VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ANDREA GYÖRGYOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013

ANDREA GYÖRGYOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Účtování DPH ve vybraném podniku

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen/2013

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Andrea Györgyová / PE 34

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Marta Dykovská

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/-a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo:

27.4.2013, Újezd

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.

Klepněte sem a zadejte text.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

ÚČTOVÁNÍ DPH VE VYBRANÉM PODNIKU Accounting VAT in selected company

Autor: Andrea Györgyová

Souhrn Tato bakalářská práce se zaměřuje na účtování daně z přidané hodnoty v podniku a jejím cílem je zjistit a případně vysvětlit vliv daně z přidané hodnoty na hospodářský výsledek podniku. Daň z přidané hodnoty je významnou daní ze spotřeby, která se dotýká jak ekonomických subjektů, tak široké veřejnosti, a v poslední době je tato daň, díky svému vlivu na zvyšování cen komodit a častým legislativním změnám, velmi diskutovaným tématem. Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty na každém stupni zpracování. Tato práce se specializuje na způsob účtování daně z přidané hodnoty a její specifika z pohledu ekonomického subjektu. Zásadním předpokladem pro zajištění správného postupu při uplatňování daně z přidané hodnoty v praxi a zaúčtování jednotlivých účetních případů je správné porozumění základním definicím a pojmům vymezeným pro účely účetní a daňové v příslušných právních předpisech. Vliv daně z přidané hodnoty na výsledek hospodaření podniku je přímo závislý na tom, zda podnik je či není plátcem DPH. Prostřednictvím této práce bylo také potvrzeno, že v případě plátců DPH je DPH opravdu neutrální daní, ale mnohdy přináší zbytečnou administrativní zátěž a značnou nejistotu ve správném výkladu zákona. Summary This bachelor´s thesis focuses on accounting of the value added tax in specific company and its aim is to determine and possibly explain how the value added tax influences the economic result of the company. The value added tax is one of the important taxes on consumption, which applies to either economic subjects or general public and lately it is very discussed topic because of its influence on raising the commodity prices and its frequent legislative changes. The basis of the value added tax is the taxing of added value on every level of elaboration. This thesis specializes in the means of accounting the value added tax and its specifics from economical subject´s point of view. Basic premise for ensuring correct process in applying the value added tax in practice and in accounting of individual accounting cases is the correct understanding of basic definitions and concepts of accounting and taxing in respective legislation. The influence of value added tax on the economic results of company depends directly on whether the company is or is not value added tax payer. This thesis also confirmed, that in the case of value added tax payers, the value added tax is truly neutral tax, but often it

carries with itself unnecessary administrative burden and substantial uncertainty in correct interpretation of the law.

Klíčová slova: Daň z přidané hodnoty, účtování, zákon, výsledek hospodaření, podnik.

Keywords: Value added tax, accounting, law, economic result, company.

JEL Classification: M41 - Accounting K340 - Tax Law

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 3 2.1 Daň z přidané hodnoty ........................................................................................................... 3 2.1.1

Charakteristika daně z přidané hodnoty ........................................................................... 3

2.1.2

Předmět daně z přidané hodnoty....................................................................................... 4

2.1.3

Územní působnost ............................................................................................................ 5

2.1.4

Daňové subjekty ............................................................................................................... 5

2.1.5

Plátce DPH ....................................................................................................................... 6

2.1.6

Místo plnění ...................................................................................................................... 6

2.1.7

Zdanitelná plnění .............................................................................................................. 6

2.1.8

Uskutečnění zdanitelného plnění a vznik daňové povinnosti ........................................... 7

2.1.9

Daňové doklady ................................................................................................................ 7

2.1.10 Základ daně a výpočet daně.............................................................................................. 8 2.1.11 Sazby daně ........................................................................................................................ 8 2.1.12 Osvobození od daně.......................................................................................................... 9 2.1.13 Režim přenesení daňové povinnosti ............................................................................... 10 2.1.14 Evidence pro daňové účely ............................................................................................. 11 2.1.15 Daňové přiznání .............................................................................................................. 11 2.2 Účetnictví podnikatelů ......................................................................................................... 11 2.2.1

Legislativní úprava účetnictví......................................................................................... 12

2.2.2

Účetní výkazy ................................................................................................................. 12

2.2.3

Účetnictví a daně ............................................................................................................ 13

2.2.4

Základní principy účetnictví ........................................................................................... 13

2.2.5

Základní prvky účetnictví ............................................................................................... 14

2.2.6

Oceňování cizoměnových pohledávek a závazků .......................................................... 15

2.3 Účtování daně z přidané hodnoty ........................................................................................ 16

3 Analytická/praktická část práce.................................................................................. 19 3.1 Účtování DPH ve společnosti Neznámá s.r.o. ..................................................................... 19 3.1.1

Účtování DPH u tuzemských dodavatelsko – odběratelských vztahů ............................ 20

3.1.2

Účtování DPH v dodavatelsko – odběratelských vztazích mezi členskými státy EU .... 26

3.1.3

Účtování DPH v dodavatelsko – odběratelských vztazích mimo EU............................. 30

3.2 Výběr vhodných obchodních partnerů společnosti Neznámá s.r.o. ..................................... 32

3.2.1

Modelový případ pro dodavatele oprav motorových vozidel ......................................... 32

3.2.2

Modelový případ pro dodavatele zaměstnaneckých benefitů ......................................... 33

3.2.3

Shrnutí výběrových kritérií obchodních partnerů společnosti Neznámá s.r.o. ............... 34

3.3 Komplexní vyhodnocení účtování DPH a její vliv na hospodářský výsledek společnosti Neznámá s.r.o. ..................................................................................................................... 34

4 Závěr ........................................................................................................................... 37 Literatura ......................................................................................................................... 39 Přílohy

Seznam tabulek Tabulka 1 Vývoj sazeb DPH v České republice ............................................................... 9

Seznam grafů Graf 1 Vývoj čistého ročního obratu a hospodářského výsledku ................................... 35

Seznam obrázků Obrázek 1 Základní struktura rozvahy ............................................................................ 13 Obrázek 2 Jednoduchý zápis ........................................................................................... 15 Obrázek 3 Složený zápis ................................................................................................. 15 Obrázek 4 Účtování na účtu 343 – Daň z přidané hodnoty v průběhu zdaňovacího období.............................................................................................................................. 18 Obrázek 5 Vedlejší evidence DPH společnosti Neznámá s.r.o. ...................................... 19 Obrázek 6 Zápis zaúčtování přijaté faktury v účetním deníku ....................................... 21 Obrázek 7 Zápis zaúčtování vydané faktury v účetním deníku ...................................... 22 Obrázek 8 Záznam o DRC .............................................................................................. 23 Obrázek 9 Evidence DPH – Doklady v režimu přenesení daňové povinnosti na vstupu24 Obrázek 10 Zaúčtování přijaté faktury a účetního dokladu DRC v režimu přenesení daňové povinnosti bez nároku na odpočet ...................................................................... 25 Obrázek 11 DPH indexy ................................................................................................. 27 Obrázek 12 Záznam o DRC – pořízení zboží ................................................................. 28 Obrázek 13 DPH indexy pro dodání ............................................................................... 29 Obrázek 14 Zaúčtování faktury vydané za dodání výrobků do JČS ............................... 29 Obrázek 15 Kniha celních prohlášení JSD...................................................................... 31 Obrázek 16 Záznam o DRC při dovozu zboží ................................................................ 31

1 Úvod Tato bakalářská práce se zaměřuje na postup účtování daně z přidané hodnoty a její dopad na hospodářský výsledek podniku. Hlavním důvodem výběru tohoto námětu byla skutečnost, že daň z přidané hodnoty je významnou daní ze spotřeby, která se dotýká jak ekonomických subjektů, tak široké veřejnosti, a v poslední době je tato daň, díky svému vlivu na zvyšování cen komodit a častým legislativním změnám, velmi diskutovaným tématem. Tato práce se specializuje na způsob účtování daně z přidané hodnoty a její specifika z pohledu ekonomického subjektu. Cílem odborné práce bude zhodnotit způsob účtování DPH v konkrétním podniku s vysvětlením vlivu této daně na jeho hospodářský výsledek. Všeobecně je daň z přidané hodnoty označována za daň nepřímou a neutrální, což podle článku Europa.eu (2011) znamená, že je vybírána prostřednictvím systému částečných plateb, které umožňují osobám povinným k dani odpočítat ze svého účtu DPH výši daně, kterou sami zaplatili jiným osobám povinným k dani za své nákupy pro obchodní účely během předchozího stupně. Nepřímé daně by v případě plátce daně neměly mít vliv na výsledek hospodaření, neboť nevstupují do pořizovacích cen. Předmětem této práce je zjistit, zda a v jakých případech má daň z přidané hodnoty vliv na hospodářský výsledek a demonstrovat její účtování v podniku. Zásadním předpokladem pro zajištění správného postupu při uplatňování daně z přidané hodnoty v praxi a zaúčtování jednotlivých účetních případů je správné porozumění základním definicím a pojmům vymezeným pro účely účetní a daňové v příslušných právních předpisech. První část práce se tedy zabývá základními pojmy jak z oblasti daně z přidané hodnoty, tak z oblasti účetnictví podnikatelů. V další části práce je představen konkrétní výrobní podnik, na jehož běžných účetních případech je demonstrován postup při zaúčtování jednotlivých účetních případů se zaměřením na oblast daně z přidané hodnoty. Pro účely této odborné práce byla oslovena tuzemská společnost s ručením omezeným, která však nechtěla být jmenována,

1

a prostřednictvím jejího oprávněného zástupce byla poskytnuta data z účetního programu ABRA G2. Po důkladném prostudování zákonných norem, literatury a dalších veřejných zdrojů, obsažených v teoretické části práce, bude prostřednictvím skutečných dat a informací získaných od konkrétního podniku vyhodnocen způsob účtování DPH v podniku a vysvětlen vliv této daně na jeho hospodářský výsledek.

