VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a region{lní rozvoj
Analýza cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Roman Klaška Vedoucí pr{ce: Ing. Jana Valentov{
Prohl{šení: Prohlašuji, že jsem bakal{řskou pr{ci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Poděkov{ní: Děkuji vedoucí své bakal{řské pr{ce Ing. Janě Valentové za odborné vedení a za cenné pozn{mky a rady, které mi poskytla během zpracov{v{ní tématu.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 1 1
Vymezení z{kladních pojmů................................................................................ 2 1.1
Cestovní ruch ................................................................................................... 2
1.2
Venkovský cestovní ruch .............................................................................. 4
1.2.1
Vinařský cestovní ruch ........................................................................... 4
1.2.2
Cykloturistika ........................................................................................... 6
1.3
Mikroregion ...................................................................................................... 7
1.4
Složky nabídky cestovního ruchu ............................................................... 8
1.4.1
Složky prim{rní nabídky cestovního ruchu ...................................... 9
1.4.2
Složky sekund{rní nabídky cestovního ruchu ................................ 10
1.5 2
Charakteristika mikroregionu Modré Hory ................................................... 13 2.1
3
Analýza SWOT .............................................................................................. 11
Z{kladní údaje o obcích ............................................................................... 15
2.1.1
Velké Pavlovice ...................................................................................... 15
2.1.2
Kobylí ....................................................................................................... 16
2.1.3
Bořetice .................................................................................................... 16
2.1.4
Vrbice ....................................................................................................... 17
2.1.5
Němčičky ................................................................................................. 17
Analýza nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory ............ 18 3.1
Prim{rní nabídka cestovního ruchu.......................................................... 18
3.1.1
Přírodní potenci{l .................................................................................. 18
3.1.2
Kulturně-historický potenci{l ............................................................. 20
3.1.3
Kulturně-společenský potenci{l ......................................................... 23
3.2
4
Sekund{rní nabídka cestovního ruchu..................................................... 26
3.2.1
Turistick{ suprastruktura .................................................................... 27
3.2.2
Turistick{ infrastruktura ...................................................................... 29
3.2.3
Všeobecn{ infrastruktura..................................................................... 31
3.2.4
SWOT analýza ........................................................................................ 31
Podpora rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory ............. 33 4.1
N{zor autora na podporu rozvoje cestovního ruchu ............................ 33
4.2
Rozhovory se z{stupci subjektů působících v cestovním ruchu ........ 33
4.2.1
Rozhovor
s projektovým
manažerem
Modrých
Hor
Ing.
Přemyslem P{lkou ................................................................................................... 34 4.2.2
Rozhovor s vinařem z Velkých Pavlovic Petrem Mikulicou ....... 36
4.2.3
Rozhovor s vedoucím hotelu Modré Hory Janem Kadlecem ...... 37
4.2.4
Rozhovor se zaměstnankyní turistického informačního centra
Karolínou B{rtovou ................................................................................................. 38 5
Možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Modré
Hory 40 Z{věr .............................................................................................................................. 42 Seznam použité literatury: ........................................................................................ 44 Seznam tabulek: ........................................................................................................... 47 Seznam obr{zků: ......................................................................................................... 48 Přílohy:........................................................................................................................... 49
Úvod Cílem této pr{ce je analyzovat současnou situaci nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory a zhodnotit potenci{l jeho budoucího rozvoje. Pr{ce je členěna do pěti kapitol. První kapitola se zabýv{ teoretickým vymezením z{kladních pojmů, které jsou použív{ny v dalších č{stech pr{ce. Druh{ kapitola se věnuje obecné charakteristice mikroregionu Modré Hory a z{kladním údajům o obcích, které se v něm nach{zejí. Ve třetí kapitole jsou analyzov{ny složky nabídky cestovního ruchu, a její souč{stí je také SWOT analýza, kde jsou zhodnoceny silné a slabé str{nky mikroregionu a příležitosti a hrozby jeho dalšího rozvoje. Čtvrt{ kapitola hodnotí podporu cestovního ruchu z různých hledisek. Úkolem poslední kapitoly je nastínit možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu v Modrých Hor{ch. Při řešení pr{ce bylo využito odborných knižních publikací, internetových str{nek, propagačních materi{lů, informací získaných z rozhovorů se subjekty cestovního
ruchu v mikroregionu, a v neposlední řadě také
vlastních
zkušeností. K volbě tématu této bakal{řské pr{ce mě vedl hlavně úzký vztah k rodným Velkým Pavlovicím, které jsou jednou z členských obcí mikroregionu. Původně jsem chtěl zpracov{vat jen problematiku cestovního ruchu ve Velkých Pavlovicích, nicméně nakonec jsem zvolil větší celek mikroregionu. Protože zde st{le žiji, měl jsem v posledních letech možnost pozorovat rostoucí počet n{vštěvníků, kteří sem přijížděli především kvůli vínu. Tento fakt znamenal zvýšení příjmů nejen pro výrobce vína, ale i pro ostatní subjekty cestovního ruchu. Věřím tedy, že vytvoření mikroregionu Modré Hory pomůže zvýšit povědomí o jednotlivých obcích a přispěje k rozvoji jejich cestovního ruchu.
1
1 Vymezení z{kladních pojmů První kapitola této bakal{řské pr{ce je věnov{na vyložení obecných definicí a pojmů, které je nutno objasnit pro spr{vné pochopení analýzy nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Modré hory.
1.1 Cestovní ruch Nejprve je nutno vyložit, co je skryto pod pojmem cestovní ruch. Definice cestovního ruchu byla v literatuře minulých století pojím{na různými způsoby a měnila se z{roveň s rozvojem cestovního ruchu. Nejstarší Bormanova definice, kter{ se poprvé pokouší rozlišit pojmy cestov{ní a cestovní ruch, poch{zí z roku 1931 a popisuje cestovní ruch jako: „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, z{bavy, obchodu a povol{ním nebo i z jiných příčin (za zvl{štními ud{lostmi), při nichž doch{zí k dočasné změně bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací.“1 Historický předěl pro zkoum{ní cestovního ruchu přinesla v roce 1942 pr{ce profesorů W. Hunzikera a K. Krapfa. Podle těchto švýcarských akademiků je cestovní ruch: „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na z{kladě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena ž{dn{ výdělečn{ činnost.“ 2 V průběhu doby se objevovaly další definice, které se od sebe více či méně lišily. Tato jejich nejednotnost činila sběr statistických údajů nesmírně obtížným. Z hlediska sledov{ní a zpracov{ní statistických dat o cestovním ruchu je přelomov{ definice Světové organizace pro cestovní ruch (World Tourism Organization). Ta se v roce 1991 na Mezin{rodní konferenci o statistice cestovního ruchu usnesla na definici, kter{ řík{, že cestovní ruch je: „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to u mezin{rodního cestovního ruchu na dobu kratší než 1 rok,
1 2
Indrov{, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (Z{klady). Praha: Oeconomica, 2009. str. 9 Indrov{, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (Z{klady). Praha: Oeconomica, 2009. str. 10
2
u dom{cího cestovního ruchu na dobu kratší než 6 měsíců, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykon{v{ní výdělečné činnosti v navštíveném místě.“3 Tímto byla vyslovena jednotnost ve vymezení z{kladních pojmů spojených s cestovním ruchem. Členění cestovního ruchu4 Odborn{ literatura člení cestovní ruch mimo jiné podle těchto kritérií: -
převažující motivace na cestovním ruchu
-
místo realizace
-
vztah k platební bilanci st{tu
-
délka pobytu
-
způsob zabezpečení cesty a pobytu
-
počet účastníků
-
způsob financov{ní
-
věk účastníků
-
převažují prostředí pobytu
Dle převažujícího prostředí pobytu jsou d{le specifikov{ny typy cestovního ruchu, odvíjející se od různých n{roků na služby. Rozlišuje se tedy: -
městský cestovní ruch, jehož hlavním účelem je pozn{v{ní turisticky atraktivních měst
-
venkovský cestovní ruch odehr{vající se v z{sadě ve venkovském prostředí
-
l{zeňský cestovní ruch, který se pojí s léčebnými metodami v l{zeňských střediscích
-
3 4
cestovní ruch odehr{vající se ve tradičních turistických střediscích
Indrov{, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (Z{klady). Praha: Oeconomica, 2009. str. 12 Indrov{, Jarmila a kol.: Cestovní ruch (Z{klady). Praha: Oeconomica, 2009. str. 17-27
3
1.2 Venkovský cestovní ruch5 Významnou č{stí cestovního ruchu je i venkovský cestovní ruch, pro který jsou charakteristické vícedenní pobyty a rekreační činnosti uskutečňující se na venkově. Patří sem pěší turistika, jízda na kole či na koni, pozorov{ní dom{cích zvířat a péče o ně a také konzumace potravin vyrobených na farmě. K rozvoji tohoto typu cestovního ruchu a samotného venkova přispív{ budov{ní turistických tras a cyklostezek, rozvoj farem a alternativního zemědělství. Venkovský cestovní ruch se může projevovat ve formě agroturistiky, ekoagroturistiky a ekoturistiky. Pokud se do venkovského cestovního ruchu řadí všechny činnosti přispívající k jeho rozvoji, potom sem můžeme přiřadit i cykloturistiku a vinařský cestovní ruch.
