VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 ANDREA KLIMENTOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2014

ANDREA KLIMENTOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MANAGEMENT FIREM

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Daňový a penzijní systém České republiky a dopad jejich krize

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen / 2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Bc. Andrea Klimentová / PMF 02

JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: ____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Rád/-a bych tímto poděkoval/-a vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl/-a při zpracování mé diplomové práce.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN

1. Cíl práce:

Hlavním cílem práce je zjistit, jaké kanály hospodářské krize ovlivňují důchodový systém České republiky. Dílčím cílem je zjistit, jak se vyvíjel důchodový účet v důsledku hospodářské krize ve sledovaném období. Dalším dílčím cílem bylo zjistit, jak se změnil v důsledku hospodářské krize ve sledovaném období výše a výpočet starobního důchodu.

2. Výzkumné metody:

Zkoumání vlivů hospodářské krize na důchodový systém České republiky. Zkoumání vývoje důchodového účtu a také zkoumání výše starobního důchodu.

3. Výsledky výzkumu/práce:

Kanály hospodářská krize ovlivnily důchodový systém České republiky především z hlediska růstu nezaměstnanosti, snižování mezd, snižování porodnosti, zvyšování důchodu, růstu počtu odchodů do předčasných starobních důchodů, atd. Důchodový účet České republiky se díky hospodářské krizi pohybuje v záporných číslech. Hospodářská krize ovlivnila i výši a výpočet starobního důchodu, došlo ke změnám výše základní výměry, počtu a výši redukčních hranic, atd.

4. Závěry a doporučení:

Hospodářská krize ovlivnila nejen ekonomiku České republiky, ale také její důchodový systém. Příjmy důchodového účtu na vyplácení současných důchodových dávek nestačí, proto je bráno ze státního rozpočtu. Lze předpokládat zvýšení sazby pojistného nebo snižování důchodových dávek. Dochází k nutnosti sjednat si doplňkové penzijní spoření.

KLÍČOVÁ SLOVA

Důchodový systém, průběžně financovaný systém, fondově financovaný systém, hospodářská krize, Daně, důchod, první pilíř, druhý pilíř, třetí pilíř


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 1. Main objective:

SUMMARY

What are the effects of the economic crisis affected the pension systém in the Czech Republic, it is the main objective of the thesis. How evolved Retirement Account Czech Republic in the wake of the depression in the period, i tis a sub-goal of the thesis. How has the amount and calculation of retirement due to the economic crisis in the period, i tis futher sub-objective of the thesis. 2. Research methods:

Examining the impact of economic crisis on the pension systém in the Czech Republic. Exploration of the pension account and also an exploration of the pension.

3. Result of research:

The depression has affected the pension systém in the Czech Republic, espacially in terms of unemployment, wage cuts, declining birth rates, increasing income, growth in the number of early retirement, etc. The Retirement Account Czech Republic is in negative territory due to the depression. The depression has affected the amount and calculation of retirement. There has been a change in the basic pension, the amount of a reduction limits, etc.

4. Conclusions and recommendation:

The depression has affected not only the economy of the Czech Republic, but also its pension system. Revenue retirement account that are current on payments pension benefits are not enough, because i tis taken from the state budget. It can be assumed increase in premium rates or reducing pension benefits. There is a need to arrange additional pension savings.

KEYWORDS

Czech pension system, Pay as you go, Fully funded, Depression, Tax, Pension, The first pension pillar, the second pension pillar, the third pillar.

JEL CLASSIFICATION

G230, H550, H240, J260





OBSAH 1.

ÚVOD ....................................................................................................................... 1

2.

METODIKA ............................................................................................................. 3

3.

DŮCHODOVÝ SYSTÉM ........................................................................................ 5 3.1.

Důchodová politika ............................................................................................ 5

3.2.

Starobní důchod .................................................................................................. 5

3.2.1. 3.3.

Fondové financování ................................................................................... 7

3.3.2.

Průběžné financování .................................................................................. 7 I.pilíř ............................................................................................................ 9

3.4.2.

II.pilíř .......................................................................................................... 9

3.4.3.

III.pilíř ....................................................................................................... 11

Důchodové systémy v zahraničí ....................................................................... 12

3.5.1.

Německo ................................................................................................... 12

3.5.2.

Dánsko ...................................................................................................... 14

DAŇOVÝ SYSTÉM............................................................................................... 16 4.1.

Daňový systém České republiky ...................................................................... 16

4.2.

Státní rozpočet .................................................................................................. 17

4.2.1.

Příjmy do státního rozpočtu ...................................................................... 17

4.2.2.

Výdaje státního rozpočtu........................................................................... 18

HOSPODÁŘSKÁ KRIZE ...................................................................................... 19 5.1.

6.

Důchodový systém České republiky .................................................................. 8

3.4.1.

3.5.

5.

Způsoby financování důchodového systému...................................................... 7

3.3.1. 3.4.

4.

Důchod a jeho složky .................................................................................. 6

Důsledky krize .................................................................................................. 19

KANÁLY KRIZE ................................................................................................... 21 6.1.

Ovlivnění průběžně financovaného systému .................................................... 21

6.1.1.

Snížení mzdy a zkrácení pracovní doby.................................................... 21

6.1.2.

Nezaměstnanost......................................................................................... 24

6.1.3.

Žádost o zvýšení důchodů ......................................................................... 26

6.1.4.

Porodnost .................................................................................................. 26

6.1.5.

Odchod za prací do zahraničí .................................................................... 28

6.1.6.

Výše pojistné sazby ................................................................................... 31

6.1.7.

Politické riziko .......................................................................................... 31 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6.2.

Ovlivnění fondově financovaného systému ..................................................... 31

6.2.1.

Kapitálový trh ........................................................................................... 32

6.2.2.

Nezaměstnanost......................................................................................... 33

6.2.3.

Demografický vývoj ................................................................................. 34

6.2.4.

Administrativní náklady ............................................................................ 34

6.3.

Kam investovat ................................................................................................. 34

6.4.

Příjmy a výdaje důchodového systému ČR ...................................................... 35

6.5.

Udržitelnost důchodových systémů.................................................................. 36

6.5.1. 6.6.

Budoucnost druhého pilíře?.............................................................................. 38

6.6.1.

Důvody neúspěchu druhého pilíře ............................................................ 39

6.6.2.

Zrušení druhého pilíře ............................................................................... 40

6.7.

Analýza vývoje starobního důchodu ................................................................ 41

6.7.1.

2007 ........................................................................................................... 42

6.7.2.

2008 ........................................................................................................... 43

6.7.3.

2009 ........................................................................................................... 44

6.7.4.

2010 ........................................................................................................... 45

6.7.5.

2011 ........................................................................................................... 46

6.7.6.

2012 ........................................................................................................... 47

6.7.7.

2013 ........................................................................................................... 48

6.7.8.

2014 ........................................................................................................... 49

6.7.9.

2015 ........................................................................................................... 50

6.7.10. 6.8.

7.

Rovný důchod ........................................................................................... 38

Shrnutí výpočtu starobního důchodu ..................................................... 50

Důsledky krize na daně .................................................................................... 51

6.8.1.

Zvýšení DPH ............................................................................................. 52

6.8.2.

Daň z příjmů.............................................................................................. 52

6.8.3.

Spotřební daně........................................................................................... 53

6.8.4.

Majetkové daně ......................................................................................... 53

ZÁVĚR ................................................................................................................... 54


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Seznam zkratek ČSSD – Česká strana sociálnědemokratická FED – Federální rezervní systém FF – Fully Funded MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OSVČ – Osoby samostatně výdělečně činné PAYG – Pay As You Go Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj důchodového věku Tabulka 2 Státní podpora Tabulka 3 Daně přímé Tabulka 4 Daně nepřímé Tabulka 5 Krácení procentní výměry Tabulka 6 Povinná doba důchodového pojištění Seznam grafů Graf 1 Počet přijatých žádostí o předčasný důchod Graf 2 Vývoj výdajů na celkové a starobní důchody (v mld. Kč) Graf 3 Míra nezaměstnanosti (%) Graf 4 Vývoj porodnosti v ČR Graf 5 Počet rezidentů pracujících v zahraničí Graf 6 Počet nerezidentů pracujících v ČR Graf 7 Vývoj ziskovosti penzijních fondů Graf 8 Vývoj deficitu důchodového účtu v mld. Kč Graf 9 Vývoj výše starobního důchodu



1. ÚVOD Důchodový věk je jednou z posledních částí lidského života, který si chce člověk v klidu prožít. Je to tedy fáze člověka, ve které již není schopen být výdělečně činný a už není ekonomicky aktivním. Stáří patří do biologického procesu života každého jedince. Stárnutí lze charakterizovat jako postupné oslabování organismu a snižování pracovní schopnosti. Díky této skutečnosti se občané pojišťují, aby byli v důchodovém věku řádně finančně zajištěni. Důchodová politika je velmi složitou součástí sociální politiky. Sociální politika České republiky se zabývá o důchodové systémy a o zabezpečení občanů ve stáří tedy v důchodu. Sociální pojištění patří mezi největší zdroj příjmů do státního rozpočtu, ale je také jednou ze složek s největšími výdaji. Důchodovou tedy sociální politiku má v kompetenci v České republice Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ministerstvu práce a sociálních věcí je podřízena Česká správa sociálního zabezpečení, i přestože je samostatnou jednotkou, je hlavní finančně správní institucí v České republice, která přiznává a vyplácí důchody a spravuje agendu všech klientů, kteří odvádějí sociální pojištění. Diplomová práce se zabývá popisem důchodového systému České republiky a hlavně analýzou, jak se na něm projevily dopady hospodářské krize a vyvozením. Daňový systém České republiky je jedním z faktorů, který působí na funkčnost českého důchodového systému, protože v případě nedostatečných finančních prostředků na důchodovém účtu, jsou pro vyplácení důchodových dávek brány finanční prostředky ze státního rozpočtu, který je především tvořen z daňových příjmů. Teoretická část diplomové práce se zabývá základními pojmy důchodové politiky, jako například starobním důchodem, složkami důchodu a podobně, které jsou následně využity v analytické části práce. Dále se práce zabývá základními variantami financování důchodových systémů, kterými jsou fondové financování, jinak zvané jako systém Fully Funded (FF) a průběžné financování, kterému se jinak nazývá systém PAYG „Pay As You Go“. Dále je v práci popsán současný důchodový systém České republiky. Český důchodový systém se skládá ze tří pilířů. První pilíř je základní a také povinným pilířem pro fyzické osoby starší 18 – ti let, které odvádějí ze své hrubé mzdy povinné sociální pojištění, kterého se skládá důchodové pojištění. První pilíř, je založen na průběžném financování. Do fondově financovaného systému patří druhý a třetí pilíř důchodového systému. Dále jsou popsány zkušenosti ze zahraničí a jejich fungující důchodové systémy. V první řadě je popsán německý důchodový systém, ze kterého bylo čerpáno při vzniku českého důchodového systému. V druhé řadě je popsán dobře fungující důchodový systém s nejlepšími vykazovanými hodnotami, který byl vyhodnocen jako nejlepší důchodový systém na světě pro rok 2012, kterým je dánský důchodový systém. Velmi stručně je v teoretické části práce popsán daňový systém České republiky, který je dále využit v analytické části. V závěru teoretické části je popsána hospodářská krize a její důsledky. Cílem teoretické části práce je tedy získané znalosti využít v analytické části práce. Hlavním cílem předložené diplomové práce je zjistit, jakými kanály ovlivnila hospodářská krize důchodový systém České republiky, jak tedy ovlivnila krize průběžně financovaný a fondově financovaný systém. V roce 2007 vznikla americká hypoteční krize, která se díky světové globalizaci rozšířila po celém světě již v podobě hospodářské krize. Hospodářská krize vypukla v České republice během roku 2008, ale především její dopady byly zřetelné v roce 2009. Z tohoto důvodu jsou kanály hospodářské krize, které ovlivnily důchodový systém, zkoumány ve sledovaném období Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 od roku 2007 po současnost, aby byl viděn jejich vývoj před začátkem krize a v jejím průběhu. Otázkou, kterou se práce zabývá tedy je: Jaké kanály hospodářské krize ovlivnily důchodový systém a jak jej ovlivnily? Dílčím cílem je zjistit, jak se vyvíjí důchodový účet České republiky v důsledku hospodářské krize ve sledovaném období. Pohybuje se v kladných či záporných číslech? Dalším dílčím cílem práce je zjistit: Jak se změnila výše a výpočet starobního důchodu v důsledku vlivů hospodářské krize? Úkolem tedy bude popsat, k jakým změnám došlo v průběhu sledovaného období. Důchodový systém České republiky je velmi ožehavé téma již v řádu několika let. I od českých občanů jsou často slyšet neblahé řeči na důchodový systém a neustále se zhoršující podmínky pro získání důchodu a především stále se prodlužující hranice odchodu do důchodu. Do nedávna byl v České republice pouze dvoupilířový důchodový systém. Od 1.1. 2013 z dvoupilířového systému se stal systém třípilířový, který s sebou přinesl řadu změn. Čeští zákonodárci si slibovali od takovéto změny slibné výsledky, ale bohužel opak je pravdou. Díky poměrně velkému neúspěchu nově vzniklého druhého pilíře se už několik měsíců uvažuje o jeho zrušení, ke kterému nejspíše dojde začátkem roku 2016. Jak bude naloženo s finančními prostředky, které vložili občané do druhého pilíře? Přestože se hospodářská krize dostala do České republiky v průběhu roku 2008 a nejvíce o sobě dala znát v roce 2009, její důsledky setrvávají dodnes. Nejcitelnější důsledky hospodářské krize, se kterými se občané potýkají, je snížení mezd, ztráta zaměstnání a růst cen. Hospodářská krize a její důsledky jsou stálým tématem, které jsou probírány skoro denně a denně se dotýkají řady občanů.


2


TEORETICKO-METODICKÁ ČÁST 2. METODIKA Téma důchodový systém České republiky je velmi diskutované a složité téma, neboť se týká všech občanů České republiky a často dochází k reformám důchodového systému, v neposlední řadě nově vydané změny vyšly v platnost 1. 1. 2013. K současnému důchodovému systému, který vyšel v platnost k 1. 1. 2013, není příliš mnoho knižních publikací, proto u sepsání současného důchodového systému v teoretické části bylo vycházeno především z internetových zdrojů, u kterých byla nutnost brát v úvahu jejich aktuálnost, kvalitu a především důvěryhodnost. Při psaní diplomové práce bylo především vycházeno z publikací českých autorů. Při zpracování teoretické části práce bylo čerpáno z knih od autora Stanislava Klazara, Karla Nového, Marka Loužka, Jaromír Vebera, Ivany Dukové, Roberta Holmana, Jana Černohorského, Jana Přiba a z daňových zákonů z roku 2014. Také bylo čerpáno ze zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.. Nejvíce zkušeností a informací bylo použito od autora Vladimíra Bezděka, kterého lze nazvat jako „reformátora“ důchodového systému, neboť se touto problematikou dosti zabývá a stal se jedním z hlavních velitelů příprav důchodové reformy v České republice. V práci byly použity knihy od tohoto autora Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem) první a druhý díl. Při zpracování, jak teoretické, tak praktické části, byly použity informace z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí a především z České správy sociálního zabezpečení, které poskytují ty nejaktuálnější a nejdůležitější informace v rámci důchodového systému České republiky. Primární data ke zpracování analytické části diplomové práce byla čerpána z Českého statistického úřadu, z ročenek České správy sociálního zabezpečení a také z internetového portálu Kurzy.cz. Z primárních dat byly především vytvořeny grafy, ze kterých byly zjištěny vývoje jednotlivých zkoumaných jevů. V analytické části diplomové práce byl stanoven úkol popsat jednotlivé kanály hospodářské krize, které ovlivnily důchodový systém, jak z hlediska průběžně financovaného, tak fondově financovaného systému. Část informací byla čerpána z knih Ing. Vladimíra Bezděka, část informací byla vyhledána na internetových stránkách z různých odborných článků a také z portálů zabývající se důchodovým systémem České republiky a její důchodovou reformou a část práce byla vytvořena z logického uvažování autorky. Dále si autorka stanovila za cíl popsat vývoj důchodového účtu České republiky. Data o důchodovém účtu byly získány z České správy sociálního zabezpečení. Z dat byl sestaven graf, ze kterého byl zjištěn negativní vývoj v záporných číslech. Dalším dílčím úkolem bylo popsání změn výše a výpočtu českého starobního důchodu v důsledku hospodářské krize ve sledovaném období. Po získání veškerých informací potřebných k výpočtu starobního důchodu bylo započato vypočítávání výše starobních důchodů jednotlivých let. Potřebné informace k výpočtu starobního důchodu jednotlivých let byly získány, jak ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, tak z informací, které na svých stránkách uvádí Česká správa sociálního zabezpečení. Jednotlivé údaje pro výpočet starobního důchodu byly pro každý rok jiné, proto bylo důležité získat správné informace pro každý jednotlivý rok. Každým rokem se mění Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

3

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 koeficient přepočtu, dále často dochází ke změnám počtu a výše redukčních hranic a také ke změně výše základní výměry. Po zodpovězení všech stanovených otázek byly v závěru shrnuty veškeré získané výsledky.


4


3. DŮCHODOVÝ SYSTÉM Kapitola se zabývá základním pojmy důchodového systému, jako je například důchod a jeho složky a dále se zabývá fungováním důchodového systému, tedy jeho způsobem financování. Dále je v kapitole popsán důchodový systém České republiky, kde je více pozornosti věnováno fondově financovanému systému, tedy druhému a třetímu pilíři důchodového systému. V závěru kapitoly jsou popsány dva důchodové systémy ze zahraničí. Prvním popsaným důchodovým systém je německý důchodový systém z důvodu toho, že čeští zákonodárci v době sestavování prvního českého důchodového systému dosti čerpali od německého zakladatele sociálního systému Otta von Bismarcka. Druhým důchodovým systémem, který je popsán, je nejfunkčnější a podle zjištěných výsledků nejlepší důchodový systém na světě pro rok 2012, kterým je dánský důchodový systém.

3.1. Důchodová politika Důchodová politika je součástí politiky sociální. Jejím základním úkolem je zajištění dostatku finančních prostředků za daných sociálních situací a to v případě ztráty rodičů, ztráty manžela či manželky, invalidity a především ve stáří. Získání finančních prostředků je zajištěno povinným důchodovým pojištěním všech zaměstnanců. Důchodové pojištění je zaměstnanci strháváno z hrubé mzdy (více v subkapitole I. pilíř), které je dále nakumulováno ve státním rozpočtu. Díky účasti v důchodovém pojištění jsou občané zabezpečeni ve výše jmenovaných životních situacích a mají tak nárok na vyplácení důchodových dávek. Finanční částka, která je odváděna jako pojistné na sociální zabezpečení v sobě obsahuje pojistné na důchod, tedy důchodové pojištění, na nemocenské pojištěná a také v sobě zahrnuje příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou v České republice vypláceny důchody, které lze rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé důchody se týkají přímo pojištěné osoby a patří mezi ně důchod starobní a invalidní. Invalidní důchod se člení na částečně invalidní a plně invalidní důchod. Nepřímé důchody neboli také nazývané pozůstalostní důchody se týkají pozůstalých osob po pojištěném. Mezi tyto důchody patří důchod sirotčí a vdovský či vdovecký důchod. (Duková, 2013) V rámci této práce se autorka bude zabývat pouze důchodem starobním a v analytické části i důchodem předčasným.

