Vysoká kola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztah
Katedra podnikového a evropského práva Hlavní specializace: Komer ní právo
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek v eské republice (diplomová práce)
Autor:
Lucie Luxová
Vedoucí práce:
Mgr. Ing. Petr
pánek
Prohlá ení Prohla uji, e jsem diplomovou práci na téma „Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek v eské republice“ vypracovala samostatn . Pou itou literaturu a jiné zdroje, které jsem p i vyhotovení mé práce pou ila, uvádím v p ilo eném seznamu literatury na konci diplomové práce.
V Praze dne 18.4.2008
………………… podpis studenta
ii
Pod kování Ráda bych touto cestou pod kovala Mgr. Ing. Petru
pánkovi za jeho cenné rady,
ipomínky a odborné vedení p i zpracovávání této diplomové práce.
iii
Anotace Ve ejné zakázky tvo í významnou oblast ekonomiky
eské republiky. Specifika
ve ejného sektoru p iná ejí pot ebu speciální právní úpravy ve ejného zadávání, co si odedávna uv domovaly i zákonodárné sbory evropských stát . Tato diplomová práce se zabývá vývojem zákonodárství na poli ve ejných zakázek na území dne ní
eské
republiky. Zahrnuje jak prvopo átky právní úpravy ve ejného zadávání, tj. p edev ím úpravu první republiky, tak úpravy povále né a zam uje se pak hlavn na legislativu z doby po vzniku samostatné eské republiky. Tato práce nezabíhá do podrobností t chto úprav, ale p ehledn a systematicky analyzuje hlavní instituty zadávání ve ejných zakázek a identifikuje obecné tendence ve vývoji právní regulace.
Annotation Public procurement constitutes a significant area of the economy of the Czech Republic. Specific features of the public sector bring about the need of a special legal regulation of public procurement, which also legislative bodies of European states have been since long ago aware of. This diploma thesis deals with the development of the legislature in the field of public procurement on the territory of today’s Czech Republic. It comprises the beginnings of the legal regulation of public procurement, i.e. predominantly the first republic regulation, as well as the post-war regulations and then it focuses mainly on the legislature from the times after the origin of the independent Czech Republic. This thesis does not run into details of these regulations, but it analyzes digestedly and systematically main institutes of public procurement and identifies general tendencies in the legal regulation development.
iv
Obsah Seznam pou itých zkratek................................................................................vii Úvod ....................................................................................................................1 1 Základní pojmy .............................................................................................3 1.1 Ve ejná zakázka..................................................................................................... 3 1.2 Zadavatel ............................................................................................................... 4 1.3 Dodavatel, uchaze , zájemce.................................................................................. 5
2 Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem eské republiky ..7 2.1 Rakousko-Uhersko a první eskoslovenská republika ........................................... 7 2.2
eskoslovenský stát po druhé sv tové válce........................................................... 9
2.2.1
Shrnutí a zasazení do kontextu vývoje právní úpravy ve ejných zakázek na úrovni ES .................................................................................................... 11
3 Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku eské republiky....... 13 3.1 Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek a jeho novely............... 13 3.1.1
P edm t úpravy zákona ............................................................................... 17
3.1.2
Pojem ve ejná zakázka ................................................................................ 19
3.1.3
Zadavatel .................................................................................................... 22
3.1.4
Dodavatel, zájemce, uchaze ....................................................................... 23
3.1.5
Zp soby zadávání ve ejných zakázek .......................................................... 23
3.1.6
Kvalifikace uchaze
3.1.7
Jistota.......................................................................................................... 28
3.1.8
Posuzování a hodnocení nabídek ................................................................. 29
3.1.9
Dohled nad dodr ováním zákona................................................................. 31
.................................................................................. 26
3.1.10 Bilance zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek................... 33 3.2 Zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách a jeho novely ............................ 35 3.2.1
P sobnost zákona........................................................................................ 37
3.2.2
Ve ejná zakázka .......................................................................................... 39
3.2.3
Zadavatel .................................................................................................... 41
3.2.4
Dodavatel, zájemce, uchaze ....................................................................... 41
3.2.5
Zp soby zadávání ve ejných zakázek .......................................................... 42
3.2.6
Kvalifikace dodavatel ................................................................................ 43
3.2.7
Jistota.......................................................................................................... 43
3.2.8
Posuzování a hodnocení nabídek ................................................................. 45
v
3.2.9
Dohled nad dodr ováním zákona................................................................. 46
3.2.10 N které dal í nové instituty zavedené zákonem . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách ................................................................................................... 50 3.2.11 Bilance zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách................................ 52 3.3 Zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách a jeho novely .......................... 53 3.3.1
P edm t úpravy zákona ............................................................................... 56
3.3.2
Pojem ve ejná zakázka ................................................................................ 57
3.3.3
Zadavatel .................................................................................................... 58
3.3.4
Dodavatel, zájemce, uchaze ....................................................................... 58
3.3.5
Zp soby zadávání ve ejných zakázek .......................................................... 59
3.3.6
Kvalifikace dodavatel ................................................................................ 59
3.3.7
Jistota.......................................................................................................... 60
3.3.8
Posuzování a hodnocení nabídek ................................................................. 60
3.3.9
Dohled nad dodr ováním zákona................................................................. 61
3.3.10 N které dal í nové instituty zavedené zákonem . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách ................................................................................................... 62 3.3.11 Bilance zákona 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách ................................. 63
4 Vývojové tendence a trendy ........................................................................ 64 4.1 Exaktn
í a obecn
í terminologie ..................................................................... 64
4.2 Zm ny v p sobnosti zákona ................................................................................. 65 4.3 Prohloubení právní úpravy................................................................................... 65 4.4 Zohledn ní moderních technologií ....................................................................... 66 4.5 Harmonizace s právem ES ................................................................................... 67
Záv r ................................................................................................................. 68
vi
Seznam pou itých zkratek EU
Evropská unie
ES
Evropské spole enství/Evropská spole enství
ESVO
Evropské sdru ení volného obchodu
ZoZVZ
Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
ZoVZ
Zákon o ve ejných zakázkách
VZ
ve ejná zakázka/ve ejné zakázky
ÚOHS
ad pro ochranu hospodá ské sout e
R
eská republika
NB
eská národní banka
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
SR
Slovenská republika
OSN
Organizace spojených národ
UNCITRAL
Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo
GATT
V eobecná dohoda o clech a obchodu
WTO
Sv tová obchodní organizace
NATO
Severoatlantická aliance
vii
Úvod
Úvod edm tem této diplomové práce bude problematika ve ejných zakázek, a to v zásad z pohledu jejich právní regulace v pr je oblastí, která nabývá stále v
hu historie i sou asnosti. Oblast ve ejných zakázek
ího ekonomického významu nejen v eské republice, ale i
v zemích Evropské unie, resp. Evropských spole enství. Její relevanci dokladuje mimo jiné i fakt, e ve ejné zakázky v EU dosáhly v roce 2005 hodnoty cca 1700 miliard EUR a tvo ily tedy asi 16,5% HDP stát EU15. Cílem této práce je p ehledn
a systematicky analyzovat vývoj právní úpravy
ve ejných zakázek v eské republice, ur it p ke kterým v pr
hu
regulace v této
ásti ekonomiky. T
iny a d sledky legislativních zm n,
asu docházelo, a doporu it mo nosti dal ího sm ování právní m bude zejména úprava hmotn právní,
tj. konkrétní práva a povinnosti, které zákonodárce stanoví pro zadávání ve ejných zakázek, p edm tem naopak zásadn nebudou p edpisy povahy procesní, tj. úprava vztah vzniklých v d sledku poru ení pravidel hmotného práva, úprava ízení p ed regulatorním orgánem, kterým je Ú ad pro ochranu hospodá ské sout e. Z hlediska teritoriálního bude p edm tem zájmu právní úprava platná na území Vzhledem k lenství
R.
eské republiky v EU je v ak ú elné dotknout se i legislativy
Evropských spole enství. Z hlediska asového bude relevantní hlavn období od vzniku samostatné
eské republiky, tj. od 1.1.1993, ale pro dokreslení situace se p ihlédne
i k dob p ed tímto datem. V první ásti této práce bude obecn pojednáno o ve ejných zakázkách a bude podána definice základních pojm , vá ících se k této tematice. Tento oddíl bude tedy slou it jako úvod do problematiky, který by m l plnit funkci základního stavebního kamene pro následné analýzy. Nosným pilí em druhé
ásti bude ji
samotný vývoj práva v oblasti ve ejných
zakázek, a to, jak ji bylo uvedeno vý e, od po átk existence
eské republiky jako
samostatného suverénního státu. Vedlej ím tématem bude ale i úprava prvorepubliková a úprava z doby od 2. sv tové války po rozpad eskoslovenského státu. Tato ást bude nejd le it
ím a tudí z ejm nejobsáhlej ím a nejrozsáhlej ím bodem celé diplomové
práce, bude tvo it její podstatu.
1
Úvod V záv re né
ásti bude v nována pozornost zobecn ní dosavadních vývojových
tendencí a r zným mo nostem dal ího vývoje na tomto poli, tedy na poli ve ejných zakázek. Zde p jde o vyúst ní p edchozích analýz, které bude celou práci zast
ovat.
i zpracování této diplomové práce bude pou ito n kolik metod. Bude se jednat zejména o analýzu a syntézu, dále pak o metodu historickou a komparativní a v neposlední ad se uplatní i n které metody statistické. Hlavním zdrojem informací, ze kterého se zde bude vycházet, bude p edn
eská,
resp. eskoslovenská legislativa a také primární a sekundární legislativa Evropských spole enství, tj. zakládací smlouvy a sm rnice. Dále budou vyu ity internetové databáze, zejména k získání r zných údaj
statistických, a na internetu dostupné dokumenty,
publikované jak oficiálními státními institucemi, tak i institucemi nevládního charakteru. Jiným zdrojem budou kni ní publikace vydané v R, a to zejména komentá e k zákon m. Na tomto míst je v ak t eba konstatovat, e dostupná literatura, resp. zdroje obecn , se zabývají danou tematikou v daleko konkrétn Zabývají se pov
í form , ne bude p edm tem této práce.
inou konkrétními jednotlivými právními úpravami, platnými
v konkrétním asovém údobí a otázka vývoje bývá ponechána stranou. Ve ejné zakázky jsou oblastí, ve které se ve zna né mí e mísí a prolínají aspekty ekonomické s aspekty právními. Následující ádky mají poskytnout, jak ji bylo uvedeno vý e, zejména právní pohled na danou problematiku, nicmén pro úplnost a zasazení do kontextu je nutné se alespo margináln dotknout ekonomických analýz a ukazatel .
2
Základní pojmy
1
Základní pojmy
edm tem této kapitoly je osv tlení pojm , které jsou nezbytné pro uvedení do problematiky ve ejných zakázek. Ka dý obor lidské innosti toti pou ívá ur ité pojmy ve svém specifickém významu, jen se m e li it (a asto se li í) od významu u ívaného v oborech jiných i v b né
i. Proto je nutné si tento pojmový aparát nejd íve ujasnit,
aby nedocházelo k chybným interpretacím a záv
m.
Obsahem následujícího textu v ak nebude úplný, vy erpávající vý et v ech specifických pojm , ale pouze t ch esenciálních, které se vyskytují ve v ech právních úpravách, je byly i jsou na území
R platné. O ostatních pojmech bude pojednáno
v rámci speciálních kapitol, týkajících se samotného vývoje právní úpravy ve ejných zakázek.
1.1 Ve ejná zakázka Zákon
. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách definuje ve ejnou zakázku jako
zakázku realizovanou na základ písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním i více dodavateli, jejím p edm tem je úplatné poskytnutí dodávek
i slu eb nebo úplatné
provedení stavebních prací1. Na základ této definice lze identifikovat n kolik defini ních znak ve ejné zakázky: 1. Formálnost. Jde o zakázku realizovanou na základ
písemné smlouvy.
Spadá-li ur itá zakázka do p sobnosti ZoVZ, musí být nutn smlouva, která je podkladem pro realizaci této zakázky, uzav ena v písemné form . 2. Specifický subjekt. Jednou ze stran smlouvy na ve ejnou zakázku musí být dy zadavatel ve smyslu ZoVZ, jak je definován ní e. 3. Specifický p edm t. Aby se jednalo o ve ejnou zakázku, musí být p edm tem smlouvy poskytnutí dodávek nebo slu eb nebo provedení stavebních prací. 4. Úplatnost. Poskytnutí dodávek i slu eb nebo provedení stavebních prací musí probíhat za úplatu.
1
§ 7 odst. 1 zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách
3
Základní pojmy Vý e stanovené podmínky musí být spln ny kumulativn , v opa ném p ípad , tj. pokud by by i jeden znak chyb l, by se nejednalo o ve ejnou zakázku a nebyla by tedy povinnost jejího zadání za pou ití zvlá tního, jasn stanoveného zákonného procesu. Nov
í úpravy, v nich se ji odrá í vliv evropské legislativy, rozli ují ve ejné
zakázky na ve ejné zakázky na dodávky, ve ejné zakázky na slu by a ve ejné zakázky na stavební práce a dále rozli ují ve ejné zakázky nadlimitní a podlimitní. Toto len ní bude edm tem dal ích ástí této práce, v novaných samotnému vývoji právní úpravy.
1.2 Zadavatel V sou asnosti se za zadavatele pova uje ve ejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Ve ejný zadavatel je (1) eská republika, (2) státní p ísp vková organizace, (3) územní samosprávný celek, (4) p ísp vková organizace, u ní
funkci z izovatele
vykonává územní samosprávný celek nebo (5) jiná právnická osoba, pokud (a) byla zalo ena
i z ízena za ú elem uspokojování pot eb ve ejného zájmu, které nemají
pr myslovou nebo obchodní povahu, a (b) je financována p evá
státem i jiným
ve ejným zadavatelem nebo je státem i jiným ve ejným zadavatelem ovládána nebo stát i jiný ve ejný zadavatel jmenuje
i volí více ne
polovinu
len
v jejím statutárním,
správním, dozor ím i kontrolním orgánu2. Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává ve ejnou zakázku hrazenou z více ne
50 % z pen ních prost edk
poskytnutých ve ejným
zadavatelem, a to i prost ednictvím jiné osoby, jde-li o ur itý, zákonem stanovený typ ve ejné zakázky na stavební práce i slu by3. Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající n kterou z relevantních inností, pokud (1) tuto relevantní innost vykonává na základ zvlá tního i výhradního práva, nebo (2) nad touto osobou m e ve ejný zadavatel p ímo
i nep ímo uplat ovat
dominantní vliv4. Zadavatelem je tedy v dy ve ejnoprávní subjekt v pojetí funk ním, který svou innost ímo i zprost edkovan , zcela i z ásti financuje z prost edk státního rozpo tu a jiných 2
§ 2 odst. 2 zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách § 2 odst. 3 zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách 4 § 2 odst. 6 zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách 3
4
Základní pojmy ve ejných rozpo
. Zadavatel je povinen zadávat ve ejnou zakázku postupem stanoveným
v zákon , který vychází z princip transparentnosti a nediskriminace, ím se zárove sleduje cíl efektivního a hospodárného vynakládání prost edk .
1.3 Dodavatel, uchaze , zájemce Dodavatelem se dle sou asné úpravy, zalo ené na evropských sm rnicích, rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dodává zbo í, poskytuje slu by nebo provádí stavební práce, a to jak osoba tuzemská tak zahrani ní. Uchaze em je pak dodavatel, který podal nabídku v zadávacím ízení. Pod pojmem zájemce chápeme (1) dodavatele, který podal ve stanovené dob
ádost
o ú ast v u ím ízení, v jednacím ízení s uve ejn ním nebo v sout ním dialogu, nebo (2) dodavatele, který byl zadavatelem vyzván k jednání v jednacím ízení bez uve ejn ní, k podání p edb né nabídky v dynamickém nákupním systému, k podání nabídky ve zjednodu eném podlimitním ízení, k podání nabídky v ízení na základ smlouvy, nebo k potvrzení zájmu o ú ast v p ípad
zadávacího
rámcové
ízení zahájeného
uve ejn ním pravidelného p edb ného oznámení5. V pr
hu historie ve ejných zakázek se jednotlivá slovní zn ní definic vý e
uvedených pojm zna
li ila. P es v echny odli nosti lze v ak nalézt ur ité spole né
rysy, které tyto pojmy charakterizovaly jak v minulosti, tak v dob sou asné. Dodavatel (byl-li definován) je pojmem s nejobecn
ím významem. Jedná se
o osobu, její podnikatelská innost jí umo uje nabídnout zadavateli po adované pln ní. Jak zájemce, tak uchaze musí být nutn dodavateli, opa ný sled v ak neplatí. Pojmem ím je zájemce. Zde se ji jedná o dodavatele, z jeho úkon je patrný zájem na ú asti v zadávacím ízení nebo z úkon zadavatele je patrný zájem na ú asti daného dodavatele v zadávacím ízení; tento dodavatel v ak je
nepodal svou nabídku. Fází zájemce nemusí
dy ka dý dodavatel projít (v otev eném ízení podle zákona . 137/2006 Sb.). Pojmem obsahov neju ím je uchaze . Uchaze em je osoba (dodavatel, zájemce), která podala zadavateli svou nabídku. Graficky by tedy bylo mo né vý e uvedené znázornit podle schématu . 1.
5
§ 17 písm. a), j), n) zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách
5
Základní pojmy
Schéma . 1: Vztah pojm dodavatel-zájemce-uchaze (vlastní schéma)
Toto vymezení dodavatele, zájemce a uchaze e op t koresponduje s právní úpravou í evropské sm rnice6 navíc operují s d lením
na úrovni Evropských spole enství. Nejnov
na zhotovitele, dodavatele a poskytovatele slu eb, které zast
uje pojem „hospodá ský
subjekt“, jen obsahov odpovídá eskému dodavateli.
6
sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES a sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES
6
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R
2 Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem eské republiky Regulace ve ejných zakázek právním ádem v dob p ed vznikem samostatné
eské
republiky nebyla p íli rozpracovaná. Ani v t chto asech v ak nebylo mo né tuto oblast lidských
aktivit
p ehlí et.
Ve ejné
zakázky
se
i
tehdy
t ily
zna nému
ekonomicko-spole enskému významu, státní pokladna nebyla nikde na sv
bezedná
a hospodá ské sout i se té p iznávalo právo na ochranu. Státy proto pom rn brzy istoupily k p ijetí právní úpravy, která by ur ovala pravidla a regule zadávání ve ejných zakázek. První zmínky o právní regulaci na tomto poli lze nalézt v západní Evrop ji v první polovin 16. století. První právní úprava má své ko eny ve Francii v podob stavebního ádu z roku 1535. O n kolik let mlad í je právní úprava n mecká z roku 1542, která pro zadání ve ejné zakázky p edpokládala vypsání ve ejné sout e. Dal í starobylá úprava je data o poznání nov
ího. Jde o regulaci ve ejných zakázek v Prusku, je byla uzákon na
o více ne 300 let pozd ji, v roce 18857.
2.1 Rakousko-Uhersko a první eskoslovenská republika První komplexní rakouská úprava sahá k po átku 20. století do roku 1909, kdy bylo vydáno na ízení . 61/1909 .z., o zadávání státních dodávek a prací. Jak u plyne z názvu, lo o kontrolu zakázek státních, tedy o oblast u í ne nabízí pojetí zakázek ve ejných, zadávaných nikoli pouze státem, ale i jinými ve ejnoprávními subjekty. Po vzniku samostatného
eskoslovenska bylo nutné zabránit stavu právního vakua,
k emu p íslu né orgány zvolily cestu recepce rakouského práva. To bylo provedeno recep ním zákonem . 11/1918 Sb. z. n., kterým byla tedy p evzata do na eho právnímu ádu i rakouská úprava ve ejných zakázek. Tyto p evzaté p edpisy byly pozd ji nahrazeny novým právním p edpisem eským, jmenovit
na ízením vlády republiky
eskoslovenské
. 667/1920 Sb. z. n. ze dne
17.12.1920 o zadávání státních dodávek a prací (zadávacím ádem). Tento p edpis z stal v platnosti a do r. 1950, kdy byl zákonem . 99/1950 Sb., o hospodá ských smlouvách a státní arbitrá i zru en. 7
Dole alová, H. Historie zadávání ve ejných zakázek. 1998, Systém ASPI [27.9.2007]
7
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R Cílem úpravy byla p edev ím ochrana hospodá ské sout e a z konkuren ního prost edí plynoucí ni í ceny, vedoucí k úspo e ve ejných prost edk . Zárove
v ak
na ízení n kterými svými ustanoveními plnilo úlohu nástroje hospodá ské politiky eskoslovenského
státu,
pro
kterou
byla
typická
vy í
míra
protekcionismu
v mezinárodním obchod a podpora mén vyvinutých i konkurenceschopných region nebo podnikatelských subjekt . Tomuto zám ru odpovídala zejména ustanovení o p ednosti nabídek domácích uchaze , o p ednosti drobných zohledn ní stupn
ivnostník , povinné
zam stnanosti daného podniku p i hodnocení nabídek, povinné
zam stnávání domácích d lník aj. Tento základní p edpis byl dopl ován dal í úpravou, zahrnující výjimky z p sobnosti na ízení
i zvlá tní úpravu pro ekonomicky mén
vyvinuté
ásti
eskoslovenska –
Slovensko a Podkarpatskou Rus. Na ízení bylo koncipováno jako p edpis soukromoprávní povahy, tedy pro vztahy s rovným postavením subjekt .8 Na ízení vlády . 667/1920 Sb. z. n. se vztahovalo pouze na z dne ního pohledu velmi omezený okruh zadavatel , a to pouze na ú ady státní správy a jimi spravované ústavy, podniky a fondy. Nezahrnovalo tedy jiné ve ejné zadavatele, jako nap . municipality a jejich p ísp vkové organizace, a u
v bec neoperovalo s existencí sektorových
a dotovaných zadavatel . Na ízení samo neobsahuje ádnou definici ve ejné, resp. státní zakázky, obsahuje v ak taxativní vý et d vod pro vylou ení dodávky i práce z jeho sobnosti. N které z t chto výjimek lze nalézt i v sou asných úpravách (nap . dodávky práce pro ú ely vojenské), jiné se ji
nevyskytují (dodávky vyhrazené drobným
ivnostník m). Zákonodárce stanovil t i zp soby zadávání: ve ejnou sout , omezenou sout a zadání z volné ruky, tj. s vylou ením sout e. Základním postupem byla metoda ve ejné sout e, která se pou ila v dy, nebyly-li spln ny podmínky pro pou ití metody jiné. Podmínky pro omezení i vylou ení sout e uvedené v tomto p edpisu se principiáln objevují i v sou asných moderních úpravách (naléhavost zakázky, mo nost spln ní zakázky pouze ur itým dodavatelem, nízká hodnota ve ejné zakázky, apod.). Na ízení dále upravuje i jiné moderní instituty, které se b pozd 8
vyskytují v p edpisech
ích. Jedná se zejména o ustanovení týkající se rozd lování zakázek, podávání,
Krenk, M. Zadávání ve ejných zakázek. První vydání. Praha: Galén, 2005, ISBN 80-7262-343-5, str. 20
8
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R obsahových nále itostech a otevírání nabídek, hodnocení nabídek, výb ru nejvhodn
í
nabídky, lh t, vadia (dnes jistota), aj. Naopak od regulace jiných oblastí tehdy upravených se dnes ji
v rámci úpravy ve ejných zakázek upustilo. To se vztahuje hlavn
na
ustanovení ásti IV. na ízení vlády . 667/1920 Sb. z. n. nazvané „Obsah a provedení smluv“, která regulovala smluvní pom r mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem vzniklý na základ výsledku zadávacího ízení. Takováto regulace se nyní ponechává v re ii jiných, soukromoprávních p edpis . Právní ád první republiky dále zahrnoval, pro problematiku ve ejných zakázek relevantní, zákon
. 115/1934 Sb. z. n., o pletichách p i zadávání ve ejných dodávek
a prací. Zde se ji nehovo ilo o dodávkách státních, nýbr ve ejných, co se více p iblí ilo sou asné, moderní koncepci ve ejných zakázek. Z hlediska osobní p sobnosti se zákon té ji vztahoval i na zem , okres, obec nebo jiné ve ejnoprávní korporace, které na ízení vlády . 667/1920 Sb. z. n. nezmi ovalo. Jednalo se tentokrát o p edpis ve ejnoprávní, stanovující sankce za nekalé jednání p i zadávání ve ejných zakázek.
