh výzkumu ................................................................................................ 28 2. 5 Vlastní výsledky výzkumu................................................................................. 29 2. 5. 1 Dotazník pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost ................................................................................................................................ 29 2. 5. 2 Dotazník pro veřejnost .............................................................................. 45 2. 6 Diskuze ................................................................................................................ 63 2. 7 Návrh řešení a doporučení pro praxi ............................................................... 67

Závěr .............................................................................................................................. 68 Seznam použité literatury ............................................................................................ 69 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 72 Seznam příloh ................................................................................................................ 75

6

Úvod Téma Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti jsem si vybrala, protože si myslím, že toto téma je vzhledem k dnešní hektické době stále více aktuální. Čím dál větší počet lidí dává přednost rychlé a účinné pomoci v podobě nevhodných „pilulek“, které jsou ze začátku velice účinné, avšak na nich vzniká rychlá tolerance a návyk. Lidé často řeší své problémy na vlastní pěst bez kontroly lékaře a léky si opatřují různými, často i nelegálními způsoby. Většinou dochází k tomu, že si dané osoby neuvědomují rizika spojená s užíváním léků, na kterých vzniká závislost. Zneužívání léků, které se často neřeší a toleruje, se stává dle paní magistry Pavly Hřebíkové celosvětovým problémem. Pro časopis Sestra uvedla: „Lidé obecně mají tendenci podceňovat nebezpečí použití léků. Zneužívání léků se stává běžnější než braní nelegálních drog.“ (Hřebíková, 2012, s. 11). Tento úkaz je častý jak u nás, tak v jiných západních zemích i v USA (Hřebíková, 2012). Rozšíření návykových látek obecně je spojeno s industrializací. V industrializovaných zemích se rozvoj těchto látek, i se všemi nepříznivými důsledky na zdraví, v posledních letech několikanásobně zvýšil. Závislými se ze začátku stávali jedinci ve zralém věku, nebo ti, kteří přicházeli do styku s drogou ve své profesi. Do té doby se závislost vyskytovala jako vedlejší rizikový produkt například u zdravotníků, spisovatelů, umělců a podobně (Heller, Pecinovská, 1996). Riziková je také snadná dostupnost na internetu, kde se s léky nelegálně obchoduje, nízká pořizovací cena, extrémně rychlý nástup účinku a nadměrné předepisování lékaři prakticky všech specializací. Zneužívání léků, které jsou na předpis, nakupování v lékárně, ale i právě na internetu se bohužel stává běžnou součástí života. Společnost mnohdy tuto problematiku vůbec neřeší. Zvyšování počtu spěšných nákupů přes virtuální síť je riskantní, jelikož většinou neznáme zemi původu. Jedním z hlavních zdrojů prodeje léků, který není legální v internetovém prodeji, je převážně Indie. V dnešní době je pro většinu lidí ze současné „supermarketingové“ společnosti právě tableta nejjednodušším řešením. Je to rychlé a levné. Rizika předávkování si nakupující nemusí být vědom, stejně tak jako vyšší míry vedlejších účinků, vyššího rizika úrazů a pádů, míry vzniku závislosti, nižší pracovní aktivity, zvýšené míry interakce s dalšími druhy léků a hlavně alkoholem. Pro nemocnou osobu je charakteristické vysoké riziko netypického a komplikovaného 7

průběhu onemocnění.

Zneužívání velice zasahuje také do sociální oblasti,

které se promítá v zaměstnání a v rodině. Zdravotnické služby jsou zatěžovány zneužíváním léků v podobě vyšší potřeby lékařské péče a v neposlední řadě se objevují takzvané odvykací potíže u některých lidí. V

roce 2009

spotřeba

léků

klesla

oproti

roku

minulému

v počtu

balení

o jedna celá osm desetin procent, avšak v počtu denních dávek stoupla o stejné množství. To je způsobeno kupováním velkých balení. Česká republika je v užívání na stejné úrovni jako západní Evropa (Hřebíková, 2012). Nejlépe tuto situaci hodnotí B. Franklin svým citátem: „Ze všech léků je nejlepší odpočinek a zdrženlivost.“ (Nešpor, 2007, s. 157). Touto prací bych chtěla obecně shrnout problematiku lékové závislosti, důvody užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, prevenci a možnosti léčby.

8

1 Současný stav problematiky 1.1

Anxiolytika

Antianxiózní látky jsou takové látky, které snižují psychické napětí, strach a úzkost. Na rozdíl od jiných léků, jako jsou neuroleptika a antidepresiva, jsou velmi často podávány

i v indikacích,

které

nejsou

psychiatrického

rázu

(Hynie, 2009).

Dle Výkladového ošetřovatelského slovníku se jedná o léky používané k léčbě úzkostí z různých příčin. Dříve tyto léky byly známé jako malé trankvilizéry. Je známo, že jejich dlouhodobé užívání může způsobit závislost (DiCara, Vidovičová, 2007). Anxiolytika se vyznačují tím, že působí účinkem anxiolytickým, hypnosedativním, antikonvulzivním a myorelaxačním. Z toho vychází jejich velice široké spektrum v indikaci. S analgetiky tvoří nejvíce předepisovanou skupinu léčiv. Na rozdíl od antidepresiv a neuroleptik se účinky těchto látek pozorují bezprostředně po jejich podání. Proto mohou být některé skupiny těchto látek používány i jako centrální myorelaxancia a antiepileptika. Jejich nejznámější skupinu tvoří benzodiazepiny (Hynie, 2009).

1. 1. 1 Benzodiazepiny 1. 1. 2 Účinky a působení benzodiazepinů Benzodiazepiny patří mezi nejčastěji předepisované hypnotika a zklidňující prostředky, pro každodenní úlevu od úzkosti (Shapiro, 2008). Tyto látky jsou význačné svým širokým spektrem účinků. Navozují spánek, působí sedativně, mají anxiolytický účinek, u kosterního svalstva snižují tonus, potlačují křeče a mohou se používat k indukci celkové anestezie. V terapeutických dávkách neovlivňují ani vegetativní centra jako je centrum dechové, ani regulaci krevního tlaku. (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Avšak intoxikace vede k sebevraždám a kombinace s alkoholem má za následek útlum dechového centra (Petr, 2007). Z toho je vyvozena veliká terapeutická šíře. Na základě svých příznivých vlastností se benzodiazepiny osvědčily v řadě indikací. V nízké dávce 9

uklidňují rozčilené a neklidné pacienty, působí anxiolyticky, avšak žádné problémy neřeší (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Jsou indikovány především u anxiózních stavů se zvýšenou psychickou tenzí, strachem, fobiemi a doprovodnými somatickými projevy, jako jsou bušení srdce, průjmy, nevolnost a další. Využívají se u svalových napětí, spazmů, u status epilepticus, febrilních křečí, eklampsie a jiné křečové stavy, u krátkodobých chirurgických výkonů, kardioverze, ale i jako premedikace v anestezii, kdy je využito jejich amnestického účinku. Další indikací může být obsedantně kompulzivní porucha (Hynie, 2009). Benzodiazepiny

jsou

v současnosti

řazeny

mezi

nejvíce

zneužívané

léky

v České republice. Možnost předepisovat léky není nijak omezena zákonem, pouze předepisování vysoce návykových léků je v České republice omezeno předpisem vycházejícím ze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012). Tuto skupinu léků stále nejčastěji předepisují praktičtí lékaři. První substance této skupiny se vyvinula již v roce 1946. Tehdejším cílem bylo zavedení dlouhodobě působícího léku k uvolnění svalů. Látka meprobamat se pak stále častěji nasazovala ke zbavení úzkosti a k uklidnění. Nebezpečí závislosti bylo rychle rozpoznáno (Göhlert, Kühn, 2001).

Vedoucí

(Lüllmann, Mohr, Hein, 2012).

Ten

substancí byl

benzodiazepinů

s rokem 1962

uveden

je diazepam na trh.

Později

benzodiazepam, jenž má dnes vysoký podíl v předepisovaných lécích. Benzodiazepiny působí na specifické receptory v mozku, vedou k uvolnění neurotransmiteru, který má tlumivý účinek v celém nervovém systému.

Tyto znaky vykazuje 30 % všech

receptorů (Göhlert, Kühn, 2001). V devadesátých letech minulého století byl nejčastěji zneužívaným benzodiazepinem Rohypnol, kterému byla v květnu 2007 zrušena registrace pro český trh, v nynější době jeho místo zastoupil Rivotril (klonazepam) (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012). Všechny užívané deriváty benzodiazepinů mají výše zmíněné účinky, jednotlivé látky se liší intenzitou těchto účinků, ale i farmakokinetikou, která určuje délku působení. V nedávné době bylo objeveno několik látek, které mají výraznější hypnotické účinky. Benzodiazepiny působí převážně na limbický systém a subkortikální struktury a vyvolávají s menším či větším rozdílem útlum centrální nervové soustavy. Jejich efekt 10

je založen na ovlivnění specifickým receptorem spřaženým s kanálem pro Cl-, zjednodušující inhibiční účinek endogenního útlumového neurotransmiteru kyseliny gamaaminomáselné (Hynie, 2009). Tato GABA kyselina prostřednictvím GABA – receptorů snižuje u cílových buněk dráždivost. Navázání kyseliny na tyto receptory vyvolá otevření iontového kanálku pro Cl-, který tím, že vstoupí do buňky hyperpolarizuje membránu, a tím dojde ke snížení excitability cílové buňky. GABA – receptor sestává z 5 podjednotek. Má kromě

vazebných

pro benzodiazepiny.

Ty

míst tak

pro GABA mohou

i vysoce

alostericky

afinitní zesilovat

vazebná vazbu

místo i účinek

gamaaminomáselné kyseliny (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Všechna benzodiazepinová anxiolytika způsobují návyk a při dlouhodobém užívání se na nich osoby stávají závislými. Jedná se většinou o alprazolam (např. Neurol, Frontin, Xanax), chlordiazepoxid (např. Radepur, Elenium, Defobin), bromazepam (např. Lexaurin) a diazepam (např. Apaurin, Diazepam, Seduxen) (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012).

1. 1. 3 Benzodiazepiny jako hypnotika Léčebně se užívají nejen k navození celkového zklidnění spojeného se zmírněním úzkosti, ale také pro sedativní účinek, který zajišťuje uvedení do klidu. Další indikací je navození nebo podpora spánku. K tomu je využíván jejich hypnogenní účinek. (Petr, 2007). Zavedení benzodiazepinů jako hypnotik byl určitý pokrok, protože u nich nehrozilo tak velké riziko suicidia, jako u barbiturátů. V závislosti na dávce benzodiazepiny vyvolávají zklidnění, hlubší sedaci a touhu po spánku až nucení usnout (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Benzodiazepiny užívané jako hypnotika se řadí do takzvané III. generace hypnotik. (Martínková a kol., 2007). Benzodiazepiny jsou prvním lékem volby při nespavosti. S výjimkou několika nových látek mající selektivnější účinky, mají všechny tyto léky uvedené účinky. Farmakokinetické odlišnosti u jednotlivých látek určují indikace použití u jednotlivých léků. Jako hypnotika jsou zvláště vhodné ty látky, které se rychle absorbují z trávicího ústrojí a které jsou také rychle eliminovány z organismu. Objev GABA receptorového 11

komplexu s kanálem pro Cl- zajistil vysvětlení působení hypnotik v organismu. GABA umožňuje inhibiční působení na postsynaptických membránách. Barbituráty oproti benzodiazepinům nejsou tak fyziologické a ruší více snový REM spánek (Hynie, 2009). Benzodiazepinové skupiny látek jsou široce používány. Na tomto místě je třeba dát přednost především těm látkám, které se v nočních hodinách stačí kompletně eliminovat. To jsou zejména tetracyklické látky jako triazolam, alprazolam a brotizolam (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012).

Jako

léky

k odstranění

insomnie,

nespavosti,

se používají benzodiazepiny s relativně krátkodobými účinky. Mezi takové patří třeba nitrazepam,

funitrazepam,

flurazepam,

midazolam,

triazolam

a cinolazepam

(Hynie, 2009). K anxiolytické terapii, která má trvat delší dobu, je vhodné volit látky s pomalou eliminací zaručující udržování rovnoměrné účinné hladiny, jako je například diazepam (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Na úrovni subcelulární se váží do dvou subtypů benzodiazepinového receptoru na vazebná místa.

Benzodiazepinové receptory se chovají jako plní agonisté,

kteří allostericky podporují aktivaci GABA – ergního receptoru neurotransmiterem. Na systémové úrovni působí anxiolyticky, hypnoticky, sedativně, antikonvulzivně a myorelaxačně dle aktivace receptoru daného subtypu. Pro sedativní a hypnotické účinky se doporučují benzodiazepiny s krátkým biologickým poločasem eliminace, zatímco ty s dlouhým biologickým poločasem eliminace jsou indikovány k léčbě stavů úzkosti (Martínková a kol., 2007). Biologické poločasy eliminace se výrazně liší podle stáří organismu. Například u takového diazepamu je poločas eliminace u novorozenců 25 až 100 hodin, u dospělého jedince je to hodin pouze 15 až 25 (Dostálek, 2006). Hypnotický účinek zkracuje spánkovou latenci, ale potlačuje REM spánek. Dochází ke snížení počtu nočních probuzení a doba spánku se prodlužuje. Pro poruchu usínání jsou vhodnější léčiva s krátkým biologickým poločasem eliminace, k časnému probouzení léčiva se středně dlouhým poločasem. Krátkodobě účinné benzodiazepiny jsou midazolam, oxazepam a triazolam, mezi střednědobé patří flunitrazepam, alprazolam,

lorazepam

a dlouhodobě

účinné

jsou

chlordiazepoxid,

diazepam

a flurazepam. Indikací je přechodná a krátkodobá insomnie (Martínková a kol., 2007). Benzodiazepiny jsou užívány nejčastěji perorálně a jsou dobře vstřebávány, vaznost na plazmu je v 80 až v 90 procentech. K biotransformaci dochází oxidací a konjugací 12

s kyselinou glukuronovou, vzniká rozpustná sloučenina, která je exkretována močí. Čím je dávka účinná menší než dávka terapeutická, tím je používání léku bezpečnější a

je vyšší jeho terapeutická šíře. Benzodiazepiny patří mezi léky s velikou

terapeutickou šíří, ale sedativní a hypnogenní účinek se často zneužívá k sebevraždám, hlavně

v kombinaci

s alkoholem.

U těchto

léků

často

dochází

k zneužívání,

které nezřídka uniká veřejnosti a pozornosti okolí (Petr, 2007). Po perorálním

podání

benzodiazepinů

dochází

ke kompletnímu

vstřebání,

protože dosahují až 100% biologické rozpustnosti. Vážou se na bílkoviny v krvi a to z 60 až 96 %. Díky vysoké lipofilitě snadno prostupují přes hematoencefalickou bariéru a postupně se hromadí v tukové tkáni. V játrech jsou biotransformovány a podléhají konjugaci

s kyselinou

glukuronovou.

Některé

z metabolitů

si zachovávají

farmakodynamickou aktivitu a prodlužují účinek látky, která je mateřská, jako dvojce diazepam a nordiazepam (Martínková a kol. 2007).