3.2. Starobní důchod Starobní důchod je jedním z nejvíce vyplácených důchodů ze státního rozpočtu. Jak uvádí Nový, starobní důchod lze obdržet v případě, že: „Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění.“ (Nový, 2005, s. 87) Pojištěnci není starobní důchod vyplácen automaticky při splnění uvedených podmínek, ale musí si o něj zažádat u příslušné správy sociálního zabezpečení. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

5

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Od roku narození 1975 dochází ke sjednocení důchodového věku pro všechny občany České republiky. Tedy už nedochází k rozlišení, zda jde o muže či ženu a zda žena porodila jedna, dvě nebo tři děti. Vývoj důchodového věku je znázorněn v Tabulce 1. Tabulka 1 Vývoj důchodového věku Důchodový věk

Rok narození 1975

66 r + 8 m

1976

66 r + 10m

1977

67 r

1978

67 r + 2 m

1979

67 r + 4 m

1980

67 r + 6 m

1981

67 r + 8 m

1982

67 r + 10m

1983

68 r

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2011)

r – rok, m – měsíc Jak je z tabulky zřetelné, důchodový věk neustále roste. S přibývajícím rokem vzroste důchodový věk vždy o 2 měsíce. Lidé narozeni v roce 1983 mohou odejít do důchodu v 68 letech. Tímto stylem pokračování děti narozené po roce 2000 se svého důchodu nemusejí ani dožít. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí na svých stránkách k zákonu o důchodovém pojištění, že pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže například v roce 2014 dosáhl důchodového věku a dosáhl doby pojištění 30 let. Po roce 2018 bude zapotřebí být pojištěný nejméně 35 let. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014) 3.2.1. Důchod a jeho složky Důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je pevná částka, která je totožná pro všechny druhy důchodů. Nehledí se na výši výdělku a délku doby pojištění. Základní pevná část důchodu pro rok 2014 činí 2 340 Kč, která se oproti minulému roku zvýšila pouze o 10 Kč. U procentní části došlo k navýšení o 0, 4 %. Průměrný starobní důchod se tak navýší o 35 korun. Duková o procentní výměře uvádí: „Procentní výměra činí 9% průměrné mzdy měsíčně. Minimální výše procentní výměry je 770 Kč. Dále výpočet procentní výměry podléhá použití redukčních hranic, které jsou definovány zákonem 155/1995 Sb. “ (Duková, 2013, 78 s.) Procentní výměra se tedy vypočítá vynásobením procentní sazby s výpočtovým základem. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

6


3.3. Způsoby financování důchodového systému Základní otázkou k fungování důchodového systému je jeho financování. Důchod může být financován dvěma způsoby a to fondově (systém FF) nebo průběžně (systém PAYG). 3.3.1. Fondové financování Fondové neboli kapitálové financování, jinak zvaný jako systém Fully Funded, zkráceně systém FF. Fondové financování důchodového systému je založeno na principu spoření každé osoby samostatně. Jedinec si své finanční prostředky spoří na svém účtu, které se mu kumulují díky úrokům z naspořené částky a také ze sociálního pojištění. Jedincovy finanční prostředky jsou investovány na kapitálovém trhu, které mu jsou později v době své penze vypláceny ve formě důchodu. Z fondového financování vyplývá, že závisí na jedincově samostatnosti a zodpovědnosti, kolik si do svého důchodu naspoří. Mezi výhody kapitálového (fondového) financování patří: • Možnost dosáhnutí vyšších zisků • Nezávislost a nezatěžování mladší generace • Snížení zatížení veřejných financí (Dobešová, 2006) U majetnějších osob je možnost dosáhnutí vyšší částky důchodu. 3.3.2. Průběžné financování Průběžné financování patří mezi základní alternativu financování důchodového systému. Tento systém je často využíván v zahraničních zemích, jako například v sousedním Německu, dále ve Francii, Švédsku, atd a také v České republice. Průběžné financování se jinak nazývá systém „Pay As You Go“, zkráceně PAYG. Systém vychází z vícegenerační solidarity, tu lze chápat tak, že ekonomicky aktivní obyvatelstvo odvádí ze své hrubé mzdy sociální pojištění nebo ze svých zisků. Z těchto příspěvků jsou poté následně vypláceny důchody osobám, které jsou v penzi. Na druhou stranu lidé, kteří jsou momentálně ekonomicky aktivní, očekávají, až budou v penzi, bude jim stejným nebo obdobný způsobem vyplácen důchod. Proto je zřetelné, že se v důchodovém systému nevytvářejí žádné rezervní fondy. Průběžné financování je založeno na dostatku finančních prostředků ve státním rozpočtu, tedy kdy příjmy převyšují výdaje, popřípadě jsou si minimálně rovny, aby mohly být vypláceny důchody. Pokud by ve státním rozpočtu byl nedostatek finančních prostředků na vyplácení důchodů, systém PAYG by se stal dlouhodobě neudržitelným. Neudržením systému dochází k nárůstu deficitu systému PAYG, který by zapříčinil deficit státního rozpočtu. V posledních 5 letech Český statistický úřad zaznamenal pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva, který má pochopitelně za následek snížení příjmů na výplatu důchodů penzistům. V průběžném financování musí stát ze zákona vyplácet důchody. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

7

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Při nedostatku financí při vyplácení důchodů, stát financuje důchody ze samotného státního rozpočtu. Jak uvádí Klazar ve své knize, v dřívější době se předpokládalo, že o budoucnost rodičů se postarají jejich starší děti, dnes se o budoucnost lidí penzijního věku stará stát a jeho národ. (Klazar, 2011) Důchodová reforma (2012) na svých webových stránkách uvádí výhody systému PAYG tedy průběžného financování důchodů: • Snížení administrativních nákladů • Snížení rizika ztráty prostředků nebo jejich hodnot • Dochází ke stimulaci nižší odpovědnosti jednotlivce • A především zahrnutí ochrany všech jednotlivců Dále tak Důchodová reforma (2012) uvádí i nevýhody průběžného systému, mezi které patří: • Politický vývoj • Ovlivnitelnost politiky věkovým spektrem voličů • Demografický vývoj Do demografického vývoje patří například věk obyvatelstva, u kterého dochází ke snížení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva, jak bylo výše zmíněno.

3.4. Důchodový systém České republiky Problematikou důchodového systému České republiky se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Jedním z hlavních činností Ministerstva práce a sociálních věcí je navrhování změn a úprav, jak v důchodovém systému, tak v jeho parametrech. Český důchodový systém se skládá z povinného základního důchodového pojištění, které vychází ze zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dále se skládá z důchodového spoření uvedené v zákoně č. 426/2011 Sb., které vyšlo v platnost k 1. 1. 2013 a také se skládá z doplňkového penzijního spoření ukotveného v zákoně č. 427/2011 Sb. Komerční pojišťovny zajišťují v důchodovém systému doplňkové produkty, především životní pojištění. V České republice bohužel nejsou zavedeny zaměstnavatelské penzijní systémy, které jsou v zemích Evropské unie poměrně samozřejmé. Ministerstvo financí se zabývá problematikou doplňkových důchodových systémů a důchodového spoření. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014) Institutem, který v České republice je správcem a rozhoduje o nároku získání jednotlivých dávek je Česká správa sociálního zabezpečení. Současný důchodový systém České republiky je poměrně složitý. Do roku 2012 byl důchodový systém tvořen dvěma pilíři, poté došlo k reformě důchodového systému a od 1. 1. 2013 vyšel v platnost nový třípilířový důchodový systém. Třípilířový systém se skládá z jednoho povinného a dvou dobrovolných. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

8

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.4.1. I.pilíř První pilíř důchodového systému České republiky je pro každého jedince povinný a vychází z průběžného financování. Účastníkem prvního pilíře je každá fyzická osoba dosahujících 18 - ti let, která je výdělečně činná a odvádí ze své mzdy povinné sociální pojištění, které v sobě zahrnuje důchodové pojištění. Přib (2011) ve své knize uvádí, pokud je občan účastníkem pouze prvního pilíře a nevstupuje do druhého pilíře důchodového systému, je jeho pojistné ve výši 28 % (21,5 % ze strany zaměstnavatele a 6,5 % ze strany zaměstnance), které mu je strháváno z jeho měsíční hrubé mzdy. U osob samostatně výdělečně činných je pojistné ve výši 28 % z jejich vyměřovacího základu. V případě, kdy je občan nejen účastníkem prvního pilíře, ale i druhého je tato situace jiná. V takovém případě je výše pojistného nižší a to ve výši 25 % (21,5 % ze strany zaměstnavatele a 3,5 % ze strany zaměstnance), která je opět strhávána z měsíční hrubé mzdy účastníka. První pilíř je základním pilířem důchodového systému z důvodu toho, že je na rozdíl od zbývajících dvou pilířů účast v něm povinná. Jinak řečeno občan České republiky v tomto pilíři nemůže ukončit účast a přestat platit tento závazek. Správcem finančních prostředků účastníka pilíře je stát, neboť odvody důchodového pojištění jsou jedním z hlavních zdrojů příjmů do rozpočtu státu. Proto nejsou účastníkovi zřizovány žádné kapitálové fondy. V případě, že by účastník zemřel, propadají nakumulované finanční prostředky bezprostředně státu. Pokud občan ztratí zaměstnání nebo čerpá rodičovskou či mateřskou dovolenou, jsou příspěvky automaticky zastaveny. V případě dosáhnutí důchodového věku jsou občanovi vypláceny finanční prostředky ve formě starobního důchodu, na základě podané žádosti na okresní správu sociálního zabezpečení. 3.4.2. II.pilíř Druhý pilíř důchodového systému České republiky je novou složkou důchodového systému, který je platný od 1. 1. 2013. Tento pilíř je zcela dobrovolný a měl by plnit funkci doplňující k prvnímu pilíři. Druhý pilíř je založen na principu fondového financování. Účastníkem druhého pilíře důchodového systému je fyzická osoba starší 18 – ti let, která odvádí ze své mzdy sociální pojištění (které se skládá z důchodového pojištění) a pokud uzavřela smlouvu o důchodovém spoření s vybranou penzijní společností. Smlouvu do důchodového spoření si může občan uzavřít do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhl 35 let. Jak bylo výše zmíněno, účastník druhého pilíře odvádí ze své měsíční hrubé mzdy 25 % pojistné, které ze strany zaměstnavatele činí 21,5 % a ze strany zaměstnance 3,5 %. Tedy odvádí o celé 3 % méně než účastník povinného prvního pilíře, který odvádí 28 %. Tato rozdílná 3 % ze své mzdy si účastník druhého pilíře spoří na svůj důchod u vybrané penzijní společnosti. Úkolem penzijní společnosti je zhodnocovat naspořené finanční prostředky klienta. Podmínkou druhého pilíře však je Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

9

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 navýšení odvodů z měsíční hrubé mzdy účastníka o 2 %, osoby samostatně výdělečně činné vycházejí ze svého vyměřovacího základu. V praxi poté účastník druhého pilíře získává stejnou čistou mzdu, jako účastník v prvním pilíři, ale obdrží tak každý měsíc o 2 % nižší disponibilní příjem. Na druhou stranu si účastník druhého pilíře spoří na svůj důchod, tedy jeho naspořené finanční prostředky budou použity jen na jeho penzi, nebudou tak využity na důchod někoho jiného. Celkem tak účastník spoří na svoji penzi 5 % ze své měsíční hrubé mzdy. (Finance.cz, 2012) Pokud jednou vstoupí občan do druhého pilíře důchodového systému České republiky, nemá již možnost z tohoto pilíře vystoupit a ukončit tak své plnění. V případě vstoupení do druhého pilíře si účastník může vybrat ze 4 druhů investičních strategií. Jak uvádí Česká spořitelna na svých internetových stránkách, každá z těchto strategií přináší různá rizika. Jak to tak bývá u větší míry rizika, přináší investice vyšší výnos a naopak. Pokud má účastník druhého pilíře averzi k riziku, nejspíše se rozhodne investovat do Důchodového fondu se státními dluhopisy nebo využije Konzervativní důchodový fond. Má-li účastník neutrální vztah k riziku, bude investovat do Vyváženého důchodového fondu nebo do Dynamického důchodového fondu. Investuje-li občan do Důchodového fondu státních dluhopisů, investuje z 90% do nástrojů peněžního trhu a státních dluhopisů. Důchodový fond státních dluhopisů patří mezi nejméně rizikové fondy, u kterého lze očekávat 1 % roční průměrný výnos. Konzervativní důchodový fond je podobný jako fond důchodový, kdy účastník investuje do ostatních nástrojů peněžního trhu a také do dluhopisů. Očekávaný průměrný roční výnos u Konzervativního důchodového fondu činí 2 %. Rizikovějším fondem je Vyvážený důchodový fond, u kterého lze očekávat průměrně 4 % roční výnos. U Vyváženého důchodového fondu občan investuje do akcií až 40 %. Mezi nejrizikovější fond patří Dynamický důchodový fond, který pro občana přináší nejvyšší procentní průměrný výnos a to 5 %. V tomto fondu občan investuje až z 80 % do akcií. Občan má také možnost libovolně jednotlivé fondy kombinovat. (Česká spořitelna, 2013) Důchod z druhého pilíře je vyplácen ve třech formách, a to ve formě doživotního starobního důchodu ze státního rozpočtu, po dobu tří let je vyplácen ve formě doživotního starobního důchod, který má sjednanou výplatu pozůstalostního důchodu a také ve formě starobního důchodu, který je vyplácen na dobu 20 let. (Důchodová reforma, 2012) V případě úmrtí účastníka druhého pilíře, je možné naspořené finanční prostředky za daných podmínek zdědit rodinnými příslušníky, na rozdíl od prvního pilíře důchodového systému. Jestliže se účastník druhého pilíře dostane do nepříznivé finanční situace a hrozí mu například exekuce, exekutoři a další věřitelé nemají nárok na občanovy naspořené finanční prostředky na jeho penzijním spořicím účtu. Stejně tak jako v prvním pilíři účastník druhého pilíře ztratí zaměstnání nebo je na mateřské či rodičovské dovolené, jsou automaticky zastaveny příspěvky na důchodové pojištění tedy sociální pojištění.


10

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.4.3. III.pilíř Pod třetím pilířem českého důchodového systému se skrývá penzijní připojištění, tedy původní druhý pilíř, který platil od roku 1994 do 31. 12. 2012. Nyní k 1. 1. 2013 byl změněn jeho název, výplata prostředků a také podmínky k sepsání smlouvy k připojištění. Třetí pilíř je také zcela dobrovolný a založený na fondovém financování. Účastníkem třetího pilíře je opět osoba starší 18 – ti let, která uzavře s vybranou penzijní společností smlouvu na doplňkové penzijní spoření, které se dříve jmenovalo důchodové připojištění. Účastí doplňkového penzijního spoření třetího pilíře si občan spoří na vlastní penzi sám. Může si tak zajistit dostatek finančních prostředků na své životní potřeby ve stáří. Mezi výhody třetího pilíře důchodového systému se uvádí možnost značného zhodnocení vlastních vkladů účastníka, příspěvky od státu (viz Tabulka 2 Státní podpora) a také možnost získání příspěvků od svého zaměstnavatele. Tabulka 2 Státní podpora Státní podpora v Kč Vlastní příspěvek

měsíční Státní příspěvek 2012

měsíční Státní za rok příspěvek 2013

měsíční Daňová úspora za rok za rok 2013 ročně

100

50

0

0

200

90

0

0

300

120

90

0

400

140

110

0

500

150

130

0

600

150

150

0

700

150

170

0

800

150

190

0

900

150

210

0

1 000

150

230

0

1 500

150

230

900

2 000

150

230

1 800

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2013) a Rylová a kol. (2013)

Přispívá-li si občan nejvyšší možnou částku 2 000 Kč měsíčně, získává od státu státní příspěvek 2 760 Kč ročně a ještě získá daňovou úsporu. Mezi další výhody třetího pilíře lze zařadit ušetření na dani z příjmů. Přispíváním dvěma tisíci koruny měsíčně na doplňkové důchodové spoření si Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

11

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 tak naspoří 24 000 Kč, ale ze základu daně si může občan snížit maximálně 12 000 Kč. V tomto případě je možné ušetřit 1 800 Kč jako daňovou úsporu. (Rylová a kol., 2013) Stejně tak jako u druhého pilíře občan může investovat své finanční prostředky do účastnických fondů. U třetího pilíře si může občan vybrat pouze mezi třemi fondy a to mezi Konzervativním, Vyváženým a Dynamickým účastnickým fondem. Nejméně rizikový je opět Konzervativní fond, u kterého lze očekávat 2 % roční průměrný výnos. V tomto fondu občan investuje do nástrojů peněžního trhu a také do dluhopisů. Vyvážený účastnický fond přináší občanovi 4 % průměrný roční výnos. Tento výnos může občan obdržet, pokud nakoupí za své finanční prostředky akcie ve výši 40 %. Dynamický účastnický fond patří mezi nejrizikovější fondy, při investování až 80 % svých finančních prostředků do akcií je riziko vykoupeno očekávaným průměrný výnosem ve výši 5 % ročně. Účastník opět může kombinovat jednotlivé fondy. (Česká spořitelna, 2013) Účast ve třetím pilíři je možné kdykoliv pozastavit či dokonce ukončit a celou sumu vybrat a to za daných pravidel odstoupením od smlouvy, na rozdíl od dvou předchozích pilířů. V případě úmrtí účastníka třetího pilíře, naspořené finanční prostředky zdědí účastníkovi dědici.