2.2
eskoslovenský stát po druhé sv tové válce
Po roce 1945, resp. 1948 za ala úrove legislativy v oblasti ve ejných zakázek upadat. Jak ji bylo zmín no d íve, a do roku 1950 platilo prvorepublikové na ízení vlády . 667/1920 Sb. z. n., o zadávání státních dodávek a prací (zadávací ád). Pot eba regulace zadávání ve ejných zakázek v ak vyplývá z ekonomických pom
v zemi, z pot eby
nastolení a zachování ú inné hospodá ské sout e a hospodárného vynakládání ve ejných prost edk . Zejména po roce 1948 ale práv takovéto ekonomické pot eby vymizely v d sledku zestátn ní hospodá ství, potla ení a vymizení soukromého sektoru a nahrazení tr ního mechanismu centrálním plánováním. Tím se stala i úprava ve ejných zakázek nepot ebná a obsolentní. Dodavatelsko-odb ratelské vztahy se ídily zákonem . 99/1950 Sb., o hospodá ských smlouvách a státní arbitrá i, který vymezil smlouvy rámcové, díl í a p ímé, je slou ily jako nástroj k pln ní jednotného hospodá ského plánu. Ve ejné zakázky byly p id lovány subjekt m s asto monopolním postavením na základ hospodá ského plánu, za ú edn stanovených cen a smluvních podmínek. 9 Nelze tedy vlastn v bec hovo it o zadávání ve ejných zakázek jako o procesu, kdy dochází k výb ru nejlep ího dodavatele ze skupiny 9
Krenk, M. Zadávání ve ejných zakázek. První vydání. Praha: Galén, 2005, ISBN 80-7262-343-5, str. 23
9
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R mo ných, navzájem si konkurujících dodavatel v souladu s principem transparentnosti a hospodárnosti. Ekonomická pot eba legislativní úpravy ve ejných zakázek vyvstala znovu a po roce 1989, kdy do lo k p echodu zp t na tr ní hospodá ství a restituci a následné privatizaci státního majetku. P ibli
a do poloviny 90. let 20. století v ak chyb la komplexní
úprava a k regulaci na tomto poli docházelo pouze díl ími, podzákonnými úpravami. V roce 1991 byl vydán zadávací ád staveb v podob opat ení . 73 179/1991 federálního ministerstva
hospodá ství,
ministerstva
pr myslu
R
a
ministerstva
výstavby
a stavebníctva SR. Tento zadávací ád se týkal uzavírání smluv na p ípravu a realizaci staveb. Jak ji bylo uvedeno vý e, p edm tem této právní úpravy nebyly ve ejné zakázky obecn , jak jsou vymezeny v kapitole 1.1, ale pouze jedna jejich ást, zakázky na stavební práce. Navíc postup stanovený zadávacím ádem byl pouze doporu eným postupem, nikoliv tedy postupem povinným. Zatímco p edm t úpravy byl vymezen ú eji, ne je chápán p edm t zájmu této práce, osoba zadavatele je vymezena zna
eji. Zadavatelem se zde rozumí obecn investor
stavby. Neobjevuje se zde tedy ve ejnoprávní aspekt v osob zadavatele, jak je to obvyklé u p edpis
upravujících ve ejné zakázky. Pod takovou definici samoz ejm
spadal
i zadavatel vymezený tak jako v kapitole 1.2 této práce. Pro tyto zadavatele byla navíc stanovena závaznost postupu podle zadávacího ádu, a to vým rem ministerstva financí, tedy nástrojem cenové regulace. edpis vymezoval dva zp soby zadání stavby, a to ve ejnou obchodní sout
podle
obchodního zákoníku a zadání z volné ruky, tj. bez vyhlá ení ve ejné sout e, na n
se
zadávací ád nevztahoval. Podmínkami pou ití zadání z volné ruky byly standardní podmínky vylou ení p ísn
í úpravy pro ve ejné zakázky (ochrana státního tajemství,
dodate né dodávky, specifi nost zakázky, aj.), ale také pon kud neur it
stanovená
podmínka, e náklady na uspo ádání sout e nejsou úm rné výhodám, kterých m e být sout í dosa eno10. Zadávací ád staveb dále vymezoval podmínky sout e a pr
h sout e. Pod
podmínkami sout e se chápaly p edev ím tyto skute nosti: p edm t po adovaného 10
l. 5 odst. 2 písm. f) zadávacího ádu staveb z r. 1991
10
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R závazku a zásady ostatního obsahu zamý lené smlouvy, zp sob podávání návrh , lh ty, místo a as mo nosti seznámení se se zadávací dokumentací, zp sob zpracování ceny, po adované doklady ov ující zp sobilost uchaze , po adavek na slo ení jistoty nebo zp sob výb ru nejvhodn
ího návrhu. Co se tý e pr
hu sout e zadávací ád upravuje
nap íklad zadávací dokumentaci, p ijímání, otevírání a hodnocení návrh povinnosti ustavit minimáln t
v etn
lennou komisi pro otevírání, nikoliv v ak pro výb r
samotného vít zného návrhu. Ten provád l sám zadavatel. K roz ení aplikace postupu ve ejné sout e i na dal í oblasti ve ejných zakázek, tj. na dodávky a slu by, do lo v ervnu roku 1992 p ijetím usnesení vlády
R . 458
k ir ímu uplatn ní ve ejného zadávání p i obstarávání zakázek financovaných z ve ejných prost edk . Toto usnesení ve své p íloze nazvané „Zásady pro ir í uplatn ní zadávání ve ejných zakázek formou sout e“ stanoví povinnost zaji ovat ve ejné zakázky zásadn jen na základ výsledk obchodní ve ejné sout e podle obchodního zákoníku. Usnesení dále té vymezuje podmínky pou ití u í sout e, tj. p ímé, jmenovité oslovení minimáln
t í uchaze . T mito podmínkami byly následující skute nosti:
specifi nost zakázky, nep im ené náklady, p edchozí neúsp ná ve ejná obchodní sout a ochrana státního tajemství. V echny tyto podmínky se vyskytovaly té v zadávacím ádu staveb z r. 1991 pro pou ití zadání z volné ruky. Ani zadání z volné ruky nebylo v usnesení opomenuto. Poprvé se zde mezi edpoklady pro jeho pou ití objevilo stanovení hodnotového limitu ve ejné zakázky. Dal ími, b
d íve pou ívanými p edpoklady byla úzká specializace uchaze e, naléhavá
pot eba, zadání dodate né a opakované ve ejné zakázky a neúsp né p edchozí sout e.
2.2.1 Shrnutí a zasazení do kontextu vývoje právní úpravy ve ejných zakázek na úrovni ES Záv rem této kapitoly lze konstatovat, e období následující po druhé sv tové válce nebylo úprav
ve ejných zakázek naklon no. V podmínkách centráln
ekonomiky nebylo tém
plánované
v bec mo né uplat ovat principy ve ejné sout e a po pádu
centrálního plánování byla úprava ve ejných zakázek relativn a nekomplexní.
11
dlouho útr kovitá
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R Podobná situace v ak nastala i na úrovni ES. Zde do lo k p ijetí první úpravy ve ejných zakázek v 70. letech. V roce 1971 byla p ijata sm rnice upravující zadávání ve ejných zakázek na stavební práce. Tato sm rnice byla velmi stru ná a vysoce obecná. Stanovila vlastn pouze obecný zákaz p ímé i nep ímé diskriminace na základ státní íslu nosti. Právní úprava byla roz ena v roce 1977 sm rnicí regulující zadávání ve ejných zakázek na dodávky. Tato sm rnice ji alespo definovala základní pojmy, stanovila jisté postupy p i zadávání ve ejných zakázek, zakotvila povinné uve ej ování tender a upravovala i hodnocení nabídek. Stranou v ak byla ponechána úprava zakázek na slu by. Tento evropský pokus o dosa ení transparentnosti a spravedlnosti se v ak p íli nevyda il a stále p etrvával trend preferování domácích dodavatel
p ed dodavateli
zahrani ními a uzav enosti jednotlivých národních trh . Vý e uvedené sm rnice byly bu ímo ignorovány nebo obcházeny, k emu zadavatelé pou ívali r zné metody. „T mi bylo nap íklad: rozd lování zakázek na men í ásti tak, aby tyto nedosahovaly limit pro povinné zve ejn ní a aby se tak takovému zve ejn ní vyhnulo, specifikací národních technických standard
a zna kových produkt , co zvýhod ovalo domácí dodavatele,
po adování finan ní nebo technické kvalifikace pro zahrani ní dodavatele, stanovování nep im ených lh t na odpov
pro prvn zú astn né dodavatele a ú elové za azování
zakázek do skupin, které byly vylou eny z p sobnosti sm rnic, a koliv se na tyto zakázky ly sm rnice vztahovat.“ 11 Komplexnosti úpravy se ve ejné zakázky v R do kaly v roce 1994 v podob zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek s ú inností od 1.1.1995. Tento zákon p
el
v dob , kdy si zvy ující se význam ve ejných zakázek uv domovaly i legislativní orgány ES a 90. léta 20. století byla i v ES dobou velkých legislativních zm n na poli ve ejných zakázek. Hlavní motivací k p ijetí nové právní regulace ve ejných zakázek byla snaha o dosa ení cíle, který nenaplnily sm rnice ze 70. let, a to dosa ení transparentnosti p i vynakládání
ve ejných
prost edk
a otev ení
národních
konkurenceschopnosti ES na sv tovém trhu. Postupn
trh ,
a
tím zvý ení
bylo vydáno n kolik sm rnic,
zejména: sm rnice Rady 92/50/EHS, sm rnice Rady 93/36/EHS, sm rnice Rady 93/37/EHS, sm rnice Rady 93/38/EHS, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES a sm rnice Komise 2001/78/ES.
11
The Single Market Rewiew, Sub-series III: Dismantling of Barriers , Volume II: Public Procurement
12
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek p ed vznikem R Problémem t chto sm rnic bylo mimo jiné i to, e k jejich transformaci do národních právních ád docházelo pomalu a asto se zpo
ním oproti implementa ní lh
.
Nicmén i p es jisté obtí e, které provázely implementaci, bylo patrné, e p sobení chto sm rnic bylo úsp né. Hlavn
bylo pozorovatelné,
e se poda ilo dosáhnout
ký eného zvý ení transparentnosti zadávání ve ejných zakázek (tj. podíl zve ejn ných zakázek k celkovým ve ejným zakázkám). Dále se té ukázalo, e se zvedl i dal í ukazatel, a to internacionálnost ve ejných zakázek, tedy míra, ve které uchaze i podávají nabídky v jiném
lenském stát , ne ve kterém mají své sídlo. Zárove
se neprojevil ádný
relevantní rozdíl v úsp nosti nabídek firem domácích a zahrani ních. Hodnotící zprávy poukazovaly té na pozitivní vliv sm rnic ve smyslu cen, tedy e ceny placené zadavateli jsou p i aplikaci sm rnic ni í ne p i p ímém uzav ení kontraktu.
3
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku eské republiky
Neuspokojivý stav právní regulace zadávání ve ejných zakázek v nov
vzniklé
samostatné eské republice si ádal nápravu. Stále toti neexistovala ucelená úprava, která by poskytovala vhodné prost edí pro transparentní a efektivní hospoda ení s ve ejnými prost edky p i nákupu zbo í, slu eb i stavebních prací. K okam ité náprav m l slou it zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. S postupem doby se ov em i tento zákon ukázal jako nevyhovující a byly p ijaty zákony nové, a to zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách a zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách. edm tem této kapitoly bude rozbor právní situace od roku 1995, tj. od nabytí innosti zákona . 199/1994 Sb., a do sou asné doby. Následující text bude z hlediska systematiky
len n jak podle jednotlivých, chronologicky azených zákon
a jejich
novelizací, tak podle jednotlivých právních institut , je tyto jednotlivé právní p edpisy upravují.
3.1 Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek a jeho novely Tento zákon reagoval na pot ebu existence sout ního prost edí p i zadávání ve ejných zakázek. P edchozí neut ená legislativní situace nepodporovala plné uplatn ní tr ních mechanism
a hospodá ské sout e p i vynakládání finan ních prost edk
13
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R z ve ejných rozpo
, a tím docházelo k nehospodárnému vyu ívání t chto prost edk .
Evropská zku enost ukázala, e vhodná právní úprava závazných postup pro zadavatele i uzavírání kontrakt
na dodávky, slu by a stavební práce s vyu itím ve ejných
finan ních zdroj poskytuje zna né výhody jak pro zadavatele, tak pro dodavatele. Tyto benefity vycházejí p edev ím ze zvý ení transparentnosti postupu zadávání ve ejných zakázek a eliminace diskriminace dodavatel . Výhody pro dodavatele plynou hlavn z jednotného systému povinného uve ej ování vypsané sout e. Dodavatel tak ví, kde se lze informovat o probíhajících výb rových ízeních, a m e dostate
rychle a pru
reagovat svou nabídkou. Zejména pro men í
dodavatele se tak naskýtá p íle itost upozornit na své produkty a proniknout na trh nebo posílit svou pozici na n m. ínosy pro zadavatele jsou p edstavovány úsporou náklad , která vyplývá z mo nosti vybrat si nejvhodn
í nabídku z hlediska ceny i jiných kritérií, a to mezi r znými
nabídkami od mnoha vhodných subjekt . Tyto subjekty se sna í logicky získat pro n
asto
lukrativní zakázku pro sebe a je-li tedy zabezpe ena transparentní hospodá ská sout
mezi
nimi, je velmi pravd podobné, e zadavateli bude p edlo ena nabídka maximalizující zisk ech potenciálních ú astník
smlouvy, tj. zadavatele i dodavatele, pop . i mo ných
subdodavatel . Zárove je za shodných podmínek vysoce pravd podobné, e tato nabídka bude i nabídkou vít znou, tedy nabídkou vybranou zadavatelem k realizaci. Oblast soukromých investic není nutné podobným zp sobem regulovat zákonnou úpravou, proto e efektivita hospoda ení se soukromými financemi je zaji
na samotným
tr ním mechanismem. Investor v dy porovnává výnos z investice s jejími náklady a rozhoduje se pro takovou investici, která nejlépe odpovídá jeho primárnímu cíli, maximalizaci zisku, resp. u itku. D sledky p ípadného chybného rozhodnutí investor ímo, bezprost edn pocítí na své osob a je tedy siln motivován v novat výb ru dobré investice nále itou pozornost. V p ípad ve ejného sektoru je tomu v ak jinak. Zadavatel, tj. osoba, která rozhoduje o investici, rozhoduje o pou ití ve ejných prost edk , prost edk , které sám p evá nenabyl svou aktivní podnikatelskou
i jinou
inností nebo odlo ením své budoucí
spot eby a vytvá ením úspor, ale které jsou uvoln ny k ur itému ú elu z ve ejných rozpo
, tzn. z pen ních fond získaných státem i od jiných (soukromých) subjekt ne
14
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R je sám zadavatel. Zadavatel tak není tolik motivován k efektivnímu hospoda ení s t mito pen zi a m ou se p i jeho volb uplatnit i jiné, ist osobní pohnutky k výb ru ur ité investice. Tyto osobní motivy nemusí být v dy v souladu s ve ejným zájmem na efektivním, tj. maximáln ú elném a hospodárném, vynakládání ve ejných prost edk . Navíc mo né chybné rozhodnutí zadavatel na sob nepocítí, nebo jej alespo nepocítí ímo. Tr ní mechanismus podporující tr ní subjekty (tedy i investory) v jejich snaze maximalizovat výstupy s minimálními vstupy se p i zadávání ve ejných zakázek nemá íle itost pln
uplatnit. Proto je nutné jej nahradit právní regulací, která by nutila
investory vyu ívající ve ejných zdroj
k ekonomicky racionálnímu chování, a tím
k efektivnímu pou ívání t chto zdroj . Práv tento fakt byl podn tem k vydání nového zákona vztahujícího se na oblast ve ejných zakázek, zákona . 199/1994 Sb. Jeho cílem bylo dle d vodové zprávy k tomuto zákonu aplikovat tr ní mechanismus do hospoda ení s ve ejnými prost edky uplatn ním systému obchodní ve ejné sout e p i ud lování ve ejných zakázek. Tím m la být zaji
na
transparentnost v procesu zadávání ve ejných zakázek a eliminována diskriminace, protekce a p ípadná korupce. Dále m la být zavedením vhodných závazných pravidel pro zadávání ve ejných zakázek zabezpe ena hospodárnost a efektivita p i vynakládání ve ejných finan ních prost edk a poctivá sout Ideov vytvo ený
a podpo ena konkurence mezi dodavateli a zdravá
mezi nimi.
tento zákon navazoval na systém regulace zadávání ve ejných zakázek za
první
republiky
na ízením
vlády
republiky
eskoslovenské
12
. 667/1920 Sb. z. n. Zárove m l vycházet ze sm rnic ES . ádný právní p edpis v ak nevzniká ve vzduchoprázdnu, ale je ovlivn n vn
ím,
mezinárodním prost edím. V mezinárodním právu ve ejném existují r zné internacionální dohody, upravující mimo jiné i ve ejné zakázky, a to na úrovni regionální i globální. Státy jako to subjekty t chto smluv jsou nositeli ur itých práv a závazk z nich plynoucích a poru ení mezinárodn právní povinnosti dodr ování závazk
12
ze smluv (vyjád ené
zejména sm rnice Rady 92/50/EHS, sm rnice Rady 93/36/EHS, sm rnice Rady 93/37/EHS, sm rnice Rady 93/38/EHS, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES a sm rnice Komise 2001/78/ES
15
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R obecnou zásadou pacta sunt servanda) by m lo za následek nastoupení mezinárodn právní odpov dnosti a p ípadné represe ze strany ostatních smluvních stát . eská republika je lenem mnoha mezinárodních organizací, jejich
innost ovliv uje
legislativní aktivity eských zákonodárc . D ní ve stát z pohledu mezinárodní interakce ak není závislé pouze na aktuálním lenství v ur itém mezinárodním uskupení, ale i na lenství potenciálním, o které stát teprve usiluje. V neposlední ad mají také jistý vliv i seskupení, jejich
lenem stát není, ale má zájem na zkvalitn ní svých vztah se státy
tohoto seskupení. K nejvýznamn
ím mezinárodním organizacím a jiným uskupením,
jejich je R lenem (nebo o toto lenství v 90. letech usilovala) a jejich
innost má vliv
na oblast ve ejných zakázek, jsou hlavn GATT (WTO), OSN a ES/EU. V roce 1993 byla v Lucemburku podepsána Evropská dohoda zakládající p idru ení mezi R na jedné stran a ES a jejich lenskými státy na stran druhé (Asocia ní dohoda), která vstoupila v platnost 1.2.1995. Tato dohoda se svým lánkem 68 dotýká i oblasti ve ejných zakázek. Tento lánek stanoví za „ ádoucí cíl“ otev ení mo ností zadávání ve ejných zakázek na základ nediskriminace a vzájemnosti13. Z tohoto lánku té vyplývá pro
R závazek vytvo it takový systém zadávání ve ejných zakázek, který umo ní
dodavatel m ze stát ES p ístup k ve ejným zakázkám zadávaným v eské republice na rovném, nediskrimina ním základ , a to nejpozd ji koncem p echodného období. Naopak lenské státy ES se zavázaly umo nit eským dodavatel m p ístup k ú asti ve ve ejných sout ích vypsaných v t chto státech, a to od vstupu dohody v platnost, tj. od 1.2.1995. Dal í mezinárodní dohodou, která se vztahovala i na ve ejné zakázky byla Dohoda mezi státy ESVO a R, která vstoupila v platnost 1.7.1992, resp. 19.4.1993. V rámci WTO (GATT) existuje dohoda, která „po aduje uznávat n kolik zásad: (1) zákony, sm rnice, metodiky (postupy) a praxe (praktiky) týkající se vládních zakázek, nesm jí být p ipravovány za ú elem diskriminace zahrani ních výrobk nebo slu eb a pro zvýhodn ní domácích výrobc , poskytovatel zabezpe it transparentnost zákon
slu eb nebo dodavatel , (2) je
a provád cích p edpis
13
ádoucí
v dané oblasti, (3) je nutné
l. 68 odst. 1 Evropské dohody zakládající p idru ení mezi R na jedné stran a ES a jejich lenskými státy na stran druhé
16
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R stanovit postupy oznamování, jednání, dohledu a
ení spor k zaji
ní jasného, rychlého
a ú inného podílu na vládních zakázkách, a to na co nejvy í mo né úrovni.“14 Ve stejné dob , kdy probíhaly p ípravy na novém zákonu o zadávání ve ejných zakázek, byl na p
OSN vytvá en Modelový zákon o zadávání ve ejných zakázek na
zbo í, stavební práce a slu by (Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services) p ijatý 15.6.1994 Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL). Valné shromá
ní svou rezolucí doporu ilo s ohledem na vhodnost zlep ení a unifikace
edpis o zadávání ve ejných zakázek v em lenským stát m, aby vzaly tento modelový zákon v úvahu p i p ijímání nebo revizi jejich vlastních, národních p edpis týkajících se ve ejných zakázek 15. Vzhledem k asovému sledu událostí není pravd podobné, e by tento modelový zákon m l p ímý vliv na
eský zákon 199/1994 Sb. a ani samotná
UNCITRAL neuvádí R na svých internetových stránkách16 mezi zem mi, které se p i své legislativní tvorb inspirovaly Modelovým zákonem o zadávání ve ejných zakázek na zbo í, stavební práce a slu by (ze stát a Slovensko). Nicmén
EU uvádí Estonsko, Polsko, Rumunsko
n kte í auto i mu tento význam p iznávají (nap . J. Tillman,
R. Jur ík).
3.1.1
edm t úpravy zákona
Zákon hned na za átku vymezuje svou p sobnost, a to jak pozitivn , tedy uvedením oblastí, na které se vztahuje, tak negativn , tedy taxativním vý tem výjimek ze své sobnosti. P vodní úprava zahrnovala pouze t i výjimky. První se vztahovala na poskytování podpory v decko-výzkumné
innosti, druhá z p sobnosti zákona vy ala
zakázky, jejich p edm t je chrán n autorským právem, a t etí m la vyjmout zem a potraviná ské produkty podléhající regulaci Státního fondu tr ní regulace v zem
lské lství.
Tato úprava se v ak v praxi ukázala jako nevyhovující a asto kontraproduktivní, proto e nebrala v úvahu ochranu z titulu pr myslového vlastnictví a nutila zadavatele postupovat relativn
slo itým a zdlouhavým procesem i v situaci, kdy bylo t eba
rozhodovat operativn , rychle a pru
.
