VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU A MOŽNOSTI JEJÍHO OVLIVŇOVÁNÍ

Masarykova univerzita Lékařská fakulta

VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST DĚTÍ MLADŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU A MOŽNOSTI JEJÍHO OVLIVŇOVÁNÍ

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Bc. Kristýna Foltýnová obor: Nutriční specialista

Brno 2014

Jméno a příjmení autora:

Kristýna Foltýnová

Studijní obor:

Nutriční specialista

Název diplomové práce:

Výživová gramotnost dětí mladšího školního věku a možnosti jejího ovlivňování

Title of diploma´s thesis:

Nutrition literacy of children of primary school age and the possibility of influence

Vedoucí bakalářské práce:

PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Rok obhajoby bakalářské práce:

2014

Počet stran:

104

Počet příloh:

3

Anotace Výživa hraje nezastupitelnou roli v lidském životě. Schopnost získávat, zpracovávat a pochopit základní informace o výživě se nazývá výživová gramotnost. Pochopení příčin a důsledků omezené výživové gramotnosti může být krokem kupředu v boji s chronickými onemocněními souvisejícími s výživou. Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o zdravotní a výživové gramotnosti a přináší podrobný popis některých výživově zaměřených projektů realizovaných v ČR, zahraničí, ale také projektů nadnárodních. V další části jsou shrnuty informace ohledně webových stránek zabývající se výživou a je popsáno, jaké místo zaujímá výživa v systému vzdělávání ČR. Praktická část práce se snaží zjistit znalosti a chování žáků pátých ročníků v oblasti výživy a stravování a porovnat zjištěné výsledky ze škol, jejichž žáci neprošli žádným výživově zaměřeným projektem a škol, které do některého z výživových projektů zapojeny jsou. Získaná data svědčí o nedostatečné účinnosti krátkodobě zaměřených výživových projektů a upozorňují na nutnost déletrvajícího vzdělávání dětí v oblasti výživy. Klíčová slova: výživová gramotnost, děti, výživa, vzdělávací projekty, učivo o výživě, webové stránky o výživě Annotation Nutrition has a vital importance in human life. The ability of getting, processiong and understanding of basic nutrion informations is called nutrition literacy. Understanding the causes and consequences of limited nutrition literacy may be a step forward in the fight against chronic diseases related to nutrition. Theoretical part of diploma thesis summarizes the finding about health and nutrition literacy and provides a detailed description of some nutritionally oriented projects realized in Czech republic, abroad and projects realized at the internationall level. The next section summarizes information on websites dealing with nutrition and describes the role of nutrition in the education system of the Czech Republic. Practical part of the thesis is aimed to find out the knowledge and behavior of fifth grade pupils in the area of nutrition and their eating habits. Collected data are separated into two groups based on the fact if pupils participated in a nutrition project or did not. After the data evaluation, we can conclude that short term nutrition projects are not efficient enough therefore pupils need prolonged education in the area of nutrition.

Key words: nutrition literacy, children, nutrition, educational projects, curriculum about nutrition, websites about nutrition

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Výživová gramotnost dětí mladšího školního věku a možnosti jejího ovlivňování“ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Mgr. Leony Mužíkové, Ph.D. a uvedla jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.

V Brně dne …………………

…………………………………… Kristýna Foltýnová

Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala paní PhDr. Mgr. Leoně Mužíkové, Ph.D. za pomoc, odborné vedení a poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování mé diplomové práce. V neposlední řadě také za věnovaný čas a příjemnou spolupráci při konzultacích. Dále bych ráda poděkovala panu doc. PaedDr. Vladislavovi Mužíkovi, CSc. za poskytnuté materiály a rady. Můj dík patří také ředitelům a učitelům všech škol zapojených do dotazníkového šetření a v neposlední řadě také všem žákům za skvělou spolupráci a obohacující zkušenosti, které jsem při návštěvách škol získala. Na závěr bych chtěla poděkovat mé rodině a příteli za trpělivost a velkou podporu.

OBSAH: 1 ÚVOD .................................................................................................................................................12 2 POJEM ZDRAVOTNÍ A VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST ............................................................14

2.1 Zdravotní gramotnost ......................................................................................................14 2.2 Výživová gramotnost ......................................................................................................14 3 VÝŽIVA V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ..............................................16

3.1 Kurikulární dokumenty ...................................................................................................16 3.2 Učivo o výživě v RVP ZV ..............................................................................................17 3.1.1 Člověk a jeho svět ....................................................................................................17 3.1.2 Člověk a svět práce ..................................................................................................17 3.3 Učivo o výživě v učebnicích pro ZŠ ...............................................................................18 3.4 Projekty a výživa ............................................................................................................18 4 ŠKOLNÍ A MIMOŠKOLNÍ PROJEKTY ......................................................................................20

4.1 Projekty v České republice .............................................................................................20 4.1.1 Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě ..................................................................20 4.1.2 Hravě žij zdravě .......................................................................................................20 4.1.3 Biopotraviny do škol ................................................................................................21 4.1.4 Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa ..............................21 4.1.5 Zrcadlo výživy .........................................................................................................21 4.1.6 Všech pět pohromadě...............................................................................................22 4.1.7 Zdravá Pětka ............................................................................................................22 4.1.8 Vitaminátor se vrací na planetu 5xD .......................................................................24 4.1.9 Přirozená péče o zdraví ............................................................................................24 4.1.10 Škola plná zdraví ...................................................................................................25 4.1.11 Happysnack ............................................................................................................25 4.1.12 Rama, správná svačina, tím učení začíná ..............................................................26 4.1.13 Aplikace zásad zdravého životního stylu do výuky ZŠ a SŠ .................................26 4.1.14 Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý .................................................................27

4.1.15 Putování za zdravým jídlem ..................................................................................27 4.1.16 5x denně .................................................................................................................28 4.1.17 Potravinová pyramida: ovlivnění výživového chování dětské populace ...............28 4.1.18 Pyramidáček...........................................................................................................28 4.1.19 Zdravě i hravě ........................................................................................................29 4.1.20 NestléHealthyKids .................................................................................................29 4.1.21 Školní program ......................................................................................................29 4.1.22 Zdravá výživa do škol ............................................................................................30 4.1.23 Zdravá strava do škol .............................................................................................30 4.1.24 Pokusné ověřování účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ (Pohyb a výživa) ..................................................................31 4.2 Projekty v zahraničí ........................................................................................................32 4.2.1 Let´s GO! .................................................................................................................32 4.2.2 Youth Nutrition Program .........................................................................................34 4.2.3 P.A.C.K. – Pack Assorted Colors For Kids Program ..............................................34 4.2.4 Food & Fun After School ........................................................................................35 4.2.5 National School Lunch Program (NSLP) ................................................................35 4.2.6 School Breakfast Program (SBP) ............................................................................36 4.2.7 Summer Food Service Program (SFSP) ..................................................................36 4.2.8 Special Milk Program (SMP) ..................................................................................36 4.2.9 Fresh Fruit and Vegetable Program .........................................................................36 4.2.10 Dig in! ....................................................................................................................37 4.2.11 Serving Up MyPlate: A Yummy Curriculum ........................................................37 4.2.12 Farm To School .....................................................................................................37 4.2.13 Let´s move .............................................................................................................38 4.2.14 Project Lean - Leaders Encouraging Activity and Nutrition .................................39 4.2.15 We Can! - Ways to Enhance Children's Activity & Nutrition ...............................39 4.2.16 The Great Garden Detektive Adventure ................................................................40

4.2.17 Healthy Eating Made Easier ..................................................................................40 4.2.18 Mission Nutrition ...................................................................................................41 4.2.19 Healthy food for all ................................................................................................41 4.2.20 Go for 2&5 .............................................................................................................41 4.2.21 Crunch & Sip .........................................................................................................42 4.3 Projekty nadnárodní ........................................................................................................43 4.3.1 School Fruit Scheme ................................................................................................43 4.3.2 The School Milk Programme ...................................................................................43 4.3.3 Health Promoting School (HPS) ..............................................................................43 4.3.4 FRESH Initiative (Focusing Resources on Effective School Health) .....................44 4.3.5 Nutrition-Friendly Schools Initiative (NFSI) ..........................................................44 4.4 České a zahraniční webové stránky ................................................................................45 4.4.1 Výživa dětí ...............................................................................................................45 4.4.2 KidsHealth ...............................................................................................................46 4.4.3 Choose My Plate ......................................................................................................47 4.4.4 BAM! Body and Mind .............................................................................................47 4.4.5 HealthyKids – eat well, get active ...........................................................................47 4.4.6 Nourish Interactive ..................................................................................................48 4.4.7 Food a fact of life .....................................................................................................48 4.4.8 Wellness proposal ....................................................................................................48 4.4.9 SuperKids Nutrition .................................................................................................49 4.4.10 Discover diary ........................................................................................................49 4.4.11 Fruits & Veggies More Matters .............................................................................50 5 CÍL PRŮZKUMU .............................................................................................................................51

5.1 Průzkumné otázky...........................................................................................................51 5.1.1 Průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na znalosti žáků ..............................51 5.1.2 Průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na chování žáků ..............................51 5.2 Hypotézy .........................................................................................................................52

6 METODIKA PRŮZKUMU..............................................................................................................54

6.1 Sběr dat ...........................................................................................................................54 6.2 Zpracování dat ................................................................................................................54 6.3 Popis souboru ..................................................................................................................54 6.4 Charakteristika škol ........................................................................................................56 7 VÝSLEDKY ......................................................................................................................................57

7.1 Znalosti a chování týkající se skladby a pravidelnosti stravování ..................................57 7.2 Znalosti a chování týkající se konzumace ovoce a zeleniny ..........................................65 7.3 Znalosti a chování týkající se pitného režimu ................................................................69 7.4 Znalosti týkající se hygieny ............................................................................................73 7.5 Znalosti a chování týkající se obliby a výběru potravin .................................................75 8 DISKUZE ...........................................................................................................................................79 9 ZÁVĚR...............................................................................................................................................84

9.1 Odpovědi na průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na znalosti žáků ................84 9.2 Odpovědi na průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na chování žáků................85 10 SEZNAM POUŹITÉ LITERATURY ...........................................................................................87 11 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................97 12 SEZNAM TABULEK .....................................................................................................................98 13 SEZNAM PŘÍLOH .........................................................................................................................99 14 PŘÍLOHY ......................................................................................................................................100

I. Dotazník č. 1 - hodnocení výživového chování dětí .......................................................100 II. Dotazník č. 2 - hodnocení znalostí dětí v oblasti výživy ...............................................101 III. Potraviny, které žáci vynechávají ze svého jídelníčku .................................................103

SEZNAM ZKRATEK

CDC

Centers for Disease Control and Prevention

CEFF

Certified E-Friendly Food

CFS

Child-Friendly Schools

ESF

Evropský sociální fond

FAO

Food and Agriculture Organization of the United Nations (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)

FRESH

Focusing Resources on Effective School Health

HHS

United States Department of Health and Human Services

IZZS

Institut zdravého životního stylu, s.r.o.

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví České republiky

MZE ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

NFSI

Nutrition-Friendly Schools Initiative

NIH

National Institute sof Health

NSLP

National School Lunch Program

NSPZ

Národní síť podpory zdraví

NSW

New South Wales (spolkový stát Austrálie)

OSN

Organizace spojených národů

RBP

Revírní bratrská pokladna

RVP ZV

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

SBP

School Breakfast Program

SFSP

Summer Food Service Program

SMP

Special Milk Program

ŠNVP

školy neovlivněné výživovým projektem

ŠOVP

školy ovlivněné výživovým projektem

ŠPZ

Škola podporující zdraví

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

UNICEF

United Nations International Children's Emergency Fund

USDA

United States Department of Agriculture

ÚPL LF MU

Ústav preventivního lékařství lékařské fakulty Masarykovy univerzity

WFP

World Food Programme (organizace OSN)

WHO

World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

YMCA

Young Men's Christian Association

1 ÚVOD Výživa hraje nezastupitelnou roli v lidském životě, jelikož bez ní není život možný. Na druhé straně patří mezi nejčastější příčiny způsobující problémy související s lidským zdravím. Z tohoto důvodu je správné, že téma výživa se objevuje v učivu v rámci povinné školní docházky (6). V současnosti je jedním z hlavních problémů zapříčiněných nezdravým životním stylem a nesprávnou výživou nadváha a obezita a s ní spojené sekundární zdravotní komplikace. Nadváha a obezita vykazuje celosvětově prudce vzrůstající prevalenci, která je nejvýraznější v civilizovaných zemích. V USA bylo v roce 1980 obézních 7 % dětí ve věku 6 – 11 let, v roce 2012 vzrostl jejich počet na 18 %. Podobnou situaci sledujeme také v ČR. Dle výsledků 6. celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 došlo od roku 1991 k nárůstu obézních dětí ve věku 6 – 11 let z 3 % (předpokládaný český referenční údaj z roku 1991) na 6,1 % v roce 2001. Od roku 1996 do roku 2012 se také ztrojnásobil absolutní počet dětí dispenzarizovaných pro obezitu, hyperalimentaci a její následky, z 10,4 tisíc na počet 30,9 tisíc (9, 35, 48, 70). Zásadním rizikovým faktorem pro rozvoj obezity u dětí je obezita u rodičů. V případě, že jsou oba rodiče obézní, má dítě ve věku 6–12 let více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že bude obézní také. Na vzrůstajícím trendu se u většiny dětí, ale velkou měrou podílí také nadměrný energetický přívod a zároveň malý energetický výdej, tedy nedostatečná pohybová aktivita. V rámci rodiny dochází do jisté míry k převzetí stravovacích zvyklostí a návyků, ale také vztahu k pohybové aktivitě. Z tohoto důvodu je nutné zahájit preventivní opatření zaměřená na ovlivňování výživových a pohybových zvyklostí již na úrovni rodiny a školních zařízení. Školy hrají významnou roli v rozvoji dětí tím, že mohou vytvářet bezpečné a podnětné prostředí, které podporuje zdravé chování. Školy také poskytují žákům příležitost naučit se a procvičovat dovednosti týkající se zdravého životního stylu. Do výuky mohou vstupovat i různé výživové projekty, které se snaží pozitivně ovlivňovat zdravotní gramotnost dětí, a tím zlepšovat jejich stravovací zvyklosti (6, 9, 25, 63). Výživové a pohybové chovaní dětí a dospívajících je však ovlivňováno nejen rodinou či školními zařízeními, ale také institucemi veřejné správy, poskytovateli zdravotní péče, vládními agenturami, potravinářskými společnostmi a médii (9).

12

Cílem této diplomové práce je v prvé řadě představit množství projektů zabývajících se zlepšením výživové a pohybové gramotnosti dětí mladšího školního věku a provést průzkum a otestovat hypotézy týkající se výživové gramotnosti dětí 5. tříd ZŠ. Práce je rozdělena do čtrnácti kapitol. Kapitoly 1-4 definují pojmy zdravotní a výživová gramotnost, dále popisují, jaké místo zastává výživa v systému vzdělávání ČR blíže v kurikulárních dokumentech (rámcových vzdělávacích programech a školních vzdělávacích programech) a v učebnicích pro ZŠ a přináší podrobný přehled výživově zaměřených projektů. V kapitolách 5-7 je vymezen cíl a metodika průzkumu a také výsledky statistického testování. Závěrečné kapitoly 8-14 zahrnují diskuzi, závěr, seznam použité literatury, seznamy tabulek, obrázků a jednotlivé přílohy.

13

2 POJEM ZDRAVOTNÍ A VÝŽIVOVÁ GRAMOTNOST 2.1 Zdravotní gramotnost WHO definuje zdravotní gramotnost jako „kognitivní a sociální schopnosti, které určují motivaci a způsobilost jednotlivců k tomu, aby si dokázali získat přístup k informacím, porozumět jim a využívat je způsobem, který podporuje a udržuje dobré zdraví.“ Na popud 5. světového kongresu o posilování a rozvoji zdraví byla definice rozšířena a uvádí, že se jedná o „schopnost přijímat správná rozhodnutí mající vztah ke zdraví v kontextu každodenního života – doma, ve společnosti, na pracovišti, ve zdravotnických zařízeních, v obchodě i politice. Je to důležitá metoda zvyšující vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující jejich schopnost získávat a využívat informace i přijímat a nést svůj osobní díl odpovědnosti (10, 28).“ Zdravotní gramotnosti není doposud věnována dostatečná pozornost a není ani v dostatečné míře aplikována. Mezi hlavní přínosy rozvoje zdravotní gramotnosti patří budování schopnosti jedince a společnosti informovaně se rozhodovat o zdraví, čímž se zdravotní gramotnost stává nedílnou součástí výbavy pro život. Dalším přínosem je snížení sociální tenze mezi různými sociálními skupinami v důsledku rozdílů v úrovni zdraví. Zdravotní gramotnost také ovlivňuje ekonomickou stránku státu. V této oblasti platí nepřímá úměra, tj. čím nižší je úroveň zdravotní gramotnosti obyvatelstva, tím vyšší jsou výdaje státu na zdravotní péči. V neposlední řadě přináší občanům možnost přímo ovlivňovat demokratický chod státu. Občan svých chováním a jednáním může výrazně přispět ke zlepšení resortu zdravotnictví. S rostoucí zdravotní gramotností klesá nemocnost obyvatelstva, naopak vzrůstá aktivita ve společenském a kulturním životě (28).

