VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj

Vzájemný vztah poptávky po staročeské gastronomii a nabídky vybrané restaurace (bakalářská práce) Autor: Kateřina Heroutová Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová

Prohlášení Prohlašuji, ţe tuto bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně je zhotovena pouze na základě zdrojů, uvedených v citacích. V ………..….dne……………….. podpis studenta

Poděkování Ráda bych poděkovala zejména paní Ing. Janě Valentové za spolupráci, konzultace a rady, které se mi během zpracování bakalářské práce dostaly. Poděkování si zaslouţí pan Tomáš Turek, provozní restaurace Zlatý Klas, který mi umoţnil provést analýzu restaurace a vstřícně mi poskytl mnoho klíčových informací pro zpracování této analýzy. Samozřejmě děkuji své rodině, která mě podporuje v průběhu celého studia tak jako i při psaní této práce.

2

Obsah Obsah……………………………………………………………………………3 Úvod…………………………………………………………………………….5 1. Charakteristika gastronomie a jejího význam………………….………….…....7 1.1. Gastronomie……………………………………………….……................7 1.2. Společné stravování……………………………………….………………..7 1.2.1. Vývoj společného stravování………………………………….…….7 1.2.2. Funkce společného stravování………………………………………9 1.2.3. Význam společného stravování……………………………………10 1.2.4. Formy společného stravování…………………………………...…11 1.2.4.1.

Restaurační stravování……………………………………..11

1.2.4.1.1.

Nabídka sluţeb a význam provozní studie………...13

1.2.4.1.2.

Poptávka po sluţbách………………………………18

1.2.4.2.

Účelové stravování…………………………………………18

2. Česká gastronomie………………………………………………………….....20 2.1. Historický vývoj české gastronomie………………………………...……20 2.2. Charakteristika české gastronomie………………………………….…….24 3. Poptávková strana - Klientela tradičních českých restaurací………………….28 3.1. Dotazníkové šetření u české klientely…………………………………….28 3.2. Dotazníkové šetření u zahraničních turistů……………………………….29 3.3. Výsledky šetření…………………………………………………………..29 3

4. Nabídková strana – Provozní studie vybraného zařízení……………………...31 4.1. Provozní studie restaurace Zlatý Klas…………………………………….31 4.1.1. Základní charakteristika provozovny…………………………......31 4.1.2. Lokalizace provozovny a konkurence v okolí provozovny……....32 4.1.3. Vybavení provozovny………………………………………….....35 4.1.4. Marketing…………………………………………..…………......36 4.1.4.1.

Marketingová komunikace, marketing provozovny……...36

4.1.4.2.

Ocenění…………….………………………..…………….39

4.1.5. Produkt…………………….…………….………….………….…39 4.1.6. Cena………………………..……………………….………….....40 4.1.7. Personál……………………………………………..…………....40 4.2. Zhodnocení studie a návrhy na zlepšení……………………..……….….42 Závěr………………………………………………………….……………....44 Literatura…………………………………………..…………………………46 Seznam tabulek……………………………………………………………….47 Seznam obrázků………………………………………………………...…....47 Přílohy……………………………………………………...………………...47

4

Úvod V současné době tvoří gastronomie podstatný segment cestovního ruchu. V první části práce se nachází definice slova gastronomie a společného stravování. Mnoho lidí je schopných cestovat za jídlem, vzniká tedy nová odnoţ turistiky a to gastroturistika. Cestují proto, aby prostřednictvím pouţívaných surovin, prostupů a tradic pronikli do dané kultury. Dá se tedy říci, ţe pro udrţení individuálních kulturních diferenciací, které jsou tvořeny historickým vývojem, musíme pečovat i o národní gastronomii. V druhé části teoretické roviny práce se charakterizuje česká kuchyně, kdy zde dochází ke střetu mezi tradiční kuchyní s trendem zdravého ţivotního stylu upřednostňujícím malé porce jídla častěji v průběhu dne, lehkou stravu, zeleninové saláty atd. Zároveň v době globalizace dochází ke stírání národních rozdílů a v období demokracie a trţní ekonomiky si můţeme vybrat ze široké škály nabízeného gastronomického sortimentu. Obecně se má za to, ţe zahraniční kuchyně je většinou mnohem lehčí a zdravější neţ kuchyně česká. Přesto tomu tak být nemusí. V rámci charakteristiky české gastronomie je uveden pro správný a komplexní pohled na českou gastronomii historický vývoj české kuchyně. Metoda získávání informací pro zpracování první, tedy teoretické, části práce tkvěla především ve zpracování knih, odborného časopisu a internetových stránek. Prvním cílem, tedy první částí analytické roviny této práce, je zjistit, zda lidé českou kuchyni zavrhli, nezáleţí jim na ní, stále ji preferují nebo ji doma vaří, zda a jak je ovlivňuje současný trend zdravých a lehkých pokrmů, zkrátka jak jsou české pokrmy vnímány. Češi mohou mít na tuto otázku mírně odlišný názor neţ například zahraniční strávník, proto bylo dotazníkové šetření uskutečněno mezi oběma skupinami. Pro získání těchto dat byl vytvořen dotazník, který byl následně distribuován v restauraci především ve večerních hodinách, protoţe v průběhu dne restauraci navštěvují především lidé, kteří přišli na rychlý oběd v rámci své pauzy, proto by nebylo vhodné je obtěţovat a zdrţovat vyplňováním dotazníku. Dotazník byl

5

vytvořen v české a anglické jazykové mutaci, protoţe jsem zjišťovala názor i od cizinců. Provozoven poskytujících sluţby společného stravování je více neţ dost, a proto je nezbytné se umět odlišit, umět překvapit a být o krok napřed, aby vţdy dokázaly uspokojit i ty nejaktuálnější potřeby hostů. Zajímá mě tedy, co restaurace v centru Prahy nabízí, aby vyšla vstříc poţadavkům svých hostů. Pro tyto účely a zároveň jako prostředek pro porovnání s analýzou poptávky jsem zpracovala provozní analýzu vybrané restaurace. Analýza byla provedena v terénu, kde byly zároveň distribuovány dotazníky hostům provozovny a zároveň kde byl přítomen pan Turek, provozní restaurace, který mi zodpověděl případné dotazy. Restaurace, kterou jsem si pro spolupráci vybrala, Zlatý Klas, má dobré jméno, které si drţí i za hranicemi České republiky.

6

Charakteristika gastronomie a jejího významu 1.1. Gastronomie Jedná se o umění spojující několik oborů, které pracují s jídlem jako takovým, jednotlivými souvislostmi, které se k němu váţou, jeho prezentací, čerstvostí pouţívaných surovin a historií. Gastronomie pracuje se sociologickým významem jídla ve spojení s dalšími vědami, jakými jsou antropologie, psychologie či filozofie a často má hlubší smysl jako například zkoumání kulturních vlivů na daný pokrm. Jedná se o umění, které uspokojí labuţníkovy chutě a zároveň potěší jeho oči. Kořeny moderní gastronomie sahají do Francie do 19. století, ale původní myšlenky o spojení jídla, vědy, společenského významu a umění existují samozřejmě mnohem déle.1 Jídlo v současnosti nepředstavuje pouze prostředek pro zasycení ţaludku tak, jako tomu bývalo v minulosti. Chutě se harmonizují a pokrmy získávají estetickou hodnotu díky vizuální podobě servírování. Z pokrmů se stává věda a stále vznikají nová, někdy experimentální, odvětví zabývající gastronomií jako například molekulární gastronomie. Existují různí znalci jídel i nápojů. Nutno zmínit rozdíl mezi zaměnitelnými pojmy gourmand, coţ je osoba, která ráda poţívá dobré jídlo a v notném mnoţství, a gourmet, coţ je skutečný labuţník a znalec analyzující jednotlivé chutě. Pojem gastronomie, slovo řeckého původu, byl poprvé v historii pouţit v názvu veršované skladby Gastronomie a venkovan u stolu básníka Josepha Berchoux z roku 1801, ve které se, jak by se mohlo čekat, nepopisuje návod na přípravu pokrmů. Básník zde popisuje labuţnické chvíle strávené u stolu a své pocity z tohoto záţitku.2

1.2 Společné stravování 1.2.1. Vývoj společného stravování Původně byly veškeré činnosti související s obstaráním stravy pro rodinu 3 1

Zpracováno s vyuţitím: SMITH, S.E. . What is Gastronomy? [online]. 2003 [cit. 2011-03-31]. Odkazy. Dostupné z WWW: 2

Zpracováno s vyuţitím: http://www.itvar.cz/archiv/09/Tvar21-2009.pdf [31.3.2011]

3

Zpracováno s vyuţitím: MLEJNKOVÁ, Lena, et al. Služby společného stravování. první. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2005. 102 s. ISBN 80-245-0870-2

7

či jiná seskupení lidí v reţii jednotlivých rodin. Lidé si stravu zajišťovali z vlastních zdrojů, pomocí vlastních sil ve všech fázích její přípravy od vypěstování plodin, jejich přeměny v základní suroviny po tepelnou úpravu a jejich případné skladování. Moţnosti výběru surovin nebo plodin k pěstování byly v dávné minulosti velice limitovány jak konkrétními klimatickými podmínkami, místními zvyklostmi, náročností na vybavení technologiemi a potřebnou pracovní sílu. Nástup nové etapy spojené především s rozvojem obchodu, řemesel a měst s sebou přinesl moţnost postupně přesunout část nutné výroby surovin ze soukromých hospodářství na obchodníky. Specializace s sebou nesla moţnost směny, která umoţňovala se odprostit od do té doby nezbytného pěstování plodin a tím například zvyšovat efektivitu výrobního procesu – lepší alokace zdrojů a úspora času. Další radikální etapu vývoje společného stravování představuje období průmyslové revoluce, během které docházelo k několika hlavním změnám v ţivotním stylu lidí (k industrializaci, práci lidí v odlišném a svým způsobem náročnějším pracovním prostředí, k urbanizaci související s prodluţující se pracovní dobou – doba původně vymezená na dojíţdění byla nyní vyuţita k pracovním výkonům). Společné stravování tedy neslo a do současnosti i nese mnohé výhody, jakými jsou úspora času nestráveného přípravou pokrmu, navazování a udrţování kontaktů, komunikace, zábava v mnoha podobách. V tomto období se vedle klasických hostinců objevují na trhu i další nové druhy stravovacích zařízení jako například kavárny, hotelové restaurace a jiné. Pohostinství stejně jako celá oblast cestovního ruchu v sobě zahrnuje multiplikační efekt, který se projevil například i v 19. století, které s rozvojem ţelezniční i jiné dopravy v rámci podstatné části Evropy přináší novou, početnější a odlišně orientovanou klientelu a jak se později prokáţe, přináší i změnu významu pohostinských zařízení na trhu cestovního ruchu. Stává se tak především z toho titulu, ţe na rozvoj infrastruktury navazuje i rozvoj sofistikovanějších 4

4


8

ubytovacích zařízení (vznik hoteliérství), jejichţ doplňkem se stává právě poskytování gastronomických sluţeb. Ve druhé polovině 20. století se gastronomie povaţuje za autonomní, perspektivní a prosperující segment nabídky cestovního ruchu ve většině světa. Vzhledem k mezinárodní integraci ve všech oborech a vysoké popularitě gastronomie, pohostinské sluţby jeví znaky globalizace. 1.2.2. Funkce společného stravování Ze všech funkcí, které společné stravování plní, je důleţité vymezení tří základních funkcí:  Funkce stravovací  Funkce doplňková  Funkce společensko-zábavní Kaţdá z těchto funkcí reflektuje na určité lidské potřeby. Primární lidskou potřebou kaţdého člověka je potřeba zajištění své existence, správného fungování metabolismu, zajištění správného stravování vzhledem k určitému ţivotnímu stylu nebo zdravotnímu stavu. Tyto potřeby uspokojí zařízení vydávající hlavní denní pokrmy – snídaně, obědy, večeře. Mezi tyto provozovny můţeme zahrnout restaurace, jídelny, školní nebo zaměstnanecké stravování. Na funkci občerstvení, tedy funkci doplňkovou, je v současné době kladen silný důraz ve spojitosti se zdravým ţivotním stylem. Z důvodu pracovní vytíţenosti obyvatel je pravidelná strava mnohými lidmi podceňovaná, přestoţe má vliv na správné zaţívání. Občerstvení mezi hlavními denními pokrmy nemá mít za účel způsobit pocit přejedení, naopak má nevyvolávat pocit hladu v průběhu dne a následnou konzumaci nepřiměřeně velkých porcí. Tuto funkci plní většinou zařízení jako jsou stánky, bistra nebo automatový prodej. Poslední a neméně důleţitá funkce reaguje především na potřebu odpočinku, zábavy, odreagování a společenského ţivota. Jde o funkci společensko-zábavní. Tyto sluţby mohou být poskytovány v různých typech provozoven splňujících základní účel stravovacích zařízení (podávání pokrmů) doplněných5 5


