VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2013
ANDREA PORTOVÁ
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
KOMUNIKACE A LIDSKÉ ZDROJE
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Logistika v zahraničním obchodě, její význam
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Červen / 2013
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Andrea Portová / KLZ06
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Ing. František Janatka, CSc.
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracovala samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použila pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:
Praha, 14. 4. 2013
_____________________________ podpis studenta
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Logistika v zahraničním obchodě, její význam
Logistics in foreign Trade, the Importance
Autor: Andrea Portová
Souhrn: Tato bakalářská práce se zabývá procesem a problematikou vývozní dokumentace nutné k zajištění exportu piva do Spojených států amerických zajišťovanou pražskou pobočkou pivovarnické společnosti Anheuser-Busch InBev. V teoretické části jsou popsány základní pojmy z oblasti logistiky, jejím významu pro zahraniční obchod a je popsána nutná dokumentace pro kontejnerovou přepravu. V analytické části byly definovány nedostatky současného procesu uplatňovaného ve firmě InBev v Praze a navrhnuta řešení, která zajistí splnění aktuálních bezpečnostních opatření (pravidlo ISF 10+2) a celou proceduru vývozní dokumentace připravovanou ve firmě InBev zefektivní, tak, aby zákazník nebyl dotčen prodloužením dodacích termínů nebo dokonce vrácením zboží. Návrhy by měly zabránit nejen vysokým penalizacím ze strany celních orgánů USA, ale i zabránit poškození dlouho budované značky společnosti a jejích produktů. Summary: This final thesis examines the processes and procedures related to export documentation, required for large volume export of beer to the United States of America, provided by the local Prague branch of Anheuser Busch InBev breweries group. The theoretical part describes the basic principles of logistics, the crucial importance of effective logistics for foreign trade, as well as the particular details of documentation required for large volume, international container freighting. The analytical section defines the inefficiencies of the existing processes used at the Prague based company InBev, and proposes solutions to these, which will ensure the fulfillment of current security requirements (directive ISF 10 2). The thesis proposes improvements of various processes, with particular focus on export documentation, to minimize the risks of longer delivery times, or even the return of goods, both extremely detrimental to customer relations, and subsequently revenue. The proposed improvements will avoid high penalizations by US customs, while enhancing the reputation of the company and its products available on time.
Klíčová slova: Logistika, zahraniční obchod, dokumentace, kontejnerová doprava, bezpečnostní opatření. Keywords: Logistics, international trade, container transport, brewer, border security, importer security filing. JEL Classification: R410 - Transportation, Demand, Supply, and Congestion; Safety and Accidents; Transportation Noise F100 - Trade: General
Obsah
1
Úvod..........................................................................................................................1
1.1
Cíle práce ............................................................................................................ 2
1.2
Metodika ............................................................................................................. 2
2
Teoretická část...........................................................................................................4
2.1
Vymezení pojmu logistika.................................................................................. 4
2.2
Význam logistiky v zahraničním obchodě a aktuální trendy ............................. 4
2.3
Smluvní zajištění přepravních operací ............................................................... 6
2.4
Dokumenty v mezinárodním obchodě................................................................ 6
2.5
Dodací podmínka a INCOTERMS ..................................................................... 8
2.5.1 2.6
INCOTERMS 2010..................................................................................... 8 Kontejnerová přeprava ..................................................................................... 10
2.6.1
Druhy kontejnerů ...................................................................................... 10
2.6.2
Hlavní přístavy v Evropě .......................................................................... 11
2.7
Konosament – Bill of Lading (B/L) ................................................................. 12
2.7.1
Funkce konosamentu ................................................................................. 12
2.7.2
Druhy konosamentů .................................................................................. 13
2.7.3
Obsah konosamentu a jeho náležitosti ...................................................... 14
2.7.4
FIATA konosament (FBL) ........................................................................ 15
2.7.5
Bezpečnostní opatření ............................................................................... 16
3
Analytická část........................................................................................................17
3.1
Představení společnosti - historie ..................................................................... 17
3.2
Pivovar Beck’s and Co. .................................................................................... 18
3.2.1
Brémské přístavy....................................................................................... 18
3.2.2
Přístav New York/New Jersey .................................................................. 20
3.3
InBev Praha ...................................................................................................... 20
3.4
Logistická administrativa ................................................................................. 21
3.4.1
Dokumentace pro vývoz do USA ............................................................. 21
3.5
Uzavírání přepravních smluv v námořní dopravě ............................................ 22
3.6
Bezpečnostní opatření a jejich aplikace v InBev .............................................. 22
3.6.1
24 hod Manifest ........................................................................................ 23
3.6.2
Pravidlo ISF 10+2 ..................................................................................... 24
3.6.3
Současná procedura................................................................................... 25
3.7
Nedostatky a navrhovaná zlepšení ve společnosti InBev ................................. 26
3.8
Doporučení navrhovaná k realizaci .................................................................. 28
4
Závěr........................................................................................................................30
Literatura.........................................................................................................................32 Přílohy.............................................................................................................................34
Seznam zkratek: B/L
Bill of Lading – námořní konosament, zasílatelský přepravní dokument
CBP
U.S. Custom and Border Protection
EDI
Electronic Data Interchange – elektronická výměna dat
ETA
estimated time of Arrival, očekávané datum příjezdu (lodi)
ETD
estimated time of departure, očekávané datum odplutí (lodi)
FIATA
Mezinárodní federace zasilatelských sdružení
ICC
Mezinárodní obchodní komora
INCOTERMS International Commercial Terms ISF
Importer Security Filing
MTO
Multimodal Transport Operator - operátor multimodální přepravy
TEU
Twentyfoot Equivalent Unit, základní mezinárodní jednotka používaná v kontejnerových přepravách k vyjádření kapacity (objemu, velikostí) kontejnerů
ZFIN
automaticky generovaná elektronická zpráva s údaji o objednávce vytvořená InBevem a zasílaná celnímu agentovi
1 Úvod Zvolené téma logistiky a jejího významu v zahraničním obchodě je velmi aktuální problematikou, neboť bez optimálně zvoleného a nastaveného systému logistiky nelze kvalitně realizovat téměř jakoukoli obchodní činnost. V rámci zahraničního obchodu je otázka významu logistiky o to složitější, protože je nutné dodržovat nejen vnitrostátní, ale také mezinárodní legislativní, bezpečnostní a další nařízení. Celá práce je rozdělena na část teoretickou a část analytickou. V části teoretické jsou nejprve definovány základní pojmy z oblasti logistiky, vysvětleny principy logistiky z hlediska smluvního zajištění při přepravě, dodacích podmínek. V rámci bakalářské práce je také popsán význam logistiky v mezinárodním obchodě v obecné rovině. Dále se práce zaměří na kontejnerovou přepravu a klíčovou dokumentaci, která s tímto druhem přepravy souvisí. Práce také zmiňuje hlavní evropské přístavy a hodnotí jejich význam v kontextu mezinárodní přepravy. Zmíněny budou také mezinárodní dodací podmínky
INCOTERMS
a
problematika
bezpečnostních
opatření,
vzniklých
v návaznosti na teroristický útok na Světové obchodní centrum v USA, které vyvolalo mnoho změn v obchodní i v přepravní sféře. V analytické části bakalářské práce je problematika dokumentace analyzována a aplikována na konkrétním příkladu zajišťovatele logistických služeb. Vybrán byl významný potravinářský podnik, který má v České republice umístěno hlavní logistické centrum a kde se připravuje na denní bázi kompletní dokumentace potřebná k vývozu z jednotlivých výrobních závodů v oblasti střední Evropy. Jedná se o mezinárodní společnost Anheuser Busch InBev Česká republika, která zajišťuje tyto činnosti pro mateřské pivovary skupiny Anheuser Busch v Evropě. Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku vývozní dokumentace nutnou pro export piva z německého pivovaru v Brémách do USA, která se připravuje ve firmě InBev Czech v Praze. Pražská pobočka zajišťuje logistické činnosti v rámci mezinárodní pivovarnické skupiny Anheuser Busch InBev. Na podkladě srovnání s informacemi zjištěnými v teoretické části popisuje práce jejich uplatnění na konkrétním případě. Byly zdokumentovány nedostatky a navržena možná zlepšení, která by přípravu dokumentace, zejména
dokumentaci
bezpečnostních předpisů v dané firmě, učinila efektivnější. 1
nutnou
pro splnění
Dále jsou představeny cíle bakalářské práce včetně zvolené metodiky nejvhodnější pro naplnění stanovených cílů.
