VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod
Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv (bakalářská práce)
Autor: Jan Volný Vedoucí práce: Ing. Ilya Bolotov, MBA, Ph.D.
i
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci „Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv“ vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne
…………
………………… podpis studenta
ii
Poděkování: Touto cestou bych rád poděkoval svému vedoucímu bakalářské práce, jímţ je pan Ilya Bolotov, za jeho čas, trpělivost a cenné rady, které mi v průběhu psaní velmi pomohly. Poděkovat bych chtěl také své rodině za morální a finanční podporu během celého studia i během psaní této práce.
iii
Obsah Úvod……………………………………………………………………………………………….1 1
2
3
Světový trh s pivem ................................................................................................................ 3 1.1
Historie vaření piva ve světě ............................................................................................ 3
1.2
Současná situace na světovém trhu s pivem..................................................................... 4
1.2.1
Světová produkce piva .............................................................................................. 4
1.2.2
Světová spotřeba piva ............................................................................................... 7
1.2.3
Největší subjekty na světovém trhu piva ................................................................ 10
1.3
Evropský trh piva ........................................................................................................... 11
1.4
Americký trh piva........................................................................................................... 12
1.5
Asijský trh piva .............................................................................................................. 13
Trh s pivem v České republice.............................................................................................. 15 2.1
Historie vaření piva v Čechách a na Moravě ................................................................. 15
2.2
Současná situace na trhu s pivem v ČR.......................................................................... 16
2.2.1
Produkce piva v ČR ................................................................................................ 17
2.2.2
Spotřeba piva v ČR ................................................................................................. 19
2.2.1
Vývoj ceny piva ...................................................................................................... 20
2.2.2
Největší subjekty na českém trhu piva.................................................................... 22
Česká republika a zahraniční obchod s pivem ...................................................................... 24 3.1
Vývoz piva z České republiky ....................................................................................... 24
3.1.1
Export piva podle cílových zemí ............................................................................ 25
3.1.2
Export piva podle druhů piva a obalů ..................................................................... 28
3.1.3
Export piva podle společností ................................................................................. 31
3.1.4
Export pivovaru Budějovický Budvar .................................................................... 33
3.2
Dovoz piva do České republiky ..................................................................................... 35 iv
3.2.1
Import piva podle zemí ........................................................................................... 37
3.2.2
Subjekty importující pivo do České republiky ....................................................... 39
Závěr………………………………………………………………………………………...…...40 Seznam pouţité literatury………………………………………………………………………..43 Seznam grafů…………………………………………………………………………………….47 Seznam tabulek…………………………………………………………………………………..47 Přílohy……………………………………………………………………………………………49
v
Seznam zkratek BESIP
Bezpečnost silniční přepravy (samostatné oddělení spadající pod Ministerstvo dopravy České republiky)
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSPS
Český svaz pivovarů a sladoven
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
PET
Polyethylentereftalát (ve spojení s obalem produktu je touto zkratkou obecně označován plastový obal)
SRN
Spolková republika Německo
USA
Spojené státy americké
vi
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je charakterizovat český a celosvětový trhu s pivem, čehoţ je dosaţeno analýzou obou trhů a popsáním zahraničního obchodu České republiky s pivem. Práce se skládá ze tří na sebe navazujících kapitol. V první kapitole je rozebrán celosvětový trh s pivem. Kapitola druhá pojednává jiţ o trhu českém a zaměřuje se na analýzu ukazatelů rozebíraných v předešlé části práce, coţ umoţňuje komparaci českého pivního trhu s celosvětovým trhem. Poslední kapitola se pak věnuje zahraničnímu obchodu České republiky s pivem. Větší část kapitoly zabírá rozbor exportu a zbytek je věnován importu piva do České republiky.
Abstract The aim of this bachelor thesis is to define the Czech and world beer market. That is achieved by analyzing both of these markets and describing foreign trade of the Czech Republic with beer. This thesis consists of three connected chapters. The global beer market is analyzed in the first chapter. The second chapter deals with the Czech beer market and focuses on the analysis of the indicators which were examined in the previous chapter. This allows comparing the Czech market with the world market. The last chapter examines the foreign trade of the Czech Republic with beer. The extensive part of the chapter is composed of the export analysis and the remaining part is dedicated to the import of beer to the Czech Republic.
vii
Úvod Téma bakalářské práce „Postavení České republiky v mezinárodním obchodě piv“ jsem si zvolil především z důvodu toho, ţe pivovarnický průmysl neodmyslitelně patří k českému hospodářství a ve světě má velice dobré jméno. Cílem této práce je analyzovat situaci na českém a světovém trhu, a charakterizovat zahraniční obchod České republiky s pivem. Jedná se o komoditu, která má v České republice velice silnou tradici a bohatou historii. Díky vývoji chmelařství a pivovarnictví na tomto středoevropském území byl celosvětový trh značně obohacen. Nechť je příkladem celosvětově proslulý a ţádaný ţatecký chmel nebo typ piva „pils“, prvně uvařený ve městě Plzeň v západních Čechách. Pro toto téma jsem se rozhodl také proto, ţe se o český pivovarnický průmysl dlouhodobě zajímám a psaním práce jsem si chtěl rozšířit své vědomosti o situaci na zahraničních trzích, včetně propojení s tuzemským pivním trhem. Ač je pivovarnictví povaţováno za důleţité odvětví české ekonomiky, ve skutečnosti neexistuje mnoho tištěné literatury, zabývající se tímto tématem, coţ mimo jiné také vyzývalo k sepsání podobně zaměřené práce. Kromě důleţité situační a výhledové zprávy o komoditě pivo vydanou Ministerstvem zemědělství, publikace o vývoji českého pivovarnictví v minulém století a článku z magazínu jsem čerpal z internetových zdrojů. Pro část světového pivního trhu jsem vycházel například z informací poskytnutých japonským institutem Kirin, který poskytoval kombinaci nejucelenějších a nejaktuálnějších dat, která byla v době psaní práce k dispozici. V kapitole o českém trhu s pivem jsem vyuţil komplexnosti a širokého objemu zpráv a analýz nabízených internetovými stránkami ČSPS. První kapitola bakalářské práce pojednává o světovém trhu piva a pohledu na pivovarnictví z globálního hlediska. Nejprve jsem chtěl zmínit vznik pivovarnictví ve světě a předestřít jeho vývoj. Následně jsem se věnoval analýze produkce piva na začátku 21. století. Podobně jsem postupoval v analýze spotřeby absolutní a přepočtené na osobu. V kapitole je obsaţen také výčet pěti největších subjektů na světovém trhu s pivem, z nichţ některé mají vlastnický podíl v pivovarech v České republice. Na závěr kapitoly jsem se rozhodl zmínit a stručně popsat oblasti světa, ve kterých hraje pivní průmysl důleţitou roli. Evropský trh jsem zařadil, jelikoţ se jedná o historicky důleţitou oblast výroby piva, přičemţ její součástí je právě Česká republika, americký, neboť je trhem druhým největším a lze zde pozorovat neobvykle vysokou míru koncentrace producentů piva jak v Severní tak v Latinské Americe, a v neposlední 1
řadě trh asijský, který je trhem ze všech největším a nejperspektivnějším. Teprve se základními poznatky a trendy na světovém trhu jsem se chtěl zabývat situací na trhu českém. Ve druhé kapitole jsem se rozhodl popsat pivovarnictví v České republice jak v současné době, tak z pohledu na minulost. První část je tedy věnována vývoji piva na našem území spolu s vytyčením základních časových mezníků, ve kterých došlo k zásadním proměnám tuzemského pivního trhu. K popsání aktuální situace jsem zvolil analýzu produkce a spotřeby pivního moku v novém tisíciletí podobně jako v předešlé kapitole, čímţ byla umoţněna komparace České republiky se světem. Dle mého názoru k pochopení stavu českého pivovarnictví v kapitole nesměl chybět ani výčet největších podniků podle výstavu a zmínění zahraničních vlastníků některých z nich. Jako poslední měřící nástroj jsem se rozhodl vyuţít vývoj ceny piva na zdejším trhu, který by měl potvrdit zásadní změny v ceně českého piva, ke kterým došlo po otevření hranic na počátku 90. let. Proto jsem cenu piva zkoumal v delším časovém horizontu. Poslední kapitola pojednává o zahraničním obchodě České republiky s pivem. Zprvu jsem se chtěl podobnou část kapitoly věnovat exportu a importu, avšak o dovozu piva lze nalézt pouze minimální rozsah informací ve srovnání s exportem. Vývoz piva jsem nejprve zanalyzoval celkově v desetiletém období, načeţ jsem se věnoval exportu do šesti zemí, do kterých Česká republika ročně vyveze nejvíce piva v kratším období a to z důvodu omezených zdrojů. Export jsem se snaţil také charakterizovat z hlediska typu a obalu piva, přičemţ jako metodu jsem zvolil komparaci údajů v pětiletém rozpětí. Dále jsem se zaměřil na jednotlivé největší české exportní společnosti, poté vybral nejvýznamnějšího vývozce bez zahraničního kapitálu, pivovar Budějovický Budvar n.p., a věnoval se jeho exportní politice podrobněji. Import jsem v práci analyzoval v rovině celkového dovozu a dovozu podle jednotlivých zemí ve stejném časovém období jako u exportu. Třebaţe do České republiky dováţí mnoho subjektů, nelze dohledat dostatek informací o jednom importérovi, abych jimi obsáhl celou podkapitolu a proto jsem se rozhodl popsat spektrum dovozců jako celek.
2
1 Světový trh s pivem 1.1 Historie vaření piva ve světě Není pochyb o tom, ţe se pivo stalo nedílnou součástí ţivota lidí jiţ od svého objevení. Neexistují přesné informace o tom, kdy bylo pivo poprvé uvařeno a konzumováno, ale předpokládá se, ţe se s ním do kontaktu lidstvo prvně dostalo jiţ ve Starověké Mezopotámii.1 Jak článek dále popisuje, jeví se jako nejpravděpodobnější, ţe bylo pivo objeveno náhodně, a to tak, ţe se jiţ tehdy hojně pěstované obilí dostalo do styku s vodou, coţ způsobilo kvasící proces, jeţ vedl k vzniku tekutiny s alkoholem. Tento mok se tak stal oblíbeným nápojem a začal se produkovat cíleně. Další civilizací, jeţ se zabývala výrobou kvašeného obilí, byla civilizace egyptská. Ta bývá někdy taktéţ povaţována za kolébku piva. V Egyptě k ječmenu, ze kterého dělali slad, například přidávali různé typy pšenice k úpravě chuti. Nezávisle na těchto civilizacích se podobně „předchůdce piva“ těšil velké oblibě ve starověké Číně nebo Americe, kde však namísto ječmene vyuţívali kukuřice.2 V Evropě byl jedinou hlavní surovinou ječmen, kterému se dařilo i v chladnějších oblastech. Zatímco jiţanským zemím jako je Francie, Itálie či Španělsko nic nebránilo v pěstování vinné révy, severní státy (sever Německa, Anglie, Dánsko) měli moţnost orientovat se na výrobu piva. Výroba piva má v uvedených oblastech hluboce zakořeněnou tradici, a pivo tam stále patří mezi důleţité produkty. Jak uvádí European Food Information Council, slad z ječmene, voda a kvasinky tvořily základ piva aţ do začátku 15. století.2 První pouţití chmele při výrobě piva je připisován obchodníkům z Flander a Holandska. Chmel se pro svou hořkost stal neodmyslitelnou součástí výroby piva a v 18. století se jiţ přidával do všech vyráběných piv. V průběhu vývoje piv se pivovary také pokoušely o originální metody výroby piva, včetně přidávání nevšedních přísad. Například některé pivovary v Belgii jsou dosud známé pro svou specializaci na třešňové pivo, jiné vyvinuly výrobu tzv. bílého piva, jeţ je vyrobeno z pšenice a dochuceno koriandrem a pomerančovými slupkami.
1
Historie piva ve světě. Pivotéka. [on-line]. [cit. 2013-1-15] http://www.pivoteka.eu/historie-piva.html Dlouhá historie piva. European Food Information Council. [on-line]. [cit. http://www.eufic.org/article/cs/artid/piva/ 2
3
2013-1-15]
1.2 Současná situace na světovém trhu s pivem 1.2.1 Světová produkce piva Celková světová produkce piva má v posledním desetiletí aţ na jednu výjimku stoupající tendenci, jak je zřejmé z grafu č. 1. Tou výjimkou jest rok 2009, tedy rok, kdy se mohutně projevila světová krize. Prvotně finanční krize zapříčinila zhoršení u mnoha odvětví ekonomiky a tak zhoršení produkce v pivařském průmyslu nebylo jevem nepředvídatelným. Vlivem zvýšení nákladů na výrobu piva a sníţení celkové světové poptávky po pivě se sníţila logicky i produkce tohoto moku. Na druhou stranu je nutné poukázat na fakt, ţe pivovarský průmysl nebyl zasaţen tak tvrdě jako jiné spotřební zboţí. Je třeba si totiţ uvědomit, ţe pivo, díky podílu alkoholu, patří mezi drogy, ač si to mnoho konzumentů nepřipouští. Spotřebitelé tak mají potřebu tento produkt nakupovat ovšem v menším mnoţství, neţ si mohli dovolit před krizí. Paradoxně je také moţné se domnívat, ţe počet konzumentů v době krize by mohl naopak růst, neboť lze předpokládat, ţe se alkoholem budou snaţit utéci z nepříznivé reality.
Graf 1: Světová produkce piva mezi roky 2000 a 2013 v miliónech hl
Produkce piva (v miliónech hl)
Světová produkce piva 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200
roky
Vlastní zpracování. Zdroj dat: Hopsteiner. 2012 Guidelines for Hop Buying. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.hopsteiner.com/html/pdf/Guidelines_2012.pdf
4
Nelze přesně určit, jakou hodnotu vyprodukují všechny pivovary na světě – např. Kirin Institut of Food and Lifestyle3 uvádí 1927 miliónů hektolitrů, zatímco společnost Hopsteiner4 spočetla celkovou produkci na 1905 miliónů hektolitrů piva (tedy pro představu 381 miliard půllitrových lahví). Na čem se však společnosti shodují je fakt, ţe v roce 2011 překročila světová produkce piva poprvé v historii hranici 1900 miliónů hektolitrů. Je téţ jisté, ţe se produkce zvýšila o více neţ 3,5 procenta, oproti necelému procentu růstu v roce 2010, coţ svědčí o odpoutání se od důsledků celosvětové krize. Jelikoţ se očekává rostoucí tendence i v dalších letech, lze předpokládat, ţe v roce 2013 můţe světové produkci chybět pouze 50 miliónů hektolitrů do doposud nepřekonaných dvou tisíc. První místo ve světové produkci piva při členění na kontinenty zaujímá asijský kontinent, coţ lze vyčíst z tabulky č. 1. Se svým více neţ třetinovým podílem předčil v roce 2011 kontinent evropský, který na vyrovnání se produkci asijského kontinentu ztrácel necelých 120 milionů hektolitrů piva za rok. Přesto se na evropském kontinentu dokázala v roce 2011 uvařit čtvrtina celkové světové produkce piva. Latinská Amerika a Severní Amerika (tvořena pouze Spojenými státy a Kanadou) obsadili příčku třetí a čtvrtou. I Africký kontinent poukázal na zálibu v pivním moku, kdyţ se zde uvařilo na 115 milionů hektolitrů piva. Zajímavé je podotknout, ţe největší změnu v produkci oproti roku 2010 zaznamenala oblast Středního Východu.