1.2.1 Vinařský cestovní ruch Pro tento pojem existuje velké množství různých definic. Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je vymezena tato definice: „vinařský cestovní ruch (anglicky wine tourism) je jednou z forem cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivov{ni pozn{v{ním způsobu pěstov{ní vína v tradičních vinařských oblastech, ochutn{vkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vin{ren a vinoték, n{kupem archivních i nových vín.“ 6 Vinařský cestovní ruch je také velice úzce spjat s venkovským cestovním ruchem ekoturistikou. Dalším komplexním vymezením vinařského cestovního ruchu je definice dvou australských vědců Halla a Macionise. Vych{zí-li se z jejich definice, pak je vinařsk{ turistika pops{na jako: „n{vštěva vinohradů, vinařství, vinařských festivalů a výstav vín, přičemž prim{rním motivačním faktorem n{vštěvníků je
Kolektiv autorů: Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. str. 8-9 6 P{skov{, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha 2002. str. 310 5
4
ochutn{v{ní vína anebo pozn{v{ní charakteru vinařského regionu.“ 7 Při porovn{ní obou definice je tedy zřejmé, že mají společný výchozí z{klad. Hlavní myšlenkou výše uvedených definic je to, že cestovní ruch je z{sadním způsobem spojen s vínem a vším, co m{ vazbu na jeho pěstov{ní, výrobu a konzumaci. Na
webové
str{nce
www.winebusiness.com,
věnované
vinařskému
průmyslu, bylo d{le zveřejněno deset z{kladních důvodů, které motivují k účasti na vinařském cestovním ruchu. Na prvním místě je pochopitelně ochutn{v{ní vína. Na druhém místě je získ{v{ní vědomostí o víně. D{le je to osobní setk{ní s vinařem a n{vštěva vinného sklípku a vinice. Pobyt ve vesnickém prostředí skýt{ možnosti dozvědět se něco o zemědělství a vinohradnictví. Neméně atraktivní jsou i kulin{řské z{žitky spojené s vínem. Vzrušující je i účast na vinařských festivalech a vinařských slavnostech. Vinařský cestovní ruch je pro turisty neodmyslitelně spojen také s romantikou a elegancí, architekturou a uměním, ekologií a ekoturistikou a v neposlední řadě také s pozn{ním zdravé str{nky vína. 8 Vinařské stezky Vinařské stezky jsou dalším pojmem, který je nutno objasnit pro pochopení této problematiky. Na z{kladě Výkladového slovníku cestovního ruchu jsou vinařské stezky: „tematické stezky, pro které je charakteristické propojení jednotlivých pěstitelů a poskytovatelů dalších služeb do uceleného produktu.“ 9 V České republice, konkrétně na jižní Moravě, již existuje vz{jemně propojen{ síť vinařských stezek. Patří sem: Bzeneck{ vinařsk{ stezka, Kyjovsk{ vinařsk{ stezka, Mikulovsk{ vinařsk{ stezka, Moravsk{ vinn{ stezka, Zdroj: THACH, Liz. Wine business [online]. 2007 [cit. 2011-03-23]. Trends in Wine Tourism. Dostupné z WWW:
. 8 Zdroj: Tamtéž 9 P{skov{, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha 2002. str. 310 7
5
Mutěnick{ vinařsk{ stezka, Brněnsk{ vinařsk{ stezka, Str{žnick{ vinařsk{ stezka, Uherskohradišťsk{ stezka, Velkopavlovick{ vinařsk{ stezka, vinařsk{ stezka Podluží a Znojemsk{ vinařsk{ stezka. Každ{ stezka je pojmenov{na podle vinařské podoblasti, přes kterou vede. Přičemž Moravsk{ vinn{ stezka spojuje všechny ostatní vinařské trasy. Moravské vinařské stezky z{roveň tvoří jednotnou síť značených cyklostezek a cyklotras.
1.2.2 Cykloturistika Jak je uvedeno výše, na jižní Moravě jsou vinařské stezky z{roveň využív{ny pro účely vinařského cestovního ruchu. Tím je d{n předpoklad pro velmi těsný vztah mezi vinařským cestovním ruchem a cykloturistikou. Cykloturistika je opět jednou z forem cestovního ruchu a Výkladový slovník cestovního ruchu ji definuje jako: „aktivní cestov{ní zaměřené na pozn{v{ní přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti na kole, nejčastěji pomocí speci{lně upraveného cestovního kola (trekkingového kola) nebo horského kola.“ 10 Rozvoji cykloturistiky pom{h{ vznik
nové
cykloturistické
infrastruktury,
kter{
je
tvořena
hlavně
komunikacemi pro cyklisty. Pro cykloturistiku jsou nejčastěji využív{ny cyklostezky a cyklotrasy. A tyto dva výrazy je potřeba od sebe rozlišovat. Proto jsou d{le podrobně vymezeny. Cyklostezka V literatuře je cyklostezka definov{na jako: „společn{ stezka pro cykloturistiku a pěší turistiku, účelov{ komunikace s vyznačením pruhu na vozovce. M{ zpevněný povrch a většinou je oddělena od frekventované silniční dopravy.“ 11 Zjednodušeně je cyklostezka samostatn{, oddělen{ komunikace, kter{ je zbudov{na zvl{ště pro
P{skov{, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha 2002. str. 50-51 11 P{skov{, Martina, Zelenka, Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, Praha 2002. str. 50 10
6
cykloturistiku a nejčastěji je oddělena od běžného silničního provozu. Mohou se po ní ale pohybovat také chodci, inline bruslaři a další. Cyklotrasa „Cyklotrasa je komunikace pro cykloturistiku využívající st{vajících místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest, silnic III. třídy a silnic II. třídy s malou frekvencí provozu.“ Cyklotrasa je v podstatě pouhé značení cyklistické cesty pomocí orientačního dopravního značení. Na cyklotrase se cykloturisté mohou setkat s běžným automobilovým provozem, což může atraktivitu cyklotrasy podstatné snížit.
1.3 Mikroregion Mikroregiony jsou zakl{d{ny za účelem prosazov{ní společných z{jmů ve formě svazků obcí, na z{kladě z{kona č. 128/2000 Sb., o obcích. Pojem mikroregion je dle různých zdrojů definov{n různými způsoby. Příčinou této nejednotnosti je pravděpodobně poměrně kr{tk{ historie mikroregionů. D{le jsou tedy uvedeny tři nejvýstižnější definice mikroregionu. Z pohledu region{lních věd neboli regionalistiky jsou mikroregiony podle doc. Wokouna definov{ny jako „územní celky, v jejichž r{mci jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější region{lní procesy, tj. především dojížďka za prací a za z{kladními druhy služeb.“12 Ofici{lní port{l pro podnik{ní a export dostupný na www.businessinfo.cz publikoval čl{nek o nomenklatuře územních statistických jednotek NUTS, který definuje mikroregion jako „dobrovolné sdružení, za jehož vznikem stojí z{jem jednotlivých obcí řešit z{ležitosti týkající se více obcí společně; vznik je iniciov{n
12
Kolektiv autorů: Úvod do region{lních věd a veřejné spr{vy, Aleš Čeněk, Plzeň, 2008, str. 73
7
region{lní agenturou; obvykle zahrnuje 10 - 30 obcí; mikroregiony jsou akceptov{ny Evropskou unií jako tzv. NUTS V.“ 13 Na port{lu Region{lních Informačních Servisů, který je spravov{n Centrem pro region{lní rozvoj
České
republiky je
možno
najít
tuto definici
mikroregionu: “Region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedn{ o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytv{řeny za účelem získ{ní společné podpory pro čerp{ní prostředků ze st{tních fondů a z fondů EU.“14 Mikroregion vznik{ tehdy, když se obce spojí do jednoho svazku za účelem společného harmonického rozvoje v nejrůznějších oblastech, jako např. školství, soci{lní péče, zdravotnictví, kultury, pož{rní ochrany, veřejného poř{dku, ochrany životního prostředí nebo cestovního ruchu. V tomto svazku jsou obce schopny lépe uskutečňovat projekty a společné řešit nastalé problémy. Usnadňuje to také vytv{ření koncepční strategie rozvoje celého území daného mikroregionu. Značný počet mikroregionů vznik{ za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu, protože potenci{lní příliv turistů do mikroregionu s sebou nese zvýšené příjmy pro obce a jejich obyvatele.
1.4 Složky nabídky cestovního ruchu 15 Nabídka cestovního ruchu se rozděluje na dvě složky, a to na prim{rní nabídku a sekund{rní nabídku. V prim{rní nabídce cestovního ruchu jsou zahrnuty z{kladní složky produktu destinace cestovního ruchu. Sekund{rní nabídka cestovního ruchu v sobě zahrnuje prostředky, díky kterým doch{zí k uspokojov{ní potřeb a požadavků účastníků cestovního ruchu.
Zdroj: BusinessInfo [online]. 2009 [cit. 2011-03-21]. Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS. Dostupné z WWW: . 14 Zdroj: Region{lní Informační Servis [online]. 2010 [cit. 2011-03-21]. Mikroregiony. Dostupné z WWW: . 15 Kir{lov{, Alžběta: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress, Praha 2003, str. 40-47 13
8
1.4.1 Složky prim{rní nabídky cestovního ruchu V r{mci prim{rní nabídky cestovního ruchu rozlišujeme přírodní, kulturněhistorický a kulturně-společenský potenci{l. Přírodní potenci{l patří k rozhodujícím činitelům, které motivují k účasti na cestovním
ruchu.
Přírodní
potenci{l
sest{v{
z
geomorfologického,
klimatického, hydrologického a biologického potenci{lu. -
Geomorfologický potenci{l určuje využití území destinace na cestovní
ruch. Nejpřitažlivější území z hlediska cestovního ruchu jsou takov{, kter{ mají členitý terén a různorodý reliéf. -
Klimatický potenci{l z{sadně ovlivňují teplotní a sr{žkové poměry,
větrnost a počet hodin slunečního svitu. Pro cestovní ruch je klíčov{ sezónnost, kter{ určuje možnosti využití nabídky destinace. -
Hydrologický potenci{l umožňuje odkrýt možnosti využití povrchových
vod pro aktivity cestovního ruchu. V případě vhodných klimatických podmínek může hydrologický potenci{l zaujímat výsadní postavení při využív{ní destinace k letním aktivit{m. -
Biologický potenci{l je tvořen faunou a florou, přičemž zvýšen{
pozornost je věnov{na chr{něným územím. Kulturně-historický potenci{l zahrnuje uměle vytvořené složky destinace. Spadají sem atraktivity cestovního ruchu jako hrady, z{mky, muzea, skanzeny, rezervace lidové architektury, sakr{lní pam{tky, městské pam{tkové rezervace, n{rodně-historické pam{tky a z{bavné parky. Ke kulturně-společenskému potenci{lu patří především veletrhy, výstavy, kongresy, sympozia, hudební, folklorní a filmové festivaly, sportovní, n{boženské nebo obchodní akce.
9
1.4.2 Složky sekund{rní nabídky cestovního ruchu Sekund{rní nabídku cestovního ruchu tvoří turistick{ suprastruktura, turistick{ infrastruktura a všeobecn{ infrastruktura. Turistick{ suprastruktura se dělí na ubytovací a hostinsk{ zařízení a je z{kladním předpokladem dlouhodobého pobytu n{vštěvníků v destinaci. Podle struktury a kapacity ubytovacích a hostinských zařízení v destinaci je nepřímo určena skladba n{vštěvníků. Z tohoto důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost kvalitě poskytovaných služeb. -
Ubytovací zařízení je ch{p{no jako prostor, objekt nebo plocha, kde je
veřejnosti umožněno za úhradu přechodné ubytov{ní a poskytnutí služeb spojených s ubytov{ním. Řadí se sem hotely, hotely garni, motely, tranzitní hotely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempingy, ubytov{ní v soukromí apod. -
Hostinsk{ zařízení se starají o přípravu pokrmů a n{pojů, o zabezpečení
jejich odbytu a spotřeby, a také o prodej doplňkového zboží souvisejícího s jejich činností. Sem spadají například restaurace, motoresty, bary, pizzerie, jídelny, hostince, kav{rny, vin{rny, pivnice, disco kluby apod. Turistickou infrastrukturu vytv{ří tour oper{toři, cestovní kancel{ře a agentury, informační kancel{ře, sportovně-rekreační zařízení, kulturněspolečenské zařízení, směn{rny a z{chrann{ služba. -
Cestovní kancel{ře a tour oper{toři jsou zprostředkovatelé služeb jiných zařízení a organiz{toři služeb pro n{vštěvníky destinace.