9

o některou z dalších sluţeb (hudební produkce aj.), coţ zároveň přináší lepší ekonomický výsledek a v neposlední řadě odlišení se od všudypřítomné a vynalézavé konkurence. V Evropské statistické evidenci jsou provozy s převahou nabídky nápojů a společensko-zábavních sluţeb jednotně označeny pojmem bary, které můţeme podle charakteru provozu a sortimentního zaměření rozlišit na:  Denní bary  Noční bary  Provozovny specializované na podávání nápojů (vinárny, kavárny, čajovny, pivnice atd.) 1.2.3. Význam společného stravování Společné stravování lze dále dělit na provozy veřejného stravování a na provozy účelového stravování. Protoţe se odlišují v mnohém (komu, kdy, jak nebo jak často je jídlo poskytováno), mají pro společnost i ekonomiku odlišný význam. Vliv na ţivotní úroveň obyvatelstva:  Vhodně volenou nabídkou sortimentu a skladbou výţivy má vliv na racionální výţivu  Umoţňuje diferenciaci při uspokojování výţivových potřeb obyvatelstva v závislosti na specifických faktorech jako je např. věk, zdravotní stav, fyzická namáhavost práce podle energetického výdaje  Úspora času stráveného přípravou pokrmu se transformuje ve volný čas

Vliv na ekonomiku:  Jako kaţdá jiná součást ekonomiky i cestovní ruch jako průmysl a stravování jako jeho součást přispívají k tvorbě HDP  Jedná se o odvětví, které příkladně demonstruje význam termínu multiplikační efekt, jehoţ význam spočívá v potřebě produkce i v oborech, které na první pohled s daným odvětvím (stravováním) přímo nesouvisí, 6 6

Zpracováno s vyuţitím: INDROVÁ, Jarmila; VAŠKO, Martin; PETRŮ, Zdenka. Podnikatelská činnost ve stravování a hotelnictví . druhé. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1996. 106 s. ISBN 807079-739-8

10

ale bez těchto navazujících odvětví by se stravovací sluţby a provozy neobešly jako např. sklářství, strojírenství nebo odborné vzdělání  Vytváří volná pracovní místa na trhu přímo ve stravovacích sluţbách nebo ve sluţbách popř. výrobě v navazujících odvětvích  Způsob, formy stravování a stravovací návyky zrcadlí skutečnou vyspělost národa a kulturní úroveň7 1.2.4. Formy společného stravování Základní členění stravování představují dvě skupiny – stravování individuální a stravování společné. Jak název napovídá, individuální způsob stravování spočívá v autonomii při zajišťování surovin, plodin a při jejich zpracování a podávání. Dalším typickým rysem je, ţe jedinec konzumuje stravu v čase a na místě, které odpovídají jeho momentální potřebě. Nevýhodou této formy je ztráta času stráveného přípravou daného pokrmu. Tento způsob stravování je původní a z něj se postupem času a modifikací společnosti a ţivotního stylu vyvinula varianta společného stravování, které je naopak typické hromadnou přípravou jídel pro velké skupiny strávníků, kdy výroba, odbyt i konzumace pokrmu jsou místně i časově propojeny. Společné stravování se dále člení na veřejné neboli restaurační a stravování účelové, které se také dále rozděluje na stravování zaměstnanců, školní a v nemocnicích. 8 1.2.4.1. Restaurační stravování Stravování restaurační má v České republice mnohaletou tradici a jedná se historicky nejstarší formu společného stravování. V minulosti vznikala společná stravovací zařízení v několika podobách. První z nich je hospoda, pojem s lehce pejorativním nádechem, která původně neznamenala jen vymezený prostor provozovny, nýbrţ také oslovení pána nebo paní domu, domácnost nebo členy 7

Zpracováno s vyuţitím: INDROVÁ, Jarmila; VAŠKO, Martin; PETRŮ, Zdenka. Podnikatelská činnost ve stravování a hotelnictví . druhé. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1996. 106 s. ISBN 807079-739-8 8


11

rodiny včetně čeledínů. Slovo hospoda vzniklo obměnou staročeského oslovení „gospodja“, které mělo stejný význam jako v současnosti slovo „pane“. Postupem času se s vývojem jazyka začala uţívat slova se společným slovním základem jako například hospodář, hospodyně. Slovo hospoda se dále uţívalo ve smyslu ubytovacího zařízení za poplatek a poslední variantou, která je aktuální i dnes, je výhradně stravovací zařízení. Druhým obdobným zařízením byly hostince, které představovaly ubytování pro hosty především zahraničního původu. Vyplývá to především z původu slova hostinec, který můţe být staroslovanského původu („ghost“) nebo starogermánského původu („gastiz“), který označoval cizince. Hostince nabízely poměrně kvalitnější sluţby neţ hospody. Nabízely nejen ubytování za poplatek, ale k dispozici byly ubytovaným i stáj pro koně a místo pro vozy. Poslední důleţitou formou je zařízení zvané restaurace. Jedná se o slovo latinského původu, za nímţ se skrývá moţnost uvedení věci do původního stavu, tedy znovuobnovení. Kaţdý návštěvník restaurace by měl být obeznámen s pojmem, jehoţ nejčastěji pouţívaná hovorová podoba zní „dýško“, spisovně se ovšem jedná o spropitné. Slovo diškrece, neboli „dýško“, se k nám dostalo prostřednictvím německého výrazu Diskretion, tedy mlčenlivost. Spropitné znamenalo jakousi odměnu zákazníka obsluhujícímu personálu za mlčenlivost či diskrétnost. 9 Od těchto dob se po celou dobu k přípravě pokrmů přistupovalo profesionálně, mladí učni putovali zahraničím, aby zde nabyli zkušenosti, které následně vyuţili ve své domovině. Stejně důleţitá jako profesionalita je i vstřícnost a vybrané chování obsluhujícího personálu v provozovně. Postupem času se zkvalitněním sluţeb začaly tyto restaurace získávat na exkluzivitě a získávaly také popularitu umělců či politiků, kteří se zde scházeli. Po druhé světové válce se stejně jako jiné instituce a budovy dostala gastronomická zařízení do státního vlastnictví. 10 9

Zpracováno s vyuţitím: http://www.ellegant.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=19&Itemid=23 [20.2.2011] 10


12

Naopak po roce 1990 se tato zařízení začala privatizovat. K základním charakteristikám stravovacích zařízení po tomto období se řadí:  Jsou určena jak residentům, tak i účastníkům cestovního ruchu  Tvoří součást obchodní vybavenosti územních jednotek  Poskytují základní i doplňkovou nabídku a zároveň plní společenskozábavní funkci v závislosti na různých faktorech (lokalita, klientela, ekonomika, sezónnost, trendy aj.) 11 1.2.4.1.1. Nabídka služeb a význam provozní studie Vzhledem k tomu, ţe nabídka sluţeb znamená zájem výrobce prodat co největší mnoţství produktu na trhu za určitou cenu, je zároveň nezbytné reagovat na potřeby zákazníků, permanentně sledovat změny na trhu a aktuální trendy, snaţit se vyjít vstříc klientům predikcí jejich aktuálních nebo potenciálních preferencí, potřeb a chování. Pro oblast poskytování sluţeb je charakteristické:  Poskytovatelé sluţeb se snaţí neustále inovovat, coţ způsobuje rozmanitost poskytovaných sluţeb  Poskytovatelé sluţeb se snaţí vyhovět širokému spektru zákazníků, jejichţ poţadavky mohou být nejrůznějšího charakteru, a proto jsou poskytované sluţby často komplexního zaměření  Bez počáteční investice je velice náročné resp. nemoţné začít poskytovat sluţby, vzhledem k tomu, ţe je potřeba zajistit materiálně – technickou základnu, zaměstnance aj.  Poţadavky zákazníků mohou být často nevyzpytatelné, a proto je nezbytné udrţovat neustálou míru pohotovosti, 12

11

Zpracováno s vyuţitím: MLEJNKOVÁ, Lena, et al. Služby společného stravování. první. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2005. 102 s. ISBN 80-245-0870-2 12

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. první. Praha : Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3

13

aby byli poskytovatelé schopni tyto potřeby uspokojovat Pro dosaţení podnikatelského úspěchu v náročných podmínkách trţní ekonomiky je nezbytné být vhodně připraven díky včasnému a kvalitnímu zpracování podnikatelského projektu náročnému na čas a znalosti, tedy provozní studie. Přípravu a realizaci takového projektu je moţné členit na fáze:  Předinvestiční  Investiční



Provozní (operační)

Dá se tvrdit, ţe většina příčin úspěchu ale i neúspěchu se kumuluje ve fázi předinvestiční, která se dále dělí na etapy:  Identifikace podnikatelských příleţitostí  Předběţný výběr a příprava projektu zahrnující analýzu jeho variant  Hodnocení projektu a rozhodnutí o jeho realizaci či zamítnutí Provozní studie provozovny spadá do předinvestiční fáze přípravy projektu a konkrétně charakterizuje předběţnou technicko-ekonomickou situaci. Jejím cílem je zjistit, zda byly zároveň posouzeny všechny moţné varianty projektu, zda základní myšlenka, na které je projekt postaven, můţe oslovit potenciálního investora nebo skupinu investorů, zda je podnikatelská příleţitost natolik slibná, ţe jiţ na základě dat z této studie lze rozhodnout o realizaci projektu, nebo zda můţe mít realizace projektu dopad na ţivotní prostředí v blízkém okolí, popřípadě jaký a zda je v souladu s existujícími standardy ţivotního prostředí. 13

13

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. druhé. Praha : Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1.

14

Příprava této studie by měla odráţet kreativní myšlení a variantní přístupy jejích zpracovatelů. Při formulaci a vyhodnocování je nezbytně nutné respektovat časové i finanční limity. Přípravná fáze je tedy proces postupné konkretizace jednotlivých dat s mnoha zpětnými vazbami, která se mohou uplynutím doby změnit působením vnějších faktorů, jakými jsou například cena, devizový kurs nebo noví konkurenti. Tento popis ovšem z majoritní části odpovídá projektu zakládání průmyslového areálu a můţe se tedy v jistých detailech lišit od provozu restaurace, tedy poskytování sluţeb, ale v zásadě jsou tyto studie shodné a informace pouţitelné pro projekty z oblasti sluţeb. Základními prvky provozní studie jsou: Analýza trhu a marketingová strategie Analýza trhu dává odpovědi na otázky, jaká je struktura trhu a poptávky na trhu, jaká je cílová skupina, jaký je předpokládaný vývoj poptávky, jaká je konkurenční situace. Tyto odpovědi ve finále umoţňují definovat trţní příleţitosti a trţní rizika a zároveň jsou východisky pro koncipování marketingové strategie projektu, která ovšem představuje pouze část strategie celkové, která je výsledkem velice náročného a dlouhodobého procesu. Velikost výrobní jednotky Velikost provozovny podmiňuje kvantitu produkce v určitých časových obdobích. Velikost provozovny se odráţí ve vysokých provozních nákladech na výrobní prostory. Tyto náklady je ovšem na druhou stranu moţné díky rozsáhlé výrobě a vyšším prodejům sníţit a vzniká zde manipulační prostor pro cenovou politiku. Tato varianta je typická potenciálně vysokými výnosy ale zároveň vysokým rizikem. Volba menší výrobní jednotky analogicky sniţuje riziko nevyuţití kapacity v případě niţších prodejů. 14

14

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. druhé. Praha : Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1.