3
Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 4 Hopsteiner. 2012 Guidelines for Hop Buying. [on-line]. [cit. http://www.hopsteiner.com/html/pdf/Guidelines_2012.pdf
5
2013-1-16] 2013-1-16]
Tabulka 1: Světová produkce piva dle větších územních celků v roce 2011 v tis. litrech Svět celkem Asie
Podíl na Objem produkce piva Změna světové v roce 2011 (v tis. oproti roku produkci piva litrech) 2010 (%) (%) 66 563 066 8,6 34,5
Evropa
54 751 700
0,2
28,4
Severní Amerika
24 497 317
-1,5
12,7
Latinská Amerika
31 748 800
3,1
16,5
Afrika
11 530 600
7,5
6,0
Střední východ
1 448 100
11,0
0,8
Oceán
2 172 700
0,3
1,1
192 712 284
3,7
100
Celkem
Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1
Jak je zřejmé z tabulky č. 2, světovou velmocí ve výrobě piva je bezesporu Čína. Ta v roce 2011 se svou výrobou podílela na čtvrtině celosvětové produkce piva. Za Čínou se s méně neţ poloviční produkcí drţeli Spojené státy americké. Brazílie s pozicí na třetím místě ztrácela na vedoucí Čínu více neţ 250 milionů hektolitrů a na druhé Spojené státy 90 milionů hektolitrů piva vyrobených za jeden rok. Pětici největších světových producentů uzavírá Rusko spolu s Německem, přičemţ kaţdá země vyrobila přes 90 milionů hektolitrů piva za rok. Spolu s Mexikem, Japonskem, Velkou Británií, Polskem a Španělskem tvořili všechny uvedené státy Top 10 zemí s největší produkcí piva na světě. V roce 2011 společně vyprodukovali více neţ 1290 milionů hektolitrů piva, coţ představuje téměř 67 % celkové výroby piva. Neméně zajímavý je fakt, ţe první desítce se pozice producentů ve srovnání roků 2010 a 2011 nezměnily. Změny je moţno pozorovat aţ od 11. místa, kdy se například Jiţní Afrika (v roce 2010 dvanáctá) dostala před Ukrajinu na místo jedenácté a vlastně si s ní vyměnila pozice.
6
Tabulka 2: Světová produkce piva podle zemí v letech 2010 a 2011 v tis. litrech Pořadí Pořadí 2011 2010 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Země
Čína USA Brazílie Rusko Německo Mexiko Japonsko Velká Británie Polsko Španělsko
Změna Změna oproti Objem produkce oproti roku piva v roce 2010 roku 2010 (v tis. litrech) 2009 (%) (%) 10,7 44 252 936 4,9 -1,5 22 898 177 -0,8 3,4 12 769 662 18,2 -4,2 10 240 000 -6,2 -0,1 9 568 300 -2,4 2,0 7 988 900 -3,0 -3,8 5 850 450 -2,4 1,5 4 499 700 -3,2 5,1 3 600 000 11,8 0,7 3 337 500 -1,3
Objem produkce piva v roce 2011 (v tis. litrech) 48 988 000 22 545 817 13 200 000 9 810 000 9 554 500 8 150 000 5 629 566 4 569 400 3 785 000 3 360 000
Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [online]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1
1.2.2 Světová spotřeba piva V roce 2011 se spotřebovalo téměř 1888 milionů hektolitrů piva, přičemţ spotřeba oproti roku 2010 vzrostla o 3,8 %, čímţ bylo navázáno na 25letý nepřetrţitě rostoucí trend spotřeby piva.5 Podobně jako u světové produkce vévodí Asie také ţebříčku spotřeby piva s více neţ 35 % z celosvětové spotřeby, coţ je zřejmé z grafu č. 2. V Evropě se spotřebuje více neţ čtvrtina světové produkce piva. Latinská Amerika zaujímá místo třetí s 16 %, přičemţ se zde spotřebuje o více neţ dva procentní body piva více, neţ je tomu v Severní Americe.
5
Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html
7
in
2011.
[on-line].
[cit.
2013-1-17]
Graf 2: Celková konzumace piva dle větších územních celků v roce 2011 v %. Světová konzumace piva dle větších územních celků mezi roky 2002 a 2011 v tis. kilolitrech
Zdroj: Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html
Jak se lze přesvědčit v grafu č. 3, nejperspektivnějším trhem podle nejvýraznějšího růstu spotřeby je jednoznačně trh asijský, na kterém z necelých 400 milionů hektolitrů v roce 2002 zvýšila konzumace piva na více neţ 650 milionů hektolitrů. Dalším regionem, kde bylo moţné pozorovat rostoucí trend je Latinská Amerika. Nejedná se sice o takový nárůst jako u asijského regionu, ovšem zvýšení spotřeby o téměř 100 milionů hektolitrů lze brát jako pozitivní jev pro světový trh s pivem. Také v Africe byl pozorovatelný rostoucí trend. Na druhou stranu Severní Amerika a Evropa zaznamenává od roku 2008 pokles konzumace pivního moku, coţ je podle mého názoru zapříčiněno dvěma faktory - jednak nasycením trhu, kdy pivovarnické společnosti nemohou přimět ke konzumaci piva o mnoho více potencionálních zákazníků a jednak jako doznívající dopad finanční krize. V Asii a Jiţní Americe se pivovarům daří nacházet stále nové konzumenty a současní spotřebitelé pro narůstající popularitu piva jej konzumují ve stále větším mnoţství. Proto lze v těchto regionech očekávat i v budoucnosti nárůst spotřeby piva.
8
Pořadí států z pohledu absolutní spotřeby piva je identické s pořadím států podle produkce piva, viz výsledky japonského institutu Kirin.6 Jako zajímavější se bezesporu můţe zdát seřazení států podle spotřeby na obyvatele. Nutno podotknout, ţe existuje nespočet zdrojů, které sestavily ţebříček států dle konzumace piva na osobu, a jejichţ data se podstatně liší. V této práci jsem se rozhodl pro tabulku sestavenou institutem Kirin (viz tabulka č. 3), který se publikováním svých výzkumů zabývá jiţ několik let a nabízí téţ nejucelenější přehled o zemích s nejvyšší spotřebou na obyvatele. První místo zaujímá Česká republika se spotřebou přes120 litrů na osobu na rok, ač v absolutní spotřebě se nachází aţ na 23. místě se spotřebou téměř 18 milionů hektolitrů (tzn. asi 27krát méně neţ je spotřeba Číny). Hranici 100 litrů piva překročili v roce 2011 ještě státy Rakousko, Německo a Irsko. Do sedmého místa v první desítce nedošlo ke změně pořadí mezi roky 2010 a 2011, ovšem na osmé místo se o pět příček posunulo Chorvatsko. Austrálie naopak z osmého místa v roce 2010 klesla na desáté místo v konzumaci piva na jednu osobu.
Tabulka 3: Spotřeba piva na obyvatele v letech 2010 a 2011 v litrech Pořadí 2010
Pořadí 2011
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Spotřeba piva na osobu (v litrech)
Země Česká republika Rakousko Německo Irsko Estonsko Polsko Finsko Chorvatsko Slovensko Austrálie
Celková produkce piva (v litrech)
122,8 108,2 107,6 101,1 99,6 93,6 91,5 86,5 84,3 81,9
1 799 911 8 766 472 128 3 600 481 350 169 1 780
Vlastní zpracování. Zdroj dat: Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html
6
Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html
9
in
2011.
[on-line].
[cit.
2013-1-17]
1.2.3 Největší subjekty na světovém trhu piva Pivní trh je poměrně nediverzifikovaný. Nejsilnější pětice pivovarů, které vlastní největší podíly na pivním trhu, dohromady ovládají 48 procent celého trhu (viz graf č. 3). Jedná se tedy o oligopolní trh se stále se koncentrující tendencí. Například největší pivovarnická společnost na trhu, Anheuser-Busch InBev, v červnu 2012 odkoupila druhou polovinu společnosti Grupo Modelo (výrobce např. značky Corona), kterou dosud nevlastnila, čímţ si ještě značně vylepšila svou pozici na pivovarnickém trhu.7 Koupí za 20 miliard dolarů tak získala 56% podíl na mexickém trhu, který před prodejem ovládala právě společnost Grupo Modelo.
Graf 3: Rozdělení světového trhu s pivem v roce 2011 v %
Rozdělení světového trhu s pivem (2011) 19% 9%
52%
9% 6%
Anheuser-Bush Inbev SABMiller Heineken Carlsberg China Resource Br. Ostatní společnosti
5%
Vlastní zpracování. Zdroj dat: Testosteronepit. Beer, A Reflection Of The World Economy? [cit. 2013-1-19] http://www.testosteronepit.com/home/2012/7/29/beer-a-reflection-of-the-world-economy.html
Největší pivovarnická společnost Anheuser-Busch InBev vlastní přes 200 pivních značek.8 Mezi její nejznámější produkty patří americký Budweiser, Bud Light, Stella Artois, Leffe, Hoegaarden, Beck’s nebo jiţ jmenovaná Corona. Sídlo této společnosti se nachází v Belgii. Dle svých stránek vytváří společnost pracovní příleţitosti přibliţně pro 116 tisíc lidí ve 23 zemích.
7
USA Today. Anheuser-Busch InBev buys all of Grupo Modelo for $20.1B. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://usatoday30.usatoday.com/money/industries/food/story/2012-06-29/ab-inbev-buys-grupo-modelo/55909992/1 8 ABInBev. Anheuser-Busch InBev Company Profile. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.abinbev.com/go/media/company_information/ab_inbev_company_profile.cfm
10
SAB Miller, se sídlem v Londýně, vlastní druhý největší podíl na pivovarnickém trhu. Mezi jeho bohatou skladbu pivních značek patří mj. český Pilsner Urquell, Miller či Coors Light, oblíbený ve Spojených Státech. Společnost zaměstnává 70 tisíc zaměstnanců ve více neţ 75 zemích světa.9 Mimoto působí SAB Miller i v sektoru nealkoholických nápojů, přičemţ patří k největším výrobcům lahví pro Coca-Colu. Společnost Heineken působí v 71 zemích a zaměstnává přibliţně 70 tisíc lidí.10 Do jejího portfolia patří více neţ 250 značek piv, např. Amstel Beer, Strongbow, Tiger či české Krušovice, Starobrno nebo Zlatopramen. Zajímavostí je bezesporu také fakt, ţe se Heineken na svých stránkách označuje za největšího výrobce cideru, coţ je alkoholický nápoj ze zkvašeného moštu. Dánský pivovarnický gigant Carlsberg měl v roce 2011 čtvrtý největší podíl na trhu s pivem. Mezi pivní produkty tohoto podniku patří Carlsberg, Kronenbourgh 1664 nebo Baltika.11 Dle stránek firmy zaměstnává Carlsberg na 41 tisíc lidí a orientuje se na Evropu a Asii. Společnost si například koupí ruského největšího producenta piva, Baltika Brewery, pojistila přibliţně 40% podíl na ruském trhu, tedy na trhu čtvrtém největším dle výroby i spotřeby piva. Posledním z pěti největších podniků na trhu piva je čínská společnost China Resources Snow Breweries, od roku 1994 vlastněna z 51% podnikem China Resources Enterprise a ze 49% společností SABMiller,12 Většinovým vlastníkem je tedy stále původní společnost. Tato pivovarnická společnost v roce 2010 sdruţovala 70 pivovarů po celé Číně a vyrobila 92 milionů hektolitrů, coţ bylo v porovnání s celkovou produkcí piva v Číně pro rok 2010 téměř 21 % z celkového objemu.
1.3 Evropský trh piva Evropský trh s pivem sice není největším trhem, co se produkce týče, ale dle mého názoru je stále povaţován za střed pivního průmyslu ať z pohledu historického, tak současněekonomického. V Evropě vznikly nejznámější a nejoblíbenější druhy piv jako pivo typu Pils v Plzni, Ale, který se byl prvně uvařen a rozšířen v severní Evropě, nebo bílé pivo (jehoţ 9
SABMiller. Overview. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=180 Heineken. Company & Strategy. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.heinekeninternational.com/ companystrategyprofile.aspx 11 Carlsberg Group. Carlsberg at a glance. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.carlsberggroup.com/ Company/Strategy/Pages/Facts.aspx 12 SABMiller. SABMiller launches China trial for Miller Genuine Draft. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid=1808 10
11
zástupce je nyní například Hoegaarden), které pochází z Belgie.13 Čtyři z pěti největších podniků vyrábějící pivo jsou s evropským trhem nějakým způsobem spjati. Všechny mají přinejmenším sídlo na území Evropy. Největší pivovarnická společnost Anhauser-Busch InBev je ovládána z hlavního sídla v Bruselu (a její akcie jsou kotované na Euronex Brussels). Ač je SAB Miller historicky spojován s Jihoafrickou republikou, své sídlo má v současnosti v Londýně. Centrály společností Heineken a Carlsberg jsou taktéţ situovány na evropském kontinentu; u prvního jmenovaného podniku to je v Amsterdamu, u druhého v Kodani. Obrovské oblibě, jinde ve světě pravděpodobně nevídané, se těší pivní mok ve Spolkové republice Německu. Pivo je zde hluboce zakořeněno v tradicích a zastává tak výsadní postavení při oslavách svátků a festivalech. Tradičně je konzumováno při slavnostech, jakou je například „Frühlingsfest“ (Jarní festival), či na mnoha pivních festivalech, z nichţ nejznámější je Oktoberfest, který není nutno překládat, jelikoţ je pod tímto pojmem v mnoha jazycích, včetně českého, znám. Oktoberfest je největším pivním festivalem na světě. Během dvou týdnů, kdy událost probíhá, jej navštíví kaţdoročně miliony návštěvníků – v roce 2012 jich bylo 6,4 milionů, coţ je o ½ milionu návštěvníků méně neţ v roce 2011.14 Důvod poklesu návštěvnosti lze přičítat zvýšení cen podávaného piva. Při posledním festivalu roku 2012 stál jeden „Mass“, tedy sklenice s jedním litrem piva, 9,35€, tedy v aktuálním kurzu (k 22. 2. 2013 dle ČNB) 238,43Kč.15 Oproti minulému ročníku průměrná cena za pivo vzrostla o 35 euro centů, coţ činí 4%. Světoznámost a prestiţ této události přilákává kaţdým rokem masy pivních znalců i pivních turistů, jeţ chtějí ochutnat pivní speciály uvařené místními pivovary. České pivovar stejně jako ostatní zahraniční producenti nemají moţnost podávat na festivalu své pivo, na druhou stranu mohou očekávat, ţe turisté váţící cestu na festival do Mnichova, často přicestují také za nepříliš vzdálené české hranice poznávat tuzemské pivo.