-
Nejdůležitějšími úkoly informačních kancel{ří je poskytnutí informací o destinaci, rezervov{ní ubytovacích služeb, zabezpečení vstupenek a prodej map, pohlednic, suvenýrů a jiného doplňkového sortimentu.
10
-
Sportovně-rekreační
zařízení
poskytují
n{vštěvníkům
možnost
vykon{vat sportovně rekreační aktivity. Jde hlavně o rekreační plochy a dr{hy, sportovní hřiště, zimní stadiony, bazény a podobné zařízení. -
Mezi kulturně společensk{ zařízení patří kina, divadla, muzea, knihovny, z{bavné parky, diskotéky, herny apod.
-
Směn{rny poskytují n{vštěvníkům směn{renské služby.
-
Z{chrann{ služba je využív{na n{vštěvníky destinace v případě nouze. Zvyšuje bezpečnost n{vštěvníků a její nepřítomnost snižuje kvalitu destinace.
Všeobecn{ infrastruktura je z{kladním předpokladem pro úspěšný rozvoj destinace z hlediska cestovního ruchu. Patří do ní doprava a dopravní dostupnost, půjčovny automobilů, obchodní síť a síť služeb, technické sítě, z{sobov{ní vodou, elektřinou a plynem a také likvidace odpadů.
1.5 Analýza SWOT16 Nejdůležitějším z{kladem k vytvoření úspěšné marketingové strategie je tzv. SWOT analýza neboli analýza marketingového prostředí. Jedn{ se o celkovou analýzu vnitřního a vnějšího prostředí nabídky destinace cestovního ruchu. Zkratka SWOT je odvozena od zač{tečních písmen anglických n{zvů jednotlivých č{stí analýzy. Anglické n{zvy a české ekvivalenty těchto č{stí jsou: -
Strenghts – silné str{nky. Jejich příkladem může být bohatost nabídky, dobr{ dopravní dostupnost, přírodní prostředí, dobr{ image, kvalitní suprastruktura, péče o n{vštěvníky a další.
-
Weaknesses – slabé str{nky. Těmi jsou zničené přírodní prostředí, image, klimatické
podmínky,
cena
produktu,
neznalost
cizích
jazyků,
nedostatečn{ infrastruktura, nekvalitní služby a jiné. 16
Kir{lov{, Alžběta: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress, Praha, 2003, str. 37-40 Foret, Miroslav, Foretov{, Věra: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, Praha, 2001, str. 76-80
11
-
Opportunities – příležitosti. Například objevení nového segmentu, rozšíření prim{rní anebo sekund{rní nabídky.
-
Threats – hrozby. Destinaci můžou ohrozit změny v legislativě (zvýšení daní, zavedení vízové povinnosti) nebo konkurenční destinace.
Spr{vně vypracovan{ SWOT analýza je z{kladním předpokladem pro posouzení aktu{lního postavení destinace na trhu cestovního ruchu. Určuje také strukturu nabídky destinace. Na z{kladě výsledků SWOT analýzy se vyvozuje do jaké míry je destinace pro n{vštěvníky atraktivní a jaké silné str{nky l{kají n{vštěvníky. Podle těchto výsledků je také třeba maxim{lně využít příležitostí, které se naskýtají pro zlepšení nabídky cestovního ruchu. Ze SWOT analýzy naopak vych{zejí opatření, kter{ mají zamezit negativním dopadům slabých str{nek destinace a minimalizovat potenci{lní hrozby.
12
2 Charakteristika mikroregionu Modré Hory Obr{zek 1: Mapa mikroregionu Modré Hory
Zdroj: Modré Hory [online]. 2011 [cit. 2011-04-04]. Mapa. Dostupné z WWW: .
Mikroregion Modré Hory ofici{lně vznikl 21. 12. 2007, kdy z{stupci pětice obcí podepsali smlouvu o vytvoření Svazku obcí Modré Hory. Jeho předmětem činnosti je: „řešení společných z{jmů sdružených obcí s cílem rozvoje a ochrany hodnot celého území, především pak ochrany krajiny a životního prostředí, vytv{ření podmínek pro plnohodnotný život místních obyvatel a rozšiřov{ní služeb pro občany i n{vštěvníky celého regionu. Cílem je d{le propagace regionu dobrovolného svazku obcí a podpora rozvoje vinařské turistiky.“ 17 Z výše uvedeného textu vyplýv{, že pr{vě propagace regionu a hlavně vinařsk{ turistika, respektive cykloturistika, je pro rozvoj cestovního ruchu Modrých Hor klíčov{.
Zdroj: Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí: Svazek obcí Modré Hory. Viz Příloha 1. 17
13
Mikroregion je tvořen katastry obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice, ve kterých žije více než osm tisíc obyvatel. Z geografického hlediska leží všechny členské obce mikroregionu v okresu Břeclav. Tyto obce si byly od nepaměti blízké nejen svou polohou, ale i svými tradicemi a zvyky. Také proto jsou všechny obce řazeny do n{rodopisné oblasti han{cké Slov{cko. Všechny obce mají společný charakter. Jednotícím prvkem je pro ně víno a vinohrady. N{zev mikroregionu se může zd{t poněkud nezvyklý, nicméně m{ své logické opodstatnění. Tato oblast je oded{vna zn{m{ svými vynikajícími červenými víny. Mírně zvlněn{ krajina, s půdou tvořenou v{penitými spraši, jíly, pískovci a slepenci, tvoří spolu s příznivým klimatem velice vhodné podmínky pro pěstov{ní révy vinné. Zvl{ště dobře se zde daří modrým odrůd{m, které tu zabírají více než polovinu plochy vinic. Výraz Modré Hory pro
tuto
vinařskou
krajinu
poprvé
použil
významný
odborník
v oblasti vinařství a vinohradnictví Prof. Ing. Vilém Kraus CSc. 18 Z tabulky 1 vyplýv{, že celkov{ plocha vinic v mikroregionu činí 2600,3 hektaru, kterou obděl{v{ 2150 pěstitelů. Jen v obcích Kobylí a Němčičky je podíl vysazených modrých odrůd pod 50 %, na rozdíl od ostatních obcí. V celkovém průměru je na území mikroregionu 55,5 % vinařských tratí tvořeno odrůdami modrých hroznů. Tento fakt také podtrhuje opodstatnění n{zvu Modré Hory.
Zdroj: Modré Hory [online]. 2008 [cit. 2011-04-04]. O Modrých Hor{ch. Dostupné z WWW: . 18
14
Tabulka 1: Procentní podíl pěstovaných modrých odrůd
Vinařsk{ obec
Počet
Ploch vinařských tratí v ha
pěstitelů
%
modrých
odrůd
Velké Pavlovice
631
700,2
55,6
Kobylí
631
662,2
44,2
Němčičky
318
441,5
41,7
Bořetice
273
429,4
62,9
Vrbice
297
367
73,4
Celkem
2150
2600,3
55,5
Zdroj: Modré Hory, turistick{ a cykloturistick{ mapa, Česk{ Lípa: Geodézie On Line, 2008.
Pěstov{ní a výroba vína jsou pro cestovní ruch Modrých Hor důležité proto, že to jsou hlavní faktory vytv{řející zde popt{vku po vinařském cestovním ruchu a s ním spojené cykloturistice.
2.1 Z{kladní údaje o obcích Z{kladní údaje, které se týkají demografie, geografie a historie obcí v mikroregionu Modré Hory budou uvedeny v této kapitole.
2.1.1 Velké Pavlovice Město Velké Pavlovice se rozprostír{ na rozhraní Dyjského úvalu a Kyjovské pahorkatiny v nadmořské výšce 182 m. n. m. Ud{vaný počet obyvatel byl k 1. 1. 2011 3053 osob. První písemn{ zmínka o obci poch{zí z roku 1252, nicméně Velké Pavlovice a okolí bylo osídleno už od pravěku. Důkazem toho jsou archeologické n{lezy v katastru města.
V roce 1891 císař František Josef
I. rozhodl o povýšení Velkých Pavlovic na městečko – městys. Ofici{lní status města získaly Velké Pavlovice roku 1967. Město je již po dlouhou dobu vyhl{šené svým ovocn{řstvím. Nejenom vinařství, ale i pěstov{ní meruněk m{ ve městě tradici. Byla zde vyšlechtěna odrůda meruněk zvan{ Velkopavlovick{. I přes tyto šlechtitelské úspěchy pěstov{ní meruněk v posledních letech upad{. Svůj původ mají ve Velkých Pavlovicích také odrůdy hroznů P{lava a André, 15
které byly vyšlechtěny na zdejší šlechtitelské stanici. Město je zn{mé také díky tomu, že je podle něj pojmenov{na Velkopavlovick{ vinařsk{ oblast, což je jedna ze čtyř vinařských oblastí Moravy.
2.1.2 Kobylí Vinařsk{ obec Kobylí leží v nadmořské výšce 205 m a s počtem 2088 obyvatel je to druh{ největší obec regionu. Také v krajině kolem Kobylí dokl{dají archeologické n{lezy pravěké osídlení. Z roku 1252 je dokl{d{na první písemn{ zmínka o obci. Původně se v severovýchodní č{sti obce rozkl{dalo mírně slané jezero, které v době své největší sl{vy mělo téměř 10 km2 vodní plochy a bylo považov{no za jedno z největších na území českých zemí. Kvůli nepříznivým klimatickým podmínk{m bylo však v roce 1835 natrvalo vysušeno. Obec se v roce 2006 přihl{sila do soutěže o vesnici roku, zvítězila a získala zlatou stuhu v kategorii vesnice roku v Jihomoravském kraji.
2.1.3 Bořetice Obec Bořetice leží v údolí potoka Trkmanky v nadmořské výšce 192 m. n. m. Žije tu 1333 obyvatel. Nejstarší písemn{ zmínka o obci je ze 13. století, konkrétně z roku 1222, kdy je olomouckým biskupem Robertem zmiňov{n bořetický dědičný rycht{ř Vít. Nejstarší vinorodé tratě ležely na str{ních severně od obce a byly od obce odděleny jezerem a rybníkem. Aby nemusely být hrozny dopravov{ny do obce po vodě, byly pod vinohrady v Kravích hor{ch vykop{ny vinné sklepy. Tato lokalita je od obce vzd{lena zhruba 400 metrů a nach{zí se zde na 260 vinných sklepů. V podstatě vytv{ří druhou, vinařskou vesničku. Tuto skutečnost využily Bořetice k založení recesistického sdružení Svobodn{ spolkov{ republika Kraví hora. Sdružení vyd{v{ vlastní pasy, poštovní zn{mky a propagační materi{ly. Snaží se také propagovat vinařství a turistiku různými humorně laděnými akcemi. Bořetice se účastnily soutěže o vesnici roku 2005 a dos{hly ještě lepšího výsledku než sousední
16
Kobylí. Podařilo se jim tak porazit 263 soutěžících obcí z celé republiky. Získaly tak titul vesnice roku 2005 za celou republiku.