14
Tillman, J. Ve ejná zakázka. Praha: PROSPEKTRUM, 1995, ISBN 80-7175-027-1, str. 8 Rezoluce VS OSN . A/RES/49/54 p ijatá 9.12.1994 in http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N95/767/83/PDF/N9576783.pdf?OpenElement [20.2.2008] 16 http://www.uncitral.org/uncitral/en/uncitral_texts/procurement_infrastructure/1994Model_status.html [20.2.2008]
15
17
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Pro tyto d vody byla tato ást zákona rozsáhle dopln na a zp esn na zákonem . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. Byly zohledn ny nap íklad nákupy um leckých, historických nebo jiných sbírkových p edm
galeriemi a muzei ve ve ejných dra bách, nákupy Správy státních
hmotných rezerv na komoditních burzách, zabezpe ování pot eb zastupitelských orgán ve sv
eských státních
, pln ní po adavk zahrani ních delegací a dal í p ípady17.
Dal í významné zm ny p inesla novela provedená zákonem . 28/2000 Sb., kterým se ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd edev ím byly z výjimek vypu
ích p edpis .
ny zakázky, jejich p edm t podléhá právní ochran
z titulu du evního vlastnictví. Nicmén
tyto p ípady nespadly pod obecnou úpravu
zadávání ve ejných zakázek, nýbr pod zvlá tní úpravu ásti t etí zákona . 199/1994 Sb. nazvanou „Jiné zp soby zadání ve ejných zakázek“, p esn ji pod § 49 – Výzva více zájemc m o ve ejnou zakázku k podání nabídky - nebo § 50 – Výzva jednomu zájemci podání nabídky. Na druhé stran byly výjimky z p sobnosti zákona o zadávání ve ejných zakázek znovu roz eny, zejména o zakázky související s obranou a bezpe ností státu a zakázky vyplývající z mezinárodn právních závazk
R. Dále byly vy aty zakázky na
nákup cenin, p ibrání znalce pro ú ely soudního nebo správního ízení aj. Následující dv
novely v této
ásti zákona 199/1994 Sb.18 p inesly spí e pouze
legislativn technické zp esn ní dosavadní úpravy ne významné zm ny. Dal í obsahovou zm nu (roz ení výjimek) p inesl a
zákon
. 211/2002 Sb.19, který vy al smlouvy
o cenných papírech a jiných finan ních nástrojích a zákon 41/2004 Sb.20, který vy al zakázky zadávané v rámci program pomoci ES. Co se tý e vymezení p edm tu úpravy zákona o zadávání ve ejných zakázek, lze konstatovat, e v pr
hu asu docházelo k jeho zp es ování a zu ování, tedy roz ování
výjimek z p sobnosti zákona. P i tomto procesu se st etávají dva protich dné zájmy. Prvním je napln ní cíle zákona, kterým je, jak ji bylo zmín no vý e, hlavn dosa ení transparentnosti p i vynakládání ve ejných prost edk a z toho plynoucí benefity. Tomuto 17
§ 1 odst. 2 zákona . 199/1994 Sb. ve zn ní zákona 148/1996 Sb. zákon . 256/2000 Sb., o Státním zem lském interven ním fondu a o zm n kterých dal ích zákon a zákon . 130/2002 Sb., o podpo e výzkumu a vývoje z ve ejných prost edk a o zm n kterých souvisejících zákon 19 zákon . 211/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve zn ní pozd ích edpis , zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd ích p edpis , a zákon . 214/1992 Sb. o burze cenných papír , ve zn ní pozd ích p edpis 20 zákon . 41/2004 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetí zákona o ve ejných zakázkách 18
18
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R zájmu by vyhovoval co nej ir í záb r zákona o zadávání ve ejných zakázek tak, aby co nejvíce zakázek ve ejného sektoru bylo zadáváno formalizovaným, pr hledným a nediskrimina ním zp sobem. Druhým zájmem je zabránit neefektivnímu nadm rnému omezení zadavatel v ur itých oblastech. T mito oblastmi jsou ty, které vy adují flexibilní p ístup a rychlé, operativní rozhodování nebo které jsou tak specifické, e v nich nelze uplat ovat obecné zásady hospodá ské sout e, ani by tím byla dot ena jiná práva í zájmy. Tento p ístup naopak vy aduje vhodné za len ní výjimek z p sobnosti zákona. Nevhodn , vágn íli
iroce definované výjimky v ak mohou vést k jejich zneu ívání, jak tomu nasv
i uje
evropská zku enost ze 70. let. P íli mnoho výjimek nebo jejich chybná formulace tak zna
sni uje mo nost ú inného p sobení zákona v b né praxi, co znamená, e tak
nem e být dosa eno o ekávaných efekt . Zákonodárce proto musí bedliv promyslet za len ní jakýchkoliv výjimek do textu zákona a p i tom vzít do úvahy mo ná rizika zneu ití. P i tvorb zákona 199/1994 Sb. lze pova ovat za velmi rozumné, e na po átku tv rce zákona výjimkami zna výjimky p idával postupn na základ podn
et il a nové
, které p icházely p ímo z praxe. Výjimky
pak vylu ovaly p sobnost zákona ú eln a napravovaly p íli nou tvrdost p edpisu. Pro tento postup také hovo í fakt, e dop edu je t ko mo né odhadnout skute né pot eby, které p inese aplika ní realita.
3.1.2 Pojem ve ejná zakázka Obsah pojmu ve ejná zakázka se v pr
hu existence zákona . 199/1994 Sb. docela
podstatn m nil. P vodní úprava stanovila pro ve ejnou zakázku v zásad t i znaky: 1.
edm t. Zákon stanovil, e ve ejnou zakázkou se rozumí koup , nájem, zhotovení, montá , údr ba, oprava nebo úprava v cí movitých i nemovitých anebo provedení jiných inností21. Co se má chápat jako „jiná innost“ lze pouze matn dovozovat z demonstrativního vý tu t chto jiných inností.
2. Zadavatel. Aby se jednalo o ve ejnou zakázku, musí být zadavatelem v zákon ur ený subjekt. Zadavatele zákonodárce rozd lil do dvou skupin, em 21
zadavatelé druhé skupiny (obdoba dotovaného zadavatele dle
§ 2 písm. a) zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, v p vodním zn ní
19
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R kapitoly 1.2 této práce) jsou povinni postupovat podle ZoZVZ pouze pokud zakázka spo ívá ve zhotovení, montá i, úprav nebo oprav , pop . koupi v ci nemovité i souboru stroj a za ízení tvo ících samostatný funk ní celek (definici tohoto pojmu p inesla a novela zákona 199/1994 Sb.22). Z vý tu tedy vypadly zakázky vztahující se na v ci movité (s výjimkou souboru stroj a za ízení tvo ících samostatný funk ní celek), jiné
innosti a údr ba
nemovitostí. 3. Finan ní limit. ZoZVZ nastavil relativn nízké limity pro to, aby mohla být zakázka definována jako ve ejná. Stanovil, e vý e pen itého závazku bez DPH z p íslu né smlouvy musí p esahovat tyto hranice: a. 500 000 K pro nemovitosti (s výjimkou nájmu) a soubory stroj a za ízení tvo ících samostatný funk ní celek a b. 100 000 K pro ostatní zakázky. ZoZVZ té pamatoval na zp sob, jakým se stanoví vý e pen itého závazku, v tom smyslu, e rozhodující je celková vý e závazku. Tím se má zabránit um lému, ú elovému rozd lování zakázek tak, aby nebylo dosa eno uvedených finan ních limit
a nemuselo se postupovat podle zákona
. 199/1994 Sb. Zákon v ak ne
í zp sob, jakým se stanoví vý e pen itého závazku, v tom
smyslu, e neur uje, jak se má dosp t k ur ité sum . V dob , kdy se zadavatel musí rozhodnout, zda zakázka, kterou zamý lí zadat, spadá pod úpravu ZoZVZ,
ádný pen itý závazek neexistuje. Ten vznikne a
uzav ením
smlouvy s vybraným uchaze em. I tady se tedy jedná z ejm edpokládanou vý i pen itého závazku, jak to znají úpravy pozd Zákon
. 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách p ímo, výslovn
o
í. operoval
s pojmem „p edpokládaná cena p edm tu ve ejné zakázky“, ale stále neur il, co má být podkladem pro odhad ceny p edm tu ve ejné zakázky. Tento mo ný nedostatek odstranil pak zákon
. 137/2006 Sb., o ve ejných
zakázkách, jen pou ívá termín „p edpokládaná hodnota ve ejné zakázky“, 22
Zákon . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
20
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R kterou stanoví zadavatel na základ údaj a informací o zakázkách stejného i podobného p edm tu pln ní nebo na základ údaj a informací získaných pr zkumem trhu i získaných jiným vhodným zp sobem. Zm nu v definici ve ejné zakázky p inesla hned první novela, provedená zákonem . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. P edn byly z definice vypu
ny finan ní limity. I zakázky malé hodnoty tak
mohly být ve ejnými zakázkami ve smyslu zákona, av ak neznamenalo to automaticky, e musely být zadávány formou ve ejné sout e za podmínek stanovených ZoZVZ. Vypu
ní hodnotových limit toti souviselo se systémovými zm nami zákona o zadávání
ve ejných zakázek, které provedla novela z roku 1996. Zárove
byl novelizován
§ 49 ZoZVZ a byly p idány § 49a a 49c, co umo nilo zadávat zakázky men ího rozsahu zjednodu eným zp sobem bez vypsání ádné ve ejné sout e. Dal í zm nou oproti p vodní úprav bylo, e zákon ji pro první skupinu zadavatel (obdoba ve ejného zadavatele podle kapitoly 1.2 této práce) p ímo nejmenoval, které hospodá ské innosti jsou ve ejnou zakázkou, ale pouze stanovil, e ve ejnou zakázkou je ka dá zakázka zadávaná tímto zadavatelem. Jak ji je uvedeno vý e teprve tato novela definovala, co se skrývá pod pojmem soubor stroj a za ízení tvo ících samostatný funk ní celek. Tato definice ve ejné zakázky vydr ela v na em právním ádu do roku 2000, kdy byla nahrazena novým pojetím, je
více odpovídalo evropským sm rnicím upravujícím
zadávání ve ejných zakázek. Tuto zm nu provedl parlament zákonem . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd
ích
edpis . Tento zákon ur il, e nov se ve ejnou zakázkou rozumí úplatná smlouva uzav ená mezi zadavatelem a vybraným uchaze em, jejím p edm tem jsou dodávky, provedení prací nebo poskytování slu eb. Z obsahového hlediska toto z stalo v eské úprav ve ejných zakázek a do sou asnosti, a z hlediska jazykového vyjád ení docházelo ke zm nám. Nový zákon o ve ejných zakázkách23 doplnil pouze poslední znak ve ejné zakázky, a to obligatorní písemnou formu smlouvy, na jejím základ se zakázka realizuje. Vývoj obsahu pojmu ve ejná zakázka lze pova ovat za velmi dynamický. Zejména je mo né sledovat posun od zna né konkrétnosti (taxativní vymezení hospodá ských inností, 23
zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách
21
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R které mohou být ve ejnou zakázkou, hodnotové limity, aj.) k obecnosti a také zp esn ní pou itých výraz .
3.1.3 Zadavatel vodní zn ní zákona
. 199/1994 Sb. zahrnovalo pouze ve ejné zadavatele
(ministerstvo, územní samosprávný celek, soud, státní fondy, atd.), ani by v ak tento název pou ívalo, a dotované zadavatele v irokém smyslu (jako v echny právnické nebo fyzické osoby, které k úhrad státních fond , rozpo
ve ejné zakázky pou ijí prost edky státního rozpo tu,
okresních ú ad nebo rozpo
územních samosprávných celk ).
Úprava z r. 1994 byla v této oblasti podstatným zp sobem novelizována zákonem . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, jen zna
roz
il okruh subjekt spadajících do p sobnosti zákona. Nov k t mto subjekt m
ibyly nap . Fond národního majetku (od 1.1.2006 zru en), V eobecná zdravotní poji ovna, a potom v podstat
zadavatelé, kte í jsou v sou asnosti ozna ování jako
sektoroví24. V p ípad dotovaných zadavatel do lo k odstran ní omezení okruhu zakázek, které zadávají podle zákona . 199/1994 Sb. a i tito zadavatelé nadále byli povinni zadávat ve keré zakázky (pokud jinak spadaly pod definici ve ejné zakázky) prost ednictvím ve ejné sout e nebo jiného postupu podle ZoZVZ. Krom této zásadní zm ny docházelo v pr
hu doby i k mén významným, drobným
zm nám. K prvnímu takovému malému posunu do lo v roce 1996, kdy bylo up esn no postavení statutárních m st, hl.m. Prahy a jejich m stských ástí a obvod jako ve ejných zadavatel a k ve ejným prost edk m, z nich jsou zpravidla hrazeny ve ejné zakázky, byly dopln ny p ísp vky mezinárodních organizací. Dále v roce 1998 p ibyly k ve ejným zadavatel m eské dráhy a v roce 200125 eská televize a eský rozhlas. K zakon ení analýzy vývoje tohoto pojmu lze shrnout, e právní úprava od po átku jistým zp sobem vychází z teorie ve ejnoprávního subjektu vynakládajícího ve ejné prost edky. Nicmén z hlediska formálního je pozorovatelný posun od jisté konkrétnosti
24
výrobce, p epravce nebo distributor pitné vody, elektrické energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do ve ejných sítí, provozovatel ve ejných dopravních sítí, provozovatel ve ejných telekomunika ních sítí nebo provozovatel telekomunika ních slu eb, provozovatel kanaliza ních sítí a isti ek odpadních vod, provozovatel leti a p ístav , apod. 25 zákon . 39/2001 Sb., kterým se m ní zákon . 483/1991 Sb., o eské televizi, ve zn ní pozd ích edpis , a o zm n kterých dal ích zákon
22
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R kv
í obecnosti a i z hlediska obsahového se okruh zadavatel m nil, docházelo k jeho
roz ování nebo zu ování.
3.1.4 Dodavatel, zájemce, uchaze Zájemcem o ve ejnou zakázku byla chápána tuzemská nebo zahrani ní osoba, pop ípad více t chto osob spole
, která (1) si vy ádala zadávací nebo kvalifika ní
dokumentaci, nebo (2) prokázala svoji kvalifikaci v p edkvalifika ním ízení (pozd ji po novele provedenou zákonem . 28/2000 Sb. osoba, která se ú astnila p edkvalifika ního ízení), nebo (3) se zú astnila jednání v prvním stupni dvoustup ové obchodní ve ejné sout e, nebo (4) byla vyzvána zadavatelem k p edlo ení nabídky p i jiných zp sobech zadání ve ejné zakázky, ne je obchodní ve ejná sout , nebo (5) p icházela v úvahu k pln ní ve ejné zakázky26. Jedná se tedy o ir í pojem, ne je uchaze . Zajímavý je poslední bod v této definici, který evokuje spí e dodavatele v dne ním chápání, tj. osoba, která dodává zbo í, poskytuje slu by nebo provádí stavební práce, a tudí p ichází v úvahu k pln ní VZ. Uchaze em o ve ejnou zakázku byla tuzemská nebo zahrani ní osoba, pop ípad více chto osob spole
, která p edlo ila (1) nabídku podle podmínek sout e vyhlá ených
zadavatelem pro obchodní ve ejnou sout , nebo (2) p edb nou nabídku v dvoustup ové obchodní ve ejné sout i, nebo (3) nabídku na podklad výzvy zadavatele p i jiných zp sobech zadání ve ejné zakázky27. Toto pojetí pln odpovídá, s ohledem na prom ny ve zp sobech zadání VZ, definici z kapitoly 1.3. Pojem dodavatele nebyl zákonem definován. Jak ji bylo uvedeno vý e, dodavatel by spadal pod definici zájemce a oba pojmy tak splývaly. K odd lení pojm
dodavatel
a zájemce do lo a v roce 2004, kdy do lo k rekodifikaci tohoto odv tví, a byl vydán nový zákon o ve ejných zakázkách.
3.1.5 Zp soby zadávání ve ejných zakázek K právní regulaci zadávání ve ejných zakázek se p istoupilo z d vodu nutnosti zajistit i tomto procesu ádné sout ní prost edí, co
m lo být dosa eno zabezpe ením
transparentního a nediskrimina ního p ístupu k dodavatel m zakázek. K dosa ení tohoto 26 27
§ 2 písm. b) zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek § 2 písm. c) zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
23
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R cíle je klí ovým p edpokladem vhodné nastavení závazného zákonného postupu p i zadávání ve ejných zakázek. Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek stanovil t i mo né postupy zadávání VZ: 1. obchodní ve ejná sout
(jednostup ová a dvoustup ová),
2. výzva více zájemc m o ve ejnou zakázku k podání nabídky, 3. výzva jednomu zájemci k podání nabídky. Jako základní postup zákonodárce ur il obchodní ve ejnou sout , kterou bylo t eba pou ít v dy, kdy nebyly spln ny p edpoklady pro pou ití jednoho ze zbylých dvou postup . P edpoklady, které stanovil ZoZVZ nebyly v eském právním ádu neznámým, novým úkazem, ale mnohé z nich byly b né i v minulých úpravách zadávání ve ejných zakázek
(hlavn
v na ízení
vlády
z roku 1920).
N které
podmínky
vycházejí
i z evropských sm rnic o ve ejných zakázkách. Ve keré podmínky pro pou ití výzvy více zájemc m o VZ k podání nabídky se principiáln
objevily u
v na ízení vlády
. 667/1920 Sb. z. a n. Av ak n které z nich
(nap . p edchozí neúsp né vypsání ve ejné sout e) v na ízení umo ovaly úplné vylou ení, nikoliv pouze omezení, sout e. V tomto sm ru tedy do lo ke zp ísn ní regulace oproti jejímu prvorepublikovému vzoru. I v p ípad p edpoklad pro u ití výzvy jednomu zájemci k podání nabídky lze konstatovat zna nou shodu s na ízením z roku 1920. Op t se v ak projevila tendence ke zp esn ní a zp ísn ní. Co se tý e shody se sm rnicemi, nelze najít tolik spole ných rys , nicmén se podmínky uvedené ve sm rnicích promítly i do eské úpravy, i kdy ne doslovn . úprava byla op t konkrétn
í a p ísn
eská
í (nap . d vod krajní naléhavosti). Na druhou
stranu ZoZVZ oproti sm rnicím p idal n které dal í mo nosti nezadávat zakázku formou ve ejné sout e (ochrana státní bezpe nosti, ve ejné zakázky pod ur itý finan ní limit, aj.). Zm nu p inesl zákon
. 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon
. 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. Jak ji bylo zmín no vý e, byly touto novelou vypu
ny hodnotové limity z definice ve ejné zakázky a místo toho byl
novelizován § 3 ZoZVZ, upravující obchodní ve ejnou sout , stanovením hodnotových
24
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R limit pro její pou ití, a § 49 ZoZVZ. Tam sice ji d íve finan ní hranice, coby p edpoklad jeho aplikace, existovala, ale tyto sumy byly sní eny na polovinu. Dále byly touto novelou zavedeny § 49a a 49c. V t chto nových ustanoveních byly nov upraveny zjednodu ené zadání a ve ejné zakázky malého rozsahu. Zjednodu eným zadáním bylo neformální zjednodu ené zadání výzvou nejmén t em uchaze m dolo ené písemným záznamem a pod pojmem ve ejné zakázky malého rozsahu se chápaly drobné zakázky (do 100 000 K bez DPH, pozd ji zvý eno) zadávané na základ zku eností zadavatele. Úprava
ila zejména problémy p i nákupech potraviná ských výrobk ,
isticích prost edk , lék a kancelá ských pot eb. V § 50 se roz ovaly podmínky jeho pou ití o
áste nou obnovu p edm tu p vodní zakázky, pokud by p ípadná zm na
dodavatele s sebou nesla p íli velké nevýhody, a o pln ní do Státních hmotných rezerv, které bylo dostate
chrán no p ed zneu itím zvlá tním zákonem28. Nov byl té za azen
odstavec upravující kvalifikaci uchaze . Dal í novelu v této oblasti p inesl zákon
. 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon
. 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd
ích p edpis . Tento zákon
op t novelizoval § 49 - Výzva více zájemc m o VZ k podání nabídky. Zákon p esn ji stanovil povinnosti zadavatele p i zadávání VZ tímto zp sobem, zejména dopl uje lh ty, upravuje hodnocení nabídek, zavádí povinnost zadavatele uzav ít smlouvu s uchaze em, který p edlo il nejvýhodn
í nabídku (d íve toti
zadavatelé bezd vodn
odmítali
smlouvu uzav ít), atd. Novinkou byla té povinnost zadavatele zve ejnit výzvu na centrální adrese, je byla nov zavedena a definována. Zm ny provedené v § 49a jsou spí e zm ny legislativn
technického charakteru, oprava logických nedostatk , zm ny vyplývající
z vývoje ekonomické situace a systémové zm ny, související s celkovým novým pojetím zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. Obsahových úprav v ak doznal § 50 – Výzva jednomu zájemci k podání nabídky v podob zm ny v podmínkách jeho pou ití, zavedení nových mo ností obejití ve ejné sout e a odstran ní nevhodných výjimek z povinnosti vypsat ve ejnou sout . Zm ny ekonomického charakteru p edstavovala novela z roku 200129. V roce následujícím prob hla poslední novela v této oblasti30, a to op t úpravou podmínek pro
28
zákon . 97/1993 Sb., o p sobnosti Správy státních hmotných rezerv zákon . 142/2001 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd ích p edpis 29
25
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R zadání VZ podle § 50. Nejprve byla odstran na výjimka zavedená zákonem . 28/2000 Sb., jeliko
se v praxi neosv
povodn , které
ila. Pozd ji byla nová výjimka p idána, a to v reakci na
eskou republiku zasáhly. Tato výjimka umo ovala jednoduché zadání
VZ sm ující k odstran ní následk
ivelní katastrofy a obnovy majetku krátce po
pominutí akutního nebezpe í. Nakonec bylo tedy v ZoZVZ uvedeno p t zp sob zadávání ve ejných zakázek, které bylo mo né aplikovat v dy za ur itých zákonem stanovených podmínek. Tyto se v pr
hu asu m nily tak, jak to vy adovala hospodá ská situace v R a jak se to ukázalo
elné podle praktických zku eností se zákonem. Obecn docházelo spí e ke zp ís ování, byly p idávány pouze výjimky, je se ukázaly jako nezbytné pro efektivní fungování systému
vynakládání
ve ejných prost edk . Výjimky,
které se projevily jako
kontraproduktivní, byly ru eny, i kdy
existovala jistá období, kdy nebyly výjimky
z ve ejné obchodní sout e
astn a byly v praxi zneu ívány (nap . mo nost
eny práv
vlády rozhodnout o pou ití § 50 ZoZVZ, vypracování projektové dokumentace vít zem architektonické sout e, aj.). On mi p ti zp soby zadávání VZ byly následující: 1. Obchodní ve ejná sout
(jednostup ová a dvoustup ová),
2. Výzva více zájemc m o ve ejnou zakázku k podání nabídky, 3. Zjednodu ené zadání, 4. Ve ejné zakázky malého rozsahu, 5. Výzva jednomu zájemci k podání nabídky.