15

Naopak při zvýšené poptávce dochází k jejímu neuspokojeni. Volba je to tedy málo riziková, ale také málo výnosová. Materiálové vstupy a energie Vstupy tvoří značnou část (aţ 80%) výrobních nákladů, a proto je nutné jim věnovat pozornost. Je nezbytné volbu dané suroviny zaloţit na:  Její dostupnosti  Moţnosti substituce v případě nedostupnosti 

Kvalitě

 Cenové úrovni, která se bezprostředně promítá do výrobních nákladů a kterou je vţdy nutno porovnávat s kvalitou, nikoli individuálně Umístění výrobní jednotky Výhodnost lokality je moţné porovnávat ve vztahu s přítomnou potřebnou infrastrukturou (doprava, komunikace, energie, lidské zdroje, opravárenské a montáţní kapacity, snadno dostupná likvidace nebo uskladnění odpadu) nebo v závislosti na moţných dopadech na ţivotní prostředí v dané lokalitě atd. Technologie a výrobní zařízení Volba technologií je omezena jejich dostupností celkovou nebo ve vztahu k disponibilním finančním zdrojům. Pokrokové technologie jsou vyráběny tak, aby měly minimální stopu na ţivotním prostředí a byly minimálně náročné na potřebný obsluhující personál. Pracovní síly – lidské zdroje V rámci této studie jsou hodnoceny jak kvalitativní (vyhovující kvalifikace, dovednosti a zkušenosti) tak i kvantitativní aspekty. Při zaměstnávání lidí je 15

15

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. první. Praha : Grada, 1995. 178 s. ISBN 80-85623-20-X

16

třeba brát v potaz poptávku a nabídku pracovních míst v dané oblasti nebo legislativní podmínky. Organizace a řízení Organizační uspořádání jednotky, která realizací projektu vznikne, znamená vymezení řídicích úrovní, jejich kompetencí včetně odpovědností. Finanční analýza a hodnocení projektu Finanční analýza si drţí přední roli v technologicko-ekonomické analýze, neboť na jejím základě se rozhodne o realizaci projektu. Investiční rozhodnutí se týká věcného obsahu projektu charakteristického programem a velikostí výrobní jednotky. Finanční rozhodnutí znamená určení objemu a struktury finančních prostředků vyţadovaných pro zvolený projekt nebo část projektu. Analýza rizik Ve snaze dosáhnout co nejlepšího hospodářského výsledku se podnikatel snaţí vyhnout riziku, tedy nebezpečí podnikatelského neúspěchu, v jehoţ důsledku dochází ke ztrátám či dokonce úpadku. Faktory, které různá rizika ovlivňují, mají nejistý charakter, a proto je v zájmu podnikatele tuto nejistotu sniţovat za pomoci dostatečných informací (např. marketingový výzkum trhu). Plán realizace Rozhodnutí o realizaci projektu závisí na mnoţství finančních zdrojů (potřebných a dostupných). Plán realizace udává jednotlivé aktivity, které je potřeba zajistit v rámci jistých termínu, odpovědné osoby, vztahy výsledků jednotlivých aktivit a indikuje aktivity, kterým je pro jejich významnost třeba věnovat zvýšenou pozornost. Tento plán by měl být neustále aktualizován v důsledku moţných změn. 16

16

FOTR, Jiří. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. první. Praha : Grada, 2005. 355 s. ISBN 80-247-0939-2

17

1.2.4.1.2.Poptávka po službách Obecně je poptávka vymezena jako objem produktů, které je nakupující ochotný koupit za danou cenu v daném čase na daném místě. Poptávka v oblasti cestovního ruchu je velice nestálá, nepředvídatelná, proměnlivá v závislosti na aktuálních trendech, klimatických a meteorologických podmínkách, politické situaci nebo měnovém kursu. S vývojem společnosti se populace stává zkušenější, zcestovalejší, neustále si klade vyšší nároky na kvalitu poskytovaných sluţeb a zajímá se o exotické destinace. Míra uspokojení představ a očekávání klienta se odráţí v jeho celkové spokojenosti nebo nespokojenosti s danou sluţbou. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v restauraci Zlatý Klas po domluvě s provozním panem Tomášem Turkem. Podařilo se získat 144 vyplněných dotazníků, připravených dotazníků na vyplnění bylo připravených 150. Bliţší informace o výsledcích šetření v kapitole 3. Poptávka po české gastronomii.17 1.2.4.2. Účelové stravování Druhou skupinu tvoří stravování účelové, od kterého se stravování restaurační liší především tím, ţe:  Klientela se nedá předem identifikovat, předvídat (struktura, objem)  Cena pokrmu není (ani částečně) hrazena jinou institucí (škola, zaměstnavatel, aj.), tudíţ strávník uhradí plnou cenu  Sortiment není předem definovaný, občas můţe být přímo konkretizovaný přáním zákazníka nebo marketingovou strategií provozovatele Účelové stravování je typické produkcí velkého mnoţství pokrmů určených pro velké skupiny zákazníků se společným rysem (příslušnost ke stejné instituci, organizaci, sboru aj.). 18

17

Zpracováno s vyuţitím: JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. první. Praha : Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3 18


18

Mezi hlavní představitele této formy společného stravování se řadí školní stravování, které je charakteristické respektováním výţivových potřeb dětí v různém věku na základě stanovených výţivových norem a úhradou pouze části skutečné ceny pokrmu. Další formou je stravování zaměstnanců vznikající v období počátků průmyslové velkovýroby, kdy časové ztráty z důvodu polední pauzy byly nepřípustně dlouhé. Jedním z průkopníků tohoto typu stravování byl Tomáš Baťa v obuvnických závodech ve Zlíně. Pro různé typy zaměstnání podle fyzické náročnosti jsou pokrmy rozděleny v závislosti na energetické náročnosti na čtyři skupiny: Lehká (pro sedavá povolání) - 1300-2600 kJ Středně těţká

- 3000-4500 kJ

Těţká

- 5000-6500 kJ

Fyzicky namáhavá práce

- 7000-9000 kJ

Posledním z hlavních reprezentantů účelového stravování je stravování v nemocničních zařízeních. V České republice je zajištění stravy samozřejmou součástí péče o pacienta a jeho pobytu v nemocnici vzhledem k tomu, ţe správné sloţení stravy přispívá k hojení a uzdravování téměř stejně významně jako léčebná procedura samotná. Zároveň umoţňuje vytvoření správných stravovacích návyků, které si s sebou potenciálně můţe pacient odnést i mimo nemocnici. Na nemocniční stravování jsou kladeny vysoké nároky z hlediska skladby a kvality pokrmu stejně jako striktní respektování hygienických norem.19

19


19

Česká gastronomie 2.1. Historický vývoj české gastronomie Postupem času se začala česká kuchyně odlišovat od kuchyně slovanské a začala se formovat v kuchyni zcela samostatnou. Staročeská kuchyně se vyznačovala tím, ţe k přípravě pokrmů se pouţívaly suroviny výhradně snadno dostupné nebo dostupné z vlastních zdrojů tzn. volně rostoucí, získané díky sběru, lovu, pěstování. Základní suroviny pouţívané k přípravě pokrmů v české společnosti původně tvořilo proso, med, vejce, luštěniny, mléko, zelina, maso, houby a ovoce. Různě upravované ovoce hrálo při přípravě pokrmů velmi podstatnou roli, která spočívala například v dochucení pokrmů, ale zároveň jako důleţitá příloha. Nejčastěji vyuţívanými druhy ovoce v kuchyni byly vinné hrozny, angrešt, maliny, ostruţiny a lesní plody, dále také jablka, švestky a hrušky, broskve, višně, špendlíky, slívy. Například takzvané kříţaly patřily téměř ke kaţdému masovému pokrmu. Dalšími přílohami podávanými k masovým pokrmům patřila kořenová nebo listová zelenina nebo například i šalvěj a řeřicha. 20 Samostatnou kapitolou by mohla být partie týkající se masa, jeho původu a druhů. Maso je významnou sloţkou lidské stravy zejména kvůli vysokému obsahu bílkovin. Je známo, ţe lidé od dávných dob chovali dobytek. Proces domestikace zvěře začal na území dnešní Asie, odkud se postupně rozšířil do celého světa v období zhruba před 10000 lety. Domestikace zvířat, jejich zpracování a začlenění masitých pokrmů mezi připravovaná jídla místo do té doby běţně a pouze vyuţívaných surovin rostlinného původu, se dnes jeví jako velice důleţitý mezník ve vývoji společnosti a lidské rasy jako takové. Prvním, klíčovým a stále diskutabilním faktorem pro moţnou domestikaci je DNA zvířete, tedy jestli má nebo nemá genetické dispozice k tomu, aby ţili v blízkosti lidí, nechali se vést a zkrotit. 21 20

Zpracováno s vyuţitím: http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-1-dil--591.html [12.3.2011] 21

Zpracováno s vyuţitím: RATLIFF, Evan. Zkrotit divočinu. National Geographic. Březen 2011, 3, s. 61-85

20

Dalšími faktory jsou sympatie lidí k různým druhům zvěře díky jejich estetičnosti, strach zvěře před jinými predátory a uchýlení se pod ochranu člověka, nebo fakt, ţe se zvěř čas od času přiblíţila k lidským příbytkům, protoţe zde vycítila moţnost se ţivit odpadky produkovanými lidmi a na společnost lidí si tak postupně generace po generaci zvykat. 22 Pokud se jedná o úpravu masa, to bylo ve většině případů tepelně upravováno varem. Kaţdý zná nejstarobylejší úpravu vepřového masa – ovar, nebo populární uzené maso, které bylo moţné udit v komínech domů. Z období okolo roku 1088 pochází řemesla jako „masníci“ a „sviňaři“. Dále se také hojně po dlouhou dobu vyuţíval hrách. V nepříznivé době se jedly také ţaludy, ovšem oříšky se podávaly především na stolech velkomoţů nebo dokonce na stole královském. Mezi dva hlavní pilíře kuchyně v období středověku patřily chléb a kaše. Zikmund Winter se zmiňuje o 12 druzích chlebů (ţemlový, ţitný, ječný, ale také chléb mazancový, nakyslý, prosný, jáhelný, pohankový a oplatkový). Chléb byl základním pokrmem pracujícího lidu, bez kterého si den nikdo nedovedl představit. Chléb byl velmi často podáván se sýrem a zapíjen mlékem, podmáslím nebo kyškou. Jáhelná, pohanková, ovesná, semencová, krupičná, to jsou různé druhy podávaných kaší v tomto období. Postupem času, kdy mladí šlechticové cestovali do zahraničí, se v české kuchyni začínají objevovat a vyuţívat nové suroviny a připravovat komplikovanější pokrmy. Panovníkův dvůr, který s sebou přivezl své kuchaře, paštikáře či cukráře, kteří zaujali svým uměním nejen šlechtu, dal podnět ke změně vnímání smyslu kuchyně. Pokrmy byly připravovány nejen v hojném mnoţství, ale v 16. století jiţ záleţí i na zvláštních chutích pokrmů.23

Zpracováno s vyuţitím: RATLIFF, Evan. Zkrotit divočinu. National Geographic. Březen 2011, 3, s. 61-85. 22

23

Zpracováno s vyuţitím: http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-2-dil--592.html [12.3.2011]

