Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace : Finance. Diplomová práce Pohledávky v teorii a bankovní praxi

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace : Finance

Diplomová práce Pohledávky v teorii a bankovní praxi

Diplomant:

Tomáš Šimo

Vedoucí Diplomové práce :

Doc. Ing. Jaroslav Brada, Ph.D

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Pohledávky v teorii a bankovní praxi“ jsem vypracoval samostatně. Veškerou použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V

……………

dne

………………

……………………………………………. Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval Doc. Ing. Jaroslavovi Bradovi, Ph.D za odbornou pomoc a vedení v průběhu tvorby celé práce. Dále Bc. Pavlovi Čížkovi, Janě Korousové a Ing. Darině Köhlerové za správnou kontrolu pravopisu a logiky a v neposlední řadě mým rodičům za nepřetržitou morální podporu při tvorbě.

Obsah: 1.

Úvod..................................................................................................................... 1

2.

Definice pohledávek z různých pohledů ................................................................... 3

3.

4.

2.1.

Právní úprava pohledávek................................................................................. 3

2.2.

Zachycení pohledávek v účetnictví .................................................................... 5

2.3.

Vznik a druhy pohledávky................................................................................. 9

2.3.2

Obchodní úvěr ............................................................................................13

2.3.3

Směnka ......................................................................................................14

2.3.4

Bankovní úvěry ...........................................................................................17

2.3.5

Dokumentární Akreditiv ...............................................................................22

2.3.6

Bankovní záruka..........................................................................................23

2.3.7

Faktoring a forfaiting ...................................................................................26

2.3.8

Dodatek č. 1 : Proces poskytnutí bankovního produktu ..................................28

Zajištění ...............................................................................................................32 3.1.

Smluvní zajištění – zajištění přímo v závazkové smlouvě....................................33

3.2.

Druhy individuálních zajištění...........................................................................35

3.2.1

Zástava nemovitosti ....................................................................................36

3.2.2

Zástava movité věci.....................................................................................36

3.2.3

Zástava pohledávek.....................................................................................37

3.2.4

Blankosměnka.............................................................................................37

3.2.5

Ručitelské prohlášení ...................................................................................38

3.2.6

Patronátní prohlášení...................................................................................40

3.2.7

Zástava cenných papírů ...............................................................................40

3.2.8

Bankovní záruka..........................................................................................40

3.2.9

Dohoda o srážkách se mzdy.........................................................................41

Oceňování Pohledávek ..........................................................................................42 4.1. 4.1.1

Ocenění koeficientem ..................................................................................43

4.1.2

Model simulace úpadku společnosti ..............................................................44

4.1.3

Stanovení diskontní sazby ............................................................................45

4.1.4

Případová studie č. 1: Ocenění pohledávky společnosti MISTR POČÍTAČ a.s....46

4.2. 5.

Oceňování souboru pohledávek .......................................................................43

Oceňování pohledávek jednotlivě .....................................................................49

Vymáhání pohledávek ...........................................................................................50 5.1.

Obecné přístupy k vymáhání............................................................................51

5.2.

Konkrétní přístupy k vymáhání.........................................................................52

5.2.1

Vymáhání malých pohledávek retailových klientů ..........................................52

5.2.2

Případová studie č. 2 : Vymáhání ve spolenosti Český Telecom ......................53

5.2.3

Bankovní vymáhání velkých částek od malých klientů ....................................54

5.2.4

Případová studie č. 3: Vymáhací proces u kreditní karty.................................56

5.2.5

Bankovní vymáhání velkých částek od velkých klientů....................................56

5.3.

Orgány zabývající se vymáháním .....................................................................57

5.3.1

Inkasní agentury .........................................................................................57

5.3.2

Call centra ..................................................................................................57

5.3.3

Vymáhací společnosti ..................................................................................58

5.4.

Konkrétní techniky vymáhání ...........................................................................58

5.5.

Reálná využitelnost zajištění pro vymáhání .......................................................60

6.

Závěr ...................................................................................................................61

7.

Seznam použité literatury ......................................................................................62

8.

Přílohy .................................................................................................................62

Pohledávky v teorii a bankovní praxi

strana 1

1. Úvod Již v dávné historii od prvopočátků směny bylo mnoho instrumentů, které zakládaly závazkový vztah. Věřitel pohlíží na závazkový vztah jako na svoji pohledávku a dlužník jako na svůj závazek. Tyto instrumenty postupně měnily svoji formu a využití tak, aby věřitel skutečně nakonec obdržel plnění od dlužníka, vymožitelnost těchto pohledávek postupně rostla. Tato práce hodnotí pohledávky od jejich vzniku až po jejich zánik. Narazíme zde na množství zajímavých prvků, které zde budou zmíněny. Cílem této práce je nejenom nastínění základních teoretických poznatků, ale i jejich využití v bankovní praxi. Praxe v bance byla zvolena kvůli tomu, že banky jsou subjekty, jejichž podnikatelskou činností je existence pohledávek a proto se předpokládá, že mají riziko nesplacení ošetřeno na vysoké úrovni, tedy lépe než standardní společnosti. Právě skutečnost, že můžeme vidět společně teorii s praxí, je považována za velký přínos této práce. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu pohledávky z hlediska právního a také jejich účetní zachycení. Závazkový vztah vždy vzniká, zaniká, nebo se mění na základě smlouvy. Podmínky tohoto vztahu se tedy můžou i vícekrát změnit a pohledávka zůstává neustále platnou. Dokonce i osoby dlužníka a věřitele můžou být nahrazeny a závazkový vztah bude pořád platným. Detailně zde popisujeme některé hlavní nebo zajímavé instrumenty zakládající vznik pohledávky. Hlavními instrumenty jsou obchodní a bankovní úvěr, směnka, bankovní záruka a akreditiv. Jako zajímavost jsme zde přiřadili forfaiting a faktoring. Závěr tvoří dodatková část zaměřená na proces poskytnutí bankovního produktu. Přínosem této kapitoly budou určitě detailní procesní mapy, které zobrazují konkrétní proces krok po kroku. Po vydefinování základních parametrů musíme zhodnotit potřebu zajištění pro konkrétní pohledávku. Zajištění představuje jistou pojistku pro věřitele v případě, že by dlužník nebyl ochoten nebo schopen plnit své závazky řádně a včas. Musíme zde zvolit, jakým instrumentem by bylo nejlepší se zajistit. Zajištění plní funkci jistící, tedy vyjadřuje konkrétní skutečnost, která nastane, pokud pohledávka není splacena, a zároveň plní funkci psychologickou. Ta představuje strach z akcí, které budou provedeny v případě uskutečnění zajištění, a tím jej nutí poslušně plnit. Je zde zmíněno množství konkrétních zajišťovacích instrumentů i s popsáním konkrétních výhod nebo naopak úskalí, které to ono zajištění má z pohledu vymáhajícího. V části oceňování pohledávek je naším hlavním cílem stanovení hodnoty pohledávek. Lze oceňovat jednu pohledávku nebo jejich celý soubor. Jedním z hlavních parametrů pro


strana 2

ocenění pohledávky je právní dokonalost smluvní dokumentace. Dále je potřeba zhodnotit osobu dlužníka jako takovou a potenciální rizika této osobě hrozící. Pro oceňování je možno rozlišit 4 přístupy stanovení hodnoty. Nominální hodnotu pohledávky lze určit z účetních výkazů. Hodnotu souboru pohledávek prosperující společnosti lze určit na základě koeficientů a pro společnost v úpadku lze použít model simulace úpadku společnosti. Posledním mnohem komplikovanějším přístupem je hodnota jednotlivé pohledávky. Zde se hodnotí různé faktory, které mohou ohrozit splacení té konkrétní pohledávky. V případě, že klient není ochoten nebo schopen pohledávku splatit řádně a včas, je nutno přejít k části vymáhání pohledávek. Vymáhání je komplexní proces, který se skládá z různých kroků. Nejdříve dlužníka jemně upomínáme, že nám zapomněl zaplatit a v nejhorší variantě od něj pohledávku vymáháme soudně. Tato práce se zabývá celým životem pohledávky z právního – teoretického a bankovního hlediska. Její život není lehký, protože její splacení není vždy jednoduché a dlužníci nejsou vždy ochotni plnit řádně a včas.


strana 3

2. Definice pohledávek z různých pohledů České zákonodárství přináší značné množství zákonů, ve kterých není vždy jednoduché se vyznat. Vydejme se tedy napříč těmito zákony, abychom zjistili co všechno se zde můžeme dozvědět o pojmu pohledávka. Jelikož všechny zákony nedefinují pohledávky komplexně, ale jenom pro konkrétní účely daného zákona, jsme nuceni si vytvořit definici vlastní:

Pohledávka (Standardní – Claim, Bankovní - Recievable) je nárok, který by nám měl garantovat budoucí příliv aktiv. V písemné formě jde o dokument, který říká věřiteli, že k jistému datu dostane, tedy alespoň by měl dostat zaplaceno od dlužníka např. z důvodu zástavy.

2.1. Právní úprava pohledávek Z právního hlediska považujeme u pohledávek důležitou právní normu občanský a obchodní zákoník. Občanský zákoník definuje základní vztahy pro osoby žijící v České republice. Obchodní zákoník je jeho nadstavbou a definuje a zpřísňuje vztahy pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. V obou případech je zajímavé, že celou situaci hodnotí spíše z hlediska dlužníka, tedy jako závazkové vztahy. Je to celkem pochopitelné a logické, protože dlužník je ten, který musí být hlídán a musí splácet svoje dluhy, proto je mnohem důležitější nastavit systém tak, aby dlužník byl nucen plnit, než aby byl věřitel nucen plnění přijmout.

Občanský zákoník – Zákon č. 40/1964 Sb. (Posledně novelizován zákonem 443/2006 Sb.) Závazkový právní vztah §488 Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek. Vznik závazku §489 Závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. §490 Vznik smluv, kterými se zakládají závazky, se řídí ustanoveními §43 a násl., pokud dále není stanoveno jinak. §492 Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky, vznikající na základě jiných skutečností upravených v zákoně, není-li zvláštní úpravy. §493


strana 4

Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon nestanoví jinak. Obsah závazků §494 Z platného závazku je dlužník povinen něco dát, konat, něčeho se zdržet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn to od něj požadovat. §495 Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto povinnost nemá. §497 Každý z účastníků si může vymínit odstoupení od smlouvy a sjednat pro ten případ odstupné. Kdo smlouvu splní alespoň zčásti nebo přijme třeba jen částečné plnění, nemůže již od smlouvy odstoupit, ani poskytne-li odstupné. §498 Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu.

V této části jsme se zabývali podstatou a vznikem pohledávky, závazku závazkového vztahu. Závazkový vztah je tvořen mezi dlužníkem a věřitelem. Z pohledu věřitele závazkový vztah nazýváme pohledávkou a z pohledu dlužníka závazkem. Pro nás je důležitý fakt, že pohledávka může nabývat různých forem a to tedy nejen něco získat, ale i to, že pro nás něco vykonat, že se něčeho se zdržet nebo něco strpět. Obchodní zákoník definuje obchodní závazkové vztahy jako zvláštní případ závazkového vztahu. Tyto vztahy vznikají na základě smluv. Smlouvy mohou být v písemné a v ústní podobě. Jelikož pohledávky zavazují někoho k něčemu, budeme považovat za nutné, aby byly v písemné formě. Dosud jsme vždy předpokládali, že na straně dlužníka i věřitele stojí vždy jenom jedna osoba, ale nemusí tomu tak vždy být. Je celkem běžné, že osob na obou stranách je více, pak ale musíme definovat konkrétní specifikace: Více dlužníků: Solidární plnění – Věřitel může požadovat plnění od jednoho nebo více dlužníků, přičemž každý z těchto dlužníků je povinen uhradit věřiteli plnou částku. V případě, že jeden z dlužníků splatí, dojde k zániku závazku splacením (věřitel již nemá právo požadovat plnění od dalších dlužníků). Dílčí závazek – V případě, že se jedná o plnění s dělitelným závazkem věřitel může považovat po vlastnících pouze ten díl, který je mu určen. Každý dlužník musí splatit jenom jemu příslušnou část celého závazku. Není-li stanoveno jinak, je výše podílu na splácení stanovena rovným dílem. Nedílný závazek – Závazek, jehož předmětem je nedělitelné plnění nebo který ke svému splnění vyžaduje nedílnou a společnou činnost spoluvěřitelů.


strana 5

Více věřitelů: Dělitelné plnění – V případě, že každý z věřitelů má svou vlastní pohledávku, která je součástí nějakého závazku dochází k dělitelnému plnění. Každý věřitel je oprávněn požadovat od dlužníka jenom svůj díl pohledávky. Není-li stanoveno jinak, opět stanovíme výši každého dílu rovným dílem. Nedělitelné plnění – Za předpokladu, že je způsob plnění pevně stanoven ve smlouvě, musí tam být dále určeno, jestli jde o plnění jednomu věřiteli nebo všem. Není-li uveden způsob plnění, může plnění požadovat kterýkoliv z věřitelů. Naopak dlužník si může zvolit věřitele, splnit závazek a věřitel je povinen plnění přijmout.

2.2. Zachycení pohledávek v účetnictví Po detailním prostudování Zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb. jsme se o pohledávkách moc nedozvěděli. Hlavní textace zákona, vztahující se k pohledávkám, jsou následující.

Zákon o účetnictví – Z. č. 563/1991 Sb. (Posledně novelizován zákonem 230/2006 Sb.) § 25 Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem 21) pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou, § 27 Z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění podle § 24 odst. 2 písm. b) se reálnou hodnotou oceňují f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování, 7) Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25. Způsoby podle § 25 se ocení i majetek a závazky neuvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak… …. zahrnuje-li ocenění pohledávek uvedené výnosy nebo náklady, může být zvýšeno nebo sníženo stejným způsobem…. § 30 Skutečné stavy majetku a závazků účetní jednotky při inventarizaci zjišťují b) dokladovou inventurou u závazků a pohledávek, popřípadě u ostatních složek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v inventurních soupisech. § 32 Účetní doklady a jiné účetní záznamy, které se týkají záručních lhůt a reklamačních řízeních, uschovávají účetní jednotky po dobu, po kterou lhůty nebo řízení trvají; účetní písemnosti, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků, uschovávají účetní jednotky do konce roku následujícího po roce, v němž došlo k jejich zaplacení nebo splnění.


strana 6

Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před 1. lednem 1949… uschovávají účetní jednotky, dokud ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") nedá samo nebo na žádost účetní jednotky souhlas k vyřazení těchto písemností.

Zmínili jsme, že pohledávky se v účetnictví oceňují na jistou hodnotu závislou na způsobu nabytí a účelu (podrobněji se tím budeme zabývat v kapitole 4. Oceňování pohledávek). Dále musíme mít k pohledávce doklad, kterým můžeme dokázat dlužníkovi, že nám má zaplatit. Tento doklad je vhodné pečlivě archivovat i nějakou dobu po zaplacení pohledávky. Dále by si měla účetní jednotka vést nad rámec účetnictví analytickou evidenci, tedy přesný přehled za kým pohledávku má a v jaké výši. Další právní normou, která by nám měla již říct něco více, je Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví Hlava II: Obsahové vymezení některých položek rozvahy (bilance) § 5 Pohledávky za upsaný základní kapitál Položka "A. Pohledávky za upsaný základní kapitál" obsahuje pohledávky za upisovateli, společníky a členy družstva plynoucí z povinnosti splatit vklad do základního kapitálu a upsané nesplacené akcie. § 6 Dlouhodobý nehmotný majetek (7) (6) Položka "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. § 7 Dlouhodobý hmotný majetek (9) Položka "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. § 8 Dlouhodobý finanční majetek Položka "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku. § 9 Zásoby (6) Položka "C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby" obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy poskytnuté na pořízení zásob. § 10 Dlouhodobé pohledávky (1) Položka "C.II. Dlouhodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odloženou daňovou pohledávku. (2) Položka "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů a cenné papíry předané bance k eskontu. (3) Položka "C.II.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" obsahuje pohledávky za ovládanými a řízenými osobami, mezi ovládanými a řízenými osobami a za ovládajícími a řídícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách.


strana 7

(4) Položka "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. (5) Položka "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" obsahuje pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za účastníky sdružení, které není právnickou osobou. (6) Položka "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje u všech účetních jednotek poskytnuté dlouhodobé zálohy, s výjimkou záloh vykázaných v položkách "B.I.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek", "B.II.8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek", "B.III.7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek", "C. I. 6. Poskytnuté zálohy na zásoby" a "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy". (7) Položka "C.II.6. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše 8) Položka "C.II.7. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje podniku nebo jeho části, pohledávky z pronájmu podniku nebo jeho části, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů. § 11 Krátkodobé pohledávky Položka "C.III. Krátkodobé pohledávky" obsahuje pohledávky, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. (2) Obsahové vymezení jednotlivých položek krátkodobých pohledávek v položkách "C.III.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení", "C.III.7. Krátkodobé poskytnuté zálohy" a "C.III.8. Dohadné účty aktivní" je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobých pohledávek v položkách "C.II.1. Pohledávky z obchodních vztahů" až "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení", "C.II.5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" a "C.II.6. Dohadné účty aktivní" s odchylkami uvedenými v odstavcích 3, 4 a 5. (3) Položka "C.III.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba" zejména poskytnuté půjčky a úvěry. (4) Položka "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.3. Pohledávky - podstatný vliv" zejména poskytnuté půjčky a úvěry. (5) Položka "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení" zejména krátkodobé půjčky společníkům, členům družstva a převod nákladů a výnosů mezi účastníky sdružení, které není právnickou osobou. (6) Položka "C.III.9. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce "C.II.7. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté půjčky a úvěry, s výjimkou půjček a úvěrů vykazovaných v položkách "C.III.2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba", "C.III.3. Pohledávky - podstatný vliv" a "C.III.4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení".


strana 8

Dozvídáme se zde, že je možno pohledávky dělit na různé typy a podtypy. Podívejme se tedy ještě jednou na to, jak a z jakých hledisek je možno pohledávky dělit. Z hlediska času dělíme pohledávky na: Krátkodobé – Pohledávky, jejichž zbytková splatnost nepřesahuje 1 rok. Dlouhodobé – Pohledávky, jejichž zbytková splatnost přesahuje 1 rok. Z hlediska věcného pohledávky dělíme ve zkrácené formě na: Pohledávky za upsaný vlastní kapitál – Jde o specifický druh pohledávky. Můžeme si zde představit přislíbený vklad společníka do společnosti, přičemž v případě, že společník nesplatí, ztrácí po uplynutí určité doby nárok na tento podíl, tedy nedochází k jejímu vymáhání. Pohledávky z obchodní činnosti, neboli tzv. obchodní úvěr – Obchodní činností zde se myslí day-to-day business každého podnikatele tzn. pohledávky z obchodní činnosti za prodané zboží a výrobky. V případě, že značné množství je po splatnosti, značí to, že odběratelé neplatí, což může ohrozit existenci společnosti. Mají většinou krátkodobý charakter. Poskytnuté zálohy – Představují plnění dopředu pro dodavatele. Tyto zálohy se vždy odvíjejí od toho, jak jsou nastaveny obchodní podmínky mezi společností a dodavatelem1. V případě některého typu zboží může být zcela běžné, že dodavatel požaduje např. 30% ceny zboží dopředu. Snaží se pokrýt si tím riziko nesplacení, ale hlavně svou nerovnováhu v cash flow. Zálohy můžeme dělit na:

Zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek – např. zálohy poskytnuté společnosti vyvíjející nový software pro naši společnost.