2.2 Výživová gramotnost Zoellner a kolektiv definují pojem výživová gramotnost jako „míru schopnosti získávat, zpracovávat a pochopit základní informace o výživě.“ V ČR je definována výživová gramotnost pouze v dokumentech MŠMT o pokusném ověřování účinnosti programu Pohyb a výživa, tj. „výživová gramotnost sleduje analogii s charakteristikou obecné gramotnosti. Tuto analogii lze chápat tak, že výživově gramotný člověk nedisponuje pouze mechanicky osvojenými dílčími dovednostmi a vědomostmi, ale umí je efektivně využívat k individuálně preferovanému účelu (38, 101).“

14

Výživovou gramotnost lze rozdělit do 3 úrovní. Jedná se o výživovou gramotnost funkční, interaktivní a kritickou. Funkční výživová gramotnost zahrnuje základní dovednosti jedince, jakými jsou čtení a psaní, které využívá k porozumění jednoduchým informacím týkajících se výživy. Pokročilejší formou výživové gramotnosti je gramotnost interaktivní, která je charakteristická schopností jedince se nad problematikou výživy zamýšlet a své myšlenky konzultovat s profesionály. Poslední, a zároveň i nejvyšší úrovní výživové gramotnosti je gramotnost kritická. Pokud jedinec dosáhne této úrovně, je schopen analyzovat a kriticky nahlížet na nutriční informace, což zvyšuje jeho obezřetnost (3). Obr. 1. Úrovně výživové gramotnosti (3)

V současnosti se výživová gramotnost úzce pojí se schopností vyhodnocování získaných informací, jelikož vzrůstá množství a dostupnost informací týkajících se výživy, přičemž jejich hlavním zdrojem je internet. Stupeň výživové gramotnosti má vliv na to, jak lidé získávají informace o výživě a do jaké míry jim věří. Pochopení příčin a důsledků omezené výživové

gramotnosti

může být

krokem

kupředu v boji

s chronickými

onemocněními souvisejícími s výživou (3, 101).

15

3 VÝŽIVA V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE 3.1 Kurikulární dokumenty Vzdělávací soustava v ČR vymezuje systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let, které jsou vytvářeny na státní a školní úrovni. Dokumenty vytvářené na státní úrovni jsou Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (RVP). Národní program vzdělávání vymezuje hlavní cíle a oblasti vzdělávání jako celku, RVP následně stanovují rámce pro jednotlivé věkové kategorie, které jsou závazné, a je nutné se jimi řídit. Školy si na základě RVP vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy (ŠVP) a upravují je dle svých možností a potřeb. Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů, který je seznamuje s tvorbou programů a přináší způsoby zpracování jednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady, nebo jiné vhodné metodické materiály (39). Obr. 2. Schéma systému kurikulárních dokumentů (39)

Vysvětlivky: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV-LMP); RVP ZŠS – Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální; RVP ZUV – Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání; RVP G – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV – Rámcové vzdělávací programy pro střední odborné vzdělávání; RVP JŠ – Rámcový vzdělávací program pro jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky

16

3.2 Učivo o výživě v RVP ZV Veškeré informace v této kapitole týkající se RVP se opírají o verzi platnou od 1. září 2013. Učivo je definováno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Na začátku je učivo vymezeno v RVP ZV, poté je školám doporučeno k rozpracování a úpravám pro jednotlivé ročníky, ŠVP jsou již pro školy závazné. Učivo o výživě pro I. stupeň ZŠ, tedy žáky mladšího školního věku, je obsaženo ve vzdělávacích oblastech Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce. V oblasti Člověk a jeho svět se přesněji jedná o jeden z pěti tematických okruhů s názvem Člověk a jeho zdraví, oblast Člověk a svět práce je složena ze čtyř tematických okruhů a o výživě pojednává okruh nazvaný Příprava pokrmů (39). 3.1.1 Člověk a jeho svět Informace týkající se výživy jsou shrnuty v rámci tematického okruhu Člověk a jeho zdraví. Dle RVP ZV lze stanovit pro 1. období (1. - 3. třídu) I. stupně ZŠ očekávané výstupy vztahující se ke zdraví, které jsou ověřitelné, prakticky zaměřené a využitelné v praktickém životě. Očekávaným výstupem ve 3. třídě je, že žák „uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví“ (ČJS-3-5-01). Mezi očekávané výstupy vztahující se ke zdraví dle RVP ZV pro 2. období (4. – 5. třída) patří tvrzení, že žák „využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života“ (ČJS-5-5-01) a „uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou“ (ČJS-5-5-06). Část učiva tematického okruhu Člověk a jeho zdraví je vymezeno do oblasti péče o zdraví, která ukrývá pojmy zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy a pitný režim (39). 3.1.2 Člověk a svět práce Poznatky o výživě v této oblasti shrnuje tematický okruh Příprava pokrmů. Očekávanými výstupy pro 1. období I. stupně dle RVP ZV je, že žák „připraví tabuli pro jednoduché stolování“ (ČSP-3-4-01) a „chová se vhodně při stolování“ (ČSP-3-4-02). Po absolvování 2. období I. stupně se žák dle RVP ZV „orientuje v základním vybavení kuchyně“ (ČSP-5-4-01), „připraví samostatně jednoduchý pokrm“ (ČSP-5-4-02), „dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování“ (ČSP-5-4-03) a „udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni“ (ČSP-5-4-04). Učivo tematického okruhu Příprava pokrmů je rámcově vymezeno do oblastí s názvy základní vybavení kuchyně, výběr, nákup a skladování 17

potravin, jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování, technika v kuchyni – historie, význam (39). Jak je patrné z předchozího textu, podrobnější vymezení učiva o výživě je již na konkrétním školním vzdělávacím programu, respektive na učitelích I. stupně ZŠ.

3.3 Učivo o výživě v učebnicích pro ZŠ Pro žáka je učebnice základní pomůckou, pro učitele představuje oporu při vyučování. Panáková ve své diplomové práci s názvem Zdravá výživa v učebnicích přírodovědy – pojmová analýza zjišťovala, jaký prostor má téma zdravá výživa celkově v 18 učebnicích z 6 nakladatelství s doložkou MŠMT určených pro 3. – 5. třídy ZŠ. Pojmy byly dle RVP ZV rozděleny do čtyř kategorií, a to denní režim, pitný režim, pohybový režim, zdravá strava. Nejčastěji zastoupený byl pojem zdravá strava a to v učebnicích ze 4 nakladatelství, pojem denní režim ve 3 nakladatelstvích, pitný režim v 1 a pohybový režim v žádném. Z výsledků frekvenční pojmové analýzy vyplývá, že celkový počet pojmů nalezených v učebnicích z 6 nakladatelství činil 137. Na druhé straně pojmy vyskytující se ve všech 6 nakladatelstvích zároveň byly z kategorie zdravá výživa 4 (cukry, potrava, tuky a vitaminy) a z kategorie pitný režim 1 (voda), tedy celkově 5 pojmů. Učebnice se tedy velice liší v kvantitě hledaných pojmů. Učitel se při výběru vhodné učebnice řídí svými učitelskými zkušenostmi a praktickým ověřováním. Objektivní rozhodování však vždy komplikuje učitel jako subjekt, jeho orientace a zaměření (57).

3.4 Projekty a výživa Mimo kurikulární dokumenty mohou do výuky vstupovat a ovlivňovat vzdělání dětí různě výživově zaměřené projekty. Jejich cílem je zkvalitnit a rozšířit vzdělávání žáků nad rámec školy, a tím působit na výživové i pohybové chování dětí. Některé projekty mají svou působnost spjatou s celým územím ČR a do jejich realizace se může zapojit každá škola. Druhou skupinou jsou projekty, které mají pouze regionální charakter, přesto však přispívají ke vzdělávání žáků. Část nutričních projektů vzniká přímo na školách v závislosti na potřebách a podmínkách jednotlivých škol. Dle časového rozdělení projektů se může jednat o projekty krátkodobé, jiné jsou realizované dlouhodobě. Na úspěšnosti projektů se značně podílí atraktivnost projektů, jak obsahová tak vizuální, jednoduchost, realizovatelnost, didaktická rozpracovanost, správnost obsahových sdělení, ale také existence, aktuálnost a design webových stránek. Funkční projekty by měly vždy vycházet z aktuálních 18

RVP a snažit se v realizaci propojit jak pedagogy a děti, ale také rodiče a školní jídelny. V některých případech bývají projekty finančně podporované potravinářskými firmami. Tento fakt úspěšnost projektu nijak nesnižuje, ale je třeba si uvědomit, že je s projektem spjata i reklama, se kterou je nutno pracovat obezřetně (6).

19

4 ŠKOLNÍ A MIMOŠKOLNÍ PROJEKTY V několika následujících odstavcích budou popsány jednotlivé projekty, určené žákům mladšího školního věku a zabývající se tématem zdravého životního stylu. Projekty byly rozděleny do tří skupin. První skupina shromažďuje projekty realizované v České republice, do druhé jsou zařazeny projekty zahraniční a do třetí projekty nadnárodní. V poslední části kapitoly jsou představeny některé z webových stránek shrnující základní informace z oblasti výživy.

4.1 Projekty v České republice První skupinu tvoří projekty v České republice. U každého z projektů je uvedena jeho základní charakteristika, což zahrnuje specifikaci věkové kategorie, pro kterou je projekt určen, dále hlavní cíle projektu, stručný obsah projektu, možnost stažení metodických příruček či jiných materiálů a realizátor projektu či garanti, a to v případě, že jsou informace k dispozici. Dále je u příslušných projektů uvedeno, jakou formou, a zda vůbec, představují dětem a pedagogům potravinové skupiny ve svých metodicko-didaktických či informačních materiálech. Na závěr popisu je zmíněno, zda projekt získal akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR). 4.1.1 Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě Tento program vznikl v roce 2006 a je určen pro předškolní děti a děti mladšího školního věku. Projekt je tvořen počítačovým programem na CD, pracovními listy pro děti, metodickými pokyny a vzorovými řešeními pracovních listů pro učitele. V současné době je možné všechny materiály, včetně CD, bezplatně stáhnout na webových stránkách projektu. Mimo jiné zde nalezneme zábavné hry pro děti. Program získal akreditaci MŠMT ČR. Za vznikem interaktivního projektu stojí Institut Danone (13). 4.1.2 Hravě žij zdravě Jedná se o internetový vzdělávací kurz pro děti ve věku 10 až 14 let, který je zaměřen na změnu stravovacích návyků s důrazem na správnou skladbu jídelníčků a pravidelnost ve stravovacím režimu. Součástí kurzu je vzdělávací soutěž pro žáky 5. tříd všech základních škol v ČR. Kurz je koncipován na dobu 4 týdnů, v průběhu kterých žáci plní soutěžní hry. Nesoutěžně je možná účast jedinců všech věkových kategorií. Dále jsou na webových stránkách dostupné informace a materiály o výživě jak pro děti, tak i rodiče. Seznámení dětí s jednotlivými skupinami potravin probíhá formou semaforu, tedy rozdělení potravin 20

na zdravé, méně zdravé a nezdravé. Webové stránky vznikly z dotačních programů MZ ČR Národní program zdraví – Projekty podpory zdraví a jejich garanty jsou programy STOB a Poradenské centrum Výživa dětí (15, 68). 4.1.3 Biopotraviny do škol Program je rozdělen do dvou částí. První částí je pilotní program realizovaný v rámci projektu „Síť informačních center zaměřených na agro-environmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina“ v letech 2006-2008, jehož cílem bylo zavádění biopotravin a místních zemědělských produktů do školních jídelen. Druhou částí projektu je vytvoření manuálu pro učitele ZŠ sloužící k rozšíření povědomí o ekologickém zemědělství, biopotravinách a jejich značení u pedagogů a žáků prvního i druhého stupně ZŠ formou pracovních listů. Kompletní manuál je zdarma k dispozici pouze účastníkům metodických seminářů pořádaných občanským sdružením Rezekvítek. Na webových stránkách jsou dostupné ke stažení kuchařské knihy. Na financování projektu se podílejí ESF a státní rozpočet ČR (66). 4.1.4 Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa Realizace projektu probíhala v letech 2005-2007 v rámci programu INTERREG IIIA Česká republika - Svobodný stát Sasko. Hlavním jeho cílem byla podpora spolupráce České republiky a Německa v oblasti zdravé výživy prostřednictvím školního a mimoškolního vzdělávání. Projekt si dává mimo jiné za úkol představit, jak by měla vypadat moderní, účinná a v praxi snadno použitelná výuka ke zdravé výživě. Projekt je určen pro žáky prvního a druhého stupně ZŠ a jeho součástí je realizace projektového týdne a školení pedagogů. V rámci projektu byly vytvořeny metodické příručky pro první i druhý stupeň, které je možné v plném rozsahu nalézt na webových stránkách. Prostřednictvím těchto materiálů jsou děti seznámeny s potravinovými skupinami formou potravinové pyramidy. Realizaci projektu zajišťovala společnost Venkovský prostor o.p.s. ve spolupráci s německou společností Christlich-Soziales Bildungswerk Sachsen e.V. a byl spolufinancován ze zdrojů EU (88, 91). 4.1.5 Zrcadlo výživy Jedná se o obdobu projektu „Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa“, přičemž tento projekt byl realizován v letech 2008-2010 v Libereckém kraji. Jeho cílem bylo zlepšení a upevnění stravovacích návyků u dětí prvního a druhého stupně ZŠ a žáků gymnázií, dále zvýšení zájmu pedagogů o výživu a zefektivnění výuky zaměřené na výchovu žáků ke zdraví a v neposlední řadě také zlepšení zdravotního stavu dětí. Projekt byl realizován na školách formou projektových dnů a jejich součástí byly exkurze, přednášky, 21

kurzy vaření, plnění různých úkolů a semináře pro pedagogy. V současnosti je možné si na webových stránkách zdarma stáhnout metodickou příručku, která je rozdělena dle věkových kategorií. V rámci prvního stupně ZŠ se jedná o dvě kategorie, a to 1. - 3. třídy a 4. – 5. třídy. Volně ke stažení je zde také publikace s názvem „Ovocná a zeleninová abeceda“, která byla rovněž sepsána pro potřeby projektu. Prostřednictvím projektových týdnů jsou žáci seznámeni s jednotlivými potravinovými skupinami, ze kterých je složena potravinová pyramida. Realizátorem projektu byla společnost Venkovský prostor o.p.s. a spolufinancování zajišťoval ESF a státní rozpočet ČR (89, 92). 4.1.6 Všech pět pohromadě Tento projekt, probíhající od roku 2012 do roku 2013 má za cíl vydání metodickodidaktických materiálů pro výuku v oblasti zdravého životního stylu na ZŠ v České republice. Materiály vznikly přepracováním příruček z již existujících projektů, konkrétně „Výchova ke zdravé výživě dětí a mládeže v Euroregionu Nisa“ a „Zrcadlo výživy“. Součástí projektu je realizace třinácti školení pro pedagogické pracovníky, přičemž na každý kraj ČR připadá jedno. Úkolem těchto akcí je představení materiálů a zvýšení jejich atraktivnosti a využitelnosti ve výuce. Pedagogům jsou školení poskytována zdarma a po jejich absolvování získají certifikát. Semináře získaly akreditaci MŠMT ČR. K představení jednotlivých potravinových skupin žákům je využita potravinová pyramida. Projekt byl iniciován společností Venkovský prostor o.p.s. a podpořen Nadačním fondem Albert (42, 90). 4.1.7 Zdravá Pětka Jedná se o celorepublikový projekt realizovaný od roku 2004, který je určen pro žáky mateřských a základních škol. Projekt je rozdělen do tří výukových programů dle věkových kategorií. Pro žáky prvního stupně ZŠ nese program název „Škola Zdravé Pětky“. Všechny programy probíhají formou dvouhodinových bloků, v průběhu kterých jsou žáci interaktivní cestou seznámeni se zásadami zdravé výživy a motivováni k přijetí a začlenění těchto zásad do jejich životního stylu. V programu „Škola Zdravé Pětky“ se žáci konkrétně seznámí s pěti základními zásadami zdravého stravování, kterými jsou správné složení jídelníčku, zařazení ovoce a zeleniny, dostatečný pitný režim, zásady hygieny a bezpečnosti potravin a příprava zdravé svačinky. Informace na webových stránkách projektu jsou věnovány pedagogům, kterým nabízí výukové materiály, dále dětem a v neposlední řadě také rodičům. Prostřednictvím projektu a výukových materiálů se mohou děti seznámit, jak s potravinovou pyramidou, tak potravinovým talířem. Program je podpořen Nadačním fondem Albert a je školám poskytován zdarma (41). 22

Obr. 3. Potravinová pyramida pro děti používaná v projektu Zdravá Pětka (41)

Obr. 4. Výživový talíř pro děti používaný v projektu Zdravá Pětka (41)

23

4.1.8 Vitaminátor se vrací na planetu 5xD Projekt, který probíhal od března do června roku 2013, je zaměřen na žáky 4. – 6. tříd, kterým jsou v průběhu dvou vyučovacích hodin předány informace o zdravém životním stylu skrze netradiční příběh o putování mimozemšťana Vitaminátora, který ztroskotal a potřebuje se vrátit zpět na svou planetu. V projektu je využíváno hraní rolí a atraktivního principu „kinoautomatu“, což znamená, že žáci volí prostřednictvím hlasování další směr příběhu. Projekt se snaží zapojit také rodiče, které o výživě dětí informuje prostřednictvím publikace „Výživa dětí s ověřenými tipy a nápady do kuchyně a na jídelní stůl“, kterou každý z žáků po absolvování projektu dostal. Realizátorem programu je občanské sdružení NSPZ a stejně jako předchozí dva projekty je i tento podporován Nadačním fondem Albert. V jarních měsících

roku

2014

bude

na

vybraných

školách

Zlínského,

Olomouckého,

Moravskoslezského a Ústeckého kraje realizováno pokračování projektu s názvem „Vitaminátor a pět pokladů z babiččiny truhly“. Na rozdíl od původní verze projektu je jeho pokračování zaměřeno také na podporu pohybové aktivity dětí. S pomocí instruktážního videa a pěti pokladů, které představují švihadlo, skákací gumu, míče a kamínky, jsou dětem připomenuty hry našich babiček (43, 50, 51). 4.1.9 Přirozená péče o zdraví Jedná se o projekt určený pro pedagogy ZŠ. Cílem programu je vyškolení pedagogických pracovníků v oblasti zdravého stravování dětí a následné zařazení poznatků dle RVP do učiva v rámci témat Člověk a zdraví a Výchova ke zdraví. Program probíhá formou seminářů, které jsou rozděleny do tří kategorií, a to zdravá výživa a životní styl, přirozené možnosti péče o zdraví a praktické zařazení poznatků do výuky. Program je zpoplatněn. Z tohoto důvodu nejsou zveřejněny žádné metodicko-didaktické materiály. Ke znázornění jednotlivých potravinových skupin slouží „zdravý talíř“. Projekt získal akreditaci MŠMT ČR. Odbornou garantkou je Mgr. Margit Slimáková, PhD. (65).