1. 1. 4 Některé látky Referenční látkou této skupiny je diazepam. Jeho anxiolytické účinky nastávají již po jednorázové aplikaci. V některých stavech, jako je třeba status epileptikus ho lze podat i parenterálně. Působí velmi silně. Při dlouhodobějším podávání hrozí riziko návyku. Je doporučováno u starších pacientů se sníženou funkcí ledvin snížit dávkování. Cinolazepam je benzodiazepam s podobnými účinky jako má diazepam, ale může vyvolat poruchy paměti. Má myorelaxační účinky. Flunitrazepam je střednědobě působící hypnotikum s rychlým nástupem účinku. Přípravek v injekční podobě se používá při premedikaci před celkovou anestezií. V tabletové podobě se používá při obtížném usínání. Flurazepam je také středně dlouho působící hypnotikum. U této látky stejně jako u flunitrazepamu jsou aktivní metabolity a proto může dojít ke kumulaci účinné látky při opakovaném podávání. Midazolam je látka s velmi krátkým účinkem. Je indikována u ztíženého usínání. Její účinek je krátkodobý a může být užit k premedikaci a k sedaci u krátkodobých 13

diagnostickách a terapeutických výkonů s kombinací lokální anestezie. Nitrazepam je dlouhodobě účinné hypnotikum s pravděpodobně neúčinnými metabolity a s poločasem eliminace 24 až 36 hodin. Užívá se především u nočního a předčasného buzení v ranních hodinách. Jeho působení trvá 6 až 8 hodin. Nejvhodnější je tam, kde je spánek narušen bolestí ze zvýšeného svalového napětí. Triazolam patří mezi silná hypnotika s krátkodobým účinkem. Jeho rizikem je vznik anterográdní amnézie. Mezi další látky ze skupiny benzodiazepinů patří medazepam, který se metabolizuje na diazepam a chlordiazepoxid, u kterého jsou aktivní až jeho metabolity. Mají dlouhodobější účinky, ale slabší než u diazepamu. K novějším látkám z této skupiny patří alprazolam, bromazepam, klobazam, klorazepát, lorazepam, prazepam, temazepam a tofizopam, který má pouze slabé sedativní účinky. Alprazolam se používá pro své antidepresivní účinky, je zvláště vhodný v geriatrii a u pacientů

s kardiovaskulárním

onemocněním.

Klobazam

je vhodný

podávat

u akutních stavů napětí, strachu a vnitřního neklidu. Klorazepát je benzodiazepin s velmi širokým spektrem indikací a podává se i parenterálně. Mezi dlouhodobě působící benzodiazepinové anxiolytika patří diazepam, medazepam, prazepam, chlordiazepoxid, klobazam, klonazepam a klorazepát. Účinkují méně než 24 hodin. Ke středně dlouho působícím patří alprazolam a bromazepam. Účinek je 12 až 24 hodin. Krátkodobě působící benzodiazepiny jsou tofizopam, temazepam a lorazepam. Působí pod 12 hodin (Hynie, 2009). V současné době se projevuje odklon od užívání alprazolamu, klonazpamu a diazepamu pro určité riziko syndromu závislosti a nežádoucí účinek E – syndrom z vysazení (Martínková a kol., 2007).

14

1. 1. 5 Kontraindikace Kontraindikací u benzodiazepinů je přecitlivělost na tyto látky, myasthenia gravis, nadužívání alkoholu a otrava z něj, otravy hypnotiky, gravidita nebo laktace, drogová závislost a apnoe (Hynie, 2009).

1. 1. 6 Nežádoucí účinky Každé léčivo může mimo účinku příznivého vyvolat i účinky vedlejší, které jsou v mnoha případech nežádoucí. Tyto nežádoucí účinky léčiv mohou být vyvolány stejným mechanismem, jako ty, pro které bylo léčivo podáno, ale mohou být vyvolány i mechanismy jinými. První druh většinou nastává při použití vyšších dávek, než terapeutických.

U nežádoucích

účinků

vyvolaných

jiným

mechanismem

se setkáváme již při dávkách podobným těm terapeutickým (Hynie, 2009). Vlivem reziduálních účinků zažívají pacienti nepříjemné probouzení a únavu během následujícího dne, zejména pokud se jednalo o benzodiazepiny s dlouhým biologickým poločasem

eliminace

(Martínková a kol. 2007).

Charakteristickým

rysem

bývá

poškození antegrádní paměti (Petr, 2007). Jedna z respondentek v dotazníku uvedla: „Po tabletě se již nic nenaučím a nepřipravím se na další den.“. Při dlouhodobém užívání hrozí riziko syndromu závislosti, a to u benzodiazepinů s krátkým a středně dlouhým poločasem eliminace, s tolerancí na sedativní a hypnotický účinek (Martínková a kol. 2007). Objevuje se únava, ospalost, závratě, poruchy řeči a třes. Tyto efekty jsou zvýšeny se současným užíváním alkoholu nebo barbiturátů (Hynie, 2009). Potencování centrálně tlumivého účinku je u všech sedativ, hypnotik a anxiolytik v kombinaci s jinými látkami, které mají centrálně tlumivý účinek. Mezi takové patří především narkotika, neuroleptika, opioidní analgetika, centrálně tlumivá antidepresiva a antiepileptika, antihistaminika, látky s lithiem a alkohol. Pokud není možné se kombinaci vyhnout, musí se dávkovat velice opatrně (Zieglmeier, Hein, 2006). Někdy je přítomen také vznik zácpy, přibývání na váze, poruchy menstruačního cyklu, alergické příznaky a ztráta libida. Může dojít k rozvoji zmatenosti. Náhlé vysazení 15

po dlouhodobém užívání může vyvolat epileptické záchvaty (Hynie, 2009). Benzodiazepiny nejsou k dlouhodobému užívání příliš vhodné, jelikož se na ně vyvíjí návyk. (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Tolerance vzniká na sedativní účinek, ale porucha koordinace, zejména u mluvení, trvá. To znamená, že pacientovi stačí nízká dávka k tomu, aby špatně mluvil (Petr, 2007). Je důležité předpovídat nežádoucí účinek E (end of use, syndrom z náhlého vysazení tzv. rebound fenomén), zejména pokud se jedná o starší lidi. Tento účinek se projevuje jako dezorientace a zmatenost. Z těchto důvodů se doporučuje užívat benzodiazepiny nejvýše 2 až 4 týdny (Martínková a kol. 2007). Pro bezpečnost pacientů je velice důležité odhalovat a řešit problémy související s léky (WHO Drug Information, 2016).

1. 1. 7 Otrava benzodiazepiny Benzodiazepiny mají afinitu ke své podjednotce komplexu GABA receptoru a po jejich obsazení zvyšují inhibiční účinek. Zvýší se frekvence otevírání chloridového kanálku, což vede k nahromadění chloridu v neuronu, dochází k hyperpolaci a k útlumu. Dochází také k útlumu retikulárního systému a k útlumu míšních reflexů. Benzodiazepiny jsou látky s až 90% vazbou na proteiny, s velkým distribučním prostorem a delším až dlouhým eliminačním poločasem. Toxicita je obecně nízká. Téměř dvaceti násobek terapeutické dávky vyvolá toxické projevy, které lze hodnotit jako středně závažné. Šedesáti násobek může být letální. Pro benzodiazepiny je typický rychlý vznik tolerance a jejich vnímavost je individuální. Stanovení plazmatické koncentrace nemá proto pro hodnocení závažnosti otravy význam. Klinický obraz se projevuje útlumem psychického napětí i aktivity, dochází ke spavosti, setřelé řeči a ataxii. Nakonec nastává bezvědomí s rizikem hypotermie, hypoventilace a s výrazně sníženým svalovým tonem. Předávkováním nejsou ovlivněny vegetativní funkce ani krevní oběh. Snížení svalové síly může způsobit neschopnost odkašlat (Pelclová et al., 2009). 16

Při předávkování

benzodiazepiny

dochází

k centrální

zástavě

dechu

(Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Primární eliminaci lze provést výplachem žaludku nebo podáním aktivního uhlí. Pokud dojde k otravám přípravky s řízeným uvolňováním nebo s pomalou eliminací lze podání aktivního uhlí opakovat s 3 až 4 hodinovým intervalem (Pelclová et al., 2009). Klinicky důležitým antagonistou je flumazenil. Toto antidotum má vysokou afinitu a váže se na benzodiazepinová vazebná místa, nemá však agonistickou aktivitu, takže receptor pouze okupuje a nedovolí obsazení benzodiazepinovým agonistou. Flumazenil je specifické

antidotum

a používá

se s úspěchem

u otrav

benzodiazepiny

nebo k ukončení jejich účinků. Podá-li se tento antagonista pacientům trpícím závislostí na benzodiazepinech, vyvinou se abstinenční příznaky (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Benzodiazepiny jsou poměrně málo toxické, málo ruší REM spánek. Při jejich podávání ale musíme myslet na nebezpečí amnézie, možnost zesílení jejich účinku jinými látkami, které jsou také tlumivé nebo alkoholem a snížení koncentrace u řízení motorových vozidel (Hynie, 2009). Antidotum se podává k odvrácení kómatu. Je třeba brát v potaz, že při kombinované intoxikaci s látkami způsobujícími křeče, například

tricyklická

antidepresiva, může podání tohoto antagonisty jejich vznik vyvolat. Křeče mohou být také vyvolány u osob s návykem na benzodiazepiny (Pelclová et al., 2009). Flumazenil se vylučuje

poměrně

rychle,

(Lüllmann, Mohr, Hein, 2012).

poločas Podle

eliminace

profesorky

je kolem

Martínkové

jedné je

hodiny

jeho

účinek

po intravenózní aplikaci nastoupen během několika minut a přetrvává po dobu dvou hodin (Martínková a kol., 2007). Dávku asi 0,2 až 1,0 mg, kterou je nutno podat intavenózně

při otravách

u dlouhodobě

působících

benzodiazepinů,

přiměřeně často opakovat (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). je ostatní

léčba

symptomatická,

hemodialýza

je potřeba

Podle klinického stavu

ani hemoperfúze

nejsou

účinné

(Pelclová et al., 2009). V ošetřovatelských diagnózách v NANDA doménách najdeme riziko intoxikace pod číslem 00037 (Marečková, 2006).

17

1. 1. 8 Léková závislost Při pravidelném užívání benzodiazepinů se na nich může vyvinout závislost. Účinky prvních benzodiazepinů uvedených na trh byly velmi dlouhotrvající, opožděně se vyvíjely abstinenční příznaky, které představují důležitý ukazatel vzniku závislosti. Po odnětí látky vzniká neklid, nervozita, podrážděnost a anxiozita, po zneužívání vysokých dávek i křeče. Tyto příznaky se obtížně odlišují od příznaků, kvůli kterým byly benzodiazepiny původně předepsány. Je dokázáno, že látky se středně dlouhým biologickým poločasem eliminace mají vyšší schopnost vyvolat závislost (Lüllmann, Mohr, Hein, 2012). Šedesátá léta minulého století přinesla rozvoj lékových závislostí, kdy začalo především zneužívání psychofarmak. Masívní rozšíření zneužívání léků s sebou přinesla vlna analgetik, která se rozvinula spíše skrytě. Postihla především ženskou část populace. Urychlení rozvoje nastalo také díky levnému a volnému prodeji těchto léků v lékárnách. Až s rokem 1972 bylo přikročeno k omezení a zastavení volného prodeje. Všeobecné zneužívání léků se stalo běžnou součástí života mnoha lidí. Postupné objevy dalších nových léků, u kterých si lidí uvědomovali vliv na CNS, skončilo jejich nadužíváním. Dříve dominantní zneužívání léků se přesunuje na starší věkové skupiny, u kterých dochází k vyššímu užívání zklidňujících léků. Tyto léky požadují po lékaři i v případě, že jejich důvody pro předpis již z objektivního hlediska pominuly (Petr, 2007). Zvláštním typem poškození jedince je závislost na návykových látkách. Tento jev je také označován jako zneužívání látek nebo abúzus. Někdy slyšíme také nesprávný termín toxikomanie. Reakce vyvolané těmito druhy látek jsou dnes řazeny do kategorie duševních poruch a poruch chování způsobených těmito látkami.

K tomuto typu

toxické reakce dochází na látkách, které ovlivňují činnost centrální nervové soustavy a toto ovlivnění je spojeno s blaženým pocitem a euforií (Hynie, 2009). U užívání benzodiazepinů je určitá míra rizika syndromu závislosti. Nastává také nežádoucí účinek E, syndrom z vysazení, který manifestuje především u starších pacientů. Pozorujeme zmatenost, dezorientaci, poruchy paměti nebo komatózní stav. Snížení rizika syndromu je možno postupným vysazováním léků. Po benzodiazepinech nastává také paradoxní reakce, která je připisována dezinhibici emocí, jejichž kontrolní mechanismy jsou při užívání tlumeny. Projevem je zvýšení stavu úzkosti, hostilita a 18

nespolečenské chování. Nebezpečí nastává v kombinaci s alkoholem. Jejich vzájemné působení na CNS může vést k akutnímu útlumu dechového centra a to i v případě nízkých dávek alkoholu. Může být vyvolána také toxická psychóza jako delirantní mrákotný stav (Martínková a kol., 2007). Lidský organismus reaguje na určitou hladinu látky v organismu. Při častém opakování je k dosažení určité typické reakce potřeba stále vyšší množství. Tento stav je znám jako tolerance. Organismus se mění vlivem látky. Tolerance je typickým projevem přizpůsobování tělesného metabolismu nové látce. Postupem času může tělo tolerovat takové množství látky, které by pro něj zpočátku znamenalo život ohrožující stav (Heller, Pecinovská, 1996).

