Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu. Diplomová práce Bc. Kristýna Říhová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu

Diplomová práce

2010

Bc. Kristýna Říhová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Jindřichův Hradec Katedra managementu podnikatelské sféry

Kalkulace nákladů na dílčí činnosti ve firmě poskytující zakázkové služby

Vypracovala: Bc. Kristýna Říhová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Irena Stejskalová, Ph.D.

Jindřichův Hradec, 2010

-2-

Prohlášení:

Prohlašuji, že diplomovou práci „Kalkulace nákladů na dílčí činnosti ve firmě poskytující zakázkové služby“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Jindřichův Hradec, 2010

podpis studenta

-3-

-4-

Anotace Kalkulace nákladů na dílčí činnosti ve firmě poskytující zakázkové služby Ve firmě bude provedena analýza stávajícího systému kalkulace nákladů dílčích činností ve vazbě na kalkulaci celkové nákladové ceny poskytované služby.

2010

-5-

Poděkování Za cenné rady a náměty bych chtěla poděkovat

Ing. Ireně Stejskalové, Ph.D. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, a panu Petrovi Zemanovi za věnovaný čas a poskytnutí potřebných informací.

-6-

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 7 1.

Náklady ....................................................................................................................... 10 1.1. Členění nákladů ................................................................................................. 11

2.

Kalkulace .................................................................................................................... 15 2.1. Metody přiřazování nákladů.............................................................................. 16 2.2. Kalkulace plných a variabilních nákladů .......................................................... 18

3.

Kalkulační systém ....................................................................................................... 20 3.1. Prvky kalkulačního systému .............................................................................. 20 3.2. Nesdružená a sdružená výroba .......................................................................... 23 3.3. Využití kalkulačního systému při řízení hospodárnosti jednicových nákladů .. 26

4.

RAIN tiskárna s.r.o. .................................................................................................... 29 4.1. Organizační struktura ........................................................................................ 30 4.2. Ekonomické výsledky ....................................................................................... 31

5.

Původní systém ........................................................................................................... 32

6.

Software Prinect.......................................................................................................... 36

7.

Kalkulační systém ....................................................................................................... 42 7.1. Předběžná kalkulace .......................................................................................... 43 7.2. Kalkulační vzorec .............................................................................................. 44 7.3. Výsledná kalkulace............................................................................................ 49

8.

Porovnání předchozího a současného systému ........................................................... 54

Závěr .................................................................................................................................. 58

-7-

Úvod K mé diplomové práci na téma Kalkulace nákladů na dílčí činnosti u firmy poskytující zakázkové služby jsem si vybrala společnost RAIN tiskárna s.r.o., jedná se o polygrafickou společnost, která se zaměřuje na polygrafickou výrobu, reklamní služby, vydavatelskou činnost či obchodní činnost. Vývoj tohoto oboru nás obohacuje průběhem věků. Již více než půl tisíciletí zprostředkovává čtenářům myšlenky, poznatky a emoce a uchovává je v čase. Časopisy, denní periodika, letáky, prospekty, katalogy, kancelářské tiskopisy, vizitky, knihy, pohlednice, hospodářské tiskopisy, plakáty, kalendáře, vstupenky, pozvánky, samolepky a další jsou neoddělitelnou součástí životního stylu, svědectvím naší minulosti i současnosti. To co tento obor poskytuje, grafické techniky a výhodu tisku na papír, ani do budoucnosti elektronická média nevytlačí. Dobrá úprava a kvalita vyvolávají a usměrňují pozornost a zájem diváka, nebo čtenáře a usnadňují jeho orientaci. Proto je důležité zachovávat krok s ostatními v tomto oboru, avšak nejlepší je být o krok napřed.

Tato diplomová práce vznikla na základě výzkumného projektu FM VŠE, kterého se společnost RAIN tiskárna s.r.o. zúčastnila v roce 2007. Tento projekt nesl název Manažerský audit jako nástroj podpory trvale udržitelného rozvoje malých a středních podniků. V rámci projektu byly uskutečněny dva strukturované rozhovory pod vedením pedagogických vědců za účasti studentů. Mezi hodnocené procesy, které by majitelé chtěli zlepšit, patřilo personální řízení, v jehož rámci pak především motivování zaměstnanců a dále jejich nedokonalý kalkulační systém, automatizace a propojení procesů celkově.

V současné době jsou zaměstnanci odměňováni základní mzdou a prémií, ale výše této prémie není podložena výkony. Jedná se o negativní hodnocení, kdy při pochybení se prémie snižuje. I sami zaměstnanci cítí, že by je více motivovalo, kdyby část mzdy byla pohyblivá a závisela na jejich výkonu, ale k tomuto je třeba jejich výkon ohodnotit nejenom na základě negativního hodnocení, ale také hodnocením pozitivním, což by bylo možné, kdyby byly ve společnosti nastaveny normy.

-7-

Společnost RAIN tiskárna s.r.o. ještě nedávno využívala zastaralé informační systémy a technologie, které neumožňovaly komplexní přehled o stavu zakázek a výrobních procesů. Výrobní a administrativní procesy nebyly úplně automatizovány a navzájem propojeny. Data v informačních systémech nešly automaticky přenášet a musely se zadávat do programů ručně a navíc informační systémy nepokrývaly všechny procesy a bylo nutno vést i papírovou dokumentaci, tím pádem docházelo ke zpomalování celého procesu výroby a snižování efektivity práce. Co se týká kalkulačního systému, společnost RAIN tiskárna s.r.o. doposud použila několik různých externích programů na kalkulaci ceny, ale neuspokojili je. Určitý čas kalkulovali ceny sami a vytvořili si vlastní systém, ale ani ten nebyl ideální. Proto se společnost postavila před rozhodnutí, které zahrnovalo dvě

alternativy, a to

nákup dalšího nového externího kalkulačního systému anebo zdokonalení svého stávajícího ne úplně vyhovujícího systému. Nakonec se společnost RAIN tiskárna s.r.o. rozhodla pro nákup nového externího kalkulačního softwaru nazývaného Prinect, který by měl

vyřešit problém s nedostatečných kalkulačním systémem a

nejenom

s normováním práce, ale také s propojením jednotlivých procesů ve společnosti. Charakteristika tohoto softwaru je uvedena v kapitole číslo šest. Implementace toho softwaru začala v březnu 2009 a předpokládané ukončení implementace se odhaduje na konec roku 2010. Otázkou zůstává, zda RAIN tiskárna s.r.o. udělala tímto rozhodnutím krok kupředu, nebo se jedná o krok špatný?

Práce je rozdělená do osmi kapitol, přičemž první tři kapitoly jsou zaměřené na teorii. V první části teorie jsou čtenáři seznámeni s náklady. Druhá kapitola se týká kalkulace

a

v poslední

kapitole

teoretické

části

se

budu

zabývat

kalkulačním

systémem. Následujících pět kapitol obsahuje praktickou část mé práce. V první kapitole praktické části se nachází základní informace o společnosti. Druhá kapitola praktické části stručně popisuje, jak to ve společnosti vypadalo před zakoupením současného nového softwaru a taktéž obsahuje SWOT analýzu společnosti ukazující přednosti a nedostatky v době před pořízením nového softwaru. V třetí kapitola praktické části představuje nový software nazývající se Prinect. Následující kapitola rozebírá kalkulační

-8-

systém v tiskárně. Poslední kapitola této práce porovnává stav před změnou a po zavedení nového softwaru. V závěru je práce celkově vyhodnocena a jsou zde uvedená doporučení.

Hlavní použité zdroje v diplomové práci jsou internetové stránky společnosti RAIN tiskárna s.r.o. a společnosti Heidelberger Druckmaschinen AG, dokument Podnikatelský záměr společnosti RAIN tiskárna s.r.o. a informace získané konzultacemi s panem Petrem Zemanem. Co se týká teoretické části, patří k hlavním použitým zdrojům učebnice Nákladového účetnictví od autorky Fibírové, ale také Králova učebnice Manažerské účetnictví.

-9-

1.

Náklady Hlavním činností podnikatelského procesu je přeměna vstupů na výstupy, přičemž se

usiluje o zhodnocení vynaložených nákladů a vytvoření zisku. Proto rozpoznání příčin vzniku a vývoje nákladů má zásadní vliv na účinné řízení. Je třeba vědět, na co byly náklady vynaloženy, jak je řídit, kdo je za ně zodpovědný, jaké existují výkony a jak je dělit, jaké útvary se v podniku nachází a jaké jsou vazby mezi nimi atd. Informace nejen o nákladech jsou tedy důležité z hlediska řízení podnikatelského procesu a rozhodování o jeho budoucích alternativách, k čemuž se využívají kalkulace nákladů u řízení po linii výkonů, které slouží pro rozhodování o struktuře výkonů, a krátkodobé plány a rozpočty u řízení po linii odpovědnosti, které se zabývá výkonností útvarů. Náklady v manažerském účetnictví Náklady v manažerském účetnictví charakterizuje hospodárnost, podoba peněžních i nepeněžních výdajů, účelnost neboli přiměřené a racionální vynaložení nákladů na výsledek činnosti, kdy kritériem racionality je ekonomická účinnost nákladů, a relativně úzký vztah k výkonům, přičemž výkon je obecně definován jako výsledek činnosti, člení se na externí a interní výkon. Externí výkon je takový výsledek činnosti, který je nabízen externím zákazníkům za prodejní cenu. Nabývá podoby výrobku, služby nebo zboží, tyto výstupy se dále dělí na skupiny, jejich druhy a jakost. Uvedené rozdělení umožňuje měření vlivu různých změn na vývoj nákladů, výnosů a zisku. Interní výkon se předává v rámci podniku mezi jednotlivými útvary, které se nazývají interní zákazníci. Mezi základní útvary se řadí útvar hlavní, kde probíhá převážná část tvorby výkonu, útvar servisní zabezpečující služby pro ostatní útvary, útvar správní zajišťující manažerské funkce a nepovinný útvar speciální starající se o sociální politiku v organizaci. Hospodárnost Hospodárnost umožňuje porovnat plán se skutečností. První složka hospodárnosti, úspornost, představuje minimalizaci nákladů na konkrétní výkon, projevuje se snížením absolutní výše nákladů. Druhá složka, výtěžnost, zobrazuje maximalizaci objemu výstupů při konstantním vynaložení ekonomických zdrojů, projevuje se snižováním průměrných nákladů výkonu.

- 10 -

Ekonomická účinnost Ekonomická účinnost představuje zisk, který ukazuje úspěšnost podnikání. Na zisk je možno se dívat z různých pohledů. Zisk z hlavní činnosti představuje rozdíl výnosů a nákladů vztahujících se k hlavnímu předmětu činnosti podniku. Dále se rozlišuje zisk z jiné činnosti, čistý zisk, který je snížen o daň a zůstává k dispozici majitelům podniku, a nerozdělený zisk, který zbude po alokaci čistého zisku a zpravidla slouží k dalšímu rozvoji podniku. Norma1 Norma je nástrojem řízení, stanovením úkolu ve spotřebě ekonomických zdrojů (spotřeba materiálu, práce, energie, služeb), které jsou příčinně vyvolány konkrétně vymezenou jednotkou výkonu. Je stanovena v naturálních jednotkách a vyjadřuje spotřebu ekonomických zdrojů za předpokladu zajištění konkrétně definovaných technických, technologických a organizačních podmínek tvorby výkonu a kvality vstupů.

1.1. Členění nákladů Členění nákladů má význam pro řízení nákladů, odpovídá na otázky typu: co bylo spotřebováno a proč, jak se náklady mění s objemem produkce, jak je kalkulovat aj. Existuje více způsobů členění nákladů. Druhové členění nákladů Druhové členění je nutné skombinovat s jiným členěním nákladů, protože nevypovídá o vztahu nákladů k výkonům a pouze v omezené míře je použitelné pro řízení nákladů a zisku. Zabývá se řízením dodávek zásob, materiálu. Nákladové druhy se vyznačují třemi vlastnostmi: prvotní náklady jsou zobrazeny ihned při vstupu do podniku, externí náklady vznikají spotřebou výrobků, prací či služeb jiných subjektů a jednoduché náklady nelze rozčlenit podrobněji.