2

2 Teoreticko-metodologická část práce Následující část práce se zabývá základními pojmy z oblasti daně z přidané hodnoty a z oblasti účetnictví podnikatelů.

2.1 Daň z přidané hodnoty V České republice upravuje daň z přidané hodnoty zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Zákon o DPH (2004) obsahuje v ustanovení § 1 Předmět úpravy, kde je uvedeno, že „tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Galočík a Paikert (2012) v komentáři k tomuto ustanovení uvádějí, že předmět právní úpravy je rozšířen o zapracování příslušných předpisů Evropské unie, zejména Směrnice 2006/112/EC, která je účinná od 1. ledna 2007 a nahradila původní tzv. Šestou směrnici, podle které byl konstruován zákon o DPH ke dni vstupu České republiky do EU. Kubátová (2010) popisuje, že nařízení a směrnice (direktivy) ES, jsou hlavními nástroji k harmonizaci daní. Autorka dále definuje, že daňová harmonizace znamená přibližování a přizpůsobení národních daňových systémů a jednotlivých daní na základě dodržování společných pravidel zúčastněných zemí.

2.1.1 Charakteristika daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty patří k nejdůležitějším a největším příjmům státního rozpočtu. Autor Ryneš (2012) k dani z přidané hodnoty uvádí, že se jedná o nepřímou daň, která je založena na průběžném zdaňování rozdílů mezi cenami nákupů (vstupů) a výstupů (zboží, služby), tj. přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby a odbytu. Autor Široký (2008) konstatuje, že podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku. Podle Kubátové (2010) se u daní nepřímých předpokládá, že je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale že je přenáší na jiný subjekt, tzn., že daň je přenesena prostřednictvím zvýšení ceny. Autorka dále vysvětluje, že u nepřímých daní figurují

3

subjekty dva: plátce, který daň odevzdává finančnímu úřadu, a poplatník, který ji fakticky platí v podobě vyšší ceny. Plátce daně má nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého plnění, které použije pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. Daň z přidané hodnoty tedy zatěžuje jen tu část hodnoty zboží a služby, kterou výrobce nebo prodávající přidal k ceně zboží nebo služby, nakoupené z předcházejícího stupně. Široký (2008) dále popisuje, že podíl daně v konečné ceně pro spotřebitele je shodný u spotřeby všech komodit se stejnou daňovou sazbou, což svědčí o transparentnosti a neutralitě této daně. Nevýhodou daně z přidané hodnoty je poměrně značná administrativní náročnost. Autor Široký (2008) uvádí, že administrativní náročnost je spojená hlavně se systémem evidence daně z přidané hodnoty a její přímou vazbou na ovlivňování cenové hladiny. Kubátová (2010) konstatuje, že administrativní náročnost vyplývá jednak z množství plátců a jednak náročností účtování. Autorka popisuje, že účinnými nástroji k výběru daní a proti daňovým únikům, poskytuje technický rozvoj výpočetní techniky, bez něhož si ani nelze představit fungování této složité daně. Dále autorka ve své knize uvádí, že je administrativně velmi náročné diferenční spotřební zdanění, neboť existence každé další sazby na vybrané druhy zboží představuje neúměrný nárůst administrativních nákladů jak na straně státu, tak na straně plátců daně. Široký (2008) také uvádí, že větší počet sazeb, množství osvobozených plnění, existence nulové sazby daně a neplátců daně narušuje neutralitu této daně a může mít vliv na rozdílné konečné ceny a efektivní daňové zatížení jinak stejných výrobků.

2.1.2 Předmět daně z přidané hodnoty Předmět daně je vymezen ustanovením § 2 zákona o DPH (2004) a jedná se o: a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku; b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku; c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti

4

nebo právnickou osobou, která nebyla zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani; d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

2.1.3 Územní působnost V rámci daně z přidané hodnoty se rozlišují tři druhy území, které vymezuje ustanovení § 3 zákona o DPH (2004): -

tuzemsko = Česká republika;

-

třetí země = území mimo Evropskou unii;

-

území Evropského společenství = státy Evropské unie.

2.1.4 Daňové subjekty Daňovými subjekty podle zákona o DPH (2004) jsou osoby povinné k dani, osoby osvobozené od uplatňování daně a skupiny. Osobou povinnou k dani je dle zákona o DPH (2004) fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani je ale i právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání (nezisková organizace), pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou osvobozenou od uplatňování daně je podle zákona o DPH (2004) osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku a jejíž obrat nepřesáhne částku 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Skupinu upravuje § 5a zákona o DPH (2004) a rozumí se jí skupina spojených osob, která je registrována jako jeden plátce. Galočík a Paikert (2012) ve svém komentáři k tomuto pojmu uvádějí, že skupinová registrace byla zavedena od roku 2008 v souladu s článkem 11 směrnice 2006/112/ES a jejím cílem bylo umožnění snížení administrativní zátěže pro podniky, které jsou vzájemně úzce spojeny finančními, hospodářskými a organizačními vazbami, a to tím, že tyto osoby budou pro účely DPH považovány za jednu osobu povinnou k dani. 5

2.1.5 Plátce DPH Podle zákona o DPH (2004) se povinně stává plátcem osoba povinná k dani, jejíž obrat překročil částku 1 mil. Kč. Záměrem zákonodárců je snížení této hranice na 750 tisíc, a to od roku 2015. Plátcem se může stát osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně i dobrovolně. Plátci DPH se dále stávají osoby povinné k dani dle ustanovení § 6a až § 6f .

2.1.6 Místo plnění Zákon o DPH (2004) definuje místo plnění při dodání zboží a převodu nemovitosti, při dodání plynu, elektřiny, tepla nebo chladu, při zasílání zboží, při poskytnutí různých druhů služeb, při pořízení zboží z jiného členského státu a při dovozu zboží. Autor Rambousek

(2004)

označuje

ustanovení

upravující

místo

plnění

za

jedno

z nejdůležitějších, protože určuje, ve kterém členském státě bude dodání zboží či převod nemovitosti zdaněn. Autor dále uvádí, že podle zákona o DPH se zdaňuje pouze tehdy, je-li místo zdanění v tuzemsku. Tento autor dále konstatuje, že pokud bude místo zdanitelného plnění v jiném členském státě či ve třetí zemi, nebude takové plnění vůbec předmětem daně podle tohoto zákona.

2.1.7 Zdanitelná plnění Zdanitelná plnění podrobně specifikují předmět daně, popsaný v kapitole 2.2 této práce. Široký (2008) také uvádí, že vše, co by mohlo být předmětem daně z přidané hodnoty, se obecně označuje jako plnění. Tento autor dále zdanitelná plnění popisuje jako taková, u kterých plátci daně vzniká povinnost daň přiznat a odvést daň na výstupu. Dle zákona o DPH (2004) jsou plnění, která jsou předmětem daně, zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně. Rambousek (2004) ve své knize upřesňuje, že pokud je nějaké plnění osvobozené, nejedná se o zdanitelné plnění, a naopak, pokud zákon používá pojem zdanitelné plnění, nemůže se jednat o plnění osvobozené.

6

2.1.8 Uskutečnění zdanitelného plnění a vznik daňové povinnosti Tento pojem definuje zákon o DPH (2004) v ustanoveních §§ 21 – 25 a zjednodušeně řečeno jde o den, kdy je plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, povinen přiznat daň na výstupu, anebo kdy je plátce, který zdanitelné plnění přijímá, oprávněn k uplatnění odpočtu daně. Autor Ryneš (2012) vysvětluje, že uskutečněním zdanitelného plnění je obvykle poskytnutí služby a dodání zboží, čímž se rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Autor dále uvádí, že přiznat daň na výstupu je povinen plátce také při přijetí platby, která předchází uskutečnění zdanitelnému plnění, tj. přijetí zálohy.