Tolerance,

návyk,

vede

při

dlouhodobém

užívání

ke snižování účinku, což nutně vede ke zvyšování dávek návykové látky k dosažení původního efektu (Hynie, 2009). Závislost jedince na návykových látkách je od pradávna známa. Existuje spousta dalších látek, které jsou návykové, jejichž používání má daleko rozsáhlejší důsledky, jak pro jedince, který látku užívá, tak pro společnost, ve které daný člověk žije. Z pohledu farmakologického

je vhodnější

užívat

pojmu

léková

nebo látková

závislost,

než závislost drogová, jak je tomu často v laické veřejnosti. Z hlediska farmakologické i farmaceutické literatury je pojem droga vyhrazen pro rostlinné suroviny a nemá s návykovými látkami nic společného. Také pojem toxikomanie není správný, jelikož nevystihuje danou problematiku. V dnešní době je známo, že závislost na návykové látce je onemocněním, které lze hodnotit dle Mezinárodní klasifikace nemocí (Hynie, 2009). Podle knihy Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů se jedná o Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek s označením F10 - F19. V tomto oddílu nalezneme rozsáhlé spektrum nemocí různé závažnosti a různých klinických forem se společným jmenovatelem, kterým je užívání psychoaktivních substancí. Substanci ukazuje třetí znak a čtvrtý kód specifikuje klinický stav. Škodlivým užíváním se rozumí užívání psychoaktivní látky vedoucí k poruše zdraví. Poškození může nastat buďto somatické nebo psychické (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 2008). 19

Vzniklý stav látkové nebo lékové závislosti je často označován jako syndrom závislosti na návykových látkách (Hynie, 2009). Ve statistické klasifikaci nemocí se píše, že syndrom závislosti je soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, ke kterému dochází opakovaným užíváním substance a který typicky zahrnuje silnou potřebu užít danou látku. Dochází k porušenému ovládání při jejím užívání. Přetrvávající užívání látky i přes následky, které jsou škodlivé, priorita užívání látky před ostatními aktivitami a závazky, zvýšená tolerance na danou látku, ale také somatický stav při odvykání. Syndrom závislosti může být pro specifickou psychoaktivní substanci, ale i pro více látek. Poruchy duševní a poruchy

chování

způsobené

užíváním

sedativ

a hypnotik

jsou

označeny

F13 (Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 2008). Škodlivé užívání návykových látek, při kterém dochází k tělesnému nebo duševnímu poškození v důsledku návykové látky. Nejméně 1 měsíc trvají příznaky a opakovaně během dvanácti měsíců se vyskytovaly. Kritéria jiné duševní poruchy nebo poruchy chování v souvislosti s návykovými látkami nesplňuje (Nešpor, 2007). Léková závislost je charakterizovaná základními jevy, které jsou tři. Jedná se o psychickou závislost, toleranci a fyzickou závislost. Psychická závislost, nutkavé zneužívání, je chorobná touha po dalším přívodu látky a to za jakoukoliv cenu, tedy i nelegální. Fyzická, nebo-li somatická závislost se projevuje velmi výraznými znaky při nedodání další dávky do organismu, které jsou způsobeny vymizením dané látky z těla. Nastává také

při zrušení

účinku

podáním

specifického

antagonisty

návykové

látky.

Tento odvykací stav, u kterého může dojít k deliriu, byl dříve označován jako abstinenční syndrom (Hynie, 2009). Definice syndromu závislosti podle WHO je následující: „Léková závislost je stav psychický

nebo

fyzický,

vyplývající

z působení

účinné

látky

na organismus.

Je charakteristický změnami chování a dalšími reakcemi, zejména neodolatelnou touhou, chorobným bažením po opakovaném podávání psychotropně působící látky (craving).“ (Martínková a kol., 2007, s. 155). 20

U diagnostických

kritérií

pro odvykací

syndrom

na sedativech

a hypnotikách

jsou alespoň 3 z následujících příznaků. Jsou to zrychlený tep, bolesti hlavy, insomnie, velké epileptické záchvaty, třes jazyka, víček nebo prstů, pokles svalového tonu, psychomotorický neklid, přechodné halucinace nebo iluze, nevolnost, zvracení, pocit choroby, slabosti, paranoidní představy, pacient se může cítit být pronásledován (Nešpor, 2007). Na anxiolytikách vzniká spíše psychická závislost (Hynie, 2009). Z příbalové informace léku Frontin 0,25 mg (alprazolam) se dočteme: „Používání léků ze skupiny benzodiazepinů může vést ke vzniku návyku a emocionální/fyzické závislosti k těmto přípravkům. Riziko závislosti se zvyšuje s dávkou a délkou léčby; může být vyšší u pacientů se sklonem k zneužívání alkoholu či léků. Závislost na lécích se může vyskytnout i při doporučených dávkách. Zvýšené riziko závislosti na lécích se projevuje i při kombinované léčbě více benzodiazepiny bez ohledu na Vaše onemocnění. Byly také hlášeny případy zneužívání.“ (SÚKL, 2015) Pro to, aby byla stanovena tato diagnóza, je nutné, aby příznaky byly známky odvykacího syndromu. Příznaky by neměly být jinak vysvětlitelné somatickým onemocněním

nezávislým

na

užívání

látky,

nebo jinou

duševní

poruchou

(Nešpor, 2007).

1. 1. 9 Léčba lékové závislosti a její prevence Pokud se zneužívání látek rozvine do chorobné závislosti, dochází ke ztrátě schopnosti jedince svými vlastními silami dostat se zpět. V této chvíli přichází na řadu léčba. Léčba však nevede k odstranění poruchy, která způsobila změnu v kontrole stavu a není možné odstranit afinitu organismu k látce. Léčba dosahuje jen vymizení příznaků choroby. Je nutné, aby bylo dodržováno vzdaní se látky, a to i v malém množství. U většiny závislostí

chybí

důležitý

předpoklad,

a tím

je

náhled

na vlastní

chorobu.

Mezi nejdůležitější věci patří velká trpělivost, obětavost a pevný vztah s rodinou (Heller, Pecinovská, 1996). Léčba lékové závislosti je nejen velmi nákladná, ale také obtížná. Rozdíly jsou patrné podle jednotlivých látek. Často se tento stav označuje jako detoxikace. Cílem by mělo 21

být přimět pacienta k tomu, aby se navždy zdržel dalšího užívání těchto látek. Do terapie se nezapojují jenom psychiatři, ale také další speciální odborníci na lékovou závislost, psycholog a sociální pracovník (Hynie, 2009). Při dlouhodobém užívání se lék nesmí vysadit náhle, je nutné pomalé snižování dávky, a tím dochází k postupnému odvykání. Tuto informaci nalezneme ve všech příbalových letácích u benzodiazepinových látek, konkrétní znění u přípravku Xanax 0,25 mg: „Během ukončování léčby přípravkem XANAX Vám bude dávka snižována pomalu, nejvýše o 0,5 mg každé 3 dny. Někteří pacienti mohou vyžadovat i pomalejší snižování dávky.“ (SÚKL, 2014). První kontakt s benzodiazepiny je často z preskripce lékaře. Selektivním rizikem užívání benzodiazepinů je dlouhodobý nežádoucí vliv na ledviny, protože dochází ke koncentraci moči a vyvolávají tzv. analgetické nefropatie, nekrózy ledvinných papil, pokles glomerulární filtrace a renální hypertenzi (Martínková a kol., 2007). Farmakoterapie lékové závislosti je především užití látkových antagonistů, jak je již zmíněno výše. Senzitivující léčiva mají za následek zhoršení snášenlivosti návykových látek. Cílem léčby jedince je jeho vyhýbání se návykové látce. Podstatou je interakce, to je enzymatická blokáda biodegradace. Vede to k nežádoucím reakcím, které mají za cíl zablokovat automatické návyky k dané látce a závislou osobu vést k jiným možnostem zvládání stresu a emocí, než jsou léky. Tato léčba má ale četné kontraindikace i rizika (Martínková a kol., 2007). Léčiva proti bažení jsou léčiva anticravingová. Jedná se především o akamprosat. Tyto léčiva snižují touhu po návykové látce. Podpůrná léčba obsahuje užití vitamínů, zejména ze skupiny B. U substituční léčby se podává legálně návyková látka, která je podobná a slouží jako náhražka (Martínková a kol., 2007). Psychoterapie má více odvětví, některé z nich se využívají v léčbě látkové závislosti. Většinou spadají do psychosociální léčby, což znamená, že dostupná léčba farmaky není dostačující (Rotgers a kol., 1999). Stane-li se, že jedinec není v žádoucím stavu zdraví, je důležité dělat něco pro to, 22

aby se situace změnila. Problematika zvládání stresu je známa pod pojmem coping zejména v psychologické literatuře. Důležitá je také sebedůvěra, která se ukázala jako faktor zvládání stresu. Při zvládání stresu může být nápomocna relaxace, která zahrnuje meditaci nebo imaginaci (Křivohlavý, 2009). Lékař i sestra by se měli aktivně zajímat o názory pacienta a jejich interpretacemi toho, co ovlivňuje jejich zdravotní stav. Chování lékařů i sester lze považovat za součást zacházení s pacienty. Těžištěm je zdravotník, kdy se jedná o odborné dovednosti, nebo může být těžištěm pacient, který má vlastní zkušenost. Tyto styly lze použít při problému s definicí i při návrhu léčby. Bylo dokázáno, že zdravotníci zaujímají pouze svůj styl i přes četné rozdíly mezi potížemi pacientů i jejich chování. Sestra i lékař vytváří vztah s pacientem, pokouší se objasnit důvody příchodu pacienta, provádí tělesné vyšetření, posuzují pacientovo zdraví, probírají různé možnosti léčby. Dominantní

je

obvykle

strana

zdravotníků.

Pro

pacienta

je

často

lepší,

když má zdravotník o něj starosti, zajímá se o něj, zjišťuje jeho názory a obavy, dává mu možnost rozhodovat o jeho zdravotním stavu a dává naději. Ze zdravotníka by měla vyzařovat starost o pacienta, zájem a empatie. Sestra i lékař by měli poskytnout dostatečné množství informací tak, aby byly srozumitelné a mohl je pacient pochopit. Pacient vnímá zdravotníkovo neverbální i verbální chování. Sociálněpsychologický pohled zajistí, že zdravotník může během komunikace s pacientem rozšířit pacientovo pojetí nemoci, a tím ovlivnit jeho chování (Janáčková, Weiss, 2008). Pan Vymětal v roce 2003 uvedl: „Vztah mezi lékařem a pacientem je dán vzájemným očekáváním

a tím,

do jaké

míry

jsou

tato

očekávání

naplňována

oběma

stranami.“ (Janáčková, Weiss, 2008, s. 65). Vztah mezi zdravotníkem a pacientem je dán jejich sociálními rolemi a jejich očekáváním od dané situace. Rozeznáváme paternalistický a partnerský vztah mezi zdravotníkem a pacientem. Tedy přístup direktivní a nedirektivní. Problémem bývá vztahová asymetrie a kladení důrazu na první dojem z pacienta. Spolupráce pacienta se zdravotníkem je důsledkem vzájemného vztahu a komunikace. Dobrá spolupráce vede

k lepší

informovanosti

zdravotníků

a k dodržování

ordinace

(Janáčková, Weiss, 2008). Pacient má právo na informace o léku a sestra by mu měla být vždy schopna vysvětlit, 23

jak jednotlivé léky fungují, i k čemu slouží. Sestra má za povinnost vysvětlit pacientovi, jak a kdy by měl daný lék užívat, jak rozpoznat hlavní a vedlejší účinky, nebo za jakých okolností lék neužívat (Workman, Bennett, 2006). Úlohou sestry je nemocného o rizicích užívání benzodiazepinů dostatečně poučit a informovat.

Sestra

se na nefarmakologickou

věnuje

pozornost

pozorování

pacienta

a

soustředí

pomoc nemocnému, jako je větrání místnosti při závrati

nebo nauzee, podávání tekutin a obkladů při bolestech, nacvičování správného dýchání, a pomalé vstávání z lůžka při hypotenzi (Petr, Marková a kol., 2014). Primární prevence závislosti má za cíl předcházet nemoci ještě před tím, než vznikne. Cíl sekundární prevence nastává až po vzniku nemoci, ale dříve, než vzniklo poškození. Terciární má za úkol předcházet dalším škodám. V zemích USA se prevence rozděluje na všeobecnou, která je zaměřena na obecnou populaci, selektivní směřující na osoby se zvýšeným rizikem a indikovanou. Indikovaná prevence je druh intervence zaměřen na jedince, které nelze diagnostikovat, ale vykazují projevy užívání těchto látek. Dalším druhem intervence je léčba pro ty, kdož návykové látky užívají, nebo jsou závislí. Poté dochází ještě k udržování stavu recidiv a její prevence, kdy jsou užívající návykových látek ve stabilizované formě. Úkolem primární prevence je nejen předejít užívání návykových látek, ale také oddálení do pozdějšího věku. Omezení experimentování s látkami, na nichž může vzniknout závislost a předejít poškození somatického i psychického zdraví. Účinnou prevencí se tedy rozumí ne to, že se předávají líbivé informace, ale to, aby se populace chovala rozumněji. Efektivní primární prevencí jsou různé programy. Využívají se rozmanité interaktivní metody, získávání relevantních sociálních znalostí, zvládání stresu, umění odmítat a snižování dostupnosti. Média bohužel spíše škodí, než že by byla součástí řešení. Většina médií je liberálnější než zbytek populace. Jejich kritika se nezaobírá snadnou dostupností a nebezpečností, spíše je tomu naopak (Nešpor, 2007). U některých jedinců vyvolá velké pozdvižení, když jim oznámíte, že jejich oblíbený zklidňující lék je nebezpečná droga. Také mnohých lékařům uniká riziko škodlivosti benzodiazepinů. Jsou vůči nim nekritičtí, poněvadž se tak snáze zbaví nepříjemných a naléhavých pacientů. Důležité je také upozorňovat pacienta na rizika spojená s konzumací alkoholu při užívání benzodiazepinů. Sestra i lékař by měli podrobně 24

vysvětlit užívání a možná rizika. Lékař by měl léky předepisovat zodpovědně a brát v potaz různé alternativní možnosti (Göhlert, Kühn, 2001). Podle Výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2014 chybí v preventivních kampaních programy zaměřené na prevenci lékové závislosti a prevenci nadužívání návykových léků (Mravčík, et al., 2015). Léková závislost je světový problém, který postihuje celou společnost. Měli by být aktivizováni pracovníci ve zdravotnictví k regulaci a rozumné kontrole preskripce léčivých přípravků. Týká se to těch léků, které bývají zneužívány. Problém se netýká jen zdravotníků, ale také pedagogů, kulturních zařízení,

ale hlavně rodiny

(Martínková a kol., 2007).

25

2 Výzkumná část 2. 1 Cíl práce a výzkumné otázky 2. 1. 1 Cíl práce Pro svou práci jsem si zvolila jeden cíl skládající se ze dvou částí, které stručně obsahují celé schéma práce. Cílem práce je zjistit příčiny vzniku závislosti a způsob opatřování léků, na nichž může vzniknout závislost a dále zjistit informovanost veřejnosti o problematice lékové závislosti.

2. 1. 2 Výzkumné otázky Pro dotazníkové šetření jsem si zvolila následující výzkumné otázky: 1. Jaké jsou dopady jednoduchého opatřování léků, na nichž může vzniknout závislost? 2. Jaké problémy nejčastěji donutí člověka k užívání návykových léků a případně jejich kombinaci s alkoholem? 3. Co na osoby nejvíce zapůsobí, při výběru léků, na kterých nejčastěji vzniká závislost a jak častá léková závislost může být? 4. Jaká je informovanost veřejnosti o lékové závislosti a její prevenci?

26

2. 2 Metodika výzkumu Pro zpracování bakalářské práce Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti byl použit charakter teoreticko – empirické práce. Dotazníky byly použity k získávání dat od respondentů a vyhodnocovány v kvantitativním typu výzkumu. Předvýzkum zde použit nebyl. K dotazníkovému šetření byly použity dva dotazníky. Oba tyto dotazníky nalezneme v příloze č. 1 a 2. Souhlasy hlavních sester jednotlivých psychiatrických nemocnic a lékaře z AT ambulance s rozdáním dotazníku nalezneme v příloze č. 3, 4 a 5. Otázky byly sestaveny na základě předem daného cíle a výzkumných otázek. První dotazník byl zaměřen na zjištění informovanosti veřejnosti. Druhý pak již na osoby užívající léky, na nichž může vzniknout závislost. V každém dotazníku bylo použito 26 otázek. V dotazníku pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost, byly použity především otázky uzavřené, tři otázky byly doplněny o možnost uvést jinou variantu odpovědi, jednalo se tedy o otázky polouzavřené.

