VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Mezinárodní obchod

Vizitky a jejich použití v mezinárodním obchodě (bakalářská práce)

Autor: Veronika Bílá Vedoucí práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne ………………

…………………………… podpis studenta

Poděkování: Chtěla bych tímto poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Soně Gullové, Ph.D za podporu při tvorbě této práce a za její cenné podněty. Dále mé poděkování patří panu Jiřímu Sloupenskému a kolegům ze společnosti TG Tisk Lanškroun s.r.o. za čas, který mi věnovali a informace, které mi ochotně poskytli. 2

Obsah Úvod ............................................................................................................................................4 1.

Vizitky – Navštívenky ........................................................................................................6 1.1 Historie navštívenek – vizitek ............................................................................................7 1.2 Formální náležitosti papírové vizitky ............................................................................... 10 1.3 Používání titulů a firemních funkcí .................................................................................. 12 1.4 Zkratky na vizitkách ........................................................................................................ 15

2.

Dělení vizitek podle účelu ................................................................................................ 17 2.1 Osobní vizitky ................................................................................................................. 17 2.2 Firemní vizitky ................................................................................................................ 18 2.3 Diplomatické vizitky ....................................................................................................... 20

3.

Použití vizitek ................................................................................................................... 21 3.1 Pravidla předávání vizitek ............................................................................................... 21 3.2 Použití v jednotlivých zemích ......................................................................................... 22

4.

3.2.1

Asie .............................................................................................................. 22

3.2.2

Evropa .......................................................................................................... 28

3.2.3

Kanada ......................................................................................................... 34

3.2.4

USA ............................................................................................................. 35

3.2.5

Latinská Amerika ......................................................................................... 36

Nové trendy ...................................................................................................................... 38 4.1 E-mailový podpis a e-mailová vizitka ............................................................................. 38 4.2 CD vizitky ..................................................................................................................... 38 4.3 Poken

..................................................................................................................... 39

4.4 Čtečka vizitek pro mobilní telefony ................................................................................ 41 5.

Používanost jednotlivých typů vizitek v praxi .............................................................. 43 5.1 Výsledky dotazování ....................................................................................................... 43 4.2 Shrnutí výsledků ............................................................................................................. 49

Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam literatury ..................................................................................................................... 54 Seznam příloh ........................................................................................................................... 61 Přílohy....................................................................................................................................... 62

3

Úvod Vizitka je malou kartičkou sloužící ke sdílení kontaktních údajů. Její význam ale nepochybně předčí její velikost. To byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla toto téma zpracovat jako svou bakalářskou práci. Často se mluví o významu etikety v rámci obchodního jednání, vizitkám bývá ale obvykle věnována pouze poměrně krátká kapitola. Mohlo by se zdát, že kousek papíru nemůže významně ovlivnit průběh jednání nebo jeho další pokračování v budoucnu. Když ale pomyslím na to, že vizitka se významně podílí na vytvoření prvního dojmu o osobě, která se jí prezentuje, stejně tak jako oděv nebo způsob vyjadřování, jsem přesvědčena, že si toto téma zaslouží více pozornosti. Poměrně známí svým důrazem kladeným na akt předávání vizitek jsou japonští obchodníci. Není to ale jen Japonsko, kde je potřeba dbát určitých pravidel a neurazit obchodního partnera ještě před tím, než máme možnost přistoupit k podstatě setkání. Zamyšlení se nad tím, jak jsou vizitky předávány v zemích, kam budeme směřovat své obchodní zájmy, nám může významně pomoci při získávání nových partnerů. Protože žijeme ve světě, kdy se technologie rozvíjejí neuvěřitelným tempem, nabízí se otázka, zda se tento vývoj promítá i do oblasti předávání kontaktů. Papírová vizitka by se některým mohla zdát jako přežitek, vždyť v dnešní době většina komunikace probíhá prostřednictvím mobilních telefonů nebo internetu. Rozšíření obzorů v této oblasti může do našeho stylu obchodování přinést novou dynamiku. Cílem této práce bude tedy představit vizitky jako prostředek výměny kontaktních údajů s důrazem na nastínění pravidel jejich výměny nejenom v rámci České republiky, ale i za jejími hranicemi. Cílem je také představit některé z nových trendů v oblasti sdílení kontaktů a následně jejich znalost a rozšířenost v praxi ověřit prostřednictvím průzkumné sondy. Mým záměrem je zjistit, zda jsou papírové vizitky stále aktuální prostředek komunikace nebo zda jsou nahrazovány jinými nástroji, zejména těmi elektronickými. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První kapitola vysvětluje pojem vizitka a navštívenka a zabývá se jak historií papírové vizitky, tak vývojem elektronických vizitek. Dále je součástí první kapitoly popis formálních náležitostí, jaké by papírová 4

vizitka měla splňovat. Věnuje se také používání titulů a firemních funkcí a upřesňuje odlišnosti v různých zemích. Poslední sekcí první kapitoly jsou zkratky, které se na vizitkách uvádějí k nejrůznějším příležitostem. Jelikož všechny vizitky nejsou určeny ke stejnému účelu, věnuje se druhá kapitola jejich rozdělení podle způsobu použití na osobní, firemní a diplomatické a blíže charakterizuje jednotlivé typy. Navazující třetí kapitola se zabývá samotným použitím vizitek v praxi a to nejenom v České republice, ale i v dalších zemích. Uvádí pravidla v zemích asijského kontinentu, v Evropě, Spojených státech amerických a v zemích latinské Ameriky. Další, tedy čtvrtá kapitola, představuje nové trendy v předávání kontaktů v elektronické podobě. Tak, aby tato sekce nezůstala pouze u definování jednotlivých typů, ale abychom si mohli udělat představu, jak jsou nové komunikační nástroje rozšířené a v praxi využívané, navazují na tuto sekci v samotném závěru práce, jako součást páté kapitoly, výsledky průzkumné sondy.

5

1. Vizitky – Navštívenky V úvodu bych ráda zmínila nutnost rozlišení termínů navštívenka a vizitka. Navzdory tomu, že tato práce z velké části pojednává o vizitkách jako nástroji určenému k obchodním účelům v rámci České republiky i mimo ni, uvedla jsem zde pro úplnost i definici navštívenky, která byla ostatně předchůdkyní vizitek, jak je známe dnes. Internetový

on-line

slovník

yourdictionary.com

definuje

navštívenku

takto: „Navštívenka je malá kartička nesoucí jméno osoby, někdy doplněné adresou. Je určena pro účely návštěv.“ 1 Definice vizitky, tentokrát myšleno nástroje používaného v obchodním styku, podle amerického on-line časopisu Entrepreneur zní: „Vizitka je malá kartička nesoucí informace o osobě ve spojení s jeho firmou. Vizitky jsou předávány klientům nebo potenciálním zákazníkům.“2 Vizitka, ať už určena k obchodním, nebo společenských účelům vytváří první dojem o osobě nebo firmě, kterou prezentuje. Společně s gesty, hlasem, výrazem očí, úsměvem a oblečením může být na obchodního partnera zapůsobeno i předáním vizitky. 3 A stejně tak, jako by se někomu mohlo dostat opovržení z hlediska nevhodně zvoleného oděvu, může být opovrhováno i špatně navrženou vizitkou.4

1

YourDictionary.com: Your last word in words [online]. c1996-2010 [cit. 2010-04-06]. Calling Card Definition. Dostupné z WWW: . 2

Entrepreneur [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Business .

Card.

Dostupné

z

WWW:

3

ŠPAČEK, Ladislav. Velká kniha etikety. Praha: Mladá Fronta, 2005. Šaty dělají člověka, s. 43. ISBN 80-204-1333-2. 4

IPodnikatel.cz : Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 13. 7. 2007 [cit. 2010-04-06]. Vizitka – proč ji mít a jak si ji navrhnout. Dostupné z WWW: .

6

1.1 Historie navštívenek – vizitek Papírová vizitka Historii vizitek lze pojmout různými způsoby. Pokud bychom chtěli pátrat v dávných dějinách, mohli bychom se dostat až k záznamům na hliněných destičkách, které lze svým způsobem považovat za vizitky své doby. V roce 5014 př.n.l. začali egyptští faraoni svá jména zapisovat na papyrus hyeroglifickým písmem. V této době se ještě nejednalo o skutečný papír. Jeho prototyp byl vytvořen až o něco později a zanedlouho začal být také využíván k výrobě prvních vizitek. Papír v podobě, jak jsme na něj zvyklí, se k tvorbě vizitek nejdříve začal používat v Číně. V Číně vizitky využívali jak panovníci, tak i řemeslníci, kteří svou práci tímto způsobem označovali. Takové vizitky měly podle všeho velikost 5x8 cm. Zajímavé je, že se tento rozměr velmi blíží dnešním standardním velikostem papírových vizitek. V latinské Americe se první vizitky psaly na papír zvaný „amate“. Ten se vyráběl z vláken fíkovníků. Dále se výroba papíru a potažmo i vizitek dostala do Japonska, a to přes Vietnam, Tibet a Koreu. Podle webových stránek www.chytrevizitky.cz „byla první papírová vizitka Evropy dochována ve Španělsku z roku 1085, zde byly vizitky vyráběny v Toledu. V České republice jsou nejstarší ručně psané vizitky na papíru zachovány z roku 1370 z papírny v Chebu a z roku 1399 z papírny u Zbraslavi.“ Co se týká Evropy, vizitky nabyly dalšího významu v době, kdy byla zakládána tzv. hanzovní města v oblasti Německa, Skandinávie, ale i Ruska. Obrovský význam měl vynález knihtisku Johanem Guttenbergem v polovině 15. století, který znamenal velký rozmach tištěných vizitek, v té době lépe řečeno navštívenek.5 Navštívenky byly využívány příchozím k ohlášení jeho přítomnosti a byly předávány služebnictvu. Některé rodiny byly zvyklé umísťovat u dveří dekorativní košíky, do kterých navštívenky přijímaly.

5

ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 3. 3. 2008 [cit. 2010-03-28]. Historie vizitky v životě člověka (část I. – papírová vizitka). Dostupné z WWW: .