1

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I), 3.

vydání. Praha: Oeconomica. 2004. s 103. ISBN 80-245-0746-3

- 11 -

Základní členění nákladových druhů: 

spotřeba materiálu a energie



spotřeba a použití externích prací a služeb (nájemné, doprava)



mzdové a ostatní osobní náklady (sociální a zdravotní pojištění)



odpisy nehmotných a hmotných dlouhodobých aktiv



finanční náklady (úroky, pojistné) Účelové členění nákladů Účelové členění nákladů na rozdíl od druhového je založeno na vztahu nákladů

k výkonům a činnostem, ale na druhé straně není tak jednoznačné, proto může dojít k dohadům, o jaký náklad se jedná. Základní členění nákladů dle účelu:2 





z hlediska změny při změně objemu a sortimentu výkonů: 

variabilní náklady



fixní náklady

z hlediska hospodárnosti: 

technologické náklady



náklady na obsluhu a řízení

z hlediska proporcionality a ekonomické racionality: 

jednicové náklady



režijní náklady

Variabilní a fixní náklady Variabilní náklady se mění v závislosti na objemu produkce (spotřeba materiálu, náklady na dopravu), dělí se na: 

podproporcionální - s růstem variabilních nákladů roste objem výkonů pomaleji



proporcionální - s růstem variabilních nákladů roste objem výkonů konstantním tempem

2

STEJSKALOVÁ, I.: Manažerské účetnictví – Učební pomůcka, 2. vydání. Praha: Oeconomica. 2006.

s 45.

- 12 -



nadproporcionální - s růstem variabilních nákladů roste objem výkonů rychleji

Fixní náklady se nemění při změně objemu produkce v určitém časovém období, jsou jednorázově a pravidelně vynaloženy po uplynutí tohoto období (nájemné, náklady na reklamu) Pro variabilní a fixní náklady platí vztah: TC = FC + VC

TC – celkové náklady FC – fixní náklady VC – variabilní náklady

Toto členění se dá považovat za velmi významné, neboť propojuje řízení nákladů, výnosů i zisku. Je tedy možné na jejich základě provést analýzu bodu zvratu, kdy je stanoven takový objem produkce, který pokrývá náklady. Dále je lze využít při rozhodování, zda ukončit výrobu, či ne. Pokud příjmy převyšují variabilní náklady, ale ne celkové, je pro společnost výhodné pokračovat ve výrobě, protože z příjmů se uhradí celé variabilní náklady a část fixních, tedy dochází k minimalizaci ztrát. V opačném případě by společnost měla ukončit svou činnost. Graf 1-1 Bod zvratu 3

3

MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie – základní kurz, 7. vydání. Slaný: MELANDRIUM. 2002.

s 272. ISBN 80-86175-20-0

- 13 -

Náklady technologické a na obsluhu řízení Technologické náklady jsou vynaloženy na tvorbu výkonů (spotřeba materiálu, mzdové náklady výkonných pracovníků, spotřeba energie strojů, jejich odpisy). Náklady na obsluhu řízení zabezpečují průběh činností a procesů, nezávisí na druhu výkonů (náklady na provoz budov, mzdy řídících pracovníků, náklady administrativy). Náklady jednicové a režijní Režijní náklady jsou společné náklady skupiny výkonů a útvaru, které vždy zahrnují náklady na obsluhu řízení a část nákladů technologických, nástrojem k jejich řízení je rozpočet. Jednicové náklady obsahují tu část technologických nákladů, která se týká konkrétní jednotky výkonu, nástrojem pro jejich řízení je kalkulace. Přes normu spotřeby ekonomických zdrojů a ocenění této naturální spotřeby lze určit nákladový úkol, kdy je příslušná norma vynásobena určeným či skutečným počtem vykonaných dílčích výkonů (počtem zhotovených kalendářů). Náklady přímé a nepřímé – kalkulační členění nákladů Přímé náklady lze přiřadit ke konkrétnímu výkonu, s kterým souvisí. Zahrnují jednicové náklady a část režijních nákladů, u kterých je možné vypočítat pomocí prostého dělení podíl na jednici (odpisy, náklady na design). Nepřímé náklady zabezpečují podmínky u skupin výkonů a činnosti útvarů, nevztahují se k jednomu výkonu. Zahrnují většinu režijních nákladů, která je společná více druhům výkonů.

- 14 -

2.

Kalkulace V současnosti se s pojmem kalkulace setkáváme velmi často, jedná se o důležitý

nástroj k řízení. Kalkulace vznikla především ze snahy dopředu určit cenu výkonu tak, aby podnik prodejem uhradil své náklady a dosáhl předem stanoveného zisku. Kalkulace není pouze jeden postup, proto v různých podnicích se můžeme setkat s odlišnými způsoby kalkulování. Vytvoření kalkulace se stává obtížnějším spolu s přibývající rozmanitostí a složitostí struktury činností podniku.

Kalkulace Kalkulace je propočet hodnotové veličiny (nákladů, marže, zisku) na jednotku výkonu (výrobek, práce, služba), na činnost či operaci. Záměrem kalkulace tedy je přiřazení skutečných nákladů výkonu a stanovení nákladového úkolu pro určitý výkon. Kalkulace řeší tři oblasti. V první oblasti se zkoumá, co je předmětem kalkulace, jaký je rozsah a struktura nákladů a jak je přiřadit. Druhá oblast se zabývá tím, proč přiřazovat náklady ke konkrétním výkonům, jaké informace se dají prostřednictvím kalkulace získat. Poslední oblast se zaměřuje na využití získaných informací z kalkulace pro řízení hospodárnosti. Tyto informace ovlivňují řízení hospodárnosti, rozhodování o změnách v objemu a struktuře produkce, jsou základem pro vhodné ocenění vnitropodnikových výkonů a sestavování plánů a rozpočtů, či slouží jako obhajoba ceny před zákazníkem. Volba metody kalkulace vyplývá z určení předmětu kalkulace, struktuře nákladů, ve které se určují náklady na kalkulační jednici, a způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace.

Předmět kalkulace Předmětem kalkulace mohou být veškeré druhy dílčích i konečných externích výkonů. Ale spíše se uplatňuje kalkulace nákladů jen na nejvýznamnější druhy výkonů či jejich skupin, a to převážně u podniků s obdobnými výkony, které se uskutečňují stejnou technologií. Předmět kalkulace je tedy vymezen kalkulační jednicí a kalkulovaným množstvím.

- 15 -

Kalkulační jednice a kalkulované množství Kalkulační jednice je konkrétní výkon, který je určený druhem, jakostí a dá se změřit. Kalkulované množství tvoří konkrétní počet kalkulačních jednic, pro které se určují či hledají celkové náklady.

Struktura nákladů v kalkulaci Struktura nákladů v kalkulaci je vyjádřena v kalkulačním vzorci, tzv. typový kalkulační vzorec nabývá podoby: 1. přímý materiál 2. přímé mzdy 3. ostatní přímé náklady 4. výrobní (provozní) režie = vlastní náklady výroby (provozu) 5. správní režie = vlastní náklady výkonu 6. odbytové náklady = úplné vlastní náklady výkonu 7. zisk (ztráta) = cena výkonu (základní)

2.1. Metody přiřazování nákladů Rozlišují se následující metody kalkulace, pomocí nichž je možno vyčíslit náklady na jednici výkonu: 



kalkulace dělením 

prostá



s poměrovými (ekvivalentními) čísly

kalkulace přirážková 

sumační



diferencovaná - 16 -

Kalkulace prostým dělením Tato jednoduchá metoda kalkulace by měla být používána u výkonů, které se prokazují stejnou nákladovou náročností na společně vynaložené náklady, příkladem k použití je hromadná výroba. Nepřímé náklady jsou přiřazovány vydělením jejich sumy celkovým počtem výkonů, aniž by bylo rozlišeno, který výkon se na tvorbě nákladů nejvíce podílí, proto se klade důraz na stejnou nákladovou náročnost výkonů. Přímé náklady se vypočítají klasicky vydělením sumy přímých nákladů daného výkonu celkovým počtem výkonů. Plné náklady na jednotku se získají součtem přímých a nepřímých nákladů na jednotku.

Kalkulace dělením s poměrovými čísly Tato metoda na rozdíl od předešlé již bere v úvahu rozdílnou nákladovou náročnost konkrétních výkonů na společné nepřímé náklady. Náročnost na společné náklady určitého výkonu je vyjádřena poměrovým číslem. Jednotlivé výkony se přepočtou pomocí tohoto poměrového čísla (vynásobí se jím) na tzv. přepočtené jednice (jednotlivé přepočtené výkony). Dále se suma nepřímých nákladů vydělí nově přepočtenými celkovými výkony. Posledním krokem k přiřazení společných nepřímých nákladů je přepočtení vzniklých nepřímých nákladů na jednotku poměrovým číslem. Přímé a plné náklady na jednotku se stanovují obdobně jako v předcházející metodě.

Kalkulace přirážková sumační Metoda je založena na předpokladu, že všechny nepřímé náklady se vyvíjí úměrně jedné veličině, která se označuje jako rozvrhová základna.

Rozvrhovou základnou nejčastěji je: 

hodina práce – používá se, pokud pracovník v určitých mezích může ovlivňovat čas práce (služby tiskárny – zpracování letáků)



strojové hodiny zařízení – zahrnuje čas práce stroje, náklady na provoz (údržba, pohonné hmoty), odpisy



množství zpracovávaného materiálu – uplatňuje se, nelze-li použít předchozí dvě alternativy a je-li třeba měřit množství zpracovávaného materiálu (potravinářský průmysl)

- 17 -

Kalkulace přirážková diferencovaná Tato metoda kalkulace se více používá nežli předchozí, protože zde již figurují různé rozvrhové základny, které se člení na naturální a peněžní základny. U peněžních základen je přirážka nepřímých nákladů vyjádřena v procentech ve vztahu k vybrané peněžní základně (přímé mzdy, přímý materiál). Peněžní základna je ale často vystavena změnám (změna ceny mzdy, materiálu), což snižuje porovnatelnost procenta přirážek nepřímých nákladů v jednotlivých obdobích.

PP 

NRN 100 RZ ( Kč )

U naturálních základen se počítá sazba nepřímých nákladů v peněžních jednotkách (Kč) na jednu naturální jednotku základny (hodina práce, kg materiálu). Naturální základny jsou obtížněji zjišťovány. SNN 

NRN RZ (natural. jednotky )

SNN – sazba nepřímých nákladů

2.2. Kalkulace plných a variabilních nákladů Kalkulace plných nákladů Kalkulace plných nákladů bere v úvahu jak přímé a nepřímé náklady související s vytvořením výkonu, tak fixní náklady na daný výkon. Tím dochází pouze ke statickému zobrazení hodnotových veličin výkonu za předpokladu, že se nemění objem a sortiment produkce. Proto není vhodné používat tuto kalkulaci pro rozhodování o struktuře sortimentu a pro posouzení přínosu výkonu. Skutečnou výši plných nákladů je možné určit se zpožděním až na základě údajů o skutečném množství a struktuře produkce. Kalkulace slouží jako měřítko konkurenceschopnosti podniku a pro porovnávání ziskovosti výkonů.

- 18 -

Kalkulace variabilních nákladů V kalkulaci je třeba pro členění kalkulačních položek odlišovat, zda náklady vznikly vlivem času (fixní náklady obsahující jak přímé, tak nepřímé fixní náklady), či zda byly vytvořeny konkrétním výkonem (variabilní náklady – přímé i nepřímé). Metoda je již vhodná pro rozhodování o struktuře sortimentu a zjišťování přínosu výkonu. Přínos výkonu lze vyjádřit pomocí tzv. retrográdního kalkulačního vzorce, který vychází ze vztahu: náklady+zisk = cena. Retrográdní kalkulační vzorec: prodejní cena

- kalkulované náklady výkonu = přínos výkonu (zisk, marže)

Vyjádření hospodářského výsledku Kalkulace plných nákladů: výnosy

- náklady na prodané výrobky - správní náklady - prodejní náklady = zisk Kalkulace variabilních nákladů: výnosy

- náklady na prodané výrobky - ostatní variabilní náklady = celková marže

- celkové fixní náklady = zisk

- 19 -

3.

Kalkulační systém K získání veškerých potřebných informací nelze použít pouze jeden druh kalkulace

nákladů výkonů. Využívají se různé druhy kalkulací a vztahy mezi nimi, čímž se utváří tzv. kalkulační systém. Jednotlivé kalkulace představují prvky kalkulačního systému, které se od sebe odlišují obsahem, strukturou a časovým horizontem. Z hlediska časového období se kalkuluje buď před zahájením výroby výkonu, kdy předběžná kalkulace slouží k plánování, nebo v průběhu tvorby výkonů, po jejich dokončení či prodeji – výsledná kalkulace.