2.1.4 Vrbice Vrbice je jednou z nejvýše položených obcí v oblasti. Leží na kopci Str{ž v nadmořské výšce 280 – 320 m. n. m. Katastr obce obýv{ 1100 obyvatel. Obec vznikla za německé kolonizace kolem roku 1220. Ale první zmínka o ní poch{zí taktéž až z roku 1222 z listiny olomouckého biskupa Roberta. Raritou jsou kamenné vinné sklípky, které byly vykop{ny již v průběhu 20. let 19. století do pískovce. Nach{zí se na kopci Str{ž a jsou vyhloubeny v několika patrech nad sebou. N{zev Vrbice je odvozen od velkého množství zde rostoucích vrb.
2.1.5 Němčičky V členitém terénu jihovýchodního okraje Žd{nického lesa leží obec Němčičky. Nadmořsk{ výška se pohybuje od 177 do 316 m. n. m. V současné době zde žije 619 obyvatel. Z n{zvu obce se d{ usuzovat, že její vznik také souvisí s německou kolonizací. Poprvé se o obci zmiňují v roce 1349 Zemské desky olomoucké. V okolí obce prov{děli těžaři v 70. letech průzkumné vrty do hloubek přes 5000 m. Byla zde nalezena ložiska ropy a plynu, nicméně jejich těžba nebyla nikdy započata.
17
3 Analýza nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory 3.1 Prim{rní nabídka cestovního ruchu Tato podkapitola je zaměřen{ na analýzu přírodního, kulturně-historického a kulturně společenského potenci{lu v mikroregionu Modré Hory.
3.1.1 Přírodní potenci{l Z geomorfologického hlediska leží krajina Modrých Hor na rozhraní ploché panonské nížiny a Kyjovské pahorkatiny, respektive jižní č{sti Žd{nického lesa. Mikroregion leží v nadmořských výšk{ch od 168 do 320 metrů. Reliéf území tvoří výrazné sníženy, zaoblené hřbety, mělk{ sedla a výrazn{ niva potoku Trkmanky.19 Celé území Modrých Hor je ovlivněno suchým a horkým klimatem, které je charakteristické velmi dlouhým a teplým létem s kr{tkým jarem a podzimem. Vývoj podnebí je poměrně kvalitně zaznamen{n díky meteostanici Šlechtitelsk{ stanice vinařsk{ ve Velkých Pavlovicích. V tabulce 2 jsou zaznamen{ny průměrné hodnoty teplot, sr{žek a hodin slunečního svitu, které jsou ve Velkých Pavlovicích měřeny již od roku 1925. Průměrn{ roční teplota 9,42 °C patří v České republice jednoznačně k těm nejvyšším. Taktéž průměrný počet hodin slunečního svitu je nadprůměrný. Dle množství sr{žek uvedených v ukazateli se jeví tato oblast jako nejvyprahlejší. Všechny tyto faktory tvoří klima takřka až středomořské.
Zdroj: Velké Pavlovice [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Klimaticko-půdní podmínky. Dostupné z WWW: . 19
18
Tabulka 2: Průměrné hodnoty z let 1925 - 2003 MĚSÍC
TEPLOTA °C
SR[ŽKY mm
SLUNEČNÍ SVIT - hod.
Leden
- 1,88
24,53
42,2
Únor
0,02
23,62
142,8
Březen
4,29
25,81
171,0
Duben
9,72
34,12
215,1
Květen
14,67
53,93
286,3
Červen
17,76
68,58
321,9
Červenec
19,81
67,27
254,4
Srpen
19,14
61,82
333,3
Z{ří
15,09
39,93
213,2
Říjen
9,67
40,00
115,5
Listopad
4,41
41,15
75,1
Prosinec
- 0,03
29,66
72,9
CELKEM
9,42
509,56
2.243,7
Zdroj: Velké Pavlovice [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Klimaticko-půdní podmínky. Dostupné z WWW: .
Hydrologické podmínky v mikroregionu v současné době nevytv{ří příliš velký potenci{l pro rozvoj cestovního ruchu. Celé území spad{ do povodí menší řeky Trkmanky, do které se z pravé strany vlév{ Němčický potok. V Bořeticích navazují na tradici a obnovují zaniklé rybníky v okolí obce, které by v budoucnu měly sloužit k rybolovu a rekreaci. Ve Velkých Pavlovicích lze nalézt Z{mecký rybník, který leží za velkopavlovickým barokním z{mečkem a je pozůstatkem rozs{hlejší sítě rybníků. V roce 2010 bylo dokončeno jeho celkové vyčištění a odbahnění, a nyní slouží k rybolovným účelům. Oblast je dlouhodobě intenzivně zemědělsky obděl{v{na. O to vz{cnější jsou potom chr{něn{ přírodní území, kter{ si zachovala původní podobu a nezaměnitelný charakter. V severovýchodní č{sti katastru obce Němčičky jsou vyhl{šena dvě chr{něn{ území a rostou zde dva pam{tné stromy. Území zvané Jesličky je přírodní pam{tkou vyhl{šenou dnem 14. května 2002 a jeho výměra je 3,33 ha. Bylo zřízeno za účelem ochrany a zachov{ní rostlinných a živočišných společenstev. Druhým chr{něným územím je přírodní rezervace 19
Nosperk vyhl{šena dne 1. ledna 1987 o rozloze 10,88 ha. Tato rezervace ochraňuje dřínové, habrové a bukové doubravy a četné palouky se vz{cnou květenou. Co se týk{ pam{tných stromů, jde o dva několikasetleté exempl{ře st{tem chr{něného jeř{bu oskeruše. Asi 2,5 km severoz{padně od Bořetic se nach{zí přírodní rezervace Z{zmoníky, kter{ byla vyhl{šena dne 1. ledna 1987. Rozkl{d{ se na ploše 4,85 ha v prudkém svahu končícím rozs{hlým údolím. V této rezervaci se daří zejména teplomilné vegetaci a je možné zde objevit celou řadu vz{cných druhů rostlin a hmyzu. Tato lokalita se stala přírodní rezervací z důvodu ochrany lesostepních str{ní s výskytem kriticky ohroženého včelníku rakouského.
3.1.2 Kulturně-historický potenci{l Velké Pavlovice se mohou chlubit celou řadou kulturně-historických atraktivit. Do této kategorie se zajisté řadí barokní z{meček. Na jeho místě původně st{vala jen tvrz v renesančním stylu zbudovan{ v 17. století. V druhé polovině 18. století dostali Pavlovice do vlastnictví Habsburkové a přebudovali tvrz na barokní z{mek. K z{mku patřily také rozlehlé zahrady s parkem a několika rybníky. Ze sakr{lních pam{tek je na prvním místě nutno zmínit kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl postaven v průběhu 17. století hrabětem Bedřichem z Oppersdorfu. Teprve ve druhé polovině 19. století byla ke kostelu dostavěna zděn{ věž, kter{ je 35 metrů vysok{. Nad olt{řem tohoto kostela je umístěna kopie obrazu Nanebevzetí Panny Marie italského malíře Domenicheniho. Původně na stejném místě st{val kostel gotický, který byl zasvěcen svaté Kateřině a měl zhruba třetinovou velikost oproti dnešnímu. V roce 1623 byl však zcela zpustošen. Přímo před vchodem do kostela je umístěna socha sv. Jana z Nepomuku a sousoší piety. První socha údajně poch{zí z roku 1786 a sousoší je na soklu datov{no rokem 1768. Těsně vedle
20
kostela se nach{zí hřbitov s branou v renesančním slohu, kter{ poch{zí z roku 1594. V katastru Velkých Pavlovic je rovněž mnoho drobných sakr{lních pam{tek. Z tohoto druhu staveb jsou pro město typick{ zejména boží muka a křížky u cest, kterých je zde nespočet. K nejmladším sakr{lním pam{tk{m patří kaple Sv. Urbana, patrona všech vinařů, kter{ byla postavena teprve v roce 2008. V polích za městem se dochovala pam{tkově chr{něn{ kaplička poklona sv. Antonína Padu{nského, kter{ byla postavena v druhé polovině 18. století a ned{vno prošla celkovou rekonstrukcí. Druhou kapličkou je poklona sv. Barboře. Je velice podobn{ první kapličce a poch{zí také ze stejného období. Největší historickou stavbou Velkých Pavlovic je kontribučensk{ sýpka, kter{ byla vybudov{na v letech 1770 – 1780. Jde o pětiposchoďovou budovu, do které se shromažďovaly z{soby obilí pro případ špatné úrody. V roce 2010 byla zah{jena její přestavba na Centrum moravského vinařství. V sýpce by mělo vzniknout infocentrum, galerie vín a meruněk, muzeum a víceúčelové s{ly pro poř{d{ní různých akcí. K technickým pam{tk{m v Pavlovicích patří také staré vinné sklepy s lisovnami. Sklep patřící vinařství Lacina je jedním z nejstarších v širém okolí a je chr{něn jako lidov{ a technick{ pam{tka Ústavem pam{tkové péče ČR. Není zn{mo jeho přesné st{ří, nicméně jeho prostory jsou typickým příkladem působení Novokřtěnců v 16. století. Ve vinařství se také dochoval vinný dřevěný lis z roku 1886. Obci Kobylí dominuje kostel sv. Jiří s věží. Sama věž – kampanila je unik{tem, protože stojí odděleně od chr{mu a je z ní nezapomenutelný výhled do krajiny. Nejstarší písemné z{znamy o kostele jsou datov{ny již z roku 1269. Kostel byl za třicetileté v{lky v roce 1643 zničen a z origin{lního vybavení se dochoval jen gotický presbyt{ř, který nejspíše poch{zí z 15. století. Teprve v roce 1670 se tehdejší majitelé rozhodli kostel obnovit, tentokr{t však 21
v barokním slohu. Tuto podobu si kostel s provedením menších úprav, udržel dodnes. Z drobných sakr{lních staveb je v Kobylí k vidění několik křížů a kapliček. Za zmínku stojí barokní kaplička Mikul{šek, postavena v roce 1750. Také v Kobylí jsou historické pam{tkově chr{něné vinné sklepy. Jedním z nich je např. v původní podobě dochovaný Pekaříkův sklep V kútku. O historii folklóru a tradic se může n{vštěvník poučit v muzeu obce Kobylí, jež je v provozu od roku 1997. St{l{ expozice je zaměřena na n{rodopis, místní n{řečí, zvyky, lidové kroje, vybavení selských domů a vinohradnické n{činí. Kostel v Bořeticích je zasvěcen sv. Anně. Jde o typicky barokní stavbu z konce 17. století. Ke kostelu n{leží i hřbitov s barokní branou. Menší sakr{lní stavby jsou zde zastoupeny poklonami sv. Antonínu a sv. Janu Nepomuckému z 19. století. Ve
Vrbici
je
nejmladší
kostel
v Modrých
Hor{ch.