1.1 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je popsat problematiku vývozní dokumentace nutné pro vývoz piva z německého pivovaru do USA a připravovanou ve firmě InBev Czech a navrhnout určitá řešení, které celou proceduru zefektivní a zajistí splnění podmínek bezpečnostního opatření zavedené v nedávné době americkou vládní organizací. V závislosti na hlavním cíli byly pak definovány dílčí cíle práce: -
v teoretické části popsat základní pojmy a principy v oblasti logistiky;
-
vysvětlit význam logistiky v zahraničním obchodě;
-
popsat dokumentaci nutnou k přepravě zboží kontejnerovou dopravou, zejména pak námořní konosament, dodací podmínky;
-
v analytické části pak na konkrétním případu vysvětlit aktuální bezpečnostní opatření a jejich aplikaci v konkrétní firmě;
-
identifikovat nedostatky a navrhnout proces, který zajistí včasné splnění podmínek nutných k hladkému průběhu celé obchodní transakce, kdy nedojde tak v konečném důsledku k posunutí dodacích termínů pro zákazníky.
1.2
Metodika
Nejdříve byla pro teoretickou část vybrána a poté použita česká i zahraniční odborná literatura a internetové zdroje. Tím byly definovány základní pojmy a principy z oblasti logistiky, významu logistiky v zahraničním obchodě a zejména dokumentace potřebná k vývozu. Po prostudování příslušné literatury následovalo praktické řešení, kdy byl vybrán významný potravinářský podnik, který má v České republice umístěno hlavní logistické centrum a kde se připravuje na denní bázi kompletní dokumentace potřebná k vývozu z jednotlivých výrobních závodů v oblasti střední Evropy. Práce byla zpracována na podkladě šetření v dané společnosti, v průběhu roku 2012. Na základě rozhovoru s manažerem logistické administrace byly jednotlivé dokumenty zdokumentovány 2
a dále bylo zkoumáno, s jakými riziky v rámci vývozní dokumentace, především se zavedením bezpečnostních opatření, se společnost potýká. Výsledky šetření byly využity k návrhům ke zlepšení. Po studiu interní dokumentace byl s manažerem posouzen aktuální stav procesu a bylo navrženo několik změn v celé proceduře, které by zabránilo pozdnímu zaslání nutných dokumentů a tím nesplnění zadaných podmínek, tak, aby nedocházelo k finančním postihům či posunutí dodacích termínů s dopadem na konečného zákazníka. Výsledná stanoviska jsou popsána v analytické části bakalářské práce.
3
2 Teoretická část V teoretické části práce bude popsán význam logistiky v mezinárodním obchodě v obecné rovině, dále se pak práce zaměří na kontejnerovou přepravu a klíčovou dokumentaci, která s tímto druhem přepravy souvisí. Budou také zmíněny hlavní evropské přístavy a zhodnocen jejich význam. V neposlední řadě se bude práce věnovat také mezinárodním dodacím podmínkám INCOTERMS, jejich smyslu, významu a způsobu jejich využití.
2.1 Vymezení pojmu logistika Než se dostaneme k samotnému významu logistiky v mezinárodním měřítku, je potřeba si definovat, co vlastně pojem logistika znamená. Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 120) uvádějí, že „logistika je proces plánování, realizace a kontroly účinného, nákladově efektivního toku a slaďování zásob surovin, výrobních zásob a zásob hotových výrobků a souvisejících informací mezi místem vzniku a místem spotřeby“. Dle Machkové, Černohlávkové, Sata a kol. (2010) se zjednodušeně řečeno jedná na jedné straně o pohyb hotových výrobků, obalů a odpadů, na straně druhé pak o poskytování logistických činností a služeb včetně pohybu informací. „Cílem logistické činnosti je komplexní uspokojení specifických potřeb zákazníků v konkrétním místě a optimálním čase“ (Machková, Černohlávková, Sato a kol., 2010, s.143).
2.2 Význam logistiky v zahraničním obchodě a aktuální trendy Vzhledem k tomu, že v současnosti existuje v logistice velká konkurence, snaží se podle autorů Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), poskytovatelé logistických služeb o neustálé zlepšování poskytovaných služeb a o hledání různých konkurenčních výhod, aby byli schopni ve svém oboru uspět. Podle autorů se jedná především o snahu poskytovat tzv. „služby šité na míru“ každému jednotlivému klientovi, aby byla jejich spolupráce co nejefektivnější a docházelo k co možná nejvyšší úspoře nákladů. Právě v oblasti úspory nákladů dochází dle stejných autorů v současné době zpravidla k integraci logistických řetězců, aby bylo možné využít synergického efektu.
4
V současném moderním světě jsou hojně využívány informační technologie, které zajistí lepší kontrolu nad přepravovaným zbožím. Informace jsou cenným kapitálem každé společnosti a kvalitní komunikační a informační systém zaručí bezchybnost při plánování skladových zásob a expedování zboží a tím i konkurenční výhodu. Díky lepší koordinaci ať už informačních nebo materiálových toků se tak zrychluje a zpružňuje celý logistický proces. Jak uvádí Svoboda (2006) trend přesunu k velkým nadnárodním provozovatelům dopravy, kteří maji svoji působnost v mnoha světových regionech, se bude zrychlovat. Také podle stejného autora lze předpokládat, že v rozsáhlé míře budou od mezinárodních dopravců očekávány kvalitní integrované služby v oblastech celního odbavení, komplemetace a dekompletace zásilek apod. Svoboda (2006) dále říká, že v oblasti logistiky bude zásadní řešit systém elektronické výměny dat EDI. Na tom se shodují oba autoři Novák i Svoboda. Jak již bylo naznačeno v úvodní části, individuální řešení podle Machkové a kol. (2010) jen málokdy vede k úspěšnému řešení logistiky, v dnešní době je čím dál tím větší snaha o komplexní řešení problémů. David a Stewart (2010) říkají, že s růstem cestovního ruchu souvisí i uniformní preference spotřebitelů, které se stále více po celém světě navzájem podobají. Firmy pak musí za účelem uspokojení těchto zákazníků globálně expandovat, příblížit produkt zákazníkovi ať se nachází kdekoliv. Podle autorů často musí logističtí manažeři čelit problému, že věci, které fungují dobře v domácím prostředí, nefungují tak dobře v prostředí jiné země a to se může týkat např. infrastuktury, znalosti právního prostředí dané země atd. Proto je třeba tyto odlišnosti včas rozpoznat a řešit. David a Stewart (2010) tvrdí, že bez dostatečných znalostí infrastuktury určité země a znalosti dopravní cesty, které může ovlivnit mimo jiné např. způsob balení, může dojít k přepravním škodám, penalizaci či dokonce vrácení zboží zpět vývozci. Podle Branche (2006) mezinárodní obchod zvyšuje konkurenceschopnost a brání monopolu lokálních výrobců na domácím trhu.