Zálohy na dlouhodobý hmotný majetek – standardně např. zálohy na stroje.

Zálohy na dlouhodobý finanční majetek – např. navýšení marže při obchodu s finančními deriváty2.

Zálohy na zásoby – např. v případě, že jsme velká společnost, která prodává traktory, poskytneme zálohu výrobci traktorů, aby nám je mohl dodat včas.

Ostatní poskytnuté zálohy – krátkodobé nebo dlouhodobé zálohy, např. na něco, co není součástí hlavní činnosti klienta nebo další specifické případy.

1

Z hlediska účetního je dodavatelem ten, kdo do společnosti dodává vstupy, a odběratel ten, kdo od

společnosti odebírá výstupy. Proto společnost nenazýváme ani odběratelem ani dodavatelem. 2

Pro lepší informaci v oblasti finančních derivátů doporučujeme nastudovat literaturu

Dvořák P. :Deriváty, Nakladatelství Oeconomica, Praha 2003

Pohledávky v teorii a bankovní praxi Ostatní

pohledávky

–

strana 9 jsou

zde

zahrnuty

převážně

pohledávky

za

společníky(vznikající v průběhu podnikání) a dlouhodobé pohledávky.

2.3. Vznik a druhy pohledávky V předchozích kapitolách jsme si vysvětlili co to pohledávka je. V této kapitole se budeme v krátkosti zabývat životním cyklem pohledávky od jejího vzniku až po její sesplatnění nebo vymožení a v další části si pak ukážeme konkrétní způsoby vzniku pohledávek na základě českého práva. Vznik pohledávky Všechny pohledávky vznikají vždy smlouvou (abstrahujeme od exotických případů). Smlouva má písemnou formu a je to dvou- nebo vícestranný právní dokument, ve kterém si strany vymezují svoje práva a povinnosti. Smlouva nemusí pohledávku jenom zakládat. Mimo to může měnit podmínky pohledávky nebo pohledávku rušit. Jednoduše řečeno první smlouvou může pohledávka vzniknout, druhou smlouvou odvolávající se na smlouvu první se změní podmínky a třetí smlouvou se celá pohledávka zruší. Dalším znakem smlouvy je, že vzniká na základě dobrovolné a svobodné volby všech zúčastněných stran po dohodě všech smluvních klauzulí a podmínek tak, aby to bylo pro všechny strany vyhovující. Změna závazkových vztahů Postoupení pohledávky (Cese) je dohoda mezi věřitelem a třetí osobou (postupníkem), na jejímž základě přechází na třetí osobou jak pohledávka a její příslušenství, tak práva s ní spojená. Převzetí dluhu (intercesse privativní) je situace, ke které dochází na základě dohody dlužníka s třetí osobou, která přijímá jeho dluh a nastupuje v závazkovém vztahu na jeho místo. Podmínkou platnosti je souhlas věřitele. Přistoupení k dluhu (intercesse kumulativní) je dohoda věřitele s třetí osobou, na jejímž základě se třetí osoba zavazuje, že se stane dlužníkem vedle dlužníka původního. Oba dlužníci jsou pak zavázáni společně a nerozdílně. Poukázka je jenom prostředek k vymožení dluhu. Věřitel (Poukazatel) využije v tomto případě služeb Poukazníka k tomu, aby mu vyzvedl plnění od Poukázaného (Dlužníka). Poukazník po převzetí tohoto plnění zašle tuto částku na účet Poukazatele. Zánik závazkového vztahu


strana 10

Splnění závazku je nejjednodušší a nejlepší cestou pro věřitele, aby byla jeho pohledávka uspokojena. Znamená to, že dlužník zaplatí včas svému věřiteli, a všichni jsou spokojeni. Novace závazku je stav, kdy původní závazek je nahrazen závazkem novým. Potřeba plnit původní závazek zaniká a je nutno plnit jenom závazek nový. Jde tedy o dohodu mezi věřitelem a dlužníkem o jiné formě plnění závazku. Narovnání závazku je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, ve které se dohodnou o částech závazkového vztahu, které jsou sporné, či pochybné. Započtení pohledávek (tzv. matching) může nastat, když dvě společnosti vůči sobě vystupují v roli dlužníka i věřitele. Započtením zanikají 2 pohledávky stejného druhu, mezi týmiž stranami, pokud se kryjí. Započítává se vždy jenom do výše, kterou můžou pokrýt obě strany. Z právního hlediska můžeme nalézt úpravu zajištění v občanském i obchodním zákoníku.

Občanský zákoník – Zákon č. 40/1964 Sb. (Posledně novelizován zákonem 443/2006 Sb.) §580 Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. §581 §581 (1) Započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu. Započtení není přípustné ani proti pohledávkám, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí. §581 (2) Započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná. §581 (3) Dohodou účastníků lze započtením vyrovnat i pohledávky uvedené v odstavcích 1 a 2. §581 (4) Započtení proti pohledávkám na výživné upravuje zákon o rodině.

Obchodní zákoník – Zákon č. 513/1991 Sb. (Posledně novelizován zákonem 56/2006 Sb.) Díl IX Některá ustanovení o započtení pohledávek §358 K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. §359


strana 11

Proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže jde o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky. §360 Započíst lze i pohledávku, jež není splatná jen proto, že věřitel na žádost dlužníka odložil dobu splatnosti jeho závazku, aniž se změnil jeho obsah. §361 Strana, jež vede na základě smlouvy pro druhou stranu běžný nebo vkladový účet, může použít peněžních prostředků na těchto účtech pouze k započtení své vzájemné pohledávky, kterou má vůči majiteli účtu podle smlouvy o vedení těchto účtů. §362 Peněžité pohledávky znějící na různé měny jsou započitatelné, jen když tyto měny jsou volně směnitelné. Pro započitatelnou výši těchto pohledávek je rozhodující střední devizový kurs platný v den, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Rozhodný je devizový kurs platný v místě sídla nebo v místě podnikání, popřípadě bydliště strany, která projevila vůli pohledávky započíst. §363 Byla-li pohledávka postupně převedena na několik osob, může dlužník použít k započtení pouze pohledávku, kterou měl v době převodu vůči prvnímu věřiteli, a pohledávku, kterou má vůči poslednímu věřiteli. §364 Na základě dohody stran lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky.

Započtení může být jednostranné (jednostranný právní akt) v případě, že se jedná o pohledávky,

které

jsou

vzájemné,

stejného

druhu

a

splatné,

nebo

smluvní(dvoustranný právní akt), při kterém dochází k započtení konkrétních pohledávek na základě smlouvy. K započtení může docházet i v případě více než dvou subjektů. Je zde nutno zdůraznit, že pak musí vždy jít o smluvní zajištění. Konkrétná situaci započtení zobrazíme na malém příkladě.

Box 2.A

Konkrétní příklad započtení

Zadání: Po prověření analytické evidence společností A a B k datu 1.1.2005 jsme zjistili, že společnost A vlastní soubor pohledávek za společností B v hodnotě 50 mil. Kč a společnost B vlastní soubor pohledávek za společností A v hodnotě 30 mil. Kč. Společnosti by chtěli tuto situaci vyřešit započtením pohledávek.

50 mil.

A

30 mil.

B


strana 12

Obr. 2.1. Započtení - zadání

Řešení:

Započtení provedeme tak, že odpočteme od obou pohledávek částku, kterou si dluží vzájemně, a nakonec zůstane jenom jedna pohledávka vůči společnosti B.

A

20 mil.

B

Obr. 2.2. Započtení - řešení

Uplynutí doby – Z hlediska práva každý závazek má svoji lhůtu, v průběhu které je dlužník povinen plnit. V případě, že nebyl vyzván do doby uplynutí lhůty, není povinen plnit. Výpověď smlouvy – Jde o jednostranný projev jedné smluvní strany směřující k zániku smlouvy. Výpověď se standardně aplikuje jenom u smluv na dobu neurčitou, kde se předpokládají opakovaná plnění. Příklad tohoto vztahu naleznete v Boxu 2.B.

Box 2.B

Kreditní karta jako bankovní produkt

Kreditní kartu můžeme čerpat od banky na vícekrát. Postupně jí platíme za různé zboží, čímž ji čerpáme. V případě, že neporušujeme podmínky stanovené bankou, tak můžeme bez problémů čerpat až do výše úvěrového limitu. Po jeho dosažení můžeme splácet jenom minimální část a tím pádem mít úvěr načerpán prakticky do nekonečna. V případě, že banka potřebuje tento vztah rozvázat, může tak učinit na základě výpovědi smlouvy. Jde o standardní proceduru ukončení smlouvy.

Splynutí nastává tehdy, když se z dlužníka a věřitele stane jedna osoba. K splynutí dochází většinou v následujících případech: Sloučení nebo splynutí právnických osob. Prodej podniku Dědění Odstoupení od smlouvy – Jednostranný právní akt, při kterém jedna strana požaduje zrušení smlouvy vzhledem k situaci, která nastala. Odstoupit od smlouvy lze jenom v případě, že se poruší zásadní smluvní ustanovení, což druhá strana považuje za natolik důležitou skutečnost, že již nepovažuje splnění smlouvy za reálné. Může k tomu dojít na základě některých skutečností:


strana 13

Zmaření účelu smlouvy – Jestli jako věřitel zjistíme, že základní účel plnění smlouvy je zmařen nebo došlo k takové změně okolností, že plnění smlouvy pro nás již nemá smysl. V tomto případě může odstoupit jenom poškozená strana.

Odstoupení na základě porušení podmínek – V případě, že dlužník neplatí řádně a včas, můžeme z tohoto důvodu odstoupit od smlouvy v případě, že jeho činnosti nebo lépe řečeno nečinnosti považujeme za hrubé porušení smlouvy. V případě odstoupení od smlouvy můžou nastat dvě varianty odstoupení: Na základě dohody obou stran strana, která má plnit, zaplatí tzv. odstupné a celý smluvní a pohledávkový vztah je zrušen. Věřitel se nechce dohodnout a požaduje uvedení skutečností do stavu před podepsáním smlouvy. Dodatečná nemožnost plnit – V případě, že na základě objektivní příčiny nemůžeme plnit. Je zde na první pohled zřejmé, že by mohlo jít o kvalitní právní kličku, právě proto je tato skutečnost dostatečně podrobně popsána v obchodním zákoníku. Jako klasický přiklad si zde můžeme uvést vyhlášení embarga nebo neudělení úředního povolení. Také zde musíme vrátit poskytnuté plnění, a v případě peněžních závazků i úroky. Speciální případy změny/zániku závazkového vztahu Úmrtí dlužníka – V případě smrti dlužníka jeho závazky nezanikají. V tomto případě závisí na dědickém konání, jestli potomci dědictví přijmou nebo ne. Úmrtí věřitele – Pohledávka smrtí věřitele nezaniká, ale přesouvá se na jeho dědice. V případě, že bylo dědictví odmítnuto, použije se výtěžek z této pohledávky na uspokojení závazků zemřelého věřitele. Zánik právnické osoby – V tomto případě záleží, jestli společnost zaniká s právním nástupcem nebo bez. V případě právního nástupce přebírá nástupce všechny pohledávky a závazky, včetně zatím neznámých a hrozících škod vyplývajících z činností zanikající společnosti před jejím zánikem. Bez právního nástupce situace končí zrušením nebo úpadkem společnosti a závazky jsou vyplaceny z aktiv podniku, která jsou postupně prodávána a to plně nebo částečně.

2.3.2 Obchodní úvěr Obchodní úvěr je obvykle sjednán mezi dvěmi nebankovními subjekty. Jde o klasický dodavatelsko-odběratelský úvěr, který poskytují společnosti svým odběratelům. Odběratel obdrží zboží a nemusí za něj po určitou dobu platit. Placení za službu je mu tedy posunuto o normou stanovenou dobu.


Box 2.C

strana 14

Obchodní úvěr u telefonních společností

Obchodní úvěr si můžeme ukázat na telefonních společnostech. Řekněme, že klient začíná používat služby operátora první den v měsíci. Operátor mu poskytuje všechny služby, o které si klient zažádá. Na začátku měsíce ještě neví, jaké služby bude klient požadovat nebo co by jej zajímalo. Tyto skutečnosti zjistí až na konci měsíce, kdy klientovi pošle fakturu. Operátor nepožaduje po klientovi předplacení této služby. Od této doby poskytuje klientovi obchodní úvěr který trvá např. 20 dní – Klient má 20 dní na to, aby tento úvěr splatil; až po té bude tento úvěr pokládán za úvěr po splatnosti.

Box 2.D Vyhodnocení poskytnutí obchodního úvěru Vyhodnocení, jestli obchodnímu partnerovi poskytneme nebo neposkytneme úvěr u společností je většinou závislé na intuici, selském rozumu nebo statistickém modelu. Jde o model adaptivní. Nastavení systému poskytování úvěrů ve společnostech nazýváme kredit management. Kredit management je přístup, kde se snažíme na základě jednoduché analýzy zhodnotit, jaká je pravděpodobnost, že partner zaplatí včas. To lze vyhodnotit na základě jednoduché segmentace dle platební schopnosti. Sledujeme zde chování partnera. Jak často porušuje podmínky, jak často platí pozdě a zavádějí se již zde black listy3. Výhodou kredit managementu je, že s partnerem můžeme obchodovat i v případě, že je nevyhovující, ale jenom za hotové.

2.3.3 Směnka Směnka (Bill of exchange) je velmi starým instrumentem. Směnka byla jeden z prvních dokumentů, které zakládali vznik pohledávky. Původně byla hlavní role směnek úvěrová a až postupem času se směnka přetransformovala do role zajišťovací. My se jí také budeme zabývat z těchto dvou pohledů. Nejdřív si ji popíšeme v této kapitole jako úvěrový instrument a pak v části zajištění se budeme zabývat směnkou jako zajišťovacím instrumentem.

Směnka je dluhový cenný papír splňující zákonem předepsané právní normy. Směnečný závazek je vtělen přímo do směnky a je abstraktním a nesporným. Směnky na rozdíl od jiných cenných papírů předpokládají individuální emisi.

3

Black list, nebo tzv. Černá listina je databáze, která zachycuje všechny okamžiky, kdy byl obchodní

partner po splatnosti. Pečlivě se zde udržuje historie o předešlých již splacených pohledávkách.


strana 15

Dle počtu subjektů, které vstupují do směnečného vztahu, dělíme směnku na několik druhů: Vlastní směnka – Výstavce (dlužník) vystavuje směnku a zavazuje se zaplatit ve prospěch remitenta (věřitele).

1 3

Výstavce = Směnečník

Remitent

2

Obr. 2.3. Vlastní směnka

Vystavení směnky 1.

Výstavce vystaví směnku a předá ji remitentovi

Zaplacení směnky 2.

Remitent předloží směnku a požaduje zaplacení

3.

Výstavce platí remitentovi

Cizí směnka – Výstavce vystaví směnku a přikazuje Směnečníkovi (Dlužník) zaplatit směnečnou sumu Remitentovi (Věřiteli).

2 Výstavce

Remitent 2

1

3

4

Směnečník Obr. 2.4. Cizí směnka

Vystavení směnky 1.

Směnečník požádá výstavce o vystavení směnky

2.

Výstavce vystaví směnku a předá ji remitentovi

Zaplacení směnky 3.

Remitent předloží směnku a požaduje zaplacení

4.