2.1.9 Daňové doklady Po uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty za zdanitelné plnění, je podle zákona o DPH (2004) plátce povinen do 15-ti dnů vystavit daňový doklad. Náležitosti daňového dokladu upravuje zejména ustanovení § 29 a další a mezi základní náležitosti patří: a) obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění; b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje plnění; c) obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje; d) daňové identifikační číslo, pokud je tato osoba plátcem; e) evidenční číslo daňového dokladu; f) rozsah a předmět plnění; g) datum vystavení daňového dokladu; h) datum uskutečnění plnění nebo přijetí platby, a to ten den, který nastane dříve; i) jednotková cena bez daně; j) základ daně; k) sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení zákona; l) výše daně.

7

2.1.10 Základ daně a výpočet daně Základem daně je dle zákona o DPH (2004) vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je plnění uskutečňováno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto plnění. V zákoně o DPH (2004) se dále uvádí, že základ daně také zahrnuje clo, spotřební daň, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a dalších plynů, daň z pevných paliv, dotace k ceně, vedlejší výdaje (zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize), materiál související s poskytovanou službou, konstrukce, stroje a zařízení, které se zabudují nebo zamontují jako součást stavby, které jsou součástí montážních a stavebních prací. Daň z přidané hodnoty se dle zákona o DPH (2004) vypočte: a) jako součin základu daně bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je sazba daně a ve jmenovateli číslo 100, tzv. metoda zdola; b) jako podíl úplaty včetně daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je sazba daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, tzv. metoda shora.

2.1.11 Sazby daně Zdanitelná plnění se zdaňují sazbami a za podmínek stanovenými zákonem o DPH a pro rok 2013 jsou v České republice platné následující sazby: a) základní sazba daně ve výši 21%; b) snížená sazba daně ve výši 15%. V České republice se sazba daně z přidané hodnoty změnila již šestkrát, což přispívá ke vzniku chyb a nepřehlednosti tohoto zákona. Níže uvedená tabulka znázorňuje, jak se měnila sazba daně od vzniku zákona o DPH.

8

Tabulka 1 Vývoj sazeb DPH v České republice Datum platnosti od - do Základní sazba v % Snížená sazba v % 1.1.1993 – 31.12.1994

23

5

1.1.1995 – 30.4.2004

22

5

1.5.2004 – 31.12.2007

19

5

1.1.2008 – 31.12.2009

19

9

1.1.2010 – 31.12.2011

20

10

1.1.2012 – 31.12.2012

20

14

1.1.2013

21

15

Zdroj: Černohausová (2011)

2.1.12 Osvobození od daně Osvobozeno od daně je takové zboží a služby, které je prodáváno, aniž by byla daň z přidané hodnoty na prodej uplatněna. Zákon o DPH (2004) upravuje osvobození od daně: a) bez nároku na odpočet daně = poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, pojišťovací činnosti, převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc, dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně. Autoři Galočík a Paikert (2012) popisují, že osvobození od daně bez nároku na odpočet fakticky znamená neuplatnění daně na výstupu a ztrátu nároku na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se k těmto osvobozeným plněním. b) s nárokem na odpočet daně = dodání zboží do jiného členského státu, pořízení zboží z jiného členského státu, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, osvobození ve zvláštních případech, přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží, přeprava osob, dovoz zboží, dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujících nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím.

9

K tomuto termínu autoři Galočík a Paikert (2012) uvádějí, že při uskutečňování těchto plnění nedochází ke krácení nároku na odpočet. Tato plnění mají za cíl brát v úvahu místo, kde mají být zboží a služby spotřebovány a tudíž zdaněny. Autorka Kovanicová (2006) ve své knize podotýká, že v obou případech osvobození je plátce povinen uskutečnění plnění přiznat, tj. uvést ve svém daňovém přiznání k DPH.

2.1.13 Režim přenesení daňové povinnosti Podle zákona o DPH (2004) je plátce v režimu přenesení daňové povinnosti, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno, povinen přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Toto ustanovení podle Galočíka a Paikerta (2012) nařizuje přenos daňové povinnosti u vyjmenovaných zdanitelných plnění, tedy s místem v tuzemsku a mezi dvěma plátci daně. Autoři dále uvádějí, že se jedná o tzv. „tuzemský reverse charge“, protože se uplatní stejný princip jako při dodání zboží a poskytnutí služeb mezi osobami z různých členských států. Zákon o DPH (2004) ukládá plátci, který uskutečnil a rovněž plátci, pro kterého bylo uskutečněno zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, povinnost vést za každé zdaňovací období evidenci pro daňové účely, ve které je povinen uvést daňové identifikační číslo plátce, pro kterého bylo uskutečněno, nebo který uskutečnil zdanitelné plnění, datum uskutečnění zdanitelného plnění, základ daně, rozsah a předmět plnění. Tento režim se uplatňoval do konce března roku 2011 pouze při dodání zlata. Dubnová novela zákona o DPH z důvodu omezení daňových úniků rozšířila a značně administrativně zkomplikovala režim tuzemského přenesení daňové povinnosti na odběratele. Od 1. 4. 2011 se tento režim vztahuje na: -

dodání zlata;

-

dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH plátci (struska z výroby železa, sběrový odpad a šrot);

-

převod povolenek na emise skleníkových plynů na plátce;

10

-

poskytnutí stavebních a montážních prací, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 (s účinností od 1. 1. 2012).

2.1.14 Evidence pro daňové účely Plátce nebo identifikovaná osoba jsou dle zákona o DPH (2004) povinni vést evidenci údajů, které jsou potřebné ke správnému stanovení daňové povinnosti v členění odpovídajícímu daňovému přiznání. Pokud plátce dodává zboží či poskytuje služby do jiného členského státu, pak je povinen vést evidenci v takovém členění, aby byl schopen sestavit souhrnné hlášení. Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.1.13, povinností je vést evidenci pro daňové účely i v rámci zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. S platností od 1. 1. 2013 je povinností v evidenci pro daňové účely vést u přijatých zdanitelných plnění také identifikační číslo osoby, která plnění uskutečnila, s výjimkou plnění, u nichž byly vystaveny zjednodušené daňové doklady. Galočík a Paikert (2012) podotýkají, že vedení záznamní daňové evidence je možné buď v rámci účetnictví, nebo samostatně.

2.1.15 Daňové přiznání Jakýmsi dovršením povinností plátce daně představuje sestavení daňového přiznání k dani z přidané hodnoty ve formě tiskopisu dle platného vzoru Ministerstva financí ČR. Zákon o DPH (2004) upravuje povinnost plátce podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, a to i v případě, že mu daňová povinnost nevznikla. Ve stejné lhůtě pro podání daňového přiznání je zároveň splatná vlastní daňová povinnost.

2.2 Účetnictví podnikatelů Předmětem účetnictví je účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. Autorka Dvořáková (2010) popisuje, že cílem účetnictví je podat jeho uživatelům přehled o stavu prostředků, které může účetní jednotka při svém podnikání užívat, o zdrojích jejich krytí, o výsledku hospodaření a o změně finanční situace účetní jednotky.

11

2.2.1 Legislativní úprava účetnictví Účetnictví podnikatelů je v České republice upraveno zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), Vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví a Českými účetními standardy pro podnikatele. Dvořáková (2010) k zákonu o účetnictví doplňuje, že po vstupu ČR do Evropské unie byla do tohoto zákona doplněna některá ustanovení, týkající se účetních jednotek, které mají povinnost vést účetnictví v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví IFRS. Autorka dále uvádí, že pro současnou etapu vývoje ekonomiky je charakteristický její celosvětový charakter, dochází k odbourávání národních hranic – ekonomika má stále více globální charakter. Logickým vyústěním tohoto vývoje je potřeba sjednotit – harmonizovat účetnictví. Autorka definuje tři významné linie směřující k harmonizaci účetnictví: -

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS;

-

Evropská unie (zejména 4., 7. a 8. směrnice);

-

Národní účetní standardy USA – US GAAP.

2.2.2 Účetní výkazy V České republice je dle Dvořákové (2010) základem účetnictví dvouřadový účetní model s druhovým členěním nákladů. Dvouřadový účetní model sestává ze dvou účetních výkazů, a to z rozvahy a výsledovky. Kovanicová (2006) popisuje, že rozvaha je statickým pohledem na stav a strukturu aktiv a pasiv, ale kromě vyjádření stavu majetku umožňuje vypočítat výsledek hospodaření – zisk nebo ztrátu, protože platí následující rovnost: AKTIVA = PASIVA bez zisku + ZISK AKTIVA + ZTRÁTA = PASIVA bez ztráty nebo AKTIVA = PASIVA bez ztráty - ZTRÁTA

12

Obrázek 1 Základní struktura rozvahy ROZVAHA AKTIVA I. Dlouhodobá aktiva 1. Hmotný majetek 2. Nehmotný majetek 3. Finanční majetek dlouhodobý

II. 1. 2. 3. 4.

I. 1. 2. 3. 4.

Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Finanční majetek krátkodobý Peněžní prostředky

PASIVA Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní, účelové fondy Nerozdělený zisk/neuhrazená ztráta Zisk / ztráta běžného období

II. Závazky - Splatné do 1 roku - Splatné nad 1 rok III.

III.