5
2.3 Smluvní zajištění přepravních operací Jak uvádí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), na zajištění přepravy se podílejí zasílatelé (speditéři) a dopravci. Zasílatel má povinnost dopravu smluvně obstarat, nemusí ji ale sám realizovat. Zasílatelé pak zpravidla kromě smluvního obstarání přepravy nabízejí další navazující služby v podobě skladování, celního odbavení, pojištění, balení atd. Veškeré tyto zasílatelské služby jsou poskytovány v rámci tzv. zasílatelské smlouvy, ve které se dle autorů zasílatel zavazuje, že za úplatu, vlastním jménem, ale na účet příkazce a na jeho riziko obstará přepravu věci z místa odeslání do místa určení. Po uzavření smlouvy a převzetí zásilky zasílatelem k přepravě je pak příkazci vystaveno tzv. speditérské osvědčení (Forwarder´s Certificate of Receipt – FCR), po jejím odeslání pak také tzv. speditérské potvrzení (Forwarder´s Certificate of Transport – FCT). Autoři dále definují úlohu dopravce, který na rozdíl od speditéra zajišťuje přepravu vlastními dopravními prostředky, do smluvních vztahů s příkazci vstupuje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Přeprava zásilky je realizována na základě smlouvy o přepravě věci, která dle autorů obsahuje závazek dopravce příkazci, že za úplatu (přepravné) přepraví určitou věc z místa odeslání do místa určení. Dopravce je potom povinen přepravu provést s odbornou péčí, bez zbytečného odkladu nebo ve smluvené lhůtě. Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010) dále uvádí, že po uzavření smlouvy o přepravě věci, je vydán tzv. nákladní list (waybill), dokládající převzetí zásilky k přepravě. V námořní, říční a kombinované dopravě plní zpravidla legitimační funkci tzv. náložný list – konosament (bill of lading). Ten ale na rozdíl od nákladního listu je obchodovatelným cenným papírem, který slouží také jako doklad, na základě kterého má pouze oprávněná osoba právo požadovat vydání zásilky a představuje tedy vlastnické právo k přepravované zásilce.
2.4 Dokumenty v mezinárodním obchodě Podle Machkové a kol. (2010) se podle složitosti mezinárodních obchodních případů mění i počet nutných dokumentů.
6
Můžeme je dle stejných autorů rozdělit podle funkce na dokumenty: -
dokumenty obchodní (nabídka, objednávka, faktura, balící list atd.);
-
dokumenty pro celní účely (certifikáty, deklarace);
-
dokumenty přepravní a skladovací (potvrzení o převzetí zboží, speditérské potvrzení o odeslání, dispoziční dokumenty);
-
dokumenty platební a úvěrové (např. žádost o akreditiv, bankovní záruka, směnka, atd.);
-
dokumenty pojišťovací (pojistka, protokol o škodě, a další).
Dokumenty dispoziční, jako například náložný list (Bill of Lading) budou podrobně rozebrány v kapitole 2.7 Konosament – Bill of Lading B/L. Dle Branche (2006) se v současnosné době příprava dokumentů a jejich přenos uskutečňuje v elektronické podobě. Proto je většina exportérů nucena aktivně používat adekvátní počítačový software, který je použitelný v rámci celého oborového segmentu. Dle stejného autora mají exportéři online přístup k různým organizacím vydávající požadovanou dokumentaci či potvrzení, což urychluje a zefektivňuje společně s emailovou korespondencí celý proces. Zde panuje shoda mezi autory Svoboda a Branch.
7
2.5 Dodací podmínka a INCOTERMS Jak uvádí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010, s. 88) „dodací podmínka určuje povinnosti prodávajícího a kupujícího, které souvisejí s dodávkou a převzetím zboží.“ Podle stejných autorů se pak jedná především o: -
způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu;
-
způsob, místo a okamžik přechodu výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího;
-
další povinnosti stran při zajišťování dopravy, nakládky a vykládky zboží, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení apod.
Je tedy nedílnou součástí kupní smlouvy, jelikož určuje mimo jiné, jaká výše nákladů vzniklých při dodávce zboží bude hrazena kupujícím a jaká naopak prodávajícím. V mezinárodním obchodě jsou zpravidla používána výkladová pravidla INCOTERMS (International Commercial Terms), které vydává Mezinárodní obchodní komora v Paříži. Tato pravidla byla poprvé vydána v roce 1936 a od té doby byla celkem sedmkrát pozměňována a inovována, a to v roce 1953, 1967, 1980, 1990, 2000, 2010. Nové verze ale zcela nenahrazují verze předchozí, proto je nutné u dodacích podmínek vždy uvádět, kterou verzi se dohodli smluvní strany při uzavření obchodu použít, například tedy nejaktuálnější INCOTERMS 2010. Dalším důležitým aspektem, který autoři Machková a kol. (2010, s. 89) uvádějí je, že INCOTERMS „neřeší otázku přechodu vlastnictví ke zboží, ale pouze otázku přechodu nákladů a rizik“, INCOTERMS totiž „vycházejí ze zásady určování minimální povinnosti stran.“
2.5.1
INCOTERMS 2010
Jak je ve stejném zdroji Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010) dále popsáno, počátkem roku 2010 vstoupila v platnost nejnovější verze těchto mezinárodních výkladových pravidel, která oproti starším verzím podchycuje současné trendy mezinárodního obchodu. INCOTERMS 2010 (2010) jsou tvořeny 11 doložkami, rozdělenými do 2 skupin podle způsobu přepravy. Pro všechny druhy přepravy je 8
určeno 7 doložek a pro námořní a vnitrozemskou vodní plavbu pak zbývající 4 doložky jak je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 1 Doložky pro všechny druhy přepravy Doložky pro všechny druhy přepravy Doložka
Anglické označení
České označení
EXW
Ex Works (insert named place of delivery)
Ze závodu (uveďte místo dodání)
FCA
Free Carrier (insert named place of delivery)
CPT CIP
DAT
DAP DDP
Vyplaceně dopravci (uveďte místo dodání)
Carriage Paid to (insert named place of
Přeprava placena do (uveďte místo
destination)
určení)
Carriage and Insurance Paid (insert named place
Přeprava a pojištění placeny do
of destination)
(uveďte místo určení)
Delivered at Terminal (insert named terminal at port or place of destination)
S dodáním do terminálu (uveďte přístavní terminál nebo místo určení)
Delivered at Place (insert named place of
S dodáním do určitého místa
destination)
(uveďte místo určení)
Delivered Duty Paid (insert named place of
S dodáním clo placeno (uveďte
destination)
místo určení)
Zdroj: Incoterms (2010)
Dále platí pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu v následující tabulce uvedené doložky. Tabulka 2 Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Doložky pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu Doložka FAS
Anglické označení
České označení
Free Alongside Ship (insert named port of
Vyplaceně k boku lodi (uveďte
shipment)
přístav nalodění)
FOB
Free on Board (insert named port of shipment)
CFR
Cost and Freight (insert named port of destination)
CIF
Vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění) Náklady a přepravné (uveďte přístav určení)
Cost Insurance and Freight (insert named port of
Náklady, pojištění a přepravné
destination)
(uveďte přístav určení)
Zdroj: Incoterms (2010)
9
Stejný zdroj pak také uvádí, že na rozdíl od starších verzí INCOTERMS 2010 obsahují 2 nové doložky, kterými jsou: -
DAT – Delivered at Terminal – s dodáním do terminálu, tato doložka se používá především pro kontejnerovou přepravu, přičemž prodávající odpovídá za zásilku a hradí veškeré náklady spojené s její přepravou až do smluveného přístavu;
-
DAP – Delivered at Place – s dodáním do určitého místa, kupující přebírá odpovědnost za zásilku v místě určení a dále si také hradí náklady spojené s její vykládkou.
2.6 Kontejnerová přeprava Podle Nováka, Pernici, Svobody a Zeleného (2005) je kontejnerová přeprava v celosvětovém měřítku nejrozšířenější multimodální přepravou. Ta je definována jako přeprava, která využívá alespoň dva dopravní obory s využitím jednoho přepravního dokladu. Jedná se o doklad nazývaný náložný list, neboli konosament (B/L – Bill of Lading), který je dnes představován FIATA B/L. Jak autoři dále uvádějí, kombinovanou přepravu nezajišťují přímo dopravci, ale tzv. operátoři MTO (Multimodal Transport Operator), kteří „provozují kontejnerové terminály a překladiště, provádějí či zajišťují svoz a rozvoz zásilek, pronajímají přepravní prostředky (kontejnery), organizují ucelené kontejnerové vlaky atd.“ (Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 262). Kontejnerová přeprava je realizována, jak již vyplývá z jejího názvu, prostřednictvím standardizovaných přepravních jednotek – kontejnerů.