1.4 Americký trh piva Severní Amerika společně s Latinskou Amerikou v roce 2011 vyrobili i spotřebovali více piva neţ v Evropě. Ačkoliv produkce i konzumace v Severní Americe má oproti předchozímu 13
VERHOEF, B.: Velká encyklopedie piva, Rebo Productions 2003. ISBN 80-7234-283-5 ZDNet. Oktoberfest 2012: This year's visitors even thirstier for beer - and mobile data. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.zdnet.com/oktoberfest-2012-this-years-visitors-even-thirstier-for-beer-and-mobile-data-7000005488 15 The Oktoberfest Website. The Beer-Prices for 2012 have been announced [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.oktoberfest.de/en/article/About+the+Oktoberfest/About+the+Oktoberfest/The+BeerPrices+for+2012+have+been+announed_-3-_/2738/ 14
12
roku klesající tendenci, Latinská Amerika v roce 2011 zaznamenala 3. největší nárůst v konzumaci (po Asii a Středním Východu) a v produkci dokonce 2. největší nárůst (po Asii). Na takovémto pozitivním růstu produkce se nejvíce zapříčinila Brazílie, ve které ve srovnání s rokem 2010 bylo vyrobeno téměř o 20 procent piva více. Ve Spojených státech amerických dominují trhu dva velcí hráči- světově největší Anhauser-Busch InBev a společný podnik MillerCoors firem SAB Miller a Molson Coors Brewing Company. Anhauser-Busch InBev, který je na severoamerickém trhu znám značkami Budweiser, Bud Light či nově pivem Corona díky poměrně nedávné akvizici (posledně zmíněné značky) získal přes 50 % podílu na trhu.16 Jelikoţ MillerCoors ovládá 30% trhu ve Spojených státech, je tento trh silně koncentrovaný a ovlivňovaný těmito dvěma obrovskými subjekty, přičemţ prostor pro menší pivovary je minimální, a ti si tak stěţují, ţe nemají velkou vyjednávací sílu. Celkový podíl na trhu 80% ovládaný 2 pivovary je skutečně poměrně neobvyklý a je tedy s podivem proč americký antimonopolní úřad schvaluje další akvizice velkých hráčů. Na druhou stranu v Brazílii ovládá jediná firma AmBev (patřící do skupiny AnhauserBusch InBev) celých 70 % trhu s pivem.17 Jako druhý největší subjekt na brazilském trhu figuruje společnost Petrópolis, která není vlastněna ţádným z největších hráčů na světovém pivním trhu, a dosahuje podílu přes 10 %. Podobně jako ve Spojených Státech, tyto dva pivovary dohromady ovládají přes 80 % trhu, ovšem zde je konkurence ještě více koncentrovaná do jediné společnosti.
1.5 Asijský trh piva Asijský trh piva drţí prvenství hned v několika oblastech pivovarského průmyslu. Na asijském kontinentu se uvaří i spotřebuje více piva neţ v kterémkoliv jiném regionu světa, přičemţ oba tyto faktory mají v porovnání mezi roky 2010 a 2011 největší tempo růstu ze všech zkoumaných regionů, coţ jiţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole. V asijském regionu jasně
16
CNN. Don’t let big brewers win beer wars. [on-line]. [cit. 2013-1-21] http://edition.cnn.com/2012/12/12/opinion/hindy-beer-wars 17 Brazilian Bubble. Brazil’s beer market at a glance. [on-line]. [cit. 2013-3-1] http://brazilianbubble.com/overviewbrazils-beer-market-at-a-glance/
13
dominuje trh čínský, následovaný trhem japonským. Mimo to je pivní průmysl poměrně rozvinut i v jihovýchodních zemích Asie jako například ve Vietnamu či Thajsku.18 Stejně jako ekonomickým růstem, udivuje Čína také rychle se zvětšujícím pivním trhem. Meziročním růstem produkce a spotřeby přes 10 % byla Čína nejrychleji rostoucím trhem dle tabulky deseti zemí s největším výstavem a konzumací piva na světě.17 Největším čínským pivovarnickým podnikem a také pátým největším na světě je společnost China Resources Snow Breweries, ve které má menšinový podíl také SAB Miller. V poslední době společnost odkoupila například konkurenční síť pivovarů Kingway, čímţ se výrobní kapacita CR Snow zvýší o 8,5%.19 Japonsko, Vietnam a Thajsko jsou další asijské země, díky nimţ je asijský kontinent největším regionálním trhem. Ve Vietnamu i Thajsku se pivovary mezi lety 2010 a 2011 podobně jako v Číně těšily růstu trhu, kdeţto v Japonsku byl zřejmý pokles ve vývoji produkce a spotřeby. Důvodem poklesu byla pravděpodobně nemoţnost se plně odpoutat od důsledků krize, jeţ postihla Japonsko velice citelně. Sníţení produkce a tedy i spotřeby bylo tedy nejspíše zapříčiněno růstem cen surovin a pohonných hmot.
18
Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 19 Týden, 11. 2. 2013. SAB Miller řádí v Číně.
14
2011.
[on-line].
[cit.
2013-1-16]
2 Trh s pivem v České republice 2.1 Historie vaření piva v Čechách a na Moravě Pivovarnictví na území České republiky má dlouhou tradici. Ačkoliv první písemná zmínka v této oblasti pochází z roku 1088 za vlády Vratislava II., předpokládá se, ţe se zde pivo vařilo jiţ daleko dříve.20 V období kolem 13. století, kdy začaly vznikat královská města, se rozšířilo udělování různých výsad městům panovníkem. Pro pivovarnický vývoj mělo nejdůleţitější význam právo várečné a právo mílové. První ze jmenovaných umoţňovalo kaţdému ve městě vařit kvasný nápoj ve svém domě a případně jej nabízet ostatním. Právo mílové zase vylučovalo moţnost vařit pivo v okolí jedné středověké míle (přes 10 km) a přikazovalo poddaným v okolí této míle nakupovat pivo uvařené pouze za městskými hradbami. Zprvu si pivo vařil kaţdý pro svou osobní potřebu v domácnosti a stejně tak si vaření piva oblíbili mnichové v klášterech. Poté se však začali měšťané vařící pivo sdruţovat a zakládali společné pivovary, kde se pivo vařilo pro všechny přičleněné osoby, které jej pak vyuţili pro vlastní spotřebu či obchod. Tím se na vaření piva začalo pohlíţet stále více jako na řemeslnou výrobu neţ pouze jako na výrobu pro vlastní uţitek. Během 15. století se o výrobu piva začala zajímat také šlechta.20 Ač o produkování pivního moku zprvu příliš neusilovala, svůj názor v průběhu desetiletí změnila, a to především díky vidině ekonomickému potenciálu výroby a prodeje piva. To se ovšem nezamlouvalo městům s právy várečnými a mílovými, které královskými výhodami měly zajištěny jakýsi monopol. Spory mezi šlechtou a královskými městy vyřešil aţ Ludvík Jagellonský Smlouvou svatováclavskou v roce 1517.20 Smlouva zaručovala i šlechtě vařit své vlastní pivo. Datum nabytí platnosti smlouvy je důleţitým milníkem v historii vaření piva na území České země, neboť předání práv i šlechtě znamenalo rozvoj českého pivovarnictví investováním do varných technologií a inovací či vyuţití zdrojů patřících šlechtě (kvalitní voda nebo úrodná půda pro pěstování ječmene a chmele). Významnou roli pivovarů na českém území podtrhuje fakt, ţe v první polovině 19. století se zde nacházelo jiţ na 1000 pivovarů a pivovárků.20 Dalším důleţitým milníkem v historii českého pivovarnictví je rok 1842, kdy v Plzni vznikl dnes dle produkce největší pivovar 20
KRATOCHVÍLE, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, 2005. ISBN 80-86576-16-7
15
Plzeňský Prazdroj. V druhé polovině devatenáctého století následně vznikaly pivovary v Praze a Českých Budějovicích, z kterých se staly jedny z nejdůleţitějších pivovarů v České republicePivovary Staropramen a Budějovický Budvar. V tomto období také do výroby piva pronikaly technologie na základě nových vědeckých poznatků jako například L. Pasteura, jeţ dopomohl vysvětlit proces kvašení, a pivovarnický proces se změnil z výroby řemeslné na průmyslovou výrobu. Na druhou stranu třeba poukázat nynější na trend vzniku stále většího počtu malých pivovarů a minipivovarů, neboť různorodé chutě jsou konzumenty stále oblíbenější. Pakliţe se uváţí i zvětšující se záliba tzv. homebrewing, čili vaření piva v domácnosti, lze s nadsázkou tvrdit, ţe se pivovarnictví ubírá částečně cestou ke svým počátkům.
2.2 Současná situace na trhu s pivem v ČR V České republice se jako i jinde ve světě značně projevila celosvětová ekonomická krize. Tato krize se na českém prvním trhu podepsala především na sníţení produkce a konzumace, a také exportu a na zvýšení dovozu levného piva především vyráběného speciálně pro diskontní řetězce. Jednou z novinek, kterou podpořila právě krize, je plastový obal na přepravu piva. Tím, ţe konzumenti nechtěli své finance zanechávat v hospodách či restauracích, raději stále častěji investovali do objemnějších plastových lahví s pivem, které pak spotřebovali v domácnosti. I přes prvotní váhání společnost Heineken, která jako první plastové lahve na českém trhu implementovala na značky Starobrno a Zlatopramen, muţe být s pozitivním vývojem spokojena. Zatímco před rokem 2008 se v České republice prakticky tento typ obalu nepouţíval, nyní tvoří prodej v plastu téměř 6 % z celkového prodeje piva.21 Zajímavostí můţe být, ţe ačkoli výrobci nejprve očekávali, ţe kvůli zvýšení prodeje piva v plastových lahvích se sníţí prodej v lahvích skleněných, ve skutečnosti ubylo prodeje piva sudového. Další změnou na českém pivním trhu je zvyšující se podíl různých druhů ochucených piv. Tzv. radler je název pro nápoj smíchaný z piva a limonády s některou příchutí. Stejně jako u plastových obalů, také radler byl povaţován za riskantní tah na poměrně konzervativním českém trhu, a který byl podobně vyuţit při ekonomické krizi, kdy bylo třeba nacházet stále nové
21
Hospodářské noviny- IHNED. Místo piva ze sudu pijeme z plastu. PET lahve pomáhají pivovarům srovnat výpadek z hospod. [on-line]. [cit. 2013-3-4] http://life.ihned.cz/c1-57176980-misto-piva-ze-sudu-pijeme-z-plastupet-lahve-pomahaji-pivovarum-srovnat-vypadek-z-hospod
16
zákazníky. I tento krok byl velice úspěšný, neboť radler se stal nejrychleji rostoucím segmentem na trhu s pivem. Mezi pivovary orientující se na ochucené druhy piv jsou například Staropramen, Gambrinus, Zlatopramen či Bernard. Jedním z trendů je také růst obliby nealkoholického piva. Řidiči se stávají stále více obezřetnými a zodpovědnými, čemuţ dopomáhají i reklamy BESIPu, které spadá pod Ministerstvo dopravy. Ministerstvo se zapříčinilo o zvýšení konzumace nealkoholického piva také zavedením bodového systému. Ve snaze zvýšit odbyt svého uvařeného piva vidí pivovary potenciál právě v nealkoholickém pivě, neboť se snaţí o změnu zákona, aby mohlo být nealkoholické pivo prodáváno mladistvým a dětem. Z reakce Miroslava Koberny z Potravinářské komory: „Nemá logiku, že se v legislativě zachází s nealkoholickým nápojem, jako by alkohol obsahoval,“22 lze soudit, ţe o určité míře prosaditelnosti změny zákona lze skutečně uvaţovat.
2.2.1 Produkce piva v ČR Podle Českého Svazu Pivovarů a Sladoven v České republice vykazovala celková produkce piva mezi roky 2001 a 2007, podobně jako tomu bylo u světové produkce, rostoucí trend, přičemţ nejvyšší hodnoty dosáhla právě na konci tohoto období (viz graf 4). Oproti celosvětové produkci však v České republice nebyl nárůst mezi jednotlivými roky tak výrazný.
22
Hospodářské noviny- IHNED. Pivovary chtějí přeřadit nealko piva mezi limonády. [on-line]. [cit. 2013-3-6] http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-58705640-pivovary-chteji-preradit-nealko-piva-mezi-limonady
17
Graf 4: Produkce piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v tisících hl
20000 19000 18000 17000 16000 produkce piva v ČR
15000 14000 2011
13000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
produkce piva (v tisících hl)
Produkce piva v České republice
roky
Vlastní zpracování. Zdroj: Český Svaz Pivovarů a Sladoven. Produkce piva v České republice. [on-line]. [cit. 2013-3-7]
http://www.cspas.cz/index2.asp?KatId=36&DatId=1105&Archiv= a Hospodářské
noviny- IHNED. Jan Veselý: Jaká bude budoucnost českého pivovarství?. [on-line]. [cit. 2013-3-7] http://hn.ihned.cz/c1-21049260-jaka-bude-budoucnost-ceskeho-pivovarstvi
Dalším rozdílem, který lze v porovnání s celosvětovou produkcí vypozorovat, je pokles produkce v České republice jiţ v roce 2008. Jednalo se sice o pokles nepatrného 0,5 %, který ale jasně pozorovatelům trhu poukazoval na potenciální větší propad produkce v budoucích letech. U výstavu piva poté opravdu došlo meziročně dvakrát k poklesu, přičemţ největší sníţení produkce ve srovnání s předešlým rokem bylo zaznamenáno v roce 2010. Příčin takovéhoto propadu je mnoho, z nichţ jednu lze spatřit ve světové ekonomické krizi, která zapříčinila sníţení poptávky obyvatelstva po pivu, načeţ reagovaly pivovarnické podniky omezením výroby. S krizí je také úzce spojeno sníţení počtu turistů, kteří se na tuzemské spotřebě značně podílejí. Faktorem, který v neposlední řadě silně přispěl k takovému propadu produkce, bylo zvýšení základní sazby spotřební daně na pivo o 8 korun. Orientace českých konzumentů na levné importované pivo jistě téţ ovlivnila negativně vývoj produkce. V roce 2011 po 3 letech následovalo oţivení produkce o 2,6 % (viz data pouţita k sestrojení grafu č. 5). Česká republika v tomto roce vyrobila přes 17 milionů litrů piva, čímţ obsadila 23.