Platba remitentovi

Podstatné náležitosti směnky Z historického pohledu se snaha o harmonizaci a globalizaci směnek a šeků promítla do vytvoření dvou norem směnek v závislosti na tom, ve které zemi směnku vydáme.


strana 16

Ženevská konvence – V roce 1930 se v Ženevě konala konference ustanovila pravidla pro používání směnek pro všechny země římského práva (celá Evropa kromě Velké Británie). Česká republika ji oficiálně přijala až roku 1950. V této podobě v podstavě nezměněné zůstaly tyto pravidla až do dnes. Anglosaská konvence – Je založená na základě Chalmersova zákona (The Bill of Exchange act) z roku 1882 (Velká Británie, Kanada) a ze zákona The Negotiable Instruments Law (USA) z roku 1896. Přestavuje použití směnek na základě anglosaského práva, které se od římského značně liší. Rozdíly v podstatných náležitostech, které vyžadují tyto přístupy, si zobecníme v následující tabulce: Ženevská konvence

Anglosaská konvence

Podstatné náležitosti :

Výslovné označení „směnka“ Bezpodmínečný

příkaz

zaplatit

Označení „směnka“ není potřebné určitou Bezpodmínečný

peněžitou sumu

příkaz

zaplatit

určitou

peněžitou sumu

Jméno a podpis směnečníka (toho, kdo má Jméno a podpis směnečníka (toho kdo má platit - dlužníka)

platit - dlužníka)

Uvedená splatnost směnky

Uvedená splatnost směnky

Údaj místa, kde má být placeno

Údaj místa, kde má být placeno

Jméno a podpis remitenta (věřitele)

Jméno a podpis remitenta (věřitele)

Datum a místo vystavení směnky

Datum a místo vystavení směnky

Podpis výstavce

Podpis výstavce

Další náležitosti:

Doba platnosti 3 roky od vystavení

Doba platnosti 6 let od vystavení

Aval směnky

Možnost tzv. koakceptu směnky

Tab. 2.1. Porovnání ženevské a anglosaské konvence

Musíme zde zdůraznit, že jestliže směnka neobsahuje všechny náležitosti dle příslušné konvence, je považována za neplatnou. Hlavní důvod pro tuto skutečnost je, že směnka dále nemá žádnou předepsanou formu, jak přesně musí vypadat, definujeme jenom, jaké informace musí obsahovat na přední části a jaké na zadní části (viz dále).


strana 17

Splatnost směnky rozdělujeme na: Pevnou splatnost má směnka, která má přesně stanovené datum, ke kterému musí směnečník plnit. Splatnost na viděnou můžeme nalézt v případě, že směnečník musí být připraven plnit, kdykoliv remitent předloží směnku. Přídavná směnečná práva: Akcept směnky nastává pokud banka nebo jiná velká instituce akceptuje směnku tzv. akceptační doložkou (na směnce je napsáno „přijato …“). Majitel tímto získává právo požadovat toto plnění od této instituce v případě, že směnečník není schopen dostát svým závazkům. Aval směnky (směnečné rukojemství) je situace, kdy další osoba vstupuje do dlužnického vztahu solidárně spolu s dlužníkem. Obecně každý další podpis mimo výstavce, směnečníka a remitenta je považován za podpis avalisty. Avalistů může být na směnce i více, záleží na okolnostech a podmínkách, které vyžaduje remitent. Indosament (rubopis) je druh převodu vlastnictví směnky, tedy změna remitenta. Indosament lze provést vložením indosační doložky – napsat na zadní stranu směnky „za mě na řad …“ a napsat jméno a další identifikaci nastávajícího věřitele. Převod indosamentem lze zamezit rektadoložkou – „nikoli na řad“, která znemožňuje operativní převod indosamentem, přičemž směnka může pořád změnit svého majitele postoupením pohledávky (cesí). V bankovní praxi se využívá blankosměnka (promissory note); jde o speciální směnku, která je podepsána všemi zúčastněnými stranami, ale některé její náležitosti nejsou vyplněny. Taková směnka může posloužit pro lepší a rychlejší vymáhání, proto se využívá pro poskytování úvěrů. Této problematice se více budeme věnovat v kapitole 3. Zajištění. Na závěr této kapitoly bychom si mohli projít pár hlavních bodů, které nesmíme opomenout. Vždy musíme důkladně zkontrolovat, jestli má směnka všechny náležitosti, které má mít dle konkrétní konvence, a úplně nakonec si musíme zkontrolovat, že jsme se podepsali jako remitent a ne jako dlužník.

2.3.4 Bankovní úvěry Bankovní úvěry (Bank credits) jsou produkty poskytované bankami. Dle účelu můžeme dělit úvěry na: Úvěry na překonání krátkodobého nedostatku likvidních prostředků – Jde o úvěry zaměřené na řešení dočasných problémů v likviditě. Jde o relativně dražší úvěry vzhledem k tomu, že se nevyužívají nepřetržitě a banka musí neustále rezervovat


strana 18

zdroje pro tyto úvěry. Standardními představiteli těchto úvěrů jsou kontokorentní úvěr a kreditní karta. Jejich základní vlastnosti a rozdíly si shrneme v následující tabulce: Kontokorentní úvěr

Kreditní karta

Nižší úroková sazba

Vyšší úroková sazba Bezúročné období

Napojen na běžný účet

Speciální účet pro kreditní kartu.

Stejná karta pro běžný i kontokorentní účet

Platební karta pro běžný účet a kreditní karta pro úvěrový účet

Člověk neví od kdy nastal přelom mezi Klient ví, že pokud mu dojdou prostředky na vybíráním z běžného účtu a čerpáním úvěru

platební kartě, tak začíná čerpat kreditní kartou

Většinou zpoplatněný i v době, kdy klient Nezpoplatněna,

pokud

není

čerpána

nečerpá (Zpoplatněna samotná existence (Samotná existence nečerpaného úvěru není sjednání úvěru)

zpoplatněna)

Zpravidla poskytovány za vyhlašovanou sazbu, málokdy za float sazbu. Fixní sazba se zde nepřipouští. Banka neustále rezervuje zdroje pro poskytnutí těchto úvěrů Pokud klient plní podmínky, může čerpat neustále až do výše úvěrového limitu Poskytovány na dobu neurčitou (UFN – Until further notice) – Pokud klient plní podmínky, tak úvěr trvá, pokud ne, je úvěr ukončen výpovědí. Tab. 2.2. Porovnání kontokorentního úvěru a kreditní karty

Účelové úvěry jsou úvěry orientované na účel, tzn. klient požaduje úvěr, který použije k jistému účelu. Klient v době, kdy o úvěr žádá, informuje banku o tomto účelu a je to důležitá informace pro schvalovatele úvěru. Účelových úvěrů na českém trhu můžeme nalézt čím dál tím více. V podstatě jediným rozdílem je zde to, jak to ta která banka marketingově „zaobalí“ a jakým způsobem se to snaží prodat. Obecně lze říci, že účelové úvěry jsou všechny jistým způsobem unikátní z několika důvodů: Každý má dobu splatnosti upravenou dle účelu poskytnutí Každý úvěr má sazbu fixovanou dle konkrétního účelu nebo na základě pohyblivé, tzv. float sazby. Vyhlašovaná sazba se zde prakticky nepoužívá. Je zde použito lineární nebo anuitní splácení, případně je použitý nepravidelný splátkový kalendář.


strana 19

Je rozděleno období čerpání a období splácení tak, aby to odpovídalo účelu produktu. Mnoho variant účelového úvěru lze nalézt na českém bankovním trhu. Běžnému spotřebiteli asi nejbližší bude spotřebitelský úvěr a hypotéka. Spotřebitelský úvěr je poskytován retailovým klientům na koupi konkrétní věci, např. výpočetní techniky (osobní počítače, digitální fotoaparáty …) nebo spotřebních zařízení do domácnosti (pračky, chladničky…). Hypotéka je účelový úvěr na bydlení, tedy hlavním účelem je koupě bytu, domu, nebo rekonstrukce. Jako přídavná možnost se zde obvykle dává možnost pořídit si k nově koupenému domu i nábytek a ostatní zařízení.

Box 2.D Rozdíl v přístupu k malým a velkým klientům Lze zde říci, že banka povoluje klientovi volit a definovat parametry na základě toho, jak velký a jak důležitý pro banku je. Každý klient může dostat úvěr, ale jenom velký klient si bude moci nadefinovat podmínky přesně tak, jak mu to vyhovuje. Malý klient si nebude moci vybírat detailní specifika, ale spíše mu bude poskytnut produkt standardizovaný, tedy produkt ne úplně splňující jeho požadavky, ale produkt, který je schopen obecně uspokojit průměrného zákazníka.

Box 2.E

Rozdíl mezi sazbou vyhlašovanou a sazbou fixní z pohledu banky

Obě sazby se pro klienta jeví jako pevná sazba. Na určení vyhlašované sazby stačí znát pár základních parametrů a na základě jednoduché matice můžeme klientovi přiřadit správnou sazbu. Fixní sazba je naopak konkrétní sazba, která přísluší ke konkrétnímu úvěru. Vypočteme ji na základě komplexnější analýzy. Hlavně je zde zohledněna doba fixace a typ splácení. Využívá se jenom u účelových úvěrů. Výpočet fixní sazby bývá většinou natolik komplikovaný, že je prováděn softwarovou aplikací.

Box 2.F

Rozdíl mezi čerpáním a splácením

U každého bankovního úvěru rozlišujeme čerpání a splácení. Čerpání je doba, kdy má klient možnost úvěr čerpat, tzn. je mu zpřístupněn účet, ze kterého může čerpat. Po vyčerpání tohoto úvěru je nutno tento úvěr splatit, tedy nastává fáze splácení částky, kterou klient vyčerpal. Je zde obvykle možnost zvolit odklad splátek tak, aby období splácení nezačínalo bezprostředně po období čerpání, ale bylo o několik měsíců odloženo.


strana 20

Box 2.G Rozdíl mezi anuitním a lineárním splácením Banky standardně umožňují 2 typy splácení. Anuitní splácení je splácení, kdy klient splácí po celou délku splácení stejnou splátku. Splátku lze rozdělit na splátku úroků a splátku jistiny. V tomto případě klient zpočátku splácí víc úroky a na konci úvěrového vztahu splácí víc jistinu. Lineární splácení je nastaveno tak, že klient platí stejnou splátku jistiny každý měsíc a k tomu odpovídající splátku úroků, tzn. výše splátky je pohyblivá. Na začátku úvěrového vztahu je nejvyšší a postupně klesá.


strana 21

Box 2.H Komplexní příklad Tuto situaci lze demonstrovat na malém příkladu. Panu Novákovi byl poskytnut účelový úvěr 100 000 Kč. Období čerpání trvá 3 měsíce, ale pan Novák vyčerpal celý úvěr po prvním měsíci. Dále mu byl poskytnut 6-měsíční odklad a) Znázorněte průběh poskytnutí úvěru na grafu a vypočtěte hodnotu, kolik bude klient splácet. b) Vypočtěte výši anuitní splátky V případě lineární splátky vypočtěte první a poslední splátku. c) Řešení: a) Hodnota úvěru bude od doby poskytnutí úvěru malinko růst, protože pan Novák nesplácí, ale nabíhaji mu úroky. Hodnota úvěru se bude snižovat až v období splácení. Platí zde, že první 3 měsíce představují období čerpání, pak 6 měsíců je odklad splátek a poté následuje období splácení dlouhé 5 let. V následující tabulce můžeme vidět přesné hodnoty za konkrétní měsíc. Pro naší úlohu je podstatné číslo poslední tedy konečná výše úvěru, kterou bude klient splácet. Jelikož máme měsíční zúčtování úroků pro celý případ budeme používat měsíční sazbu 0,875 % p.m. (10,5 % : 12). Na výpočet všech hodnot jsme použili Microsoft Excel. Splácení úvěru 120 000

Výše úvěru

100 000 80 000

Splácení úvěru

60 000 40 000

VII.06

I.06

I.05

VII.05

I.04

VII.04

I.03

VII.03

I.02

VII.02

I.01

0

VII.01

20 000

Časový průběh

Graf 2.1 – Splácení úvěru

1.I 2.I 3.I 4.I 5.I 6.I 7.I 0 100 000 100 875 101 758 102 648 103 546 104 452 3 b) Anuitní splátku vypočteme dle vzorce pro umořovatel. n i *(1+i) A = U* n (1+i) - 1

A – Anuitní splátka U – Výše úvěru - Jistina A = 107218 *

8.I 105 366

9.I 106 288

10.I 107 218

i – Výše úrokové sazby za kterou byl úvěr poskytnut n – Počet období 0,00875 *(1+0,00875) 60 (1+0,00875) - 1

60

=

2304,5

c) Při výpočtu lineárních splátek jsme vycházeli z toho, že splátka se rovná součtu splátky jistiny, která je pokaždé stejná (Jistina /počet období), a úroku (Zbytková hodnota úvěru * úroková sazba). Výsledné hodnoty splátek pro všechna období nalezneme dole v tabulce. 11.I 12.I 1.II 2.II 3.II 4.II 5.II 6.II 7.II 8.II 9.II 10.II

Rok1 2 709,49 2 693,86 2 678,22 2 662,58 2 646,95 2 631,31 2 615,68 2 600,04 2 584,40 2 568,77 2 553,13 2 537,50

Rok2 11.II 2 521,86 12.II 2 506,22 1.III 2 490,59 2.III 2 474,95 3.III 2 459,32 4.III 2 443,68 5.III 2 428,04 6.III 2 412,41 7.III 2 396,77 8.III 2 381,14 9.III 2 365,50 10.III 2 349,86

Rok 3 11.III 2 334,23 12.III 2 318,59 1.IV 2 302,96 2.IV 2 287,32 3.IV 2 271,68 4.IV 2 256,05 5.IV 2 240,41 6.IV 2 224,78 7.IV 2 209,14 8.IV 2 193,51 9.IV 2 177,87 10.IV 2 162,23

Rok 4 11.IV 2 146,60 12.IV 2 130,96 1.V 2 115,33 2.V 2 099,69 3.V 2 084,05 4.V 2 068,42 5.V 2 052,78 6.V 2 037,15 7.V 2 021,51 8.V 2 005,87 9.V 1 990,24 10.V 1 974,60

Rok 5 11.V 1 958,97 12.V 1 943,33 1.VI 1 927,69 2.VI 1 912,06 3.VI 1 896,42 4.VI 1 880,79 5.VI 1 865,15 6.VI 1 849,51 7.VI 1 833,88 8.VI 1 818,24 9.VI 1 802,61 10.VI 1 786,97


strana 22

2.3.5 Dokumentární Akreditiv Dokumentární akreditiv (L/C – Letter of Credit) je úvěrovým produktem banky. Základním účelem akreditivu je eliminovat riziko selhání protistrany a tím zaručit bezpečné obchodování bez možných problémů plynoucích z nesplacení pohledávky. Standardně dokumentární akreditiv využíváme v případě mezinárodního dodání zboží. Dodavatel složí zboží do skladu nedaleko místa podnikání odběratele. Odběratel není oprávněn s tímto zbožím nakládat, dokud nepředloží dokumenty k tomuto jej opravňující.

Dokumentární akreditiv je platební instrument, na základě kterého se banka zavazuje zaplatit beneficientovi částku sjednanou ve smlouvě po předložení sjednaných dokumentů řádně a včas. Tato skutečnost nastane po požádání dlužníka o jeho otevření. Definice pojmů: Beneficient, věřitel, dodavatel – Osoba, která dodá zboží a chce mít zajištěno, že je pohledávka plněna. Příkazce, dlužník, odběratel – Osoba která si po předání dokumentů zboží přebere. Otevírá akreditiv a splácí úvěr, který z něj vznikl. Banka příkazce (BP) – Banka otevírající akreditiv. Bere na sebe riziko nesplacení akreditivu a otevírá úvěrový účet svému klientovi – příkazci. Banka beneficienta (BB) – Může zde vystupovat ve dvou rolích: Potvrzující banka – Banka přebírá riziko a většinou ihned plní beneficientovi. Avizující banka – Banka zabezpečuje jenom informační zprostředkování mezi bankou příkazce a beneficienta. Situaci v obou případech si můžeme demonstrovat na následujícím příkladu. Jde o optimistickou variantu. Tato situace je spíše modelová. Nepředpokládají se zde případné komplikace s neúplností/chybovostí dokumentace, popřípadě další potíže.


Fáze

Vystavení akreditivu

Beneficient

Vyžádání Informování L/C věřitele

Banka beneficienta (BB)

strana 23

Plnění akreditivu Dodání zboží

Žádost o poskytnutí L/C

Banka příkazce (BP)

Zaslání Vystavení beneficiento L/C vi

Obdržení plnění *

Předání BP + Plnění

Obdržení záruky

Příkazce

Předání BB

Předání dokumentů

Plnění*

Splácení úvěru

Předání dlužníkovi a zatížení úvěrového účtu

Tab. 2.3. Procesní mapa vystavení a splácení záruky

*

Konkrétní plnění od BB k beneficientovi, BP k BB zde není řešeno. Tyto záležitosti se

řeší mezi stranami individuálně a je zde značné množství variant.

2.3.6 Bankovní záruka Bankovní záruka (L/G – Letter of guarantee) je úvěrovým produktem banky. Jde o produkt, který se poskytuje spíše větším klientům. Účelem záruky stejně jako akreditivu je eliminovat riziko selhání protistrany. Na rozdíl od akreditivu zde není jisté, jestli k plnění dojde, tzn. plnění a úvěr nenastanou vždy.

Bankovní záruka je písemný závazek banky, že zaplatí za příkazce (klienta banky, dlužníka) sumu do výše vystavené záruky v případě, že bude beneficient (věřitel) požadovat plnění. Definice pojmů: Beneficient, věřitel – Osoba, která požaduje, aby byly její nároky zajištěny, a proto žádá příkazce o vystavení záruky. Příkazce, dlužník – Žádá banku o vystavení záruky. V případě, že beneficientovy nároky nebudou splněny, bude nucen plnit. Banka příkazce (BP) – Banka otevírající záruku. Bere na sebe riziko nesplacení záruky a otevírá úvěrový účet svému klientovi – příkazci. Banka beneficienta (BB) – Ne ve všech případech je přítomnost druhé banky nutná(viz níže). Může vystupovat ve dvou rolích: Banka Avizující – Banka potvrzuje beneficientovi, že záruka byla vystavena, ale nepřebírá žádná rizika – jejím jediným účelem je zprostředkování komunikace mezi bankou příkazce a beneficientem.


strana 24

Banka Potvrzující - Banka potvrzuje vystavení a vstupuje do závazku spolu s Bankou dlužníka a ručí solidárně nebo subsidiárně (splácí jenom část, kterou není schopna splatit banka příkazce). Záruky můžeme dělit dle toho, jestli mezi beneficientem a příkazcem vystupuje jedna nebo více bank: Přímá záruka nastává tehdy, když banka příkazce vystavuje záruku ve prospěch beneficienta. Varianta s 1 bankou – V celé transakci vystupuje jenom jedna banka. Tato nejjednodušší varianta se vyskytuje většinou u tuzemských záruk, kde se předpokládá

bezproblémová

komunikace

s beneficientem

i

s příkazcem.