Byl
postaven
v novorom{nském stylu v letech 1913 – 1920 a je zasvěcen sv. Jiljí. Na druhém konci obce stojí kaplička zasvěcena sv. Anně, kter{ byla vybudov{na v roce 1870 a vedle níž se tyčí boží muka z 18. století zapsan{ jako kulturní pam{tka. Mohyla míru spolu s německým dělem z druhé světové v{lky vzpomín{ na padlé hrdiny při osvobozov{ní Vrbice. V Němčičk{ch je kostel z roku 1678 zasvěcen Navštívení Panny Marie. Stejně jako všechny modrohorské kostely je i tento zařazen na seznamu n{rodních kulturních pam{tek. K drobným sakr{lním stavb{m patří kapličky sv. Antonína,
sv.
Flori{na
a
Božího
srdce.
Kapličky poklona
sv. Antonínovi a poklona sv. Flori{novi poch{zejí z konce 18. stol. a kaplička Božího Srdce P{ně byla postavena roku 1923.
22
3.1.3 Kulturně-společenský potenci{l Nejdůležitějším a nejkr{snějším lidovým sv{tkem, který neodmyslitelně patří ke kultuře jižní Moravy, jsou krojované hody. A nejinak je tomu v Modrých Hor{ch. Krojované hody se každoročně konají v každé z pěti obcí. Je to ide{lní příležitost pro ty, kteří chtějí poznat místní folklór, lidové tradice a zvyky. Protože jsou hody ve své podstatě křesťanský sv{tek, konají se vždy první neděli po výročním dni světce, kterému je zasvěcen kostel v dané obci. Pro Modré Hory to znamen{, že každ{ obec slaví hody v jiném termínu. Hlavními aktéry hodů jsou mladí lidé, tzv. chasa, kteří se oblékají do slavnostních lidových krojů. Tato chasa je vedena hlavním st{rkem a st{rkou. Jak již bylo zmíněno, všechny obce spadají do stejné n{rodopisné oblasti, a proto jsou kroje, až na malé odlišnosti, stejné. V této oblasti je pro kroje charakteristick{ jejich bohatost, pestrobarevnost a možn{ až přehnan{ zdobnost zvl{ště ženského kroje. Na krojích jsou vyšity typické slov{cké ornamenty s květinovými vzory, které mají symbolizovat úrodnost kraje. Krojované hody obvykle trvají tři dny a jejich průběh je v každé obci velice podobný. Krojovan{ chasa proch{zí průvodem obcí za zvuků dechové hudby. Po příchodu na taneční parket potom tančí tradiční hodovní tance a zpívají lidové písničky. Tanec a zpěv není vyhrazen jen pro krojovanou chasu, ale účastní se ho i širok{ veřejnost. Po dobu kon{ní hodů se běžný život obce takřka zastaví a téměř všichni obyvatelé se slavností účastní. Nedílnou souč{stí krojovaných hodů v Modrých Hor{ch je i mužský lidový tanec verbuňk. Slov{cký verbuňk byl v roce 2005 zaps{n na seznam Mistrovských děl ústního a nemateri{lního dědictví lidstva organizace UNESCO. Je to hromadný improvizovaný skočný tanec, při němž si každý tanečník volí pořadí kroků podle sebe. Verbuňk se skl{d{ ze tří č{stí: zpěvu, pomalejší a rychlejší taneční č{sti. Tanec m{ svůj původ ve verbov{ní (odv{dění) ml{denců na vojnu. Ml{denec verbov{ním dokazoval, že je 23
připraven zvl{dnout vojenskou službu. Až později se verbuňk vyvinul ve slavnostní tanec, který se tancuje při různých folklórních příležitostech. Kromě hodů patří mezi nejvýznamnější kulturní a společenské akce konající se v Modrých Hor{ch z{řijové Velkopavlovické vinobraní, které m{ charakter festivalu. Velké Pavlovice jsou město, které se proslavilo stejně jako všechny ostatní modrohorské obce vinařstvím a kvalitními víny. Proto není nijak překvapivé, že i tato akce je založena na konzumaci vína a hlavně zkvašeného moštu - burč{ku. Slavnosti Velkopavlovického vinobraní se obvykle konají již v prvním týdnu v z{ří. Přek{žkou může být to, že v tomto termínu obyčejně dozr{vají teprve první odrůdy hroznů. Tento termín je vybír{n z{měrně, aby nedošlo ke kolizi s většími slavnostmi vinobraní, které se konají například ve Znojmě či Mikulově. Velkopavlovické vinobraní trv{ od p{tečního podvečera až do nedělní noci. Účastníci vinobraní mají možnost blíže se sezn{mit s vinařskými tradicemi, folklórem a uměním jižní Moravy. V r{mci vinobraní nabízí velkopavlovičtí vinaři možnost exkurzí do svých výroben. A protože z{ří je období sklizně prvních hroznů, k ochutn{ní jsou zde k dispozici
nejrůznější
druhy
burč{ku,
a
pochopitelně
také
víno.
K nejzajímavějším okamžikům vinobraní patří průvod krojované chasy městem a hran{ scénka odkazující na starý vinařský zvyk zar{žení hory. Na z{kladě tohoto zvyku je „vyhl{šen“ z{kaz vstupu do vinic, a tím m{ být ochr{něna dozr{vající úroda hroznů. Pořadatelé se snaží přizpůsobit program slavností tak, aby nebyl zaměřen čistě jen na víno a burč{k, ale aby byl vhodný pro celou rodinu. V průběhu akce je možné poslechnout si několik cimb{lových muzik, dechových hudeb, shlédnout taneční soubory z Moravy i ze Slovenska. Pro děti jsou připraveny hry a pro ty, kterým není folklór a dechov{ hudba blízk{, je k dispozici are{l, ve kterém probíhají koncerty různých popul{rních skupin. V minulosti zde vystoupily kapely jako Kryštof, Čechomor a jiné.
24
Při pokusu o získ{ní přesných údajů o počtu n{vštěvníků vinobraní nebylo možno tento počet zjistit. K dispozici jsou pouze dílčí informace, o každoroční n{vštěvnosti, kter{ se z pravidla pohybuje okolo 3000 platících n{vštěvníků. N{vštěvnost v roce 2010 byla zhruba 2500 platících, a to z důvodu nepříznivého počasí. I když jsou to data jenom nepřesn{, d{ se z nich usoudit překvapiv{ věc. Při takové n{vštěvnosti by to znamenalo, že počet platících lidí je stejně velký jako počet obyvatel Velkých Pavlovic. V mikroregionu Modré Hory se kon{ několik akcí, jejichž účelem je navštěvov{ní vinných sklípků a ochutn{v{ní vína. K celorepublikově zn{mé akci patří Festival otevřených sklepů poř{daný Nadací Partnerství. V Modrých Hor{ch se tento festival konal zatím pouze jednou, nicméně v letošním roce se sem festival opět vrací. Při Festivalu otevřených sklepů se ve všech pěti obcích mikroregionu otevře 40 vinných sklípků a za cenu vstupenky je možné navštěvovat všechny otevřené sklepy a volně zde ochutn{vat víno. Z tohoto festivalu si vzal příklad spolek vinařů nazvaný Víno z Velkých Pavlovic, který sdružuje vinaře pěstující hrozny v katastru Velkých Pavlovic. Tento spolek poř{d{ akce podobné Festivalu otevřených sklepů, ve kterých je možné ochutn{vat vína ve více sklepech za jednotnou cenu. Jedn{ se o M{jové otevřené sklepy, Noc otevřených sklepů a Svatomartinské otevřené sklepy. V ceně vstupenky na akci je mapka Pavlovic, degustační sklenička a voln{ degustace ve všech vinařstvích. Víno z Velkých Pavlovic d{le organizuje dlouhodobou akci, kter{ nese n{zev Otevřené vinné sklepy. V roce 2011 se Otevřených vinných sklepů účastní 16 vinařství. Smyslem této akce je, pro n{vštěvníky Velkých Pavlovic, zajistit otevřený vinný sklípek, kam je možné zajít kdykoliv od dubna do z{ří. V tomto termínu jsou n{vštěvníkům k dispozici vždy minim{lně dva sklípky.
25
M{jové putov{ní a Putov{ní za burč{kem po Modrých Hor{ch jsou akce spojující cykloturistiku a vinařskou turistiku. Podílí se na nich opět všechny obce mikroregionu. Cílem těchto akcí je, za využití modrohorské cyklotrasy a pěší trasy, zastavit se u všech kontrolních stanovišť, ve kterých je možnost ochutn{vky vína. V mikroregionu Modré Hory jsou v průběhu celého roku poř{d{ny výstavy vín. Každ{ obec m{ svoji vlastní místní výstavu. Po zaplacení vstupného může účastník výstavy neomezeně ochutn{vat všechny vystavené vzorky vína. Na výstav{ch se lze setkat s výběrem z několika set vzorků a až 30 odrůd vína.
3.2 Sekund{rní nabídka cestovního ruchu Soubor složek sekund{rní nabídky cestovního ruchu v destinaci tvoří turistick{ suprastruktura, turistick{ infrastruktura a všeobecn{ infrastruktura. Tyto složky mají za úkol zpříjemnit n{vštěvníkům čas str{vený v destinaci, a také uspokojit jejich z{kladní potřeby. N{sledující č{st se zabýv{ sekund{rní nabídkou cestovního ruchu v Modrých Hor{ch.
26
3.2.1 Turistick{ suprastruktura Ubytovací zařízení Tabulka 3: Počet a kapacita ubytovacích zařízení
Ubytovací zařízení
Počet ubytovacích zařízení
Počet lůžek
Hotely
2
109
Penziony
20
575
Turistické ubytovny
4
228
Ubytov{ní v soukromí
25
331
Celkem
51
1243
Zdroj: Vlastní zpracov{ní s využitím: Modré Hory [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Ubytov{ní. Dostupné z WWW: .