24

Obr. 5. Zdravý talíř pro děti používaný v projektu Zdravá škola (65)

4.1.10 Škola plná zdraví Projekt, který probíhá od roku 2010, má za úkol zvýšit kvalitu a kvantitu spotřeby zeleniny v rámci školního stravování, zvýšit oblibu zeleninu u dětí a docílit tak zvýšení konzumace zeleniny i mimo školní zařízení. Cílovou skupinou projektu jsou děti mateřských a základních škol, které se v těchto institucích stravují. Program je založen na konzumaci zeleniny značky Bonduelle. Dle odebraného množství zeleniny do školní jídelny, dostává škola odměny, což má školní jídelny motivovat k zařazování vyššího množství zeleniny do pokrmů. Děti naopak sbírají bondíky za každou snězenou zeleninu ve školním obědě a za tyto body mohou získat ceny a soutěžit s ostatními spolužáky. Projekt firmy Bonduelle zaštítila Společnost pro výživu a odborným garantem je primář dětské polikliniky ve Fakultní nemocnici v Motole, MUDr. Petr Tláskal, CSc. (4). 4.1.11 Happysnack Jedná se o projekt působící na úrovni základních i středních škol. Cílem projektu je zlepšit nabídku potravin ve školních automatech, a tím následně ovlivnit i výběr potravin u dětí. Každý z žáků dostane předplacenou kartu, na kterou mu rodiče bezhotovostním 25

převodem vloží peníze na nákup svačinek. S kartou je také spojen elektronický účet, který je přístupný prostřednictvím internetu a poskytuje rodičům přehled potravin, které si jejich dítě v automatu zakoupilo. Projekt taktéž podporuje formou distribuce potravin projekty Ovoce do škol a Mléko pro evropské školy. Prodejní automaty v současnosti vlastní 480 největších základních a středních škol. Garantem projektu je Poradenské centrum Výživa dětí a distribuci potravin zajišťuje firma COME vending s.r.o. se sídlem v Opavě (59). 4.1.12 Rama, správná svačina, tím učení začíná Projekt byl zaměřen na žáky základních škol v České a Slovenské republice. Cílem projektu je zlepšit stravovací návyky školáků, zavést svačiny a vhodně působit na výběr potravin. Projekt probíhal poprvé v roce 2007 formou Rama svačinových hlídek, které navštěvovaly školy a kontrolovaly, zda s sebou žáci mají namazanou svačinu z domu. Za odměnu jim hlídka věnovala svačinové boxy. Projektu samotnému předcházel průzkum stravovacích zvyklostí školních dětí, který proběhl pod názvem „Tajemství školních svačin“ na podzim roku 2006. V roce 2008 byla akce několikrát zopakována a školy dostaly kromě svačinových boxů také edukačně zábavný balíček, který napomáhá u dětí rozvíjet znalosti z oblasti výživy, dále samolepky a další dárky. Realizátorem projektu byla firma Rama a podpořilo jej Poradenské centrum Výživa dětí (31, 71). 4.1.13 Aplikace zásad zdravého životního stylu do výuky ZŠ a SŠ Projekt, realizovaný v letech 2011 a 2012, je zaměřen na žáky ZŠ a SŠ. Cílem projektu je zpracování metodiky pro výuku zdravého životního stylu na ZŠ a SŠ v rámci předmětů Výchova ke zdraví a Člověk a zdraví. Pozornost není zaměřena pouze na stravování žáků, ale projekt se zabývá také dalšími tématy, jako jsou osobnostní a sociální výchova, prevence kouření a zneužívání návykových látek včetně alkoholu, sexuální výchova a problematika poruch příjmu potravy. Projekt se skládá z vytvořené metodiky s názvem „Klobouk nových inspirací aneb i zdravý životní styl může bavit“, jednodenních seminářů pro pedagogy „Anna a Bell on-line aneb Zdraví hravě a interaktivně“ a z déletrvajícího korespondenčního e-semináře. V rámci projektu jsou děti seznámeny s potravinovou pyramidou i talířem. Realizátorem projektu je občanské sdružení Anabell. Projekt získal akreditaci MŠMT ČR (7, 55).

26

Obr. 6. Talíř výživy pro děti používaný v projektu Aplikace zásad zdravého životního stylu do výuky ZŠ a SŠ (55)

4.1.14 Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý Program je zaměřen na žáky 4. a 5. tříd všech základních škol v kraji Vysočina. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření zdravotně-výchovných a vzdělávacích materiálů a pomůcek, které mohou pedagogové využívat při výuce. Materiály pojednávají především o tématech, jako jsou zdravá výživa, pohyb, stres, relaxace, kouření, alkohol, drogy, správné sexuální chování, prevence nejčastějších nemocí a prevence dětských úrazů. Materiály zahrnují také vypracované pracovní sešity pro žáky, které by mohli využívat i ve svém volném čase. Součástí projektu byla realizace seminářů pro učitele ZŠ formou workshopů a besedy pro žáky intervenovaných tříd v počtu minimálně 3 besedy v každé třídě. Autorem projektu je Zdravotní ústav se sídlem v Jihlavě (99). 4.1.15 Putování za zdravým jídlem Tento interaktivní projekt byl poprvé odzkoušen v roce 2005 ve školách v Královéhradeckém kraji a v roce 2007 byl rozšířen na Olomoucký a Zlínský kraj. Cílovou skupinou jsou žáci 4. a 5. tříd. Záměrem projektu je zlepšení znalostí dětí v oblasti správné výživy, ovlivnění jejich postoje a motivace ke konzumaci zdraví prospěšných potravin. Projekt je zpracován formou soutěže, ve které děti v průběhu 80 minut prochází jednotlivými 27

stanovišti, vedenými vyškolenými lektory. Názvy stanovišť jsou zdraví prospěšné potraviny, nákup potravin, pyramida zdravé výživy a zvědavá kostka. Efekt projektu byl hodnocen dvěma dotazníky. Vstupní dotazník zjišťoval dosavadní stravovací zvyklosti dětí, výstupní dotazník hodnotil znalosti, které děti získali v průběhu soutěže. Realizátorem programu byl Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové (16). 4.1.16 5x denně Projekt byl realizován v letech 1993, 1994 a 1995-1998 a jeho cílovou skupinou jsou žáci prvního stupně ZŠ. Projekt je zacílen na vědomé zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a to jak u dětí, tak i rodičů. Součástí projektu bylo vypracování podrobného manuálu obsahujícího 15-20 výukových hodin, pomocí kterého byly děti vzdělávány předem vyškolenými pedagogy. Každý z žáků měl k dispozici pracovní sešit. V roce 1995 byl soubor materiálů rozšířen a pololetně se konaly semináře pro učitele. Tento projekt byl podporován MZ ČR a realizoval jej ÚPL LF MU v Brně v čele s doc. MUDr. Zuzanou Brázdovou, CSc. (36). 4.1.17 Potravinová pyramida: ovlivnění výživového chování dětské populace Program byl určen pro žáky 4. a 5. tříd ZŠ a probíhal v letech 1996-1998. V jednotlivých letech byla zaměřena pozornost také na romskou minoritu, děti s poruchami sluchu a děti s postižením motoriky. Projekt zahrnoval 15 tematických celků, které byly začleněny do osnov škol a které byly realizovány formou seriálových her. Důraz byl kladen na motivaci dětí ke zdravé alternativě ve výživě a zvláštní zřetel byl věnován konkrétním situačním aktivitám tj. výběru a opatření potraviny, jejich přípravě a následné konzumaci. Prostřednictvím potravinové pyramidy byly komplexně probrány potravinové skupiny. Rodiče žáků obdržely do schránek měsíční instrukce a doporučení k aktivitám, které mohou s dětmi vykonávat. Realizátorem programu byla LF MU v Brně v čele s doc. MUDr. Zuzanou Brázdovou, CSc. (36). 4.1.18 Pyramidáček Projekt je určen pro učitele MŠ a od roku 2008 také pro žáky prvního stupně ZŠ. V rámci projektu je zpracován manuál pro pedagogy, který je složen ze dvou částí. První část obsahuje základní informace o výživě, druhá část, skládající se ze šesti kapitol, je zaměřena na samotnou výuku dětí. Každá z kapitol je zacílena vždy na jedno patro pyramidy a přináší aktivity, seznamy pomůcek, motivační pohádky o Pyramidáčkovi a cíle, tedy co vše by měly děti znát po skončení lekce. Jednotlivé kapitoly by měly být probírány 1-2 měsíce. Seznámení s potravinovými skupinami probíhá prostřednictvím potravinové pyramidy a potraviny jsou 28

také děleny dle semaforu. Na webových stránkách projektu je možné zažádat o zaslání edukačního materiálu pro vedení hodin. Realizátorem projektu je Zdravotní ústav se sídlem v Brně v čele s Mgr. Alexandrou Košťálovou. Projekt má podporu MZ ČR (24, 98). 4.1.19 Zdravě i hravě Tento preventivně-výchovný projekt vznikl v září 2013 a cílovou skupinou jsou děti ve věku 3-12 let. Děti jsou prostřednictvím dvou pohádek, a to Příběhu o Honzíkovi a Pohádce o vitaminech, seznámeny se správnými zásadami stravování a důležitosti fyzické aktivity. Na webových stránkách jsou tyto pohádky pro děti dostupné v podobě leporela a prostírání na stůl. Rodiče zde naleznou mnoho užitečných rad a také telefonní číslo na call poradnu, kam se v případě jakýchkoli dotazů mohou obrátit. Součástí projektu jsou dále zábavné přednášky, které probíhají v mateřských a základních školách Moravskoslezského kraje. Konkrétně se jedná o města Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek-Místek, Orlová a Opava. V rámci projektu je vyhlášena soutěž o nejlepší recept na zdravou svačinku. Realizaci projektu zajišťuje zdravotní pojišťovna RBP a odborným garantem je MUDr. Šárka Andělová, CSc. ze sdružení STOB (64). 4.1.20 NestléHealthyKids Program je určen pro děti školního věku, rodiče a všechny pracovníky, kteří pracují s dětmi. Cílem projektu je zábavnou formou seznámit děti a pedagogy se zásadami správného stravování. Obsah projektu je rozdělen do dvou cyklů, z nichž každý je složen z devíti lekcí. Hlavním posláním prvního cyklu je poznání světa potravin a jejich vlivu na zdraví člověka. Druhý cyklus je zaměřen na konkrétní problémy, které mohou vzniknout v důsledku nevyváženosti mezi příjmem a výdejem energie. Děti mohou tento projekt absolvovat buď ve škole, nebo individuálně doma přes PC. Rodiče musí podepsat písemný souhlas, teprve poté mohou jejich děti tento program absolvovat. Realizátorem projektu je společnost Nestlé Česko s.r.o. a odborným partnerem je Společnost pro výživu (47). 4.1.21 Školní program Jedná se o unikátní český projekt zaměřený na děti základních škol a jejich rodiče. Projekt byl spuštěn v září 2013 a přináší rodičům možnost ovlivňovat stravování jejich dětí i během doby, kdy se nachází ve škole. Prostřednictvím školní aplikace a čipového systému rodiče naleznou na webových stránkách vše o docházce, prospěchu a konzumaci svačiny a obědů svých dětí a místo dětí mohou uskutečnit výběr pokrmů. Školy se budou v rámci projektu snažit zlepšit sortiment ve stravovacích automatech a přizpůsobit jej co nejlépe dětským potřebám. Ve fázi příprav jsou také přednášky pro děti a rodiče, během kterých 29

budou účastníci seznámeni se zásadami zdravého životního stylu a také s potravinami, které by měly být upřednostňovány, a kterým by se bylo vhodné vyhýbat. Projekt mimo jiné úzce spolupracuje se sportovním klubem Fight Club v Českých Budějovicích a snaží se děti nadchnout pro zdravý životní styl a sportovní aktivity. Za vznikem projektu stojí společnost ADANTE s.r.o. spolu s týmem webového portálu ZkusToZdrave.cz (1, 100). 4.1.22 Zdravá výživa do škol Projekt je určen žákům základních škol a probíhá od roku 2012, v průběhu kterého bylo osloveno téměř 1000 dětí. Cílem projektu je především prevence dětské obezity v ČR a to prostřednictvím osvěty dětí o zdravém životním stylu a správných stravovacích návycích. Děti jsou aktivně zapojovány do průběhu programu, např. připravují si v praxi zdravé svačiny aj. V roce 2013 byla také vyhlášena soutěž o zdravou, doma připravenou, svačinu. K dispozici nejsou žádné materiály využívané v programu. Projekt byl vytvořen společností Penny Market ve spolupráci s výživovou poradkyní Petrou Hamerskou (2, 17, 58). Obr. 7. Potravinová pyramida pro děti používaná v projektu Zdravá výživa do škol (17)

4.1.23 Zdravá strava do škol Program

vznikl

v roce

2014

a

jeho

pilotní

verze

proběhla

v Jaroměři

v Královéhradeckém kraji. Hlavním cílem programu je ovlivnit a změnit stravovací návyky dětí, a to zařazením zdravých pokrmů a potravin do školních jídelen, kantýn, bufetů a automatů. Projekt se snaží propojit spolupráci mezi vedením školy, školními jídelnami, 30

rodiči, dětmi, ale také městy. Při zabudovávání změn do prostředí škol a snaze ovlivnit chování dětí pomáhá vždy vyškolený poradce, který má za úkol spolu se školami, rodiči i dětmi řešit nastalé problémy. Dění na školách je ovlivněno také prostřednictvím projektových dnů, přednášek, setkání s rodiči, besed, školení učitelů, kuchařek, vedoucích školních jídelen atd. V průběhu projektu probíhají na školách i další aktivity, např. zapojení žáků do tvorby svačin a obědů, propočet nutričních hodnot svačin a obědů ve stravovacích zařízeních aj. Poradci nabízejí pomoc při přípravě jídelního lístku a při zařazování pestré nabídky potravin. V rámci projektu je věnován čas také postupnému zapojení pohybu do každodenního života dětí. V současné době je do programu zapojeno 19 ZŠ, MŠ a gymnázií. Realizátorem projektu je spolek rodičů, poradců výživy, nutričních terapeutů, dalších odborníků a podporovatelů zdravého životního stylu a vývoje dětí, mládeže i dospělých nazvaný stejně jako projekt, tedy Zdravá strava do škol. Partnery projektu jsou CEFF.INFO a IZZS (14, 97). 4.1.24 Pokusné ověřování účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ (Pohyb a výživa) Pokusné ověřování účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ (Pohyb a výživa) bylo vyhlášeno MŠMT 26. března 2013. Cílem pokusného ověřování je ověřit některé konkrétní metody, obsah, formy a organizaci vzdělávání, sledovat jejich přínosy a rizika a následně zhodnotit možnosti jejich využití pro další školy v běžném provozu. Program Pohyb a výživa si klade za cíl vytvořit pro žáky mladšího školního věku podnětné prostředí, které by mělo pozitivní dopad na pohybový a výživový režim žáků a zlepšilo tak jejich pohybovou i výživovou gramotnost. V oblasti výživy i pohybu je zaměřena pozornost na 6 priorit tzn. 6 P nebo VI P, kterými jsou pravidelnost, pestrost, přiměřenost, pravidla přípravy, pravdivost informací a pitný režim přiměřený aktuálním potřebám dětí. Žáci dodržující těchto 6 pravidel budou označováni jako „VIP školáci“ a jako „VIP škola“ bude označována ta, která pro žáky vytvoří vhodné prostředí pro naplňování zmíněných šesti priorit. Pilotní program má za úkol ověřit, zda je možnost program uplatnit v jednotlivých typech ZŠ od malotřídních, přes školy jen s I. stupněm až po školy plně organizované. Do pilotního projektu je zapojeno 33 škol z 10 krajů ČR. Na základě zhodnocení pozitivních a negativních poznatků z ověřování budou navržena doporučení pro zlepšení rámcových i školních vzdělávacích programů. Webové stránky programu se postupně doplňují. Seznámení s potravinovými skupinami probíhá prostřednictvím potravinové pyramidy. Nositelem projektu je Národní ústav pro vzdělávání (53). 31