3.1.6 Kvalifikace uchaze Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek upravoval kvalifikaci uchaze v § 14 a násl. Z hlediska systematiky byla tato úprava za len na do ásti regulující obchodní ve ejnou sout , co nebylo p íli vhodné
30
ení. Ukazovalo to na to, e se tato
zákon . 278/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd ích p edpis a . 424/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd ích p edpis
26
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ást nevztahuje na ostatní zp soby zadávání VZ, co
není z hlediska ú elu zákona
vyhovující. Zákon d lil kvalifikaci uchaze
na základní kvalifika ní p edpoklady, stanovené
ímo zákonem, a dal í kvalifika ní p edpoklady, které mohl stanovit zadavatel v podmínkách sout e. Základní kvalifika ní p edpoklady byly vymezeny negativn , co bylo docela nep ehledné a málo srozumitelné. Nespln ní t chto p edpoklad automaticky vedlo k vylou ení uchaze e ze sout e. Nespln ní dal ích kvalifika ních p edpoklad tento inek nemá. Tyto p edpoklady byly vymezeny v zákon demonstrativn a byly to obecn edpoklady technické, personální a ekonomické. Obsáhlá novela z roku 1996 p inesla i podstatné zm ny v oblasti kvalifikace uchaze . Tyto zm ny byly hlavn povahy systematické, ale n které byly i obsahové. edn byla úprava kvalifikace p esunuta z ásti druhé „Obchodní ve ejná sout “ do ásti první „Obecná ustanovení“. Tím se stalo naprosto z ejmým, e ustanovení o kvalifikaci uchaze
se vztahuje na v echny zp soby zadávání ve ejných zakázek, nikoliv pouze na
obchodní ve ejnou sout . Nov byly do právní úpravy za azeny § 2a a 2f, týkající se kvalifikace uchaze . Principiáln zde byla p evzata úprava § 14 a násl. p vodního zn ní ZoZVZ. Kvalifikace se lila na kvalifika ní p edpoklady (d íve základní kvalifika ní p edpoklady) a dal í edpoklady (d íve dal í kvalifika ní p edpoklady). V nové úprav
byly provedeny
terminologické zm ny, které vyplývaly z jejího nového systematického za azení. Z kvalifika ních p edpoklad byla do asn vypu
na podmínka splacení v ech závazk
z pojistného na sociální zabezpe ení a ve ejné zdravotní poji
ní. Jevilo se v ak jako
nevhodné, aby zakázku mohl získat uchaze , který ádn neplní své závazky v i státu, a tato podmínka se do právní regulace VZ vrátila zákonem . 93/1998 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon
. 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní zákona
. 148/1996 Sb., a dopl ují n které dal í zákony. Bylo zjednodu eno prokazování kvalifika ních p edpoklad . Pro povinnost ohlásit zadavateli zm ny, je
se dotýkají
kvalifikace uchaze e, byla stanovena 14tidenní lh ta a v echny dal í p edpoklady, po adované zadavatelem, nikoliv pouze n které, jak tomu bylo d íve, byly pova ovány za rné. Zákon . 28/2000 Sb. znamenal spí e jen dal í zp esn ní ne p evratné zm ny.
27
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Správné nastavení kvalifika ních p edpoklad
je jednou ze základních podmínek
ádného fungování regulace na poli zadávání ve ejných zakázek. (Základní) kvalifika ní edpoklady zaji ují, aby ve ejné zakázky byly pln ny osobami k tomu zp sobilými ad
ryhodnými. Novela zákona zjednodu ila prokazování spln ní t chto p edpoklad inou estným prohlá ením a p ísn ji se kvalifika ní p edpoklady m ly zkoumat a p ed
uzav ením smlouvy u vybraného uchaze e. Nepokládám v ak toto Získání pr kazn administrativní zát
ení za vhodné.
ích doklad ani jejich prozkoumání by nep iná elo ádnou nadm rnou ani na stran uchaze e ani na stran zadavatele. P ípadné zji
ní, e
kvalifikace uchaze e není vyhovující, a t sn p ed uzav ením smlouvy (i kdy to není pravd podobné) by naopak p ineslo zbyte né komplikace. V realit se navíc asto stávalo, e ani p ed uzav ením smlouvy nebyly pot ebné doklady k prokázání kvalifikace od uchaze e vy ádány, a tak vlastn nebyla kvalifikace uchaze e v bec prokázána.
3.1.7 Jistota Zákon 199/1994 Sb. umo oval zadavateli po adovat po uchaze ích poskytnutí jistoty. Institut jistoty slou í jako ochrana zadavatel . Má se tím zamezit vstupu uchaze do sout e pouze „na oko“, aby tím zvýhodnili jiného uchaze e a usnadnili mu jeho sout ní pozici31. P vodn bylo vy adování jistoty koncipováno jako mo nost zadavatele, povinností bylo pouze, pokud hodnota VZ p ekro ila ur itý limit. V zákon 148/1996 Sb. byl tento p ístup v podstat zachován, i kdy se zákon obsahov zm nil. Vy ádání jistoty se stalo v obchodní ve ejné sout i v dy povinným, ale zárove byly stanoveny hodnotové hranice, p i jejich p ekro ení musí zadavatel pou ít pro zadání VZ formu ve ejné sout e, a tyto hranice byly v zásad shodné s d ív
ími limity pro obligatorní vy ádání si jistoty.
vodní zn ní ZoZVZ ur ovalo t i formy jistoty: bankovní záruku, zástavní právo k cenným papír m obchodovatelným na burze cenných papír a slo ením pen ité ástky. Zákon v ak neur oval, kdo má zvolit, která z forem bude v daném konkrétním p ípad pou ita. Také slo ení pen ité ástky bylo pon kud problematické ustanovení. Nebylo toti stanoveno, jakým zp sobem má být pen itá ástka slo ena, mohla tedy být slo ena i v hotovosti do rukou zadavatele, co bylo vzhledem vý i jistoty nevhodné, minimáln z hlediska pr hlednosti celého procesu zadávání ve ejných zakázek. Tyto problémy áste
vy
ila novela z roku 1996. Ta zakotvila pravidlo, e formu jistoty volí uchaze ,
31
Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6, str. 105
28
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R a stanovila tyto formy jistoty: bankovní záruku a slo ení pen ní ástky na ú et zadavatele nebo na zvlá tní ú et uchaze e, k n mu zadavateli z ídí výhradní dispozi ní právo. Zp sob ru it cennými papíry se prokázal jako obtí rozpo tových organizací) a byl proto vypu
pou itelný v praxi (zejména u
n. Pokud by formu jistoty volil zadavatel,
mohlo by docházet k manipulaci se zadáváním VZ tím, e by p edem vylou il ur itý okruh uchaze . Zákon . 28/2000 Sb. doplnil zp sob, jakým m lo být prokazováno spln ní povinnosti slo it jistotu. Dále byla touto novelou zru ena mo nost slo it jistotu ve form slo ení pen ní ástky na zvlá tní ú et uchaze e, k n mu zadavateli z ídí výhradní dispozi ní právo. V praxi toti n které pen ní ústavy odmítaly po adavek na z ízení výhradního dispozi ního práva pro zadavatele, proto e nebyl pln v souladu s právními edpisy. Jistota m la být vázána pouze po dobu nezbytn nutnou. Zákon stanovil, kdy má být jistota vrácena uchaze i, ale nezmi oval se nijak o nab hlých úrocích. Tak vznikaly pochybnosti, zda se m e zadavatel o tyto úroky obohatit nebo ne. Podle mého názoru toto nebylo ani podle p vodní úpravy mo né. Jistota m la pouze funkci zaji ovací, pokud by si zadavatel úroky ponechal, lo by o bezd vodné obohacení. Nicmén povinnost uvolnit jistotu i s úroky byla explicitn
stanovena a
zákonem . 28/2000 Sb. D íve musel
zadavatel uvolnit jistotu bezodkladn po rozhodné události. Nebylo tak p esn jasné, kdy se zadavatel dostal do prodlení s pln ním svého pen itého závazku a kdy tedy uchaze i vzniká nárok na úrok z prodlení. A novela z roku 1996 zakotvila p esnou lh tu sedmi dní. Pokud uchaze nesplnil n kterou ze svých zákonných povinností, p ipadla jistota zadavateli. D íve z dikce zákona vyplývalo, e zadavateli p ipadala pouze jistota bez ipsaných úrok . Významnou zm nu p inesl zákon z roku 2000, který ur il, e zadavateli ipadá jistota v etn
zú tovaných úrok , a stanovil zákaz dispozice s jistotou
zadavatelem, pokud zadavateli nep ipadla. Tento zákaz byl do právní úpravy v len n na základ praktických poznatk ÚOHS.
3.1.8 Posuzování a hodnocení nabídek Pro posuzování a hodnocení nabídek byl zadavatel podle zákona 199/1994 Sb. povinen ustavit p ti lennou komisi, odli nou od komise pro otevírání obálek. Posuzování a hodnocení nabídek bylo upraveno v ásti ZoZVZ vztahující se na ve ejnou obchodní sout , z eho lze dovodit, e na ostatní zp soby zadávání ve ejných zakázek se tato
29
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ustanovení nepou ila (krom ustanovení o zvýhodn ní n kterých uchaze
a mimo ádn
nízké nabídkové cen ). Problematika hodnocení nabídek je v zákon nesystematicky, mo ná kritéria hodnocení jsou uvedena jinde ne
upravena
samotný zp sob
hodnocení. vodn
zákon stanovil pouze mo nost jednokriteriálního nebo vícekriteriálního
hodnocení. Pozd ji byla p idána povinnost zadavatele uvést zp sob stanovení po adí nabídek. Zadavatelé v ak volili p íli obecná kritéria, která neposkytovala dostate nou transparentnost hodnocení. Výrazn
í zm nu p inesl a zákon 28/2000 Sb., který up esnil
zp sob hodnocení nabídek, je m lo být provád no bu podle vý e nabídkové ceny, nebo podle ekonomické vhodnosti nabídky a nabídková cena byla pak pouze jedním z kritérií. Co se tý e postupu p i posuzování a hodnocení nabídek novinku p inesla novela z roku 1996, která zavedla mo nost zadavatele opravit zjevné po etní chyby v nabídce, pokud nem ly vliv na nabídkovou cenu. Zákon . 28/2000 Sb. tuto pravomoc pozd ji sv il komisi pro posouzení a hodnocení nabídek, co se jeví jako vhodn
í opat ení. Zásah tak
provád l nezávislý odborný orgán, nikoliv sám zadavatel. Dále byla touto novelou zmírn na p ísnost zákona spo ívající v povinnosti zadavatele zru it ve ejnou sout v p ípad ,
e po posouzení nabídek z hlediska jejich úplnosti, obsahového spln ní
podmínek sout e a souladu postupu uchaze e se zásadami ochrany hospodá ské sout e stane v sout i pouze jedna nebo dv nabídky. Po novele m l zadavatel tuto povinnost, pouze pokud po posouzení nabídek byly vy azeny v echny nabídky. P vodní úprava by nutila zadavatele zbyte
nevyu ít mo ná vhodnou nabídku a projít znovu od za átku
procesem zadávacího ízení, by by sta ilo podat výzvu více zájemc m o VZ k podání nabídky, ím by docházelo ke zbyte ným pr tah m. Také zp sob ustavování komise pro posouzení a hodnocení VZ podléhal v pr
hu
asu zm nám a dopln ním. P vodní úprava zákona 199/1994 Sb. byla stru ná a obecná. Stanovila pouze jednodu e povinnost zadavatele ustavit minimáln p ti lennou komisi sestavenou p edev ím (tj. z v
iny) z osob s p íslu ným odborným vzd láním a praxí.
Novela z roku 1998 doplnila toto o zvlá tní úpravu pro ve ejné zadavatele, kdy komisi neustavoval sám zadavatel, ale p ímo v cn
p íslu ný ministr nebo p edseda jiného
správního ú adu, pop . vláda podle hodnoty zakázky.
lenem takové komise musel být
dy zástupce ministerstva financí a dal ích minimáln ministerstev. Toto opat ení m lo p isp t k v
30
dvou odborn
p íslu ných
í efektivnosti a lep í kontrole vynakládání
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ve ejných prost edk
a zamezit zbyte ným pr tah m p i zadávání ve ejných zakázek
zp sobených formálními chybami32. Zákon
. 28/2000 Sb. dle mého názoru pon kud
ne astn novelizoval základní ustanovení o hodnotící komisi. P vodní obecn pou itelná úprava byla nahrazena úpravou speciální týkající se ve ejných zadavatel . Stanovila sice minimální zastoupení odborník
na v c v komisi (min. 60%), ale sní ila celkový
minimální po et len komise z p ti na t i. Po et komisa
se mi vzhledem hodnot
zakázky, které se toto týká, zdá nedostate ný. Nová úprava se ani nevztahovala na jiné ne ve ejné zadavatele a na zakázky o ni í hodnot ne 20 000 000 K . Samotné rozhodnutí o výb ru nejvýhodn
í nabídky v ak p íslu elo ji
pouze
zadavateli, který byl povinen vzít v úvahu stanovisko hodnotící komise a své p ípadn odchylné rozhodnutí musel nále it zd vodnit. V praxi v ak docházelo k tomu, e toto rozhodnutí u inila jiná osoba ne zadavatel.
3.1.9 Dohled nad dodr ováním zákona K zaji
ní opravdu nediskrimina ního p ístupu zadavatele v zadávacím ízení je
nutné zabezpe it mo nost kontroly úkon
zadavatele, a to jak samotnými uchaze i,
tak ur itým nezávislým regulatorním orgánem. Je tedy t eba zajistit dohled nad dodr ováním zákona o zadávání VZ. K tomu lze vyu ít v zásad dva zp soby. Prvním je jistá forma autoregulace, kdy p ípadnou stí nost uchaze e projedná sám zadavatel a je zde tudí ur itá pravd podobnost, e vyvstalý konflikt mezi uchaze em a zadavatelem bude vy
en „intern “, bez zásahu vn
í autority. Druhým zp sobem je autoritativní
rozhodnutí nezávislé instituce. Tento zp sob p edstavuje vy í administrativní a asovou zát , ale zárove zvy uje transparentnost celého procesu.
1. Námitky proti úkon m zadavatele Zákon
. 199/1994 Sb. o zadávání ve ejných zakázek umo oval ve svém § 53
uchaze i podat proti úkon m zadavatele námitky. P vodn se tato mo nost vztahovala pouze na úkony ve ve ejné obchodní sout i a a v roce 1996 byla roz ena na § 49 – Výzva více zájemc m o ve ejnou zakázku k podání nabídky, nikoliv v ak ji na § 49a – Zjednodu ené zadání, který sám zákon . 148/1996 Sb. zavedl a kde lo té stále o výb r
32
Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6, str. 107
31
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R z více nabídek, který podléhal ur itým zákonným pravidl m. P sobnost § 53 nebyla na tento postup bohu el roz ena ani dal ími novelami. K p ezkoumání námitek byl p íslu ný zadavatel, resp. jeho statutární orgán. Ten mohl vodn rozhodnout do 7 dn s výjimkou námitek proti rozhodnutí o výb ru nejvýhodn
í
nabídky; o tom rozhodoval p ímo orgán dohledu. Pokud zadavatel nerozhodl nebo námitkám nevyhov l, musel automaticky v c p edat orgánu dohledu (ministerstvo pro hospodá skou sout , pozd ji ÚOHS). V roce 1996 byla lh ta k rozhodnutí o námitkách zadavatelem prodlou ena na 10 dní a jeho kompetence byla roz ena i na námitky proti rozhodnutí o výb ru nejvýhodn
í nabídky. Nadále té
nemusel v p ípad
zamítnutí
námitky postupovat tuto námitku orgánu dohledu, ale sta ilo, e vyrozum l uchaze e a ponechal tak na n m, zda rozhodnutí zadavatele p edlo í orgánu dohledu nebo ne. Také byla nov zadavateli ulo ena povinnost zdr et se b hem ízení o námitkách jakýchkoliv úkon sm ujících k dokon ení sout e. Následující novely p inesly zp esn ní dosavadní regulace a stanovily, e zadavatel nerozhoduje o opo íve v ZoZVZ vyskytovalo, ale bylo to vypu Zm ny provedené
podaných námitkách, co se
no, a o sta ených námitkách.
v této oblasti znamenaly
men í administrativní zatí ení
regulatorního orgánu a posílení míry autoregulace. Bylo ponecháno rozhodnutí o p edlo ení úkonu zadavatele orgánu dohledu v rukou uchaze e. Tak se regulátor nemusel zbyte
zabývat nápady, u nich
by se uchaze
spokojil s podaným zd vodn ním
zamítnutí námitky zadavatelem.
2.
ezkoumání úkon zadavatele orgánem dohledu
Orgán dohledu p ezkoumával úkony zadavatele na návrh uchaze e nebo z vlastního podn tu. P vodn se orgán dohledu úkony zadavatele zabýval na základ postoupení námitek uchaze e zadavatelem samotným k rozhodnutí nebo p ezkoumání, a to automaticky poté, co zadavatel námitky zamítl nebo o nich nerozhodl. Zákon d íve neur il obligatorní p edchozí p ezkoumání námitek proti úkon m zadavatele samotným zadavatelem, to bylo do právní regulace VZ v len no a zákonem . 28/2000 Sb., i kdy to ze zn ní zákona vyplývalo. Postupn se té roz ovala pravomoc orgánu dohledu. V d ív
ích zn ních mohl
orgán dohledu, pokud shledal poru ení zákona, mj. ulo it zadavateli nové zadání ve ejné zakázky. Od roku 2000 mohl regulatorní orgán sám zadání VZ zru it. To bylo efektivn 32
í,
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R proto e odpadla nutnost vynucování správního rozhodnutí regulátora, ale bylo p ímo vydáno konstitutivní rozhodnutí. Od roku 2000 byl v právním ádu zakotven zp sob zve ej ování rozhodnutí Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e ve sfé e ve ejných zakázek. Byla tu stanovena povinnost ÚOHS zve ej ovat svá rozhodnutí nejen v listinné podob , ale i na internetu. Efektivita dohledu av ak byla sni ována tím, e ÚOHS m l pouze jedinou mo nost, jak postupovat, pokud zjistil poru ení zákona (zru it rozhodnutí zadavatele a ulo it opat ení k náprav ), a to i v p ípad , e toto poru ení nem lo vliv na výb r nejvhodn
í
nabídky. Tím docházelo ke zbyte ným pr tah m a zvy ování náklad zadávacího procesu.
3.1.10 Bilance zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek Zákon o zadávání ve ejných zakázek pro el za dobu své existence etnými úpravami, byl celkem dvanáctkrát novelizován, p
em
za nejvýznamn
í a nejrozsáhlej í lze
ozna it t i novely: 1. zákon . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. Tento podstatn ji zm nil p edm t úpravy ZoZVZ, pojem VZ, zp soby zadání VZ, kvalifikaci uchaze e, jistotu, posuzování a hodnocení nabídek a dohled nad dodr ováním zákona. 2. zákon . 93/1998 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní zákona . 148/1996 Sb., a dopl ují které dal í zákony. M l výrazn
í vliv v oblasti p edm tu úpravy ZoZVZ,
kvalifikace uchaze e a posuzování a hodnocení nabídek. 3. zákon . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon ve ejných zakázek v zn ní pozd
. 199/1994 Sb., o zadávání
ích p edpis . Významn ji novelizoval
edm t úpravy ZoZVZ, pojem VZ, pojem zadavatel, zp soby zadání VZ, kvalifikaci uchaze e, jistotu, posuzování a hodnocení nabídek a i dohled nad dodr ováním zákona. Obecn lze konstatovat, e tato právní úprava sehrála pozitivní roli p i nakládání s ve ejnými prost edky ur enými na nákup p edm tu ve ejných zakázek a p i prosazování
33
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R obecných cíl evropského systému ve ejných zakázek (transparentnost, nediskriminace, ochrana hospodá ské sout e p i zadávání VZ, efektivita p i vynakládání ve ejných prost edk , aj.). Zákon o zadávání ve ejných zakázek v ak nevychází p ímo z právních akt Evropských spole enství, a tomu tak podle d vodové zprávy k tomuto zákonu m lo být, ale inspiruje se u jiných dokument mezinárodního práva (modelový zákon UNCITRAL, asocia ní dohoda, atd.). Vzhledem k tomu, e k Evropské unii, bylo nutné harmonizovat
eská republika usilovala o p istoupení
eský právní ád s komunitárním právem.
Systém evropských sm rnic regulujících zadávání ve ejných zakázek v ak byl natolik odli ný od systému eského, e nebylo mo né dosáhnout sblí ení právních úprav této oblasti prost ednictvím dal ích novelizací a ukazovalo se tedy jako ú eln
í a ú inn
í
postupovat cestou rekodifikace. V p ípad , e by se nepoda ilo uvést eskou národní úpravu hospoda ení (vydávání) s ve ejnými prost edky do souladu s evropským právem, hrozilo, e by
eská republika nemohla erpat prost edky z evropských strukturálních
fond , proto e by nebyla dostate
právn
o et ena transparentnost a princip
nediskriminace p i jejich vynakládání na ve ejné nákupy zbo í, slu eb i stavebních prací. Zákon navíc obsahoval preferen ní klauzuli, která zvýhod ovala domácí dodavatele. Na základ asymetrické povahy Evropské dohody o p idru ení33 to bylo v 90. letech a na po átku milénia právn v po ádku, ale s ohledem na postupující integraci
R do ES/EU
nebyla tato výhoda pro domácí producenty nadále udr itelná. Tuto preferen ní dolo ku by zajisté bylo mo né odstranit pouhou novelizací, ale dal í, pom rn zásadní novela by ur it nep isp la k p ehlednosti a stabilit právní úpravy v této sfé e. Jak u bylo vzpomenuto, zákon pro el za cca dev t let své existence celkem dvanácti novelami. Mnohá pravidla byla nov
vlo ena
i p esunuta ve snaze docílit v
í
ehlednosti a systemati nosti. Tato snaha m e být (a byla) v ak v jistém smyslu kontraproduktivní a m e naopak vyvolávat zmatek a chaos. N která ustanovení reagovala na aktuální politicko-ekonomickou situaci, ale ne
ila ji koncep
a s rozmyslem.
Zákon o ZVZ na rozdíl od evropských zadávacích sm rnic nerozli oval ve ejné zakázky podle jejich p edm tu. S tím souviselo nap íklad jednotné stanovení limit pro aplikaci zákona jako takového, resp. pro pou ití jednotlivých zadávacích postup . Obecn 33
sd leni MZV . 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající p idru ení mezi R na jedné stran a Evropskými spole enstvími a jejich lenskými státy na stran druhé
34
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R toti nelze srovnávat ceny r zných druh zbo í, tj. v cí movitých i nemovitých, a slu eb a ceny stavebních prací a shodné hodnotové limity pro v echny typy zakázek jsou proto nevyhovující. Dále také nedostate rozli oval, nebylo to rozli ení
rozli oval mezi r znými typy zadavatel , a pokud
astné (slo ení hodnotící komise).
Zákon po celou dobu jeho ivota provázely výkladové problémy i nepochopení. Zákon také nikde výslovn nezakotvoval po adavek pr hlednosti a nediskriminace p i ech innostech, ke kterým v procesu zadávání VZ dochází. Tak docházelo k obcházení zákona, nap íklad stanovením dal ích (kvalifika ních) p edpoklad
na míru ur itému
uchaze i.
3.2 Zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách a jeho novely Práce na novém zákon o ve ejných zakázkách byly zahájeny ji na sklonku roku 1999. Poslanecké sn movn byl zákon poprvé p edlo en v roce 2001. Poté byl v ak na základ
p ipomínek poslanc
zákon n kolikrát p epracován. Nakonec byl schválen
v prosinci 2003. Ú innosti zákon nabyl 1.5.2004. Hlavním motivem pro p ijetí nového zákona bylo ji vý e zmín né riziko, e by R po svém vstupu do EU nemohla
erpat prost edky z evropských fond
z d vodu
neslu itelnosti eského práva s právem komunitárním. Stávající právní úprava se jevila jako nevyhovující pro to, aby mohla slou it jako podklad pro takovou novelizaci, která by p inesla pot ebnou slu itelnost s právem ES. Byla toti postavena na principech vycházejících z modelového zákona UNCITRAL, nikoliv ze sm rnic ES34. Nová úprava transponovala existující evropské zadávací sm rnice do právního ádu R a m la té ambice za lenit rovnou zm ny, které byly v Bruselu teprve p ipravovány, tak, aby zákon . 40/2004 Sb., o zadávání ve ejných zakázek vyhovoval evropské úprav
34
zejména sm rnice Rady 92/50/EHS, sm rnice Rady 93/36/EHS, sm rnice Rady 93/37/EHS, sm rnice Rady 93/38/EHS, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 97/52/ES, sm rnice Evropského parlamentu a Rady 98/4/ES a sm rnice Komise 2001/78/ES
35
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R i po p ijetí nových sm rnic35. Tyto nad je se v ak pozd ji ukázaly jako liché a situace musela být
ena p ijetím nového zákona.