Na výběr bylo možno

odpovědět ze dvou až deseti možností, podle druhu jednotlivých otázek. Nejčastější počet možností odpovědí byl 4 a to u 17 otázek. Úvodní otázky byly zaměřeny na pohlaví, věk, vzdělání a zaměstnání respondentů. Další otázky směřovaly na zjištění četnosti užívání léků, druhy léků, důvody užívání a způsob opatřování návykových léků. Závěr dotazníku je směřován převážně na léčbu závislosti. Dotazník pro veřejnost, obsahoval 25 otázek uzavřených a 1 otázku polouzavřenou. I v druhém dotazníku bylo možno vybrat z nabídky dvou až deseti možností odpovědí. První část otázek byla zaměřena na zjištění informací o respondentovi. Zjišťovali jsme pohlaví, věk, vzdělání a zaměstnání. Další otázky směřovaly na znalosti návykových léků, opatření a důvody jejich užívání. Závěrem dotazníku jsou otázky směřovány na zjištění, které osoby jsou citlivější ke vzniku závislosti, otravy léky a k léčbě závislosti. První čtyři otázky byly u obou dotazníků shodné.

27

2. 3 Charakter vzorku respondentů a výzkumného prostředí K dotazníkovému šetření pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost, bylo rozdáno celkem 80 dotazníků v papírové formě. Vyplněných dotazníků se vrátilo pouze 40 kusů. Návratnost u těchto dotazníků činí tedy 50 %. K vyplňování dotazníků sloužili respondenti z více krajů, kteří jsou již alespoň pod částečným lékařským dohledem. Mezi respondenty bylo 55 % žen a 45 % mužů. U dotazníků pro veřejnost bylo využíváno jak papírové, tak i elektronické podoby dotazníků

přes internetové

stránky

www.survio.com.

Bylo

rozdáno

celkem

110 dotazníků náhodně vybraným osobám. Návratnost dotazníků pro veřejnost byla 92,73 %, což odpovídá 102 vyplněným dotazníkům. Dotazník vyplnilo 77,45 % žen a 22,55 % mužů.

2. 4 Průběh výzkumu Výzkum dotazníkového šetření probíhal v měsících prosinec roku 2015, leden a únor roku 2016. Dotazníky pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost, byly rozdány v AT ambulanci pana MUDr. Juraje Tkáče v Jihlavě, v Psychiatrické nemocnici Jihlava a v Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě. Souhlasy s rozdáním dotazníků v uvedených zařízení jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3. Rozdání dotazníků zajišťovaly hlavní sestry a pan doktor. Dotazníky pro veřejnost byly vyplňovány náhodně vybranými lidmi, jak v papírové podobě, tak i na adrese http://www.survio.com/survey/d/R5X7U5M3D3R0P9W3Q, kde byl dotazník také umístěn.

28

2. 5 Vlastní výsledky výzkumu 2.5.1 Dotazník pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost Otázka č. 1: Pohlaví respondentů: Tabulka 1 Pohlaví respondentů Pohlaví respondentů

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Ženy

22

55,00

Muži

18

45,00

Celkem

40

100

Výzkumu se zúčastnilo celkem 40 (100 %) jedinců. 55,00 % tvořily ženy, tedy 22 osob a 45,00 % muži, tedy 18 osob.

Otázka č. 2: Věk respondentům: 10 9 9

Muži

8

Absolutní četnost

8 Ženy

7 6 6 5 5 4 4 3 3 2

2

2 1 1 0 0 do 30 let

30-40 let

40-50 let

50-60

nad 60 let

Věk

Graf 1 Věk respondentů (n=40)

29

Mezi respondenty do 30 let bylo celkem 14 osob (35,00 %), jednalo se o 5 žen (12,50 %) a 10 mužů (22,50 %). K věku mezi 30 a 40 lety se přihlásilo celkem 10 lidí (25,00 %), z toho 4 ženy (10,00 %) a 6 mužů (15,00 %). Respondenti v letech 40 – 50 byli 4 (10,00 %) a skládali se ze 3 žen (7,50 %) a 1 muže (2,50 %). Ve věku 50 – 60 bylo mezi respondenty celkem 10 osob (25,00 %), 8 žen (20,00 %) a 2 muži (5,00 %). Věk nad 60 let uvedly pouze 2 ženy (5,00 %).

Otázka č. 3:Vzdělání respondentů: Tabulka č. 2 Vzdělání respondentů

Vzdělání respondentů

Absolutní četnost


Základní

13

32,50

Středoškolské

8

20,00

Středoškolské s maturitou

10

25,00

Vysokoškolské

9

22,50

Celkem

40

100

Z dotazníků je zřejmé, že nejvyšší počet respondentů má základní vzdělání. Takto odpovědělo 13 osob (32,50 %). Středoškolského vzdělání dosahuje 8 osob (20,00 %), středoškolského s maturitou pak 10 jedinců (25,00 %). Respondentů s vysokoškolským vzděláním se výzkumu zúčastnilo 9 (22,50 %).

30

Otázka č. 4: Zaměstnání respondentů: Tabulka 3 Zaměstnání respondentů

Zaměstnání respondentů

Absolutní četnost


Zdravotník

12

30,00

Dělník, dělnice

4

10,00

Řadový zaměstnanec

4

10,00

Kancelářský pracovník

1

2,50

Gastronomie

0

0,00

Vedoucí pracovník

0

0,00

OSVČ, podnikatel

2

5,00

Student/ka

1

2,50

Nezaměstnaný/á

10

25,00

Jiné

6

15,00

Celkem

40

100

Tabulka 4 Jiné odpovědi respondentů u otázky č. 4

Jiné

Absolutní četnost


Starobní důchod

2

5,00

Invalidní důchod

4

10,00

Celkem

6

15

Nejvíce respondentů, 12 (30,00 %), se přihlásilo k profesi zdravotníka. Jako dělník nebo dělnice pracují 4 (10,00 %) respondenti. K profesi řadového zaměstnance se přihlásil stejný počet respondentů, tedy 4 (10,00 %). Kancelářskou prací se živí 1 (2,50 %) respondent. Zaměstnání v gastronomii a na vedoucí pozici nezastává žádný respondent (0,00 %). Jako osoba samostatně výdělečně činná nebo podnikatel pracují 2 (5,00 %) osoby. 1 respondent je student (2,50 %), nezaměstnaných respondentů je 10 (25,00 %). Jinou

odpověď

zvolilo

6 (15,00 %)

respondentů.

V jiných

odpovědích

byli

2 respondenti (5,00 %) ve starobním důchodě a 4 respondenti (10,00 %) v důchodě invalidním. 31

Otázka č. 5: Kdy jste si poprvé vzal/a lék, na kterém může vzniknout závislost: Tabulka 5 Kdy jste si poprvé vzal/a lék, na kterém může vzniknout závislost

Kdy jste si poprvé vzal/a lék Absolutní četnost Před méně jak 5 lety 14

Relativní četnost (%) 35,00

Před více jak 5 lety

6

15,00


16

40,00


4

10,00

Celkem

40

100

Odpověď „před méně jak 5 lety“ zvolilo 14 (35,00 %) respondentů, „před více jak 5 lety“ 6 (15,00 %) dotazovaných. Nejvíce respondentů, 16 (40,00 %), zvolilo možnost „před více jak 10 lety“ a jen 4 (10,00 %) z oslovených užilo poprvé lék, na kterém může vzniknout závislost před více jak 15 lety.

Otázka č. 6: Jaký typ léků jste užíval/a (užíváte): 18

Anxiolytika

16 16

Hypnotika a sedativa Kombinace

14

Absolutní četnost

12 12

Jiné

10 8 8 6 4 4 2 0

Druhy léků

Graf 1: Typ užívaných léků (n=40)

16 (40,00 %) respondentů uvedlo, že užívá (užívalo) pouze anxiolytika, jen hypnotika 32

a sedativa užívá (užívalo) 8 (20,00 %) dotazovaných. Kombinaci hypnotik a sedativ s anxiolytiky uvedlo 12 (30,00 %) dotazovaných. Jinou odpověď volili 4 (10,00 %) oslovení. Mezi jiné odpovědi patřilo pouze užívání různých druhů opiátů.

Otázka č. 7: Z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o účincích těchto léků: Tabulka 6 Z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o účincích těchto léků

Zdroj informací o lécích Absolutní četnost Kamarád/ka, kolega, známý 20


Internet

8

20,00

Televize, časopis

0

0,00

Lékař

12

30,00

Celkem

40

100

Nejvíce respondentů uvedlo jako zdroj informací o účincích léků kamaráda/ku, kolegu nebo známého 20 (50,00 %). Internet uvedlo 8 (20,00 %) dotazovaných a lékaře 12 (30,00 %) respondentů. Odpověď televize nebo časopis neuvedl žádný z oslovených.

Otázka č. 8: Nejvíce na vás zapůsobilo: Tabulka 7 Nejvíce na vás zapůsobilo

Nejvíce na vás zapůsobilo

Absolutní četnost


Rychlost řešení problémů

20

50,00

Mediální propagace

0

0,00

Ekonomická nenáročnost

4

10,00

Snadný přístup k léku

16

40,00

Celkem

40

100

Na 20 (50,00 %) respondentů nejvíce zapůsobila rychlost řešení problémů. Mediální propagace nezapůsobila na žádného z respondentů (0,00 %). Možnost „ekonomická 33

nenáročnost“ byla zvolena 4 (10,00 %) respondenty. 16 dotazovaných (40,00 %) si vybralo za nejvíce působivý snadný přístup k léku. Otázka č. 9 Myslíte si, že jste závislý/á na daném léku: 25 20

Absolutní četnost

20

15 12

10 6 5 2 0 ano jsem

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

Možnosti odpovědí Graf 3 Myslíte si, že jste závislý/á na daném léku? (n=40)

20 (50,00 %) oslovených si myslí, že jsou na daném léku závislí, 6 (15,00 %) respondentů se rozhodlo pro možnost „spíše ano“. Odpověď „spíše ne“ zvolilo 12 (30,00 %) dotázaných. Pouze 2 (5,00 %) respondenti jsou přesvědčeni, že na daném léku rozhodně závislí nejsou.

Otázka č. 10: Jak dlouho už vaše závislost, užívání, trvá: Tabulka 8 Jak dlouho už vaše závislost, užívání, trvá

Trvání závislosti, užívání

Absolutní četnost


Méně jak 5 let

18

45,00

Méně jak 10 let

12

30,00

Méně jak 15 let

6

15,00

Více jak 15 let

4

10,00

Celkem

40

100 34

18 (45,00 %) respondentů označilo za odpověď „méně jak 5 let“, 12 (30,00 %) dotazovaných uvedlo „méně jak 10 let“. „Méně jak 15 let“ bylo označeno 6 (15,00 %) respondenty. 4 (10,00 %) oslovení zvolili možnost „více jak 15 let“.

Otázka č. 11: Po jaké době od užití prvního léku jste si vzal/a další: Tabulka 9 Po jaké době od užití prvního léku jste si vzal/a další

Po jaké době od užití prvního léku jste si vzal/a další

Absolutní četnost


Ještě ten den

20

50,00

Do druhého dne

8

20,00

Za týden

8

20,00

Za více jak týden

4

10,00

Celkem

40

100

Možnost „ještě ten den“ zvolilo 20 (50,00 %) respondentů, další lék od prvního užitého si do druhého dne vzalo 8 (20,00 %) dotázaných. Za týden užilo další lék 8 (20,00 %) oslovených. 4 (10,00 %) respondenti odpověděli možností „za více jak týden“.

Otázka č. 12: Kolikrát denně jste léky užíval/a, užíváte: Tabulka 10 Kolikrát denně jste léky užíval/a, užíváte

Kolikrát denně jste lék užíval/a Absolutní četnost Jedenkrát 10


Třikrát

12

30,00

Pětkrát

8

20,00

Více než pětkrát

10

25,00

Celkem

40

100 35

10 (25,00 %) respondentů uvedlo odpověď „jedenkrát“, 12 (30,00 %) dotázaných užívalo, nebo užívá léky třikrát denně. Možnost „pětkrát“ označilo 8 (20,00 %) respondentů a 10 (25,00 %) z oslovených zvolilo variantu „více než pětkrát“.

Otázka č. 13: Kolik léků průměrně za den užijete: 25 20

Absolutní četnost

20

15 10

10

Méně než tři

Více než tři

10

5

0 Více než pět

Průměrné užití léků za den Graf 2: Průměrné užití léků za den (n=40)

10 (25,00 %) oslovených osob odpovědělo, že průměrně za den užijí méně než tři léky. Více než tři léky za den užívalo také 10 (25,00 %) respondentů. Možnost „více než pět léků“ zvolila polovina dotázaných, tedy 20 (50,00 %). Otázka č. 14: Po jaké době užívání jste si uvědomil/a, že jste závislý/á: Tabulka 11 Po jaké době užívání jste si uvědomil/a, že jste závislý/á

Po jaké době jste si uvědomil/a závislost

Absolutní četnost


Po třech měsících

10

25,00

Po šesti měsících

4

10,00

Po více jak roce

18

45,00

Nejsem závislý/á

8

20,00

Celkem

40

100

36

Po třech měsících si uvědomilo 10 (25,00 %) respondentů, že jsou závislí, 4 (10,00 %) dotázaní si uvědomili závislost po šesti měsících užívání léku. 18 (45,00 %) respondentů

si závislost

uvědomilo

po

více

jak

roce.

Možnost

„nejsem

závislý/á“ si vybralo 8 (20,00 %) oslovených.

Otázka č. 15: Z jakého důvodu jste si lék bral/a: Poruchy spánku 18

Napětí, stres

16 16

Deprese

14 12

Absolutní četnost

12

Fobie, strach Kombinace důvodů

10 8 6 6 4 4 2 2 0

Důvody užívání léků Graf 5 Důvody užívání léků (n=40)

Jako hlavní důvod užívání léků si zvolili 4 (10,00 %) respondenti „poruchy spánku“. 16 (40,00 %) dotázaných uvedlo jako důvod užívání napětí a stres. Odpověď „deprese“ označilo 6 (15,00 %) respondentů a jen 2 (5 %) dotázaní uvedli v odpovědi „fobie a strach“. 12 (30,00 %) respondentů uvedlo více odpovědí. Nejčastěji se jednalo o poruchy spánku a napětí se stresem.

37

Otázka č. 16: Máte zkušenosti s nákupem léků přes internet: Tabulka 12 Máte zkušenosti s nákupem léků přes internet

Zkušenosti s nákupem přes internet

Absolutní četnost


Nikdy jsem o tom neslyšel/a

18

45

Dostala jsem již tuto nabídku

12

30

Léky jsem si takto opatřoval/a

10

25

Celkem

40

100

Možnost „nikdy jsem o tom neslyšel/a“ zvolilo 18 (45,00 %) oslovených. Nabídku na nákup léků přes internet někdy dostalo 12 (30,00 %) respondentů. 10 (25,00 %) dotázaných si léky opatřovalo pomocí nákupu přes internet.