3.1. Prvky kalkulačního systému Obrázek 3-1 Kalkulační systém4

4

KRÁL, B.: Manažerské účetnictví, 1.vydání. Praha: Management Press. 2002. s 187. ISBN 80-7261-

062-7

- 20 -

Kalkulace propočtová Propočtová kalkulace se používá při výzkumu a vývoji nového výkonu, bere v úvahu technologické parametry výkonu. Protože při jejím sestavování nejsou k dispozici spotřební a výkonové normy je kalkulace založena na údajích o nákladech a parametrech podobných výkonů, na normativech obecnější platnosti a odhadech. Zpravidla se sestavuje na úrovni plných nákladů a doporučuje se používat retrográdní kalkulační vzorec pro sledování, zda dochází k tvorbě požadovaného zisku. V hromadné a sériové výrobě hraje propočtová kalkulace důležitou roli v posuzování předběžné efektivnosti nového výkonu, určuje, zda nový výkon přinese požadovanou výnosnost. Je tedy podkladem k rozhodnutí o realizaci výkonu. V podniku poskytujícím zakázkové služby ukazuje propočtová kalkulace nákladovou náročnost individuálního výkonu, je tedy podkladem pro cenu nabídky.

Plánová kalkulace Plánová kalkulace vychází ze znalosti spotřebních a výkonových norem, z podmínek, které jsou určeny konstrukčními vlastnostmi výkonu a technologickými postupy, a z uvažovaných změn ovlivňujících výši nákladů a týkajících se období, ve kterém se plánová kalkulace sestavuje. Kalkulace se vztahuje ke konkrétnímu časovému intervalu, je vhodné ji použít na výkony, jejichž výroba se opakuje v průběhu tohoto časového intervalu. Kalkulace je aplikovatelná zejména na hromadnou a velkosériovou výrobu.

Existují dvě formy plánové kalkulace: 

plánová kalkulace dílčího období – vystihuje úroveň nákladů v jednotlivých časových období



plánová kalkulace celého hodnoceného období – vypočítá se jako vážený aritmetický průměr jednotlivých úrovní předem stanovených nákladů, vahami je přepokládaný objem výkonů v konkrétním dílčím období

Plánová kalkulace slouží: 

pro zpracování hlavního podnikového rozpočtu – především pro náklady v rozpočtové výsledovce, výdaje v rozpočtu peněžních toků a zásoby vlastní výroby v rozpočtové

- 21 -

rozvaze 

pro určení úkolu pro útvary přípravy výroby



jako nástroj řízení jednicových nákladů

Operativní kalkulace Operativní kalkulace vyjadřuje úroveň předem stanovených nákladů na kalkulační jednici na základě norem vystihujících konkrétní konstrukční a technologické podmínky činnosti. Je tedy důležitá při řízení hospodárnosti ve vynakládání nákladů jednotlivých útvarů výroby.

Výsledná kalkulace Výsledná kalkulace zobrazuje skutečně vynaložené náklady na jednotku výkonu v konkrétním časovém období. Má funkci kontrolní, dochází ke kontrole hospodárnosti útvarů při vynakládání jednicových nákladů. V hromadné a sériové výrobě s krátkým výrobním cyklem tato kontrola slouží pro analýzu odchylek, určení jejich příčin a odpovědnosti za jejich vznik. Výsledná kalkulace se především využívá v podnicích poskytujících zakázkové služby a ve výrobách s delším výrobním cyklem, kdy průběžné porovnávání skutečných nákladů s náklady podle operativní kalkulace umožňuje včas reagovat na zjištěné odchylky pomocí nápravných opatření, která povedou k dodržení stanoveného nákladového úkolu, a tudíž nebude ovlivněna, nebo jen mírně, výsledná cena. V tomto případě je výsledná kalkulace nástrojem k řízení nákladů v průběhu realizace výkonu.

Kalkulace ceny5 Na rozdíl od kalkulace nákladů, která odráží žádoucí a skutečné toky vzniku nákladů, cenová kalkulace zobrazuje toky zpětné návratnosti nákladů a zisku uskutečněné ve formě výnosů, obsahuje tedy kalkulovaný zisk nebo jinou veličinu vyjadřující požadovanou úroveň zhodnocení ekonomických zdrojů vložených do podnikání.

5

KRÁL, B.: Manažerské účetnictví, 1.vydání. Praha: Management Press. 2002. s 201. ISBN 80-7261-

062-7

- 22 -

Vazby prvků kalkulačního systému Kalkulační systém v užším pojetí se zaměřuje na řízení hospodárnosti, a to na snižování jednicových a ostatních variabilních nákladů, což se odehrává ve dvou liniích:



linie orientovaná na řízení nákladů konkrétních výkonů kalkulace propočtová

kalkulace operativní

kalkulace výsledná



propočtová kalkulace je horním limitem pro operativní kalkulaci



kontrola hospodárnosti ve vynakládání jednicových nákladů je založena na srovnání operativní kalkulace s výslednou kalkulací



linie orientovaná na periodické ukládání úkolu výchozí kalkulace 

kalkulace plánová

kalkulace výsledná

vazba mezi výchozí a plánovou kalkulací ukazuje podíl útvarů technické přípravy výroby na řízení nákladů



intervalová kontrola plnění plánového úkolu je založena na porovnání plánové a výsledné kalkulace

Kalkulační systém v širším pojetí obsahuje celý systém kalkulací nákladů, ceny, marže a zisku. Je používám k: 

řízení hospodárnosti



hodnocení přiměřenosti zisku



hodnocení přiměřenosti výrobkových nákladů k dané ceně a požadované úrovni zisku

3.2. Nesdružená a sdružená výroba Nesdružená výroba Nesdružená výroba je taková výroba, kdy vzniká pouze jeden jediný výkon. V nesdružené výrobě existují čtyři metody evidence a kalkulace nákladů výkonů: 

zakázková metoda

- 23 -



základní metoda



fázová metoda



stupňová metoda

Zakázková metoda Jak již z názvu vyplývá, předmětem této metody je zakázka. Náklady vynaložené na hlavní činnost se sledují podle jednotlivých zakázek. Nepřímé náklady se přiřazují či nepřiřazují k jednotlivým zakázkám na základě uvážení podniku. Přímé náklady se přiřazují k jednotlivým zakázkám. Výsledná kalkulace se zjišťuje nepravidelně buď po ukončení zakázky, či v průběhu realizace zakázky.

Základní metoda Tato metoda je zpravidla používaná u hromadné výroby, kdy vzniká jeden druh výkonů a jedná-li se o výrobu s nepřetržitým a místně uzavřeným procesem. Část nákladů související s výkonem, které se oceňují pomocí předem stanovených nákladů, a vznikající v servisních a správních útvarech se převádí na hlavní útvary pomocí vnitropodnikových výnosů a nákladů. V této metodě se výsledná kalkulace vypočítá prostým dělením skutečně vynaložených nákladů na objem dokončených výkonů:

Fázová metoda Výrobní proces v této metodě je rozčleněn do několika fází, které zabezpečuje několik útvarů a které se od sebe odlišují místem, činnostmi a objemem prováděných výkonů. Stejně jako v základní metodě se část nákladů, která vzniká v servisních a správních útvarech, převádí na útvary hlavní pomocí vnitropodnikových výnosů a nákladů. Náklady vynaložené na hlavní činnost se sledují dle jednotlivých fází. Účtuje se o dokončených výkonech a změně stavu nedokončené výroby. Výsledná kalkulace se opět vypočítá jako podíl:

- 24 -

Stupňová metoda V této metodě je výrobní proces opět rozčleněn do několika fází – stupňů, které zajišťuje několik útvarů. Rozdíl spočívá v tom, že na konci každého stupně vzniká polotovar, který buď postoupí do dalšího stupně, kde je spotřebován, nebo je prodán externím zákazníkům. Náklady vynaložené na hlavní činnost se sledují dle jednotlivých stupňů a kalkulačních položek, kterou tvoří i polotovar. Výsledná kalkulace představuje ocenění na úrovni skutečných nákladů.

Sdružená výroba Sdružená výroba je taková výroba, kde při tvorbě jednoho výkonu vznikají alespoň dva výkony, které jsou navzájem v určitém poměru. Vzniklé výkony se nazývají sdružené výkony, které se zpravidla dělí na hlavní výkony, vedlejší výkony a odpad. Hlavní výkony přestavují prvotní zamýšlené výstupy podniku, které vyplývají z hlavní činnosti podniku. Vedlejší výkony vznikají druhotně při realizaci hlavních výkonů. Odpad není zamýšleným předmětem výroby, přesto vzniká, někdy je možné ho prodat či dále zpracovávat, ale jeho hodnota je minimální. U sdružených výkonů je složité přiřazení společných nákladů, protože není zřejmý vztah mezi nákladem na jedné straně a hlavním, vedlejším výkonem a odpadem na straně druhé. Alokace sdružených nákladů tedy nedostatečně vypovídá o objemu a sortimentu výkonů. Ale i přesto se alokace sdružených nákladů uskutečňuje, a to pro: 

ocenění zásob vlastní výroby ve finančním účetnictví



obhajobu ceny



ocenění výkonů v rámci hodnotového řízení podniku – stanovení vnitropodnikové ceny

Způsoby alokace sdružených nákladů: 

na základě hodnotových veličin (prodejní ceny, tržby)



na základě naturálních veličin (objem, hmotnost)



na základě principu únosnosti – sdružené výkony hradí stejnou mírou společné náklady, mají stejnou rentabilitu tržeb

- 25 -

Ocenění a zobrazení vedlejších výkonů:6 

rozčítací způsob – vedlejší výkony jsou zachycovány obdobně jako hlavní produkt



odčítací způsob – výnos z vedlejšího výkonu je považován za snížení nákladů hlavního výkonu

3.3. Využití kalkulačního systému při řízení hospodárnosti jednicových nákladů Úhrnné metody řízení hospodárnosti Tato metoda slouží k provádění kontroly jednicových nákladů výkonu. Zjištěné odchylky pouze oznamuje, neumožňuje pružnou reakci na vznik odchylek, ani neumožňuje odhalit příčiny vzniku odchylek a odpovědnost konkrétních osob ze jejich vznik. Údaje o skutečné nákladové náročnosti výkonů a činností úhrnné metody se ukazují až po ukončení hodnoceného období, kdy již překročení nákladů nelze ovlivnit.

Rozdílové metody řízení hospodárnosti Rozdílové metody již umožňují ovlivnit zjištěné odchylky hned při jejich vzniku. Pro úspěšnou realizaci je třeba stanovit normy spotřeby nákladů na konkrétní jednotku výkonu v naturálním vyjádření, vyjádřit jejich žádoucí hodnotovou úroveň, okamžitě zjišťovat rozdíly mezi skutečnou a předem stanovenou výší nákladů, identifikovat příčiny těchto rozdílů a určit odpovědnost konkrétních osob, které na vznik odpovídají.7

Ocenění výkonů: 

dokončená výroba (účet hotové výrobky) – oceněná na úrovni předem stanovených nákladů, dle normované spotřeby

6

STEJSKALOVÁ, I.: Manažerské účetnictví – Učební pomůcka, 2. vydání. Praha: Oeconomica. 2006.

7

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I), 3.

s 45. vydání. Praha: Oeconomica. 2004. s 259. ISBN 80-245-0746-3

- 26 -



odchylky (účet nedokončená výroba) – rozdíl mezi předpokládanými a skutečně vynaloženými náklady

Výsledná kalkulace: výsledná kalkulace = náklady dle normy  odchylka

Normová metoda řízení hospodárnosti Normová metoda vychází z principu rozdílových metod. Pro metodu je důležitá operativní a základní kalkulace. Operativní normy a kalkulace slouží k identifikaci odchylek od norem, které představují překročení nebo úsporu nákladů. Je nutné vědět, kde a jak vznikly, kdo je za ně odpovědný a kterého výkonu se týkají. Pokud se v operativní kalkulaci provádí časté změny, je vhodné vycházet ze základní kalkulace. Základní kalkulace se sestavuje na delší časové období, pomocí ní je možné sledovat přínos útvarů přípravy výroby ke snižování nákladů.