2.6.1
Druhy kontejnerů
Jak uvádějí Machková, Černohlávková, Sato a kol. (2010), kontejnery dělíme podle přepravního objemu na: -
dvacetistopé (20 feet) s kapacitou přepravit náklad o váze až 21850 kg a objemu 33,15 m3 ;
-
čtyřicetistopé (40 feet) s kapacitou přepravit náklad o váze až 26680 kg a objemu 67,70 m3. 10
Stejný zdroj dále popisuje, jak je kontejnerová přeprava v praxi organizována, a to následovně: -
less than container load (LCL) – jedná se o tzv. kusové zásilky, které jsou v přístavu odeslání kompletovány a sdružovány tak, aby byla co nejefektivněji využita kapacita daného kontejneru, a následně jsou odeslány do přístavu určení;
-
full container load (FCL) – jedná se o tzv. celokontejnerové zásilky, kdy je zásilka natolik velká, ať už do objemu nebo hmotnosti, že je možné kontejner zcela zaplnit.
Jak uvádějí Novák, Pernica, Svoboda a Zelený (2005, s. 264) „základní mezinárodní jednotkou používanou v kontejnerových přepravách k vyjádření kapacity (objemu, velikostí) kontejnerů je tzv. Twentyfoot Equivalent Unit – TEU, přičemž platí, že 1 TEU = 1 20´ kontejner řady ISO 1 C.“ Výše zmiňovaní autoři pak také dále kontejnery dělí podle druhu na -
univerzální neboli skříňové kontejnery;
-
open – top neboli kontejnery s otevřeným vrchem;
-
výsypné kontejnery;
-
bulk kontejnery pro hromadný suchý substrát;
-
plošinové kontejnery;
-
nádržkové kontejnery s vestavěnou cisternou;
-
izotermické kontejnery bez chladících agregátů;
-
chladící kontejnery s chladícími nebo temperujícími agregáty.
2.6.2
Hlavní přístavy v Evropě
Podle Nováka (2005) byly námořní přístavy vždy vnímány jako centra světového obchodu, ve kterých sídlily mimo jiné komoditní burzy, banky, pojišťovny a jiné finanční ústavy zde zakládaly své pobočky. Dále zde vznikala svobodná bezcelní pásma a rozsáhlé bezcelní zóny, striktně oddělené od státních území.
11
Námořní přístavy autor dělí podle účelu na: -
zbožové (nakládací, vykládací);
-
kontejnerové.
Jak Novák (2005) dále uvádí, námořní přístavy jsou také posuzovány dle své velikosti, a to na základě počtu přeložených tun za 1 rok u hromadných substrátů nebo dle přeložených TEU za 1 rok u kontejnerových terminálů. Na základě tohoto kritéria je největším evropských přístavem Rotterdam, dále jsou pak ostatní evropské přístavy řazeny co do velikosti následovně: Hamburk, Antverpy, Brémy, Gioia Tauro, Felixstowe, Algeciras, Valencia, Le Havre, Janov, Barcelona, La Spezia. Za zmínku stojí i rychlým tempem se rozrůstající přístavy v Asii, největším je přístav Singapur. Přístav Brémy bude představen dále v analytické části této práce.
2.7 Konosament – Bill of Lading (B/L) Nejvýznamnějším dokladem v rámci námořní dopravy je bezesporu tzv. konosament, nebo-li náložný list. Jak uvádí Novák (2005), první dokumenty podobné dnešním konosamentům se objevily již v dobách římského impéria při přepravě obilí. S příchodem kapitalismu a snahou navazování vztahů se vzdálenějšími destinacemi začínalo docházet k tomu, že zboží bylo předáváno k přepravě i jiným subjektům, které se za úplatu zabývaly dopravou cizích zásilek. Z tohoto důvodu také vyvstala potřeba vystavovat dokument, který by potvrzoval převzetí zboží k přepravě a zároveň závazek, že bude tato zásilka v přístavu určení předána kompetentní osobě. Jednalo se tak o první „prototypy“ konosamentů.
2.7.1
Funkce konosamentu
Jak dále Novák (2005) uvádí, plní konosament následující základní funkce: -
potvrzení o převzetí zboží;
-
důkaz o dopravní/přepravní smlouvě;
-
cenný a obchodovatelný papír. 12
Tzv. gesce, neboli potvrzení rejdaře o převzetí zboží na loď je v listinné podobě konosamentu vyjádřena slovy „Shipped on Board“ nebo také „Received for Shipment“. Podle Nováka (2005) se tím stvrzuje, a to buď kapitánem nebo jeho agentem, že přijali nebo naložili určité množství zboží k přepravě. Stejně tak se rejdař zavazuje, že vydá zboží v přístavu určení ve stejném stavu a množství, které uvádí konosament. Co se týče jeho další funkce, jakožto důkazu o dopravní či přepravní smlouvě, autor k tomu píše, že konosament sám o sobě není dopravní/přepravní smlouvou, ale vzhledem ke skutečnosti, že byl vystaven, je důkazem o její existenci. K ukončení takovéto přepravy pak tedy dochází při převzetí zboží oprávněnou osobou, která předloží rejdaři originál konosamentu. Zároveň konosament obsahuje základní práva a povinnosti dopravce a odesílatele. Konosament je tedy jako cenný papír podle Nováka (2005) dokladem legitimačním, prezentačním a dispozičním Je obchodovatelným cenným papírem v tom případě, je-li vystaven na řad nebo na doručitele. Právě v převoditelnosti na další osobu spočívá jeho obchodovatelnost. V souvislosti s jeho funkcí jako dispozičního dokumentu je třeba důsledně odlišovat pojmy – náložný a nákladní list. Originál náložného listu, tedy konosamentu, opravňuje jeho držitele k tomu, aby zásilku od rejdaře vyzvedl, rejdař je povinen mu po jeho předložení zásilku vydat. Na druhé straně nákladní listy nejsou obchodovatelnými cennými papíry a v jejich případě jde podle Nováka (2005, s. 329) o „oprávnění k disponování se zásilkou, resp. o právo nakládat se zásilkou.“ Toto právo náleží odesílateli nebo také dopravci, záleží na podmínkách, které jsou stanovené v dopravní nebo přepravní smlouvě. Na rozdíl od náložného listu nákladní list dostane příjemce od dopravce až ve chvíli, kdy mu zásilku předá v místě určení. Slouží tak i jako dokument, který si dopravce nechá od příjemce potvrdit jako důkaz o doručení zásilky.
2.7.2
Druhy konosamentů
Jak Novák (2005) dále uvádí, dělíme konosamenty podle převoditelnosti: -
na řad (Order B/L) - je nejčastěji využívaným druhem konosamentu, je plně obchodovatelný a převádí se za pomoci indosace, neboli rubopisu, což znamená, že každý naloďovatel (Shipper), který postupuje konosament dalšímu subjektu (bance, příjemci apod.), musí zadní stranu konosamentu opatřit tzv. žírem; 13
-
na jméno (Named) – jak vyplývá z jeho názvu, jedná se o konosament vystavený na jméno příjemce, není tedy možné ho převádět rubopisem, lze ale k jeho převodu využít tzv. cesi, tj. právní listinu o postupu práv vyplývající z dokumentu;
-
na doručitele (Bearer B/L) – tento druh konosamentu je nejméně častý, rejdař je po jeho předložení povinen vydat zboží jakékoliv osobě, která se jím prokáže.
Pokud se na konosament díváme z hlediska nalodění a přijetí zboží, dělí je autor následovně: -
konosament palubní (On Board) – je vystavován na zboží skutečně přijaté;
-
konosament přejímací (Received for Shipment) – na rozdíl od palubního konosamentu je pouze potvrzením dopravce, že zboží bylo převzato k nalodění a že byl zajištěn lodní prostor.
Mezi další druhy konosamentu pak podle Nováka (2005) také patří: -
průběžný konosament (Throught B/L) – využívá se v multimodální dopravě, kdy je zásilka přepravována dvěma nebo více dopravci;
-
společný konosament (Joint B/L) – je využíván, pokud se na přepravě zásilky podílí více rejdařů;
-
sběrný konosament (Groupage B/L) – jedná se o palubní konosament, na základě kterého se hromadně přepravuje několik menších zásilek za účelem úspory nákladů.