3.5. Důchodové systémy v zahraničí V zahraničí je možné se setkat s různými a rozmanitými druhy důchodových systémů, je tomu tak, neboť důchodové systémy vychází ze sociálních, politických, hospodářských a kulturních podmínek a také patří mezi jedny z prvků, které mohou ovlivnit zvyklosti a tradice dané země. Různá společenská mezinárodní sdružení, jako je například Evropská unie, nedokáže doporučit jednotný fungující důchodový systém. Nejdříve se autorka zabývá německým důchodovým systémem z důvodu toho, že český důchodový systém přejal základy z německého systému. Poté je probrán nejlepší důchodový systém na světě pro rok 2012, kterým je dánský důchodový systém. 3.5.1. Německo Sousední Německo vychází z nejstaršího důchodového systému, který založil německý kancléř Otto von Bismarck. Novodobá podoba německého důchodového systému vznikla v roce 2001, díky Riesterově reformě nazývané podle jeho reformátora Waltera Riestera. Německý důchodový systém se tedy skládá ze tří pilířů. Důchod není německému občanovi vyplácen automaticky po dosáhnutí důchodového věku, ale musí si o důchod zažádat u příslušného úřadu důchodového zabezpečení, pokud splnil dvě podmínky. První podmínka je dosažení důchodového věku a druhou podmínkou je být určitou dobu pojištěn a přispívat tak do důchodového systému, podrobněji viz níže. (Užij si důchod.cz, 2013) Německý důchodový systém získal pro minulý rok 12. místo ve světovém žebříčku nejlepšího důchodového systému. Němečtí občané získávají velmi štědré důchody. (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2013) Podobně jako v českém důchodovém systému, první pilíř vychází z průběžného financování tedy systému PAYG, na kterém se podílejí zaměstnanci a zaměstnavatelé. Příspěvky, které plynou do důchodového systému, nespravuje stát, jak je to v České Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

12

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 republice, ale speciální oborové zaměstnavatelů a také státu.

pojišťovny

řízené

zástupci

zaměstnanců,

Na rozdíl od České republiky jsou v prvním pilíři pojištěni všechny osoby starší 16 let, které jsou zaměstnány a vykonávají tak výdělečnou činnost, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), osoby, které vykonávají civilní nebo vojenskou službu, osoby se zdravotním pojištěním a učni pracující ve schválených dílnách. (Užij si důchod.cz, 2013) Jak uvádí Loužek ve své knize, první pilíř je pro všechny zaměstnance povinný. Německý občan odchází do důchodu v 65 letech a pobírá důchod v případě, že nejméně 5 let přispíval do důchodového systému. Tuto hranici označuje jako „rekordně nízkou dobu povinné účasti“. Jestliže se občan rozhodne odejít do předčasného důchodu, měsíčně do standardní doby odchodu do penze je mu snížena o 0,3 % výše důchodu. (Loužek, 2013) Internetové stránky a další zdroje neuvádějí o této rekordní nízké době povinné účasti žádné podobné informace. Naopak uvádějí, že němečtí občané musí alespoň 30 let přispívat svými finančními prostředky do důchodového systému tedy prvního pilíře a 40 let minimálně být pojištěni. Od roku 2012 došlo v Německu ke zvýšení důchodového věku o 2 roky, nyní němečtí občané odcházejí do penze v 67 letech. Němečtí občané mohou být rádi, že mají jistotu, že se tato věková hranice odchodu do důchodu do roku 2029 nebude dále navyšovat, jak se předpokládá v České republice. Na druhou stranu v roce 2023 dojde ke zvýšení o 5 let doba přispívání do důchodového systému a také povinná doba pojištění. (Užij si důchod, 2013) Německému zaměstnanci je strháváno z hrubé mzdy 9, 8 % a ve stejné výši přispívá zaměstnanci zaměstnavatel. Toto procento je zaměstnanci strháváno jen v případě, že jeho mzda či plat je vyšší jak 800 eur (22 000 Kč, při kurzu 27,50 Kč k 31. 1. 2014). Jestliže se zaměstnancova výplat pohybuje v rozmezí 400 až 800 euro (11 000 až 22 000 Kč), je zaměstnanci strhávána snížená sazba pojištění ve výši 4, 9 %. Pokud však výplata německého zaměstnance nedosáhne asi 400 eur měsíčně, má možnost v prvním pilíři důchodového systému zúčastnit se pouze dobrovolně. (Užij si důchod, 2013) Druhý pilíř německého důchodového systému je zcela dobrovolný a je fondově financovaný. Pro zaměstnance musí povinně každý zaměstnavatel zřizovat fondy, které mohou zaměstnanci využít a také nemusí. Do zaměstnavateli zřízených fondů přispívají nejen zaměstnanci, ale i často zaměstnavatelé. Spolková republika Německo se snaží stimulovat své občany účastnit se ve druhém pilíři například tím, že jim nabídne daňové úlevy. Ve třetím pilíři je zaměstnanecká účast zcela dobrovolná. Třetí pilíř zajišťuje především životní pojištění. Důchody z životních pojištění a dalších penzijních připojištění třetího pilíře nepodléhají daňovému zatížení. Důchodový systém Spolkové republiky Německo je příliš složitý a jsou v něm obsaženy i řady výjimek. Občané mu často ani nerozumí. Spolková republika Německo předpokládá do budoucna v důchodovém systému mnoho změn, ke kterým by mělo dojít například za pět let, kdy by mělo být povinné doplňkové spoření. Dále bude brán zřetel na rozdíly mezi občany s různým trváním spoření a různými velikostmi příjmů. Obvykle mívají ženy nižší důchody než muži. Je Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

13

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 tomu tak, protože ženy při odchodu na mateřskou či rodičovskou dovolenou přerušují svou výdělečnou činnost, a proto v Německu vláda plánuje přilepšit ženám v důchodu. 3.5.2. Dánsko Společnost Mercer a Australské středisko pro finanční studia každý rok analyzuje světové důchodové systémy celkem z 18 zemí. Pro rok 2012 byl dánský důchodový systém vyhodnocen jako ten nejlepší na světě. Celková hodnota indexu činila 82, 9 a jako první v historii byl dánský důchodový systém klasifikován třídou A. Systémy jsou hodnoceny podle přiměřenosti, udržitelnosti a také integrity. U kritéria přiměřenosti se hodnotí dosahované příjmy před odchodem do penze a úroveň důchodu. Kritériem udržitelnosti se hodnotí systém ve vztahu ke stárnutí obyvatelstva. Kritériem integrity se hodnotí z hlediska legislativy a správy důchodových aktiv. (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2013) Dánský důchodový systém je třípilířový a je tvořen státním základním důchodovým systémem, dále doplňkovými důchodovými dávkami, které jsou testovány na majetkové poměry, a dále je tvořen povinnými soukromými programy, které jsou plně fondované. Tyto programy nejsou převážně provozované danými podniky, ale především velkými fondy. Podrobněji se o dánském důchodovém systému zmiňují webové stránky společnosti Investia.cz: „První pilíř je financován z daní. Důchod z prvního pilíře se stanovuje na základě průměrné čisté mzdy z privátní sféry. Jde o rovnou dávku. Druhý a třetí pilíř využívají čtyři pětiny zaměstnanců. Do druhého pilíře odvádějí zaměstnanci příspěvky ze své mzdy. Zaměstnanci v privátní sféře přispívají do druhého pilíře 12 procent ze svého platu, pracovníci z korporátní sféry pak 15 procent. Příspěvky se dělí podle toho, jestli odvod hradí zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Jednu třetinu výše odvodu hradí zaměstnanec, dvě třetiny pak zaměstnavatel.“ (Investia.cz, 2013) Veřejné důchodové pojištění tedy první pilíř dánského důchodového systému není financován důchodovými pojištěními občanů strhávané z jejich hrubých mezd, ale z přímých daní a z daně z přidané hodnoty. První pilíř je založen na principu redukce. Princip redukce spočívá v tom, že občan s nízkým příjmem může v důchodu očekávat vyšší důchodové dávky v porovnání s příjmem před vstupem do penze, při splnění podmínky 40 let být řádně pojištěn. Na druhou stranu však občané s vyššími výdělky obdrží nižší penzi. Samozřejmě u ostatních důchodových připojištění princip redukce neplatí a výše vyplácených finančních prostředků z penzijních připojištění se odvíjí od příjmů občana. Dánský důchod je jedním z nevyšších důchodů, jedním z důvodů je dobře fungující systém povinného pojištění. Je nutné však podotknout, že v Dánsku jsou zavedeny jedny z nejvyšších přímých daní. Z nepřímých daní je například zavedená speciální „tuková daň“. Tukovou daní jsou navýšeny ceny všech sladkých, tučných a nezdravých produktů. Dánský důchodový systém se nepotýká s velkou mírou rizika spojené s akciemi, protože finanční prostředky dánských občanů jsou převážnou většinou investovány do dluhopisů, které nejsou tak rizikové, jako jsou akcie. Občané Dánska odcházejí do penze při dosažení věku 65 let a splnění podmínky být řádně pojištění 40 let. Dánové mohou také očekávat, že jejich věková hranice k odchodu do důchodu pozvolna poroste a měla by se zastavit na hranici 67 let, Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

14

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 na druhou stranu dánským občanům nehrozí při odchodu do důchodu příliš klesající životní úroveň. (Gola, 2012)


15


4. DAŇOVÝ SYSTÉM V této kapitole je velmi stručně popsán daňový systém České republiky, kde je popsáno, co jsou to daně a jak jsou rozčleněny. Tato kapitola se také zabývá příjmy a výdaji státního rozpočtu České republiky, kde příjmy státního rozpočtu jsou tvořeny především daňovými odvody poplatníků. Z těchto příjmů daňových poplatníků je bráno v případě, když je více vypláceno na důchodových dávkách, než na ně bylo vybráno z důchodového pojištění.

4.1. Daňový systém České republiky Jak bylo v úvodu zmíněno, v práci bude velmi stručně popsáno o daňovém systému České republiky. Především bude dána větší pozornost daním, které jsou podstatné pro příjem státního rozpočtu a které by mohly být vhodnou volbou pro zvýšení jejich sazby pro snížení deficitu důchodového účtu. Daň lze definovat jako povinnou platbu, kterou musí jedinec či subjekt povinně odvést do státního nebo veřejného rozpočtu. Tato platba musí být odvedena ve stanové lhůtě a také výši. Daňový systém České republiky se skládá z daní z přímých a daní nepřímých. Daně přímé jsou rozděleny na daně z příjmů a majetkové daně. U daní z příjmů se rozlišuje daň z příjmů právnických nebo fyzických osob. Majetkové daně se skládají z daně z nemovitosti, která se ještě rozlišuje na daň ze staveb či pozemků, dále silniční daň a daně z převodů, tedy daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti. (Veber, 2012) Tabulka 3 Daně přímé Daně přímé Z příjmů

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů právnických osob Daň z nemovitosti (daň ze staveb a pozemků)

Majetkové

Daň silniční Převodové daně (daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti) Zdroj: VEBER, 2012, vlastní úprava

Daně nepřímé se dělí na daň univerzální a daně selektivní. Univerzální daní je pouze jedna a je to daň z přidané hodnoty. Selektivní daně se dělí na daně spotřební a daně ekologické. Spotřebními daně se rozumí daň z alkoholu (daň z lihovin a lihu, vína a z piva), daň z cigaret a tabákových výrobků a daň z uhlovodíkových paliv a maziv. Pod daněmi ekologickými se nachází daň z elektřiny, z pevných paliv a daň ze zemního plynu a některých dalších plynů. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

16

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tabulka 4 Daně nepřímé Daně nepřímé Daň z přidané hodnoty (DPH)

Univerzální Selektivní

Spotřební

Daň z uhlovodíkových paliv a maziv Daně z alkoholu Daň z cigaret a tabákových výrobků Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů

Ekologické

Daň z pevných paliv Daň z elektřiny Zdroj: VEBER, 2012, vlastní úprava

Daňový systém České republiky je složen ze soustavy zákonů, které upravují výše zmíněné daně. Základní povinností každého daňového poplatníka či daňového plátce je zaregistrování se u daného správce daně, kterému podává informace a popřípadě i změny týkající se daní. Správci daně musí povinně podávat daňové přiznání k příslušným druhům daní v daných časových obdobích.

4.2. Státní rozpočet Povinné důchodové pojištění se postupně kumuluje na důchodovém účtu, ze kterého jsou následně vypláceny důchodové dávky. Důchodový účet České republiky se pohybuje několik let v záporných číslech. Zbylé potřebné finanční prostředky na vyplácení sociálních a důchodových dávek jsou brány právě ze státního rozpočtu České republiky. Proto je zmíněn v teoretické části státní rozpočet a především jeho příjmy a výdeje. V analytické části práce je pak poukázáno na možné navýšení příjmů a omezení výdajů státního rozpočtu. Státní rozpočet České republiky je stanoven zákonem č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu České republiky. Sestavení státního rozpočtu je úkolem ministerstva financí, které sestavený rozpočet předloží vládě ke schválení. 4.2.1. Příjmy do státního rozpočtu příjmů.

Struktura příjmů státního rozpočtu se skládá z běžných, kapitálových a ostatních

Běžné příjmy státního rozpočtu se skládají z daňových a nedaňových příjmů. Příjmy státního rozpočtu České republiky jsou tvořeny především daňovými příjmy. Do skupiny daňových příjmů lze s jejich podobnou ekonomickou povahu, jakou mají daně, zařadit i celní poplatky, pojistné na veřejném zdravotním pojištění a také povinné Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

17

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 pojistné na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. Přesto pojistné na veřejném zdravotním pojištění není v České republice vkládáno do státního rozpočtu, ale do rozpočtů zdravotních pojišťoven. Nedaňové příjmy tvoří především poplatky a příjmy z vlastní činnosti. (Černohorský, 2011) Kapitálové příjmy státního rozpočtu v sobě zahrnují přijaté transfery a dotace především z fondů Evropské unie a jiné a také příjmy z prodeje majetku, příjmy z majetkových účastí státu, příjmy z emise dluhopisů, apod. Nejdůležitější položkou, která je tvořená více než polovinou příjmů státního rozpočtu, jsou daňové příjmy a také pojistné na sociální zabezpečení, které tvoří více než třetinu příjmů státního rozpočtu. Z daňových příjmů nejvíce plyne do státního rozpočtu z daně z přidané hodnoty. 4.2.2. Výdaje státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu jsou tvořeny především výdaji na sociální politiku, dále výdaji na zajištění státních úkolů a funkcí a také na produkci veřejných statků. Nejobsáhlejšími výdaji, které jsou vypláceny ze státního rozpočtu, jsou výdaje mandatorní, které jsou povinné, neboť jsou stanoveny pevně zákonem. Největšími mandatorními výdaji jsou výdaje na vyplácení důchodových dávek a také na nemocenské a sociální dávky. Dalším významným objemem výdajů jsou výdaje na školství a dále také výdaje na splácení úroků ze státního dluhu. Další skupinou výdajů jsou výdaje kvazimandatorní, které musí být opět státem vypláceny, jsou to například výdaje na vyplácení státních zaměstnanců, výdaje na armádu nebo aktivní politiku zaměstnanosti. Dále lze výdaje státního rozpočtu členit stejně jako příjmy státního rozpočtu. Z více jak z 80 % výdajů státního rozpočtu jsou tvořeny běžné výdaje, zbylé procenta tvoří kapitálové výdaje. Nejobsáhlejší položkou celkových výdajů jsou výdaje vyplácené obyvatelstvu, kde nejvyšší část tvoří sociální dávky. Dalšími významnými výdaji jsou výdaje do státních fondů, příspěvkových organizací a do územních rozpočtů. Dále jsou zde zahrnuty i výdaje na výplaty zaměstnanců státní správy. Z kapitálových výdajů nejvýznamnější položku tvoří investiční transfery. (Černohorský, 2011)


18


5. HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Finanční krize je projevem neefektivního fungování na finančním trhu, která stejně jak hospodářská krize má neblahé důsledky, jak na stát, tak okolní svět. Projevuje se především na poklesu reálného produktu, nezaměstnanosti, atd. Jak tvrdí Schumpeter, hospodářský cyklus je považován za přirozenou součástí ekonomiky, pro kterou dopad krize nemusí být vždy zcela negativní. V době, kdy se ekonomika nachází v recesi, nastává tzv. „tvořivá destrukce“. Pod Schumpeterovým termínem „tvořivá destrukce“ si lze představit krach podnikatelů a firem, kteří nejsou tak produktivní a patří mezi slabé jednotky. Tím, že jsou z trhu eliminovány slabší jednotky, dochází ke zvýšení produktivity silnějších firem v ekonomice. (Zuzák, 2011) Celosvětová ekonomická krize, která vypukla v roce 2008, byla zapříčiněna několika závažnými faktory. Prvním závažným faktorem se stala americká hypoteční krize, která v Americe započala v roce 2007. Počátky americké hypoteční krize jsou datovány začátkem 21. století, kdy americké banky snižovaly své úrokové sazby z 6, 5 procenta na 1 procento. Poskytování hypoték se postupem času stalo běžnou záležitostí jako každodenní běžný nákup. Bankovní instituty nevyžadovaly po svých klientech vstupní dokumentace, jako jsou například doklady k doložení dostatečných příjmů ke splácení hypotéky. Klienti nezvládali dostát svých závazků a tak došlo k přibývání exekucí a také došlo k zastavení růstu cen nemovitostí. Zastavení růstu cen nemovitostí přilákalo investory. Investoři však podcenili rizika a přišla sekuritizace, kdy hypotéky byly transformovány do cenných papírů a následně prodávány dalším kupujícím na celém světě. Bankovní instituty tak dál mohly poskytovat hypoteční úvěry, protože rizika spojená s úvěry byla přesunuta na jiné osoby či subjekty. To mělo za následek neustálý růst nesplacených hypoték a ceny nemovitostí začaly klesat. Poté začal upadat i trh s cennými papír. Ztráty bank postupně rostly, banky žádaly investory o kapitál, některé banky byly dokonce i znárodněny. Takto stručně vznikla první příčina celosvětové krize. (Pirnerová, 2008) Jak tvrdí Holman, za vznikem hypoteční americké krize stál i bývalý předseda Rady guvernérů FEDu (Federální rezervní systém) Alan Greenspan, který v době svého úřadu neudržel stabilní úrokové sazby. (Holman, 2008) Dalšími důležitými faktory, které byly ostře sledované, byl americký dolar a cena zásadní suroviny pro veškerý průmysl, tedy ropy. Došlo k depreciaci amerického dolaru, který tlačil růst ceny ropy v první polovině roku 2008 nahoru, to způsobilo pokles reálného hrubého domácího produktu, který měl za následek růst cen spotřebitelského zboží. Jelikož je dnešní svět globalizovaný, je provázaný obchodními, sociálním, ekonomickými, kulturními, politickými a dalšími aspekty, americká hypoteční krize postupem času dosáhla do celosvětových velikostí a stala se tak světovou finanční krizí, která se postupně přeměnila do krize hospodářské.

5.1. Důsledky krize Propadem hospodářského cyklu se nazývá recese. V této fázi cyklu ekonomiky dochází k zásadním změnám. Dochází k poklesu reálného produktu a ekonomika se Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

19

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 tak propadá pod svůj potencionální produkt. Firmy nemají takový odbyt a začnou se jim hromadit zásoby na skladech, z tohoto důvodu omezí svou produkci a veškeré své investice. Dalším důsledkem recese je růst nezaměstnanosti. Nezaměstnanost způsobí nedostatek finančních prostředků v domácnostech a tak domácnostem nezbývá nic jiného než omezit svoji spotřebu. Tento cyklus způsobí pokles reálného produktu. Přestože čeští odborníci v oblasti ekonomie tvrdili, že Česká republika by se měla vyhnout hospodářské krizi, ale z důvodu velké otevřenosti České republiky k těmto předpokladům nedošlo. Hospodářská krize zasáhla všechny ekonomiky na celém světě a byl pocítěn celosvětový hospodářský propad. Výroba byla omezena či dokonce zastavena a došlo i ke zhroucení zahraničního obchodu. Z důvodu omezení či zastavení výroby došlo v lepším případě ke zkrácení pracovní doby a v horším případě k častému propouštění zaměstnanců. Díky nezaměstnanosti klesly příjmy domácností. V důsledku nižších příjmů domácností klesla i jejich spotřeba a ta měla za následek pokles výroby. Došlo také ke snížení příjmů z daní do státních rozpočtů. Státům nezbývalo nic jiného než si finanční prostředky vypůjčit. (Glopolis, 2012) Dalším důsledkem krize je zadlužení se nejen občanů republiky, ale i samotného státu. Jedním z řešení jak se částečně stát může zbavit dluhu je zvýšení příjmů do státního rozpočtu zvýšením daní, anebo snížením sociálních dávek pro své občany. Je zcela pochopitelné, že v období krize příjmy z daní příliš nerostou, spíše naopak klesají.


20


ANALÝZA Jak bylo v úvodu zmíněno, analytická část práce se bude zabývat důsledky hospodářské krize tedy kanály, které ovlivnily a které dále mohou ovlivnit průběžně financovaný a fondově financovaný systém České republiky. Dále se analytická část zabývá možností zániku druhého pilíře a je také zkoumán vývoj výše starobního důchodu.

6. KANÁLY KRIZE Jedním z úkolů práce je, zjistit, zda z americké hypoteční krize, která se rozšířila do globálních velikostí a zasáhla tak celý svět, způsobila nějaký dopad na důchodový systém České republiky. Jelikož krize dopadla na všechny ekonomiky i na tu českou, lze samozřejmě předpokládat, že důsledky krize postihly i důchodové systémy. Důsledky krize, které ovlivnily důchodový systém České republiky, jak průběžně financovaný systém, tak fondově financovaný systém, budou popsány v následující části práce. Americká hypoteční krize vypukla v roce 2007, ale dopad krize je zřetelný až v průběhu roku 2008 a především 2009, proto jednotlivá pozorování budou brána od roku 2007, aby byla viděna skutečnost před krizí a její další průběh. Jak byl v teoretické části popsán důchodový systém, tak i v analytické části bude popsán nejdříve průběžně financovaný systém a poté fondově financovaný systém České republiky.

