VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Mezinárodní obchod se včelím medem: případová studie České republiky (bakalářská práce)
2014
Autor: Daniel Marek Vedoucí práce: Ing. Mgr. PhDr. David Müller, Ph.D.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne 5. 5. 2014
………………… podpis studenta
Poděkování: Úvodem bakalářské práce bych chtěl touto cestou poděkovat Ing. Mgr. PhDr. Davidovi Müllerovi, Ph.D. za vstřícný přístup a ochotu při vedení této práce a zvláště pak za cenné rady a připomínky, díky nimž mohla tato práce vzniknout.
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na mezinárodní obchod se včelím medem a jeho význam pro Českou republiku. První kapitola se týká zejména včelího medu, jeho složení, získávání, ceny a dalších základních údajů. V druhé části je představen mezinárodní obchod s touto komoditou, tedy její produkce, vývoz, dovoz a ostatní ukazatele z globálního hlediska a především pak z hlediska České republiky. Poslední část je věnována dotazníkovému šetření, které se zabývá obchodem se včelím medem z pohledu včelích farem na českém i zahraničním trhu.
Abstract This thesis is focused on the international trade of bee honey and its importance for the Czech Republic. The first chapter concerns the bee honey, in particular its composition, extraction, price and other basic data. In the second part is presented the international trade of this commodity, thus its production, export, import and other indicators from the global point of view, and especially from the standpoint of the Czech Republic. The last part is devoted to the investigation questionnaire, which deals with the trading of bee honey from the bee farms on the Czech and foreign market.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................... 1 1.
ZÁKLADNÍ DATA O MEDU A OBCHODU S NÍM ......................................................................................... 3 1.1
MED ........................................................................................................................................................... 3
1.1.1
Druhy medu ..................................................................................................................................... 3
1.1.2
Složení medu ................................................................................................................................... 4
1.1.3
Získávání medu ................................................................................................................................ 5
1.1.4
Uskladnění medu a jeho příprava k distribuci ................................................................................. 6
1.1.6
Možnosti prodeje a distribuce medu v České republice................................................................... 8
1.1.6.1
Drobní včelaři ........................................................................................................................................ 9
1.1.6.2
Včelí farmy............................................................................................................................................. 9
1.1.7
1.1.7.1
Silné stránky ........................................................................................................................................ 11
1.1.7.2
Slabé stránky ....................................................................................................................................... 12
1.1.7.3
Příležitosti ............................................................................................................................................ 12
1.1.7.4
Hrozby ................................................................................................................................................. 13
1.1.8 2.
Základní data o produkci medu v České republice ........................................................................ 13
MEZINÁRODNÍ OBCHOD SE VČELÍM MEDEM ........................................................................................ 16 2.1
MEZINÁRODNÍ OBCHOD SE VČELÍM MEDEM....................................................................................................... 16
2.1.1
Světová produkce medu ................................................................................................................ 16
2.1.2
Export medu .................................................................................................................................. 18
2.1.3
Import medu .................................................................................................................................. 20
2.1.4
Cena medu..................................................................................................................................... 21
2.1.5
Spotřeba medu .............................................................................................................................. 22
2.2
MEZINÁRODNÍ OBCHOD Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY......................................................................................... 23
2.2.1
Vývoz ČR ........................................................................................................................................ 23
2.2.2
Dovoz medu do ČR ......................................................................................................................... 27
2.2.3
Obchodní bilance České republiky v obchodu s medem ................................................................ 31
2.3
3.
SWOT analýza českého včelařství.................................................................................................. 11
MEZINÁRODNÍ OBCHOD POHLEDEM VČELAŘE .................................................................................................... 33
2.3.1
Silné stránky .................................................................................................................................. 33
2.3.2
Slabé stránky ................................................................................................................................. 33
2.3.3
Příležitosti ...................................................................................................................................... 34
2.3.4
Hrozby ........................................................................................................................................... 35
OBCHOD SE VČELÍM MEDEM Z POHLEDU VČELAŘŮ .............................................................................. 36 3.1
ČESKÝ TRH .................................................................................................................................................. 36
3.2
ZAHRANIČNÍ TRHY ........................................................................................................................................ 41
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................ 45
SEZNAM LITERATURY ..................................................................................................................................... 48 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................. 50 PŘÍLOHA 1 – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................................................. 51
Seznam tabulek
Tabulka 1: Výrobní a spotřebitelská cena medu ........................................................................ 8 Tabulka 2: Spotřeba medu na jednoho obyvatele za rok ......................................................... 14 Tabulka 3: Počáteční zásoba, produkce a spotřeba medu za jeden rok .................................... 14 Tabulka 4: Počet včelstev v České republice v jednotlivých letech ........................................ 15 Tabulka 5: Země, s nimiž měla v roce 2011 Česká republika kladnou obchodní bilanci ........ 31 Tabulka 6: Země, s nimiž měla Česká republika v roce 2011 zápornou obchodní bilanci ...... 32
Seznam grafů
Graf 1: Celková produkce medu v roce 2011 (tuny) ................................................................ 17 Graf 2: Export medu v roce 2011 (tuny) .................................................................................. 19 Graf 3: Import medu v roce 2011 (tuny) .................................................................................. 20 Graf 4: Cena medu v jednotlivých zemích světa (USD/tuna) .................................................. 21 Graf 5: Vývoz medu z České republiky v roce 2011 (tuny) .................................................... 24 Graf 6: Vývozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg) .................................................................... 26 Graf 7: Dovoz medu do České republiky v roce 2011 (tuny) .................................................. 28 Graf 8: Dovozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg) .................................................................... 29 Graf 9: Počet včelstev včelích farem ........................................................................................ 37 Graf 10: Roční produkce včelích farem (tuny) ........................................................................ 38 Graf 11: Místa prodeje včelích produktů ................................................................................. 39 Graf 12: Sortiment včelích farem ............................................................................................. 40 Graf 13: Země, do nichž je včelími farmami med vyvážen ..................................................... 42 Graf 14: Objem vývozu včelích farem ..................................................................................... 43 Graf 15: Vývozní cena medu včelích farem ............................................................................. 44
Úvod Včelí med je tradiční potravinou, která se v posledních letech opět dostává na výsluní, a to také díky stále většímu důrazu na zdravý životní styl. Med je přirozeným sladidlem, které je využíváno především pro jeho léčivé účinky. Téma mezinárodního obchodu s tímto přírodním produktem jsem si vybral s ohledem na mé bydliště, které se nachází na jedné z mnoha včelařských farem, které jsou rozesety po celé České republice. Český med je nezanedbatelnou součástí mezinárodního obchodu se zemědělskými produkty naší republiky, proto je nezbytné zajistit jeho kvalitní export a dobré jméno po celém světě, tak jako je tomu u jiných kvalitních českých produktů. V této práci čtenář nalezne základní informace o medu a obchodu s ním, tak aby byl schopen si představit veškerá úskalí a přínosy tohoto oboru podnikání. Cílem bakalářské práce je zjištění příčin, jež mají za následek import nekvalitního medu do České republiky a zároveň důvodů, které vedou k ne příliš vysokému exportu. Souběžně s poskytnutím odpovědí na tyto otázky, budou navrhnuta opatření či možnosti, jež by mohly pomoci zlepšit tento vývoj. Práce bude rozdělena do tří hlavních částí. V první z nich budou položeny teoretické základy pro celou práci. V jejím začátku nalezne čtenář hrubé informace o medu, jeho složení, získávání, uskladnění atd., tak aby se dokázal orientovat v celém procesu, který předchází prodeji medu a aby získal základní přehled o jeho vlastnostech a přínosech nejen pro lidský organismus. Druhá část se bude věnovat především mezinárodnímu obchodu. V její první části se čtenář seznámí se světovým trhem se včelím medem a bude mu poskytnut globální pohled na obchod s touto komoditou. Následovat bude v souladu se zadáním bakalářské práce pohled na mezinárodní obchod se včelím medem z pohledu České republiky. Závěr druhé kapitoly bude věnován mezinárodnímu obchodu z pohledu včelaře jako podnikatelského subjektu. Poslední část práce bude praktického rázu. Pro účely této práce byl vytvořen dotazník, který se bude zabývat pohledem včelařů a včelích farem na možnosti a strasti mezinárodního obchodu s jejich produktem. Výsledky pak budou zobecněny a na jejich základě, budou představeny možnosti, jež by mohly vést ke zlepšení celkové situace.
1
Díky této části dojde k doplnění znalostí z části teoretické o praktické zkušenosti lidí, kteří se prodejem medu živí a pro něž jde v tomto případě o hlavní zdroj příjmů. Čtenáři se tak dostane přímého srovnání teorie a praxe, které se jistě budou v mnoha ohledech lišit. Metod, jež budou v práci využity, je hned několik. Popisná metoda bude využita zejména v první kapitole při seznámení čtenáře se zkoumanou komoditou, tedy medem. Komparativní metoda bude využita zejména v kapitole druhé, v níž bude čtenáři naskytnut náhled na srovnání České republiky se zbytkem světa především z hlediska mezinárodního obchodu s medem. Využita bude také analýza, kde se bude jednat především o SWOT analýzu včelařství jako oboru podnikání. Další metodou, jež bude v práci použita, je dotazníkové šetření, které bude hlavním pilířem třetí kapitoly. Jako zdroje budou pro první část práce použity odborné včelařské knihy. V kapitolách následujících se pak jako se zdroji setkáme se statistickými ukazateli, odbornými články, v neposlední řadě pak budu často vycházet ze zkušeností a znalostí vlastních, nebo nabytých prací a pobytem na včelí farmě. Konečně bych chtěl čtenáři popřát příjemné čtení a věřím, že se pro něj díky přečtení této práce stane česky med příjemným doplňkem stravy, o jehož původu je dobré se raději řádně přesvědčit.
2
1. Základní data o medu a obchodu s ním Na začátku celé práce je nezbytné položit teoretické základy, tak abychom z nich mohli vycházet zejména v praktické části. V rámci této části se budeme věnovat především samotnému medu jako produktu a včelařství jako oboru podnikání.
1.1 Med Medu se již v historii užívalo zejména jako sladidla. Jedná se tedy o sladkou látku a v prvé řadě potravinu, jejíž léčivé účinky jsou pouze jakýmsi bonusem, který tato potravina nabízí. Pro upřesnění nám může posloužit citace vyhlášky č. 76/2003 Sb., která zní: „potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice), nebo na živých částech rostlin včelami (Apis mellifera), které sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydratovat a zrát v plástech“1
1.1.1 Druhy medu Med lze rozdělovat dle mnoha kritérií, k základnímu rozdělení, které bude pro tuto práci dostačující, je dělení podle původu medu do tří základních skupin a to na medy květové, medovicové a smíšené (dalšími děleními jsou například dělení podle barvy medu, vůně, chuti či konzistence). Medy květové se získávají z rostlinných nektarů, jež jsou složeny z cukru hroznového, cukru invertního a sacharózy. Med medovicový sbírají včely na listech či jehličí stromů a jeho původ může být buď živočišný anebo rostlinný. V případě rostlinného původu jde o sladkou šťávu, produkovanou listy či jehličím při prudkých změnách teplot, nebo jako ochrana rostlin proti ztrátě vlhkosti.
1
Vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. In: č. 76/2003 Sb. 2003., s. 3, Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006203&docType =ART &nid=11816.
3
Živočišného původu je u medovice dosahováno díky mšicím a červcům, kteří nabodávají rostliny a z nich sají jejich sladkou šťávu. Její část zužitkují a část samozřejmě vyloučí, vyloučenou část pak sbírají včely jako medovici. Medovice je lepkavou šťávou složenou z dextrinů, popelovin, sacharózy, případně melecitózy a invertního cukru. Medy smíšené jsou pak jistou směskou medů medovicových a medů květových.2
1.1.2 Složení medu Základní složkou medu jsou cukry, a to cukr hroznový (glukóza), cukr ovocný (fruktóza) a cukr řepný (sacharóza). Poměr mezi obsaženým množstvím glukózy a fruktózy určuje tuhost i tekutost medu. U většiny medů je tento poměr téměř vyrovnaný, a protože glukóza je náchylná ke krystalizaci, způsobuje tento vyrovnaný poměr krystalizaci i samotného medu. Samozřejmě existují výjimky, kde silně převažuje obsahu fruktózy, v tomto případě ke krystalizaci medu nedochází. Obsah cukru hroznového a ovocného se pohybuje v rozmezí 30 – 40 % pro každý druh cukru. Sacharóza, jako další z cukrů obsažených v medu, se vyskytuje pouze v řádech několika procent, konkrétně v rozmezí 2 – 4 %. Na rozdíl od glukózy a fruktózy nemusí být sacharóza v medu obsažena. Posledním typem cukrů obsažených v medu jsou dextriny, ty se vyskytují v malém množství u medů květových, nicméně více jsou zastoupeny u medů medovicových (až 12 %).3 Významnou složkou medu jsou bílkoviny, jejich obsah je sice velice malý přesto co do biologického významu převyšují ostatní jeho složky. Díky jejich přítomnosti jsou v medu vázány enzymy (např.: reduktáza, oxidáza apod.). Enzymy jsou velmi citlivé na přehřívání, proto nesmíme med vystavovat teplotám vyšším jak 60°C, při nich totiž med ztrácí veškerou svoji biologickou hodnotu. 4 Med obsahuje také různé popeloviny, vitamíny a etherické oleje. Výskyt popelovin je v řádech desetin procent a většinou se vyjadřuje v kysličnících. Největší zastoupení mají kysličníky draselný, kysličník uhličitý a kysličník fosforečný. Z vitamínů stojí za zmínku obsah vitamínu B a vitamínu C. Jejich podíl na celkovém obsahu medu je však zanedbatelný a med je tedy pro člověk pouze doplňkem ostatních vitamínů. 2
1 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie. Liberec: SZN čís. 193, 1954., s. 357. 3 2 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie., s. 360 – 361. 4 3 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie., s. 361.
4
Etherické oleje ovlivňuji chuť a vůni medu, tyto jeho znaky jsou nejlépe zachovávány při jeho důsledném skladování v uzavřených nádobách.5 V neposlední řadě je v medu obsažena voda, její obsah však nesmí být příliš vysoký a nesmí přesáhnout hranici 20 %. Obecně platí, že kvalitní medy mají obsah vody okolo 18 %.
1.1.3 Získávání medu Jak již bylo poznamenáno, medu se od pradávna využívalo jako sladidla, a protože celé lidstvo prochází jistým vývojem a pokrok je praktický nezastavitelný, tak se i získávání medu již výrazně změnilo. Zcela prvním typem získávání medu bylo udušení včel kouřem a poté rozdrcení plástů s jejich veškerým obsahem (med, plod, pyl apod.), čímž došlo k získání medu napěchovaného, z nějž se mohl dále lisováním získávat med lisovaný. Další dva principy získávání medu spolu opět úzce souvisí, první z nich, takzvaný med plástvový, se získal pouhým vyříznutím plástve medu z klátu, v němž sídlily včely, druhý se pak získal vykapáním medu z plástu do přistavené nádoby, ten se pak nazývá med vykapávaný.6 Ovšem nejdůležitějším mezníkem v získávání tohoto sladidla bylo „vynalezení“ medu vytáčeného. Tento typ medu je dnes nejběžnějším medem a k dostání je prakticky po celém světě. Med vytáčený využívá odstředivé síly, kdy se několik rámečků s plástem vloží do válcovité nádoby a pomocí kliky se pomalu roztáčí. Díky točivému pohybu vzniká odstředivá síla a ta způsobuje to, že se med dostává z plástů ven. Těmto válcovitým nádobám se říká medomety a stejně jako samotné získávání medu prošly medomety jistým historickým vývojem. První medomety byly pouze na klikový pohon a 3 rámečky, následují pěti rámkové medomety a tak dále.7 S rostoucím počtem rámečků ovšem roste i náročnost na fyzickou sílu včelaře, proto se začaly vyrábět medomety na elektrický pohon, do nichž se vejde i více jak 10 rámečků.
5
4 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie., s. 361. 6 5 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie., s. 365. 7 6 GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie., s. 367 – 371.
5
1.1.4 Uskladnění medu a jeho příprava k distribuci Med je nepříliš náročnou potravinou na skladování a zároveň se jedná o potravinu s relativně dlouhou dobou trvanlivosti, což hraje významnou roli hlavně v případě obchodů, kde není potřeba žádných speciálních chlazených nebo naopak vyhřívaných skladů. Pro domácí účely postačí prakticky jakákoliv nádoba, kterou lze ale dobře uzavřít. Uzavíratelná musí být kvůli náchylnosti medu na přejímání vůní a částečně i chutí z okolních zdrojů. Nevhodné je tedy například skladování medu v místnosti s bramborami či sýrem. Skladování na včelích farmách či v případě takzvaných velkovčelařů probíhá především v klasických sudech s pevným víkem, výjimkou ovšem nejsou ani „konve“, v kterých se dříve kupovalo mléko. Sudy i konve musí být před naplněním medem vyčištěny, nejlépe horkou vodou a následně vysušeny, aby voda nezpůsobila kvašení medu. Pro uskladnění medu není nijak rozhodující teplota, nicméně není vhodné jej skladovat při vysokých teplotách. Naopak medu nevadí mráz, který pouze způsobí jeho rychlejší tuhnutí. Chceme-li uskladněným medem naplnit sklenice určené k distribuci, je nutné jej nejprve rozehřát, tak aby byl tekutý a dobře se jím sklenice plnily. K rozehřátí nám postačí vložit konev či sud se ztuhlým medem na několik hodin do horké vodní lázně (její teplota nesmí přesáhnout 60°C). Pokud je med dostatečně tekutý je přes sítko (které odstraní zbytky plástů) přelít do nádoby s regulačním hrdlem. Z této nádoby je pak med již přeléván do sklenic, zavíčkován a opatřen etiketou. Při plnění je vhodné používat váhu, aby váha medu odpovídala údajům na etiketě (povolená odchylka je 0,1 % u sklenic nad 500g hmotnosti)8.
1.1.5 Cena medu v České republice Úvodem kapitoly věnované ceně medu je nutné se zmínit o výpočtu výrobní ceny jednoho kilogramu medu, tak jak se k tomu staví sami včelaři. Pokud bychom se tedy chtěli dozvědět o výrobní ceně jednoho kilogramu medu, je nezbytným faktorem velikost snůšky v daném roce. Je-li snůška větší, pak náklady na jeden kilogram medu klesají, v opačném případě samozřejmě rostou. Včelař při výpočtu nákladů musí brát v úvahu mnoho faktorů. První na řadě jsou včelstva samotná, především jejich krmení (cukerný roztok) a prevence před onemocněními včel.
8
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 76/2003 Sb. In: č. 76/2003. 2003., s. 2, Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006203&docType =ART &nid=11816.
6
Tyto položky jsou každý rok fixní (nezměnil-li se počet včelstev). Dalšími položkami jsou náklady na elektřinu, která se využívá nejen k pohonu medometu na vytáčení medu, ale také k rozehřívání zcukernatělého medu a samozřejmě při dávkování medu do sklenic. Položkou, která se každý rok mění nezávisle na potřebách a snůšce včel, je cena za dopravu, především pak pohonné hmoty. Pokud včelaři chtějí maximálně využít potenciál, který jim dává dlouhodobá snůška, musejí za ní často kočovat. To znamená převážet celá včelstva z místa na místo, dle aktuálního medování jednotlivých rostlin. S tím samozřejmě rostou náklady na spotřebu pohonných hmot. Náklady na ně také rostou při samotné distribuci medu (nemají-li včelaři pouze obchod v místě výroby). V neposlední řadě je potřeba med zabalit, tedy náklady na sklenice a víčka jsou také nezbytou sounáležitostí nákladů každého včelaře. Nakonec je potřeba uhradit čas věnovaný zpracování medu a chovu včel. V případě samotného včelaře bez zaměstnanců, je na každém včelaři jak efektivně využije svůj čas a jak se to promítne do jeho nákladů. V případě včelích farem se zaměstnanci je nutné započítat náklady na mzdy. Ze všech jmenovaných faktorů se vypočítává cena jednoho kilogramu medu, která je, jak již bylo zmíněno, závislá na objemu produkce v aktuálním roce. Ačkoliv cena jednoho kilogramu se odvíjí od snůšky, jsou k dispozici statistiky zemědělských cen výrobců. Z nichž se dá alespoň částečně odvodit jejich průběh. Výrobní ceny budeme v tabulce na další straně srovnávat s cenami spotřebitelskými, tak abychom si mohli ucelit pohled na rozdíl mezi nimi. Přesto nesmíme zapomínat, že výrobní cena je u každého jednotlivého včelaře rozdílná a významně záleží na místě, kde se včelař pohybuje. Bohužel statistiky k oběma cenám jsou často neúplné a v některých letech tyto údaje zcela chybí. To samo o sobě vypovídá o problematickém sledování skutečné produkce a cen u jednotlivých včelařů a včelích farem.
7
Tabulka 1: Výrobní a spotřebitelská cena medu9
Rok
2003
2004
Výrobní cena
65,13
66,42 56,61 51,17
Spotřebitelská cena
2005
2006
2007
2009
2010
2011
2012
52,00 87,00
131
133,47
2008
140
128,26 131,5 137,59
Tabulka tedy spíše než analýze vztahu spotřebitelských a výrobních cen, nám může posloužit pouze jako deklarace nestálosti výrobních cen, které jsou silně závislé na objemu roční produkce. Což je patrné z rozdílu v mezi lety 2004 a 2005 (necelých 10 Kč), případně mezi lety 2009 a 2010, kde se rozdíl výrobní ceny dostal na závratných 15 Kč za kilogram. Tabulka také slouží jako důkaz o nepříliš kolísajícím vývoji cen spotřebitelských, a zároveň svědčí o již zmíněném problému se sledováním roční produkce. K tomuto se tedy přidává i problém se sledováním vývoje cen. Ačkoliv není zcela jasné, proč v některých letech jsou tyto ceny doložitelné, a tedy jsou ve statistických zápisech, na druhou stranu v letech jiných není jediný údaj ani na českém svazu včelařů a tedy ani na statistickém úřadě.
1.1.6 Možnosti prodeje a distribuce medu v České republice Včelaři mají několik možností jak distribuovat či prodávat své produkty. Největší vliv na to, který distribuční nebo prodejní kanál daný včelař zvolí, má množství medu, kterým včelař disponuje a které chce prodat .
9
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Situační a výhledová zpráva včely [online]. 2003 [cit. 2014-04-30], s. 12, vlastní úprava ISBN 80-7084-251-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/3014/svz_VCELY_02_04.pdf. LNĚNIČKA, Vladimír. Průměrné spotřebitelské ceny medu v Kč. In: [online]. [cit. 2014-04-30]. Vlastní úprava. Dostupné z:http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2014/spotrebitelske-ceny-pro-web-14-03.pdf. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrné ceny zemědělských výrobků od roku 1991 do roku 2010 [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Vlastní úprava. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ipc_cr.
8
1.1.6.1 Drobní včelaři V současné době je nejvíce drobných včelařů, kteří vlastní včelstva v řádech jednotek maximálně desítek kusů, jejich produkce se pohybuje maximálně ve stovkách kilogramů. Tito včelaři nevyužívají medu a včelích produktů jako své hlavní obživy, jedná se především o jejich zálibu. Tomu je také přizpůsoben prodej produktů, který se obvykle orientuje pouze na příbuzné či známé z blízkého okolí. Drobní včelaři tak díky své nezávislosti na velikosti roční produkce mohou med prodávat za poměrně nízké ceny, často pouze za ceny výrobní. Na druhou stranu je pro ně také typická jistá neprofesionalita při skladování a prodeji medu, což může mít za následek nadprodukci medu, kterou nejsou schopni sami prodat. To je důvod, proč dnes čím dál častěji využívají možnosti prodat svůj přebytečný med do výkupu či jiným včelařům. 1.1.6.2 Včelí farmy Druhým typem včelařů jsou lidé, kteří se včelařením a prodejem včelích produktů živí. Tito velkovčelaři zakládají včelí farmy a podnikají především za účelem zisku. Většinou vlastní stovky včelstev, výjimkou však nejsou ani včelí farmy, které jich vlastní víc jak tisícovku. S množstvím vlastněných včelstev úzce souvisí také jejich roční produkce, která se pohybuje v řádech desítek i stovek tun za rok. Důležitým prodejním místem pro včelí farmy jsou jejich vlastní obchůdky, stylizované tak, aby byl kladen důraz na to, že zákazník dostává med přímo od včelaře. Je zřetelné, že vlastní obchody v místě výroby patří k těm finančně méně náročným distribučním kanálům, med zde lze prodávat za nejvyšší možnou cenu přímo zákazníkovi a včelař je tak v přímém styku se zákazníkem a sám může získávat přehled o prioritách jednotlivých typů zákazníků. Nedílnou součástí přímého prodeje zákazníkům jsou trhy a jarmarky. Na těchto akcích včelaři obvykle doplňují sortiment o svíčky ze včelího vosku a hlavně medovinu. Jarmarky lze chápat jako marketingovou akci, kde se lze setkat se zákazníky mimo vlastní obchody a mimo jiné jim nabídnout například ochutnávku vlastní produkce. Díky moderním technologiím a bleskovému vývoji výpočetních technologií zřizuje čím dál více včelích farem vlastní e-shopy. Tato možnost je pro včelaře stejně atraktivní jako prodej ve vlastní prodejně. Zásadní rozdíl je ve finanční náročnosti obou možností.
9
Zatímco pro vedení e-shopu jsou náklady minimální, prakticky jde jen o tvorbu vhodné webové stránky, vlastní obchod je finančně náročnější. Pokud vezmeme v úvahu, že obchod je na vlastním pozemku a není nutné platit nájemné, jde minimálně o přísun vody, topení a elektrické energie. I to je ovšem dražší než vedení e-shopu. V případě e-shopu je nutné zařídit dopravu zboží, tu lze ovšem vyúčtovat zákazníkům a tím náklady alespoň částečně snížit. K dalším nákladům v případě e-shopu samozřejmě patří balení zboží a náklady spojené s platbou. Co se balení týče, med by měl být zabalen v ochranné fólii, tak aby se minimalizovala pravděpodobnost poškození jeho obalu. K nákladům spojeným s platbou patří poplatky za dobírku či platby kartou. Nicméně tyto poplatky nejsou nijak zásadní a velká část včelích farem je svým klientům neúčtuje. Další možností je prodej drobným obchodníkům a menším podnikatelským subjektům. Vhodné jsou především obchody se zdravou výživou či menší prodejny ovoce a zeleniny. Med je možné také prodávat přímo trhovcům, kteří jej prodávají spolu se svým vlastním sortimentem. Včelař by opět měl dbát, aby med nabízel prodejcům, jejichž sortiment lze spojovat s výrobou medu či bio produkty. Tato metoda je nevýhodná z pohledu ceny, za kterou je med podnikatelům a prodejcům prodáván. Zisk z jedné sklenice medu je u této varianty nižší, na druhou stranu jde o vhodný marketingový doplněk, kdy mají prodejci mimoděk zásluhu na šíření jména dané farmy. Díky této nenásilné kampani se farma pomalu dostává do podvědomí svých klientů v celém regionu. Tato varianta distribuce medu s sebou nese ještě jedno úskalí, tím je omezené množství medu, kterým farma v dané sezóně disponuje. Pokud bude mít farma příliš velké množství odběratelů, může nastat situace, kdy nebude schopna pokrýt poptávku svou vlastní produkcí. Proto včelí farmy často přistupují k výkupu medu od drobných včelařů, kterým jsou schopny nabídnout vyšší ceny než výkup, na druhou stranu jejich výnos při prodeji tohoto medu opět klesá. Novou možnost a distribuci medu skýtá stále se prohlubující globalizace, díky níž je možné vyvážet med na zahraniční trhy. Díky legislativě Evropské unie je možné bez omezení na jejím území vyvážet a dovážet veškeré zboží, které není v rozporu se zákony EU a zvolené cílové země. Na první pohled by se mohlo zdát, že vývozu českého medu do zahraničí nic nebrání. Bohužel realita není tak pozitivní. Hygienické normy a předpisy jsou tou nejmenší překážkou, kterou musí potenciální vývozce medu překonat. Hlavní problém pro menší podnikatelské subjekty a větší část včelích farem je nevyzpytatelnost tohoto odvětví.
10
Ta je zapříčiněna zejména počasím, které hraje klíčovou roli pro objem snůšky v jednotlivých letech. Tím je pak způsobena silná fluktuace nabídky českého medu, kdy nikdy není dopředu jasné, zda jeho vyprodukované množství bude dostatečné. Jak bylo již zmíněno, často se stává, že vlastní produkce farem nestačí ani na pokrytí poptávky na regionálních trzích a farmy jsou pak nuceny, za účelem jejího uspokojení, med vykupovat. Zásadní problém je tedy snůška v daném roce a tedy počasí, od kterého se snůška samotná odvíjí. Jednoduchým příkladem je med akátový, akát kvete většinou na začátku června a jeho květy jsou velmi náchylné na mrazy. Pokud v období kvetení tohoto stromu nastanou ranní mrazíky, je možné, že květy přemrznou a rázem je o jeden druh medu méně. Problematické je také vyhledávání aktuální snůšky. Za tímto účelem začala velká část včelařů se svými včelstvy kočovat, tak aby bylo možné z co nejvíce včelstev vytočit co nejvíce druhů medu a tím dosáhnout co největší produkce a následného zisku.
1.1.7 SWOT analýza českého včelařství Tak jako ve všech odvětvích podnikání, tak i včelaři a prodejci medu by si měli být vědomi pozitiv a negativ daného oboru a zároveň sebe samého. Nejjednodušší cesta jak si udělat ucelený přehled je takzvaná SWOT analýza. Tuto metodu budeme aplikovat na námi zkoumaný obor a odvětví. 1.1.7.1 Silné stránky Stejně jako SWOT analýza začíná silnými stránkami, měli by si i včelaři uvědomit své silné stránky. Pokud si je uvědomí, měli by na nich pracovat, aby se v nich stali ještě silnějšími. Jako silnou stránku včelařství a prodeje medu obecně bychom mohli vzít fakt, že oba tyto obory mají v České republice dlouholetou historii, s tím také souvisí druhá významná silná stránka a tou je kvalita českého medu10 (samozřejmě mluvíme-li pouze o medu vyprodukovaném v ČR, ne o medu dovezeném českým prodejcem a posléze prodávaným jako „český“ med).
10
1 KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. Analýza stavu oboru včelařství v České republice. Praha, 2013., s. 10 Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/analyza-naweb.pdf.
11
1.1.7.2 Slabé stránky Druhou složkou SWOT analýzy jsou slabé stránky podniku, či podnikatele. Zde je jedním z důležitých faktorů spotřeba medu. Ta je oproti jiným tradičně včelařským zemím na jednoho obyvatele poměrně nízká.11 (nicméně ve srovnání s Evropskou Unií se ČR pohybuje nad průměrnou spotřebou medu)12 Na druhou stranu osobní zkušenosti včelařů hovoří o nárůstu prodej českého medu přímo od nich, což je určitě pozitivní příslib do budoucna. Slabou stránkou, která negativně ovlivňuje prodej medu, jsou také často včelaři sami. Hlavním problémem jsou nekvalitní medy, ať už se jedná o importované medy, nebo medy do nichž včelaři sami přidávají cukerné roztoky. Standardně jsou české medy kvalitní, nicméně někteří včelaři je vědomě poškozují a tím také znehodnocují. To všechno vrhá špatné světlo na celé včelařství. 1.1.7.3 Příležitosti Dnešní trh ovšem není pouze o silných stránkách daného oboru ale také o příležitostech, jež mu dává samotný trh. V posledních letech největší příležitostí pro trh zabývající se prodejem medu a včelařích produktů jsou finanční dotace z Evropské unie nebo ČR13. Přes Evropskou unii se dají čerpat dotace pro mladé začínající zemědělce a tedy i včelaře14. Jako příležitost stále více podnikatelů a prodejců medu spatřuje v nárůstu poptávky po takzvaných bioproduktech, z jejichž konzumace se stal životní styl. A protože med je již ze své podstaty bioprodukt, pak lze s jistotou tvrdit, že spotřebitelé těchto produktů mají a stále budou mít o tuto potravinu zájem.
11
2 KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. Analýza stavu oboru včelařství v České republice, s. 10 . 12 FINTRAC. The world market for honey. [online]. 2012 [cit. 2014-05-01]. s. 3. Dostupné z:http://www.fintrac.com/cpanelx_pu/Ethiopia%20CIAFS/12_06_4949_CIAFS%20_1%20Honey%20Fi nal%20Oct%2011.pdf. 13 3 KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. Analýza stavu oboru včelařství v České republice, s. 10. 14 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND. Dotace na opatření v oblasti včelařství [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zv/07/01.
12
1.1.7.4 Hrozby K dokončení SWOT analýzy je potřeba zdokumentovat hrozby, které s sebou obor včelařství přináší. V dnešním světě médii a mediální komunikace se ve sdělovacích prostředcích bohužel velmi frekventovaně objevují mylné informace o celém odvětví včel, od konkrétních údajů o včelách samotných přes včelařství až po med a další produkty. Jako hrozbu lze také chápat převažující poptávku po medu medovicovém na úkor medu nektarového15. Pro laika by se mohlo zdát, že poptávka by naopak měla budit kladné reakce, bohužel vysoká poptávka po medu medovicovém má svá úskalí. Tím zásadním je nestálost produkce medovicového medu. Stručně řečeno medovicový med vyprodukovaný v ČR není, na rozdíl od medu nektarového, k mání každý rok po celém území. Další hrozbou pro české včelaře jsou samozřejmě dovozci a producenti medu ze zahraničí. Poslední hrozbou, která stojí za zmínku, jsou nemoci včelstev, ať už se jedná o včelí mor nebo varoázu. Tyto nemoci představují pro včelaře problém, protože jsou při napadení schopny vyhladit i desítky včelstev. V dnešní době se oběma chorobám snaží včelaři předcházet aplikací různých léčiv, tak aby byla pravděpodobnost nákazy minimalizována. Přesto se bohužel tyto nemoci na území České republiky stále vyskytují.
1.1.8 Základní data o produkci medu v České republice Na předchozích stranách jsme se mohli dočíst, že současná spotřeba medu není ve srovnání s ostatními tradičně včelařskými zeměmi příliš vysoká, nicméně v měřítku celé Evropské unie se stále drží nad průměrem, který je 0,65 kilogramu na osobu. (pro srovnání průměrná spotřeba v Polsku se pohybuje okolo 0,55 kilogramu na osobu16, na druhou stranu Německo se drží okolo 1 kilogramu na osobu) Jak nám ukáže následující tabulka, spotřeba medu v ČR na jednoho obyvatele se za posledních deset let zvýšila o pouhé tři desetiny kilogramu.
15
4 KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. Analýza stavu oboru včelařství v České republice, s. 10. 16 2 FINTRAC. The world market for honey. [online]. 2012 [cit. 2014-05-01]. s. 3. Dostupné z:http://www.fintrac.com/cpanelx_pu/Ethiopia%20CIAFS/12_06_4949_CIAFS%20_1%20Honey%20Fi nal%20Oct%2011.pdf.
13
S ohledem na přínos této potravin pro zdraví člověka a její nezastupitelnou roli jako přírodního a ekologického sladidla, není tento vývoj odpovídající světovým trendům o podpoře ekologie a zdravého životního stylu. Tabulka 2: Spotřeba medu na jednoho obyvatele za rok17
Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Spotřeba 0,5 (kg/obyvatel/rok)
0,6
0,6
0,7
0,7
0,7
0,7
0,7
0,8
0,8
Nezbytně nutným ukazatelem pro tuto práci je objem produkce medu v České republice. K tomu nám poslouží následující tabulka, v níž je vedle roční produkce uvedena i jeho roční spotřeba a počáteční zásoba medu z předchozích let. Ačkoliv roční spotřeba již byla samostatně zkoumána, pro ucelenost a přehlednost a dostatečnou vypovídací hodnotu je důležité přímé srovnání těchto tří ukazatelů. Tabulka 3: Počáteční zásoba, produkce a spotřeba medu za jeden rok18
Rok
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Počáteční zásoba 500 (tuny)
838
735
1860 2971 1804 347
12
1451
2012 4260
Produkce (tuny)
6303 7738 8371 9081 8466 6078 6891 7455 11302 7332
Spotřeba (tuny)
5698 6000 6000 7000 7000 7000 7000 7000 8000
8000
Z této tabulky je velice jasně znatelná liknavost oboru zabývajícího se prodejem včelích produktů, o čemž svědčí především pohyblivost roční produkce, ačkoliv spotřeba má tendenci rostoucí. Tím, že je produkce medu takto kolísavá, dostává se dostatečného prostoru pro dovozce a producenty medu ze zahraničí. V prvních letech je v tabulce patrný téměř lineární růst produkce, který se v roce 2007 zpomalí, aby se následně mohl propadnout o téměř 2500 tun. Následují prakticky vyrovnané roky, ale pouze do roku 2011 kdy produkce přesáhla hodnotu 11000 tun, což byla největší produkce za předchozích více jak deset let. Po tomto výjimečném roce následoval návrat na úroveň předchozí produkce, tentokrát byl však propad o to drtivější (téměř o 4000 tun). 17
1 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Situační a výhledová zpráva včely: Listopad 2013 [online]. 2013 [cit. 25. 1. 2014]., s. 9, vlastní úprava, Dostupné z: http://eagri.cz/public/web /file/283622/Vcely_2013_SVZ_obsah.pdf. 18 2 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Situační a výhledová zpráva včely: Listopad 2013, s. 9, vlastní úprava.
14
Závěrem této kapitoly si uvedeme počet včelstev, který se v daných letech podílel na celkové produkci medu v České republice. Jednoduchým výpočtem si lze spočítat průměrnou produkci medu na jedno včelstvo. V letech zaznamenaných v tabulce se tato produkce pohybovala rozmezí od 13,18 kilogramů na včelstvo do 17,22 kilogramů na včelstvo. Výjimkou je rok 2011, kdy produkce na jedno včelstvo dosáhla téměř dvaceti kilogramů. Tabulka 4: Počet včelstev v České republice v jednotlivých letech19
Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Včelstva (tis.)
478
557
552
526
520
461
498
528
565
541
19
3 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Situační a výhledová zpráva včely: Listopad 2013, s. 8 – 9, vlastní úprava.
15
2. Mezinárodní obchod se včelím medem Na začátku druhé kapitoly bude čtenář seznámen s roční produkcí medu ve světovém měřítku. Budou představeny největší včelařské mocnosti v produkci, exportu a importu medu v komparaci s Českou republikou. Bude rozebrána cena medu na světových trzích a zmíníme se také o spotřebě medu ve světovém měřítku. V druhé části této kapitoly se budeme věnovat mezinárodnímu obchodu z pohledu České republiky, tedy zejména jeho vývozu, dovozu a obchodní bilanci s jednotlivými obchodními partnery. Závěrem celé kapitoly se podíváme na mezinárodní obchod očima včelaře, kde bude využita opět SWOT analýza.
2.1 Mezinárodní obchod se včelím medem Úvodem této části, věnované mezinárodnímu obchodu s medem, je potřeba čtenáře upozornit na to, že ne všechny statistiky odrážejí skutečnou situaci v daném regionu případně v dané zemi. Jak řekl Winston Churchil: „Nevěřím statistice, kterou si sám nezfalšuji.“. Proto je nutné brát statistická data s lehkou rezervou, nicméně v dalším textu budeme od těchto problémů abstrahovat.
2.1.1 Světová produkce medu Včelí med, jako zemědělský produkt, je produkován prakticky v každé zemi. Ovšem velmi málo zemí má významný podíl na celkové produkci medu na světě. V roce 2012 bylo vyprodukováno více jak 1,5 milionu tun přírodního včelího medu20. Téměř polovinu produkce obstarala Čína, jak je patrné z následujícího grafu. Ten nám srovnává světovou špičku v roce 2011 s produkcí České republiky. Velká většina zemí se v roční produkci medu pohybuje do 10 000 tun za rok21. V grafu jsou zaneseny pouze země, jejichž produkce přesáhla 40 tisíc tun v roce 2011 a pro srovnání je v něm zanesena i produkce ČR. Z grafu můžeme vyčíst, že k největším producentům přírodního medu patří především země, na jejichž ekonomice se výrazně podílí sektor zemědělství. Samozřejmě jsou doplněny světovými velmocemi, jako jsou Rusko a USA. V čele celkové světové produkce stojí s obrovským rozdílem Čína, která v roce 2011 vyprodukovala více jak 446 tisíc tun. 20
1 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://faostat3.fao.org/faostat-gateway/go/to/download/Q/QL/E. 21 2 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations.
16
Čína se na pomyslný vrchol dostala nejen díky své velikosti, co se rozlohy týče, ale a také díky značnému podílu zemědělství na celkové pracovní síle Číny, kde v roce 2012 v pracovalo přibližně 37 % obyvatel Číny v zemědělství22. S velkým odstupem následuje Turecko, které má ve vnitrozemské části ideální podmínky pro chov včel a výsledkem byla ve zmiňovaném roce produkce přes 94 tisíc tun. První trojici uzavírá jihoamerický stát Argentina (74 tisíc tun), kde se včelařství těší čím dál větší oblibě, nicméně stejně jako v případě Číny Čín jde o produkci medu, který je chuťově odlišný od českého medu, medu přičemž odlišnost je způsobena jinými zdroji pylu, než jsou rostliny v našem podnebném pásu.
Celková produkce medu v roce 2011 (tuny) Brazílie 41604 Írán 47500
Česká republika 11302
Ukrajina 40311
Argentina 74000
USA 67294 Turecko 94245
Čína 446089 Rusko 60010 Mexiko 57783 Indie 60000 Graf 1: Celková produkce rodukce medu v roce 2011 (tuny)23
Zajímavostí je produkce České republiky, která se sice nemůže přímo poměřovat s ostatními giganty v tomto odvětví, nicméně srovnáme-li srovnáme její rozlohu s rozlohou ostatních zemí, není její produkce až tak zanedbatelná. Jen pro p srovnání, produkce medu v roce roc 2011 v České republice (11 3022 tun) byla téměř té poloviční oproti Německu (25 831 tun), a to přesto, že Německo je více než dvakrát větší než Česká republika a že leží v totožném podnebném pásu. Na první pohled by se mohlo zdát, zdát, že produkce včelího medu je závislá zejména na počtu obyvatel. Nicméně mnohem významnější jsou klimatické podmínky a rozloha dané země.
22
BUSINESSINFO.CZ: Oficiální portál pro podnikání a export. Čína: Ekonomická charakteristika země. země [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina-ekonomicka-charakteristika-zeme-19054.html http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina 19054.html. 23 3 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava.
17
Klimatické podmínky jednoduše proto, že včelám se nedaří v každém podnebí a nejvhodnější jsou pro ně mírné podnebné pásy a rozloha je důležitá s ohledem na možnosti snůšky. Čím větší je rozloha producentské země, tím jsou možnosti snůšky pro včely větší. Tedy podmínky pro včelaře a včely v ČR a Německu jsou až právě na zmiňovanou rozlohu a počet obyvatel téměř totožné. Pokud se bavíme o podmínkách pro chov včel, je vhodné zmínit i produkci Slovenska, s nímž bývá Česká republika díky historickému vývoji velice často srovnávána. Produkce Slovenska ve zkoumaném roce 2011 dosáhla hodnoty 2529 tun24. Tedy daleko za produkcí, které dosáhla Česká republika v tomtéž období. Srovnáním roční produkce České republiky s nejbližšími sousedy a tedy i rivaly na trhu s medem se ukázalo, že ač v celosvětovém měřítku nepatříme k největším producentům, tak s ohledem na naši rozlohu a počet obyvatelstva patříme k zemím, jejichž včelařství a obchod se včelími produkty je vcelku na vysoké úrovni.
2.1.2 Export medu Další ukazatel důležitý pro celosvětový obchod a přehled o něm je export včelího medu. Ke znázornění nám opět poslouží graf (na následující straně), v němž jsou zaneseny země, jejichž export v roce 2011 přesáhl 10 tisíc tun. Celkový export se v tomto roce dostal přes 492 tisíc tun25, největším exportérem je nepřekvapivě, stejně jako v roční produkci Čína, následována tentokrát Argentinou. Evropská unie se v celkovém exportu dostala téměř na 115 tisíc tun26, což ji staví do čela všech exportérů, nicméně ani jeden ze členských států samostatně nepřesáhl objem exportu 20 tisíc tun. Turecko, které v roční produkci za rok 2011 drželo druhé místo mezi největšími exportéry, chybí úplně. Turecko samozřejmě med také vyváží, nicméně domácí spotřeba je značná a proto v absolutní špičce vývozců Turecko chybí. V celém grafu se objevují státy, které v produkci k největším ani zdaleka nepatřily. Za zmínku určitě stojí export Belgie. Belgie, jejíž produkce v roce 2011 byla pouhých 2600 tun, v tomtéž roce vyvezla přes 16 tisíc tun. Jak je možné, že tato země, kterou jsme vyzdvihli, vyváží více, než sama vyprodukuje?
24
4 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava. 25 5 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava. 26 6 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava.
18
Prvním
důvodem
mohou být
vlastn vlastní
zásoby z let
minulých,
nicméně mnohem
pravděpodobněji se jeví to, že ž daná země med významně skupuje ze zemí ekonomicky slabších, u nichž je med levnější a poté jej sama vyváží. Díky tomu se z ní stává důležitý hráč na poli mezinárodního obchodu s přírodním medem.
Export v roce 2011 201 (tuny) Belgie 16833
Argentina ntina 72356
Čína 101463 Brazílie 22399
Česká republika 2270
Indie 28940
Německo 18946 Mexiko 26888 Maďarsko 12421 Španělsko 18771
Uruguay 15243
Vietnam 28032
Graf 2:: Export medu v roce 2011 (tuny)27
V grafu je stejně jako v předchozím případě pro srovnání zanesena i Česká republika, ovšem je patrné, že oproti produkci (přes 11 tisíc tun) ve srovnání exportu silně zaostává a ani se nepřibližuje hodnotám, jichž dosahuje například Německo, s nímž jsme se mohli v celkové produkci alespoň částečně srovnávat. Otázkou zůstává, proč tato situace nastává. Hlavní příčinou s největší pravděpodobností bude poměrně vysoká spotřeba medu v České republice. Nicméně hledisku České republiky bude věnována další část práce.
27
7 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. ]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava.
19
2.1.3 Import medu Abychom zakončili pomyslný kruh mezinárodního obchodu, obchodu je nezbytné podívat se na dovoz této komodity. K tomu nám opět poslouží následující graf.
Import v roce 2011 (tuny) Belgie 21055
Česká republika 1756
Francie 27153
USA 130495 Německo 77361
Itálie 15155 Velká Británie 35644 Japonsko 40584
Španělsko 20655 Saudská Arábie 14007
Polsko 13609
Nizozemsko 11960
Graf 3:: Import medu v roce 2011 (tuny)28
Import v roce 2011 byl o několik tisíc tun vyšší než export v tom samém roce, konkrétně se objem importu ve zkoumaném roce dostal přes 497 tisíc tun29. Zkoumaný rok 2011 byl, co se produkce týká, rokem em vcelku nadprůměrným, jednotlivé země se proto nejspíše rozhodli dovážet více medu za účelem zvětšení zvětšení zásob na roky následující, proto import medu dosáhl takového objemu. Z grafu je pak patrné, že největšími dovozci medu jsou jso především země, které patří k ekonomicky světovým velmocím.. Jsou to především Spojené státy americké s importem přesahujícím 130 tisíc tun, což je více než 25 % světového importu. Země, které následují za USA, jsou především státy Evropské unie, unie, doplněny Japonskem a Saudskou Arábií. Evropská unie nie samotná dovezla v roce 2011 téměř 252 tisíc tun, což je víc jako polovina světového importu a společně s USA a Japonskem (dovoz 40 tisíc t tun) dosahuje jejich dovoz téměř 85 % světového dovozu. 28
8 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava. 29 9 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava.
20
Graf importu nám mimo jiné potvrzuje domněnku, žee velký objem exportu Belgie je způsoben především vysokým importem medu a jeho následným vývozem. Zároveň graf svědčí o tom, že import medu do České republiky není nijak závratný, přesto přesahuje jeden tisíc tun. Srovnáme-li li export a import medu do České republiky, je zřejmé, že obě hodnoty jsou si velice blízké.
2.1.4 Cena medu Bavíme-li li se o mezinárodním obchodu, musím se alespoň částečně dotknout tématu ceny, za níž je med na jednotlivých trzích obchodován. V následujícím grafu máme srovnány zástupce zemí, v nichž je med nejdražší a naopak nejlevnější.
Cena medu v jednotlivých zemích (USD/tuna) (USD/t 35000
30490,8 24050,6
30000
21803,2
25000 20000 15000 10000
2165,8
5000
2099,2
2027,9
0 Jemen
Ázerbajdžán
Palestina
Uruguay
Argentina
Čína
Graf 4:: Cena medu v jednotlivých zemích (USD/tuna)30
Na první pohled je zjevný obrovský rozdíl mezi cenami medu tří zástupců nejnižších cen a tří zástupců cen nejvyšších. Schodek mezi cenou medu v Jemenu a v Číně je více 28 tisíc dolarů za jednu tunu včelího medu. Země, v nichž je med nejdražší, jsou především předevš země, kde je chov včel poměrně problematický. Všechny tyto země mají nízký počet rostlin, které by měly předpoklad medovat, a zároveň podnebí v těchto oblastech není příliš vhodné pro včelaření.
30
10 FAOSTAT. FAO statistical yearbook [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations. Vlastní úprava.
21
Na pomyslném opačném konci žebříčku stojí včelařské velmoci nejen v produkci medu ale především v jeho exportu. Není tedy překvapivé, že nejnižších cen dosahují země jako Uruguay, Argentina a Čína. Cena medu se v těchto zemích v roce 2011 pohybovala lehce přes 2000 amerických dolarů za tunu, tedy přes dva dolary za jeden kilogram medu. Z toho vyplývá, že v těchto cenách čeští včelaři nejsou absolutně konkurenceschopní.
2.1.5 Spotřeba medu Jak je patrné již z grafu týkajícího se světového importu medu, největšími konzumenty medu jsou evropské státy. Průměrná spotřeba na jednu osobu byla v roce 2011 v Evropské unii 0,65 kilogramu. Mezi tradičně největší konzumenty medu v Evropě patří Německo a Řecko, jejichž spotřeba se dlouhodobě drží nad hranicí jednoho kilogramu na osobu.31 Státy Evropské unie jsou ve spotřebě doplněny o USA a Japonsko. Tato situace pouze potvrzuje vztah mezi importem medu a jeho roční spotřebou. Na základě celé kapitoly týkající se mezinárodního obchodu se včelím medem lze určit několik světových velmocí v produkci medu. Absolutně největším hráčem na tomto poli je Čína, doplněna zeměmi jako Turecko a Argentina. Až na výjimky (USA, Rusko) se mezi největšími producenty medu pohybují rozvíjející se země. Podobný trend nám pak vykazoval i graf exportu, kde opět s náskokem vévodila Čína doplněna Argentinou. Nicméně zde se do popředí dostávají země, které nebyly v roční produkci až tak výrazné. Jde především o státy Evropy, jejichž vysoký export je (což nám ukázal příslušný graf) zapříčiněn především vysokým importem. Zjednodušeně se tyto země staly překupníky medu. Graf týkající se importu nám pak pouze potvrdil, že vyspělé země (USA, Evropská unie a Japonsko) jsou zemědělsky čím dál více závislé na dovozu ze třetích zemí. To je také jedním z důvodů, proč jsou tyto země zaplaveny medem nižších kvalit, než jsou samy schopny produkovat
31
CBI MARKET SURVEY. The honey and other bee products market in the EU [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://www.fepat.org.ar/files/eventos/759630.pdf.
22
2.2
Mezinárodní obchod z pohledu České republiky
Tato kapitola se bude věnovat především České republice, jejímu vývozu, dovozu a partnerským zemím, se kterými nejvíce obchoduje.
2.2.1 Vývoz ČR Česká republika má pro mezinárodní obchod a tím pádem také vývoz ideální polohu ve středu Evropy potažmo Evropské unie, ta je dána geografickou blízkostí a mírným podnebným pásem, který je vhodný pro chov včel. Jedním ze sousedů České republiky je Německo, které společně s Francií a Velkou Británií patří k nejen evropským, ale i světovým ekonomickým velmocím. Německo je také zemí, do níž je český med především vyvážen. To je způsobeno nejen sousedstvím obou zemí, ale také poměrně malou produkcí vlastního včelího medu v Německu. Jak se čtenář dočetl v předchozích kapitolách, produkce medu byla v Německu dvojnásobná oproti České republice, přesto mluvíme o poměrně malé produkci. K tomu nás vede rozloha Německa, na jehož plochu je výroba medu opravdu nevelká, a zároveň velká obliba medu mezi obyvatelstvem v Německu. Ta je zapříčiněna kladením stále většího důrazu na zdravou výživu v celém vyspělém světě. Na grafu na následující straně jsou znázorněny země, do nichž byla z České republiky vyvezena více jak 1 tuna medu.
23
Vývoz medu z České republiky v roce 2011 (tuny) 987,58 1 000 000 900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0
679,1 18 446,25 340,83 112,54
91,23
45,69
32,,44
11,89
Graf 5:: Vývoz medu z České republiky v roce 2011 (tuny)32
Z grafu je patrné to, o čem jsme již hovořili, hovořili, že hlavním obchodním partnerem v oblasti vývozu je Německo, následují další dvě sousedské země České republiky, republiky, Slovensko a Polsko. Graf potvrzuje tvrzení, že Česká republika těží ze své polohy v srdci Evropy a dobrých podmínek pro včelařství. Vždyť veškeré země, jejichž dovoz od nás přesáhl 1 tunu, jsou zeměmi Evropy. K dalším důvodům vysokého objemu exportovaného medu do zemí Evropy patří jistě také blízkost těchto zemí (především Německa, Slovenska a Polska) a díky tomu jsou náklady na dopravu nižší nižší než do vzdálenějších destinací. Důvodem také mohou být tradiční vazby, jež má ČR s řadou evropských zemí, mimo jiné také se zeměmi bývalého východního bloku, které v grafu výše figurují v hojném počtu. Graf možná mylně evokuje myšlenku, že náš obchod se včelím medem směřuje pouze do evropských vropských zemí. Proto za zmínku stojí i jiné země, do nichž je český med vyvážen. Příkladem mohou být Hongkong (350 kilogramů) a Korea (21 kilogramů). Tyto země nepatří k největším dovozcům a neměli bychom objem dovezeného množství mn nijak přeceňovat,, nicméně to, že jsou mezi obchodními partnery, může být bráno jako příslib rozvoje dalších vývozních trhů do budoucna.
32
1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. 2014 Vlastní úprava. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO.
24
Vedle vyvezeného množství hraje důležitou roli cena, za níž je med do jednotlivých států vyvážen. Cena je vyjádřena v korunách na kilogram a pohybuje se ve velice širokém spektru od 47 Kč za kilogram medu (Korea) až po necelých 229 Kč za kilogram (Estonsko)33. V roce 2011 byl vyvezen med v celkové hodnotě dosahující necelých 183 milionů korun34. Průměrná cena jednoho kilogramu vyvezeného medu pak byla přibližně 66,5 Kč. V grafu na následující stránce jsou znázorněny země, do nichž se med vyvážel za cenu vyšší než 65 Kč za kilogram. Vezmeme-li v úvahu, že spotřebitelská cena medu v České republice se ve zkoumaném roce (2011) pohybovala okolo 130 Kč. Je na první pohled viditelné, že ne do všech zemí, které jsou zaneseny ať již v grafu následujícím, či grafu předchozím (Vývoz medu z České republiky v roce 2011 (Kč/kg)) se českým včelařům vyplatí jejich med vyvážet. Z hlediska ceny výkupní by se českým včelařům a distributorům med vyvážet vyplatilo, nicméně s ohledem na spotřebitelskou cenu a také výrobní náklady je export medu nepříliš výdělečným. Na druhou stranu, ne všichni včelaři mají možnost prodávat med přímo spotřebiteli, a tak často využívají služeb výkupců medu. Zde je cena i více jak dvakrát nižší než cena spotřebitelská. Konkrétně v roce 2011 se výkupní ceny medu pohybovaly přibližně v rozmezí od 55 Kč za kilogram (med květový) až do 70 Kč za kilogram (med medovicový). Samozřejmě záleželo na každém výkupci a také na období, v němž k výkupu zrovna došlo. Tato data pak osvětlují jednání včelařů, kteří se pomalu snaží expandovat na zahraniční trhy.
33
2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO. 34 3 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z:http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO.
25
Vývozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg) 250,00 200,00 150,00
228,94
216,69 161,62 115,38 108,57 74,52
100,00
72,77
68,31
68,17
50,00 0,00
Graf 6:: Vývozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg)35
Vraťme se nyní zpět na pole vývozu medu z České republiky a k již zmiňovanému grafu. Ten nám názorně ukazuje, že vysoká cena medu je především v zemích na severu Evropy, nebo v zemích malých, v nichž není n tolik prostoru pro včelaře. Český med se pak jeho producentům vyplatí vyvážet zejména do Estonska (228 Kč/kilogram), Litvy (216 Kč/kilogram) a Malty (161 Kč/kilogram). Kč/kilogram) V ostatních zemích je sice vývozní cena stále nepatrně vyšší než cena výkupní v České republice, nicméně díky nákladům spojeným s exportem již dochází k výraznému snižování zisku. zisku Zajímavostí je, že u největších obchodních partnerů naší vlasti jsou ceny za kilogram medu velice nízké a ani jedna z prvních tří zemí, které dovážejí nejvíce českého medu, m nepřesahuje cenu 66,5 Kč za kilogram kil (což byla v roce 2011 průměrná vývozní cena). cena) Vysvětlením tohoto jevu může být jak konkurence na vývozních trzích (především pak domácí producenti v zemích, do nichž je med vyvážen), tak také to, že ne všechen med, který je vyvezen jeho vývozci přiznají. přizn V grafu jsou z těchto tří zemí zobrazeny pouze Polsko (74 Kč/kilogram) a Německo (68 Kč/kilogram), Kč/kilogram) které se přehouply přes pomyslnou laťku průměrné vývozní ceny. Vývozní cena do Slovenska nedosahovala v roce 2011 ani hodnoty 65 Kč za kilogram.
35
4 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. Vlastní úprava. úprava
26
Je s podivem, že čeští včelaři vyvážejí med do zemí, u nichž se cena za jeden kilogram pohybuje ve srovnání s ostatními obchodními partnery relativně nízko. Tato situace je především dána geografickou blízkostí největších odběratelů českého včelího medu (Německo, Slovensko, Polsko) a tradičními obchodními vztahy České republiky s těmito zeměmi. Tento obchod samozřejmě s větším objemem prodaného zboží s sebou nese i větší tržby pro jednotlivé podnikatelské subjekty. Ti sice mohou vykazovat vysoké obraty, nicméně jejich marže jsou relativně nízké. Přesto by se tyto subjekty měly soustředit na vývoz do zemí, kde je cena diametrálně odlišná, případně na hledání nových vývozních trhů, kde je cena medu ještě o něco příznivější. Samozřejmě s rostoucí vzdáleností odbytiště rostou náklady nejen na dopravu zboží, případně na pojištění obchodovaného zboží, nicméně tato problematika již není předmětem zkoumání této práce.
2.2.2 Dovoz medu do ČR K zásadním obchodním partnerům v oblasti dovozu včelího medu do České republiky patří znovu také státy bezprostředně s ní sousedící, a to jmenovitě Německo (368 tun) a Slovensko (84 tun). Nicméně ani jedna z těchto zemí s podivem nefiguruje mezi třemi největšími dovozci medu do naší země. Pro ucelený pohled na dovoz medu a aktéry, kteří v něm hrají největší roli, nám pomůže níže uvedený graf. V něm jsou zaneseny všechny země, jejichž dovoz do České republiky přesáhl 60 tun. Stejně jako tomu bylo u vývozu, tak i u dovozu zmíníme jednu zajímavost, a tou jsou země, které také přispěly k dovozu včelího produktu, nicméně se pohybují na opačném konci pomyslného žebříčku. Těmi zeměmi jsou Spojené státy americké, které k nám v roce 2011 dovezly 1 kilogram medu v hodnotě 1 tisíc korun českých. Druhou zemí, která stojí za zmínku je Švýcarsko, které k nám dovezlo 3 kilogramy medu v hodnotě opět 1 tisíc korun (hodnota je uváděna za celkový dovoz z dané země).
27
Dovoz medu do České republiky v roce 2011 (tuny) 487,23 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
368,84 4
154,66
139,46 126,28
121,16
84,23
65,85 5,85
64,20
Graf 7:: Dovoz medu do České republiky v roce 2011 (tuny)36
Při pohledu na graf zjistíme, že tři největší největš dovozci medu do České republiky v roce 2011 se v tomtéž roce umístili v první desítce zemí, jež vyprodukovaly největší množství medu. První z nich, Čína, vévodila jak celkové produkci, tak exportu zkoumané komodity a je i v čele importérů do Čech a opět s vcelku přesvědčivým přesvědčivým náskokem. Za Čínou následuje Ukrajina, která v produkci medu uzavírala první desítku a při exportu medu do České republiky těží především z malé vzdálenosti obou zemí. Třetí zemí, která uzavírá pomyslné stupně vítězů, vítězů je s velkým odstupem za Ukrajinou Brazílie. Země, která v celkové produkci byla o místo výše než Ukrajina a na rozdíl od ní se dostala i do první desítky exportérů v roce 2011, konkrétně konkrét se umístila na šesté příčce. Zbývající země, které v roce 2011 do Čech dovezly více, jak 60 tun medu jsou především z Evropy, tudíž jejich náklady na dovozu medu nejsou tak vysoké jako v případě Číny a Brazílie. Výjimkou je Uruguay, která rovněž patří k vývozním velmocím včelího medu (v roce 2011 se umístila na 9. místě). Český trh je dle výše uvedeného grafu fu znatelně zasycen medem mimo Evropu, který je, poměrně odlišný než med český potažmo evropský. To, že se k nám často dováží med nekvalitní, je pouze jedna stránka. Tou druhou jsou rostliny, z nichž je v daných zemích med získáván. Každá rostlina dává meduu typickou chuť, barvu i vůni, a proto se českým spotřebitelům může zdát med ze zemí, jako jsou Čína nebo Brazílie chuťově jiný a mnohdy také nekvalitní.
36
5 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. Vlastní úprava. úprava
28
Na etiketách medů z těchto zemí je jako místo původu napsáno, že med pochází ze zemí ES a zemí mimo ES. S. Většina těchto medů, dle testů státní zemědělské a potravinové inspekce, inspekce nevyhovuje daným standardům standardům.37 Jak již bylo předesláno, kvalita medu je otázka sama pro sebe, ovšem ta není součástí této práce, neboť její řešení by si zasloužilo práci samostatnou. Bodem, který nás bude ovšem velice zajímat, je stejně jako v případě vývozu českého medu, cena, za níž je med do České republiky dovážen. V roce 2011 bylo množství zemí, jež k nám med dovážely větší, než v případě zemí, do nichž jsme med vyváželi. vyváž Tak jako tomu bylo u vývozní ceny i cena dovozní se pohybuje ve velice širokém intervalu. Dovozní ceny se v roce 2011 konkrétně pohybovaly od 31 Kč za kilogram (Čína) až do 1000 Kč za kilogram (USA). V roce 2011 k nám byl dovezen med v celkové hodnotě téměř 112 milionů korun. Průměrná dovozní cena je pak téměř totožná s cenou vývozní a v roce 2011 byla 63 Kč za kilogram medu.
Dovozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg) 80,00
68,80
70,00
69,96
71,97
72,52
74,03
56,78
60,00
51,46
56,26
50,00 40,00
30,94
30,00 20,00 10,00 0,00
Graf 8:: Dovozní cena medu v roce 2011 (Kč/kg)38
37
STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Medy v maloobchodu: polovina je falšovaná.. [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. 2014 Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1052435&nid=12025&chnum=1&hl=med. http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1052435&nid=12025&chnum=1&hl=med 38
6 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. Vlastní úprava. úprava
29
V grafu, který se týká dovozních cen včelího medu, jsou uvedeny státy, které do České republiky dovážely med za nejnižší ceny a dovozní ceny těchto zemí nepřesáhly 75 Kč za kilogram. A to s ohledem na cenovou konkurenceschopnost českých včelařů, kteří vyšším dovozním cenám mohou lépe konkurovat. A jde nám především o vypíchnutí nízkých cen, za které je med do České republiky dovážen. Čína v tomto případě opět drží prvenství, které je znovu nedostižné a nemohou mu prakticky konkurovat žádné další státy natož domácí včelaři. Při ceně necelých 31 Kč za kilogram dochází k podhodnocení medu a spotřebitelé pak nejsou příliš ochotni platit za český med vyšší ceny, než za med čínský. Nicméně ani ostatní dovozci nedovážejí med za vysoké ceny, v grafu můžeme vidět, že například Ukrajina a Uruguay se také pohybují pod 60 korunami za kilogram. Díky těmto dovozům je med v obchodních řetězcích a supermarketech mnohdy levnější, než med přímo od včelaře. Přesto začíná být český spotřebitel více uvědomělý a čím dál více upřednostňuje med přímo od včelaře, za což jsou producenti medu vděčni mimo jiné médiím, v nichž se tato otázka často řeší. Nicméně vraťme se ke grafu dovozních cen medu. Za zmínku určitě stojí cena, za níž je k nám med dovážen ze Slovenska. Ta v roce 2011 dosahovala 74 Kč za kilogram. Na první pohled se tato cena jeví v pořádku. Vždyť je vyšší než ceny výkupní v daném roce a lze tedy předpokládat, že spotřebitelská cena se bude pohybovat stejně jako spotřebitelská cenu medu domácích producentů. Přesto srovnáme-li dovozní cenu Slovenska s cenou, za kterou se med z České republiky na Slovensko vyváží, a která byla 64 Kč za kilogram. Nastává celkem znatelná nerovnost. Tento rozdíl pak evokuje otázku, proč se čeští producenti vůbec s vývozem do zemí, kde je vývozní cena nižší než dovozní, zabývají. Vždyť, jak již bylo uvedeno, vývoz českého medu v roce 2011 byl jen o něco málo větší než dovoz medu z ostatních zemí. Je tedy zřejmé (tedy alespoň dle statistických údajů), že českého medu je poměrně dostatek a Česká republika by tak mohla být medově soběstačná. A přesto je český med vyvážen a místo něj jsou dováženy buď medy levné a často nekvalitní, nebo naopak medy drahé, kvalitativně velice blízké medu českému. Tuto otázku by nám mohli zodpovědět sami včelaři v dotazníkovém šetření, kterému se bude věnovat poslední kapitola této práce.
30
2.2.3 Obchodní bilance České republiky v obchodu s medem Abychom dosáhli uceleného vhledu do problematiky mezinárodního obchodu s medem z pohledu České republiky. Je nezbytné, zmínit obchodní bilanci, kterou s jednotlivými zeměmi Česká republika má. Celková obchodní bilance byla v roce 2011 kladná a dostala se těsně nad 71 milionů korun. To byl pro obchod s českým medem nesporný úspěch, protože do té doby prakticky v každém roce byla obchodní bilance záporná. V tabulce na následující straně jsou zobrazeny země, s nimiž jsme měli v zmiňovaném roce kladnou obchodní bilanci, která přesáhla pět milionů korun. Nejlepší obchodní bilanci z pohledu České republiky byla v roce 2011 s Německem, kdy byl vykázán pozitivní schodek 52 milionů korun. Tento údaj pouze potvrzuje dominantní postavení našich sousedů jako dovozců českého medu. Pokud mluvíme o státech, které s Českou republikou bezprostředně sousedí, pak z tabulky vidíme, že i Polsko (více jak 31 milionů korun) a Slovensko (přes 37 milionů korun) se drží na špičce zemí, s nimiž máme kladnou obchodní bilanci. Tato situace je především u Německa a Slovenska zapříčiněna nedostatkem vlastního kvalitního medu, který se díky stále rostoucímu důrazu na zdravý životní styl dostává do povědomí spotřebitelů. Český med také těží ze stále častějších poplašných zpráv v různých mediích o kvalitě medu z hypermarketů a jiných obchodů, kde se prodává především med z dovozu a média stále více nabádají spotřebitele ke konzumaci medu přímo od včelařů či producentů medu, kteří skupují med od drobných včelařů. Tabulka 5: Země, s nimiž měla v roce 2011 Česká republika kladnou obchodní bilanci39
Země
Německo
Slovensko
Polsko
Rumunsko
Švédsko
Hodnota (tis. Kč)
52 628
37 866
31 802
18 627
7 672
Zajímavostí je, že ačkoliv ze Slovenska dovážíme med za vyšší cenu, než za kterou jej na Slovensko vyvážíme, máme se Slovenskem kladnou obchodní bilanci a to v celkem zásadní částce. Tento jev je zapříčiněn zásadním rozdílem v objemu obchodovaného zboží. Zatímco Česká republika vyvezla na Slovensko více než 600 tun medu, Slovensko do ČR dovezlo pouze přes 80 tun medu. Poslední dvě země, uvedené v tabulce, jsou především dovozci českého medu a zejména Švédsko med do České republiky v roce 2011 nedováželo vůbec. 39
7 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. Vlastní úprava.
31
Země tohoto typu, máme na mysli severské země s nedostatkem vlastní produkce, by se mohly do budoucna stát významnými odběrateli českého medu. Bohužel ne s každou zemí má Česká republika kladnou obchodní bilanci v rámci obchodu se včelím medem. Země, se kterými je tato bilance záporná a přesahující také pět milionů korun, jsou uvedeny v tabulce níže. Překvapivě v čele není Čína, jejíž dovoz do České republiky byl ve zkoumaném roce absolutně největší. Nicméně díky nízkým cenám (necelých 31 Kč za kilogram) se Čína propadla na pomyslnou druhou pozici za Ukrajinu. Jejíž dovozní ceny byly výrazně vyšší (více jak o 20 Kč za kilogram). Za Ukrajinou a Čínou je další světová velmoc v obchodu se včelím medem, Brazílie. Ta opět těží zejména z vysokých cen, za které med do České republiky dováží. Objem dovozu z Brazílie daleko zaostává jak za Ukrajinou, tak za Čínou, nicméně díky ceně (téměř 72 Kč/ kilogram) není její odstup, co se obchodní bilance týče, za oběma zeměmi nijak výrazný. Na druhou stranu, jak již bylo napsáno v předchozích kapitolách, med z těchto zemí nedosahuje ani zdaleka kvalit medu českého, nebo zemí Evropské unie, jako například medu ze Spojeného království. Spojené království má s Českou republikou také kladnou obchodní bilanci v obchodu se včelím medem, avšak med dovážený z tohoto území je kvalitativně diametrálně odlišný od medů z Číny nebo Brazílie. V tabulce je také zaneseno Španělsko, jehož dovážený med bohužel nedosahuje kvalit medu ze Spojeného království, spíše by se dal přirovnat k medu brazilskému. Přesto je kvalitativně na vyšší úrovni a jeho chuť českému spotřebiteli nebude připadat zásadně odlišná od chuti medu z jiných jižněji položených evropských zemí (například z Bulharska či Itálie). Tabulka 6: Země, s nimiž měla Česká republika v roce 2011 zápornou obchodní bilanci40
Země
Ukrajina
Čína
Brazílie
Španělsko
Spojené království
Hodnota (tis. Kč)
-18 979
-15 073
-11 130
-9 796
-6 813
Přestože je objem včelího medu dovezeného v roce 2011 poměrně vysoký a také jeho hodnota je výrazná, měl by být rok 2011 brán z pohledu České republiky jako úspěšný. A to už jen proto, že po dlouhých letech, kdy byla obchodní bilance záporná se Česká republika přehoupla do kladných čísel a také český spotřebitel se stává mnohem uvědomělejším v tom, co nakupuje. 40
8 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. Vlastní úprava.
32
Díky tomu klesá objem dováženého medu a naopak vývoz medu českého a především jeho cena nabírají stoupající tendenci, což je silný příslib do let budoucích, jak pro celkový mezinárodní obchod ze strany České republiky, tak především z pohledu českých včelařů a včelích farem, kterým se tímto vývojem otevírají nové možnosti prodeje a distribuce jejich medu.
2.3
Mezinárodní obchod pohledem včelaře
Nyní bychom se chtěli zaměřit, podobně jako tomu bylo u SWOT analýzy celého včelařství na silné a slabé stránky a na příležitosti a hrozby, které mezinárodní obchod znamená pro českého včelaře.
2.3.1 Silné stránky K silným stránkám českého včelařství v měřítku mezinárodního obchodu patří přirozeně dobré vazby, co se příhraničního obchodu týče, se sousedními státy. Jen do Německa je z České republiky vyváženo více jak 30 % z celkového vývozu. K silným stránkám českého včelařství také patří jeho geografická poloha. Mírný podnebný pás, v němž Česká republika leží, je pro chov včel výhodným z hlediska mírnějších zim a také různorodosti snůšky. Ta začíná již brzy na jaře při kvetení ovocných stromů případně řepky olejky. Následuje období akátových a lipových medů a koncem léta přichází na řadu medy medovicové. Oproti například zemím se subtropickým podnebným pásem, je v České republice možnost snůšky v období přibližně půl roku. V subtropickém podnebném pásu se jedná především o jaro, protože léta jsou tu již příliš horká a v těchto podnebných pásech se vyskytuje již málo rostlin, které kvetou, nebo možná lépe řečeno medují v létě nebo na jeho konci.
2.3.2 Slabé stránky Jako slabou stránku českých včelařů na pozadí mezinárodního obchodu spatřujeme méně zodpovědný přístup vůči včelstvům. Jedná se mimo jiné o nedostatečnou prevenci před onemocněním včelstev, kterou mnoho včelařů dodnes podceňuje a díky tomu může nevědomky ohrozit zdraví včelstev ostatních kolegů z oboru. K slabým stránkám také patří často laxní přístup vůči hygieně, který je bohužel k vidění zejména u menších včelařů. Obdobný přístup má český včelař i k údajům o vlastní produkci a vývozu. Slabou stránku lze také spatřovat v jisté nejednotnosti českého svazu včelařů. 33
Kde na straně jedné stojí tradiční včelaři držící se starších metod, na straně druhé jsou pak mladší včelař, kteří se snaží jít cestou inovace a často se snaží inspirovat u zahraničních včelařů. Tento vnitřní rozkol může mít do budoucna za následek snižování počtu včelařů, který bude mít dopad na objem medu, který budeme schopni uvést do pomyslného kolotoče mezinárodního obchodu.
2.3.3 Příležitosti Pro včelaře a podnikatele s medem jsou velmi zajímavé příležitosti, jež jim mezinárodní obchod skýtá. První z nich souvisí, stejně jako první hrozba, s volným obchodem a tlakem WTO a dalších organizací na liberalizaci mezinárodního obchodu. V současné době většina zemí dováží do Evropské unie med bez celních přirážek. Výjimku tvoří Jižní Korea a Mexiko, na jejichž dovoz je uvaleno clo 8,6 %. Země, které nemají tarifní preferenci nebo preferenční tarifní kvótu, platí clo ve výši 17,3 %41. Díky tlaku na uvolňování mezinárodního obchodu už řada včelích farem vyváží med do ciziny. K velkým odběratelům patří především země bezprostředně sousedící s Českou republikou. Pokud se některé z farem podaří expandovat na trh země, která má silnější měnu než je česká koruna a zároveň export do této země není pro farmu příliš finančně náročný (nízké náklady na dopravu, balení, cla apod.). Je to pro včelí farmu velký úspěch a úměrně exportu do této země porostou i tržby a zisk dané farmy. Lukrativními by mohly být také země, které sami nedisponují dostatečnou produkcí medu a přesto je u nich med vítanou potravinou. V těchto zemích by domácí med mohl mít šanci na úspěch. Evropská unie dává dnešním včelařům také více než zajímavé možnosti. Především se jedná o již dříve zmiňované dotace do zemědělského sektoru. Dosažení dotací není jednoduchý proces, nicméně se vyplatí do něj investovat jak kapitál, tak čas. Díky dotacím dochází k postupné automatizaci procesu získávání medu a jeho další distribuce na včelích farmách. Včelaři tak díky těmto možnostem šetří svůj čas a jejich farmy mohou dále růst a samozřejmě také expandovat na zahraniční trhy, ať už v rámci EU nebo mimo.
41
EVROPSKÁ KOMISE: Daně a celní unie [online]. 2014[cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/measures.jsp?Lang=cs&SimDate=20140505&Taric =0409000000&LangDescr=cs
34
Díky expanzi našich včelařů na zahraniční trhy dojde k posílení vývozní aktivity celého státu a export medu prospěje také celkové obchodní bilanci České republiky. Pro cech včelařů by byla zásadním přínosem rozšíření klientského portfolia a prodej větší části produkce, tím pádem by došlo ke zmenšení zásob z let minulých.
2.3.4 Hrozby Pro český med a českého včelaře skýtá mezinárodní obchod různá úskalí. V první řadě díky volnému pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu ztrácí čeští včelaři kontrolu nad dovozem a prodejem medu ze zahraničí. Zásadní problém je v nečitelnosti původu daného medu. Na etiketách těchto medů z dovozu v kolonce značící původ zboží obvykle stojí: „ze zemí ES a zemí mimo ES“. Tento údaj je pro spotřebitele dosti nejednoznačný. Bohužel tento med je velice málo kvalitní, na druhou stranu je cenově dostupný. Nelze samozřejmě tento údaj paušalizovat, na druhou stranu v testech české zemědělské a potravinářské inspekce z velké části tyto medy nevyhověly. Tyto, pro spotřebitele příznivé, ceny jsou velkým problémem pro včelaře a prodejce domácího medu. Těmito cenami je zapříčiněno snižování cen u soukromých prodejců, čímž samozřejmě dochází ke snižování jejich výnosů potažmo zisku. Tito prodejci nejsou díky vyšším nákladům a vyšší kvalitě medu na této úrovni dostatečně konkurenceschopní. Teoretickou hrozbou mohou být také nové legislativní a hygienické předpisy vydané především Evropskou unií. Jako příklad nám mohou posloužit některé hygienické normy týkající se vedení záznamů o léčivech podávaných včelstvům a o výskytu chorob u jednotlivých včelstev. V místě zpracování medu pak musí být umístěn dostatečný počet umyvadel na mytí rukou společně s prostředky na mytí a osušení rukou apod.42 Na dodržení všech norem a předpisů je často potřeba nemalý kapitál, kterým především malí včelaři obvykle nedisponují a ani z peněz na dotace se nedostane na všechny žadatele.
42
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. [online]. 2004 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/ALL/?uri=CELEX:32004R0852.
35
3. Obchod se včelím medem z pohledu včelařů Jak již bylo několikrát poznamenáno v předchozím textu, pro účely této bakalářské práce byl vytvořen dotazník, který se věnuje obchodu se včelím medem a to zejména obchodu mezinárodnímu. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 20 včelích farem a velkovčelařů z celé České republiky. Jednotlivé dotazy byly přizpůsobeny právě včelím farmám a objemu jejich produkce. V první části dotazníkového šetření se budeme věnovat působení včelích farem na českém trhu, jejich velikosti, přibližné roční produkci a v neposlední řadě také sortimentu, který svým zákazníkům jednotlivé farmy nabízejí. Druhá část se bude věnovat působení včelích farem na zahraničních trzích, nejčastějším vývozním zemím, objemu vyváženého zboží a také vývozní ceně. Dotazníkové šetření by nám pak mohlo potvrdit nebo vyvrátit jednotlivé statistické údaje. Ke každé otázce bude pro ilustraci připraveno grafické znázornění, které bude následně okomentováno.
3.1 Český trh Na úvod kapitoly o českém trhu je nutné zjistit, o kolik včelstev se v průměru jednotlivé včelí farmy starají. Na grafu níže můžeme vidět, že nadpoloviční většina včelích farem konkrétně 60 %, dosahuje počtu včelstev v rozmezí 201 – 400 kusů. Z vlastní zkušenosti se dá konstatovat, že práci s takovýmto počtem včelstev je možné obstarávat v rámci rodiny a není tedy potřeba jiných zaměstnanců. Výjimku snad mohou tvořit sezónní brigádníci, zaměstnaní pouze nárazově na výpomoc při vytáčení medu. Druhá nejpočetnější kategorie, chovající včelstva v rozmezí 401 – 600 kusů, byla zastoupena 20 % respondentů. V této kategorii se již častěji zaměstnávají alespoň brigádníci, nicméně výjimeční nejsou ani stálí zaměstnanci. Ti jsou naopak téměř nutnou náležitostí kategorie 601 – 1000 včelstev, která sice měla jen 10 %, nicméně toto číslo není úplně zanedbatelné. A je možné, že právě tyto farmy se zaměřují na export včelího medu do jiných zemí. Poslední kategorií, která měla mezi respondenty zastoupení, byla varianta 101 – 200 včelstev. Do ní se zařadilo opět 10 % dotázaných velkovčelařů. Varianta 1001 a více kusů včelstev nebyla vybrána žádným z respondentů.
36
Počet včelstev včelích farem 10%
10%
0%
20% 100-200 201-400 401-600 601-1000 1001 a více 60%
Graf 9: Počet včelstev včelích farem
Otázka druhá se týkala objemu roční produkce včelího medu na jednotlivých farmách. Na výběr bylo pět variant v rozmezích do 1 tuny, 1 – 10 tun, 11 – 30 tun, 31 – 50 tun a 51 a více tun. Respondenty byly v této otázce vybrány pouze tři varianty, které se pohybovaly v rozmezí 20 – 60 %. Nejvíce dotazovaných (60 %) si vybralo variantu 1 – 10 tun. Zbývajících 40 % si rovnoměrně rozdělily kategorie kategori 11 – 30 tun a 31 -50 50 tun, každá tedy měla 20% zastoupení mezi dotázanými včelaři. Vezmeme-li Vezmeme v úvahu, že 60 % dosáhla v předchozí otázce kategorie 201 – 400 včelstev a v otázce druhé stejné procento včelařů odpovědělo, že jejich produkce se pohybuje v intervalu 1 – 10 tun. Pak přepočtem dle statistiky v roce 2012 (produkce 7332 tun/ 541 tisíc včelstev = 13,5 kilogramu na včelstvo), můžeme konstatovat, že odpovídající procentuální vyjádření se pohybuje ve vymezeném rozmezí produkce 1 – 10 tun (konkrétně by se dle statistiky mělo pohybovat v intervalu od 2,4 tuny do 5,7 tuny). Nicméně přesto se relativně velká část včelích farem ve své produkci dostává na hodnoty přes 11 1 tun. S největší pravděpodobností se bude jednat o včelí farmy, jejichž počty včelstev vč se pohybují nad 401 kusy, což bylo v součtu v první otázce 30 % včelích farem. V otázce týkající se produkce se pak tyto farmy pohybují v produkci nad 11 tun, v součtu tak odpovědělo 40 % dotazovaných.
37
Roční produkce včelích farem (tuny) 20%
do 1 T 1 - 10T 11 - 30T 31 - 50T 51T a více 60%
20%
Graf 10: Roční produkce včelích farem (tuny)
Otázka třetí se zabývala výkupem medu. O možných výkyvech ve snůšce medu a jeho produkci bylo již psáno v předchozích částech práce. Uvažujeme-li Uvažujeme li tedy rok, kdy snůška medu nedosahuje vysokých hodnot a včelím farmám se tak může stát, že nebudou nebudo schopny uspokojit poptávku po jejich produktech, nabízí se otázka, jak se této situaci vyhnout. Již dříve jsme se bavili o možnosti výkupu včelího medu, nyní bychom se zaměřili na samotné včelí farmy a jejich postoj k výkupu medu. Třetí otázka se tedy dotazovala, dotazovala, zda včelí farmy vykupují med od menších včelařů, či se spoléhají na své zásoby. Výsledek Výsled byl vcelku překvapující, protože pouhých 20 % včelařů vykupuje med od svých kolegů, naopak zbývajících 80 % se ve výkupu nijak neangažuje. Tento jev může být způsoben jednak dostatečnou vlastní zásobou z let minulých, kdyy včelí farmy vyprodukovaly takové množství medu, aby i při menší snůšce v roce dalším bez problému pokryly poptávku po jejich komoditě. Nebo tyto včelí farmy mají stálou produkci medu bez výraznějších výraznějších výkyvů (to může být podpořeno například kočováním jednotlivých včelstev) a tím pádem nemají důvod vykupovat další med. Nehledě na to, že při prodeji vykupovaného medu mají včelí farmy, při jinak nezměněných spotřebitelských cenách, nižší marži, než než při prodeji medu a produktů vlastní výroby. Zbývající dvě otázky jsou také zahrnuty mezi dotazy, které se vztahují na obchod se včelím medem na českém trhu a týkají se míst prodeje a šířky sortimentu. sortimentu U obou těchto otázek bylo možné vybrat více odpovědí, odpovědí, tak abychom byli schopni posoudit, jak včelí farmy med nejčastěji dostávají ke spotřebiteli a zároveň čím může být nákup na těchto farmách, mimo včelího medu, doplněn. 38
V prvním dotazu na prodejní místa velkovčelařů bylo na výběr pět možných odpovědí. První Pr možnou odpovědí byly vlastní obchody mimo včelí farmu, druhou v pořadí byla možnost prodeje medu přímo ze včelí farmy. Následovaly obchody se zdravou výživou a trhy případně jarmarky. Poslední variantou pak byly jiné způsoby prodeje. Na grafu níže můžeme může vidět procentuální rozdělení těchto odpovědí.
Místa prodeje včelích produktů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vlastní obchod (mimo včelí farmy)
Včelí farma
Obchod se zdravou výživou
Trh, jarmark apod.
Jiné
Graf 11:: Místa prodeje včelích produktů
Nikdo z dotazovaných nevybral vlastní obchod, nacházející se mimo včelí farmu nebo jiné, v dotazníku nespecifikované, místo prodeje. Graf jasně svědčí o tom, že nejoblíbenějším prodejem mezi včelaři, zde si troufněme tvrdit, že to platí paušálně i pro menší menš včelaře, je místo jejich produkce. V našem případě se tedy jedná o včelí farmy. Tato skutečnost nám pouze potvrzuje domněnku z první kapitoly této práce, že včelaři sami nejraději prodávají med přímo z místa výroby a tím také minimalizují výrobní náklady jednotlivých kilogramů. 50 % včelích farem, které odpověděly na dotazníkové šetření, také k prodeji využívá různé trhy a jarmarky. Z vlastní zkušenosti lze říci, že jarmarky a trhy jsou zejména kvalitním marketingovým nástrojem. Včelaři zde přímo potkávají potkávají své zákazníky, mohou s nimi navazovat vazby, diskutovat nebo i vysvětlovat svoji práci. Zjednodušeně by se daly trh nazvat nenásilnou marketingovou kampaní, kde se zákazníci mohou dozvědět něco více o výrobě medu a v neposlední řadě si jej zakoupit. Posledním Posledním prodejním místem, které má procentuální zastoupení jsou obchody se zdravou výživou, ty využívá 20 % dotázaných včelařů. Med je odjakživa v podvědomí lidí spojován s přírodní léčbou, především chřipek. Také prodeje medu se s příchodem podzimu a zimy znatelně z zvyšují. 39
V tomto ročním období si lidé často chodí do obchodů se zdravou výživou pro různé bylinky a čaje a není pro ně nic snazšího, než si na jednom místě pořídit vše, co pro boj s chřipkou potřebují. Proto se samotné obchody se zdravou výživou angažují v prodeji medu a včelím včel farmám tak nic nebrání v dodání medu do těchto obchodů a rozšíření svých prodejních míst. Posledním dotazem v této části byla již uvedená šířka sortimentu obchodovaného u jednotlivých velkovčelařů. V tomto případě byly poskytnuty ytnuty čtyři možné odpovědi. Jejich rozdělení pak máme zobrazeno na grafu níže.
Sortiment včelích farem 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Graf 12: Sortiment včelích farem
Na první pohled je evidentní, že na včelích farmách není k dostání pouze včelí med, med ale i jiné produkty včel. Včelařii tak využívají velmi široce potenciál a obchodní možnosti poskytované jim včelami. Největší procento včelích farem (80 %) prodává svíčky ze včelího vosku. Je to dáno především dostupností a nenáročností jejich produkce. Svíčky se dají produkovat buď obyčejné motané z voskových mezistěn, nebo složitější odlévané. Motané svíčky se vyrábí ručně a náklady na jejich výrobu jsou minimální. Svíčky odlévané se vyrábí litím rozehřátého vosku do různých forem, z nichž se pak po ztuhnutí vyjmou. Velice častým zbožím na včelích farmách jsou medoviny a to buď ochucené, nebo bez příchutí. Medovina k medu již neodmyslitelně patří, nicméně často je na včelích farmách prodávána medovina cizí výroby, výroby tak aby včelaři nemuseli do její výroby vkládat vlastní med a mohli se věnovat věno technologicky méně náročným produktům. 40
K těm patří třeba i propolisové kapky a tinktury, které má ve své nabídce zařazeno 50 % odpovídajících včelařů. Poslední možností, která byla včelařům k dispozici, byla varianta jiné (15 %), v níž mohli rozvést, co dalšího je na jejich farmách k dispozici. Ti, kteří si vybrali i tuto odpověď, ji pak doplnili o prodej pylu (10 %) a mateří kašičky (5 %). Je evidentní, že šíře zboží nabízeného včelaři je dnes poměrně veliká a běžný spotřebitel má k dispozici dostatek včelích produktů. Na základě celé kapitoly lze konstatovat, že nejvíce včelích farem se stará o 201 – 400 kusů včelstev, ročně produkuje med v objemu 1 – 10 tun. Velká část farem také nevyužívá výkup medu od ostatních včelařských kolegů. Naopak se snaží využívat rozmanitou škálu prodejních míst, ať už se jedná o trhy a jarmarky nebo o obchody se zdravou výživou. Většina včelích farem se také nezabývá jenom a pouze produkcí různých druhů včelího medu, nicméně snaží se zužitkovat vše, co jim včelaření poskytuje. Přes prodej svíček ze včelího vosku až po propolisové kapky nebo mateří kašičku.
3.2 Zahraniční trhy V této části budeme analyzovat výsledky druhé části dotazníkového šetření zaměřeného na export medu českými včelaři. První otázka tohoto bloku nám má odhalit, kolik procent včelích farem se zabývá vývozem včelího medu. Výsledky byly relativně překvapující. Pouze 20 % respondentů z řad včelích farem odpovědělo, že med do ciziny vyváží. Tato situace může být způsobena spotřebou včelího medu v České republice, kdy například v roce 2012 bylo spotřebováno 8000 tun včelího medu, kdežto vyprodukováno ho bylo 7332 tun a zásoba z let minulých byla 4260 tun. Sečteme-li produkci se zásobou a od jejich součtu odečteme spotřebované množství, pak nám zůstane k dispozici 3592 tun. Z toho si jistě některé včelí farmy (s ohledem na procento vykupujících) nechají část jako zásobu na další rok, tím pádem na export již příliš českého medu nezbude. To je jedním z možných důvodů, proč pouze 20 % včelích farem odpovědělo na otázku ohledně distribuce medu do zahraniční kladně.
41
Otázky následující zcela logicky vyplňovaly pouze ty včelí farmy, které při předchozím dotazu odpověděly,, že med vyváží. První z nich se týkala odbytišť za hranicemi České republiky. Na výběr byly všechny státy, s nimiž ČR sousedí, doplněné o možnost „jiné“, kde mohli včelaři své odpovědi rozvinout. Včelaři mohli vybrat více odpovědí, ne pouze jednu. Na následujícím grafu můžeme vidět rozdělení zemí importujících český med.
Země, do nichž je včelími farmami med vyvážen 50% 40% 30% 20% 10% 0% Německo
Slovensko
Polsko
Rakousko
Jiné
Graf 13:: Země, do nichž je včelími farmami med vyvážen
Zcela nepřekvapivě 50 % odpovídajících včelích farem odpovědělo, že med vyváží do Německa. Tato okolnost je nepřekvapující s ohledem na největšího dovozce českého medu, kterým je právě zmiňované Německo. To nám n odhalil graf v kapitole 2.2.1, kde Německo s přehledem dominovalo oproti ostatním zemím. V rozporu se statistickými údaji zobrazenými v kapitole 2.2.1 se jeví dovoz respondentů do Slovenska, které se v roce 2011 umístilo na druhém místě. V téže kapitole třetí Polsko bylo v dotazníku vybráno 50 % vyvážejících včelích farem, tedy úplně stejným stejn množstvím jako Německo. Dotazník nám tedy potvrdil dominanci Německa jakožto dovozce českého medu a zároveň nemalou roli Polska ve stejné kategorii. Rovněž nás ná utvrdil v předpokladu, že největšími obchodními partnery jsou sousedské země a do zemí jiných je vývoz mnohem menší. Jistou statistickou výjimkou zde může být Slovensko, které sice nebylo dotázanými včelaři vybráno, nicméně statistiky hovoří o poměrně objemném exportu do této země.
42
Otázka následující zkoumala objem vyváženého medu v tunách. K dispozici bylo pět možných odpovědí, konkrétní postavení jednotlivých intervalů nám pomůže zobrazit další graf.
Objem vývozu včelích farem 25% do 500 kg 501 kg - 2 T 3 - 10T 11 - 30 T 30 T a více
75%
Graf 14: Objem vývozu včelích farem m
Nejvíce exportujících včelích farem (75 %) odpovědělo, že vyváží v intervalu od 501 kilogramů do 2 tun. Zbylých 25 % vyváží v rozmezí 3 až 10 tun. Ostatní nabízené odpovědi nebyly vybrány. Poměrně nízký objem exportu včelích farem svědčí o tom, že valná část z nich si většinu svého vlastního medu nechává jako zásobu do dalších let a vyváží pouze takový objem, aby i v příštím roce byly schopny uspokojit poptávku po jejich zboží a nemusely přistupovat k výkupu medu. Poslední otázka zjišťovala vývozní cenu včelích včelích farem. Tak aby se ucelil obrázek o exportu českého medu do zahraničí nejen z pohledu statistik ale zejména očima jeho bezprostředních aktérů. Respondenti měli na výběr opět pět variant, z nichž byly nakonec vybrány pouze dvě odpovědi, jak nám ukáže graf níže.