7

O významný mezník se bezesporu zasloužil Nicéphore Niépce, když vynalezl fotografii.6 Už kolem roku 1850 se v Evropě a ve Spojených Státech sporadicky objevovaly vizitky, kde jména byla nahrazována fotografiemi vlastníků. Tento objev vedl mimo jiné i k vynálezu a následném patentování přístroje, s jehož pomocí bylo možné na negativu zachytit osm portrétů ve dvou řadách po čtyřech nad sebou. Vynálezcem byl v roce 1854 Francouz, André Adolphe Disdéri. Tak vznikla fotografická vizitka, neboli „carte de visite“ (vizitkové portréty). Disdériho formát se stal populární až zhruba pět let po jeho patentování. Formát většinou obsahoval na výšku fotografovaný portrét člověka, ale i zvířat a zároveň na šířku psaný text.7 Ve Spojených Státech byly fotografické vizitky hojně využívány během občanské války, kdy se vojáci nechávali fotografovat s rodinou předtím, než byli rozděleni. Královna Viktorie údajně shromáždila více než sto alb s vizitkami královské rodiny a dalšími, společensky významnými osobami. Na velké většině vizitek byli buď vyobrazeni jednotlivci, nebo páry. To bylo především dáno menším formátem fotografie. Stávalo se ale také, že se nechávaly fotografovat celé rodiny. V Anglii byly ročně prodávány stovky milionů fotografických vizitek. 8 S vizitkami spojenou událostí, kterou města pro své občany v letech 1860-1880 pořádala, byly tzv. vizitkiády. Zde lidé vystavovali sbírky svých vizitkových portrétu a soutěžili např. o nejkrásnější vizitku, největší počet atd. V roce 1968 belgická firma vyrábějící cukrovinky nechala při příležitosti oslav stého výročí vyrobit vizitky na sladký jedlý papír. Jméno firmy a majitele bylo na vizitce napsáno potravinářskými barvami. Konzervativnější a ekologicky smýšlející tvůrci už více než před 30 lety vytvořili první vizitky na recyklovaném papíře. Řada firem tento postoj jistě využívá i ke zlepšení

6

MARIGNIER, Jean-Louis. Nicéphore Niépce House: The reference website about the inventor of photography [online]. Paris Photographic Institute, 2010 [cit. 2010-03-12]. Invention of Photography. Dostupné z WWW: . 7

ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 3. 3. 2008 [cit. 2010-03-28]. Historie vizitky v životě člověka (část I. – papírová vizitka). Dostupné z WWW: . 8

The American Museum of Photography [online]. c1998-2004 [cit. 2010-04-05]. A Brief History of Carte de Visite. Dostupné z WWW: .

8

své image na trhu. Na Summitu země v Riu de Janeiru v roce 1982 údajně někteří účastníci rozdávali vizitky, které se po deseti dnech samovolně rozložily a vytvořily jen směs vláken a škrobu.9 Obr. č. 1 – Fotografická vizitka

Zdroj: http://www.ephemera-society.org.uk/images/cdv_6.jpg

Elektronická vizitka Pojem elektronická vizitka byl poprvé použit ve Spojených státech amerických v roce 1976. Tímto pojmem byla označena klasická disketa, jejíž kapacita dosahovala až 1,2 MB.10 Uchovávána byla v papírovém obalu s potiskem podobným tomu na klasické papírové vizitce, rozdílem byl formát, který byl v případě diskety čtvercový. Taková vizitka mohla uchovávat nejenom informace v textové podobě, ale i soubory vytvořené v MS Excel nebo obrázky či fotografie.

9

ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 3. 3. 2008 [cit. 2010-03-28]. Historie vizitky v životě člověka (část I. – papírová vizitka). Dostupné z WWW: . 10

NetHACKZ: A Devision of Tech Solution [online]. c2006-2010 [cit. 2010-04-05]. The Evolution of Floppy Disk. Dostupné z WWW: .

9

Disketovou vizitku celkem logicky následovala vizitka v podobě CD. Jednalo se pouze o zmenšenou verzi klasického CD, jež bylo podobně jako disketa uloženo v různě potištěném papírovém obalu. Představena byla B-elektronická vizitka, která měla tvar klasické papírové vizitky. Uloženo na ni mohlo být prakticky cokoliv, včetně zvuků, obrázků, fotografií, prezentací, videosekvencí, tabulek atd. Tato vizitka byla uložena v plastovém obalu, aby se zabránilo jejímu poškrábání a následné ztrátě uložených informací. Brzy se přišlo s myšlenkou potisknout samotný povrch elektronického nosiče. V Německu

se

pro

tento

typ

vizitek

začal

používat

název

2D - elektronické vizitky. Tento název ale nebyl zcela přesný, neboť tento typ elektronického nosiče byl schopen zobrazovat např. grafy ve 3D prostoru. Tento název byl tedy nahrazen obecným termínem CD - elektronická vizitka pro všechny nosiče tohoto typu. V současné době se kromě CD vizitek používají další elektronické vizitky jako např. elektronický podpis připojovaný k e-mailu, e-mailová vizitka, sdílení kontaktů prostřednictvím mobilního telefonu a další. Nové nástroje sloužící k výměně kontaktních údajů jsou podrobněji popsány v kapitole Nové Trendy.11

1.2 Formální náležitosti papírové vizitky Velikost Standardní velikost papírové vizitky je většinou 50 x 90 mm. Existují i formáty jiné (např. 60 x 90 mm, 55 x 95 mm atd) a záleží na každém, pro jaký formát se rozhodne. Velikost vizitek také souvisí s místními zvyklostmi. Například ve skandinávských zemích a ve Velké Británii mají vizitky tradičně menší rozměr, a to 40 x 75 mm. Jsou zde ale určité předpoklady, proč se rozhodnout pro standardní formát. Osoba, která vizitku navrhuje, by měla pamatovat na to, že velká většina vizitkářů je navržena právě ve standardním formátu. To samé platí o elektronických čtečkách vizitek.12

11

ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 5. 3. 2008 [cit. 2010-04-05]. Elektronická vizitka a internet (část II.) – chytrá vizitka. Dostupné z WWW: . 12

Nová reklama [online]. c2009 [cit. 2010-04-05]. Fenomén: Vizitka. Dostupné z WWW: .

10

Papír a jeho gramáž Kromě velikosti vizitky je dále dobré uvážit vhodnost použitého papíru. Jeho gramáž se většinou pohybuje mezi 230 a 350 g/m 2. Asi nejčastěji se můžeme setkat s vizitkami vyrobenými na matném křídovém papíru. Je ale možné použít lesklý papír, papír s plátěnou strukturou, mramorovou texturou a další. Barva Standardní

vizitky

jsou

většinou

provedeny

v bílé

barvě.

Další

variantou

konzervativních vizitek by potom mohla být béžová nebo různě barevně laděné nádechy. Barva vizitek se také odvíjí od toho, zda jde o vizitku osobní, firemní nebo diplomatickou. V současné době se s barevným provedením osobních a firemních vizitek experimentuje a v mnoha případech jsou voleny nejrůznější barevné kombinace, které upoutají pozornost obdarovaného.13 Tisk a další náležitosti Co se týká různých možností tisku vizitek, většina firem nabízí digitální nebo ofsetový tisk. Ofsetový tisk je kvalitnější a umožňuje tisk detailů. Technicky je ale náročnější z důvodu nutnosti výroby tiskové šablony, proto je častěji využíván k tisku většího množství vizitek.14 Při výrobě lze použít barev „cmykových“, to znamená barev, které vzniknout namícháním černé, modré, červené a žluté nebo se používají barvy přímé, které jsou jasnější, ale jejich použití je dražší. Výhoda přímých barev je jednoznačná v tom, že pokud by například firma Coca-Cola tiskla své vizitky v různých zemích, využitím přímých barev se docílí stejné barvy loga ve všech zemích. 15 Kromě standardního vyhotovení vizitek nabízí většina firem i přídavné technologie. Je to například lakování a zvýraznění loga nebo laminace, která zvyšuje odolnost

13

TopVizitky.cz: Specialisté na kvalitní vizitky [online]. c1999-2010 [cit. 2010-04-05]. Druhy vizitkových papírů. Dostupné z WWW: . 14

Printing.cz [online]. 19.2.2001 [cit. 2010-04-05]. . 15

Ofsetový tisk.

Dostupné

z

WWW:

Rozhovor s panem Jiřím Sloupenským, jednatelem firmy TG Tisk Lanškroun s.r.o.

11

vizitky proti poškození a otěru barev. Všechny tyto technologie ale poměrně výrazně zvyšují cenu vizitek.16

1.3 Používání titulů a firemních funkcí V mezinárodním obchodě se můžeme často setkat s nutností překladu informací na vizitce. V této souvislosti je také dobré uvážit, zda potřebujeme vizitku jak v českém jazyce, tak v jazyce našeho obchodního partnera, popřípadě v jazyce „univerzálním“, jakým je angličtina. V takovém případě můžeme volit vizitku oboustrannou. Stává se, že si partner na druhou stranu vizitky píše poznámky týkající se majitele vizitky, to v případě oboustranných vizitek často není možné. Základní pravidlo, které musíme mít na paměti je, aby byla vizitka pro našeho partnera srozumitelná. Křestní jména na vizitkách nikdy nepřekládáme. Není tedy nutné a ani vhodné měnit Jana na Johna a obráceně. Nevhodné překlady se mimo jiné řadí mezi poměrně časté chyby, které jsou vytýkány českým manažerům.17 Jinou otázkou jsou ovšem akademické tituly a vědecké hodnosti, které mohou být v různých jazycích chápany odlišně. Titul inženýr, kterého mimo absolventů technicky zaměřených vysokých škol, dosahují i absolventi škol ekonomických, je v anglosaských zemích překládán jako engineer. Absolvent ekonom by tak mohl být chápán jako strojník, či mechanik. Proto je vhodné na vizitce od titulu inženýr upustit. Podobným případem je titul doktor, který je v anglosaských zemích chápán výhradně jako lékař, či osoba, jejíž vědecká hodnost odpovídá doktorům na základě postgraduálního studia. I v tomto případě je lepší titul na vizitce vynechat. V německy mluvících zemích jsou podobně jako v anglosaských inženýři chápáni jako absolventi vysokých škol technického zaměření, popřípadě maturanti technických oborů. Absolventi technických vysokých škol používají titul Dipl.Ing. Pokud se jedná o absolventa ekonomické vysoké školy, ten je označován jako Dipl.Kaufmann. V České

16

TopVizitky.cz : Specialisté na kvalitní vizitky [online]. c1999-2010 [cit. 2010-04-05]. Typ vizitky. Dostupné z WWW: . 17

GULLOVÁ, Soňa. Manažerské přešlapy. Ekonom [online]. 2. 7. 2009, [cit. 2010-05-09]. Dostupný z

WWW: .

12

republice se pro absolventy ekonomických vysokých škol ne zcela přesně volí titul Dipl.Ing. Právníci jsou běžně označováni tituly Dr.iur. nebo Dr.jur., pro jiné doktory se volí pouze Dr. Francouzi značí právníky jako licencié en droit, absolventy technických škol ingénieur civil des mines nebo podobně. Na vizitkách jsou tyto tituly uvedeny malým písmem pod jménem. Ve Francii se akademické tituly běžně nepoužívají, je ale nutností uvádět funkce. Při obchodním jednání s italskými partnery, v arabských zemích a v Latinské Americe, je vhodné tituly používat. Ruské vizitky často tituly neuvádí. Dalším problémem v mezinárodním styku by mohla být vědecká hodnost kandidát věd. Označení CSc. bylo v České republice v roce 1998 zrušeno a je nahrazováno titulem PhD.18 Změna titulu CSc. na vizitce na titul PhD., popřípadě Dr. před jménem tedy už nebývá nutná. Takovéto záměny v mnoha případech nebývají přesné. Podobně se problém řeší v německy mluvících zemích, kde se uvádí titul Dr. před jménem. V Rusku se užívá celého názvu kandidát věd nebo doktor věd doplněného o přesné označení oboru. Je dobré mít na paměti, že akademickým titulům není ve všech zemích přikládán takový význam jako v České republice. Zahraniční obchodní partneři často svůj titul na vizitce vůbec neuvádějí. Akademické tituly by tedy rozhodně neměly být tím, čím hodláme obchodního partnera při jednání zaujmout. Čeští manažeři často chybují v překladu akademických titulů, je tedy potřeba si uvědomit odlišnosti v různých zemích tak, abychom předešli případným nedorozuměním.19 Firemní funkce Co se týká německy mluvících zemí, označení firemních funkcí lze většinou bez problémů přeložit a v důsledku jejich překladu nedochází k nedorozuměním. 18

Novinky.cz [online]. 2.3.2010 [cit. 2010-04-05]. Jak se vyznat v titulech aneb proč už není zubař MUDr., ale MDDr.? Dostupné z WWW: . 19

GULLOVÁ, Soňa. Manažerské přešlapy. Ekonom [online]. 2. 7. 2009, [cit. 2010-05-09]. Dostupný z

WWW: .