Přechodná aktiva Aktiva celkem Zdroj: Kovanicová (2006)

IV.

Rezervy Přechodná pasiva Pasiva celkem

Výsledovka neboli výkaz zisku a ztráty zachycuje tokové veličiny – náklady a výnosy. Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku představuje výsledek hospodaření – zisk nebo ztrátu. Výsledek hospodaření zjištěný ve výsledovce se převádí do rozvahy, kde tvoří samostatnou položku vlastního kapitálu, viz obrázek 1. Kovanicová konstatuje, že výsledovka není ničím víc než podrobnějším rozvedením jediné rozvahové položky – výsledku hospodaření (zisku/ztráty) za účetní období.

2.2.3 Účetnictví a daně Dvořáková (2010) zmiňuje, že národní účetnictví je těsně spjato s daněmi, regulaci provádí stát na bázi zákonných norem a předmětem regulace je způsob účetního zachycení jednotlivých transakcí. Kovanicová (2006) uvádí, že to však nelze chápat tak, že účetnictví musí být podřízeno daňovým hlediskům. Autorka dále konstatuje, že daně vždy významně ovlivňují finanční pozici podniku i výsledek jeho hospodaření.

2.2.4 Základní principy účetnictví Klíčovým prvkem účetnictví je princip podvojnosti. Kovanicová (2006) k tomuto uvádí, že každá hospodářská operace vstupující do účetnictví vyvolává změnu vždy na dvou účtech, a to tak, že na jednom účtu se zaúčtuje částka na stranu Má dáti a na druhém

13

účtu se zaúčtuje stejná částka na stranu Dal. Autorka dále vysvětluje, že výběr účtů, na nichž se hospodářská operace zaúčtuje, je dán povahou hospodářské operace a právě správná volba dvojice účtů má mimořádný význam pro věrohodnost účetních informací. Autorka popisuje, že na účty syntetické se účetní případy zachycují souborně a podrobnější členění informací uvedených na těchto účtech se provádí prostřednictvím účtů analytických. K jednomu syntetickému účtu je možné vytvořit několik účtů analytických dle potřebné hloubky členění. Účetním jednotkám je Vyhláškou č. 500/2002 Sb. stanovena směrná účtová osnova složená z předepsaných účtových tříd a skupin účtů a účetní jednotky jsou dle zákona o účetnictví povinny na podkladě směrné účtové osnovy sestavit účtový rozvrh, v němž uvedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení účetní závěrky.

2.2.5 Základní prvky účetnictví Dvořáková (2010) ve své knize popisuje, že na počátku účetní operace stojí účetní doklad, který je nositelem vstupních dat o skutečnostech vedoucích ke změně předmětu účetnictví. Do účetnictví je hospodářská operace zachycená na účetním dokladu zaznamenána prostřednictvím účetního zápisu podvojně na vybrané účty dle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu účetní jednotky. Kovanicová (2006) popisuje možnost provedení účetního zápisu mimo jiné jako: -

jednoduchý, který vyjadřuje souvztažnost pouze jedné dvojice účtů,

-

složený, který vyjadřuje souvztažnost mezi větším počtem účtů, samozřejmě při zachování principu podvojnosti účtů.

14

Formy účetních zápisů názorně zobrazuje následující obrázek 2 a 3. Obrázek 2 Jednoduchý zápis 211 – Pokladna

111 – Pořízení materiálu

211 – Pokladna

343 - DPH

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 3 Složený zápis 211 – Pokladna

111 – Pořízení materiálu

343 - DPH


2.2.6 Oceňování cizoměnových pohledávek a závazků Pohledávky a závazky v cizí měně je účetní jednotka povinna oceňovat k okamžiku uskutečnění účetního případu, buď kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou (§ 24 odst. 6 zákona o účetnictví), nebo pevným kursem stanoveným účetní jednotkou (§ 24 odst. 7 zákona o účetnictví). Způsob oceňování majetku a závazků stanovuje účetní jednotka ve své vnitřní účetní směrnici. Za okamžik uskutečnění účetního případu lze dle Českých účetních standardů č. 001 považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.

15

2.3 Účtování daně z přidané hodnoty Pro účely účtování daně z přidané hodnoty je vymezen rozvahový účet 343-Daň z přidané hodnoty, na kterém se podle Českých účetních standardů účtuje podle daňových dokladů daňová povinnost účetní jednotky ze splatné daně ve prospěch tohoto účtu a na vrub účtu se účtuje podle daňových dokladů nárok především vůči finančnímu orgánu na odpočet DPH ve zdaňovacím období, ve kterém po zaúčtování plátce uplatnil nárok na odpočet daně a na vrub tohoto účtu se dále účtuje placení daně finančnímu orgánu. Následující schéma znázorňuje základní typy účtování DPH u plátce: 1. Účtování DPH – výstup (prodej) Vystavená faktura odběrateli za prodej výrobků

121,- Kč

Tržba z prodeje výrobků

100,- Kč

Daň z přidané hodnoty 21% (daňová povinnost) 601 – Tržby za vl. výrobky 100

21,- Kč

311 - Odběratel 121

343 – DPH 21

2. Účtování DPH – vstup (nákup) Přijatá faktura za nákup materiálu od dodavatele

121,- Kč

Cena materiálu

100,- Kč

Daň z přidané hodnoty 21% (nárok na odpočet) 3. 321 – Dodavatel 121

111 - Materiál 100

343 - DPH 21

16

21,- Kč

Protože se na účtu 343 – Daň z přidané hodnoty účtují jak pohledávky, tak závazky má tento účet charakter aktivního i pasivního účtu. Zůstatky na straně MD jsou zahrnuty do rozvahy na řádek aktiv C.III.6 Stát – daňové pohledávky. Zůstatky na straně Dal jsou zahrnuty do rozvahy na řádek pasiv B.III.6. Postup účtování daně z přidané hodnoty probíhá odlišně v závislosti na tom, zda subjektem daně je plátce nebo neplátce daně z přidané hodnoty. Autor Ryneš (2012) popisuje účtování u plátce následovně: -

DPH je průběžnou položkou, která se zachycuje pouze v rámci zúčtovacích vztahů (pohledávka a závazek na účtu 343);

-

DPH není součástí ocenění majetku zachycovaného v účetnictví, což znamená, že účtování DPH je řešeno způsobem umožňujícím vést nakoupený majetek a služby v účetnictví podniku bez daně, tj. v cenách nákupu;

-

neodpočitatelné položky DPH se stávají ze zákona na vstupu součástí ocenění majetku a v případě služeb vstupují do provozních nákladů.

V případě účtování daně z přidané hodnoty u neplátce autor uvádí, že neplátce nemá nárok na odpočet daně, která se u něho stává součástí ocenění majetku nebo v případě služeb vstupuje do provozních nákladů. Z toho vyplývá, že v případě neplátce daně má daň z přidané hodnoty přímý vliv na výsledek hospodaření. V případě neplátce se tudíž nepoužívá účtování na účtu 343-Daň z přidané hodnoty. V případě plátců, kteří vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je potřeba nejen správně postupovat při uplatňování předpisů o dani z přidané hodnoty, ale také správně účetní případy obsahující daň z přidané hodnoty zaúčtovat. Účetnictví musí podle Ryneše (2012) zabezpečit pro potřeby daňového přiznání a účinnou správu DPH údaje o: -

závazcích a pohledávkách vyplývajících z DPH za zdaňovací období s vyčíslením celkového výsledného vztahu vůči správci daně;

-

nadměrném odpočtu a nárocích, které z něho plynou v jednotlivých zdaňovacích obdobích;

-

dalších skutečnostech podstatných pro správu daně. 17

Autor dále uvádí, že účetní předpisy pro podnikatele neřeší techniku účtování DPH, pouze ukládají, které údaje musí podnik zabezpečit finančnímu orgánu pro efektivní správu daně. Evidenci o DPH lze, podle uvedeného autora, technicky zabezpečit buď v rámci analytické evidence k účtu 343, nebo záznamy pro správu DPH organizovat mimoúčetně daňovou evidencí, popř. kombinací obou způsobů. V praktickém využití je nejrozšířenější účtování na analytické účty k účtu 343, které jsou rozděleny podle jednotlivých druhů DPH, kdy se na stranu MD účtuje pohledávka za státem (nárok na odpočet) a na stranu Dal závazek vůči státu (odvod daně): 343-001 = povinnost přiznat daň – snížená sazba 343-002 = povinnost přiznat daň – základní sazba 343-999 = zúčtování DPH

Na konci zdaňovacího období, kterým je měsíc nebo čtvrtletí, se vypočítá rozdíl mezi obraty na straně Dal (daně na výstupu / povinnost přiznat daň) a obraty na straně MD (daně na vstupu / nárok na odpočet) a vzniklý kladný rozdíl je daňovou povinností (závazkem vůči finančnímu orgánu), záporný rozdíl je nadměrným odpočtem (pohledávkou za finančním orgánem), viz názorný obrázek níže. Obrázek 4 Účtování na účtu 343 – Daň z přidané hodnoty v průběhu zdaňovacího období

DPH na vstupu (nákupy) Pohledávka za finančním úřadem

343 – Daň z přidané hodnoty DPH na výstupu (prodeje) Závazek vůči finančnímu úřadu

KZ na MD = nadměrný odpočet KZ na Dal = daňová povinnost (tj. součet DPH ze vstupů je vyšší než (tj. součet DPH z výstupů je vyšší než součet DPH součet DPH z výstupů) ze vstupů)

Zdroj: Štohl (2012)

18

3 Analytická/praktická část práce V této části práce je představen konkrétní výrobní podnik, na jehož běžných účetních případech je demonstrován postup při zaúčtování jednotlivých účetních případů s popisem jejich dopadu na hospodářský výsledek.