6.1. Ovlivnění průběžně financovaného systému Pod průběžně financovaným systémem se skrývá první pilíř důchodového systému, který je tedy závislý na příjmech z pojistného důchodového pojištění. Ze získaných příjmů jsou dále vypláceny důchodové dávky občanům. Systém průběžného financování, tedy první pilíř důchodového systému, je více citlivý na důsledky hospodářské krize, než je tomu u fondově financovaného systému. V následujícím textu budou popsány důsledky hospodářské krize, které ovlivnily a dále ovlivňují průběžně financovaný systém České republiky. 6.1.1.

Snížení mzdy a zkrácení pracovní doby

Jedním z mnoha důsledků hospodářské krize je snížení mezd. Jelikož krize způsobuje nedostatečný odbyt, který má za následek snížení výroby, jsou zaměstnancům kráceny mzdy. Někde dochází i ke zkracování pracovní doby, díky zkracování pracovní doby získají zaměstnanci opět nižší příjmy. V roce 2009 došlo ke snížení vyplácených mezd a platů v České republice celkem o 6 % oproti předchozímu roku. O 5 % byly sníženy i náhrady zaměstnancům, které v sobě zahrnují sociální pojistné hrazené zaměstnavatelem. (ČSÚ, 2011) Důsledkem toho, že jsou kráceny mzdy, si občané vyššího věku blížícího se odchodu do důchodu často z těchto důvodů zažádají o předčasný důchod. Je to Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

21

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 způsobeno také tím, že v mnoha případech je krácení mzdy natolik citelné, že to už pro občana není výhodné být zaměstnán a stále pracovat, když má možnost využít předčasný důchod. Jednou z příčin, která nesouvisí s následky hospodářské krize, odchodu do předčasného důchodu také je, nezvládnutí tlaku na zvýšení výkonnosti a nezvládnutí neustálé modernizace postupů práce. Možnost tohoto využití odejít do předčasného důchodu, má za následek snížení předpokládaných příjmů do státního rozpočtu a na druhou stranu zvýšení výdajů státního rozpočtu na vyplácení důchodových dávek. V roce 2012 začalo využívat dávek předčasných starobních důchodů až 22 % z celkových starobních důchodů, celkem začalo pobírat 27 852 občanů. Koncem roku 2012 Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela celkem 540 tisícům občanů předčasné důchody. „Roční výdaje státu na předčasné důchody se přitom od začátku krize zdvojnásobily a dosahují už skoro pětiny výdajů na starobní důchody.“ (ČSSZ, 2013) Přesto, že se čeští zákonodárci snažili znevýhodnit a zkrátit dávky předčasného důchodu, aby zamezil zvyšování výdajů na výplatách důchodových dávek, trendem zůstává odchod do předčasného důchodu. Pro rok 2014 se opět prodloužila délka potřebného pojištění na 30 let. Do předčasného důchodu v roce 2014 může odejít občan s 30 lety placeného pojistného na důchodové pojištění a maximálně o tři roky dříve než dosáhne řádného věku odchodu do důchodu. Díky neustálému prodlužování věkové hranici odchodu do důchodu, lze zcela jistě předpokládat, že bude růst počet žádostí odchodu do předčasného důchodu, neboť občané kolem šedesáti let již nebudou schopni mentálně, ale také především fyzicky zvládat svoji práci a nevydrží již delší dobu pracovat. O vývoji počtu přijatých žádostí o předčasný důchod popisuje Graf 1. Graf 1 Počet přijatých žádostí o předčasný důchod

Zdroj: Ročenky, ČSSZ, vlastní úprava


22

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak Graf 1 ukazuje, důsledky hospodářské krize se opravdu projevily na růstu nových přijatých žádostí o předčasný důchod, především v krizovém roce pro Českou republiku v roce 2009 a v druhé vlně v roce 2011, kde tento nárůst byl opravdu rapidní. V roce 2011 bylo přijato 86 116 nových žádostí o předčasný důchod. Oproti minulému roku narostl počet nových žádostí o předčasný důchod o 51 804. Jedním z vysvětlení proč v roce 2011 přibylo tolik nových žádostí o předčasný důchod, může být fakt, že v roce 2010 stoupla míra nezaměstnanosti až na 9, 6 % (viz níže). Na druhou stranu v roce 2012 byl zaznamenán rapidní propad těchto žádostí, neboť v roce 2011 se míra nezaměstnanosti snížila. Celkem Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2012 obdržela jen 25 444 nových žádostí o předčasný důchod. V minulém roce 2013 se počet nových žádostí o předčasný důchod nepatrně zvýšil. Jelikož v roce 2011 došlo k rapidnímu nárůstu počtu předčasných starobních důchodů, autorka se pokusí vyčíslit nárůst výdajů na předčasné důchody. Pro výpočet bude uvažována česká průměrná měsíční mzda a průměrné zkrácení procentní výměry ve výši 7, 2 % (Tabulka 5 viz Příloha), která odpovídá 541 až 630 dny odchodu do řádného důchodu. (Zákon č.155/1995 Sb.) Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

24 091 Kč

Koeficient přepočtu

1,0269

Osobní vyměřovací základ

24 739 Kč = (24 091 * 1, 0269)

Redukční hranice • 100 %

do 10 886 Kč

• 29 %

od 10 886 Kč do 28 699 Kč

• 13 %

od 28 699 Kč do 98 960 Kč

• 10 %

nad 98 960 Kč

Krácení procentní výměry

7, 2 %

Základní výměra

2 230 Kč

Výpočet Osobní vyměřovací základ

24 739 Kč

Redukce do 10 886 Kč

10 886 Kč

Redukce od 10 886 Kč do 28 699 Kč

4 018 Kč = (24 739 – 10 886) * 29%

Redukovaný osobní vyměřovací základ

14 904 Kč = (10 886 + 4 018)

Procentní výměra za odpracované roky

58, 5 % = (39 * 1, 5 %)

Procentní výměra důchodu

8 719 Kč = (14 904 * 58, 5 %)

Krácení procentní výměry

1 074 Kč = 8 719 – (14 094 * 7,2 %)

Měsíční předčasný důchod celkem

9 875 Kč = (2 230 + 8 719 – 1 074)


23

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 9 875 * 86 116 = 850 395 500 Kč/měsíčně V roce 2011 celkem zažádalo 86 116 občanů o předčasný důchod. Výše měsíčního předčasného důchodu v roce 2011 by činila 9 875 Kč. V případě uvažování průměrné měsíční mzdy občanů odcházejících do předčasného důchodu a počtu přijatých žádostí do předčasného důchodu v roce 2011, činily by měsíční výdaje za předčasné důchody okolo 850 395 500 Kč. Jen pro ukázku vývoje výdajů v nominálních hodnotách na celkové a starobní důchody zobrazuje Graf 2. Graf 2 Vývoj výdajů na celkové a starobní důchody (v mld. Kč)

Zdroj: ČSSZ, vlastní úprava

Z Grafu 2 Vývoj výdajů na celkové a starobní důchody je dobře vidět neustálý růst výdajů na vyplácení všech důchodů, stejně tak i starobních důchodů. 6.1.2. Nezaměstnanost Nejhorší možností, kterou hospodářská krize může způsobit je propouštění zaměstnanců a posledním krokem je samotný zánik podniku. Nezaměstnanost občanů působí na důchodový systém tak, že na důchodový účet neplynou předpokládané příjmy z pojistného na důchodové pojištění z mezd občanů, jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele a tak dochází ke snížení příjmů pro vyplácení současným důchodcům. Lze předpokládat, že výdaje důchodového účtu budou převyšovat příjmy a tak nezbývá nic jiného než vzít finanční prostředky na výplatu důchodových dávek Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

24

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 důchodcům ze státního rozpočtu, který se v posledních letech stále pohybuje v záporných číslech. Míra nezaměstnanosti v průběhu let průběžně stoupá (viz Graf 3). Koncem roku 2007 činila míra nezaměstnanosti 6 % s celkovým počtem 354 878 nezaměstnaných. O rok později míra nezaměstnanosti dosahovala stejné výše 6 %, ale celkový počet se snížil o 2 628 nezaměstnaných. V prosinci roku 2009 došlo k rapidnímu navýšení míry nezaměstnanosti, neboť se vyšplhala na 9, 2 % s celkovým počtem 539 136 nezaměstnaných. Ve stejné době o rok později se zvýšila míra nezaměstnanosti na 9, 6 %. V prosinci roku 2011 došlo ke snížení o 1 %, celkový počet nezaměstnaných činil 508 451. O rok později došlo opět k navýšení míry nezaměstnanosti na 9, 4 %. V roce 2013 se míra nezaměstnanosti snížila na 8, 2 %, ale celkový počet nezaměstnaných se zvýšil na 596 833. V únoru 2014 se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 8, 6 % s 625 390 nezaměstnanými. (Kurzy.cz, 2014) Přestože občané odcházejí do nezaměstnanosti to zatím nijak nelepší.

předčasného

důchodu,

situaci

s mírou

Graf 3 Míra nezaměstnanosti (%)

Zdroj: Kurzy.cz, vlastní úprava

Pro vývoj míry nezaměstnanosti jsou veškerá data v Grafu 3 použita vždy z posledního měsíce roku. I na míře nezaměstnanosti lze sledovat dopad hospodářské krize, který se začal projevovat na míře nezaměstnanosti od roku 2009, ale největší nárůst byl zaznamenán v roce 2010 s celkem 9, 6 procenty. V roce 2011 byl zaznamenán mírný pokles v míře nezaměstnanosti o 1 %, které by se pravděpodobně dalo přisoudit k velkému nárůstu nově přijatých žádostí o předčasný důchod, jak bylo zmíněno výše. Největší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v roce 2010, kdy celkový počet nezaměstnaných se pohyboval okolo 562 000 tisíc obyvatel. V případě uvažování Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

25

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 průměrné měsíční mzdy, která v roce 2010 činila 24 526 Kč je odvod 28 % na důchodovém pojištění ve výši 6 868 Kč. Výpočet 24 526 * 0, 28 = 6 868 Kč 6 868 * 562 000 = 3 859 816 000 Kč Důchodový účet České republiky by tak měsíčně v roce 2010 přišel o 3 859 816 000 Kč na vyplácení současných starobních důchodů a dalších sociálních dávek. Pokud by míra nezaměstnanosti v roce 2010 zůstala stejná, celkově by přišel důchodový účet ročně o 46 317 792 000 Kč. 6.1.3. Žádost o zvýšení důchodů Jak bylo výše zmíněno, díky hospodářské krizi byly snižovány platy a mzdy. Jedním z dalších kanálů, které způsobují zvýšení výdajů důchodového systému, může také být zvýšení žádostí o důchod. V České republice mají občané v důchodovém věku možnost zvýšit si svůj důchod výdělečnou činností. Pokud vykonávají výdělečnou činnost dva roky u stejného zaměstnavatele a zároveň tak odvádějí důchodové pojištění, mají možnost u okresní správy sociálního zabezpečení zažádat o zvýšení starobního důchodu. Za prvních šest měsíců roku 2013 bylo přijato celkem 22 052 žádostí, které byly ve většině případů splněny. Starobní důchod lze navýšit o 0, 4 % za uplynulých 360 kalendářních dnů vykonávané práce, kde se navýší procentní výměra starobního důchodu. Výpočet nárůstu starobního důchodu je tedy individuální. Starobní důchod se vypočítá z výpočtového základu, ze kterého se také vypočítá toto navýšení. (ČSSZ, 2013) 6.1.4. Porodnost Jedním z dalších kanálů, který by mohl do budoucna ovlivnit průběžně financovaný systém České republiky je porodnost. Vývoj porodnosti v České republice v posledních letech neustále klesá, hospodářská krize se začala projevovat koncem roku 2008 a především v roce 2009. Občané České republiky si uvědomili, s přicházející krizí a s nestálým zvyšováním cen, že není vhodné období pro zakládání rodiny, proto dochází k neustálému snižování počtu narozených dětí. O vývoji porodnosti v České republice dále více zobrazuje Graf 4.


26

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 4 Vývoj porodnosti v ČR

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava

Od roku 2008 do roku 2013 neustále dochází ke snižování počtu nově narozených v řádech několika tisíc dětí ročně. V posledních letech se téměř rovná roční počet nově narozených dětí s úmrtností v České republice, v minulém roce dokonce počet zemřelých převýšil počet nově narozených, což má za následek snížení počtu obyvatel České republiky. Od čtyřicátých let se v České republice narodilo nejvíce dětí v období osmdesátých let a především silným rokem byl rok 1974, kdy se narodilo skoro 195 tisíc dětí. Toto období bylo jinak nazýváno období „Husákových dětí“, v této době byla vedena propopulační státní politika Gustavem Husákem, která se snažila podpořit mladé páry a novomanžele rodinnými půjčkami, zvýšenými přídavky na děti a byla tu i možnost bydlet v panelových domech. V následujících letech státní kasa neměla tolik finančních prostředků na další podporu a stát tak zredukoval příspěvky podporující rodiny i porodné. Občané narození v letech 1973 až 1976 jsou jedni z nejsilnějších ročníků v současnosti. (Strašilová, 2013) Přestože se v tomto období narodilo tolik dětí, téměř dvakrát tolik než je tomu v dnešní době, zatím se na vývoji české porodnosti neprojevilo. V posledních letech se průměrný věk rodiček v České republice pohybuje okol 28 roku. Husákovy děti tedy měli mít své děti kolem roku 2003 až 2005, ale na vývoji porodnosti se tento fakt nijak neprojevil. Pozvolný nárůst začal až po roce 2005, ale přesto to nebyl žádný velký růst. Děti Husákových dětí by měly mít své děti v letech 2031 až 2035, proto lze možná očekávat druhou vlnu nárůstu porodnosti. Jelikož jsou Husákovy děti natolik početnou skupinou při stávajícím důchodovém systému a stále klesající porodnosti, může dojít ke zhroucení důchodového systému v době, až tato skupina obyvatel odejde do důchodu, neboť ekonomicky aktivní obyvatelstvo bude mít problém tuto velkou skupinu důchodců zajistit. Zvýšil by se tak i počet pracujících připadající na jednoho penzistu. Husákovy děti mají nárok odejít do důchodu, až dosáhnou věku 66 let a 6 měsíců, toho docílí nejdříve v roce 2040. Na druhou stranu při odchodu Husákových dětí do penze vzroste počet volných Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

27

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 pracovních míst, který by měl snížit míru nezaměstnanosti a zajistit tak pracovní místa současným dětem. Jestliže vývoj porodnosti v České republice bude nadále klesat a průměrný věk dožití bude dále stoupat, lze předpokládat, že se bude snižovat počet ekonomicky aktivních obyvatel a zvyšovat počet penzistů. Z hlediska snižování porodnosti a následném snižování ekonomicky aktivních obyvatel se budou snižovat příjmy na důchodovém pojištění. Nejenže lze předpokládat snižování příjmů důchodového účtu, ale díky zvyšování se průměrného věku dožití se budou navyšovat i výdaje na vyplácení starobních důchodů. Deficit důchodového účtu se bude opět navyšovat a opět se budou vyplácet důchodové dávky ze státního rozpočtu. Z tohoto předpokladu je jasné, že dojde ke snížení vyplácení důchodových dávek a bude čím dál, tím více složitější splnit podmínky pro získání starobního důchodu, o které se postarají čeští zákonodárci. Budou se prodlužovat léta povinného důchodového pojištění, které s rostoucí nezaměstnaností bude těžké získat a bude se také neustále prodlužovat věková hranice pro odchod do penze. Nelze neustále prodlužovat věkovou hranici odchodu do důchodu, z hlediska slábnutí fyzických sil a také z hlediska mentálních schopností starších občanů. Jak bylo výše zmíněno, Husákovy děti mohou odejít do důchodu okolo 67 roku, u dnešních teenagerů lze přepokládat odchod do důchodu až v neuvěřitelných 70 letech. Zcela jistě lze říct, že většina dnešních teenagerů se důchodu ani nedožije. Je možné i předpokládat, že v budoucnu čeští zákonodárci zruší možnost odejít do předčasného důchodu. Aby se Česká republika vyhnula tomuto pesimistickému scénáři, měla by se snažit podpořit mladé páry, aby si založili rodinu a zvýšili tak porodnost v České republice. Porodné v České republice pro rok 2014 získá matka samoživitelka, která nemá vyšší příjem jak 12 360 Kč a rodina, která nepřevýší příjem 19 896 Kč. Je to tedy 2, 4 násobek životního minima. Porodné je přispíváno pouze na první narozené dítě a to ve výši 13 000 Kč, v případě dvojčat či trojčat je porodné vyčísleno na 19 500 Kč. (Sociální dávky, 2014) Pokud budou chtít čeští zákonodárci zvýšit porodnost v České republice, měli by zvýšit porodné a poskytnout příspěvek porodného i matkám samoživitelkám a rodinám s vyššími příjmy, které však nepřekročí stanovenou hranici výši příjmů. Výše příspěvku porodného by se měla odvíjet od výše příjmů. Porodné by se například mohlo vyplácet rodinám s příjmy do 25 000 ve výši 15 000 Kč, od 25 001 Kč do 35 000 Kč ve výši 7 500 Kč a od 35 001 do 40 000 ve výši 3 750 Kč. Díky zvýšením porodného by se z malé části měla oživit česká ekonomika. 6.1.5. Odchod za prací do zahraničí Jedním z dalších faktorů, který ovlivňuje důchodový systém je odchod mladých lidí za prací do zahraničí. Jelikož je v České republice v dnešní době těžké sehnat práci za odpovídající ohodnocení, mladí lidé často odcházejí do zahraničí za prací, která je i z českého hlediska lépe finančně ohodnocená. V zahraničí jsou Češi považováni jako levná pracovní síla a tak není takový problém získat zaměstnání v zahraničí. Do zahraničí odjíždí ročně několik tisíc obyvatel. Česká správa sociálního zabezpečení vydala v roce 2012 od ledna do června 16 811 nových potvrzení Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

28

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení, které je nutné s sebou mít při vycestování za prací do zahraničí. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2012) O vývoji počtu pracujících Čechů, tedy rezidentů, v zahraničí ve sledovaném období popisuje Graf 5. Graf 5 Počet rezidentů pracujících v zahraničí

Zdroj: ČSÚ, vlastní úprava

Ve sledovaném období se počet rezidentů pracujících v zahraničí pohybuje vždy nad hranicí 25 000 osob. Největší nárůst odjezdů za prací do zahraničí byl zaznamenán v roce 2011 v důsledku toho, že v roce 2010 byla v České republice evidována velmi vysoká míra nezaměstnanosti. V roce 2012 celkem odešlo nejvíce Čechů do zahraničí za prací celkem 29 665 rezidentů. V případě uvažování měsíční průměrné mzdy, která v roce činila 25 903 Kč. Odvod na důchodovém pojištění (28 %) z průměrné mzdy 25 903 Kč činí ve výši 7 253 Kč. Výpočet 25 903 * 28 % = 7 253 Kč 7 253 * 29 665 = 215 160 245 Kč 215 160 245 * 12 = 2 581 922 940 Kč Důsledkem odchodu převážně mladých lidí do zahraničí je snížení počtu poplatníků pojistného důchodového pojištění a tudíž nižších příjmů českého důchodového účtu. V případě uvažování české průměrné měsíční mzdy by český důchodový účet přišel za rok 2012 měsíčně o 215 160 245 Kč a za celý rok 2012 by to Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