21

Pozornost se soustředila i na prvky stolování. V období 15. století se začaly vyuţívat pro účely stolování ubrusy a aţ v průběhu 17. století se na stolech objevily příbory. Lţíce a nůţ byly vyráběny z drahocenného materiálu a vidlička na podávání masa byla společná.24 Chuti i kvalita jídla byly zdokumentovány v kuchařských knihách, kde se také nacházely recepty, které většinou v této době a ve vyšších společenských vrstvách nabádaly k přípravě exotických pokrmů za pouţití cizokrajných surovin (řecká vína, fíky, pomerančová kůra, muškát, skořice, pávi, bobří ocasy a další). Kuchařům se jiţ v 16. století podařilo z vaječných bílků vytvořit „mlhu“, tedy sníh. Jídlo se pro atraktivitu barvilo. První zmínka o ústřicích v české kuchyni kupodivu pochází jiţ z roku 1578. Dá se tedy tvrdit, ţe období 16. století bylo zlatým obdobím české kuchyně. Způsob přípravy jídel s uvedeným postupem a pouţitými ingrediencemi se dochoval v psané formě. Bavor z Hustiřan byl povaţován za vydavatele první kuchařky, ale pouze do té doby neţ se podařilo spisovateli Aloisovi Jiráskovi objevit výtisk kuchařky tiskaře Severina mladšího z 16. století, která obsahovala na 400 pokrmů. Tento výtisk se v současné době nachází v prostorech Národního muzea v Praze. V průběhu 16. století bylo sepsáno kuchařských knih více. Nastává 17. století, které je typické tím, ţe dochází k diferenciaci pokrmů v různých společenských vrstvách. Například prostý lid se opět vracel k prosté stravě, zeleninové stravě, při které si jen výjimečně dopřáli masitý pokrm a to pouze při zvláštních příleţitostech jako například neděle, svátek apod. Naopak ve vyšších společenských vrstvách přetrvával a částečně i gradoval honosný způsob stolování, kdy kuchaři uskutečňovali své nejlepší a neoriginálnější představy o gastronomii, které byly často inspirovány lahůdkami zahraničních kuchyní. Zajištění surovin pro šlechtické hody většinou obstarali poddaní a to, co nedodali na zámek oni, se obstaralo z vlastních zdrojů (v zámeckých zahradách tedy vznikají oranţerie, ohrady, fíkovny či baţantnice).25 26 24

http://www.ellegant.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=18&Itemid=19 [20.2.2011] 25

http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-2-dil--592.html [12.3.2011]

26

http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-3-dil--593.html [12.3.2011]

22

Prim všech kuchyní hrály v tomto století paštiky, které získávaly svou přepychovost díky pouţití masa tetřevů, holubů, kachen, zvěřiny, úhořů, tresek i jiných ryb, raků, hlemýţďů, dále se však také pouţívaly kaštany, hrušky a lanýţe. 27 Na přelomu 18. a 19. století stále vycházely různé kuchařské knihy díky zájmu o ně v nezanedbatelném mnoţství, ovšem důleţitý je výtisk z Prahy z roku 1819, ve kterém se vyskytují detailní informace týkající se nakupování, uchovávání, skladování potravin. Kuchařka věnuje různě pozornost surovinám a pokrmům v různých ročních obdobích nebo také tomu, jaké suroviny je dobré mít v zásobě a jaké naopak pořizovat čerstvé. Uvádí také jak správně vařit, dusit a péct a samozřejmě, ţe představuje a rekapituluje návody na přípravu pokrmů na kaţdý den. Jiţ v této knize z počátku 19. století jsou brány v úvahu specifické potřeby strávníků určené zdravotním stavem apod., na které se v tomto období na rozdíl od doby současné ještě příliš nedbalo. Tato kuchařská kniha s neznámou autorkou je určená stejně tak praţským hospodyňkám jako profesionálním kuchařkám. Nejznámější byla a je kuchařka a autorka mnoha kuchařských knih Magdalena Dobromila Rettigová, která podobně jako jiní autoři nabádá k upuštění od přemíry koření a komplikovanosti pokrmů. V této době hraje v kuchyni hlavní roli cibule, z koření je to potom pepř a paprika a z pokrmů guláš či maso v trojobalu. Ze stolů mizí všudypřítomné kaše, naopak se všudypřítomným stává omastek. Pokrmy jsou zapíjeny kávou či čajem. Do české kuchyně se přidává knedlík. Venkovská strava se částečně liší od stravy městské svou prostotou, niţší náročností, jednoduchostí. Zároveň se ale liší od venkovské stravy, kterou známe z dávné historie. Základem všech jídel se stávají brambory a nově se uplatňují fazole. Postupem času a společenským vývojem ovšem dochází k unifikaci stravy v těchto prostředích a ze stolů mizí suroviny jako například proso nebo pohanka. Následuje období světových válek, kde historie staročeské kuchyně končí, začíná se hovořit o kuchyni národní a začíná moderní etapa gastronomie spojená s globalizací.28 27

Zpracováno s vyuţitím: http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-3-dil--593.html [12.3.2011] 28

Zpracováno s vyuţitím: http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-4-dil--594.html [12.3.2011]

23

2.2. Charakteristika české gastronomie Nejlepší české speciality a recepty pocházejí z období 17. a 18. století, tedy z období baroka, které je z architektonického hlediska charakteristické svou nákladností, náročností, zdobeností a propracovaností. To samé se dá tvrdit o české gastronomii s původem v této periodě. České pokrmy jsou ve skutečnosti lepší neţ jejich reputace. Česká kuchyně je bohatá na maso i tuky a naopak trendem dnešní doby se stal zdravý ţivotní styl vedoucí k dlouhodobé vitalitě. Přesto je stále paradoxní odmítání české kuchyně s knedlíky a současně preferování například italské kuchyně s gnocchi. Pokud se jedná o kalorickou náročnost těchto pokrmů, dá se hodnotit jako srovnatelná. Stejně je tomu například při porovnání povidlových buchet a tiramisu. Pokud se pokrm připravuje poctivě, ze správných surovin s odpovídající, tedy vysokou, kvalitou, vznikne pokrm nejen velice chutný, ale vznikne dokonce pokrm, který nemusí být vůbec těţký. Tak jako v ostatních krajinách a kulturách se i v české kuchyni pouţívaly suroviny a plodiny doma, tedy nejdostupněji, vypěstované a zároveň ty druhy surovin, které je moţné díky poţadovaným individuálním klimatickým podmínkám vůbec pěstovat.29 Toto platí pro spoustu českých domácností dodnes. Lidé si pěstují na zahrádkách zeleninu a ovoce a své příbuzné nebo známé čas od času při dobré úrodě obdarují jednou z naturálií, kterou zpravidla nikdo neodmítne a kterou je moţné navíc například konzervovat. Česká kuchyně je v současnosti přesně nevymezitelná, nevyhraněná, přesto je ale částečně spjata s kuchyní německou, rakouskou a maďarskou a stále stojí na základním konceptu staročeské kuchyně, pro kterou byly typické luštěniny, brambory, obilí a maso, široké vyuţití cibule, kmínu, česneku a papriky, kořenové i listové zeleniny. Společným rysem evropských strávníků jsou tři hlavní chody v průběhu dne – snídaně, oběd a večeře. Co se ovšem i v rámci Evropy odlišuje je význam 30 31

29

Zpracováno s vyuţitím: http://clanky.vareni.cz/ceska-tradicni-kuchyne/ [21.3.2011]

30

Zpracováno s vyuţitím: http://ceskakuchyne.wz.cz/?cat=4 [21.3.2011]

31


24

hlavního jídla – například ve Střední Evropě je hlavním pokrmem dne oběd, který se zpravidla vyznačuje třemi chody – polévka, hlavní pokrm a dezert (nebo salát). Naopak pro Jiţní Evropany je hlavním denním jídlem večeře, která probíhá dokonce v mnohem pozdějších večerních hodinách neţ v Čechách. Výčet charakteristik české kuchyně je uveden chronologicky – tedy od polévky. Polévky mají dlouhou tradici. Bývají buď typu vývarů, které mají příznivý vliv na zdraví a imunitu díky minerálům z kostí a zároveň díky zelenině, nebo zahušťované polévky (např. bramboračka), které v minulosti plnily funkci hlavního pokrmu. Oběd pro většinu Čechů představuje maso v kombinaci s lahodnou omáčkou a s přílohou. Kaţdá z těchto částí je něčím typická pro národní gastronomii. Maso opět stejně jako jiné suroviny pocházelo z domácího chovu – tedy pouţíváme dodnes především maso vepřové, hovězí a drůbeţ (kuře, kachna), dále potom ryby nebo divočinu. Od dob středověku se na českém území zakládaly rybníky, ryby byly velmi oblíbeným pokrmem především v době půstu a hrály důleţitou roli při zabraňování hladomorné epidemie. Vzhledem k tomu, ţe se na stole ve většině českých domácností objeví na Štědrý den kapr, je nutné řešit jeho expedování do domácnosti. Omáčky se pouţívají nejrůznějších typů a jsou jednou z indicií při rozpoznání tradiční české gastronomie. Vybírat můţeme ze široké škály – rajská, křenová, houbová, koprová a mnoho dalších. Poslední důleţitou součástí oběda je příloha, kterou původně představovaly brambory, historicky nepouţívanější surovina české kuchyně, ke kterým se později přidal fenomén knedlík. Brambory se se svým širokým pouţitím postupně staly i samostatným pokrmem na základě různých způsobů přípravy – od bramborové kaše po bramborák nebo bramborovou placku.32 33

32


33


25

Dnešní oblíbenou variantu podávání brambor představují bramborové hranolky. Knedlík není typický pouze pro českou gastronomii, připravují ho například v jiţ zmíněném Německu, přičemţ jeho skutečným domovem je rakouské Tyrolsko.34 Ovšem co je na českých knedlíkách kouzelné, je rozmanitost druhů, tvarů a chutí knedlíků – houskové, karlovarské, chlupaté, bramborové, krupicové, uzeninové i ve sladkém provedení tzn. ovocné a tvarohové. Nyní nás čeká uţ jen „třešinka na dortu“, tedy dezert. V této části hrají opět významnou roli domácí plodiny, především ovoce (jablečný závin, povidlový frgál), brambory (bramborové šišky). Známé jsou české buchty s nejrozmanitějšími náplněmi a palačinky s ovocem nebo marmeládou. Zbývá uţ jen kategorie nápojů. Jedním mezi prvními pivovary v Čechách byl pivovar Regent, v jehoţ areálu kvasí pivo tradiční recepturou od roku 1379 dodnes. Češi jsou právem povaţováni za „pivaře“, neboť podle průzkumu připadá na jednoho Čecha nejvyšší počet litrů vypitých piv na celém světě. Zřejmě je tomu tak díky vysoké kvalitě tradičního českého piva, které je tedy i připravováno tradičním a osvědčeným způsobem. České pivo je známé na celém světě především díky značkám Pilsner Urquell a Budweiser Budvar, ve kterých ale bohuţel nejsou majoritní vlastníci Češi. Podle mého názoru skutečné kouzlo českého piva spočívá v malých soukromých pivovarech, pro které je typická neobvyklá chuť nápojů, která můţe být při kaţdé várce piva odlišná. Samozřejmě to znamená, ţe si neudrţují konstantní nabídku piv. Druhým a neméně populárním nápojem je české a moravské víno. Víno má v českých zemích tradici sahající do 13. století, kdy se pěstování a následný obchod s vinnou révou stal dokonce přínosnější neţ obchodování s obilím. Na Moravě se nachází spousta vinných sklípků a vinných stezek, které na sebe navazují. Moravané mají k vínu velmi blízký vztah a dá se říct, ţe vinařství je pro ně způsob ţivota.35 36

34



36

Zpracováno s vyuţitím: http://clanky.vareni.cz/ceska-tradicni-kuchyne/[21.3.2011]

26

Kvalita vína je určena počtem slunečných dní, tedy klimatickými podmínkami, které jsou na území Moravy příznivější neţ na jiném místě v České republice. Dalším z typických nápojů jsou likéry, jejichţ hlavním představitelem je hořkosladká bylinná Becherovka pocházející z lázeňského města Karlovy Vary. Tento nápoj je připravován pouze z přírodních látek, kterými jsou karlovarská minerální voda, líh, cukr a striktně tajená směs bylin a koření. Oblíbené nápoje z kategorie nealkoholických nápojů jsou minerální vody, nejznámějším a největším producentem jsou Karlovarské minerální vody, a.s., nebo limonáda s původem v období komunistického reţimu, Kofola. Česká kuchyně je unikátní především díky regionálním diferencím v oblasti gastronomie. Pro různé kraje české země jsou typické různé pochutiny např. v Pardubicích pečené tradiční perníky, v Olomouci jsou to silně aromatické tvarůţky, pro Znojmo kyselé okurky, Jiţní Čechy zásobují vánoční tabule sladkovodními rybami, pro Valašsko jsou to barevné originálně plněné a zdobené frgály. V současnosti si nechávají výrobci těchto regionálních specialit chránit svou originální recepturu ochrannými známkami. Tyto speciality jsou jednou z variant, na které se snaţí agentury zaměřené na oblast cestovního ruchu stavět propagaci České republiky. Jsou velmi důleţitou sloţkou české gastronomie pro domácí občany, protoţe reflektují naši kulturu, ale i pro cizince, kteří si díky těmto pokrmům mohou lépe představit Česko a zároveň se mohou blíţe seznámit s ţivotem, který Češi vedli a vedou. Českou specialitou jsou nejen pokrmy ve formě hotového produktu, ale například i speciality s duševní hodnotou, tedy tradice, zvyky, slavnosti. Reprezentantem této skupiny je zabijačka, tedy poráţka vepře. Událost, konaná především v zimním období, na kterou se většinou sjede uţší i vzdálenější příbuzenstvo. Po zpracování prasete si potom kaţdý odnáší domů speciality, jakými jsou jitrnice, tlačenky nebo jelita.37 38