18
místo na světě dle produkce za rok.23 Pozitivem, který přispěl k takovému růstu, je podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala fakt, ţe: „…pivovary výrazně inovují svou nabídku piv, přicházejí s novými obaly, které konzumenti velmi rychle přijali, a v neposlední řadě se postupně navrací rovněž dynamika exportu českého piva“.24 Za další důvod můţe být povaţován obrovský úspěch a rychlé uchycení plastových lahví na českém trhu.
2.2.2 Spotřeba piva v ČR Jak jiţ bylo popsáno v předešlé kapitole, Česká republika nepatří mezi země s největší absolutní spotřebou piva. To je dáno niţším počtem obyvatel neţ v zemích, které ţebříčku figurují, i kdyţ některé nemají tak dlouhou pivovarnickou tradici jako Česká republika. Příkladem jsou některé země asijské či latinskoamerické, u kterých pivovarnictví nepatří mezi hlavní odvětví ekonomiky, přesto je počet spotřebitelů v dané ekonomice a především potenciál na pivním trhu z globálního hlediska zásadní. Je proto zřejmé, ţe se Česká republika v blízké době do ţebříčku deseti zemí, kde se absolutně zkonzumuje nejvíce piva, a který uzavírá Španělsko s více neţ 40 milióny obyvatel, nedostane. V současnosti se ale Česká republika nachází na špičce ţebříčku zemí s nejvyšší spotřebou piva na obyvatele. S tímto ţebříčkem se lze setkat častěji, neţ se srovnáním zemí dle absolutní spotřeby. Zajímavostí můţe být, ţe v tomto srovnání nedominují ţádné státy s vysokou populací. Tabulka č. 3 popisuje vývoj spotřeby piva v České republice v prvním desetiletí 21. století. Svého maxima dosáhla konzumace v roce 2005, kdy dosáhla 163,5 litru na osobu, coţ bylo i historické maximum České republiky. Tento výsledek byl pro producenty piva velmi pozitivní z pohledu celkové prosperity na trhu piva. Na druhou stranu nejniţší spotřeba byla dle Ministerstva zemědělství naměřena v roce 2010, kdy její hodnota klesla pod hranici 150 litrů na osobu za rok. Podle odhadu Ministerstva zemědělství se spotřeba v roce 2011 opět zvýšila, avšak nedosáhla hodnot, kterých nabývala před poklesem roku 2010.
23
Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 24 Česká televize. Výroba piva v Česku po tříletém poklesu rostla. [on-line]. [cit. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/169098-vyroba-piva-v-cesku-po-triletem-poklesu-rostla/
19
2013-3-8]
Tabulka 4: Průměrná spotřeba piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v litrech na osobu
Zdroj: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5
Je těţké si představit, ţe v České republice, kde se zkonzumovalo v posledních několika desítkách let vysoko přes sto litrů piva na osobu, se ještě roku 1945 spotřebovalo pouze něco málo přes 45 litrů piva.25 Hranici 100 litrů piva na osobu spotřeba v České republice překonala v roce 1960 a od tohoto roku pod ni pak jiţ neklesla. Aţ do Sametové revoluce a svrţení komunistického reţimu bylo zdejší celkovou spotřebu moţné vypočítat jako rozdíl celkové produkce a vývozu piva. Do té doby byl totiţ dovoz prakticky zanedbatelný. Po otevření hranic a zapojení České republiky do světového obchodu je však samozřejmě nutno do kalkulací započítat i import této komodity.
2.2.1 Vývoj ceny piva Cena piva v České republice vţdy hrála důleţitou roli při kupním rozhodování spotřebitelů. Rozdíl vývoje ceny v centrálně plánované a trţní ekonomice je diametrální. Průměrná cena desetistupňového piva v České republice se za komunistického reţimu udrţovala na velice nízké hodnotě, která do roku 1993 nepřekročila 3 koruny (viz graf 5).
25
KRATOCHVÍLE, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, 2005. ISBN 80-86576-16-7
20
Graf 5: Vývoj ceny lahvového piva na území ČR mezi roky 1960 a 2010 v českých korunách
Cena lahvového desetistupňového piva 12 10
Cena v Kč
8
6 4 2 2010
2008
2006
2004
2002
2000
1998
1996
1994
1992
1990
1980
1970
1960
0
Rok Zdroj: Český statistický úřad. Cena lahvového piva 1960-2010. [on-line]. [cit. 2013-3-9] http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/pivo_1960_
Jak dále popisuje graf sestavený ČSÚ, velice mírný a postupný růst ceny se při vzniku samostatné České republiky v roce 1993 změnil v růst zprvu značně strmý. Příčin tohoto růstu je mnoho, z nichţ nejdůleţitějším je jiţ zmiňovaná transformace z centrálně plánovaného na trţní hospodářství. Pivní producenti nyní cenu stanovují podle konkurence a poptávky. Tím, ţe se český trh plně otevřel mezinárodnímu obchodu, nadnárodní pivovarnické společnosti na něj měli moţnost vstoupit a přímo ovlivňovat cenu. Česká republika byla samozřejmě velice lákavým a perspektivním trhem z obchodního hlediska jak z pohledu historického, kdy je celosvětově známo, ţe zde mají původ proslulé pivo plzeňského či budějovického typu, tak z pohledu velice vysoké míry konzumace na obyvatele. Velké subjekty, jako je například Plzeňský Prazdroj, pak mohou do jisté míry na trhu určovat cenu. Dalším faktorem zvyšujícím cenu piva byly také rostoucí náklady např. energie, vody nebo sladu a chmele nebo pohonných hmot. Mezi roky 2003 a 2006 podle grafu došlo ke sníţení ceny piva a to z důvodu celkového pozitivního vývoje na trhu. Produkce v roce 2006 dosahovala druhé největší hodnoty v desetiletí, coţ se pozitivně promítlo do ceny piva. Také zvyšující se konkurence, jako například plné ovládnutí společnosti Plzeňský Prazdroj tehdy světovou trojkou SAB Miller v roce 2005, jistě dopomohla mírně klesající ceně. Po roce 2006 však cena průměrného desetistupňového piva opět 21
začala růst a to pravděpodobně z důvodu zvýšení nákladů na výrobu piva, tedy surovin nebo pohonných hmot.
2.2.2 Největší subjekty na českém trhu piva Plzeňský Prazdroj je dle produkce zdaleka největším a světově nejproslulejším pivovarem České republiky. Za rok 2012 vyrobil přes 7,5 milionů hektolitrů piva, coţ je více neţ dvojnásobné
mnoţství
vyprodukované
druhou
největší
českou
společností
Pivovary
Staropramen.26 Prazdroj se můţe pyšnit širokou paletou značek, z nichţ všem z mezinárodního hlediska dominuje Pilsner Urquell. Právě tento druh piva dal základ všem pivům plzeňského typu po celém světě. Tento leţák patří mezi nejvíce vyváţené značky z České republiky. Druhou nejvýznamnější značkou Prazdroje je Gambrinus, který není cílený na mezinárodní trh, nýbrţ na trh domácí. Podle pivovaru se dokonce jedná o nejprodávanější a nejoblíbenější značku na českém trhu.27 Jako další pivní značky patřící do společnosti Plzeňský Prazdroj lze uvést Velkopopovický Kozel, Radegast nebo Master a dále pak levnější značky Primus a Klasik nebo nealkoholický Birell. Celá společnost je vlastněna druhým největším světovým pivovarnickým podnikem SABMiller, který je na Prazdroj náleţitě hrdý a především Pilsner Urquell tvoří v jeho portfoliu důleţité postavení i vedle takových značek jako je Miller, Peroni či Grolsch. Druhým největším pivovarnickým podnikem v České republice jsou Pivovary Staropramen, jejichţ výstav v roce 2011 činil 3 miliony hektolitrů piva26. Mimo dvě značky Staropramen a Braník vařené v Praze, vlastní Pivovary Staropramen také ostravský pivovar Ostravar, značky Měšťan či Velvet. Společnost Staropramen je velmi důleţitým vývozcem piva, neboť jak uvádí na svých stránkách, pivovar dováţí do tří desítek zemí světa. Zároveň je ale výhradním dodavatelem značky Stella Artois nebo belgických speciálů jako je Hoegaarden a Leffe. Své produkty pak nabízí kromě partnerských restaurací a hospod i ve vlastních specializovaných restaurací Potrefená husa. Jediným vlastníkem Pivovarů Staropramen je severoamerický Molson Coors Brewing Company. S výstavem přes 2,3 milionů hektolitrů v roce 2011 je společnost Heineken Česká republika dalším z pěti největších producentů, která uzavírá trojici pivovarů vlastněných 26
Aktuálně. Kdo ovládá pivní velmoc? Největší pivovary ČR podle Forbesu. [on-line]. [cit. 2013-3-11] http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebricek-nejvetsich-ceskych-pivovaru/#1 27 Plzeňský Prazdroj. Přehled značek. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehledznacek
22
zahraničním subjektem.28 Pod tento pivovarnický podnik spadají přední pivní značky jako Královský pivovar Krušovice, Starobrno, Zlatopramen. Do jeho portfolia patří také pivovary regionálního zaměření jako například Louny Hostan či Březňák. Samozřejmostí je i dovoz piva značky Heineken, která je také výsadním produktem společnosti Heineken International B.V, tedy vlastníkem českého společnosti Heineken. Konečně ryze českou společností je národní podnik Budějovický Budvar. Jedná se o velmi významného vývozce českého piva, coţ dokazuje skutečnost, ţe z 1,3 milionu hektolitrů piva vyvezla společnost přes 600 tisíc hektolitrů za hranice České republiky.29 Mimo značku Budweiser Budvar vyrábí budějovická pivovarnická firma také produkt pod názvem Pardál. Podobně jako Pivovary Staropramen, také Budvar vlastní několik restaurací pod jménem Budvarka, kde si návštěvník má moţnost objednat pivo vařené pro místní trh, ale také pivo určené pro export- Bud Premier Select. Velice známý a z globálního hlediska významný je spor Budějovického Budvaru s americkým Anheuser-Busch, dceřinou společností Anheuser-Busch InBev. Kvůli sporům musel například český podnik pro americký trh změnit svůj název na Czechvar. Debaty na téma prodeje Budvaru, které se otevřely opět roku 2012, ředitel podniku Jiří Boček hlasitě odmítal. Budvar dokonce přišel s novou mediální kampaní „Ne z nás dělá to, čím jsme“, v níţ mimo jiné konzumenty ujišťuje, ţe se nenechá odkoupit některou z nadnárodních korporací. Pětici nejvýznamnějších českých pivních společností uzavírají Pivovary Lobkowicz. Jak jiţ naznačují poslední dvě písmena názvu firmy, jedná se o český podnik, v němţ nemá vlastnický podíl ţádný nadnárodní pivovarnický gigant, podobně jako u Budějovického Budvaru. Pod Pivovary Lobkowicz patří jedno z nejširších portfolií regionálních značek jako například Rychtář, Klášter, Černá Hora, Platan, Jeţek či samozřejmě Lobkowicz. Dále se také snaţí konkurovat irskému pivu Guinness černým leţákem Merlin s chutí připomínající typ piva stout. V roce 2011 pivovary vystavily téměř milion hektolitrů piva.28
28
Aktuálně. Kdo ovládá pivní velmoc? Největší pivovary ČR podle Forbesu. [on-line]. [cit. 2013-3-11] http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebricek-nejvetsich-ceskych-pivovaru/#1 29 Budějovický Budvar. Ekonomická fakta. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/ekonomicka-fakta.html
23
3 Česká republika a zahraniční obchod s pivem 3.1 Vývoz piva z České republiky Česká republika je svými pivními produkty velice dobře známá po celém světě. Cizinci si jsou vědomi vysoké kvality českého piva, přičemţ vycházejí také z toho, ţe Česká republika má ve vaření piva dlouhou tradici a historicky tak pivovary u této komodity mohly zlepšovat její vlastnosti. O pivo například typu „pils“ vyrobeného v oblasti odkud pochází je tedy obrovský zájem. Čeští exportéři si tohoto faktu jsou samozřejmě vědomi a snaţí se tak poptávku ze zahraničí uspokojit i expandováním do nových zemí. V roce 2011 se pivo vyvezlo do více neţ 50 zemí.30 České pivo si také vede dobře ve světových pivních soutěţích, čímţ si ve světě dělá dobré jméno. Například v prestiţní mezinárodní degustační soutěţi European Beer Star, získal v roce 2012 zlatou medaili Měšťanský pivovar z Havlíčkova Brodu.31 Vývozu z České republiky dopomáhá také proslulost surovin, které se pro výrobu piva vyuţívají. Zdejší podnebí umoţňuje pěstovat například kvalitní chmel a ječmen. Pro jejich pěstování je vhodný také určitý typ zeminy, který se v České republice také v určitých oblastech nachází. Například Ţatecký chmel, jehoţ vyuţívá pro výrobu piva i Plzeňský Prazdroj, je také hojně vyváţenou komoditou, o kterou je ve světě zájem. V neposlední řadě nabízí lokace České republiky velice kvalitní zdroje vody, jejíţ tvrdost pak ovlivňuje charakter vyrobeného piva. Od vzniku samostatné České republiky vývoz piva kaţdým rokem rostl aţ do roku 2008. Jak je moţné vidět v grafu č. 6, v průběhu posledních deseti let se nejednalo o růst stabilní. Na více neţ 16% růst prvního roku nového tisíciletí navázaly roky s menším, jednociferným zvýšením exportu piva. Z hlediska vývozu byl významný rok 2004, kdy meziroční růst exportu přesáhl jednu pětinu předešlého roku. Po dalších dvou, pro exportéry poměrně zdařilých, letech růst vývozu značně zpomalil a vlivem krize se v letech 2009 a 2010 objem vyvezeného piva dokonce sníţil. Data pro rok 2011 a 2012 sice v grafu poskytnutého Českou asociací pivovarů a sladoven nejsou zaznamenána, dle Ministerstva zemědělství však v roce 2011 pokračoval klesající trend objemu exportu, kdy ve své situační a výhledové zprávě uvádí, ţe se v tomto sledovaném roce vyvezlo na 3,2 milionů litrů piva25. Data pro rok 2012 ještě nebyly zveřejněny, 30
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5 31 Pivo, Bier, & Ale, listopad 2012. European Beer Star 2012 má také českého vítěze.