2.7.3
Obsah konosamentu a jeho náležitosti
Novák (2005) se dále zmiňuje o základních náležitostech, které musí konosament obsahovat. Jedná se o následující údaje: -
jméno lodi a rejdaře;
-
místo nalodění;
-
jméno odesílatele;
-
místo určení; 14
-
jméno příjemce nebo na čí řad je konosament vystaven;
-
notifikační adresa;
-
název zboží, množství, objem a značka;
-
zjevný stav zboží a obalů;
-
dopravné/přepravné;
-
dobu a místo vydání konosamentu;
-
číslo a počet vydaných konosamentů;
-
podpis rejdaře, kapitána nebo agenta.
2.7.4
FIATA konosament (FBL)
Dle Nováka (2005) je FIATA1 konosament (FBL) nejvýznamnějším zasílatelským přepravním dokumentem pro multimodální přepravu, opírající se o tzv. Jednotná pravidla Mezinárodní obchodní komory v Paříži (ICC). V souvislosti s ním je třeba důsledně rozlišovat 2 subjekty, které se na této multimodální přepravě podílejí, a to zasílatelé a operátoři MTO. MTO totiž dle Nováka (2005) nejedná jako zasílatel, ale vystupuje vlastním jménem na vlastní účet. Nejedná tedy na straně přepravce, ale je zde vůči němu obchodním partnerem. MTO ručí za zboží po celou dobu přepravy a přebírá na sebe také plnou odpovědnost za její realizaci. Pokud se tedy zasílatel rozhodne vystupovat jako MTO, přechází na něj odpovědnost za dodání zboží až na místo určení, ať už přepravu uskuteční sám nebo jiný dopravce. FIATA FBL je obchodovatelným cenným papírem, který opravňuje držitele jeho originálu k vyzvednutí zásilky. V tištěné podobě má bleděmodrou barvu, musí být vystaven v angličtině, němčině nebo francouzštině, dále obsahuje v případě České republiky emblém Svazu spedice a logistiky, jakož to řádného člena FIATA, a kódové označení státu CZ. Tyto konosamenty se vystavují v několika originálech, přičemž jednotlivé originály jsou pak na přední straně očíslovány, aby bylo zřejmé, o kolikátý originál se jedná.
1
FIATA – Mezinárodní federace zasilatelských sdružení založena r. 1926
15
2.7.5
Bezpečnostní opatření
Podle McNicholase teroristický útok na Světové obchodní centrum 11. září 2001 zásadně ovlivnil mezinárodní obchod a transport zboží (2008). Americké celní orgány zavedly následně mnoho opatření týkajících se veškerého dovozu zboží do USA. Jedním z nich je tzv. 24 hour Advance Manifest Rule, což je pravidlo, které chrání USA jako dovozce před potenciální hrozbou dovozu nedovoleného zboží. Jedná se o nařízení, kdy je nutné oznámit elektronickou cestu prostřednictvím systému AMS (Vessel Automated Manifest System) do 24 hodin před nakládkou kontejneru na palubu lodi přesně stanovené informace ohledně nákladu celním úřadům v USA. Nařízení je požadováno americkou Celní a pohraniční stráží - U.S. Customs and Border Protection (CBP). Důvodem je včasné analyzování a identifikování podezřelého nákladu a to již před jeho nakládkou v domovském přístavu. CBP tak má možnost buď zcela zastavit nakládku zboží určeného pro USA, případně podrobit náklad důkladné celní kontrole a nebo penalizovat příslušného vývozce. Při nesplnění požadavku nebo zaslání chybných či neúplných údajů tak může dojít ke značnému zpomalení celého dodavatelského řetězce. Toto nařízení platí od roku 2002 pro veškeré nákladní lodě s vykládkou na území USA a také i pro veškeré nákladní lodě směřující do zemí mimo USA přes jeho území. Aktuálním rozšířením tohoto pravidla je tzv. Importer Security Filing, známé pod zkratkou ISF. To vstoupilo v platnost 26. 1. 2009. Bude rozebráno podrobně v kapitole 3 Analytická část.
16
3 Analytická část V této části práce bude popsána společnost AB InBev Czech, která mimo jiné zajišťuje mnohé logistické činnosti pro jednotlivé výrobní závody – pivovary v Evropě. Tato společnost byla pro potřeby této práce zvolena z několika důvodů. Vedle předmětu činnosti a dlouholetých zkušeností s mezinárodním obchodem je to zejména fakt, že autorka práce je ve společnosti Anheuser Busch zaměstnána a popisovanou problematiku poznala nejen z teoretického, ale především z praktického hlediska.
3.1 Představení společnosti - historie Mezinárodní společnost Anheuser Busch InBev
vznikla v roce 2008 spojením
belgicko-brazilské pivovarnické skupiny InBev2 a americké společnosti Anheuser Busch. V tomto roce plánuje dokoupit i zbývající podíl v mexické skupině Grupo Modelo, která vyrábí např. značku Corona Extra. Podle stránek InBev.com (2013) zaměstnává společnost po celém světě 116.000 lidí a její obrat činí 39 bilionů USD. Jako producent piva zaujímá na trhu v USA téměř 50% podíl3. Skupina Anheuser Busch InBev je nejen největším výrobcem piva na světě, ale patří zároveň i mezi 5 největších producentů rychloobrátkového/spotřebního zboží. Sídlo firmy je umístěno v belgickém Leuvenu, kde se vyrábí kromě jiných belgických značek i přední značka piva Stella Artois s tradicí již od roku 1366. Po celém světě tak Anheuser Busch InBev vlastní takové značky piva jakými jsou americký Budweiser, již zmiňovaná belgická Stella Artois, Jupiler, Leffe, Hoegaarden, německý Beck’s, Hasseroeder. Dále pak Skol, Crown, Brahma, Quilmes a dalších zhruba 200 značek. AB InBev působí v šesti geografických zónách a to v Severní, Střední a Jižní Americe, ve střední a východní Evropě, v západní Evropě a v Asii. Právě na Asii, především na Čínu a na Jižní Ameriku se zaměřuje firma v posledních letech nejvíce, neboť právě tam
2
Skupina InBev vznikla v roce 2004 spojením brazilské pivovarnické skupiny Ambev a belgického pivovaru Interbrew.
3
Údaj k 7.3.2013
17
se podle posledních firemních ukazatelů očekává nejsilnější nárůst v objemu prodeje piva.
3.2 Pivovar Beck’s and Co. Pivovar Beck‘s v Brémách je pro skupinu InBev jedním z nejdůležitějších pivovarů, který ročně produkuje zhruba 9 mil. hektolitrů piva (Anheuser-Busch Deutschland, 2012). Samotný pivovar, kde se vaří pivo již od roku 1873 leží v Brémách, v bezprostřední blízkosti řeky Vezery, zhruba 50 km od přístavu. V pivovaru se vyrábí Beck’s ležáky, tmavé pivo, Beck‘s Premier Light (nízkokalorické pivo určené specielně pro americký trh), pivo nealkoholické,
Becks Octoberfest. Dále se tu vyrábí i mixy s různými
příchutěmi, např. Beck’s Green Lemon, Beck’s Gold, o které je stále větší zájem. Zajímavostí je, že pivo se tu až do roku 1949 vyrábělo pouze pro export.