Promítnutí evropských zadávacích procedur do nového zákona m lo vytvo it edpoklady pro sjednocení pojm , pot ebnou diferenciaci mezi jednotlivými p edm ty ve ejné zakázky i kategorizaci ve ejných zakázek podle jejich hodnoty, racionální pou ití jednotlivých druh zadávacího ízení, d sledné odd lení hodnocení kvalifikace uchaze a zájemc od posuzování a hodnocení nabídek a zrychlení prokazování kvalifikace pomocí seznamu kvalifikovaných dodavatel ve ejných zakázek. Zákon . 40/2004 Sb. spo íval na principu pr hlednosti zadávacího procesu a rovného zacházení. Tím zákonodárce sledoval mj. omezení skryté diskriminace n kterých uchaze a zájemc o ve ejné zakázky p i stanovení p edm tu zakázky, ur ení dal ích kvalifika ních edpoklad , stanovení hodnotících kritérií i p i hodnocení nabídek. Nová úprava té ji nezahrnovala ustanovení zvýhod ující tuzemské uchaze e o zakázku, ím byl napln n princip nediskriminace na základ státní p íslu nosti, jeden ze základních stavebních kamen práva Evropských spole enství. Nový zákon také reagoval na pot ebu p ehodnocení systému dohledu nad dodr ováním zákona. Dosavadní systém byl zdlouhavý a nákladný. Zahrnoval v podstat ty i stupn – p ezkoumání námitek zadavatelem, dvoustup ové správní ízení a správní aloba. Navíc mohlo docházet k dal ím pr tah m a opakovaným stí nostem. Tento nedostatek m la napravit nová úprava ZoVZ. ZoVZ vychází v principu ze stejných zásad jako p edchozí právní úpravy. T mito zásadami jsou zejména: 1. Transparentnost zadávání ve ejných zakázek, 2. Rovné zacházení, zákaz diskriminace, 3. Efektivita a hospodárnost p i vynakládání ve ejných prost edk , 4. Zabezpe ení ú inné sout e mezi dodavateli p i zadávání VZ.
35
sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES
36
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Zákon o ve ejných zakázkách tedy znamenal systémovou zm nu v zadávání ve ejných zakázek. Konkrétní p ínosy nové úpravy budou p edm tem následujících ádk .
3.2.1
sobnost zákona
Nový zákon podstatn m ní okruhy p ípad , na které se vztahují jeho pravidla, a to jak z hlediska pozitivního, tak z hlediska negativního vymezení p sobnosti ZoVZ.
1. Pozitivní vymezení Zákon o ve ejných zakázkách ve svém úvodním ustanovení nejprve zd raz uje vazbu na právo ES, na zadávací sm rnice, je se mu staly vzorem. Harmonizace eského práva na poli VZ s právem evropským byl koneckonc hlavní motiv p ijetí tohoto nového p edpisu. Zákonodárce tedy explicitn deklaroval toto napojení na komunitární právní ád, co m e mít význam p i interpretaci ZoVZ, který by m l být pokud mo no vykládán konformn s úpravou evropských sm rnic, z nich vychází. Nov té zákon výslovn zmi uje, e ur uje, které osoby se pova ují za zadavatele a jsou tedy povinny zadávat VZ podle jeho pravidel. Samoz ejm i v echny p edchozí edpisy n jakým zp sobem stanovily okruh osob obligatorn postupujících podle jejich ustanovení. Nicmén nyní je p ímo z ejmá klí ovost pojmu zadavatel jako to subjektu povinn pou ívající ZoVZ (osobní p sobnost zákona). Novinkou je zavedení úpravy ve ejné sout e o návrh36. P edm tem takové sout e je ur itý projekt (architektonický, v decký, apod.),
ení n jakého „problému“. Na rozdíl od
klasického výb rového ízení na realizaci ve ejné zakázky ve ejná sout uzav ením smlouvy a uskute
ním návrhu, ale výb rem nejlep ího
o návrh nekon í ení. K realizaci tak
bec nemusí dojít nap . z d vodu p íli né ekonomické nákladnosti a autoru vít zného návrhu bude p ípadn ud lena pen itá i jiná odm na za návrh samotný. P i ve ejné sout i o návrh tak zadavatel zpravidla neví, co bude výstupem, kde to u VZ v dy musí t, co dostane (ví, jaké zbo í/slu bu chce nakoupit nebo co chce postavit). Ve ejná sout
o návrh má v systematice zákona zvlá tní postavení a nevztahují se na ni
automaticky pravidla pro zadávací ízení. Návrhy se podávají anonymn a vyhodnocuje je nezávislá (tj. nezávislá na ú astnících i na zadavateli) sout ní komise. Tento koncept byl
36
§ 72 a násl. zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách
37
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R dále rozveden zákonem . 137/2006 Sb., který mj. stanovil detailní pravidla pro pr
h
sout e a pro slo ení a rozhodování poroty. Formula ní zm nu, dle mého názoru nikoliv v ak nevýznamnou, znamená ustanovení, e ZoVZ upravuje „druhy zadávacích
ízení. Na rozdíl od p edchozí úpravy není
up ednost ován jeden postup, ale v echny postupy jsou právn
rovnocenné. Zákon
. 199/1994 Sb. vyzdvihoval obchodní ve ejnou sout , které také v noval v
inu svého
rozsahu (celkem 46 paragraf ze 79). Novela zákona o VZ provedená zákonem . 60/2005 Sb. roz ila p sobnost zákona o ve ejných zakázkách na postup p i ud lování koncesí. Koncesí na stavební práce byla ve ejná zakázka, kdy protipln ní za provedení stavebních prací spo ívalo v právu stavbu po stanovenou dobu vyu ívat nebo provozovat37. Koncese na slu by byla definována jako ve ejná zakázka na slu by s tím, e protipln ní za poskytnutí slu eb spo ívalo v právu tyto slu by po stanovenou dobu provozovat38.
2. Negativní vymezení Velké zm ny se v ak týkaly i vyty ení oblastí, na n
p sobnost zákona nedopadá.
Nová úprava vycházela z odli ného konceptu a dá se íci, e z p vodní úpravy nez stal kámen na kameni. Tém slovní zn ní, ale v
ve v ech p ípadech (a na t i ustanovení) se zm nilo minimáln
inou lo zm ny nikoliv pouze formální.
Nov byly mimo jiné vylou eny tyto ve ejné zakázky: 1. VZ jejich p edm tem jsou utajované skute nosti, 2. poskytování rozhod ích a smír ích slu eb, 3.
innosti/díla na základ
pracovn právního, slu ebního nebo obdobného
pom ru a 4. podlimitní VZ zadávané zpravodajskou slu bou. Jiná ustanovení byla podstatným zp sobem modifikována. Nap íklad ZoZVZ se neaplikoval na slu by úst ední banky, tj. slu by poskytované NB v rámci její p sobnosti. 37 38
§ 9a zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd ích p edpis § 9b zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd ích p edpis
38
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ZoVZ se nevztahuje na slu by ani dodávky poskytované nebo
ijímané
NB. Dal í
zm ny znamenaly zna né zp esn ní. Nap . ZoZVZ se nevztahoval na nákupy majetku a slu eb strategického charakteru schválené vládou s integrací a lenstvím
eské republiky, které souvisí
eské republiky v Severoatlantické alianci. ZoVZ stanovil, e se
nevztahuje na VZ, jejich p edm tem je výroba, koup nebo oprava zbraní, zbra ových systém , st eliva nebo zabezpe ení dal ího vojenského materiálu pro zaji
ní obrany nebo
bezpe nosti státu, pop . VZ, jejich p edm tem jsou utajované skute nosti nebo jejich provád ní je podle zvlá tních právních p edpis spojeno se zvlá tními bezpe nostními opat eními nebo jestli e to vy aduje ochrana základních bezpe nostních zájm státu. Bylo tedy exaktn ji ur eno, co se rozumí „majetkem a slu bami strategického charakteru“ a realizace ve ejné zakázky nemusela souviset se lenstvím R v NATO. Naopak n které výjimky zmizely, i kdy
do starého zákona byly vlo eny na podklad
praktických
problém , které v daném p ípad u ití ZoZVZ p iná elo. Tak nap íklad vypadla výjimka pro nákup um leckých, historických nebo sbírkových p edm
uskute ovaný na
ve ejných dra bách a nákup knihovních fond jako celku. Tato výjimka v ak m la podle mého názoru své opodstatn ní a její vypu Následné novely zákona
ní bylo ne astné.
. 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách nep inesly ji
v oblasti jeho p sobnosti ádné p evratné zm ny. Nejv . 124/2005 Sb.,
který
modifikoval
výjimky
pro
í zm nu p edstavoval zákon
zadavatele
v odv tví
vodního
hospodá ství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Zákon . 437/2004 Sb. zru il výjimku pro zakázky zadávané podle postup jednotlivých program pomoci ES v R. Naopak drobné roz ení výjimek p inesl zákon . 377/2005 Sb., který vy al z p sobnosti zákona VZ, jejich zadavatelem je Fond poji
ní vklad .
3.2.2 Ve ejná zakázka Zákon . 40/2004 Sb. se obsahov
p íli neodchýlil od posledního zn ní zákona
. 199/1994 Sb. Ve ejnou zakázkou se nyní rozum la zakázka na dodávky, slu by nebo stavební práce, jejím zadavatelem je osoba uvedená v zákon a u ní p edpokládaná cena edm tu ve ejné zakázky p esáhne stanovený limit (2 000 000 K ). Dále zákon stanovil, e se ve ejná zakázka uskute uje za úplatu na základ písemné smlouvy s jedním nebo více vybranými uchaze i nebo zájemci. VZ tedy musela spl ovat tyto znaky, aby mohla být jako VZ ozna ena:
39
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R 1. Specifický p edm t. Tento znak byl do na eho právního ádu v podob , jak ji znal zákon . 40/2004 Sb. a jak ji známe dodnes, zaveden ji v roce 200039. íve byl p edm t VZ definován také, ale definice byla velmi konkrétní a lenitá. 2. Specifický subjekt. Jednou stranou smlouvy musel v dy být zadavatel ve smyslu zákona, i kdy obsah tohoto pojmu se v ase prom oval (viz kapitoly 3.1.3, 3.2.3 a 3.3.3 této práce). 3. Finan ní limit. Hodnotový limit se poprvé p edstavil ji d íve, a to v zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek. Bylo v ak velmi vágn stanoveno, jakým zp sobem se má hodnota zakázky ur it. Tento znak byl záhy z právní úpravy odstran n. ZoVZ jej vracel, ale stanovil jej vý e ne ZoZVZ. 4. Úplatnost. Alespo
implicitn
tento znak p edpokládaly v echny úpravy
(nap . jedním z hodnotících kritérií musela být v dy nabídková cena), nicmén explicitn byl vyjád en poprvé a v novele ZoZVZ z roku 2000. Od té doby se v definici ve ejné zakázky trvale usadil. 5. Formálnost. Nikdy d íve nebyl po adavek písemné formy výslovn stanoven, av ak vzhledem k hospodá skému významu smluv uzavíraných na základ výsledk postup stanovených p edpisy o zadávání ve ejných zakázek lze edpokládat, e tyto smlouvy v písemné form uzavírané byly. Z ejm i sám zákonodárce p edpokládal automaticky písemnost výsledných smluv, ani by cítil pot ebu tento fakt zd raz ovat nebo dokonce na izovat. Nakonec byla obligatorní písemná forma do
definice VZ v len na a
zákonem
. 40/2004 Sb. Zákon nov zavedl d lení ve ejných zakázek na nadlimitní a podlimitní. Nadlimitní VZ byly ve ejné zakázky, na které se vztahovaly evropské zadávací sm rnice. Podlimitní VZ pak p edstavovaly ve ejné zakázky, na které
R dobrovoln nad rámec sm rnic
aplikuje zákonem dané postupy zadávání.
39
zákon . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd ích p edpis
40
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Za dobu existence ZoVZ nedo lo k ádné zm zakázka. V podstat
v zákonném chápání pojmu ve ejná
ádný posun nep inesl ani nový zákon o ve ejných zakázkách,
. 137/2006 Sb., jen pouze formáln odstranil hodnotové hranice, ale zavedl pojem VZ malého rozsahu, které není t eba zadávat rigidními zákonnými postupy.
3.2.3 Zadavatel Zákon . 40/2004 Sb. p ímo zavedl pojem ve ejného zadavatele a výslovn roz
il
jejich okruh nap . o NB i dobrovolný svazek obcí. Naopak zú il okruh dotovaných zadavatel stanovením 50% minimální hranice pro objem prost edk k financování ve ejné zakázky erpaných od ve ejných zadavatel . To koresponduje s jedním s cíl
zákona, a to hospodárností zadávání ve ejných zakázek,
úsporou ve ejných prost edk . Není ú elné regulovat zadávání zakázek, pokud nejsou z relevantní ásti financovány z ve ejných rozpo
, proto e soukromý sektor má na rozdíl
od ve ejného jistou samoregula ní schopnost. Relativn nejv
í zm ny nastaly v definici sektorového zadavatele (ani by byl jako
sektorový výslovn ozna en). Obecn se dá íct, e do lo ke zm
ení pravidel, av ak
z jiného úhlu pohledu se naopak m e zdát, e do lo ke zp ísn ní. Sektorový zadavatel podléhal ZoVZ, pouze pokud byl ur itým zp sobem navázán na ve ejného zadavatele, tj. pokud je jím ovládán a tudí na n m závisí rozhodování sektorového zadavatele nebo pokud má na základ zvlá tního oprávn ní tak silné tr ní postavení, e na trhu, na kterém sobí, se nem e prosadit ú inná hospodá ská sout . Pak je tedy nutné jeho chování p i vynakládání finan ních prost edk
regulovat legislativou. Sektorový zadavatel zadával
podle zákona pouze nadlimitní VZ.
3.2.4 Dodavatel, zájemce, uchaze Zákon
. 40/2004 Sb. zavedl definici dodavatele, která se naprosto shodovala
s definicí v kapitole 1.3. Definice zájemce a uchaze e byla sice zm
na, ale tyto zm ny
vyplývají z celkových zm n systému zadávání VZ a definice tak vychází ze starých princip popsaných v kapitole 1.3.
41
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
3.2.5 Zp soby zadávání ve ejných zakázek Nový zákon p inesl úpln nový systém zadávání ve ejných zakázek. Zavedl ty i zp soby zadání VZ, a to otev ené ízení, u í ízení, jednací ízení s uve ejn ním a jednací ízení bez uve ejn ní. Mezi otev eným a u ím ízení mohl zadavatel libovoln volit a tyto postupy odpovídaly obchodní ve ejné sout i, resp. dvoustup ové obchodní ve ejné sout i kombinované s výzvou více zájemc m o VZ k podání nabídky podle ZoZVZ. Tato dv
ízení byla základním postupem, který m l být pokud mo no aplikován. Pro pou ití
jednacích ízení musely být spln ny ur ité podmínky. Jednací ízení s uve ejn ním bylo typem zadávacího ízení, které nebylo d íve známo, a proto i podmínky pro jeho u ití byly d íve neznámé. Ú elem tohoto ízení bylo vybrat min. t i zájemce, se kterými bude zadavatel dále jednat. ZoZVZ neznal ádný zp sob zadání VZ, p i kterém by m l zadavatel mo nost jednáním ovlivnit podobu kone né nabídky uchaze e, která byla p edm tem hodnocení. Nicmén prvotní výzvu zadavatel sm oval v i neomezenému po tu dodavatel a a následn okruh zájemc zú il svým výb rem. Na rozdíl od toho v jednacím ízení bez uve ejn ní si hned na po átku zadavatel vybral dodavatele, se kterým/kterými m l zájem jednat. Tento typ vzdálen p ipomíná výzvu více zájemc m o VZ, resp. výzvu jednomu zájemci k podání nabídky podle zákona . 199/1994 Sb., kde v ak op t nebylo mo né vyjednávat o nabídce. Také p edpoklady pro pou ití tohoto jednacího ízení se ji d íve objevovaly nap . jako p edpoklady pou ití výzvy jednomu zájemci k podání nabídky podle ZoZVZ (specializované zakázky, naléhavá pot eba, dodate né zakázky, aj.), nový zákon v ak byl mnohdy specifi
í pi
stanovování t chto p edpoklad (nap . u dodate ných zakázek). Zákon . 199/1994 Sb. znal je
zjednodu ené zadání VZ pod ur itý finan ní limit
a ve ejné zakázky malého rozsahu. Co se druhého tý e, tyto „ve ejné zakázky“ nebyly bec pova ovány za VZ a ZoVZ se na n tedy nevztahoval. Zjednodu ené zadání v ak z právní úpravy ve ejného zadávání vypadlo bez náhrady. Pozd ji zákon 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách zavedl zjednodu ené podlimitní parametry.
42
ízení, které m lo obdobné
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
3.2.6 Kvalifikace dodavatel Na rozdíl od p edchozí úpravy byl zákon . 40/2004 Sb. d sledn kvalifikace
dodavatel .
Spln ním
kvalifikace
rozum l
í p i stanovování
(a) spln ní
základních
kvalifika ních kritérií; ty byly v zásad shodné s p edchozí úpravou, (b) spln ní dal ích kvalifika ních kritérií stanovených zadavatelem, jimi
zadavatel vymezí odpovídající
úrove finan ní, ekonomické a technické zp sobilosti dodavatele a zabezpe ení jakosti podle druhu, rozsahu a slo itosti zadávané ve ejné zakázky; bylo tedy p esn stanoveno co má zadavatel zkoumat v . zp sob prokazování kvalifikace, (c) prokázání oprávn ní k podnikání, v etn p edlo ení výpisu z obchodního rejst íku i jiné evidence ne star í ne 90 dn , má-li v ní být uchaze nebo zájemce zapsán podle zvlá tních právních p edpis ; íve se jednalo o základní kvalifika ní p edpoklad, a (d) prokázání odborné zp sobilosti nebo lenství v ur ité profesní organizaci, je-li pro pln ní ve ejné zakázky vy adována podle zvlá tních právních p edpis ; tento po adavek se v ZoVZ objevil nov . Spln ní základních kvalifika ních kritérií se prokazovalo zejména prohlá ením. Spln ní základních kvalifika ních kritérií mohl zájemce/uchaze prokázat té výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatel . Tento seznam vede Ministerstvo pro místní rozvoj a zapisují se do n j dodavatelé, kte í splnili ur itá základní kvalifika ní kritéria. Tím se zjednodu ilo prokazování kvalifikace. Zp soby prokázání finan ní, ekonomické a technické zp sobilosti a zabezpe ení jakosti ur il výslovn zákon, pop . dával mo nost u podlimitních ve ejných zakázek prokázání této zp sobilosti prohlá ením.
3.2.7 Jistota Nová úprava tohoto institutu provedená zákonem . 40/2004 Sb. byla v mnohých aspektech krokem zp t. Oproti p edchozí úprav postrádala n které u ite né ustanovení, které byly do zákona . 199/1994 Sb. vlo eny i na základ praktických poznatk ÚOHS. Za prvé, po adavek jistoty se op t stal pouze právem (nikoliv povinností zadavatele). Zadavatel tedy mohl sám rozhodnout, zda bude jistotu vy adovat nebo nebude, a to bez ohledu na vý i hodnoty VZ. Uvedené pojetí se toti vztahovalo jak na zakázky podlimitní tak nadlimitní. Vzhledem k tomu, e hodnota VZ je asto zna ná a m e znamenat
43
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R i zna nou
ást celkových prost edk , které má zadavatel k dispozici, bylo vhodn
í
povinné po adování jistoty jako záruky za spln ní povinností uchaze e. Nový zákon vypustil ustanovení o mo ných formách jistoty a ponechal toto rozhodnutí na zadavateli. Tato koncepce byla zdaleka nejbenevolentn
í k zadavatel m
a nebyla to koncepce práv vhodná. I p vodní úprava z roku 1994 stanovovala ur ité zp soby poskytnutí jistoty a postupem asu se ukázalo, e praxe si vy aduje relativní ísnost v této v ci, proto e ne v echny formy jistoty jsou slu itelné s transparentním a nediskrimina ním p ístupem k zadávání ve ejných zakázek. Tak nap . bylo podrobn ji upraveno poskytnutí jistoty formou slo ení pen ité ástky a to tak, aby bylo vylou eno slo ení v hotovosti do rukou zadavatele, jeliko by to bylo velmi nepr hledné a obtí kontrolovatelné z hlediska mo ného zneu ití a diskriminace. Po roce 2004 se v ak po adavek slo ení jisté hotovosti stal op t reáln k ne ádoucím situacím. Krom
mo ným a mohlo tak docházet
toho si lze p edstavit je
dal í nevhodné zp soby
poskytnutí jistoty, které by mohl zadavatel zvolit (a u za ú elem poskytnutí výhody ur itému uchaze i nebo z nev domosti). Tak by mohl po adovat nap íklad z ízení zástavního práva k ur ité hodnot , vystavení sm nky, aj. Navíc výb r formy jistoty byl ponechán na zadavateli. I tomu se cht la p edchozí úprava vyhnout, aby nedocházelo k p ípadné diskriminaci ur itých uchaze , resp. zvýhod ování jednoho uchaze e. Ú elem jistoty je zaji
ní spln ní povinností ze strany uchaze e. Zadavateli tedy nemusí zále et na
konkrétní form takového zaji
ní, ale pouze na jeho dostate nosti, a výb r konkrétní
formy tak m e ponechat na uchaze i, který m e zvolit pro sebe nejsch dn k zaji
í cestu
ní spln ní svých povinností. Samoz ejm jak ji vyplývá z p edchozího textu,
které formy jistoty jsou celkov nevhodné a bylo by pochopitelné, e by je zadavatel cht l vylou it (nap . pokud by uchaze nabídl jistotu ve form ru ení). Op t se tak potvrzuje nutnost stanovení p ípustných forem jistoty zákonem a ne ikovnost pojetí formy jistoty v ZoVZ. Zákon . 40/2004 Sb. v p ípad uvol ování jistoty vychází ze stejných princip jako zákon p edchozí, ale jisté situace opomíjí. Nestanoví tak, na rozdíl od svého p edch dce, po adavek uvoln ní jistoty pro p ípad zru ení zadávacího ízení. Zákon o ve ejných zakázkách té ne
í p ípadné nab hlé úroky. Otázka úrok byla do právní úpravy VZ
explicitn v len na v roce 2000 zákonem . 28/2000 Sb. Platí v ak i zde, e p ípadn
44
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ponechání si úrok by bylo ze strany zadavatele bezd vodným obohacením, jak ji je dovozováno v kapitole 3.1.6 této práce. Co se tý e výkonu práv z poskytnuté jistoty, nový zákon p iná í mo nost zadavatele rozhodnout o tom, e mu p ipadá jistota, proto e uchaze neposkytl sou innost pot ebnou k uzav ení smlouvy. Op t ze zákona vypadlo ustanovení o p ípadných úrocích a nebylo tak ejmé, zda pat í zadavateli nebo je musí uvolnit spolu s jistotou.