Otázka č. 17: Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu

25

Absolutní četnost

22 20 USA Velká Británie

15

Kanada 10

8 6

5

3 1

0

Země původu

Graf 6 Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu (n=40)

38

Na otázku, odkud si respondenti myslí, že pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu,

odpovědělo

6 (15,00 %)

dotázaných

možností

USA.

3 (7,50 %)

respondenti uvedli jako zemi původu Velkou Británii. Nejvíce oslovených se domnívá, že zemí původu léků z internetu je Evropská Unie a to 22 (55,00 %) respondentů. Indii ve své odpovědi označilo 8 (20,00 %)dotázaných. Otázka č. 18: Jak jste si lék opatřoval/a: Tabulka 13 Jak jste si lék opatřoval/a

Jak jste si lék opatřoval/a Absolutní četnost Předepisoval mi je praktický 16 lékař Kupoval/a jsem je přes internet 10


Přes známého

8

20,00

Jinak

6

15,00

Celkem

40

100

25,00

Tabulka 14 Jiné odpovědi u otázky č. 18

Jiné odpovědi u otázky č. 18

Absolutní četnost


Ilegální obchod na ulici

2

5,00

Pracuji v nemocnici

4

10,00

Celkem

6

15

16 (40,00 %) respondentů odpovědělo, že jim léky předepisoval lékař, nelegálním obchodováním na internetu si léky opatřovalo 10 (25,00 %) dotázaných. Získávání léků přes známého uvedlo 8 (20,00 %) oslovených. Jiný způsob opatřování léků uvedlo 6 (15,00 %) respondentů. Mezi jiné způsoby opatřování léků patřil důvod ilegálního obchodu na ulici a to u 2 (5,00 %) respondentů a práce v nemocnici u 4 (10,00 %) dotázaných.

39

Otázka č. 19: Kdo o vaší závislosti ví: Tabulka 15 Kdo o vaší závislosti ví

Kdo o vaší závislosti ví

Absolutní četnost


Nikomu jsem to neřekl/a

6

15,00

Jen partner/ka

12

30,00

Rodina

18

45,00

Přátelé, kolegové

4

10,00

Celkem

40

100

6 (15,00 %) respondentů na otázku kdo o jejich závislosti ví, uvedlo možnost „nikomu jsem to neřekl/a“. Jen partner/ka je informován/a u 12 (30,00 %) respondentů. Možnost „rodina“ zvolilo 18 (45,00 %) dotázaných a „přátelé, kolegové“ označili 4 (10,00 %) oslovení.

Otázka č. 20: Kombinujete (kombinoval/a jste) léky s alkoholem: Tabulka 16 Kombinujete (kombinoval/a jste) léky s alkoholem

Kombinace s alkoholem

Absolutní četnost


Ano, alkohol užívám běžně

20

50,00

Někdy ano

0

0,00

Spíše ne

6

15,00

Nikdy

14

35,00

Celkem

40

100

Na otázku kombinace léků s alkoholem odpovědělo možností „ano, alkohol užívám běžně“ 20 (50,00 %) respondentů. Možnost „někdy ano“ nezvolil žádný z dotázaných (0,00 %). 6 (15,00 %) oslovených označilo možnost „spíše ne“. Léky s alkoholem nikdy nekombinuje 14 (35,00 %) dotázaných.

40

Otázka č. 21: Byl/a jste někdy hospitalizován/a pro otravu léky: Tabulka 17 Byl/a jste někdy hospitalizován/a pro otravu léky

Byl/a jste někdy hospitalizován/a pro otravu léky

Absolutní četnost


Ano, nedopatřením jsem se

9

22,50

11

27,50

Ne, nikdy

20

50,00

Celkem

40

100

předávkoval/a Ano, pokusil/a jsem se o sebevraždu

Možnost „ano, nedopatřením jsem se předávkoval/a“ uvedlo v otázce na hospitalizaci pro otravu

léky

9 (22,50 %)

dotázaných.

Odpověď

„ano,

pokusil/a

jsem se o sebevraždu“ volilo 11 (27,50 %) oslovených. 20 (50,00 %) respondentů uvedlo poslední možnou odpověď „ne, nikdy jsem nebyl/a hospitalizován/a pro otravu léky“. Otázka č. 22: Cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti: Tabulka 18 Cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti

Cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti

Absolutní četnost


Ne, jsem stejný/á jako ostatní

10

25,00

Občas se cítím jiný/á

18

45,00

Cítím se odlišně

12

30,00

Celkem

40

100

Na otázku cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti uvedlo 10 (25,00 %) možnost „ne, jsem stejný/á jako ostatní“. Odpověď „občas se cítím jiný/á“ uvedlo 18 (45,00 %) dotázaných. „Cítím se odlišně„ označilo 12 (30,00 %) respondentů.

41

Otázka č. 23: Užívání vás v běžném životě: 18 16 16 14

Absolutní četnost

12 12 10 8 6

6

Spíše neomezuje

Vůbec neomezuje

6 4 2 0 Rozhodně omezuje

Spíše omezuje

Užívání léků vás v běžném životě Graf 7 Užívání léků vás v běžném životě (n=40)

16 (40,00 %) respondentů uvedlo v odpovědi na tuto otázku možnost „rozhodně omezuje“. 12 (30,00 %) dotázaných označilo odpověď „spíše omezuje“. Užívání léků v běžném životě spíše neomezuje 6 (15,00 %) oslovených. 6 (15,00 %) respondentů si myslí, že je užívání léků v běžném životě vůbec neomezuje. Otázka č. 24: Chcete se léčit: Tabulka 19 Chcete se léčit

Chcete se léčit

Absolutní četnost


Ano, chci

32

80,00

Spíše ano

4

10,00

Spíše ne

1

2,50

Ne, nechci

3

7,50

Celkem

40

100

Na otázku, zda se chtějí respondenti léčit, odpovědělo 32 (80,00 %) z nich „ano, chci“. Možnost „spíše ano“ uvedli 4 (10,00 %) dotázaní. Jen jeden (2,50 %) respondent 42

odpověděl možností „spíše ne“ a 3 (7,50 %) dotázaní označili odpověď „ne, nechci“.

Otázka č. 25: Pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a: Tabulka 20 Pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a

Pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a

Absolutní četnost


Vrátili se mi potíže, pro které

13

32,50

7

17,50

11

27,50

Kvůli partnerovi, rodině

5

12,50

Celkem

36

90

jsem léky začal/a užívat Poruchy řeči, paměti a problémy s gestikulací Uvědomil/a jsem si, že jsem závislý/á, že to není správné

Na otázku pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a neodpověděli 4 respondenti (10,00 %). 13 (32,50 %) dotázaných uvedlo jako důvod vrácení potíží, pro které léky začali užívat. „Poruchy řeči, paměti a problémy s gestikulací“ označilo 7 (17,50 %) oslovených. 11 (27,50 %) respondentů se rozhodlo pro třetí možnost, „uvědomil/a jsem si, že jsem závislý/á, že to není správné“. Kvůli partnerovi, rodině se pro léčbu rozhodlo 5 (12,50 %) oslovených.

43

Otázka č. 26: Pokud se léčíte, cítíte podporu ve svém okolí Tabulka 21 Pokud se léčíte, cítíte podporu ve svém okolí

Pokud se léčíte, cítíte podporu ve svém okolí

Absolutní četnost


Ano, všichni mě podporují

24

60,00

Spíše ano

9

22,50

Spíše ne

1

2,50

Ne, necítím

2

5,00

Celkem

36

90

Možnost „ano, všichni mě podporují“, zvolilo ve své odpovědi 24 (60,00 %) respondentů. 9 (22,50 %) dotázaných uvedlo odpověď „spíše ano“. Jeden respondent (2,50 %) si myslí, že spíše necítí podporu ve svém okolí. Označení možnosti „ne, necítím“ zvolili 2 (5,00 %) z oslovených. Na tuto otázku neuvedli odpověď 4 (10,00 %) tázaní.

44

2. 5. 2 Dotazník pro veřejnost Otázka č. 1: Pohlaví respondentům: Tabulka 22 Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

Absolutní četnost


Ženy

87

85,30

Muži

15

14,70

Celkem

102

100

Mezi 102 (100 %) respondenty se výzkumu zúčastnilo 87 (85,30 %) žen a 15 (14,70 %) mužů.

Otázka č. 2: Věk respondentů:

35

33 Muži

30 Ženy

Absolutní četnost

25 21 20

18

15

10

8 5

7

6

5 2

2 0

0 do 30 let

30-40 let

40-50 let

50-60

nad 60 let

Věk

Graf 8 Věk respondentů (n=102)

45

Výzkumu se zúčastnilo 38 (37,25 %) respondentů do 30 let, z toho 33 (32,35 %) žen a 5 (4,90 %) mužů. 24 (23,53 %) oslovených se přihlásilo do kategorie 30 – 40 let, jednalo se o 18 (17,65 %) žen a 6 (5,88 %) mužů. K věkové kategorii 40 – 50 let se zapsalo 23 (22,55 %) osob skládajících se z 21 (20,59 %) žen a 2 (1,96 %) mužů. 10 (9,80 %) dotázaných označilo odpověď „50 – 60 let“, bylo mezi nimi 8 (7,84 %) žen a 2 (1,96 %) muži. Věku nad 60 let dosáhlo 7 (6,86 %) respondentů, jednalo se pouze o ženy.

Otázka č. 3: Vaše vzdělání: Tabulka 23 Vaše vzdělání

Vzdělání respondentů

Absolutní četnost


Základní

0

0,00

Středoškolské

12

11,76

Středoškolské s maturitou

68

66,67

Vysokoškolské

22

21,57

Celkem

102

100

Z dotazníků je zřejmé, že žádný (0,00 %) z respondentů nemá pouze základní vzdělání. Středoškolského vzdělání dosahuje 12 osob (11,76 %). Nejvíce dotazovaných dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou, jedná se o 68 jedinců (66,67 %). Respondentů s vysokoškolským vzděláním se výzkumu zúčastnilo 22 (22,5 %).

46

Otázka č. 4: Zaměstnání respondentů: Tabulka 24 Zaměstnání respondentů

Pracujete jako:

Absolutní četnost


Zdravotník

23

22,55

Dělník, dělnice

2

1,96

Řadový zaměstnanec

17

16,67


11

10,79

Gastronomie

5

4,90

Vedoucí pracovník

10

9,80

OSVČ, podnikatel

3

2,94

Student/ka

28

27,45

Nezaměstnaný/á

3

2,94

Jiné

0

0,00

Celkem

102

100

Jako zdravotník pracuje 23 (22,55 %) respondentů. Možnost „dělník, dělnice“ si zvolili 2 (1,96 %) z oslovených. Povolání řadového zaměstnance vykonává 17 (16,67 %) dotázaných. Profesi kancelářského pracovníka zvolilo v odpovědi 11 (10,79 %) respondentů. 5 (4,90 %) dotázaných pracuje v oblasti gastronomie a 10 (9,80 %) jako vedoucí pracovník. Jako podnikatel nebo OSVČ se živí 3 (2,94 %) oslovení. Nejvíce respondentů, tedy 28 (27,45 %), je studenty. Jinou možnost zaměstnání nezvolil žádný z respondentů.

47

Otázka č. 5 Víte, jak může vzniknout závislost: Tabulka 25 Víte, jak může vzniknout závislost

Víte, jak může vzniknout závislost

Absolutní četnost


Ano, vím

69

67,65

Domnívám se, že vím

30

29,40

Spíše nevím

3

2,95

Nevím

0

0,00

Celkem

102

100

Možnost „ano, vím“ zvolilo 69 (67,65 %) respondentů. 30 (29,40 %) dotázaných označilo možnost „domnívám se, že vím“. „Spíše nevím“ uvedli 3 (2,95 %) oslovení. Žádný (0,00 %) z respondentů neuvedl možnost „nevím“.

Otázka č. 6: Víte, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká: Tabulka 26 Víte, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká

Víte, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká

Absolutní četnost


Spíše ano

79

77,45

Spíše ne

16

15,69

Vůbec nevím

7

6,86

Celkem

102

100

Na otázku jestli respondenti ví, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká, odpovědělo možností „spíše ano“ 79 (77,45 %) dotázaných. 16 (15,69 %) respondentů uvedlo jako odpověď možnost „spíše ne“. Na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká, vůbec neví 7 (6,86 %) oslovených.

48

Otázka č. 7: Víte, jak se takové léky dají sehnat: Tabulka 27 Víte, jak se takové léky dají sehnat

Absolutní četnost


Ano, vím

32

31,37

Domnívám se, že vím

38

37,25

Spíše nevím

18

17,65

Nevím

14

13,73

Celkem

102

100

Víte, jak se takové léky dají sehnat

Na otázku, jak se takové léky dají sehnat, odpovědělo 32 (31,37 %) oslovených možností „ano, vím“. 38 (37,25 %) respondentů se domnívá, že ví. Variantu „spíše nevím“ zvolilo 18 (17,65 %) dotázaných. 14 (13,73 %) respondentů je přesvědčeno, že neví, jak se takové léky dají sehnat.

Otázka č. 8: Setkali jste se osobně s osobou závislou na lécích:

100

Setkali jste se osobně s osobou závislou na lécích 86

90

Absolutní četnost

80 70 60 50 40 30 20

16

10 0 Ano, setkal/a

Ne, nesetkal/a

Graf 9 Setkali jste se někdy osobně s osobou závislou na lécích (n=102)

16 (15,69 %) respondentů v dotazníku uvedlo, že se již s osobou závislou na lécích 49

osobně

setkali.

Větší

část

respondentů

uvedla

opačnou

možnost,

„ne, nesetkal/a“ a to 86 (84,31 %) dotázaných.

Otázka č. 9: Myslíte si, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost koupit nelegálně na internetu: Tabulka 28 Myslíte si, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost koupit nelegálně na internetu

Absolutní četnost


Ne, tyto léky koupit nelze

16

15,69

Nikdy jsem o tom neslyšel/a

13

12,74

Již jsem o tom slyšel/a

68

66,67

Mám vlastní zkušenost s

5

4,90

102

100

Myslíte si, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost koupit nelegálně na internetu

nabídkou Celkem

16 (15,69 %) dotázaných uvedlo na otázku, jestli si myslí, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost koupit nelegálně na internetu, možností „ne, tyto léky koupit nelze“. O nelegální koupi na internetu nikdy neslyšelo 13 (12,74 %) oslovených. 68 (66,67 %) respondentů uvedlo možnost „již jsem o tom slyšel/a“. Vlastní zkušenost s nabídkou má 5 (4,90 %) oslovených.

50

Otázka č. 10: Dostali jste někdy nabídku na užívání těchto léků: Tabulka 29 Dostali jste někdy nabídku na užívání těchto léků

Absolutní četnost


10

9,80

Ano, přes internet

23

22,55

Ano, v televizi, v časopise

2

1,96

Ano, od lékaře

26

25,49

Ne, nedostal/a

41

40,20

Celkem

102

100

Dostali jste někdy nabídku na užívání těchto léků Ano, nabízel mi je známý, kolega

10 (9,80 %) dotázaných označilo možnost „ano, nabízel mi je známý, kolega“. Nabídku na užívání těchto léků přes internet dostalo 23 (22,55 %) dotázaných. Odpověď „ano, v televizi, v časopise“ označili 2 (1,96 %) oslovení. 26 (25,49 %) respondentů uvedlo,

že nabídku

na užívání

těchto

léků

dostali

od lékaře.