Kompletní procesní mapu naleznete v Tab. 2.4: Fáze Beneficient

Příkazce

Banka

Vystavení záruky Vyžádání bankovní záruky Žádost o poskytnutí záruky

Obdržení záruky

Vystavení Zaslání záruky beneficientovi

Splacení záruky Požadování plnění Ne Plnění

Požadování plnění od banky

Obdržení plnění Splácení úvěru

Ano Plnění do výše úvěrového limitu

Plnění věřiteli

Otevření úvěrového účtu klientovi

Tab 2.4. Procesní mapa vystavení a splácení přímé záruky s 1 bankou

Varianta s dvěmi bankami – V komplexnějších případech je nutno použít 2 banky a to banku příkazce a banku beneficienta. Tyto skutečnosti můžeme pozorovat za situace, že dlužník a věřitel podnikají v jiných zemích. Banka příkazce záruku vystavuje. Závisí na dohodě, jakou roli bude tato banka zastávat. V případě potvrzující banky se může dlužník obrátit na jakoukoliv z bank, proto jsou tyto varianty znázorněny přerušovanými šipkami.

Pohledávky v teorii a bankovní praxi Fáze

strana 25

Vystavení záruky

Beneficient

Vyžádání bankovní záruky

Banka beneficienta (BB)

Informování beneficienta

Splacení záruky Požadování Požadování plnění od BP, plnění nebo BB Ne

Obdržení záruky

Příkazce

Žádost o poskytnutí záruky

Banka příkazce (BP)

Vystavení Zaslání záruky beneficientovi

Předání BP + Plnění Plnění* Plnění

Obdržení plnění Plnění*

Ano

Plnění záruky

Splácení úvěru Otevření úvěrového účtu klientovi

Tab. 2.5. Procesní mapa vystavení a splácení přímé záruky s 2 bankami

Nepřímá záruka (protizáruka) je nejkomplikovanější případ záruky. V případě, že v zemi beneficienta nejsou akceptovány záruky ze země příkazce, je nutno požádat o vystavení záruky banku beneficienta. Ta vystaví záruku a jako jediná garantuje plnění. Je již na bankách, aby si pak nastavily vhodný způsob placení v případě, že dojde k uskutečnění záruky.

Vystavení záruky Splacení záruky Vyžádání Požadování Informování Požadován Obdržení plnění od Beneficient bankovní beneficienta í plnění plnění záruky BB Banka Schválení Ne Plnění* Vystavení Předání BP požadavku beneficienta protizáruky + Plnění BP (BB) Žádost o Plnění* Ano Splácení Informování poskytnutí Příkazce Plnění příkazce úvěru záruky Otevření Banka Žádost o Zaslání BB Informování úvěrovéh Plnění záruky vystavení na příkazce BP o účtu protizáruky schválení (BP) klientovi Fáze

Tab. 2.5. Procesní mapa vystavení a splácení nepřímé záruky s 2-mi bankami

Dále můžeme záruky dělit dle účelu, na který je záruka použita. Vypíchneme si zde několik případů, které se zde standardně používají: Záruka za vadium – Je záruka, kterou požadují veřejnoprávní společnosti. Společnosti, které vstoupí do veřejné soutěže, se předložením záruky zavazují, že splňují všechny požadavky a náležitosti, které vypisovatel soutěže požaduje. Standardně tvoří 1-5 % z ceny nabídky.


strana 26

Záruka za správné provedení kontraktu – Beneficient se zde ujišťuje, že práce bude provedena svědomitě, správně a v požadované kvalitě. Standardně se tato záruka využívá ve vztahu mezi kupujícím a prodávajícím. Jako příklad si můžeme uvést dodávku zboží nebo provedení stavebních prací. Kauce za nesprávné provedení může činit až 20% z hodnoty dodávky. Záruka za akontované zádržné – Tato záruka zajišťuje kupujícímu vrácení záloh (akontace) v případě, že je poskytl prodávajícímu. Záruka za spotřební daň a celní záruka – Tyto záruky garantují výplatu daní a poplatků do státního rozpočtu. Za velice výhodnou považujeme tuto situaci pro příkazce, protože se mu nemůže stát, že neplatí státu a jeho dluhy státu se přetransformují na dluhy bance. Výhodné pro dlužníka je to proto, že banky při hodnocení klienta považují dluhy státu za velice negativní faktor a tímto se jich zbaví. To je pak i důvod, proč banky tyto záruky nerady dávají. Stand-by Akreditiv – Na pomezí mezi akreditivem a zárukou nacházíme stand-by akreditiv. Banka se zde zavazuje zaplatit jistou částku beneficientovi v případě, že předloží dokumenty, ale tato skutečnost nastává jenom tehdy, když není schopen svým závazkům dostát dlužník sám.

2.3.7 Faktoring a forfaiting Faktoring a forfaiting představují zajímavý přístup k financování firemních pohledávek. Tyto služby poskytují většinou dceřiné nebo sesterské společnosti bank a jde spíše o službu pro větší klienty. Služba spočívá v odkupu pohledávek a poskytnutí financování pohledávek před jejím faktickým zaplacením věřiteli ve výši 60 – 70 % hodnoty pohledávek. Toto plnění se nazývá garanční platba. Ve své podstatě v této službě nalézáme poskytnutí úvěru s přídavnými službami navíc. Faktoring je odkup krátkodobých pohledávek splňující tyto podmínky: doba splatnosti je kratší 180 dnů k jejich vzniku došlo na základě nezajištěného dodavatelského úvěru postoupení pohledávky není vyloučeno neexistují k nim práva třetích osob většinou se tato služba prodává v balíčku s dalšími doplňky Společnost, která odkupuje tyto pohledávky, se nazývá faktor. Faktor standardně poskytuje společnosti úvěrový limit, do jehož výše může společnost prodávat faktorovi pohledávky. Za tuto službu si obdobně jako za jakýkoliv jiný bankovní produkt účtuje úroky a poplatky. Faktoring můžeme dále členit na některé konkrétní typy dle konkrétních specifikací.


strana 27

Bezregresní faktoring – Faktor ručí za všechny pohledávky a to i v případě, že je dlužník nezaplatí. V tomto případě můžeme říci, že faktor je navíc ještě „pojišťovnou“, která je ochotna přijmout riziko nesplacení klientových pohledávek za vyšší poplatek. V případě, že si dlužník (3. strana) není plně vědom skutečnosti, že dluží nebo je nespokojen s kvalitou dodávky zboží nebo služeb (reklamace), může vyjmout tuto pohledávku z balíčku a zaslat ji věřiteli zpět. Bezregresní faktoring nabývá různé formy splácení:

Standardní faktoring – Garanční platba se uskutečňuje do 90 až 120 dní Nestandardní faktoring – Garanční platba se uskutečňuje do 10 až 20 dní Regresní faktoring - V tomto případě faktor přebírá pohledávky, ale neručí za jejich vymožitelnost, tzn. všechny nesplacené pohledávky vrací zpět věřiteli. V tomto případě tedy faktor plní jenom 2 funkce – Správu pohledávek a jejich vymáhání, které nemusí být úspěšné. Další hledisko, dle kterého můžeme členit faktoring, je počet smluvních odkupů: Jednorázový faktoring je faktoring, u kterého odkupujeme jenom jednu pohledávku. Revolvingový faktoring je faktoring, u kterého odkupujeme celou série pohledávek do výše jistého úvěrového limitu. Dále můžeme členit faktoring dle informovanosti dlužníka Zjevný faktoring – Dlužník ví o tom, že jsme postoupili jeho závazek na jinou společnost. Tichý faktoring – Dlužník neví, že jsme postoupili jeho pohledávku. Hradí věřiteli a ten pak předává provizi faktorovi. Forfaiting je velice podobný faktoringu, soustředí se převážně na střednědobé a dlouhodobé pohledávky. doba splatnosti je standardně mezi 90 až 180 dny výjimečně až několik let pohledávky jsou zajištěné většinou jde o cizozemské pohledávky postoupení (cese) pohledávky není vyloučeno neexistují k nim práva třetích osob jenom jednorázové odkupy neobsahuje žádné doplňkové služby Porovnání faktoringu a forfaitingu přinášíme v další tabulce


strana 28 Faktoring

Forfaiting

Pohledávky

Krátkodobé

Střednědobé až dlouhodobé

Splatnost

do 180 dní

90 dní – několik let

Zajištění pohledávek

Ne

Ano

Možnost postoupení pohledávek

Ano

Ano

Existence práv 3. osob

Ne

Ne

Tabulka 2.6. Faktoring vs. Forfaiting

2.3.8 Dodatek č. 1 : Proces poskytnutí bankovního produktu Značná část platebních instrumentů, které jsme vyjmenovali v předešlých kapitolách představuje bankovní produkty poskytované bankami. Banka poskytuje tyto produkty: Bankovní úvěry Úvěry na překonání krátkodobého nedostatku likvidních prostředků Účelové úvěry Bankovní záruky Dokumentární akreditivy Úvěrový přísliby – Příslib poskytnutí bankovního úvěru. Klient definuje, jaký úvěr požaduje a banka mu příslib pro tento úvěr schválí. Pak si klient může požádat o otevření tohoto úvěru a ten mu bude poskytnut bez dalších průtahů. Načrtneme si zde jak probíhá optimistická varianta poskytnutí úvěru. Nebudeme zde předpokládat zamítnutí, protože to může nastat v podstatě v každé fázi (i dodatečně po schválení) v případě zjištění podvodu nebo jiných okolností:

( AKVIZICE KLIENTA ) ŽÁDOST O ÚVĚR HODNOCENÍ KLIENTA ÚVĚROVÝ NÁVRH ( ADVICE ) SCHVÁLENÍ PODEPSÁNÍ SMLOUVY, OTEVŘENÍ ÚVĚROVÉHO ÚČTU, NAČERPÁNÍ

SPLÁCENÍ A MONITORING

SPLACENÍ ÚVĚRU

VYMÁHÁNÍ

Tab. 2.7. Proces poskytnutí bankovního produktu


strana 29

Akvizice klienta (Získání klienta) Závisí čistě jenom na možnostech, schopnostech a dovednostech banky. Důležitým faktorem je reklama a public relations banky. Standardní situace probíhá tak, že je klient kontaktován obchodním zástupcem banky, který s ním vyřizuje všechny následující kroky. Tato fáze není nutná, klidně se může stát, že klient přijde do banky sám a je získán automaticky. Žádost o bankovní produkt Klient vyplní žádost o bankovní produkt. Jde o dokument, ve kterém klient vyplní základní identifikační údaje o svojí osobě, jaké úvěry požaduje, s jakými parametry, případně jejich účel. Zvláště u menších klientů je žádost většinou vyplňována za pomoci klientského pracovníka. Hodnocení klienta Zvláště pro bankovní sektor je velice důležité vyhodnocení klientovy finanční a platební situace. V této fázi na základě informací ze žádosti a předložených finančních výkazů je klient hodnocen hodnotícími nástroji banky. Tyto nástroje se jmenují rating a scoring. Každý z těchto nástrojů se opírá z části o faktory vydefinované selským rozumem a z části o faktory vydefinované na základě statistického pozorování. V bankovním světě jde spíše o přístup statistický, zde již nelze spoléhat na intuici, ale každý model musí být dostatečně podložen, aby bylo zajištěno, že hodnotí správným způsobem. V další části si řekněme něco o každém z těchto přístupů. Scoring je hodnotící nástroj, u kterého se spíše zaměřujeme na malé klienty, kteří požadují jednoduché úvěry s obdobními parametry jako např. typ úvěru nebo úroková sazba. Tyto úvěry v případě, že se značně neodlišují se pak zařadí do v tzv. poolu. Slovo pool v angličtině znamená rybník a symbolizuje nám rozdělení klientů do několika skupin (do různých rybníků). Pool představuje obecné chování skupin malých klientů banky. Na základě vyhodnocení statistických informací poolovaných úvěrů se pak dále statistický model upravuje. Scoring probíhá ve dvou rovinách. Aktivní scoring hodnotí klienta na základě jím přinesených podkladů i sdělených informací. Behaviorální scoring (Scoring chování) klienta hodnotí na základě již existujícího vztahu klienta, a toho jak klient plní nebo neplní podmínky, které mu uložila banka (splácení, předkládání výkazů…). Scoring představuje statické hodnocení klienta – hodnocení v jednom okamžiku jeho působení, neudržuje se zde žádná historie. Hodnocení klienta nenavazuje na vyhodnocení klienta v předešlých letech. Rating je značně komplikovanější nástroj než scoring. Hlavním rozdílem je, že klienta hodnotí dynamicky v čase, tedy je schopen identifikovat nastávající problém v případě, že klient předkládá průběžné výkazy. Dalším značným rozdílem je, že rating hodnotí


strana 30

klienta nejenom na základě finančních dat, ale vyhodnocuje i různé nefinanční faktory, jako jsou např. vlastnická struktura a její dynamika, obor podnikání, hodnocení managementu společnosti a další. Rating je oproti scoringu spíše založený na individuálním přístupu ke každému klientovi banky. Není zde snaha slučovat klienty do poolu, všichni klienti tvoří jeden velký pool s vysokou variabilitou a tento pool se pak statisticky vyhodnocuje. Jde o dynamický model. Vyhodnocuje klienta nejenom na základě posledních dvou let, ale na základě celého působení klienta v bance. U ratingu je běžné, že jeho část provádí člověk a posouzení není založeno jenom na uměle statisticky nastaveném modelu, který může selhat. Scoring

Rating

Malí klienti

Velcí klienti

Parametrizované produkty

Všechny druhy produktů

Sjednocování do poolu

Nesjednocování do poolu

Jednoduchá analýza finančních dat

Komplexní analýza finančních i nefinančních dat

Statický model

Dynamický model

Aktivní a behaviorální scoring Tab. 2.8. – Srovnání scoring vs. Rating

Úvěrový návrh Po vyhodnocení klienta klientský pracovník sepíše úvěrový návrh. Účel tohoto dokumentu vidíme v poskytnutí dostatečných informací pro schvalovatele. Musíme zde vydefinovat konkrétní podmínky, za kterých by měl být úvěr poskytnut, za potřebné pro nás shledáváme komentáře klientského pracovníka nad rámec žádosti a v případě většího případu je nutné sepsat odbornou analýzu pro schvalovatele. Po dokončení úvěrového návrhu klientský pracovník předává případ úvěrovému specialistovi nebo schvalovateli. Advice Advice je nepovinný krok. V případě komplikovanějších případů, které stanoví banka ve svých vnitřních předpisech je nutno posouzení další osoby - Úvěrového rizikového specialisty. Tato osoba případ zhodnotí a zaujme k němu jistá stanoviska. Specialista tedy úvěr neschvaluje, jenom vyjadřuje stanovisko. Stanovisko může být pozitivní, pozitivní s výhradou nebo negativní. Po posouzení úvěrový specialista celý případ předává schvalovateli. Schválení Celý případ nakonec vyhodnotí schvalovatel. Většinou bývá jenom minimálně omezen v rozhodování. Je mu doporučeno chovat se dle advice, ale může se postavit i proti němu


strana 31

v případě, že si tuto skutečnost obhájí. Schvalovatel musí posoudit tento případ ze všech úhlů a sdělit svoje finální stanovisko, tedy jestli úvěr schvaluje nebo neschvaluje. Podepsání smlouvy, otevření úvěrového účtu, načerpání Po schválení je již nutno udělat jenom několik úkonů na dofinalizování poskytnutí úvěru: Vyhotovení smlouvy – Smlouvu připravuje klientský pracovní ve spolupráci s administrativním oddělením na ústředí banky, případně s pobočkovým právníkem. Podepsání smlouvy – Vyhotovenou smlouvu předloží klientovi k podpisu. Otevření úvěrového účtu – Zajišťuje administrativní útvar banky. Jde o přidělení konkrétního úvěrového účtu klientovi. Načerpání – Opět požádá administrativní útvar o provedení převedení peněžních prostředků na nově otevřený účet ke konkrétnímu datu. Splácení Splácení představuje dlouhou etapu, kdy klient splácí splátky úvěru, který jsme mu poskytli. Monitoring Monitoring představuje pravidelné vyhodnocování klienta na regulérní bázi. Klienta vyhodnocujeme na základě jím předložených finančních výkazů a dalších relevantních informací vyhodnocených bankou. Splacení úvěru Klient splácí až do doby, než je úvěr plně splacen. Jde o optimistickou variantu. Vymáhání Vymáháním se budeme zabývat v 5. kapitole. Jde o situaci, kdy klient – dlužník neplní svoje povinnosti a banka je nucena od něj plnění vymáhat.


strana 32

3. Zajištění V této části se nejdřív podíváme na zajištění v právu, pak si ukážeme pár příkladů obecných kroků, které vedou k splacení pohledávky, a následně se budeme zabývat konkrétními druhy zajištění v užším slova smyslu. Budeme zde předpokládat hospodářské využití zajištění převážně pro banku, i když tyto instrumenty lze použít i pro nebankovní subjekty. Důvodem je skutečnost, že banky jsou subjekty, které mají zajištění nejlépe vymyšlené tak, aby donutily dlužníka plnit.