13

Musíme se ale dát pozor, pokud jednáme s partnery z anglosaských zemí. Ať už přijímáme zahraničního partnera u nás nebo si hodláme nechat vytvořit vizitku v anglickém jazyce, musíme přihlédnout k odlišnostem označení firemních funkcí. Například funkce „General Manager“ znamená vedoucího nebo nadřízeného několika dalším vedoucím, manažerům. U nás je ale člověk v této funkci považován za generálního ředitele, tedy nejvýše postaveného ve firmě. Společenstevní právo je jiné ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických a odlišuje firmy se statutem obdobných akciové společnosti. Od toho se odvíjí i různá označení firemních funkcí. Ve Velké Británii je vedení firmy označeno pojmem „Directors“ – ředitelé, z nichž jeden je nazýván „Managing Director“, neboli vedoucí ředitel. V českém jazyce by tomuto označení odpovídal pojem generální ředitel. Ve Spojených státech označení „Director“ neodpovídá našemu řediteli. Pokud je někdo označen jako „Director“, znamená to, že je členem správní rady, ať už výkonným nebo nevýkonným. Operativní řízení zde, v čele s prezidentem a jeho náměstkem tzv. viceprezidentem, vykonávají tzv. Officers, neboli výkonní funkcionáři. Z výše uvedeného vyplývá, že vizitky pro Velkou Británii a Spojené státy budou odlišné. Pokud jako generální ředitel jednáme s partnery z Velké Británie, měla by být naše funkce označena pojmem „President“. Při styku s obchodními partnery ze Spojených států se můžeme setkat se zkratkou CEO, tedy „Chief Executive Officer“. Tato zkratka bývá spojena s funkcí „President“. Pokud jsou tyto dvě funkce odděleny, je CEO pověřen řízením firmy směrem dovnitř, to znamená přímé řízení denních záležitostí, „President“ má potom na starosti vystupování firmy směrem ven. Pro Japonské firmy je typické užívání termínů „President“ a „Vicepresident“ pro nejvyšší pozice, Manažerem je potom označována osoba ve střední linii. Podobně má ve Francii generální ředitel označení „Président – Directeur Général“, ředitel je potom označován pojmem „Directeur“ ve spojení s konkrétní specializací.20

20

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka; ŠRONĚK, Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2000. Navštívenky-vizitky, s. 23-24. ISBN 80-245-0115-5.

14

1.4 Zkratky na vizitkách Už vzhledem ke své velikosti se vizitky nepoužívají ke zprostředkování delších sdělení. Pokud přece jen chceme nějaký vzkaz na vizitku napsat a na potištěné straně není volné místo, můžeme použít značky ./. znamenající „obraťte“ a vzkaz napsat na druhou stranu. Takovou vizitku potom zalepíme do obálky. Odpověď by měla být odeslána do 24 hodin a to v takové formě, aby obsahově a formálně odpovídala zaslanému sdělení. V diplomatické ale i obchodní sféře se používají zkratky převzaté z francouzského jazyka, které se postupně přejaly po celém světě. Zkratky by měly být psány obyčejnou tužkou, popřípadě perem. Toto pravidlo ale už dnes nenese takový význam jako v minulosti. Níže je uveden seznam zkratek s vysvětlením, při jaké příležitosti je vhodné je použít. p.f. – pour féliciter - Přání štěstí. Tato zkratka se používá k vyjádření blahopřání k nejrůznějším příležitostem. Může se jednat o narozeniny, výročí firmy, ale i státní svátek. Tato zkratka je nejběžněji používanou zkratkou. p.r. – pour remercier – Používá se jako odpověď po obdržení vizitky se zkratkou p.f. nebo obecně jako vyjádření poděkování. p.c. – pour condoléance – Vyjádření soustrasti, u nás je běžné slovně napsat „Upřímnou soustrast“. Je zvykem na vizitku s touto zkratkou odpovědět zkratkou p.r. p.f.F.N. – pour féliciter Féte Nationale – Slouží jako blahopřání ke státnímu svátku. p.f.N.A. 2010 – pour féliciter Nouvel An – Slouží jako blahopřání k Novému roku. Vizitka může být v tomto případě nahrazena blahopřáním, popřípadě se k vizitce přikládá malý dárek. p.r. et p.f. N.A. 2010 – pour remercier et pour féliciter 2010 – Tuto zkratku využijeme, pokud jsme obdrželi vizitky s blahopřáním k Novému roku, sami jsme ale ještě dané osobě neblahopřáli. p.f.v. – pour faire visite – Vizitka označena touto zkratkou zasíláme v případě, pokud chceme někoho navštívit a žádáme tak o přijetí.

15

p.a.a. – pour annoncer´arivée – Tato zkratka označuje oznámení o příchodu, příjezdu, ale i nástupu do funkce. p.p.c. – pour tendre congé – Takto označená vizitka se zasílá osobám, se kterými jsme neměli možnosti se rozloučit osobně. Na takto označenou vizitku již neodpovídáme. p.p. – pour présenter – Vizitka označená touto zkratkou má za úkol představit určitou osobu.

Zkratka

není

uvedena

na

vizitce

představované

osoby,

naopak

je napsána na vizitce té osoby, která představuje. Může jít například o nového kolegu, podřízeného, ale i přítele. Takto se tedy posílají dvě vizitky současně. Jedna nesoucí zkratku p.p., druhá je vizitkou konkrétní představované osoby. 21

21

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Nejčastěji používané zkratky, s. 33-34. ISBN 80-245-1021-9.

16

2. Dělení vizitek podle účelu Všechny vizitky nejsou na první pohled stejné. Při jejich zhotovování musíme uvážit, k jakému účelu budou použity. Na základě toho se potom můžeme rozhodnout, jaké informace bude vizitka obsahovat a naopak jaké bychom nechtěli sdílet se všemi, kdo vizitku obdrží. Podle účelu můžeme vizitky dělit na osobní, firemní a diplomatické. Tyto vizitky se liší svou podobou, všechny by ale měly splňovat informativní funkci. Na vizitce by samozřejmě nemělo chybět jméno osoby, která kartičku vlastní a používá ji ke své prezentaci. V českém jazyce se nejdříve uvádí jméno, potom příjmení. Toto pořadí je dodržováno ve většině zemí. Výjimkou je např. maďarština a čínština, kde rodné jméno následuje až za příjmením.

2.1 Osobní vizitky Pan docent Ivan Šroněk ve své knize Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety uvádí: „Vizitky (osobní) jsou vytištěny výhradně tmavými písmeny na bílém, pokud možno křídovém papíře, v některých zemích musí být vizitky ryty a ne pouze tištěny. Tento druh vizitek by neměl mít nápadný papír nebo tisk, formát by měl být spíše menší než větší. Pokud mají ženy soukromé vizitky, často zde nebývá uvedena adresa ani telefon.“22 Tento typ vizitek u nás není běžně používán. Osobní vizitky obsahují minimum informací, jako je jméno, příjmení, soukromá adresa, e-mailová adresa a případně telefonní kontakt. Můžeme se také setkat s vizitkami pro manželský pár, které jsou typické především v anglosaských zemích a ve Francii. Je to samozřejmě dáno tím, že manželé v těchto zemích sdílí stejné příjmení. Taková vizitka potom může znít Mr. rand Mrs. Green v angličtině, M. et Mme Gaston Papin ve francouzštině a podobně.

22

ŠRONĚK, Ivan. Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Praha: Karolinum, 2002. 168 s. ISBN 80-246-0247-4.

17

Obrázek č. 2 – Osobní vizitka

Zdroj: http://www.chovani.eu/clanky/zobrazit/145-Vizitky

2.2 Firemní vizitky Firemní nebo také podnikové vizitky prezentují svého majitele jako pracovníka určité společnosti, případně představitele instituce. Podoba vizitek se často odvíjí od představ firmy. Pokud se jedná o mezinárodní společnost, bývá zvykem, že pracovníci ve všech zemích sdílejí stejné vizitky, tak aby se zvýraznila jednotnost společnosti. Barevné kombinace často korespondují s barvou loga, můžeme se setkat i s velmi extravagantními exempláři. Firemní vizitky obsahují název společnosti nebo instituce, jméno pracovníka, funkci, kterou osoba zastává, telefon, fax, e-mailovou adresu a často také webové stránky společnosti. Soukromá adresa se na firemních vizitkách vyskytuje výjimečně, v některých případech to ale může být v zájmu společnosti. Některé společnosti volí různé formáty vizitek, potom je obvyklé, že podřízení vlastní vizitky menší než osoby nacházející se výše v hierarchii dané firmy. Představitelé oficiálních institucí by měli volit konzervativnější podobu vizitek, na které jsou uvedeny jen nejnutnější informace týkající se dané funkce. Podle pana Pavla Halamky, grafika firmy TG TISK Lanškroun s.r.o., který se mimo jiné zabývá grafickým zpracováním vizitek, lze obecně říct, že čím větší firma je, tím jednodušší vizitky jsou. Často jsou tištěny pouze na kvalitnějším bílém papíře

18

bez zbytečného zdobení. Spíše drobnější živnostníci volí nejrůznější barevné kombinace, které zaujmou potenciálního zákazníka.23 Obrázek č. 3 – Firemní vizitka Česká spořitelna

Zdroj: Soukromý archiv pana Sloupenského

Obr. č. 4 – Firemní vizitka (živnostník)

Zdroj: http://www.ladislavglos.cz/files/vizitka.jpg

¨

23

Rozhovor s panem Pavlem Halamkou, grafikem firmy TG TISK Lanškroun s.r.o.

19

Obr. č. 5 – Vizitka – Krajský úřad

Zdroj: Soukromý archiv pana Kuběnky

2.3 Diplomatické vizitky Na vizitkách diplomatických pracovníků se vyskytuje pouze jméno, funkce a označení úřadu, který konkrétní diplomat zastupuje. Na diplomatické vizitky se neuvádí akademické tituly ani další informace.24 Diplomatické vizitky jsou vždy bílé. V posledních době uvádějí někteří velvyslanci a diplomaté s nižšími diplomatickými hodnostmi i údaje jako e-mailové adresy nebo výjimečně mobilní telefonní čísla.25

24

ŠRONĚK, Ivan. Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Praha: Karolinum, 2002. 168 s. ISBN 80-246-0247-4. 25

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Diplomatické vizitky, s. 29-30. ISBN 80-245-1021-9.