24
dle ředitele České asociace pivovarů a sladoven se ale v zemích, kam české pivovary pivo dováţejí, v roce 2012 situace po světové krizi zlepšila a lze tak očekávat zvýšení vývozu oproti předchozím rokům.32
Graf 6: Vývoz piva v meziročním srovnání mezi roky 2001 a 2010 v %
Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven. Pivovarství a sladařství v českých zemích. [on-line]. [cit. 201203-20] http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1
3.1.1 Export piva podle cílových zemí Největším odběratelem piva z České republiky je Spolková republika Německo. Kaţdým rokem je do této země vyvezena přibliţně 1/3 všeho piva určeného pro export. Tato země je tedy pro české exportní pivovary velice důleţitá a je proto logické, ţe pečlivě sledují situaci na tamějším trhu. Jak popisuje graf číslo 7, do Německa se v roce 2005 vyvezlo téměř 1,2 milionu hektolitrů, coţ tehdy činilo 6 % celkové české produkce. V porovnání s tím došlo v roce 2011 k poklesu vývozu o 14 %, a to vedlo i ke sníţení podílu vyvezeného zboţí do Německa z celkového
objemu
výroby
v České
republice.
Své
maximum
zaznamenal
ve
sledovaném šestiletém intervalu export do SRN v roce 2006, kdy se oproti předchozímu roku vyvezlo o 250 tisíc litrů piva více. Zatímco však mezi roky 2005 a 2006 došlo k největší 32
Finanční noviny. Tuzemská produkce piva loni podle odhadu vzrostla o 1,5 pct. [cit. 2013-3-18] http://www.financninoviny.cz/zpravy/tuzemska-produkce-piva-loni-podle-odhadu-vzrostla-o-1-5-pct/884491
25
pozitivní změně vyvezeného piva, od roku 2008 se velikost exportu rok od roku sniţuje. Pokles je pochopitelný vzhledem k recesi německé ekonomiky, kterou způsobila světová krize. Německo tak omezilo dovoz a soustředilo se na distribuci piva vyrobeného na vlastním území. Je ale nutné si uvědomit, ţe také Česká republika je z pohledu Německa velice důleţitým partnerem, jelikoţ patří do trojice zemí s největším objemem dovezeného piva. V roce 2012 bylo dokonce z České republiky dovezeno druhé největší mnoţství piva po Dánsku.33
Graf 7: Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí v tis. hl mezi roky 2005 a 2011
Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí 1600
Objem v tis. hl
1400 1200
Německo
1000
Slovensko
800
Spojené království
600
Ruská federace
400
Švédsko
200
Usa Ostatní země
0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok
Vlastní zpracování. Zdroj dat: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5
Druhým nejdůleţitějším partnerem z pohledu exportu piva je pro Českou republiku Slovensko. Ve sledovaném období si lze u vývozu na Slovensko všimnout rostoucí tendence. Vývoz piva směřující za slovenské hranice tedy vykazuje opačný vývoj neţ je tomu v obchodě s Německem. V roce 2005, kdy mezi těmito dvěma zeměmi činil rozdíl v dovozu z České republiky přibliţně 700 tisíc hektolitrů, o pět let později to bylo uţ jen 300 tisíc hektolitrů. Velmi zajímavý je vývoj exportu mezi roky 2006 a 2008 či mezi roky 2008 a 2010. Zatímco do Německa a ostatních zemí export v roce 2007 klesl a následně se opět zvýšil, do Slovenska se 33
European Beer Guide. German http://www.europeanbeerguide.net/gerstats.htm
Beer
26
Statistics.
[on-line].
[cit.
2013-3-20]
nejprve vyvezlo piva více a poté se vývoz opět lehce sníţil. Podobně tomu bylo v roce 2009. Jako jeden z důvodů zvýšení poptávky po českém pivě v roce 2007 nabídl ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, kdyţ tvrdil, ţe se od zavedení bodového systému v polovině roku 2006 dramaticky zvýšil zájem o nealkoholické pivo, které Budvar vyrábí pouze pro český a slovenský trh.34 Nejvíce dovezeného piva na Slovensko pochází právě od českých pivovarů. Historie vývozu do Velké Británie se datuje uţ od 19. století, kdy do této země přepravoval své pivo například Pilsner Urquell. České pivo si ve Spojeném Království tedy vytvořilo silnou pozici a dobré jméno importované značky a proto také patří k zemím, které jsou pro České exportní pivovary velmi důleţité. I přes klesající objem vyvezeného mnoţství piva si ale Velká Británie udrţela 3. místo v ţebříčku zemí, do kterých české pivovary nejvíce exportují. Spojené Království je také velmi zajímavé z pohledu českého proexportního pivovaru Budějovického Budvaru. Tamní trh je totiţ jediným na světě, kde má český producent i jeho dlouholetý americký konkurent Anheuser-Busch právo pouţívat značku Budweiser pro označení svého piva. I zde oba rivalové vedou mnohé spory. Například poslední spor, ve kterém si Anheuser-Busch snaţil zajistit právo pouţívat označení pouze pro svůj produkt, vyhrál český podnik, kdyţ se anglický soud přiklonil na stranu tradičního dovozce piva do této země.35 Export do Ruska se aţ do roku 2008 rapidně zvyšoval, kdy dosáhl svého maxima. Ač byla Ruská federace na počátku sledovaného období aţ na sedmé pozici, v roce 2008 jiţ byla zemí po Německu a Slovensku pro české exportéry nejdůleţitějším odbytištěm. Dalšího léta byl však znatelný propad v exportu do této země, coţ byl také jeden z důvodů poklesu celkového vývozu z České republiky. Důsledkem takového poklesu se Rusko propadlo aţ na pátou příčku. Jelikoţ dováţená piva z České republiky se na tamním trhu prodávají ve vyšší cenové kategorii, odradila krize tamní spotřebitele od jejich koupě a přinutila je vybírat si z levnějších místních značek. Českými pivovarskými podniky je do Ruska dovezeno nejvíce piva z celého světav roce 2008 to bylo necelých 300 tisíc hektolitrů, neboli přes 37 % celkového importu.36 K nejprodávanějším dovezeným značkám patří Krušovice ze společnosti Heineken Česká republika. 34
MF Dnes- iDNES. Český pivní export láme rekordy. [on-line]. [cit. 2013-3-28] http://ekonomika.idnes.cz/ceskypivni-export-lame-rekordy-dai-/ekonomika.aspx?c=A070427_080548_pivo_pal 35 Český rozhlas. Pivo z Budějovic se v Británii může definitivně prodávat jako Budweiser Budvar. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/pivo-z-budejovic-se-v-britanii-muzedefinitivne-prodavat-jako-budweiser-budvar--1162087 36 Hospodářské noviny- IHNED. Export piva do Ruska klesl na polovinu. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://hn.ihned.cz/c1-38376110-export-piva-do-ruska-klesl-na-polovinu
27
Vývoz piva z České republiky do Švédského království vykazoval ve sledovaném šestiletém období podobnou rostoucí tendenci, jako tomu bylo u exportu do Ruska. Od tohoto porovnaného trhu se však liší v tom, ţe objem exportu do Švédska začal klesat aţ o rok pozdějitedy od roku 2010 a to nikoliv tolik znatelně. Důvodem je nejspíše fakt, ţe importované české pivo není od švédských výrobků tak cenově rozdílné a proto světová krize poptávku po tomto dovezeném pivě příliš nesníţila. Zajímavostí se bezesporu můţe zdát skutečnost, ţe od prvního dubna 2008 do Švédska vyváţí Plzeňský Prazdroj část exportovaného piva po ţeleznici.37 Po dvou letech dováţení piva ze západočeského pivovaru do Švédského království se vyvezlo pomocí ţelezniční dopravy na 45 tisíc hektolitrů. Společně s Řeckem vyvezl Prazdroj na vlakové soupravě za dva roky na 47 tisíc hektolitrů piva, coţ nahradilo jízdu 345 kamionů, neboli 490 tisíc kilometrů. Tento způsob dopravy má v pivním průmyslu jistě budoucnost pro svůj ekologický i ekonomický potenciál díky pohonu na elektrickou energii nebo převoz na dlouhé vzdálenosti. České pivovary by měli zváţit transport exportovaného piva s vyuţitím ţelezniční přepravy do více kontinentálních destinací jako například do Ruska. Do Spojených států amerických se v roce 2011 vyvezlo téměř o polovinu piva méně neţ v roce 2005. Jedním z důvodů klesajícího zájmu českých exportérů do USA mohou být škrty ve státních výdajích a zvyšování daní jako reakce na obrovské zadluţování země, coţ zřejmě povede ke zhoršení finanční situace tamějších spotřebitelů, kteří si tak nebudou moci dovolit investovat do importovaného piva. Zástupci českých pivovarů si jsou tedy vědomi sniţující se kupní síly amerických konzumentů. Ve Spojených státech českým pivovarům v konkurenčním boji pomáhá chráněné označení „České pivo“, které prokazuje vyuţití tradičních českých surovin a varných metod při výrobě piva na českém území.
3.1.2 Export piva podle druhů piva a obalů Export českých pivovarů z hlediska struktury vyváţených druhů piva a jejich obalů velice pěkně popisuje Situační a výhledová zpráva Ministerstva zahraničí, zabývající se komoditou pivem a chmelem. Pouţitá data ministerstvo pro tato srovnání čerpala od akciové společnosti
37
Plzeňský Prazdroj. Prazdroj rozšiřuje železniční export i na Řecko. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovych-zprav/tiskove-zpravy/799-prazdroj-rozsiruje-zeleznicni-export-ina-recko
28
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, jeţ své výsledky volně neposkytuje. Jelikoţ však se srovnání druhů vyvezeného piva prvně objevilo ve výhledové zprávě roku 2005 a poslední v roce 2010, lze soudit, ţe ústav s ministerstvem spolupracoval pouze omezenou dobu a srovnání lze tak sledovat pouze s rozpětím pěti let. Jak je zřejmé z tabulky číslo 5, pivo se do zahraničí dováţí nejvíce v lahvích a ve sledovaném pětiletém období se tento zvyk téměř nezměnil. Nejedná se pouze o v česku převládající půllitrové lahve, nýbrţ i lahve s jinými rozměry, na které se čeští exportéři musejí přeorientovat, aby se jejich výrobky na trhu uchytili. Ve Spojených státech či Švédsku je například běţnější 330ml lahev, často prodávaná po šesti kusech, coţ se pak nazývá 6-pack. V jiných zemích lze narazit na lahve obsahující 660ml piva- takové exportuje Staropramen do Velké Británie.
Tabulka 5: Vývoz piva z České republiky podle obalu v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % Pivo určené pro vývoz 2004 2009
Obal piva tis. hl Lahev
%
tis. hl
%
1650,4
62,6
1856.8
61,1
Plechovka
361,4
13,7
269.6
8,9
PET lahev
3,2
0,1
7.9
0,3
Minisoudek
0,8
0
5.3
0,2
541,8
20,5
761.5
25,1
80,6 2638,2
3,1 100,0
138.7 3039.8
4,6 100,0
Sud Cisterna Celkem
Vlastní zpracování. Zdroj č. 1: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, ISBN 978-80-7084-901-9. Zdroj č. 2: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel - pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2005, ISBN 80-7084-434-5.
Vývoz piva v sudech mezi roky 2004 a 2005 se zvýšil o 5 % a zaujímá tak více jak čtvrtinový podíl na exportu piva dle obalu. Zvýšení vývozu bylo téţ zaznamenáno u minisoudků, PET lahví a cisteren převáţející pivo. Export PET lahví je orientován spíše na východ, kde je poptávka po plastových obalech piva ještě větší neţ v České republice. Zvýšení exportu piva 29
však bylo přisouzeno výše jmenovaným obalům na úkor plechovkového piva. Tento způsob obalu v pětiletém období poklesl na jednocifernou číslici procentního podílu všeho vyvezeného pivního moku. Při zkoumání exportu podle druhu vyrobeného piva lze zpozorovat ještě silnější koncentraci neţ je tomu u rozdělení dle obalu piva, coţ dokazuje tabulka číslo 6. Ve vývozu piva z České republiky výrazně dominují leţáky, ač na domácím trhu zaujímají aţ druhou pozici po výčepním pivu. V roce 2004 se jich vyvezlo necelých 73 %, o pět let později překročil vývoz leţáků jiţ tři čtvrtiny celkového exportovaného mnoţství. Jelikoţ leţáky obsahují více procent původní mladiny, jsou také silnější a proto draţší. Tento fakt samozřejmě české exportéry motivuje k jejich preferenci při vývozu a zahraniční spotřebitelé si stále častěji raději připlatí za draţší variantu s výraznější a plnější chutí.
Tabulka 6: Vývoz piva z ČR podle druhů piva v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % Druh piva Leţák Výčepní pivo Nealkoholické pivo Speciální pivo Lehké pivo Pivo se sníţeným obsahem cukru
Pivo určené pro vývoz 2004 2009 tis. hl % tis. hl % 1922,7 72,9 2285,5 75,2 550,2 20,9 638,8 21,0 32,7 1,2 77,0 2,5 62,9 67,8
2,4 2,6
12,7 16,5
0,4 0,5
0,0
-
8,2
0,3
Ochucené pivo
1,6
0,1
1,0
0,0
Svrchně kvašené pivo
0,3
0,0
0,0
-
2638,2
100,0
3039,8
100,0
Celkem
Vlastní zpracování. Zdroj č. 1: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, ISBN 978-80-7084-901-9. Zdroj č. 2: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel - pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2005, ISBN 80-7084-434-5.
Na konci zkoumaného šestiletého období se výčepního piva sice vyvezlo téměř o 100 tisíc litrů více neţ v roce 2004, avšak procentní podíl zůstává téměř nezměněn, a stále tedy platí, ţe kaţdé páté exportované pivo je druhem výčepní. Zato podíl vyváţeného nealkoholického piva 30
se více neţ zdvojnásobil. Jeden z důvodů byl jiţ zmíněn v podkapitole 3.1, tedy zavedení bodového systému v České republice, coţ vedlo ke zvýšení produkce nealkoholického piva a hledání odbytiště v zahraničí. Se stoupající kvalitou se pak české nealkoholické pivo stalo oblíbeným především na Slovensku, ale i jinde ve světě. Piva se sníţeným obsahem cukru, které v roce 2004 pro export nebylo vůbec vyčleněno, se v roce 2009 vyvezlo jiţ přes 8 tisíc hektolitrů. Zájem o nízkokalorická piva vykazují v zahraničí ti spotřebitelé, kteří si chtějí vychutnat pivo, ale jsou si vědomy vysokých energetických hodnot tradičního piva. Na druhou stranu se však sníţil export pivních speciálů, lehkých a ochucených piv a svrchně kvašených piv.
3.1.3 Export piva podle společností Jak je vidět v grafu číslo 8, největším exportérem piva z českých pivovarů je společnost Plzeňský Prazdroj. V roce 2011 ze své produkce vyvezl téměř 890 tisíc hektolitrů piva, coţ činí 27 % z celkového objemu exportu.38 Z největší obliby v zahraničí se těší značka Pilsner Urquell, která je po celém světě známá pro svůj geografický a historický původ, a jejíţ jméno bylo základem pro pojmenování pivního typu „pils“. Jelikoţ je Plzeňský Prazdroj ve vlastnictví druhé největší pivní korporace, ve vývozu mu pomáhá s uchycením se na nových trzích či zlepšením pozice ve stávající zemi zkušenostmi z nadnárodního prostředí. Prazdroj exportuje do více neţ padesátky zemí světa. V roce 2011 vstoupil Prazdroj nově na trh Brazílie, Makedonie, Nizozemských Antil a Tchaj-wanu33.