Obr. 8. Potravinová pyramida pro děti používaná v programu Pohyb a výživa (40)

4.2 Projekty v zahraničí Druhou skupinou projektů jsou projekty zahraniční. Největší množství projektů z této skupiny bylo realizováno v USA. Základní charakteristika je obdobná jako u projektů českých. V případě, že jsou tyto informace dostupné, je zde uvedena základní charakteristika projektu zahrnující specifikaci věkové kategorie, hlavní cíle projektu, stručný obsah projektu, možnost stažení metodických příruček či jiných materiálů, forma představení potravinových skupin v metodicko-didaktických a informačních materiálech a realizátor projektu, popřípadě garanti. 4.2.1 Let´s GO! Program Let´s go je uznávaným projektem v USA zaměřujícím se na prevenci obezity u dětí ve věku 0-18 let. Cílem projektu je zvýšit u dětí fyzickou aktivitu a podpořit u nich správné stravovací návyky prostřednictvím politiky a změnou životního prostředí. Kompletní projekt se skládá ze šesti odvětví, která se snaží ovlivnit veškeré okolí, ve kterém se děti pohybují. Jednotlivými odvětvími jsou rané dětství, školy, komunity, pracovní místo, volný čas a zdravotní péče. Napříč celým projektem je k motivaci dětí použita zpráva 5210. V symbolice číselné kombinace jsou skryta doporučení a omezení k úpravě životního stylu dětí. Číslo 5 značí skutečnost, že by děti měly sníst minimálně 5 porcí ovoce a zeleniny 32

denně. Číslo 2 specifikuje maximální počet hodin strávených před televizí či počítačem. Číslo 1 naopak udává minimální čas, který by děti měly strávit fyzickou aktivitou. Závěrečné číslo 0 odpovídá množství jednoduchých cukrů, které by děti měly přijmout v nápojích. Potravinové skupiny a jednotlivé potraviny jsou dětem představeny prostřednictvím pyramidy (převzaté od USDA z projektu MyPyramid), výživového talíře (převzatého od USDA z projektu MyPlate) a prostřednictvím semaforu (převzatého z webu KidsHealth). Lektoři části projektu zaměřující se na školy, zajišťují proškolení ředitelů, zaměstnanců, zdravotních koordinátorů a inspektorů škol a pomáhají jim začlenit projekt do stávajících aktivit škol. Projekt poskytuje všem pracovníkům soubor nástrojů využitelných ve výuce dětí, on-line zdroje a technickou pomoc. Soubor nástrojů je volně dostupný na webových stránkách projektu Let´s go a zahrnuje aktivity a nápady, které se používají v rámci výuky po dobu 10 týdnů.

Primárně je projekt zaměřen převážně na děti a mládež ve státě Maine,

ale spolupráce probíhá po celých Spojených státech amerických. Realizátorem projektu je Maine Medical Center (34). Obr. 9. Výživový talíř používaný v projektu Let´s GO (34)

33

Obr. 10. Pyramida pro děti používaná v projektu Let´s GO (78)

4.2.2 Youth Nutrition Program Tento program byl poprvé realizován v roce 2004 a je určen žákům 5. tříd v regionu Santa Clara ve státě Kalifornie. Projekt si klade za cíl zlepšit znalosti a chování dětí v oblasti výživy a umožnit jim rozvíjet jejich pozitivní postoje a zdravý přístup k životu. Součástí projektu je proškolení pedagogů v práci s vypracovaným metodickým manuálem, který zahrnuje 10 lekcí a je dostupný na webových stránkách. V roce 2010 byl tento program přepracován a vznikl program 5210. Youth Nutrition Program i nově vzniklý program 5210 byly převzaty a upraveny z programu Let´s GO! Program je zajišťován a realizován neziskovou organizací Palo Alto Medical Foundation Sutter Health z USA (56). 4.2.3 P.A.C.K. – Pack Assorted Colors For Kids Program Tento jednoduchý pětidenní vzdělávací program je zaměřen na žáky základních škol a jeho cílem je povzbudit děti ke zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. V každém z pěti dnů je určena barva, na kterou se mají děti soustředit při výběru ovoce a zeleniny. Zeleninu a ovoce vybrané barvy se snaží poté zařadit hlavně do svých svačin a obědů. Vzhledem k tomu, že se do konzumace ovoce a zeleniny počítají všechny jejich formy, ať už se jedná o plody čerstvé, sušené, kandované, zmražené nebo 100% šťávy, nejedná se o těžký úkol, který by děti nezvládly. Z tohoto důvodu je projekt úspěšný a děti jsou motivovány k lepším výsledkům. Projekt vytvořila organizace Fruits & Veggies More Matters za spolupráce organizace Welch´s a nadace Produce for Better Health Foundation z USA (23).

34

4.2.4 Food & Fun After School Program je zaměřen na všechny děti školního věku. Cílem projektu je rozvíjet u dětí zdravé návyky prostřednictvím aktivit probíhajících v mimoškolní dobu. Program je složen z jedenácti vzdělávacích lekcí, které zahrnují náměty v oblastech zdravých svačin a receptů a fyzických a tvůrčích aktivit. Dohromady obsahují více než 70 aktivit. V jednotlivých lekcích je pozornost zaměřena vždy na jedno z následujících témat: ovoce a zelenina, fyzická aktivita, cukrem slazené nápoje, zdravé a nezdravé tuky, celozrnné výrobky, zdravé svačiny, snížení času stráveného u TV a hydratace. Vypracované kurikulum je možné bezplatně stáhnout z webových stránek projektu. Didakticko – metodický materiál vznikl díky Harvard School of Public Health Prevention Research Center on Nutrition and Physical Activity ve spolupráci s organizací YMCA ze Spojených států amerických (26). Obr. 11. Výživový talíř pro dospělé používaný v projektu Food & Fun After School (26)

4.2.5 National School Lunch Program (NSLP) Program je určen pro žáky základních, středních i vysokých škol. Cílem programu je poskytnout žákům každý den nutričně vyvážený oběd s co nejnižšími náklady. Program se vztahuje na státní a neziskové soukromé školy a instituce zajišťující pro žáky celodenní ubytování. V roce 2012 bylo do projektu zapojeno více než 100 000 institucí a obědy denně dostávalo více než 31 milionů žáků. Do programu se může zapojit jakákoliv instituce, která je ochotná dodržovat nařízení vlády, což je zajištění nutričně vyvážených obědů, které jsou žákům dávány se slevou nebo zcela zdarma. Finanční dotace obědů pro žáky je zajištěna Ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (oddělení Food and Nutrition Service) (79, 80). 35

4.2.6 School Breakfast Program (SBP) Program je zaměřen na děti základních a středních škol, tedy žáky do 18 let. Program funguje obdobně jako program předchozí. Cílem je dětem poskytnout nutričně hodnotnou snídani. Program běží nepřetržitě od roku 1975 a v současnosti je do něj zapojeno více než 89 000 škol a institucí. Do programu se opět mohou zapojit státní i neziskové soukromé školy a instituce zajišťující pro žáky celodenní ubytování, ale musí splňovat nařízení vlády, a to poskytnout nutričně vyvážené snídaně, které jsou zajištěny pro žáky se slevou nebo zdarma. Poskytovatelem finančních dotací na snídaně žáků je Ministerstvo zemědělství Spojených států amerických (oddělení Food and Nutrition Service) (82, 87). 4.2.7 Summer Food Service Program (SFSP) Program se soustřeďuje na děti ve věku 5-18 let. Cílem programu je zajistit nutričně vyváženou stravu pro děti z rodin s nízkými příjmy i v době školních prázdnin. Omezením programu je, že se vztahuje pouze na děti žijících v oblastech schválených SFSP vyznačující se významnými koncentracemi rodin s nízkými příjmy. Program opět zajištěn Ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (oddělení Food and Nutrition Service) (85). 4.2.8 Special Milk Program (SMP) Program je určen dětem ve věku 3-18 a to v případě, že navštěvují školky či školy. Cíl programu spočívá ve zvýšení nabídky mléka a následné konzumace u dětí. Do programu mohou být zapojeny všechny státní a neziskové soukromé školy, instituce zajišťující pro žáky celodenní ubytování a způsobilé letní tábory. Školy však mohou být souběžně zapojeny pouze do programů SBP a NSLP. Jestliže je škola zapojena do jiného programu mimo 2 jmenované, je nevhodným kandidátem pro tento program. Principem programu je vrácení části financí vynaložených na koupi každé prodané porce mléka. V roce 2012 bylo do programu zapojeno 3647 škol a 1053 dalších institucí. Dotace jsou přidělovány Ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (oddělení Food and Nutrition Service) (83, 84). 4.2.9 Fresh Fruit and Vegetable Program Program se soustřeďuje na děti na základních školách. Pilotní projekt proběhl v roce 2002 a v roce 2008 byl rozšířen do všech 50 států Spojených států ameriských. Cílem programu je zlepšit jídelníčky dětí, vybudovat zdravé stravovací návyky, zvýšit pestrost a spotřebu ovoce a zeleniny a v neposlední řadě také zpřístupnit dětem produkty, ke kterým by nemusely mít mimo školu přístup. V tomto případě se jedná o čerstvé ovoce a zeleninu, které je dětem distribuováno zdarma. Program je zacílen na veřejné školy, které jsou dostupné bez zápisného nebo jen nízkými poplatky, jelikož v těchto školách se nachází děti, které by 36

ve většině případů neměly žádný nebo jen omezený přístup k čerstvému ovoci a zelenině. Každá škola dostává dotace 50 - 75 $ na dítě a rok, přičemž musí být ovoce a zelenina podávána mimo programy SBP a NSLP. Školy platí náklady na ovoce a zeleninu nejprve samy a zpětně jsou jim na základě doložených dokladů finanční prostředky proplaceny. Program je zajišťován Ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (oddělení Food and Nutrition Service) (75, 76). 4.2.10 Dig in! Program je zaměřen na žáky 5. a 6. tříd. Cílem projektu je dětem poutavou formou předat znalosti z oblasti pěstování, sklízení, poznávání a přípravy pokrmů z ovoce a zeleniny a zvýšit tak jejich konzumaci. Manuál pro učitele i materiály pro žáky jsou rozděleny do deseti lekcí. Program je navržen tak, aby byl vhodný pro začínající malé zahradníky. Materiály vytvořené k projektu zahrnují již zmíněný manuál pro učitele, příručka o zahradničení pro učitele, brožura o projektu, zahradničení a ovoci a zelenině pro rodiče, pracovní listy pro žáky a plakáty. Všechny materiály jsou dostupné na webových stránkách programu. V projektu se děti seznamují s potravinovým talířem MyPlate (obr. 9). Program zajišťuje USDA (Food and Nutrition Service – Team Nutrition) (73). 4.2.11 Serving Up MyPlate: A Yummy Curriculum Cílovou skupinou projektu jsou žáci 1. - 6. třídy. Záměrem projektu je motivovat děti ke konzumaci potravin ze všech potravinových skupin, ale také integrovat nutriční výchovu do školních předmětů. Žáci se učí také významu fyzické aktivity jako součásti zdravého životního stylu. K tomuto účelu byla vytvořena řada materiálů pro učitele, děti i rodiče žáků. Součástí kurikula jsou tři příručky pro učitele rozdělené dle věkových kategorií žáků, originální písničky ke každé lekci, brožura pro rodiče a plakáty a grafické materiály pro školní jídelny. Každá z příruček pro učitele obsahuje návod na tři řízené hodiny, které pomáhají dětem objevovat svět výživy a přispívají tak k vytvoření trvalého povědomí o tom, co znamená být zdravý. Materiály představují dětem potravinový talíř MyPlate (obr. 9). Za vznikem projektu stojí USDA (Food and Nutrition Service - Team Nutrition) (81). 4.2.12 Farm To School Program je určen žákům 3. a 4. tříd. Cílem projektu je podpora regionálního zemědělství a snaha poskytnout žákům vzdělávací aktivity, které kladou důraz na oblast výživy a produkci místních potravin. V průběhu projektu je snaha zapojit děti co nejvíce do produkce potravin, které jsou následně používány ve školních jídelnách. Děti jsou neustále v kontaktu s potravinami a procesem jejich vzniku. Další snahou projektu je začlenit 37

tyto informace do školních standardů. Projekt je každým rokem dotován finančními prostředky USDA až ve výši 5 milionů dolarů, které mohou být použity na činnosti spojené s přípravami a plánováním projektu, budováním vztahů s místními zemědělci, nákupy vybavení, výsadbou školních zahrad a organizací exkurzí. Za realizací projektu stojí USDA (Food and Nutrition Service – Team Nutrition) (74). 4.2.13 Let´s move Iniciativu zahájila první dáma Michelle Obamová. Projekt Let's move zavedl několik programů napříč celými Spojenými státy s cílem pomoci různým organizacím, se kterými přicházejí děti do styku v boji s dětskou obezitou, jejíž výskyt se v USA během posledních 30 let ztrojnásobil. Celá iniciativa Let's move se skládá celkem z devíti programů, které pracují v souladu se základními cíli programu Let's move. Prvním z programů je Let’s Move! Cities, Towns and Counties, který je zaměřen na podporu volených zástupců měst případně krajů, kteří mají na starosti oblast zdravého životního stylu. V případě, že se město či kraj přihlásí do tohoto projektu, zástupci musí být ochotni se zavázat ke splnění celkem pěti měřitelných cílů. Druhým z programů je Chefs Move to Schools, jehož cílem je povzbudit kuchaře k tomu, aby se v rámci svého oboru zapojili do činnosti škol ve svém okolí a přispěli tak k budování zdravého školního prostředí. Třetím z programů je Let’s Move Faith and Communities pomáhající náboženským a komunitním organizacím propagovat zdravý životní styl. Vzhledem k tomu, že náboženské organizace se těší veliké důvěře ze strany veřejnosti, jedná se o klíčového partnera v boji proti dětské obezitě. Čtvrtým z programů je Let’s Move Outside umožňující dětem i jejich rodinám využívat všech možností outdoorových aktivit skrze webové stránky, kde naleznou nápady co dělat, co si vzít sebou a hlavně kam se vydat. Pátým z programů, který nese název Let’s Move! Museums and Gardens je státní iniciativa, jejímž cílem je zpřístupnit informace týkající se zdravého životního stylu prostřednictvím interaktivních expozicí v muzeích různých typu, případně prostřednictvím kroužků probíhajících po škole, či v průběhu letních prázdnin. Šestým z programů je Let’s Move! in Indian Country, který je zaměřen na průzkum možností, jak zlepšit stav obezity u dětí Amerických Indiánů a Aljašských domorodců. Sedmým z programů je Let's Move! Child Care, přičemž se jedná o dobrovolnickou organizaci, které podporuje zřizovatele škol a vychovatele, aby se dětem věnovali v oblasti výživy a zdravého životního stylu, jakmile to bude možné. Osmým z programů je Let’s Move! in the Clinic, jehož cílem je hledání možností, jak podnítit zájem zdravotnického personálu, poukazovat při komunikaci s pacienty na téma dětské obezity a pomoci dětem porozumět důležitosti dobrých stravovacích návyků. Závěrečným programem je Let's Move Salad Bars 2 38

Schools, který má za cíl jediné, a to zpřístupnit dětem možnost výběru čerstvé zeleniny a ovoce. Díky tomu by se děti měly učit správným stravovacím návykům pro život. V jednotlivých programech je odkazováno na výživový talíř MyPlate od USDA (obr. 9) (54). 4.2.14 Project Lean - Leaders Encouraging Activity and Nutrition Projekt je zaměřen na širokou mládež, věková kategorie není přesně specifikována. Cílem projektu je prevence obezity a dalších souvisejících chronických onemocnění. Na webových stránkách projektu jsou k nalezení mnohé materiály, které zahrnují např. učební pomůcky, informační brožury a letáky zabývající se tématy jako je wellness, fyzická aktivita, bezpečnost při cestě do školy, zapojení rodičů a dalších zúčastněných stran do projektu, standardy týkajících se školních potravin a nápojů aj. Součástí projektu je mimo jiné vypracovaný manuál výuky pro pedagogy obsahující 8 lekcí a manuál pro rodiče a vychovatele skládající se z 6 lekcí. Na stránkách je dostupný ještě manuál pro rodiče a vychovatele s názvem „Silné kosti, zdravá rodina“, který je však dostupný pouze ve španělském jazyce. V projektu je pro vzdělávání dětí použita potravinová pyramida MyPyramid převzatá od USDA (obr. 10). Realizátorem projektu je Public Health Institute ve spolupráci s California Department of Public Health (62). Obr. 12. Pyramida pro děti používaná v projektu Lean (62)