Základní kalkulaci lze ji stanovit na základě:8 

propočtové kalkulace u nově prováděného výkonu



kalkulace cílových nákladů, která vyjadřuje požadovanou výši nákladů výkonu, kterých by mělo být v budoucnu dosaženo



operativní kalkulace platné k prvnímu dni stanoveného období



plánová kalkulace pro stanovené období

Možnosti, propočtová kalkulace u nově prováděného výkonu a kalkulace cílových nákladů, se aplikují na výkony, které mají krátký životní cyklus, základní kalkulace zůstává stejná po celou dobu tohoto cyklu. Další dvě možnosti, operativní kalkulace platné k prvnímu dni stanoveného období a plánová kalkulace pro stanovené období, odpovídají výkonům s dlouhým životním cyklem, u nich se základní kalkulace mění buď s kalendářním obdobím

8

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J. Nákladové účetnictví (Manažerské účetnictví I), 3.

vydání. Praha: Oeconomica. 2004. s 263. ISBN 80-245-0746-3

- 27 -

zpravidla v délce jednoho roku nebo s provozním obdobím např. sérií. Změna normy představuje rozdíl mezi základní a operativní kalkulací, vyjadřuje přínos útvarů technické přípravy výroby ke zvyšování hospodárnosti. Informace o změně normy slouží jako kalkulační informace týkající se jednotky výroby a jako informace o celkovém dopadu na nákladovou náročnost produkce v daném období.

- 28 -

4.

RAIN tiskárna s.r.o. Obrázek 4-1 Logo společnosti

Dne 17. 09. 1997, byla založena RAIN reklamní agentura s.r.o. panem Petrem Zemanem a panem Petrem Růžičkou. Společnost začala působit na českém trhu jako grafické studio v oblasti zhotovování a výroby tiskových produktů. Tehdy však firma neměla dostatečné technické vybavení a proto grafické zpracování zadávala v rámci kooperace jiným tiskárnám. Tento postup výroby se však neukázal jako ideální z hlediska kontroly nad zpracovávanými zakázkami. Proto se společnost rozhodla ke své stávající činnosti grafického studia přidat i činnosti spojené s polygrafickou výrobou. V roce 2005 majitelé tiskárny změnily její název na RAIN tiskárna s.r.o.. Sídlo společnosti se nachází v ulici Pravdova 568/II v Jindřichově Hradci. Společnost zaměstnává pětadvacet zaměstnanců.

Obrázek 4-2 Sídlo společnosti

Společnost

se

zabývá

širokým

spektrem činností od vydavatelské činnosti přes fotoateliér až po polygrafickou výrobu. V rámci

vydavatelské

činnosti

společnost vydává inzertní noviny Neon v nákladu cca 16 000 kusů, které bezplatně měsíčně dostávají domácnosti v oblasti Jindřichova

Hradce,

Třeboně

a

Dačic.

Taktéž do domácností na Pelhřimovsku, Humpolecku, Pacovsku a Ledečsku distribuuje tiskárna zdarma měsíční inzertní noviny s názvem Obchodník v nákladu cca 18 000 kusů. Ve vlastním fotoateliéru nabízí společnost zákazníkům zhotovení jak digitálních, tak analogových fotografií různých předmětů, ale i živých modelů. Společnost spolupracuje s aranžéry, modelingovou agenturou a externími fotografy. Mezi další produkty, které tiskárna nabízí, patří propagační letáky, prospekty, katalogy, kancelářské tiskopisy, vizitky, obálky samolepící, obyčejné nebo s okénkem, knihy lepené, brožury šité, časopisy, pohlednice, hospodářské tiskopisy, formuláře ISO 9001, plakáty, kalendáře, vstupenky, pozvánky, krabičky, krabice, kartony, samolepky, etikety a

- 29 -

jiné. Dále tiskárna poskytuje služby typu scanování, digitální tisk, kdy zákazník preferuje nižší náklady, ofsetový tisk, což je nejpoužívanější technologie v současné době, grafika neboli tvorba a zpracování různých návrhů, retušování, textové korektury, ale také vazby, řezání, balení, roznášková služba atd.

4.1. Organizační struktura Společnost je vlastněna dvěma společníky, jejichž funkce se navzájem překrývají a doplňují. Jeden se zaměřuje na ekonomiku a předtiskovou přípravu (prepress), druhý na polygrafickou výrobu a provozní záležitosti. Pod nimi stojí účetní a vedoucí jednotlivých oddělení, kteří zodpovídají za průběh prací ve svém oddělení, čímž je myšlena výroba, studio či obchodní zástupci. Dobré je, že oba majitelé jsou navzájem zastupitelní. Jak zhruba organizační struktura vypadá, je vidět z následujícího obrázku.

Obrázek 4-3 Organizační struktura

majitelé tiskárny

vedoucí výroby

výroba

vedoucí studia

studio

vedoucí obchodu

účetní

obchodní zástupci

Dříve tiskárna rozlišovala účtování na jednotlivé organizační části, s přechodem na nový software však od tohoto zanechala. Doporučila bych společnosti znovuzavedení účetnictví, z kterého bude vyplývat, jak si jednotlivé organizační části vedou.

- 30 -

4.2. Ekonomické výsledky RAIN tiskárna s.r.o. je v současné době společností vykazující zisky. Snahou je každoročně navýšit obrat přibližně o třicet procent, což se poslední dobou společnosti úspěšně daří realizovat. V posledním účetním období, tedy v roce 2008, tiskárna vykázala čistý zisk kolem 2 700 00 Kč. Tabulka 4-1 Ekonomické výsledky účetní období 2003 2004 2005 2006 2007 2008

zisk po zdanění 467 000 587 000 775 000 1 360 000 2 000 000 2 700 000

Jak je vidět z tabulky 4-1 a také z grafu 4-1, zisky mají rostoucí tendenci a i v současné době hospodářské krize se společnosti daří dobře. Graf 4-1 Ekonomické výsledky Ekonomické výsledky 2900000

2 70 0 00

zisk po zdanění

2400000

2 00 0 00

1900000

1 36 0 00

1400000

900000

400000

775 467 2003

587 000 2004

0

0

000

000 2005

2006

účetní období

- 31 -

2007

2008

0

5.

Původní systém Společnost RAIN tiskárna s.r.o. ještě nedávno využívala zastaralé informační systémy

a technologie, které neumožňovaly komplexní přehled o stavu zakázek a výrobních procesech. Výrobní a administrativní procesy nebyly úplně automatizovány a navzájem propojeny. Data v informačních systémech nešla automaticky přenášet a musela se zadávat do programů ručně a navíc informační systémy nepokrývaly všechny procesy a bylo nutno vést i papírovou dokumentaci, tím pádem docházelo ke zpomalování celého procesu výroby a snižování efektivity práce. Nejenom toto, ale i jiné vyplývá z následující SWOT analýzy společnosti, která ukazuje jak silné a slabé stránky společnosti, tak i možné příležitosti a hrozby.

Silné stránky: 

stabilní

obchodní

Slabé stránky: vztahy

s řadou

technologický

a zahraničních partnerů,

společnosti,

dlouholetá působnost podniku na trhu,



široké

konkurenceschopné



a

expanzi

společnost využívá zastaralý IS a které

neumožňují

produktů a služeb,

komplexní přehled o stavu zakázek a

schopnost získávat nové odběratele na

výrobních procesů, 

finanční

a

ekonomická

veškeré výrobní a administrativní procesy nejsou plně automatizovány a

stabilita

navzájem propojeny,

podniku, 

rozvoj

technologie,

portfolio

zahraničních i tuzemských trzích, 

omezené kapitálové prostředky pro

významných a strategických domácích 





schopnost uzpůsobovat a inovovat



vyšší administrativní náklady,

sortiment svých služeb.



společnosti chybí jednotící systém, který

by

sledoval

produktivitu

tiskových strojů a sbíral aktuální produkční data.

- 32 -

Příležitosti:

Hrozby:



nákup nové technologie,



vstup na nové trhy i mimo ČR



získání

nových

zákazníků

a







neplánovaný

ze

současných

výrazný

růst



ztráta podílu na trhu v důsledku

zaměření aktivit na lepší strategickou

nesplnění

skupinu odběratelů,

kvalitu výrobků a služeb,

zlepšení

a

navýšení

výrobních

cen

vstupních surovin a energií,

nového

zákaznického segmentu, 

některého

významných odběratelů,

potencionálních oslovení

ztráta



nároků

odběratelů

na

hrozba posílení domácích konkurentů.

kapacit, 

uspokojení požadavků na zvyšující se kvalitu produkce,



zlepšení

a

zefektivnění

potřebné

administrativy, 

zlepšení systému sdílení, ochrany a zálohy potřebných dat.

Co se týká kalkulačního systému, tiskárna RAIN s.r.o. doposud použila několik různých externích programů na kalkulaci ceny, ale neuspokojili je. Určitý čas kalkulovali ceny sami a vytvořili si vlastní systém, ale ani ten nebyl ideální. Proto se společnost postavila před rozhodnutí, které zahrnovalo dvě alternativy, a to nákup dalšího nového externího kalkulačního systému anebo zdokonalení svého stávajícího ne

úplně

vyhovujícího

systému.

Nakonec

se

společnost

RAIN

tiskárna

s.r.o.

rozhodla pro nákup nového externího kalkulačního softwaru nazývaného Prinect, který by měl nejenom vyřešit problém s nedostatečných kalkulačním systémem, ale také s propojením jednotlivých procesů ve společnosti. Implementace toho softwaru začala v březnu 2009 a předpokládané ukončení implementace se odhaduje na konec roku 2010.

- 33 -

Dříve

realizovala

společnost

kalkulace

pomocí

nástrojů

MS

Office,

kde

využívali Excel, ale také sešit, do kterého si psali jednotlivé zakázky. Postupem času si společnost pořídila do nedávna používaný program, který ale nebyl propojen s účetním programem a potřebná data se musela do všech informačních systémů vkládat zvlášť. To značně časově prodlužovalo veškeré pracovní úkony, omezovalo efektivitu výroby a celkový přehled o stavu realizace zakázek. Taktéž byl tento program využíván jako off-line, tedy bez potřebných návazností na výrobu a bez sběru produkčních dat, která jsou potřebná pro sledování nákladů a ziskovosti jednotlivých realizovaných zakázek a taktéž ke sledování efektivnosti práce jednotlivých pracovníků. V programu se vždy zadaly položky nutné k realizaci zakázky, jakožto stroje, materiál atd. a tím vznikla cenová kalkulace nabídka pro zákazníka, jejíž ukázku je možné vidět na obrázku číslo 5-1.

Obrázek 4 - 1 Kalkulace - nabídka

Tato zobrazená nabídka se může považovat za jediný výstup daného programu. Dokonce ani není zřejmé, zda se tato konkrétní zakázka zrealizovala či ne, jedná se pouze o

- 34 -

návrh. Zda skutečně došlo k realizaci zakázky, by bylo možné zjistit dohledáním se této zakázky v tzv. zakázkovém sešitě, který původní systém doplňoval a do něhož se zaznamenávaly zrealizované zakázky a do kdy mají být splněné, což bylo značně nepřehledné, protože zakázkový sešit neměli všichni k dispozici a muselo se v něm listovat a hledat.

V dobách původního systému taktéž nebylo možné porovnat předběžnou kalkulaci s výslednou kalkulací, protože výsledné kalkulace se nezhotovovaly. Nezaznamenávaly se, nekontrolovaly se a neporovnávaly se časové údaje jednotlivých činností, tudíž nebylo možné vyhodnocovat, jak dlouho jaká činnost a tedy také i zakázka trvala, zda jsou dodržovány normy a zda jsou vůbec správně nastaveny a taktéž díky tomu nebylo možné porovnání výkonnosti mezi jednotlivými pracovníky a odměňování jich částečně v závislosti na jejich výkonu.

Z uvedeného vyplývá, že ve společnosti převládaly větší nedostatky, které potřebovaly eliminovat. Tiskárna učinila správně, když se rozhodla, že je třeba najít nějaké nové řešení stávající situace, zvýšit efektivitu práce a usnadnit chod společnosti investováním do nového softwaru nazývaného Prinect, kterým se budu zabývat v následující kapitole mé diplomové práce.

- 35 -

6.

Software Prinect Společnost RAIN tiskárna s.r.o. zvolila cestu nákupu nového externího softwaru,

avšak nejedná se pouze o kalkulační software, jde o komplexní systém. Tento nový software se nazývá Prinect, vyvinula ho společnost Heidelberger Druckmaschinen AG, která poskytuje komplexní řešení veškerých technologických procesů polygrafického odvětví. Prinect, který umožňuje integraci oddělených oblastí, jakožto řízení výroby (management), předtiskové přípravy (prepress), tisk (press), dokončující zpracování (postpress), automatizuje celý výrobní proces a tím zvyšuje jeho efektivitu. Prinect tedy představuje zcela nový komplexní systém zatím v České republice využívaný malým počtem společností. Propojení jednotlivých oblastí naznačuje následující obrázek.