3.1 Účtování DPH ve společnosti Neznámá s.r.o. Tuzemská společnost s ručením omezeným, která poskytla data a informace pro účely zpracování této odborné práce, si nepřála být jmenována, proto byla označena názvem „Neznámá s.r.o.“. Data z účetního programu a další informace o společnosti a jejích ekonomických činnostech byla získána z dostupných sestav společnosti. Předmětem podnikatelské činnosti společnosti Neznámá s.r.o. je výroba plastových a pryžových výrobků, elektronických součástek a podnájem nebytových prostor. Společnost vznikla v červenci roku 2006 a od září roku 2006 byla zaregistrována jako plátce daně z přidané hodnoty. Společnost byla vybrána pro zpracování této práce zejména proto, že obchoduje jak s tuzemskými odběrateli a dodavateli, tak s odběrateli a dodavateli z jiných členských států a států mimo EU. Roční úhrn čistého obratu za rok 2012 činil u této společnosti 75 milionů. Účetnictví společnosti je vedeno prostřednictvím účetního počítačového programu ABRA G2. Tento program namísto analytické evidence využívá rozsáhlé vedlejší evidence, a to i v případě účtu 343 – Daň z přidané hodnoty, viz obrázek 5. Obrázek 5 Vedlejší evidence DPH společnosti Neznámá s.r.o.

Zdroj: účetní program ABRA G2

19

Účtování běžných obchodních operací z oblasti daně z přidané hodnoty je popsáno na několika dále uvedených příkladech z účetní databáze společnosti Neznámá s.r.o.. Veškeré níže uvedené příklady jsou čerpány ze zdaňovacího období 12/2012. Celková záznamní evidence k DPH za měsíc prosinec 2012, ve které jsou jednotlivé případy zachyceny, a vyplněné daňové formuláře jsou přílohou této práce.

3.1.1 Účtování DPH u tuzemských dodavatelsko – odběratelských vztahů Obchodní transakce a jejich účtování mezi tuzemskými subjekty jsou nejrozšířenějšími účetními operacemi a jejich zaúčtování není ve své podstatě nijak náročné. Důležitým krokem před samotným účtováním je kontrola, zda daňový doklad obsahuje veškeré zákonné náležitosti a zda je nebo není vystaven plátcem DPH. Dalším důležitým kritériem pro zaúčtování do správného zdaňovacího období je datum uskutečnění zdanitelného plnění případně datum přijetí platby a datum přijetí dokladu. Pro názornost je níže uveden příklad zaúčtování přijaté faktury za nákup materiálu a příklad zaúčtování faktury vydané za prodej výrobků. Účtování tuzemských obchodních operací značně zkomplikovalo zavedení principu přenesení daňové povinnosti na tuzemská plnění. Hlavní problém přinesla nepřipravenost této změny vymezením stavebních a montážních prací podléhajících přenesené daňové povinnosti dle § 92e zákona o DPH klasifikací produkce CZ-CPA, publikovanou Českým statistickým úřadem. Tato klasifikace nebyla primárně vymezena pro aplikaci v daňové oblasti, a proto je v praxi velmi obtížné v některých případech rozhodnout, kam danou službu zařadit a tím pádem správně zaúčtovat a uplatnit daň. Tato problematika je obsažena v příkladu 3. Příklad 1 Přijatá faktura za nákup materiálu Společnost Neznámá s.r.o. nakoupila pryžové pásy (materiál) od tuzemského dodavatele - plátce DPH na základě přijaté faktury č. FP-567/2012 ve výši 131.799,42 Kč (základ daně 109.832,85 a 20% DPH 21.966,57 Kč). Daň z přidané hodnoty si společnost uplatní na vstupu, protože přijaté zdanitelné plnění - materiál bude použito pro uskutečnění zdanitelného plnění, tedy k výrobě výrobků. Faktura byla vystavena dne 29. 11. 2012, zdanitelné plnění uvedené na faktuře nastalo 28. 11. 2012 a společnost

20

Neznámá s.r.o. přijala tento doklad dne 3. 12. 2012. Uvedené zdanitelné plnění bude zaznamenáno v záznamní evidenci k DPH za měsíc prosinec 2012 z toho důvodu, že byl doklad přijat v prosinci. Doklad obsahoval veškeré nutné náležitosti z pohledu zákona o DPH, viz kapitola 2.1.9. a podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně byly splněny v měsíci prosinci 2012. Zaúčtování faktury přijaté v účetním deníku je zobrazeno na obrázku 6. Obrázek 6 Zápis zaúčtování přijaté faktury v účetním deníku


Příklad 2 Vydaná faktura za prodej výrobků Společnost Neznámá s.r.o. vystavila fakturu č. FV-432/2012 za prodej pryžových výrobků ve výši 662.927,88 Kč (základ daně 552.439,90 Kč a 20% DPH 110.487,98 Kč). Daň z přidané hodnoty z uvedeného uskutečněného zdanitelného plnění musí být společností Neznámá s.r.o. přiznána na výstupu a uhrazena za zdaňovací období, ve kterém se plnění uskutečnilo, tj. v měsíci prosinci. Zaúčtování faktury vydané ilustruje zápis v účetním deníku na obrázku 7.

21

Obrázek 7 Zápis zaúčtování vydané faktury v účetním deníku


Z uvedených příkladů je patrné, že daň z přidané hodnoty v případě plátců daně nemá vliv na výsledek hospodaření, protože ji společnost přičte k ceně svého výrobku a daň, kterou je povinna z uskutečněného plnění odvést státu, je nárokována na odběrateli. Při nákupu materiálu je nákladem pouze pořizovací cena materiálu a částku daně, kterou vyčíslil dodavatel, si společnost nárokuje formou odpočtu daně u správce daně. Toto však platí pouze v případě, že odběratel takto nárokovanou hodnotu DPH dodavateli uhradí. Do 31. 3. 2011 byla situace taková, že v případě, kdy odběratel dodavateli hodnotu nebo cenu DPH neuhradil, dodavateli vznikla pohledávka za odběratelem, kterou mohl za určitých okolností daňově odepsat, což už vliv na hospodářský výsledek mělo, a to ve formě zvýšení nákladů (daňových či nedaňových). Legislativní změnou zákona o DPH s účinností od 1. 4. 2011 byla zavedena možnost opravy výše daně na výstupu u pohledávek za dlužníky v insolvenci (§ 44). Autoři Galočík a Paikert uvedli, že se tak stalo v souvislosti s negativním vývojem ekonomické situace s cílem pomoci firmám, jejichž cash-flow snižují nedobytné pohledávky za subjekty v platební neschopnosti. Na základě tohoto ustanovení si za jistých okolností může věřitel zpětně nárokovat daň z přidané hodnoty na výstupu. Příklad 3 Účtování DPH v režimu přenesení daňové povinnosti Pro společnost Neznámá s.r.o. byly provedeny elektromontážní práce (oprava rozvodů) provedené v budově sídla společnosti na základě přijaté faktury č. FP-602/2012 ze dne

22

11. 12. 2012, datum uskutečnění zdanitelného plnění 10. 12. 2012, ve výši základu daně 11.285,- Kč. Na faktuře dodavatel (plátce DPH) uvedl, že se jedná o plnění v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92a zákona o DPH a že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, který je příjemcem prací. Dodavatel, který je plátcem a poskytl v tuzemsku jinému plátci stavební nebo montážní práce v režimu přenesení daňové povinnosti je dle zákona o DPH (2004) povinen uvést na vystaveném daňovém dokladu sazbu daně a sdělení, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, který je příjemcem zdanitelného plnění. V roce 2012 plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu reverse charge, měl povinnost doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně podle ustanovení § 28 odst. 2 písm. l) zákona o DPH (2004). S účinností od 1. 1. 2013 však došlo k úpravě tohoto zákona s tím, že výpočet a výši daně je plátce povinen provést v evidenci pro daňové účely a nikoliv na daňovém dokladu, u kterého musí být zajištěna mimo jiné neporušenost obsahu. Společnost Neznámá s.r.o. zaúčtuje tento doklad jako běžnou fakturu přijatou s tím rozdílem, že jako typ obchodu a index DPH vybere přenesení daňové povinnosti, čímž dojde k výpočtu zadané sazby daně prostřednictvím účetního dokladu s označením DRC1 a zapsání dokladu do vedlejší evidence DPH – doklady v režimu přenesení daňové evidence na vstupu. Záznam o DRC ilustruje obrázek 8. Obrázek 8 Záznam o DRC

Zdroj: účetní program ABRA G2 1

DRC je označení účetního dokladu v programu ABRA G2, který má využití v případě přenesení daňové povinnosti, dovozu a pořízení z JČS, jeho principem je účtování DPH na vstupu a na výstupu.