4.2.15 We Can! - Ways to Enhance Children's Activity & Nutrition Program je určen dětem ve věku 8-13 let. Cílem tohoto národního programu je poskytnout rodičům a pečovatelům dětí nástroje, zábavné aktivity a další možnosti, které jim 39

pomohou podpořit zdravé stravování, zvýšení fyzické aktivity a zkrácení doby strávené u TV nebo počítače v rámci celé jejich rodiny. Na webových stránkách projektu se nachází mnoho volně dostupných informačních materiálů a tipů z oblasti výživy pro rodiče a zábavných her pro děti. Materiály jsou rozděleny do kategorií dle tématu např. vaření, nakupování, velikosti porcí atd. Program se zaměřuje na dvě oblasti a to zaprvé zlepšení fyzické aktivity u dětí a zadruhé zlepšení jejich stravovacích návyků. Ke každé oblasti jsou zpracována kurikula pro rodiče. We Can! Energize Our Families je materiál pro oblast fyzické aktivity a je dostupný ve dvou verzích, a to obsahující 4 nebo 6 lekcí. Kurikulum zpracovávající oblast výživy nese název We Can! Families Finding the Balance. V této oblasti je pozornost zaměřena na rozdělování potravin do kategorií GO, SLOW a WHOA dle doporučené frekvence konzumace. Program vznikl díky organizaci NIH z USA (45). 4.2.16 The Great Garden Detektive Adventure Projekt je určen pro žáky 3. a 4. tříd. Cílem projektu zvýšit dětem znalosti a schopnosti v oblasti pěstování a technologických úprav ovoce a zeleniny a zvýšit tak jejich konzumaci. V rámci projektu je zpracováno kurikulum složené z jedenácti lekcí. Dalšími materiály potřebné k výuce jsou materiály na nástěnky, kostky pro vegetariány, kartičky jednotlivého ovoce a zeleniny a deset čísel časopisu Garden Detective News pro rodiče. Školy, které se účastní zároveň programu NSLP nebo jiného programu pro děti z oblasti výživy dostanou na požádání tištěné materiály zdarma. Materiály včetně kurikula jsou v pdf verzi volně ke stažení na webových stránkách USDA. Realizátorem projektu je USDA (Food and Nutrition Service – Team Nutrition) (86). 4.2.17 Healthy Eating Made Easier Programy jsou určeny pro žáky mateřských, základních, středních i vysokých škol. Hlavním posláním projektů a příslušných webových stránek je vzdělávat spotřebitele k tomu, aby dbali na správný výběr potravin a tím i upevnění jejich stravovacích návyků. Velký důraz je kladen na skupinu mléka a mléčných výrobků, které jsou v rámci projektu označovány za základní kámen zdravé výživy. Kompetence dětí v oblasti výživy jsou pro jednotlivé třídy sepsány ve standardech, které je možné nalézt na webových stránkách projektu. Kompetence jsou rozděleny vždy do několika lekcí, ke kterým jsou doporučeny také aktivity, určené do jednotlivých školních předmětů. V 1. a 2. třídě se jedná o 10 lekcí, prostřednictvím kterých jsou děti seznámeny s jednotlivými skupinami potravin. Ve standardech 3. třídy nalezneme taktéž 10 lekcí, děti jsou však kromě jednotlivých skupin potravin seznámeny také s potravinovou pyramidou. Ve 4. a 5. třídě je vypracováno lekcí pouze 7. Lekce jsou 40

vytvořeny na základě modelu, který se snaží ovlivnit chování a postoje žáků. Pedagogickým pracovníkům je k dispozici výuka prostřednictvím online lekcí, která jim zabere zhruba 30 minut denně. Po absolvování kurzu jim bude udělen certifikát. Plány výuky nejsou k dispozici. Webové stránky obsahují kromě popisu projektů také zajímavé články, hry pro děti, recepty a další tipy na aktivity. Za vznikem projektu a stránek stojí organizace Dairy Council of California (12). 4.2.18 Mission Nutrition Cílovou skupinou projektu jsou děti z mateřských a základních škol, a to konkrétně do 8. tříd. Hlavním záměrem projektu je zábavnou cestou podpořit u dětí zdravé životní návyky a jejich sebevědomí a zajistit tak zdravý dětský růst a vývoj. Projekt se skládá z 5 – 10 lekcí dle věku žáků a hlavním motivačním prvkem je cestování vesmírem a plnění misí spolu s mezigalaktickým nutričním týmem. Program obsahuje velké množství materiálů pro pedagogy i rodiny např. učební plány rozdělené dle věku žáků, tipy na zábavné aktivity, pracovní listy pro žáky, zajímavé články, tipy na nákupy aj. V rámci projektu mimo jiné nalezneme dotazník s osmi krátkými otázkami zaměřený na učitele, který by měl sloužit jako zpětná vazba, zda jsou pro děti dobrým vzorem v oblasti výživy a fyzické aktivity. Na konci dotazníku jsou ještě čtyři otázky ohledně vnímání vlastního sebevědomí. Realizátorem projektu je společnost Kellogg Canada Inc. (30). 4.2.19 Healthy food for all Jedná se o celostátní iniciativu zaměřenou na školy a komunity. Věková kategorie není blíže definována. Iniciativa zahrnuje tři projekty, a to SBP, Food Sensations a Choose to Move. Toto hnutí podpory zdraví vzniklo v roce 2007 na základě konzultací a spolupráce se

zdravotníky,

zástupci

všemi

zúčastněných

stran

a

podporujícími

agenturami,

aby odpovídala co nejlépe potřebám cílové skupiny. Cílem projektu SBP je zajistit pro děti ze škol registrovaných v programu plnohodnotné snídaně zdarma. Program Food Sensations je zaměřený na zlepšení povědomí o výživové hodnotě jídla a osvojení si základů přípravy takovéhoto jídla. Cílem posledního z programů Choose to Move je, snaha o to, aby děti vykonávaly fyzickou činnost alespoň 60 minut denně. Výukové materiály jsou dostupné pouze po zapojení školy či komunity do programu. Projekt vznikl díky organizaci Foodbank Australia (21). 4.2.20 Go for 2&5 Jedná se o kampaň, jejímž cílem je zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a vysvětlení jejich pozitivního vlivu na lidské zdraví. Záměrem autorů je zvýšení denní konzumace ovoce 41

na 2 porce a zeleniny na 5 porcí. Kampaň běží od roku 2006 a je zaměřena především na členy rodiny, kteří se starají o nákupy a připravují pokrmy pro domácnost, ale také na děti. Aktivity kampaně zahrnují reklamní sdělení v televizi, rádiích a tisku, informační letáky, propagace v supermarketech a regionální společenské akce. Na webových stránkách kampaně nalezneme volně dostupné publikace, jako jsou informační brožury, recepty, plakáty a pracovní listy pro děti. Seznámení s potravinovými skupinami probíhá formou výživového talíře. Maskotem celé kampaně je animovaný „Vegie man“. Kampaň byla vytvořena Western Australian Department of Health (94). Obr. 13. Talíř pro děti i dospělé používaný v projektu Go for 2&5 (44)

4.2.21 Crunch & Sip Tento školní program navazuje na kampaň Go for 2&5 a jeho cílem je tedy zvýšení konzumace ovoce a zeleniny a dodržování pitného režimu v průběhu dne. Program je určen dětem I. stupně základních škol a spočívá především v zavedení plánovaných přestávek do škol, kdy děti konzumují ovoce nebo zeleninové saláty. Webové stránky projektu obsahují informační letáky pro rodiče a učitele, interaktivní hry pro děti a časopis s novinkami o ovoci, zelenině a pitném režimu. Volně dostupné jsou zde také učební plány, které jsou rozdělené 42

dle několika úrovní složených z 9-11 aktivit. V současné době je program spravován australskou organizací Healthy Kids Association. Podporován je MZ Západní Austrálie a organizací Cancer Council Western Australia (27, 67).

4.3 Projekty nadnárodní Poslední skupinou jsou projekty nadnárodní. Stejně jako u předešlých skupin bude i zde u každého z projektů uvedena jeho stručná charakteristika. 4.3.1 School Fruit Scheme V rámci tohoto evropského projektu není specifikována věková kategorie dětí, kterým je projekt určen. Každý z 24 členských států EU, které jsou do projektu zapojeny, má nastoleny jiné podmínky. V ČR je projekt nazván „Ovoce do škol“ a je zaměřen na žáky I. stupně ZŠ. V českých školách probíhá pátým rokem. Cílem je zvýšení konzumace ovoce a zeleniny, podpoření správných stravovacích návyků u dětí a zlepšení jejich zdravotního stavu. Po přijetí programu má každý stát za úkol vypracování svých strategií včetně výchovných a informačních iniciativ. Kofinancování projektu zajišťuje EU, zbytek nákladů musí pokrýt buďto státy, nebo soukromé subjekty. V ČR mají žáci 1. – 5. tříd ovoce zcela zdarma a jeho distribuci zajišťuje firma Laktea. Projekt v ČR spadá do kompetencí MZE ČR a Státního zemědělského intervenčního fondu. Dalšími realizátory je MŠMT, MZ a MF (19, 33). 4.3.2 The School Milk Programme Projekt je určen pro děti mateřských, základních i středních škol ve 27 členských státech EU. V ČR se jedná o projekt „Mléko do škol“. Cílem projektu je podporovat děti v konzumaci mléka a mléčných výrobků a předcházet tak zdravotním komplikacím, především osteoporóze. Členské státy mají právo si program upravit podle vlastních potřeb a možností. Žáci v ČR mají každý vyučovací den nárok na 1 dotovaný výrobek. EU přispívá finančními prostředky na chod projektu, zbylou část nákladů spojených s programem hradí buď rodiče dětí, stát nebo případní sponzoři (18, 32). 4.3.3 Health Promoting School (HPS) Projekt je zaměřen na mateřské až střední školy. V ČR se jedná o projekt „Škola podporující zdraví“, dříve nazývaný „Zdravá škola“. Pilotní testování projektu proběhlo v letech 1996 – 1998 v Číně a Vietnamu. Hlavním cílem projektu je vytvořit síť spolupracujících škol, které budou budovat pro žáky, v závislosti na okolních podmínkách a potřebách, vyvážené školní prostředí, a tím rozvíjet v rámci školy životní kompetence žáka 43

podporující zdraví a posilovat jeho zodpovědnost ke zdraví svému i svého okolí. Základními principy, pilíři, HPS jsou pohoda prostředí, zdravé učení, což představuje zajištění efektivní a přiměřené výuky a otevřené partnerství, tedy podpora spolupráce mezi školami a komunitami obcí. Důležitým faktem je, že dění ve škole, ať už záměrné např. vyučované kurikulum, školou organizované činnosti či nezáměrné tj. skryté kurikulum či kultura, má důsledky, které působí na zdraví všech. V projektu ŠPZ je stanoveno 7 klíčových kompetencí, kterými by se měl člověk podporující zdraví vyznačovat. Pro přiblížení se jedná např. o kompetenci: odpovědnost za vlastní chování a způsob života, dovednost řešit problémy a jejich samotná řešení a aktivní spolupodílení se na tvorbě podmínek a prostředí pro zdraví všech. Projekt je zaštítěn WHO (20, 96). 4.3.4 FRESH Initiative (Focusing Resources on Effective School Health) Jedná se o iniciativu, která byla představena v roce 2000 v Senegalu a na jejím vzniku se podílely organizace WHO, UNESCO, UNICEF a Světová banka. Cílem FRESH není vytvářet nové programy zabývající se lidským zdravím, ale spíše vyhodnocovat programy již probíhající a na základě vyhodnocování vytvářet doporučení pro nově vznikající programy. Na webových stránkách o iniciativě je možné najít čtyři základní cíle, které by měl splňovat každý program zaměřený na zdraví dětí. 1. Škola by se měla všemi možnými prostředky snažit vytvořit prostředí vhodné pro vzdělávání dětí skrze podporu nejen fyzického zdraví, ale také zdraví duševního. Děti by měly mít možnost svěřit se se svými problémy. Škola se tak stane vzorem jak pro děti, tak pro širší komunitu. 2. Cílem, který se týká spíše méně rozvinutých zemí, je zajištění kvalitní pitné vody a vhodného sanitárního vybavení, díky čemuž dojde ke snížení rizika nákazy dětí infekčními nemocemi. 3. Děti by dle rad vycházejících z iniciativy FRESH měly být také vzdělávány na základě jejich dosavadních zkušeností v oblasti zdraví a hygieny s cílem rozvinout v dětech správné hodnoty a postoje, které jim pomohou při rozhodování se v otázkách svého zdraví. 4. Školy by měly poskytovat dostatečné služby týkající se zdraví a výživy dětí v oblastech, které se týkají dané školy či komunity, ze které žáci pocházejí (72). 4.3.5 Nutrition-Friendly Schools Initiative (NFSI) Tento program se zaměřuje na všechny žáky mateřských, základních a středních škol. Pilotní testování projektu proběhlo v 11 evropských zemích. Cílem projektu je podporovat a vytvářet vhodné prostředí pro zdravý vývoj dětí, jejich vzdělávání a aktivity zaměřené na zdravý životní styl. Důraz je přitom kladen na zdravou výživu a dostatečný pohyb dětí. Projekt zaměřuje svou pozornost na komplexnost, dlouhodobost a využití zkušeností z již 44

existujících a osvědčených programů z mnoha zemí, a to FRESH Initiative, Essential Package (UNICEF/WFP), CFS (UNICEF), HPS (WHO) a School Food and Nutrition Education programmes (FAO). Do projektu se mohou zapojit všechny školy, které usilují o akreditaci jako Nutrition Friendly School. Díky metodice, která je založena na splnění 22 kriterií, pravidelných vyhodnocováních a akreditacích zaručuje projekt dlouhodobou efektivitu a účinnost. Projekt se může propojovat s jinými iniciativami a programy, které jsou již zaběhlé (např. FRESH, CFS). V ČR je NFSI implementována jako iniciativa Škola zdravé výživy. Pro získání akreditace je nutné vytvořit na škole pracovní skupinu složenou ze zástupců z řad učitelů, studentů, rodičů a dalších školních zaměstnanců např. vedoucí školního stravování aj. vedenou v nejlepším případě ředitelem školy. Úkolem skupiny je prostřednictvím dotazníku podrobně zhodnotit prostředí školy a nedostatky napravit. Akreditaci uděluje národní výbor NFSI. Každá akreditovaná škola bude co 2 roky přehodnocována a tím bude zaručeno dlouhodobé udržení podmínek. NFSI je z velké části iniciativou WHO (20, 95).