V Modrých Hor{ch je možné se ubytovat v několika typech ubytovacích zařízení. N{vštěvníci mohou být ubytov{ni v těchto typech zařízení: Hotely: Hotel Kraví hora a hotel Modré Hory Penziony: Na Cihelně, Mlýn, Miroslav Habřina, Pod Kraví horou, AB vinný sklípek, Bernardýn, Vinařství Bukovský, Sokol Němčičky, U Karla, U Presu, Dekor, U Hiclů, H{dlík, Petrov{ Božena, U Hl{vků, U Řezníka, U Vavřince, Vanda, Úvoz, Zborovský Turistické ubytovny: Turistick{ ubytovna Bořetice, Ubytovna Sokol Kobylí, Ubytovna ZD Němčičky, Turistick{ ubytovna TJ Slavoj Ubytov{ní v soukromí: Chalupa U Surmana, U Fibichů, Ubytov{ní U Bystřických, Vinný sklep U Dufků, Vinný sklípek Surmanovi, Ubytov{ní Patria Kobylí, Leona, Chata O{za, Ubytov{ní vinařství Sedl{ček, Chalupa
27
U Šimona, Apartm{n Bobule, Apartm{n na cyklostezce Modré Hory, Apartm{n Na Růžové, Apartm{n Na vinném sklípku, Ubytov{ní Michna, Apartm{n Neronet, Apartm{n Cabernet, Ubytov{ní Ferdinand, Ubytov{ní K+P Reichman, Ubytov{ní Melichar Pavel, Ubytov{ní Na vinném sklípku, Ubytov{ní Peš{k, Ubytov{ní U Sýpky, Ubytov{ní Nad Zahrady, Ubytov{ní U Kalužíků V Modrých Hor{ch je celkov{ kapacita ubytovacích zařízení 1243 lůžek. Ubytov{ní hotelového typu je zde zastoupeno pouze dvěma zařízeními. Nejvyšší kategorií je zde pouze tříhvězdičkový hotel Kraví hora v Bořeticích. V mikroregionu
jsou
pro
přenocov{ní
k dispozici
přev{žně
penziony
a ubytov{ní v soukromí. Poměrně často je ubytovací zařízení spojeno s vinným sklípkem, kdy v přízemí jsou prostory pro degustaci a v patře se nach{zí pokoje. Ubytovací zařízení jsou zde uzpůsobena hlavně pro n{vštěvníky, kteří nemají vysoké požadavky a hledají jednoduché a cenově dostupné ubytov{ní. Český statistický úřad, pro tak malý celek jako je mikroregion, počet hostů a přenocov{ní nesleduje. Ani samotný mikroregion si statistiky o počtech přenocov{ní nevede. Hostinsk{ zařízení N{vštěvníkům Modrých Hor je k dispozici dostatečné množství hostinských zařízení. Nicméně jejich šk{la je, stejně jako u ubytovacích zařízení, poměrně úzk{. Převažují restaurace, ale jsou zde i bary, pizzerie, školní jídelny a hudební klub. K hostinským zařízením by se mohly zařadit také vinařské firmy, které se v podstatě starají o přípravu n{pojů ve formě vína. K tomu poskytují různé pokrmy ve formě menšího občerstvení. Většina vinařských firem poskytuje tyto služby pouze po předchozí objedn{vce nebo v letní sezoně v r{mci akce Otevřené vinné sklepy. Jedinou výjimkou je vinařství Zborovský, které poskytuje svoje služby celoročně.
28
3.2.2 Turistick{ infrastruktura V mikroregionu jsou v provozu dvě informační kancel{ře. Menší z nich je soukromé infocentrum ve Vrbici. Je otevřeno pouze od dubna do října. Nabízí informace o zajímavostech Modrých Hor, cyklotras{ch, dopravním spojení. D{le zajišťuje průvodce s výkladem o historii Vrbice, prodej map a suvenýrů. Druhou informační kancel{ří je turistické informační centrum ve Velkých Pavlovicích, které je členem ofici{lních turistických informačních center České centr{ly cestovního ruchu. Otevřeno je celoročně a od května do srpna i v sobotu a neděli. N{vštěvníkům poskytuje bezplatné informace o městě, dopravním spojení, mikroregionu, ubytov{ní a dalším. Prod{v{ pohlednice, mapy, upomínkové předměty a turistické zn{mky. Pro cykloturisty také zprostředkov{v{ zapůjčení jízdních kol. V posledních několika letech byly v mikroregionu Modré Hory postaveny hned dvě rozhledny. První rozhledna Modrých Hor byla vystavěna v roce 2006 v katastru obce Bořetice. Tato dřevěn{ čtyřpodlažní rozhledna, s n{zvem Kraví Hora, měří více než 12 metrů a byla zbudov{na místními řemeslníky. Leží ve výšce 269 m. n. m., je celoročně přístupn{ bez poplatku. Druh{ z modrohorských rozhleden byla postavena v roce 2010. Nach{zí se na východ od Velkých Pavlovic a nese poetické jméno Slunečn{. Na první pohled zaujme svým atypickým tvarem, připomínajícím přesýpací hodiny. Celkov{ výška rozhledny je více než 18 metrů a její konstrukci tvoří modřínové dřevo a ocel. Je souč{stí are{lu, ve kterém se nach{zejí i budovy se soci{lním zařízením, prodejem suvenýrů a vinným sklípkem. Tyto budovy mají svojí architekturou připomínat slov{cké sklípky přímo mezi vinicemi. Rozhledna stojí ve výšce pouhých 225 m. n. m., ale i přes to je z ní rozhled na všechny modrohorské obce. Stejně jako u první rozhledny, je výstup na ni zdarma. Pro turistickou infrastrukturu v mikroregionu Modré Hory se klíčovou stala cyklotrasa nazvan{ stejně jako mikroregion Modré Hory. Cyklotrasa protín{ 29
všechny obce mikroregionu a tvoří uzavřený okruh, který vede vinařskou krajinou posetou vinicemi a mnoha dalšími turistickými atraktivitami. Podél trasy se nach{zejí vinné sklípky, což umožňuje cyklistům zastavit se a ochutn{vat víno od různých vinařů. Většina trasy je tvořena asfaltovými či jinak zpevněnými cestami speci{lně upravenými pro cyklisty. Některé úseky trasy jsou však vedeny po silnicích s běžným provozem. Tato trasa je 31 km dlouh{ s celkovým převýšením 143 m. Je považov{na za středně n{ročnou a je vhodn{ nejen pro trekkingov{ a horsk{ kola, ale i pěší turistiku. Modré Hory navíc protín{ Moravsk{ vinn{ stezka, kter{ patří do komplexní sítě značených cyklotras vedoucích napříč celou jižní Moravou ze Znojma až do Uherského Hradiště. Její délka je 242 km a tvoří p{teř vinařského cestovního ruchu a cykloturistiky na jižní Moravě. Souč{stí Moravských vinařských stezek je i Velkopavlovick{ vinařsk{ stezka, kter{ protín{ mikroregion v obcích Vrbice a Kobylí. Cyklotrasa Krajem André je další cyklotrasou, kter{ proch{zí nejenom obcemi mikroregionu, ale i dalšími obcemi v okolí. Cyklotrasa je pojmenov{na po odrůdě vína André, kter{ byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích, a je zde také hojně pěstov{na. Trasa je středně n{ročn{ a opět vhodn{ pro trekkingov{ kola, horsk{ kola i pěší turistiku.
Rozs{hlý sportovně-rekreační are{l se nach{zí v obci Němčičky. Místní tělovýchovn{ jednota sokola zde
provozuje
lyžařský svah s vlekem
a koupaliště. Lyžařský svah je označov{n za nejníže položený svah ve střední Evropě, protože leží ve výšce pouhých 180 m. n. m. I přes to je svah dlouhý 350 metrů, je zasněžov{n sněžnými děly a upravov{n rolbou. Přímo na protějším svahu byla teprve v roce 2010 zbudov{na bobov{ dr{ha, kter{ nabízí adrenalinové
svezení
v bobu
rychlostí
až 40km/h.
V roce
2010
bylo
v Němčičk{ch otevřeno také minigolfové hřiště. Za obcí Bořetice bylo v roce 2009 vybudov{no letiště. Jedn{ se o zatravněnou plochu určenou pouze pro ultralehk{ letadla. Konají se zde různé akce ultralehkého lét{ní, při nichž je 30
možno zakoupit si okružní let. V současné době probíh{ u Velkých Pavlovic stavba dalšího letiště. To by mělo splňovat přísnější parametry a mohly by zde přist{vat i větší letadla.
3.2.3 Všeobecn{ infrastruktura Dopravní dostupnost mikroregionu je dobr{. Do všech obcí je možné se dopravit autobusem a do Velkých Pavlovic, Bořetic a Kobylí jezdí také vlak. I když je díky vlaku doprava poskytov{na i o víkendech a sv{tcích, jedn{ se pouze o dopravu motorovým vlakem, protože trať není elektrifikovan{. Negativum může představovat větší vzd{lenost vlakových stanic od center obcí. Těsně kolem Velkých Pavlovic vede d{lnice D2, nicméně zde bohužel není postavený d{lniční sjezd. Případní n{vštěvníci přijíždějící autem, mohou využít nejbližší sjezd v zhruba 10 km vzd{lených Hustopečích.
3.2.4 SWOT analýza Modré Hory nemají zpracovanou svoji SWOT analýzu. N{sledující SWOT analýzu jsem tedy vypracoval na z{kladě vlastních poznatků a zjištění.
31
Tabulka 4: SWOT analýza
Silné str{nky (S)
Slabé str{nky (W)
- dobr{ geografick{ poloha a dopravní - absence d{lničního sjezdu z okolo dostupnost
vedoucí d{lnice
- vlastní cyklotrasa Modré Hory
- nedostatečn{ různorodost kvality
-
napojení
mikroregionu
na
síť nabídky ubytovacích a stravovacích
Moravských vinařských stezek
zařízení
- folklorní tradice
-
-
pestrost
a
bohatost
vhodné
podmínky
nenabízí
region{lní
kulturních, produkty a pokrmy
sportovních a vinařských akcí -
restaurace
- nepřehlednost webových str{nek
pro
rozvoj mikroregionu
vinařského cestovního ruchu
- absence pl{nu strategického rozvoje
- množství zajímavých míst v blízkosti Modrých Hor mikroregionu (Lednice, Valtice, CHKO -
nedostatečn{
spolupr{ce
mezi
P{lava, Novomlýnské n{drže)
obcemi mikroregionu
- účast na veletrhu Regiontour
- sledov{ní n{vštěvnosti úplně chybí
- budov{ní rozhleden
nebo je jen neúplné
Příležitosti (O)
Hrozby (T)
- vybudov{ní d{lničního sjezdu
- konkurence okolních turistických
- lepší využití potenci{lu vinařského destinací cestovního ruchu a cykloturistiky
-
důsledn{
- lepší propagace Modrých Hor
cykloturistů ze strany policie
- podpora z{žitkové turistiky
- z{nik lidových tradic
- budov{ní nových a obnova st{vajících
-
cyklostezek a cyklotras
cestovního ruchu
nedostatek
kontrola
financí
alkoholu
pro
rozvoj
- spolupr{ce s Centr{lou cestovního - změny ve vedení obcí mikroregionu ruchu - Jižní Morava Zdroj: Vlastní zpracov{ní
32
u
4 Podpora rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory 4.1 N{zor autora na podporu rozvoje cestovního ruchu Z{kladním předpokladem pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu v členských obcích mikroregionu je samotné založení a financov{ní mikroregionu Modré Hory. Celkově se podpora rozvoje jeho cestovního ruchu jeví jako dostačující. Členské obce poskytují finance na aktivity mikroregionu a zaměstn{vají dokonce manažera, který se o projekt Modrých Hor star{. Hlavní podpora je zaměřena na rozvoj vinařského cestovního ruchu a cykloturistiky. investují
peníze
na
budov{ní
nových
zpevněných
cest
pro
Obce potřeby
cykloturistiky a snaží se do akcí zapojit také místní vinaře. Autor může na z{kladě svých zkušeností napsat, že o podporu rozvoje cestovního ruchu se nejaktivněji star{ vedení města Velké Pavlovice, největší obce mikroregionu, kter{ tvoří centrum Modrých Hor. Město provozuje a financuje vlastní turistické informační centrum, sídlí zde projektový manažer mikroregionu, a také internetové str{nky Velkých Pavlovic jsou zpracované kvalitněji než samotné str{nky Modrých Hor. Na webu města je možné najít z{kladní informace o turistických zajímavostech dokonce v šesti jazycích. Samozřejmě v češtině, a potom v angličtině, němčině, francouzštině, ruštině a polštině.