23

Zaúčtování faktury přijaté a účetního dokladu typu DRC je v účetním deníku provedeno následovně: 1. Přijatá faktura č. 602/2012 za provedené práce

11.285,-

518 / 321

2. DRC-139/2012 DPH 20% přiznání na výstupu

2.257,-

395 / 343

3. DRC-139/2012 DPH 20% nárok na odpočet

2.257,-

343 / 395

Způsob zúčtování DPH lze řešit také variantou účtování DPH na zvláštní analytický účet k účtu 343, např. na účet 343-007 – Povinnost DPH (reverse charge) a 343-008 – Nárok na odpočet (reverse charge): 2.257,-

343-008 / 343-007

Plátce, který v režimu přenesení daňové povinnosti ve smyslu § 92a zákona o DPH (2004) přijme zdanitelné plnění, které má charakter stavebních nebo montážních prací, má povinnost přiznat a zaplatit daň z takto přijatého zdanitelného plnění a současně je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u takto přijatého zdanitelného plnění. Vedlejší evidence DPH – Doklady v režimu přenesení daňové povinnosti na vstupu (viz obrázek 9) slouží jako evidence pro daňové účely, kterou ukládá zákon vést a elektronicky předkládat správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH za každé zdaňovací období. Obrázek 9 Evidence DPH – Doklady v režimu přenesení daňové povinnosti na vstupu


24

Výše uvedený příklad se vztahoval k přijatému zdanitelnému plnění, kdy měla společnost Neznámá s.r.o. současně nárok na uplatnění odpočtu daně na vstupu dle podmínek vymezených v § 72 a následujících zákona o DPH. Společnost Neznámá s.r.o. ve svém účetnictví eviduje také přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti bez nároku na odpočet. Jedná se například o přijatou fakturu č. FP-603/2012 ve výši 15.300,- Kč za stavební práce provedené dodavatelem (plátcem DPH) na pronajatém nebytovém prostoru, který dále společnost Neznámá s.r.o. podnajímá neplátci DPH. V takovém případě se jedná o osvobozené plnění dle § 56 zákona o DPH a daň z přidané hodnoty je společnost Neznámá s.r.o. povinna z tohoto přijatého zdanitelného plnění přiznat a zaplatit správci daně bez nároku na uplatnění odpočtu. Při zadávání přijaté faktury do programu je opět zvolen typ obchodu reverse charge, čímž je k dokladu vytvořen účetní doklad pod označením DRC, v našem případě konkrétně č. DRC-140/2012, v rámci kterého je vypočteno DPH. Následné zaúčtování takového účetního případu v účetním deníku představuje obrázek 10. Obrázek 10 Zaúčtování přijaté faktury a účetního dokladu DRC v režimu přenesení daňové povinnosti bez nároku na odpočet


Z uvedeného příkladu je zřetelné, že částka vypočtené přenesené daně, kterou je společnost Neznámá s.r.o. povinna odvést a zaplatit státu a jíž si nesmí uplatnit na vstupu, protože se jedná o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, se zaúčtuje jako náklad na účet třídy 5. V takovém případě na rozdíl od klasického

25

přenesení daňové povinnosti dochází u plátce daně k ovlivnění hospodářského výsledku, protože daň zvyšuje náklady společnosti.

3.1.2 Účtování DPH v dodavatelsko – odběratelských vztazích mezi členskými státy EU Obchodování se zbožím a službami uvnitř Evropského společenství dnes patří mezi běžné obchodní transakce a je vázáno specifickými povinnostmi z hlediska DPH. Autorky Blechová a Janoušková (2010) uvádějí, že systém uplatňování daně z přidané hodnoty mezi členskými státy EU vycházel původně ze Šesté směrnice ES, která byla nahrazena od 1. 1. 2007 směrnicí 2006/112/ES. Obchodní transakce týkající se dodání zboží uskutečněné mezi dvěma osobami registrovanými k dani v různých členských státech se vyznačují tím, že dodavatel zboží do jiného členského státu je povinen při takovém dodání zboží přiznat osvobození od daně, a plátce, který vystupuje v tomto obchodu jako pořizovatel zboží, je povinen při pořízení zboží přiznat daň na výstupu. Pořizovateli ale současně vzniká nárok na odpočet daně na vstupu ve stejné výši. Ovšem za předpokladu, že pořízené zboží bude použito plátcem k uskutečnění jeho ekonomické činnosti. Autorky dále uvádějí, že pořizovatel zboží přiznává daň při pořízení zboží v daňovém přiznání (v měsíci pořízení zboží nebo v měsíci následujícím – podle data vystavení daňového dokladu) a současně uplatňuje nárok na odpočet. Účtování je samozřejmě prováděno v české měně. Příklad 4 Účtování DPH při pořízení zboží z jiného členského státu Společnost Neznámá s.r.o. pořídila zboží z jiného členského státu na základě faktury č. FP-604/2012 ve výši 12.923 EUR od osoby registrované k dani v jiném členském státě. Přijatý doklad se po kontrole všech náležitostí zaeviduje do účetního programu v příslušné cizí měně a DPH se na této úrovni neřeší. Pro výpočet DPH je třeba vytvořit účetní doklad typu DRC, na jehož základě bude přiznána daň na výstupu a zároveň uplatněna daň na vstupu. Pro zaevidování dokladu do správné vedlejší evidence DPH slouží DPH index, viz obrázek 11.

26

Obrázek 11 DPH indexy


Při zadávání účetního dokladu typu DRC je zvolen denní devizový kurz, kterým se přepočítá měna uvedená na dokladu na české koruny a program provede výpočet základu daně a daně v CZK a vznikne účetní doklad DRC č. 141/2012, viz obrázek 12. Devizové kurzy pro přepočet měn jsou do účetního programu stahovány z webových stránek České národní banky. Pro přepočet měny se použije devizový kurz ke dni 6. 12. 2012, tzn. ke dni vystavení dokladu. Za datum vystavení daňového dokladu se dle § 35 zákona o DPH (2004) považuje datum doplnění údajů, které je pořizovatel povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely. Od roku 2013 došlo k legislativní změně zákona o DPH a z důvodu zachování neporušenosti obsahu dokladu není povoleno na obdržený doklad cokoliv doplňovat.

27

Obrázek 12 Záznam o DRC – pořízení zboží


Samotné zaúčtování výše uvedeného případu pořízení zboží z jiného členského státu bude vypadat následovně: 1. Přijatá faktura 604/2012 za pořízení zboží z JČS

325.594,99

504 / 321


65.119,00

395 / 343


65.119,00

343 / 395

Z uvedeného příkladu je patrné, že pořízení zboží z JČS spadá do režimu reverse charge a daň z přidané hodnoty zde probíhá pouze evidenčně s výslednou daňovou povinností 0,- Kč a v tomto případě žádným způsobem neovlivňuje hospodaření podniku, protože byly splněny podmínky pro odečet. Příklad 5 Dodání zboží do jiného členského státu Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. Společnost Neznámá s.r.o. dodává zboží pouze osobám registrovaným k dani v jiných členských státech, tudíž jsou tato plnění vždy osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně.