3.2.1
Brémské přístavy
Brémské přístavy patří ke dvaceti největším na světě, v Evropě ke čtyřem největším kontejnerovým terminálům s kapacitou více než 5 miliónů TEU ročně (Bremenports.de, 2012). Leží na otevřeném břehu Severního moře, v posledních letech zde bylo dokončeno nejdelší nákladní kontejnerové molo s délkou 5km. Další silnou stránkou přístavu je i automobilový terminál. Většina aut směřujících do Německa a pro severní Evropu jde právě přes přístav Bremerhaven. Ročně se tu přeloží zhruba 2 miliony vozidel. Dle portálu Bremenports (2012) pojme odstavná plocha automobilového terminálu 120.000 aut a dalších 45.000 aut je možno skladovat v krytých parkovacích domech. Automobilový terminál ale není jen překladiště, do vozidel se tu montují různá přídavná zařízení, opravují se případné přepravní škody a vozidla se tu kompletují a finalizují pro konečné zákazníky. Podle stránek Bremenports (2012) je přístav vybaven velmi moderní překladní, skladovací a manipulační technikou, sídlí zde mnoho logistických firem a je napojen na dopravní sítě. To vše dohromady tvoří velmi dobré podmínky pro jeden z největších
18
a dále se rozrůstajících přístavů v Evropě. Kontejnerové terminály zde provozují Eurogate, MSC Gate a North Sea Terminal Bremerhaven – NTB, specielně pro Maersk. Brémské přístavy jako součást komunikačního uzlu TELEPORT Brémy patří ke špičce i co se týče využití informačních technologií. Jako první využívají přístavní informační systém vycházející z původní databáze brémských přístavů (dbh), nyní BHT (bremen port telematics system). Na tento systém jsou napojeni přepravní firmy, lodní makléři, speditéři i úřady. Mezikontinentální výměna dat je standardem. Firma InBev má také přístup do tohoto systému a může tak přesně sledovat časová kritéria od přistavení kontejneru po odplutí nákladní lodi. Tyto informace jsou dále sledovány a používány k pravidelnému reportingu. Na následujícím grafu je graficky znázorněna překládka v přístavu Brémy, Graf 1 Námořní kontejnerová doprava Brémy/Bremenhaven v 1000 TEU (naložené a odbavené kontejnery)
Zdroj: Bremenports (2012)
Z grafu je vidět, že nejvyšších objemů překládky se dosahovalo v roce 2008, což souvisí podle stránek Bremenports (2012) s rekordním vývozem automobilů.
19
3.2.2
Přístav New York/New Jersey
V bakalářské práci je tento přístav krátce zmíněn zejména z důvodu, že právě do tohoto přístavu směřuje z Německa největší objem zboží. Dle webových stránek přístavu PANYNJ (2013) je v dnešní době tento přístav v New Yorku a New Jersey třetím největším v Americe a v roce 2012 odbavil 5 mil. TEU zboží. Dle stejného zdroje patří přístav, společně s letištěm Newark a dalšími terminály pod záštitou Port Authority of New York a New Jersey, v zemi k nejvíce rizikovým teroristickýcm cílům.
3.3 InBev Praha V Praze má společnost AB InBev od roku 2006 svoje obchodní a logistické centrum, kde mimo jiné objednává dopravu piva z německých, anglických a belgických pivovarů do celého světa. Základní informace: Obchodní firma: Anheuser Busch InBev Czech s.r.o. Sídlo: Praha 4 - Chodov, V parku 2326/18, PSČ 148 00 IČO: 275 72 030 Právní forma: společnost s ručením omezeným Základní kapitál: 28.000.000 Kč Dále se tu zpracovávají veškeré dokumenty potřebné k vývozu, faktury, balící listy a další nezbytné doklady podle přesných specifikací míst určení, jako např. zdravotní certifikáty. Také se tu provádí kontrola faktur od dopravců za dopravné tzv. Freight Audit. Pracovníci logistiky jsou rozděleni z hlediska svých jazykových znalostí do týmů dle příslušných geografických zón. Podle činností se pak dělí na 2 hlavní skupiny, ve kterých se sjednává transport zboží a připravuje vývozní dokumentace.
20
Celá společnost používá systém SAP P11, logistický skladový i dokumentační software Assist-4 a díky díky napojení na program spediční firmy Langhorst lze také sledovat online aktuální stav průběhu nakládky kontejnerů v přístavu v Brémách.
3.4 Logistická administrativa Po objednání zboží zákazníkem a na základě konkrétní dodací podmínky podle INCOTERMS se v InBev Praha provede objednávka zboží v systému SAP a poté objednání lodního prostoru u určitého dopravce, se kterým má spol. InBev uzavřenou smlouvu. Ten vystaví tzv. Booking referenci, což je potvrzení o objednání, které obsahuje již číslo kontejneru. Číslo kontejneru (viz Příloha) se skládá ze 4 písmen (prefixu dopravce, např. MSCU, patřící spol. MSC) a dalších 6 identifikačních čísel. Podle tohoto čísla je pak kontejner firmou Langhorst vyzvednut a dopraven k nakládce do pivovaru v Brémách.
3.4.1
Dokumentace pro vývoz do USA
Logistická administrativa v Praze dále připraví podklady po námořní konosament Bill of Lading, dále jen B/L. Jedná se B/L instrukce, které musí obsahovat přesné údaje o dopravci, jménu lodi, příjemnci zboží, přístavu nakládky a vykládky, o čísle kontejneru a čísle plomby kontejneru a plátci přepravy (viz Příloha). Tyto instrukce se doplňují ještě balícími listy (Packing listy), ty obsahují údaje o čísle objednávky, množství a názvu zboží, čísle kontejneru a plombě kontejneru. Pro vytvoření a odeslání přesných instrukcí dopravci je nutné dodržet stanovený termín. Do tohoto termínu (Closing Date) musí být kontejner připraven k nakládce na danou loď. Tzv. Closing Date je ale především důležitý pro popisovaný export do USA, který podléhá bezpečnostním předpisům a kdy je třeba určité, pevně stanovené informace předem předat Celnímu úřadu a pohraniční stráži USA (CBP), která zajišťuje ochranu země před dovozem nedovoleného zboží. Podrobně bude rozebráno v kapitole 3.6 Bezpečnostní opatření a jejich aplikace v InBev.
21
3.5 Uzavírání přepravních smluv v námořní dopravě V konkrétním případě vývozu piva z německého přístavu Bremerhaven (Brémy) do USA jsou dále popsány vztahy a náležitosti přepravních smluv, kde důležitým rozhodnutím je volba typu námořní přepravy. Firma InBev využívá liniovou přepravu a to za pomoci některé ze zasilatelských společností (Forwarder). Ta pro odesílatele (Shipper) zajišťuje prostor na lodi a vstupuje do smluvního vztahu s dopravcem (Carrier). Vlastník lodi pak informuje písemně ve formě tzv. Booking confirmation o jménu lodi, o čase, kdy bude loď připravena k nakládce zboží a o místě nakládky. Mezi dalšími údaji nesmí chybět: -
údaje o stranách budoucí přepravní smlouvy (v případě InBevu jako odesílatele a na druhé straně dopravce);
-
údaje o přepravovaném zboží (u InBevu je to hmotnost, rozměry, způsob balení, druh kontejneru);
-
informace o nalodění (přístav nakládky, očekávané datum nalodění a datum, do kterého musí být zboží dodáno. Přístav určení, očekávaný termín odjezdu z přístavu nakládky a samozřejmě jméno lodi).
Důležitou informací je tedy již zmiňovaný Closing Date, tedy den, do kterého musí být zboží přijato k nalodění. Po tomto termínu již může vlastník lodi odmítnout nakládku provést. V případě německého vývozce InBev Becks (odesílatel) se vlastník lodi zavazuje přepravit zboží z německého přístavu Brémy (POL – Port of Loading) do přístavu určení New York (POD, Port of discharging) ve Spojených státech amerických.
3.6 Bezpečnostní opatření a jejich aplikace v InBev Společnost InBev jako vývozce piva do USA musí samozřejmě splňovat veškerá požadovaná opatření nutná pro vývoz do Spojených států amerických.
22
Jedná se o opatření, která by měla umožnit americké straně lépe analyzovat možná rizika a především zabránit dovozu nedovoleného zboží na svoje území. Tato opatření jsou přijata
kvůli zabránění potencionální teroristické hrozbě a dávají vládním
organizacím možnost prověřit povahu zboží a odhalit případná rizika již při nakládce v domovském přístavu. Neslouží však ke komerčním účelům. Protože pozdní zaslání požadovaných informací, či opomenutí důležitých údajů, vede k pokutě ve výši 5.000 USD za kontejner, je nutné v pražském centru InBevu zavést procedury, které zabrání vzniku zbytečných nákladů a optimalizují celý proces tak, aby v konečném důsledku zákazníci obdrželi zboží v dohodnutém termínu. Firma InBev tak musí shromáždit povinné údaje dříve než bylo dosud nutné. Jak je popsáno na webové stránce C-TPAT (2013) bezpečnostní incidenty mohou velmi vážně narušit kontinuitu dodavatelského řetězce. Nesplnění očekávání zákazníka může pak snadno narušit pověst dlouho budované značky.