4.4 České a zahraniční webové stránky Následující část je věnována výčtu a seznámení s některými českými i zahraničními webovými stránkami, které se věnují tématům z oblasti výživy a přináší informace, materiály, zábavu a inspiraci dětem, rodičům, pedagogům i vychovatelům. 4.4.1 Výživa dětí Tato webová stránka je zaměřená na zvýšení informovanosti rodičů a škol v oblasti výživy dětí. Webová stránka je rozdělena do kategorií pro rodiče, pro školy a pro lékaře a sestry. Pro pedagogické pracovníky jsou zde dostupné volně ke stažení vzdělávací materiály. Jedná se o omalovánky, ukázkové jídelníčky a skripta pro učitele s názvem „Výživa a zdraví“. Skripta obsahují kapitol, zabývající se např. zásadami zdravé výživy dětí, jejich psychosociálním vývojem, pitným režimem, základními živinami ve stravě, potravinovými riziky, obaly a skladováním potravin, technologickým zpracováním jednotlivých druhů potravin, vlivem stravování na zdraví člověka či alternativními směry. Pedagogové se však mohou prostřednictvím skript také dozvědět, jak se dělá reklama nebo základní informace o stravování v restauracích rychlého občerstvení. K předání informací o jednotlivých skupinách potravin je využita potravinová pyramida pro dospělé, která je však za určitých podmínek doporučena ve skriptech i pro děti. V publikaci jsou obsaženy pracovní listy po žáky 1. - 3. tříd a edukační videa pro žáky 4. – 9. tříd. Všichni návštěvníci stránek mají mimo jiné možnost konzultace v oblasti výživy dětí na bezplatné 45

lince tohoto centra. Konzultace jsou zaměřeny na stravování dětí ve věku 3 až 18 let. Provoz stránek je zajišťován Poradenským centrem Výživa dětí, které je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí (60, 61). Obr. 14. Potravinová pyramida pro dospělé i děti používaná na webu Výživa dětí (60)

4.4.2 KidsHealth Jedná se o nejnavštěvovanější webové stránky, kde mohou děti, mládež, rodiče a pedagogičtí pracovníci nalézt informace z oblasti zdraví, chování a vývoje dětí od narození až do dospělosti. Veškeré materiály, články, videa a hry prochází před umístěním na internet odbornou kontrolou pediatrů a dalších odborníků z oblasti zdravotnictví, čímž je naplňována snaha poskytovat objektivní, spolehlivé a srozumitelné informace. Tyto webové stránky získaly čtyři ocenění Webby Awards a to za nejlepší stránku pro rodiče a nejlepší stránku o zdraví, dále byly oceněny také mezinárodní cenou Pirelli Award za nejlepší vzdělávací médium pro studenty. V rámci dostupných materiálů pro všechny věkové skupiny je řešena problematika např. hygieny, bezpečnosti, nemocí a zranění dětí, výživy a alergií u dětí a mládeže, fyzické aktivity aj. Pro pedagogické pracovníky je vždy k jednotlivým tématům a pro různé věkové skupiny vypracován tzv. průvodce pro pedagogy, který lze využívat při výuce. Na stránkách jsou také popsány a interaktivně znázorněny funkce jednotlivých orgánů a vyšetřovacích metod. Prostřednictvím informací ze světa výživy se mohou děti seznámit s jednotlivými skupinami potravin, které jsou znázorněny potravinovou pyramidou MyPyramid od USDA (obr. 10), výživovým talířem MyPlate USDA (obr. 9) i formou 46

rozdělení potravin na Go, Slow and Whoa! podle NIH. Webové stránky byly vytvořeny americkou společností The Nemours Foundation (46). 4.4.3 Choose My Plate Webové stránky nejsou cíleny pouze na děti, ale také na učitele, těhotné a kojící ženy, zdravotnický personál a studenty vysokých škol. Zaměříme-li se pouze na část pro děti, najdeme zde interaktivní hry (např.: odhad počtu kostek cukru v zobrazené potravině), slovní a deskové hry, videa, písničky a také recepty k přípravě zdravých a výživných pokrmů, které vymyslely samy děti. Sekce pro učitele a vychovatele obsahuje v bodech sepsané tipy a rady, jak děti motivovat ke zlepšení stravování a jak připravovat nutričně vyvážené pokrmy. Stránky představují všem návštěvníkům výživový talíř MyPlate (obr. 9). Projekt byl vytvořen pod záštitou státní organizace Center for Nutrition Policy and Promotion spadající pod USDA a mimo jiné spolupracuje také s iniciativou Let's move (77). 4.4.4 BAM! Body and Mind Cílovou skupinou, na kterou jsou tyto stránky zaměřeny, jsou děti ve věku 9-13 let. Stránky přinášejí dětem informace, které by měly znát, aby mohly zlepšit své stravovací návyky a životní styl. Pozornost stránek je zaměřena na témata, která jsou pro děti zajímavá a důležitá nebo témata, která si děti samy určily. Stránky jsou pro přehlednost rozděleny do oddílů obsahující informace o nemocech, potravinách a výživě, fyzické aktivitě a bezpečnosti, lidském těle, hygieně aj. K jednotlivým tématům jsou volně dostupné materiály pro děti shrnující dané téma. V záhlaví stránek nalezneme nabídku písmen z abecedy, pod kterými je ukryta encyklopedie, vysvětlující pojmy týkající se zdraví. Webové stránky byly vytvořeny oddělením CDC spadajícím pod HHS (8). 4.4.5 HealthyKids – eat well, get active Webové stránky jsou určeny dětem, dospívajícím, rodičům, učitelům a dalším pečovatelům o děti. Jedná se o primární zdroj informací v oblasti zdravé výživy, pohybových aktivit a prevence obezity v oblasti New South Wales v Austrálii. Informace shromážděné na těchto stránkách přinášejí pět základních poselství zdravého životního stylu. Děti by měly každý den vykonávat fyzickou aktivitu, místo slazených nápojů by měly dávat přednost vodě, dále by měly konzumovat více ovoce a zeleniny, neměly by trávit zbytečně mnoho času u počítače a televize a měly by dodržovat pravidelnost ve svém stravování, mezi jídly nejíst a soustředit se na výběr vhodných potravin. V neposlední řadě přinášejí stránky ucelené statistiky o vývoji dětské obezity a zdraví dětí jako celku. Najdeme zde také seznam některých kampaní a školních programů pro děti i dospělé. Tyto webové stránky jsou 47

iniciativou NSW Department of Health, NSW Department of Education and Communities and the Heart Foundation (52). 4.4.6 Nourish Interactive Webové stránky jsou určeny pro děti ve věku 2-13 let. Cílem těchto stránek je poskytnout rodičům a pedagogům volně dostupné materiály, nástroje a interaktivní hry pro výuku dětí. Snahou všech zmíněných materiálů je podporovat u dětí, rodin i pedagogů zlepšení zdravého životního stylu. Děti mohou díky interaktivním hrám procházet spolu s šéfkuchařem Solusem jeho rodné město, učit se novým věcem z oblasti výživy a také plnit nejrůznější úkoly. Stránky mimo jiné obsahují velké množství materiálů a tipů pro učitele, pracovní listy pro děti, články a recepty pro rodiče. U všech materiálů je specifikován věk dětí, kterým je určen. Stránky seznamují prostřednictvím materiálů děti s potravinovou pyramidou a talířem, které jsou vytvořeny na motivy pyramidy a talíře od USDA. Ke znázornění různých druhů potravin různých barev je jako pomůcka využita duha. Provoz stránek je zajišťován americkou společností Nourish Interactive (49). 4.4.7 Food a fact of life Snahou těchto webových stránek je poskytnout informace a inspiraci v oblasti výživy dětí ve věku 3-16 let. V současnosti probíhá příprava materiálů pro kategorii 16-18 let. Webové stránky shromažďují informace a materiály např. k tématu zdravého stravování, pěstování potravin, vaření, nakupování aj. Dětem je tato problematika přiblížena formou příběhů. Na stránkách se děti mohou seznámit s potravinovým talířem USDA (obr. 9) a mimo jiné jsou zde také volně přístupné video návody k receptům. Všechny materiály mají za úkol podpořit učební osnovy v celé Velké Británii. Pro učitele poskytují stránky velké množství informací a tipů na hry a výrobky, které mají za úkol zajistit stálou motivaci dětí. V hodně případech se jedná přímo o počítačové hry. Za vznikem stránek stojí British Nutrition Foundation (5). 4.4.8 Wellness proposal Jedná se o webové stránky určené pro všechny věkové kategorie a zaměřené na zlepšení a podporu zdravého životního stylu. Na stránkách jsou dostupné články z nejrůznějších oblastí wellness, ať už se jedná o zdraví a jeho podporu, výživu, zubní hygienu, závislost na tabáku, bezpečnost potravin atd. Výživa je pouze jednou z kategorií, která obsahuje více než 5000 volně dostupných letáků, plakátů, prezentací, videí a jiných materiálů. Stránky představují potravinovou pyramidu MyPyramid vytvořenou USDA (obr. 10). Provoz stránek je zajišťován americkou společností Wellness Proposals (93). 48

4.4.9 SuperKids Nutrition Webové stránky jsou určeny pro všechny děti mateřských škol až po děti 8. tříd základních škol, dále rodiče a pedagogy, těhotné a kojící ženy. Cílem těchto stránek je pomoci rodičům a komunitám stát se více vzdělanými v oblasti zdravé výživy, aby následně mohli v této oblasti vzdělávat a ovlivňovat své děti. Stránky, které byly založeny v roce 2008, obsahují články z oblasti výživy rozdělené dle tématu nebo věku čtenářů, hry a nabídku knih pro děti, různé rozhovory s odborníky a mnoho odkazů na další zajímavé webové stránky, které obsahují také kurikula pro školní výuky. Všemi aktivitami děti provází 8 kreslených postaviček. Materiály jsou volně dostupné. Potravinové skupiny jsou znázorněny pomocí barevné duhy. Na stránkách je dostupná rovněž pyramida pitného režimu pro děti. Webové stránky byly vytvořeny společností SuperKids Nutrition Inc. (67). Obr. 15. Pyramida pitného režimu pro děti dostupná na webu SuperKids Nutrition (67)

4.4.10 Discover diary Tato webová stránka obsahuje informace a materiály pro učitele, žáky mateřských až 6. tříd základních škol a školní jídelny. Jejich cílem je zvýšit povědomí o důležitosti mléka a mléčných výrobků v každodenní stravě a informovat o australském mlékárenském průmyslu, který je zpracovává. Všechny materiály, hry a informace pro učitele a žáky jsou rozděleny do tří oddílů a to „Neporazitelné kosti“, „Palivo pro život“ a „Farma na talíři “. Materiály pro učitele zahrnují učební plány rozdělené dle věku dětí a jednotlivých oddílů, pracovní listy a nápady na domácí úkoly a dále tipy na hry, vzdělávací aktivity a kvízy využitelné ve výuce. Žáci mají možnost dozvědět se prostřednictvím interaktivních her, 49

článků a příběhů o činnostech probíhajících na farmě, o složení mléka a jeho přínosech pro lidský organismus. Žáci jsou také seznámeni s potravinovým talířem. Kategorie školní jídelny obsahuje nabídku receptů využívající při přípravě mléko a mléčné výrobky. Na stránkách nalezneme mimo jiné elektronický časopis obsahující novinky ze světa mléka a mléčných výrobků. Za vznikem webových stránek stojí společnost Dairy Australia, která podporuje mlékárenský průmysl v Austrálii (11). Obr. 16. Potravinový talíř pro děti používaný na webu Discover diary (11)

4.4.11 Fruits & Veggies More Matters Webové stránky jsou určeny spíše pro rodiče a vychovatele dětí. Stránky byly vytvořeny organizací Fruits & Veggies - More Matters®, která se snaží jejich prostřednictvím zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny u amerických občanů a na základě toho, příznivě ovlivnit jejich zdraví. Čtenářům jsou k dispozici základní informace o potravinách ze skupiny ovoce a zelenina a dozvídají se profity, které jim zvýšená konzumace přináší. Stránky mimo jiné přináší také tipy, jak jednotlivé potraviny do jídelníčků zařadit a mnoho nápadů na recepty, dostupných i ve formě videoreceptů, kde je postup ukázán krok za krokem. Nalezneme zde také materiály pro děti a tipy na projekty, do kterých je možné zapojit školy i jednotlivce (22).

50

PRAKTICKÁ ČÁST PRŮZKUMU

5 CÍL PRŮZKUMU Cílem průzkumu bylo zjistit znalosti a chování u žáků pátých tříd ZŠ v otázkách výživy. Zjištěné vědomosti a chování následně porovnat mezi žáky, jejichž třída se aktivně zapojila do některého z výživově zaměřených projektů (ŠOVP) a žáky, jejichž škola ani třída není ovlivněna žádným edukačním, výživovým projektem (ŠNVP).

5.1 Průzkumné otázky 5.1.1 Průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na znalosti žáků 1.

Jaký je dle žáků optimální počet jídel zkonzumovaných v průběhu dne?

2.

Konzumaci kolika porcí ovoce a zeleniny denně považují žáci za optimální?

3.

Z jakých chodů by měl být dle žáků složen správný oběd?

4.

Z jakých druhů nápojů je dle žáků složen správný pitný režim?

5.

Jaká potravinová skupina by se měla dle žáků v jejich jídelníčku vyskytovat nejčastěji?

6.

Jaké chování je dle žáků vhodné, aby předešli případným nežádoucím projevům spojených s konzumací, skladováním a přípravou potravin?

5.1.2 Průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na chování žáků 1.

Kolik jídel nejčastěji zkonzumují žáci v průběhu dne?

2.

Kolik žáků snídalo ve všech třech sledovaných dnech?

3.

Jaké jsou nejčastější neoblíbené potraviny, které žáci nekonzumují?

4.

Kolik porcí ovoce a zeleniny nejčastěji zkonzumují žáci za den?

5.

Jaké množství tekutin vypijí žáci v průběhu dne?

6.

V jakém množství konzumují žáci potraviny s nutričně nevyváženým složením, obsahující velké množství energie či nadměrné množství soli?

7.

Jaké faktory ovlivňují žáky ve výběru potravin?

8.

Jaké faktory brání žákům v dodržování pravidelnosti v jejich stravovacím režimu?

51

5.2 Hypotézy Tab. 1. Hypotézy Nulová hypotéza H0: Počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. 1.

Alternativní hypotéza H1: Počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Nulová hypotéza H0: Počet jednotlivých denních jídel zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší.

2.

Alternativní hypotéza H1: Počet jednotlivých denních jídel zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Nulová hypotéza H0: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací neexistuje závislost.

3.

Alternativní hypotéza H1: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací existuje závislost. Nulová hypotéza H0: Zařazení polévky jako součást správného oběda závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu.

4.

Alternativní hypotéza H1: Zařazení polévky jako součást správného oběda nezávisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu.

52

Nulová hypotéza H0: Počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. 5.

Alternativní hypotéza H1: Počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Nulová hypotéza H0: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací neexistuje závislost.

6.

Alternativní hypotéza H1: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací existuje závislost. Nulová hypotéza H0: Zařazení čisté vody do správného pitného režimu nezávisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu.

7.

Alternativní hypotéza H1: Zařazení čisté vody do správného pitného režimu závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Nulová hypotéza H0: V oblasti hygieny potravin není ve znalostech dívek a chlapců významný rozdíl.

8.

Alternativní hypotéza H1: V oblasti hygieny potravin je ve znalostech dívek a chlapců významný rozdíl.

53

6 METODIKA PRŮZKUMU 6.1 Sběr dat Sběr dat byl prováděn prostřednictvím dvou dotazníkových šetření, před jejichž samotnou realizací proběhlo pilotní šetření. Pilotního šetření se zúčastnilo 42 žáků pátých ročníků ze dvou ZŠ, přičemž 21 žáků bylo ze třídy ŠOVP a 21 žáků ze třídy ŠNVP. Na základě pilotního šetření byla ověřena formulace a časová náročnost zodpovězení otázek. Každý z žáků vyplňoval 2 dotazníky. Dotazník č. 1 je zaměřen na zjišťování výživového chování žáků a obsahuje tabulku pro zaznačení přítomnosti jednotlivých denních chodů, kvantity pitného režimu a spotřeby ovoce a zeleniny. Dotazník č. 2 shromažďuje poznatky o znalostech žáků v oblasti výživy a je složen z 11 otázek, a to z šesti otevřených a z pěti uzavřených. Oba dotazníky jsou součástí přílohy. Dotazník č. 1 byl žáky vyplňován samostatně v průběhu 3 dnů v domácím prostředí, poté tento dotazník odevzdávali svému pedagogovi. Vždy jeden ze zaznačených dnů byl víkendový. Dotazník č. 2 byl vyplňován přímo ve třídách za dohledu a asistence mé osoby. Samotnému vyplňování dotazníku č. 2 bylo v každé třídě, na žádost některých vyučujících, věnováno maximálně 30 minut z vyučovací hodiny. Celkově se šetření účastnilo 167 žáků pátých ročníků. Z celkového počtu 334 dotazníků č. 1 a dotazníků č. 2 bylo 76 pro neodevzdání dotazníku č. 1 nebo nekompletnost dat v dotazníku č. 2 vyřazeno. Pro statistickou analýzu a testování hypotéz bylo použito zbývajících 258 dotazníků, tedy 77,3 % všech dotazníků. Hodnoceny byly pouze dotazníky těch žáků, kteří odevzdali oba dva zmíněné dotazníky, ostatní byly vyřazeny.

6.2 Zpracování dat Ke statistickému zpracování dat a ověření stanovených hypotéz byl využit statistický program STATISTICA 12 a Microsoft Excel 2007.