37



27

Poptávková strana - Klientela tradičních českých restaurací 3.1. Dotazníkové šetření u české klientely 39 První otázka zjišťuje, zda je klient ţena či muţ. Kupodivu většinu dotázaných tvoří ţeny, konkrétně z 61%. Většina z dotázaných v Praze bydlí nebo bydlí i pracuje. 70% klientů restaurace si doma stále běţně vaří českou kuchyni, přestoţe je časově náročná, 27,5% odpovědí bylo, ţe ji vaří výjimečně zbylá 2,5% ji nevaří vůbec. V další otázce měli zákazníci restaurace subjektivně ohodnotit českou gastronomii na škále od 1 do 5, kdy 1 znamená nejlepší moţnou variantu, 5 nejhorší. Přestoţe absolutně nejvyšší počet získala moţnost 1, průměr stále zůstává na 2,2, coţ je stále velmi dobré hodnocení. Češi si jsou dobře vědomi toho, co dělá českou kuchyni charakteristickou. Jednoznačně nejčastější odpovědí (45x) bylo, ţe česká jídla jsou chuťově vynikající, s odstupem za touto odpovědí byly označeny dvě téměř shodně frekventované moţnosti, tedy ţe se jedná o mastná a těţká jídla, a za nimi teprve varianty vyjadřující tradičnost, sloţitost a nápaditost českých pokrmů. Srovnatelně jako je tomu ve skutečnosti, Češi povaţují za základ české kuchyně omáčky, maso a knedlík, přesto se objevilo několik odpovědí typu smaţený sýr nebo kaše s párkem. Jako charakteristické pojmy pro českou kuchyni byla jako nejčetnější vybrána harmonie chuti, pouţití zelí a různých druhů zajímavého koření. Je pravda, ţe zelí má v české kuchyni důleţitou úlohu, přesto je překvapující, ţe Češi nevnímají jako základní běţné suroviny například cibuli, papriku, brambory, kmín. Přední příčky nejoblíbenějších českých pokrmů si drţí na prvním místě svíčková omáčka s knedlíkem, na druhém místě vepřo knedlo zelo, na třetím hovězí guláš s houskovým knedlíkem, na čtvrtém pečená kachna se zelím a knedlíkem. 52% dotázaných navštěvuje české restaurace méně často neţ jednou za měsíc, ale kdyţ uţ je navštíví, většinou (ze 60%) si pokrm objednají. Nejoblíbenějšími typy restaurací zůstávají restaurace italské. Po italských pochoutkách gnocchi, spaghetti a pizza lidé preferují české pokrmy a dále potom asijské rýţové nudle popř. rýţi a jiné druhy pokrmů (většinou mix mezinárodních kuchyní). Téměř 70% lidí zakrouţkovalo variantu, ţe ţijí zdravým ţivotním stylem. 39

vlastní šetření

28

3.2. Dotazníkové šetření u zahraničních turistů I u zahraniční klientely převaţovala ţenská populace téměř s 60%, kterou převáţně tvořili turisté. Přesto se podařilo oslovit několik osob, které jsou v Čechách na sluţební cestě nebo zde trvale pracují. Česká kuchyně je pravděpodobně zajímá, protoţe ji 36% z nich zkoušelo vařit doma, coţ je mnohem vyšší číslo neţ jaké by se dalo očekávat. Při hodnocení české gastronomie průměrnou hodnotou 2,35 se výrazně nevzdálili od hodnocení Čechů. Charakteristickými rysy i pro cizince, které z velké části tvořili Němci, Poláci, Slovinci, Řekové a Francouzi, zůstává výborné propojení chutí pokrmů, které je ovšem doplněno typicky tučností a hutností pokrmů. Zahraniční turisté oceňují velmi dobře připravená masa na různé způsoby a odlišnost české venkovské kuchyně od té, na kterou jsou zvyklí. Cizinci se domnívají, ţe česká kuchyně je postavena na omáčkách, pivu, koření a knedlíkách, coţ je pravda, ale stejně jako Češi konkrétně neuvedli gros tvořící českou kuchyni tak odlišnou. Nejvíce jim chutnají různé úpravy mas, jako jsou řízky, vepřové maso – koleno, ţebra apod., špízy, steaky, smaţené kuřecí maso, přestoţe některé jmenované nejsou typicky českými pokrmy. Dále zahraniční zákazníky zajímají sladké pokrmy, jakými jsou palačinky, kynuté ovocné knedlíky či buchtičky s krémem. Zhruba polovina dotázaných se do českých restaurací příleţitostně vrací, zbylá polovina se dělí mezi ty, kteří je nenavštěvují vůbec a ty, kteří je navštěvují často. Výrazně preferují restaurace italské a asijské. Další podstatnou skupinou jsou lidé, kteří nemají vyhraněný typ restaurace a navštěvují je nahodile (patří mezi ně mezinárodní restaurace, jejich národní kuchyně).

3.3. Výsledky šetření Průměrná hodnota, kterou klienti uváděli pro hodnocení české kuchyně, byla 2,2 u Čechů a 2,35 u zahraničních klientů a je zajímavá spíš z pohledu struktury odpovědí. Češi byli poněkud kritičtější a extremističtější, protoţe se 2x vyskytla i nejhorší hodnocení (5), kterou ovšem kompenzovalo poměrně vysoké mnoţství nejlepších hodnocení (1). U zahraničních hostů se nejhorší hodnocení neobjevilo a zbylé hodnoty byly téměř rovnoměrně rozděleny mezi zbývající 4 moţnosti.

29

Kaţdý má představu, jak česká kuchyně vypadá a co od ní očekávat, ale dá se tvrdit, ţe téměř nikdo nemá představu konkrétní a kompletní. 83% cizinců a 70% Čechů údajně ţije zdravým ţivotním stylem a zároveň preferují italská jídla před českými. Rozdílem ve skutečnosti ale není to, ţe česká jídla nejsou zdravá a jiná ano nebo ţe jsou nezdravější neţ pokrmy například italské, ale to, ţe Italové dbají na to, aby veškeré suroviny byly co nejkvalitnější, nejčerstvější a pokud moţno domácí, čehoţ bychom měli v našich restauracích dosáhnout také. Rozdílem jsou tedy suroviny a proces přípravy pokrmu, na které by se měla ubírat pozornost, pokud chceme jít s dobou.

30

Nabídková strana - Provozní studie vybraného zařízení 4.1. Provozní studie restaurace Zlatý Klas 4.1.1. Základní charakteristika provozovny

40

Restaurace a pivnice Zlatý klas je provozovna středního rozsahu s celoročním provozem podávající (nejen) českou gastronomii a zaměřená na českou klientelu. Pokud se jedná o postavení v celkové síti provozoven, Zlatý Klas je jednotlivá provozovna, která nespadá do ţádné sítě provozoven. Z důvodu rekonstrukce bývalého Paláce Křiţík byli majitelé nuceni opustit prostory původní restaurace „Zlatý Klas“, která se nacházela na rohu Plzeňské a Radlické ulice od roku 2005 jen několik pár metrů od stávající restaurace, a k pronájmu jim byly nabídnuty tyto prostory, ve kterých se v minulosti nacházela tiskárna. Počáteční rekonstrukce, která proběhla s vyuţitím sluţeb architekta a stála majitele restaurace 7 milionů korun. Majitelé této provozovny, fyzické osoby a společníci Jaroslav Veselý a René Čečrdle, současně provozují restauraci podávající italskou kuchyni Il Nostro v těsném sousedství Zlatého Klasu a restauraci U Vltavy obdobného typu jakým je Zlatý Klas. Povinnost uvedení identifikačních údajů (název, jméno odpovědného vedoucího, provozní doba, IČO) u vchodu do provozovny je absolutně splněna. Jsou uvedeny na prosklené části vstupních dveří. Pokud se jedná o vhodnost zvoleného názvu restaurace, Zlatý Klas je výstiţná volba z několika důvodů. Restaurace nabízí širokou nabídku především piv, vyráběných z pšeničných klasů, které jsou zároveň charakteristické pro českou zemi, proto je tedy tato volba vhodná jakoţto název provozovny nabízející české pokrmy. Intuitivně lze tedy snadno odvodit, ţe restaurace se orientuje především na tuzemskou klientelu. Celková kapacita provozovny je 220 míst k sezení. Provozovna je členěna do dvou hlavních částí: kuřácká část pro 185 osob a nekuřácký salonek pro 35 osob. Kuřácká část je rozdělena na dvě části uprostřed umístěným výčepem, naproti kterému se nachází prosklená část vystavující tanky s pivem. V rámci jedné poloviny prostoru kuřácké části se nachází vyvýšený prostor, jakýsi balkon. Umístění restaurace neumoţňuje přítomnost parkoviště, coţ 40

s vyuţitím informací poskytnutých panem Tomášem Turkem, provozním restaurace Zlatý Klas

31

je ovšem dostatečně kompenzováno blízkostí nákupního centra Nový Smíchov s kapacitou parkoviště 2500 vozů. 41 4.1.2. Lokalizace provozovny a konkurence v okolí provozovny Tato provozovna je lokalizována v poměrně rušné části Prahy na levém břehu řeky Vltavy, konkrétněji v praţské čtvrti Praha 5, která je vzdálená od centra města pouhé 4 kilometry a je jednou z nejrozsáhlejších a nejobývanějších praţských čtvrtí. V této oblasti ţije aktuálně 86760 obyvatel.42 Kontaktní údaje jsou tedy následující: Adresa: Plzeňská 9, Praha 5, 15000, Palác Křiţík – Anděl Telefonní číslo / fax: +420 251 562 539 E-mail: [email protected] Webové stránky: http://www.zlatyklas.cz Těsná blízkost dopravní křiţovatky, nákupního centra a administrativních budov Zlatý Anděl způsobuje nejen snadnou dostupnost ale i jednoduchou orientaci při vyhledávání restaurace. Na této křiţovatce se kumuluje 9 tramvajových zastávek, stanice metra B – Anděl a zastávka 5 autobusů MHD. Obr. č. 1 Mapa oblasti Praha 543

41

Zpracováno s vyuţitím: http://www.seznamznacek.cz/oc-novy-smichov/ [7.4.2011]

42

Zpracováno s vyuţitím: http://212.67.66.248/obyvatele/default.asp [7.4.2011]

43

Zpracováno s vyuţitím: http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=s@ssq=Plze%C5%88sk%C3%A1%20609%2F9%2C %2015000@sss=1@ssp=124640364_129265356_145939564_145813196@x=133030400@y=1359 02336@z=13 [7.4.2011]

32

Dominantou Anděla, který se v současnosti stává rozšířením hlavního centra Prahy na levý břeh řeky, bývala freska letícího anděla s dítětem v ruce na štítu restaurace U Zlatého anděla. Při výstavbě stanice metra Anděl, dříve stanice Moskevská, v roce 1980 došlo k destrukci této budovy. Místo fresky se stal novou dominantou křiţovatky prosklený komplex navrţený francouzským architektem Jeanem Nouvelem, který zároveň nechal ztvárnit moderního anděla, muţe v kabátu s bílými křídly, na prosklenou fasádu tohoto komplexu. Předlohu a myšlenku poskytl filmový hrdina Bruno Granze a pochází z filmu „Nebe nad Berlínem“. Praha 5 disponuje velmi zajímavými zákoutími, novostavbami, dopravními uzly (Barrandovský most), přírodními rezervacemi (Prokopské údolí) a parky, průmyslovými areály (Pivovar Staropramen), památkami, kulturní a společenskou infrastrukturou (letohrádek Kinských, Švandovo divadlo, Národní dům) i sportovním zázemím (Barrandovský Aquapark).44 Provozovny si mohou konkurovat v mnoha oblastech a při hodnocení konkurence záleţí na mnoho faktorech. Záleţí na tom, zda je stravovací zařízení individuální provozovna nebo součástí řetězce, na typu podávané kuchyně. Konkurovat je moţné mezi jednotlivými řetězci, mezi stravovacím zařízením a maloobchodní prodejnou podávající pokrmy (většinou formou rychlého občerstvení), v rámci jistého geograficky vymezeného území. Při hodnocení konkurence v okolí provozovny Zlatý Klas je nutné zmínit, ţe se v této lokalitě nalézá široká škála restaurací různých druhů, kuchyní a zaměření (například i v obchodním centru Nový Smíchov), proto pro relevantní komparaci byly vybrány pouze provozovny obdobného druhu zaměřené na českou kuchyni a v přibliţně stejné cenové kategorii. Vybrány byly restaurace Hlubina a U Drahokoupilů, které se nacházejí v blízkosti restaurace Zlatý Klas. V porovnání s ostatními restauracemi v okolí má Zlatý Klas téměř shodnou provozní dobu. Na druhou stranu nabízí nejvíce míst k sezení. Průměrná cenová hladina specialit v jídelním lístku je sice z porovnávaných provozoven nejvyšší, ale odpovídá jí i kvalita podávaných pokrmů. 44