3.6.1
24 hod Manifest
Jde o dokumentaci požadovánou Celní a pohraniční stráží USA - U.S. Customs and Border Protection (dále jen "CBP"), což je vládní organizace, která je zodpovědná za ochranu USA proti nedovolenému dovozu zakázaného zboží. Týká se i nákladu, který bude na americkém území pouze přeložen a popluje do jiné země. Platí na veškeré zboží zaslané do USA na lodi, na které CBP vyžaduje zaslání určitých informací do 24 hodin před nakládkou zboží na palubu lodi v zámořském mateřském přístavu. Manifestové údaje, jako např. jméno lodi, číslo cesty, množství a čísla kontejnerů, číslo B/L, číslo plomby, přístav určení atd., jsou uvedeny v Příloze 2 AMS Manifest. Tyto údaje, zejména hmotnost, číslo plomby kontejneru, číslo kontejneru a další, musí souhlasit s opravdu dodaným zbožím při celní kontrole v přístavu určení. Pokud odesílatel neposkytne povinné údaje včas, může americká strana náklad zastavit nakládku zboží nebo ji zcela odmítnout.
23
3.6.2
Pravidlo ISF 10+2
Pravidlo ISF 10+2 (Importer Security Filing) je taktéž požadováno Celní a pohraniční stráží USA (CBP). Toto pravidlo rozšiřuje původní 24 hod Manifest o určité položky a platí od 26.ledna 2009 (CBP, 2013). Nařízení „10+2“ se mu říká proto, že požaduje zaslání deseti (někdy se uvádí jedenácti) údajů od vývozců a dvou datových údajů od dopravců.
Datové prvky4: Dovozce, číslo - Importer of Record Number Příjemce, číslo - Consignee Number Prodávající jméno/adresa - Seller (Owner) name/address Kupující jméno/adresa - Buyer (Owner) name/address Přebírající zboží - Ship to Party Výrobce - Manufacturer (Supplier) name/address Země původu - Country of Origin Komoditní číslo harmonizovaného celního sazebníku - Commodity HTS-6 Číslo konosamentu - Bill of Lading Number Místo nakládky kontejneru - Container stuffing location Konzolidátor - Consolidator name and address Uvedené údaje jsou elektronicky zaslány sjednanému celnímu agentovi v USA (InBev zvolil Transamerican customs, www.tacustoms.com), který je dále zodpovědný za předání ISF informací americké celní a pohraniční stráži (CBP). Pokud tyto informace CBP neobdrží včas, jak již bylo zmíněno do 24 hodin před nakládkou, je vývozce penalizován, a to pokutou ve výši 5.000 USD za kontejner. Samozřejmě je nutné, aby údaje v ISF odpovídaly údajům na námořním konosamentu.
4
Názvy povinných údajů jsou pro přesnost uvedena i v anglickém jazyce
24
Protože InBev zasílá do USA týdně cca 270 dodávek 5, je třeba zavést opatření, která zabrání pozdnímu zaslání nezbytných údajů. Cílem je předejít penalizacím, které by v počtu odeslaných kontejnerů znamenaly pro firmu InBev vysoké náklady a navíc také ztrátu důvěryhodnosti v dlouhou dobu budovanou značku.
3.6.3
Současná procedura
Automatické vygenerování potvrzení objednávky (tzv. zpráva ZFIN) pro Transamerican customs, které obsahuje informace o objednávce a jejíž součástí je i proforma faktura. Tato zpráva je automaticky zaslána systémem SAP 11, jakmile jsou doplněny údaje jako: -
jméno lodi;
-
dopravce;
-
místo nakládky;
-
kontejnerové číslo.
Elektronické číslo konosamentu, které dopravci zasílají přes EDI (formou tzv. zprávy 310, 315) firmě InBev ale často z různých důvodů chybí a zpráva je tak poslána bez něj. Celní agent je pak nucen znovu žádat o doplnění B/L čísel a pracovníci logistiky v Praze je manuálně dohledávájí na webových stránkách dopravců, či o ně žádají emailem. To vše pak má za následek pozdní zpracování údajů, které často vede k nesplnění stanoveného limitu odevzdání povinných údajů CBP do 24 hodin před odplutím lodi. Dále celní agent požadoval týdenní přehled o objednávkách, které se z různých důvodů sloučí na jeden B/L konosament. Do poslední chvíle totiž nebylo jasné, které objednávky naložené v předchozím týdnu budou vygenerovány společně na jednom B/L. Na následujícím grafu je zobrazen průběh plnění ISF pravidla současně s počtem odeslaných zásilek do USA po kalendářních týdnech za rok 2012.
5
Údaj za rok 2012
25
Graf 2 Plnění ISF pravidla InBev v kalendářních týdnech za rok 2012 450
120%
400 100% 350 300
80%
250 60% 200
počet dodávek ISF plnění
150
40%
100 20% 50 0
0% 1 4 7 10 13 16 19 22 25 28 31 34 37 40 43 46 49
Zdroj: vlastní zpracování
Z grafu lze usoudit, že plnění pravidla ISF 10 + 2 kolísá v kalendářních týdnech, což může být způsobeno vysokým počtem objednávek v těchto týdnech. S tím je spojený delší čas potřebný k administraci a výměně souborů mezi celním agentem a firmou InBev. Vyjmuty jsou naopak změny odjezdu lodí dopředu způsobených rejdařem.
3.7 Nedostatky a navrhovaná zlepšení ve společnosti InBev Nedostatky v současném procesu -
spojení objednávek po nalodění na 1 konosament – více kontejnerů než bylo avizováno;
-
zpráva od dopravce často neobsahuje údaj o čísle kontejneru (pracovníci nakládací rampy často zapomenou číslo vložit do systému);
-
InBev Praha musí manuálně dohledat na webových stránkách dopravců čísla kontejnerů a přiřadit je k číslu B/L – chybovost, zdržení;
-
zaslání celnímu deklarantovi v USA emailem úplný přehled kontejnerů s číslem konosamentu a také týdenní přehled objednávek;
-
často nevstřícné chování německých kolegů nakládací rampy. 26
Navrhovaná zlepšení Nutné údaje musí být k dispozici již 4-5 dnů před odplutím lodi (ETD) -
ZFIN zpráva musí obsahovat veškeré nutné údaje, včetně čísla kontejnerů, v opačném případě se objeví chybové hlášení (zajistí dodavatel softwaru);
-
navrženo 5 kontrolních mechanismů, které sledují stav objednávek postupně s dostatečným předstihem, pokud nebude některý z nich splněn, navazují okamžité kroky pracovníka logistiky vedoucí k nápravě či doplnění chybějících údajů;
-
ISF monitorovací tabule, kde jsou vizuálně znázorněna samostatně jména lodí směřujících aktuální týden do USA a během celého procesu jsou barevně značena podle zbývajích dnů do splnění pravidla (více než 3 dny – 2 dny – 1 den – 0 dnů - pozdě);
-
ISF denní pracovní schůzky, při kterých se řeší aktuální problémy.
27
Obrázek
2
Zobrazení
zaslání
požadovaných
informací
firmou
InBev
před
předpokládaným odjezdem lodi (ETD)
Zdroj: InBev (2012) Vysvětlivky: BSC – InBev Praha, Carrier – dopravce, Import Agent – Transamerica celní agent, ETD – očekávané datum odplutí, Booking conf. – potvrzení o rezervaci, ZSFN – EDI zpráva, 310 + 315 zpráva od dopravců.
Na schématu je znázorněna časová osa v kalendářních dnech před očekávaným datem odplutí (ETD) a také jednotlivé úkony či termíny pro dokumentaci InBev Praha, dopravce a importního agenta (Transamerica).