20

3. Použití vizitek Existují pravidla, podle kterých s vizitkami nakládáme. Musíme si uvědomit, že vizitka není jen kusem papíru, který příležitostně někomu předáváme, ale slouží k prezentaci naší osoby, případně celé společnosti. Proto bychom měli dbát na to, aby vizitky, které druhému předáváme, nebyly zmačkané nebo dokonce roztržené. Vizitky je dobré umístit na jedno místo, abychom je při setkání nemuseli hledat po kapsách nebo v kabelce. Možností je pořízení pouzdra, které vizitky ochrání před mechanickým poškozením.

3.1 Pravidla předávání vizitek Samotné předání vizitky je velmi důležité. V zemích, jako je Japonsko, je předávání vizitek formálním aktem. Stejně jako v zemích Dálného Východu jsou zde vizitky předávány oběma rukama. Naopak při jednání s partnery z arabských zemí bychom se měli vyvarovat předávání vizitek levou rukou. Jako osoba vizitku přijímající, bychom si ji před jejím odložením měli důkladně prohlédnout. Nejedná se o ostudu, pokud se zahraničního partnera zeptáme na výslovnost jeho jména. Naopak je tento akt předávání vizitek vhodný k vysvětlení případných nejasností. I přesto, že předávání vizitek není ve většině zemí takovým obřadem jako v Japonsku, odložení právě obdržené vizitky bez jejího prohlédnutí je obecně považováno za projev nezdvořilosti. Předávání vizitek hned u příležitosti představování je typické pro obchodní jednání. Zde si vizitky předávají všichni obchodní partneři navzájem. Je tedy důležité mít připraveno dostatečné množství vizitek tak, aby se nestalo, že na někoho nezbude. Nemusí být ale pravidlem, že vizitky předáváme jen při této příležitosti. Výjimkou může být např. veletrh, kde je slušností nejdříve krátce pohovořit s vystavujícími a až poté si v případě zájmu vizitky vyměnit. Může se také stát, že se neplánovaně setkáme s někým, s kým bychom rádi zůstali v kontaktu. Potom jsou vizitky obvykle

21

vyměněny na konci takového setkání.26 Pokud se stane, že vizitku nemáme v potřebnou chvíli u sebe, je možné ji dodatečně zaslat společně s krátkým sdělením.27 Je samozřejmostí, že se vizitky předávají při příležitosti společenských setkání, jakým je např. recepce nebo banket. Co se týká recepce, vizitky bychom neměli zapomenout předat hned na začátku rozhovoru. Může se stát, že si nejsme jisti, zda oslovená osoba ví, s kým právě začala hovořit. Předáním vizitky se tak vyhneme případným nedorozuměním. Banket se od recepce liší hlavně tím, že se při něm sedí. Při příchodu ke stolu se tedy vzájemně představíme se spolusedícími a předáme vizitky. Ty slouží k tomu, abychom zjistili, jak se náš spolusedící jmenuje a čím se zabývá. Můžeme potom na základě těchto údajů navázat rozhovor. Vizitky také přikládáme k darům a kyticím, které při různých příležitostech předáváme. Děje se tak např. při hromadných oslavách, aby měl oslavenec možnost zjistit, kým byl obdarován a komu tedy může poděkovat. V takových případech se hodí na vizitky napsat i krátký vzkaz, popřípadě může být použito vhodné zkratky. 28

3.2 Použití v jednotlivých zemích Ne v každé zemi jsou vizitky vyměňovány stejným způsobem. Jejich použití se řídí řadou faktorů. Ať už je to tradice, forma společnosti nebo fáze vývoje, ve které se zemi nachází.

3.2.1 Asie Asie je typická pro svou „vizitkovou kulturu“. Při cestě do této části světa je důležité vybavit se jejich dostatečným množstvím v příslušných jazykových mutacích. Dříve se uplatňovalo pravidlo zaoblených rohů na vizitce pro ženy a hranatých rohů pro muže. Dnes už se ovšem toto pravidlo nedodržuje. Navzdory velkému pokroku techniky a možnosti využití nejrůznějších typů elektronických vizitek, hrají v asijské kultuře 26

Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 12. 3. 2008 [cit. 2010-04-05]. Jak se má pracovat s vizitkami?. Dostupné z WWW: . 27

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Používání vizitek, s. 33. ISBN 80-245-1021-9. 28

ŠPAČEK, Ladislav. Velká kniha etikety. Praha: Mladá Fronta, 2005. Vizitky, s. 23. ISBN 80-204-1333-

2.

22

tradiční papírové vizitky stále důležitou roli. 29 Jedním z důvodů, proč je na vizitky v Asii kladen takový důraz, je skutečnost, že asijské národy patří mezi skupinově orientované a existuje zde společenská hierarchie.30 Japonsko Japonsko je známé pro svůj vizitkový obřad. Návštěva, která přijede do Japonska bez dostatečného množství vizitek, může v očích japonských partnerů působit neprofesionálně. Jednání začíná pozdravem, tzv. aisatsu. Před samotným předáním vizitky by se měl návštěvník ujistit, že je vizitka čistá. Neměla by být uložena v náprsní kapse, kde by zteplala. Předávání zteplalé vizitky je v Japonsku považováno za nepřípustné. Vizitky, zvané „meishi“, jsou v Japonsku předávány oběma rukama v úrovni hrudníku. Jsou oboustranné, anglická verze na jedné straně a japonská na straně druhé. Japonskému partnerovi jsou předávány tak, aby japonská strana vizitky směřovala vzhůru a byla čitelná z partnerova pohledu. Při předávání je zvykem se mírně uklonit. Osoba, která vizitku obdrží, si ji s respektem prohlédne. Pokud se jedná o skupinu obchodníků vyměňujících si vizitky při jednání nebo obědě, po usednutí k jednacímu stolu nebo stolu v restauraci, jsou vizitky vyrovnány buď podle zasedacího pořádku, nebo podle funkce, kterou osoby ve firmě zastávají tak, aby vizitka osoby s nejvyšším postavením byla umístěna nad ostatními. Je to vyjádřením zájmu, ale slouží také jako pomůcka k zapamatování si jednotlivých jmen. Na obdržené vizitky se v přítomnosti obchodních partnerů nikdy nepíše.31

Často z vizitky nelze poznat,

co je na vizitce jméno a co příjmení. Není ostudou se japonského partnera zeptat

29

MURRAY, Sayle. The art of doing business in Asia. Maclean's Toronto [online]. 1997, vol. 110 iss.46, [cit.2010-04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 00249262. 30

CHO, Hannah. In Korea, put business cards on table. McClatchy - Tribune Business News [online]. 2008, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . 31

Your-Book.co.uk [online]. 13. 10. 2003 [cit. 2010-04-05]. Meishi - The Japanese Business Card Business Etiquette. Dostupné z WWW: .

23

a navázat tak konverzaci. Akademické tituly nejsou na vizitkách uváděny. Problém bývá i s překladem firemních funkcí (více v kapitole Firemní funkce).32 Obr. č. 6 – Vizitka – Japonsko

Zdroj: vlastní

Jižní Korea V Jižní Koreji se stejně jako v Japonsku vizitky předávají oběma rukama, popřípadě může levá ruka podpírat pravou. Předání je doprovázeno mírným úklonem. Akademické tituly se na korejské vizitky většinou neuvádějí. Výjimkou je titul doktor, který se může uvést zkratkou Dr. před jménem.33 Je nepřípustné, aby osoba, která vizitku přijme, nevyjádřila potřebný respekt. Jako příklad nedostatku takového respektu je možné uvést situaci, kdy jeden zástupce americké strany obdrženou vizitku začal skládat. Výsledkem 32

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Japonsko, s. 39. ISBN 80-245-1021-9. 33

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Jižní Korea, s. 39. ISBN 80-245-1021-9.

24

této neznalosti základních principů obchodního jednání Jižní Koreji byl zmařený obchod a rozhořčení na korejské straně. Vlastnit vizitku je v Jižní Koreji typické také pro studenty, kteří si ji opatří hned, jakmile začnou hledat práci.34 Singapur Vizitky by měly být předány všem účastníkům jednání. Měly by být vytištěny v angličtině, na druhé straně je možné vytisknout čínský text. Profesionálně provedené vizitky vytištěné na kvalitním papíře jsou nutností. Předávání i přijímání vizitek by mělo být uskutečněno oběma rukama. Zejména na čínskou část populace Singapuru, která tvoří asi 75 % obyvatelstva, toto gesto zapůsobí velmi dobře. 35 Čína V Číně je etiketa předávání vizitek podobná té v Japonsku a Jižní Koreji. Je důležité mít s sebou na jednání velké množství vizitek. Ty jsou oboustranné. Na jedné straně je anglický text, na straně druhé text čínský. Čínské písmo může být vytištěno zlatě, které v čínské kultuře reprezentuje bohatství a štěstí. Pokud je majitel vizitky zaměstnancem nejstarší nebo největší společnosti v zemi nebo určité oblasti, je dobré tuto skutečnost zmínit na vizitce.36 Příjmení je na vizitce vyjádřeno prvními dvěma znaky. Teprve potom následuje jméno. Při pochybách není ostudou se čínského partnera na jeho příjmení zeptat. Na vizitkách nejsou uvedeny akademické tituly, uvádějí se ale firemní funkce.37

34

CHO, Hannah. In Korea, Put cards on table: Digital contact information takes second place. The Sun [online]. 2008, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . 35

Cultural Advice. Going Global Career Guides [online]. 2005, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . 36

PENZNER, Betty. The Art of Exchanging Business Cards. AFP Exchange [online]. May 2006, vol. 26 iss.4, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 15284077. 37

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Jižní Korea, s. 39. ISBN 80-245-1021-9.

25

Obr. č. 7 – Vizitka – Čína


Indie V Indii jsou vizitky předávány při prvním pozdravu. Předávají se i přijímají pravou rukou. Předání probíhá takovým způsobem, aby text vizitky směřoval k osobě, která ji přijímá a vizitka tak mohla být přečtena. Vizitky mohou být oboustranné v hindštině a angličtině. Překlad do hindštiny ale často není nutný. Pokud je vlastník vizitky absolvent univerzity, je vhodné tuto skutečnost na vizitce uvést. 38 Označování firemních funkcí se většinou řídí anglickými zvyklostmi.39 Pokud vizitka partnera nese akademický titul, měl by být s tímto titulem také oslovován. Upustit o tohoto

38

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-05]. India - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 39

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Indie, s. 38. ISBN 80-245-1021-9.