Zpracováno s vyuţitím: http://www.praha5.cz/cs/sekce/historie/ [7.4.2011]

33

Tab. č. 1 Porovnání s konkurenčními podniky v okolí Název provozovny

Počet míst

U Drahokoupilů

185

Hlubina

170

Provozní doba Po–Čt 11:00 – 23:00 Pá 11:00 – 24:00 So 12:00 – 24:00 Ne 12:00 – 23:00 Po-So11:00-24:00

Průměrná cenová hladina *

Polední nabídka

Doplňkové aktivity/služby **

Wifi

200

Ano

Ano

Ano

152

Ne

Ne

Ne

202

Ano

Ne

Ne

Ne 11:00-23:00

Zlatý Klas

220

Po-Čt 11:00–24:00 Pá 11:00 – 01:00 So 11:30 – 01:00 Ne 11:30 – 23:00

Zdroj: Vlastní průzkum * Cenový průměr je kalkulován z cen pokrmů z kategorie (staro)české pokrmy a speciality uvedených v jídelním lístku ** Všechny restaurace uvádějí moţnost konání narozeninových oslav, promocí, firemních večírků apod., pro komparaci se berou v potaz další originální akce/sluţby Restaurace U Drahokoupilů se nachází ve vzdálenosti 400 metrů od provozovny Zlatý Klas. Jedná se o nepropagovanější českou restauraci v oblasti Prahy 5. Dá se tvrdit, ţe cenová hladina v těchto dvou provozovnách je srovnatelná. Obě dvě restaurace leţí přímo u hlavních dopravních tahů (ul. Radlická, Plzeňská), takţe jsou i srovnatelně dostupné a snadno zaznamenatelné. Obsazenost restaurací je jediným rozdílem. Restaurace U Drahokoupilů bývá většinou navštěvovaná v polední době a to především díky blízkosti office centra nacházejícího se v ulici Radlická. Podivně neosobní atmosféru si ale restaurace udrţuje nejen velice strohým interiérem a strohou obsluhou, ale především poměrně často nízkou obsazeností, která za jiných okolností dotváří terciální funkci společných stravovacích zařízení, tedy funkci společensko-zábavní. Na druhou stranu se tato provozovna jako jediná poměrně intenzivně věnuje propagaci restaurace

34

prostřednictvím pořádání nejrůznějších akcí (Zabijačkové hody, Harmonikář Pepino Live a jiné).45 Restaurační zařízení Hlubina se nachází ve vzdálenosti zhruba 700 metrů od restaurace Zlatý Klas. Díky své poloze mezi zastávkami tramvaje Anděl a Zborovská je také velmi snadno dostupná. Hlubina je atraktivní díky architektonickému rozvrţení provozovny do 4 podzemních pater, coţ můţe z jistého úhlu pohledu představovat nevýhodu. Výčep není v kaţdém poschodí, a tudíţ obsluha není k dispozici vţdy, kdyţ jí je ze strany zákazníka potřeba, obzvláště při vysoké obsazenosti restaurace. I přes 4 poschodí restaurace poskytuje nejniţší kapacitu míst k sezení z porovnávaných konkurentů. Ze tří uvedených restaurací poskytuje právě Hlubina nejlevnější nabídku pokrmů.46 4.1.3. Vybavení provozovny Restaurace Zlatý Klas přináší moţnost zprostředkovaného sportovního záţitku se svými blízkými díky velkoplošným obrazovkám a projekčnímu plátnu umocněného soustavou reproduktorů. Restaurace sice svým klientům nenabízí moţnost bezdrátového připojení se na internet, ovšem pokud je pro některého ze zákazníků nezbytné se připojit na internetovou síť, v centru Prahy 5 není problém vyhledat jinou přístupnou sít. Restauraci osvěţuje klimatizace, jejíţ nastavení teploty je vţdy adekvátní a je vhodně přizpůsobena venkovním teplotám. Příjemná atmosféra je finálně doplněna reprodukovanou hudbou. Tato hudba se dá charakterizovat jako soudobá a moderní, tedy netradiční ve smyslu typicky české restaurace, coţ povaţuji za běţné a vystihující preference hostů. Toto stravovací zařízení je vybaveno velmi příjemnou a stylovou dekorací čítající například kolovrat, historické lampy, kamenné obloţení, historická zemědělská náčiní či různé nástěnné malby jako například historická mapa Prahy 5 aj.

45

Zpracováno s vyuţitím: http://www.udrahokoupilu.cz/ [7.4.2011]

46

Zpracováno s vyuţitím: http://www.restaurace-hlubina.cz/ [7.4.2011]

35

4.1.4. Marketing 4.1.4.1. Marketingová komunikace, marketing provozovny Marketingovou strategii restaurace zajišťují a mají v kompetenci majitelé provozovny. Vnější propagaci provozovny zajišťuje vlastní architektonické provedení, protoţe interiér restaurace se z velké části nachází pod úrovní země, přesto ale provozovna disponuje okny, kterými je do interiéru příjemný vhled. Vzhledem k tomu, ţe se restaurace nachází na rušné ulici a od odpoledne aţ do konce provozní doby je plně obsazena, kolemjdoucí jsou tímto pohledem do restaurace nalákáni k její návštěvě. Na existenci a vchod do Zlatého Klasu upozorňuje robustní logo Pilsner Urquell umístěné pod ţeleznou konstrukcí secesního charakteru nad vchodovými dveřmi. Velkou podporu tvoří u vchodu do restaurace umístěný jídelní lístek ve stylovém dřevěném orámování a na fasádě tmavou barvou zdůrazněné kontaktní telefonní číslo. Na základě průzkumu vyplývá, ţe dotazovaná česká populace si prvotně všimne reklamního loga Pilsner Urquell, popřípadě je naláká skutečnost, ţe se zde čepuje tanková Plzeň, dále pak okna a jako třetí nejfrekventovanější odpověď zaznělo, ţe restauraci znají dobře z minulosti, a proto si těchto aspektů nevšímají. Zahraniční klientela je oslovena rozsáhlými okny, která umoţňují nahlédnout do restaurace a díky tomu je naláká i příjemný interiér provozovny. Provozovna disponuje na internetu zveřejněnými webovými stránkami, které informují stávající i potenciální klientelu o provozní době, kontaktních telefonních číslech, adrese provozovny, stálé i denní nabídce restaurace a poskytují archiv fotografií pro vytvoření představy o interiéru restaurace. Obecně se dá tvrdit, ţe provedení webových stránek je z hlediska informativního obsahu dostačující, leč designem velice jednoduché, nenápadité, neatraktivní, nepropracované a nevyuţívající potenciálu technologických a marketingových moţností současné doby, coţ se překvapivě neodráţí v návštěvnosti restaurace, která má většinou svou kapacitu naplněnou. Před zahájením provozu této restaurace se majitelé snaţili propagovat Zlatý Klas nejrůznějšími známými způsoby (inzerce, letáky, reklamní tabule, reklamní zápalky aj.), dnes jiţ spoléhají na povědomí mezi širokou veřejností a v rámci poskytování základních informací na své webové stránky. Klienti často navštěvují restauraci na základě doporučení od svých známých. 36

Mezi prvky vnitřní propagace určitě patří jídelní a nápojový lístek, který splňuje potřebné náleţitosti (název a sloţení pokrmu, gramáţ, cena, jméno odpovědného kuchaře). Jídelní lístek v restauraci Zlatý Klas k těmto náleţitostem uvádí číslování pokrmů pro zjednodušení procesu objednávání, cenu polovičních porcí, cenu obalu na pokrm, dobu provozu kuchyně, informaci o nutnosti si v případě potřeby explicitně vyţádat účet z pokladny a s výjimkou titulní strany není ilustrován. Tento list ale postrádá informaci o osobě odpovědné za výrobu pokrmů. Jídelní lístek je vyhotoven v jedné variantě, která v sobě zahrnuje nabídku pokrmů a nápojů ve třech jazykových mutacích. Provedení jídelního lístku je velmi jednoduché, klasické a při pouţití zelených desek Pilsner Urquell aţ nenápadité a levné. Restaurace nabízí 9 hlavních jídel a jednu polévku v rámci denního menu. Přestoţe je jídelní lístek hlavním prostředkem restaurace pro komunikaci s klientem, 83% Čechů vůbec při návštěvě restaurace jídelní lístek neprozkoumalo a nehrál pro ně roli. U zahraničních klientů se situace mírně mění a z poloviny pro ně jídelní lístek roli hrál, ať uţ kvůli nabídce pokrmů či ceně. 77% Čechů míní, ţe nabídka restaurace je adekvátní stejně jako 84% cizinců. Na čem se ale obě skupiny shodují je fakt, ţe nabídka by mohla být poněkud uţší pro snadnější výběr, mohlo by ubýt smaţených pokrmů a nahradit je například polévkami či saláty. Vzhledem k tomu, ţe restaurace nabízí širokou škálu piv, vhodným způsobem propagace a zároveň dekorace je prosklený prostor uprostřed restaurace s tanky piva, kdy zákazníci přichází s tanky do vizuálního kontaktu, nebo v prostoru celé restaurace umístěné soudky s pivem. Restaurace je doplněna fotografiemi známých osobností, které restauraci v minulosti navštívili, coţ můţe v některých zákaznících vyvolávat potřebu restauraci doporučit svým známým. V interiéru Zlatého Klasu samozřejmě nechybí několik vývěsek informujících zákazníky o nepodávání alkoholických nápojů a nemoţnosti zakoupení tabákových výrobků hostům mladších 18ti let dle Zákona č. 379/2005 Sb. O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. Podporu prodeje zajišťuje nabídka pořádání soukromých oslav, svateb, promocí, rautů či firemních večírků. Pro tyto účely je moţné vyuţít nekuřácký salonek umístěný v oddělené zadní části restaurace. Další prvky podpory prodeje 37

restaurace neposkytuje. Z dotazníkového šetření vyplývá, ţe 96% zákazníků restaurace se ani o ţádnou moţnou variantu z oblasti podpory prodeje nezajímá. Ve zbylých případech se jednalo o ţádost o poloviční porci, která byla uspokojena a ve druhém případě o nabídku happy hours, kterou ale restaurace Zlatý Klas nenabízí. Pověst a image restaurace tvoří speciální a důleţitý druh propagace. Je obecně známo, ţe nejefektivnější reklama je osobní doporučení. Všichni dotázaní klienti restaurace by návštěvu určitě doporučili svým přátelům a známým, coţ je pozitivní hodnocení. Je známo, ţe nikdo by nedoporučoval nic a nikoho, za koho by se později musel stydět či omlouvat, protoţe by pak klesl v jeho očích i on sám. Třetina zahraničních turistů, kteří restauraci navštívili, dostali doporučení od svých známých nebo zaměstnanců hotelu k návštěvě této restaurace. Dojem z provozovny zákazník získá především kontaktem s obsluhou, dále kvalitou podávaných jídel a nápojů, čistotou či atmosférou. Atmosféru restaurace hodnotí klienti jako stylovou a přátelskou, na třetím místě v hodnocení atmosféry v restauraci se objevila moţnost neutrální dojem. Zlatý Klas je vyhlášenou restaurací díky příznivé lokalitě, dobrému pivu i poctivým porcím jídel, na druhou stranu je spousta klientů nespokojena s pod mírou točeného piva. Přestoţe je restaurace dekorována dřevěnými historickými pomůckami a nářadím, obloţená kameny, interiér (nádobí, příbory, stoly, podlaha, toalety) je neustále udrţován na vysoké hygienické úrovni. Exteriér restaurace se tak vysokou čistotou nevyznačuje, coţ je zapříčiněno mnoţstvím procházejících osob, nejen zákazníků restaurace, nebo náročností na počet projíţdějících vozů na této dopravní tepně. Tento pohyb osob a jejich chování je ze strany provozovatelů restaurace neovlivnitelný. Atmosféra restaurace je tvořena nejen kvalifikovaným personálem, nýbrţ i počtem návštěvníků, který ve Zlatém Klasu většinou odpovídá maximální moţné kapacitě. Hudba a hlasy komunikujících klientů sice zvyšují hlučnost v provozovně, ale ta je stále únosná a atmosféra nenarušená. Příjemný dojem z restaurace vytváří i velmi příjemná, útulná a stylová dekorace a provedení interiéru.