4.2 Rozhovory
se
z{stupci
subjektů
působících
v cestovním ruchu D{le se autor věnuje podpoře rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu z hlediska čtyř z{stupců různých subjektů cestovního ruchu. Na z{kladě předem připravených ot{zek byl proveden prim{rní výzkum ve formě 33
rozhovorů se z{stupci různých subjektů působících v cestovním ruchu. Na ot{zky odpovídal projektový manažer mikroregionu Modré Hory, vinař z Velkých Pavlovic, vedoucí hotelu v Bořeticích a pracovnice informačního centra. Každý z těchto níže uvedených rozhovorů je doplněn shrnujícím koment{řem.
4.2.1 Rozhovor s projektovým manažerem Modrých Hor Ing. Přemyslem P{lkou Pro potřeby mikroregionu byla vytvořena pozice projektového manažera Modrých Hor. V současné době na této pozici působí Ing. Přemysl P{lka, který m{ své sídlo ve Velkých Pavlovicích. Autor se jej zeptal na několik ot{zek ohledně jeho pr{ce pro Modré Hory. Jak{ je hlavní n{plň Vaší pr{ce jako projektového manažera? Star{m se hlavně o propagaci Modrých Hor a o poř{d{ní turistických akcí. Sestavuji propagační materi{ly, reklamní let{ky a star{m se taky o aktualizaci webových str{nek Modrých Hor. Spolu se z{stupci města Velké Pavlovice jsem se účastnil veletrhu Regiontour, kde jsme poskytovali informace o Pavlovicích, a také Modrých Hor{ch. Jakým
způsobem
spolupracujete
se
subjekty
cestovního
ruchu
v mikroregionu Modré Hory? Jednak zveřejňujeme informace o ubytov{ní a vinných sklepech na našich webových str{nk{ch, propagačních materi{lech a map{ch. D{le s nimi koordinujeme organizaci cykloturistických a vinařských akcí. Zajišťujeme, aby v tu dobu měli vinaři otevřený sklep a podobně. Kdo se podílí na organizaci akcí v Modrých Hor{ch? J{ jako z{stupce Modrých Hor, jednotliví z{stupci obcí mikroregionu a ještě spolupracujeme s pracovnicemi informačního centra. Zvl{ště vedení radnice ve Velkých 34
Pavlovicích m{ na cestovním ruchu velký z{jem a poskytuje mikroregionu podporu. Ostatní obce se tolik nezapojují. Na webových str{nk{ch Modrých Hor informujete o nově vznikajícím projektu elektronických informačních kiosků. Můžete blíže vysvětlit, o co se bude jednat? Připravujeme informační systém pro mikroregion Modré Hory, který budou zajišťovat informační kiosky, což jsou jednoúčelové venkovní informační panely, umožňující vyhled{ní aktu{lních informací pomocí dotykového displeje. Tyto dotykové informační kiosky budou umístěny v centrech pěti obcí s ohledem na dobrou dostupnost pro turisty. Přes dotykovou obrazovku bude možné rychle vyhledat aktu{lní informace o nejbližších otevřených vinných sklípcích, otevřených restauracích, ubytovacích kapacit{ch, kulturních a sportovních akcích, cyklotras{ch a jízdních ř{dech. Informace v jednotlivých kioscích budou velmi dobře filtrov{ny tak, aby tam byly vždy výhradně aktu{lní informace týkající se okolí daného kiosku. Bude to fungovat třeba takto: Vinař přijde do svého sklepa, odešle na kiosek mobilním telefonem zpr{vu, že m{ otevřený sklep a na kiosku se to ihned zobrazí. Kdy je oček{v{no spuštění těchto kiosků? V současné době probíh{ jejich instalace. Pl{nujeme je spustit v červnu letošního roku, ještě před hlavní sezónou. Projektový manažer Modrých Hor se tedy star{ přev{žně o propagaci mikroregionu, ať už prostřednictvím webových str{nek propagačních materi{lů nebo veletrhu. D{le konzultuje organizaci vinařských a cykloturistických akcí se z{stupci všech zainteresovaných subjektů. Z hlediska podpory rozvoje cestovního ruchu je zajímavé, že obce podporují organizaci akcí zapojením svých
zaměstnanců
do
pořadatelství.
Také
pracovnice
turistického
informačního centra pom{hají s průběhem akcí. Projekt informačních kiosků se zd{ být perspektivním a určitě najde praktické využití. Je ovšem ot{zkou, jestli 35
budou tyto kiosky dostatečně odolné proti vandalství, a jestli s nimi budou umět pracovat všichni vinaři.
4.2.2 Rozhovor s vinařem z Velkých Pavlovic Petrem Mikulicou Jako další dotazovaný byl vybr{n Petr Mikulica, z{stupce vinařství Mikulica z Velkých Pavlovic. Víte o projektu mikroregionu Modré Hory? Ano vím, zapojujeme se do akcí, které poř{dají. Jakým způsobem spolupracujete s mikroregionem Modré Hory? V r{mci akcí poř{daných na cyklotrase Modré Hory m{me otevřený sklep a nabízíme vína k ochutn{v{ní. Přibývají V{m díky této spolupr{ci z{jemci o víno? Při těchto akcích se zastaví opravdu hodně lidí. Zvl{šť když je v létě pěkné počasí. A někteří z nich se potom vrací pro víno přímo k n{m. Jste spokojen s propagací spojenou s Modrými Horami? Jak ji hodnotíte? Myslím, že nové informační kiosky, které se v současné době zav{dějí, mohou být přínosem pro n{š mikroregion. Turisté si na nich budou moci zkontrolovat, jestli jsem zrovna ve sklepě, a jestli se mohou zastavit. Jinak m{me na str{nk{ch Modrých Hor odkaz na naše vlastní str{nky. Kdo se podle V{s nejvíce podílí na podpoře rozvoje cestovního ruchu? Hlavní podporu vidím ze strany města Velké Pavlovice, infocentra a Modrých Hor. Pokud vím, tak akce na cyklostezk{ch poř{dají většinou dohromady. Dle mého n{zoru je přínosné, že se starají o budov{ní nových cyklostezek a lepších cest. Co byste na spolupr{ci s Modrými Horami změnil? Asi nic. S činností současného manažera Modrých hor jsem spokojen. Z hlediska věku a n{rodnosti, jací lidé se u V{s nejčastěji zastavují? 36
Nejčastěji jsou to Češi, přev{žně mladší lidé, co si vyjedou na výlet na kole. Obsah rozhovoru by se dal shrnout tak, že vinařství Mikulica je pro podporu cykloturistiky, protože je to zajímavý způsob jak do svého sklípku přil{kat nové z{kazníky. Dotazovaný se s{m zmiňuje o projektu informačních kiosků, které pro něj znamenají perspektivní možnost podpory ze strany Modrých Hor.
4.2.3 Rozhovor s vedoucím hotelu Modré Hory Janem Kadlecem Ž{dost o rozhovor přijal také Jan Kadlec, vedoucí hotelu Modré Hory v Bořeticích. Víte o projektu mikroregionu Modré Hory? Samozřejmě, hotel podle toho dostal jméno. Jakým způsobem spolupracujete s mikroregionem Modré Hory? Jako hotel s mikroregionem přímo nespolupracujeme. Když poř{dají nějaké akce na cyklostezce, snažíme se přil{kat turisty zvl{štními cenovými nabídkami a výhodnými gastronomickými specialitami. Ubytov{v{ se u V{s více hostů díky akcím mikroregionu? Po dobu kon{ní akcí Modrých Hor m{me i půl roku dopředu vyprod{no. Jsou to jenom víkendy. Přes týden je n{vštěvnost nižší. Jste spokojen s tím, jakým způsobem ve spolupr{ci s Modrými Horami?
je
V{š
hotel propagov{n
Tak propagace může být vždycky lepší. Mikroregion Modré Hory n{s tolik nezviditelňuje. Pro n{š hotel je důležité, že jsou propagov{ny sklepy v Kraví hoře tady v Bořeticích. Kdo se podle V{s nejvíce podílí na podpoře rozvoje cestovního ruchu? Jak už jsem řekl, největší podpora je ze strany Kraví hory. To je pro turisty velké l{kadlo a většina sem kvůli tomu i jede. Potom také spolupracujeme s infocentrem v Pavlovicích, které n{m posíl{ turisty, kteří mají z{jem o ubytov{ní v Bořeticích. Případně si navz{jem dohazujeme turisty i s ostatními ubytovacími zařízeními, když mají plno. 37
Co byste na spolupr{ci s Modrými Horami změnil? Možn{ tu propagaci našeho hotelu ze strany mikroregionu. Můžete popsat, jací n{vštěvníci se u V{s nejčastěji ubytov{vají? Jsou to přev{žně Češi? Češi sem jezdí z 90 %. D{le Slov{ci a občas i z Rakouska někdo přijede. Je tu hodně cykloturistů projíždějících po cyklostezk{ch. Pro hotel Modré Hory není spolupr{ce se stejnojmenným mikoregionem nejdůležitější. I když je hotel po dobu kon{ní cykloturistických akcí dlouho dopředu obsazen, vedoucí hotelu zdůrazňuje význam sklepů v Kraví hoře, jako největší turistické l{kadlo. D{le oceňuje podporu turistického informačního centra ve Velkých Pavlovicích.
4.2.4 Rozhovor se zaměstnankyní turistického informačního centra Karolínou B{rtovou Poslední dotazovanou je Karolína B{rtov{, zaměstnankyně turistického informačního centra ve Velkých Pavlovicích. Jakým způsobem spolupracujete s mikroregionem Modré Hory? Aktivně se podílíme na poř{d{ní a organizaci akcí a na informačním centru nabízíme propagační materi{ly o mikroregionu. Pod{v{me také informace o ubytov{ní a o otevřených vinných sklepech. Jaký m{te n{zor na podporu podporu cestovního ruchu v mikroregionu? Z pěti obcí mikroregionu se na podpoře nejvíce angažuje město Velké Pavlovice. Poskytuje finance i pracovníky na poř{d{ní nejrůznějších akcí spojených s vinařskými cyklostezkami. I internetové str{nky města jsou denně aktualizov{ny. Umisťujeme tam informace o akcích nejen ve městě, ale i v mikroregionu. Ostatní obce k Modrým Hor{m přistupují vlažněji, je s nimi obtížn{ spolupr{ce. Přesto, že jsou členy mikroregionu, m{m někdy pocit, že nemají chuť se angažovat. Co byste na podpoře cestovního ruchu v Modrých Hor{ch změnila? 38
Všechny obce by se měly na podpoře lépe shodnout. Některé obce podporují více své projekty. Nedomluví se s ostatními, jestli se akce nepřekrývají. Můžete popsat, jací n{vštěvníci se u V{s nejčastěji zastavují? U n{s se v naprosté většině zastavují cykloturisté. Nakupují si mapy nebo berou propagační materi{ly. Skoro všechno jsou to lidé z Česka. Z odpovědí dotazované je patrn{ nespokojenost s podporou cestovního ruchu ze strany některých obcí Modrých Hor. Vyzdvihuje význam Velkých Pavlovic, které se podle ní nejvíce podílejí na podpoře cestovního ruchu. Občas se u ostatních obcí projevuje snaha podporovat projekty a akce ve vlastní obci na úkor ostatních obcí Modrých Hor. Doch{zí potom ke kolizi termínů poř{daných akcí.