26

lze až po jeho vyzvání. Pokud není na partnerově vizitce uveden titul, používá se oslovení „madam“ nebo „sir“.40 Obr. č. 8 – Vizitka – Indie

Zdroj: vlastní

Malajsie Vizitky jsou v Malajsii předávány oběma rukama, popřípadě levá paže podpírá pravou. Může následovat mírný úklon. Obdržená vizitka by měla být prohlížena s patřičným respektem. Respekt, který je vyjádřen vizitce partnera, je často obrazem toho, jak bude přistoupeno k samotnému obchodu. Na obdrženou vizitku by se v přítomnosti partnera nikdy nemělo psát. Pokud je jednáno s čínským partnerem, je obvyklé jednu stranu vizitky přeložit do čínštiny a písmo nechat vytisknout zlatě. Při jednání s vládními úředníky je slušností, aby byla vizitka přeložena do malajštiny. 41 Na vizitkách se uvádí jak akademické tituly, tak firemní funkce. Hlavním náboženstvím je v Malajsii islám, proto se na některých vizitkách může objevit titul „Haji“ pro muže nebo „Hajjah“ pro ženu, která vykonala pouť do Mekky. Vyskytnout se mohou i šlechtické tituly jako

40

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-05]. India - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 41

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Malaysia - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: .

27

„Tungku“ a další. Osoby nesoucí tento titul na vizitce musí být také tímto titulem oslovovány.42 Vietnam Vizitky se ve Vietnamu vyměňují při prvním setkání. Rovněž jako v jiných asijských státech se zde obvykle vizitka předává oběma rukama s doprovodným úklonem. Z vietnamské strany může být místo úklonu nabídnuto podaní ruky. Vizitky zde jako v jiných asijských státech hrají velkou roli a pokud je obchodní partner nemá, může vzbudit podezření, že jeho společnost není dostatečně upřímná a snaží se něco zatajit. 43 Írán Vizitky bývají vyměňovány pouze lidmi na vyšších firemních postech. Funkce a postavení ve společnosti hrají velkou roli, proto jsou na vizitkách zmiňovány. Jedna strana vizitky by měla být přeložena do perštiny a vizitka by měla být předána tak, aby přijímající osoba byla schopna perský text z jejího pohledu přečíst.44

3.2.2 Evropa V Evropě nemají vizitky takový význam jako v asijských zemích a jejich výměna není spojena s tak formálním rituálem předávání jako v Asii. Slouží hlavně jako nosič základních informací o majiteli vizitky. 45 Belgie Vizitky by měli být přeloženy buď do francouzštiny, kterou používají Valoni nebo nizozemštiny, která je užívána v oblasti Vlámska. V Belgii žije také menší německá

42

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Malajsie, s. 41. ISBN 80-245-1021-9. 43

Business-in-Asia.com [online]. c2005 [cit. 2010-04-05]. Tips for succeeding on your Vietnam business trip. Dostupné z WWW: . 44

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Iran - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 45

The Sideroad: Practical advice, straight from the experts [online]. c2007 [cit. 2010-04-05]. Business Card Etiquette . Dostupné z WWW: .

28

komunita a němčina je jedním z úředních jazyků.46 Francouzské nebo nizozemské překlady by měly být striktně použity jen v odpovídající oblasti.47 Obr. č. 9 – Vizitka – Belgie

Zdroj: vlastní

Itálie Na italských vizitkách jsou vždy uvedeny akademické tituly a firemní funkce. Z toho vyplývá i oslovování, při kterém je titul vhodné použít. Vizitky by měly být v italském jazyce, akceptovatelné jsou ale i vizitky v angličtině nebo francouzštině.48 Hodně Italů používá ve společenském styku osobní navštívenky, které jsou o trochu větší než normální vizitky. Obsahují jméno majitele vizitky, adresu, akademický titul a telefonní číslo. Vizitka určená pro obchodní účely by neměla být používána pro účely ryze společenské.49

46

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Belgium- Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 47

BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Belgie: Základní informace o teritoriu. Dostupné z WWW: . 48

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Itálie, s. 38. ISBN 80-245-1021-9. 49

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-05]. Italy - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: .

29

Francie Francouzské vizitky bývají pouze ve francouzštině. Francouzi ocení vyšší kvalitu vizitek, které se dá docílit ražbou. Pro jejich výrobu se používá dražší papír. Na vizitky se vždy uvádí firemní funkce, naopak není zvykem uvádět akademické tituly. 50 Francouzské vizitky bývají o trochu větší než v jiných zemích.51 Obr. č. 10 – Vizitka – Francie

Zdroj: vlastní

Maďarsko Jedna strana vizitek je většinou přeložena do maďarštiny. Pořadí jmen se řídí maďarskými zvyklostmi, to znamená, že první se uvede příjmení, za kterým následuje křestní jméno. Druhá strana je obvykle v angličtině (řídí se britskými zvyklostmi) nebo němčině.52 Vyšší akademické tituly se na vizitkách mohou objevit. Je také vhodné zmínit rok založení společnosti.53

50

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Francie, s. 38. ISBN 80-245-1021-9. 51

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. France - French Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 52

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Maďarsko, s. 40. ISBN 80-245-1021-9. 53

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Hungary - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: .

30

Německo Vizitky jsou v Německu hojně používány a často jejich vzhled podléhá firemní marketingové strategii. Měly by být přeloženy do němčiny a odpovídat místním zvyklostem. Akademické tituly se mohou a nemusí uvádět. Náš titul inženýr se do německého jazyka překládá zkratkou Dipl.Ing., místo právnického titulu JUDr. lze uvést Dr.Iur. Běžně se na vizitky uvádí e-mailová adresa a webové stránky společnosti. Vedoucí pracovníci firmy většinou na vizitkách nezmiňují mobilní telefonní číslo. Prestiž zde není založena ani tak na věku, jako na dosaženém vzdělaní, kvalifikaci a vykonávané funkci.54 Obr. č. 11 – Vizitka – Německo

Zdroj: http://www.sv-jacob.de/img/visitenkarte.jpg

Nizozemsko V Nizozemsku jsou na rozdíl od jiných evropských zemí vizitky vyměňovány v průběhu jednání nebo až po něm. Bart van Poll, tvůrce internetového cestovatelského blogu Spotted by Locals, odhaduje, že zhruba polovina Nizozemců uvádí na svých vizitkách tituly, druhá polovina je většinou z vlastního rozhodnutí neuvádí.55 Pokud už jsou tituly uvedeny, jedná se obvykle o ty, které jsou vyšší než bakalářské

54

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Německo, s. 42. ISBN 80-245-1021-9. 55

Rozhovor s Bartem van Pollem, tvůrcem internetového cestovatelského blogu Spotted by Locals; http://www.spottedbylocals.com/bart-van-poll

31

úrovně. Při formální komunikaci je vhodné všechny tituly používat. Vizitky jsou nejčastěji v anglickém jazyce.56 Rusko Jedna strana ruských vizitek by měla být přeložena do ruštiny a psána azbukou. Druhá strana může být v angličtině. Vyšší akademické tituly by měly být na vizitce vždy uvedeny.57 Je vhodné si na cestu do Ruska vzít velké množství vizitek a vždy partnera o jeho požádat. Mohlo by být složité hledat kontaktní informace firmy později. Někteří pracovníci nemusí vizitky vůbec mít, a to hlavně pokud často nejednají se zahraničními partnery. Ruské vizitky bývají kvalitní. 58 Karina Bolan, která v Rusku působila jako HR manažerka v americké právnické společnosti White&Case tvrdí: „Hlavně v menších firmách se na vizitky v poslední době často uvádí i odkaz na různé sociální sítě jako je Skype, ICQ nebo Linked In atd.“59 Obr. č. 12 – Vizitka – Rusko

Zdroj: http://dp-foto.ru/files/9.jpg

56

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Nizozemsko, s. 43. ISBN 80-245-1021-9. 57

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Russia - Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 58

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Rusko, s. 44. ISBN 80-245-1021-9. 59

Rozhovor s Karinou Bolan, bývalou HR manažerkou pro americkou právnickou společnost White&Case

32

Švédsko Vizitky jsou jako v ostatních evropských zemích tradičně vyměňovány při prvním představování. Často bývají oboustranné, a to v anglickém a švédském jazyce. Někdy jsou oba překlady uvedeny na totožné straně vizitky. Akademické tituly nejsou běžně používány, naopak firemní funkce je na vizitkách obvykle uvedena. Obr. č. 13 – Vizitka – Švédsko


Švýcarsko Vhodné je mít vizitky přeložené v jazyce, kterým se mluví v daném regionu, ve kterém se koná jednání. S tím souvisí i překlad a úprava titulů na vizitkách v německých a italských regionech. To samé platí pro firemní funkce. Akademické tituly bývají někdy na švýcarských vizitkách uvedeny pod jménem. Vizitky se většinou při příchodu předávají asistentce, která vede kartotéku. Vizitka se potom předává i obchodnímu partnerovi. Pokud má firma dlouhou tradici, je vhodné tuto skutečnost ve styku

33

se švýcarskými partnery zmínit a uvést rok založení na vizitku. Pokud není jiná možnost, lze použít i vizitky v anglickém jazyce. 60 Velká Británie Vizitky jsou vyměňovány hned po úvodním představení. Důležitá je kvalita vizitek a s tím související výběr papíru. Ten by měl být bílé barvy a těžší. Na rozdíl od vizitek tištěných působí lépe vizitky ryté bez přehnaného zdobení. Akademické tituly se většinou neuvádějí, pokud se nejedná o lékaře nebo univerzitní funkcionáře. Samozřejmostí je, že vizitky jsou v anglickém jazyce. V této souvislosti je důležité správně přeložit všechna funkční zařazení.61 Obr. č. 14 – Vizitka - Velká Británie


3.2.3 Kanada Dodržování etických pravidel společenského a obchodního chování je v Kanadě ve srovnání se sousedními Spojenými Státy běžnější. Kanaďané jsou neradi označováni za Američany, je proto dobré se takového označení vyvarovat. Obchodní zvyklosti se často liší na základě provincií. Vizitky by měly být tištěny v anglickém jazyce na straně jedné a francouzském jazyce na straně druhé. Z právního hlediska musí

60

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Švýcarsko, s. 45. ISBN 80-245-1021-9. 61

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Velká Británie, s. 47. ISBN 80-245-1021-9.

34

být v Kanadě vše tištěno v těchto dvou jazycích.62 V provincii Quebec by měly být vizitky předávány tak, aby francouzská strana směřovala k partnerovým očím.63

3.2.4 USA Aktu předávání vizitek není ve Spojených státech amerických přikládán příliš velký význam. Je celkem běžné, že příjemce vizitku dlouze neprohlíží a umístí ji do své peněženky, kterou pak často vsune do zadní kapsy u kalhot.64 Ani kvalita vizitek nehraje velkou roli, rozhodující je informační hodnota vizitky. Označení firemních funkcí logicky podléhá americkým zvyklostem. Naopak akademické tituly se běžně neuvádějí. Samozřejmostí je uvedení e-mailové adresy, webové stránky, čísla faxu a telefonního čísla.65 Obr. č. 15 – Vizitka – USA

Zdroj: vlastní

62

MARTIN, Jeanette S.; CHANEY, Lillian H. Global Business Etiquette: A Guide to International Communication and Customs [online]. USA: Praeger Publishers, 2006 [cit. 2010-04-18]. Exchanging business cards, s. Dostupné z WWW: . ISBN 0-275-98815-5. 63

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-15]. Canada- Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 64

Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-16]. USA- Language, Culture, Customs and Etiquette. Dostupné z WWW: . 65

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. USA, s. 46. ISBN 80-245-1021-9.