29

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 bylo 2 581 922 940 Kč. Češi, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí, jsou přihlášeni na úřadech daného státu a odvádějí ze své mzdy sociální pojištění podle zákonů daného státu na příslušný úřad, jak oni samotní, tak za ně i jejich zaměstnavatelé. Lidem, kteří pracují v zemích Evropské unie, je nasčítána doba důchodového pojištění. V tomto případě pak občan získá dílčí důchody z jednotlivých zemí, kde pracoval, v době dosažení důchodového věku a také splnění požadované doby pojištění. Jsou i tací mladí lidé, kteří pracují v zahraničí minimálně jeden rok (minimální odpracovaná doba, pro získání podpory v nezaměstnanosti, v případě následné ztráty zaměstnání), pak přijedou zpátky do Čech, kde se přihlásí na úřad práce a zažádají si o podporu v nezaměstnanosti, která je vypočítána z výše průměrné čisté mzdy. S vysokou podporou si užijí pár měsíců volna v Čechách s rodinou nebo jedou na dovolenou a poté opět odjíždějí za prací do zahraničí. Tímto způsobem takzvaně vysávají Český stát o peníze a navyšují se tak zbytečně výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách. Na druhou stranu jsou v České republice zaměstnaní nerezidenti (viz Graf 6), kteří zde pracují a odvádějí tak ze své mzdy důchodové pojištění. Lze však předpokládat, že v budoucnu část nerezidentů odjede zpět do svých domovů a v době jejich důchodů jim budou vypláceny dílčí důchody z českého důchodového systému, které budou utrácet ve svých zemích. Graf 6 Počet nerezidentů pracujících v ČR

Zdroj: ČSÚ, vlastní úpravy

Počet nerezidentů pracujících v České republice od roku 2009 neustále klesá. Tento fakt lze přisoudit důsledku hospodářské krize, kdy se firmám snížily zisky a zaměstnávají nerezidenty na „černo“. Termín „zaměstnání na černo“ znamená, že nejsou evidováni na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, na zdravotní pojišťovně a také na finančním úřadě. Zaměstnavatel za ně tedy neodvádí žádné povinné odvody a vyplácí jim peníze rovnou na ruku. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

30

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6.1.6. Výše pojistné sazby V době hospodářské krize má většina firem finanční problémy, kdy nemají takové příjmy, které by rády očekávaly, proto snižují mzdy zaměstnanců nebo je propouštějí. Když se situace začíná zlepšovat, zjišťují, že by bylo zapotřebí zaměstnat další osobu. V současné době společnosti velmi rády využívají možnost zaměstnat osoby pouze na dohodu o provedení práce či na dohodu o pracovní činnosti. Tento trend je především způsoben výší pojistné sazby. Výše pojistné sazby představuje další finanční zatížení, jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů, díky tomu je zabráněno samotnému vzniku nových pracovních míst na hlavní pracovní poměr. Zaměstnavatelé odvádějí na sociálním pojištění 25 % (z toho na důchodové pojištění 21, 5 %, na nemocenské pojištění 2, 3 % a na státní politiku 1, 2 %) z hrubé mzdy každého zaměstnance a zaměstnanci je strháváno z jeho hrubé mzdy 6, 5 % na důchodové pojištění, pokud je účastníkem pouze prvního pilíře nebo 3, 5 %, pokud je zaměstnanec účastníkem i druhého pilíře. (ČSSZ, 2013) Dále jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci zatíženi odvody za zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé proto radši využijí možnost zaměstnat osoby na dohodu o provedení práce či činnosti, neboť u těchto dohod zaměstnavatel za ně nemusí odvádět žádné sociální pojištění. V dnešní kritické době občané České republiky, kteří dlouhodobě hledají zaměstnání, využívají i této možnosti nechat se zaměstnat na tyto dohody. Na základě těchto dohod nejsou odváděny žádné finanční prostředky na důchodový účet, tudíž důchodový účet opět disponuje s nižšími příjmy. Na druhou stranu ani pro občany není příliš výhodné být zaměstnán na jednu z dohod, neboť mu není spořeno na důchod a ani mu není odpracovaná doba započítána do doby povinného pojištění. 6.1.7. Politické riziko Výše vyplácených důchodových dávek je často ovlivňována politickými rozhodnutími. Na základě nejen důsledků hospodářské krize, ale především rostoucího deficitu důchodového účtu se čeští zákonodárci snaží dané situace řešit různými politickými rozhodnutími a změnami. Jak je níže uvedeno, skoro každým rokem dochází ke změně při výpočtu starobního důchodu (viz Analýza vývoje starobního důchodu). Mění se výše i počet redukčních hranic, tak i jejich procentní výše, ale také výše základní výměry. Každým rokem je měněn koeficient přepočtu vyměřovacího základu. Politické riziko ovlivňuje, jak fondově financovaný, tak průběžně financovaný systém, přesto je pro průběžně financovaný systém více problematické a je jím více zasažen. (Bezděk, 2000)

6.2. Ovlivnění fondově financovaného systému Dopady hospodářské krize neovlivnily natolik fondově financovaný systém, tedy druhý a třetí pilíř důchodového systému České republiky. Účast v druhém a třetím pilíři důchodového systému je zcela dobrovolná, avšak pokud se občan rozhodne vstoupit do druhého pilíře, vystoupit z něj již nemá možnost. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

31

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak z názvu vyplývá, fondově financovaný systém vytváří kapitálové rezervy, ze kterých jsou vypláceny současné, ale především budoucí dávky. Fondově financovaný systém je poměrně nákladným systémem, neboť je zapotřebí se o tyto finanční prostředky starat a především je zhodnocovat, což znamená investovat do různých fondů. Občanům, kteří si sjednají důchodové připojištění dnes tedy doplňkové penzijní spoření, je vytvořen tzv. fond, neboli osobní účet, na kterém se kumulují finanční prostředky do doby, kdy je z něj pak čerpáno v důchodovém věku či v jiné životní situaci. Základním úkolem tedy je naspořit finanční prostředky, které jsou investovány do fondů a jsou co nejlépe zhodnocovány. Průběžně financovaný systém se stává neudržitelným díky nestálému stárnutí populace. Čeští občané mohou tedy očekávat zvýšení odvodů na důchodové pojištění (tedy sociálního pojištění) nebo snižování vyplácených důchodů, lze předpokládat i kombinace obou možností. V případě neuskutečnění ani jedné možnosti, šplhal by deficit důchodového účtu do velkých výšin. Na vyplácení důchodových dávek jsou brány finančních prostředky ze státního rozpočtu, který je také v deficitu. Stát si proto finančních prostředky půjčuje, půjčováním finančních prostředků problém neřeší, naopak problém se zvětšuje a odsouvá do budoucna. Jelikož průběžně financovaný systém se stává do budoucna neudržitelným, stát se snaží elegantně neustále tlačit občany České republiky do fondově financovaného systému, tedy druhého a třetího pilíře důchodového systému, aby byli odpovědní a vytvářeli si tak finanční rezervy do penze. Stát tak předpokládá, že chybějící část finančních prostředků pro vyplácení důchodových dávek zajistí soukromé penzijní společnosti, které mají za úkol zhodnotit vložené finanční prostředky klientů na kapitálovém trhu. Funkčnost fondově financovaného systému se odvíjí od makroekonomických fluktuací. Makroekonomické fluktuace se promítají do výnosnosti kapitálových aktiv. (Klazar, 2011) V následujícím textu budou popsány, jak makroekonomické faktory, tak i jiné faktory, které ovlivňují fondově financovaný systém. 6.2.1. Kapitálový trh Nejzásadnějším rizikem fondově financovaného systému jsou rizika kapitálového trhu, mezi která patří především fluktuace míry výnosnosti, která je dosahována penzijními fondy. Mezi další faktory, které ovlivňují fondově financovaný systém je inflace v případě, že jsou ve sjednané smlouvě důchodového spoření formulovány budoucí vyplácené peněžní částky v nominální hodnotě. Neustále dochází k poklesu úrokových sazeb, pokles úrokových sazeb nemůže trvat do nekonečna. Otázkou však je, kdy se tyto úrokové sazby zastaví a začnou se opět zvyšovat, a jak toto navýšení ovlivní kapitálové trhy. Lze tedy předpokládat, že dojde k ozdravení finančních trhů, které pak napomůžou k uzdravení celé ekonomiky. Hospodářská krize ovlivňuje ceny finančních produktů. V průběhu hospodářské krize lze pozorovat pokles nejen akcií, ale také jiných finančních produktů. Z těchto důvodů například investoři, kteří investovali do rizikových akcií, investují do méně rizikových finančních produktů, protože dochází k velkému poklesu výnosu, Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

32

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 například tedy do státních dluhopisů. Stejně tak by se měli zachovat klienti fondově financovaného systému, aby se jejich finanční prostředky tolik neznehodnotily. Fondově financovaný systém je nejvíce ovlivněn situací na finančním trhu. V případě málo rozvinutého finančního trhu, byla by funkčnost fondově financovaného systému neefektivní. Jak se promítla inflace do ziskovosti penzijních fondů, ukazuje Graf 7. Graf 7 Vývoj ziskovosti penzijních fondů

Zdroj: Penzfondy.cz, vlastní úprava

Ve vývoji ziskovosti penzijních fondů se hospodářská krize projevila už v 2008, kdy inflace vyletěla až 6, 3 % a ziskovost se snížila oproti minulému roku o jeden procentní bod. Ziskovost penzijních fondů v roce 2008 byla v rámci tak vysoké inflace mizivá. V roce 2009 došlo k poklesu inflace, ale přesto ziskovost penzijních fondů spíše odpovídala míře inflaci. V roce 2012 činila inflace 3, 3 % a ziskovost byla pouze 1,62 %. 6.2.2. Nezaměstnanost Stejně jako průběžně financovaný systém, tak fondově financovaný systému je ovlivněn nezaměstnaností. Při ztrátě zaměstnání jsou pozastaveny, jak odvody na důchodové pojištění (první pilíř), tak na důchodové spoření (druhý pilíř), v případě sjednaného doplňkového penzijní spoření, tak i odvody na toto spoření je pozastaveno. S růstem nezaměstnanosti se snižuje počet finančních prostředků, se kterými mohou penzijní společnosti disponovat a díky tomu nedochází k takovému zhodnocení, neboť toto zhodnocení je snižováno růstem nákladů na vedení a zhodnocování spořicího účtu.


33

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6.2.3. Demografický vývoj Přesto, že se to nezdá, ale i demografický vývoj ovlivňuje fondově financovaný systém. Jak průběžně, tak ale i fondově financovaný systém je závislý na situaci a stavu ekonomiky. Stav reálné ekonomiky je ovlivněn stárnutím obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva, tedy demografický vývoj, dokáže ovlivnit nejen stav pracovních sil na trhu, ale také trh zboží a služeb a také trh s finančními aktivy. Je jasné, pokud se změní poměr nabídky a poptávky, ovlivní to ceny a může dojít k poklesu míry výnosnosti kapitálu. (Bezděk, 2000) U fondově financovaného systému v rámci demografického vývoje je zjištěn ještě jeden problém, který ovlivňuje výši vyplácené penze a to je doba dožití. Jak bylo několikrát řečeno, dochází k neustálému prodlužování průměrného věku a tedy věku dožití. Prodlužující se doba dožití obyvatelstva způsobuje klesající výslednou hodnotu průměrného důchodu. Je zcela možné, že se může stát, že výše vyplácené penze z fondově financovaného sytému, která má klientovi přispět ke státnímu důchodu, bude natolik nízká, že nedokáže zajistit občana ve stáří. 6.2.4. Administrativní náklady S existencí důchodového spoření či připojištění musí každý klient počítat s administrativními náklady s vedením spořicího účtu. V období hospodářské krize se navyšují ceny, lze tedy předpokládat, že se zvýší i administrativní náklady s vedením daného spoření. Vyšší administrativní náklady snižují zisk klienta.

6.3. Kam investovat Klient fondově financovaného systému, který dál svoje naspořené finanční prostředky investuje do penzijních fondů, má na výběr ze 4 fondů a to z Konzervativního, Vyváženého, Dynamického a Důchodového fondu státních dluhopisů. Každý z těchto fondů s sebou obnáší jinou výši rizika a s ním spojený výnos. Čím vyšší výše rizika, tím lze očekávat vyšší výnos. Každá z penzijních společností, která nabízí sjednání důchodového spoření či připojištění nabízí jiné výnosové procento z hlediska toho, jak se získanými finančními prostředky hospodaří, proto je důležité si promyslet, u jaké penzijní společnosti si sjednat toto spoření či připojištění. Obecně lze říci, že investování do penzijních fondů druhého nebo třetího pilíře je investování dlouhodobé, kde je efektivnější investovat do aktiv s větším rizikem. S blížícím se odchodem do důchodu je na druhou stranu rozumnější převést rizikovější aktiva do méně rizikových. Tento krok je rozumný především kvůli možnému snížení ceny aktiv s větším rizikem. Jak uvádí Asociace Penzijních fondů České republiky, z 87 % je nejvíce investováno do dluhopisů, dále pak do termínovaných vkladů, podílových fondů, nemovitostí, ostatních aktiv a akcií. (APF ČR, 2012) Pokud má klient averzi k riziku je pro něj výhodnější investovat do státních dluhopisů, které nejsou rizikové a zajistí mu předpokládaný výnos. Dlouhodobě investovat do státních dluhopisů také není příliš rozumné, v případě velké inflace. Na druhou stranu krátkodobé investování do akcií není příliš vhodné z hlediska výnosnosti a z hlediska ochrany majetku. (Traxler, 2011) Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

34

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Při sjednání doplňkového penzijního spoření je nejvýhodnější spořit měsíčně minimálně 1 000 Kč. Při měsíčním příspěvku 1 000 Kč dostane klient 230 Kč měsíční státní příspěvek, který tak ročně činí 2 760 Kč. Lze tedy doporučit sjednat si důchodové připojištění, přestože již od 1.1.2013 nové doplňkové penzijní spoření negarantuje nezáporné zhodnocení, ale na druhou stranu je možnost získat státní příspěvek a daňové úlevy. (Gola, 2012) Druhý pilíř důchodového systému, tedy důchodové spoření již nemá smysl si sjednávat s blížícím se jeho koncem.

6.4. Příjmy a výdaje důchodového systému ČR V současné době neexistuje žádný rezort v České republice, který by byl v přebytku. Každému rezortu se nasčítaly dluhy z minulosti, které nedovolí k optimální funkčnosti. Je proto zapotřebí pečlivě vybrat vhodné rozhodnutí, které by mělo vést ke správnému hospodaření. Jako je tomu u důchodového systému, kde je zapotřebí docílit správného rozhodnutí k získání vhodných příjmů na vyplácení důchodů penzistům. Je tedy zapotřebí buď snížit vyplácené důchodové dávky nebo zvýšit sociální odvody, anebo zvýšit jednu nebo více daní z daňového systému České republiky, které by navýšily příjmy státního rozpočtu. Zvýšení daní by mělo být takové, aby nebyli potrestáni zvýšením dané sazby daně například chudí lidé a také důchodci. Česká správa sociálního zabezpečení ke konci minulého roku tedy roku 2013 vyplácela celkem 2 857 856 českým důchodcům sirotčí, invalidní a starobní důchody. Celkem bylo za minulý rok vyplaceno 372, 3 miliard korun na důchodových dávkách, z toho z osmdesáti procent bylo vypláceno na starobní důchody. Celkem tedy výdaje na starobní důchody činily 297, 8 miliard korun. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že koncem minulého roku činil průměrný důchod mužů 12 150 korun a žen 9 955 korun. Celkový průměrný důchod v České republice tedy činil ke stejnému datu 10 970 korun. Penzisté pobírající dávky starobního důchodu dosáhli v průměru 69 let. U mužů tento věk činil 70 let a ženy dosahovaly o dva roky méně. V roce 2013 bylo přijato 87 520 nových žádostí o starobní důchod, kterým bylo vyhověno a začaly být vypláceny. Z nových žádostí o starobní důchod bylo 26 256 žádostí o předčasný starobní důchod. (ČSSZ, 2014) Vývoj důchodového účtu roste v záporných číslech (viz Graf 8). V posledních pěti letech dochází k nárůstu deficitu důchodového účtu až na výjimku v roce 2010, kdy se deficit důchodového účtu o 1 miliardu zvýšil. Příjmy, které jsou vybírány na pojistném důchodového pojištění, jsou stále převyšovány výdaji na vyplácení důchodů sirotčích, vdovských či vdoveckých, invalidních, předčasných a především starobních. Díky neustálému narůstání deficitu důchodového účtu lze předpokládat, že bude docházet ke snižování vyplácených státních důchodů a politici budou klást důraz na soukromé penzijní pojištění. Jedním z důvodů navýšení deficitu důchodového účtu bylo také zavedení druhého pilíře důchodového systému, u kterého se 3 % z hrubé mzdy neodvádí do státního rozpočtu, ale do soukromých fondů. Tyto 3 % každého účastníka druhého pilíře byly tedy vyvedeny ze státního rozpočtu a zapříčinily tak další prohloubení deficitu státního rozpočtu. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

35

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 8 Vývoj deficitu důchodového účtu v mld. Kč

Zdroj: ČSSZ, vlastní úprava

Jak je zřetelně vidět z grafu, v roce 2008 se pohyboval důchodový účet v kladných číslech, kdy na důchodovém účtu „zbylo“ 6 miliard korun. V roce 2009 byl zaznamenán rapidní propad, kdy deficit důchodového účtu činil 30, 5 miliard korun. Tento propad byl způsoben především projevem hospodářské krize, kdy bylo na pojistném důchodovém pojištění vybráno mnohem méně, než se předpokládalo a také tím, že v roce byla snížena z 8 % na 6, 5 % sazba pojistného na důchodovém pojištění strhávaná ze mzdy zaměstnance. (Peníze, 2008) V roce 2010 se deficit o jednu miliardu snížil a dosahoval 29, 5 miliard korun. Za to v roce 2011 se naopak o deset miliard zvýšila a vyšplhal se tak až na 39, 5 miliard korun. V roce 2012 vyšplhaly výdaje na 49, 4 miliardy korun. V dalším roce byl růst deficitu poměrně stejný a činil tak 49, 7 miliard korun. V minulém roce došlo tedy k navýšení pouze o 0, 3 miliardy korun.