Zajištění v širším slova smyslu chápeme jako obecné kroky, které vedou k ochraně věřitele. Zajištění v užším slova smyslu chápeme jako hmotná, nehmotná a finanční aktiva, ze kterých bude věřitel moci uspokojit svoji pohledávku v případě, že dlužník neplní řádně svoji povinnost splácet. Zajištění je velice silný nástroj. Jeho hlavní funkcí je donutit dlužníka ke kooperaci za každou cenu. Obecně můžeme říci, že nezajištěná pohledávka nenutí dlužníka ke komunikaci a snaze splatit dluh tak, jako pohledávka zajištěná. U zajištění rozlišujeme standardně 2 funkce, záleží pak na konkrétním typu, která převládá: Psychologická - zajišťovací funkce zajištění zajišťuje psychologický nátlak. Jinak řečeno, snaží se dlužníka donutit plnit pod tlakem skutečností, které by mohly nastat v případě, že nebude splácet. Jistící funkce představuje konkrétní peněžní částku, na kterou je dluh zajištěn a kterou věřitel obdrží v případě neplnění. Jak zde můžeme vidět, funkcí zajištění není jenom pojistit si případné nesplacení pohledávky, ale donutit dlužníka stát si za svými dluhy a řádně a včas je plnit. Z hlediska práva pro zajištění můžeme využít následující možnosti: Zástavní právo Podzástavní právo Zadržovací právo Zajištění sjednáno ve smlouvě Smluvní pokuta Úrok z prodlení Úroky z úroků Zástavní právo umožňuje zástavnímu věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky, která nebyla splněna včas a řádně, z výtěžku zpeněžení zástavy a to před ostatními věřiteli dle pořadí zástavního práva, v jakém je zapsán. Zástavní právo má akcesorickou povahu -


strana 33

může existovat jenom společně s pohledávkou. V případě splacení pohledávky zástavní právo zaniká. Předmětem zástavního práva může být nemovitost, movitá věc nebo soubor věcí, pohledávka, byt, nebytový prostor, obchodní podíl, cenný papír, předmět průmyslového vlastnictví nebo jiná hodnota, pokud to její povaha připouští. Jde o nejvíce využívané právo pro individuální zajištění. Vzniká standardně na základě písemné podepsané smlouvy nebo ze zákona. Plní jak psychologickou, tak jistící funkci zajištění. Podzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, která je sama zajištěna zástavním právem. Zadržovací právo je právo věřitele, který momentálně drží movitou věc, zadržet ji za tím účelem, aby si zajistil svou vlastní splatnou pohledávku, kterou má vůči dlužníkovi. Zadržet věc můžeme i před splatností, a to v případě, že dlužník vstoupil do konkurzního řízení. Zadržení plní jenom psychologickou zajišťovací funkci, a to pouze v případě, že dlužník si tuto věc uložil u věřitele dobrovolně a nebyla mu odňata násilím. Zadržující subjekt je povinen dle svých možností a schopností zabezpečit úschovu a opatrování této věci, zamezit jejímu zničení nebo poškození.

3.1. Smluvní zajištění – zajištění přímo v závazkové smlouvě Zajištění jako součást závazkové smlouvy představuje často využívané zajištění. Jde o to, že přímo v písemné smlouvě nadefinujeme plnění, která požadujeme v případě, že dlužník neplní svoje závazky. Smluvní pokuta představuje první z těchto smluvních ustanovení. Představíme si zde paušálně stanovenou částku, kterou je dlužník povinen zaplatit v případě, že poruší podmínky smlouvy. Standardně tuto pokutu určujeme v konkrétní výši, případně můžeme uvést výpočet, dle kterého lze tuto částku pro daný okamžik vypočíst. Jinak nelze smluvní pokutu vymáhat. Další problém při vymáhání smluvní pokuty je, že pokud stanovíme smluvní pokutu nepřiměřeně vysokou – chceme donutit dlužníka, aby plnil včas, tak soud může snížit toto plnění na částku značně nižší – odpovídající smluvní pokutě příslušné v místě a čase, kdy událost nastala.

Box 3.1. Konkrétní příklad ustanovení smluvní pokuty ve smlouvě u bankovního úvěru 1)

Nastane-li případ porušení Smlouvy je Banka oprávněna přijmout i tato opatření:

a)

požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši =...,-Kč.


strana 34

Úrok z prodlení je další smluvní ustanovení. Definujeme zde plnění, které nastane v případě, že klient neplní svoje závazky včas, ale platí je po splatnosti. Zajímavé je, že klient může toto plnění vyžadovat i v případě, že si toto plnění výslovně smluvně nesjednal. V tom případě toto plnění musí požadovat soudně a to o hodnotě Reposazba stanovená ČNB + 7 %. Tento způsob výpočtu platí od 28. 4. 2005. Do tohoto data jsme používali výpočet: 2x Diskontní sazba ČNB4. Taktéž splatnost splátky/faktury nemusíme explicitně vymezit ve smlouvě. Zákon ošetřuje i tuto skutečnost. Podíváme se na to v další citaci ze zákona: §369a (1) Ve vztahu mezi podnikateli nebo ve vztahu mezi podnikateli a veřejnoprávními korporacemi nebo podnikateli a státními příspěvkovými organizacemi, jehož předmětem je úplatná dodávka zboží nebo služeb, vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení stanovený předpisy práva občanského (§ 369) dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3. §369a (2) Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění, a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení, b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu. §369a (3) Věřitel má právo požadovat úroky z prodlení jenom v míře, v jaké splnil své zákonné a smluvní povinnosti a jestliže neobdržel dlužnou částku v době její splatnosti, ledaže dlužník není odpovědný za prodlení. §369a (4) Dohoda stran odchylná od odstavců 2 a 3 a dohoda o výši úroku odchylná od výše stanovené předpisy práva občanského (§ 369), která je i s ohledem na konkrétní okolnosti případu, praxi zavedenou mezi stranami a na obchodní zvyklosti zřejmě zneužívající ve vztahu k věřiteli, je neplatná. Jestliže soud zjistí, že dohoda podle věty prvé je zneužívající a neexistuje objektivní důvod pro úpravu ve smlouvě odchylnou od odstavců 2 a 3 nebo o odchylné výši úroku, použijí se odstavce 2 a 3 a výše úroku stanovená předpisy obecného občanského práva; právo na náhradu škody podle §369 odst. 2 není dotčeno. §369a (5) Žalobu z důvodu, že smluvní podmínky určené pro obecné používání jsou zřejmě zneužívající ve smyslu odstavce 4, může podat a účastníkem řízení být i právnická osoba založená s cílem hájit zájmy středních a malých podniků. Zdroj: Obchodní zákoník – Zákon č. 513/1991 Sb. (Posledně novelizován zákonem 56/2006 Sb.) - § 369 4

Vyhlášené sazby naleznete vždy aktuálně na www.cnb.cz

Stav k 1. 4. 2007 : 2T REPO sazba – 2,5 % Diskontní sazba – 1,5%


strana 35

Box 3.2 Konkrétní příklad ustanovení úroků a úroků z prodlení u bankovního úvěru Úrok vypočtený Bankou z peněžních prostředků poskytnutých v příslušném dílčím úvěrovém období v souladu s výše uvedenými pravidly se Klient zavazuje uhradit společně se splátkou jistiny jednotlivého čerpání úvěru. Jakékoli částky splatné podle Smlouvy se Klient zavazuje zaplatit v den jejich splatnosti, v případě vzniku prodlení splácením se Klient zavazuje uhradit Bance úrok z prodlení ve výši … % p.a.

Úroky z úroků představují další penalizační opatření. V případě, že je dlužník v prodlení a neplní svoje závazky, banka mu počítá standardně naběhlé úroky a k tomu navíc úroky z prodlení a z celé této částky ještě počítá úroky z úroků. Tato situace je velice prospěšná pro věřitele, protože prostým kapitalizováním úroků včetně již naběhlých úroků z prodlení se rapidně zvyšuje dlužná částka a v průběhu roku se může dostat až na dvojnásobek dlužné částky. Tuto situaci velice rády využívali banky k navyšování svých zisků. Momentálně je tato možnost pro banky již zakázána regulátorem – Českou národní bankou.

Box 3.3. Jak splácet bankovní dluhy po splatnosti Nastínili jsme si jaké úrokové platby banky můžou požadovat, a to jsme ještě neprobrali všechny poplatky, které si banky účtují (za otevření účtu, za vystavení smluvní dokumentace, za nedočerpání úvěru, za vedení účtu). V případě, že se dostanete do finančních potíží s bankou, musíme vždy zažádat o přednostní plnění jistiny. Banky mají systém nastavený tak, že nejdřív splácíme všechny úroky a poplatky a pak splácíme jistinu, tzn. pokud nepožádáme o přednostní splacení jistiny do doby než splatíme poplatky a úroky, naběhnou další úrokové platby odvíjející se od výše jistiny.

3.2. Druhy individuálních zajištění Individuální zajištění nemůžeme sjednat přímo ve smlouvě. Musíme je sjednat mimo závazkovou smlouvu. A to většinou smlouvou další v návaznosti na další kroky, které je nutno vykonat, aby bylo zajištění kompletní.


strana 36

3.2.1 Zástava nemovitosti Nemovitosti zajišťujeme (Real estate collateral) na základě zástavního práva, zápisem do katastru nemovitostí (KN)5. Nemovitostí mohou být pozemky, budovy, byty nebo nebytové prostory, přičemž v České republice je situace taková, že člověk vlastní pozemek a budovu zvlášť. Hodnotu zajištění nemovitosti můžeme zjistit znaleckým odhadem6. Zástava probíhá tak, že dlužník podá na KN žádost o zapsání zástavního práva k nemovitosti. Po zápisu této nemovitosti je možné předložit list vlastnictví (LV) s daným zástavním právem věřiteli, který ho akceptuje. Přídavnou službou na kompletní pokrytí ztrát je vinkulace pojistného plnění. Jelikož dlužník touto nemovitostí ručí, je v jeho zájmu, aby si nemovitost pojistil, a je v zájmu věřitele, aby mu pak přikázal vinkulovat pojistné plnění. Znamená to, že v případě poškození nemovitosti, pojišťovna platí pojistné plnění přímo věřiteli. Význam Výhodu nemovitosti shledáváme v tom, že je to věc, která pevně stojí, je pevně zapsána v LV a v případě jakýchkoliv problémů je nám pořád nemovitost schopna poskytnout značnou výšku plnění. Výhodou je i to, že platnost zástavy závisí na splácení konkrétního dluhu konkrétního dlužníka, ale zástavní právo se vždy vztahuje k nemovitosti, a i v případě prodeje trvá dál.

3.2.2 Zástava movité věci V případě movitých věcí (chattel collateral) musíme specifikovat, kde se tyto věci budou nacházet v době trvání smluvního vztahu, jestli budou ve vlastnictví dlužníka (movité věci nutné k provozu – stroje, auta, zásoby …) nebo budou zadrženy do doby splacení (přístup záložen – mobilní telefony, autorádia, cd přehrávače …). I zde musíme odhadnout hodnotu zástavy, i když zde, jelikož jde o menší částky než u nemovitostí, nemusí jít vždy o odhad expertní. U větších případů je vhodné vinkulovat pojistné plnění. U bank většinou zajišťujeme zásoby klienta nebo v případě klientů – zemědělců zastavujeme zvířata.

5

http://www.katastrnemovitosti.cz – oficiální zpoplatněná stránka

http://nahlizenidokn.cuzk.cz neoficiální stránka – můžeme zde dohledat informace zdarma, ale se zpožděním a pravost není zaručena. 6

Více o oceňování nemovitostí lze nalézt v publikaci Bradáč A., Fiala J. : Nemovitosti, Oceňování a

právní vztahy


strana 37

Musíme se zde zmínit významnou úlohu zastaváren. Jde o společnosti, které podnikají v oblasti zástavy movitých věci. Fyzické osoby si u nich půjčují peníze výměnou za movité věci, které dávají do zástavy. V případě, že dlužník nesplatí jeho zástava zaniká a zástava (obvykle vyšší hodnoty) propadá do správy věřitele. Význam Také tato zástava má značné využití a vymožitelnost. Musíme zde, ale zkombinovat dobrou identifikaci a rychlý zásah.

3.2.3 Zástava pohledávek Zajištění pohledávek (Claim collateral) děláme jenom u větších dlužníků, protože je to záležitost náročná a pracná. Můžeme si zde uvést příklad bankovního zajištění pohledávek, kde klient je nucen předkládat jednou měsíčně seznam svých pohledávek. Na základě hodnoty a dalších specifikací pak banka stanovuje zástavní hodnotu pohledávek. Vzhledem k výšce úvěru banka stanoví na základě interních postupů hodnotu, pod kterou hodnota zajišťovacích pohledávek nemůže klesnout, např. 70 % jejich jmenovité hodnoty. Význam Pohledávky jsou velmi pracné a mají velice omezenou vymahatelnost, a to z několika důvodů. Pohledávky se většinou předkládají s opožděním a v případě, že v průběhu času byla pohledávka splacena nemůžeme ji již vymáhat. Stav pohledávek se musí předkládat každý měsíc, protože jde většinou o krátkodobé pohledávky, a musíme mít neustále aktualizovaný stav. Tato skutečnost značně zvyšuje pracnost oproti jiným zajištěním. V případě malých pohledávek je nemůžeme žalovat jako balík, ale každou zvlášť. Při soudním vymáhání musíme za každou pohledávku zaplatit soudní poplatky zvlášť. Nakonec se může klidně stát, že soudní výdaje budou větší, než jmenovitá hodnota pohledávky.

3.2.4 Blankosměnka Podstatu platebního instrumentu směnka jsme probírali v kapitole 2. V této kapitole se budeme spíše zabývat tím, jak nám částečně nevyplněná směnka – blankosměnka může pomoct při zajištění. Blankosměnka je směnka, která nemá vyplněné tyto náležitosti: Částka, případně i měna Datum splatnosti směnky Místo splatnosti směnky


strana 38

Dlužník sjednává s věřitelem podmínky, na základě kterých bude směnka vyplněna, ve smlouvě. Ve smlouvě definujeme, že směnka bude vyplněna v případě, že dlužník nebude plnit podmínky úvěru, a to jenom na částku, kterou mu klient dluží. Tyto chybějící podstatné náležitosti nezpůsobují to, že je tato směnka neplatná, tyto náležitosti se doplňují až v době, kdy jsou tyto náležitosti platné. V případě splacení dluhu se směnka vrací dlužníkovi nepoužitá. Podstatný rozdíl z pohledu zajištění shledáváme v rozlišení jestli je směnka s avalem nebo bez. Směnka bez avalu má převážně jenom psychologickou funkci. V případě, že je dlužník v úpadku, můžeme směnkou vymoct velmi malé procento jistiny (Nepředpokládáme vymožení naběhlých úroků). Směnka s avalem má již větší jistící funkci. V případě úpadku dlužníka avalisté přebírají část závazku, kterou směnečník není schopen splatit. V tomto případě je mnohem silnější psychologická i jistící funkce. Historicky se obzvláště potvrdil model, kdy směnečníkem je právnická osoba a avalisty jsou manageři společnosti jako fyzické osoby – nepodnikatelé. Problémem směnek je jejich malá využitelnost u velkých pohledávek. Směnečníkem a avalisty jsou většinou fyzické osoby nebo malé společnosti a v případě 10 mil. Kč úvěru majetek těchto osob většinou zdaleka nedosahuje na tuto hodnotu. Význam Soudní řízení se směnkami je velice rychlé a navíc dlužník má po doručení rozsudku jenom 3 dni na námitky. Po skončení této doby nelze podávat další námitky. Nevýhodou je, že při nesplácení dluhu musíme podávat 2 žaloby – žalobu na nesplacení dluhu a žalobu na směnku, přičemž poplatkem za soudní řízení je přibližně 4 % ze žalované jistiny (Tedy 2x4 %). Prakticky se při úpadku společnosti postupuje tak, že radši žalujeme částku nižší. Při poskytnutí splátkového úvěru je také nevýhodou, že můžeme uplatnit tuto směnku jenom jednou. Po uplatnění zajištění směnkou pomíjí a již ji nemůžeme dále použít.

3.2.5 Ručitelské prohlášení Ručení (Guarantee) vzniká podepsáním ručitelského prohlášení (Guarantee statement). To může vzniknout jako jednostranní právní akt ručitele (Ručitel prohlásí, že plní za všechny závazky dlužníka), dvoustranný právní akt mezi věřitelem a ručitelem (Standardně např. vztah mezi ručitelem a bankou) nebo ze zákona (Např. když stát ručí za to, že obce splatí svoje dluhy). Ručitelským prohlášením se ručitel zavazuje plnit za dlužníka pohledávku věřitele v případě, že tento nebude schopen nebo ochoten plnit své závazky řádně a včas. Ručitel může ručit


strana 39

do určité výše nebo neomezeně. Ručení je přímo spjato s existencí závazku. Po jeho zániku zaniká i ručení. V případě, že má pohledávka větší hodnotu, stojí za to vyhodnotit jako ručitele i osobu dlužníka, ale nemůžeme zde vyloučit, že když bude ručitel vyzván k plnění, zjistíme, že jeho majetek byl převeden na jinou osobu. U bank se v minulosti prováděl scoring a rating ručitelů. Jelikož pokrytí bankovního rizika bylo malé, v současné době od této akce upouštíme převážně z důvodu veliké nákladovosti a malé návratnosti. V případě, že je ručitelů více, ručí za závazek solidárně. Ručitelé jsou vyzváni k plnění poté, co bylo požadováno plnění od dlužníka a uběhla přiměřená doba. Uběhnutí doby není nutné v případě, že je neschopnost splatit řádně a včas zjevná. Po vyzvání k plnění má ručitel stejná práva námitek jako dlužník a navíc může provádět započtení svých a dlužníkových pohledávek vůči věřiteli. V případě, že ručitel plnění splatí, má všechna práva požadovat plnění od dlužníka – přebírá funkci věřitele. Z hlediska soudního vymáhání má ručitelské prohlášení množství výhod oproti blankosměnce s avalem, ale i přesto jej považujeme za slabší zajišťovací instrument kvůli námitkám. Význam Ručitelské prohlášení musí jít standardním soudním procesem a ne ve zrychleném konání. Dlužník má 15 dní na námitky a poté má ještě možnost dodatečných námitek. Musíme podat jenom jednu žalobu a ne jednu žalobu na ručitelské prohlášení a jednu žalobu na nesplacenou pohledávku. Ručitelské prohlášení můžeme použít i vícekrát, tím pádem nemusíme žalovat celou částku, ale jenom část dluhu, která je po splatnosti. Tím pádem soudní poplatky netvoří takový problém. Porovnání směnky s avalem a ručení z hlediska jejich zajišťovací síly přinášíme v následující tabulce. Blankosměnka s avalem

Ručitelské prohlášení

Rychlé soudní odbavení

Standardní soudní proces

3 dni na podání námitek

15 dní na podání námitek, poté možnost podat dodatečné námitky.