35

3.2.5 Latinská Amerika Pro vizitky v Latinské Americe obecně platí, že je velmi důležité uvádět firemní funkce. Naopak akademické tituly nebývají běžně zmiňovány. V latinskoamerických zemích hrají významnou roli autority a je zde dodržována hierarchie ve společnosti. To se projevuje i v jednání obchodních partnerů, kdy ředitel společnosti často jedná jen s určitým okruhem lidí, kteří dosáhli nějakého společenského statutu. Vizitky jsou nejčastěji vytištěny ve španělštině, případně angličtině. Výjimkou je Brazílie, kde by vizitky měly být přeloženy do portugalštiny. Argentina Kromě obecných pravidel platících pro Latinskou Ameriku by vizitky v Argentině měly být vytištěny na kvalitním papíře a měly by uvádět všechny důležité informace o společnosti jako je adresa, telefon, e-mailová adresa a webové stránky. Pokud je nutné na vizitku uvést titul, je důležité uvést jeho správný překlad. Stejně jako v mnoha zemích, titul „Ingeniero“, tedy inženýr znamená absolventa vysoké školy technického směru. Pro absolventa vysoké školy ekonomického zaměření se užívá titulu „Economo“, tedy ekonom.66 Mexiko Mexičané si velmi potrpí na tituly, proto je vhodné je uvést na vizitce a při představování. Je možné osobu přímo oslovit jen titulem bez příjmení. Osoby, které nevlastní žádný akademický nebo profesní titul mohou být oslovovány seňor nebo seňora, případně Mr. nebo Mrs. s příjmením.67 Obchodní partneři mohou být oslovováni „Licenciado“, titulem, který vypovídá o ukončeném vysokoškolském vzdělání. Tento titul je možné použít i v případě pokud je obchodní partner představován, ale nemá vysokoškolský titul. Velmi důležité je uvést firemní funkce. Pokud osoba ve firmě vykonává více funkcí, mohou být všechny

66

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Argentina, s. 36. ISBN 80-245-1021-9. 67

NICOL, Joni; TAYLOR, Stephen . Cyborling: The Web's leading resource for International Business Etiquette and Manners [online]. c1998-2008 [cit. 2010-04-17]. Mexico. Dostupné z WWW: .

36

uvedeny na vizitce. Není chybou použít vizitku v anglické verzi, mexický obchodní partner ale ocení, pokud jsou vizitky tištěny ve španělštině. Neuvádějí se soukromé adresy, samozřejmostí je e-mailová adresa, telefon, fax a adresa firmy. Vizitky se předávají pravou rukou s pohledem do očí. Je vhodné poděkovat a obdržené vizitce věnovat dostatek pozornosti.68

68

GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha:

VŠE v Praze, 2006. Mexiko, s. 41-42 ISBN 80-245-1021-9.

37

4. Nové trendy S rozvojem technologií se celkem logicky rozvoj odrazil i do oblasti komunikace a předávání kontaktů. S tím souvisí vznik různých druhů elektronických vizitek.

4.1 E-mailový podpis a e-mailová vizitka E-mailový podpis je běžně používán v e-mailové komunikaci. Může zahrnovat následující informace: jméno, pracovní zařazení, fyzická adresa a telefon firmy, e-mailová adresa, webová adresa, marketingové sdělení nebo oblíbený citát, grafika, fotografie nebo zvuk, soubor vizitky vCard atd. Kontaktní údaje tak nemusí být ke každému e-mailu připojovány ručně, ale podpis se k nové zprávě připojí automaticky.69 Může vypadat např. takto: Obr. č. 16 – E-mailový podpis (vpravo) a e-mailová vizitka (vlevo)

Zdroj: vlastní zpracování autorky

Kromě podpisu může být také ke každé zprávě připojena elektronická vizitka. Ta má podobu skutečné papírové vizitky (obrázek vpravo).

4.2 CD vizitka CD vizitka je zmenšený klasický CD disk, který tvarem i rozměrem odpovídá papírové vizitce. Na povrchu CD vizitky je etiketa, která může obsahovat všechny kontaktní informace, které jsou uvedeny na klasické papírové vizitce. Výhodou těchto vizitek je, 69

Microsoft Office Online [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Co obsahuje e-mailový podpis?. Dostupné z WWW:.

38

že kromě kontaktních údajů může obsahovat prezentaci firmy nebo WWW stránky, a tak zpřístupnit bližší informace lidem, kteří nemají přístup na internet. Na této vizitce může být představen management firmy, může zde být uložen celý katalog. Dále to jsou fotografie, videoprezentace, návody atd. Možností je i volba jiného formátu než toho u klasické obdélníkové vizitky. 70 Podle pana Jiřího Sloupenského, jednatele společnosti TG Tisk Lanškroun s.r.o. však CD vizitky nezaznamenaly takový rozmach, jak se předpokládalo. „Lidé si stále raději předají papírovou vizitku.“71 Obr. č. 17 - CD vizitka

Zdroj: http://www.cdvizitka.cz/

4.3 Poken Poken je jedním z typů elektronické vizitky. Je to v podstatě USB72 přívěšek na klíče nesoucí informace o svém majiteli jako soukromé osobě nebo zaměstnanci firmy. Stéphane Doutriaux, tvůrce Pokenů, v oficiálním videu na webových stránkách www.poken.com představuje Pokeny jako „nový způsob, jak zůstat v kontaktu. Představme si, že jsme se právě s někým potkali a chceme si vyměnit kontaktní informace. Namísto pátrání po kusu papíru a tužce můžeme jednoduše spojit dva Pokeny a vyměnit si veškeré informace.“73 Poken tedy funguje na jednoduchém principu. Po přiložení dvou Pokenů k sobě a stisknutí se rozsvítí malá kontrolka, která 70

B.m.s.: Bohemian music service Ltd. [online]. c2007 [cit. 2010-04-10]. CD vizitka. Dostupné z WWW: . 71

Rozhovor s panem Jiřím Sloupenským, jednatelem společnosti TG Tisk Lanškroun

72

USB – zkratka pro „universal serial bus“ – univerzální sériová sběrnice

73

Poken.com: meet. connect. stay in touch [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. What is Poken?. Dostupné z WWW: <www.poken.com>.

39

signalizuje, že výměna informací proběhla v pořádku. Poken může fungovat v běžném a diskrétním módu, to znamená, že se můžeme rozhodnout, kolik informací s určitou osobou budeme sdílet. V rámci svého profilu je možné vytvořit až pět vlastních vizitek. Informace v diskrétním módu se potom přenáší po dvojitém stisknutí. Po připojení do počítače se automaticky otevře internetové okno pro vytvoření vizitky. Lidé, se kterými byl Poken spojen, jsou uloženi v časové řadě. To umožňuje se doslova vrátit zpět v čase a najít osobu, se kterou jsme se setkali například před týdnem. Kontakty potom mohou být synchronizovány s e-mailovým klientem Microsoft Outlook, kde jsou uloženy do adresáře.74 Původní záměr Stéphana Doutriauxe bylo poskytnout absolventům vysokých škol možnost shromáždit kontakty se svými bývalými spolužáky. Pokeny jsou ale často využívány firmami, které je používají jako jeden ze způsobů propagace. K takovým příležitostem jsou Pokeny speciálně upravovány tak, aby nesly logo dané společnosti. Např. společnost BMW využila Pokenů v rámci TrendForum ’09 konference v německém Mnichově, kde je poskytla všem účastníkům společně s poutkem na krk, které stejně jako samotný Poken neslo logo společnosti. Nejenom účastníci si tak mohli mezi sebou měnit kontakty, ale BMW přidalo Poken i na všechny vystavené vozy. Každý automobil tak v podstatě vlastnil svou vizitku. 75 Obr. č. 18 - Poken použitý společností BMW

Zdroj: http://www.poken.com/customers/bmw

74

Pokens.cz : Přátelé jsou vždy s tebou [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. Otázky a odpovědi. Dostupné z WWW: . 75

Poken.com [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. PokenEvent Customer - BMW Trendforum. Dostupné z WWW: .

40

4.4 Čtečka vizitek pro mobilní telefony Čtečka vizitek není samotným nástrojem určeným k výměně kontaktů mezi dvěma osobami, je ale s vizitkami úzce spojena. Papírové vizitky jsou užitečným prostředkem, jak uchovat kontaktní informace obchodního partnera, postupem času ale partnerů přibývá a s tím i počet vizitek. Postupně se stává nutností přepisovat údaje z papírových vizitek do mobilních telefonů. Čtečka vizitek slouží k převodu informací z vizitky do mobilního telefonu bez nutnosti mechanického přepisování. S použitím fotoaparátu je vizitka naskenována do mobilu a následně převedena do elektronické podoby. Výsledek potom může být uložen přímo do kontaktů nebo poznámek v mobilním telefonu. Podle ohlasů, které jsem si měla možnost přečíst, tato aplikace nepracuje s velkou přesností. Údaje byly podle některých uživatelů špatně zařazeny a nebylo je možné ručně měnit.76 Zde je ukázka, jak skenování vizitek probíhá a jak vypadá výsledek: Obr. č. 19 – Původní papírová vizitka určena ke skenování

Zdroj:http://www.symbianportal.cz/navody/45-jak-nascanovat-vizitku-do-elektronicke-podoby-/

76

Symbian Portal: Budoucnost je Symbian [online]. 7.1.2007 [cit. 2010-04-26]. Jak nascanovat vizitku do

elektronické podoby? Dostupné z WWW: .

41

Obr. č. 20 – Výsledek skenování, údaje uloženy v mobilním telefonu

Zdroj:http://www.symbianportal.cz/navody/45-jak-nascanovat-vizitku-do-elektronicke-podoby-/

Na velmi podobném principu pracuje hardware čtečka vizitek. Cílem je převést informace

z papírové

vizitky

do

elektronické

podoby

tak,

aby byly dále použitelné. Z této čtečky mohou být údaje přeneseny přímo do e-mailového klienta jako je MS Outlook, kde je možné s nimi dále pracovat a upravovat.77 Obr. č. 21 – Hardware čtečka vizitek

Zdroj: http://images.macworld.com/images/legacy/images/content/iriscardreader.jpg

77

Bizcardreader : Leader in Business Card Scanner and Business Card Reader Systems [online]. 2010

[cit. 2010-04-27]. BizCardReader 901. Dostupné z WWW: .

42

5. Používanost jednotlivých typů vizitek v praxi Součástí bakalářské práce je průzkumná sonda s cílem zjištění rozšířenosti nástrojů určených ke sdílení kontaktů. Cílem bylo hlavně zjistit, jak rozšířené jsou nástroje z kapitoly Nové trendy v porovnání s klasickou papírovou vizitkou. Cílovou skupinou respondentů byli majitelé maloobchodních jednotek se sportovním zbožím z celé České republiky.