Možnost

„ne, nedostal/a“ uvedlo 41 (40,20 %) respondentů.

Otázka č. 11: Užíváte léky: Tabulka 30 Užíváte léky

Užíváte léky

Absolutní četnost


Pouze ty, které vám předepíše

30

29,41

53

51,96

Jen ty, které si koupíte v lékárně 19

18,63

Celkem

100

lékař Ty, které vám předepíše lékař a další, které si koupíte v lékárně

102

51

30 (29,41 %) respondentů užívá léky pouze ty, které jim předepíše lékař. Odpověď „ty, které vám předepíše lékař a další, které si koupíte v lékárně“ označilo 53 (51,96 %) respondentů. 19 (18,63 %) oslovených užívá pouze ty léky, které si koupí v lékárně.

Otázka č. 12: Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu Tabulka 31 Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu

Odkud si myslíte, že nejčastěji Absolutní četnost


pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu USA

41

40,20

Velká Británie

9

8,82

Kanada

13

12,75

Evropská Unie

20

19,61

Indie

19

18,62

Celkem

102

100

41 (40,20 %) respondentů si myslí, že léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu, pochází z USA. Možnost „Velká Británie“ zvolilo 9 (8,82 %) dotázaných. 13 (12,75 %) respondentů si myslí, že tyto léky pochází z Kanady. „Evropskou Unii“ označilo ve svém dotazníku 20 (19,61 %) oslovených.

O tom, že léky pochází z Indie,

je přesvědčeno 19 (18,62 %) respondentů.

52

Otázka č. 13: Proč si myslíte, že lidé sahají po těchto lécích: Tabulka 32 Proč si myslíte, že lidé sahají po těchto lécích

Proč si myslíte, že lidé sahají Absolutní četnost po těchto lécích: Problémy v osobním životě a v 37 zaměstnání Poruchy spánku 14


Dlouhodobé napětí

28

27,45

Chtějí si zlepšit náladu a zažít 23 příjemné pocity

22,55

Celkem

100

102

36,27 13,73

37 (36,27 %) respondentů si myslí, že lidé užívají léky kvůli problémům v osobním životě a v zaměstnání. Možnost „poruchy spánku“ zvolilo 14 (13,73 %) dotázaných. 28 (27,45 %) respondentů označilo „dlouhodobé napětí“ a 23 (22,55 %) oslovených uvedlo možnost „chtějí si zlepšit náladu a zažít příjemné pocity“. Otázka č. 14: Myslíte si, že vám může váš praktický lékař předepsat léky,

Absolutní četnost

na kterých může vzniknout závislost: 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

45 35

12

Ano, může

V některých případech může

Spíše nemůže

10

Ne, rozhodně nemůže

Může praktický lékař předepsat léky, na kterých může vzniknout závislost Graf 10 Myslíte si, že vám může váš praktický lékař předepsat léky, na kterých může vzniknout závislost (n=120)

53

45 (44,12 %) respondentů uvedlo možnost „ano, může“. 35 (34,31 %) dotázaných si myslí, že jim může praktický lékař v některých případech předepsat léky, na kterých může vzniknout závislost. Odpověď „spíše nemůže„ označilo 12 (11,77 %) oslovených. „Ne, rozhodně nemůže“ zvolilo 10 (9,80 %) respondentů.

Otázka č. 15: Myslíte si, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány: Tabulka 33 Myslíte si, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány

Absolutní četnost


18

17,65

Méně často, než např. analgetika 35

34,31

Stejně často, jako např.

36

35,29

Více často, než např. analgetika

13

12,75

Celkem

102

100

Myslíte si, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány: Minimálně

analgetika

18 (17,65 %) respondentů si myslí, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány minimálně. Odpověď „méně často, než např. analgetika“ zvolilo 35 (34,31 %) dotázaných. 36 (35,29 %) oslovených uvedlo „stejně často, jako např. analgetika“. 13 (12,75 %) respondentů uvedlo, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány více, než např. analgetika.

54

Otázka č. 16: Co myslíte, že je polymorfní závislost: Tabulka 34 : Co myslíte, že je polymorfní závislost:

Co myslíte, že je polymorfní

Absolutní četnost


závislost: Osoba je závislá více, než ostatní 12

11,76

osoby závislé na stejné látce Osoba je závislá na více látkách

67

65,69

5

4,90

najednou Osoba je závislá méně, než ostatní osoby závislé na stejné látce Osoba si myslí, že je závislá, ale 18

17,65

ve skutečnosti závislá není Celkem

102

100

Na otázku, co je polymorfní závislost odpovědělo 12 (11,76 %) respondentů možností „osoba je závislá více, než ostatní osoby závislé na stejné látce“. Nejvíce respondentů, 67 (65,69 %) si myslí, že osoba je závislá na více látkách najednou. Odpověď „osoba je závislá méně, než ostatní osoby závislé na stejné látce„ označilo pouze 5 (4,90 %) dotázaných. 18 (17,65 %) respondentů odpovědělo „osoba si myslí, že je závislá, ale ve skutečnosti závislá není“.

55

Otázka č. 17: Jaké léky myslíte, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě: 35 30

32

31

27

Absolutní četnost

25 20 15

12

10 5 0 Opiáty

Léky na úpravu krevního tlaku

Léky na tišení bolesti

Léky na spaní,proti úzkosti

Jaké léky myslíte, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě Graf 11 Jaké léky myslíte, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě (n=102)

27 (26,47 %) respondentů uvedlo možnost „opiáty“. „Léky na úpravu krevního tlaku“ zvolilo 12 (11,76 %) dotázaných. 32 (31,37 %) respondentů si myslí, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě léky na tišení bolesti. Možnost „léky na spaní, proti úzkosti“ označilo 31 (30,39 %) respondentů. Otázka č. 18: Ve které profesi si myslíte, že je nejvíce osob závislých na lécích: Tabulka 35 Ve které profesi si myslíte, že je nejvíce osob závislých na lécích

Ve které profesi si myslíte, že Absolutní četnost je nejvíce osob závislých na lécích: Ve zdravotnictví 12


Dělnické práce

5

4,90


9

8,82

V gastronomii

5

4,90

Vedoucí pracovník

12

11,77

OSVČ, podnikatelé

18

17,65

Studenti

6

5,88

Nezaměstnané osoby

35

34,31

Celkem

102

100

11,77

56

12 (11,77 %)

respondentů

si myslí,

že nejvíce

osob

závislých

na lécích

je ve zdravotnické profesi. „Dělnické práce“ zvolilo 5 (4,90 %) dotázaných. Možnost „kancelářský pracovník“ označilo 9 (8,82 %) oslovených. 5 (4,90 %) respondentů je přesvědčeno, že ve funkci vedoucího pracovníka je nejvíce osob závislých na lécích. Odpověď „OSVČ, podnikatelé“ zvolilo 12 (11,77 %) respondentů. 6 (5,88 %) oslovených označilo možnost „studenti“. Nejvíce respondenti volili možnost „nezaměstnané osoby“ a to ve 35 (34,31 %) případech.

Otázka č. 19: Myslíte si, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí: Tabulka 36 Myslíte si, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí

Absolutní četnost


Ano, je

35

34,31

Spíše ano

38

37,25

Spíše ne

17

16,68

Určitě ne

12

11,76

Celkem

102

100

Myslíte si, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí

35 (34,31 %) respondentů si myslí, že v posledních letech je nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí. Možnost „spíše ano“ volilo 38 (37,25 %) oslovených. „Spíše ne“ označilo 17 (16,68 %) dotázaných. 12 (11,76 %) respondentů zvolilo odpověď „určitě ne“.

57

Otázka č. 20: Jak byste reagovali na zjištění, že osoba, která je vám blízká, je závislá na nějakém léku: Tabulka 37 Jak byste reagovali na zjištění, že osoba, která je vám blízká, je závislá na nějakém léku

Jak byste reagovali na zjištění, Absolutní četnost


že osoba, která je vám blízká, je závislá na nějakém léku: Doporučil/a bych jí přestat

24

23,53

13

12,75

65

63,72

102

100

v užívání Bylo by mi to jedno, nejedná se přeci o žádné drogy Doporučil/a bych jí vyhledat odbornou pomoc Celkem

24 (23,53 %) respondentů volilo možnost „doporučil/a bych jí přestat v užívání“. Variantu „bylo by mi to jedno, nejedná se přeci o žádné drogy“ označilo 13 (12,75 %) oslovených. 65 (63,72 %) respondentů by doporučilo blízké osobě, která je závislá na nějakém léku, aby vyhledala odbornou pomoc.

Otázka č. 21: Myslíte se, že lidé kombinují tyto léky s alkoholem: Tabulka 38 Myslíte se, že lidé kombinují tyto léky s alkoholem

Myslíte se, že lidé kombinují Absolutní četnost tyto léky s alkoholem?


Ano

33

32,35

Spíše ano

40

39,22

Spíše ne

17

16,67

Ne

12

11,76

Celkem

102

100 58

33 (32,35 %) respondentů odpovědělo možností „ano“. „Spíše ano“ uvedlo 40 (39,22 %) oslovených. 17 (16,67 %) dotázaných je přesvědčeno, že spíše nekombinují léky s alkoholem. 12 (11,76 %) respondentů si myslí, že lidé nekombinují léky s alkoholem.

Otázka č. 22: Jak myslíte, že se může projevovat předávkování těmito léky: Tabulka 39 Jak myslíte, že se může projevovat předávkování těmito léky

Jak myslíte, že se může projevovat Absolutní četnost


předávkování těmito léky: Postižený nevypadá příliš dobře, je

16

15,69

20

19,61

61

59,80

spíše zelený a má zvýšenou teplotu Postižený je přehnaně euforický, plný života Postižený může mít halucinace, poruchy řeči, gestikulace, křeče a zástavu dechu Na postiženém nejsou žádné změny, 5

4,90

vypadá zcela normálně Celkem

102

100

16 (15,69 %) respondentů si myslí, že u předávkování léky postižený nevypadá příliš dobře, je spíše zelený a má zvýšenou teplotu. Možnost „postižený je přehnaně euforický, plný života“ označilo 20 (19,61 %) oslovených. Odpověď „postižený může mít halucinace, poruchy řeči, gestikulace, křeče a zástavu dechu“ zvolilo 61 (59,80 %) respondentů. 5 (4,90 %) dotázaných si myslí, že postižený nemá žádné změny, a že vypadá zcela normálně.

59

Otázka č. 23: Myslíte si, že je tato závislost častější u žen: Tabulka 40 Myslíte si, že je tato závislost častější u žen

Absolutní četnost


Určitě ano

16

15,69

Spíše ano

44

43,14

Spíše ne

30

29,41

Určitě ne

12

11,76

Celkem

102

100

Myslíte si, že je tato závislost častější u žen?

Možnost „určitě ano“ zvolilo 16 (15,69 %) respondentů. 44 (43,14 %) oslovených si myslí, že je tato závislost častější spíše u žen. „Spíše ne“ označilo 30 (29,41 %) oslovených. 12 (11,76 %) je přesvědčeno, že tato závislost není určitě častější u žen.

Otázka č. 24: Myslíte si, že byste poznali osobu závislou na lécích na první pohled? Tabulka 41 Myslíte si, že byste poznali osobu závislou na lécích na první pohled

Myslíte si, že byste poznali osobu

Absolutní četnost


16

15,69

8

7,84

58

56,86

20

19,61

102

100

závislou na lécích na první pohled? Ano, tato osoba se výrazně liší od okolí svým zevnějškem Ano, tato osoba se pohybuje mezi bezdomovci a narkomany Nevím, tato osoba je mezi ostatními asi špatně rozeznatelná Ne, tato osoba vypadá naprosto normálně Celkem

60

16 (15,69 %) respondentů je přesvědčeno, že se osoba závislá na lécích výrazně liší od okolí svým zevnějškem. Možnost „ano, tato osoba se pohybuje mezi bezdomovci a narkomany“ odpovědělo 8 (7,84 %) dotázaných. 58 (56,86 %) respondentů uvedlo odpověď „nevím, tato osoba je mezi ostatními asi špatně rozeznatelná“. 20 (19,61 %) oslovených si myslí, že tato osoba vypadá naprosto normálně.

Otázka č. 25: Myslíte si, že léčba závislosti na lécích je: Tabulka 42 Myslíte si, že léčba závislosti na lécích je

Myslíte si, že léčba závislosti na Absolutní četnost lécích je: Snadnější, než u alkoholu, nebo 16 jiných drog Stejně těžká, jako u jakékoliv jiné 70 závislosti


Těžší, než u alkoholu, nebo jiných 16 drog

15,69

Celkem

100

102

15,69 68,62

16 (15,69 %) respondentů si myslí, že je léčba závislosti na lécích snadnější, než u alkoholu, nebo jiných drog. Možnost „stejně těžká, jako u jakékoliv jiné závislosti“ zvolilo 70 (68,62 %) dotázaných. 16 (15,69 %) dotázaných si myslí, že je léčba této závislosti těžší než u alkoholu nebo jiných drog.

61

Otázka č. 26: Co myslíte, že na osoby, které se stanou závislými, nejvíce zapůsobí: Tabulka 43 Co myslíte, že na osoby, které se stanou závislými, nejvíce zapůsobí

Absolutní četnost


Rychlost řešení problémů

45

44,11

Mediální propagace

13

12,75

Ekonomická nenáročnost

16

15,69

Snadný přístup

28

27,45

Celkem

102

100

Co myslíte, že na osoby, které se stanou závislými, nejvíce zapůsobí:

45 (44,11 %) respondentů si myslí, že na osoby nejvíce zapůsobí rychlost řešení problémů.

Možnost

„mediální

propagace“

zvolilo

13 (12,75 %)

oslovených.

16 (15,69 %) označilo odpověď „ekonomická nenáročnost“. 28 (27,45 %) respondentů volilo možnost „snadný přístup“.

62

2. 6 Diskuze Vyhodnocením dotazníků jsem porovnala informace získané od veřejnosti i od osob užívajících léky, na kterých může vzniknout závislost, s dostupnými informacemi z odborné literatury. S daty získanými vyhodnocením dotazníků jsem spokojena po stránce potvrzení domněnek, i když výsledky jsou alarmující. Dle mého názoru by nemělo být například vůbec možné, aby si lidé opatřovali léky nelegálně. Snadný přístup

k léku

spolu

s neznalostí

rizik

je

podle

mě

hlavním

problémem.