28

Při vystavování daňového dokladu – faktury vydané za prodej výrobků osobě registrované k dani v jiném členském státě je vybrán příslušný typ DPH indexu, viz následující obrázek 13. Obrázek 13 DPH indexy pro dodání


Pro všechny výše uvedené typy DPH indexů platí nulová sazba DPH na výstupu. Znamená to tedy, že dodání zboží či služeb do jiného členského státu není zatíženo daní na výstupu a je osvobozeno od daně. Pro společnost Neznámá s.r.o. jsou tato plnění osvobozena od daně podle § 64 zákona o DPH. Společnost má u těchto plnění nárok na uplatnění daně na vstupu z přijatých plnění, která v rámci svých ekonomických činností použije pro uskutečňování takovýchto plnění. Zaúčtování faktury vydané za dodání výrobků plátci v jiném členském státě znázorňuje obrázek 14. Obrázek 14 Zaúčtování faktury vydané za dodání výrobků do JČS


29

3.1.3 Účtování DPH v dodavatelsko – odběratelských vztazích mimo EU Z důvodu podpory zahraničního obchodu je vývoz zboží či poskytnutí služby do třetí země osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Vývozem zboží se rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země. Naproti tomu dovoz zboží ze třetí země s místem plnění v tuzemsku je předmětem zdanění. Dovozem zboží se rozumí vstup zboží ze třetí země na území Evropského společenství. Společnost Neznámá s.r.o. zboží ze zemí mimo EU pouze dováží. Při dovozu zboží je oficiálním dokladem o tom, že zboží bylo deklarováno při dovozu, doklad JSD – jednotný správní doklad, kterým je zboží propuštěno do celního režimu. Doklad JSD se předkládá celnímu úřadu při celním odbavení zboží a při dovozu zboží slouží k vyměření daní a jiných poplatků, souvisejících s dovozem. Cenu zboží, která je základem pro clo a DPH, stanovuje celnice. Takto stanovená cena se většinou odlišuje od ceny, která je výsledkem přepočtu přijaté faktury v cizí měně na české koruny. Společnost Neznámá s.r.o. ve většině případů obdrží fakturu za zboží od dodavatele ze třetí země elektronickou cestou 3 týdny před samotným dovozem zboží. Ve chvíli, kdy zboží dorazí do Čech, dojde k proclení na celním úřadu, které provede dodavatel sám nebo k tomu pověří specializovanou firmu, která zařídí veškeré ostatní náležitosti související s proclením. Celnice vydá písemné celní prohlášení, kterým je JSD doklad, na jehož základě musí dodavatel uhradit clo. Následně je zboží s dokladem JSD přijato společností Neznámá s.r.o. Faktura přijatá se zapíše do evidence účetního programu bez DPH a v příslušné cizí měně, následně je v účetním programu vytvořen účetní doklad JSD-93/2012, který se spáruje s přijatou fakturou. Na dokladu JSD je uveden základ pro clo, které vyznačila celnice, výše cla a oprava základu daně, což představují vedlejší náklady související s dovozem, viz obrázek 15.

30

Obrázek 15 Kniha celních prohlášení JSD


Daňová povinnost vzniká dnem, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu v tuzemsku, v našem případě tedy ke dni 10. 12. 2012. Doklad JSD slouží jako podklad pro vytvoření účetního dokladu typu DRC, na základě kterého je vypočten základ daně a daň. Základ pro DPH obsahuje cenu dováženého zboží, clo a opravu základu daně.

O opravě základu daně se neúčtuje, jedná se

o připočtení vedlejších nákladů k dovozu a vypočtení správného základu pro DPH na dokladu typu DRC. Na obrázku 16 je uveden záznam o DRC č. 129/2012. Obrázek 16 Záznam o DRC při dovozu zboží

Zdroj: účetní program ABRA G2 Zaúčtování jednotlivých účetních dokladů v účetním deníku je následující:

1. Přijatá faktura č. 121/2012 za materiál ze zahraničí 500.548,13 501 / 321

31

2. JSD-93/2012 výše cla dle celního úřadu

21.496,00 501 / 379


104.609,20 395 / 343


104.609,20 343 / 395

I v tomto případě společnost Neznámá s.r.o. přizná daň ve svém daňovém přiznání za prosinec 2012 a současně má nárok na odpočet daně, protože dovezený materiál použije pro uskutečňování své ekonomické činnosti. Daň z přidané hodnoty má v tomto případě pouze evidenční charakter a žádným způsobem neovlivní hospodářský výsledek podniku.

3.2 Výběr vhodných obchodních partnerů společnosti Neznámá s.r.o. Na základě provedeného osobního rozhovoru se zástupcem společnosti Neznámá s.r.o. bylo zjištěno, že vedení společnosti se v loňském roce zabývalo otázkou výběru vhodných dodavatelů pro zajištění oprav a údržby motorových vozidel společnosti a pro zajištění benefitních služeb pro zaměstnance. Společnost si vytvořila vlastní modelové případy za účelem kalkulace dodávaných služeb s co nejnižším zatížením nákladů podniku. Z těchto modelových případů byla pro účely této odborné práce vybrána pouze dílčí část, která se zabývala oblastí daně z přidané hodnoty v souvislosti se snížením nákladů podniku.

3.2.1 Modelový případ pro dodavatele oprav motorových vozidel Kalkulace dodávky autoopravářských prací byla provedena v rozsahu dodání materiálu (ze ¾) a dodání prací (z ¼). Kalkulace byla zpracována na dodavatele A, který je plátcem DPH a na dodavatele B, který plátcem DPH není. Pro lepší srovnání byly použity shodné ceny materiálu i služeb. Dodavatel A Cena materiálu

9.000 + 20% DPH 1.800

Cena práce

3.000 + 20% DPH 600

Celkem

12.000 +

2.400 = 14.400

32

Celková výše nákladů společnosti činí 12.000 Kč. Částku DPH ve výši 2.400 Kč společnost dodavateli také uhradí, ale zároveň má nárok na odpočet této částky na vstupu, čímž sníží daňovou povinnost. Dodavatel B Cena materiálu Cena práce Celkem

10.800 (9.000 + 20% DPH, neplátce DPH z ceny neodečte) 3.000 13.800

Celková výše nákladů společnosti činí 13.800 Kč. Společnost nemá nárok na odpočet daně z použitého materiálu. Z tohoto modelového případu vyplynulo, že pro společnost Neznámá s.r.o. bude ekonomicky výhodnější zadat opravy a údržbu vozového parku dodavateli, který je plátcem DPH.

3.2.2 Modelový případ pro dodavatele zaměstnaneckých benefitů Společnost Neznámá s.r.o. má 28 zaměstnanců. Za účelem zvýšení jejich motivace a stimulace k lepšímu pracovnímu výkonu, jsou zaměstnancům poskytovány různé benefity. Společnost v loňském roce uvažovala o rozšíření nabízeného sortimentu zaměstnaneckých benefitů

o kosmetické služby v předpokládané celkové ceně pro

zaměstnance do 700 Kč a měsíčním rozpočtem do 20.000 Kč. Kalkulace byla opět zpracována na dodavatele A, který je plátcem DPH a na dodavatele B, který plátcem DPH není. Pro lepší srovnání byly použity shodné ceny služeb. Dodavatel A Kosmetické ošetření pleti (čištění, peeling, masáž) 60 minut 650 Kč + 20% DPH 130 Kč = 780 Kč

Dodavatel B Kosmetické ošetření pleti (čištění, peeling, masáž) 60 minut Z provedené

modelové

kalkulace

vyplývá,

že

v případě

650 Kč volby

dodavatele

zaměstnaneckých benefitů, u kterých společnost nemá nárok na odpočet daně, bude pro

33

společnost výhodnější odebírat tyto služby od neplátce DPH, který cenu služeb nenavyšuje sazbou DPH.

3.2.3 Shrnutí výběrových kritérií obchodních partnerů společnosti Neznámá s.r.o. Dle výše uvedených modelových případů je při výběru obchodních partnerů pro společnost Neznámá s.r.o. rozhodující, mimo nejnižší ceny i to, zda společnost splní při přijetí takového zdanitelného plnění nárok na odečet daně z přidané hodnoty nebo nikoliv. V případě, že společnost Neznámá s.r.o. jako plátce DPH splní nárok na odečet daně z přijatého zdanitelného plnění na vstupu, je zcela jistě výhodnější odebírat služby či zboží od plátců DPH a naopak, pokud společnost podmínky pro odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění na vstupu nesplní, stává se tzv. konečným spotřebitelem a z toho důvodu je z pohledu hospodaření podniku výhodnější tyto služby odebírat od neplátců DPH. Tato úvaha se ale v podstatě může použít pro malý rozsah činností, protože v rámci podnikatelské činnosti se osoba povinná k dani stává plátcem již při překročení obratu ve výši 1.000.000 Kč a tato hranice se bude v blízké době ještě snižovat.

3.3 Komplexní vyhodnocení účtování DPH a její vliv na hospodářský výsledek společnosti Neznámá s.r.o. Z důvodu celosvětové hospodářské krize v posledních letech docházelo u společnosti k výkyvům a zejména k poklesu výroby a odbytu. Zejména proto, společnost v loňském roce řešila vhodný výběr obchodních partnerů, aby nedocházelo k nadměrnému zvyšování nákladů společnosti, a tím i snížení hospodářského výsledku. Vývoj čistého ročního obratu a hospodářského výsledku společnosti Neznámá s.r.o. zobrazuje níže uvedený graf.