Průzkumná

sonda

probíhala

prostřednictví

dotazníků

rozeslaných

v elektronické podobě. Oslovených bylo 130 respondentů s celkovou návratností 49 dotazníků. Samotný dotazník je součástí přílohy č. 1.

5.1 Výsledky dotazování Na následujících stránkách budou uvedeny výsledky dotazování pro jednotlivé nástroje. Jednotlivé ukazatele znázorňují, jaký počet osob o uvedeném nástroji slyšel, setkal se s ním v praxi a kolik dotazovaných ho v praxi používá. Graf č. 1 – Znalost/používání papírové vizitky


43

První graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají papírové vizitky. 42 respondentů (86 %) uvedlo, že sami papírovou vizitku v praxi používají. Všichni dotázání, tedy 49 osob (100 %), o tomto nástroji slyšeli a všichni se s ním v praxi setkali. Graf č. 2 – Znalost/používání e-mailové vizitky


Druhý graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají e-mailové vizitky. 28 respondentů (57 %) uvedlo, že sami e-mailovou vizitku v praxi používají. 42 respondentů z celkových 49 (86 %) o tomto nástroji někdy slyšelo. V praxi se s ním setkalo 41 respondentů (84%).

44

Graf č. 3 - Znalost/používání e-mailového podpisu


Třetí graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají e-mailové podpisy. 35 respondentů (71 %) uvedlo, že sami e-mailový podpis v praxi používají. 47 respondentů z celkových 49 (96 %) o tomto nástroji někdy slyšelo. Všichni tito lidé, tedy 47 (96 %), se také s e-mailovým podpisem někdy setkali v praxi.

45

Graf č. 4 – Znalost/používání CD vizitky


Čtvrtý graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají CD vizitky. Pouze 4 respondenti (8 %) uvedli, že sami CD vizitky v praxi používají. 29 osob (59 %) o uvedeném nástroji slyšelo, jen 25 dotázaných (51 %) z celkového počtu 49 respondentů se ale s CD vizitkou setkalo v praxi.

46

Graf č. 5 – Znalost/používání kontaktů v mobilu


Pátý graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají odesílání kontaktů z mobilního telefonu. Tento nástroj používá 43 dotazovaných z celkových 49 (88 %). Všichni respondenti, tedy 49 osob, o uvedeném nástroji někdy v minulosti slyšeli a všichni se s ním i v praxi setkali.

47

Graf č. 6 – Znalost/používání Poken


Šestý graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a používají nový způsob předávání kontaktů zvaný Poken. O tomto nástroji slyšelo pouze 8 osob (16 %) z celkových 49 dotazovaných. V praxi se s ním ale setkali pouze dva lidé (4 %) a žádný z dotazovaných Poken pro sdílení kontaktů nepoužívá.

48

Graf č. 7 – Znalost/Používání čtečky vizitek v mobilním telefonu


Sedmý graf ukazuje, do jaké míry respondenti znají, setkali se a čtecí zařízení vizitek v mobilním telefonu. O tomto nástroji slyšela zhruba polovina dotazovaných, tedy 24 osob (49 %). 11 respondentů (22 %) se s uvedeným nástrojem někdy v praxi setkalo, nikdo z dotazovaných ale sám čtečku vizitek v mobilním telefonu v praxi nepoužívá.

5.2 Shrnutí výsledků Níže uvedený graf je shrnutím grafů předchozích, tak abychom si mohli utvořit ucelenou představu o využívání a znalosti nových prostředků ke sdílení kontaktů v praxi. Ještě jednou bych chtěla zdůraznit, že skupina dotazovaných byli majitelé maloobchodních jednotek se sportovním zbožím. Je možné, že by výsledky vypadaly jinak, pokud by dotazovaní byli působili v jiném oboru, např. informačních technologiích. Pokud tedy vezmeme tyto skutečnosti do úvahy, můžeme interpretovat výsledky průzkumné sondy následovně - z níže uvedených grafů lze vidět, že až na mobilní telefony, které jsou mezi dotazovanými nejrozšířeněji používané, se stále na vrcholu drží tradiční nástroj, papírová vizitka. Je tedy možné tvrdit, že alespoň uvedená skupina respondentů není nijak výrazně ovlivněna novými technologiemi a v praxi je nevyužívá. Graf č. 9 sumarizuje celou situaci součtem 49

jednotlivých typů setkání – sčítá respondenty, kteří uvedli, že daný nástroj používají, setkali se s ním, nebo o něm alespoň slyšeli. V tomto součtu pak o jeden bod vede sdílení kontaktů v mobilním telefonu. Graf č. 8 – Rozšířenost různých typů vizitek v procentech


Graf č. 9 – Četnost setkání s daným typem sdílení kontaktů


50

Závěr Zdá se, že malá, s nadsázkou by se dalo říci bezvýznamná papírová kartička z úvodu práce, nabyla v jejím průběhu mnohem větší důležitosti. Průzkumná sonda ukázala, že tradiční způsob sdílení kontaktů prostřednictvím papírových vizitek uznává většina oslovených a nové technologie jej nepotlačily. Jediným z vážnějších konkurentů tradiční vizitky jsou v tento moment zřejmě mobilní telefony, které s vizitkami zaujímají v průzkumné sondě téměř stejnou pozici. Z dalších zkoumaných nástrojů jsou poměrně hojně využívány e-mailové podpisy. O trochu menší oblíbenosti se těší elektronické vizitky připojované k e-mailové zprávě. Znalost CD vizitky prokázala zhruba polovina dotazovaných, v praxi ji ale používá podstatně méně respondentů. Dalo by se tedy tvrdit, že alespoň u této skupiny dotazovaných se potvrdila slova pana Jiřího Sloupenského, že CD vizitky nezaznamenaly v oblasti sdílení kontaktů významného úspěchu. Nesmíme samozřejmě zapomenout na to, že oslovena byla konkrétní skupina dotazovaných a v případě výběru respondentů z jiného oboru, by výsledek mohl dopadnout jinak. Troufám si ale tvrdit, že papírové vizitky jsou a budou nadále nedílnou součástí obchodování bez ohledu na obor činnosti. Neodpustím si srovnání s knižním trhem. Navzdory nejrůznějším možnostem čtení knih v elektronické podobě, pocit, jaký člověk má, když samotnou knihu drží v ruce, má své kouzlo. To samé platí pro ručně psané dopisy, které mají v jistém smyslu mnohem osobnější charakter než e-maily nebo SMS zprávy. Možná by se to samé dalo aplikovat na papírové vizitky. Předání vizitky můžeme chápat nejen jako sdílení kontaktů - je možné jej vnímat jako předání části své vlastní, či firemní identity. Pokud o vizitkách přemýšlíme tímto způsobem, jejich smysl se v našich očích nepochybně prohloubí. Jakkoli může působit sdílení kontaktů prostřednictvím mobilního telefonu jednoduše a moderně, nemůže nahradit dojem z předání originálně zpracované papírové vizitky. Nejnovějším trendům v oblasti sdílení kontaktů prostřednictvím různých typů elektronických vizitek samozřejmě předcházela dlouhá historie vývoje vizitek, především těch papírových. Pokud bychom zapátrali v dávné minulosti, ocitli bychom se v Egyptě, kde faraoni svá jména zaznamenávali hyeroglify na papyrus. Vývoj vizitek 51

se potom přesunul do Číny, kde byly vizitky poprvé psány na papír v podobě, jak ho známe dnes. Odtud se vizitky dále rozšířily do Evropy. Vynález knihtisku potom jen podpořil jejich rozmach, od té doby ovšem těch tištěných. Dalším takovým mezníkem byl vynález fotografie. Netrvalo dlouho, než byl v USA poprvé použit pojem elektronická vizitka a s rozvojem technologií začaly vznikat nejrůznější formy elektronických vizitek již zmíněných výše. Způsob předávání vizitek je v asijských zemích v porovnání se zbytkem světa velmi obřadný a dle mého názoru vyjadřuje vizitkám ten pravý respekt. Ani v Evropě a Spojených státech ale vizitky nejsou zatracovány. Jejich předáním, které má úroveň, rozhodně nemůžeme nic pokazit, spíše naopak. Způsob jakým vizitku sdílíme, může totiž nepřímo poukázat na to, jakým způsobem se budeme chovat v průběhu celého jednání. Vizitka hozená na stůl nebo přeložená a zasunutá do zadní kapsy u kalhot by jistě nepohoršila jen obchodní partnery z Japonska. Takovéto chování je nicméně často vytýkáno i našim manažerům. Důležitý je také správný překlad vizitek. Ve většině zemí je možné použít vizitky v anglickém jazyce, např. v Kanadě musí být ale vizitky přeloženy jak do angličtiny, tak do francouzštiny. Použití jazyka, kterým se v dané zemi nebo teritoriu mluví je dalším vyjádřením úcty k jeho obyvatelům. S překladem vizitek souvisí i překlad firemních funkcí a především akademických titulů. Je potřeba počítat s tím, že titul by neměl být tím, čím chceme obchodního partnera oslnit. Zahraniční partneři totiž mnohdy na svých vizitkách titul ani neuvádějí. Pokud se rozhodneme tituly uvést, měly by být přeloženy tak, aby dávaly smysl v zemi, ve které bude vizitka předána. Například při překladu titulů do německého jazyka musí být brány v potaz mnohé odlišnosti. Tímto se ne vždy řídí čeští manažeři, kteří následně svého partnera osloví např. titulem inženýr, který má v zemích mimo Českou republiku odlišný význam. Ani jména nebo adresy není na vizitkách vhodné překládat. Pokud se seznámíme s kulturními odlišnostmi v dané zemi, ve které plánujeme uskutečnit obchodní jednání, ušetříme si spoustu nedorozumění a vyhneme se nepříjemným trapasům. Jedním z cílů práce bylo představit nové trendy v oblasti předávání kontaktů. Zpracování této kapitoly bylo velkým přínosem a znamenalo rozšíření obzorů v této oblasti. Výměna kontaktních údajů prostřednictvím mobilního telefonu nebyla takovou 52

novinkou jako např. využití nástroje zvaného Poken. Ten v jistém smyslu překračuje hranice obyčejné vizitky a jejich srovnání není dle mého názoru zcela možné. Využití potenciálu Poken způsobem, jakým učinila společnost BMW a jak činí i další, je ukázkou vynalézavosti firem a jejich snahou zaujmout novými prostředky. Znovu chci ale poznamenat, že byť je mi tento nový způsob sdílení kontaktů sympatický a vidím v něm budoucnost, nemyslím si, že by byl přímým konkurentem papírových vizitek. Co se týká práce se zdroji, bylo mým úkolem poskládat jednotlivé útržky informací tak, aby tvořily co nejsrozumitelnější celek. Jak už jsem zmínila výše, vizitkám je většinou věnována jen jedna kapitola v knize zabývající se etiketou. Internet se osvědčil jako kvalitní zdroj informací, ne vždy je ale možné veškerá data tímto způsobem získat. Proto jsem byla vděčná za informace, které mi poskytli lidé mající vztah k této problematice. Nepochybně přínosné byly také diskuze na toto téma vedené s lidmi působícími v zahraničí. Jejich postřehy byly cenné už jen z toho pohledu, že mně jako studentce chybí praktické zkušenosti, které se mnou tito lidé sdíleli. Úplným závěrem mi nezbývá než zopakovat, že ačkoliv je mezinárodní obchod ovlivňován celou řadou nových technologií, zdá se, že způsob, jakým si lidé v obchodním styku vyměňují své kontakty, se takovou rychlostí nemění. Troufám si tvrdit, že ani nová vlna nápadů v oblasti elektronického sdílení kontaktů nepotlačí tradici, jakou mají papírové vizitky.