6.5. Udržitelnost důchodových systémů V každé zemi se mění v průběhu času důchodové systémy, je tomu tak, aby se zachovala jejich funkčnost a udržitelnost. Jedním ze současných ekonomických problémů je stárnutí obyvatelstva. Dochází k poklesu porodnosti a také k prodlužování střední délky života. Těmito fakty, které mají pak za následek stárnutí populace, je ovlivnění především průběžně financovaný systém. K tomu aby se průběžně financovaný systém udržel a dobře fungoval, reagují vyspělé země a také Česká republika na tuto změnu tím, že zvyšují počet let potřebného pojištění (viz. Tabulka 6) a tím také je zvyšována věková hranice odchodu do důchodu, dále dochází k znevýhodnění dřívějšího odchodu do důchodu a v neposlední řadě také dochází k nutnosti vlastního spoření na penzi. Splnění podmínek pro získání důchodu je tak pro občana čím dál tím těžší, proto vládní systémy musejí počítat i s tím, že někteří Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

36

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 občané nedokáží splnit tyto podmínky. Pro ně jsou pak speciálně vytvořené sociální dávky, jako jsou například příspěvek v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, atd. Tabulka 6 Povinná doba důchodového pojištění Odchod do důchodu

Počet let povinného pojištění

Před rokem 2010

25

2010

26

2011

27

2012

28

2013

29

2014

30

2015

31

2016

32

2017

33

2018

34

Po roce 2018

35

Zdroj: Zákon o důchodovém pojištění, vlastní úprava

Trendem novodobých důchodových systémů je princip ekvivalence, tedy rozvíjení se a neustálá podpora fondově financovaného systému, tedy druhých a třetích pilířů důchodových systémů, stejně tak je tomu i v České republice. Je tomu tak především díky tomu, že důchodové příjmy povinného státního pilíře dnes nestačí na vyplácení současných důchodů a jsou čerpány ze státního rozpočtu a do budoucna tomu nebude lépe vzhledem k demografickému vývoji populace. Různé evropské státy, jako například Slovensko, Švédsko a Maďarsko, se v poslední době snaží penzijní spoření druhého pilíře zavést jako povinné. (Svoboda, 2013) Česká republika chce tento pilíř naopak zrušit (viz 6.6.2). Současný průběžně financovaný systém České republiky s jeho neustále narůstajícím schodkem důchodového účtu a také s předpokládaným demografickým vývojem se stává neudržitelným. Pro zlepšení situace budoucích důchodců je čím, dál více podporován fondově financovaný systém přestože, nejspíš dojde k zániku druhého pilíře. Pro udržení průběžně financovaného systému, tedy prvního pilíře, by mohlo být řešení přejít na rovný důchod. V rámci fondově financovaného systému je třetí pilíř zcela funkční a nadále tedy udržitelný. Účastníkem třetího pilíře je skoro každý druhý občan České republiky, ve třetím pilíři je tedy více jak 5 milionů klientů. Jak bylo zmíněno o druhém pilíři, předpokládá se jeho zrušení především díky jeho propagaci ze strany ČSSD a také díky jeho podmínkám a ne příliš dobrým výhodám pro klienta. Koncem minulého roku bylo přihlášeno do druhého pilíře okolo 84 000 lidí, což neodpovídá předpokladům při jeho zavedení. Nebyly ani splněny podmínky povinného získání počtu klientů. Udržitelnost druhého pilíře je nejspíše nemožná. (Tůma, 2014) Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

37

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6.5.1. Rovný důchod Rovný důchod by mohl prezentovat vhodnou volbu k reformě státního důchodového systému. Anglosaské země, které využívají rovný důchod, zajišťují svým občanům, kteří mají nízké příjmy, danou životní úroveň. Občané vydělávající vyšší příjmy mají zajištěný totožný základní důchod, jako občané s nižšími příjmy. (Mach, Hyde Park, 2011) Princip rovného důchodu je nenechat své občany bez zajištění, tedy bez finančních prostředků, kdy je tedy zajištěna základní životní úroveň a současně je kladen důraz na svobodné rozhodnutí každého občana, zda si sám bude odpovědně spořit a zajistí si tak vyšší životní standard. Zavedením rovného důchodu v České republice by vyřešilo i otázku stárnutí populace, ke kterému dochází a snížily by se i výdaje státu na důchodový systém. Pokud by došlo k zavedení rovného důchodu, jak zaměstnanci, tak podnikatelé by platili nižší částku na povinném pojistném důchodového pojištění. Zbylé ušetřené finanční prostředky by investovali podle svého vlastního rozhodnutí. Dnes je z každé hrubé mzdy odváděno 28 % na pojistném, z toho 21, 5 % odvádí zaměstnavatel a 6, 5 % zaměstnanec. Z toho 29 %, neboli 8 % hrubé mzdy jsou finanční prostředky na vdovské, vdovecké, sirotčí a invalidní důchody. Zbylých 71 %, neboli 20 % hrubé mzdy jsou finanční prostředky věnované na starobní důchody. Přechodem na rovný důchod by se toto procentu mohlo například o polovinu snížit. Zbylé ušetřené finanční prostředky by občané mohli jednak využít na zajištění stáří přispíváním si do doplňkových penzijních spoření, jednak investovat anebo, například si své volné finanční prostředky užít. Zavedení rovného důchodu by mohlo přispět k dalšímu rozvoji ekonomiky.

6.6. Budoucnost druhého pilíře? Jaká bude budoucnost druhého pilíře důchodového systému České republiky? Ta je stále ve hvězdách. Nová ministryně práce a sociálních věcí Michaela MarksováTominová tvrdí, že druhý pilíř v blízké budoucnosti přestane fungovat a zanikne. Předpokládá jeho zrušení k 1. lednu 2016. Otázkou však zůstává, jakým způsobem získají účastníci druhého pilíře své investované finanční prostředky zpět? Přestože spolupracuje ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ministerstvem financí na problematice druhého pilíře, zrušení druhého pilíře bude mít na starost ministerstvo financí, které zatím neví, jak si s touto otázkou poradí. (Tůma, 2014) Zastánci proti zrušení druhého pilíře jsou Vladimír Bezděk, který je prezidentem Asociace penzijních společností a vedoucí Penzijní společnosti České pojišťovny a Aleš Prokop, předseda představenstva Penzijní společnosti České pojišťovny. V dnešní době existuje řada pojišťoven, ale důchodové pojištění druhého pilíře poskytuje pouze 6 pojišťovacích institucí. Mezi těchto šest pojišťoven patří Allianz penzijní společnost a.s., ČSOB penzijní společnost a.s., od Komerční banky KB Penzijní společnost a.s., Penzijní společnost České pojišťovny a.s., Penzijní společnost České spořitelny a.s. a Raiffeisen penzijní společnost a.s., přesto každá pojišťovna má jinou míru zhodnocení vložených finančních prostředků. Zákon těmto pojišťovacím Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

38

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 institucím, nařizuje, že od začátku roku 2012 do konce letošního roku 2014 musí mít minimálně 50 tisíc přihlášených klientů na důchodovém pojištění druhého pilíře. Nejlépe si zatím vede Penzijní společnost České pojišťovny, která během prvních třech měsíců sjednala smlouvu s celkem 22 tisíci klienty. V případě nesplnění pojišťovacích institucí daného požadavku, má Česká národní banka nárok vydat nařízení o převodu již přihlášených klientů do jiného pojišťovacího institutu. Počet přihlášených klientů do druhého pilíře je stále málo, a proto nejspíš žádná z výše zmíněných pojišťoven nesplní daný požadavek. V případě nesplnění daného požadavku může pojišťovna přijít o licenci, která ji umožňuje spravovat důchodové fondy. Toto rozhodnutí však závisí na České národní bance, ale i zákon o důchodovém pojištění nic neříká o nesplnění požadavku. Samotné penzijní společnosti se budou potýkat s problémem s malým množstvím vybraných poplatků klientů druhého pilíře na samotnou správu fondů. (Tůma, 2014) 6.6.1. Důvody neúspěchu druhého pilíře Jestliže se od počátku nového roku hovoří o ukončení a úplném zrušení druhého pilíře důchodového systému České republiky, je zcela jasné, že tyto debaty nepřilákají nové klienty, kteří by se stali účastníky druhého pilíře. Neúspěch druhého pilíře důchodového systému České republiky lze předpokládat především z nejistoty díky prohlášení Česká strany sociálnědemokratické. ČSSD před volbami 2013 a tedy před samotným reálným počátkem zavedení druhého pilíře tvrdila, že v případě vyhraní voleb, bude bojovat za jeho zrušení a bude se snažit podpořit třetí pilíř, který vidí mnohem perspektivnější pro občany. Česká strana sociálnědemokratická v době před volbami byla velkým favoritem na vítěze. Její prohlášení o snaze zrušení druhého pilíře důchodového systému, nepřispělo dobrým dojmem na občany pro vstup do druhého pilíře. Dále se nabízí otázka, co bude dít s naspořenými finančními prostředky v případě jeho opravdového zrušení. (Tůma, 2014) Druhým kamenem úrazu druhého pilíře důchodového systému také je, že česká vláda nedokázala jednoduše a srozumitelně vysvětlit, jak tento pilíř funguje a co vlastně občanovi přinese dobrého. V České republice v dnešní době 21. století stále existuje spousta jedinců, kteří jsou finančně negramotní a nerozumí například důchodovému systému. Přestože byla zavedena i propagační kampaň pro přihlášení se do druhého pilíře, nebyla tato akce moc úspěšná. Lákadlem není ani podmínka, která říká, že v případě vstoupení do druhého pilíře důchodového systému, již nelze z tohoto pilíře vystoupit. Je zcela pochopitelné, že do neznámých věcí se člověk nerad pouští. Přesto zákonodárci České republiky věděli, že v sousedním Polsku, ale také v Maďarsku zavedený druhý pilíř nemá dobré výsledky a oba státy debatovaly o zrušení druhého pilíře. Dalším podstatným kamenem úrazu je nevhodná doba pro úsporná opatření a reformu. V době, kdy je česká ekonomika v recesi a stoupá míra nezaměstnanosti, občané mají nižší příjmy a snaží se šetřit každou korunu. Lidé se proto snaží odkládat nezbytné výdaje, mezi které patří právě výdaje na penzijní spoření. V případě zrušení druhého pilíře důchodového systému České republiky bude zapotřebí motivovat občany, aby si sami spořili své finanční prostředky ve třetím pilíři Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

39

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 důchodového systému, tedy podepsali smlouvu s penzijními pojišťovnami o doplňkovém penzijním spoření. Poslanci České republiky by se také měli více snažit o motivování ze strany zaměstnavatelů a přispívali tak větší částí svým zaměstnancům na jejich budoucí důchody. Jednou z možností motivace by například mohl být daňový odpočet za přispívání na důchody zaměstnanců. V současné době si mladí lidé, kteří začínají prvně pracovat, neuvědomují nutnost spořit si své finanční prostředky na stáří. Mladí lidé povrchně odpovídají, že důchod je v nedohlednu a zda se důchodu vůbec dožijí. Z části je to pravda, ale na druhou stranu jejich vložené finanční prostředky do penzijního spoření, mohou v případě smrti zdědit jejich příbuzní či děti. Finančně gramotní lidé si od začátku svého zaměstnání sjednají doplňkové penzijní spoření, neboť ví, jaká je schodková situace důchodového účtu České republiky. Z toho lze přepokládat, že bude docházet ke snížení důchodových dávek a v době jejich důchodu se z průběžně financovaného systému, tedy ze získání státní důchodové dávky bude velmi těžké vyjít. Proto by čeští poslanci měli zauvažovat, jak motivovat mladé občany začínající pracovat k soukromému spoření na důchod. Jednou z variant by mohl být státní příspěvek při sjednání doplňkového penzijního spoření a případně bonusy za jeho stálé vedení. 6.6.2. Zrušení druhého pilíře Česká vláda a penzijní společnosti předpokládaly velký úspěch druhého pilíře, ale přišlo jen velké zklamání. Předpokládal se minimálně 1 milion účastníků druhého pilíře a zatím se k důchodovému pojištění přihlásilo okolo 84 tisíc klientů. V případě opravdového zrušení druhého pilíře důchodového systému České republiky jsou dva způsoby jak naložit již s vloženými finančními prostředky do druhého pilíře. Jednou z možností by bylo vrátit všechny vložené finanční prostředky tedy 3 % a navíc vkládaná 2 % do prvního základního pilíře, tedy do průběžně financovaného systému. Druhou možností by bylo všechny vložené finanční prostředky tedy 3 % vyvedené z průběžného systému a 2 % investovaná do druhého pilíře, vložit do soukromého doplňkového penzijního spoření, tedy do třetího pilíře důchodového systému. Třetí variantou by mohlo být, 3 % vyvedené z průběžného systému vložit do průběžného systému a navíc vkládané 2 % do druhého pilíř vložit do třetího pilíře. První varianta vrátit všechny naspořené finanční prostředky do průběžně financovaného prvního pilíře, není v žádném případně správná volba. Podmínkou druhého pilíře důchodového systému byla navýšit investované prostředky o 2 % z hrubé mzdy občana. Naprosto finanční negramot by vložil tyto dvě svoje procenta naspořených finančních prostředků do prvního pilíře a doufal by, že v budoucnu až odejde do důchodu, dostane o pár korun vyšší příjem než ostatní občané, kteří nevyužili možnosti druhého pilíře. Otázkou však je, jestli by se odchodu do důchodu vůbec dožil a získal dříve naspořené finanční prostředky zpět. Je zcela jasné, že jeho vložené finanční prostředky by byly využity v současné době na důchodové dávky pro stávající penzisty. Druhá varianta vložit vyvedené 3 % z průběžného financování a již vložená navýšená 2 % do druhého pilíře vložit do soukromého doplňkového penzijního spoření třetího pilíře, je pro občany, kteří byli tak odvážní a přihlásili se do druhého pilíře zcela nejvýhodnější variantou. Tato varianta je také výhodná především tím, že třetí pilíř s sebou přináší příspěvky od státu a také daňové zvýhodnění. Otázkou však je, Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

40

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zda by se státní příspěvky týkaly i těchto klientů. Pokud by klienti využili této možnosti, starobní důchod vyplácený z prvního pilíře by jim byl snížen o tu část finančních prostředků, která mu byla vyvedena z prvního pilíře. Průměrná mzda pro rok 2014 činí 24 622 Kč. Dvě procenta z průměrné měsíční mzdy, tedy hrubé mzdy, činí při zaokrouhlení dolů 492 Kč. Při doplacení 8 korun, by občan měsíčně spořil tedy 500 korun. Bývalý účastník druhého pilíře si tedy ročně odvede ze své hrubé mzdy 6 000 Kč do doplňkového penzijního spoření. K těmto 6 000 Kč však ještě občan obdrží 3 % z jeho měsíční hrubé mzdy vyvedené z průběžně financovaného prvního pilíře. Tři procenta z hrubé měsíční mzdy činí při zaokrouhlení nahoru 739 Kč, ročně tedy k 6 tisícům obdrží ještě 8 868 Kč. Celkem by tedy účastník bývalého druhého pilíře obdržel 14 868 korun ročně v doplňkovém penzijní spoření, což lze považovat za slušný finanční příspěvek ke klasickému starobnímu důchodu vypláceného z průběžně financovaného prvního pilíře. Součástí třetího pilíře je státní podpora. V této situaci převedení finančních prostředků z druhého do třetího pilíře, lze očekávat, že stát již neposkytne těmto občanům státní podporu. Výpočet 24 622 * 0, 02 = 492, 44 Kč – zaokrouhlení 492 Kč 492 + 8 = 500 Kč

Spoření do třetího pilíře

500 * 12 = 6 000 Kč

Roční naspořená částka 3. pilíře

24 622 * 0, 03 = 738, 66 – zaokrouhlení 739 Kč 739 * 12 = 8 868 Kč

Vyvedené 3 % z 1. Pilíře převedené také do 3. pilíře za rok

6 000 + 8 868 = 14 868 Kč

Celkové roční spoření 3. pilíře

Třetí varianta vrátit 3 % vyvedená z prvního pilíře do prvního pilíře a 2 % z hrubé mzdy občana převést do doplňkového penzijního spoření, tedy do třetího pilíře důchodového systému. Tato situace by byla velmi výhodná pro stát a jeho důchodový účet, protože by došlo k navýšení příjmů důchodového účtu, ale nebylo by to výhodné pro účastníka „rušícího“ druhého pilíře. Z administrativního hlediska lze předpokládat, že zrušení druhého pilíře důchodového systému České republiky bude poměrně drahá záležitost. Toto závažné téma bude poměrně dlouho diskutováno a řešeno. Výpočty, převádění finančních prostředků z jednoho fondu do druhého, obeznámení klientů s touto situací a další administrativní práce budou dalšími výdaji důchodové účtu systému České republiky.

6.7. Analýza vývoje starobního důchodu V rámci analýzy vývoje starobního důchodu ve sledovaném období je zapotřebí zjistit veškeré potřebné informace k výpočtu starobního důchodu v jednotlivých letech a vypočítat výše starobních důchodů. Důchodová reforma a také ekonomická situace země s sebou obnáší i změnu výpočtu starobního důchodu. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

41

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak bylo v teoretické části zmíněno, starobní důchod občana je složen ze dvou částí, kterými jsou základní a procentní výměra. Základní výměra je pro všechny občany stejná a je tvořena pevnou částkou. Na druhou stranu procentní výměra je naprosto individuální, neboť vychází z dosažených příjmů občana a počtu let odváděného pojištění. Pro výpočet starobního důchodu je také důležitý osobní vyměřovací základ, který podléhá redukci. Redukční hranice se v průběhu let neustále mění. Z osobního vyměřovacího základu, který prošel redukcí lze poté vypočítat důchod. O redukčních hranicích se nelze přímo dočíst v Zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který se ve čtvrté části zabývá starobním důchodem, přesto se redukční hranice odvíjejí od průměrné mzdy a převážně každým rokem dochází ke změně těchto redukčních hranic. Výpočet starobního důchodu je poměrně složitou záležitostí, kde se musí do daných tabulek vyplnit odpracované dny, dny neplaceného volna, dny, které zaměstnanec byl nemocný, období, kdy byl na mateřské dovolené apod. Výpočet důchodu zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. V následujícím textu budou popsány výpočty důchodů a jejich změny v jednotlivých letech od roku 2007 do roku 2014. Starobní důchody se u každého roku vypočítávají vždy z období let od 1986 po dobu, kdy byl občan zaměstnán do doby, kdy má občan nárok odejít do důchodu. Pro zjištění vývoje výše starobního důchodu, jsou pro všechny ročníky výpočtu stejné podmínky. Výpočty důchodů v jednotlivých letech budou vypočítány z průměrných českých mezd. Při výpočtech je uvažováno čtyřicetileté odvádění pojistného na důchodovém pojištění a nulový počet vyloučené doby. Jelikož se starobní důchod vypočítává z nejvyšších ročních příjmů, které občan získal za své pracovní úsilí, nebudou výše příjmů jednotlivých let přepočítávány koeficienty, neboť bude vycházeno z všeobecného vyměřovacího základu, tedy z průměrných mezd, které neustále narůstají. Bude tedy brána vždy poslední potřebná průměrná mzda. Jediný správný výpočet starobního důchodu provádí vždy Česká správa sociálního zabezpečení, proto je možné, že některé vypočtené starobní důchody by se lišily o pár korun s Českou správou sociálního zabezpečení. Přesto podle Zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a podle rad a pravidel, které uvádí Česká správa sociálního zabezpečení, byly vypočítány výše starobních důchodů za jednotlivé roky sledovaného období. 6.7.1. 2007 Výpočet starobního důchodu v roce 2007 byl vypočítáván na základě celkových příjmů a doby, kdy byl občan zaměstnán od roku 1986 do roku 2006, rok 2007 se již do výpočtu nezapočítával. Všeobecným vyměřovacím základem pro výpočet důchodu v roce 2007 je průměrná mzda za rok 2005. Koeficient přepočtu pro rok 2007 je 1, 0707, který se vynásobí s průměrnou mzdou, tedy všeobecným vyměřovacím základem, roku 2005. V roce 2007 existovaly pouze dvě redukční hranice. První redukční hranice činila 9 600 Kč a plně se započala z osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu. Druhá redukční hranice činila v rozmezí od 9 601 Kč do 23 300 Kč, v tomto rozmezí se započítala jen z 30 %. Pokud osobní vyměřovací základ přesahoval tuto redukční hranici nad 23 301 Kč, započítala se částka jen ve výši 10 %. Pro výpočet procentní výměry se počet let pojištění vždy vynásobí 1, 5 %. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

42

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Základní výměra pro rok 2007 dosahovala výše 1 570 Kč. Shrnutí důležitých údajů pro výpočet je možné nalézt níže s následujícím výpočtem starobního důchodu. V roce 2007 mohl odejít muž do důchodu, pokud minimálně 25 let řádně platil důchodové pojištění tedy sociální pojištění a dosáhl důchodového věku, který se pro muže pohyboval od 60 do 63 let (podle ročníku narození). Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

18 809 Kč


1, 0707


20 139 Kč = (18 809 * 1, 0707)


do 9 600 Kč

• 30 %

od 9 600 Kč do 23 300 Kč

• 10 %

nad 23 300

Výpočet procentní výměry důchodu

1, 5 %

z výpočtového základu / rok pojištění Základní výměra

1 570 Kč


20 139 Kč


9 600 Kč


3 162 Kč = (20 139 - 9 600) * 30 %


12 762 Kč = (9 600 + 3 162)


60 % = (40 let * 1, 5 %)


7 653 Kč = (12 762 * 60 %)

Základní výměra

1 570 Kč

Měsíční důchod celkem

9 223 Kč = (7 653 + 1 570)

.