39
5 Možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory Z hlediska cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory je v současné době nejdůležitější zaměření se na cykloturistiku a vinařský cestovní ruch. Je rozhodně vhodné do budoucna pokračovat v rozvoji těchto forem cestovního ruchu. Pro rozvoj cykloturistiky je klíčové udržov{ní st{vajících a budov{ní nových cyklostezek a cyklotras. Do budoucna je vhodné lépe využít potenci{lu vinařství. Zcela opomíjené jsou formy z{žitkové turistiky. Pro n{vštěvníky mikroregionu by mohla být l{kav{ nabídka činností spojených s pěstov{ním hroznů a výrobou vína. N{vštěvníci by si mohli v z{vislosti na ročním období vyzkoušet pr{ce na vinici nebo sběr hroznů či být svědky přeměny hroznové šť{vy na víno. Vinařsk{ cykloturistika je především sezónní z{ležitost z{visející na počasí. Je možné ji provozovat jen v určitých měsících. V zimě se pochopitelně cykloturistické aktivity omezují na minimum a cykloturistick{ infrastruktura zůst{v{ prakticky nevyužita. To m{ za n{sledek úbytek n{vštěvníků v zimních měsících. Doplňkovou aktivitou by se za příznivých sněhových podmínek mohlo
st{t
rekreační
běžecké
lyžov{ní,
které
by
využívalo
st{vající
cykloturistické infrastruktury. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu by také přispěla lepší spolupr{ce s Českou centr{lou cestovního ruchu – Jižní Morava. Centr{la by mikroregionu mohla pomoci s tvorbou a rozvojem turistických produktů. Mohla by se podílet na projektové činnosti, jejímž účelem je získ{v{ní finančních prostředků na aktivity mikroregionu a rozvoj jeho cestovního ruchu. Pokud by se spolupr{ce s Českou centr{lou cestovního ruchu – Jižní Morava v tomto ohledu zlepšila, nepochybně by to mělo za n{sledek zvýšení šancí na získ{ní těchto finančních prostředků. 40
Z ubytovacích zařízení v Modrých Hor{ch převažuje ubytov{ní v soukromí a v penzionech. Pouze jeden tříhvězdičkový hotel zde představuje nejvyšší ubytovací standard. Absence ubytov{ní vyšší kategorie, jistě odrazuje některé n{vštěvníky
od
setrv{ní
v Modrých
Hor{ch.
Pětihvězdičkový
a čtyřhvězdičkový hotel by zde nejspíše velké uplatnění nenašel. Nicméně zvýšení kvality ubytovacích zařízení by se mělo st{t prioritou subjektů v cestovním ruchu. Mikroregion Modré Hory nem{ v současné době vypracov{n jednotný pl{n strategického rozvoje cestovního ruchu. Bez jasně stanovených termínů, do kterých se mají tyto cíle zrealizovat, je nemožné kontrolovat a hodnotit rozvoj cestovního ruchu. Ve strategickém pl{nu rozvoje mikroregionu by měly být stanoveny také realistické pl{ny do budoucnosti, které si navz{jem neodporují. V neposlední řadě by měly doznat změn internetové str{nky mikroregionu Modré Hory na adrese http://www.modrehory.cz. I když m{ mikroregion svoje vlastní str{nky, některé informace jsou roztříštěny na weby jednotlivých členských obcí. Nicméně internetové str{nky města Velké Pavlovice na adrese http://www.velke-pavlovice.cz/
poskytují
v některých
oblastech
úplnější
informace. Slabinou str{nek Modrých Hor je i jejich nepřehlednost. V budoucnu by bylo vhodné učinit tyto str{nky uživatelsky příjemnější a postarat se o jejich lepší spr{vu.
41
Z{věr Tato pr{ce byla zaměřena na analýzu současné situace nabídky cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory, a zhodnotila také potenci{l jeho budoucího rozvoje. V r{mci analytické č{sti bylo zjištěno, jaké druhy nabídky cestovního ruchu se v mikroregionu nach{zí. Modré Hory nabízí svým n{vštěvníkům pestré možnosti kulturně – společenského vyžití. Mikroregion m{ velký potenci{l ve folklóru, lidových tradicích a zvycích. Ve všech obcích se každoročně poř{dají krojované hody. Již několik let se zač{tkem z{ří kon{ festival Velkopavlovické vinobraní. Díky své výhodné poloze uprostřed vinorodé krajiny jižní Moravy, m{ mikroregion ide{lní podmínky pro vinařský cestovní ruch. Budov{ní nových cyklostezek a cyklotras zase podporuje rozvoj cykloturistiky. Těchto dvou faktů je využito k poř{d{ní akcí, které spojují ochutn{v{ní vína s jízdou na kole. K těmto akcím patří například Festival otevřených sklepů. Po dobu jeho kon{ní mohou n{vštěvníci využít, pro mikroregion klíčovou, cyklotrasu Modré Hory, kter{ vede podél vinných sklípků a spojuje všechny členské obce. Bylo zjištěno, že kapacita ubytovacích zařízení je přiměřen{, nicméně převažují zde cenově dostupnější penziony a ubytov{ní v soukromí. Nejvyšší kategorii zde zastupuje jen jeden tříhvězdičkový hotel. V č{sti zaměřené na podporu rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Modré Hory jsem tuto problematiku nejdříve popsal na z{kladě vlastních zkušeností, a poté jsem na toto téma vedl rozhovory se čtyřmi z{stupci zainteresovaných subjektů cestovního ruchu. Z rozhovorů vyplynulo, že největší podíl na podpoře cestovního ruchu m{ město Velké Pavlovice.
42
Tato pr{ce také navrhuje možnosti budoucího rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Případně by těchto n{vrhů mohlo být využito při rozhodov{ní o dalším směřov{ní Modrých Hor.
43
Seznam použité literatury: Literatura: 1. FORET, M. - FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0207-X 2. INDROVÁ, J. Cestovní ruch : (z{klady). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 97880-245-1569-4. 3. KIRÁL’OVÁ , A. Marketing: destinace cestovního ruchu. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-56-4. 4. Kolektiv autorů: Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. ISBN 80-245-1159-2. Dostupné
z
3dbb-4f2d-9c8b-c336435253b7> 5. Kolektiv autorů: Město Velké Pavlovice. Znojmo: FPO, 2002. ISBN 80-9028638-0. 6. Kolektiv autorů: Úvod do region{lních věd a veřejné spr{vy, Aleš Čeněk, Plzeň, 2004. ISBN - 978-80-7380-086-4 7. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. ISBN 80-2390152-4 8. SYNEK, M. - SEDLÁČKOVÁ, H. - VÁVROVÁ, H. Jak ps{t diplomové, doktorské a jiné písemné pr{ce. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451212-9 9. Propagační materi{ly a brožury vydané turistickým informačním centrem Velké Pavlovice
Internetové str{nky: 10. Bořetice: http://www.boretice.cz/o-obci
44
11. BusinessInfo - Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/nomenklaturauzemnich-statistickych/1001179/6584/ 12. Česk{ centr{la cestovního ruchu – Jižní Morava: http://www.ccrjm.cz/o-nas/ 13. Festival otevřených sklepů: http://www.otevrenesklepy.cz/hlavni-strana-287 14. Hotel Kraví hora: http://www.kravihora.cz/ 15. Hotel Modré Hory: http://www.hotelmodrehory.cz/ 16. Infocentrum Vrbice: http://infocentrum.vrbice.eu/index.html 17. Kobylí: http://www.kobyli.cz/index.php?akce=6&id=3 18. Modré Hory – Mapa: http://www.modrehory.cz/mapa.html 19. Modré Hory - O Modrých Hor{ch: http://www.modrehory.cz/o-modrychhorach.html 20. Modré Hory Ubytov{ní: http://www.modrehory.cz/ubytovani.html 21. Moravské vinařské stezky: http://www.stezky.cz/cze/trasy/ 22. N{rodní ústav lidové kultury: http://www.nulk.cz/Informace.aspx?sid=138&em=9 23. Němčičky: http://www.nemcicky.cz/obec/ 24. Region{lní Informační Servis - Mikroregiony: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/jihomoravsky-kraj/regionalni-informace/mikroregiony/ 25. Republika Kraví hora: http://www.republikakravihora.cz/cze/o_nas/ 26. TJ Sokol Němčičky: http://www.sportnemcicky.cz/ 27. Velké Pavlovice - Pam{tky: http://www.velkepavlovice.cz/Article.asp?nArticleID=18&nLanguageID=1 28. Velké Pavlovice. Klimaticko-půdní podmínky: http://www.velkepavlovice.cz/Article.asp?nDepartmentID=246&nArticleID=425&nLanguageI D=1 29. Velkopavlovické vinobraní: http://www.velkopavlovickevinobrani.cz/oslavnostech.html?phpsessid=631c7d1e1d37223ff6a7a9cf75a995f6 30. Víno z Velkých Pavlovic: http://www.vinozvelkychpavlovic.cz/vinny-sklep 45
31. Vrbice: http://vrbice.cz/soucasnost/ 32. Wine business – Trends in Wine tourism: http://www.winebusiness.com/wbm/?go=getArticle&dataId=50125
Tištěné mapy: 33. Modré Hory, turistick{ a cykloturistick{ mapa 1 : 25000. Česk{ Lípa: Geodézie On Line, 2008. ISBN 978-80-86782-80-5
Pr{vní předpisy: 34. z{kon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
46
Seznam tabulek: Tabulka 1: Procentní podíl pěstovaných modrých odrůd .................................. 15 Tabulka 2: Průměrné hodnoty z let 1925 - 2003 .................................................... 19 Tabulka 3: Počet a kapacita ubytovacích zařízení ................................................ 27 Tabulka 4: SWOT analýza ......................................................................................... 32
47
Seznam obr{zků: Obr{zek 1: Mapa mikroregionu Modré Hory ....................................................... 13
48
Přílohy: Příloha č. 1: Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí: Svazek obcí Modré Hory, 1. č{st
Zdroj: E-mailov{ komunikace s Ing. Přemyslem P{lkou
49
Příloha č. 2: Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí: Svazek obcí Modré Hory, 2. č{st
Zdroj: E-mailov{ komunikace s Ing. Přemyslem P{lkou
50
Příloha č. 3: Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí: Svazek obcí Modré Hory, 3. č{st
Zdroj: E-mailov{ komunikace s Ing. Přemyslem P{lkou
51