53

Seznam literatury Knihy [1]GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2006. Švýcarsko, 239 s. ISBN 80245-1021-9. [2]GULLOVÁ, Soňa; MÜLLEROVÁ, Františka; ŠRONĚK, Ivan. Společenský styk a diplomatický protokol. Praha: VŠE v Praze, 2000. 147 s. ISBN 80-245-0115-5. [3]PARKER, Roger. Profesionální design v reklamě. Softpress s.r.o., 2000. 304 s. ISBN 80-902824-0-7 [4]ŠPAČEK, Ladislav. Velká kniha etikety. Praha: Mladá Fronta, 2005. 232 s. ISBN 80-204-1333-2. [5]ŠRONĚK, Ivan. Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety. Praha: Karolinum, 2002. 168 s. ISBN 80-246-0247-4. Časopisy [6]Business cards are golden. The Newsmagazine of Veterinary Medicine. 2007, s. 46. On-line knihy [7]MARTIN, Jeanette S.; CHANEY, Lillian H. Global Business Etiquette: A Guide to International Communication and Customs [online]. USA: Praeger Publishers, 2006 [cit. 2010-04-18]. Exchanging business cards, s. Dostupné z WWW: . ISBN 0-275-98815-5. On-line články [8]CHO, Hannah. In Korea, put business cards on table. McClatchy - Tribune Business News [online]. 2008, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . 54

[9]CHO, Hannah. In Korea, Put cards on table: Digital contact information takes second place. The Sun [online]. 2008, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: . [10]MURRAY, Sayle. The art of doing business in Asia. Maclean's Toronto [online].

1997,

vol.110

iss.46,

[cit.2010-04-18].Dostupný

z

WWW:

. ISSN 00249262. [11]PENZNER, Betty. The Art of Exchanging Business Cards. AFP Exchange [online]. May 2006, vol.26 iss.4, [cit. 2010-04-18]. Dostupný z WWW: http://proquest.umi.com.ezproxy.vse.cz/pqdweb?did=1040917281&sid=2&Fmt =4&clientId=45149&RQT=309&VName=PQD>. ISSN 15284077. [12] Cultural Advice. Going Global Career Guides [online]. 2005, [cit. 2010-0418].

Dostupný

z

WWW:

. Internetové zdroje [13]Amalto [online]. 2007 [cit. 2010-05-08]. X. Dostupné z WWW: . [14]B.m.s.: Bohemian music service Ltd. [online]. c2007 [cit. 2010-04-10]. CD vizitka.

Dostupné

z

WWW:

. [15]Bizcardreader : Leader in Business Card Scanner and Business Card Reader Systems [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. BizCardReader 901. Dostupné z WWW: . [16]Business-in-Asia.com [online]. c2005 [cit. 2010-04-05]. Tips for succeeding on your Vietnam business trip. Dostupné z WWW: . 55

[17]BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Belgie: Základní informace o teritoriu. Dostupné z WWW: . [18]CD Vizitka.cz [online]. c2010 [cit. 2010-05-08]. CD Vizitka. Dostupné z WWW: <www.cdvizitka.cz>. [19]ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 3. 3. 2008 [cit. 2010-03-28]. Historie vizitky v životě člověka (část I. – papírová vizitka).

Dostupné

z

WWW:

. [20]ČICHOVSKÝ, Ludvík. Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 5.3.2008 [cit. 2010-04-05]. Elektronická vizitka a internet (část II.) – chytrá vizitka.

Dostupné

z

WWW:

. [21]DzinePress [online]. 9.10.2009 [cit. 2010-05-08]. 90+ Latest Trends of Business Cards. Dostupné z WWW: . [22]Eberhard Jacob [online]. 12.4.2010 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z WWW: . [23]Entrepreneur [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Business Card. Dostupné z WWW: . [24]Ephemera Articles [online]. c2003 [cit. 2010-05-08]. The Riddle of the Cartede-Visite.

Dostupné

z

WWW:

society.org.uk/articles/cartes.html>. [25]GULLOVÁ, Soňa. Manažerské přešlapy. Ekonom [online]. 2. 7. 2009, x, [cit. 2010-05-09].

Dostupný

z

WWW:

manazerske-preslapy>.

56

[26]Chovani.eu [online]. c2010 [cit. 2010-05-08]. Vizitky. Dostupné z WWW: . [27]Chytré vizitky: Vizitky nového tisíciletí [online]. 12.3.2008 [cit. 2010-04-05]. Jak

se

má

pracovat

s

vizitkami?.

Dostupné

z

WWW:

. [28]IPodnikatel.cz: Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 13.7.2007 [cit. 2010-04-06]. Vizitka – proč ji mít a jak si ji navrhnout. Dostupné z

WWW:

navrhnout.html>. [29]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Belgium- Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [30]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-15]. Canada- Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [31]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. France - French Culture, Customs

and Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [32] Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Hungary - Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [33]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-05]. India - Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

.

57

[34]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Iran - Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [35]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-05]. Italy - Language, Culture, Customs and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [36]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Malaysia - Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [37]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-09]. Russia - Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [38]Kwintessential [online]. c2010 [cit. 2010-04-16]. USA- Language, Culture, Customs

and

Etiquette.

Dostupné

z

WWW:

. [39]Ladislav Glos [online]. c2009 [cit. 2010-05-08]. Vizitka. Dostupné z WWW: . [40]Macworld [online]. 6.1.2005 [cit. 2010-05-08]. Business Card Reader. Dostupné

z

WWW:

[41]MARIGNIER, Jean-Louis. Nicéphore Niépce House: The reference website about the inventor of photography [online]. Paris Photographic Institute, 2010 [cit.

2010-03-12].

Invention

of

Photography.

Dostupné

z

WWW:

. [42]Microsoft Office Online [online]. c2010 [cit. 2010-04-06]. Co obsahuje emailový

podpis?

Dostupné

z 58

WWW:. [43]NetHACKZ: A Devision of Tech Solution [online]. c2006-2010 [cit. 2010-0405].

The

Evolution

of

Floppy

Disk.

Dostupné

z

WWW:

. [44]NICOL, Joni; TAYLOR, Stephen. Cyborling: The Web's leading resource for International Business Etiquette and Manners [online]. c1998-2008 [cit. 2010Mexico.

04-17].

Dostupné

z

WWW:

. [45]Nová reklama [online]. c2009 [cit. 2010-04-05]. Fenomén: Vizitka. Dostupné z WWW: . [46]Novinky.cz [online]. 2.3.2010 [cit. 2010-04-05]. Jak se vyznat v titulech aneb proč

už

není

zubař

MUDr.,

ale

MDDr.?

Dostupné

z

WWW:

. [47]Poken.com [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. PokenEvent Customer - BMW Trendforum. Dostupné z WWW: . [48]Poken.com: meet. connect. stay in touch [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. What is Poken?. Dostupné z WWW: <www.poken.com>. [49]Pokens.cz : Přátelé jsou vždy s tebou [online]. c2009 [cit. 2010-04-06]. Otázky a odpovědi. Dostupné z WWW: . [50]Printing.cz [online]. 19.2.2001 [cit. 2010-04-05]. Ofsetový tisk. Dostupné z WWW: . [51]Symbian Portal: Budoucnost je Symbian [online]. 7.1.2007 [cit. 2010-04-26]. Jak nascanovat vizitku do elektronické podoby? Dostupné z WWW: .

59

[52]The Sideroad: Practical advice, straight from the experts [online]. c2007 [cit. Business

2010-04-05].

Card

Etiquette

.

Dostupné

z

WWW:

. [53]The American Museum of Photography [online]. c1998-2004 [cit. 2010-04-05]. A

Brief

History

of

Carte

de

Visite.

Dostupné

z

WWW:

. [54]TopVizitky.cz: Specialisté na kvalitní vizitky [online]. c1999-2010 [cit. 2010-0405].

Druhy

vizitkových

papírů.

Dostupné

z

WWW:

. [55]TopVizitky.cz : Specialisté na kvalitní vizitky [online]. c1999-2010 [cit. 201004-05]. Typ vizitky. Dostupné z WWW: . [56]Trends der Zukunft [online]. 2009 [cit. 2010-05-08]. Top 20 Business Card und Visiten

Karten

Design.

Dostupné

z

WWW:

. [57]YourDictionary.com: Your last word in words [online]. c1996-2010 [cit. 201004-06].

Calling

Card

Definition.

Dostupné

z

WWW:

. [58]Your-Book.co.uk [online]. 13.10.2003 [cit. 2010-04-05]. Meishi - The Japanese Business Card - Business Etiquette. Dostupné z WWW: http://www.yourbook.co.uk/meishi.htm

60

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Článek o vizitkách z časopisu The Newsmagazine of Veterinary Medicine Příloha 3: Ukázky netradičních vizitek Příloha 4: Ukázka různého umístění a velikosti loga a vlivu na celkový vzhled vizitky Příloha 5: Zjednodušení loga na vizitce

61

Příloha č. 1 – Dotazník

Zdroj: vlastní zpracování

62

Příloha č. 2 – Článek o vizitkách z časopisu The Newsmagazine of Veterinary Medicine

Zdroj: Business cards are golden. The Newsmagazine of Veterinary Medicine. 2007, s. 46.

63

Příloha č. 3 – Ukázky netradičních vizitek Obr. č. 1 - Natahovací vizitka

Zdroj: http://www.trendsderzukunft.de/top-20-business-card-und-visiten-karten-design/2009/07/09/

64

Obr. č. 2 - Vizitka zubního lékaře

Zdroj: http://www.dzinepress.com/2009/10/90-latest-trends-of-business-cards/

Obr. č. 3 - Dřevěná vizitka


65

Obr. č. 4 - Vizitka pro ručně vyráběný nábytek


Obr. č. 5 - Vizitka jako otvírák na lahve


66

Obr. č. 6 - Vizitka plicního lékaře


67

Příloha č. 4 – Ukázka různého umístění a velikosti loga a vlivu na celkový vzhled vizitky

Zdroj: PARKER, Roger. Profesionální design v reklamě. Softpress s.r.o., 2000. 304 s. ISBN 80-9028240-7

68

Příloha č. 5 – Zjednodušení loga na vizitce Ukázka, jak může zjednodušení loga oživit vizitku.

Zdroj: PARKER, Roger. Profesionální design v reklamě. Softpress s.r.o., 2000. 304 s. ISBN 80-9028240-7

69

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents