VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Tvorba nových produktů v rámci udržitelného rozvoje venkovského cestovního ruchu (bakalářská práce)
Autor: Šárka Palečková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. V Praze dne …………
………………… podpis studenta
Obsah: ÚVOD..................................................................................................................................................................... 3 1.
CHARAKTERISTIKA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .............................. 5 1.1. VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH – VYMEZENÍ POJMŮ................................................................................ 6 1.2. SEGMENTACE POTENCIÁLNÍCH KLIENTŮ ............................................................................................... 8 1.3. CERTIFIKACE JAKO VŠEOBECNĚ UZNÁVANÁ ZNÁMKA KVALITY ......................................................... 10 1.3.1. Standardy ubytování pro venkovský cestovní ruch a agroturistiku ............................................... 11 1.3.2. Značky kvality................................................................................................................................ 14
2.
INSTITUCE A VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH .............................................................................. 19 2.1. MEZINÁRODNÍ INSTITUCE ................................................................................................................... 19 2.1.1. World Tourism Organisation ........................................................................................................ 19 2.1.2. Eurogites ....................................................................................................................................... 19 2.1.3. Evropská unie................................................................................................................................ 20 2.1.4. ECEAT .......................................................................................................................................... 23 2.2. INSTITUCE V ČR ................................................................................................................................. 24 2.2.1. ECEAT CZ..................................................................................................................................... 24 2.2.2. Svaz venkovské turistiky ................................................................................................................ 25 2.2.3. Zdroje financování mezi českými institucemi ................................................................................ 25 2.2.4. Ministerstvo zemědělství ČR ......................................................................................................... 26 2.2.5. Ministerstvo životního prostředí ČR.............................................................................................. 26 2.2.6. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR................................................................................................. 28 2.2.7. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO ....................................................................................... 29 2.2.8. Asociace soukromého zemědělství ČR........................................................................................... 29 2.2.9. Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity ................................................................. 29
3.
ANALÝZA NABÍDKY VE VENKOVSKÉM CESTOVNÍM RUCHU A AGROTURISTICE ......... 30 3.1. ANALÝZA NABÍDKY AGROTURISTIKY V ZAHRANIČÍ ............................................................................ 30 3.1.1. Obecná analýza............................................................................................................................. 30 3.1.2. Konkrétní možnosti ubytování na farmě v zahraničí ..................................................................... 32 3.2. OBECNÁ ANALÝZA NABÍDKY AGROTURISTIKY V ČR .......................................................................... 33
4.
TVORBA VLASTNÍHO PRODUKTU ................................................................................................... 36 4.1. ANALÝZA PRODUKTU AGROTURISTIKY V KRAJI VYSOČINA ................................................................ 36 4.2. NÁVRH VLASTNÍHO PRODUKTU .......................................................................................................... 37 4.2.1. Charakteristika TP, TP a agentura Czechtourism ........................................................................ 37 4.2.2. „Aktivní týden na Vysočině – agroturistika ve Žďárských vrších, cykloturistika po okolí“.......... 39
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 48 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 50 A) B)
KNIHY A TIŠTĚNÉ PUBLIKACE .................................................................................................................. 50 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ........................................................................................................................... 50
SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................. 53 I. II. III. IV. V.
TABULKA_NABÍDKA UBYTOVÁNÍ NA VENKOVĚ V ZAHRANIČÍ ................................................................. 54 TABULKA_NABÍDKA UBYTOVÁNÍ NA VENKOVĚ V KRAJI VYSOČINA ....................................................... 55 VZOROVÝ TURISTICKÝ PRODUKT ........................................................................................................ 58 MAPY_KRAJ VYSOČINA ..................................................................................................................... 61 NÁVRH_PASPORT TURISTICKÉHO PRODUKTU .......................................................................................... 62
Úvod Venkovský cestovní ruch se pro řadu podnikatelů stává dobrou alternativou, kam zaměřit svou hlavní činnost nebo jak zatraktivnit svou stávající nabídku, protože splňuje mnohé trendy v současné poptávce v cestovním ruchu: jde o typ individuální, aktivní dovolené strávené způsobem šetrným k okolnímu prostředí, navíc má potenciál ovlivnit turisty i do budoucna – budou mít lepší povědomí o přírodě, o nutnosti zachování jejího bohatství, o krásných zákoutích turistovy rodné země (co se domácího cestovního ruchu týče). Ohleduplný vztah k přírodě a krajině je hlavní prioritou této oblasti cestovního ruchu, bez níž by ztrácela na své výjimečnosti. Cestovní ruch na venkově může působit blahodárně na rozvoj dané země nejen díky vzestupu domácího turismu - podporuje také kulturní a ekonomické změny, jako je nová výstavba, vytváření pracovních příležitostí, a tedy stabilizace venkovského obyvatelstva, umožňuje vznik pozitivních partnerských vztahů mezi veřejným a soukromým sektorem a přináší do obcí a malých měst tolik potřebný rozvojový kapitál, přičemž neustále přetrvává snaha veškerý tento rozvoj hlídat v mezích udržitelnosti. Trend trávení dovolené na farmě či jiném venkovském stavení je jedním z důvodů, proč má autorka zájem se této problematice věnovat – za prvé jde o relativně novou formu cestovního ruchu, kde by se dala nabídka řadou způsobů zpestřit, navíc představuje taková podnikatelská činnost určitý „vyšší cíl“ – návrat k přírodě z rušných městských center, zatraktivnění aktivní dovolené a hlavně zvyšování povědomí lidí o principech trvale udržitelného rozvoje. Pokud se hovoří o venkovském cestovním ruchu, jde o poměrně široký pojem, práce však bude zaměřena na formy venkovského cestovního ruchu úzce spojené se zemědělskou činností, což je v první řadě agroturistika. Ta je již řadu let úspěšně rozvíjena ve vyspělých evropských zemích, v České republice je zatím spíše v počátcích. Do budoucna by měla Česká republika čerpat ze zkušeností svých západních sousedů, zároveň je ale důležité, aby se tuzemští podnikatelé v agroturistice (nebo, obecněji, ve venkovském cestovním ruchu) stali i jejich rovnocennými konkurenty. Cílem této práce je proto za prvé blíže uvést čtenáře do problematiky venkovského cestovního ruchu (s důrazem na agroturistiku) jako na možnost podnikání přispívající k trvale udržitelnému rozvoji území (konkrétněji České republiky) a dále vytvořit nový turistický produkt, jenž by měl mít potenciál upoutat vybraný segment klientely.
-3-
V práci budou tedy nejprve charakterizovány klíčové pojmy, které se týkají tématu, což je trvale udržitelný rozvoj, formy šetrného cestovního ruchu, venkovský cestovní ruch a do něj patřící agroturistika. Pro pozdější tvorbu nového produktu budou stručně popsány i segmenty klientely, které agroturistika může zaujmout, a také nástroje zvyšující pravděpodobnost, že bude o produkt zájem (konkrétně instituce, které podnikatele v agroturistice propagují a finančně či nefinančně – například formou vzdělávacích projektů – dotují a dále certifikáty a značky kvality dostupné pro tyto podnikatele). Pak už bude práce směřována k vytvoření vlastního produktu agroturistiky – po stručné analýze současného stavu agroturistiky v zahraničí a ČR bude uveden návrh ubytování na farmě v kraji Vysočina, kde budou hlavními atraktivitami aktivity spojené s prací na farmě, cyklistika po okolní přírodě (s důrazem na přírodní atraktivity vybrané destinace) a bohatá nabídka doplňkových služeb. Pro tvorbu tohoto produktu budou při hledání vhodného objektu pro ubytování hostů využity oficiální webové stránky Svazu podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, které jsou zárukou nabídky jedině kvalitních ubytovacích služeb, inspiraci bude autorka hledat i na internetových stránkách farem ze zahraničí - zejména německých a rakouských, ale také farem z USA, na nichž lze najít řadu zajímavých až unikátních doplňkových služeb. Pro propojení určitých atraktivit vybrané destinace do zajímavé cyklotrasy bude čerpáno z knižních i internetových turistických průvodců po kraji Vysočina a z elektronických zdrojů určených cykloturistice. Správný turistický produkt potřebuje logickou strukturu, výstižný název i účinnou propagaci, k tomu budou na prvním místě využity webové stránky agentury Czechtourism, přesněji projekt „Obchodní dům turistických produktů“.
-4-
1.
Charakteristika udržitelného rozvoje cestovního ruchu Venkovský cestovní ruch se často skloňuje spolu s pojmy ekologie, trvale udržitelný
rozvoj, šetrné formy cestovního ruchu…v některých případech by se to dalo považovat za klišé (určitě totiž existuje řada provozovatelů ubytovacích zařízení na venkově, jejichž jediným zájmem je nalákání klientů do svých objektů na úkor životního prostředí), přesto je v tomto oboru cestovního ruchu většina těch, kdo mají zájem na tom, aby venkovský cestovní ruch a trvale udržitelný rozvoj území fungovaly v symbióze, a to jak z ekonomického, tak i z ekologického a společenského pohledu, v ideálním případě by totiž vztah „návštěvníkhostitel“ měl prospět oběma zúčastněným spolu s prospěchem pro místní přírodu, ekonomiku, kulturní identitu a další důležité faktory rozvoje, což ukazuje následující schéma: Tab.1: Prvky udržitelného rozvoje cestovního ruchu v produktu venkovského cestovního ruchu
Upraveno podle zdroje: Stříbrná, M.: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha 2005, str.12
Trvale udržitelný rozvoj zabezpečuje uspokojení současných potřeb, aniž by ohrozil možnosti uspokojení potřeb budoucích generací. Takto by se mělo pohlížet i na rozvoj ekonomický, který by měl probíhat při co možná nejnižším znečištění životního prostředí a při zachování základního životního standardu lidí. Hospodářské nároky na rozvoj území je proto nutné sladit s ekologií, se společenskou i kulturní funkcí daného území.
-5-
Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu lze potom charakterizovat jako „zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací“1. Za udržitelný neboli šetrný cestovní ruch lze považovat pobyt, který šetrně poznává a využívá místní přírodu, hospodářství a kulturu kraje; pokud se těmito principy řídí turista, měl by preferovat kupování místních potravin, výlety by měl absolvovat jako pěší turista či cyklista a k ubytování využívat nabídku místních obyvatel a dále samozřejmě nijak neznečisťovat životní prostředí. Ze šetrného cestovního ruchu vychází zelený cestovní ruch, který sleduje místní hledisko realizování cestovního ruchu, váže se tedy na volnou nebo maximálně mírně osídlenou krajinu reprezentující přírodní i kulturní bohatství, v zeleném cestovním ruchu jde o touhu a snahu účastníků cestovního ruchu s touto krajinou splynout. Konkrétně vystupuje zelený cestovní ruch jako ekoturistika a jako venkovský cestovní ruch. Ekoturistika se zaměřuje čistě na přírodu, na poznávání jejích krás, významně je zde zastoupena i určitá výchovná složka - aby byli v budoucnu návštěvníci ohleduplnější vůči přírodě a aktivně se ji snažili chránit. Je založena na ohleduplném chování ubytovatelů a hostů k přírodě (ubytovatelé jsou v zásadě ochránci přírody, což vyhovuje jejich klientele, která požaduje pobyt v atraktivní, neporušené přírodní lokalitě za respektování zákonitostí ochrany životního prostředí). Produktu ekoturistiky se nejlépe daří v CHKO, biosférických oblastech nebo v národních parcích v malých ubytovacích zařízeních, které v těchto lokalitách či v jejich bezprostřední blízkosti podnikají.
1.1.
Venkovský cestovní ruch – vymezení pojmů Venkovský cestovní ruch v sobě spojuje veškeré činnosti účastníka cestovního ruchu
mimo oblasti rekreačních i turistických center, mimo oblast městského osídlení – týká se pouze prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch se dá dále rozdělit na vesnický cestovní ruch, agroturistiku a ekoagroturistiku. Vesnický cestovní ruch je v podstatě veškerý cestovní ruch, který probíhá na vesnici, mimo agroturistiku – jeho účastník může využít služeb ubytovacích (v komerčních zařízeních, 1 citováno na webu MMR; článek „Udržitelný rozvoj cestovního ruchu vydaný v rámci Konference o certifikaci trvale udržitelných aktivit v cestovním ruchu konané 17.-20.října 2004; http://www.mmr.cz/index.php?show=001027000006001
-6-
rekreačních chalupách i v ubytování v soukromí), stravovacích, kulturních, sportovních či společenských, které profitují z konkrétních atraktivit na daném místě (z přírody, folklóru, aktuálních kulturních akcí apod.). Agroturistika má bezprostřední vztah k využívání přírody a krajiny venkova, přímo se týká zemědělských prací nebo usedlostí se zemědělskou funkcí. V České republice je provozována podnikateli v „zemědělské prvovýrobě“2, agroturistika je pro ně vedlejší doplňkovou činností sloužící k získání dodatečných finančních prostředků (tedy vedlejší finanční zdroj k udržení nebo rozšíření jejich pracovní činnosti), přičemž zemědělská činnost zůstává dominantní. Pro farmáře je výhodné svoje podnikání rozšířit tímto směrem, protože, pokud farma funguje v příznivých klimatických podmínkách, turisté na ni mohou zavítat nejen během hlavní sezóny v letních měsících. Podnikatel v agroturistice, který je tím pádem nejen farmářem, ale také poskytovatelem služeb a výrobků své farmy, by se měl snažit zaujmout potenciální klienty v průběhu celého roku, například speciální nabídkou vánočních a silvestrovských pobytů či levnějšími pobyty mimo hlavní sezónu, které ocení zejména senioři a rodiny s malými dětmi, protože je netlačí čas letních prázdnin. Agroturistice se nedaří v průmyslových oblastech či v regionech čistě orientovaných na cestovní ruch, důležitou devizou pobytu na venkově je totiž neporušenost přírody, zachování místního folklóru, rázovitost místní krajiny…pokud je lokalita určitým způsobem ojedinělá a navíc je zde v rámci zachování udržitelného rozvoje zajištěna farmářská a turistická infrastruktura, jde o vhodný prostor pro podnikání v některé ze šetrných forem cestovního ruchu. Podnikatel v agroturistice přináší díky požadavkům tohoto oboru cestovního ruchu a jeho klientů spoustu výhod nejen sobě, ale i celému regionu – pomáhá totiž stabilizovat venkovské obyvatelstvo (částečně může řešit nezaměstnanost ve venkovských oblastech či snižovat závislost na městě) a v důsledku tím přispívá k udržitelnému rozvoji venkova. Ekoagroturistika v podstatě vyplývá z agroturistiky – jde o stejný typ podnikatelské činnosti, akorát zahrnuje užší skupinu objektů, protože se jí smí zabývat pouze certifikovaná ekologická farma. Taková farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické přípravky ani hnojiva, zvířata jsou chována přirozeným způsobem. Certifikace farmy jako producenta ekologicky šetrných produktů se pozná na jednotlivých výrobcích, protože pouze tyto smějí používat ochrannou známku BIO.
2
Pojem charakterizovaný v zákoně č.105/1990 Sb. O soukromém podnikání občanů
-7-
Zájemci o pobyt na venkově mohou vybírat i jiné produkty – například vodní a pěší turistiku, cykloturistiku, cestu po Stezkách dědictví (projekt ECEAT CZ), hipoturistiku, různé doprovodné programy (např.tématicky zaměřené na poznávání tradic, folklóru, kulturní akce apod.); přičemž ubytování významně určí, o jakou formu venkovského cestovního ruchu půjde (ubytování na farmě, ubytování v penzionu, pronájem chaty či chalupy,…).
1.2.
Segmentace potenciálních klientů Poptávka po ubytování na venkově se v posledních letech zvyšuje, tento trend je
viditelný i v České republice, kde ho podporuje zejména zahraniční klientela z vyspělých evropských zemí spolu s narůstající skupinou tuzemských turistů z velkých měst. Na farmách by se velmi těžko hledali lidé, kteří jsou zvyklí trávit svou dovolenou ve vybavených přímořských letoviscích nejlépe se službami all inclusive, převažují zde mladé rodiny s dětmi. Každý podnikatel by se při své specializaci na určitý segment turistů však neměl řídit pouze statistikami, existuje totiž více zájmových skupin s vytýčenými požadavky, tyto skupiny samozřejmě nejsou striktně dané, prolínají se, ale přesto se od sebe v něčem odlišují: Již zmiňované rodiny s dětmi tvoří v případě ČR zhruba 40% přijíždějících hostů a jsou častým cílovým segmentem i pro zahraniční podnikatele ve venkovském cestovním ruchu.Na takovou klientelu je však třeba dostatečně se vybavit: podnikatel by měl mít objekt zařízený a situovaný tak, aby se děti mohly na farmě a v nejbližším okolí samy bezpečně pohybovat, je důležité mít pro ně zařízení na hraní a sportování (například bazének ke koupání), samozřejmostí by mělo být speciální vybavení jako je dětská postýlka, dětská vanička, dětské příbory…Jako speciální službu je vhodné nabídku rozšířit také o hlídání dětí na určitou část dne. Tento segment bude prvotně zajímat farma zaměřená na chov, pokud jde navíc o chov koní či psů, podnikatel toho může využít a vytvořit produkt přímo zaměřený na kontakt klienta a zvířete. Vyšší standard ubytování i doplňkových služeb využijí zejména starší lidé dosud v pracovním poměru, vedle vlastního vybavení pokoje je osloví nabídka zahradního posezení s grilováním či možnost pobytu s domácím mazlíčkem, provozovatel takovým hostům rovněž jistě vyjde vstříc, když v termínu jejich pobytu nebudou v objektu rodiny s dětmi, aby se z důvodu hluku nehrozily zbytečné konflikty.
-8-
Mezi hosty se v posledních letech objevují stále častěji senioři, kteří od dovolené očekávají především aktivní odpočinek spojený s návštěvou zajímavých míst, řada z nich se nebrání novým trendům ve výživě, atraktivním způsobem ubytování na venkově by pro ně proto měly být i ekofarmy. Perspektivním segmentem se čím dál více jeví i firemní kolektivy - firemní akce na venkově, v klidném, domáckém a přírodním prostředí poskytují dostatečnou pohodu pro jednání, relaxaci nebo naopak intenzivní duševní činnost, hodí se i pro stmelení pracovního kolektivu (což je tím pádem příjemná, méně náročná verze teambuildingu). Pro podnikatele, kteří mají vyšší kapacitu ubytovacích míst, by mohly být atraktivní také různé kluby či spolky, které aktivně přistupují nejen k vlastnímu programu, ale i k místním akcím (folklórní slavnosti, zábavy apod.) i pracím spojeným s chodem farmy. K vícečlenným skupinám se řadí i děti s pedagogickým doprovodem, jejich pobyt na statku se ovšem realizuje v menším počtu než například klasická škola v přírodě, což má výhody z lékařského i pedagogického hlediska. Pro tento segment se nabízí množství doprovodných programů (jízda na koni, ošetřování zvířat, výlety do okolí, nácvik a provedení divadelního představení, program na špatné počasí – soutěže, malování apod.). Pro podnikatele je však zaměření se na tuto skupinu klientely trochu problematické proto, že vybavení objektu podléhá speciálním bezpečnostním a hygienickým předpisům. Tělesně a zdravotně postižení vyžadují stavební úpravy prostor objektu i prostor přístupových (nejen do domu či do zahradního altánu, ale také například k hospodářským zvířatům). Pokud se sám provozovatel nezabývá chovem koní a tím pádem nemůže tomuto segment klientely nabídnout léčivou hipoterapii, je dobré ji zajistit u chovatele v blízkém okolí (pokud zde někdo takový samozřejmě je). Hosté zaměření na zdravý životní styl se budou zajímat o objekty ekoagroturistiky, protože ocení ekologicky šetrnou produkci těchto farem. Hostům zaměřeným na přírodu by měl provozovatel farmy nabídnout dostatek informací o přírodních atraktivitách v nejbližším okolí, samozřejmě pro tyto hosty jsou zajímavé zejména farmy umístěné v lokalitách se zvýšenou koncentrací takových atraktivit. Pro hosty zajímající se o jezdectví se v současnosti nabídka rozšiřuje, protože typ takto zaměřené agroturistiky slibuje stálý nárůst klientely. Pro provozovatele je však chov koní spojen se znatelným zvýšením nákladů a pracovní zátěže spolu s nutností zkušenosti
-9-
v takovém oboru – v případě, že v blízkosti farmy funguje jízdárna, je tak pro oba podnikatelské subjekty výhodné domluvit se na spolupráci. Rybáři se při pobytu na farmě jistě budou zajímat o možnosti praktikování jejich koníčku, pokud je tedy v blízkosti objektu rybník či řeka, měl by podnikatel tuto skutečnost dostatečně propagovat spolu s nabídkou zajištění rybářského lístku či půjčení výbavy potřebné k rybaření. Sportovně založení hosté budou buď očekávat pestré možnosti sportovního vyžití (např.dostupnost sportovního náčiní, sportovních ploch apod.), nebo budou mít rovnou specifická přání, týkající se jejich tréninkového programu. Pouze na cyklisty by se podnikatel v agroturistice nejspíš úzce nezaměřil, protože cyklistům většinou stačí jednodušší ubytování například v malém kempu, navíc se nezdrží dlouho na jednom místě. Pokud je ovšem objekt lokalizován jako dobrý výchozí bod za přírodními i kulturními atraktivitami, tuto klientelu by zaujmout mohl – propagovanou nabídku farmy lze pak ještě vylepšit například vypůjčováním kol a příslušenství (helmy, pumpičky, cyklomapy apod.) a prezentací cyklostezek v regionu. Odbočí-li se trochu od podnikání v agroturistice v čistém slova smyslu, tak za zmínku jistě stojí i takzvaní „WWOOFeři“, segment přímo vycházející z nekomerční formy ekoagroturistiky známé pod značkou WWOOF, World Wide Opportunity on Organic Farm, tedy v překladu Celosvětové příležitosti na ekologických farmách - výměnná síť, v níž za bezplatnou pomoc ekologickým farmářům dostane dobrovolník zdarma ubytování a stravu a také cenné praktické zkušenosti z oblasti ekologického zemědělství. Zajímavé je, že takový pobyt nemá fixní dobu, záleží na dohodě mezi farmářem a dobrovolníkem, protože se v podstatě řídí potřebou práce na farmě. Jak již bylo uvedeno na začátku, popsané zájmové skupiny se prolínají a navíc jejich výčet není zdaleka kompletní – zařadit by se sem daly například také zájemci o folklór a lidovou architekturu, umělci, malíři apod.
1.3.
Certifikace jako všeobecně uznávaná známka kvality Podnikatel by se měl snažit zaujmout potenciálního klienta všemožnými prostředky a
právě certifikace by mu v tomto směru mohla velmi prospět – obecně ji lze charakterizovat jako potvrzení kvality na základě určité formy prověření odpovědným orgánem, který sám o sobě má jistou váhu, čímž samozřejmě dodává na důležitosti i danému certifikátu. Pokud by
- 10 -
podnikatel pro svůj objekt certifikát získal, skýtá to pro něj řadu výhod, zejména výborný prostředek k propagaci své firmy a nabízených služeb. Podnikatelé ve venkovské turistice a agroturistice usilují zejména o tato konkrétní osvědčení kvality:
1.3.1. Standardy ubytování pro venkovský cestovní ruch a agroturistiku Pro většinu hostů je při výběru ubytovacího zařízení důležité vědět, co je čeká, a proto vybírají certifikované objekty, tj.objekty se zárukou určitých standardů a toho, že kvalita daného objektu je pravidelně kontrolována. Jak již bylo řečeno, podnikateli se certifikací objektu zvyšuje zájem o jeho služby, ale zároveň se mu tím usnadňuje propagace v širším slova smyslu (certifikované objekty v ČR jsou přednostně prezentovány agenturou CzechTourism na výstavách a veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraničí) i možný zisk finanční podpory. Podnikatelé v agroturistice, kteří mají zájem o certifikování svého objektu, by se měli řídit zejména doporučenými standardy ubytování v soukromí a (eko)agroturistice. 1.3.1.1. Doporučené standardy Ministerstva pro místní rozvoj Současné doporučené standardy ubytovacích služeb platí od roku 1999 a týkají se ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách a ubytování v turistických ubytovnách. Certifikaci provádějí zainteresovaná profesní sdružení, která poté ručí za kvalitu nabízených služeb a provádějí kontroly dodržování kvality poskytovaných služeb. Jde o Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice (ten ručí za ubytování v soukromí), Kempy a chatové osady - živnostenské společenstvo (má na starost certifikaci kempů a chatových osad) a Klub českých turistů (jeho se týkají turistické ubytovny). Ubytování v soukromí a jeho certifikace Ubytování v soukromí se člení na ubytování v obytných místnostech objektů a pronájem samostatných objektů jako jsou chaty, sruby či chalupy, přilehlých pozemků za účelem stanování apod. Kategoriemi ubytování v soukromí jsou malý kemp (pronájem pozemku pro přechodné ubytování hostů – například ve stanu, v přívěsu; k dispozici je samostatné hygienické zařízení, případně další vybavení a technické zázemí), dále ubytovací objekt/apartmán (letní byt) s vlastním vařením (samostatná stavba nebo bytová jednotka s jednou či více obytnými místnostmi, hygienickým zařízením, samoobslužnou kuchyní a dalším vybavením, vše se pronajímá jako celek), mezi ubytování v soukromí se řadí
- 11 -
i penzion neboli ubytování se stravováním. Maximální kapacita těchto ubytovacích zařízení je 20 osob (o případných výjimkách by rozhodoval certifikační orgán). Pokud se ubytovací zařízení vejde do daných standardů a podstoupí kontrolu certifikačním orgánem, je zařazeno do jedné ze čtyř tříd (může tedy získat od jedné po čtyři hvězdičky). Standardy udávají závazné minimum, které každé ubytovací zařízení musí splňovat, spolu s doporučeními, s jejichž pomocí by mohlo zařízení získat lepší bodové ocenění certifikačním orgánem. Dle těchto standardů je ubytovací zařízení klasifikováno či nikoli, pokud však ano, je dále prověřeno podle požadavků standardů na jednotlivé kategorie ubytování v soukromí. Nakonec v rámci této certifikace existuje ještě možnost získat speciální označení, které potvrzuje připravenost pro zvláštní hosty (děti, senioři, cyklisté). 1.3.1.2. Standardy Evropského centra pro eko agro turistiku ECEAT Tyto standardy zaručí hostům, že farma, na kterou přijíždějí, respektuje ochranu životního prostředí (tedy, že splňuje tzv.eko kritéria) nebo zachování tradic českého venkova (tedy, že splňuje tzv.kritéria pro Stezky dědictví). Certifikaci dle těchto kritérií provádí Evropské centrum pro eko agro turistiku ECEAT. Eko kritéria – ochrana životního prostředí Tato kritéria se konkrétně zaměřují na témata „Hluk a vizuální znečištění“, „Odpady“, „Voda,energie“ a „Příroda, krajina“. Provozovatel by měl tedy dbát na to, aby hosté nebyly rušeni hlukem, reklamními předměty či kouřem, důležitý je dále způsob, jak se provozovatel zbavuje odpadních vod a pevných odpadů, hostům musí být umožněno třídit odpad, což sám provozovatel provádí v každém případě, měl by upřednostňovat využití vratných obalů a výrobků z recyklovaného papíru. Ohledně vody a energie jde o její maximální šetření (úsporné sprchy, regulovaná teplota, úsporné osvětlení, zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie), o čemž by měl provozovatel zařízení hosty také sám informovat. Přírodu a okolní krajinu nesmí činnost zařízení nijak poškodit, provozovatel by se měl tedy co nejvíce řídit principy ekologického zemědělství, používat minimum chemických prostředků, měl by také aktivně podporovat ochranu přírody, spolupracovat s ekologickými organizacemi či například se správou národního parku apod.
- 12 -
Kritéria pro Stezky dědictví Kritéria se týkají ubytovacích a stravovacích služeb, jsou zde kladeny požadavky na to, aby daná kapacity nebyla součástí mezinárodních řetězců, byla udržovaná, pokud by šlo o starou budovu, rekonstrukce musí proběhnout citlivě v duchu místní atmosféry, což by měl ctít i investor do novostavby, ze zařízení by měly být co nejvíce vyloučeny moderní materiály (například plastový nábytek či umělé květiny), na hosty by působil negativně i hluk, všudypřítomné reklamní předměty či kouř (v zařízení musí být alespoň částečný nekuřácký provoz). Na co by měl naopak provozovatel zařízení dbát, je rozšíření nabídky specialit místní kuchyně, místních produktů či biopotravin, měl by být aktivní v podporování ochrany přírody a podílet se na rozvoji šetrných turistických aktivit (například vyvěšování ptačích budek, sečení mezí, značení tras apod.). 1.3.1.3. Cyklisté vítáni Jak již bylo uvedeno v úvodu, v kapitole věnované segmentům potenciálních klientů, podnikatel v agroturistice by cyklisty zaujmout mohl – certifikát „Cyklisté vítáni“ by mu k tomu měl významně dopomoci, protože cyklisté patří k typu turistů, kteří se před cestou hodně informují na možnosti ubytování, stravování či přepravy svých kol, aby si vhodně naplánovali trasu, kterou za svůj pobyt s koly chtějí urazit. „Je možné, že vaše služby jsou na úrovni požadavků Cyklisté vítáni už dnes, proč je potom neprodávat pod značkou kvality?“... „Certifikovaná zařízení budou postupně zvýrazněna v mapách, budou je nabízet Turistická informační centra, objeví se v katalozích krajských úřadů a v nabídce cestovních kanceláří. Každý chce přece nabízet to nejlepší, co může.“3 Z úryvku získaného na webových stránkách tohoto programu certifikace je jasně vidět smysl tohoto značení – ač by se zdálo, že se hodí jen pro velmi úzce profilovanou skupinu poskytovatelů ubytovacích služeb, není to pravda – i kdyby propagace určité farmy v rámci označení „Cyklisté vítáni“ na potenciálního klienta nezabírala, může si (například v Turistickém informačním centru) u daného objektu všimnout jiné, pro něj zajímavé, nabízené služby. Obr.1: Označení „Cyklisté vítáni“ Zdroj: www.cyklistevitani.cz 3
Citováno z webových stránek národní certifikace služeb cestovního ruchu Cyklisté vítáni: http://www.cyklistevitani.cz/podnik.php#otazky
- 13 -
1.3.2. Značky kvality Zlepšení reputace daného objektu se dá docílit mnoha způsoby – pro poskytovatele ubytování na farmě jde v první řadě o již zmíněnou certifikaci daného objektu podle Doporučeného standardu ubytovacích služeb. Existuje však řada takzvaných značek kvality, díky nimž objekt získává podobné výhody - tedy větší respekt klientů i obchodních partnerů, ale rovněž lepší propagaci v rámci organizací, které osvědčení o kvalitě poskytují. Pro podnikatele v agroturistice jsou prestižní tyto značky kvality: 1.3.2.1. Ekoznačení Eko-označení získávají takové výrobky a služby, které jsou v průběhu celého životního cyklu šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i ke zdraví spotřebitele, přičemž jejich kvalita zůstává na stálé vysoké úrovni. Výrobek ucházející se o zisk ekoznačky je nejprve podroben přísným testům, a poté už může využívat z označení plynoucí výhody: státem, či nadnárodní institucí garantované potvrzení vyšší užitné hodnoty, doporučení zákazníkům od řady ekologických nevládních institucí, významné je i zařazení výrobku mezi prioritně nakupované zboží institucemi, které používají systém takzvaných zelených zakázek4. V současnosti má takto „oficiálně uznaný“ stupeň kvality na jednom či více výrobcích přes 82 firem v ČR a zahraničí, je tedy viditelné, že jde o poměrně nedávno zavedenou tradici značení, což dokládá i doba vzniku organizací, které jsou ohledně ekoznačení určující pro české firmy: ECEAT Quality Label Tato ekoznačka je udělována organizací ECEAT5 (která byla založena v roce 1994), zdůrazňuje udržitelnost služeb poskytovaných ubytovacím zařízením, a to udržitelnost ekonomická, společensko-kulturní a samozřejmě šetrnost k životnímu prostředí. ECEAT Quality Label má již přes 1300 farem, penzionů a hotelů v Evropě. Farma by měla splňovat tato kritéria: Obr.2: Ekoznačka ECEAT Auality Label Zdroj: www.eceat.org/fx/10/index.html
4
Podle „Usnesení Vlády České republiky ze dne 19.července 2000 č.720 k návrhu podpory rozvoje prodeje a užívání ekologicky šetrných výrobků“; Zdroj: http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGRIOAW/$FILE/Usneseni_vlady.pdf (Jde o doporučení, aby příslušné instituce při zadávání veřejných zakázek podle zákona č.199/1994 Sb. O zadávání veřejných zakázek dbali i na ekologickou šetrnost výrobku jako plnohodnotné kritérium při rozhodování, dokonce aby nákup ekologicky šetrného zboží přímo upřednostnili) 5 Více o ECEAT viz následující kapitola („1.4.4. ECEAT“)
- 14 -
poskytovat hostům informace, jak se šetrně chovat ke svému okolí, podle těchto zásad řídit všechny činnosti na farmě (ať už spojené se zemědělstvím či s poskytováním služeb hostům), aktivně podporovat ochranu přírody, kulturního dědictví, místní ekonomiku. Global Ecolabelling Network Jde o neziskovou, nevládní organizaci, zkráceně GEN, jež funguje od roku 1994. Sdružuje národní i nadnárodní programy z celého světa a v současnosti má 26 členů a další 4 přidružené. Důvodem vzniku GEN byla snaha o získání informací o všech existujících programech ekoznačení, o postupech výběru a o následné sjednocení enviromentálních kritérií. Mezi členy GEN se řadí i ČR zastoupená Ministerstvem životního prostředí, a to od roku 2000 (ČR byla dokonce hostitelem 10.výročního zasedání této organizace, od 20. do 25.října 2003, na němž se řešila vzájemná spolupráce členských zemí a slaďování jednotlivých programů). Obr.3: Označení členů GEN Zdroj: www.ekoznacka.cz
Agentura pro ekologicky šetrné výrobky Součástí CENIA6; Agentura pro ekologicky šetrné výrobky je odpovědným výkonným orgánem takzvaného Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků, který stanovuje náležitosti zisku označení „Ekologicky šetrný výrobek“ (či „Ekologicky šetrná služba“) dle 50 směrnic vydaných v letech 2004-20067. Obr.4: Logo „Ekologický šetrný výrobek“ Zdroj: www.ekoznacka.cz
Evropská rada pro ekoznačení Tato instituce EU, zkráceně EUEB (European Union Eco-labelling Board), funguje od roku 1992, a to s podporou Evropské komise, členských států EU a Evropské ekonomické oblasti (EEA), mimoto jsou v ní zastoupeny i zainteresované organizace z průmyslové, ekologické a spotřebitelské oblasti. Obr.5: Logo „The Flower“ Zdroj: www.ekoznacka.cz
6
CENIA, tj. Česká informační agentura pro životní prostředí, spadá pod pravomoc Ministerstva životního prostředí a její misí je stát se "ČTK životního prostředí" (citováno z webu CENIA, http://www.ekoznacka.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGQWNOT ) 7 Seznam směrnic spolu s oceněnými výrobky, resp.službami, je dostupný přes webové stránky agentury CENIA na http://www.ceu.cz/esv/smernice.asp
- 15 -
V současnosti existuje 24 kategorií pro udělení ekoznačky stanovených v rozhodnutích Evropské komise z let 2001-20058, zatím je splnilo přes 250 firem9. V ČR má udělování ekoznačky „The Flower“ na starost Agentura pro ekologicky šetrné výrobky (samozřejmě ve spolupráci s EUEB). Zmiňovaná označení se týkají širokého spektra výrobků, podnikatel v agroturistice by je měl samozřejmě pro provoz svého zařízení upřednostňovat před výrobky necertifikovanými, více by ho však jistě zajímalo ekoznačení pro kategorii „Turistické ubytovací služby“10, případně „Služby v kempech“11 pro podnikatele ve venkovském cestovním ruchu. Sektor služeb v ČR ještě není na dostatečně vysoké úrovni – EUEB eviduje zejména poskytovatele služeb, zato u ČR se značky „Ekologicky šetrná služba“ dostalo zatím menšině z oceněných firem… 1.3.2.2. Certifikace produkce farmy Jednou z doplňkových služeb, které zemědělec poskytuje turistům, bývá i prodej jeho produktů – národní značka kvality KLASA či značka bio jsou jim jistě velkou reklamou: KLASA Toto označení uděluje ministr zemědělství od roku 2003 českým potravinářským a zemědělským výrobkům. Dle údajů ze začátku března 2007 bylo těchto výrobků 1348, a to od 198 výrobců. Značka je propůjčována na 3 roky, na základě průběžné kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce může být její vlastnictví prodlouženo či zrušeno. Rozhodujícími kritérii je dostatečný podíl tuzemských surovin, výroba probíhající pouze na území ČR a samozřejmě dodržování podmínek kvality (podle pravidel správné výrobní, hygienické, příp.zemědělské praxe). Obr.6: Logo „KLASA“ Zdroj: www.eklasa.cz
Biopotraviny „Biopotraviny jsou jakékoli potraviny, které vznikly co nejpřirozenějším a zároveň kontrolovaným způsobem v rámci ekologického zemědělství. V kvalitě bio si dnes můžete
8
Výrobkové kategorie jsou k nahlédnutí na http://www.eco-label.com/Czech/ nebo v rámci jednotlivých rozhodnutí na http://europa.eu/scadplus/leg/en/lvb/l28020.htm (v angličtině) 9 Seznam ubytovacích služeb oceněných „The Flower“ je zveřejněn na webových stránkách http://www.ecolabeltourism.eu/downloads/camp%20site%20service/wheretostay-english_camping.pdf a http://www.ecolabel-tourism.eu/downloads/Accommodation%20Services/Ecolabel%20poster%20guide%20ENGLISH.pdf ; případně lze najít firmy podle vybraných kritérií také na http://www.eco-label.com/Czech/ v oknu Hledat – Výrobek/Služba 10 pro české ekoznačení dáno Směrnicí č.43-2005; pro ekoznačení EU dáno Rozhodnutím Evropské komise č.287/2003 11 pro české ekoznačení dáno Směrnicí č.42-2005; pro ekoznačení EU dáno Rozhodnutím Evropské komise č.338/2005
- 16 -
koupit téměř cokoli. Tedy zdaleka nejen obilniny a luštěniny, ale i maso, máslo a mléčné výrobky, zeleninu, kvalitní celozrnné i bílé těstoviny, ale i pochoutky, jako jsou biokečup, biochipsy, biovíno, biočokoláda nebo biouherák. Na své si přijde gurmán i asketa.“12 Z tohoto úryvku je tedy vidět, že biopotraviny nabízené podnikatelem turistům na jeho ekofarmě (v tomto případě se jedná o turistický produkt ekoagroturistiky) nemusí zaujmout pouze ty, kteří se ženou za co nejdietnějším stravováním (přesto je dodnes pro řadu lidí značka bio synonymem vegetariánství, veganství či dokonce makrobiotiky). Ekozemědělec může turistovi poskytnout dostatek informací, proč jsou jeho produkty lepší než ty běžně prodávané, vysvětlit mu, proč za ně musí zaplatit řádově o 20-40% více atd. Certifikace značkou bio tedy nemusí fungovat jako podmínka pro segment klientely, který si cíleně vybere ekofarmu – turista, který chce pouze strávit svou dovolenou na farmě, může pozitiva tohoto označení ocenit až na místě a třeba pro něj budou do budoucna produkty ekoagroturistiky zajímavější a stane se účastníkem i propagátorem dovolené na venkově… Čeští ekozemědělci mohou získat dvojí označení biokvality svých produktů, které uděluje obecně prospěšná společnost Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o.p.s. – jde o nevládní neziskovou organizaci, která má na starost odbornou kontrolu a případně následnou certifikaci v systému ekologického zemědělství)13. Produkt ekologického zemědělství Tato značka zaručuje, že produkty byly kontrolovány na každém kroku od pěstování na poli přes úpravu a zpracování až ke konečnému spotřebiteli. Správně označená biopotravina nese i číslo kontrolní organizace: CZ-KEZ-01, případně číslo a zkratku jiné schválené kontrolní organizace. Obr.7: Logo „Produkt ekologického zemědělství“ Zdroj: www.kez.cz/main.php?pageid=199
Ekologické zemědělství (Organic farming) V rámci EU je možno navíc získat značku „Organic farming“. Pokud český ekozemědělec získá české označení o biokvalitě svých produktů, je oprávněn tuto celoevropskou značku používat také. Obr.8: Logo „Ekologické zemědělství“ Zdroj: www.kez.cz/main.php?pageid=199
12
Citováno z knihy Biokuchařka Hanky Zemanové, str.9; Smart Press, Praha 2005 Za vznikem KEZ v roce 1999 stály nejvýznamnější české organizace z tohoto oboru - Svaz producentů a zpracovatelů biopotravin PROBIO, Nadační fond pro ekologické zemědělství FOA a Spolek poradců ekologického zemědělství EPOS.
13
- 17 -
1.3.2.3. Regionální značení výrobků Tento zajímavý projekt probíhající teprve od roku 2005 jistě také stojí za zmínku – regionální označení výrobků totiž přispívá ke zvyšování povědomí o dané destinaci, je zaměřeno hlavně na tradiční lokální produkci, od ručních řemesel, přes kulinářské speciality po průmyslové výrobky - udělená regionální značka garantuje jejich původ, originalitu i vazbu na konkrétní území. Projekt udělování regionálních značek „Domácí výrobky“ probíhá pod hlavičkou REC ČR - Regionálního environmentálního centra ČR, a to v souvislosti s původním projektem „Natura 2000 – Lidé přírodě, příroda lidem“ z let 2004-2005. V něm šlo o zavádění celoevropské sítě chráněných území, zvyšování povědomí o této soustavě a také o ekologickou výchovu na 2.stupni základních škol. Současný projekt je zaštítěn řadou partnerů: trojice ministerstev logicky zainteresovaných v této oblasti (Min.pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí); agentura CzechTourism, Agrární komora, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a v neposlední řadě partneři v regionech. Smyslem regionálního značení není konkurovat stávajícím značkám kvality, ale zdůraznit původ výrobku, čímž se výrobek zviditelní pro turisty (turistům je umožněno lépe si užít atmosféru regionu) i místní obyvatele (mohou podporovat „své“ výrobce). V současnosti sem spadají turistické regiony Šumava14, Krkonoše15, Beskydy16 a od roku 2007 Moravský Kras; na zavedení regionální značky se chystají Orlické hory a Moravské Kravařsko: Mezi produkty s touto regionální značku už se dostala i jedna biofarma, která může zaujmout i turisty, protože v rámci této zemědělské usedlosti je nabízeno i ubytování: jde o biofarmu Slunečná, která získala ocenění Domácí výrobek za mléčné výrobky a maso, navíc nabízí nadstandardní ubytování v celkem 5 apartmánech pro 4-5 osob spolu s doplňkovou nabídkou aktivit (účast klientů na činnosti farmy – krmení zvířat, pečení chleba, výroba sýrů a uzenin)17. Obr.9: Logo „Ekologické zemědělství“ Upraveno ze zdroje: www.domaci-vyrobky.cz
14
Seznam výrobků: http://domaci-vyrobky.cz/dokumenty/sumava/sumava_003.xml/regiony Seznam výrobků: http://domaci-vyrobky.cz/dokumenty/krkonose/informace.xml/regiony 16 Seznam výrobků: http://domaci-vyrobky.cz/dokumenty/beskydy/informace.xml/regiony 17 Více na www.biofarma-slunecna.cz 15
- 18 -
2. 2.1.
Instituce a venkovský cestovní ruch Mezinárodní instituce
2.1.1. World Tourism Organisation Světová organizace cestovního ruchu má ve výčtu důležitých mezinárodních institucí jistě své místo – a to z pohledu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Klade si ho za jeden ze svých hlavních cílů, což dokládají i dokumenty, které WTO vydala. V 80.letech minulého století šlo spíše o dokumenty postihující všechna klíčová témata v cestovním ruchu, v dokumentech od 90.let se už WTO zaměřovala na udržitelný rozvoj cestovního ruchu jako na samostatné téma18. Venkovské oblasti WTO řadí mezi klíčová území, pro jejichž ekonomiku je potřebný rozvoj cestovního ruchu, který by zároveň přispíval i k uchování místního přírodního a kulturního dědictví. WTO publikovala i podrobnou publikaci udržitelného rozvoje cestovního ruchu (v roce 2004), v níž tento pojem charakterizuje, vymezuje jeho roli a požadavky: "Sustainable tourism development guidelines and management practices are applicable to all forms of tourism in all types of destinations, including mass tourism and the various niche tourism segments. Sustainability principles refer to the environmental, economic and socio-cultural aspects of tourism development, and a suitable balance must be established between these three dimensions to guarantee its long-term sustainability.“19; tedy WTO říká, že hlavní zásady a způsoby řízení udržitelného rozvoje cestovního ruchu jsou využitelné všemi typy cestovního ruchu ve všech typech destinací, nehledě k tomu, zda jde o turistické centrum či o okrajový trh cestovního ruchu. Principy udržitelnosti poukazují na aspekty rozvoje cestovního ruchu z hlediska životního prostředí, ekonomického i společensko-kulturního – mezi těmito třemi dimenzemi je nutné vytvořit rovnováhu, aby byla zaručena dlouhodobá udržitelnost.
2.1.2. Eurogites Institucí, která je již pevně spjata s venkovským cestovním ruchem, je Eurogites: „European Federation of Farm- and Village Tourism“, tj. „Evropská federace agroturistiky a venkovské turistiky“, uznávaná instituce hájící zájmy podnikatelů v tomto oboru, jejímiž
18
Seznam důležitých dokumentů spojených s tématem udržitelnosti cestovního ruchu je spolu s jejich internetovými odkazy dostupný na http://www.world-tourism.org/frameset/frame_sustainable.html 19 citováno z webových stránek WTO; zdroj: http://www.world-tourism.org/sustainable/top/ebulletin.html
- 19 -
členy jsou povětšinou evropské země zastoupené oficiálními národními institucemi pro venkovský cestovní ruch a agroturistiku (pro ČR je to Svaz venkovské turistiky20). Eurogites v sobě konkrétně sdružuje 24 zemí (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Švýcarsko, Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko, Řecko, Kypr, Itálii, Portugalsko, Španělsko, Francii, Belgii, Lucembursko, Velkou Británii, Lotyšsko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajinu, Gruzii a Izrael), které nabízejí přes 180 000 ubytovacích jednotek s více než 2 000 000 lůžky. Organizace stanovuje kritéria, která by členské země měly splňovat – týkají se umístění a vybavení ubytovací kapacity, okolního prostředí, bezpečnosti a soukromí hosta a také služeb poskytovaných jak přímo provozovatelem zařízení, tak těch nabízených v okolí. Eurogites se snaží dosáhnout co nejvyšší profesionality svých členů, a to například školením, vzájemnou výměnou expertů mezi členskými státy – tedy vzájemným sdělováním zkušeností; jednáním o standardech a značkách kvality. Organizace chce fungovat jednotně, proto členské státy společně propaguje (ve jménu sloganu „Eurogites – Country Holidays in Europe“) a stimuluje je ke vzájemné spolupráci. Obr.10: Logo Eurogites Zdroj: www.eurogites.org
2.1.3. Evropská unie 2.1.3.1. Projekty EU „European Destinations of Excellence“ (neboli „Výjimečné evropské destinace“) Evropská komise uvedla r.2006 první z plánovaných ročně zadávaných projektů v rámci této iniciativy, pilotní projekt je věnován právě agroturistice. Obecným cílem je zvýšit zájem o hodnotu, rozmanitost a výjimečnost určitých evropských destinací, a to zejména těch, které o svůj ekonomický růst usilují v rámci zachování sociální, kulturní i environmentální udržitelnosti cestovního ruchu. Pro rok 2006 byl podtitulem tohoto projektu „Best Emerging Rural Destinations“, bude tedy oceněna nejvýjimečnější destinace venkovského cestovního ruchu. Uchazeči o toto ocenění jsou Rakousko, Belgie (konkrétně Valonsko), Kypr (část, která je členem EU), Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Malta a Chorvatsko. Vítězná destinace bude oceněna v říjnu 2007 v Portugalsku (na výroční konferenci o cestovním ruchu).
20
Viz strana 18
- 20 -
Projekty v rámci programu Leonardo da Vinci Program Leonardo da Vinci je program EU – Komisariátu pro vzdělávání a kulturu Evropské komise21 – podporuje kvalitní odborné vzdělávání a politiku celoživotního vzdělávání. Do programu je zapojeno všech 27 zemí EU, dále Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Turecko. Mezi hlavní cíle programu Leonardo Da Vinci patří zejména zlepšování dovedností a kompetencí osob zkvalitněním vzdělávání ve středních, vyšších a vysokých školách (záměrem je usnadnit uplatnění mladých lidí na evropském trhu práce); zdokonalení kvality a přístupu k dalšímu odbornému vzdělávání (záměrem je zlepšovat adaptabilitu lidí na případné technologické i organizační změny v jejich zaměstnání); posílení úlohy odborného vzdělávání, a to z pohledu veřejnosti i institucí (záměrem je zvyšovat konkurenceschopnost a rozvíjet podnikání prostřednictvím lepší spolupráce institucí odborného vzdělávání a podniků). „Hospitality in Rural Tourism“ (neboli „Pohostinství ve venkovském cestovním ruchu“) Projekt trvající od 1.1.2002 do 31.12.2004 se zaměřil na vzdělávání a školení odborníků v této oblasti (a to formou vytvoření kvalitních učebních materiálů a sítě odborných kantorů a školitelů22). „AgroTourNet“ Projekt, který vychází ze spolupráce 8 států (ČR, Kypr, Řecko, Francie, Nizozemí, Velká Británie, Bulharsko a Litvy) si klade za základní cíl propojit nejlepší organizační a provozní praktiky používané ve venkovském cestovním ruchu s nejlepšími teoretickými i praktickými znalostmi používanými ve vzdělávání, což má dopomoci k jednotnému a co nejkvalitnějšímu způsobu profesního vzdělávání v oboru. V rámci projektu budou vytvořeny výstupy www.agrotour.net (webové stránky projektu), e-learningový software pro výukové potřeby, video- a tištěný materiál zahrnující argumentaci pro zavádění marketingové kultury v tomto oboru, síť provozovatelů ubytování na venkově na zmíněných webových stránkách projektu a nakonec neformální systém kompetencí pracovníků ve venkovském cestovním ruchu vedoucí k udělování certifikátů k podnikání v tomto oboru.
21
DG Education and Training jde o tzv. Rural Tourism International – Training Network (RTI-TN); díky této databázi je usnadněn přístup ke školícím materiálům i organizacím 22
- 21 -
2.1.3.2. Financování v rámci regionální politiky EU „Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie.“23 V rámci regionální politiky může být venkovský cestovní ruch a agroturistika financována strukturálními fondy a z Fondu soudržnosti. Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony, kam patří i venkovské oblasti. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) podporuje investiční projekty na odstraňování ekologických zátěží, podporu začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech apod. Evropský sociální fond (ESF) podporuje neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikaci nezaměstnaných, tvorbu vzdělávacích programů, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti (FS) je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Jsou z něj dotovány investiční projekty, avšak zaměřené pouze na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí. Cíle regionální politiky EU na období 2007-2013 Regionální politika sleduje v tomto období cíle tři, k jejichž dosažení má vyčleněno 308 041 000 000 € (přibližně 8 686,8 mld. Kč); z následného popisu jednotlivých cílů vyplyne, že pro rozvoj venkovského ruchu má prvotní význam cíl 1.: 1.Cíl Konvergence Jeho záměrem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II24 s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru EU (v České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy).
23
citováno z http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika V roce 1988 byla pro statistické účely zavedena jednotný systém územních statistických jednotek (NUTS), podle počtu obyvatel jsou tak definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I (3-7 milionů obyvatel), NUTS II (800 tisíc – 3 miliony obyvatel) a NUTS III (150-800 tisíc obyvatel). Uvedená čísla jsou spíše doporučeními, nemusí být tolik striktně dodržována – v podstatě lze NUTS I přiřadit jednotce státu, NUTS III kraji, NUTS II se přímo nazývá „regionem soudržnosti“, protože právě na úroveň NUTS II je směřována podpora z fondů EU v rámci cíle 1 a částečně i cíle 2 (tedy nejvíce prostředků politiky soudržnosti) 24
- 22 -
2.Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl by měl přinést podporu regionům na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence (v České republice pod něj spadá pouze kraj Hl. m. Praha). 3.Cíl Evropská územní spolupráce Zde se jedná o podporu přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III, které leží podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, dále je v rámci tohoto cíle podporována také meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů (v České republice pod něj spadají všechny regiony). Centrálním koordinátorem pro využívání fondů EU v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj a plánované finanční prostředky, které má ČR získat, jsou uvedeny zde: Tab.2: Regionální politika EU na období 2007-2013 – Rozdělení finančních prostředků Cíl
Fondy pro EU
Fondy pro ČR
Konvergence
251,16 mld. € (cca 7 082,80 mld. Kč)
81,54 %
25,89 mld. € (cca 730,00 mld. Kč)
96,98 %
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
49,13 mld. € (cca 1 385,40 mld. Kč)
15,95 %
415,99 mil. € (cca 11,73 mld. Kč)
1,56 %
Evropská územní spolupráce
7,75 mld. € (cca 218,55 mld. Kč)
2,52 %
389,05 mil. Kč (cca 10,97 mld. Kč)
1,46 %
Celkem
308,04 mld. € (cca 8 686,80 mld. Kč)
100,00 %
26,69 mld. € (cca 752,70 mld. Kč)
100,00 %
Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika
2.1.4. ECEAT ECEAT (European Centre for Ecological and Environmental Tourism) patří mezi vůdčí evropské organizace pro udržitelný cestovní ruch a již od roku svého vzniku (1994) se zaměřuje na zemědělské oblasti. Sdružuje v sobě přes 1300 podnikatelů, kteří poskytují služby klientům s ohledem na ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj území, kde podnikají. ECEAT se snaží realizovat projekty pro rozvoj šetrného cestovního ruchu v Evropě, Americe i Asii. Členy ECEAT jsou Česká republika, Finsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Švédsko a Turecko; o přistoupení k ECEAT se snaží Bělorusko, Rumunsko, Srbsko a Španělsko; k zainteresovaným zemím v rámci projektů ECEAT lze počítat i Norsko, Maďarsko, Francii, Velkou Británii, Irsko a Itálii.
- 23 -
2.2.
Instituce v ČR
2.2.1. ECEAT CZ ECEAT CZ (Evropské centrum pro eko agro turistiku) je česká nevládní organizace sdružující odborníky specializující se na šetrný cestovní ruch se záměrem přispět k udržitelnému rozvoji. Náplní práce ECEAT CZ je stejně jako u globální organizace ECEAT příprava a realizace rozvojových a inovativních projektů pro podnikatele, veřejnou správu i vládní instituce. Mezi ně se řadí projekty pro obce, regiony a instituce, projekty pro poradenství a vzdělávání a také hodnotící systémy udržitelnosti v cestovním ruchu. Například v r.1999 došlo k vytvoření celostátních rozvojových schémat a produktů cestovního ruchu "Prázdniny na venkově"25 a "Stezky dědictví"26 (což je propojená síť monumentů přírodního a kulturního dědictví venkova a turistické služby, poskytující například mapy či manuály pro touroperátory)27; dále na základě spolupráce s Vládou ČR vznikl roku 2005 „Návrh Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu“: 2.2.1.1. Návrh Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu Je koncipován jako možný nástroj přispívající k dosažení udržitelnosti cestovního ruchu, a to v souladu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu 2007 –2013 (realizace návrhu by měla probíhat v tomto plánovacím období). Garanty je Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo pro místní rozvoj, Návrh se zároveň řídí doporučeními vládám, která vydala WTO (World Tourism Organisation) a OSN spolu s SDS (Sustainable Developement Strategy). Systém certifikace byl vytvořen proto, aby přispěl k naplnění zmiňované Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2007-13 podporou podnikání v šetrném cestovním ruchu, dále aby přispěl k udržitelnému rozvoji země dle strategie EU, OECD, WTO i OSN a v neposlední řadě, aby dopomohl ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR na světovém trhu cestovního ruchu jako destinace přistupující zodpovědně k ochraně životního prostředí. Konkrétně chce Systém tyto plány naplnit vytvořením jednotné národní značky pro označování ekologicky šetrných služeb a produktů cestovního ruchu a tuto značku
25
tištěné a na www.prazdninynavenkove.cz na webu na www.heritage-trails.cz 27 Kompletní seznam referenčních projektů ECEAT CZ je k nahlédnutí na http://www.eceat.cz/public/docs/projekty.htm 26
- 24 -
náležitě zavést a propagovat, aby byly jasné podmínky jejího získání, aby byla znamením prestiže – podnikatelé se potom toto označení budou snažit získat a pro účastníky cestovního ruchu bude důkazem kvality dané turistické služby28.
2.2.2. Svaz venkovské turistiky Jde o dobrovolné nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců, bylo založeno v roce 1997 a je členem mezinárodní organizace svazů pro venkovský cestovní ruch Eurogites. Svaz svou činností chce přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, ke stabilizaci jeho osídlení, obnově jeho tradic a údržbě krajiny. Svaz je významný proto, že prosazuje a hájí zájmy svých členů, tedy venkovských podnikatelů - zajišťuje zavádění a kontrolu kvalitativních standardů ubytovacích kapacit na venkově, rovněž pomáhá při rozvoji odborných schopností poskytovatelů služeb ve venkovském cestovním ruchu, v neposlední řadě také usnadňuje propagaci ubytovacích zařízení svých členů (ve spolupráci s partnery - zejména s ECEAT CZ). Obr.11: Logo Svazu venkovské turistiky Zdroj: www.svazvt.cz
2.2.3. Zdroje financování mezi českými institucemi „Snahou je nabídnout venkovskému obyvatelstvu nové možnosti uplatnění, kromě venkovské turistiky také při obnově tradičních či krajových specialit v rámci mimozemědělské činnosti s cílem zvýšit kvalitu života na vesnici. Rostoucí zájem turistů o dovolenou a pobyty na venkově ve spojení s agroturistikou a ekoagroturistikou s využitím současné sítě značených pěších tras, cyklotras a vinařských stezek nabízí venkovským oblastem nové podnikatelské příležitosti.“29 Financováním rozvoje venkova se doposud zabývaly hlavně resorty Ministerstva zemědělství a Ministerstva pro místní rozvoj, dílčí úlohu dále plnilo Ministerstvo životního prostředí pomocí Státního fondu životního prostředí (stavba kanalizace, čistíren odpadních vod) a Ministerstvo dopravy prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (výstavba cyklistických tras). 28
„Návrh Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu“ v plném znění: www.eceat.cz/public/docs/ekocertifikace_material_8_05.doc 29 Marie Stříbrná, dříve poradkyně v agroturistice na Ministerstvu pro místní rozvoj; citováno ve článku Venkovská turistika, agroturistika, ekoagroturistika v týdeníku Profit;zdroj: www.asz.cz/cs/aktualne-z-asociace/venkovska-turistika-agroturistika-ekoagroturistika.html , 28.3.2007)
- 25 -
2.2.4. Ministerstvo zemědělství ČR „Ministerstvo zemědělství se venkovem zabývá z hlediska zemědělství, potravinářství, vodního hospodářství, lesního hospodářství, rybářství a pozemkových úprav, a v rámci evropských fondů také z hlediska předčasného odchodu zemědělců do důchodu a hospodaření v méně příznivých oblastech.“30 2.2.4.1. Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je akreditovanou platební agenturou – funguje jako zprostředkovatel finanční podpory z EU i z národních zdrojů. Z EU jsou dotace poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a z Evropského rybářského fondu (EFF). Program rozvoje venkova (PRV), který bude spuštěn v roce 2007, bude čerpat finanční prostředky z EAFRD a nahradí Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) z předchozího plánovacího období. Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. Velké možnosti pro zemědělství představují rovněž tržní opatření Společného evropského trhu, které zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání díky řešení výkyvů nabídky a poptávky na trhu. Co se venkovského cestovního ruchu a agroturistiky týče (tedy financí, které by například farmář získal pro svou doplňkovou činnost spadající co oblasti cestovního ruchu), pro provozovatele ubytování na venkově je zajímavá především tato prioritní osa EAFRD: „OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova“, která si mimo jiné klade za úkol realizovat opatření na zlepšení života ve venkovských oblastech a na diverzifikaci hospodářství venkova (kam patří i cestovní ruch jako doplňková aktivita zemědělce).
2.2.5. Ministerstvo životního prostředí ČR MŽP zabezpečuje strategické cíle ochrany přírody a krajiny, například v roce 1997 byl zahájen projekt „K udržitelnému rozvoji České republiky: vytváření podmínek“ financovaný Programem OSN pro rozvoj a jeho hlavním cílem bylo zvýšit povědomí obyvatel i institucí 30 citováno z dokumentu „Legislativní geneze EAFRD a výhled na další období“ v rámci semináře „Problematika rozvoje venkova“, Benešov u Prahy 7.11.2005, Bzenec 14.11.2005; zdroj: www.agronavigator.cz (webové stránky Ústavu zemědělských a potravinářských informací)
- 26 -
v ČR o potřebě implementace principů udržitelného rozvoje, a to pomocí lepší informovanosti, praktických i teoretických zkušeností a schopností tyto principy realizovat. V rámci projektu byly zpracovány i podklady pro Státní politiku životního prostředí (tento strategický materiál byl aktualizován v roce 2004) a Strategii udržitelného rozvoje (přijata 8. prosince 2004). Státní politika životního prostředí si v kapitole 9: „Regionální rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch“ klade řadu cílů, jak ke společnému prospěchu skloubit rozvoj regionů, venkova i cestovního ruchu, mimo jiné zde uvádí tyto iniciativy: „podporovat rozvoj šetrných, ekologicky únosných forem cestovního ruchu, resp. usilovat o zvýšení podílu tohoto typu cestovního ruchu na celkovém objemu cestovního ruchu“; „vytvořit síť regionálních center šetrné turistiky koordinované národním centrem za účelem ekologizace regionálního cestovního ruchu, metodické i praktické podpory“; „podporovat vývoj Národního systému certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu (ubytovacích a stravovacích služeb, tour-operátorů a celých destinací), podporovat zavádění environmentálních systémů řízení v cestovním ruchu, ekologické certifikace jakožto kritérium případných dotačních titulů“; „pečovat o krajinu rozvojem venkovské turistiky, eko- a ekoagroturistiky, využívat tuto formu turistiky pro výchovu návštěvníků a nepřímo i místních obyvatel k vytváření si vztahu, a tím i zodpovědnému přístupu k tvorbě, zhodnocování a ochraně životního prostředí“31. 2.2.5.1. Centrum šetrné turistiky Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a dalšími kompetentními institucemi se snaží rozvoj cestovního ruchu usměrňovat tak, aby převažovaly jeho pozitivní stránky nad negativními dopady. Tento záměr chtějí resorty realizovat za výrazné pomoci takzvaných Center šetrné turistiky – ať už na národní úrovni (NCŠT, tj. Národní centrum šetrné turistiky), nebo na regionální úrovni (KCŠT, tj. Krajská centra šetrné turistiky). Vytvoření sítě center šetrné turistiky patří mezi cíle již zmíněné Státní politiky životního prostředí. Základním smyslem center je, aby „ve všech krajích existoval subjekt integrující environmentální a socio-ekonomické aspekty rozvoje cestovního ruchu, a to s ohledem na specifika území daného kraje. Ústředním cílem těchto center bude pomáhat danému kraji plánovat a realizovat dlouhodobě ekonomicky přínosné
31
citováno z dokumentu „Koncept sítě center šetrné turistiky“ dostupného na webových stránkách Ministerstva životního prostředí; zdroj: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPGKF9QU8PE/$FILE/socrKoncept_s%C3%ADt%C4%9B_Center_%C5%A1etrn%C3%A9_turistiky%20-20050503.doc
- 27 -
a k životnímu prostředí příznivé produkty cestovního ruchu lokálního i (mikro)regionálního charakteru“32. V současnosti již Národní centrum šetrné turistiky existuje, je provozované obecně prospěšnou společností NISA - ve spolupráci s Libereckým krajem a za metodického vedení MŽP již NISA připravila realizační projekt Libereckého centra šetrné turistiky. Zákonem č. 388/1991 Sb. byl 4. října 1991 zřízen Státní fond životního prostředí (SFŽP), jehož základním účelem je podpora ekologických opatření uskutečňovaných v souladu se státní politikou životního prostředí a zásadami ochrany životního prostředí České republiky – finanční podpora vzniku KCŠT tedy plně odpovídá základním účelům SFŽP, konkrétně je navrhováno využití dílčího programu SFŽP 8.2 - Program podpory environmentálního vzdělávání a osvěty. Dalšími zdroji mohou být také fondy EU (IOP) nebo MMR (v rámci Státního programu podpory rozvoje cestovního ruchu). 2.2.5.2. Klub českých turistů Turistika v ČR má své kořeny již v první polovině 19. století, kdy se za ni dají považovat národní poutě, vlastenecké výlety a od roku 1862 výlety sokolské. Klub českých turistů byl zřízen již v r.1888 a od r.1889 zajišťuje značení pěších turistických tras, které je svým rozsahem, kvalitou a charakterem v současné době hodnoceno dokonce jako nejlepší v Evropě. Od roku 1997 KČT značí i trasy pro lyžařskou turistiku a provádí údržbu značení cyklotras, mimoto připravuje značení jezdeckých stezek pro turistiku na koních. Turistické značené trasy jsou zřizovány, značkovány a udržovány v rámci dohody uzavřené mezi KČT a Ministerstvem životního prostředí, především do chráněných území mají turisti přístup pouze po značené trase, spolupráce mezi těmito dvěmi institucemi je proto zcela na místě.
2.2.6. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR „Ministerstvo pro místní rozvoj se doposud zabývalo venkovem převážně z hlediska podpory regionů, infrastruktury a pomoci obcím. Národní i evropské podpory regionálního rozvoje se však postupně proměňují a konkretizují do podpor strategických nebo páteřních projektů rozvoje regionů.“33 Podle zákona č. 272/1996 je Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem státní správy ve všech věcech cestovního ruchu. 32
citováno z webových stránek NISA, o.p.s.; článek „Centrum šetrné turistiky“; zdroj: http://www.nisaops.cz/cz.php?s1=3&s2=8 citováno z dokumentu „Legislativní geneze EAFRD a výhled na další období“ v rámci semináře „Problematika rozvoje venkova“, Benešov u Prahy 7.11.2005, Bzenec 14.11.2005; zdroj www.agronavigator.cz (webové stránky Ústavu zemědělských a potravinářských informací) 33
- 28 -
2.2.6.1. CzechTourism (resortní organizace Ministerstva pro místní rozvoj) Národní turistická centrála koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty, dále vyvíjí strategie pro marketing produktů cestovního ruchu v ČR i v zahraničí. Czechtourism propaguje Českou republiku jako pohostinné a bezpečné místo lákavé pro pestrou nabídku atraktivit a kvalitní služby. Marketingová strategie stojí na šesti nosných tématech, z nichž se poskytovatele i konzumenta služeb v agroturistice týká zejména „Zdravá a aktivní dovolená“.34
2.2.7. Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO Národní nevládní instituce, která se orientuje na ekologické zemědělství a uplatnění jeho projektů, sdružuje však v sobě vedle zemědělců, obchodníků a poskytovatelů služeb i spotřebitele a vzdělávací zařízení. V současnosti má 510 členů (z toho 400 zemědělských podniků); součástí Svazu je takzvaná „PRO-BIO Liga ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství“, která čítá v současnosti na 126 členů. Svaz svým členům pomáhá přejít na ekologický způsob zemědělství, propagovat jeho bioprodukty, pomáhá i při řešení odborných či administrativních problémů, při vzdělávání, resp.školení, Svaz také zastupuje zájmy svých členů vůči kontrolní organizaci či státním orgánům.
2.2.8. Asociace soukromého zemědělství ČR Jde o profesní organizaci, jejíž činnost vychází z respektování starých selských tradic a představy rodinné farmy jako perspektivní formy podnikání a základu moderního evropského zemědělství a živého venkova. Posláním Asociace je především zastupování zájmů členů v ČR i v zahraničí.
2.2.9. Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity Rosa, o.p.s. si klade za cíl šířit princip trvalé udržitelnosti založený zejména na souladu člověka s přírodou, a to výchovou, osvětou i vlastním příkladem a nabízet řešení globálních problémů v této oblasti na osobní, místní, regionální i vyšší úrovni. Rosa byla založena v roce 1991 jako nadace, aby informovala o problematice ochrany přírody a životního prostředí, později se transformovala na obecně prospěšnou společnost.
34 dalšími tématy jsou „Kouzlo hradů, zámků a historických měst“, „Zlatá Praha“ (kulturní, historická a pro mladé), „Lázně, místo odpočinku a potěšení“, „Církevní památky“ a „Kongresová a incentivní turistika“
- 29 -
3. 3.1.
Analýza nabídky ve venkovském cestovním ruchu a agroturistice Analýza nabídky agroturistiky v zahraničí
3.1.1. Obecná analýza Agroturistika v některých zemích se rozvinula do té míry, že se agroturistika v zahraničí dá rozlišit na tři základní typy podle toho, jak konkrétně se zemědělec na cestovním ruchu podílí: Pokud vystupuje jako producent potravin, mluví se o labužnické (či gastronomické) turistice, ta je většinou spojena s prodejem vlastních produktů a převládá ve Středomoří a ve Francii. Tradičním typem agroturistiky je turistika s poskytováním přístřeší (například tzv.dovolená na selském dvoře), v níž zemědělec funguje jako poskytovatel služeb, protože vedle ubytování hostovi nabízí (ve vlastním zájmu) i další, doplňkové služby. Tento typ agroturistiky je ale pro zemědělce velmi časově náročný, proto se i v klasických zemí venkovského cestovního ruchu rozmáhá tzv.skandinávský typ agroturistiky, kde farmář vystupuje v roli kapitálového investora a je zde kladen důraz na pronajímání služeb (kempingových ploch, apartmánových domů). 3.1.1.1. Evropa Český zemědělec by se před začátkem vlastních podnikatelských aktivit v cestovním ruchu měl nechat inspirovat zkušenostmi ze zahraničí, a to zejména z těch zemí, které mu jsou svými přírodními a kulturními podmínkami nejbližší. Pro ČR je nejvýznamnější Německo a Rakousko, blíže bude popsána z důvodu srovnání i Itálie, na tomto místě však zaslouží zmínit i Slovensko, Švýcarsko, Francie a Irsko: Německo Prázdninové a rekreační pobyty zde tvoří důležitý pilíř pro rozvoj venkova, což dokazuje téměř 24 milionů přenocování na statku ročně, agroturistiku navíc pravděpodobně čeká další nárůst klientů vzhledem k lepšímu povědomí lidí o potřebě ochrany životního prostředí a trendu ke trávení dovolené ve vlastní zemi. Je zde navíc dobře podchycena kvalita služeb – zvyšuje se profesionalita pracovníků, jsou flexibilní vůči proměnlivým požadavkům klientů apod. Místní svazové organizace zaměřené na zemědělství, venkovský cestovní ruch a agroturistiku se o tento stav také částečně zasloužily (poskytují rozsáhlé informace, zajišťují
- 30 -
školení a další vzdělávání, vytvářejí systémy kvalifikace zemědělských objektů). Dá se říct, že hnacím motorem vzestupu této formy cestovního ruchu je soutěživost mezi regiony, které se propagují jako ucelené jednotky s vlastní identitou (a tedy i pro daný region typickou nabídkou prázdnin na venkově). Konkrétněji se dají pobyty na německých farmách zhodnotit jako produkty zaměřené hlavně na domácí cestovní ruch, často vhodné k propojení s pěší turistikou i cykloturistikou, přičemž základním segmentem klientely jsou rodiny s dětmi, případně starší páry, a hlavní doplňkovou činností jsou výlety do okolí farmy. Rakousko V této zemi má agroturistika své místo již delší dobu, rozvoj zažívá od 60.let 20.století. V současnosti mohou hosté na farmách využít pestré možnosti vedlejších aktivit (jízda na koních, tkaní, výroba chleba,…), přičemž mají zajištěn vysoký standard ubytovacích a stravovacích služeb. K této situaci přispívá i činnost orgánů na celostátní úrovni i v jednotlivých spolkových zemích, proto nepřekvapí, že například v roce 1997 se celých 10% všech zemědělců v Rakousku (přes 21 000 farem) zabývalo také agroturistikou. Za nejdůležitější turistické oblasti se považují Korutansko, Tyrolsko a Salcbursko, tradičním pobytům na selském dvoře již hojně konkurují i „letní byty“. Propagace pobytů je zde na vysoké úrovni, vydávají se tématické katalogy pro dovolenou spojenou s cykloturistikou, s jízdou na koni, dovolenou pro handicapované, pro milovníky vína, pro firemní akce, pro rodinnou dovolenou s dětmi (tato skupina zároveň tvoří i hlavní segment klientely). Itálie Agroturistika zde zažívá rozvoj, a to zejména díky zajímavé nabídce kulturních programů a sportovních aktivit (vytváření tras pro horská kola, výstavba bazénů apod.). Ačkoli ve srovnání s Rakouskem se v roce 2000 agroturistikou zabývalo pouze 0,5% farmářů, zajímavé zjištění je, že v letech 1999-2004 došlo ke 25% nárůstu, zejména díky rozšíření počtu farem nabízejících přenocování. Podnikatelé zde také profitují z propagace tradičních italských pokrmů a domácích produktů jednotlivých farem. K tomu je třeba připočítat i 36 národních parků, které byly v průběhu 90.let minulého století nově zřízeny a představují tak desetinu plochy Itálie. Problémem pro větší rozvoj tohoto oboru cestovního ruchu se jeví (podobně jako v případě ČR) přelidněnost notoricky známých regionů (přímořských
- 31 -
letovisek, horských středisek, kulturně-historických center), které na sebe poutají většinu pozornosti na úkor destinací na italském venkově. Nejrozšířenější je agroturistika v severní Itálii, obecně vyhledávají hosté na italských farmách nejčastěji aktivní dovolenou a celou čtvrtinu z nich tvoří cizinci. 3.1.1.2. USA Oproti EU nemají místní farmáři tak dlouhou historii, aby mohli po vzoru evropských podnikatelů v agroturistice nalákat na své produkty propojením své produkce s regionální tradicí, není zde taková hustota osídlení a navíc by si tu asi těžko zvykali na podobný systém byrokracie a regulací, jaký panuje v EU, který však rozvoji agroturistiky může pomoci. Agroturistika však dokáže oživit problémové venkovské oblasti v jakékoli zemi a tuto možnost se jednotlivé státy USA samozřejmě snaží využít. Podnikatelé se zaměřují na zaplnění volných míst na trhu, nabízejí specifický produkt – pro to by však měly orgány činné v zemědělské politice vytvořit určitá pravidla a ochranná opatření pro farmáře, kteří tak budou tím spíše motivovaní vůbec se pustit do riskantnějšího podnikání pro úzce profilovanou klientelu. V současnosti už jde o ucelenou strategii „agrientertainment“ či „entertainment farming“, kdy je hostům na farmě nabídnuto něco k vidění (např.umělecká díla z plodin vypěstovaných na farmě; festivaly apod.), něco ke koupení (např.panenky ze dřeva, pečená kukuřice či domácí zmrzlina) a široká možnost aktivit na farmě (např.bludiště, jízda na poníku apod.).
3.1.2. Konkrétní možnosti ubytování na farmě v zahraničí Z výše popsaných zemí jsou v příloze č.I uvedeny konkrétní farmy. Byly vyhledány přes internetové servery, které zaručují nabídku jedině kvalitních objektů35. Namátkově byly vybrány farmy z Německa, Itálie, Rakouska a USA a stručně popsány. Z farem poskytujících ubytování je v Německu a Rakousku většina zaměřena na chov dobytka nebo na pěstování vinné révy, jde o statky srovnatelné s těmi v ČR, ubytování je většinou lepší standard – běžně vybavené pokoje získávají na hodnotě například bytelným dřevěným nábytkem v rurálním stylu či nabídkou apartmánů uzpůsobených pro pobyt s malými dětmi. Na klientelu rodin s dětmi se také tyto farmy zaměřují a je to znát i z vlastní propagace.
35
Pro Německo je to www.ferienamlande.de, pro Rakousko www.urlaubambauernhof.at, pro USA i Itálii byl využit internetový server www.organicholidays.com
- 32 -
V Itálii jsou farmy často zároveň historickými budovami, řada z nich poskytuje ubytování spíše pro náročnější klientelu – v takřka luxusních penzionech. To je případ ubytování se snídání, v apartmánových domech s vlastním stravováním už jsou nabízeny skromnější služby, ubytovatelé se přesto snaží nalákat hlavně na atraktivity v okolí, účast hostů na zemědělské činnosti farmy na svých internetových stránkách nezmiňují. Farma z USA je popsána spíše pro srovnání, české podnikatele v agroturistice by na prvním místě nezajímala, protože konkurenti jsou jak již bylo zmíněno, jiné země. Na druhou stranu, trochu odlišná podoba agroturistiky by pro podnikatele mohla být inspirací při tvoření jeho vlastní nabídky.
3.2.
Obecná analýza nabídky agroturistiky v ČR Česká republika by jistě mohla v relativně novém oboru agroturistiky směle
konkurovat i zavedené destinaci venkovského cestovního ruchu Rakousku, má totiž co nabídnout: Přes určité nedostatky je nabídka ubytovacích služeb stále pestřejší, navíc se dá najít řada míst, kde jsou služby na vysoké úrovni a za nižší ceny než například ve zmiňovaném Rakousku. Česká republika je dále zemí s obrovským množstvím historických památek, a to i poté, co část z nich připadla během restitucí původním majitelům – „staronoví“ majitelé jsou povětšinou velmi aktivní v rozšíření nabídky těchto objektů, takže řada hradů a zámků umožňuje pronájem svých prostor pro firemní akce, konají se zde svatební obřady, tradiční středověké hostiny apod. Aktivní dovolená už může být pěstována stále více způsoby, přibývají sportoviště, hipostezky, prodlužují se cyklostezky, zpřístupňují se místa vhodná pro lezení po skalách, vznikají nové aquaparky. Od dovolené u moře můžou odlákat nejen takové aquaparky, ale i zlepšení kvality vody v řekách, což samozřejmě zvyšuje možnosti koupání, rybaření či vodáctví. Těchto pozitivních stránek by podnikatel ve venkovské turistice mohl dobře využít – jak to tedy vypadá s rozvojem této oblasti cestovního ruchu v ČR? Podíl venkovského cestovního ruchu na celkovém cestovním ruchu ČR není bohužel možné přesně stanovit, protože současná statistika cestovního ruchu nesleduje zvlášť údaje za venkovský cestovní ruch, přesto lze říci, že se u nás nabídkou venkovského cestovního ruchu zabývá více než tisíc podnikatelů s celkovou kapacitou několika desítek tisíc lůžek – trh u nás tedy není zcela nasycen (například v Rakousku činí lůžková kapacita zhruba 500 000 míst a
- 33 -
přestože se situace v ČR od Rakouska díky množství privátních chat liší, lze očekávat ještě další růst poptávky). Už nyní účastníků turismu na venkově každým rokem přibývá – z řad domácích i zahraničních hostů (jen v roce 2005 využilo nabídek agroturistiky v ČR podle ECEAT CZ 4 000 cizinců; podle neoficiálních odhadů jde o ještě vyšší čísla – celkem řádově 30 000 turistů, z toho 10 000 cizinců). Vezme-li se však v úvahu fakt, že celkový počet zahraničních turistů, kteří zavítají do ČR, je přes 6 milionů, podíl zájemců o pobyty na venkově je zatím zanedbatelný. Současné statistiky příjezdů by však pro podnikatele zvažujícího investování do oboru venkovského cestovního ruchu neměly být rozhodujícím prvkem: agroturistika přivádí turisty mimo Prahu, průměrná délka pobytu na farmě je výrazně delší než u běžného turisty - kolem pěti až sedmi dnů. Pokud se podaří v ČR vybudovat několik kvalitně vybavených farem, nabízejících jak ubytování na dobré úrovni, tak doplňkové služby (možnost jízdy na koních, práce při různých zemědělských činnostech apod.), do deseti let by mohl trávit na českých farmách dovolené až dvojnásobek současného počtu turistů. Celkově farem, které se zabývají službami pro turisty, může být asi 350 - mohlo by jich ale být i pětkrát víc. K většímu rozvoji farem zaměřených na venkovský cestovní ruch chybí totiž dostatek peněz a zkušeností (návštěvníci z Německa proto místo na sever Čech jezdí nadále spíše do Rakouska; současný stav lze rovněž jen obtížně srovnat se sousedním Polskem, kde se například v příhraničních okresu Jelení Hora na polské straně Krkonoš agroturistice věnuje 60 farem). Prostřednictvím cestovních kanceláří poskytuje služby v agroturistice více než stovka subjektů, a to hlavně na východě a jihu Čech a na jižní Moravě; farem, které se věnují agroturistice, přibývá i v Libereckém kraji. Co však rozvoj této perspektivní formy podnikání na českém venkově stále brzdí? Nejpodstatnějším problémem se jeví nedostatečně funkční marketing, který by potenciální klienty nalákal jinam než do center masové turistiky Prahy, Českého Krumlova či západočeského lázeňského trojúhelníku. V ČR totiž dosud nefunguje jednotná síť informačních kanceláří. Například v Salcburku, si turista klidně může vzít v informacích katalog o vídeňském Prátru, u nás by často nebyl k dostání ani v místě samotné turistické atrakce. Turisté ze zahraničí se proto v ČR zdrží kolem 4 dní, objedou vyhlášené turistické atraktivity a ostatní atraktivní zákoutí v regionech před nimi zůstanou utajena.Šancí, jak zájem nejen zahraničních, ale tuzemských turistů přitáhnout, je tvorba takzvaných turistických produktů – jakýchsi balíčků zajímavostí pro turisty (jde o propojení různorodých
- 34 -
atraktivit, např.vstupenka na prohlídku zámku poslouží zároveň jako slevový kupón do nedalekého aquaparku apod.). Takový turistický produkt lze připravit i pro zájemce o pobyt na venkově – na farmě či na ekofarmě, tedy o produkt (eko)agroturistiky. Protože takoví zájemci, jak vyplynulo z popsané segmentace klientely v 1.kapitole, jsou aktivní a zvídaví lidé často se smyslem pro krásu přírody, lze v této oblasti vytvořit řadu zajímavých turistických produktů. Ty by měly stoprocentně využít potenciál ubytovacího zařízení a okolních atraktivit, zároveň potřebují účinnou propagaci a podnikatel by jejich úspěch neměl ohrozit nedokonalostí poskytovaných služeb. Jak se vytváření podobných produktů daří v ČR a jak existující problémy rozvoje turismu na venkově odstranit návrhem vlastní nabídky balíčku atraktivit a služeb, bude předmětem následující kapitoly, v níž bude z celé ČR zaměřena pozornost na kraj Vysočina.
- 35 -
4. 4.1.
Tvorba vlastního produktu Analýza produktu agroturistiky v kraji Vysočina Postavení Vysočiny, co se nabídky ubytování na venkově týče, je významné –
minimálně z pohledu Svazu podnikatelů ve venkovské turistice, kteří na již zmíněných internetových stránkách www.prazdninynavenkove.cz uvádějí seznam za celou ČR, a to pouze osvědčené a kvalitní objekty: Tab.3: Ubytovatelé v agroturistice v evidenci Svazu venkovské turistiky Oblast
Počet venkovských stavení* 8
Z toho ekofarem
Jižní Morava
3
1
Jižní Čechy a Šumava
14
4
Jeseníky a Beskydy
8
1
Střední Čechy a Praha
4
0
Východní Čechy a Český Ráj
8
4
Západní Čechy
9
4
Bílé Karpaty
0
0
Vysočina
13
2
Severní Čechy
Celkem v ČR:
2
67
18 Zdroj: www.prazdninynavenkove.cz * venkovská stavení, jejichž hlavní činností je zemědělství
Tato statistika by mohla být rozhodující zejména pro zahraniční klientelu, protože pokud si budou vyhledávat ubytování na farmě v ČR, dá se předpokládat, že se budou chtít spoléhat na zdroje informující jedině o kvalitních službách. Téměř všechna ubytovací zařízení propagovaná na těchto stránkách splňují standardy Svazu venkovské turistiky schválené Ministerstvem pro místní rozvoj (v kraji Vysočina všechny), některé mají navíc i jedno a více mezinárodních kritérií ECEAT, o značce BIO v případě ekofarem nemluvě. Přes oficiální evropskou instituci Eurogites se kliknutím na odkaz o ČR zájemci o dovolenou na českém venkově dostanou právě ke stránkám www.prazdninynavenkove.cz , přesněji k jejich mutaci v angličtině www.farmholidays.cz , kde vedle pestré nabídky najdou také přesně popsané náležitosti rezervace ubytování (tu lze samozřejmě kompletně provést přes internet).
- 36 -
A z jaké nabídky objektů konkrétně lze vybírat36? Jde o různorodá venkovská stavení od chalup přes statky (farmy) až k penzionům, klasické statky ale převažují, přičemž všechny jsou certifikované37 . Zemědělská činnost těchto objektů se různí, na svých internetových stránkách se o ní podnikatelé blíže nerozepisují – vesměs se zabývají zejména chovem, pěstování sezónní zeleniny či ovoce ve velkém je významnou aktivitou pouze u farem s rozsáhlými polnostmi. Co se typů ubytování týče, jde o apartmány, pokoje či místa pro stany, resp.karavany. Vybavení a zázemí apartmánů se trochu různí, na ceně na osobu a noc (pro potřeby srovnání je v tabulce u apartmánů cena „normovaná“ na nejvyšší možnou obsazenost) se to však příliš neprojevuje – pohybují se mezi 200,-Kč a 300,-Kč; slevu můžou téměř u všech objektů využít rodiče pro děti do 10 či do 12 let, levnější pobyt pořídí i méně náročný turista při ubytování v kempu. U většiny stavení lze za poplatek vzít s sebou na dovolenou psa, provozovatelé zdůrazňují možnost nákupu domácích produktů, zapojení se do místních aktivit (ty však nejsou na žádné ze sledovaných internetových stránek blíže specifikované) a vyžití na pozemku objektu. Většinou jde o půjčování sportovních potřeb, večerní posezení u zahradního krbu; zajímavá , zejména pro klienty cestující bez automobilu, je nabídka odvozu od vlakového nádraží přímo ke stavení, za zmínku také stojí např.možnost zorganizování steak party provozovatelem. Z okolních atraktivit jsou vedle přírodních krás Českomoravské Vrchoviny (CHKO Žďárské vrchy, hora Javořice, vrch Křemešník, Údolí Doubravy) zmiňovány nejčastěji historické stavby (hrad Roštejn, zřícenina Štramberk, kostel sv.Jana Nepomuckého) a známá města (Telč, Jihlava, Pelhřimov), provozovatelé popisovaných objektů však příliš nepropagují místní kulturní či sportovní akce (zmiňují pouze kvalitní podmínky pro lyžování a běh na lyžích v zimě a cykloturistiku v létě), které by mohly potenciální turisty přesvědčit, že právě Vysočina je to pravé místo, kde strávit dovolenou na venkově…
4.2.
Návrh vlastního produktu
4.2.1. Charakteristika TP38, TP a agentura Czechtourism „Turistickým produktem je komplex vnitřně provázaných, seriózně fungujících základních a doplňkových služeb, které jsou závazné pro jejich provozovatele, a jenž je 36
Do podrobností rozepsáno v části I Přílohy – „Tabulka_Nabídka ubytování na venkově v kraji Vysočina“ Viz str.11 – Ubytování v soukromí a jeho certifikace 38 Turistického produktu 37
- 37 -
umístitelný a uplatnitelný na (zahraničním) trhu cestovního ruchu prostřednictvím cestovních kanceláří. Služby o různé komplexitě musí být časově provázány a náležitě a přesně oceněny.“39 V turistickém produktu jsou tedy jasně profilovanému segmentu klientely nabízeny předem naplánované služby za konkrétní cenu, TP může mít na potenciálního zákazníka silnější efekt, protože klient získá přesnou informaci, za co by zaplatil avizovanou cenu. Také agentura Czechtourism se proto podporou nových TP zabývá, a to samozřejmě za účelem rozšíření nabídky v ČR. V Projektu Obchodní dům turistických projektů (ODTP) se snaží vyvolat spolupráci mezi turistickými regiony (hlavními dodavateli produktů do ODTP) a cestovními kancelářemi (hlavními subjekty oprávněnými prodávat vybraný produkt konečným zákazníkům). Turistický produkt zařaditelný do databáze ODTP by měl splňovat tato kritéria: a. Stručný a výstižný marketingový název TP dostatečně lákavý i srozumitelný pro cílovou klientelu b. Bližší charakteristika vybrané cílové skupiny klientů c. Bližší představení TP (hlavní náplň, délka, časová či fyzická náročnost apod.) d. Podrobně popsaný průběh TP (program; trasa) e. Informace o blízkých turistických atraktivitách, ať už hlavních nebo vedlejších (jejich dostupnost; možnost zajištění jejich návštěvy) f. Podrobný popis zajištěných služeb i služeb, které je možno za určitých podmínek čerpat (u všech je třeba uvést kontaktní údaje jejich poskytovatelů) g. Přesně vykalkulovaná základní cena TP, vhodné je stanovit ji v korunách i v eurech h. Vypsané formy propagace produktu, možnosti jeho distribuce a způsoby získávání zpětné vazby od klientů (např.různé dotazníky na konci pobytu) i. Produktu může být do ODTP zařazen pouze v případě, že existuje jeho „garant“, tedy osoba odpovědná za přípravu a realizaci TP, garant také vystupuje jako kontaktní osoba pro následná jednání
39
Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/odtp.pdf
- 38 -
Vytvořený produkt splňující uvedená kritéria může být tedy uveřejněn v databázi ODTP na www.czechtourism.cz (pro české odborníky v cestovním ruchu) i na www.czechtourism.com (pro zájemce o informace o cestovním ruchu v ČR). Pro druhý elektronický zdroj je třeba přiložit k protokolu i kontakt na osobu schopnou komunikovat v cizím jazyce a stručný popis TP minimálně v angličtině. Následující návrh turistického produktu bude vycházet z podmínek ODTP, kde je vedle dodržení výše zmíněných bodů navíc nutné vyplnit tzv.“Pasport Turistického produktu“, připojit jeho podrobnější popis (možno i s obrazovým materiálem)40.
4.2.2. „Aktivní týden na Vysočině – agroturistika ve Žďárských vrších, cykloturistika po okolí“ Jak již bylo zmíněno, kraj Vysočina je destinací s významným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu, nejznámější je jako region s nejvyšší koncentrací památek UNESCO v ČR. Následující turistický produkt by však chtěl potenciální klienty nalákat hlavně na přírodní atraktivity. I těch je na Vysočině požehnaně a společně s ubytováním na ekofarmě je propojení těchto možností trávení dovolené příslibem kvalitního pobytu v rámci šetrného cestovního ruchu41. Do produktu je zahrnuta řada služeb, nepůjde však o žádný týdenní pobyt s přesně nalinkovaným programem – je zde kladen důraz na svobodu klientů během pobytu, kdy se na jedné straně nebudou muset starat o zajištění ubytování a ostatních předem vyžadovaných služeb, ostatní aktivity však budou na jejich volbě. A tato volba jim bude co nejvíce „ztížena“, protože klienti budou mít k dispozici pestrou nabídku, jak svou dovolenou strávit: ubytovaní budou na Agroekofarmě Kadeřávek ve Věcově, kde se mohou velmi aktivně zapojit do zdejších zemědělských činností. Na farmě v blízkých Jimramovských Pavlovicích mohou strávit čas projížďkami na koně či v bryčce. Od provozovatelů farmy Kadeřávek dostanou informační materiály o regionu (cyklomapy, průvodce, informace o aktuálních kulturních akcích, o cenách v restauracích, které by mohli navštívit na svých cestách po okolí, doporučená místa na koupání apod.), k využití budou i alternativy zabavení se při horším počasí. V rámci turistického produktu jsou vytvořeny 2 konkrétní cyklotrasy, které fungují jako inspirace pro hosty, je však možno na nich dodatečně zajistit služby od různých stravovacích či kulturních zařízení. Stručně řečeno, klient si může zakoupit pouze základní služby nabízené v produktu, ale doplňkové budou převažovat a je jen na klientově volbě, jak 40 41
Příloha III Vzorový turistický produkt – pasport i podrobný popis TP; pasport návrhu nového TP je v příloze V V příloze IV. jsou k nahlédnutí nejznámější atraktivity kraje a dále umístění oblasti, na niž bude návrh turistického produktu zaměřen
- 39 -
si program svého pobytu uzpůsobí podle sebe. Produkt díky tomu může zaujmout širší spektrum klientely a není tolik závislý na počasí, přesto je přednostně zaměřen na cykloturisty. 4.2.2.1. Podrobný popis turistického produktu Takový popis je vždy připojován k Pasportu TP a společně jsou pak vyhodnocovány v agentuře Czechtourism, zda bude TP zahrnutý do ODTP. Proto bude skladba následujícího popisu podobná vzorovému produktu uvedenému v příloze III:
AKTIVNÍ TÝDEN NA VYSOČINĚ – AGROTURISTIKA VE ŽĎÁRSKÝCH VRŠÍCH, CYKLOTURISTIKA PO OKOLÍ. Týdenní pobyt v kraji Vysočina nabízí aktivní dovolenou s volnějším programem především pro sportovně zaměřenou klientelu a pro rodiny s dětmi. Hlavní aktivitou je agroturistika, přesněji pobyt na farmě a zapojení se do jejího života, klienti mohou zažít atmosféru rovnou dvou farem (ve Věcově a v blízkých Jimramovských Pavlovicích). Druhou klíčovou náplní pobytu je cykloturistika, buď po předem připravených trasách u Třebíče a Žďáru nad Sázavou, nebo libovolně po okolí. Ubytování je zajišteno přímo na farmě Kadeřávek ve Věcově, tato vesnice mezi Žďárem nad Sázavou a CHKO Žďárské Vrchy je dobře dostupná automobilem, autobusem i vlakem. Blízké okolí místa ubytování nabízí mnohé možnosti na výlety: příroda chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, města Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou s památkou UNESCO, kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře atd. Jde o týdenní pobyt s převahou fakultativních služeb, kde si klient jako základní služby hradí pouze ubytování. Tento turistický produkt stavebnicového typu42 je vhodný pro období již od začátku května až zhruba do konce října (v závislosti na počasí). I. Program a trasa: 1. den Příjezd autem do vesnice Věcov či vlakem do Nového Města na Moravě vzdáleného od Věcova 9 km. Na přání lze zajistit dopravu od vlakového nádraží přímo na farmu. Nástup k ubytování je 15.-17.hodina, odjezd kolem 10.hodiny (případné změny lze dohodnout s provozovatelem). 2.-7. den Volný program, který je možno vyplnit řadou aktivit: těch, které nabízí farma Kadeřávek, výlety na kole po předem připravených trasách, možnost využít řady fakultativních služeb ubytovatele 42
Stavebnicový typ produktu neboli stavebnice značí, že jednotlivé služby jsou zkompletovány do konečné podoby na základě konkrétního přání a výběru zákazníka
- 40 -
8.den43 Odjezd z objektu (provozovatel může na přání opět dopravit ty, kdo cestují vlakem, na nádraží v Novém Městě na Moravě), pro klienty bude při odjezdu přichystáno i překvapení (balíček s domácími produkty farmy, brožurka o biopotravinách a informační leták o možnostech zimní dovolené na farmě – v okolí Věcova je totiž síť běžkařských tratí, lyžařský vlek přímo v obci Věcov; zaujmout by mohla i silvestrovská nabídka – pobyt na farmě 26.12.2.1. pro 7 osob za 11.000,-Kč) II. Cena pobytu44: Cena za 1 osobu při obsazení apartmánu maximálně 4 lidmi: 1.750,-Kč Cena za 1 osobu při obsazení apartmánu 5-7 lidmi: 1.575,-Kč Děti do 2 let mají ubytování zdarma Pro dítě od 2 do 10 let: 1.050,-Kč Cena zahrnuje: - ubytování (7 nocí) - povlečení, místní poplatek, elektrická energie a vytápění objektu - využívání některých služeb poskytovaných provozovatelem (doprava klientů z vlakového nádraží v Novém Městě na Moravě po předchozí dohodě s provozovatelem farmy,zapojení se do aktivit na farmě; využívání zahrady, dětského hřiště, zahradního grilu; k dispozici stolní hry a obsáhlá knihovna pro případ horšího počasí) - 2 připravené podrobné cyklotrasy (1.pro středně náročné cyklisty, 2.pro aktivnější sportovce) - informační materiály pro výlety po okolí, cyklomapy, průvodce po kraji Vysočina, informace a tipy přímo od provozovatele farmy atd.45 Doplňkové služby a speciální nabídky46: Zapůjčení dětské postýlky: 100,-Kč Pobyt s menším psem (nutná je dohoda předem): 350,-Kč Je možné i ubytování v objektu patřícím provozovatelům, v chalupě „U Potoka“, v níž jsou 4 apartmány s celkovou kapacitou 23 osob – výhodná nabídka v minisezóně: 28,000,-Kč za celou chalupu při kompletní obsazenosti III. Zajištění služeb: 1) Ubytování: Agroekofarma Kadeřávek Ing. Miroslav a Jana Kadeřávkovi 592 44 Věcov 25 Tel./Fax: 566 562 839, Mobil: 605 85 33 07 43
Produkt je koncipován pro ubytování od soboty do soboty, lze však domluvit i kratší či delší pobyt, případně jiný nástupní den k pobytu Uvedené ceny jsou kalkulovány za pobyt, a to na 7 nocí Cena je tedy kalkulovaná pouze za ubytování, v ostatních vyjmenovaných službách jde spíše o určitou přidanou hodnotu, kterou hostům poskytuje sám provozovatel farmy – je to však velice důležitá součást tohoto produktu, a proto jsou zde jednotlivé služby tak podrobně uvedeny 46 Viz poznámka č.44 47 Následující služby je možné nechat zajistit provozovatelem – ať už rezervaci oběda v uvedených restauračních zařízeních, tak kurz zpracování vlny či jízdu na koni na statku v Jimramovských Pavlovicích 44 45
- 41 -
www.ubytovanivysocina.com Ubytování přímo na farmě v „Apartmánu U Broučka“, což jsou dva pokoje (tří- a čtyřlůžkový) s možností zapůjčení dětské postýlky; k vybavení patří TV, kuchyň s jídelním koutem, koupelna se sprchovým koutem a WC. V objektu farmy je k dispozici zahrada s pískovištěm, zahradním nábytkem a malým grilem. Některé produkty ekofarmy mohou být příjemným zpestřením pobytu i surovinou k přípravě vlastního jídelníčku v průběhu dovolené (jehněčí a skopové maso, různé druhy medu, medovina – vše v biokvalitě), jiné mohou splňovat další funkce (farma prodává jehňata pro rozšíření dalších chovů; vyčiněnou ovčí kůži). Hosté se do činností farmy mohou zapojit. 2) Fakultativní služby47: Stravování: Možnosti stravování a nákupu potravin v místě ubytování a jeho blízkém okolí: Agroekofarma Kadeřávek - možné ochutnat speciality z jehněčího či skopového masa či pečené sladkosti připravené paní domácí. Výrobna marcipánu ve Věcově – je zde možnost nakoupit hotové výrobky či marcipánovou hmotu (dobrá zábava pro děti při tvoření vlastních výrobků) Prodejny potravin se nacházejí v blízkých vesnicích u Věcova (ve vzdálenosti zhruba 1,5km), potřebné potraviny však může na přání přivézt ubytovatel (samozřejmě potom mezi ním a hosty proběhne vyúčtování nákupu). Doporučená místa stravování v objektech ležících na některé z připravených cyklotras: Hotel Jehla - restaurace Kovářova 214/4 591 01 Žďár nad Sázavou Tel.: 566 624 147 www.hoteljehla.cz Traveller´s Hostel – Restaurant U Dubu Žerotínovo náměstí 17 674 01 Třebíč Tel.: 568 422 541 www.travellers.cz Hotel U Raušů Masarykovo náměstí 13 595 01 Velká Bíteš (Žďár nad Sázavou) Tel.: 566 531 461, 566 532 887 www.urausu.cz Ostatní služby: Aktivity na farmě:
- 42 -
Kurz zpracování vlny 20. – 23.9.2007: kurz přípravy vlny, předení, tkaní a barvení (pro začátečníky) 4. – 7.10.2007: kurz předení, tkaní, barvení a plstění vlny pro pokročilé DALIN Praha s.r.o. Rezlerova 281 109 00 Praha 10 Kontaktní osoba: Daniela Linhartová Tel.: 603 538 752, 274 860 304 www.dalin-praha.cz Jízda na koni a v bryčce – Jimramovské Pavlovice: Selské stavení Jimramovské Pavlovice 6 592 42 Jimramov Kontaktní osoby: Sylva a Miroslav Totuškovi Tel.: 724 062 180, 606 711 696 www.selskestaveni.wz.cz Atraktivity, které je možné (a tímto turistickým produktem doporučené) navštívit: Žďár nad Sázavou Informační turistické centrum provozuje: CK Santini tour Náměstí Republiky 24, Stará Radnice 591 01 Žďár nad Sázavou Tel.: 566 625 808, 566 628 539 e-mail:
[email protected] www.cerum.cz Zelená Hora – památkový areál 591 02 Žďár nad Sázavou 2 Tel.: 566 622 855, 724 663 716 e-mail:
[email protected] www.npu.cz Třebíč Informační a turistické centrum při Bazilice sv. Prokopa Zámek 1, 674 01 Třebíč tel. 568 610 022, 777 746 982 e-mail:
[email protected] Informační a turistické centrum v Malovaném domě Karlovo náměstí 53, 674 01 Třebíč tel. 568 847 070, 568 610 021 e-mail:
[email protected] Informační centrum v Zadní synagoze Subakova 1/44, 674 01 Třebíč
- 43 -
Tel. pro rezervaci prohlídek: 568 823 005, 568 610 023 e-mail:
[email protected] http://www.kviztrebic.cz/ Pivovar Dalešice Dalešice 71, PSČ: 675 54 Tel./fax: +420 568 860 942 e-mail:
[email protected] www.pivovar-dalesice.cz Mohelenská hadcová step http://www.turistik.cz/cs/pruvodce/cil/mohelenska-hadcova-step/ IV. Doprava: Vlakem – přímo do Věcova vlak nejezdí, je třeba se dopravit buď na kole, pěšky či autobusem z okolních větších měst Autobusem – spoje vedou z větších okolních měst (Třebíč, Pardubice, Jihlava atd.) přes Nové Město na Moravě do Věcova, ze Žďáru nad Sázavou trvá cesta od 1 do 1,5 hodiny, z Nového Města na Moravě 0,5 hodiny Automobilem – z Prahy po dálnici D1, poté po silnicích č.34 a 19 přes Žďár nad Sázavou a po silnicích č.354 a 360 přes Nové Město na Moravě (celkem 171,97km); z Brna po R43, přes města Lipůvka, Kunštát a Jimramov(celkem 73,9km) Provozovatel Agroekofarmy Kadeřávek zajišťuje na přání bezplatně odvoz hostů z vlakového nádraží na farmu a zpět V. Přílohy: Agroekofarma Věcov a Jimramovské Pavlovice – selské stavení Vesnice jsou pouhé 2,5km od sebe, je proto výhodné využít možnost poznat hned dvě, navíc trochu odlišné, zemědělské usedlosti zaměřené na agroturistiku
Zdroj: www.mapy.cz
- 44 -
Doporučené výlety po okolí: Jihovýchodní žďárský okruh Jde o krátký sportovní okruh (30km) zejména pro silniční kola, trasa v příjemném prostředí probíhá po kvalitním povrchu s malým provozem, nenáročným profilem (nejde tedy o kopcovitý terén). V průběhu trasy lze vystoupat na několik kopců (Vrchy, Vejdoch, Chlumek) ve výšce zhruba 600 metrů nad mořem. Určitě stojí za to při návratu do Žďáru nad Sázavou kousek popojet na Zelenou Horu, na tomto poutním místě je kostel sv.Jana Nepomuckého (památka UNESCO). Před odjezdem je doporučeno zajít na oběd či menší občerstvení do restaurace hotelu Jehla ve Žďáru, který má certifikát kvality „Cyklisté vítáni“. Do výchozího a zároveň cílového bodu okruhu, města Žďár nad Sázavou, je možné dopravit se na kole (9km z Věcova do Nového Města na Moravě a odtud 12km do Žďáru nad Sázavou), z Nového Města na Moravě jezdí i vlakové spoje.
Zdroj: http://www.nakole.cz/regiony/mapa.php3
Město UNESCO, technické památky a přirozená krása přírody Tento výlet je mnohem náročnější, začíná ve Věcově, po 9km cesty na kole se dojede do Nového Města na Moravě, odkud odjíždí vlak do Třebíče. Ve Třebíči je doporučena prohlídka města a občerstvení se v restauraci U Dubu patřící pod řetězec Traveller´s Hostel, který se přímo zaměřuje na klientelu z řad cyklistů (restaurace vlastní certifikát „Cyklisté vítáni“). Poté následuje 32,6km dlouhá cesta na kole z Třebíče do Dalešic – vesničkami Střítež, Kožichovice, Pozdátky, Střížav, Číměř, dále podél vodní nádrže Dalešice, na jejímž břehu stojí zříceniny tří hradů (Kozlov, Holoubek, Kokštejn). Přes vesničky Plešice, Chroustov, Stropešín se dorazí do Dalešic. Následuje 15 kilometrů směrem do města Mohelno – přes hráz mezi vodními nádržemi Dalešice a Mohelno, vesničku Kramolín, je možno navštívit rozhlednu Babylon na Zeleném kopci a přes Mohelenskou hadcovou step se dorazí do Mohelna. Cesta pak pokračuje přes městečka a vesnice (Březník, Kralice nad Oslavou, Jinošov, Jindřichov) až do Velké Bíteše, kde je doporučena zastávka v restauraci U Raušů. Přes další obce Vlkov, Osovou, Novou Ves, Krčmu, Strážek, Dolní Rozšíčku, Blažkov a Zvoli se dojede do města Bystřice nad Pernštejnem. Odtud už je to přes vesničky Lísek a Koníkov pouhých 15km zpět do Věcova.
- 45 -
Zdroj: http://www.nakole.cz/regiony/mapa.php3
Návrh tohoto turistického produktu vychází z hypotetické situace: je zkompletován pouze z iniciativy Agroekofarmy Kadeřávek, která se tím snaží zapůsobit na širší spektrum klientely (nabízí tento produkt cestovním kancelářím, chce ho zviditelnit i prostřednictvím ODTP, tedy prostřednictvím agentury Czechtourism), touto ucelenější nabídkou chce podnikatel poskytovat něco nového v oblasti (eko)agroturistiky a tím pádem zvýšit svou konkurenceschopnost. Agroekofarma Kadeřávek mimochodem nenabízí pouze ubytování přímo na farmě, klienti mohou strávit dovolenou na venkově ubytovaní mimo objekt této zemědělské usedlosti. Možnost ubytování v apartmánu ve venkovské chalupě však v produktu uváděna není, protože navržený TP se soustřeďuje na aktivní prožitek přímo na farmě. Protože produkt není zaštítěn vyšší institucí (krajský úřad apod.), která by jednak dodala
- 46 -
produktu na věrohodnosti a zároveň by skýtala více možností propagace, farma Kadeřávek se snaží nalákat klienty jinými prostředky: například poskytováním 5% slevy z celkové ceny pobytu při zakoupení nejen základních, ale i vybraných doplňkových služeb v době rezervace této dovolené. Konkrétně se jedná o stravovací zařízení doporučovaná v podrobném popisu produktu (Hotel Jehla, Restaurant U Dubu, Hotel U Raušů), o firmu zajišťující kurzy práce s vlnou (DALINI Praha s.r.o.) a o statek Jimramovské Pavlovice nabízejícího projížďky na koních a v bryčce. Jde o oboustranně výhodnou spolupráci, podnikatelé se na svých internetových stránkách vzájemně propagují atd. Samotná propagace TP je pro jeho úspěch velice důležitá48, protože té je třeba se věnovat hlavně v oblastech, které nemají velkou tradici a nebo tam, kde se podnikatelská aktivita odehrává stranou od center potenciální klientely (jinými slovy v podstatě mimo oblast velkých měst). Přesně to je případ podnikatelů v agroturistice. „Dobrá propagace má splňovat tři náležitosti: účinnost, pravdivost (možnost splnění nabízeného) a hospodárnost (včetně zahrnutí nákladů na propagaci do cen produktu). Propagace by měla zapůsobit na hosta emotivně, poskytnout základní informace, zvýraznit výhody, přesvědčit hosta k pobytu, poskytnout mu náměty k trávení volného času a umožnit mu zážitky a zábavu.“49 Pro případ navrženého turistického produktu by byly vhodné tištěné letáky s nabídkou farmy Kadeřávek a popisem atraktivit v okolí, samostatné letáky s navrženými cyklotrasami (a příslibem vytvoření zcela nové trasy klientovi na míru), na lidi velmi dobře působí reference hostů, kteří na farmě byli již ubytovaní, uveřejněné na internetových stránkách objektu. Co by však propagaci farmy pomohlo výrazněji, je garance kvality co největším množstvím věrohodných institucí – nejlépe Svazem ve venkovské turistice, agenturou Czechtourism, krajským úřadem Vysočiny, či zajímavým mezinárodním oceněním objektu. Takové informace o objektu si pak veřejnost spojí i se samotným produktem a hned se tento TP dostane do povědomí lidí snáz.
48
Následující text už hypotetickou situaci podnikatelské aktivity Agroekofarmy Kadeřávek nekomentuje Citováno z: Stříbrná, M., Mikula, P.: Agroturistika a biopotraviny – Základ prosperity farmy, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 2003, str.21
49
- 47 -
Závěr Problematika udržitelného rozvoje cestovního ruchu je téma, kterým se odborníci zabývají již řadu let. S tím je pevně spojený pojem šetrných forem cestovního ruchu, který je již také významně diskutován. Venkovský cestovní ruch a do něj spadající agroturistika jako forma diverzifikace zemědělských aktivit by však dle autorčina názoru zasluhovaly více pozornosti. Proto si tato práce před sebe kladla dva cíle – za prvé poskytnout bližší a ucelené informace o venkovském cestovním ruchu (se silným zaměřením na agroturistiku) a za druhé vytvořit návrh produktu agroturistiky, který by přinesl něco nového do nabídky domácího cestovního ruchu tuzemských cestovních kanceláří. Na základě výše uvedených informací lze prohlásit, že cíl byl splněn, zbývá však ještě stručně shrnout poznatky, které je možné z této práce získat: Pokud se hovoří o významu venkovského cestovního ruchu, v popředí stojí jeho ekologický, společenský i ekonomický význam, přispívá totiž k trvale udržitelnému rozvoji území i místního cestovního ruchu, zajišťuje bližší kontakt a tedy lepší sociální vazby mezi turisty a jejich hostiteli a významnou měrou napomáhá ekonomickému rozvoji problémových venkovských oblastí. Aby byl podnikatel ve venkovském cestovním ruchu úspěšný, měl by se zaměřit na výběr správného segmentu klientely, na nějž především zacílí svou nabídku. Ve většině konkrétních případů v České republice i v zahraničí jde o rodiny s dětmi, profilují se však i nové skupiny jako firemní kolektivy, zájemci o aktivní dovolenou či senioři. Úspěch podnikateli přinese i to, když si obstará co nejvíce jasných dokladů (certifikátů) o kvalitě svých služeb – konkrétně v ČR by měl zvýšenou pozornost věnovat Doporučeným standardům pro ubytování v soukromí Ministerstva pro místní rozvoj a Standardům Evropského centra pro eko agro turistiku. Také ostatní značky kvality stejně jako spolupráce s institucemi činnými v rozvíjení venkovského cestovního ruchu na mezinárodním či národním poli nabývají na důležitosti. Pokud se srovná úroveň venkovského cestovního ruchu v ČR a zahraničí, má Česká republika co dohánět. Stále je zde zaměřována pozornost na centra masového turismu, čímž samozřejmě i odlehlé venkovské oblasti strádají. ČR by měla - nejen v otázce propagace využít zkušeností ze zahraničí, protože v řadě zemí je venkovský cestovní ruch tradiční a úspěšnou oblastí podnikání.
- 48 -
Byla by totiž velká škoda vhodně nezužitkovat potenciál, který tato v ČR zatím spíše objevovaná oblast cestovního ruchu skýtá. Konkrétně kraj Vysočina je pro rozvoj venkovského cestovního ruchu jako stvořený, čemuž napovídá i slušná koncentrace farem s významným podílem ekologických farem - v tomto kraji. Atraktivity, které region nabízí, by se daly vhodně propojit s aktuální nabídkou vybrané farmy a jako kompletní produkt poté oslovit i širší spektrum klientely. Tato problematika je hlavní náplní druhé části práce, v níž se autorka tento nápad pokusila uvést na konkrétním příkladu ekofarmy právě z kraje Vysočina. Vycházela většinou z pravdivých údajů, pro konkrétní podobu turistického produktu pouze přidala určitá fakta: návrh produktu nabízí týdenní pobyt na ekofarmě spojený s aktivním zapojením do prací na farmě a sportovním vyžitím ve formě cykloturistiky za přírodními krásami Vysočiny. Pobyt má být velmi tvárný, tj.klient si může program své dovolené zařídit podle sebe. Provozovatel ubytovacího zařízení mu k tomu vytvoří co nejlepší podmínky a pro naplnění jeho představ mu vyjde maximálně vstříc. K pravdivým údajům byly proto přidány různé služby, které má klient k dispozici bezplatně během svého pobytu a které ve skutečnosti konkrétní ekofarma nenabízí. Je důležité, aby se venkovský cestovní ruch v České republice rozvíjel, protože v sobě skýtá řadu možností pro dosažení lepší ekonomické situace dané země, pro uchování přírodního bohatství krajiny a kulturní identity místního obyvatelstva i pro úspěch samotného zemědělce. Takový zemědělec, který se rozhodne pro rozšíření svých aktivit směrem k cestovnímu ruchu, by se však v současnosti měl snažit trochu vyčnívat, protože ačkoli je trend dovolených na venkově u nás zatím v počátcích, konkurence i v tomto oboru stoupá. Vytvoření nových turistických produktů zaměřených na venkovský cestovní ruch by tak mohlo být řešením, jak uspět u potenciálních klientů nejen před tuzemskými, ale i před zahraničními konkurenty.
- 49 -
Seznam použité literatury a) Knihy a tištěné publikace [1] Kolektiv autorů: Agroturistika – praktický rádce, Rosa, České Budějovice 2002, ISBN kniha nemá [2] Kraj Vysočina, Kartografie Praha, Praha 2004, ISBN 80-7011-735-4 [3] Pourová, M.: Agroturistika, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, Praha 2002, ISBN 80-213-0965-2 [4] Stříbrná, M.: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha 2005 ISBN 80-86726-14-2 [5] Stříbrná, M., Mikula, P.: Agroturistika a biopotraviny – Základ prosperity farmy, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 2003, ISBN 80-7271-137-7 [6] Zemanová, H.: Biokuchařka Hanky Zemanové, Smart Press, Praha 2006 ISBN 80-903642-3-3 b) Elektronické zdroje www.agronavigator.cz (informační portál Ústavu zemědělských a potravinářských informací) Mikula, Pavel: Rozvoj venkovských oblastí, Informační přehledy ÚZPI, Praha 2005; www.agronavigator.cz/attachments/Rozvoj_venkovskych_oblasti_Mikula.pdf Michal, Petr: „Dovolené na statku a na venkově jsou v Německu u obyvatelstva trendem“ (článek z 5.4.2007); www.agronavigator.cz/default.asp?ids=139&ch=1&typ=1&val=57860
www.agrotour.net www.asz.cz (Asociace soukromého zemědělství ČR) Procházka, Tomáš: „Venkov neumí přitáhnout turisty“ (článek z 27.2.2006); www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/venkov-agroturistika/venkov-neumi-pritahnout-turisty.html Havel, Petr: „Venkovská turistika, agroturistika, ekoagroturistika“ (článek z 28.3.2007); www.asz.cz/cs/aktualne-z-asociace/venkovska-turistika-agroturistika-ekoagroturistika.html „Agroturistika je stále okrajová“ (článek z 26.6.2006); www.asz.cz/cs/aktualne-z-asociace/agroturistika-je-stale-okrajova.html „Rozšíření agroturistiky omezuje nedostatek peněz a zkušeností“ (článek z 19.7.2006); www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/rostlinna-vyroba-puda/rozsireni-agroturistiky-omezuje-nedostatek-peneza-zkusenosti.html
www.attra.org www.card.iastate.edu www.cdrail.cz/VTS/CLANKY/vts21/2103.pdf Češková, Jitka: „Co je program Leonardo da Vinci Evropské komise a příklady projektů s účastí Českých drah, a.s.“ (článek z června 2006)
- 50 -
www.cenia.cz www.cyklistevitani.cz www.czechtourism.cz (Agentura Czechtourism) Obchodní dům turistických produktů (ODTP); www.czechtourism.cz/?show=002015025 Certifikace; www.czechtourism.cz/?show=002027 „Proč preferovat domácí dovolenou?“; www.czechtourism.cz/?show=002008006 www.venkov.czechtourism.cz
www.czecot.cz Valášek, Dean: „Agroturistika je součást životního stylu“ (článek z 29.6.2004); www.cot.cz/zobrazcl.php?id=3650
www.domaci-vyrobky.cz www.ec.europa.eu Pilotní projekt EU „European Destinations of Excellence“; www.ec.europa.eu/enterprise/services/tourism/european_destinations_of_excellence.htm
www.eceat.cz www.eceat.org www.eklasa.cz www.ekoznacka.cz www.env.cz www.eurogites.cz Informace o Itálii: www.eurogites.org/member.php?lang=EN&id=IT Informace o Rakousku: www.eurogites.org/member.php?lang=EN&id=AT Informace o ČR: www.eurogites.org/member.php?lang=EN&id=CZ Dokumenty ke stažení: www.eurogites.org/documents
www.extranet.kr-vysocina.cz/turista www.google.com www.heritage-trails.cz www.idos.cz www.kez.cz www.landtourismus.de (Prázdniny na venkově v Německu) www.ferienhof-egger.de (Agroturistika na Ferienhof Egger v Německu)
www.mapy.cz www.mmr.cz www.nisaops.cz www.organicholidays.com www.gliorti.it (Agroturistika na Agroturismo Gli Orti v Itálii) www.blueheronfarm.com (Agroturistika na Blue Heron Farm v USA)
www.prazdninynavenkove.cz Vyhledávání: farmy na Vysočině:
- 51 -
www.prazdninynavenkove.cz/ubytovani.php?oblast=3&druhubytovani=7&cena=0 Konkrétní farmy: www.selskestaveni.wz.cz www.javorice.cz www.chadimmlyn.cz www.miloticky.unas.cz www.volny.cz/dvurvborovne www.ubytovanivysocina.com www.kamenikova.cz www.penzionmikes.cz
www.priroda.cz/clanky.php?detail=77 Cempírek, Jan: „Cykloturistika na internetu“ (článek z 21.5.2004)
www.pro-bio.cz www.ruraltourisminternational.org Informace o Itálii: www.ruraltourisminternational.org/country.php?id=19 Informace o Německu: www.ruraltourisminternational.org/country.php?id=17 Informace o Rakousku: www.ruraltourisminternational.org/country.php?id=20 Informace o ČR: www.ruraltourisminternational.org/country.php?id=21
www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-politika www.szif.cz www.urlaubaufdembauernhof.at (Prázdniny venkově v Rakousku) www.bauernhofferien.at (Agroturistika na Bauernhof Oberdürnberg)
www.vecov.e-vysocina.cz www.vysocina.tourism.cz www.wikipedia.org www.world-tourism.org www.zelenabrana.cz/rosa
- 52 -
Seznam příloh I. Tabulka_nabídka ubytování na venkově v zahraničí....................................................... str.54 II: Tabulka_nabídka ubytování na venkově v kraji Vysočina............................................. str.55 III: Vzorový turistický produkt ........................................................................................... str.58 IV: Mapy_Kraj Vysočina .................................................................................................... str.61 V: Návrh_Pasport turistického produktu............................................................................. str.62
- 53 -
I. Tabulka_nabídka ubytování na venkově v zahraničí
- 54 -
II. Tabulka_Nabídka ubytování na venkově v kraji Vysočina
- 55 -
- 56 -
- 57 -
III. Vzorový turistický produkt
- 58 -
- 59 -
Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/vzortp.pdf
- 60 -
IV. Mapy_Kraj Vysočina Turistický region Vysočina
Zdroj: http://www.vysocina.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113904
Vysočina_Vybraná hlavní oblast zájmu ke tvorbě TP
Zdroj: Kraj Vysočina, Kartografie Praha 2004, obálka knihy
- 61 -
V. Návrh_Pasport turistického produktu Název TP (marketingově
Aktivní dovolená na Vysočině – agroturistika ve Žďárských vrších, cykloturistika po okolí
použitelný): Upřesňující podtitul –nebude uváděn v materiálech:
Turistický region(-y): Vysočina
Turistická oblast(-i): Zejména Žďársko a Novoměstsko
Turistická zóna:
Rajón:
Trasa/program: 7-denní pobyt na severovýchodní části kraje Vysočina zaměřený na agroturistiku a cykloturistiku Organizátor TP: Agroekofarma Kadeřávek Služby obsažené v produktu-kontakt (druh/firma/úroveň nabízených služeb)
Odpovědná osoba za TP: (není)50
Ubytování
Stravování
Ostatní
Agroekofarma Kadeřávek Věcov
Vlastní
nejsou
Doporučené období: Květen - říjen
Kategorie – trvání: týden Počet dnů: 8 dnů Fakultativní akce: Kdykoliv během pobytu Převažující Zdravá aktivní dovolená; zapojení se do práce na farmě, poznávání místní téma: krajiny ze sedla kola. Typ,charakter Vhodné pro sportovně zaměřené jednotlivce a pro rodiny s dětmi TP, cílová skupina: Poznámka: Fakultativní služby tvoří významnou část nabízeného produktu – je možno je rezervovat spolu se službami základními, v tom případě je poskytována 5% sleva z celkové ceny pobytu. Konkrétně se jedná o tyto služby a jejich poskytovatele: Stravování: Hotel Jehla - restaurace Žďár nad Sázavou Traveller´s Hostel – Restaurant U Dubu Třebíč Hotel U Raušů Velká Bíteš Ostatní:
50 Uvést tuto osobu je podmínkou pro zařazení TP do ODTP, v tomto případě se jedná pouze o návrh TP, a proto raději zůstane toto pole nevyplněné, než ho popsat jménem fiktivního garanta.
- 62 -
Kurz zpracování vlny Agroekofarma Věcov 20. – 23.9.2007: kurz přípravy vlny, předení, tkaní a barvení (pro začátečníky) 4. – 7.10.2007: kurz předení, tkaní, barvení a plstění vlny pro pokročilé Jízda na koni a v bryčce: Selské stavení Jimramovské Pavlovice Komplexnost Stavebnice produktu: Cena: Cena za 1 osobu při obsazení apartmánu maximálně 4 lidmi: 1.750,-Kč, při obsazení apartmánu 5-7 lidmi: 1.575,-Kč; děti do 2 let mají ubytování zdarma a pro dítě od 2 do 10 let je cena 1.050,-Kč Cena zahrnuje ubytování na 7 nocí, povlečení, místní poplatek, elektrickou energie a vytápění objektu, dále využívání některých služeb poskytovaných provozovatelem (doprava klientů z vlakového nádraží v Novém Městě na Moravě po předchozí dohodě s provozovatelem farmy, zapojení se do aktivit na farmě; využívání zahrady, dětského hřiště, zahradního grilu; stolní hry a obsáhlá knihovna k dispozici zejména pro případ horšího počasí). V ceně jsou také zahrnuty 2 připravené podrobné cyklotrasy (1.pro středně náročné cyklisty, 2.pro aktivnější sportovce), informační materiály pro výlety po okolí, cyklomapy, průvodce po kraji Vysočina, informace a tipy přímo od provozovatele farmy atd.51 Distributor: Promotion:
Dosud neprodává nikdo, organizátor produktu nabízí nevýhradní prodej (způsob, prostředky, šíření): Propagace na internetových stránkách objektů: Agroekofarma Kadeřávek, Jimramovské Pavlovice – Selské stavení, Hotel Jehla – restaurace, Traveller´s Hostel – Restaurant U Dubu, Hotel U Raušů a DALIN Praha s.r.o. Propagace krajským úřadem Vysočiny a Svazem venkovské turistiky52 Informační letáky s nabídkou letních i zimních pobytů
Popsané poskytování služeb v TP potvrzuji a garantuji: (odpovědná osoba organizátora – podpis a razítko): (není)53 V Praze dne 8.6.2007 Zdroj: http://www.czechtourism.cz/files/passport.doc
51 Cena je tedy kalkulovaná pouze za ubytování, v ostatních vyjmenovaných službách jde spíše o určitou přidanou hodnotu, kterou hostům poskytuje sám provozovatel farmy – je to však velice důležitá součást tohoto produktu, a proto jsou zde jednotlivé služby tak podrobně uvedeny 52 Uvažován případ, že by garantem tohoto TP byl věrohodný zástupce Svazu venkovské turistiky 53 Viz poznámka č.50
- 63 -