38
Aktuálně. Plzeňský Prazdroj. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://wiki.aktualne.centrum.cz/plzensky-prazdroj/
31
Graf 8: Vývoz piva z České republiky podle podílů pivovarů v roce 2011 v %
Export piva z ČR podle podílů pivovarů
18%
Plzeňský Prazdroj
28%
Budějovický Budvar
15%
Pivovary Staropramen
20%
19%
Heineken ČR Ostatní
Vlastní
zpracování.
Zdroj
Aktuálně.
Plzeňský
Prazdroj.
[on-line].
[cit.
2013-3-30]
http://wiki.aktualne.centrum.cz/plzensky-prazdroj/, Finanční Noviny. Budějovický Budvar výrazně zvýšil zisk, export byl rekordní. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.financninoviny.cz/zpravy/budejovickybudvar-vyrazne-zvysil-zisk-export-byl-rekordni/787103, Pivovary Staropramen. Výroční zpráva. [online].
[cit.
http://www.vyrocnizprava.cz/fotky/1_499_Pivovary%20Staropramen_VZ_09_CZ.pdf
2013-3-30] a
CIAnews.
Značky Krušovice, Březňák a Zlatopramen chutnají i v cizině. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/znacky-krusovice-breznak-a-zlatopramen-chutnaji-i-vcizine-vyvazi-se-do-celeho-sveta-590680/
Druhým největším exportérem piva z České republiky je státní podnik Budějovický Budvar. Jedná se o velmi proexportně orientovaný pivovar, coţ ostatně dokládá fakt, ţe v roce 2011 vyvezl téměř 652 tisíc hektolitrů piva.39 Vývoz Budvaru tedy činí téměř 40 % z celkové produkce. Dle svých stránek Budějovický Budvar exportuje téměř do šedesátky zemí světa na pěti kontinentech.40 Mezi jeho nejdůleţitějšího cílové trhy patří Německo, Slovensko, Velká Británie či Rakousko. Ve Spolkové republice Německo zaujímá Budweiser druhého nejprodávanějšího dováţeného piva a v Rakousku obsadil dokonce místo první. 39
Finanční Noviny. Budějovický Budvar výrazně zvýšil zisk, export byl rekordní. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.financninoviny.cz/zpravy/budejovicky-budvar-vyrazne-zvysil-zisk-export-byl-rekordni/787103 40 Budějovický Budvar. Budvar ve světě. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.budejovickybudvar.cz/obchod/budvar-ve-svete.html
32
Také Pivovary Staropramen patří k největším českým vývozcům piva. V roce 2011 se export piva oproti roku 2010 zvýšil o 6 %.41 Značka Staropramen je z České republiky vyváţena do více neţ tří desítek zemí, přičemţ v roce 2011 expandovala do nových odběratelských zemí jako např. do Francie, Řecka, Černé Hory, Rumunska, Vietnamu nebo Jiţní Koreji. S hledáním nových trhů českému producentovi jistě dopomáhá znalost mezinárodního trţního prostředí společnosti Molson Coors Brewing Company, která jej vlastní. Mezi další významné české exportéry patří pivovary Heineken Česká republika. V roce 2011 vyvezla tato společnost přes půl milionu hektolitrů piva, coţ z ní činí třetího největšího exportéra na českém trhu. Nejvíce exportovanou značkou těchto pivovarů jsou jednoznačně Krušovice, jeţ tvoří téměř polovinu objemu směřujícího za hranice České republiky.42 Dále následují značky Březňák a Zlatopramen. Heineken ČR vyváţí své produkty do více neţ 30 zemí. Mezi hlavní importéry značek z portfolia českého Heinekenu patří Německo, Švédsko a Rusko, kde jsou velmi oblíbeny právě Krušovice.
3.1.4 Export pivovaru Budějovický Budvar Národní podnik Budějovický Budvar je druhým největším vývozcem piva z České republiky a prvním největším vývozcem nevlastněným zahraničním subjektem. Budvar má velice bohatou historii vyváţení svého piva za české hranice. V roce 1913 ještě pod tehdejším jménem Český akciový pivovar jiţ exportoval část svého vyprodukovaného piva.43 Tím, ţe jiţ před první světovou válkou společnost vyváţela do zahraničí, mohla být produkce po válce snadněji obnovena a mohla vyhledávat další exportní moţnosti. Podniky, které se soustředily pouze na domácí trh, mohly mít s obnovou po vzniku Československa větší potíţe, neboť zdejší trh se po rozpadu Rakousko-Uherska musel nově utvářet. Během druhé světové války byla společnost za nacistického reţimu znárodněna. Po nástupu komunismu se přejmenovala na národní podnik Budějovický Budvar, jenţ byl jiţ tehdy silně exportně orientován díky nabytým ochranným známkám a věhlasné varné tradici. 41
Gastroprofesor. Pivovary Staropramen loni výrazně zvýšili prodej. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.budejovickybudvar.cz/obchod/budvar-ve-svete.html 42 CIAnews. Značky Krušovice, Březňák a Zlatopramen chutnají i v cizině. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/znacky-krusovice-breznak-a-zlatopramen-chutnaji-i-v-cizine-vyvazise-do-celeho-sveta-590680/ 43 Budějovický Budvar. Historie pivovaru. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/historie-pivovaru.html
33
Vývoz Budějovického Budvaru po Sametové revoluci, dle dat poskytnutých samotnou společností v grafu číslo 9, aţ do roku 2012 neustále stoupal. Za 13 let se objem export pivovaru téměř ztrojnásobil. Největší nárůst vývozu zaznamenal Budvar mezi roky 1990 a 1995, čemuţ přispělo formování samostatné České republiky a proces liberalizace zdejšího trhu. V roce 2006 s exportem 550 tisíc hektolitrů piva zastával pozici třetího největšího exportéra z celkového vývozu a druhého největšího vývozce piva typu leţák.44 Jiţ toho roku vyváţela společnost své produkty do padesátky zemí světa.
Graf 9: Vývoj vývozu piva Budějovického Budvaru mezi roky 1989 a 2012 v hl
Zdroj:
Budějovický
Budvar.
Ekonomická
fakta.
[on-line].
[cit.
2013-3-30]
http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta.html
V roce 2008 export pivovaru negativně ovlivnil začátek celosvětové krize, která způsobila pokles vyvezeného objemu piva Budějovického Budvaru o 0,9 %.45 Důsledkem zvýšení cen energií, surovin, obalového materiálu a sluţeb jako například dopravného se jako zvýšení nákladů negativně promítlo v trţbách společnosti. Také apreciace české koruny vedla ke zhoršení exportních podmínek podniku a k zápornému ovlivnění trţeb ve výši 140 milionů korun. Přesto Budvar investoval do rozvoje pivovaru v tomto roce téměř 300 milionů korun.45 Jak popisuje poslední dostupná tisková zpráva Budějovického Budvaru, navzdory poklesu celkového vývozu z České republiky, meziroční růst exportu společnosti v roce 2010 činil 4,3 % a dostal se poprvé v historii pivovaru nad hranici 600 tisíc hektolitrů.46 Takovéto 44
Budějovický Budvar. Tisková zpráva: Budějovický Budvar, n.p. dosáhl v roce 2006 nárůstu prodeje i zisku. [online]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta/vysledky-roku-2006.pdf 45 Budějovický Budvar. Tisková zpráva: Budějovický Budvar hodnotí rok 2008 jako úspěšný. [on-line]. [cit. 2013-41] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta/vysledky-roku-2008.pdf 46 Budějovický Budvar. Tisková zpráva Budějovický Budvar v roce 2010 zvýšil hrubý zisk o sedm procent. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta/vysledky-roku-2010.pdf
34
zvýšení vývozu posunulo Budvar na druhé místo celkového exportu za Plzeňský Prazdroj. V tomto roce vyvezl budějovický pivovar své produkty do 58 zemí světa, přičemţ nové odbytiště nalezl v Indii. Budějovický Budvar je celosvětově znám pro své soupeření o ochranné známky s největším světovým producentem piva Anheuser-Busch InBev. Budvar jiţ v první polovině 20. století registroval své značky po celém světě pod jmény Český budějovický granát, Budweiser bier, Budbräu, či Budvar.47 Spory o ochranné značky provázely Budvar celou jeho historií a v současnosti tomu není jinak. Právě se společností Anheuser-Busch se Budvar nejvíce soudí o svá práva, o čemţ mimo jiné svědčí fakt, ţe od počátku 2. tisíciletí do roku 2009 bylo ukončeno 115 soudních sporů mezi těmito pivovary.48 Ve více neţ 70 % případech byl dle vlastních stránek český pivovar úspěšnější, kdyţ vyhrál 82 ze všech vedených sporů. Dle stránek českého pivovaru se v současné době soudí ve 14 zemích ve 22 sporech. 48 Mapa s vyznačením zemí, kde mají dva konkurenční pivovary právo prodávat pivo pod svým jménem, je připojena jako příloha číslo 1.
3.2 Dovoz piva do České republiky Objem dovozu piva do České republiky nedosahuje takových hodnot jako objem vývozu českého piva. Zájem o zahraniční pivní produkty tedy není tak vysoký jako poptávka po tradičním českém pivě v zahraničí. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, ţe v uplynulých letech došlo k poměrně kuriózní, nikoliv však nečekané změně poměru importu k exportu. Přestoţe ještě například v roce 2005 se dovezlo pouze necelých 7 % objemu vývozu, v roce 2011 to bylo uţ 20 %.49 V roce 2010, kdy dovoz dosahoval nejvyšších hodnot a vývoz jiţ druhým rokem klesal, bylo moţno v zahraničním obchodě České republiky porovnat čtvrtinový podíl dovozu k celkovému objemu vývozu. Jak je patrné z grafu číslo 10, celkový dovoz se dramaticky zvýšil aţ po roce 2008, kdy propukla světová krize a v České republice se konzumenti jako i v jiných zemích snaţili hledat levnější alternativu českého piva. Obchodní řetězce na tuto změnu poptávky reagovaly 47
Budějovický Budvar. Historie pivovaru. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/historie-pivovaru.html 48 Budějovický Budvar. Známkoprávní spory. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/znacky/znamkopravni-spory.html 49 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5
35
objednáváním velice levného polského, slovenského či nově rumunského piva. K dosaţení největšího objemu dovezeného piva v roce 2010 přispělo téţ zavedení vyšší spotřební daně, přičemţ meziročně poklesla produkce českých pivovarů a takovýto pokles nabídky se kompenzoval dovozem ze zahraničí. Se zvýšením české produkce v roce 2011 meziročně poklesl i import piva.
Graf 10: Celkový dovoz piva do České republiky mezi roky 2005 a 2011 v tis. hl
Objem dovozu (tis. hl)
Dovoz piva do České republiky 900.0 800.0 700.0 600.0 500.0 400.0 300.0 200.0 100.0 0.0
823.2 649.0
593.8 330.1 215.6
202.2
2005
2006
245.0
2007
Celkový dovoz
2008
2009
2010
2011
Roky
Vlastní zpracování. Zdroj dat: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5
Pivo se do České republiky dováţí pro dva základní a rozdílné účely. Jednak společnosti mohou importovat známé a celosvětově oblíbené značky, o kterých se domnívají, ţe na zdejším trhu budou ţádané a poptávané. Nebývají cíleny pouze na české občany, nýbrţ i na zahraniční turisty nebo přistěhovalce, kteří si chtějí vychutnat značky a druhy piv, na něţ jsou zvyklí. Takovéto pivní speciály jsou ovšem draţší neţ česká piva, neboť se do jejich ceny promítne prestiţ značky a také dopravné. České pivovary se takovéto zahraniční konkurence příliš neobávají kvůli jiţ zmíněné vyšší ceně či uţšímu cílení na zákazníky. Pivovary, které jsou součástí nadnárodní korporace, zde sami regulují dovoz značek z portfolia zahraničního pivovaru, jako například Heineken ČR zastává funkci dovozce nizozemského piva Heineken. Některé ryze české pivovary dokonce se zahraničními spolupracují a jejich produkty zde prodávají. Budějovický Budvar tak na českém 36
trhu distribuuje pivo značky Carlsberg, čímţ rozšířil svou tuzemskou nabídku piv o zahraniční prémiový importovaný leţák.50 Mnohem větší podíl na dovezeném objemu piva mají ovšem levná piva. Ty mohou být objednány přímo diskontními řetězci od zahraničních pivovarů, které jsou orientováni na produkci levného piva na zakázku. Příkladem můţe být pivo S-budget Pivo Sör, které pro řetězec Interspar vyrábí rumunský výrobce.51 Oblast výroby řetězce mnohdy tají, jako například u piva DEEP distribuovaný v síti Lidl. Někdy se zákazník musí spokojit pouze s označením „Made in EU“, jindy prodejce nesdělí ani takovouto informaci, coţ z právního hlediska není zakázané. České pivovary tento způsob výroby a distribuce piva z ciziny zamítají a snaţí se poukázat na to, ţe takto levná piva, jejichţ cena se můţe pohybovat okolo několika korun, nelze vyrobit a distribuovat za takto nízké ceny. Vinu připisují řetězcům a stěţují si, ţe nelze konkurovat jimi nabízeným pivům za predátorské ceny. Na druhou stranu samy české pivovary si nechávaly vařit a plnit pivo pro své účely většinou do plastových obalů právě v zahraničí. Postupem času ale vybudovaly v České republice vlastní stáčírny na pivo v plastových lahvích a přesunuly výrobu do svých tuzemských pivovarů. Plzeňský Prazdroj a Pivovary Staropramen to takto učinily s přesunem z Maďarska v roce 2011, coţ s největší pravděpodobností vedlo ke sníţení celkového dovozu v roce 2012.52
3.2.1 Import piva podle zemí Při členění importu do České republiky dle zemí lze pozorovat poměrně velké rozdíly v objemu dovezeného zboţí i v kratším období šesti let, o čemţ je moţné se přesvědčit v tabulce číslo 7. Zatímco v roce 2005 byla pro ČR nejdůleţitějším partnerem Spolková republika Německo nejen z hlediska exportu ale i importu, od roku 2006 se kaţdoročně dovezlo nejvíce piva z Polské republiky. Dovoz z této země se za pět let zvýšil více neţ desetkrát. Stejně jako u celkového importu do České republiky, v roce 2008 došlo i k největšímu meziročnímu nárůstu dovozu z Polska. V tomto roce také dovoz piva z Polska tvořil více neţ poloviční podíl 50
Pivní deník. Budvar podepsal s dánským pivovarem Carlsberg smlouvu o distribuci. [on-line]. [cit. 2013-4-11] http://www.pivnidenik.cz/clanek/1598-Budvar-podepsal-s-danskym-pivovarem-Carlsberg-smlouvu-odistribuci/index.htm 51 MF Dnes- iDNES. Test DNES- Levná piva. [cit. 2013-4-11] http://ekonomika.idnes.cz/specialnipriloha.aspx?y=test/test-dnes-levna-piva.htm 52 Deník. Dovoz piva do ČR klesl o třetinu, vývoz roste. [on-line]. [cit. 2013-4-11] http://www.denik.cz/ekonomika/dovoz-piva-do-cr-klesl-o-tretinu-vyvoz-roste-20121027.html
37
veškerého importu. Pokles v roce 2011 můţe být zapříčiněn negativními ohlasy spotřebitelů na polské výrobky, na coţ odběratelské řetězce reagovaly změnou výrobce z jiné země.