Jsem přesvědčena, že respondenti uváděli v dotazníku pravdivé informace. Otázky byly zodpovězeny všechny. Výzkumná otázka č. 1: Jaké jsou dopady jednoduchého opatřování léků, na nichž může vzniknout závislost? K této výzkumné otázce se vztahují především otázky č. 7, 16 a 18 v dotazníku pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost a otázky č. 9 a 10 v dotazníku pro veřejnost. 70 % (28) respondentů z řad osob užívajících léky, na nichž může vzniknout závislost, se dozvědělo o účincích těchto léků z jiného zdroje, než je lékař. 55 % (22) respondentů si opatřovalo léky přes internet, nebo dostalo tuto nabídku. 59,80 % (61) respondentů z řad veřejnosti někdy dostalo nabídku na užívání léků, na kterých může vzniknout závislost. Zkušenost s nabídkou léků na internetu má 4,90 % (5) veřejnosti. Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel ČR zaměřeném na zneužívání drog v roce 2004 ukázalo, že dostupnost sedativ nebo tišících léků je dle osobní zkušenosti respondentů velmi snadná. Tuto možnost uvedlo 72,8 % z 1 246 oslovených respondentů (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012). Výzkumná otázka č. 2: Jaké problémy nejčastěji donutí člověka k užívání návykových léků a případně jejich kombinaci s alkoholem?

Na tuto výzkumnou otázku navazují v dotazníku pro osoby užívající léky, na kterých 63

může vzniknout závislost otázky č. 15 a 20 a z dotazníku pro veřejnost otázky č. 13 a 21. 40 % (16) respondentů užívající léky uvedlo jako hlavní důvod užívání napětí a stres, 10 % (4) poruchy spánku, 15 % (6) deprese a 5 % (2) respondentů fobie a strach. Kombinaci poruch spánku s napětím a stresem uvedlo 30 % (12) dotázaných osob užívající léky, na kterých může vzniknout závislost. Respondenti v dotazníku pro veřejnost uvedli jako nejčastější důvody, které donutí člověka k užívání léků, problémy v osobním životě, v zaměstnání a to ve 36,27 % (37) případů. Dlouhodobé napětí označilo 27,45 % (28) dotázaných, důvod chtějí si zlepšit náladu a zažít příjemné pocity, zvolilo 22,55 % (23) respondentů. Poruchy spánku uvedlo jako hlavní důvod 13,73 % (14) oslovených. 50 % (20) dotázaných uživatelů léků, na nichž může vzniknout závislost, běžně užívá alkohol v kombinaci s léky. 71,57 % (73) oslovených respondentů uvedlo v dotazníku pro veřejnost, že si myslí, že lidé kombinují, nebo spíše kombinují, léky s alkoholem. Na skupinu školní populace je zaměřena studie

Health Behaviour in School-aged

Children (HBSC). Počet respondentů zde byl 4 167 ve věku 11, 13 a 15 let. Z této studie z roku 2010 vyplývá, že léky na uklidnění užilo jednou nebo vícekrát 12,4 % dětí ve věku 11 let, 6 % dětí ve věku 13 let a 5,2 % dětí ve věku 15 let. Léky z důvodu poruch spánku užilo jednou nebo vícekrát celkem 10,7 % dětí ve věku 11 let, 5,9 % dětí ve věku 13 let a 5,3 % osob ve věku 15 let (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012). Výzkumná otázka č. 3 Co na osoby nejvíce zapůsobí, při výběru léků, na kterých nejčastěji vzniká závislost a jak častá léková závislost může být? Na výzkumnou otázku č. 3 odkazují otázky č. 8, 9, a 14 v dotazníku pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost. V dotazníku pro veřejnost pak otázky č. 15 a 26. 50 % (20) respondentů uvedlo v dotazníku pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost, jako nejvíce působící rychlost řešení problémů. Ekonomickou nenáročnost uvedlo 10 % (4) a snadný přístup 40 % (16) respondentů. Respondenti z řad veřejnosti se domnívají, že na osoby užívající léky, na nichž může vzniknout 64

závislost, nejvíce zapůsobí rychlost řešení problémů 44,11 % (45), dále snadný přístup 27,45 % (28), ekonomická nenáročnost 15,69 % (16) a mediální propagace, kterou uvedlo 12,75 % (13) respondentů. 65 % (26) respondentů se přiznalo, že jsou více či méně závislí na lécích, které užívají. Respondenti, kteří užívají léky, si uvědomili závislost již po 3 měsících ve 25 % (10), po 6 měsících 10 % (4). Po více jak roce si závislost uvědomilo 45 % (18) respondentů. 48,04 % (49) dotázaných si myslí, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány stejně často, nebo více jako např. analgetika. Dle dotazníku vytvořeného Celopopulační studií užívání psychotropních látek v České republice v roce 2008, základní výběrový soubor tvořilo 4 200 respondentů, bylo získávání léků na lékařský předpis voleno 63,3 % respondenty. Bez předpisu v lékárně 25,5

%,

od známého

7,4 %

a

jinak

3,7 %

respondentů

(Nechanská, Mravčík, Popov, 2012). Výzkumná otázka č. 4 Jaká je informovanost veřejnosti o lékové závislosti a její prevenci? K této výzkumné otázce věnované veřejnosti se vztahuje otázka č. 5, 6, 11, 19, 20 a 22. 97,05 % (99) respondentů uvedlo, že ví, nebo se domnívá, že ví, jak závislost může vzniknout. 77,45 % (79) respondentů si myslí, že zná, nebo spíše zná, na jakých druzích léků závislost nejčastěji vzniká. Pouze ty léky, které respondentům předepíše lékař, užívá 29,41 % (30) dotázaných. Ty léky, které respondentům předepíše lékař a další, které si koupí v lékárně užívá 51,96 % (53). 18,63 % (19) respondentů uvedlo, že užívá léky pouze ty, které si koupí v lékárně. 78,43 % (80) respondentů se domnívá, že jim léky, na kterých může vzniknout závislost, může předepsat lékař. 71,56 % (73) dotázaných si myslí, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na nichž může vzniknout závislost. Dle mého názoru správnou odpověď u otázky na to, jak by respondenti reagovali 65

na zjištění, že jejich blízká osoba je závislá na nějakém léku, označilo 63,72 % (65) respondentů. Správnou odpověď na otázku: „Jak myslíte, že se může projevovat předávkování těmito léky?“ uvedlo 59,80 % (61) respondentů. Dle Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu v roce 2008, založeného na evidenci Ministerstva vnitra a jeho Informačním systému evidence obyvatel (ISEO), byly uvedeny výsledky týkající se užívání léků. Dotazováno bylo 3 825 osob. Z těchto výsledků vyplývá, že léky na duševní napětí nebo úzkost a léky na spaní byly předepisovány v 8,3 % v porovnání s léky ostatními (léky na bolesti kloubů, krku a zad, bolesti hlavy, jiné bolesti a deprese). Tyto léky byly častěji užívány ženami, nejvíce ve věkové kategorii 75+. Z výsledků Mezinárodního výzkumného projektu GENACIS (Gender, Alcohol and Culture: An International Study) z roku 2002 je zřejmá frekvence užití léků. V ČR byl dotazován reprezentativní vzorek 2 550 respondentů ve věku od 18 let. Léky na uklidnění nebo na spaní občas užilo 19,6 % respondentů, 1 – 2 krát měsíčně 3 % respondentů,

1 – 4 krát

týdně

3,3 %

respondentů

a denně

2%

respondentů.

Se vzrůstajícím věkem rostla také frekvence užívání léků. Národní zdravotnický informační systém vydal informace, že v roce 2010 užívalo benzodiazepiny

jako

hypnotika

a sedativa

celkem

1 461

pacientů

léčených

v psychiatrických ambulancích pro základní diagnózu zneužívání léků. 1 228 z nich bylo závislých. V užívání převažovaly ženy. Jednalo se o 511 mužů a 950 žen. Nejvíce žen

bylo

ve věku

40 – 64 let

a mužů

ve věkové

kategorii

20 – 39 let.

V psychiatrických lůžkových zařízeních pro diagnózu zneužívání léků bylo v roce 2010 celkem 306 pacientů, nejvíce ve věku 45 – 49 let. V letech 2004 – 2010 bylo v ČR celkem identifikováno 361 úmrtí za přítomnosti benzodiazepinů. Jednalo se o 1 % (4) pro nemoc, 39 % (141) nehod, 56 % (203) sebevražd a v 2 % (8) se jednalo o vraždu (Nechanská, Mravčík, Popov, 2012).

66

2. 7 Návrh řešení a doporučení pro praxi Dostatečné informace pacientům, o vzniku závislosti na lécích, by měly být předány lékařem již při předepisování léku. Také dostatečně poučená a problematiky znalá sestra by měla vždy edukovat pacienta o možných rizicích a vhodném užívání. Myslím si, že většina osob užívajících léky neví, že se mohou stát závislými, ani po jaké době. Léková závislost není tak známá jako závislost na jiných látkách a většina lidí o ní vůbec nemá tušení. Dle mého názoru chybí různé brožurky pro veřejnost i pro uživatele, jak v čekárnách u lékařů, tak i na veřejných místech ve zdravotním zařízení a v dostupných médiích. Doporučila bych také různé edukační programy pro lékaře i nelékařský zdravotnický personál, především pro sestry. Z vlastní zkušenosti vím, že sestry na lůžkových odděleních nemocnic nemají s nadužíváním návykových léků, ani s lékovou závislostí zkušenosti

a nemají

dostatek

informací.

Nemohou

proto

pacienty

varovat,

ani je dostatečně edukovat. Jsem přesvědčena, že by se měli zavést přísnější kritéria pro předepisování těchto léků a nejprve zvolit i jiné možnosti léčby. Řešit by se mělo především nelegální obchodování s léky a to nejen na internetu. Byla bych ráda, kdyby v budoucnu došlo na větší medializaci problémů spojených s nadužíváním léků, na nichž může vzniknout závislost, i se samotnou lékovou závislostí.

67

Závěr Tato práce se zaměřuje na problematiku lékové závislosti. Bakalářskou prací jsem se pokusila poukázat na nebezpečí lékové závislosti, zjistila jsem důvody, pro které se lidé nejčastěji rozhodnou s užíváním začít a objasnila jsem některé pojmy týkající se léků, na kterých nejčastěji vzniká závislost. Zjistila jsem, jaké léky jsou nejčastěji zneužívány, jak se dají opatřit a v jaké míře a frekvenci jsou užívány. Dle mého názoru a poznatků zjištěných při psaní bakalářské práce, je úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti spíše minimální. Většina uživatelů léků, na kterých může vzniknout závislost, není vůbec léčena, nebo svůj stav řeší ambulantně pouze s lékařem. Mnoho sester nemá dostatečné znalosti o této problematice, protože chybí edukační programy a posílení znalostí o dané problematice. Aby mohla sestra posílit svou úlohu v prevenci a léčbě lékové závislosti, musí mít sama dostatek informací. V České republice je pouze málo psychiatrických nemocnic, ve kterých jsou hospitalizováni uživatelé léků, na kterých může vzniknout závislost. Nejvíce pacientů se nachází v AT ambulancích, kde bývá většinou pouze lékař, se kterým svůj stav konzultují. Většina všeobecných sester se během své profese s pacientem závislým na lécích vůbec nesetkala, nebo si jeho závislost neuvědomovala. Touto bakalářskou prací jsem naplnila stanovený cíl. Zjistila jsem příčiny vzniku závislosti a způsob opatřování léků, na nichž může vzniknout závislost. Dále jsem zjistila informovanost veřejnosti o problematice lékové závislosti. Zhodnocení cílů jsem zajistila pomocí rozdání dvou druhů dotazníků a jich vyhodnocení. Pomocí dotazníkového šetření jsem získala informace od veřejnosti i od osob užívajících léky, na kterých může vzniknout závislost, a vyhodnotila je pomocí grafů a tabulek v praktické části své práce. Získané informace jsem porovnala s informacemi z literatury. I přes malý počet respondentů z řad uživatelů léků, na kterých může vzniknout závislost, jsem došla k důležitým poznatkům. Tato práce se mi psala dobře, myslím, že jsem se dozvěděla spoustu užitečných informací o tomto ne příliš známém tématu. Důležité poznatky jistě využiji pro svou budoucí praxi.

68

Seznam použité literatury DOSTÁLEK,

Miroslav.

Farmakokinetika.

1.

vyd.

Praha:

Grada,

2006.

ISBN 80 247 1464-7. GÖHLERT, Fr a Frank KÜHN. Od návyku k závislosti: toxikomanie: drogy: účinky a terapie. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2001. Pro zdraví. ISBN 80-7202-950-9. HELLER, Jiří a Olga PECINOVSKÁ. Závislost známá neznámá. Vyd. 1. Praha: Grada, 1996. ISBN 80-7169-277-8. HŘEBÍKOVÁ, Pavla. Zneužívání léků. Sestra. 2012, roč. 22, č. 06. s. 11-12 ISSN 1210-0404. HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2., přeprac. vyd. V Praze: Triton, 2009. ISBN 80-7254-181-1. JANÁČKOVÁ, Laura a Petr WEISS. Komunikace ve zdravotnické péči. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-477-9. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 3. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-568-4. LÜLLMANN, Heinz, Klaus MOHR a Lutz HEIN. Barevný atlas farmakologie. Vyd. 4., české. Překlad Maxmilián Wenke. Ilustrace Jürgen Wirth. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3908-3. MAREČKOVÁ, Jana. NANDA - International diagnostika v ošetřovatelském procesu, NIC a NOC klasifikace. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2006. ISBN 80-7368-109-9. MARTÍNKOVÁ, Jiřina. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1356-4.

69

Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10: desátá revize: aktualizovaná druhá verze k 1. 1. 2009. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008-. ISBN 978-80-904259-0-3. MRAVČÍK, Viktor a kol. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2014. Praha: Úřad vlády České republiky, 2015. ISBN: 978-80-7440-134-3. NECHANSKÁ, Blanka, Viktor MRAVČÍK a Petr POPOV. Zneužívání psychoaktivních léků v České republice: identifikace a analýza zdrojů dat. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2012. Monografie (Úřad vlády České republiky). ISBN 978-80-7440073-5. NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: [současné poznatky a perspektivy léčby]. Vyd. 3., aktualiz. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-267-6. PELCLOVÁ, Daniela. Nejčastější otravy a jejich terapie. 2., dopl. a rozš. vyd. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-603-8. PETR, Petr. Prolegomena k farmakologii drogových závislostí. 2. vyd., dopl. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. ISBN 978-80-8670831-7. PETR, Tomáš a Eva MARKOVÁ. Ošetřovatelství v psychiatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4236-6. ROTGERS, Frederick. Léčba drogových závislostí. Vyd. 1. Praha: Grada, 1999. Psyché (Grada). ISBN 80-7169-836-9. SHAPIRO, Harry. Drogy: obrazový průvodce. 1. české vyd. Praha: Svojtka & Co, 2008. ISBN 978-80-7352-295-7. Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL: Databáze léků - Frontin 0,25 MG příbalová informace

[online].

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0059754&tab=texts 70

Státní ústav pro kontrolu léčiv. SÚKL: Databáze léků - Xanax 0,25 MG příbalová informace

[online].

[cit.

2016-04-15].

Dostupné

z:

http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0090957&tab=texts Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. české vyd. Překlad Veronika Di Cara, Helena Vidovičová. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-2240-5. WORKMAN, Barbara A a Clare L BENNETT. Klíčové dovednosti sester. Vyd. 1. české. Praha: Grada, 2006. Sestra (Grada). ISBN 80-247-1714-X. World Health Organization: WHO Drug Information. WHO [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.who.int/medicines/publications/druginformation/WHO_DI_301_FullText.pdf ZIEGLMEIER, Markus a Tanja HEIN. Lékové interakce: farmakoterapie v klinické praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-755-0.