Obrázek 6-1 Prinect – komplexní systém9

9 Zdroj:Heidelberger Druckmaschinen AG [online]. URL[citováno 2009-01-21].

- 36 -

RAIN tiskárna s.r.o. koupila tento software v polovině roku 2008. V současné době se společnost nachází ve fázi implementace systému Prinect. Postupně společnost přenáší data ze starých softwarů do nového softwaru a zprovozňuje jednotlivé části Prinectu. Systém Prinect se orientuje na tři hlavní části, a to na výrobnou etapu, řízení barevnosti a efektivitu manažerského systému. Prinect má modulovou struktury, zmíněné jednotlivé části zahrnují různé podsystémy, které obsahují různé moduly, např. Remote Access, Prinect Printready, Prinect Signastation, rip MetaDimension, Prinect Image Control, Calibration Toolbox, Profile Toolbox, Prinect ColorProofPro, Prepress Interface, Prinect Data Control, Prinect MetaShooter a nebo Prinect Prinance.

Výrobní etapa

Ve výrobní fázi se systém zaměřuje na kontrolu vstupních dat, digitální nátisk, archové vyřazení, rastrování, expozice tiskové desky, nastavení tiskového stroje, vlastní tisk aj. Mezi moduly ve výrobě patří Remote Access, Prinect Signastation, rip MetaDimension, Prinect MetaShooter a další. Tato část Prinectu je co do počtu možných komponent nejrozsáhlejší sekcí.

Remote Access umožňuje dodání tiskových dat přes internet. Normalizaci, kontrolu a opravy dat provádějí moduly systému Prinect Printready. Normalizací vstupních dat se myslí jejich konverze do formátu PDF. Kontrola dat neboli preflight upozorní jak na formální, tak i na obsahové chyby v tiskových datech a informuje o nich obsluhu. Mezi nejzávažnější chyby se řadí obrazy v nízkém rozlišení, chybějící písma, vlasové linky, scházející přetisky, špatná geometrie tiskové stránky a mnoho dalšího. Některé tyto chyby jsou okamžitě napraveny. Archová montáž se provádí pomocí modulu Prinect Signastation. Při použití tohoto modulu se pevně určí pouze typ vazby, kdežto formát archu a ostatní informace se volí až ve chvíli, kdy je jasné, na který tiskový stroj se zakázka umístí. Úkolem modulu rip MetaDimension je rastování dat, expozice tiskové desky, je možné i zapnout správu barev. Prinect MetaShooter má na starost osvit hotových bitových map.

- 37 -

Řízení barevnosti

Po zvládnutí procesů z výrobní fáze, lze přikročit k řízení barevnosti tiskové zakázky a tiskového procesu. Řízení barevnosti je nejnáročnějším systémem. Tato fáze zahrnuje měření a upravování barevnosti zakázky jak v předtiskové přípravě, tak i v průběhu tisku. Dochází zde pomocí systému Prinect Color Solutio ke sběru informací o barevnosti tiskového procesu, jejich vyhodnocování a zpětnému řízení procesů v předtiskové přípravě tak, aby barevnost tiskoviny byla perfektní a navíc byla dosažena co možná nejrychleji. Řízení barevnosti zahrnuje moduly jako Prinect Signastation, Prepress Interface, Prinect Image Control, Calibration Toolbox, Profile Toolboxem či Prinect ColorProofPro.

Prinect Signastation zajišťuje optimální vyřazení na tiskovém archu včetně umístění ořezových značek a kontrolních škál pro měření barevnosti. Prepress Interface provádí konverzi mezi CIP4 daty obsahující údaje, kterými se řídí otevření jednotlivých barevnicových zón, a ovládacím pultem tiskového stroje tak, aby přednastavení barevnicových zón odpovídalo co nejvíce odběru barvy při tisku. Prinect Image Control zajišťuje proměření barevnosti produkované zakázky, porovnání s referenční hodnotou a popřípadě on-line návrh nezbytných úpravy, které je nutno provést, aby bylo barevné podání zakázky plně v souladu s normou ISO 12647-2. Systém Image Control dokáže také u každé zakázky změřit všechny potřebné parametry a dokáže je předat do modulu Quality Monitor, který vede historii a srovnává jednotlivé časové úseky. 10 Prinect Image Control, Calibration Toolbox a Profile Toolboxem hrají zásadní roli v procesní kalibraci, čímž se rozumí standardizace barevnosti pro daný tiskový stroj, potiskovaný materiál a užívané tiskové barvy. Standardizace znamená plnou barevná shoda s normou ISO 12647-2. Pomocí modulu Prinect ColorProofPro se vytváří digitální nátisk. Na nátisku se ověří barevnost tiskových dat v podobě, v jaké budou později vytištěna.

10

Zdroj:Heidelberger Druckmaschinen AG [online].

URL< http://www.cz.heidelberg.com/www/html/cs/content/articles/prinect/pcs_1>[citováno 2009-01-21].

- 38 -

Manažerský informační systém

Pro mou diplomovou práci bude nejvíce zajímavý právě manažerský informační systém, který poskytuje managementu tiskárny kontrolu nad všemi administrativními i technologickými procesy. V rámci tohoto systému dochází ke shromažďování informací o datech a technologiích, které jsou doplňovány informacemi obchodního charakteru a dávají tak managementu tiskárny nástroje pro její efektivní řízení či pro optimalizaci zakázkové náplně. Prinect poskytuje jasná data a výkonné nástroje, s jejichž pomocí lze získat jak detailní informace o aktuálním stavu výroby, tak provádět analýzy výrobního procesu a jeho efektivity. Tato část systému Prinect zahrnuje následující moduly: Prinect Data Control a Prinect Prinance.

Prinect Data Control slouží k plánování výroby, přesněji řečeno k přesnému plánování vytíženosti strojového parku, optimalizaci toku zakázek a jejich vzájemné návaznosti a ke kontinuálnímu zásobování materiálem. Kalkulační systém je zajištěn pomocí modulu Prinect Prinance. Tento modul zahrnuje všechny fáze kalkulace, počínaje předběžnými kalkulacemi, přes plánování výroby, záznam dat z produkce až po fakturaci a závěrečné účtování. Při kalkulacích systém provádí uživatele krok za krokem cenovými výpočty v předtiskové přípravě, tisku i dokončujícím zpracování. Jakmile je zakázka dokončena, systém dodá přesné, spolehlivé a především skutečné náklady na zakázku. Kalkulační systém je tedy flexibilně napojen na produkční práce tak, aby byl schopen zjistit technické a časové možnosti výroby a aby měl definovány kalkulační položky jako cena předtiskové přípravy, typ papíru nebo vazby, formáty tiskových strojů, dokončovací zpracování a další. Prinect Prinance nabízí velké množství přednastavených šablon pro kalkulace. Každá individuální objednávka může být tedy rychle a přehledně zkalkulována v závislosti na specifických požadavcích. Ať už se jedná o tisk vizitek nebo náročných katalogů. Práce je pro uživatele jednoduchá. Narozdíl od ručních nebo poloautomatických kalkulačních nástrojů ale systém nemůže udělat chybu a na některou z operací zapomenout nebo ji naopak zařadit zbytečně. Vše probíhá rychle, přesně, a hlavně v souladu s reálnými procesy a strukturou nákladů v konkrétní tiskárně. Kromě toho slouží Prinect Prinance i jako

- 39 -

pojistka proti neúplným nebo nesprávně zadaným zakázkám, a vychovává tak pracovníky k přesnosti neboli nesprávně nebo neúplně vyplněná zakázka jednoduše není přijata k dalšímu zpracování.11 Další funkcí Prinect Prinance je vytváření databáze zákazníků, manipulování a využívání jí. Pracovník zaznamenávající zákazníkovu objednávku má okamžitě k dispozici nejenom přehled o dřívějších klientových zakázkách, ale také o jeho platební morálce či o specifických osobních údajích. Při využití digitálních telefonních linek systém dokonce zvládá rozpoznat klienta podle telefonního čísla a automaticky zaměstnancovi otevřít příslušné materiály. Mezi jinou činnost, kterou zastává Prinect Prinance, se může řadit i dozor nad skladovými zásobami, díky kterým Prinect Prinance sleduje prostorové nároky na uskladnění hotových zakázek i spotřebního materiálu, a rovněž je schopen řídit objednávání materiálů podle aktuálního výrobního plánu. Prinect Prinance také odesílá přes Prinect Integration System na jednotlivé výrobní úseky výrobní data a soubory pro nastavení každého zařízení, dle nichž se poté realizuje automatické zpracování tiskových dat.

Modul Prinect Prinance umožňuje i zpětnou vazbu. Díky propojení s výrobní fází lze shromažďovat z jednotlivých pracovišť informace o výsledku každé jednotlivé výrobní operace, o časech zahájení a ukončení, případně o přerušení práce nebo výrobních problémech. Následně, když je zakázka kompletně zhotovena, může Prinect Prinance na základě těchto dat vytisknout podrobný protokol o výrobě tiskoviny, expediční podklady a dodací listy a spočítat a vytisknout přesné faktury. Po ukončení zakázky nabízí tedy Prinect Prinance možnost získat z podkladů o jednotlivých etapách cenné výrobní, finanční a časové údaje. Systém dokáže porovnávat předpokládané a skutečně dosažené výrobní časy a také sledovat finanční a materiálové náklady. Pro management tiskárny představují podobná data možnost přesně porovnávat předpokládané a dosahované výsledky a zjistit, zda je

11

Zdroj: Heidelberger Druckmaschinen AG [online].

URL< http://www.cz.heidelberg.com/www/html/cs/content/articles/prinect/pcs_1>[citováno 2009-01-21].

- 40 -

tiskárna schopna vyrábět podle používaných kalkulací. Kromě toho lze rovněž sledovat nákladovost středisek a jednotlivých operací, zjistit, zda daná zakázka byla vyrobena s potřebným ziskem anebo byla ztrátová. Prostřednictvím modulu je možné i odhalit příčiny ztráty, kterými mohou být například prodloužení výroby v některé etapě v rámci předtiskové přípravy, zmetkovitost v knihařině, nevyjasněnost materiálového zásobení aj. V ideálním případě tak Prinect Prinance nejen pomůže nastolit efektivní výrobní procesy, ale může i majitelům společnosti ukázat, kde má tiskárna slabiny a na které činnosti se naopak vzhledem k jejich ziskovosti zaměřit důsledněji.

- 41 -

7.

Kalkulační systém Pomocí Prinect Prinance se u každého nového zákazníka vytvoří jeho složka, kde se

evidují údaje jako název a sídlo společnosti, resp. jméno a bydliště fyzické osoby, kontaktní osoba, s níž tiskárna vyřizuje záležitosti týkající se zakázky, telefonní číslo, e-mail, fax a jiné kontaktní údaje. Každá nově vytvořená složka o zákazníkovi se uchovává, společnost má tedy přehled o jednotlivých zakázkách svých klientů. Přijde-li zákazník opakovaně, již není zapotřebí nově sepisovat základní údaje o zákazníkovi. Jednoduše se zákazník vyhledá v paměti dle názvu společnosti resp. jména nebo dle čísla, které je každému zákazníkovi přiděleno, stejně tak je každé zakázce přiděleno identifikační číslo spolu s čárkovým kódem. Protože software Prinect je komplexní systém, který je propojen i s výrobou, je tedy možné nastavit automatické informování zákazníka o stavu zakázky. Zákazník tedy může zkontrolovat správnost tiskových dat nebo může být informován, že zakázka byla vytištěna a poslední stav upozorňuje zákazníka, že má zakázku již připravenou k vyzvednutí. Po sběru informací o zákazníkovi následuje vyplňování údajů týkající se zakázky, kdy se vybírá tiskový stroj, materiál, počet stránek, barvy, druh papíru, rozměry, ořezání papíru, kolik kusů požaduje aj., tedy dochází v této fázi k definici zakázky a ke každé zakázce je přiděleno její číslo. Údaje vnesené do systému po té informují zaměstnance, jak mají zakázku zpracovat - co má být vytištěno, v jakém formátu, barvách, počtu, které stránky se mají tisknout naproti sobě, kde se mají ořezat atd. Na základě vybraných komponent se posléze zpracuje předběžná kalkulace zakázky, která se archivuje a zákazník si vybírá, kolik kusů produktu bude požadovat. Následně přicházejí na řadu časové údaje – naplánování doby příprav, tisku, dokončovacích činností a datum dokončení zakázky. Přičemž dostane-li se zakázka do skluzu, systém na to automaticky upozorní. Kdykoliv je možné zkontrolovat stádium zakázky nejen společností, ale i klientem, což umožňuje propojení telefonní linky se systémem Prinect. Zavolá-li zákazník do tiskárny, automaticky se otvírá na počítači jeho složka s přehledem zakázek a není problém ho okamžitě informovat o průběhu. Zákazník dodává tiskárně data prostřednictvím internetových stránek společnosti. Potvrdí-li obě strany správnost dat, putuje zakázka do výroby, přesněji řečeno do tiskové fronty, kde čeká na zpracování. Po zpracování zakázky je zákazník automaticky systémem informován a je pro něho

- 42 -

připravena faktura na základě výsledné kalkulace.