3.2.8 Posuzování a hodnocení nabídek Oproti p edchozímu zákonu p inesl zákon . 40/2004 Sb. podstatná zlep ení. Prvn vnesl do oblasti posuzování a hodnocení nabídek systemati nost. Na rozdíl od ZoZVZ, kde byla kritéria hodnocení upravena ve zcela jiné ásti zákona ne samotné posuzování a hodnocení nabídek, je nyní úprava konzistentní. Co se kritérií hodnocení tý e, vychází nová úprava ze stejného systému, tj. hodnocení na základ ekonomické výhodnosti nabídky p
nabídkové ceny nebo
em jedním z díl ích kritérií má být v dy nabídková
cena. Nicmén nový zákon je precizn
í ve stanovení povinností zadavatele ur it váhy
díl ích kritérií p i pou ití ekonomické výhodnosti nabídky. Nové zn ní spolu s úpravou kvalifikace uchaze
m lo zabránit tomu, aby docházelo ke sm ování kvalifika ních
a hodnotících kritérií. Stejn jako d íve zadavatel jmenoval pro posuzování a hodnocení nabídek nezávislou komisi. Na rozdíl od zákona . 199/1994 Sb. v ak tato hodnotící komise byla oprávn na i k otevírání obálek a nebylo tedy nutné ustavovat dv rozdílné komise, co bylo z ejm lépe konstruované z hlediska úspory asu a zdroj . Hodnotící komise byla nezávislým útvarem a nebylo tak dle mého názoru nutné jmenovat zvlá tní komisi pro otevírání obálek. Zm ny prob hly i v oblasti slo ení hodnotící komise. Jako velký p ínos lze posuzovat obecné ustanovení o slo ení komise, které z právní úpravy vypadlo v roce 2000 i novelizaci ZoZVZ. Nový ZoVZ sní il minimální zastoupení odborn zp sobilých osob, a to z d ív
ích 60% na 30%. Dle mého názoru by bylo nejlep í najít mezi t mito dv ma
ísly n jaký kompromis, tj. 40% nebo 50%. Zvlá tní úprava pro ve ejné zadavatele40, kterou p inesla novela z roku 1998, byla principiáln zachována a navíc byla roz ena i na dotované zadavatele. Nov v ak byla vlo ena speciální úprava pro sektorové zadavatele,
40
jmenování len komise v cn p íslu ným ministrem, resp. vládou podle vý e hodnoty ve ejné zakázky
45
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R kte í vykonávali innost hodnotící komise sami. Ve shodném zn ní s p edchozím zákonem se zachovala i ustanovení o podjatosti len komise a jejich náhradník . Zp sob jednání komise z stal té v zásad nezm
n, ale byl zp esn n. Pozitivním
bylo dopln ní v otázce svolávání prvního jednání komise. Na tomto prvním jednání si toti komise volí p edsedu a místop edsedu, který pak svolává dal í jednání. D íve v ak nebylo jasné, kdo svolá komisi k tomuto prvnímu jednání. Dle ZoVZ byl touto oprávn nou osobou zadavatel. Dal í up esn ní se týkalo lh t pro pozvání lena komise na její jednání. Nov pat ilo mezi úkoly komise p i posuzování nabídek i posouzení vý e nabídkové ceny, aby se zjistilo, zda tato cena není mimo ádn nízká. V p ípad takovéto mimo ádn nízké ceny si sama komise (nikoliv zadavatel) m la vy ádat od uchaze e zd vodn ní. Zda je cena mimo ádn nízká se posuzovalo ve vztahu k p edpokládané cen zakázky, nikoliv ve vztahu k ostatním nabídkovým cenám jako d íve. Komise byla nyní také oprávn na vy ádat si od uchaze e vysv tlení p ípadných nejasností v nabídce, v ádném p ípad se ak nemohlo jednat o dopl ování nabídky, ale ist o vysv tlení nejasných bod . ZoVZ komisi dále odebral kontroverzní právo p ímo opravovat zjevné po etní chyby v nabídce, nicmén k t mto chybám nep ihlí ela. Samotné hodnocení nabídek bylo v zákon
. 199/1994 Sb. upraveno velmi kuse
a vágn . Sám ZoVZ sice podrobnosti neobsahoval, ale odkazoval na vyhlá ku Ministerstva pro místní rozvoj . 240/2004 Sb., o informa ním systému o zadávání ve ejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, která obsahovala metody hodnocení nabídek.
3.2.9 Dohled nad dodr ováním zákona Dohled nad dodr ováním zákona prod lal výrazné zm ny jak rázu formálního tak materiálního. Z pohledu systematiky je nutné podotknout, e ást sedmá ZoVZ nazvaná „Dohled nad zadáváním ve ejných zakázek“ zahrnuje pouze správní ízení p ed ÚOHS a nov zavedené smír í ízení, nikoliv u námitky proti úkon m zadavatele podávané ímo zadavateli, jak tomu bylo v zákon
. 199/19994 Sb. Nicmén logicky námitky pat í
do rámce dohledu (jde vlastn o formu samoregulace), a proto je jejich problematika za azena do této kapitoly.
46
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
1. Námitky proti úkon m zadavatele Jak ji bylo uvedeno vý e, problematika námitek je v ZoVZ odd lena od problematiky správního ízení p ed ÚOHS. Je jí v nována hlava III ásti esté („Spole ná ustanovení“) zákona . 40/2004 Sb. Podporuje to tak fakt, e rozhodnutí zadavatele o námitkách není správním rozhodnutím a podn t k p ezkoumání takového rozhodnutí není odvoláním podle správního
ádu. Nyní bylo tedy rozhodování o námitkách zadavatelem i formáln
odd leno. ZoVZ podstatn modifikuje okruh subjekt , které jsou oprávn ny podat námitky. íve mohl podat námitku kterýkoliv uchaze , pop . ú astník p edkvalifika ního ízení. Okruh oprávn ných subjekt se nov li il pro p ípad nadlimitních a podlimitních ve ejných zakázek. U nadlimitních VZ m e podat námitku kterýkoliv dodavatel, který m l zájem na získání ur ité ve ejné zakázky a kterému v d sledku domn lého poru ení zákona úkonem zadavatele vznikla koda nebo vznik kody hrozil, a u podlimitních ve ejných zakázek kterýkoliv uchaze nebo zájemce, který m l zájem na získání ur ité ve ejné zakázky a kterému v d sledku domn lého poru ení zákona úkonem zadavatele vznikla koda nebo vznik kody hrozil. Pro nadlimitní VZ se tedy okruh osob oprávn ných k podání námitky roz il o jisté kvalifikované dodavatele, kde to u podlimitních byl tento okruh zú en na ty uchaze e (nebo zájemce), kterých se domn le nezákonný úkon zadavatele prokazateln dotýká. Dal í novinkou je obligatornost námitek. Podání námitek zadavateli se stalo podmínkou pro mo nost podání návrhu na p ezkoumání úkon
zadavatele orgánem
dohledu. Tím je jasn a explicitn vyjád ena preference interního, neformálního
ení
spor p ed autoritativním, formalizovaným rozhodovacím postupem ÚOHS. Starý zákon o zadávání VZ omezoval mo nost podat námitky na ur itý okruh úkon , resp. vymezoval ty úkony, proti nim
nebylo podání námitek nep ípustné. Zákon
. 40/2004 Sb. toto omezení odstranil a roz il tak mo nost p ezkumu vlastních úkon zadavatelem na v echny úkony zadavatele. Byla té zm
na lh ta pro podání námitek zadavateli z d ív
dní od doru ení oznámení o úkonech zadavatele na 15 dn
ích 10 kalendá ních
od doru ení oznámení
o p id lení ve ejné zakázky. Lh ta se tak prodlou ila, a to zejména tím, e ji nebylo nutné
47
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R podávat námitky bezprost edn po inkriminovaném úkonu, ale sta ilo je podat a poté, co byla p id lena VZ. Poslední novinkou v této sfé e je zakotvení zákazu pod sankcí neplatnosti uzav ít smlouvu d íve ne
uplyne 60 dn
od obdr ení námitek, kterým zadavatel následn
nevyhov l.
2.
ezkoumání úkon zadavatele orgánem dohledu
Koncepce nové právní úpravy p ezkoumání úkon zadavatele orgánem dohledu si nekladla za cíl pouze vytvo it právní rámec pro vydávání autoritativního rozhodnutí o tom, zda postup zadavatel byl i nebyl v souladu se zákonem o zadávání ve ejných zakázek a p ijetí pot ebných nápravných opat ení, ale zákon v podstat sledoval stejné obecné cíle jako hmotn právní úprava procesu ve ejného zadávání. T mi jsou zejména zachovávání principu rovnosti a
nediskriminace
v procesu ve ejného
zadávání,
zabezpe ení
transparentnosti zadávání ve ejných zakázek, co mo ná nejvy í efektivita a hospodárnost i vynakládání ve ejných prost edk
a zaji
ní ú inné sout e mezi dodavateli p i
zadávání VZ. Zákon o ve ejných zakázkách roz
il pravomoci Ú adu pro ochranu hospodá ské
sout e jako to orgánu dohledu ve sfé e ve ejných zakázek, zejména o mo nost vydávat edb ná opat ení a ukládat nápravná opat ení. To korespondovalo s vý e uvedeným cílem celé koncepce dohledu. Byl kladen d raz primárn na obnovení ádoucího stavu nikoliv na ukládání sank ních opat ení. Stejn
jako u námitek ani u správního p ezkumu nebyl omezen okruh úkon
zadavatele, je bylo mo né napadnout. Zákon tak výslovn stanovil ve svém § 97 odst. 3. edchozí úprava postrádala jakékoliv ustanovení o takovém omezení v rámci úpravy ízení p ed ÚOHS, z eho
by vyplývalo,
e p ed orgánem dohledu lze napadnout
jakýkoliv úkon zadavatele, ale námitky podléhaly omezení. Tuto nelogi nost tedy zákon . 40/2004 Sb. odstranil. Pro ur ité p ípady zákon zavádí institut smír ího ízení. Smír í ízení lze p ehledn popsat následujícími znaky. (1) Probíhá p ed Evropskou komisí; (2) týká se zadávacích ízení vypsaných sektorovým zadavatelem; (3) vztahuje se pouze na nadlimitní VZ; (4) ádost o n j m e podat kterýkoliv dodavatel, který m l zájem na získání ve ejné
48
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R zakázky a kterému v d sledku domn lého poru ení zákona úkonem zadavatele vznikla koda nebo vznik kody hrozil; (5) ádost se podává písemn Evropské komisi nebo orgánu dohledu, který ji neprodlen postoupí Evropské komisi. Zavedení tohoto institutu souvisí s harmonizací
eského práva s právem ES a uvedené ustanovení souvisí
s implementací sm rnice Rady 92/13/EHS o koordinaci právních a správních p edpis týkajících se pou ití p edpis Spole enství o postupech p i zadávání ve ejných zakázek v oblasti vodního hospodá ství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Zapadá také do celkového rámce snahy
it spory pokud mo no intern mezi zadavatelem a st ovatelem
a „mírovými prost edky“. Dal ím novým institutem v oblasti dohledu nad dodr ováním ZoVZ, který zákon . 199/1994 Sb. neznal, je po adavek kauce. Tu byl povinen slo it navrhovatel na ú et orgánu dohledu spolu s podáním návrhu na p ezkoumání úkon zadavatele. V p ípad , e byl návrh vy ízen kladn , tj. bylo mu vyhov no, byla tato kauce navrhovateli spolu s úroky vrácena, ale v p ípad , e byl návrh shledán neopodstatn ným a nebylo mu vyhov no, kauce propadla a stala se p íjmem do státního rozpo tu. Zavedení kauce m lo zabránit podávání zjevn neopodstatn ných návrh na p ezkoumání úkon zadavatele. V letech 1998 – 2004 byla p ibli
jedna t etina rozhodnutí ve v ci zamítavá, v letech 2005 a 2006
tento ukazatel klesl na polovinu, tj. cca na 15%. Je v ak otázkou, jaká je vypovídací hodnota t chto ísel. Za prvé se jedná o podíl zamítnutých návrh na v ech rozhodnutích vydaných ve v ci samé (nikoliv tedy pouze t ch vydaných v ízení zahájených na návrh) a za druhé z období po zavedení kauce jsou dostupné pouze dv srovnatelné hodnoty (z let 2005 a 2006). Nicmén pro hrubou p edstavu lze tato ísla pou ít. Kauce tedy z ejm povede k odstran ní zbyte ného zat ování ÚOHS tím, e by m l rozhodovat o zjevn nepodlo ených návrzích. Dal ím pozitivním bodem pro tento institut je pravd podobné zamezení um lého protahování zadávacího
ízení podáváním zbyte ných návrh
na
ezkoumání úkon zadavatele a lze také p edpokládat, e nebude docházet k ikanózním praktikám ze strany neúsp ných uchaze . Na druhou stranu v ak zavedení kauce m e vést k odrazení uchaze e, aby podal návrh na zahájení ízení p ed ÚOHS, i pokud by takový návrh byl oprávn ný. Ov em vzhledem k vý i kauce, která byla stanovena na 1% z nabídkové ceny, a k maximální horní hranici kauce ve vý i 1 000 000 K se domnívám, e tento negativní efekt nebude rozhodujícím faktorem pro posouzení klad a zápor kauce jako takové a kauci lze tedy hodnotit jako p ínos k efektivnosti procesu ve ejného zadávání. Diskutabilní je vhodnost nabídkové ceny jako základu pro odvození kauce.
49
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Návrh toti mohl být podán ji v takovém stadiu zadávání VZ, kdy je
nebyla podána
uchaze em nabídka, resp. návrh mohl být podán dodavatelem, který nepodal v zadávacím ízení ádnou nabídku. Proto by bylo vhodn
í stanovit za bázi jinou hodnotu, nap .
edpokládanou cenu VZ nebo obrat navrhovatele. Jak ji bylo vý e nastín no, Ú ad pro ochranu hospodá ské sout e mohl po p ijetí zákona . 40/2004 Sb. nov vydávat p edb ná opat ení. Tato pravomoc není pro ÚOHS úpln nová, p edb ná opat ení mohl vydávat ji d íve podle správního ádu41, který byl pro zákon o ve ejných zakázkách lex generalis, ale nyní byla tato pravomoc výslovn upravena i ve zvlá tním zákon (ZoVZ). Toto ustanovení bylo do zákona za len no v souladu s po adavkem implementace sm rnice Rady 89/665/EHS o koordinaci právních a správních p edpis týkajících se p ezkumného ízení p i zadávání ve ejných zakázek na dodávky a ve ejných zakázek na stavební práce, podle ní je povinností lenských stát zajistit, aby orgán dohledu byl vybaven pravomocí vydávat v dob co nejkrat í prozatímní opat ení s cílem nápravy údajného poru ení zákona zadavatelem, zabránit dal ímu po kozování zájm ú astník zadávacího procesu, v etn mo nosti pozastavit zadávací postup nebo jakékoliv opat ení zadavatele.
3.2.10 N které dal í nové instituty zavedené zákonem . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách Nový zákon o ve ejných zakázkách p inesl mnohé novinky, které d ív
í právní
úpravy na poli ve ejného zadávání neznaly. N které z nich byly popsány ji vý e (ve ejná sout
o návrh, seznam kvalifikovaných dodavatel , kauce, aj.) a n které dal í budou ve
stru nosti p edm tem následujícího textu.
1. Zvýhodn ní n kterých uchaze
nebo zájemc v zadávacím ízení
Zákon o VZ odstranil mo nost zvýhodn ní domácích producent , kterou obsahoval edchozí zákon o zadávání VZ. Zvýhodn ní na základ
státní p íslu nosti tak ji
v souladu s principy práva ES bylo zakázáno. Jakákoliv pozitivní diskriminace je na komunitární úrovni, tj. u nadlimitních zakázek, nemo ná. Pro ist národní úrove , tj. pro podlimitní VZ byla ale stanovena povinnost zadavatele zvýhodnit uchaze e nebo zájemce, který zam stnává více ne
50% osob se zm
nou pracovní schopností (osob se
zdravotním posti ením) z celkového po tu zam stnanc . Toto ustanovení bylo 41
§ 43 zákona . 71/1967 Sb., o správním ízení (správní ád)
50
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R novelizováno zákonem . 436/2004 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o zam stnanosti, a zákonem . 253/2005 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o inspekci práce, kdy hlavní zm na tkv la v tom, e sobnost tohoto ustanovení byla roz ena i nadlimitní VZ.
2. Informa ní systém o zadávání ve ejných zakázek a elektronické podání nabídky Tento prvek souvisí se stále v lidskou
ím vlivem informa ních technologií na ve kerou
innost, ve ejné zadávání nevyjímaje. Vytvo ením informa ního systému
o zadávání ve ejných zakázek se v kone ném d sledku sledovalo nejen usnadn ní procedur zadávání ve ejných zakázek, ale v kone ném d sledku hlavn posílení podmínek pro transparentnost, nediskriminaci a v
í efektivnost zadávacích proces
ve ejných
zakázek. Nakonec m l tento systém sm ovat k elektronickému zadávání ve ejných zakázek, které je v EU známé jako e-public procurement. Úpravu informa ního systému o zadávání ve ejných zakázek rozvád la podrobn ji vyhlá ka Ministerstva pro místní rozvoj . 240/2004 Sb., o informa ním systému o zadávání ve ejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti. Tendence k elektronizaci se áste
projevila ji v zákon
. 199/1994 Sb., kde se ale omezila na úpravu tzv. centrální
adresy, tj. místa, kde jsou ve ve ejn p ístupném informa ním systému uve ej ovány ur ité údaje. Nová úprava v ak sm ovala k v
í komplexnosti. S tímto trendem souvisí i nov
zavedená mo nost elektronického podání nabídky v zadávacím ízení.
3.
edb né oznámení
Zákon stanovil zadavateli povinnost, aby na za átku ka dého kalendá ního roku edb
oznámil ve ejné zakázky, které hodlá v daném roce zadat. Tato povinnost se na
zadavatele vztahovala pouze, pokud celková p edpokládaná hodnota v ech VZ dosáhne ur ité relevantní vý e. Tento institut dával uchaze m a zájemc m mo nost dostate dop edu se p ipravit na svou ú ast v zadávacím ízení na ty VZ, které by jej potenciáln zajímaly, a zadavatel pak mohl s touto p ipraveností zájemc , resp. uchaze stanovování lh t,
ím
se mohlo celý proces zadání VZ maximáln
. 137/2006 Sb. pak tento institut dále rozvádí.
51
po ítat p i
zkrátit. Zákon
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
3.2.11 Bilance zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách Zákon o ve ejných zakázkách byl p ijat hlavn z d vodu akutní nutnosti slad ní eského právního ádu s právem Evropských spole enství. Byl p ijímán ve zna né asové tísni a to se negativn projevilo na jeho obsahu. Za dobu své pom rn krátké existence byl celkem osmkrát novelizován42. Z hlediska samotné materie úpravy ve ejných zakázek zákon znateln zasáhl tém
do
ech témat souvisejících se zadáváním ve ejných zakázek. Zejména v ak p edstavil následující novinky: 1. odstran ní ustanovení zvýhod ující domácí dodavatele, resp. uchaze e, 2. ud lování koncesí, 3. rozd lení ve ejných zakázek podle p edpokládané hodnoty na nadlimitní a podlimitní, 4. rozd lení ve ejných zakázek podle p edm tu pln ní na VZ na dodávky, VZ na slu by a VZ na stavební práce, 5. znovuzavedení hodnotového limitu do definice ve ejné zakázky, 6. upravení definice zadavatele, 7. ve ejná sout
o návrh,
8. nové zp soby zadávání ve ejných zakázek, 9. precizace úpravy kvalifikace dodavatel , zejména zavedení seznamu kvalifikovaných dodavatel , 10. stejná komise pro otevírání obálek s nabídkami a pro posuzování a hodnocení nabídek, 11. obligatorní podávání námitek proti úkon m zadavatele a modifikace okruhu subjekt oprávn ných podat tyto námitky,
42
zákonem . 436/2004 Sb., zákonem . 437/2004 Sb., zákonem . 60/2005 Sb., zákonem . 124/2005 Sb., zákonem . 179/2005 Sb., zákonem . 253/2005 Sb., zákonem . 377/2005 Sb., zákonem . 413/2005 Sb.
52
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R 12. smír í ízení, 13. kauce, 14. zvlá tní úprava p edb ného opat ení, 15. zvýhodn ní uchaze e nebo zájemce, který zam stnává více ne 50% osob se zm
nou pracovní schopností z celkového po tu zam stnanc ,
16. trendy související s rozvojem informa ních technologií a 17.
edb né oznámení ve ejných zakázek.
Mezi hlavní p ínosy nového zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách pat ilo zejména ádné za len ní systému zadávání VZ evropských zadávacích sm rnic do eského právního
ádu. Nová právní úprava nahrazovala zákon
. 199/1994 Sb., který se
v d sledcích etných zásadních novelizací za ínal pomalu stávat nep ehledným. ZoVZ tedy reguloval doménu ve ejných zakázek komplexn a systematicky. Na druhou stranu v n kterých oblastech je spí e na kodu, e za starou úpravou byla pomysln ud lána tlustá ára a nová úprava nezohlednila praktické poznatky této staré úpravy. Tento zákon byl p ijímán ji
v dob , kdy kon ily práce na nových evropských
zadávacích sm rnicích. P esto byl postaven na starém systému p vodních sm rnic z 90. let, který byl záhy p ekonán, a musela tak být v R p ijata nová harmoniza ní legislativa. Bylo by z ejm efektivn
í vzít do úvahy tyto nové sm rnice ji p i tvorb
zákona . 40/2004 Sb. tak, aby následné p ijetí evropských zadávacích sm rnic z roku 2004 nemuselo vést k nutnosti p ijmout úpln nový zákon, ale aby bylo sch dné provést implementaci t chto sm rnic maximáln cestou rozumné novely.
3.3 Zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách a jeho novely V roce 2004 byly na p
Evropských spole enství p ijaty nové zadávací sm rnice,
které bylo nutné transponovat do národních právních ád do 31. prosince 2006. Proto e zákonodárce
pova oval
jejich
implementaci
prost ednictvím
novelizace
zákona
. 40/2004 Sb. za p íli slo itou, zvolil formu p ijetí úpln nového zákona. Zm ny by se toti dotkly v
iny ustanovení i systematiky, a tak MMR zvolilo tuto cestu.
53
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Zákon . 137/2006 Sb. zachovává základní zásady a principy úprav p edchozích, tj. transparentnost zadávání ve ejných zakázek, rovné zacházení, zákaz diskriminace, efektivita a hospodárnost p i vynakládání ve ejných prost edk
a zabezpe ení ú inné
sout e mezi dodavateli p i zadávání VZ. I p i zachování základní linie v ak reguluje doménu ve ejného zadávání do v
ích podrobností. Zárove také zavádí nové instituty,
které jsou p edm tem dal ího textu.