Tabulka 7: Dovoz piva dle zemí mezi roky 2005 a 2011 v tis. hl Dodavatelská země Belgie Itálie Irsko Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Rakousko
2005 9.2 0.1 1.9 14.0 65.3 3.4 31.7 46.0
2006 11.5 0.5 1.9 17.3 30.2 2.9 60.1 49.1
2007 11.1 1.2 2.7 11.0 43.7 13.7 74.8 47.3
2008 12.0 4.1 2.9 10.1 50.1 15.2 171.1 48.3
2009 14.0 4.5 3.0 38.6 50.8 10.5 238.2 32.4
2010 14.7 5.1 3.1 148.7 89.7 7.1 320.8 34.9
2011 15.2 6.4 3.2 190.6 58.1 10.0 285.9 42.8
Rumunsko Slovensko Ostatní
0.0 37.6 6.4
0.1 5.3 23.3
0.6 29.5 9.4
5.8 1.4 9.1
8.8 185.2 7.8
7.7 183.7 7.7
6.4 12.8 17.6
215.6
202.2
245.0
330.1
593.8
823.2
649.0
Celkem
Zdroj: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5
Druhým největším dovozcem v roce 2011 byly pivovary z Maďarské republiky. Import piva z této země se ve srovnání s rokem 2005 zvýšil o více neţ 1200 %, coţ je největší nárůst dovozu ze všech zemí ve zkoumaném šestiletém období. K výraznému zvýšení importu došlo v roce 2010, kdy, jak jiţ bylo zmíněno, v České republice vešlo v platnost zvýšení spotřební daně, díky čemuţ došlo ke sníţení produkce. Maďarsko nabízelo velmi levné dovozní pivo a toho také vyuţily obchodní řetězce pro produkci vlastních značek. Dalším důleţitým dovozním partnerem levného piva je Slovenská republika. Vývoj objemu importu z této země ovšem nebyl stabilní. V letech 2006 a 2008 import ze Slovenska poklesl a opět se meziročně zvýšil. V roce 2009 se jednalo dokonce o více neţ stonásobný nárůst dovezeného objemu piva. Toto zvýšení mohlo být zapříčiněno krizí, která donutila české spotřebitele poptávat levnější pivo v plastových lahvích, které si na Slovensku nechával plnit například Heineken. V roce 2010 import ze Slovenska stále převyšoval hodnotu 180 tisíc hektolitrů, coţ jej činilo druhým největším dovozcem piva. Následující rok dovoz propadl na 38
necelých 13 tisíc hektolitrů. Důvod takovéhoto sníţení importu je moţno připsat faktu, ţe společnost Heineken během roku 2010 přesunula výrobu piva plněného do plastových lahví ze Slovenska na území České republiky a to se v roce 2011 tedy z této země jiţ nedováţelo.53 Rostoucí objem dovozu je moţno zpozorovat i u prémiových importních značek z tradičních pivních zemí jako například z Belgie. Dovoz z Irska se také od roku 2005 kaţdoročně zvyšuje, i kdyţ pouze o stovky hektolitrů. Pivovary z Nizozemska do České republiky importovaly kaţdým rokem více piva aţ do roku 2008 a poté důsledkem krize dovoz omezily. V roce 2011 došlo díky zlepšení situace na českém trhu k opětovnému zvýšení dovozu nizozemského piva. Tohoto roku došlo k nárůstu importu piva také z Itálie a Rakouska. Oproti tomu poklesl dovoz z Německa a Rumunska.
3.2.2 Subjekty importující pivo do České republiky Jak jiţ bylo předestřeno v předchozí podkapitole, pivo se do České republiky dováţí jako speciální, kvalitní a často silnější typ piva leţák, obvykle s prestiţní značkou, nebo jako levné pivo s motivem ušetření nákladů při jeho výrobě. Pivo si pak nechávají uvařit české pivovary anebo diskontní řetězce, které jej pak prodávají pod svou vlastní značkou jako private label produkty. Na dovoz známých belgických pivních specialit se v České republice specializují Pivovary Staropramen. Značky Hoegaarden, Stella Artois, či Leffe, které vyrábí největší světový producent Aneheuser-Busch InBev, nabízí také ve svých restauracích Potrefená Husa. Budějovický Budvar spolupracuje s dánským pivovarem a čtvrtou největší pivovarnickou korporací Carlsberg, s níţ je smluvně zavázán zde distribuovat leţák stejného názvu. Stejně jako Pivovary Staropramen, také Budvar nabízí ve svých restauracích Budvarka tuto importovanou značku. Společnost Heineken Česká republika je výhradním dodavatelem nizozemského piva Heineken a Amstel Beer nebo slovenského Zlatého Baţanta. Ovšem nikoliv všechny české pivovary spadající pod nadnárodní společnosti dováţejí pivo z širokého mezinárodního portfolia. Například SAB Miller, jeţ vlastní největší český pivovarský subjekt Plzeňský Prazdroj se zdráhá na českém trhu nabízet své zahraniční produkty a místo toho cílí spíše na upevnění postavení svých českých značek. Zatímco tedy některé 53
Deník. Dovoz piva do ČR klesl o třetinu, vývoz roste. [on-line]. http://www.denik.cz/ekonomika/dovoz-piva-do-cr-klesl-o-tretinu-vyvoz-roste-20121027.html
39
[cit.
2013-4-11]
pivovary se snaţí si mladou generaci získat zahraničními, zde netradičními, pivními nápoji, Prazdroj se rozhodl vybudovat si přízeň mladších konzumentů prostřednictvím různých hudebních akcí a koncertů především se značkou Gambrinus. Nejen velké pivovarnické společnosti mají dohodu se zahraničními pivovary dováţet jimi vyrobené pivo. Například výhradním dovozcem světoznámého irského piva typu stout Guinness do České republiky je úzce specializovaná společnost Ing. Petr Hrubeš – H-Market.54 Další ze společností zabývající se importem komodit je Ultra Premium Brands – Central Europe, která dováţí německé pivo Paulaner nebo speciální pivo Desperados, patřící pod pivovarnickou korporaci Heineken.55 Mezi obchodní řetězce v současné době dováţející pivo ze zahraničí patří například Interspar. Jak jiţ bylo výše v textu zmíněno, jedná se o private label značku S-Budget Pivo Sör dováţenou z Maďarska. V diskontním řetězci Lidl se český spotřebitel můţe setkat s pivem pod značkou Grafenwalder, vyrobeným v Německu. Dále tento diskont nabízí značky DEEP či Argus, o nichţ odmítá zveřejnit zemi původu. Můţe tedy jít o pivo vyrobené ve východní Evropě, Polsku, ale také v některém z českých pivovarů. Stejně tak je obtíţné zjistit zemi výroby piva Ambrosius prodávaného prodejnou Kaufland. Není tajemstvím, ţe část produkce pro tuto private label vyráběl pivovar Holba 56, ovšem spekuluje se, ţe Kaufland pro sníţení nákladů přesunul svou produkci do Polska. O aktuální situaci se nepřeje vyjadřovat strana prodejce ani výrobce. Současná negativní kampaň proti polským surovinám a výrobkům můţe však obchodní řetězce díky sníţení zájmu spotřebitelů o produkty z této země přinutit k přehodnocení lokace výroby piva.
54
Guinness-Beer. Kde nakoupit, kotakt. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.guinness-beer.cz/kdekoupit.html Ultra Premium Brands. Pivo. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.upb.cz/portfolio/shop/30-Pivo/38-Paulanerbeer# 56 Pivovary. Historie pivovaru Hanušovice. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.pivovary.info/prehled/hanusovice/hanusovice_h.htm 55
40
Závěr Pivo je komoditou, která hrála důleţitou roli jiţ od počátků lidské civilizace. Historie vaření piva sahá pravděpodobně hlouběji neţ by se mohlo zprvu zdáti. Málokdo by tušil, ţe s počátky vaření piva je spjata Starověká Mezopotámie i Egypt avšak i další civilizace jako například čínská nebo americká. Teprve později se ale výroba piva začala vyvíjet na území Evropy, kde si ji v různých zemích přizpůsobovali k obrazu svému. Specifické postupy při vaření nebo jiné pouţité suroviny dávaly vzniknout různým pivním typům a druhům nejen vně hranic té či oné země, nýbrţ i v krajích či městech. Jak je zmíněno ve druhé kapitole, vládci udělovali právo várečné a mílové proto, aby se jednotlivá města s okolím nesetkala s ţádnou konkurencí a různá piva tak měla své jedinečné vlastnosti. Pivovarnictví prochází výrazným vývojem, o čemţ svědčí i více neţ dvojnásobný nárůst světové produkce piva v desetiletém období. Důsledkem světové krize se v roce 2009 celková produkce sníţila, ale v následujících letech opět rostla. Největším producentem je Čína, u které lze s přihlédnutím k dřívějšímu vývoji produkce očekávat další zvýšení výroby. Mimo Evropu dosahuje spotřeba piva nejvyšších hodnot v netradičních regionech, jimiţ jsou Asie a Latinská Amerika. Díky růstu konzumace v těchto oblastech nezasáhla krize pivovarnický průmysl tak mohutně, jelikoţ tím byla kompenzována sníţená poptávka v Evropě a Severní Americe. V ţebříčku zemí sestaveného podle spotřeby piva na osobu za rok 2011 vévodí Česká republika následovaná evropskými státy. Téměř polovinu světového pivního trhu si rozděluje pět významných pivovarnických společností. Čtyři z těchto korporací mají svou centrálu v oblasti starého kontinentu. Tyto největší pivovarnické podniky ve světové ekonomice nabízejí společně stovky tisíc pracovních míst v desítkách zemí světa. Dvě z těchto společností ovládají také české největší subjekty na trhu piva- SABMiller, který odkoupil Plzeňský Prazdroj a Heineken, pod níţ spadá pivovar Krušovice nebo Starobrno. V Evropě se pivo těší veliké oblibě. Je však pravdou, ţe po poklesu následkem světové krize, například spotřeba jiţ několik let stagnuje. Mimo Českou republiku má pivo svou tradici v zemích jako například Německu, Belgii, Nizozemsku či severských státech. Na americkém trhu piva lze rozlišit severoamerický trh, jehoţ současný vývoj je podobně stagnující jako v Evropě a latinskoamerický trh, který se podobá spíše rostoucímu asijskému. Americkému trhu 41
dominuje globálně největší společnost Anheuser-Busch InBev. Asijský trh s pivem je potom trhem nejvíce rostoucím a to především díky čínskému potenciálu. Dalšími zeměmi přispívajícími k prvenství asijského regionu jsou Rusko a Japonsko nebo téţ jihovýchodní státy Asie. V České republice lze v oblasti pivovarnictví pozorovat několik trendů. Jedním z nich je zvýšená obliba různých netradičních pivních druhů jako například ochucená či nealkoholická piva. Zvýšení produkce i spotřeby nealkoholického piva bylo způsobeno mimo jiné zavedením bodového systému v dopravě, a pivaři, kteří se nechtěli připravit o svůj oblíbený nápoj ani řidičský průkaz, si zvykli před jízdou konzumovat tento typ nápoje. Ochucená piva nejsou v České republice sice konzumovány stále tolik jako například v Německu, jejich podíl však na trhu stoupá. Změn se dočkal i způsob konzumace piva, kdy spotřebitelé ovlivněni krizí před čepovaným pivem v hospodě či restauraci si pivo raději dali doma. S tím souvisí také zájem o velká balení piv, nejčastěji v plastovém obalu, který byl pro české pivaře před krizí nepříliš známý a dostupný. Objem piva distribuovaného v plastových lahvích roste, přesto stále nedosahuje takového podílu na obalech jako například ve Východní Evropě. Oproti světové produkci vývoj výroby piva českých pivovarů ovlivnila krize znatelněji více. K mírnému poklesu výstavu došlo jiţ v roce 2008 a sniţování výroby pokračovalo i dva roky poté. Také ve spotřebě piva docházelo v České republice k poklesu a to jiţ prvně od roku 2006. Negativní vývoj lze přičíst sniţujícímu se počtu turistů, kteří se na konzumaci tuzemského piva značně podílejí a zřejmé jsou téţ finanční dopady světové ekonomické krize. Sniţování spotřeby českých konzumentů v posledních letech do jisté míry ovlivnil také růst ceny piva. Pivovary v České republice jsou pro zahraniční investory zajímavé, coţ dosvědčuje fakt, ţe 3 z 5 největších pivovarů v ČR podle objemu produkce je vlastněno zahraničním subjektem. Výjimku představuje Budějovický Budvar, který je stále státním podnikem a Pivovary Lobkowicz, jejichţ portfolio sdruţuje mnoho regionálních značek. O české pivo je ve světě zájem, čehoţ si jsou exportéři z České republiky vědomi a snaţí se tak celosvětovou poptávku uspokojit. Export piva rostl aţ do roku 2008, přičemţ v následujícím roce byl zaznamenán propad vývozu, který pokračoval i v následujících dvou letech. V roce 2012 se však objem export opět zvýšil a to především díky zlepšující se situaci po krizi v zemích odbytu českých vývozních pivovarů. České pivovary exportují do několika desítek zemí světa a jejich mnoţství se rozrůstá. Nejdůleţitějším partnerem pro české pivovary je 42
Německo, následované Slovenskem. Nejvíce se vyveze piva v lahvích a dle druhu piva výrazně převaţuje vývoz leţáků. Největším exportérem jest Plzeňský Prazdroj s více neţ čtvrtinovým podílem na celkovém exportu. Prazdroj také začalo vyváţet do určitých destinací pivo po ţeleznici, coţ se mi jeví jako rozumná ekonomická i ekologická alternativa dovozu piva na dlouhé vzdálenosti. Pivovary by tento typ dopravy dle mého názoru měli vyuţívat častěji. Jako ryze česká společnost vyvezl nejvíce piva Budějovický Budvar. Vývoj exportu tohoto pivovaru má od Sametové revoluce rostoucí tendenci, výjimkou je pokles od roku 2008 způsoben krizí. Dva roky od sníţení vývozu se ovšem export Budvar opět navýšil navzdory klesajícímu celkovému exportu z České republiky. Vývozní moţnosti jihočeské společnosti zvyšuje také poměrně vysoký podíl vyhraných soudních sporů o ochranné známky s největším světovým producentem Anheuser-Busch InBev. Počátkem světové krize začal růst import v České republice dosud nevídaným tempem. Čeští spotřebitelé kvůli špatné finanční situaci vyhledávali levnější pivo, na coţ reagovaly diskontní řetězce dovozem levného piva ze zahraničí. Nejvíce se dováţelo ze zemí jako je Polsko, Maďarsko, či Slovensko. Prémiová piva se importují z Belgie, Nizozemska a Irska. Dovozci jsou buď velké pivovary spolupracující se zahraničními, menší importéři, zaměřeni jen na dovoz nebo diskontní řetězce, nechávající si vyrobit pivo jako private label. Údaje a data k bakalářské práci se nehledali příliš snadno. Nedostatek tištěné literatury a chybějící informace od pivovarnických společností na jejich webových stránkách jsem chtěl kompenzovat osobními schůzkami s představiteli pivovarů a osobami pohybujícími se v oblasti pivního průmyslu. Pracovníci infocentra Prazdroje mne odkázali na jejich internetové stránky s tím, ţe ţádné jiné informace společnost nemůţe poskytnout a podobné reakce se mi dostalo od tiskového mluvčího Budějovického Budvaru, kdyţ neochotu spolupracovat odůvodnil obavou o zneuţití případně poskytnutých informací a know-how národního podniku. V kontaktu jsem byl také s ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven a šéfredaktorem měsíčníku Pivo, Beer & Ale, ovšem obě významné osobnosti, nejspíše z důvodu pracovního vytíţení, přestali i přes četné prosby na dotazy reagovat.