7.1. Předběžná kalkulace V následujícím obrázku 7-1 ze softwaru Prinect jsou vidět jednotlivé záložky u složky zákazníka. Hnědě označená záložka „Customer“ obsahuje již zmíněné kontaktní údaje. V zeleně označených záložkách je podrobně definována zakázka. V červeně označené záložce „Prices“ se zobrazuje předběžná kalkulace zakázky na základě předchozího definování zakázky a odhadovaných časů trvání zakázky. U každé zakázky je nutné zpracovat předběžnou kalkulaci a ukázat ji zákazníkovi, aby věděl přibližně, jakou cenu bude tiskárna od něho očekávat. V rámci kalkulace nákladů společnost rozlišuje fixní a variabilní náklady. Software ukazuje, jaké jsou variabilní náklady a prodejní cena u různého počtu kusů výrobku (počet kusů znázorňují modrá čísla). Obrázek 7-1 Předběžná kalkulace

- 43 -

7.2. Kalkulační vzorec Téměř každý stroj v tiskárně představuje nákladové středisko, přičemž každé středisko vykonává určitou činnost a má určitý výkon. Mezi střediska patří například grafika, přenos dat na desky, tiskový stroj jednobarevný, tiskový stroj dvoubarevný, tiskový stroj čtyřbarevný, řezačka papíru, falcovací stroj, šičky, grafopress, digitální archová montáž a další. Celkový počet středisek je třicet. Základem kalkulace je hodinová sazba těchto středisek. Tato hodinová sazba vychází z ekonomických údajů, z nákupu zařízení, z mezd, z využití zařízení, režijních nákladů aj. téměř ze všech nákladů, kromě nákladů na materiál a nákladů na subdodavatelské služby. Hodinová sazba není stálou záležitostí, mění se s měnící se situací. Například nejvíce na změnu hodinové sazby dopadá změna využití zařízení, čímž se myslí, zda je zařízení využito na jednu směnu nebo na dvě směny.

Aby bylo možné spočítat hodinovou sazbu středisek, je nutné nejprve provést analýzu výkonnosti nákladového střediska, aby se zjistila spotřeba pracovního času ročně, která se dále použije při výpočtu hodinových sazeb u jednotlivých středisek. Spotřeba pracovního času ročně udává, jak je stroj průměrně využit za rok. Spotřeba pracovního času ročně se zjistí tak, že od celkového počtu dnů v roce se odečtou víkendy, svátky, dovolené, průměrná nemocnost, volná směna, na věku závislé volno a zároveň se přičtou přesčasy anebo brigádníci, jsou-li, a tím se vypočítá čistá pracovní doba ročně ve dnech, která se dále vynásobí denní hodinovou směnou, čímž získáme maximální výkon jednotlivých středisek, který je následně snížen koeficientem produktivity. V tiskárně odhadují produktivitu jednotlivých středisek na 75%. Myslím si, že by bylo přesnější vypočítat průměrnou produktivitu na základě statistik časových údajů o výkonnosti jednotlivých středisek. Ukázka analýzy výkonnosti nákladového střediska je zobrazená na následující stránce v tabulkách č. 7-1, 7-2.

- 44 -

Tabulka 7-1 Ukázka analýzy výkonnosti nákladového střediska – 1. část

Analýza výkonnosti nákladového střediska 1100 1300 1310 3300 3400

GRA DTP DTPSPEC DSA CTP

Grafika DTP Řezací plotr Roland Digitální archová montáž CTP Suprasetter A74

ROK

Počet prac.dní v týdnu

Počet směn v jednom dni

Délka jedné pracovní směny v hod.

Týdenní prac.doba v hod.

Hodiny denně

2007 2007 2007 2007 2007 2007

5 5 5 5 5 5

1 1 1 1 1 1

8 8 8 8 8 8

40 40 40 40 40 40

8 8 8 8 8 8

Tabulka 7-2 Ukázka analýzy výkonnosti nákladového střediska – 2. část

Mzdové náklady ročně jakožto hrubá mzda, zdravotní pojištění, sociální zabezpečení anebo bonusy jsou nejdříve rozpočítány na jednotlivá střediska podle počtu zaměstnanců pracujících na těchto střediskách a využití daných středisek. Přičemž nejvíce zaměstnanců pracuje na střediskách týkajících se grafiky, sazby a obsluhy knihařských strojů, následují pracovníci tiskaři, dále obchodní zástupci, administrativní pracovníci a nakonec zaměstnanci dokončující zpracování. Tabulka 7-3 Počet zaměstnanců Pracovní pozice

Počet zaměstnanců

obsluha grafik - sazba knihařských strojů 7

6

tiskař

obchod

administrativa

dokončující zpracování/ sklad

5

3

2

2

Po rozdělení jsou mzdové náklady přepočítány na hodinu sazbu střediska na základě již výše zmíněné roční spotřeby pracovního času střediska. V tabulce č. 7-4 na následující stránce je vidět například, že mzdové náklady na jednu hodinu výkonu u střediska Digitální archová montáž činí 93 670,83 Kč / 1345,2 = 69,63 Kč. U některých položek vycházejí nižší - 45 -

hodinové mzdové náklady, což je způsobeno tím, že ne všechny stroje potřebují neustálou lidskou asistenci a zároveň jednotliví pracovníci pracují současně na více střediscích. Tabulka 7-4 Ukázka přepočtu mzdových nákladů na hodinovou sazbu střediska

Mzdové náklady na jednotlivá střediska 1100 1300 1310 3300 3400

GRA Grafika DTP DTP DTPSPEC Řezací plotr Roland DSA Digitál. archová montáž CTP CTP Suprasetter A74

Spotřeba pracovního času ročně 1345,2 1345,2 1345,2 1345,2 1345,2

Hrubá mzda 257 795,69 Kč 438 292,06 Kč 10 530,07 Kč 93 670,83 Kč 7 510,72 Kč

Hrubá Zdravotní Sociální Zdravotní Sociální mzda pojištění zabezpečení pojištění zabezpečení hodinově hodinově hodinově 191,64 Kč 23 201,61 Kč 17,25 Kč 67 026,88 Kč 49,83 Kč 325,82 Kč 39 446,29 Kč 29,32 Kč 113 955,94 Kč 84,71 Kč 7,83 Kč 947,71 Kč 0,70 Kč 2 737,82 Kč 2,04 Kč 69,63 Kč 8 430,37 Kč 6,27 Kč 24 354,42 Kč 18,10 Kč 5,58 Kč 675,96 Kč 0,50 Kč 1 952,79 Kč 1,45 Kč

Mezi náklady na zařízení a provoz se řadí náklady na opravy zařízení, amortizace, úroky z leasingu anebo z úvěru, které jsou opět přepočítány na hodinovou sazbu střediska na základě roční spotřeby pracovního času střediska. Další náklady, které jsou zařazeny mezi náklady na zařízení a provoz, patří elektřina, voda, vytápění, nájem a nepřímé mzdové náklady. Tyto roční celkové náklady jsou opět rozpočítány na jednotlivá střediska na základě toho, jak jsou střediska produktivní a využívané během roku, například v tabulce 7-6 je možné vidět, že z celkových nákladů na elektřinu připadají 2% těchto nákladů na středisko grafika a DTP, 0,55% na řezací plotr Roland, 1% na digitální archovou montáž a 5,30% na CTP Suprasetter, vzhledem k tomu, že jde pouze o ukázku a nejsou zde zmíněna všechna střediska, procentuální součet není tedy 100%. Rozpočítané náklady na jednotlivá střediska jsou pak přepočítána na hodinovou sazbu střediska, například elektřina hodinově na středisko grafiky vychází na 3 Kč, protože roční náklady na elektřinu na středisko grafika vycházejí na 4 040 Kč a toto středisko je využito 1 345,2 hodin ročně. Ukázka přepočtu nákladů na zařízení a provoz na hodinovou sazbu středisek se nachází v tabulce 7-5 a 7-6. Tabulka 7-5 Ukázka přepočtu nákladů na zařízení a provoz na hodin. sazbu středisek - 1. část

Náklady na zařízení a provoz

Spotřeba pracovníh o času ročně

1100 GRA

Grafika

1345,2

1300 DTP

DTP

Opravy zařízení

5 000,00 Kč

Opravy zařízení hodinově

Amortizace

Amortizace hodinově

Úroky z leasingu / úvěru

Úroky z leasingu / úvěru hodinově

3,72 Kč

55 000,00 Kč

40,89 Kč

0,00 Kč

1345,2

5 000,00 Kč

3,72 Kč

55 000,00 Kč

40,89 Kč

0,00 Kč

1310 DTPSPEC Řezací plotr Roland

1345,2

18 227,00 Kč

13,55 Kč

4 000,00 Kč

2,97 Kč

0,00 Kč

3300 DSA

Digitál. archová montáž

1345,2

0,00 Kč

41 000,00 Kč

30,48 Kč

0,00 Kč

3400 CTP

CTP Suprasetter A74

1345,2

2 040,00 Kč

1,52 Kč 470 000,00 Kč

- 46 -

349,39 Kč 14 100,00 Kč

10,48 Kč

Tabulka 7-6 Ukázka přepočtu nákladů na zařízení a provoz na hodin. sazbu středisek - 2. část Elektřina hodinově

Elektřina

202 000,00 Kč %

Voda, vytápění, jiné energie

129 200,00 Kč

Kč

%

Voda, vytápění, jiné energie hodinově

Nepřímé mzdové Nepřímé mzdové náklady (řízení, náklady (řízení, atd.) atd.) hodinově

Nájem hodinově

Nájem

366 300,00 Kč

Kč

%

1 712 400,00 Kč

Kč

2,00%

4 040,00 Kč

3,00 Kč

2,00%

2 584,00 Kč

1,92 Kč

10,00% 36 630,00 Kč

27,23 Kč

51 372,00 Kč

38,19 Kč

2,00%

4 040,00 Kč

3,00 Kč

2,00%

2 584,00 Kč

1,92 Kč

10,00% 36 630,00 Kč

27,23 Kč

51 372,00 Kč

38,19 Kč

0,55%

1 111,00 Kč

0,83 Kč

0,55%

710,60 Kč

0,53 Kč

0,55%

2 014,65 Kč

1,50 Kč

8 562,00 Kč

6,36 Kč

1,00%

2 020,00 Kč

1,50 Kč

1,00%

1 292,00 Kč

0,96 Kč

5,00% 18 315,00 Kč

13,62 Kč

51 372,00 Kč

38,19 Kč

5,30% 10 706,00 Kč

7,96 Kč

5,30%

6 847,60 Kč

5,09 Kč

5,30% 19 413,90 Kč

14,43 Kč

51 372,00 Kč

38,19 Kč

Poslední skupinou nákladů, které v tiskárně evidují, jsou náklady režijní, mezi které spadají náklady na firemní pojištění, náklady na bezpečnost práce, podnikové režijní náklady a další náklady jakožto na marketing, administrativu a další. Celkové roční náklady na jednotlivá střediska jsou opět rozpočítány podle produktivity a využívání střediska během roku. Následně jsou tyto náklady přepočítány a hodinové sazby jednotlivých středisek podle známé roční spotřeby pracovního času. Ukázky přepočtu režijních nákladů na hodinovou sazbu středisek je možné vidět v následujících dvou tabulkách očíslovaných 7-7 a 7-8.

Tabulka 7-7 Ukázka přepočtu režijních nákladů na hodinovou sazbu středisek – 1. část

Režijní náklady

Spotřeba pracovního času ročně

Firemní pojištění (škody, vandalství, atd.)

54 051,00 Kč %

1100 GRA

Grafika

1345,2

1300 DTP

DTP

1345,2

1310 DTPSPECŘezací plotr Roland

1345,2

3300 DSA

Digitál. archová montáž

1345,2

3400 CTP

CTP Suprasetter A74

1345,2

0,03 0,03 0,005 0,03 0,03

Firemní pojištění (škody, vandalství, atd.) hodinově

Kč

15 000,00 Kč %

1 621,53 Kč

1,21 Kč

1 621,53 Kč

1,21 Kč

270,26 Kč

0,20 Kč

1 621,53 Kč

1,21 Kč

1 621,53 Kč

1,21 Kč

- 47 -

Náklady na bezpečnost práce

0,03 0,03 0,005 0,03 0,03

Náklady na bezpečnost práce hodinově

Kč 450,00 Kč

0,33 Kč

450,00 Kč

0,33 Kč

75,00 Kč

0,06 Kč

450,00 Kč

0,33 Kč

450,00 Kč

0,33 Kč

Tabulka 7-8 Ukázka přepočtu režijních nákladů na hodinovou sazbu středisek – 2. část Podnikové režijní náklady

657 000,00 Kč %

0,03 0,03 0,005 0,03 0,03

Podnikové režijní náklady hodinově

Kč

Další režie (marketing, administrativa, atd.)