2 žaloby – Na neplnění dluhu a na neplnění 1 žaloba směnky Možnost

použít

jenom

jedenkrát

ke Možnost použít vícekrát

konkrétnímu úvěru. Vyšší soudní poplatky

Nižší soudní poplatky

Nutnost žalovat celou sumu

Možnost žalovat jenom splátku po splatnosti

Tab. 3.1. Využitelnost při soudním vymáhání – Blankosměnka s avalem vs. Ručitelské prohlášení


strana 40

3.2.6 Patronátní prohlášení Patronátní prohlášení (Letter of Comfort) je ještě slabší zajištění než prohlášení ručitelské. Nalezneme jej téměř výhradně u bank. Patronátní prohlášení je písemný, konkrétně nespecifikovaný závazek mateřské společnosti (matky) vést dceřinou společnost (dceru) k tomu, aby podnikala obezřetně tak, aby byla schopna splácet úvěr jí bankou poskytnutý. V případě úpadku dcery nepředpokládáme veřejný postih matky, například zhoršením jejího renomé, poklesem cen akcií na burze nebo poklesem firemního ratingu. Význam V České republice tomuto instrumentu nepřikládáme velký význam, značně větší sílu má v prostředí anglosaského práva. Hlavním důvodem je větší rozvinutost trhu cenných papírů. Po vystavení nepředpokládáme vymáhání tohoto dokumentu, ale spíše férovější jednání ze strany matky. Dokument má tedy hlavně morální význam.

3.2.7 Zástava cenných papírů Zastavování cenných papírů (Stocks collateral) je opět vysoce nestandardní záležitost. Zastavování vlastními cennými papíry se vůbec nedoporučuje. Jistou možnost pro nás představuje zastavovaní cizích cenných papírů, ale jde pořád o vysoce rizikovou zástavu. Zastavování cenných papírů – státních pokladničních poukázek, dluhopisů ČNB a jiných velice bezpečných cenných papírů má svoje uplatnění u operací mezi bankami nebo bankou a Českou národní bankou.7 Význam Stejně jako u pohledávek je to moc nákladné. Obecně můžeme říci, že se to nevyplatí. Jedinou výjimkou je mezibankovní trh.

3.2.8 Bankovní záruka Princip Bankovní záruky (Letter of guarantee – L/G) jsme si popsali v kapitole 2.3.6. V tomto případě se nacházíme na straně beneficienta, který obdrží plnění od banky v případě, že nejsou jeho požadavky splněny.

7 Více informací nalezneme v publikaci: Revenda Z. : Centrální Bankovnictví, Management Press, Praha 2001


strana 41

U bank bankovní záruku využíváme hlavně v případech poskytnutí úvěru bankou, která není hlavní bankou klienta. Klient požaduje úvěr u druhé banky a hlavní banka zajišťuje tento úvěr zárukou. Význam Výhodou je zaručené plnění. Nevýhodou je, že toto plnění je jenom do určité částky, která bývá standardně jenom procentem z hodnoty pohledávky.

3.2.9 Dohoda o srážkách se mzdy Dohodu o srážkách se mzdy používáme jenom u fyzických osob – nepodnikatelů. V případě, že dlužník není schopen plnit, je mu soudně uloženo, že daná částka se bude splácet srážkami ze mzdy, které budou prováděny na automatické bázi po dohodě se zaměstnavatelem dlužníka. Význam Pro vymáhání malých pohledávek jde o velice úspěšný způsob vymáhání. Věřitel neobdrží peníze ihned, ale postupně ve splátkách. Na druhou stranu má zajištěné plnění jistiny a případně i jisté části úroků. Pro velké částky, řekněme nad 200 000 ,-Kč, je tento způsob neefektivní a odrazující. Fyzická osoba nevidí konec splácení. V případě, že od ní požaduje soud žít 10 let na úrovni životního minima, je to pro ni sociálně nepřípustné a proto raději hledá jiné možnosti přivýdělku na černo. Právě takto skončilo značné množství českých a moravských podnikatelů kolem roku 1995 (Pády prvních podnikatelských pokusů).


strana 42

4. Oceňování Pohledávek Oceňování pohledávek je velice zajímavá disciplína, která má mnohé krásy i úskalí. Vstupujeme zde na tenký led, protože se snažíme ocenit něco, k čemu máme strašně málo podkladů, jestli vůbec nějaké. Společnost, vůči které pohledávky oceňujeme, ve většině případů nekooperuje (proč by o sobě měla poskytovat informace cizím osobám). Proto musíme zkoušet různé přístupy, jak se k informacím dopátrat. Jde z jisté části trošku i o „detektivní“ činnost. Předmětem našeho ocenění je v tomto případě jenom „pár papírů“, které dokladují, že dlužník má zaplatit věřiteli. Velmi důležité je na prvním místě, aby byly dokumenty právně dokonalé, tedy že věřitel se bez problémů může kdykoli obrátit na soud, který mu jeho právní nárok potvrdí. Jestliže dokumenty vykazují nedostatky až chyby, tak se nám může klidně stát, že dlužník se na tuto skutečnost odvolá a pak soud zamítne nárok na celou tuto pohledávku. V případě soudního řízení bude věřitel poškozen ještě víc, protože nakonec bude muset zaplatit i soudní výlohy. Může se tedy zdát, že jde jenom o formalitu, ale je nutno si ohlídat i tuto stránku věci, protože v opačném případě může dojít k trpké zkušenosti. Když máme zajištěno, že máme dostatečné, vhodné a správné dokumenty, dostáváme se do další fáze – určení účelu ocenění pohledávky. Musíme si zhodnotit tuto skutečnost přímo zde, protože od toho se pak odvíjí celý postup ocenění pohledávky. Po zhodnocení účelu ocenění se můžeme dostat k několika hodnotám podniku. Nominální hodnota pohledávky vykazované v účetnictví Hodnota všech pohledávek za dlužníkem Reálná hodnota plnění, vymožitelného v případě úpadku dlužníka Hodnota jednotlivé pohledávky v daném čase Každá pohledávka má již svoji hodnotu, na kterou je oceněna předem stanovenou hodnotu. Je to nominální hodnota pohledávky z účetnictví - hodnota, kterou má zaplatit dlužník věřiteli. Prakticky nejde ale o hodnotu, která bude z ohledem na peněžní a časovou hodnotu skutečně věřiteli zaplacena. To co se snažíme nalézt je tzv. hodnota cese pohledávky. Předpokládáme, že věřitel kdysi nabyl pohledávku a momentálně je v situaci, že se chce dotyčné pohledávky zbavit. Proto se v tomto případě snažíme nalézt hodnotu, která vyjádří časově upravený tok peněz, který z oné pohledávky obdrží třetí strana, na základě toho, v jaké výši se předpokládá peněžní plnění a v jakou dobu. Předpokládáme zde, že cese je průměrnou tržní transakcí, tedy že strany nebyli spřáteleny a nedošlo ani k jinému zkreslení, a proto hodnota nenabývá extrémních nízkých nebo extrémně vysokých hodnot.


strana 43

Po vyhodnocení platnosti dokumentů a identifikaci stran závazkového vztahu je nutno vyhodnotit rizikovost dlužníka samotného. Klasicky to může být právnická nebo fyzická osoba. My budeme předpokládat obecně pohledávku za právnickou osobou. Pro ocenění pohledávek obecně rozpoznáváme 2 přístupy, a to v závislosti na komplexnosti analýzy a kvalitě podkladů: Ocenění pohledávek jako celku – Pokud máme málo relevantních informací a podkladů lze ocenit celý soubor pohledávek. Pohledávky musíme začlenit do souborů dle jistých kvalitativních znaků (zpravidla splatnost). Ocenění jednotlivé pohledávky – Po získání a analýze kvalitních detailních informací můžeme oceňovat každou pohledávku zvlášť.

4.1. Oceňování souboru pohledávek Zvolená ocenění jsou modelová a nemůžeme je brát jako jediná správná a snažíme se zde spíše naznačit cestu než určit exaktní výsledek. V praxi je každý případ unikátní. Dle stavu společnosti rozlišujeme 2 přístupy: Ocenění koeficientem – V případě, že předpokládáme další chod společnosti Model simulace úpadku společnosti – V případě, že předpokládáme úpadek společnosti.

4.1.1 Ocenění koeficientem Prvním nutným krokem v této části je segmentace pohledávek. Čím více možností segmentace máme, tím je to lepší. Znaky dělení, které se zde používají jsou: Splatnost Typ věřitele Datum vzniku pohledávky Druh pohledávky Každý z těchto znaků je pro nás velice důležitým a každý z nich bychom se měli snažit vyhodnotit a ocenit. Za nejhlavnější znak považujeme splatnost. Rozdělení splatnosti do pásem nastolila Česká národní banka jako regulátor pro banky. Jelikož banky si to vzali za své, požadují v České republice takovou strukturu i od svých dlužníků – společností. Údaje o splatnosti pohledávek lze vyčíst v příloze účetní závěrky. ČNB rozdělila pohledávky na následující druhy. Standardní pohledávky jsou spláceny včas nebo jsou po splatnosti do 30 dnů Sledované pohledávky jsou po splatnosti 31 až 90 dnů Nestandardní pohledávky jsou po splatnosti 91 až 180 Pochybné pohledávky jsou po splatnosti 181 až 365dnů


strana 44

Ztrátové pohledávky jsou po splatnosti déle než jeden rok Samotné ocenění probíhá tak, že hodnotu pohledávek zachycených v účetnictví (konkrétní položka zachycená v aktivech) rozdělíme do příslušných skupin dle doby splatnosti a vynásobíme tuto hodnotu koeficientem. Ke stanovení konkrétních koeficientů lze stanovit vlastní statistický model nebo použít cizí statistický model. Tvorbou vlastního modelu se nebudeme zabývat, protože je to záležitost poměrně hodně náročná. Vyžaduje to značnou dávku úsilí, času a peněz a v tomto případě, je tam značný problém se zpětnou vazbou. Použití jiného modelu je tedy nejlepší a nejdostupnější variantou. Ve světě již bylo vyvinuto hodně různých modelů. Pro aplikaci na české prostředí použijeme model z Institutu oceňování majetku na VŠE. Typ pohledávky

Navrhovaný koeficient

Standardní pohledávky v splatnosti Standardní pohledávky po splatnosti Sledované pohledávky Nestandardní pohledávky Pochybné pohledávky Ztrátové pohledávky

0,97 0,91 0,80 0,61 0,32 0

Tab. č. 4.1. Rozdělení pohledávek a navrhovaný koeficient Zdroj : Mařík a kolektiv : Metody oceňování podniku, Ekopress, Praha 2003

Pro úplné pochopení tabulky si předvedeme ještě přesný význam těchto koeficientů. V případě, že hodnotíme sledované pohledávky, tedy ty které jsou po splatnosti od 31 do 90 dnů, předpokládáme, že 80% z nich bude splaceno a 20% nebude. V případě, že bychom chtěli zvolený model aplikovat na dlouhodobé pohledávky, je zde nutno výslednou hodnotu ještě odúročením převést na hodnotu v správném časovém okamžiku.

4.1.2 Model simulace úpadku společnosti Model simulace úpadku firmy je dobrou metodikou pro ocenění v případě, že je firma více sdílnější. Zde už můžeme předpokládat, že jsme schopni získat alespoň účetní závěrku firmy8, ale nepředpokládáme zde přímou kooperaci se znalcem ani ze strany dlužníka ani ze strany věřitele. Pro vysvětlení podstaty modelu nebudeme předpokládat ani zástavní právo.

8

Např. z obchodního rejstříku – www.justice.cz


strana 45

Tento model můžeme použít v případě, že firma jejíž pohledávku hodnotíme, je již na cestě ke svému úpadku. Nemůžeme říci, že se model dá aplikovat obecně na každou pohledávku, ale rozhodně bychom ho použili v případě, že se začínají šířit první poplašné zprávy. Jsme tedy v situaci, kdy máme ocenit cesi pohledávky za společností, která směřuje do konkurzu nebo likvidace. Předpokládáme zde, že společnost samotná dluží mimo nás i jiným subjektům a pro jednoduchost nebudeme předpokládat odděleného věřitele9. V prvním části musíme nastudovat, čím se společnost zabývá. Dále je vhodné si pořádně projít účetní závěrku. Pak můžeme ocenit společnost jako souhrn jejich majetkových položek. Z pohledu 3. osoby je těžké získat přesná data, ohodnocujeme proto položky aktiv společnosti pomocí korekčních koeficientů pohybujících se v rozmezí (0-1). Výsledná hodnota ocenění nám poslouží jako hodnota maximálního uspokojení všech pohledávek společnosti a náklady na zrušení společnosti. Těmito náklady rozumíme náklady na konkurzního správce nebo likvidátora. Dále hodnotu uspokojení všech pohledávek vynásobíme procentní hodnotou, které odpovídá podíl našich pohledávek na pohledávkách všech subjektů vůči společnosti. Vypočteme tak hodnotu našeho uspokojení. Nakonec tuto hodnotu diskontujeme k okamžiku, kdy předpokládáme, že nám dané finanční prostředky budou skutečně vyplaceny. Zde navrhujeme použít za Českou Republiku průměrnou dobu likvidace 2 roky a průměrnou dobu konkurzu 4 roky. Hodnota ocenění všech aktiv - Náklady na zrušení společnosti Hodnota uspokojení všech pohledávek * Podílový koeficient Hodnota uspokojení v čase vyplacení zůstatku úpadku / (1+ IR)n = Výsledná hodnota ocenění Tab. č. 4.2. Model simulace selhání firmy

IR –

Diskontní sazba

n–

Počet let vypořádání

4.1.3 Stanovení diskontní sazby Po vyřešení problémů minulé kapitoly nám zůstává vyřešit problém poslední, tj. výpočet diskontní sazby. 9

Oddělený věřitel je věřitel, který má právo byt uspokojen přednostně před jinými věřiteli.


strana 46

Diskontní sazba, kterou se zde budeme zabývat, se skládá ze dvou složek: Základní riziková sazba (Bezriziková sazba) – Sazba, kterou bychom

použili pro

ohodnocení bezproblémových splatitelných pohledávek aktuálně na trhu. Riziková přirážka – Přirážka vyjadřující úměrně riziko, které představuje tato pohledávka navíc oproti bezproblémové pohledávce. Pohledávky jako takové jsou hodně rizikovým instrumentem, zde v podstatě víme, že plnění určitě nedostaneme celé a proto i úroková míra bude nabývat vysokých hodnot. Jako minimální hodnoty zde navrhuji 20% p.a. pro likvidaci a 30% p.a. pro konkurz, hodnoty maximální by se měli pohybovat někde kolem 100% p.a.

10

Rozhodování na této úrovni je nelehké a je třeba uznat, že bude vždy napadnutelné. Kritéria podle kterých se přikloníte buď k jednomu, či druhému, jsou informace o chování dlužníka, hodnocení odvětví nebo makroekonomické dopady státní politiky na dlužníka, popřípadě likvidnost nebo nelikvidnost pohledávky.

4.1.4 Případová studie č. 1: Ocenění pohledávky společnosti MISTR POČÍTAČ a.s. Zadání úlohy : Určete hodnotu cese pohledávky za společností MULTISYS Leasing a.s. Známy jsou následující údaje: Společnost se zabývá maloobchodním prodejem výpočetní techniky a elektronických spotřebičů. Společnost, pro kterou ocenění děláme, vlastní 10% všech pohledávek společnosti. Společnost se nachází v konkurzu od 12.9.1998. Společnost máme ocenit ke dni vyhlášení konkursu. Je k dispozici rozvaha k 12.9.1998.