Evropský exkurs Jak ji
bylo nastín no, po átek milénia znamenal zm ny na poli VZ i v rámci
legislativní innosti ES. V pr
hu asu význam ve ejných zakázek v evropských státech
stále rostl. Následující tabulka dokládá vzr st významu VZ za posledních cca 20 let. Význam ve ejných zakázek v EU15 v letech 1987 (v miliardách ECU) a 2004 (v miliardách Euro) Ve ejné zakázky / HDP (1987) Belgie Dánsko Francie mecko ecko Irsko Itálie Lucembursko Nizozemsko Portugalsko pan lsko Velká Británie Rakousko Finsko védsko EU15
12,72% 11,60% 11,46% 9,87% 15,71% 11,45% 10,38% 11,32% 11,61% 14,47% 10,39% 16,50% 11,69% 11,64% 11,69% 11,72%
Ve ejné zakázky / Ve ejné zakázky / Ve ejné zakázky ve ejné výdaje ve ejné / HDP (2004) výdaje (2004) (1987) 21,54% 15,79% 32,09% 20,81% 16,45% 29,72% 22,17% 16,98% 31,93% 21,05% 15,68% 33,29% 32,98% 11,64% 23,39% 22,39% 12,05% 35,59% 20,69% 15,05% 31,53% 20,69% 16,80% 39,51% 19,52% 23,58% 51,17% 33,58% 15,71% 33,77% 25,46% 13,82% 35,53% 40,45% x x 22,20% 16,75% 33,34% 25,42% 16,72% 33,32% 19,61% 17,99% 31,62% 24,02% 16,41% 34,74%
Zdroj: The Single Market Review, Sub-series III: Dismantling of Barriers, Volume II: Public Procurement a Eurostat x – údaje nejsou k dispozici
Legislativní zm ny regulace VZ v ES spo ívaly v p ijetí dvou sm rnic, a to sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. b ezna 2004 o koordinaci postup i zadávání ve ejných zakázek na stavební práce, dodávky a slu by a sm rnice 54
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. b ezna 2004 o koordinaci postup i zadávání zakázek subjekty p sobícími v odv tví vodního hospodá ství, energetiky, dopravy a po tovních slu eb. edchozí regulace oblasti ve ejných zakázek byla vlivem relativn a dopl
rozt
astých zm n
ná, nesystematická a tím velmi nep ehledná. Ustanovení sm rnic
z 90. let asto pou ívá odkazy na jiné právní p episy Spole enství, pop . na jiná ustanovení té e sm rnice. Také definice pojm se v praxi ukázaly jako nedostate né, proto e byly definovány pouze pojmy úpln základní a naprosto specifické (ve ejná zakázka, zadavatel, uchaze a zájemce, jednotlivé typy ízení). Nové sm rnice ji definují krom t chto i pojmy dal í, jako nap íklad písemný, zhotovitel, dodavatel, poskytovatel slu eb. Evropská spole enství tedy p istoupila k p ijetí vý e uvedených sm rnic, které danou problematiku upravovaly komplexn za sou asného zohledn ní praxe a soudní judikatury. Dal ím d vodem p istoupení k nové úprav bylo roz ování elektronických systém nákupu. Technický pokrok v oblasti informa ních a telekomunika ních technologií se projevoval mimo jiné ve zvý ení hospodá ské sout e (zejména umo
ním vstupu do
vyhlá ené sout e velkému po tu hospodá ských subjekt ), úsporou
asu i úsporou
financí. Jiným faktorem ovliv ujícím rozhodování o podob nových sm rnic byl trend sm rem k centralizaci nákup . To znamená, e n kolik ve ejných zadavatel je pov eno provád t nákupy, zadávat ve ejné zakázky, pop . uzavírat rámcové smlouvy pro jiné ve ejné zadavatele. Trend k centralizaci nákup klade na legislativu té nové po adavky. P edn je eba zavést legislativní definice úst edních nákupních subjekt a stanovit podmínky jejich innosti tak, aby nedo lo k ohro ení hospodá ské sout e. Dále
se zohlednila pot eba zvlá tní ochrany subjekt
ur itým zp sobem
v hospodá ské sout i znevýhodn ných. T mi jsou zejména chrán né dílny, zam stnávající osoby zdravotn posti ené, a malé a st ední podniky, které by se za normálních podmínek ko dostávaly k zakázkám takového objemu, jakými jsou zpravidla ve ejné zakázky podléhající zvlá tní úprav . V neposlední ad se projevila snaha o v úpravy zadávání ve ejných zakázek.
55
í míru ochrany ivotního prost edí v rámci
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R Rozvoj informa ních a telekomunika ních technologií a roz ení jejich pou ívání s sebou p inesly pot ebu jejich zohledn ní p i tvorb
nových p edpis
pro zadávání
ve ejných zakázek. Sm rnice zejména definovaly n které nové pojmy. Zárove
bylo
pou ití elektronických prost edk od vodn ním pro zkrácení n kterých lh t (lh ta pro doru ení v otev ených a vyjednávacích
ízeních a lh ta pro doru ení
ízeních a v sout ním dialogu). Nov
ádostí o ú ast v omezených definovanými pojmy byly
dynamický nákupní systém, elektronická dra ba a elektronický prost edek.
3.3.1
edm t úpravy zákona
Z hlediska pozitivního vymezení navazuje nový ZoVZ na p edchozí úpravu s tím rozdílem, e postup p i ud lování koncesí byl ponechán zvlá tní zákonné úprav . A i v p ípad
negativního vymezení, tedy stanovení výjimek z p sobnosti zákona, p iná í
ur ité modifikace. Zejména jsou nyní vylou eny VZ, jejich p edm tem je nabytí i nájem existujících nemovitostí, byt
i nebytových prostor nebo s nimi souvisejících práv, a VZ
zadávané ve ejným zadavatelem týkající se zabezpe ení ve ejnoprávního vysílání. V n kterých oblastech se sou asná úprava navrátila k výjimkám, které znal zákon . 199/1994 Sb., ale zákon . 40/2004 Sb. je pozd ji odstranil. To se týká nap íklad slu eb poskytovaných
NB v rámci její
innosti, podlimitní VZ zadávaných zastupitelským
adem R v zahrani í nebo podlimitní VZ, jejich p edm tem je nabývání v cí do sbírek muzejní povahy43. Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona ve ejné zakázky malého rozsahu; ve ejný zadavatel je v ak povinen dodr et zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace44. Toto ustanovení, a
doslovn
jej p edchozí zákon neznal,
principiáln navazuje na zásadu, o kterou se opíraly v echny zákony regulující ve ejné zadávání, a to pod izovat zákonné úprav pouze relevantní vydání ve ejných prost edk . edchozí ZoVZ zakázky o relativn malé hodnot v bec nepova oval za VZ a jejich zadávání tedy ZoVZ také nepodléhalo stejn jako nyní. Zákon . 137/2006 Sb. obsahuje zvlá tní výjimky z p sobnosti zákona pro sektorové zadavatele stejn jako zákon p edchozí.
43
§ 1 odst. 2 zákona . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek stanovil, e se zákon nevztahuje na nákup um leckých, historických nebo sbírkových p edm uskute ovaný na ve ejných dra bách podle zvlá tního p edpisu a nákup knihovních fond jako celku. 44 § 18 odst. 3 zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách
56
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
3.3.2 Pojem ve ejná zakázka Definice podle zákona . 137/2006 Sb. je dost iroká a na rozdíl od p edchozích úprav neomezuje ve ejné zakázky na zakázky nad ur itý finan ní limit, jako to inil zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
i zákon
. 40/2004 Sb., o ve ejných
zakázkách. I zakázka malé hodnoty je tedy ze své podstaty ve ejnou zakázkou, nicmén i sou asná úprava vy le uje zakázky malé hodnoty z p sobnosti zákona o ve ejných zakázkách, a to jako zakázku malého rozsahu. Je otázkou, zda je stanovení finan ních limit
v cí ádoucí i ne ádoucí. Ob varianty s sebou p iná í ur ité klady i zápory.
Nestanovení ádných nebo p íli nízkých limit se jeví jako neú elné, proto e nep im en zat uje jak zadavatele, tak i státní aparát dohledu vzhledem k prosp chu takto získanému v podob
eventuáln
v
í transparentnosti
stanovení p íli vysokého limitu zp sobí, e v
i úspo e ve ejných prost edk . Naopak ina zakázek zadávaných zadavatelem ve
smyslu zákona nebude podléhat zákonné úprav , a tedy takovéto zadávání nebude regulováno jasnými pravidly, která sm ují k transparentnímu a efektivnímu vynakládání ve ejných prost edk . Ani sám zákonodárce není v z r. 1994 stanovuje limity pom rn
ení této otázky v ase konzistentní. Prap vodní úprava nízké (100 000 K , resp. 500 000 K
podle typu
zakázky) a hned první novela z r. 1996 (zákon . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek) tyto limity úpln odstra uje. Znovu se finan ní hranice objevuje a s novým zákonem, tj. zákonem . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách, který ji nastavuje na 2 000 000 K . Sou asná úprava, zt lesn ná zákonem . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, je ve svém d sledku shodná s úpravou p edchozí. Zakázky pod 2 000 000 K , resp. 6 000 000 K (podle typu zakázky) pova uje za ve ejnou zakázku malého rozsahu, nespadající do p sobnosti zákona. Ur itý problém p edstavoval zp sob stanovení hodnoty VZ. Zákon . 199/1994 Sb. sice stanovil finan ní limity, od nich byla zakázka pova ována za ve ejnou zakázku podle zákona, a operoval s pojmem „pen itý závazek“, ale ml el v otázce stanovení vý e pen itého závazku. Zákon
. 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách p ímo, výslovn
operoval s pojmem „p edpokládaná cena p edm tu ve ejné zakázky“, ale stále neur il, co má být podkladem pro odhad ceny p edm tu ve ejné zakázky. Sou asný zákon o VZ je
57
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R ji d sledný a p esn ji stanoví, co se rozumí pod „p edpokládanou hodnotou VZ“45 a e ji ur í zadavatel na základ údaj a informací o zakázkách stejného i podobného p edm tu pln ní nebo na základ údaj a informací získaných pr zkumem trhu i získaných jiným vhodným zp sobem.
3.3.3 Zadavatel Zákon
. 137/2006 Sb. výslovn
zavedl d lení zadavatel
na ve ejné, dotované
a sektorové. Okruh dotovaných zadavatel oproti p edchozí úprav na jedné stran dále zú il ur ením typ
ve ejných zakázek, p i jejich
zadávání je osoba pova ována za
dotovaného zadavatele, a na druhé stran sta ilo i nep ímé financování osoby na to, aby byla pova ována za dotovaného zadavatele. Tento zákon také zú il definici ve ejného zadavatele tím, e ve vymezení jiné právnické osoby, která je ve ejným zadavatelem, doplnil podmínku neobchodní a nepr myslové povahy innosti t chto osob. Co se tý e sektorového zadavatele, odpadla podmínka podnikání a sektorovým zadavatelem m e nyní být i nepodnikatel. Ur itých zm n doznalo vymezení relevantních inností, rozhodných pro definici sektorového zadavatele. Toto vymezení je p ehledn ji len no podle odv tví hospodá ské innosti. Nov mezi tyto innosti p ibyly po tovní slu by, naopak vypadly slu by telekomunika ní. Pro sektorové zadavatele zákon vyty uje zvlá tní pravidla. Úplnou novinkou je p edstavení centrálního zadavatele. Centrálním zadavatelem podle nového ZoVZ je ve ejný zadavatel, který pro jiné zadavatele po izuje dodávky i slu by, je jsou p edm tem ve ejných zakázek, které následn prodává jiným zadavatel m za cenu nikoliv vy í, ne za kterou byly dodávky i slu by po ízeny, nebo provádí zadávací ízení a zadává VZ na ú et jiných zadavatel . Zákon upravuje právní re im centrálního zadavatele i otázky odpov dnosti za p ípadné poru ení zákona p i centralizovaném zadávání.
3.3.4 Dodavatel, zájemce, uchaze V této oblasti ji zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách nep inesl ádný posun a definice je podána v kapitole 1.3 této práce.
45
jde o zadavatelem p edpokládanou vý i pen itého závazku vyplývající z pln ní ve ejné zakázky
58
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R
3.3.5 Zp soby zadávání ve ejných zakázek ZoVZ z roku 2006 zavádí dal í dva zp soby zadávání ve ejných zakázek, a to sout ní dialog a zjednodu ené podlimitní ízení. Sout ní dialog se podobá jednacímu ízení s uve ejn ním, ale na rozdíl od jednacího ízení s uve ejn ním v n m jde o nalezení ur itého
ení. P edm t VZ tedy není dop edu p esn ur en, je v ak ur en alespo
rámcov (jinak by lo spí e o sout
o návrh). Sout ní dialog lze pou ít pro zadání
ve ejné zakázky se zvlá
slo itým p edm tem pln ní, u ní není ve ejný zadavatel
objektivn
vymezit technické podmínky nebo právní nebo finan ní
schopen p esn
po adavky na pln ní ve ejné zakázky. Obdobu zjednodu eného podlimitního ízení znal ji zákon . 199/1994 Sb. v podob zjednodu eného zadání, vztahujícího se na VZ pod ur itý finan ní limit. Nyní v ak zadavatel musí vyzvat k podání nabídky min. 5 zájemc (podle ZoZVZ sta ili 3 zájemci), kte í musí spl ovat kvalifika ní po adavky. Zadavatel m e zjednodu ené podlimitní ízení pou ít pro zadání podlimitní VZ (v p ípad VZ na stavební práce je hodnota takto zadané VZ dále omezena na 20 000 000 K bez DPH). Co se tý e p edpoklad pou ití jednacích ízení, vychází nová úprava ze stejných princip
jako úprava p edchozí, nicmén zvlá
u jednacího bez uve ejn ní lze nalézt
odchylky (roz ení mo ností pou ití). Jednací ízení s uve ejn ním lze tak nyní pou ít v ur itém p ípad i u slu eb finan ní povahy i u slu eb svobodných povolání. U jednacího ízení bez uve ejn ní byly roz eny mo nosti jeho pou ití, které se podle starého ZoVZ týkaly pouze sektorových zadavatel , i na ve ejného, resp. dotovaného zadavatele. Dále byly odstran ny jisté nedostatky p edchozí úpravy (nutnost vyhla ování krizového stavu) a do lo ke zp esn ní definic. Nový ZoVZ také podává podrobn
í pravidla pro pr
h jednotlivých typ
zadávacího ízení.
3.3.6 Kvalifikace dodavatel Úprava kvalifikace je velmi podobná d ív
ímu pojetí, a koliv slovní zn ní je
odli né. Nová konstrukce kvalifika ních p edpoklad je podrobn
í a striktn
í ne jak ji
obsahoval zákon . 40/2004 Sb. Jednotlivé druhy kvalifika ních p edpoklad vymezuje ímo zákon a zadavatel má tedy men í volnost ve volb kvalifika ních kritérií. Nov byla
59
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R zavedena mo nost prokázání spln ní kvalifikace prost ednictvím subdodavatele, co dostate
odpovídá po adavk m na kvalitu provedení VZ.
V oblasti základních kvalifika ních kritérií byla dopln na dv kritéria, která bránila spln ní kvalifikace, a to pravomocné odsouzení pro ur itý trestný in46 a nekalosout ní jednání. Základní kvalifika ní p edpoklady se nadále neprokazují pouze prohlá ením dodavatele, ale pokud to jde, odpovídajícím ú edním dokladem, co je podle m posun pozitivním sm rem. Pro podlimitní VZ z stává zachováno jednodu í prokazování spln ní kvalifikace estným prohlá ením. stává také zachován seznam kvalifikovaných dodavatel . Zápis v tomto seznamu prokazuje spln ní základních a profesních kvalifika ních p edpoklad . Navíc byl zaveden systém certifikovaných dodavatel , který umo uje prokázat spln ní kvalifikace jako celku prost ednictvím certifikátu, vydaného certifika ní autoritou.
3.3.7 Jistota Zákon . 137/2006 Sb. odstranil nedostatky, které p inesla p edchozí úprava, zejména autoritativn stanovil mo né formy jistoty. Jistotu bylo mo né poskytnout bu
formou
slo ení pen ní ástky na ú et zadavatele, nebo formou bankovní záruky. Nový ZoVZ také vhodn ponechává volbu této formy na uchaze i. Zadavatel tedy ji nemá mo nost ur ovat formu jistoty, co posiluje zásadu nediskriminace jednotlivých uchaze . Té tento zákon vrátil ustanovení o nab hlých úrocích, které obsahoval zákon . 199/1994 Sb., ale zákon . 40/2004 Sb. ho opomn l.
3.3.8 Posuzování a hodnocení nabídek Základní hodnotící kritéria z stávají stále stejná (ekonomická výhodnost nabídky nebo nejni í nabídková cena). Zákon v ak ur uje podrobn
í pravidla pro stanovení
díl ích kritérií a pro p azení vah díl ím kritériím. Navíc ZoVZ pamatuje na variantu, kdy zadavatel není objektivn schopen stanovit váhu díl ích kritérií. Nový ZoVZ op t striktn ji odd lil otvírání obálek a posuzování a hodnocení nabídek tím,
e stanovil povinnost ustavit dv
komise. Slo ení komise spo ívá na stejných
46
trestný in spáchaný ve prosp ch zlo inného spol ení, trestný in ú asti na zlo inném spol ení, legalizace výnos z trestné innosti, podílnictví, p ijímání úplatku, podplácení, nep ímého úplatká ství, podvodu a úv rového podvodu
60
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R základech jako p edchozí úpravy. Relativn
nejv
í zm nu lze pozorovat v oblasti
odborné zp sobilosti len poroty, kde komise musí mít ur itý podíl odborn zp sobilých osob pouze, pokud je to od vodn no p edm tem VZ. To pova uji za pon kud zavád jící ustanovení. Viditeln
í zm ny nastaly i v p ípad
jmenování komise p íslu ným
ministrem resp. vládou. Nyní se toto nevztahuje na v echny ve ejné zadavatele, jak tomu bylo d íve, ale pouze na R a státní p ísp vkovou organizaci, a zm nily se také hodnotové limity pro VZ, kterých se to týká. V p ípad podjatosti lena komise byla zadavateli odebrána sporná mo nost uvá ení. Komisi dává zákon nov mo nost p izvat uchaze e na její jednání, aby osobn
vysv tlil svou nabídku, pop . zd vodnil mimo ádn
nízkou
nabídkovou cenu. Mimo ádn nízká nabídková cena m e být nad rámec p edchozích úprav zd vodn na také potenciální mo ností uchaze e získat ve ejnou podporu v souladu s právními akty ES, pop . souladem s p edpisy týkajícími se ochrany zam stnanc a pracovních podmínek, které jsou ú inné v míst provád ní VZ.
3.3.9 Dohled nad dodr ováním zákona 1. Námitky proti úkon m zadavatele V p ípad
podávání námitek zadavateli je op t patrné dal í roz ení subjekt
oprávn ných tyto námitky podat. Nyní i u podlimitních VZ (nikoliv tedy jen u nadlimitních VZ, jak tomu bylo za ú innosti zákona . 40/2004 Sb.) m e podat kterýkoliv dodavatel, který má nebo m l zájem na získání ur ité ve ejné zakázky a kterému v d sledku domn lého poru ení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech. V p ípad , e zadavatel zjistí v pr
hu zadávacího ízení, e n kterým svým úkonem
poru il zákon, m e sám p ijmout opat ení k náprav , ani by obdr el námitky ze strany dodavatel , zájemc nebo uchaze .
2.
ezkoumání úkon zadavatele orgánem dohledu
Oproti p edchozí úprav se do kal ur itých zm n institut kauce. Nyní zákon stanoví i minimální hranici a zvy uje horní limit kauce. ZoVZ od roku 2006 myslí i na p ípad, kdy není mo né vypo ítat kauci na základ
nabídkové ceny, a stanoví pau ální
ástku
100 000 K . Jakkoliv pova uji institut kauce za pozitivum, sou asný stav s sebou nese
61
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R zna né nevýhody. Za prvé stále spo ívá na odvození od nabídkové ceny, za druhé diskutabilní je i stanovení minimální kauce a za t etí stanovení pau álu je snad nejmén vhodné
ení, navíc zohlední-li se jeho vý e, která odpovídá VZ o hodnot
10 000 000 K . Takovýto pau ál ji zcela jist m e odradit p ípadné st ovatele, i pokud by jejich stí nost byla od vodn ná.
3.3.10 N které dal í nové instituty zavedené zákonem . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách 1. Rámcové smlouvy Zákon . 40/2004 Sb. dával mo nost uzavírání rámcových smluv, tj. smluv mezi zadavatelem a jedním
i více uchaze i uzav ených na dobu ur itou, které upravují
podmínky týkající se jednotlivých VZ zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, pouze sektorovému zadavateli bez dal ích podrobností. Nový ZoVZ dává tuto mo nost em zadavatel m a stanoví konkrétní podrobnosti jak samotného uzav ení rámcové smlouvy na základ výsledk zadávacího ízení, tak zadávání VZ na základ rámcové smlouvy.
2. Instituty související s rozvojem informa ních technologií a prost edk elektronické komunikace Zákon . 137/2006 Sb. dále pokra uje v trendu nastoupeném zákonem p edchozím a evropskými zadávacími sm rnicemi a prohlubuje elektronizaci procesu ve ejného zadávání. V této souvislosti bych cht la zmínit tyto instituty: 1. Dynamický nákupní systém, který zákon definuje jako pln elektronický systém pro po izování b ného a obecn dostupného zbo í, slu eb nebo stavebních prací, který je asov omezený a otev ený po celou dobu svého trvání v em dodavatel m, kte í splní podmínky pro za azení do dynamického nákupního systému a podají p edb nou nabídku. Dynamický nákupní systém se ídí pravidly pro otev ené ízení. 2. Elektronická aukce, pod ní zákon rozumí proces slou ící k hodnocení nabídek, v jeho rámci zadavatel pou ívá elektronické nástroje umo ující edkládání nových sní ených nabídkových cen, p ípadn nových hodnot
62
Vývoj právní úpravy ve ejných zakázek po vzniku R nabídek, a který sou asn umo uje sestavit aktuální po adí nabídek p i pou ití automatických metod jejich hodnocení. 3. Profil zadavatele, co je internetová adresa zadavatele, kterou zadavatel pou ívá k uve ej ování informací týkajících se ve ejných zakázek.
3.3.11 Bilance zákona 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách Nový zákon byl p ijat v reakci na vývoj evropské legislativy v polovin b ezna 2006 a ú innosti nabyl 1.7.2006. Do eské regulace ve ejných zakázek vnesl mnoho zm n, které zásadního charakteru. Oproti p edchozí úprav je daleko objemn
í a podrobn
í.
Pro implementaci nových evropských zadávacích sm rnic z roku 2004 zákonodárce zvolil rad ji cestu rekodifikace. To lze p ivítat, proto e tak rozsáhlá novela, jakou by bylo t eba ipravit, by vnesla do zákonné regulace ve ejného zadávání daleko v
í zmatek
a nep ehlednost. Nicmén sou asné úprav je t eba vytknout p edev ím její obsáhlost a lenitost. Zejména by bylo vhodné vy lenit úpravu pro sektorové zadavatele do zvlá tního, separátního právního p edpisu. Tato úprava je natolik specifická, e její za len ní do obecné úpravy ve ejných zakázek iní tuto úpravu mén p ehlednou a nadm rn obsáhlou. Nový ZoVZ p inesl zejména nové zp soby zadávání VZ, jmenovit sout ní dialog a zjednodu ené podlimitní ízení. Dal í novinkou je systém certifikovaných dodavatel , slou ící ke snadn
ímu a rychlej ímu prokazování kvalifikace. Za krok správným sm rem
lze pova ovat op tovné stanovení forem jistoty a ponechání výb ru v tom kterém konkrétním p ípad na uchaze ích. Zákon o ve ejných zakázkách z roku 2006 dále zavádí podrobn
í úpravu pravidel pro sout
o návrh a p esn
ve ejných zakázek (zejména obsahuje exaktn
í pravidla pro hodnocení
í po adavky na díl í hodnotící kritéria
a systém jejich vá ení). Naopak za chybný krok se dá ozna it po adavek pau ální kauce v p ípad
nemo nosti jejího stanovení na základ nabídkové ceny. Nový ZoVZ také
roz uje mo nosti vyu ití tzv. rámcové smlouvy nejen v sí ových odv tvích. P irozenou reakcí na po adavky moderní doby jsou pak instituty související s rozvojem informa ních technologií a prost edk
elektronické komunikace, a to dynamický nákupní systém,
elektronická aukce a profil zadavatele, které navazují na snahu docílit co nejv elektronizace ve ejného zadávání.