6.3 Popis souboru Do šetření se aktivně zapojilo 129 respondentů z pátých ročníků čtyř ZŠ z Kopřivnice a Nového Jičína, z toho dvě školy byly zapojeny do projektu Zdravá pětka a dvě školy se nezúčastnily žádného z edukačních projektů zaměřených na výživu. Respondenti byli rozděleni do skupin podle účasti nebo neúčasti tříd v edukačním projektu zaměřeném na výživu a dle pohlaví. Z celkového počtu 129 respondentů, jejichž dotazníky byly zařazeny 54

do statistického vyhodnocování, bylo 62 chlapců a 67 dívek. ŠOVP pak navštěvovalo 64 respondentů a ŠNVP 65 respondentů. Tyto charakteristiky souboru jsou shrnuty v tab. 2. a tab. 3. a graficky znázorněny na obr. 17. Tab. 2. Absolutní zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy POHLAVÍ

ŠOVP

ŠNVP

CELKEM

DÍVKY

35

32

67

CHLAPCI

29

33

62

CELKEM

64

65

129

Tab. 3. Procentuální zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy POHLAVÍ

ŠOVP

ŠNVP

CELKEM

DÍVKY

27,13 %

24,81 %

51,94 %

CHLAPCI

22,48 %

25,58 %

48,06 %

CELKEM

49,61 %

50,39 %

100 %

Obr. 17. Graf - zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy

33

35

ŠOVP - DÍVKY ŠNVP - DÍVKY ŠOVP - CHLAPCI ŠNVP - CHLAPCI

29

32

55

6.4 Charakteristika škol ŠNVP nejsou zapojeny do žádného vzdělávacího výživového projektu, jsou však zapojeny do nadnárodních projektů, a to Ovoce do škol a Mléko do škol. Všichni žáci z obou ŠNVP odebírají zdarma ovoce 1x za 14 dní ve formě připravených vakuovaných balíčků. K odběru mléka se žáci přihlašují sami. Tento projekt probíhá pouze na jedné ze škol a přihlášeno je 7 žáků z celkového počtu 45. Ani jeden ze zmíněných projektů nebyl na školách doprovázen žádnými přednáškami, hrami, besedami o prospěchu zvýšení konzumace ovoce čí mléka a mléčných výrobků. Z tohoto důvodu je brána jako škola, která není ovlivněna výživovým projektem. Do projektů Ovoce a Mléko do škol jsou zapojeny také ŠOVP. Odběr ovoce mají zdarma přihlášeno opět všichni žáci I. stupně obou škol. V jedné ze škol je projekt realizován prostřednictvím vakuovaných balíčků ovoce, které jsou dětem rozdávány 1x do měsíce, v druhé škole mají žáci k dispozici zdravý automat, kde si mohou jak ovoce, tak mléko a mléčné výrobky odebírat či kupovat za pomoci čipových karet. K odběru mléka a mléčných výrobků je přihlášeno 26 žáků z 57. Děti ze ŠOVP absolvovali navíc loni, tedy ve 4. třídách, projekt Zdravá pětka. Charakteristika je shrnuta v tab. 4. Tab. 4. Přehled charakteristik jednotlivých škol Škola

Typ školy

Ovoce do škol

Mléko do škol/ počet přihlášených žáků

Zaměření školy

Jídelna součást školy

č. 1

ŠNVP

ANO

ANO/7

základní vzdělání

ANO

č. 2

ŠNVP

ANO

NE

povinná výuka cizích jazyků od 1. ročníku

ANO

č. 3

ŠOVP

ANO

ANO/26

rozšířená výuka TV

NE (pouze výdeje obědů)

č. 4

ŠOVP

ANO

NE

výuka cizích jazyků a informatiky

ANO

56

7 VÝSLEDKY 7.1 Znalosti a chování týkající se skladby a pravidelnosti stravování V rámci skupiny znalosti a chování týkající se skladby a pravidelnosti stravování byl vyhodnocován záznam frekvence jednotlivých denních jídel z dotazníku č. 1 a otázky č. 3, 5 a 11 z dotazníku č. 2. Nulová hypotéza H0: Počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. 1.

Alternativní hypotéza H1: Počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. K ověření hypotézy č. 1 byl použit záznam jednotlivých denních jídel z dotazníku č. 1.

Před samotným statistickým testováním hypotézy bylo zkoumáno, zda vzorky pochází z normálního rozložení. V obou skupinách jsou hodnoty testu Lilieforse i Shapiro-Wilka p < 0,01 (tab. 5.), z tohoto důvodu zamítáme normalitu rozložení a testujeme pomocí neparametrického nepárového testu. Hodnota Mann-Whitneyova U testu byla stanovena na p > 0,05 (tab. 6.). Na hladině významnosti α = 0,05 tedy nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. Pro posuzování byla vybrána asymptotická p-hodnota, jelikož n > 30. Tab. 5. Testy normality u hypotézy č. 1 Typ školy=ŠNVP Testy normality (Dotazník) Proměnná Počet jídel za den

N

max D

65

0,264502

Lilliefors p p < ,01

W

P

0,810615

0,000000

Typ školy=ŠOVP Testy normality (Dotazník) Proměnná Počet jídel za den

N

max D

64

0,222749

Lilliefors p p < ,01

W

P

0,839363

0,000001

57

Tab. 6. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 1 Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) (Dotazník) Dle proměn. Typ školy Označené testy jsou významné na hladině p <,0500

Proměnná Počet jídel za den

Sčt poř. Sčt poř. ŠNVP ŠOVP

U

Z

p-hodn.

N N 2*1str. Z platn. platn. přesné p-hodn. uprav. ŠNVP ŠOVP p

4545,00 3840,00 1760,00 1,50502 0,13231 1,57588 0,11505

65

64

0,13265

Pro potřeby zodpovězení průzkumných otázek byla data podrobena testování popisnou statistikou. Bylo zjištěno, že ve skutečnosti zkonzumují žáci v průměru 4,5 denních jídel. Modus je 5 denních jídel s četností 56 respondentů. Minimum, které dotazovaní za den zkonzumují, jsou 2 jídla, maximum 6. Data jsou shrnuta v tab. 7. Tab. 7. Popisné statistiky – záznam počtu denních jídel Popisné statistiky (List1 v Dotazník 1)

Proměnná Počet skutečně zkonzumovaných jídel za den.

N Průměr platných 129

Medián Modus

4,41861 4,66667 5,0000

Četnost modu 56

Minimum Maximum 2,00000

6,00000

Nulová hypotéza H0: Počet jednotlivých denních jídel zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. 2. Alternativní hypotéza H1: Počet jednotlivých denních jídel zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Pro testování hypotézy č. 2 byl využit záznam jednotlivých denních jídel z dotazníku č. 1. U všech testovaných hypotéz byla ověřena normalita rozložení a ve všech případech vykazovaly hodnoty testů Lilieforse i Shapiro-Wilka p < 0,01. Jelikož žádná data nepocházejí z normálního rozložení, byly hypotézy testovány neparametrickým nepárovým testem. Jednotlivé asymptotické p-hodnoty získané Mann-Whitneyovým U testem jsou znázorněny v tab. 8. V případě testování konzumace snídaně, oběda, svačiny a večeře nulovou hypotézu nezamítáme, tedy počet snídaní, obědů, svačin a večeří zkonzumovaných v průběhu 58

3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. Naopak u testování konzumace přesnídávky nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní. To znamená, že počet přesnídávek zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší, a to ve prospěch žáků navštěvujících ŠNVP. Tab. 8. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 2 Denní jídla

p-hodnota

Závěr

Snídaně

0,501295 (p > 0,05)

H0 nezamítáme

Přesnídávka

0,010470 (p < 0,05)

H0  H1

Oběd

0,974249 (p > 0,05)

H0 nezamítáme

Svačina

0,285657 (p > 0,05)

H0 nezamítáme

Večeře

0,281285 (p > 0,05)

H0 nezamítáme

Pro potřeby zodpovězení průzkumných otázek byla vytvořena tabulka četností. Bylo zjišťováno, jak často konzumovali žáci snídaně v průběhu tří zaznamenávaných dnů. Ve všechny 3 dny konzumovalo snídani 94 žáků, tedy 72,87 % vyplňujících. Ze 129 respondentů mělo snídani 17 dětí alespoň ve 2 ze 3 dnů, 11 žáků nesnídalo ani v jeden ze zaznamenaných dnů. Získaná data jsou zobrazena v tab. 9. Tab. 9. Tabulka četností – záznam počtu snídaní

Kategorie 0 1 2 3 ChD

Tabulka četností:snídaně počet (List1 v Dotazník 1 oprava) Kumulativní Kumulativní Četnost Relativní četnost četnost relativní četnost 11 11 8,52713 8,5271 7 18 5,42636 13,9535 17 35 13,17829 27,1318 94 129 72,86822 100,0000 0 129 0,00000 100,0000

Výsledky otázky č. 3 – „Kolikrát denně si myslíš, že bys měl/měla jíst?“ Otázka č. 3 zjišťovala, kolikrát za den si žáci myslí, že by měli oni a jejich vrstevníci jíst. Žáci měli za úkol doplnit do věty počet denních jídel. Dle zpracování dat popisnou statistikou bylo zjištěno, že nejčastější odpovědí, tedy modus, je 5 jídel za den. Tuto odpověď uvedlo 77 žáků z toho 44 dětí ze ŠNVP a 33 dětí ze ŠOVP. V rámci celého souboru se jedná o 59,69 %. Druhou nejfrekventovanější odpovědí je 4 jídla za den, kterou napsalo 20 žáků, 59

což je 15,51 %. Minimum porcí, které děti uváděly, jsou 2 jídla za den, maximum pak 10 jídel. Popsaná data jsou shrnuta v tab. 10 a 11 a graficky znázorněna na obr. 18. Obr. 18. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 3

1 10

ŠOVP

0 1

Počet denních jídel

8

ŠNVP

0

7

1

1 8

6

4

33 44

5 9 11

4

11 3

4 0 1

2 0

10

20

30

40

50

Počet žáků

Tab. 10. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 3 Počet jídel 2 3 4 5 6 7 8 10

Absolutní četnost ŠNVP ŠOVP 1 0 4 11 11 9 44 33 4 8 1 1 0 1 0 1

Relativní četnost (%) ŠNVP ŠOVP 0,78 0,00 3,10 8,53 8,53 6,98 34,11 25,58 3,10 6,20 0,78 0,78 0,00 0,78 0,00 0,78

60

Tab. 11. Popisné statistiky - odpovědi na otázku č. 3 Všechny skupiny Popisné statistiky (List1 v Dotazník 2) N platných Proměnná Kolikrát jíst za den?

Proměnná Kolikrát jíst za den?

Medián

Modus

Četnost Minimum Maximum modu

129 4,775194 5,000000 5,000000 77 2,000000 Typ školy=ŠNVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 2) N platných

Průměr

Medián

Modus

64

Průměr

Medián

Modus

4,796875 5,000000 5,000000

10,00000

Četnost Minimum Maximum modu

65 4,753846 5,000000 5,000000 44 2,000000 Typ školy=ŠOVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 2) N platných

Proměnná Kolikrát jíst za den?

Průměr

Četnost modu 33

7,000000

Minimum Maximum 3,000000

10,00000

Nulová hypotéza H0: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací neexistuje závislost. 3.

Alternativní hypotéza H1: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací existuje závislost. Data získaná od respondentů v záznamu denních jídel z dotazníku č. 1 a otázky č. 3

z dotazníku č. 2, byla podrobena korelační analýze. Hodnota Pearsonova korelačního koeficientu byla stanovena na r = 0,102, což značí slabou závislost, jelikož hodnota r se nachází v rozmezí 0,1 – 0,3. Nulovou hypotézu zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní, tedy mezi názory žáků na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací existuje slabá závislost. Grafické znázornění ukazuje obr. 19.

61

Obr. 19. Graf – korelační analýza u hypotézy č. 3 Korelace (List1 v Korelace 13s*129ř) Počet skutečně zkonzumov aných jídel za den.:Kolikrát denně si my slíš, že by s měl/měla jíst?: y = 4,0755 + 0,0719*x; r = 0,1016; p = 0,2520; r2 = 0,0103 Kolikrát denně si my slíš, že by s měl/měla jíst?:Počet skutečně zkonzumov aných jídel za den.: y = 4,1406 + 0,1436*x; r = 0,1016; p = 0,2520; r2 = 0,0103 Kolikrát denně si myslíš, že bys měl/měla jíst?

Počet skutečně zkonzumovaných jídel za den.

Nulová hypotéza H0: Zařazení polévky jako součást správného oběda nezávisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. 4.

Alternativní hypotéza H1: Zařazení polévky jako součást správného oběda závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu.

Pro testování hypotézy č. 4 byla vytvořena čtyřpolní kontingenční tabulka (tab. 12.). V tomto případě bylo potřeba otestovat nezávislost, tabulka byla tedy testována chí-kvadrátem (χ2) testem nezávislosti. Následně byla vyčíslena p-hodnota vztahující se k chí-kvadrát testu. Její hodnota je p < 0,05 (signifikance chí-kvadrát testu 0,0010) (tab. 13.). Z toho vyplývá, že nulovou hypotézu na hladině významnosti α = 0,05 zamítáme a přijímáme hypotézu alternativní, tedy zařazení polévky jako součást správného oběda závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu, a to ve prospěch žáků navštěvujících ŠNVP.

62

Tab. 12. Kontingenční tabulka pro hypotézu č. 4 Kontingenční tabulka (List1 v Dotazník 2) Polévka NE ANO CELKEM

Typ školy ŠNVP 18 47 65

Typ školy ŠOVP 36 28 64

Celkem 54 75 129

Tab. 13. Vypočítané očekávané četnosti pro hypotézu č. 4 Očekávané četnosti 27,2093 37,7907

26,7907 37,2093

Výsledky otázky č. 5 – „Z jakých částí by měl být podle tebe složen správný oběd?“ V otázce č. 5 bylo zjišťováno, co by měl podle žáků obsahovat správný oběd. Jednalo se o otázku otevřenou, tedy bez možnosti výběru odpovědi. Jednotlivé odpovědi byly rozděleny do pěti kategorií, a to kategorie polévka, polévka + 2. chod, polévka + 2. chod + kompot/salát, polévka + 2. chod + dezert a nápoj k obědu. Polévku jako součást oběda zařadilo 75 respondentů z celkového počtu 129, tedy 58,14 %. Kategorii polévka a 2. chod uvedlo 72 žáků, což činí 55,81 %. Obě ze skupin jsou zastoupeny nadpoloviční většinou dotazovaných. Třetí kategorie polévka + 2. chod + kompot/salát se v souboru vyskytovala v počtu 37 (28,68 %). Kategorii polévka + 2. chod + dezert uvedlo 16 žáků (12,4 %) a nápoj k obědu zařadilo 18 respondentů (13,95 %). Jednotlivé četnosti jsou shrnuty v tab. 14 a graficky znázorněny na obr. 20. Tab. 14. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 5 Části oběda Polévka jako součást oběda Polévka + 2. chod Polévka + 2. chod + kompot/salát Polévka + 2. chod + dezert Nápoj k obědu

Absolutní četnost ŠOVP ŠNVP 28 47 25 47 12 25 6 10 6 12

Relativní četnost (%) ŠOVP ŠNVP 21,71 36,43 19,38 36,43 9,30 19,38 4,65 7,75 4,65 9,30

63

Obr. 20. Graf – relativní četnosti odpovědí na otázku č. 5

12,4 %

Polévka

13,95 %

Polévka + 2. chod

58,14 %

Polévka + 2. chod + kompot/salát

28,68 %

Polévka + 2. chod + dezert Nápoj k obědu 55,81 %

Výsledky otázky č. 11 – „Snažíš se jíst pravidelně?“ V rámci otázky č. 11 vyjadřovali respondenti svůj názor na pravidelnost svého stravování. Otázka byla uzavřená a žáci si vybírali pouze jednu odpověď ze čtyř nabídnutých možností ano, spíše ano, spíše ne, ne. Odpověď ano zvolilo 79 dotazovaných žáků, tedy celkově 61,24 %. V rámci škol zvolilo tuto odpověď o jednoho respondenta více ze ŠOVP než ŠNVP. Druhou nejčastěji zastoupenou odpovědí je možnost spíše ano, kterou označilo 41 žáků (31,78 %). Odpovědi spíše ne a ne dohromady uvedlo 9 respondentů (6,98 %). U možností spíše ano, spíše ne a ne měli žáci udat argumenty pro své chování, tedy z jakého důvodu se žák ani nesnaží. Nejčastěji zastoupené důvody nabízí tab. 16. Absolutní a relativní četnosti odpovědí jsou shrnuty v tab. 15 a grafické znázornění je na obr. 21. Tab. 15. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11 Odpověď ANO SPÍŠE ANO SPÍŠE NE NE

Absolutní četnost ŠNVP 39 20 4 2

ŠOVP 40 21 3 0

Relativní četnost (%) ŠNVP 30,23 15,50 3,10 1,55

ŠOVP 31,01 16,28 2,33 0,00

64

Obr. 21. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 11

0 NE

ŠOVP

2

ŠNVP 3 ŠPÍŠE NE

4 21

SPÍŠE ANO

20 40

ANO

39 0

10

20

30

40

Počet žáků

Tab. 16. Důvody nepravidelnosti stravování - otázka č. 11 Důvody nepravidelnosti stravování zapomíná nemá čas nemá hlad

Počet žáků 5 11 11

7.2 Znalosti a chování týkající se konzumace ovoce a zeleniny Pro vyhodnocení znalostí a chování spojeného s konzumací ovoce a zeleniny byl použit záznam o spotřebě ovoce a zeleniny v průběhu 3 dnů z dotazníku č. 1 a otázka č. 4 z dotazníku č. 2. Nulová hypotéza H0: Počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. 5. Alternativní hypotéza H1: Počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Pro testování hypotézy č. 4 bylo využito záznamu o spotřebě ovoce a zeleniny z dotazníku č. 1. Nejprve byla otestována normalita rozložení dat. Hodnoty testů Lilieforse i Shapiro-Wilka vykazovaly u výběru ŠNVP p < 0,01, u výběru ŠOVP jsou hodnoty testů 65

p > 0,05 (tab. 17.). Předpoklad normality dat je tedy splněn u výběru ŠOVP, avšak u výběru ŠNVP splněn není. Z tohoto důvodu testujeme hypotézu opět neparametrickým nepárovým testem. Hodnota Mann – Whitneyova U testu byla stanovena na p > 0,05 (tab. 18.). Na hladině významnosti α = 0,05 tedy nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. Tab. 17. Testy normality u hypotézy č. 5 Typ školy=ŠNVP Testy normality (Dotazník 1)

Proměnná O+Z za den

N

max D

65

0,143048

Lilliefors p

W

p

p < ,01

0,921922

0,000539

W

p

0,965111

0,067227

Typ školy=ŠOVP Testy normality (Dotazník 1) Proměnná O+Z za den

N

max D

64

0,092543

Lilliefors p p < ,20

Tab. 18. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 5 Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) (Dotazník 1) Dle proměn. Typ školy Označené testy jsou významné na hladině p <,05000 Sčt poř. Sčt poř. ŠNVP ŠOVP

U

Z

p-hodn.