10

Tyto úrokové míry nepředstavují exaktní postup jak se k těmto informacím dostat. Více informací a

konkrétní postupy můžeme nalézt v:

Zdroj : Mařík a kolektiv : Metody oceňování podniku, Ekopress, Praha 2003 Další dobré informace lze získat i v plánovaném druhém díle.


strana 47

1.1. 1.1. Údaje v tis. Kč Rok 1997 12.9.1998 Údaje v tis. Kč Rok 1997 12.9.1998 Aktiva celkem 542 538 515 165 Pasiva celkem 542 538 515 165 Pohledávky za upsané vlastní jmění Vlastní Kapitál -34 198 -54 015 Stálá aktiva 281 856 260 020 Základní jmění 201 850 201 850 Nehmotný investiční majetek 144 648 144 009 Základní jmění 201 850 201 850 Zřizovací výdaje Vlastní Akcie Nehmotné výsledky výzkumné a odborné činnosti Kapitálové fondy 2 2 Software 22 11 Emisní ážio Ocenitelná práva 144 626 143 998 Ostatní kapitálové fondy 2 2 Jiný nehmotný investiční majetek Oceňovací rozdíly z přecenění majetku Nedokončené nehmotné investice Oceňovací rozdíly z kapitálových účastí Poskytnuté zálohy na nedokončený nehmotný majetek Fondy ze zisku 1 333 1 333 Hmotný investiční majetek Zákonný rezervní fond 1 333 1 333 115 268 98 136 Pozemky Nedělitelný fond 1 335 1 335 Budovy, haly, stavby Statutární a ostatní fondy 5 288 5 224 Samostatné movité věci a soubory samostatných movitých věcí 108 645 91 577 Hospodářský výsledek minulých let -21843 -237383 Pěstitelské celky trvalých porostů Nerozdělený zisk minulých let 4389 4389 Základní stádo a tažná zvířata Neuhrazená ztráta minulých let -26232 -241772 Hospodářský výsledek běžného účetního Jiný hmotný investiční majetek období -215540 -19817 Poskytnuté zálohy na hmotný investiční Cizí zdroje 576 736 569 180 majetek Opravná položka k nabytému majetku Rezervy 0 0 Finanční investice Rezervy zákonné 21 940 17 875 Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem Rezerva na kursové ztráty Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s podstatným vlivem Ostatní rezervy 6 700 6 700 Ostatní investiční cenné papíry a vklady Dlouhodobé závazky 65 64810 64810 Půjčky podnikům ve skupině Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem 15 175 11 175 Jiné finanční investice Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku Pohledávky ke společníkům a sdružením Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodního styku

260 682 3 738 2 618

1 120

255 145 3 610 2 543

1 067

Stát - daňové závazky a dotace Odložený daňový závazek

Peníze Účty v bankách Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - Přechodné účty aktiv

Časové rozlišení Náklady příštích období Příjmy příštích období Kursové rozdíly aktivní

Dohadné účty aktivní

Tab. č. 4.3. Rozvaha v případové studii

64810

64810

20 007 7 822 8000 171 178

46 650 6 568 7000 314 159

2221 50

6857 25

1565 462654 396830

25727 457720 441351

65824

16369

29265

0

Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem

239 307 236 305

250 074 243 936

Pohledávky ke společníkům a sdružením Sociální zabezpečení Stát - daňové pohledávky Odložená daňová pohledávka Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem Jiné pohledávky Finanční majetek

Závazky k podnikům s podstatným vlivem Dlouhodobé přijaté zálohy Emitované dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Jiné dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Závazky z obchodního styku Závazky k společníkům a sdružením Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení

Závazky k podnikům s podstatným vlivem Jiné krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv

Časové rozlišení

952 2 050 15 082 1 345 13 728 9

604 5 534 1 461 1 252 200 9

2 555

0

2 332

0

2 252 79 1

223

0

29172

Výdaje příštích období

19513

Výnosy příštích období Kursové rozdíly pasivní

9659

Dohadné účty pasivní

93


strana 48

Řešení úlohy: Nejdříve oceníme pohledávky dle splatnosti. Povedlo se nám zjistit, kolik jich je po splatnosti a kolik ve splatnosti. Jde zde o modelový příklad, který nám ukazuje, že v praxi není nic dokonalé. Jelikož jsme ve zvoleném případě nebyli schopni zjistit více údajů, budeme si muset poradit s tím, co zjistit šlo. Účetní hodnota Koeficient Ocenení Pohledávky nad 180 dní po splatnosti Pohledávky

méně

než

180

dní

269 752

0

0

33 935

0,2

6 787

29 042

0,95

27 590

po

splatnosti Pohledávky ve splatnosti Pohledávky celkem

332 729

34 377

Tabulka 4.4. Ocenění pohledávek v případové studii

Pokračujeme oceněním dalších položek pomocí koeficientů. Účetní hodnota Koeficient

Ocenění

Nehmotný investiční majetek

184 951

0,00

0

Pozemky a stavby

8 424

0,90

7 581

Samostatné movité věci

117 612

0,70

82 329

Finanční investice

22 957

0,05

2 296

Zásoby

4 636

0,80

3 709

Krátkodobé pohledávky

332 729

Finanční majetek

1 876

Aktiva celkem

673 185

34 377 1,00

1 876 132 168

Tabulka 4.5 Ocenění aktiv v případové studii

Nehmotný investiční majetek je tvořen převážně ocenitelnými právy. Jelikož jsme zjistili, že tato ocenitelná práva vznikla při vzniku společnosti jako vklad, nebudeme je považovat za hodnototvorná a prodejná, tedy je oceníme nulovou hodnotou. Pozemky a stavby předpokládáme, že jsou oceněny správně, lze zde předpokládat jenom malou srážku hodnoty za prodej. Samostatné movité věci jsou hlavní činností společnosti, jde o výpočetní techniku. Jelikož jde o druh zboží, které zastarává extrémně rychle, počítáme zde s větší srážkou za likviditu, která se projeví v hodnotě koeficientu 0,7. Dále jsme zjistili, že finanční investice představují investice do dvou společností – DarkWaters a.s. – podstatný vliv a COMPUTERS Group a.s. – rozhodující vliv. Darkwaters a.s. po mnohých pokusech vůbec nekomunikovala, což vyplývá i ze závěrů komise pro


strana 49

cenné papíry z té doby. Na COMPUTERS Group a.s. byl v srpnu roku 1997 vyhlášen konkurz. Předpokládáme zde malé plnění na úrovni koeficientu 0,05. Zásoby oceňujeme srážkou za likviditu na úrovni koeficientu 0,8. Finanční majetek, jelikož byl celý tvořen hotovostí nebo penězi na účtech, jsme ocenili v plné hodnotě. Nyní jsme získali hodnotu, kterou vytěží pravděpodobně úpadní správce po prohlášení úpadku dané společnosti. Náklady na zrušení společnosti jsme odhadli v tomto případě na 12 000 tis. Kč, přičemž jsme vycházeli ze zákona o konkurzu a vyrovnání. Diskontní sazbu jsme určili na úrovni 50 %, p.a., jelikož jde o podnik v konkurzu a lze zde očekávat větší riziko nesplacení. To se musí projevit i v úrokové míře. Neshledali jsme další přídavné rizikové faktory, které by měli učinit podnik rizikovějším než běžný podnik v konkurzu. Jako průměrnou dobu konkurzu jsme použili 4 roky. Dále budeme postupovat dle vzorce, který byl již uveden výše. Hodnota ocenění všech aktiv - Náklady na zrušení společnosti Hodnota uspokojení všech pohledávek * Podílový koeficient Hodnota mého uspokojení /

n

(1+ IR)

= Výsledná hodnota ocenění

131 020 12 000 119 020 0,10 11 902 (1,5)^4 2 351

Tabulka 4.6. Výsledné ocenění

Výsledná hodnota ocenění pro nás znamená předpokládanou částku, kterou budou uspokojeny všechny naše pohledávky společnosti MISTR POČÍTAČ a.s k datu 17.3.1998.

4.2. Oceňování pohledávek jednotlivě Oceňování jednotlivé pohledávky je značně komplikovanější analýza. Postup je následující. Musíme vyhodnotit každý aspekt pohledávky a hledat všechny možnosti nebo skryté rizika, která mohou nastat. Dále bychom měli kompletně projít dokumentaci k pohledávce, vyhodnotit osobu věřitele jako takovou, konkrétní zařazení, typ pohledávky a obecná rizika z toho vyplývající a zajištění k pohledávce se vztahující.11

11

Tuto problematiku zde nebudeme konkrétně rozebírat. Další informace můžete opět nalézt v

Mařík a kolektiv: Metody oceňování podniku,Ekopress, Praha 2003; případně plánovaném dalším díle.


strana 50

5. Vymáhání pohledávek Vymáhání pohledávek je nejednoduchá záležitost. My se budeme zabývat převážně vymáháním z pohledu bankovního, protože banky jsou instituce, které mají vymáhání nejlépe ošetřeno, mají na vymáhání různé útvary v závislosti na velikosti společnosti, velikosti částky, která je dlužena, a doby po splatnosti. Vymáhání nebankovních klientů Vymáhání vzniká jako následkem skutečnosti, že dlužník neplatí svoje pohledávky včas. V případě, že nesplní svoje závazky do doby jejich splatnosti, považuje jej věřitel za špatného dlužníka – dlužníka, který neplní svoje závazky včas. V této chvíli musíme zvolit vhodnou taktiku k tomu, abychom donutili dlužníka plnit, ale abychom ho nevylekali. Mohlo se klidně stát, že zapomněl nebo, že neměl čas zaplatit. V případě, že věřitel vlastní více pohledávek za stejným dlužníkem na jinou částku a splatnost, je nutno vyhodnocovat plnění nebo neplnění na každé pohledávce zvlášť. Společnosti zaujímají různé přístupy a stanoviska ke klientům, dle jejich velikosti a dle velikosti jejich pohledávek. Vymáhání bankovních klientů Z bankovního hlediska v případě, že klient neplní, tvrdíme, že se klient dostal do tzv. delikvence. Pohledávka je v delikvenci, když je jeho splátka po splatnosti déle, než je přípustná doba pro splátku po splatnosti. Tuto přípustnou dobu definujeme jako samotné nastavení vnitřních předpisů banky. Obecně v případě, že se klient dostane do situace po splatnosti, je ochotna ještě nějakou dobu mu tento stav tolerovat a jako delikventního – špatného dlužníka, který nesplácí, jej vykazují po překročení této přípustné doby. Jako příklad přípustné doby po splatnosti si můžeme uvést 5 dní po splatnosti. Tato hranice bývá většinou nastavena proto, aby nedocházelo ke zbytečným komplikacím kvůli několika denním opožděním. Jde o jistý projev benevolence banky. V případě, že klient překročí přípustnou dobu po splatnosti, stává se delikventním a spouští se proces mimosoudního vymáhání, v případě, že i ten selže, navazuje na něj vymáhání soudní. Pokud věřitel vlastní více pohledávek za stejným dlužníkem na jinou částku a splatnost, musíme sledovat delikvence na každé pohledávce zvlášť. Vymáhání můžeme dělit na různé druhy a dle různých hledisek a to: Dle doby splatnosti:


strana 51

Rané vymáhání – Soustředí se na osoby, které ještě nejsou po splatnosti, ale nastaly skutečnosti, které způsobily snížení schopnosti splácet těchto subjektů nebo jsou standardně do 90 dní po splatnosti. Standardní vymáhání – Vymáhání úvěrů více než 90 dní po splatnosti. Často zahrnuje vymáhání firem v úpadku (konkurz, vyrovnání, exekuce…) Dle typu dlužníka: Retail – Segment zaměřený na Fyzické osoby – Nepodnikatele (FO-N) Standardní Klientela – Běžní občané. V.I.P. Klientela – Klientela, která se vyznačuje vysokými příjmy, např. top manažeři společností. SME - Segment malých a středních podniků (Small and Medium Enterprises) je zaměřen na fyzické osoby podnikatele (FOP) a právnické osoby (PO) s obratem nepřesahujícím hranici např. 300.000.000,- Kč. CORPORATE – Segment korporátních klientů je zaměřen na fyzické osoby podnikatele a právnické osoby s obratem větším než 300.000.000,- Kč. V současnosti dochází spíše ke zjednodušení, co se týče rozdělení klientů z hlediska vymáhání (jenom pro vymáhání), takže tuto část můžeme zjednodušit na následující rozdělení: Malý dlužník – FO-N standardní klient a malé podnikatelské subjekty (FOP a PO). Velký dlužník – Střední a velké podnikatelské subjekty (FOP a PO), vymáhání V.I.P. retailové klientely je velice řídký jev. Dle částky, kterou je nutno vymáhat dělíme na: Malá částka– Vymáhání do velmi malé částky, např. 5000,- Kč Velká částka – Vymáhání všech úvěrů přesahujících minimální hranici např. 5000,Kč

5.1. Obecné přístupy k vymáhání V rámci procesu vymáhání je nutno zvýraznit několik faktorů, které značně vstupují do procesu vymáhání: Nepřímý psychický nátlak Vymahač by měl na dlužníka působit nepřímým psychickým nátlakem (pořád ještě mluvíme o vymáhání na základě práva), tím mu jasně dá najevo, jaké negativní důsledky to pro něj bude mít, pokud nezaplatí. Přístup dlužníka


strana 52

Přístup dlužníka je velice důležitý. V případě, že spolupracuje, tzn. je si dluhu vědom a chce kooperovat se společností tak, aby byl úvěr za každou cenu splacen, není problém se s ním dohodnout na snížení nároků na splácení. To můžeme udělat jak odpuštěním různých sankcí a poplatků (sankční úroky, úroky z prodlení, úroky z úroků, poplatky za nedočerpání úvěru, smluvní pokuta), tak rozložením splácení na delší období tak, aby klient neměl při takto nastaveném plánu další potíže se splácením, tzv. restrukturalizací úvěru. Nekomunikace dlužníka V případě, že dlužník nespolupracuje, musíme přistoupit k přísnějším opatřením. Extrémním případem této varianty je, když dlužník ani nekomunikuje – neodpovídá na poštu, e-mail, nezvedá telefony. V tomto případě, je nám jasné, že i sám dlužník si je vědom skutečnosti, že má potíže a snaží se za každou cenu vyhýbat komukoliv, kdo by po něm mohl plnění požadovat. V těchto případech mnohokrát dochází ke konkurzům, exekucím, vyrovnáním, a to i v případě, že je dlužník k nenalezení, častokrát proběhne i bez jeho přítomnosti. Postup při vymáhání Vzhledem k jednoduchosti procesu se banky nejdřív snaží řešit vymáhání mimosoudně – jednodušeji pro obě strany a až poté je řešit soudně. Čím dřív, tím lépe V případě, že se zjistí, že klient má potíže, měli bychom jednat okamžitě. Musíme jej kontaktovat, snažit se nastavit podmínky tak, aby to byl schopen splácet. Tato podmínka je nutná i v případě, že je klient předlužen a není schopen splatit všechny dluhy, protože čím dříve budeme toto plnění požadovat, tím pravděpodobnější je, že nám bude pohledávka splacena nebo alespoň její větší část.

5.2. Konkrétní přístupy k vymáhání V této části si uvedeme některé konkrétní problémy ve vymáhání a jejich řešení

5.2.1 Vymáhání malých pohledávek retailových klientů Tato situace se musí řešit v případě mnoha malých dlužníků/odběratelů. Malí dlužníci ve velkém množství mohou způsobit velký problém pro společnost, která se neumí s tímto problémem vypořádat. Řešení však není tak komplikované. Průběžně je potřeba tyto dlužníky upomínat. V případě, že ani standardní upomínkování není dostatečné, je nutno podat na tyto dlužníky hromadnou žalobu, kde soud vyhodnotí, které nároky jsou opodstatněné.


strana 53

Box 5.1 Hromadné žaloby a jejich uplatnění Hromadnou žalobou lze označit situaci, kdy jeden žalobce podává řádově stovky velmi podobných žalob v krátkém časovém úseku. Cílem žalobce je získat exekuční titul – Platební rozkaz (v případě zkráceného řízení) nebo rozhodnutí (v případě nezkráceného řízení). Žalobce se snaží získat exekuční titul kvůli tomu, že jeho dlužník nesplnil dobrovolně své závazky. Pro urychlení celé procedury podává žalobce i tiskopis platebního rozkazu, ve kterém vyspecifikuje soud a další náležitosti tohoto platebního rozkazu. Do budoucna (předpokládaný datum spuštění 1.1.2008) se plánuje zautomatizování tohoto procesu pomocí podávání tzv. Elektronických platebních příkazů (EPR). Žalobce zašle platební rozkaz v elektronické podobě na příslušný soud. V případě, že se tento rozkaz povede doručit dlužníkovi a ten nepodá odpor, získává tento právní akt účinky rozsudku. V opačném případě soud započne jednání, provede dokazování a v dané skutečnosti rozhodne.

5.2.2 Případová studie č. 2 : Vymáhání ve spolenosti Český Telecom Vymáhání velkého počtu malých pohledávek a jeho dopady si můžeme konkrétně ukázat na společnosti Český Telecom. Český Telecom je v současnosti již součástí velké nadnárodní společnost O2 Telefónica. Jak můžeme vidět, tak jenom vzhledem k úspěšně nastavenému vymáhacímu systému, musí aktivně vymáhat jenom 3% pohledávek.

2,5 mil faktur vystavených faktur

3%

40%

57%

Zaplaceno ve splatnosti Zaplaceno do 30 dnů Vymáhací proces

Graf 3.1. Procento vymožených pohledávek Českého Telecomu Zdroj: Dokumenty ke konferenci Život na dluh – 28.2.2006 - Praha

Konkrétní vymáhací proces si můžeme nastínit v další části.


strana 54 Zahájení správního řízení ČTÚ

Zahájení exekuční řízení

6-12 m

12-15 m

Pohledávky nad 3 tis

0-3 m

4-6 m Pohledávky do 3 tis

Automatické volání (UPOMAT)

Primární

Upomínka I.

inkasní společnost

Aktivní volání (dluh nad 6 tis.)

Zrušení stanice

Upomínka II Zamezení aktivního volání

6-9m Sekundární

9-12m Prodej pohledávky v balíčku

inkasní společnost

Graf 3.2. Vymáhací proces Českého Telecomu Zdroj: Dokumenty ke konferenci Život na dluh – 28.2.2006 - Praha

Jak zde vidíme, systém je nastavený na kombinaci upomínek, zamezení volání, přes předání inkasní společnosti až po prodej v balíčku nebo zahájení správního řízení. Takto nastavený proces je pro telefonní společnost celkem úspěšný. Protože 57% těchto pohledávek je uhrazeno do splatnosti, 97% je uhrazeno do 30 dní (uhrazeny ve splatnosti a do 30 dní po ní) po splatnosti a 99% procent je uhrazeno do 180 dní po splatnosti. Vidíme že část procesu si řeší společnost sama a další část outsourcuje na inkasní společnosti. Již zde vidíme, že i pro velké společnosti, jako je Český Telecom se vyplatí tyto služby vyvést ven z podniku a zaplatit radši inkasní agentuře, než si zřizovat vlastní vymáhací oddělení.