34

Graf 1 Vývoj čistého ročního obratu a hospodářského výsledku 300 000 250 000 200 000 150 000

obrat

100 000

HV

50 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-50 000


Společnost Neznámá s.r.o. provozuje ekonomické činnosti v drtivé většině s nárokem na odpočet daně a nemá problémy s platební morálkou svých odběratelů. Společnost Neznámá s.r.o. také ve velkém rozsahu obchoduje se státy EU a dováží materiál ze zemí mimo EU. Na několika běžných příkladech z praxe bylo přiblíženo účtování jednotlivých obchodních případů z oblasti daně z přidané hodnoty, které se v účetnictví této společnosti neustále opakují. Z uvedených příkladů je patrné, že daň z přidané hodnoty jako taková hospodářský výsledek této společnosti nijak zvlášť nezatěžuje a je skutečně daní neutrální. Situace by ale byla jiná v případě, kdy by u společnosti Neznámá s.r.o. převažovala ekonomická činnost v oblasti podnájmu nebytových prostor osobám, které nejsou registrované k dani, což představují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. V takovém případě by společnost ztrácela nárok na odpočet z přijatých plnění vynaložených za účelem uskutečňování takové ekonomické činnosti a zároveň by musela krátit i ostatní přijatá plnění, vztahující se k uskutečňování zdanitelných plnění, neboť by došlo k ovlivnění vypořádacího koeficientu. Tato situace by vedla k navyšování nákladů společnosti o výši daně, na jejíž uplatnění na vstupu by společnost neměla nárok. Prostudováním všech dostupných zdrojů a informací o společnosti Neznámá s.r.o. bylo zjištěno, že v poslední době ovlivňuje hospodářský výsledek podniku DPH spíše nepřímo, a to zejména v podobě častých legislativních změn zákona o DPH, které 35

nejsou často důkladně připraveny, a vznikají tak nejasnosti ve výkladu. Časté změny zákona o DPH se dotýkají zvyšování nákladů na školení zaměstnanců, literaturu, úpravy softwarových programů, na účetní a daňové poradenství a hlavně vzrůstající administrativní zátěž. Účetnictví společnosti je vedeno prostřednictvím počítačového programu ABRA G2 a právě díky jeho rozsáhlým vedlejším evidencím, je účtování DPH a zpracování daňových evidencí, tak jak je ukládá zákon, značně usnadněno. Evidence vedené podle indexů DPH jsou v případě takto různorodých účetních případů vhodnější a přehlednější, než použití analytické evidence k účtu DPH. Pro správné zaúčtování je především nutná orientace a znalost zákona o DPH.

36

4

Závěr

Cílem této bakalářské práce bylo vysvětlit způsob účtování daně z přidané hodnoty a objasnit její vliv na hospodářský výsledek podniku. V teoretické části byly uplatněny informace získané studiem a z odborné literatury. Pro lepší orientaci byla v první části podrobně popsána charakteristika DPH, její uplatnění a základní pojmy, které byly vykládány dle posledních změn zákona o DPH účinných od 1. 1. 2013. Zároveň byly přiblíženy základní pojmy z okruhu účetnictví dle platného zákona o účetnictví. V rámci teoretické části bylo konstatováno, že daň z přidané hodnoty je daní nepřímou, transparentní, neutrální a její existencí je podmíněna účast v Evropském společenství. Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty na každém stupni zpracování. V účetnictví je pro účtování daně z přidané hodnoty vymezen rozvahový účet 343 – Daň z přidané hodnoty. V případě neplátce DPH se tento účet nepoužije, neboť DPH obsažená v ceně nákupu se stává součástí pořizovací ceny zboží či služeb a zároveň nenavyšuje produkci na výstupu. Výsledek hospodaření tvoří rozdíl mezi výnosy a náklady účetní jednotky. Otázkou bylo, zda a jakým způsobem dochází k ovlivnění výsledku hospodaření podniku daní z přidané hodnoty. Vliv daně z přidané hodnoty na výsledek hospodaření podniku je přímo závislý na tom, zda podnik je či není plátcem DPH. U podniku, který je plátcem DPH, daň ve většině případů neovlivňuje náklady a potažmo výsledek hospodaření, ale ovlivňuje jeho cash flow. V analytické části práce byly aplikovány informace a poznatky uvedené v části teoretické. Na konkrétních účetních případech z oblasti DPH byly prezentovány způsoby zaúčtování jednotlivých účetních případů se zhodnocením jejich vlivu na hospodářský výsledek skutečného výrobního podniku pod anonymním názvem Neznámá s.r.o.. Na uvedených účetních případech je evidentní, že účtování DPH není v žádném případě tak náročné, jak ve své knize popisuje autorka Kubátová. Pro správné zaúčtování DPH je nejdůležitější orientace a znalost zákona o DPH. Na základě poskytnutých dat a informací společností Neznámá s.r.o. bylo názorným účtováním jednotlivých účetních případů, které se v této společnosti vyskytují, 37

prokázáno, že pro tuto společnost je daň z přidané hodnoty skutečně neutrální a nepředstavuje žádné zatížení výsledku hospodaření. Možné zatížení nákladů společnosti je eliminováno důkladným výběrem obchodních partnerů, který byl popsán v kapitole 3.2.3, kdy je v případech splnění nároku na odpočet při nákupu zboží a služeb upřednostňován dodavatel - plátce DPH a v případech, kdy by společnost nárok na odpočet daně nesplňovala a vystupovala by jako tzv. konečný spotřebitel, je preferován dodavatel - neplátce DPH.

Společnost Neznámá s.r.o. provozuje v rámci své podnikatelské činnosti podnájem nebytových prostor fyzickým osobám, což je osvobozené plnění bez nároku na odpočet. Tento podnájem je provozován v malém rozsahu a přijatá plnění s touto činností související, která si společnost nesmí uplatnit na vstupu, zatěžují náklady společnosti pouze minimálně a nedochází tak k ovlivnění vypořádacího koeficientu, který by mohl vést ke zvýšení nákladů podniku z důvodu nemožnosti uplatnění nároku na odpočet ze všech ostatních přijatých zdanitelných plnění. Vliv DPH na hospodářský výsledek byl také částečně eliminován ze strany státu, a to ustanovením § 44 zákona o DPH, kdy je za určitých podmínek možné provést opravu výše daně na výstupu u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, pokud ze strany dlužníka nedošlo k úhradě dodávky zboží či služeb.

Spíše než DPH jako takové představuje pro podnik nadměrnou nákladovou položku zvyšující se administrativní zátěž vyplývající ze zákona o DPH, časté změny tohoto zákona a výkladové nejasnosti a nepřesnosti. Neustálé změny zákonné normy s sebou přinášejí náklady na administrativu, úpravy software, školení, literaturu, poradenské služby, na přepracovávání podnikových materiálů, atd.

Tato práce také poukazuje, že pro správné účtování DPH je potřebná orientace v její legislativní úpravě a porozumění základnímu principu účtování v rámci účtu 343 – Daň z přidané hodnoty, který může mít zůstatek jak na straně aktiv, tak na straně pasiv. Prostřednictvím této práce bylo také potvrzeno, že v případě plátců DPH je DPH opravdu neutrální daní, ale mnohdy přináší zbytečnou administrativní zátěž a značnou nejistotu ve správném výkladu zákona.

38

Literatura Primární zdroje Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. České účetní standardy pro podnikatele. Odborné knihy a časopisy BLECHOVÁ, B., JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2010. Desáté vydání. Praha : GRADA, 2010. 200 s. ISBN 978-80-247-3208-4. DVOŘÁKOVÁ, D. Základy účetnictví. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 308 s. ISBN 978-80-7357-544-1. GALOČÍK, S., PAIKERT, O. DPH 2012 výklad s příklady. Osmé vydání. Praha : GRADA, 2012. 304 s. ISBN 978-80-247-4046-1. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. XVI. aktualizované vydání. Praha : BOVA POLYGON, 2006. 418 s. ISBN 80-7273-130-0. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. RAMBOUSEK, J. Nový zákon o DPH od vstupu ČR do EU. Praha: ASPI Publishing, 2004. 552 s. ISBN 80-7357-07-33. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2012. 12. aktualizované vydání. Praha : Anag, 2012. 1097 s. ISBN 978-80-7263-714-0. ŠIROKÝ, J. a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vydání. Praha : C.H.Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

39

ŠTOHL, P. Učebnice účetnictví 2012. 1. Díl. Znojmo : STOHL, 2012. 155 s. ISBN: 978-8087237-35-9. Internetové zdroje ČERNOHAUSOVÁ, P. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013 [online]. 2011 [cit. 2013-0312]. Dostupné z WWW: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid-824-vyvojdph-od-roku-1993-do-roku-2013/.

EUROPA.EU. Společný systém daně z přidané hodnoty [online]. 2011 [cit. 2013-0312]. Dostupné z WWW:http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/l31057_cs.htm. FIŘTÍKOVÁ, D., PROCHÁZKOVÁ, D. Přenesení daňové povinnosti u stavebních nebo montážních prací v roce 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z WWW:

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d36456v46255-preneseni-

danove-povinnosti-u-stavebnich-nebo-montaznich-praci-v/.

40

Přílohy Příloha 1 Záznamní evidence k DPH za 12/2012


Příloha 2 Přiznání k dani z přidané hodnoty za 12/2012


Příloha 3 Souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty za 12/2012


Příloha 4 Výpis z evidence pro daňové účely podle § 92a zákona o DPH za 12/2012


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 ANDREA GYÖRGYOVÁ

Recommend Documents