38

4.1.4.2. Ocenění V rámci hodnocení kvality gastronomických sluţeb v současné době populárních jakými jsou například Czech Specials a obdobné, Zlatý Klas nemá prozatím tendenci se o takové ocenění ucházet. Tato provozovna ale získala v nedávné minulosti 2 důleţitá ocenění či kandidatury. Mezi první patří zařazení mezí Top 100 restaurací v České republice v soutěţi „Pub guide Pilsner Urguell „, kde se zároveň hodnotí kvalita piva, kvalita jídla, obsluhy, interiér a celkový dojem z restaurace. Zlatý Klas dostal jiţ několik ocenění a certifikátů za výbornou kvalitu piva a „čisté trubky“. Výčepní Pavel Kopřivík se jiţ dvakrát zúčastnil a byl vybrán do nejuţšího výběru Top 15 v soutěţi o nejlepšího výčepního České republiky pořádané Plzeňským Prazdrojem za mimořádné účasti médií.47 4.1.5. Produkt Restaurace je, uţ dle definice, určena k podávání vlastních výrobků, obchodního zboţí nebo sluţeb za finanční úhradu v průběhu otevírací doby. Nabízený produkt je nezbytné neustále upravovat a inovovat dle poţadavků zákazníků. Vzhledem k provozní době od 11:00, v restauraci nejsou podávány snídaně. Restaurace je zaměřená především na rezidentní klientelu a jídla podávaná a prezentovaná v jídelním lístku se z majoritní části řadí mezi české pokrmy, coţ ovšem neznamená, ţe restaurace nenabízí pokrmy mezinárodních kuchyní. Aby restaurace splnila přání většiny zákazníků, z mezinárodní gastronomie nabízí například italské těstoviny nebo mořské ryby, pro dětské strávníky jsou kuchaři připraveni podat poloviční porci za 2/3 ceny celé porce. Nabídka v restauraci Zlatý Klas je poskytována formou à la carte a prodávána prostřednictvím plné jednoduché obsluhy. Díky výhodné pozici restaurace v centru Prahy se nedá hovořit o výrazné sezónnosti v návštěvnosti. Tak jako i jiné restaurace, Zlatý Klas zaznamenává zvýšenou návštěvnost ve víkendovém období. Doba čekání na pokrm či nápoj po

47

na základě informací poskytnutých panem Tomášem Turkem, provozním restaurace Zlatý Klas

39

jeho objednání je obyčejně v mezích normálu. Nápoj je donesen téměř obratem a na pokrm zákazník nečeká déle neţ 15 minut. 4.1.6. Cena Při tvorbě ceny se restaurace řídí skutečnými náklady na suroviny nezbytné na přípravu produktu. Dále se cena navyšuje o kalkulační přiráţku a DPH. Nezbytné je zohlednit lokalitu, ve které restaurace působí, cenu konkurenčních provozoven, situaci na trhu a poptávku po poskytovaných sluţbách. V oblastech s přítomností nejen kancelářských budov se stává oblíbená denní polední nabídka, která se vyznačuje niţší cenou, neţ která odpovídá pokrmům ze stálé nabídky. Tato cena se pohybuje okolo 90Kč za pokrm. Cena pokrmů ze stálé nabídky jídelního lístku se dá povaţovat za hladinu střední aţ vyšší. Jeden pokrm stojí zhruba 160 Kč bez přílohy, která sumu navýší o dalších 30 Kč. Jedná se o cenu průměrnou, tudíţ pokud by se jednalo o speciality či pokrmy na objednávku, cena se můţe navýšit aţ na 300 Kč. Studené nealkoholické nápoje stojí průměrně 35 Kč, teplé nápoje zhruba 50 Kč. Cena alkoholických nápojů je velmi různorodá v závislosti na druhu, kvalitě a objemu. Uskutečnit platbu je v provozovně moţné v hotovosti, platební kartou nebo stravenkami. 4.1.7. Personál Výběr zaměstnanců hraje velice klíčovou úlohu pro zajištění spokojenosti klientů a jejich opětovné návštěvy, tedy i celkového úspěchu podniku. Důleţitějším faktorem je kromě pouhé kvalifikace personálu jejich osobní přístup k práci, přístup k lidem, způsob komunikace, prodejní schopnosti. Personál restaurace v odbytové části přichází s klientem do velmi úzkého kontaktu a tvoří zároveň celkovou image restaurace. Celkový počet zaměstnanců v restauraci Zlatý Klas dosahuje celkem 20 osob. Ve výrobní části pracuje 8 kuchařů, v odbytové části 10 zaměstnanců, kteří se střídají ve 2 směnách. Dále je personálu k dispozici pomocný personál čítající 2

40

pomocníky. Dohled nad provozem restaurace má na starosti jeden manaţer. Všichni zaměstnanci pracují na stálý pracovní poměr.48 Zaměstnanci podniku k zákazníkům přistupují standardně, slušně, vstřícně. Vzhledem k často plné kapacitě provozovny se ovšem nedostává nadbytečné volné časové kapacity pro bliţší komunikaci. Obsluha splní své povinnosti a míří obslouţit dalšího zákazníka. Na druhou stranu, bliţšímu kontaktu se zákazníkem se vyloţeně nebrání, na přání zákazníka okamţitě reagují a poměrně často sami nabídnou řešení jakékoli situace či problému. Veškerý personál je jazykově gramotný minimálně v anglickém jazyce. Zákazníci u personálu restaurace hodnotili jejich upravený zevnějšek, ochotu, počet a aktivitu. Výsledky jsou následující: Tab. č. 2 Výsledky dotazníkového výzkumu – hodnocení personálu Češi

Cizinci

průměr hodnocení

průměr hodnocení

upravenost

1,9

2,5

ochota

2

2,5

počet

1,9

2,2

aktivita

2

2,4

Zdroj: vlastní výzkum Vyhodnocení personálu je uspokojivé s pouze drobnými niancemi mezi těmito dvěma skupinami a je ale zřejmé, ţe zahraniční turisté (převáţně tvořeni Němci) jsou zvyklí na mírně lepší standard obsluhujícího personálu.

48

na základě informací poskytnutých panem Tomášem Turkem, provozním restaurace Zlatý Klas

41

4.2. Zhodnocení studie a návrhy na zlepšení Restaurace Zlatý Klas můţe být spokojena se současným stavem a pozicí na trhu, kterou si drţí, protoţe prozatím nemá problém s nedostatkem zákazníků a tedy nízkými prodeji. Přesto existuje několik oblastí, které by mohly nové potenciální návštěvníky restaurace zaujmout či nalákat. Zlatý Klas má svou stabilní klientelu zejména v rámci českých strávníků a valnému mnoţství zákazníků je restaurace doporučována, ale při zpracování provozní studie a dotazníkového šetření vyplývá na povrch, ţe kromě zajímavého řešení oken umoţňujících pohled do interiéru restaurace a nepřehlédnutelného loga Pilsner Urquell restaurace nijak jinak neoslovuje kolemjdoucí, potenciální klienty. Zároveň kromě internetových stránek, jejichţ provedení je velice prosté, nemá tendenci do prodeje zapojovat sofistikovanější marketingové nástroje. Prozatím není nutné, aby restaurace řešila tento problém, protoţe má naplněnou kapacitu téměř denně, ale postupem času a změnou trţní situace můţe tato nutnost vzniknout a majitelé, autoři marketingové strategie, by měli být připraveni. Restaurace je stavebně oddělena na kuřácké a nekuřácké prostory, přesto v současné době, kdy kuřáctví není příliš v kursu (je v rozporu se zdravým ţivotním stylem) není počet 35 míst v nekuřáckém salonku dostačující. Proto by bylo záhodno zvýšit kapacitu těchto míst. V letních měsících jsou velice ţádané letní zahrádky umoţňující klientovi posezení na čerstvém vzduchu. Protoţe je ale Zlatý Klas dispozičně nevhodný kvůli zastavěné sousedící ploše a podzemnímu charakteru restaurace pro letní zahrádku, jedinou variantou je umístění letní zahrádky směrem k ulici. Vzhledem k tomu, ţe se ale Zlatý Klas nachází u velmi rušné Plzeňské ulice, letní zahrádka by pravděpodobně nemohla plnit svůj účel. Proto není letní zahrádka v této provozovně myslitelná. Restaurace je hojně navštěvovaná díky výborným pokrmům, jejichţ prezentace na talíři je také ohromná. Klienti restaurace by mírně zúţili nabídku jídelního lístku. Přestoţe je jídelní lístek členěn klasickým způsobem, jeho šířka i hloubka působí poněkud matoucím dojmem. Jak se vyjádřilo 70% Čechů a 84% cizinců, zúţili by nabídku redukcí počtu nabízených smaţených pokrmů. Tento krok se zdá být logický, je v souladu s trendem zdravého ţivotního stylu a zároveň smaţená jídla 42

(smaţený květák, smaţený sýr apod.) nejsou těmi nejvhodnějšími reprezentanty české kuchyně. Přestoţe by se daly vyřadit i jiné pokrmy v důsledku jejich kalorické zátěţe, právě díky nim a kvalitě jejich přípravy je restaurace vyhlášená, proto bych jiţ nedoporučovala jejich odstranění. Co ovšem narušuje jinak výbornou pověst provozovny, jsou poměrně hojně se vyskytující stíţnosti na „podmíru“ čepovaného piva, které je samozřejmě moţné vrátit, čímţ uţ ovšem dochází k nepříjemnostem, kterým se dá předejít. Tento neduh je ale společný pro většinu praţských restaurací. Personál restaurace je vţdy korektní. Ovšem v restauraci s tak domáckým prostředím by se očekávala podpora příjemné atmosféry a dobrého záţitku v podobě usměvavé obsluhy, která bude schopna odlehčit kaţdou situaci a působit otevřeněji. Tato snaha je komplikovaná příliš vysokou návštěvností restaurace a personálu, který se snaţí obslouţit pokud moţno co nejvíce hostů, nezbývá času na zdrţení se. Přesto by mnoho hostů uvítalo otevřenější jednání ze strany obsluhy.