159 700,00 Kč %

19 710,00 Kč

14,65 Kč

19 710,00 Kč

14,65 Kč

3 285,00 Kč

2,44 Kč

19 710,00 Kč

14,65 Kč

19 710,00 Kč

14,65 Kč

0,03 0,03 0,005 0,03 0,03

Další režie (marketing, administrativa, atd.) hodinově

Kč 4 791,00 Kč

3,56 Kč

4 791,00 Kč

3,56 Kč

798,50 Kč

0,59 Kč

4 791,00 Kč

3,56 Kč

4 791,00 Kč

3,56 Kč

Jsou-li tedy všechny náklady převedené na hodinové sazby jednotlivých nákladových středisek, dochází k součtu jednotlivých hodinových sazeb v rámci každého střediska a tím se získá již konečná hodinová sazba jednotlivých středisek, která je tedy základem kalkulace nákladové ceny zakázek.

Aby bylo možné v kalkulaci určit náklady na zakázku použitého nákladového střediska, jsou u každého nákladového střediska stanovené normy, za jak dlouho konkrétní střediska vyrobí tisíc kusů jednotek, z čehož je možné následně vypočítat, za jak dlouho se vyprodukuje počet jednotek nutných k výrobě zakázky. Například tiskový stroj dvoubarevný vytiskne tisíc kusů za padesát minut, takže vyžaduje-li zakázka vytištění dvaceti kusů, bude tisk trvat jednu minutu.

K hodinovým sazbám jednotlivých středisek se dále přičítají náklady na materiál a příplatek za materiál. Pokud tiskárna nevlastní určitý stroj, který je nutný k realizaci dané zakázky, je třeba oslovit obchodní partnery, kteří potřebný stroj mají k dispozici. V tomto případě je tedy kalkulována subdodavatelská služba a příplatek za tuto subdodavatelskou službu. Veškeré údaje vložené do kalkulace jsou vkládány obchodními zástupci společnosti, kteří sjednávají zakázku se zákazníky. Software je provede krok za krokem a není tedy možné, aby něco opominuli.

Součtem výše uvedeného získáme celkové výrobní náklady, k nimž je připočten zisk vyjádřený v procentech, čímž společnost získává prodejní cenu zakázky. Pokud by tiskárna

- 48 -

poskytovala za sjednání zakázky provize, systém Prinect bere tuto variantu v úvahu a vytváří v kalkulačním vzorci místo i pro provizi. Konečná prodejní cena by v tomto případě byla ještě navýšena o případnou provizi. Ukázku kalkulačního vzorce je možné vidět na obrázku číslo 7-2. Pozadí tohoto kalkulačního vzorce je k nahlédnutí na obrázku č. 7-4, kde je podrobně rozepsáno množství a množství spotřebovaného času.

Obrázek 7-2 Kalkulační vzorec

7.3. Výsledná kalkulace Stejně jako jednotlivé zakázky (Order) i jednotliví zaměstnanci (Employee), operace (Operation) a nákladové středisko (Cost Center) mají svůj čárkový kód a přidělené

- 49 -

identifikační číslo. Než začne zaměstnanec pracovat na zakázce, musí čtecím zařízením sejmout tyto kódy, kódy jsou taktéž snímány, skončí-li pracovník se zakázkou. Díky tomu se pak eviduje, jak dlouho jaká zakázka trvala, v jakém stavu se právě nachází a kdo se podílel na jejích dílčích částech a jak dlouho mu daná činnost zabrala času a na základě těchto časů se provádí výsledná kalkulace.

Příklad je znázorněný v obrázku 7-3. Kdy zaměstnanec Sandra s identifikačním číslem 1244 zpracovává zakázku (číslo zakázky 6332) pohlednic pro společnost XXX s.r.o., Sandra provádí operaci s číslem 9030, tedy závěrečnou kontrolu. Tato operace spadá pod nákladové středisko expedice s číslem 5920. Celou závěrečnou kontrolu zakázky vykonávala Sandra třicet minut.

Obrázek 7-3 Zaznamenávání časů dílčích činností

- 50 -

Jak již bylo řečeno, kalkulace nákladů se odvíjí od zaznamenaných časových údajů o zpracování zakázky. Proto po ukončení každé zakázky se zpracovává výsledná kalkulace, která slouží k upřesnění ceny pro zákazníka. Pro tiskárnu má výsledná kalkulace nákladů přínos v podobě kontroly skutečně vynaložených nákladů. Dále je možné z porovnání předběžné a výsledné kalkulace zjistit rozdíl mezi odhadovanými a skutečnými časy jednotlivých činností a na základě toho ověřit práci na zakázce se podílejících zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že společnost nový software používá zatím krátce a nemá tudíž vytvořenou historii dat, je prozatím obtížné z dat vyčíst a porovnat, jak dlouho jednotlivé časově měřitelné činnosti trvaly konkrétním pracovníkům ve srovnání s ostatními. Ale v budoucnosti to bude uskutečnitelné a bude tedy možné určit i výkonnost jednotlivých pracovníků.

Obrázek 7-4 na následující stránce zobrazuje ukázku porovnání předběžné kalkulace, která je označena modrým rámečkem, a výsledné kalkulace znázorněné červeným rámečkem. V rámci předběžné kalkulace jsou rozepsány jednotlivé činnosti, jejich počet, odhadovaná doba trvání a předběžné náklady na tyto činnosti. U materiálu je zobrazené jeho množství a náklady. Výsledná kalkulace má obdobnou strukturu, zobrazuje o dva sloupečky navíc, v kterých se nachází skutečný čas (Time) špatně časově odhadnuté činnosti a náklady (Value) dané činnosti a vliv na celkový čas (Time Dev.) a náklady zakázky (Value Dev.).

- 51 -

Obrázek 7-2 Předběžná kalkulace versus výsledná kalkulace

Na obrázku je vidět, že celková příprava zakázky (Plate Making) byla v předběžné kalkulaci odhadnuta dobře, a proto ve výsledné kalkulaci nejsou zaznamenané žádné změny, a tak celkové náklady na přípravu (Total Plate Making) po uskutečnění zakázky jsou totožné jako v předběžné kalkulaci (460,10). Ve fázi tisku nebyly veškeré časy a tudíž i

náklady

odhadnuty

správně

(PM52-4Makeready-sheet-fed)

v předběžné

v předběžné

kalkulaci.

kalkulaci

byla

Hned

první

nadhodnocena,

činnost skutečný

čas činnosti byl kratší (o 00:01), což činí změnu v nákladech (1,57). O vytvořený rozdíl se tedy musí snížit celkové náklady a čas. V uvedeném příkladu je vidět, že skutečný čas

- 52 -

na daný svazek činností bude činit 05:01 (původních 05:02 mínus 00:01) a skutečné náklady 298,60 (původních 300,17 mínus ušetřených 1,57). Budeme-li takto postupovat dále zakázkou a postupně ještě zahrneme číselné údaje ze spotřeby inkoustu (Ink) a výroby samé (Production run) získáme celkový rozdíl mezi předběžnou a výslednou kalkulací. V našem případě byla zakázka předběžně vykalkulována na 459,93 Kč během časového úseku 7:33, avšak výsledná kalkulace ukázala, že ve skutečnosti zakázka trvala 7:28 a její cena se pohybuje ve výši 452,10 Kč.

- 53 -

8.

Porovnání předchozího a současného systému Aby polygrafická firma v konkurenčním prostředí i do budoucna obstála, musí

především neustále zefektivňovat své výrobní procesy, což ji nutí investovat jak do moderních a výkonných strojů, tak pochopitelně také do jím odpovídajících technologií. V RAIN tiskárně jsou trvale investovány nemalé prostředky právě těmito směry tak, aby si tiskárna své postavení na trhu udržela. Proto si také společnost byla vědoma toho, že využívání zastaralého informačního systému a technologií, které neumožňují komplexní přehled o stavu zakázek a výrobních procesů a také, že nejenom administrativní procesy nejsou plně automatizovány a navzájem propojeny, může vést ke hrozbě v podobě ztráty svého postavení na trhu a tudíž posílení domácích konkurentů, s čímž je spojena i možná ztráta některých významných odběratelů. Aby se společnost této situaci vyhnula, rozhodla se investovat. Tato investice by měla mimo jiné například zlepšit a navýšit výrobní kapacity, uspokojit požadavky na zvyšující se kvalitu produkce, uspořit administrativní náklady, lépe sledovat všechny výrobní procesy a administrativní procesy, plně automatizovat tiskařské stroje, zkvalitnit a zefektivnit služby zákazníkům, snížit chybovost ve výrobě, zlepšit systém sdílení, ochrany a zálohy potřebných dat anebo zlepšit zpětnou vazbu.

Před zavedením softwaru Prinect tiskárna kalkulovala obdobně. Společnost vlastnila sice jiné stroje, ale ty opět měly určitý výkon a na každý z těchto strojů byla stanovena hodinová sazba. K této hodinové sazbě se dále přičítaly náklady na materiál a subdodavatelské služby a příplatek za ně. Taktéž byla zpracovávána při každé zakázce předběžná kalkulace, ale tou to také končilo, výsledná kalkulace se neprováděla a nedocházelo k porovnání s předběžnou kalkulací. V současnosti po zavedení softwaru Prinect dochází k automatickému vygenerování výsledné kalkulace zakázky. Na základě předběžné a výsledné kalkulace si společnost nyní nechává dělat statistiky, kdy dochází k porovnání tzv. „souhrnů středisek“ (tím je myšleno, že dochází k porovnání například všeho, co souvisí s tiskem, což zahrnuje střediska jednotlivé tiskové stroje). Tiskárna následně věnuje svou pozornost těm souhrnům středisek, kde vznikají větší rozdíly, a snaží se přijít na to, proč tomu tak je.

- 54 -

Oproti předchozímu systému nový software Prinect taktéž posunul organizaci dopředu v doposud zanedbávané oblasti zaznamenávání časových údajů o době trvání jednotlivých zakázek a jednotlivých činností, ale také umožnil sledovat práci a výkonnost mezi jednotlivými zaměstnanci, což přináší majitelům možnost odměňovat částečně své zaměstnance na základě jejich výkonu. Díky zakoupenému softwaru se již nadále nevyužívá zakázkového sešitu, do kterého se předtím ručně psaly realizované zakázky a jejich termíny, což mělo za následek nepřehlednost v termínech a v zakázkách samých. V současnosti Prinect umožňuje vyhledání jakéhokoliv klienta, zobrazí historii zakázek, které se pro něho dělaly, u nedodělané zakázky ukáže stádium, v jakém se zakázka nachází, tedy co již bylo uděláno a co zbývá k dokončení zakázky, ale také do kdy má být zakázka hotova a kdo se na její realizaci podílel.

Celkově nový software usnadnil práci zaměstnancům a snížil i jejich chybovost a případnou neznalost, protože již od začátku zpracování zakázky software Prinect nepustí zaměstnance k dalšímu kroku, pokud zaměstnanec nevyplní všechny podstatné náležitosti, dále lze tento software považovat za „rádce“, radí, jak mají být stránky vytisknuty, ořezány anebo například sešity. Například dříve obchodní zástupce tiskárny nabízeli potenciálním zákazníkům produkt, jehož podrobnou specifikaci neznali, například dohodl-li se obchodní zástupce se zákazníkem na výrobě bloků, musel od něho zjistit veškeré nutné informace k výrobě (velikost bloku, jejich počet, barvy…), tyto údaje zanesl do firmy k technologovi, který na jejich základě zpracoval přípravu výroby, a provedla se předběžná kalkulace. Pokud technolog zjistil, že schází některá informace, musel zkontaktovat obchodníka, který zkontaktoval zákazníka, aby zjistil a doplnil chybějící údaje. Nejenom při přípravě výroby, ale také při samotné výrobě bylo možné, že se zjistila nedostatečnost v podobě chybějících informací, a tak se muselo opět kontaktovat klienta a celá realizace zakázky byla pozdržena. K takovémto situacím v současnosti při použití softwaru Prinect nedochází.

Avšak stejně jako každý jiný software, má i tento software své výhody a nevýhody.