63
í
Vývojové tendence a trendy
4
Vývojové tendence a trendy
4.1 Exaktn Postupem
í a obecn
í terminologie
asu zákonodárce p echází k v
í obecnosti v definování základních
pojm . Pro první verze zákona o ve ejném zadávání byla typická snaha o vý et r zných eventualit, které spadají pod daný termín, kde to pozd ji se dávala p ednost spí e pou ívání generálních, nad azených pojm , které zahrnovaly celý pot ebný okruh pojm a vztah . Zárove
tak docházelo ke zjednodu ení slovního zn ní definice, co
bylo
ínosem pro jednozna nost výkladu zákona. Tento trend se nejvíce odrazil v definici samotné ve ejné zakázky a zadavatele. U ve ejné zakázky se odstoupilo od konkrétního vymezení hospodá ských inností, které mohou být VZ, a p es trochu definici kruhem (ve ejná zakázka je zakázka…) se nakonec dosp lo k sou asnému pojetí VZ, zalo enému na smluvním vztahu mezi subjekty. V p ípad zadavatele p etrvával „syndrom vý tu“ v ur ité form
a
do nedávné doby, kdy bylo v po áte ních ustanoveních zákona
. 137/2006 Sb. výslovn zavedeno d lení zadavatel
na ve ejné, dotované a zejména
sektorové, eho pak zákonodárce vyu ívá v dal ím textu, ím je eliminována pot eba vnit ních odkaz na defini ní ustanovení zákona. Stále v
í obecnost se prosazuje i v systematice zákona. Ur ité instituty se p esouvají
ze zvlá tních ástí, vztahujících se na jednotlivé zadávací postupy, do
ásti obecné,
aplikovatelné na jakýkoliv typ zadávacího ízení. P vodn byla podrobn upravena pouze ve ejná obchodní sout . N které instituty (zejména kvalifikace dodavatel , posuzování a hodnocení nabídek) se v ak pou ily pouze p i tomto zp sobu zadání VZ, a by se svou povahou vztahovaly i k jiným formám zadání VZ. Postupn se v ak tyto instituty stávaly obecným pravidlem, spole ným pro v echna zadávací ízení. Sou asn se projevuje tendence k v
í exaktnosti v definicích. Jsou spí e opou
ny
vágní, iroké pojmy, které mohou zahrnovat jak velmi rozsáhlé tak i velmi omezené spektrum zále itostí, je
lze pod tento pojem pod adit. Je tedy pozorovatelná snaha
nahrazovat takovéto termíny výrazy jednozna z definice VZ bylo vypu
no „provedení jiných
dotovaného zadavatele nebo relevantních inností.
64
ími a p esn
ími. Tak nap íklad
inností“, up es oval se pojem
Vývojové tendence a trendy
4.2 Zm ny v p sobnosti zákona V tomto p ípad není mo né ur it konkrétní sm r zm n, tj. zda se jednalo o roz ení anebo zú ení. Zm ny v p sobnosti zákona byly dány jak zm nami v samotném p ímém pozitivním a negativním vymezení p sobnosti, tak zm nami v definice zadavatele a ve ejné zakázky. Co se tý e obecných výjimek z p sobnosti zákona, lze konstatovat, e v eobecn eva ovala tendence k jejich roz ování, tedy k zu ování sféry, na ni se aplikuje zákon upravující ve ejné zadávání. Naopak vývoj v pojetí ve ejné zakázky a zadavatele spí e ukazuje na roz ení p sobnosti právní úpravy ve ejných zakázek. Z definice ve ejné zakázky byly p edn odstran ny hodnotové limity a stala se abstraktn
í, ím pod ni
spadalo více oblastí lidské innosti. U obsahu pojmu zadavatele p edstavovalo nejv
í
zm nu ve sm ru roz ení za len ní sektorového zadavatele, ostatní zm ny znamenaly spí e zp esn ní ve smyslu zú ení (nap . 50% hranice p ijatých dotací u dotovaného zadavatele, podmínka neobchodní a nepr myslové povahy innosti ve ejného zadavatele, navázání sektorového zadavatele na ve ejného).
4.3 Prohloubení právní úpravy Ka dý nový zákon týkající se ve ejného zadávání je objemn
í ne ten p edchozí.
vodní úprava ítala 72 paragraf , ta sou asná se rozrostla a na 162 paragraf . Zatímco vodní zákon
. 199/1994 Sb. se zam oval na regulaci obchodní ve ejné sout e
a ostatním zadávacím postup m se v noval pouze okrajov , zákon . 40/2004 Sb. ji rovnom rn upravuje v echny druhy zadávacího ízení a následující zákon . 137/2006 Sb. dále stanovil podrobná pravidla pro postup p i jednotlivých zadávacích ízeních. Stejn tak se prohlubovala úprava kvalifikace dodavatel , zejména v oblasti jiných ne
základních kvalifika ních p edpoklad . V této sfé e byla zadavateli stále více
odebírána autonomie a zákon stanovoval stále detailn
í pravidla pro to, co se má rozum t
pod „dal ími kvalifika ními p edpoklady“ a jak se má jejich spln ní prokazovat. Nejrozsáhlej í úpravu obsahuje nejnov
í ZoVZ, který zabíhá do zna ných podrobností
(nap . pravost a stá í doklad prokazujících kvalifikaci). Zna ného roz ení se do kala i úprava zadávání ve ejných zakázek sektorovým zadavatelem. V 90. letech se zákon o ve ejném zadávání na zadávání VZ v tzv. sí ových
65
Vývojové tendence a trendy odv tvích v bec nevztahoval. Sektorový zadavatel byl mezi zadavatele ve smyslu zákona za azen v roce 2000, zákon se mu v ak p íli nev noval. V
inou se omezoval na ur ení
pravidel, která se na sektorového zadavatele nevztahovala, ani by konkrétn ji stanovil zvlá tní postup pro tohoto zadavatele, pop . ur ité pravidlo jednodu e modifikoval. Od roku 2006 je v ak úprav zadávání zakázek sektorovým zadavatelem v nována zna ná ást zákona o ve ejných zakázkách, ím se celý zákon stává slo it
ím a nep ehledn
ím.
Vzhledem k silnému tr nímu postavení sektorových zadavatel a klí ovosti relevantních inností je z ejm
vhodné relativn
podrobn
regulovat zadávání zakázek v t chto
odv tvích. V p ípad pot ebnosti rozsáhlej í novely by v budoucnu bylo dobré uva ovat o dal í rekodifikaci a vy len ní úpravy pro sektorového zadavatele do zvlá tního zákona. Obecný zákon o ve ejných zakázkách by bylo mo né pou ívat jako subsidiární právní edpis k p ípadnému zvlá tnímu zákonu o zadávání VZ v sí ových odv tvích. Taková konstrukce by sice byla pro sektorového zadavatele slo it
í, ale na druhé stran lze
u tohoto zadavatele p edpokládat vy í odbornou zp sobilost, ne
u ve ejných,
resp. dotovaných zadavatel . Tendence k prohlubování regulace se samoz ejm
projevuje i dal ích oblastech
ve ejného zadávání jako nap . posuzování a hodnocení nabídek (úprava díl ích kritérií p i vícekriteriálním hodnocení, ustavování hodnotící komise, mimo ádn nízká nabídková cena, atd.), dohled nad dodr ováním zákona (postup zadavatele p i rozhodování o námitkách, nále itosti návrhu na zahájení správního ízení p ed ÚOHS, p edb né opat ení, apod.), sout
o návrh aj.
4.4 Zohledn ní moderních technologií Trend ke stále hojn ve ve keré
ímu pou ívání moderních technologií se cca do 90. let projevuje
innosti lidské spole nosti. Proces digitalizace a automatizace se navíc
v poslední dob stále zrychluje. Na poli zadávání ve ejných zakázek se tato tendence projevila poprvé a s p ijetím zákona . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách v podob mo nosti elektronického podání nabídky a zavedení informa ního systému o zadávání ve ejných zakázek. Dal ího rozvoje se pak tato my lenka do kala s p ijetím nového zákona o ve ejných zakázkách v roce 2006. Tento zákon zavedl mo nost pln automatizovaného procesu zadávání ve ejných zakázek v podob
elektronické aukce a dynamického
nákupního systému. Otázkou v ak z stává míra vyu ití t chto mo ností v praxi.
66
Vývojové tendence a trendy Pro dal í rozvoj ve ejného zadávání bude dobré se zam it na co mo ná nejv vyu ití prost edk
elektronické komunikace a automatických systém
í
hodnocení tak,
aby se celý proces zadávání zakázky co nejvíce zjednodu il. Zapojení moderních technologií p inese v
í transparentnost ve ejného zadávání a tím se podpo í i posílení
ostatních zásad zadávání VZ, zejména zásady rovného zacházení. Podporou systému elektronické aukce se zvý í tendence k sout ení mezi uchaze i, z eho
m e pak
profitovat jak samotný uchaze , tak zadavatel, pop . spole nost jako celek. Uchaze i budou více motivováni k tomu, aby p icházeli s lep ími, nápadit pak bude zp tn p iná et dal í výhody v hospodá ské sout i. Siln mezi jednotlivými uchaze i pak bude pravd podobn
ími
eními, a to jim
í snaha o konkurenci
znamenat úsporu ve ejných
prost edk . Vzhledem k tomu, e ve ejné zadávání slou í i k získávání ve ejných statk , které jsou k dispozici celé spole nosti, bude se p ínos moderních technologií v podob lep ích ekonomicko-technických podmínek ve ejné zakázky p ená et i dal í spot ebitele ne je sám zadavatel. Samoz ejm výhoda pro zadavatele v podob v
í hospodárnosti
procesu zadání VZ je s ohledem na „soukromý p vod“ ve ejných prost edk výhodou i pro spole nost jako celek.
4.5 Harmonizace s právem ES Pot eba harmonizace
eské úpravy ve ejného zadávání s komunitárním právem
vyvstala v souvislosti se rostoucím stupn m zapojení slad ní právních úprav je patrné ji v zákon
R do evropských struktur. Ur ité
. 199/1994 Sb., a to od roku 2000, kdy byla
ijata novela tohoto zákona, zákon . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd novely nep inesly
ích p edpis . Nicmén tato ani následující
ádoucí stav dostate né harmonizace, a proto byl p ijímán zákon
. 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách, který m l tento nedostatek napravit. V d sledku ijetí nové úpravy na evropské úrovni byl pak p ipraven a schválen sou asný zákon o ve ejných zakázkách.
67
Záv r
Záv r Vynakládání ve ejných prost edk
na státní nákupy bylo v Evrop regulováno ji
v 16. století ve Francii za vlády krále Franti ka I. Modern
í úpravy se pak objevují na
elomu 19./20. století, a to v rámci Rakouska-Uherska i pro území
R. Samostatná
eskoslovenská úprava byla vytvo ena záhy po vniku nezávislého eskoslovenského státu v roce 1920. Tehdej í na ízení vlády bylo postaveno na shodných principech transparentnosti a úspory ve ejných prost edk jako evropské regulace povále né éry. V období centráln plánované ekonomiky se p i zadávání ve ejných zakázek se principy sout e neuplat ovaly, hospoda ení s majetkem ve ejnoprávních subjekt
se
ídilo
hospodá ským plánem a nebylo mo né vlastn v bec hovo it o ve ejném zadávání na sout ním základ v souladu s principy transparentnosti a nediskriminace. Transforma ní procesy po roce 1989 se dotkly rovn
úpravy ve ejného zadávání, ale a do poloviny
90. let byly ve ejné zakázky regulovány pouze okrajov . Oproti tomu je druhá polovina 90. let charakteristická velkou dynamikou ve vývoji íslu né právní úpravy. 1.1.1995 nabyl ú innosti zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, který polo il základy komplexní úpravy ve ejného zadávání v samostatné
eské republice. Tento zákon pro el mnohými novelizacemi, z nich
nejvýznamn
í byly novely z let 1996 a 2000, pop . 1998, které se dotkly v ech d le itých
institut i samotné podstaty ve ejných zakázek. P esto e byla tato úprava p ijata ve stejné dob jako evropské zadávací sm rnice a
eská republika m la podepsanou asocia ní
dohodu s Evropskými spole enstvími, vycházela z jiných základ a nebyla s komunitárním právem dostate
kompatibilní.
V souvislosti s p ipravovaným vstupem
eské republiky do evropských struktur byl
ijat nový zákon regulující ve ejné zadávání, a to zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách. V tomto zákonu byly zohledn ny evropské zadávací sm rnice z 90. let. Vzhledem k tomu, e byl tento p edpis p ijímán v asové nouzi, vyplývající z akutní pot eby sblí ení eské právní úpravy s evropským právem, zejména kv li mo nostem erpání prost edk
z evropských fond , se zákonodárci nepoda ilo ji
v této fázi
reflektovat aktuální legislativní procesy v oblasti ve ejných zakázek na evropské úrovni. Vý e uvedená skute nost m la za následek nutnost op tovné rekodifikace ve ejného zadávání v souvislosti s implementací nejnov
68
ích sm rnic ES z roku 2004. K té do lo
Záv r v roce 2006 v podob zákona . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách. Tento zákon je doposud ú inný. Vzhledem k faktu,
e vývoj moderní právní úpravy ve ejných zakázek v eské
republice probíhá po dostate
dlouhé asové období, je mo né identifikovat ur ité
obecné tendence, které se v zákonné regulaci projevují. K t mto vývojovým tendencím i trend m lze jednozna
p adit obecn
í a exaktn
í terminologii, která nezabíhá do
íli ných konkrétností, ale p esto p esn ji vystihuje podstatu dané skute nosti, a zasahuje i do systematiky zákona. Dal ím charakteristickým jevem, který je mo no v dlouhém období vysledovat, jsou neustálé zm ny v p sobnosti zákona. ádoucím výsledkem tohoto permanentn probíhajícího procesu je nalezení optimálního
ení, eho se zákonodárce
sna í dosáhnout vyu itím metody „pokus-omyl“. V zásad je v ak otázkou, zda existuje jaká vhodn vyzna uje
í metoda pro
ení takovéhoto optimaliza ního problému, který se
patnou p edvídatelností v ech d sledk
provedených zm n. V ím,
e
sou asné pojetí ji bude vyhovující, jeliko spojuje zku enost zákona . 199/1994 Sb. a úpravu evropských sm rnic. Prohlubování je dal í tendencí, která se projevuje v úprav ve ejných zakázek, kdy ka dý nový zákon zabíhá obsahov do v
ích podrobností a je návodn
s rozvojem v dy a techniky a jejím prostupováním do stále v
í. V souvislosti
ího mno ství obor lidské
innosti dochází i na poli ve ejných zakázek ke snaze o stále v
í zapojení nových
moderních technologií do zadávacího procesu. Poslední vývojovou tendencí, která se výrazn ji projevuje od po átku 21. století je t sn
í napojení na právo ES.
Z hlediska budoucího vývoje eské úpravy ve ejných zakázek lze konstatovat, e tento vývoj bude záviset nejen na v li eských mocenských struktur, ale p edev ím na v li v ech sou asných i budoucích len Evropských spole enství/Evropské unie.
69
Seznam pou ité literatury a zdroj
Seznam pou ité literatury a zdroj [1]
Na ízení vlády republiky
eskoslovenské
. 667/1920 Sb. z. n., o zadávání
státních dodávek a prací (zadávací ád) [2]
Zákon
. 115/1934 Sb. z. n., o pletichách p i zadávání ve ejných dodávek
a prací [3]
Zákon . 99/1950 Sb., o hospodá ských smlouvách a státní arbitrá i
[4]
Zákon . 71/1967 Sb., o správním ízení (správní ád)
[5]
Opat ení . 73 179/1991 Federálního ministerstva hospodá ství, ministerstva pr myslu R a ministerstva výstavby a stavebníctva SR (Zadávací ád staveb)
[6]
Usnesení vlády obstarávání
. 458/1992 k
zakázek
ir ímu uplatn ní ve ejného zadávání p i
financovaných
z
ve ejných
prost edk
in
http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/WebGovRes/A6263C1 5F9DDF0C7C12571B6006D5F55?OpenDocument [9.1.2008] [7]
sd leni MZV . 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající p idru ení mezi R na jedné stran a Evropskými spole enstvími a jejich lenskými státy na stran druhé
[8]
Zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
[9]
Zákon . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
[10] Zákon . 93/1998 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní zákona
. 148/1996 Sb., a dopl ují
které dal í zákony [11] Zákon . 28/2000 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd
ích p edpis
[12] Zákon . 256/2000 Sb., o Státním zem kterých dal ích zákon
70
lském interven ním fondu a o zm
Seznam pou ité literatury a zdroj [13] Zákon . 39/2001 Sb., kterým se m ní zákon . 483/1991 Sb., o eské televizi, ve zn ní pozd
ích p edpis , a o zm
n kterých dal ích zákon
[14] Zákon . 142/2001 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd
ích p edpis
[15] Zákon . 130/2002 Sb., o podpo e výzkumu a vývoje z ve ejných prost edk a o zm
n kterých souvisejících zákon
[16] Zákon . 211/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve zn ní pozd
ích p edpis , zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných
zakázek, ve zn ní pozd
ích p edpis , a zákon
cenných papír , ve zn ní pozd
. 214/1992 Sb. o burze
ích p edpis
[17] Zákon . 278/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd [18] Zákon
ích p edpis
. 320/2002 Sb., o zm
a zru ení n kterých zákon
v souvislosti
v ukon ením innosti okresních ú ad [19] Zákon . 424/2002 Sb., kterým se m ní zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek, ve zn ní pozd [20] Zákon
ích p edpis
. 517/2002 Sb., kterým se provád jí n která opat ení v soustav
úst edních orgán státní správy a m ní n které zákony [21] Zákon . 41/2004 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetí zákona o ve ejných zakázkách [22]
vodová zpráva k zákonu . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
[23]
vodová zpráva k zákonu . 148/1996 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek
[24]
vodová zpráva k zákonu . 93/1998 Sb., kterým se m ní a dopl uje zákon . 199/1994 Sb.,
o
zadávání
ve ejných
zakázek,
. 148/1996 Sb., a dopl ují n které dal í zákony
71
ve
zn ní
zákona
Seznam pou ité literatury a zdroj [25]
vodová
zpráva
k zákonu
. 28/2000 Sb.,
kterým
. 199/1994 Sb., o zadávání ve ejných zakázek v zn ní pozd
se
m ní
zákon
ích p edpis
[26] Zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách [27] Vyhlá ka
. 240/2004 Sb., o informa ním systému o zadávání ve ejných
zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti [28] Zákon . 436/2004 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o zam stnanosti [29] Zákon
. 437/2004 Sb., kterým se m ní zákon
. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve zn ní pozd
ích p edpis ,
zákon . 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování zne integrovaném registru zne
ování a o zm
n kterých zákon
ní, o (zákon o
integrované prevenci), ve zn ní zákona . 521/2002 Sb., a zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách [30] Zákon . 60/2005 Sb., kterým se m ní zákon . 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o zm kterých zákon , a zákon . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd
ích p edpis
[31] Zákon . 124/2005 Sb., kterým se m ní zákon . 117/1995 Sb., o státní sociální podpo e, ve zn ní pozd
ích p edpis , zákon
pot ebnosti, ve zn ní pozd
. 482/1991 Sb., o sociální
ích p edpis , zákon
. 235/2004 Sb., o dani
z p idané hodnoty, ve zn ní pozd
ích p edpis , a zákon . 40/2004 sb., o
ve ejných zakázkách, ve zn ní pozd
ích p edpis
[32] Zákon . 179/2005 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o zru ení Fondu národního majetku eské republiky [33] Zákon . 253/2005 Sb., kterým se m ní n které zákony v souvislosti s p ijetím zákona o inspekci práce [34] Zákon . 377/2005 Sb., o dopl kovém dozoru nad bankami, spo itelními a úv rními
dru stvy,
institucemi elektronických pen z, poji ovnami
72
a
Seznam pou ité literatury a zdroj obchodníky s cennými papíry ve finan ních konglomerátech a o zm kterých dal ích zákon (zákon o finan ních konglomerátech) [35] Zákon
. 413/2005 Sb., o zm
zákon
v souvislosti s p ijetím zákona o
ochran utajovaných informací a o bezpe nostní zp sobilosti [36]
vodová zpráva k zákonu . 40/2004 Sb., o ve ejných zakázkách
[37] Zákon . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách [38] Zákon . 110/2007 Sb., o n kterých opat eních v soustav úst edních orgán státní správy, souvisejících se zru ením Ministerstva informatiky a o zm kterých zákon [39]
vodová zpráva k zákonu . 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách
[40] Dole alová, H. Historie zadávání ve ejných zakázek. 1998, Systém ASPI [27.9.2007] [41] Bej ek, J. K nejasnostem zadávání ve ejných zakázek. 1995, Systém ASPI [27.9.2007] [42]
eda, F. Ve ejné zakázky po novele (1. ást). 1996, Systém ASPI [27.9.2007]
[43]
eda, F. Ve ejné zakázky po novele (2. ást). 1996, Systém ASPI [27.9.2007]
[44]
eda, F. Ve ejné zakázky po novele (3. ást). 1996, Systém ASPI [27.9.2007]
[45] Plíva, S. Ve ejné zakázky a jejich zadávání. 1995, Systém ASPI [27.9.2007] [46] Balík, S. Zákonodárce zapomn l. 1995, Systém ASPI [27.9.2007] [47] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 1998 in Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha, a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6 [48] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 1999 in Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha, a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6
73
Seznam pou ité literatury a zdroj [49] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2000 in Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha, a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6 [50] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2001 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 01.pdf [5.3.2008] [51] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2002 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 02.pdf [5.3.2008] [52] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2003 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 03.pdf [5.3.2008] [53] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2004 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 04.pdf [5.3.2008] [54] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2005 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 05.pdf [5.3.2008] [55] Zpráva o innosti Ú adu pro ochranu hospodá ské sout e za rok 2006 in http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/VZ_verejnost/Vyrocni_zprava20 06.pdf [5.3.2008] [56] Jur ík, R. Zákon o ve ejných zakázkách. Komentá , 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2004, ISBN 80-7179-661-1 [57] Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 6. aktualizované vydání podle stavu k 1.9.2001. Praha: Linde Praha, a.s., 2001, ISBN 80-7201-291-6 [58] Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 4. aktualizované vydání po novele zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 1998, ISBN 80-7201-136-7
74
Seznam pou ité literatury a zdroj [59] Pelc, V. Zadávání ve ejných zakázek. 3. aktualizované vydání po novele zákona. Praha: Linde Praha, a.s., 1996, ISBN 80-7201-010-7 [60] Sechterová, J. Pr vodce zákonem o ve ejných zakázkách. Vydání I. Praha: Polygon, 2005, ISBN 80-7273-123-8 [61] Krenk, M. Zadávání ve ejných zakázek. První vydání. Praha: Galén, 2005, ISBN 80-7262-343-5 [62] Tillman, J. Ve ejná zakázka. Praha: Prospektrum, 1995, ISBN 80-717527-1 [63]
íru ka zadávání ve ejných zakázek in http://www.businessinfo.cz/files/2005/2006-12-05_prirucka-zadavaniverejnych-zakazek.pdf [5.12.2006]
[64] „Asocia ní dohoda“ - sd leni MZV . 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající p idru ení mezi R na jedné stran a Evropskými spole enstvími a jejich lenskými státy na stran druhé [65] Rezoluce
VS
OSN
. A/RES/49/54
p ijatá
9.12.1994
in
http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N95/767/83/PDF/N9576783.pdf?O penElement [20.2.2008] [66] UNCITRAL. http://www.uncitral.org/uncitral/en/uncitral_texts/procurement_infrastructure/1 994Model_status.html [20.2.2008] [67] Luxová, L. Ve ejné zakázky v EU (stru ný historický vývoj). Seminární práce. 2007 [68] The Single Market Rewiew, Sub-series III: Dismantling of Barriers, Volume II: Public Procurement in http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/studies_en.htm [5.10.2007]
75