43

Závěr V rámci této práce jsem se snaţila zjistit, jaký je pohled Čechů i cizinců na českou gastronomii a ve spolupráci s konkrétní předem vytypovanou restaurací zjistit, co české restaurace těmto klientům nabízejí a jak reagují na jejich podněty. Restaurace Zlatý Klas je umístěna v centru Prahy, konkrétně v praţské čtvrti Smíchov na křiţovatce Anděl. Restaurace nabízí převáţně pokrmy české kuchyně, ovšem mají nabídku i pro klienty preferující mezinárodní gastronomii. Interiér restaurace je velice útulný, venkovský, milý a přátelský, zkrátka typicky český. Restaurace se snaţí vyjít vstříc kaţdému klientovi, přesto se orientuje především na české zákazníky. Vzhledem k tomu, ţe jejich návštěvnost je více neţ vysoká, restaurace Zlatý Klas nemá prozatím potřebu příliš experimentovat například v oblasti marketingu. Původně jsem předpokládala, ţe Češi uţ od českých jídel absolutně upustili. Tento fakt mi byl na základě dotazníkového šetření částečně vyvrácen. Přestoţe většina z nich častěji navštěvuje restaurace italského či asijského typu, českou kuchyni hodnotí na uvedené škále velmi vysoko a dokonce ji sami stále vaří. Tento výsledek je pro mě osobně velmi uspokojivý. Zajímal mě i názor zahraničních turistů, který ovšem povaţuji za pouze doplňkový. Ti mají o českých jídlech podobný názor jako tuzemská populace, ovšem v hodnocení jak české gastronomie obecně tak i například obsluhujícího personálu konkrétní restaurace byly výsledky horší, coţ znamená, ţe Češi si za českou kuchyní stále stojí, jsou na ni zvyklí a vědí, co v českých restauracích očekávat. Cizinci ji vnímají jinak, jedná se o pro ně něco nového a nepoznaného, moţná svým způsobem zvláštního a mohou být zvyklí na jiný standard poskytovaných sluţeb. Jedním z cílů bylo zjistit postoj populárních restaurací k jejich klientele, její důleţitosti a ke kvalitě nabízených sluţeb. Jak je obecně známo, tato kvalita můţe být velice různorodá a v některých případech i méně neţ průměrná. To naštěstí není případ Zlatého Klasu, kde je na první pohled zřejmé, ţe pokrmy jsou připravovány s individuální péčí a postupy přípravy pokrmů jsou dodrţovány. Přestoţe marketing se dá označit za slabší stránku provozovny, její management se zdá správně

44

fungující, pokud je restaurace neustále plně obsazena, hosté jsou spokojeni a vrací se sem. Druhou částí hodnocení provozovny byla provozní analýza restaurace, která splnila má očekávání vzhledem k tomu, ţe vybranou restauraci poměrně dobře znám a vím, co od ní očekávat a také vím, ţe kvalita zdejších sluţeb je konstantní v čase. Navíc jsem se dozvěděla nejen další nové informace, které mě utvrzují o kvalitě této provozovny, ale i způsob komunikace managementu restaurace s lidmi, coţ byl také důleţitý počáteční faktor výběru této restaurace k provedení její analýzy. Restauraci Zlatý Klas jsem poskytla výsledky dotazníkového šetření s doporučeními, která vyplynula především z otevřených otázek dotazníkového šetření a provozní analýzy a která by mohla utvrdit jejich pozici na trhu nebo ji ještě zlepšit. Při komunikaci s panem Tomášem Turkem, provozním Zlatého Klasu, mi bylo dáno najevo, ţe restaurace by ráda znala preferencí jejich zákazníků a ţe o návrhy na zlepšení by měli zájem. Je tedy pravděpodobné, ţe některé ohlasy hostů budou reflektovány do potenciálních změn. Doufám, ţe výsledky tohoto šetření přispějí ke zvýšení spokojenosti zákazníků této restaurace, kteří budou moci odcházet s příjemným pocitem. Takovýchto analýz, ze kterých by vyplynula nápravná opatření, by pro komplexní zvýšení kvality restauračních zařízení byla potřeba široká škála, protoţe se velice často stává, ţe host je podveden, ošizen, nespokojen, přestoţe si za sluţbu zaplatí stejně jako v jiném a moţná kvalitnějším zařízení. K uskutečnění výzkumu většinou provozovatelé restaurací nemají finanční ani časové kapacity, proto jim zůstává názor klientely často neznámý.

45

Literatura: Publikace: 1. FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. druhé. Praha : Grada, 1999. 214 s. ISBN 80-7169-812-1 2. FOTR, Jiří. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. první. Praha : Grada, 2005. 355 s. ISBN 80-247-0939-2 3. INDROVÁ, Jarmila; VAŠKO, Martin; PETRŮ, Zdenka. Podnikatelská činnost ve stravování a hotelnictví . druhé. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1996. 106 s. ISBN 807079-739-8 4. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. první. Praha : Grada, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3 5.

MLEJNKOVÁ, Lena, et al. Služby společného stravování. první. Praha : Nakladatelství Oeconomica, 2005. 102 s. ISBN 80-245-0870-2

6. RATLIFF, Evan. Zkrotit divočinu. National Geographic. Březen 2011, 3, s. 61-85 7. SMITH, S.E. . What is Gastronomy? [online]. 2003 [cit. 2011-03-31]. Odkazy. Dostupné z WWW:

Internetové zdroje: 1. http://212.67.66.248/obyvatele/default.asp 2. http://ceskakuchyne.wz.cz/?cat=4 3. http://clanky.vareni.cz/ceska-tradicni-kuchyne/ 4. http://www.ellegant.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=19&Itemid=23 5. http://www.itvar.cz/archiv/09/Tvar21-2009.pdf 6. http://www.mapy.cz/#mm=ZTtTcP@sa=s@st=s@ssq=Plze%C5%88sk%C3%A1%20609% 2F9%2C%2015000@sss=1@ssp=124640364_129265356_145939564_145813196@x=133 030400@y=135902336@z=13

7. http://www.praha5.cz/cs/sekce/historie/ 8. http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-1-dil--591.html 9.

http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-2-dil--592.html

10. http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-3-dil--593.html 11. http://www.receptyonline.cz/historie-ceske-gastronomie-4-dil--594.html 12. http://www.restaurace-hlubina.cz/ 13. http://www.seznamznacek.cz/oc-novy-smichov/ 14.

http://www.udrahokoupilu.cz/

Ostatní zdroje: 1. Informace poskytnuté restaurací Zlatý Klas, konkrétně panem Tomášem Turkem

46

Seznam tabulek: Tab. č. 1 Porovnání s konkurenčními podniky v okolí Tab. č. 2 Výsledky dotazníkového výzkumu – hodnocení personálu

Seznam obrázků: Obr. č. 1 Mapa oblasti Praha 5

Přílohy: Příloha č. 1: Fotografie interiéru restaurace Zlatý Klas Příloha č. 2: Propagace restaurace Zlatý Klas Příloha č. 3: Proces domestikace zvěře Příloha č. 4: Dotazník v české jazykové variantě Příloha č. 5: Grafy výsledků dotazníkového šetření

47

Příloha č. 1: Fotografie interiéru restaurace Zlatý Klas 49 Nástěnná malba u vchodu do restaurace Zlatý Klas

Nekuřácký salonek (kapacita 35 míst)

Půdorys restaurace

49

Tanky s pivem

Interiér restaurace

vlastní zdroje

48

Příloha č. 2: Propagace restaurace Zlatý Klas 50 Internetové stránky

Reklamní zápalky Zlatý Klas

Nástěnná malba – mapa

Příloha č. 3:Proces domestikace zvěře 51

50

Zpracováno s vyuţitím: http://www.signify.cz [21.4.2011], http://www.zlatyklas.cz [21.4.2011] a vlastní zdroje 51

Zpracováno s vyuţitím: RATLIFF, Evan. Zkrotit divočinu. National Geographic. Březen 2011, 3, s. 61-85

49

Příloha č. 4:Dotazník v české jazykové variantě Vážení zákazníci, dovolte požádat Vás o vyplnění tohoto dotazníku, jehož výsledky budou použity výhradně jako materiál pro vypracování bakalářské práce, nebudou využity k žádnému jinému účelu. Název práce je Vzájemný vztah mezi poptávkou po české gastronomii u českých a zahraničních hostů a nabídkou vybrané restaurace. Vámi poskytnuté informace mohou vést ke zkvalitnění poskytovaných služeb v zařízeních veřejného stravování. Předem Vám děkuji za čas strávený vyplněním tohoto dotazníku.

Úvodní část 1. Jste: a) Muţ

b) Ţena

2. V Praze: a) Bydlím

d) Jsem pracovně

b) Jsem na výletě

e) Pracuji

c)

f) Jiná příleţitost……………………….

Jsem na návštěvě

3. Českou kuchyni: a) Vaříme

b) Nevaříme

c) Vaříme výjimečně

4. Ohodnoťte prosím Váš vztah k české kuchyni od 1 do 5 (1-nejlepší, 5nejhorší) 1

2

3

4

5

5. Uveďte prosím 3 slova, která podle Vás nejlépe vystihují českou kuchyni: ……………………………………………………………………………… 6. Uveďte prosím, co Vám na českých pokrmech chutná nejvíce (jaká surovina, ingredience apod.): ……………………………………………………………………………… 7. Uveďte prosím Váš nejoblíbenější český pokrm: ……………………………………………………………………………… 8. Ve typické české restauraci si pokrm dám: a) Pokaţdé

b) Většinou

c) Málokdy

9. Jak často navštěvujete české restaurace? 50

d) Nikdy

a) vícekrát týdně

b)1x týdně

c)1x měsíčně d)méně často

10. Jaký typ restaurací navštěvujete nejčastěji? a) Italské

d) Brazilské

b) Asijské

e) České

c) Americké

f) Francouzské

g) jiné:…………………………………………………………………… 11. Jaký pokrm (nebo typ ) si ve vybrané restauraci vybíráte? a) Gnocchi

d) tortilla

b) Spaghetti

e) hamburger

c) Rýţové nudle/rýţe

f) bagety

g) Jiné…………………………………………………………………… 12. Snažíte se žít zdravým životním stylem? a) Ano

b) Ne Restaurace Zlatý Klas

13. Chtěl/a jste navštívit: a) přímo tuto restauraci (důvod)……………………………………………………………….. b) jakoukoli restauraci v této oblasti c) jakoukoli českou restauraci d) návštěvu restaurace jste neměli v plánu e) jiné…………………………………………………………………… 14. Co Vás nejvíce upoutalo na vnější propagaci (poutač aj.), čeho jste si všiml/a jako prvního? ………………………………………………………………………………... 15. Při rozhodování o návštěvě restaurace hrál roli jídelní lístek? a) Ano, hrál roli

b) Ne, nehrál roli

16. Co si myslíte o atmosféře v restauraci? (více možností) a) Přátelská

d) Neutrální

b) Domácká

e) Chladná

c) Stylová

f) Málo stylová 51

g)

jiné:…………………………………..................................................

17. Co si myslíte o šířce nabídky restaurace? a) Adekvátní b) Uvítal/a bych více (čeho?)…………………………………………… c) Uvítal/a bych méně (čeho?)…………………………………….……. d) Jiné:…………………………………………………………………... 18. Co si myslíte o uspořádání, provedení jídelního lístku? (více možností) a) Přehledné

e) Nepřehledné

b) Estetické

f) Nevkusné

c) Nápadité

g) Nezajímavé

d) Dostatek informací

h) Nedostatek informací

i)

Jiné:…………………………………………………………………...

19. Jak na Vás působí personál podniku? (1-nejlepší, 5-nejhorší) a) Upravenost, vzhled?

1

2

3

4

5

b) Ochota, vstřícnost?

1

2

3

4

5

c) Počet?

1

2

3

4

5

d) Aktivita, pohotovost?

1

2

3

4

5

20. Zajímal/a jste se o nabídku doplňkových služeb (služby, které zpříjemní pobyt v restauraci a vychází vstříc zákazníkovi např. zabalení jídla s sebou, ochutnávky, půjčení knih, aj.)? a) Ano

b) Ne

21. Pokud ano, o jakou službu? a) Rozvoz jídel

f) Jídlo s sebou

b) Happy hours

g) Ochutnávky specialit

c) Pořádání oslav, soukromé akce

h) Soutěţe

d) Dárkové předměty

i) Jiné:…………………………

e) Dětské porce 22. Byla Vaše žádost o požadovanou doplňkovou službu uspokojena? a) Ano

b) Ne

23. Byla Vaše žádost o požadovanou doplňkovou službu uspokojena na uspokojivé úrovni? 52

a) Ano

b) Ne

24. Doporučil/a byste návštěvu restaurace svým příbuzným, přátelům? a) Ano b) Ne (Proč?)…………………………………………………………….

Příloha č. 4: Grafy výsledků dotazníkového šetření52 Graf otázka č. 2

Graf otázka č. 1

Graf otázka č. 3

52

vlastní průzkum

53

Graf otázka č. 4

Graf otázka č. 5

Graf otázka č. 6

Graf otázka č. 6

54

Graf otázka č. 7

Graf otázka č. 8

Graf otázka č. 9

Graf otázka č. 7

55

Graf otázka č. 10

Graf otázka č. 11

Graf otázka č. 12

56

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Recommend Documents