- 55 -

Jednou z dalších výhod, opomenu-li již výše zmíněné, je fungování tohoto softwaru na dosovské platformě, tudíž program je prakticky kompatibilnější s větším množstvím operačních systémů. Avšak na druhou stranu dosové rozhraní Prinectu přináší i negativa, mezi které se může řadit horší orientace pro uživatele, ale také omezené funkce, na které jsou současní uživatelé Windows běžně zvyklí. Například v rámci Prinectu nefungují známé klávesové jakožto pro kopírování ctrl+c, vkládání ctrl+v a další. Taktéž není možno v programu upotřebit kolečko u myši. Vzhledem k tomu že Prinect se v současné době implementuje a jeho doba využívání ještě není ani delší než jeden rok, nebyly doposud odhaleny případné jiné slabé stránky a majitelé spolu se zaměstnanci si ho pochvalují a jsou rádi, že zvolili právě tuto alternativu nákupu nového softwaru.

I přes objevené zanedbatelné nedostatky shledávám software Prinect pro společnost přínosným a souhlasím s jeho zavedením. Tento přechod odstranil problém provázanosti výrobního

procesu

spolu

s účetním

či

kalkulačním

systémem.

Proces se

stává

automatizovaným a zvyšuje efektivitu práce. Dochází díky němu taktéž k ulehčení práce zaměstnanců a snad také budou částečně odměňováni podle jejich výkonu. Ze strany zákazníků, si myslím, že byl taktéž udělán krok k lepšímu, protože již nejsou obchodními zástupci několikráte oslovováni a dotazováni na chybějící informace, nedochází tak k zbytečnému zdržování zakázky a chce-li být klient informován o stavu zakázky, zavolá do společnosti a díky automatickému otevření jeho složky ho zaměstnanci hned informují. Chod ve společnosti bude ještě hladší, až se zprovozní i ostatní části softwaru Prinect. Mezi zbývající části, které se v současnosti v tiskárně zprovozňují a nebo je plánem jejich spuštění v blízké budoucnosti, se řadí například zobrazení platby zákazníků v Prinectu, čímž odpadá starost účetní vymáhání těchto plateb a stává se to záležitostí obchodních zástupců, kteří pak mají přehled o tom, který z klientů zaplatil a který naopak ještě společnosti nezaplatil. Dále v tiskárně zbývá propojení výrobních strojů s čárkovými kódy. Nyní každý zaměstnanec ručně píše, jakou činnost a v rámci které zakázky vykonával a jak dlouho mu trvala. Po propojení strojů s čárkovými kódy, bude stačit se k zakázce přihlásit a sám stroj bude zaznamenávat, na čem dotyčný

- 56 -

pracovník pracuje a jak dlouho mu to trvalo. Tiskárna taktéž plánuje zprovoznění předtiskové automatizace, kdy zákazník pošle do tiskárny data, která se samy zkontrolují a oznámí zákazníkovi, zda je poslal, nebo neposlal správně. Mimo zmíněné věci se tiskárna chystá zlepšit i jiné, které jsou však otázkou delší budoucnosti, například dokončující zpracování – knihařský provoz.

- 57 -

Závěr Cílem této práce byla analýza a zhodnocení předešlého a v současnosti zaváděného systému kalkulace nákladů, zda díky novému softwaru dochází k odstranění problémů týkajících se kalkulací zakázek a s tím souvisejících norem práce, které vytvářely doposud nevyužitý prostor k motivování zaměstnanců. Celkově hodnotím společnost pozitivně, nenacházejí se zde žádné větší a závažné nedostatky, které jsem schopna posoudit na základě majiteli poskytnutých údajů a pozorováním. Shledávám, že společnost RAIN tiskárna s.r.o. si celkem obstojně vede v rámci konkurenčního prostředí polygrafického průmyslu a taktéž dokáže ustát současnou hospodářskou krizi, což podkládají ekonomické údaje o firmě ze strany 31 této diplomové práce, kde je možno vidět, že zisky společnosti za posledních pár let mají vzrůstající tendenci. V roce 2008 vykázala společnost čistý zisk 2 700 000 Kč, což je o 700 000 Kč více než v roce předešlém.

Pochválení si v rámci organizačního uspořádání zaslouží to, že oba majitelé jsou vzájemně nahraditelní. Avšak na druhou stranu před zakoupením současně využívaného softwaru Prinect RAIN tiskárna s.r.o. rozlišovala účtování na jednotlivé organizační části, s přechodem na tento nový software však od tohoto odstoupila. Proto bych společnosti doporučila znovuzavedení účetnictví, z kterého bude vyplývat, jak si jednotlivé organizační části vedou.

Abych mohla odpovědět na otázku, která byla položena v úvodu mé práce, tedy zda společnost RAIN tiskárna s.r.o. udělala svým rozhodnutím o nákupu nového externího kalkulačního softwaru nazývaného Prinect krok kupředu anebo se jedná o krok špatný, shrnu si stručně nabyté poznatky a skutečnosti. Jak již bylo zmíněno, ve společnosti se vyskytovalo pár zásadních problémů, mezi které se řadil problém s nedokonalým kalkulačním systémem, kdy neprobíhalo zpracování výsledné kalkulace a její porovnání s předběžnou, nebyly ověřovány náklady na dílčí činnosti a nezaznamenávaly se časové údaje jednotlivých činností, což je spojeno s problémy - 58 -

normování práce a možností vzniku časových prodlev u některých zakázek. Toto všechno ale také chybějící propojení jednotlivých procesů ve společnosti mělo za následek nárůst administrativních úkonů a chaosu. Z toho vyplývá, že už jen pouhé rozhodnutí něco podniknout v tomto směru bylo správné. Myslím si, že společnost se rozhodla správně pro koupi nového softwaru, jak je očividné z mé práce. Právě díky novému softwaru byly odstraněny výše zmíněné problémy. Prinect automaticky na základě výroby zpracovává výslednou kalkulaci zakázky a zároveň ji dokáže porovnat s předběžnou kalkulací, je tedy možné zjistit v případě nesrovnalostí, kde se problém nachází. Prinect zajistil také přehlednost v zakázkách celkově. Již neexistuje zakázkový sešit, do kterého se zakázky ručně zaznamenávaly. Veškeré zakázky jsou zanášeny do počítače a díky propojenosti jednotlivých procesů je zajištěna přehlednost jak probíhajících zakázek, tak minulých zakázek, ale také je možné zjistit informace o jednotlivých klientech a jejich zakázkách. Taktéž jsou automaticky přenášena data například do účetnictví, před zavedením Prinectu se muselo všechno ručně přepisovat. Prinect celkově eliminoval velké množství administrativních úkonů, čímž došlo také ke snížení nákladů na administrativu. Nový software také ulehčil práci téměř všem pracovníkům. Dává jim návod, jak při práci postupovat, co nesmí opomenout, proto již také nedochází ke zbytečnému zpožďování zakázek a oslovování klientů z důvodu upřesnění některých informací. V rámci tohoto systému dochází i ke shromažďování informací o datech a technologiích, které jsou doplňovány informacemi obchodního charakteru a dávají tak managementu tiskárny nástroje pro její efektivní řízení či pro optimalizaci zakázkové náplně. Přínosy Prinectu převažují nad téměř zanedbatelnými negativními stránkami, mezi které se řadí mínusy spojené s dosovým rozhraním Prinectu, jakožto omezenost některých funkcí. Je sice možné, že se po úplném dokončení implementace Prinectu objeví i jiná negativa nebo problémy, ale věřím, že díky novému softwaru bude spokojenější jak společnost, tak její zákazníci a chod ve společnosti bude ještě hladší, až se zprovozní i ostatní části softwaru Prinect. Kdyby tiskárna zvolila druhou alternativu, zdokonalení předchozího kalkulačního systému, neudělala by takový pokrok ku předu a určitě by nebyly odstraněny jmenované problémy tak rychle jako při implementaci Prinectu a naopak, řekla bych, by ještě některé problémy přetrvávaly, například propojení jednotlivých částí ve firmě probíhajících procesů.

- 59 -

Po zaběhnutí v současnosti zaváděného systému by ještě k lepšímu chodu společnosti zajisté také přispělo zaměření se na personální řízení, protože také zaměstnanci jsou důležitou složkou podniku a správné hodnocení pracovního výkonu může umožnit například rozpoznání potenciálu pracovníka, plánování dalšího vzdělávání, identifikaci pracovníka s cíly organizace a zvýšení loajality ke společnosti anebo zlepšení kvality výkonu pracovníka a tím zvýšení efektivity činnosti podniku. Stávající uplatňované negativní hodnocení zaměstnanců tiskárny, kdy dochází za špatné výkony ke snížení jejich prémie, není pro ně příliš motivující. Taktéž odborná literatura doporučuje negativní hodnocení pracovníků pouze krátkodobě a z dlouhodobého hlediska navrhuje pozitivní hodnocení. Software Prinect se může také právě považovat za první krok ke zlepšení personálního řízení, protože umožňuje sledování pracovní výkonnosti některých zaměstnanců a je tedy základem pro normy práce. Proto bych doporučila managementu tiskárny udělat druhý krok a využít této nabízející se možnosti na zlepšení personálního řízení, čímž by velice pomohli jak společnosti, tak jejich zaměstnancům.

- 60 -

Seznam použité literatury [1]

BRČÁK, A.: N{klady, kalkulace a ceny v zemědělství: vybrané příklady a úlohy. Praha: Vysoká škola ekonomická. 1991. ISBN 80-7079-889-0

[2]

FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER, J.: N{kladové účetnictví (Manažerské účetnictví I), 3. vydání. Praha: Oeconomica. 2004. s 374. ISBN 80-245-0746-3

[3]

HAVELEC, J.: Z{klady manažerského účetnictví, 1. vydání. Praha: CODEX Bohemia, s.r.o.. 1997. s 200. ISBN 80-85963-36-1

[4]

Heidelberger Druckmaschinen AG [online].

URL[citováno 2009-01-21] URL[citováno 2009-01-21] [5]

KRÁL, B.: Manažerské účetnictví, 1. vydání. Praha: Management Press. 2002. s 552. ISBN 80-7261-062-7

[6]

KRÁL, B.: Případové studie z manažerského účetnictví. Praha: Vysoká škola ekonomická. 2001. ISBN 80-245-0205-4

[7]

LAZAR, J.: Manažerské účetnictví: kontrola a řízení n{kladů v praxi. Praha: Grada. 2001. ISBN 80-7169-985-3

[8]

MACÁKOVÁ, L. a kol.: Mikroekonomie – z{kladní kurz, 7. vydání. Slaný: MELANDRIUM. 2002. s 272. ISBN 80-86175-20-0

[9]

RAIN tisk{rna s.r.o.

URL< http://www.rain-tiskarna.cz/> [10] STEJSKALOVÁ, I.: Manažerské účetnictví – Učební pomůcka, 2. vydání. Praha: Oeconomica. 2006. s 45.

-1-

Seznam tabulek Tabulka 4-1 Ekonomické výsledky ................................................................................................. 31 Tabulka 7-1 Ukázka analýzy výkonnosti nákladového střediska – 1. část ..................................... 45 Tabulka 7-2 Ukázka analýzy výkonnosti nákladového střediska – 2. část ..................................... 45 Tabulka 7-3 Počet zaměstnanců ...................................................................................................... 45 Tabulka 7-4 Ukázka přepočtu mzdových nákladů na hodinovou sazbu střediska .......................... 46 Tabulka 7-5 Ukázka přepočtu nákladů na zařízení a provoz na hodin. sazbu středisek - 1. část .... 46 Tabulka 7-6 Ukázka přepočtu nákladů na zařízení a provoz na hodin. sazbu středisek - 2. část .... 47 Tabulka 7-7 Ukázka přepočtu režijních nákladů na hodinovou sazbu středisek – 1. část .............. 47 Tabulka 7-8 Ukázka přepočtu režijních nákladů na hodinovou sazbu středisek – 2. část .............. 48

-2-

Seznam obrázků Obrázek 3-1 Kalkulační systém .....................................................................................................20 Obrázek 4-1 Logo společnosti .......................................................................................................29 Obrázek 4-2 Sídlo společnosti .......................................................................................................29 Obrázek 4-3 Organizační struktura................................................................................................30 Obrázek 4-1 Kalkulace - nabídka ..................................................................................................34 Obrázek 6-1 Prinect – komplexní systém ......................................................................................36 Obrázek 7-1 Předběžná kalkulace .................................................................................................43 Obrázek 7-2 Předběžná kalkulace versus výsledná kalkulace .......................................................52

-3-

-1-