43
Seznam použité literatury Kniţní publikace: 1) KRATOCHVÍLE, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Praha, 2005. ISBN 80-86576-16-7
2) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel - pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2005, ISBN 80-7084-434-5
3) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, ISBN 978-80-7084-901-9 4) MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ: Situační a výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2012, ISBN 978-80-7434-047-5 5) VERHOEF, B.: Velká encyklopedie piva, Rebo Productions 2003. ISBN 80-7234-283-5 Časopisy a magazíny: 1) Pivo, Bier, & Ale, listopad 2012. European Beer Star 2012 má také českého vítěze. 2) Týden, 11. 2. 2013. SAB Miller řádí v Číně.
Elektronické zdroje: 1) ABInBev. Anheuser-Busch InBev Company Profile. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.ab-inbev.com/go/media/company_information/ab_inbev_company_profile.cfm 2) Aktuálně. Kdo ovládá pivní velmoc? Největší pivovary ČR podle Forbesu. [on-line]. [cit. 2013-3-11] http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/grafika/2012/07/03/forbes-zebriceknejvetsich-ceskych-pivovaru/#1 3) Aktuálně. Plzeňský Prazdroj. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://wiki.aktualne.centrum.cz/plzensky-prazdroj/ 4) Brazilian Bubble. Brazil’s beer market at a glance. [on-line]. [cit. 2013-3-1] http://brazilianbubble.com/overview-brazils-beer-market-at-a-glance/ 5) Budějovický Budvar. Budvar ve světě. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.budejovickybudvar.cz/obchod/budvar-ve-svete.html
44
6) Budějovický Budvar. Ekonomická fakta. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta.html 7) Budějovický Budvar. Historie pivovaru. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/historie-pivovaru.html 8) Budějovický Budvar. Tisková zpráva Budějovický Budvar v roce 2010 zvýšil hrubý zisk o sedm procent. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/ekonomicka-fakta/vysledky-roku-2010.pdf 9) Budějovický Budvar. Tisková zpráva: Budějovický Budvar hodnotí rok 2008 jako úspěšný. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomickafakta/vysledky-roku-2008.pdf 10) Budějovický Budvar. Tisková zpráva: Budějovický Budvar, n.p. dosáhl v roce 2006 nárůstu prodeje i zisku. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/ospolecnosti/ekonomicka-fakta/vysledky-roku-2006.pdf 11) Budějovický Budvar. Známkoprávní spory. [on-line]. [cit. 2013-4-1] http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/znacky/znamkopravni-spory.html 12) Carlsberg Group. Carlsberg at a glance. [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.carlsberggroup.com/ Company/Strategy/Pages/Facts.aspx 13) CIAnews. Značky Krušovice, Březňák a Zlatopramen chutnají i v cizině. [on-line]. [cit. 20133-30] http://www.cianews.cz/tiskove-zpravy-press/znacky-krusovice-breznak-a-zlatopramenchutnaji-i-v-cizine-vyvazi-se-do-celeho-sveta-590680/ 14) CNN. Don’t let big brewers win beer wars. [on-line]. [cit. 2013-1-21] http://edition.cnn.com/2012/12/12/opinion/hindy-beer-wars 15) Český statistický úřad. Cena lahvového piva 1960-2010. [on-line]. [cit. 2013-3-9] http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/pivo_1960_ 16) Český svaz pivovarů a sladoven. Pivovarství a sladařství v českých zemích. [on-line]. [cit. 2012-03-20] http://www.cspas.cz/pivo.asp?lang=1 17) Český svaz pivovarů a sladoven. Produkce piva v České republice. [on-line]. [cit. 2013-3-7] http://www.cspas.cz/index2.asp?KatId=36&DatId=1105&Archiv=
45
18) Česká televize. Výroba piva v Česku po tříletém poklesu rostla. [on-line]. [cit. 2013-3-8] http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/169098-vyroba-piva-v-cesku-po-triletempoklesu-rostla/ 19) Český rozhlas. Pivo z Budějovic se v Británii může definitivně prodávat jako Budweiser Budvar. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.rozhlas.cz/zpravy/ekonomikavevrope/_zprava/pivo-z-budejovic-se-v-britaniimuze-definitivne-prodavat-jako-budweiser-budvar--1162087 20) Deník. Dovoz piva do ČR klesl o třetinu, vývoz roste. [on-line]. [cit. 2013-4-11] http://www.denik.cz/ekonomika/dovoz-piva-do-cr-klesl-o-tretinu-vyvoz-roste20121027.html 21) European Beer Guide. German Beer Statistics. [on-line]. [cit. 2013-3-20] http://www.europeanbeerguide.net/gerstats.htm 22) European Food Information Council. Dlouhá historie piva. [on-line]. [cit. 2013-1-15] http://www.eufic.org/article/cs/artid/piva/ 23) Finanční noviny. Budějovický Budvar výrazně zvýšil zisk, export byl rekordní. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.financninoviny.cz/zpravy/budejovicky-budvar-vyrazne-zvysil-ziskexport-byl-rekordni/787103 24) Finanční noviny. Tuzemská produkce piva loni podle odhadu vzrostla o 1,5 pct. [cit. 2013-318] http://www.financninoviny.cz/zpravy/tuzemska-produkce-piva-loni-podle-odhaduvzrostla-o-1-5-pct/884491 25) Gastroprofesor. Pivovary Staropramen loni výrazně zvýšili prodej. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.budejovickybudvar.cz/obchod/budvar-ve-svete.html 26) Guinness-Beer. Kde nakoupit, kotakt. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.guinnessbeer.cz/kdekoupit.html 27) Heineken. Company & Strategy. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.heinekeninternational.com/ companystrategyprofile.aspx 28) Historie piva ve světě. Pivotéka. [on-line]. [cit. 2013-1-15] http://www.pivoteka.eu/historiepiva.html 29) Hopsteiner. 2012 Guidelines for Hop Buying. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.hopsteiner.com/html/pdf/Guidelines_2012.pdf 46
30) Hospodářské noviny – IHNED. Budějovický Budvar už nebude v USA zastupovat AnheuserBusch. Neplnil plán. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://byznys.ihned.cz/c1-56400650budejovicky-budvar-uz-nebude-v-usa-zastupovat-anheuser-busch-neplnil-plan 31) Hospodářské noviny – IHNED. Export piva do Ruska klesl na polovinu. [on-line]. [cit. 20133-29] http://hn.ihned.cz/c1-38376110-export-piva-do-ruska-klesl-na-polovinu 32) Hospodářské noviny – IHNED. Jan Veselý: Jaká bude budoucnost českého pivovarství?. [online]. [cit. 2013-3-7] http://hn.ihned.cz/c1-21049260-jaka-bude-budoucnost-ceskehopivovarstvi 33) Hospodářské noviny – IHNED. Místo piva ze sudu pijeme z plastu. PET lahve pomáhají pivovarům srovnat výpadek z hospod. [on-line]. [cit. 2013-3-4] http://life.ihned.cz/c157176980-misto-piva-ze-sudu-pijeme-z-plastu-pet-lahve-pomahaji-pivovarum-srovnatvypadek-z-hospod 34) Hospodářské noviny – IHNED. Pivovary chtějí přeřadit nealko piva mezi limonády. [online]. [cit. 2013-3-6] http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-58705640-pivovary-chteji-preraditnealko-piva-mezi-limonady 35) Kirin Holdings. Global Beer Consumption by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-17] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/1226_01.html 36) Kirin Holdings. Global Beer Production by Country in 2011. [on-line]. [cit. 2013-1-16] http://www.kirinholdings.co.jp/english/news/2012/0808_01.html#table1 37) MF Dnes – iDNES. Český pivní export láme rekordy. [on-line]. [cit. 2013-3-28] http://ekonomika.idnes.cz/cesky-pivni-export-lame-rekordy-dai/ekonomika.aspx?c=A070427_080548_pivo_pal 38)
MF Dnes – iDNES. Test DNES- Levná piva. [cit. 2013-4-11] http://ekonomika.idnes.cz/specialni-priloha.aspx?y=test/test-dnes-levna-piva.htm
39) Pivní deník. Budvar podepsal s dánským pivovarem Carlsberg smlouvu o distribuci. [online]. [cit. 2013-4-11] http://www.pivnidenik.cz/clanek/1598-Budvar-podepsal-s-danskympivovarem-Carlsberg-smlouvu-o-distribuci/index.htm 40) Pivovary. Historie pivovaru Hanušovice. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.pivovary.info/prehled/hanusovice/hanusovice_h.htm 41) Pivovary Staropramen. Výroční zpráva. [on-line]. [cit. 2013-3-30] http://www.vyrocnizprava.cz/fotky/1_499_Pivovary%20Staropramen_VZ_09_CZ.pdf
47
42) Plzeňský Prazdroj. Prazdroj rozšiřuje železniční export i na Řecko. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://www.prazdroj.cz/cz/media/archiv-tiskovych-zprav/tiskove-zpravy/799-prazdrojrozsiruje-zeleznicni-export-i-na-recko 43) Plzeňský Prazdroj. Přehled značek. [on-line]. [cit. 2013-3-12] http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/prehled-znacek 44) SABMiller. Overview. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=180 45) SABMiller. SABMiller launches China trial for Miller Genuine Draft. [on-line]. [cit. 2013-120] http://www.sabmiller.com/index.asp?pageid=149&newsid=1808 46) Testosteronepit. Beer, A Reflection Of The World Economy? [cit. 2013-1-19] http://www.testosteronepit.com/home/2012/7/29/beer-a-reflection-of-the-worldeconomy.html 47) The Oktoberfest Website. The Beer-Prices for 2012 have been announced [on-line]. [cit. 2013-1-20] http://www.oktoberfest.de/en/article/About+the+Oktoberfest/About+the+Oktoberfest/The+B eer-Prices+for+2012+have+been+announed_-3-_/2738/ 48) Ultra Premium Brands. Pivo. [on-line]. [cit. 2013-4-12] http://www.upb.cz/portfolio/shop/30Pivo/38-Paulaner-beer# 49) USA Today. Anheuser-Busch InBev buys all of Grupo Modelo for $20.1B. [on-line]. [cit. 2013-1-19] http://usatoday30.usatoday.com/money/industries/food/story/2012-06-29/abinbev-buys-grupo-modelo/55909992/1 50) ZDNet. Oktoberfest 2012: This year's visitors even thirstier for beer - and mobile data. [online]. [cit. 2013-1-20] http://www.zdnet.com/oktoberfest-2012-this-years-visitors-eventhirstier-for-beer-and-mobile-data-7000005488
48
Seznam grafů Graf 1: Světová produkce piva mezi roky 2000 a 2013 v miliónech hl ......................................... 4 Graf 2: Celková konzumace piva dle větších územních celků v roce 2011 v %. Světová konzumace piva dle větších územních celků mezi roky 2002 a 2011 v tis. hl ............................... 8 Graf 3: Rozdělení světového trhu s pivem v roce 2011 v % ........................................................ 10 Graf 4: Produkce piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v tisících hl ................................................ 18 Graf 5: Vývoj ceny lahvového piva na území ČR mezi roky 1960 a 2010 v českých korunách . 21 Graf 6: Vývoz piva v meziročním srovnání mezi roky 2001 a 2010 v % .................................... 25 Graf 7: Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí v tis. hl mezi roky 2005 a 2011 ..... 26 Graf 8: Vývoz piva z České republiky podle podílů pivovarů v roce 2011 v % .......................... 32 Graf 9: Vývoj vývozu piva Budějovického Budvaru mezi roky 1989 a 2012 v hl ...................... 34 Graf 10: Celkový dovoz piva do České republiky mezi roky 2005 a 2011 v tis. hl ..................... 36
Seznam tabulek Tabulka 1: Světová produkce piva dle větších územních celků v roce 2011 v tis. litrech ............. 6 Tabulka 2: Světová produkce piva podle zemí v letech 2010 a 2011 v tis. litrech ......................... 7 Tabulka 3: Spotřeba piva na obyvatele v letech 2010 a 2011 v litrech .......................................... 9 Tabulka 4: Průměrná spotřeba piva v ČR mezi roky 2000 a 2011 v litrech na osobu.................. 20 Tabulka 5: Vývoz piva z České republiky podle obalu v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % ... 29 Tabulka 6: Vývoz piva z ČR podle druhů piva v letech 2004 a 2009 v tisících hl a % ............... 30 Tabulka 7: Dovoz piva dle zemí mezi roky 2005 a 2011 v tis. hl ................................................ 38
49
Přílohy Příloha 1: Výsledky známkoprávních sporů mezi Budějovickým Budvarem a AnheuserBusch InBev
Zdroj: Hospodářské noviny – IHNED. Budějovický Budvar už nebude v USA zastupovat Anheuser-Busch. Neplnil plán. [on-line]. [cit. 2013-3-29] http://byznys.ihned.cz/c1-56400650-budejovicky-budvar-uz-nebude-v-usazastupovat-anheuser-busch-neplnil-plan
50