Muž, který by 40 let pracoval, získával průměrnou českou mzdu a neměl by žádnou vyloučenou dobu, nebyl by tedy například nemocný za celá svá pracovní léta, odešel by do důchodu v roce 2007, obdržel by od státu měsíční důchod ve výši 9 223 Kč. 6.7.2. 2008 V roce 2008 došlo ke změnám v přepočtovém koeficientu, ke kterým dochází každý rok. Dále došlo ke zvýšení redukčních hranic, u první redukční hranice z 9 600 Kč na 10 000 Kč a u druhé z 23 300 Kč na 24 800 Kč. Zvýšila se i základní Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

43

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 výměra o 130 Kč. I pro odchod do důchodu v roce 2008 platilo nejméně 25 let odváděného pojistného na důchodovém pojištění a věková hranice pro odchod do důchodu se u mužů pohybovala stejně jako v předchozím roce 2007. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

20 050 Kč


1, 0753


21 560 Kč = (20 050 * 1, 0753)


do 10 000 Kč

• 30 %

od 10 000 Kč do 24 800 Kč

• 10 %

nad 24 800 Kč

Základní výměra

1 700 Kč


21 560 Kč


10 000 Kč


3 468 Kč = (21 560 - 10 000) * 30%


13 468 Kč = (10 000 + 3 468)


60 % = (40 * 1, 5 %)


8 081 Kč = (13 468 * 60 %)

Základní výměra

1 700 Kč


9 781 Kč = (8 081 + 1 700)

.

Za stejných podmínek jako v přechozím roce se starobní důchod zvýšil o 558 Kč a činil tak měsíční starobní důchod celkem 9 781 Kč. 6.7.3. 2009 Změny v roce 2009 byly především zaznamenány v redukčních hranicích, kde opět došlo k navýšení. První redukční hranice se zvýšila o 500 Kč a druhá redukční hranice se zvýšila o 2 200 Kč. Opět byl vládou pozměněn koeficient přepočtu a také byla pozměněna základní výměra, u které došlo k navýšení o 470 Kč. Zůstala minimální hranice odváděného pojistného ve výši 25 let. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

21 527 Kč


44

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Koeficient přepočtu

1, 0942


23 555 Kč = (21 527 * 1, 0942)


do 10 500 Kč

• 30 %

od 10 500 Kč do 27 000 Kč

• 10 %

nad 27 000 Kč

Základní výměra

2 170 Kč


23 555 Kč


10 500 Kč


3 917 Kč = (23 555 – 10 500) * 30%


14 417 Kč = (10 500 + 3 917)


60 % = (40 *01, 5 %)


8 651 Kč = (14 417 * 60 %)

Základní výměra

2 170 Kč


10 821 Kč = (8 651 + 2 170)

.

Na základě zvýšené základní výměry a zvýšených redukčních hranic došlo ke zvýšení měsíčního starobního důchodu o 1 040 Kč a tak pro rok 2009 starobní důchod činil 10 821 Kč. 6.7.4. 2010 V roce 2010 byly zachovány redukční hranice i základní výměra jako v předchozím roce 2009. Zvýšil se jen všeobecný vyměřovací základ a také o rok se prodloužila povinná platba pojistného na důchodovém pojištění. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

23 280 Kč


1, 0184


23 709 Kč = (23 280 * 1, 0184)


do 10 500 Kč

• 30 %

od 10 500 Kč do 27 000 Kč

• 10 %

nad 27 000 Kč Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

45

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Základní výměra

2 170 Kč


23 709 Kč


10 500 Kč


3 963 Kč = (23 709 – 10 500) * 30%


14 463 Kč = (10 500 + 3 963)


60 % = (40 * 1, 5 %)


8 678 Kč = (14 463 * 60 %)

Základní výměra

2 170 Kč


10 848 Kč = (8 678 + 2 170)

.

Díky zachováním redukčních hranic a základní výměry, výše měsíčního starobního důchodu se nezvýšila natolik. Oproti minulému roku se starobní důchod navýšil pouze o 27 Kč a činil tak 10 848 Kč. 6.7.5. 2011 V roce 2011 došlo ke změnám až koncem září. Změnily se počty a výše redukčních hranic a i výše procent se změnily, které se započítávaly v rámci redukčních hranic. Zvýšil se počet redukčních hranic z dvou na tři. První redukční hranice se započítávala zcela plně do výše 10 886 Kč. V rozmezí od 10 886 Kč do 28 699 Kč se započítala jen z 29 %, od 28 699 Kč do 98 960 Kč z 13 % a nově nad 98 960 Kč se započítala je z 10 %. Zvýšila se také základní výměra, která v roce 2011 činila 2 230 Kč. Opět o rok se prodloužila povinná doba pojistného, která v roce 2011 dosahovala již 27 let. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

24 091 Kč


1, 0269


24 739 Kč = (24 091 * 1, 0269)


do 10 886 Kč

• 29 %

od 10 886 Kč do 28 699 Kč

• 13 %

od 28 699 Kč do 98 960 Kč

• 10 %

nad 98 960 Kč

Základní výměra

2 230 Kč Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

46

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Výpočet Osobní vyměřovací základ

24 739 Kč


10 886 Kč


4 018 Kč = (24 739 – 10 886) * 29%


14 904 Kč = (10 886 + 4 018)


60 % = (40 * 1, 5 %)


8 943 Kč = (14 904 * 60 %)

Základní výměra

2 230 Kč


11 173 Kč = (8 943 + 2 230)

.

Celkový měsíční starobní důchod v roce 2011 dosahoval výše 11 173 Kč. Oproti minulému roku došlo k navýšení o 325 Kč. 6.7.6. 2012 Pro občany odcházející v roce 2012 do penze si stát opět připravil změny ve výši redukčních hranic, v procentech a také v základní výměře. Do první redukční hranice, která činila v roce 2012 11 061Kč, se osobní vyměřovací základ započítával ze 100 %, z první do druhé redukční hranice, která činila 29 159 Kč, se osobní vyměřovací základ započítal z 28 % a třetí z 16 %, kde redukční hranice činila 100 548 Kč, nad tuto třetí hranici se započítávala jen z 8 %. Základní výměra se zvýšila o 40 Kč a činila tedy 2 270 Kč, která se vypočítala vynásobením průměrné mzdy, tedy osobním vyměřovacím základem, s 9 % (25 137 * 0, 09 = 2 262, 33 Kč). Výpočet základní výměry se zaokrouhlil na celé desetikoruny nahoru. V roce 2012 byl povinný minimální počet doby důchodového pojištění 28 let. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

24 526 Kč


1, 0249


25 137 Kč = (24 526 * 1, 0249)


do 11 061 Kč

• 28 %

od 11 061 Kč do 29 159 Kč

• 16 %

od 29 159 Kč do 100 548 Kč

• 8%

nad 100 548 Kč

Základní výměra

2 270 Kč

Výpočet Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

47

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Osobní vyměřovací základ

25 137 Kč


11 061 Kč


3 942 Kč = (25 137 – 11 061) * 28%


15 003 Kč = (11 061 + 3 942)


60 % = (40 * 1, 5 %)


9 002 Kč = (15 003 * 60 %)

Základní výměra

2 270 Kč


11 272 Kč = (9 002 + 2 270)

.

Přestože došlo k navýšení redukčních hranic a i k navýšení základní výměry, výše starobního důchodu se o moc nezvýšila. Zvýšení měsíčního starobního důchodu činilo necelou sto korunu. 6.7.7. 2013 I rok 2013 přinesl změny při výpočtu starobního důchodu. Opět došlo k navýšení redukčních hranic a změnila se i procenta. Základní výměra se zvýšila o 60 Kč na 2 330 Kč. První redukční hranice se zvýšila na 11 389 Kč a plně započítal se do ní osobní vyměřovací základ, z 27 % se započítal osobní vyměřovací základ do redukční hranice od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 19 % od 30 026 Kč do 103 536 Kč a jen z 6 % nad 103 536 Kč. Povinná doba pojištění se zvýšila opět o jeden rok a v roce 2013 tak činila 29 let. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

25 093 Kč


1, 0315


25 884 Kč


do 11 389 Kč

• 27 %

od 11 389 Kč do 30 026 Kč

• 19 %

od 30 026 Kč do 103 536 Kč

• 6%

nad 103 536 Kč

Základní výměra

2 330 Kč


25 884 Kč


11 389 Kč


48

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Redukce od 11 389 Kč do 30 026 Kč

3 914 Kč = (25 884 – 11 389) * 27%


15 303 Kč = (11 389 + 3 914)

Procentní výměra z odpracované roky

60 % = (40 * 1, 5 %)


9 182 Kč = (15 303 * 60 %)

Základní výměra

2 330 Kč


11 512 Kč = (9 182 + 2 330)

.

V minulém roce 2013 došlo k navýšení měsíčního starobního důchodu oproti předchozímu roku o 240 Kč, měsíční důchod vypočítaný z průměrné mzdy činil 11 512 Kč. 6.7.8. 2014 Pro letošní rok jsou opět změněny redukční hranice, procenta i základní výměra. Základní výměra se zvýšila o pouhých 10 Kč. Do první redukční hranice, která činí 11 415 Kč, se plně započítá osobní vyměřovací základ, z první do druhé redukční hranice, která dnes činí 30 093 Kč, se započítá z 26 %, z druhé do třetí redukční hranice, která činí 103 768 Kč, se započte jen z 22 % a nad tuto třetí redukční hranici se započítá jen ze 3 % osobní vyměřovací základ. V letošním roce je povinná doba důchodového pojištění stanovena na 30 letech. Důležité údaje pro výpočet Všeobecný vyměřovací základ

25 903 Kč


1, 0015


25 942 Kč


do 11 415 Kč

• 26 %

od 11 415 Kč do 30 093 Kč

• 22 %

od 30 093 Kč do 103 768 Kč

• 3%

nad 103 768 Kč

Základní výměra

2 340 Kč


25 942 Kč


11 415 Kč


3 777 Kč = (25 942 – 11 415) * 26%


15 192 Kč = (11 415 + 3 777)


49

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Procentní výměra za odpracované dny

60 % = (40 * 1, 5 %)


9 116 Kč = (15 192 * 60 %)

Základní výměra

2 340 Kč


11 456 Kč = (9 116 + 2 340)

.

Poprvé ve sledovaném období dochází k poklesu měsíčního starobního důchodu. Oproti minulému roku klesl měsíční důchod o 56 Kč. Občané, kteří dosahovali průměrných mezd a odcházejí v letošním roce do důchodu, mohou očekávat měsíční starobní důchod ve výši 11 456 Kč. 6.7.9. 2015 V následujícím roce při výpočtu starobního důchodu budou opět očekávány další změny. Ze tří redukčních hranic budou opět jen dvě. První redukční hranice bude plně započítána a bude ve výši 44 % průměrné mzdy. Druhá redukční hranice bude započítána z 26 % a bude činit 400 % průměrné mzdy. Snížením počtu redukčních hranic dojde k omezení důchodu shora, neboť přesahující osobní vyměřovací základ nad druhou redukční hranici výše důchodu už nebude ovlivněna. (Gola, 2012) 6.7.10. Shrnutí výpočtu starobního důchodu Skoro v každém roce došlo ke změnám při výpočtu starobního důchodu. V každém jednotlivém roce dochází ke změně přepočítávacího koeficientu, který slouží k úpravě všeobecného vyměřovacího základu. Často také došlo ke změnám redukčních hranic a výši jejich procent. Dochází také k postupnému navyšování základní výměry. Od roku 2010 pravidelně také dochází k prodlužování délky potřebného důchodového pojištění vždy o jeden rok. O celkovém vývoji výše starobního důchodu ve sledovaném období od roku 2007 do letošního roku 2014 více ukáže Graf 9.


50

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 9 Vývoj výše starobního důchodu

Zdroj: Vlastní výpočty

Jak ukazuje Graf 9, u kterého není uvažována inflace, výše měsíčního starobního důchodu neustále rostla, ale v letošním roce 2014 mohou čeští občané, kteří zažádají o důchod, očekávat nižší měsíční starobní důchod než tomu bylo v minulém roce. Přestože Česká republika v roce 2009 zaznamenala dopad hospodářské krize, došlo ke zvýšení měsíčního starobního důchodu o 1 040 Kč. Toto zvýšení bylo především zapříčiněné díky zvýšené základní výměře o 470 Kč. Rozhodnutí vlády o zvýšení základní výměry a redukčních hranic pro rok 2009 ještě nebylo provedeno v období, kdy se vědělo o zásahu hospodářské krize na Českou republiku. V dalších letech již k takovémuto nárůstu měsíčního starobního důchodu nikdy nedošlo. Přestože dochází každým rokem ke zvýšení cen, dochází i ke zvýšení starobních důchodů, v posledních letech toto zvýšení není příliš odpovídající k současné ekonomické situaci. Občané České republiky mohou očekávat stále nižší starobní důchody vzhledem k neustálému zvyšování se deficitu důchodového účtu. Jak bylo v analýze prokázáno v roce 2014, bude docházet ke snižování důchodových dávek. Proto není divu, že se čeští zákonodárci snaží přinutit občany ke sjednání smlouvy pro doplňkové penzijní spoření.

6.8. Důsledky krize na daně Jestliže se politici daného státu rozhodnou v období krize zvýšit daně, není to pro občany příliš jednoduché. Je pochopitelné, že v ne příliš příznivé ekonomické situaci se každý jedinec snaží šetřit a omezit svojí spotřebu. Důsledky při zvýšení jednotlivých daní budou uvedeny v následujícím textu.


51

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6.8.1. Zvýšení DPH V případě zvýšení sazby daně z přidané hodnoty, dojde ke zvýšení cen veškerého zboží, a tudíž spotřebitelé budou muset při nákupu zaplatit více. Pokud je tedy řeč o spotřebitelích, mezi spotřebitele se řadí jak studenti, zaměstnanci, matky na mateřských či rodičovských dovolených, ale také důchodci. Pokud by se tedy zákonodárci České republiky rozhodli navýšit sazby DPH, byli by tím zasaženi i důchodci s jejich nízkými důchody, které získávají od státu, neboť při nákupu běžných potravin by museli hlouběji „šáhnout do kapes“. Přestože příjmy z univerzální daně, z daně z přidané hodnoty, patří mezi ty nejvyšší daňové příjmy státního rozpočtu, není daň z přidané hodnoty vhodnou daní pro získání vyšších příjmů do státního rozpočtu na výdaje důchodového systému. Počátkem roku 2013 byly zvýšeny sazby daně z přidané hodnoty, kde nižší sazba se zvýšila ze 14 % na 15 % a základní sazba DPH se také zvýšila o procento z 20 % na 21 %. Přestože toto zvýšení nebylo markantní, bylo především zavedeno, aby bylo docíleno zvýšení příjmů do státního rozpočtu pro vyplácení důchodových dávek, neboť zavedením druhého pilíře došlo k vyvedení části z pojistného ve výši 3 % každého účastníka druhého pilíře ze státního rozpočtu do soukromého fondu. Pro letošní rok 2014 nedošlo k žádnému navýšení, ale také k žádnému snížení sazeb daně z přidané hodnoty. 6.8.2. Daň z příjmů Daň z příjmů je daní přímou, která se rozlišuje na daň z příjmů právnických nebo fyzických osob. Daň z příjmů fyzických osob je strhávána z příjmů ve výši 15 %, daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Příjmy z daně z příjmů fyzických osob patří mezi velmi důležité příjmy do státního rozpočtu. Daň z příjmů právnických osob v Německu činí 15 %. Česká republika by se ale mohla inspirovat ohledně daně z příjmů fyzických osob u sousedního Německa, kde daň z příjmů fyzických osob je klouzavě progresivní. Sazba daně z příjmů se pohybuje od 14 % do 45 %. Tento rozptyl sazby daně je závislý na výši příjmů. Pokud souhrn výplat německého občana je nižší než 8 004 € za rok, není mu strhávána žádná daň z příjmů, 14 % až 24 % je strháváno občanovi, pokud jeho roční příjem je v rozmezí od 8 005 až 13 469 €. Pokud roční příjmy převýší 13 470 €, je strhávána německému občanovi daň z příjmů ve výši 24 %. Postupně se s rostoucím daňovým základem zvyšuje jeho sazba daně, která roste vždy o 0, 46 % až do výše příjmů 52 881 EUR, 42 % je strháváno v případě ročních příjmů vyšších než 52 882 €. Pokud roční příjmy německého občana převýší hranici 250 001 € a více, je mu strháváno až 45 % z příjmů. (Firemnifinance.cz, 2013) Stejně tak jako v sousedním Německu, ale i v Dánsku mají zavedenou progresivní daň z příjmů fyzických osob, kdy je opět procentní sazba daně závislá na celkové výši příjmů občana. Minimální sazba daně z příjmů je ve výši 30 %, ale může dosahovat výše i neuvěřitelných 60 %. V Dánsku jsou obecně zavedeny poměrně vysoké daně a jako první na světě byla v Dánsku zavedena „tuková daň“, která měla snížit rostoucí obezitu v Dánsku a navýšit tak příjmy do státního rozpočtu. Je rozumné nezatěžovat osoby s nižšími příjmy a nesnižovat jim ještě příjem daní z příjmů. Na druhou stranu občané s vyššími příjmy by tento krok mohli považovat Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

52

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 za diskriminační, z pozice chudších občanů by to samozřejmě bylo považováno za projev solidarity. Tento systém by mohl být zaveden i v České republice. Dalo by se tímto krokem předpokládat vyšší příjem z daně z příjmů do státního rozpočtu, a proto lze konstatovat, že daň z příjmů především fyzických osob je vhodnější daní pro zvýšení sazby a získání tak vyšších příjmů do státního rozpočtu na vyplácení důchodových dávek. Minimální mzda v České republice činí pouhých 8 500 Kč měsíčně, kterou pobírá okolo třech procent zaměstnanců České republiky, tedy mezi jedním stem a sto dvaceti tisící zaměstnanci. S tímto nízkým příjmem je v dnešní době poměrně těžké vyjít. Jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení pro rok 2014, průměrná česká mzda činí 24 622 Kč, ale na tuto průměrnou mzdu bohužel dosáhne pouze jedna třetina zaměstnanců České republiky. Pokud by se zavedl stejný princip daně z příjmů fyzických osob, jak bylo výše zmíněno v sousedním Německu nebo v Dánsku, zvýšil by se tak reálný příjmem zaměstnanců s nižšími mzdami o 15 %. S vyššími příjmy zaměstnanců by se dalo očekávat i zlepšení životní situace v mnoha domácnostech, které jsou základními jednotkami státu. Vyšší příjem obyvatel České republiky by zákonitě zvýšil motivaci k nakupování a oběhu peněz, což by vedlo k rozvoji ekonomiky. 6.8.3. Spotřební daně Spotřební daně v sobě zahrnují daně z uhlovodíkových paliv a maziv, z alkoholu a daň z cigaret a tabákových výrobků. Příjmy ze spotřebních daní patří mezi zásadní příjmy do státního rozpočtu. V minulém roce se celkem vybralo za spotřební daně 143, 42 miliard korun. V minulém roce 2013 došlo k navýšení spotřební daně z tabákových výrobků, které mělo za následek kolísání hrubého domácího produktu, které nebylo hlavní účelem při zvyšování této sazby daně. Vláda naplánovala pro rok 2014 další zdražení cigaret o další 4 Kč, které by mělo ročně přispět do státního rozpočtu 1, 6 miliard korun na spotřební dani a několik desítek milionů korun z daně z přidané hodnoty. (iDnes.cz, 2013) Kouření škodí zdraví a díky němu umírá několik stovek lidí ročně, díky tomuto faktu by mohlo být zvýšení sazby spotřební daně na tabákových výrobcích mnohem citelnější než pouhé 4 koruny. Lze předpokládat, že zdražení tabákových výrobků o 4 koruny nikoho přesvědčí o omezení kouření či dokonce zanechání této závislosti. Na druhou stranu stát tak obdrží mnohem větší příjem do státního rozpočtu. 6.8.4. Majetkové daně Mezi majetkové daně patří převodové daně, kam patří daň darovací, dědická a z převodu nemovitosti, dále silniční daň a daň z nemovitosti. Majetkové daně nepatří mezi hlavní daně, které přináší zásadní příjem do státního rozpočtu. V roce 2013 se celkem vybralo na majetkových daních 9, 08 miliard korun.