71

Seznam tabulek a grafů Graf 1 – Věk respondentů Graf 2 – Typ užívaných léků Graf 3 – Myslíte si, že jste závislý/á na daném léku Graf 4 – Průměrné užití léků za den Graf 5 – Důvody užívání Graf 6 – Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu Graf 7 – Užívání léků vás v běžném životě Graf 8 – Věk respondentů Graf 9 – Setkali jste se někdy osobně s osobou závislou na lécích Graf 10 – Myslíte si, že vám může váš praktický lékař předepsat léky, na kterých může vzniknout závislost Graf 11 – Jaké léky myslíte, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě Tabulka 1 – Pohlaví respondentů Tabulka 2 – Vzdělání respondentů Tabulka 3 – Zaměstnání respondentů Tabulka 4 – Jiné odpovědi respondentů u otázky č. 4 Tabulka 5 – Kdy jste si poprvé vzal/a lék, na kterém může vzniknout závislost Tabulka 6 – Z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o účincích těchto léků Tabulka 7 – Nejvíce na vás zapůsobilo Tabulka 8 – Jak dlouho už vaše závislost, užívání, trvá Tabulka 9 – Po jaké době od užívání prvního léků jste si vzal/a další Tabulka 10 – Kolikrát denně jste léky užíval/a, užíváte 72

Tabulka 11 – Po jaké době užívání jste si uvědomil/a, že jste závislý/á Tabulka 12 – Máte zkušenosti s nákupem léků přes internet Tabulka 13 – Jak jste si lék opatřoval/a Tabulka 14 – Jiné odpovědi u otázky č. 18 Tabulka 15 – Kdo o vaší závislosti ví Tabulka 16 – Kombinujete (kombinoval/a jste) léky s alkoholem Tabulka 17 – Byl/a jste někdy hospitalizován/a pro otravu léky Tabulka 18 – Cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti Tabulka 19 – Chcete se léčit Tabulka 20 – Pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a Tabulka 21 – Pokud se chcete léčit, cítíte podporu ve svém okolí Tabulka 22 – Pohlaví respondentů Tabulka 23 – Vaše vzdělání Tabulka 24 – Zaměstnání respondentů Tabulka 25 – Víte, jak může vzniknout závislost Tabulka 26 – Víte, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká Tabulka 27 – Víte, jak se takové léky dají sehnat Tabulka 28 – Myslíte si, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost, koupit nelegálně na internetu Tabulka 29 – Dostali jste někdy nabídku na užívání těchto léků Tabulka 30 – Užíváte léky Tabulka 31 – Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu Tabulka 32 – Proč si myslíte, že lidé nejčastěji sahají po těchto lécích Tabulka 33 – Myslíte si, že léky, na kterých může vzniknout závislost, 73

jsou předepisovány Tabulka 34 – Co myslíte, že je polymorfní závislost Tabulka 35 – Ve které profesi si myslíte, že je nejvíce osob závislých na lécích Tabulka 36 – Myslíte si, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí Tabulka 37 – Jak byste reagovali na zjištění, že osoba, která je vám blízká, je závislá na nějakém léku Tabulka 38 – Myslíte si, že lidé kombinují tyto léky s alkoholem Tabulka 39 – Jak myslíte, že se může projevovat předávkování těmito léky Tabulka 40 – Myslíte si, že je tato závislost častější u žen Tabulka 41 – Myslíte si, že byste poznali osobu závislou na lécích na první pohled Tabulka 42 – Myslíte si, že léčba závislosti na lécích je Tabulka 43 – Co myslíte, že na osoby, které se stanou závislými, nejvíce zapůsobí

74

Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost Příloha č. 2 – Dotazník pro veřejnost Příloha č. 3 – Souhlas s distribucí dotazníků v Psychiatrické nemocnici Jihlava Příloha č. 4 – Souhlas s distribucí dotazníků v Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě Příloha č. 5 – Souhlas s distribucí dotazníků v AT ambulanci Jihlava

75

Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník pro osoby užívající léky, na kterých může vzniknout závislost

DOTAZNÍK PRO OSOBY UŽÍVAJÍCÍ LÉKY, NA KTERÝCH MŮŽE VZNIKNOUT ZÁVISLOST: Vážení respondenti, jmenuji se Tereza Hoňková a jsem studentkou třetího ročníku Vysoké škole polytechnické Jihlava, oboru všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti. Dotazník, který se Vám dostal do rukou, je velmi důležitou součástí mé práce. Dotazník je zcela anonymní a veškerá data z něj získaná budou zpracována pouze v rámci této práce. Otázky jsou směřovány na zjištění příčin užívání léků, na kterých může vzniknout závislost a vzniku závislosti na lécích. Vyberte, prosím, jednu z nabízených odpovědí a tu označte. Velice Vám děkuji za čas, který jste věnovali vyplňování dotazníku. 1) Pohlaví: a) muž b) žena 2) Věk: a) do 30 b) 30 - 40 c) 40 - 50 d) 50 - 60 e) nad 60 3) Vaše vzdělání: a) základní b) středoškolské c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské

4) Pracujete jako: a) zdravotník b) dělník, dělnice c) řadový zaměstnanec d) kancelářský pracovník e) gastronomie f) vedoucí pracovník g) OSVČ, podnikatel h) student i) nezaměstnaný j) jiné……………. 5) Kdy jste si poprvé vzal/a lék, na kterém může vzniknout závislost? a) před méně jak 5 lety b) před více jak 5 lety c) před více jak 10 lety d) před více jak 15 lety 6) Jaký typ léků jste užíval/a, užíváte: a) anxiolytika (léky snižující napětí, úzkost, strach, psychické napětí) b) hypnotika a sedativa (uklidnění, poruchy spánku) c) jiné (uveďte jaké) ………………………………. 7) Z jakého zdroje jste se dozvěděl/a o účincích těchto léků? a) kamarád/ka, kolega, známý b) internet c) televize, časopis d) lékař 8) Nejvíce na vás zapůsobilo: a) rychlost řešení problémů b) mediální propagace c) ekonomická nenáročnost d) snadný přístup k léku 9) Myslíte si, že jste závislý/á na daném léku? a) ano, jsem

b) spíše ano c) spíše ne d) rozhodně ne 10) Jak dlouho už vaše závislost, užívání, trvá? a) méně jak 5 let b) méně jak 10 let c) méně jak 15 let d) více jak 15 let 11) Po jaké době od užití prvního léku jste si vzal/a další: a) ještě ten den b) do druhého dne c) za týden d) za více jak týden 12) Kolikrát denně jste léky užíval/a, užíváte: a) jedenkrát b) třikrát c) pětkrát d) více než pětkrát 13) Kolik léků průměrně za den užijete: a) méně než tři b) více než tři c) více než pět 14) Po jaké době užívání jste si uvědomil/a, že jste závislý/á: a) po třech měsících b) po šesti měsících c) po více jak roce d) nejsem závislý/á 15) Z jakého důvodu jste si lék bral/a? a) poruchy spánku b) napětí, stres c) deprese d) fobie, strach

16) Máte zkušenosti s nákupem léků přes internet? a) nikdy jsem o tom neslyšel/a b) dostal/a jsem již tuto nabídku c) léky jsem si takto opatřoval/a 17) Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu? a) USA b) Velká Británie c) Kanada d) Evropská Unie e) Indie 18) Jak jste si lék opatřoval/a? a) předepsal mi je praktický lékař b) kupoval/a jsem je přes internet c) přes známého d) jinak……………………………. 19) Kdo o vaší závislosti ví: a) nikomu jsem to neřekl/a b) jen partner/ka c) rodina d) přátelé, kolegové 20) Kombinujete (kombinoval/a jste) léky s alkoholem? a) ano, alkohol užívám běžně b) někdy ano c) spíše ne d) nikdy 21) Byl/a jste někdy hospitalizován/a pro otravu léky? a) ano, nedopatřením jsem se předávkoval/a b) ano, pokusil/a jsem se o sebevraždu c) ne, nikdy 22) Cítíte se být jiní vůči svému okolí, ve společnosti? a) ne, jsem stejný/á jako ostatní

b) občas se cítím jiný/á c) cítím se odlišně 23) Užívání léků vás v běžném životě: a) rozhodně omezuje b) spíše omezuje c) spíše neomezuje d) vůbec neomezuje 24) Chcete se léčit? a) ano, chci b) spíše ano c) spíše ne d) ne, nechci 25) Pokud se chcete léčit, z jakého důvodu jste se pro léčbu rozhodl/a: a) vrátily se mi potíže, pro které jsem léky začal/a užívat b) poruchy řeči, paměti a problémy s gestikulací c) uvědomil/a jsem si, že jsem závislý/á, že to není správné d) kvůli partnerovi, rodině 26) Pokud se léčíte, cítíte podporu ve svém okolí? a) ano, všichni mě podporují b) spíše ano c) spíše ne d) ne, necítím

Příloha č. 2 – Dotazník pro veřejnost DOTAZNÍK PRO VEŘEJNOST: Vážení respondenti, jmenuji se Tereza Hoňková a jsem studentkou třetího ročníku Vysoké škole polytechnické Jihlava, oboru všeobecná sestra. Zpracovávám bakalářskou práci na téma Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti. Dotazník, který se Vám dostal do rukou, je velmi důležitou součástí mé práce. Dotazník je zcela anonymní a veškerá data z něj získaná budou zpracována pouze v rámci této práce. Otázky jsou směřovány na zjištění informovanosti veřejnosti o lékové závislosti. Vyberte, prosím, jednu z nabízených odpovědí a tu označte. Velice Vám děkuji za čas, který jste věnovali vyplňování dotazníku.

1) Pohlaví: a) muž b) žena 2) Věk: a) do 30 b) 30 – 40 c) 40 – 50 d) 50 – 60 e) Nad 60 3) Vaše vzdělání: a) základní b) středoškolské c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské 4) Pracujete jako: a) zdravotník b) dělník, dělnice c) řadový zaměstnanec d) kancelářský pracovník

e) gastronomie f) vedoucí pracovník g) OSVČ, podnikatel h) student i) nezaměstnaný j) jiné……………. 5) Víte, jak může vzniknout závislost? a) ano, vím b) domnívám se, že vím c) spíše nevím d) nevím 6) Víte, na jakých druzích léků nejčastěji závislost vzniká? a) spíše ano b) spíše ne c) vůbec nevím 7) Víte, jak se takové léky dají sehnat? a) ano, vím b) domnívám se, že vím c) spíše nevím d) nevím 8) Setkali jste se osobně s osobou závislou na lécích? a) ano setkal/a b) ne, nesetkal/a 9) Myslíte si, že se dají léky, na kterých může vzniknout závislost, koupit nelegálně na internetu? a) ne, tyto léky koupit nelze b) nikdy jsem o tom neslyšel/a c) již jsem o tom slyšel/a d) mám vlastní zkušenost s nabídkou 10) Dostali jste někdy nabídku na užívání těchto léků? a) ano, nabízel mi je známý, kolega b) ano, přes internet

c) ano, v televizi, v časopise d) ano, od lékaře e) ne, nedostal/a 11) Užíváte léky: a) pouze ty, které vám předepíše lékař b) ty, které vám předepíše lékař, a další, které si koupíte v lékárně c) jen ty, které si koupíte v lékárně 12) Odkud si myslíte, že nejčastěji pochází léky, které jsou nelegálně k dispozici na internetu? a) USA b) Velká Británie c) Kanada d) Evropská Unie e) Indie 13) Proč si myslíte, že lidé sahají po těchto lécích? a) problémy v osobním životě a v zaměstnání b) poruchy spánku c) dlouhodobé napětí d) chtějí si zlepšit náladu a zažít příjemné pocity 14) Myslíte si, že vám může váš praktický lékař předepsat léky, na kterých může vzniknout závislost? a) ano, může b) v některých případech může c) spíše nemůže d) ne, rozhodně nemůže 15) Myslíte si, že léky, na kterých může vzniknout závislost, jsou předepisovány: a) minimálně b) méně často než např. analgetika (léky proti bolesti) c) stejně často jako např. analgetika d) více často, než např. analgetika 16) Co myslíte, že je polymorfní závislost: a) osoba je závislá více, než ostatní osoby závislé na stejné látce

b) osoba je závislá na více látkách najednou c) osoba je závislá méně, než ostatní osoby závislé na stejné látce d) osoba si myslí, že je závislá, ale ve skutečnosti závislá není 17) Jaké léky myslíte, že lidé nejčastěji volí k sebevraždě: a) opiáty b) léky na úpravu krevního tlaku c) léky na tišení bolesti d) léky na spaní, proti úzkosti 18) V které profesi si myslíte, že je nejvíce osob závislých na lécích? a) ve zdravotnictví b) dělnické práce c) kancelářský pracovník d) v gastronomii e) vedoucí pracovník f) OSVČ, podnikatelé g) studenti h) nezaměstnané osoby 19) Myslíte si, že je v posledních letech nárůst užívání léků, na kterých může vzniknout závislost, oproti minulému desetiletí? a) ano, je b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne 20) Jak byste reagovali na zjištění, že osoba, která je vám blízká, je závislá na nějakém léku: a) doporučil/a bych jí přestat v užívání b) bylo by mi to jedno, nejedná se přece o žádné drogy c) doporučil/a bych jí vyhledat odbornou pomoc 21) Myslíte se, že lidé kombinují tyto léky s alkoholem? a) ano b) spíše ano c) spíše ne

d) ne 22) Jak myslíte, že se může projevovat předávkování těmito léky: a) postižený nevypadá příliš dobře, je spíše zelený a má zvýšenou teplotu b) postižený je přehnaně euforický, plný života c) postižený může mít halucinace, poruchy řeči, gestikulace, křeče a zástavu dechu d) na postiženém nejsou žádné změny, vypadá zcela normálně 23) Myslíte si, že je tato závislost častější u žen? a) určitě ano b) spíše ano c) spíše ne d) určitě ne 24) Myslíte si, že byste poznali osobu závislou na lécích na první pohled? a) ano, tato osoba se výrazně liší od okolí svým zevnějškem b) ano, tato osoba se pohybuje mezi bezdomovci a narkomany c) nevím, tato osoba je mezi ostatními asi špatně rozeznatelná d) ne, tato osoba vypadá naprosto normálně 25) Myslíte si, že léčba závislosti na lécích je: a) snadnější, než u alkoholu, nebo jiných drog b) stejně těžká, jako u jakékoliv jiné závislosti c) těžší, než u alkoholu, nebo jiných drog 26) Co myslíte, že na osoby, které se stanou závislými, nejvíce zapůsobí? a) rychlost řešení problémů b) mediální propagace c) ekonomická nenáročnost d) snadný přístup

Příloha č. 3 – Souhlas s distribucí dotazníků v Psychiatrické nemocnici Jihlava

Příloha č. 4 – Souhlas s distribucí dotazníků v Psychiatrické nemocnici Marianny Oranžské v Bílé Vodě

Příloha č. 5 – Souhlas s distribucí dotazníků v AT ambulanci Jihlava

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií. Úloha všeobecné sestry v prevenci a léčbě lékové závislosti

Recommend Documents