3.8 Doporučení navrhovaná k realizaci Aby bylo zajištěno včasné odeslání nutných informací, je nutné zavést denní sledování a aktualizaci data odplutí (ETD), a to buď podle webových stránek dopravců, nebo podle emailových zpráv s dopravci. Bylo navrženo 5 kontrolních mechanismů v závislosti na datu odplutí: -
kontejner musí být naložen nejpozději 5 dnů před odplutím lodi;
-
kontejnerové číslo a číslo plomby musí být vyplněno pracovníky nakládací rampy již během nakládky kontejneru, bude stanovena zodpovědná osoba;
-
nejpozději 4 dny před odplutím musí být poslány dopravci veškeré instrukce; 28
-
4 dny před odplutím pracovníci InBev Praha zkontrolují údaje na B/L, především jestli souhlasí hmotnost zboží uvedená na B/L a skutečná fyzická hmotnost;
-
4 dny před odplutím obdrží Praha potvrzení od Transamerican customs se seznamem kontejnerů s chybějícím číslem;
-
3 dny před odplutím musí být doplněný report zaslán zpět Transamerican customs.
Tato opatření se v závěru roku 2012 již testovala v praxi a objektivní hodnocení bude k dispozici po prvním čtvrtletí roku 2013. V průběhu roku 2013 předpokládá firma InBev zavedení tzv. Flow aplikace spojené se systémem SAP, která zajistí EDI přenos údajů, kterými jsou čísla lodních rezervací (Booking Nr.), posílání B/L instrukcí a naopak dopravci firmě InBev aktualizují data o lodi, datumu odplutí (ETD) a odhadovaném čase doplutí (ETA). Dále byla konzultována účast v C-TPAT programu (Customs Trade Partnership against Terorism). Certifikace C-TPAT podle stránek C-TPAT (2013) zaručuje InBevu jako importérovi kratší čas pro odbavení, při pravidelných auditech6 je poskytnuta výhoda méně častých celních prohlídek, zásilkám prověřeného účastníka tohoto programu je dána určitá priorita při vstupu na americký trh. Členové programu pak mohou navzájem sdílet svoje zkušenosti a informace týkající se dodavatelského řetězce, identifikovat nedostatky či jiná rizika. Firma se přihlásila do tohoto programu a nyní prochází schvalovacím procesem, při kterém se hodnotí bezpečnostní opatření v pivovarech.
6
Audit ISA – Customs Regulatory Audit Importer Self Assessment, iniciativa Celní a pohraniční stráže USA.
29
4 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala procesem a problematikou vývozní dokumentace nutné k zajištění exportu piva do Spojených států amerických, zajišťovanou pražskou pobočkou pivovarnické společnosti Anheuser Busch InBev. V oblasti logistiky a mezinárodních obchodních případů je včasné zajištění mnohdy složité dokumentace v poslední době realizováno stále častěji elektronickou cestou, což na jedné straně celý proces urychluje, na druhé straně je třeba plnění požadovaných předpisů a dokumentace optimalizovat. S tím souvisí i reakce vývozců na zavedení bezpečnostních opatření ze strany USA, která mají zabránit dovozu nedovoleného zboží a identifikovat případná rizika již 24 hodin před nakládkou. Tato opatření by neměla narušit plynulost dodavatelského řetězce InBevu. Cílem je, aby zákazník v konečném efektu nebyl dotčen delšími dodacími termíny a firmě nevznikaly náklady na penalizace. V analytické části byly definovány nedostatky současného procesu uplatňovaného ve firmě InBev v Praze a navrhnuta řešení, která zajistí splnění bezpečnostních opatření (pravidlo ISF 10+2) a podmínek zavedených americkými celními orgány. Výsledkem bude zefektivnění celé procedury vývozní dokumentace připravované ve firmě InBev. Jedním z navrhovaných řešení bylo zavedení denního sledování a aktualizace data odplutí lodi. V návaznosti na toto datum byl vytvořen přesný časový harmonogram pro jednotlivé úkony v rámci přípravy dokumentace. Bylo navrženo 5 kontrolních mechanismů, které zajistí zkompletování a doplnění nutných údajů od různých zdrojů, tak, aby je celní orgán v přístavu určení obdržel včas a kompletní. Toto řešení bude objektivně hodnoceno po prvním čtvrtletí roku 2013. Dále byla konzultována účast InBevu v programu C-TPAT, který svou certifikací a pravidelnými audity prověřuje dovozce a zaručuje pak výhody, mezi které patří např. kratší čas pro odbavení v přístavu určení. V současné době firma již řeší plnění bezpečnostního auditu a pracovních postupů v jednotlivých pivovarech v Německu a v Belgii. Problémem, který je třeba řešit dlouhodobě, a který ovlivňoval úspěšné zavádění nových postupů do praxe, byla nedostatečná komunikace mezi pracovníky pražské pobočky a zaměstnanci expedice InBevu v Brémách. 30
Managementu logistiky ve firmě InBev bylo dále doporučeno zavedení pravidelných pracovních schůzek zodpovědných osob z týmu logistické administrativy a transportního plánování, při kterých se budou denně řešit aktuální problémy se splněním ISF pravidla. Toto opatření pomůže zabránit pozdnímu odeslání nutných údajů americké straně a s tím spojenou penalizací, vrácení zboží a v konečném důsledku poškození pověsti značky.
31
Literatura BRANCH, Alan E. Export practice and management: the management of international trade operations [online]. 5. ed. Australia [u.a.]: Thomson Learning, 2006 [cit. 2013-03-14]. ISBN 978-184-4800-810. (ICC), By the international Chamber of Commerce. Incoterms 2010: ICC rules for the use of domestic and international trade terms : entry into force 1 January 2011 [online]. Reprinted in nov. 2010. Paris: ICC Publications, 2010 [cit. 2013-03-17]. ISBN 978-928-4200-801. Dostupné z: http://www.iccbooks.com/Product/ProductInfo.aspx?id=653 MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha : Grada Publishing, 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-3237-4. MCNICHOLAS,
Michael. Maritime
security:
an
introduction [online].
Burlington,
MA : Academic, c2008, xxii, 447 p. [cit. 2013-04-23]. ISBN 01-237-0859-1. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=4ZIzff8gzi8C&pg=PA126&lpg=. NOVÁK, R. Námořní přeprava. Praha : ASPI, 2005. 272 s. ISBN 80-7357-070-X. NOVÁK, R., PERNICA, P., SVOBODA, V., ZELENÝ, L. Nákladní doprava a zasílatelství. 2., přepracované vydání, Praha : ASPI, 2005. 412 s. ISBN 80-7357-086-6. PIERRE, A. David, STEWART, Richard D. International logistics : the management of international trade operations [online]. 3rd ed. Mason, OH : Cengage Learning, 2010 [cit. 2013-03-14]. ISBN 978-111-1219-550. SVOBODA, V. Doprava jako součást logistických systémů. Praha : Radix, 2006. 152 s. ISBN 80-86031-68-3. Internetové zdroje: ANHEUSER-BUSCH INBEV DEUTSCHLAND. Standorte Deutschland: Bremen [online]. 2012 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.ab-inbev.de/unternehmen/standorte.html#. BANIK, Holger. Bremenports [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.bremenports.de/unternehmen/mediathek/downloads.
C-TPAT Benefits. Customs-Trade Partnership Against Terrorism [online]. 2013 [cit. 201303-31]. Dostupné z: http://www.c-tpat.com/what-is-ctpat/ctpat-benefits/. Fact Sheet: Customs-Trade Partnership against Terorism. Transamerican Customs & Logistics [online]. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.tacustoms.com/Uploads/FS_ctpat_040802.pdf. Germany Foreign Trade. World Port Source: Foreign Imports to USA [online]. 2010 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.worldportsource.com/trade/imports/weight/DEU.php. Port of New York and New Jersey - The Port Authority NY & NJ [online]. 2013 [cit. 2013-0324]. Dostupné z: http:/http://www.panynj.gov/port/. Security Filing. CBP. U.S. Customs and Border Protection: Trade [online]. 2009 [cit. 201303-25]. Dostupné z: http://www.cbp.gov/xp/cgov/trade/cargo_security/carriers/security_filing/. Úplný výpis z obchodního rejstříku. MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.justice.cz.
Přílohy Příloha 1 Identifikace kontejneru, kontejnerové číslo
Příloha 2 Ukázka B/L
Zdroj: InBev (2012)
Příloha 3 AMS Manifest – povinné údaje o lodi a jejím nákladu zasílaném do USA
Zdroj: InBev (2012)
Zdroj: InBev (2011)