43
Vývozní cena medu včelích farem 25%
do 60 Kč 61 - 100 Kč 101 - 150 Kč 151 - 200 Kč 201 Kč
75%
Graf 15:: Vývozní cena medu včelích farem
Graf vývozních cen medu včelích farem nám výborně koresponduje s vypočítanou průměrnou vývozní cenou, která byla zmíněna v kapitole 2.2.1 a pohybovala se v roce 2011 okolo 66,5 Kč. Také největší procento dotazovaných včelařů (75 %) odpovědělo, že jejich vývozní cena se pohybuje v intervalu 61 – 100 Kč. Průměrná vývozní cena tedy do tohoto intervalu patří. Nicméně 25 % včelích farem vybralo možnost 101 – 150 Kč, která je již znatelně znate rozdílná od průměrné ceny vývozní. Rovněž vezmeme-li vezmeme v potaz, že průměrná vývozní cena je u spodní hranice intervalu, který měl nejpočetnější zastoupení, může to evokovat myšlenku, že ne všechen exportovaný český med byl účetně vykázán. Také druhý interval interval odpovědí nám naznačuje, že čeští včelaři nejsou zcela ochotní vyvážet med za tak nízké ceny, o jakých hovoří oficiální statistiky43. Shrneme-li li tuto kapitolu, dojdeme k závěru, že velká část českých včelích farem se soustředí soustřed především na domácí produkci ci na úkor exportu do zahraničí. Nicméně pokud se již aktivně účastní mezinárodního obchodu, pak obchodují především s našimi nejbližšími sousedy, jmenovitě Německem a Polskem. Přestože obchod s těmito zeměmi je relativně objemný, včelí farmy z převažující části vyváží pouze v intervalu od 501 kilogramů do 2 tun a cena za jeden kilogram medu se nejčastěji pohybuje v rozmezí 61 – 100 Kč.
43
Jedním z důvodů rozdílu mezi statistickými výkazy a výsledky plynoucími z dotazníkového šetření je zkreslení statistik, kdy ne všechen vyvezený med je dokladován, a také dochází ke snižování jeho ceny v příslušných daňových dokladech.
44
Závěr Včelím med je sladkou potravinou různých druhů lišících se nejen v chuti, ale i v barvě a vůni. Jedná se o potravinu nenáročnou na skladování a distribuci. Zároveň její produkce je poměrně snadná a její obliba pomalu stoupá. To všechno jsou důvody, proč včelí med již od nepaměti patří k doplňkům stravy člověka a poptávka po něm je stále aktuální. Včelařství samotné je pak obor podnikání s dlouhou tradicí, kde pouze špatný přístup některých včelařů, ať již při šizení medu, nebo při nedodržování zdravotní prevence včelstev, může na něj vrhat špatné světlo. Druhou rizikovou stránkou včelařství je závislost snůšky a tím pádem i ročního zisku na počasí, které je v některých letech velice nevyzpytatelné. Na druhou stranu v současné době pomalu stoupá spotřeba medu a Česká republika se po kouscích přibližuje hranici jednoho kilogramu. Proto se i včelařství začíná těšit větší oblibě, o čemž svědčí téměř stále rostoucí počet včelstev evidovaných v ČR (výjimkou je rok 2012). Mezi největší producenty medu a tedy včelařské velmoci patří zejména země s větší rozlohou a tedy větším potenciálem snůšky. Jsou tu hojně zastoupeny země Jižní Ameriky v čele s Argentinou, která vyprodukovala v roce 2011 přes 74 tisíc tun medu. Jihoamerické země jsou doplněny i o své severněji položené sousedy, konkrétně Mexiko a USA. V produkci se na špičce umisťují i některé (alespoň částečně) evropské státy jako Ukrajina a Turecko. Snad nejvýraznější dominanci, co se produkce týká, mají státy Asie. Ať už se jedná o Írán nebo Indii, nicméně zdaleka největším producentem je Čína. Ta samotná v roce 2011 vyprodukovala přes 446 tisíc tun včelího medu. Proto se také Čína umístila na špičce i v další kategorii mezinárodního obchodu a tou byl export včelího medu. Čína je zde doplněna opět o jihoamerické státy, jako jsou Argentina nebo Brazílie. Ovšem ke slovu se zde dostávají i mnohé evropské země, mezi nimiž hrají zásadní roli Německo a Španělsko. Jižní Ameriku, Evropu a Asii pak doplňuje ještě Mexiko, které vyvezlo téměř polovinu své roční produkce. Posledním analyzovaným ukazatelem byl import včelího medu. Tady jasně dominují USA a evropské státy, kteří jsou největším spotřebiteli této komodity a v roce 2011 s přehledem ovládly statistiky dovozu včelího medu.
45
USA se samozřejmě s jednotlivými státy Evropy nedají srovnávat, přesto sečteme-li import tří největších importérů medu v Evropě (Německo, Velká Británie a Francie), tak objem dovezeného medu do těchto tří zemí bude větší než objem dovezeného medu do USA. Což svědčí o tom, že Evropská unie jako celek je největším dovozcem medu a zároveň jeho největším spotřebitelem. V kapitole věnované mezinárodnímu obchodu se včelím medem z pohledu České republiky jsem nejprve analyzoval vývoz a vývozní cenu medu. Česká republika med nejčastěji vyváží do evropských zemí a to především do sousedních států. Na pomyslném vrcholu stojí Německo, následováno Polskem a Slovenskem. Obchod s těmito zeměmi je dán tradičními vazbami a také nejsnazší dostupností těchto trhů pro českého podnikatele. Vývozní cena se pak v roce 2011 pohybovala průměrně okolo 66,5 Kč za kilogram medu, což je zcela srovnatelné jak s cenou výkupní, tak s cenou dovozní. Bavíme-li se o dovozní ceně, tak ta byla v roce 2011 v průměru okolo 63 Kč za kilogram medu. Největšími dovozci do České republiky jsou Čína a Ukrajina. Čína těží především z velice nízké vývozní ceny, která se v průměru stěží přehoupla přes 30 Kč za kilogram medu. Nízká dovozní cena je také hlavním důvodem, proč je do České republiky med z ciziny dovážen. V poslední části bakalářské práce jsem vypracoval dotazník, který měl za úkol přiblížit čtenáři prostředí včelích farem a zároveň měl ukázat zájem českých včelařů o export medu. Jeho první část, věnovaná především českému trhu, nejprve rozdělila včelí farmy dle počtu včelstev, kde nejpočetnější skupina respondentů vybrala interval 201 až 400 včelstev. Produkce včelích farem se nejvíce pohybuje v rozmezí 1 – 10 tun a velká část této produkce je prodávána přímo ze včelích farem. Nicméně včelaři se nespoléhají pouze na prodej z místa výroby, ale snaží se med ke spotřebiteli dodávat i například přes trhy nebo obchody se zdravou výživou. Zároveň se většina včelích farem nesoustředí pouze na produkci včelího medu, nicméně snaží se využít veškeré produkty, které jim včely mohou poskytnout, jako jsou propolis nebo medovina. Při otázce na export včelího medu do zahraničí, se mi dostalo nečekaného vyjádření. Pouze 20 % včelích farem odpovědělo, že med do zahraničí vyváží. Tyto farmy pak jako obchodní partnery jmenovaly Německo a Polsko. Objem jimi vyváženého medu se ze 75 % pohyboval od 501 kilogramů do 2 tun, tedy nijak závratné množství. Cena vyváženého medu se pak nejčastěji nacházela v rozmezí 61 – 100 Kč za kilogram medu. Tato situace je dle mého názoru způsobena především nízkou vývozní cenou a zároveň tím, že včelí farmy se snaží především uspokojit poptávku na českém trhu a export do zahraničí pro ně není tak lukrativním, jak by se mohlo na první pohled zdát. 46
Dotazníkové šetření nám v některých případech nekoresponduje s oficiálními statistikami, ať již to byly země, do nichž včelí farmy med vyváží, nebo vývozní cena, která byla poměrně rozdílná od statistikami uváděné průměrné vývozní ceny. Česká republika je tedy v současné době zaplavena levným dováženým medem, který je cenově nesrovnatelný s medem vlastní produkce a čeští včelaři jsou v případě ceny absolutně neschopni dovozcům tohoto medu konkurovat. Český export je naopak ovlivněn zejména relativně nízkými vývozními cenami a hlavně poptávkou na vnitřním trhu. Z mého hlediska bych včelím farmám doporučil podobnou strategii, jakou se (s ohledem na dotazníkové šetření) valná většina z nich řídí. Měli by se v první řadě zaměřit na uspokojení poptávky po českém medu na českém trhu. Tím, že jsou v novinách často probírány kvalitativní stránky potravin, se stále častěji upozorňuje na nekvalitní dovážený med. To by měla být pro české včelaře výhoda a zároveň příležitost, aby se začali více prosazovat na našem trhu. Spotřeba medu v ČR se po malých krůčcích navyšuje, tím logicky roste poptávka po včelím medu a je nutné, aby včelaři byli schopni tuto poptávku pokrýt. Zároveň je vhodné, aby si včelí farmy tvořily zásoby na budoucí roky, z nichž pak mohu část vyvážet do zahraniční. Ovšem export medu bych doporučoval pouze za předpokladu, že poptávka v České republice bude minimální, nebo v případě růstu vývozních cen, tak aby bylo možné vyvážet za alespoň ceny vyšší, než jsou ceny výkupní.
47
Seznam literatury 1.
BUSINESSINFO.CZ: Oficiální portál pro podnikání a export. Čína: Ekonomická charakteristika země. [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina-ekonomicka-charakteristika-zeme19054.html.
2.
CBI MARKET SURVEY. The honey and other bee products market in the EU [online]. 2009 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.fepat.org.ar/files/eventos/759630.pdf.
3.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Vlastní úprava. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO.
4.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrné ceny zemědělských výrobků od roku 1991 do roku 2010 [online]. 2013 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ipc_cr.
5.
EVROPSKÁ KOMISE: Daně a celní unie [online]. 2014[cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/measures.jsp?Lang=cs&SimDate=201 40505&Taric=0409000000&LangDescr=cs
6.
FAOSTAT. Food and Agriculture Organization of the United Nations. FAO statistical yearbook [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://faostat3.fao.org/faostatgateway/go/to/download/Q/QL/E.
7.
FINTRAC. The world market for honey. [online]. 2012 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.fintrac.com/cpanelx_pu/Ethiopia%20CIAFS/12_06_4949_CIAFS%20_1 %20Honey%20Final%20Oct%2011.pdf.
8.
GEISLER, Vladimír, Miroslav ROŠICKÝ, Eduard LISÝ a kolektiv. Malá včelařská encyklopedie. Liberec: SZN čís. 193, 1954.
9.
KOLEKTIV AUTORŮ ZA KOORDINACE RNDR. VÁCLAVA ŠVAMBERKA. Analýza stavu oboru včelařství v České republice. Praha, 2013. Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2013/analyza-naweb.pdf.
10.
LIDOVKY.CZ: Zpravodajský server lidových novin. Každý druhý med v obchodech je šizený. Kvalitu hledejte u včelařů. [online]. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/kazdy-druhy-med-v-obchodech-je-sizeny-kvalitu-hledejteu-vcelaru-p8k-/moje-penize.aspx?c=A130829_131840_moje-penize_mev
48
11.
LNĚNIČKA, Vladimír. Průměrné spotřebitelské ceny medu v Kč. In: [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.vcelarstvi.cz/files/pdf_2014/spotrebitelskeceny-pro-web-14-03.pdf.
12.
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Situační a výhledová zpráva včely [online]. 2003 [cit. 2014-04-30]. ISBN 80-7084-251-2. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/3014/svz_VCELY_02_04.pdf.
13.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. [online]. 2004 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32004R0852.
14.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 76/2003 Sb. In: č. 76/2003. 2003. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006203&docType =ART &nid=11816.
15.
STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE. Medy v maloobchodu: polovina je falšovaná. [online]. 2013 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1052435&nid=12025&chnum=1&hl =med.
16.
STÁTNÍ ZEMDĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND. Dotace na opatření v oblasti včelařství [online]. 2014 [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/komodity/zv/07/01.
17.
Vyhláška, kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. In: č. 76/2003 Sb. 2003. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006203&docType =ART &nid=11816.
18.
ZEILER, Claus. 300 rád pre včelárov. Bratislava: Príroda, 1990. ISBN 80-07-0050-X.
49
Seznam příloh
Příloha 1: Dotazníkové šetření
50
Příloha 1 – Dotazníkové šetření Dotazník: Působení včelích farem na českém a zahraničním trhu
1) O kolik včelstev se staráte? •
100 – 200
•
201 – 400
•
401 – 600
•
601 – 1000
•
1000 a více
2) Jaká je přibližně Vaše roční produkce medu? •
Do 1 tuny
•
1 – 10 tun
•
11 – 30 tun
•
31 – 50 tun
•
50 tun a více
3) Vykupujete med od jiných včelařů? •
Ano
•
Ne
4) Kde je možné zakoupit Vaše produkty? •
Ve vlastním obchodě mimo včelí farmu
•
Přímo na včelí farmě
•
V obchodech se zdravou výživou
•
Na trzích, jarmarcích a jiný akcích
•
Jinde – kde?
51
5) Jaké včelí produkty nabízí Vaše včelí farma kromě medu? •
Medovina (cizí i vlastní výroby)
•
Propolisové kapky, tinktury apod.
•
Svíčky ze včelího vosku
•
Jiné – jaké?
6) Vyvážíte med do zahraničí? •
Ano (pokračujte dalšími otázkami)
•
Ne (konec dotazníku)
7) Kam nejčastěji med vyvážíte? •
Německo
•
Slovensko
•
Polsko
•
Rakousko
•
Jinam – kam?
8) Jak velký objem medu vyvážíte? •
Do 500 kg
•
501 kg – 2 tuny
•
3 – 10 tun
•
11 – 30 tun
•
31 tun a více
9) V jakém rozmezí se pohybuje Vaše vývozní cena medu? •
Do 60 Kč
•
61 – 100 Kč
•
101 – 150 Kč
•
151 – 200 Kč
•
201 Kč a více
52