5.2.3 Bankovní vymáhání velkých částek od malých klientů Vymáhání středně velkých a velkých částek představuje značně veliké riziko pro věřitele. Čím větší částka, tím větší snahu by měl věřitel vynaložit na její vymožení. Zvláště v případě malého klienta bychom měli přistoupit k ranému vymáhání. Zde speciálně platí pravidlo, čím dřív tím lépe, tedy zajistit s klientem okamžitou komunikaci a snažit se sjednat oboustranně prospěšnou dohodu o restrukturalizaci. Malí klienti zde představují trvalý problém, hlavně proto, že jsou statisticky rizikovější. V dnešní době, kdy podmínky pro získání úvěru jsou velice mírně nastaveny, je pochopitelné, že část klientů bude mít potíže se splácením. Pro ilustraci zobrazujeme obecné podmínky získání úvěru pro retailového klienta a pro klienta SME.


Multiservis úvěr - GE Money Bank Retailový úvěr Podmínky k získání úvěru: Jste občan ČR a máte v ČR trvalé bydliště Jste starší 18 let Máte trvalý zdroj příjmů a uvedete telefon do zaměstnání (pevnou linku, u podnikatelů je možné uvést mobilní telefon vedený na paušální tarif + předložit kopii posledního účtu od operátora ne starší 1 měsíce) Jiné vaše smlouvy se společností GE Money Multiservis, a.s. nevykazují nedoplatek Doklady k předložení občanský průkaz druhý doklad totožnosti (cestovní pas, řidičský průkaz, bankovní karta) Tab. 5.1. Multiservis úvěr GE Money Bank Zdroj: http://www.gemoney.cz/

Flexi bussiness úvěr GE Money Bank SME úvěr Základní podmínky poskytnutí úvěru doba podnikání: minimálně 1 ukončené daňové období sídlo firmy, adresa trvalého bydliště a občanství: Česká republika minimální tržby v poslední roce podnikání: 300 000 Kč společnost není v konkurzu / likvidaci / vyrovnání a nemá exekuci na běžný účet platby Finančnímu úřadu ani Správě sociálního zabezpečení nejsou v prodlení Doklady k předložení platný občanský průkaz osob oprávněných jednat za společnost platný Živnostenský list / Koncesní listina / Výpis z obchodního rejstříku (s.r.o., v.o.s.) minimálně 1 daňové přiznání vč. příloh (výkaz zisku a ztráty, rozvaha) s razítkem FÚ nebo opisovým razítkem nejste-li klientem GE Money Bank, a. s., stačí, když předložíte výpisy z vašeho účtu za poslední 3 měsíce Tab. 5.2. Flexi bussines úvěr GE Money Bank Zdroj: http://www.gemoney.cz/

strana 55


strana 56

Obecně vzato neshledáváme zde jenom vinu dlužníků. Zčásti je tato situace zapříčiněna i politikou bank. Ty se snaží většinou za každou cenu prodat co nejvíce a při nadstřelených obchodních plánech se přestává přihlížet ke skutečnosti, že klient mnohokrát úvěr není schopen splatit. Dokonce existují i společnosti, které, se specializují na prodávání předražených úvěrů zvláště pro retailovou klientelu s tím, že předpokládají, že dost vysoké procento nebude splaceno. V tomto případě to pro tyto společnosti není problémem, protože to srážkami ze mzdy klienta mohou strhávat v malých částkách hodně dlouhou dobu.

5.2.4 Případová studie č. 3: Vymáhací proces u kreditní karty Jako příklad nastavení vymáhání si uvedeme, jak by mohlo vypadat nastavení vymáhání v české bance, u kreditní karty jako standardního produktu pro retailové klienty. Akce Klient začal být delikventní Zaslána upomínka Zaslána výzva Telefonický hovor s klientem Dočasná blokace kreditní karty Opakovaná výzva Je případ nad 1 mil. Kč?

Den D+0 D+3 D+15 D+16 D+28 D+30

D+30 - D+45

D+45 D+60 D+75

ANO Předání specializovanému oddělení Ohrožené pohledávky

NE Pokračování standardní procedurou Uplatnění srážek ze mzdy

Poslední výzva Trvalá blokace kreditní karty Sesplatnění

Tab. 5.3 – Příklad vymáhání kreditní karty pro retailovou klientelu

5.2.5 Bankovní vymáhání velkých částek od velkých klientů V případě velkých klientů většinou nedochází k úplné ztrátě komunikace. Vždy existuje ve společnosti někdo, kdo komunikuje a chce zvolit nápravu. Pokud klient neplní bankou předepsané parametry úvěru z jakýchkoliv příčin, začíná se o jeho aktivity zajímat útvar vymáhání ohrožených pohledávek. Pracovník tohoto útvaru vykoná návštěvu klienta. Udělá si první náhled na klientovo podnikání. Dále podnikne tyto kroky: Zhodnotí fungování podniku, tedy jestli ve svém sídle vyvíjí činnosti směřující k vytvoření zisku resp. ke splácení úvěru. Vyhodnotí výkazy společnosti většinou ověřené auditorem Zjistí, jestli klient nedluží státu (signál vážných finančních problémů)


strana 57

Vyhodnotí pohledávku jako takovou, tedy její zajištění, tok peněžních prostředků přes banku a majetek avalistů. Po vyhodnocení všech těchto parametrů zaujme ke klientovi jeden z následujících přístupů: Spolupráce se subjektem a snaha o sesplatnění na základě restrukturalizace dluhu. V tomto případě specializovaný pracovník banky tzv. restrukturalizátor (Workout specialist) přichází do společnosti a nastavuje ve společnosti taková pravidla, která se nesnaží maximalizovat zisk, ale zajistit splacení dluhu bankou. Předpokládá se zde, že nejde jenom o striktní trvání na jediném cíli, ale jde o nastavení takových pravidel, aby společnost i po splacení dluhu bylo schopna dále fungovat. Nespolupráce se subjektem a snaha o vymožení co největší části. V tomto případě je společnost natolik blízko úpadku, že banka nevidí žádnou reálnou možnost, jak vymoci z této společnosti peníze, a proto se obrátí na soud. Tyto případy často končí úpadkem společnosti.

5.3. Orgány zabývající se vymáháním 5.3.1 Inkasní agentury Představují standardní společnosti zabývající se jenom vymáháním pohledávek. Ostatní společnosti řešící problematické pohledávky outsourcují12 řešení pohledávek na tyto společnosti. Hlavní činností těchto společností je vymáhání pohledávek, a to všemi možnými způsoby. Inkasní agentury většinou neberou na sebe riziko nesplacení pohledávky. Jejich úlohou je jenom faktické vymožení bez garance. Nejde zde o odkup pohledávek na rozdíl od forfaitingu a faktoringu (Viz kapitola 2.3.7.). I když tyto společnosti negarantují za vymožení pohledávky, vyznačují se vysokou efektivitou, což musí, v případě, že chtějí přežít na trhu.

5.3.2 Call centra Novým fenoménem ve vymáhání jsou call centra. Jde o centrum telefonních operátorů, kteří telefonují dlužníkům a snaží se je donutit k plnění. Operátor musí vhodně zkombinovat tvrdý

12

Outsourcing – Vyvedení činnosti ze společnosti. Kompletní správu této činnosti přebírá externí firma

specializující se přímo na tuto konkrétní činnost (Je to její hlavní činnost). Za to je jí samozřejmě poskytována odměna. Myšlenka tohoto přístupu byla taková, že v případě, že vykonávání této skutečnosti půjde přes trh, tak tato činnost bude udělána kvalitněji a levněji. Skutečnost není však vždy taková.


strana 58

přístup (jde o dlužníka, který neplatí) a slušnost (jde o klienta – zákazníka). Call centra vymáhají pohledávky většinou na začátku vymáhacího procesu (vymáhání mimosoudně).

5.3.3 Vymáhací společnosti Vymáhací společnosti vymáhají většinou vysoce rizikové pohledávky za vysoce rizikovými subjekty. Těmito vysoce rizikovými subjekty jsou většinou fyzické osoby, které se pohybují na hranici životního minima a vydělávají v černé nebo šedé ekonomice. Tyto společnosti si účtují vysoké provize (někdy i 50 % z jistiny) a jsou jediným řešením při získávání peněžních prostředků od těchto osob. Pro získání finančních prostředků se zde často využívají i protiprávní techniky, jako např. přímé vyhrožování nebo fyzické násilí.

5.4. Konkrétní techniky vymáhání Upomínka Upomínka je první informace dlužníkovi. Zpravidla jde o jednostrannou zprávu od věřitele. Volíme zde příjemnější přístup. Předpokládáme, že klient mohl zapomenout zaplatit, proto jej nechceme zbytečně vylekat. Jde o komunikaci, která může být předána buď ve formě dopisu nebo ve formě SMS (krátká textová správa na mobilní telefon, odvozeno od angl. short message service). Výzva Výzva je tvrdší instrument. Opět jde o jednostrannou komunikaci, ale klient je vysloveně vyzván k provedení plnění. Během vymáhací doby může být dlužník vyzván k plnění několikrát. Stejně jako upomínka může být provedena pomocí dopisu nebo SMS. Telefonický rozhovor Telefonický rozhovor nastává v situaci, kdy zástupce věřitele, standardně call centrum (viz kapitola 5.3.2.), aktivně telefonuje klientovi a zjišťuje podstatu dlužníkova neplacení. Zde můžou nastat 2 varianty: Dlužník nekomunikuje. Nezvedá telefony nebo po oslovení telefon položí. V tomto případě musíme zvolit tvrdší techniky vymáhání. Dlužník komunikuje a osvětluje podstatu problému. (Možnost kooperace ze strany věřitele – viz restrukturalizace) Dočasné zamezení služeb V případě, že dlužník nereaguje na hrozby, měli bychom přistoupit k aktivním opatřením. Jedním z nich může být zamezení služeb (např. odpojení elektrické energie, znemožnění volání z telefonu … ). Je nutno zde předpokládat dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi věřitelem a dlužníkem. Výhodou pro věřitele je, že v případě, že do doby než zákazník


strana 59

zaplatí, nemusí poskytovat služby, ale tarify (standardně na měsíční bázi), které si zákazník platí jsou neustále platné, a zákazník je povinen si za ně v této době platit. Trvalé zamezení služeb V případě, že klient neplatí delší dobu, je věřitel nucen úplně s ním rozvázat dodavatelkoodběratelský vztah a odpojit jej natrvalo. Restrukturalizace bankovního úvěru Pokud je klient ochoten spolupracovat, tak mu banka může vyjít vstříc a poskytnout mu restrukturalizaci úvěru. Jde o nastavení splácení nanovo tak, aby to splňovalo klientovy schopnosti a možnosti. Je to příjemné řešení a banka restrukturalizace dělá ráda, protože je zajištěno, že klient rád spolupracuje a je si plně vědom svých závazků. Dohoda o srážkách ze mzdy Tato dohoda se uplatňuje u retailových úvěrů, kde dlužník je zaměstnanou fyzickou osobou. Po zjištění. Že dlužník není schopen dostát svým závazkům se věřitel dohodne se zaměstnavatelem

na

částce,

která

bude

měsíčně

srážena

z výplaty

dlužníka

zaměstnavatelem. Využívá se nejen u bankovního vymáhání, ale např. také při vymáhání státem. Rozhodčí řízení Rozhodčí řízení je řízení, které je jednodušší než řízení soudní. Hlavním předpokladem je fakt, že obě strany se chtějí dohodnout. Vyznačuje se větší rychlostí a menší nákladovostí pro obě strany. Soudní řízení Jestli všechny pokusy vymoct pohledávku mimosoudně selžou, je nutno vymáhat pohledávky soudně. Soudní vymáhání představuje složitý proces, kde obě strany předkládají svoje argumenty pro a proti. Nakonec soudního řízení je vynesen verdikt ve prospěch žalobce (věřitele) nebo žalovaného (dlužníka). Konkurzní řízení V případě, že věřitel má značnou pochybnost o splacení své pohledávky, může podat návrh na zahájení konkurzního řízení. Poté je soudem stanoven konkurzní správce, který situaci společnosti vyhodnotí v nálezu konkurzního správce. Pak mohou nastat tyto scénáře: Konkurz nebyl opodstatněn – Společnost je schopná splácet své závazky řádně a včas a není důvod prohlašovat konkurz Prohlášení konkurzu – Společnost je v úpadku a není schopna plnit své závazky, proto je prohlášen konkurz, kde je majetek zpeněžen a věřitelé alespoň z části uspokojeni.


strana 60

Zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku – Situace ve společnosti je natolik žalostná, že společnost není schopna pokrýt ani náklady konkurzu, proto dojde ke zrušení společnosti bez vypořádání pohledávek. V mnoha případech iniciátorem konkurzního řízení bývají banky. Úmrtí dlužníka Úmrtí se týká opět jenom fyzických osob podnikatelů. Po úmrtí dochází k dědickému řízení. Vyčíslí se majetek dlužníka a v závislosti na tom, pak závisí na dědicích, jestli dědictví přijmou. V případě přijetí, závazek přechází na dědice. V opačném případě závazek zaniká a nelze jej dále vymáhat.

5.5. Reálná využitelnost zajištění pro vymáhání Celá tato kapitola nás provádí různými přístupy k vymáhání pohledávek. Nyní se podíváme na to, jak je možno využít tyto postupy pro konkrétní vymáhání. Vyhodnocujeme zde vymáhání společnosti Velká šťastná banka, konkrétně jejího útvaru Vymáhání úvěrů. Tento útvar se zabývá konkrétně jenom pohledávkami nad 1 000 000,- Kč, tedy velikými případy. Úspěšnost tohoto útvaru lze vidět v Tab. 5.4.

Stav pohledávky 1 2 3 4 5 6 7

Ozdraveno a vráceno do segmentu Plně splaceno Ve splatnosti Je po splatnosti do 90 dnů Soudní řízení, exekuce, konkurz, dražba Odpis pohledávky, postoupení Celkem

Počet případů Procentní vyjádření 2004 2005 2004 2005 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

Tab. 5.4. Úspěšnost vymáhání společnosti Velká šťastná banka – Neveřejné informace

Neveřejné informace Tento příklad tedy názorně demonstruje sílu zajištění jako úspěšného nástroje k vymáhání pohledávek. Ukazuje, že zajištění může pomoci zlepšit pozici vymahače a lépe zajistit kompletní splacení dluhu. Do budoucna předpokládáme, že budou vyvíjeny ještě lepší zajišťovací instrumenty, které budou schopny na základě kombinace instrumentu samotného a právní – legislativní podpory zjednodušit proces vymáhání a zabezpečit ještě lepší možnosti vynucení splacení pohledávky.


strana 61

6. Závěr Existence pohledávek od jejich vzniku až po jejich zánik se pohybuje různými cestičkami a ne vždy pohledávka končí úplným splacením včetně jejího příslušenství. Postupně jsme si zodpověděli různé otázky. Co pohledávka je? Jak vzniká? Na základě jakých konkrétních instrumentů? Co je to její zajištění? Co v případě, že se pohledávka stane problematickou? Jak přesně probíhá její vymáhání? Cílem této práce bylo nastínit procesy, které se s pohledávkami odehrávají, a zjistit, jak se teorie promítá do bankovní praxe. Právě pohledy teoreticko-právní a bankovní měly ukázat, jak by se ta která skutečnost měla využívat dle teorie a jaké problémy vznikají při jejím praktickém použití. V závěrečné části práce ukazujeme reálné využití zajištění u bank. Přínosem této práce je popis a využití procesních map jako nového moderního metodického prvku. Jejich přínosem je kompletní detailní popis všech procesních kroků, což umožňuje komplexní pochopení procesu se všemi prvky do něj vstupujícími. Dalším přínosem této práce je určitě i kompaktnost. „Svět“ pohledávek je rozsáhlý a komplexně provázaný s právem, účetnictvím a dalšími obory. I když se práce snaží zachytit většinu okolností souvisejícími s pohledávkami, šlo by je určitě rozšířit a doplnit o další části. Např. jde o přidání dalších instrumentů zakládajících závazkový vztah, jako např. šek, úvěrový příslib. U zajištění by určitě bylo možno důkladněji popsat proces zástavy nemovitosti s rozšířením bytových a nebytových jednotek a komplikací, které vznikají při developerských projektech atd. Jako autor věřím, že Vám práce přinesla zajímavé poznatky a že budou pro Vás prakticky uplatnitelné.


strana 62

7. Seznam použité literatury Kalinová M., Kotoučová J., Švarc Z.: Obchodní právo, Nakladatelství Oeconomica, Praha 2003 Hejda : Základy obchodního práva, Nakladatelství Oeconomica, Praha 2003 Kalinová M., Kotoučová J., Švarc Z.: Obchodní právo pro navazující magisterské studium, Nakladatelství Oeconomica, Praha 2005 Dokumenty ke konferenci Život na dluh – 28.2.2006 – Praha http://www.euro.cz/id/n4y4ttlxi8/detail.jsp?id=74860

Mařík a kolektiv : Metody oceňování podniku,Ekopress, Praha 2003 Dvořák, P : Bankovnictví pro Bankéře a klienty; Linde, Praha 2001 Bradáč A., Fiala J. : Nemovitosti, Oceňování a právní vztahy http://www.cnb.cz Revenda Z., Mandel M., Kodera J., Musílek P., Dvořák P., Brada J. : Peněžní ekonomie a bankovnictví, Management Press, Praha 2006 Revenda Z. : Centrální Bankovnictví, Management Press, Praha 2001 http://www.gemoney.cz/ http://is.muni.cz http://is.muni.cz/th/11796/pravf_b/Bakalarska_p.-Petra.Koudelkova.final.txt

8. Přílohy Příloha č. 1 – Vzor blankosměnky bez avalu Příloha č. 2 Vzor blankosměnky s avalem Příloha č. 3 – Vzor smlouvy o zřízení zástavního práva nemovitosti Příloha č. 4 – Vzor návrhu na vklad Zástavního práva Příloha č. 5 – Vzor smlouvy o úvěru pro kreditní kartu Příloha č. 6 – Vzor oznámení klientovi o změně podmínek úvěru Příloha č. 7 – Vzor oznámení klientovi o sesplatnění úvěru Přílohy patří do neveřejných informací.

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Hlavní specializace : Finance. Diplomová práce Pohledávky v teorii a bankovní praxi

Recommend Documents