53


7. ZÁVĚR Hospodářská krize zasáhla ekonomiky na celém světě a i ekonomiku České republiky. Vlivy hospodářské krize zasáhly i důchodové systémy. Hlavním cílem analytické části práce se bylo popsat kanály, které ovlivnily a dále ovlivňují průběžně financovaný a fondově financovaný systém. Vlivy hospodářské krize zasáhly především průběžně financovaný systém, který je tvořen povinným prvním pilířem. Mezi nejdůležitější kanály, které ovlivnily první pilíř, bylo snižování mezd a ztráta zaměstnání. Díky snižování mezd a zkracování pracovní doby dochází k nižším odvodům na důchodový účet a tedy k nižším příjmům na vyplácení důchodových dávek. Největší dopad hospodářské krize se projevil v nárůstu nezaměstnanosti. Občan, který ztratí zaměstnání, neodvádí žádné sociální pojištění, které mu je vypočítáváno z hrubé mzdy, a tudíž dochází k další ztrátě příjmů na důchodový účet pro vyplácení důchodových dávek pro současné penzisty. V důsledku snižování mezd a především ztráty zaměstnání došlo k nárůstu odchodů občanů do předčasného důchodu. Četný počet předčasných důchodů měl za následek nárůst výdajů důchodového účtu. Dalším faktorem, který nebyl tak podstatným, ale přesto byl vyvolán hospodářskou krizí, byla žádost o zvýšení důchodu z důvodu nízkých důchodových dávek penzistů. Penzisté mají nárok na zvýšení důchodu jen v případě, když vykonávají výdělečnou činnost nejméně dva roky u jednoho zaměstnavatele a odvádějí ze svého příjmu důchodové pojištění tedy sociální pojištění. Poté mají nárok na zvýšení důchodu o 0, 4 % za uplynulých 360 dnů. O toto procento jim je navýšena procentní výměra důchodu. Další podstatný problém, s kterým se Česká republika potýká, je stále klesající porodnost. Česká republika se potýká s nízkou porodností již několik let, přesto se hospodářská krize projevila i do vývoje porodnosti v posledních pěti letech. Jelikož dochází ke stárnutí obyvatelstva, stále klesající porodnost se projeví až za pár let, kdy nejpočetnější skupina narozená v období 1973 až 1976 nazývaná jako „Husákovy děti“ odejde do důchodu. V tomto období bude velmi složité získat finančních prostředky pro vyplácení důchodových dávek pro tak početnou skupinu obyvatel, pokud nedojde ke zvýšení porodnosti. Na druhou stranu po odchodu tak početné skupiny do důchodu se uvolní velký počet pracovních míst, což by mělo snížit míru nezaměstnanosti. Hospodářská krize také mnohé občany České republiky donutila odjet za prací do zahraničí. Čeští občané pracující v zahraničí jsou přihlášeni na příslušné úřady v dané zemi a sociální pojištění odvádějí ze své mzdy na důchodový účet dané země. Z tohoto důvodu dochází ke snižování příjmů českého důchodového účtu pro vyplácení současných důchodových dávek. V době jejich důchodu jim bude, vyplácen dílčí důchod ze všech zemí, v kterých kdy pracovali. Na druhou stranu do Čech přijíždějí cizinci, kteří jsou zde zaměstnáni a odvádějí zde i sociální pojištění ze své mzdy. V době hospodářské krize se celkový počet nerezidentů pracujících v České republice snížil a nadále se snižuje. Tento fakt lze vysvětlit tím, že firmy nemají takové zisky, které předpokládaly a zaměstnávají nerezidenty „na černo“, za které nejsou odváděny žádné odvody, protože je zaměstnavatelé nenahlásili na finančním, sociálním úřadě a také na zdravotní pojišťovně. Díky rostoucímu počtu pracujících nerezidentů „na černo“ jsou snižovány příjmy důchodového účtu. I díky příliš vysokým odvodům z mezd za každého zaměstnance firmy rády využívají možnosti zaměstnat občany na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti, ze kterých zaměstnavatelé nemusejí odvádět žádné srážky a tudíž opět důchodový účet přichází o další příjmy. Posledním zjištěným Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

54

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 rizikem vyvolané hospodářskou krizí, které ovlivňuje průběžně financovaný systém je politické riziko, kterým je například změna výpočtu starobního důchodu, či změna redukčních hranic či dokonce změna výše základní výměry, atd. Politické riziko může, jak snížit příjmy, tak zvýšit výdaje důchodového účtu anebo naopak. Fondově financovaný systém je ovlivněn především situací na kapitálovém trhu. Hospodářská krize vyvolala růst inflace, která způsobila snížení cen finančních produktů. Růst inflace také snížil výnosnost penzijních fondů druhého a třetího pilíře. Výnosnost penzijních fondů byla rapidně snížena již v roce 2008, přestože hospodářská krize byla spíše zaznamenána v roce 2009. Následující výnosnost penzijních fondů byla v podobné výši jako míra inflace. I míra nezaměstnanosti ovlivnila výnosnost penzijních fondů, neboť při ztrátě zaměstnání občané nemají možnost spořit finanční prostředky a tudíž penzijní společnosti nemají tolik finančních prostředků pro jejich zhodnocení. I demografický vývoj České republiky má vliv na fondově financovaný systém. Stárnutí obyvatel ovlivňuje celkovou ekonomiku České republiky, jak z hlediska trhu práce, tak z hlediska trhu zboží a služeb a také finančního trhu. U fondově financovaného systému lze předpokládat i administrativní náklady za vedení spořicího účtu. V době hospodářské krize se navyšují ceny tedy i náklady, které snižují klientův zisk z daného spořicího účtu. Jak se vyvíjí důchodový účet v důsledku hospodářské krize ve sledovaném období? Důchodový účet České republiky se vždy pohyboval v kladných číslech. V roce 2008 zbylo na důchodovém účtu 6 miliard korun. V následujícím roce 2009, kdy byly zaznamenány dopady hospodářské krize, byl důchodový účet již v deficitu neuvěřitelných 30, 5 miliardy korun. V roce 2010 došlo k minimálnímu snížení, ale v následujících letech se deficit důchodového účtu neustále prohluboval a i v současné době dochází k jeho prohlubování. Potřebné finanční prostředky na vyplácení důchodových dávek jsou čerpány ze státního rozpočtu, který je především tvořen daňovými příjmy, a který se také pohybuje v záporných číslech. Jak se změnila výše a výpočet starobního důchodu během sledovaného období v důsledku hospodářské krize? Při výpočtech starobního důchodu jednotlivých let byla předpokládána 40 letá odpracovaná doba a průměrná česká mzda. Během sledovaného období docházelo skoro každým rokem ke změnám výpočtu starobního důchodu. Každým rokem dochází ke změně koeficientu přepočtu, který slouží k přepočítání minulých mezd na hodnotu současnou. Často docházelo ke změně redukčních hranic a také změně jejich zápočtu v daných redukčních hranicích. Ve sledovaném období výše starobního důchodu mírně narůstala, největší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy výše starobního důchodu vzrostla oproti předešlému roku o 1 040 Kč a činila tak 10 821 Kč. Nejnižší nárůst výše starobního důchodu nastal v roce 2010, kdy se starobní důchod zvýšil jen o 27 Kč. Na základě výpočtu bylo zjištěno, že v letošním roce 2014 by mělo dojít ke snížení starobního důchodu, ale je zapotřebí vzít v úvahu, že tyto výpočty jsou spíše ilustrativní, neboť byla předpokládána pouze 40 letá odpracovaná doba, přestože v současné době lidé pracují v průměru delší dobu a také nebyla započítána žádná vyloučená doba. Na druhou stranu, ztráta zaměstnání, která v posledních letech je v České republice poměrně častou záležitostí, by mohla být promítnuta ve vyloučené době u řad občanů. Je zapotřebí zdůraznit, že pouze správný výpočet starobního důchodu vypočítá Česká správa sociálního zabezpečení. Díky důsledkům hospodářské krize a také díky stárnutí obyvatelstva je od roku 2010 zvyšována potřebná doba povinného důchodového pojištění a také je neustále Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

55

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 prodlužována věková hranice odchodu do důchodu. Neustálé prodlužování věkové hranice odchodu do důchodu je pro občany České republiky zcela nereálné. Ve stáří dochází k slábnutí fyzických sil a také je u starších osob velmi problematické je naučit nové technologie a novým technologickým postupům, které se neustále vyvíjejí. I pro zaměstnavatele není příliš výhodné zaměstnávat starší osoby, které na pracovní činnost již nestačí. Zaměstnávání takto starých občanů, kteří již nezvládají svoji práci, znesnadňuje najít pracovní příležitost mladým lidem, kteří dostudovali a jsou evidováni na úřadech práce. Hospodářská krize tedy ovlivnila nejen ekonomiku České republiky, ale také její důchodový systém. Důsledky hospodářské krize ovlivnily důchodový systém jen v negativním směru v řádech několika miliard korun ročně. V důsledku nedostatku finančních prostředků pro vyplácení důchodových dávek je bráno ze státního rozpočtu a je prodlužována věková hranice odchodu do důchodu a také potřebná doba povinného důchodového pojištění. V důsledku neustálého zvyšování věku dožití dochází k prodlužování věkové hranice odchodu do důchodu a také rostoucí potřebné době povinného důchodového pojištění. Do budoucna lze přepokládat snižování důchodových dávek a také čeští zákonodárci se budou snažit donutit občany České republiky, aby si zřídili doplňkové důchodové spoření.


56

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Literatura BEZDĚK, V. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem). I. díl. Praha : Česká národní banka, 2000. BEZDĚK, V. Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem). II. díl. Praha : Česká národní banka, 2000. ISBN 80-238-6489-0. ČERNOHORSKÝ, J. TEPLÝ, P. Základy financí. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80247-3669-3. DUKOVÁ, I. Sociální politika : učebnice pro obor sociální činnost. Praha: Grada, 2013. 200 s. ISBN 978-80-247-3880-2. HOLMAN, R. a kol. Americká finanční krize: hrozba pro světovou ekonomiku? Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2008, 87 s. ISBN 978-80-86547-65-7. KLAZAR, S. Redistribuční dopady zdanění a důchodového systému a jejich reforem. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 132 s. ISBN 978-80-7357-702-5. LOUŽEK, M. Důchodová reforma. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2013, 77 s. ISBN 978-80-86729-92-3. NOVÝ, K. Sociální právo a sociálněprávní ochrana příslušníků bezpečnostních sborů. Praha: Policejní akademie České republiky, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7251-208-9. Pražský institut pro globální politiku. Na pokraji kolapsu? Finanční krize. Příčiny, důsledky a možnosti jednání. Praha : Glopolis, 2012. ISBN 978-80-87753-10-1. PŘIB, J. Kdy do důchodu a za kolik. 12. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Právo pro každého. ISBN 978-80-247-3616-7. RYLOVÁ, Z., a kol. Daňové zákony 2014. Praha : Albatros, 2013. ISBN 978-80-2650058-2. VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol., Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a doplněné vyd. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4520-6. ZUZÁK, R. Strategické řízení podniku. Praha : Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4008-9. Internetové zdroje Statistické ročenky České republiky. Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statisticke_rocenky_ceske_republiky Neudržitelný: I. pilíř českého důchodového systému. Důchodová reforma.cz [online]. 2012 [cit. 2014-01-23]. Dostupný z WWW: http://www.duchodovareforma.cz/penzijnipripojisteni/neudrzitelny-i-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu/ DOBEŠOVÁ, D. Důchodový systém v ČR. Národohospodářský obzor [online]. 2006 [cit. 2014-02-24]. Dostupný z WWW: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/aktivity/obzor/6182612/7667845/04Dobesova.pdf Důchodové spoření – II.pilíř. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/duchodove-sporeni--ii-pilir/o-produktu-d00021009


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Starobní důchody. Ministerstvo sociálních věcí [online]. 2011 [cit. 2014-01-25]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/618 Doplňkové penzijní spoření – III.pilíř. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2014-0125]. Dostupný z WWW: http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/open_product_134.xml Důchodové pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-0127]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-0127]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/3 TRAXLER, J. Hrubý koncept důchodové reformy: Mezigenerační důchodový systém s individuálními důchodovými účty. Finez.cz [online]. 2012 [cit. 2014-01-27]. Dostupný z WWW: http://www.finez.cz/data/file/download/duchodovareformahrubykoncept.pdf Důchodová reforma v Česku. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-01-27]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/duchodovareforma/ Důchodový systém v Německu. Užijsidůchod.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-02]. Dostupný z WWW: http://www.uzijsiduchod.cz/novinky/duchodovy-system-vnemecku/ GOLA, P. Výpočet důchodu v letech 2013 až 2015. Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-07]. Dostupný z WWW: http://www.finance.cz/zpravy/finance/341056vypocet-duchodu-v-letech-2013-az-2015/ Porodné 2014. Sociální dávky [online]. 2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.socialni-davky.cz/porodne-2014 SVOBODA, J. Reforma penzí byla v okolních zemích radikálnější, zařadily ale zpátečku. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-12]. Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/finance/308016-reforma-penzi-byla-v-okolnich-zemichradikalnejsi-zaradily-ale-zpatecku.html PIRNEROVÁ, H. Historie krize: levné půjčky, drahé nemovitosti a nenasytní investoři. iDnes.cz [online]. 2008 [cit. 2014-03-12]. Dostupné na WWW: http://ekonomika.idnes.cz/historie-krize-levne-pujcky-drahe-nemovitosti-a-nenasytniinvestori-128-/eko-zahranicni.aspx?c=A081008_154208_eko-zahranicni_pin Změny důchodových systémů ve vybraných zemích světa. Projekt – Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.vupsv.cz/sites/File/prispevky/duchody-2013-kveten.pdf Evropská penzijní past. Investia.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.investia.cz/evropska-penzijni-past GOLA, P. Dánský penzijní systém je nejlepší. České reformy.cz [online]. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.ceskereformy.cz/dansky-penzijni-systemje-nejlepsi/ Do předčasného důchodu jde třetina lidí, i přes nižší penzi (HN). MPSV.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/14892 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Statistické ročenky. ČSSZ.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/informacni-materialy/statisticke-rocenky.htm Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2014. Kurzy.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 2 857 856 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013. ČSSZ [online]. 2014 [cit. 2014-0401]. Dostupné na WWW: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskovezpravy/tiskove-zpravy-2014/2857856-duchodcu-evidovala-cssz-k-31-12-2013.htm Více než 90 tisíc pracujících důchodců požádalo ČSSZ o zvýšení důchodu. ČSSZ [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2013/2013-08-22-vice-nez-90tisic-pracujicich-duchodcu-pozadalo-cssz-o-zvyseni-duchod.htm STRAŠILOVÁ, G. „Husákovy“ versus „Havlovy děti“. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-01]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/c/52002E2055/$File/1804131134.pdf TŮMA, O. Konec druhého pilíře? Nic není jisté! Peníze.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/duchodove-sporeni/281848-konecdruheho-pilire-nic-neni-jiste! Odjíždíte pracovat do zahraničí? Opatřete si potvrzení o příslušnosti k právním předpisům. ČSSZ [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2012/2012-09-07-odjizdite-pracovat-do-zahranici-opatrete-si-potvrzeni-o-prislusnostik-pravnim-predpisum.htm Obyvatelstvo a zaměstnanost. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas Cigarety v příštím roce zdraží víc, krabička zhruba o 4 Kč. iDnes.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupný z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/zdrazeni-cigaret-v-roce2014-09o-/ekonomika.aspx?c=A130912_153359_ekonomika_spi KUBÍNOVÁ, P. Chcete investovat? Sedm výhod podílových fondů. Peníze.cz [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/podilovefondy/275118-chcete-investovat-sedm-vyhod-podilovych-fondu Složení portfolia PF v procentním vyjádření k 31. 12. 2011 (podle podkladů členů APF ČR). Asociace penzijních fondů ČR, [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.apfcr.cz/publikace/2011/cz_verze.html TŮMA, O. Zajištění na důchod 2014. Penzijní připojištění kraluje. A co dál? Peníze.cz, [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/penzijnipripojisteni/282443-zajisteni-na-duchod-2014-penzijni-pripojisteni-kraluje-a-co-dal Spočítejte si, kolik vyděláte na nižší sazbě sociálního pojištění. Peníze.cz, [online]. 2008 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.penize.cz/dan-z-prijmu/43074spocitejte-si-kolik-vydelate-na-nizsi-sazbe-socialniho-pojisteni Sazba pojistného. Česká správa sociálního zabezpečení, [online]. 2013 [cit. 2014-0415]. Dostupný z WWW: http://www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vysea-platba-pojistneho/sazba-pojistneho.htm


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Srovnání penzijních fondů. PenzFondy.cz, [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.penzfondy.cz/ TRAXLER, J. Jak chránit majetek před hyperinflací, devalvací měny a bankovní krizí? Finez.cz, [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.finez.cz/odborne-clanky/investicni-vyhled/jak-chranit-majetek-predhyperinflaci-devalvaci-meny-a-bankovni-krizi Pilíře českého důchodového systému. Důchodová reforma.cz [online]. 2012 [cit. 201402-17]. Dostupný z WWW: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/ GOLA, P. Osm důvodů, proč uzavřít penzijní připojištění do konce listopadu. Důchodová reforma.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-17]. Dostupný z WWW: http://www.duchodovareforma.cz/nezarazene/osm-duvodu-proc-si-uzavrit-penzijnipripojisteni-do-konce-listopadu/ Obyvatelstvo a zaměstnanost. Český statistický úřad, [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW:http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas?jmeno_tabulka=M0130&roko d=1990&rokdo=2013&mylang=CZ&priznak=M00013% Zákon č.155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Zákony pro lidi.cz [online]. 1995 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155#cast4 Televizní záznam MACH, P. Hyde Park, Česká televize [online]. 2011 [cit. 2014-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/119010-zasah-spojencu-v-libyi-jepokrytectvi-rika-mach/


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Přílohy Tabulka 5 Krácení předčasného důchodu Dřívější odchod do penze (ve dnech)

Krácení procentní části důchodu

90 a méně

0,9 %

91 – 180

1,8 %

181 – 270

2,7 %

271 – 360

3,6 %

361 – 450

4,8 %

451 – 540

6,0 %

541 – 630

7,2 %

631 – 720

8,4 %

721 – 810

9,9 %

811 – 900

11,4 %

901 – 990

12,9 %

991 – 1080

14,4%

1081 – 1170

15,9 %

Zdroj: Zákon č. 155/1995 Sb. § 36, vlastní úprava


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU DIPLOMOVÁ PRÁCE 2014 ANDREA KLIMENTOVÁ

Recommend Documents