N N 2*1str. Z p-hodn. platn. platn. přesné uprav. ŠNVP ŠOVP p

Proměnná O+Z za 4026,50 4358,50 1881,50 0,93269 0,35098 0,93468 0,34995 den

65

64

0,3510

V rámci zodpovězení průzkumných otázek byla data z dotazníku č. 1 podrobena testování popisnou statistikou. Bylo zjištěno, že ve skutečnosti zkonzumují žáci v průměru 3,3 porce ovoce a zeleniny za den. Modus je v tomto případě vícenásobný s četností 12 respondentů. Minimum, které dotazovaní za den zkonzumují je 0 porcí ovoce a zeleniny, maximum pak 8 porcí. Získaná data jsou znázorněna v tab. 19. Tab. 19. Popisné statistiky – záznam počtu porcí ovoce a zeleniny za den Popisné statistiky (List1 v Korelace oprava) Proměnná O+Z za den

N platných 129

Průměr

Medián

Modus

3,248062 3,000000 Vícenás.

Četnost Minimum Maximum modu 12

0,00

8,000000

66

Výsledky otázky č. 4 – „Kolik porcí ovoce a zeleniny bys měl/měla sníst za den?“ Účelem otázky č. 4 bylo zjistit, kolik porcí ovoce a zeleniny by měli žáci a jejich vrstevníci konzumovat. Porce byla dětem přirovnána k velikosti jejich sevřené pěsti. Žáci doplnili číslo do věty. Následně byla data zpracována popisnou statistikou. Celkově nejfrekventovanější odpovědí, čili modem, je odpověď 3 porce za den. Odpověď byla napsána 41 žáky, což činí 31,78 %. V rámci rozdělení odpovědí dle typu škol se lišila skupina ŠOVP, ve které byl modus pouze 2 porce za den, uveden s četností 21 žáků. Odpověď 2 porce za den byla zároveň druhou celkově nejčastější odpovědí s relativní četností 26,36 %. Minimální hodnota porcí, kterou žáci uváděli, je 1 porce, maximum pak 12 porcí. Prezentovaná data jsou shrnuta v tab. 20 a 21 a graficky znázorněna na obr. 22. Obr. 22. Graf - absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 4 1 0

12

0

Počet porcí ovoce a zeleniny

10 8 7 6

ŠOVP

1 1 1 1 0 1

ŠNVP

2 11

5

14 4

4

9 18

3

23 21

2

13

6

1

0 0

5

10

15

20

25

Počet žáků

67

Tab. 20. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 4 Počet porcí ovoce a zeleniny 1 2 3 4 5 6 7 8 10 12

Absolutní četnosti ŠNVP ŠOVP 0 6 13 21 23 18 9 4 14 11 2 1 0 1 1 1 1 0 0 1

Relativní četnosti (%) ŠNVP ŠOVP 0,00 4,65 10,08 16,28 17,83 13,95 6,98 3,10 10,85 8,53 1,55 0,78 0,00 0,78 0,78 0,78 0,78 0,00 0,00 0,78

Nulová hypotéza H0: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací neexistuje závislost. 6.

Alternativní hypotéza H1: Mezi názory žáků ze ŠOVP a ŠNVP na počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací existuje závislost.

Tab. 21. Popisné statistiky – odpovědi na otázku č. 4 Všechny skupiny Popisné statistiky (List1 v Dotazník 2) Četnost N platných Průměr Medián Modus Minimum modu Proměnná Kolik porcí O+Z jíst za den? 129 3,403101 3,000000 3,000000 41 1,000000 Typ školy=ŠNVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 2) Četnost N platných Průměr Medián Modus Minimum modu Proměnná Kolik porcí O+Z jíst za den? 65 3,584615 3,000000 3,000000 23 1,000000 Typ školy=ŠOVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 2) Četnost N platných Průměr Medián Modus Minimum modu Proměnná Kolik porcí O+Z jíst za den? 64 3,218750 3,000000 2,000000 21 1,000000

Maximum 12,00000

Maximum 10,00000

Maximum 12,00000

Pro korelační analýzu byla použita data ze záznamu zkonzumovaných porcí ovoce a zeleniny v dotazníku č. 1 a data z otázky č. 4 z dotazníku č. 2. Hodnota Pearsonova korelačního koeficientu byla stanovena na r = 0,163. Hodnota se nachází v rozmezí 0,1 – 0,3, což značí slabou závislost. Nulovou hypotézu tedy zamítáme, naopak přijímáme hypotézu alternativní, což znamená, že mezi názory žáků na počet porcí ovoce a zeleniny

68

zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací existuje slabá závislost. Grafické znázornění ukazuje obr. 23. Obr. 23. Graf – korelační analýza u hypotézy č. 6 Korelace (List1 v Korelace oprav a 13s*129ř) Počet skutečně zkonzumov aných porcí O+Z za den.:Kolik porcí O+Z by s měl/měla sníst za den?: 2,6607 + 0,1726*x; r = 0,1632; p = 0,0646; r2 = 0,0266 Kolik porcí O+Z by s měl/měla sníst za den?:Počet skutečně zkonzumov aných porcí O+Z za den.: 2,9017 + 0,1544*x; r = 0,1632; p = 0,0646; r2 = 0,0266

y =

y =

Kolik porcí O+Z bys měl/měla sníst za den?

Počet skutečně zkonzumovaných porcí O+Z za den.

7.3 Znalosti a chování týkající se pitného režimu K hodnocení znalostí a chování zaměřujícího se na pitný režim posloužil záznam pitného režimu žáků označovaného do dotazníku č. 1 a otázka č. 6 z dotazníku č. 2. Nulová hypotéza H0: Zařazení čisté vody do správného pitného režimu nezávisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. 7. Alternativní hypotéza H1: Zařazení čisté vody do správného pitného režimu závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Pro potřeby testování byla vytvořena čtyřpolní kontingenční tabulka z informací získaných z dotazníku č. 2, přesněji z otázky 6 (tab. 22.). Hypotéza č. 5 byla testována chí-kvadrát (χ2) testem závislosti. Dosažená hladina signifikance byla stanovena na p = 0,668 (tab. 23.) a nulovou hypotézu tedy nelze zamítnout na hladině významnosti 0,05. To znamená, 69

že zařazení čisté vody do správného pitného režimu nezávisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Tab. 22. Kontingenční tabulka pro hypotézu č. 7 Kontingenční tabulka (List1 v Dotazník 2) Voda (čistá)

Typ školy ŠNVP

Typ školy ŠOVP

Celkem

NE

12

10

22

ANO

53

54

107

CELKEM

65

64

129

Tab. 23. Vypočítané očekávané hodnoty pro hypotézu č. 7 Očekávané četnosti 11,08527 53,91473

10,91473 53,08527

Výsledky z dotazníku č. 1 – záznam pitného režimu Dat získaná záznamem žáků svého pitného režimu, byla podrobena zpracování popisnou statistikou. Bylo zjištěno, že v rámci celého souboru 129 žáků je průměrný denní příjem tekutin 1219 ml. Modem, tedy nejčastěji zaznamenávanou hodnotou pitného režimu, je 1100 ml s četností záznamu 9 žáků. U této statistické veličiny nacházíme rozdíly mezi typy škol, přesněji u ŠNVP je hodnota modu 800 ml, u ŠOVP pak 950 ml. Hodnota mediánu je ve všech třech skupinách víceméně stejný cca 1200 ml. Minimální uváděná spotřeba žáky je 300 ml, u ŠOVP 500 ml, maximální 2100 ml. Podrobnější data jsou uvedena v tab. 24.

70

Tab. 24. Popisné statistiky – záznam pitného režimu Všechny skupiny Popisné statistiky (List1 v Dotazník 1)

Proměnná Pitný režim za den

Proměnná Pitný režim za den

Proměnná Pitný režim za den

N platných

Průměr

Medián

Četnost modu

Minimum

Maximum

129 1219,380 1200,000 1100,000 9 300,0000 Typ školy=ŠNVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 1)

2100,000

N platných

Průměr

Medián

Modus

Četnost modu

Minimum

Maximum

65 1236,154 1200,000 800,0000 6 300,0000 Typ školy=ŠOVP Popisné statistiky (Tabulka in Dotazník 1)

2100,000

N platných 64

Průměr

Medián

Modus

Modus

1202,344 1225,000 950,0000

Četnost modu

Minimum

Maximum

6

500,0000

2100,000

Výsledky otázky č. 6 – „Co podle tebe patří do správného pitného režimu?“ V rámci otázky č. 6, bylo za úkol zjistit, jaké nápoje řadí žáci do správného pitného režimu, tedy které z nápojů by se dle jejich názoru měly v pitném režimu vyskytovat. Jedná se o otevřenou otázku, ve které mohli žáci udávat více možností. Nejčastěji zmiňovaným nápojem je čistá voda s relativní četností 82,95 %. Mezi dalšími často uváděnými nápoji je pak čaj s absolutní četností 53 (41,09 %), džus a voda se sirupem s absolutními četnostmi 31 (24,03 %) a minerální voda udaná ve 30 případech, tedy ve 23,25 %. V rámci ŠOVP uvedli 3 žáci, že do správného pitného režimu bychom měli zařadit kávu a 1 respondent zařadil cappuccino. Zjištěná data byla shrnuta a rozdělena dle typu školy (tab. 25) a graficky znázorněna na obr. 24.

71

Tab. 25. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 6 Typ nápoje Čistá voda Voda se sirupem Minerální voda Perlivé nápoje Čaj (obecně) Džus Limonáda Sprite, Fanta Neslazené nápoje Cappucino Energetické nápoje Káva Kofola Coca-cola Mléko Kakao Ochucené nápoje Polévka

Absolutní četnosti ŠNVP ŠOVP 53 54 14 17 14 16 1 0 25 28 15 16 7 5 0 2 1 2 0 1 4 3 0 3 2 2 5 2 2 1

4 4 5 0 0 0

Relativní četnosti (%) ŠNVP ŠOVP 41,09 41,86 10,85 13,18 10,85 12,40 0,78 0,00 19,38 21,71 11,63 12,40 5,43 3,88 0,00 1,55 0,78 1,55 0,00 0,78 3,10 2,33 0,00 2,33 1,55 3,10 1,55 3,10 3,88 3,88 1,55 0,00 1,55 0,00 0,78 0,00

72

Obr. 24. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 6 1 0 0 1 0 1 2 00 2 0 2 3 0 2 1 4 2 4 2 3 4

Cappucino Perlivé nápoje Polévka Sprite, Fanta Ochucené nápoje Kakao Káva Neslazené nápoje Coca-cola Kofola Energetické nápoje

ŠOVP ŠNVP

5 5 5 7

Mléko Limonáda Minerální voda Voda se sirupem Džus

16 14 17 14 16 15

Čaj (obecně)

25

28 54 53

Čistá voda 0

10

20

30

40

50

60

Počet žáků

7.4 Znalosti týkající se hygieny Pro posouzení znalostí žáků týkající se hygieny byla vybrána otázka č. 9 z dotazníku č. 2. Nulová hypotéza H0: V oblasti hygieny potravin není ve znalostech dívek a chlapců významný rozdíl. 8.

Alternativní hypotéza H1: V oblasti hygieny potravin je ve znalostech dívek a chlapců významný rozdíl. Prostřednictvím testů normality byly získány hodnoty testu Lilieforse a Shapiro-

Wilka. Obě skupiny vykazují hodnoty p < 0,01 (tab. 26.), zamítáme tedy normální rozložení a testujeme pomocí neparametrického nepárového testu. Asymptotická p-hodnota byla v rámci Mann -Whitneyova U testu stanovena na p > 0,05 (tab. 27.). Na hladině významnosti

73

α = 0,05 nulovou hypotézu nezamítáme. To znamená, že v oblasti hygieny potravin není ve znalostech dívek a chlapců statisticky významný rozdíl. Tab. 26. Testy normality u hypotézy č. 8 pohlaví=chlapec Testy normality (Dotazník 2) Proměnná Počet hygienických zásad

N

max D

62

0,250422

Lilliefors p

W

p < ,01

p

0,886040

0,000032

pohlaví=dívka Testy normality (Dotazník 2) Proměnná Počet hygienických zásad

N

max D

67

0,234212

Lilliefors p

W

p < ,01

p

0,853714

0,000001

Tab. 27. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 8 Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) (Dotazník 2) Dle proměn. Pohlaví Označené testy jsou významné na hladině p <,05000 Sčt poř. Sčt poř. skup. 1 skup. 2

U

Z

N N 2*1str. pZ platn. platn. p-hodn. přesné hodn. uprav. skup. skup. p 1 2

Proměnná Počet hygienických 4030,00 4355,00 2077,00 0,0 1,0000 zásad

0,00

1,00000

62

67

1,0000 0

Mezi respondenty nejčastěji uváděné zásady správné hygieny byly uváděny převážně správná hygiena rukou před jídlem, po jídle a v průběhu přípravy pokrmů, dále umývání potravin před konzumací, dostatečná tepelná úprava potravin i pokrmů, tedy nejíst pokrmy a potraviny syrové, spálené, či neohřáté a tepelně znovu neopracované, uchovávat potraviny v místě s vhodnou teplotou, např. lednice, mrazák, špajzka, naopak nenechávat potraviny na slunci, chránit potraviny před škůdci atd.

74

7.5 Znalosti a chování týkající se obliby a výběru potravin Otázky zabývající se oblibou a výběrem potravin jsou otázky č. 2, 7, 8 a 10 z dotazníku č. 2. Výsledky otázky č. 2 – „Vynecháváš některé potraviny ze svého jídelníčku? Které a z jakého důvodu?“ Otázka č. 2 zjišťovala informace, které potraviny vynechávají žáci ze svého jídelníčku a především z jakého důvodu. Více než polovina dětí udává jako důvod nezařazování potravin do jídelníčku jejich neoblibu. Každý třetí z dotazovaných žáků pak žádné potraviny nevynechává. Další uváděné důvody jsou alergie, zdravotní neprospěšnost potravin či nechtěný nárůst hmotnosti (tab. 28.). Mezi potraviny nejčastěji vyřazované z jídelníčku žáků patří na prvním místě houby, které uvedlo 19 žáků, dále špenát, ryby, játra, koprová omáčka, brokolice či rajčata. Seznam všech vylučovaných potravin respondenty včetně absolutních a relativních četností je uveden v příloze III. Tab. 28. Důvody vynechávání potravin z jídelníčku – otázka č. 2 Důvody vynechávání potravin alergie zdravotní neprospěšnost nárůst hmotnosti neobliba nevynechává

Počet žáků 2 4 2 80 41

Výsledky otázky č. 7 – „Kolik porcí potravin vypsaných v závorce nebo jim podobných obvykle sníš a vypiješ v průběhu dne?“ V otázce č. 7 měli respondenti za úkol napsat počet porcí potravin jako limonáda, coca cola, energetický drink, čokoládová tyčinka, oplatek, smažený koblížek, bonbony, chipsy, hranolky, solené arašídy nebo jim podobných, obvykle zkonzumovaných za den. Jednu porci mají pro představu uvedenu vždy u dané potraviny. Nejfrekventovanější odpovědí uváděnou respondenty byla konzumace 1 porce zmíněných potravin v průběhu dne s relativní četností 22,48 %. Druhou nejčastější odpovědí byla konzumace 2 porcí s absolutní četností 23 a relativní četností 17,83 %. Veškerá zmiňovaná data jsou uvedena v tab. 29 a graficky znázorněna na obr. 24.

75

Tab. 29. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 7 Počet porcí

Absolutní četnosti ŠNVP ŠOVP 4 3 13 16 11 12 8 12 9 8 9 3 2 1 2 2 4 2 1 0 1 2 1 2

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Relativní četnosti (%) ŠNVP ŠOVP 3,10 2,33 10,08 12,40 8,53 9,30 6,20 9,30 6,98 6,20 6,98 2,33 1,55 0,78 1,55 1,55 3,10 1,55 0,78 0,00 0,78 1,55 0,78 1,55

Obr. 24. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 7 2

11

1

10

0

9

2

ŠNVP

1

2

8

4

2 2

7

Počet porcí

ŠOVP

1

1

6

2 3

5

9 8

4

9 12

3

8

12

2

11

1

13

3

0 0

2

16

4 4

6

8

10

12

14

16

Počet žáků

Výsledky otázky č. 8 – „Která potravinová skupina by se podle tebe měla v jídelníčku vyskytovat nejvíce?“ Účelem otázky č. 8 bylo zjistit, která z potravinových skupin by se podle žáků měla v jídelníčku vyskytovat v největším zastoupení. Otázka je uzavřená a žáci dostali na výběr 76

z pěti potravinových skupin, a to obiloviny, zelenina, ovoce, mléko a mléčné výrobky a sladkosti a měli označit pouze jednu odpověď. Nejvíce udávanou skupinou byla zelenina s absolutní četností 45 respondentů, což činí 34,88 %. Žáci navštěvující ŠNVP volili nejčastěji odpověď za a) obiloviny. Z celkových 65 dotazovaných označilo tuto odpověď 24 dětí, tedy 18,60 %, stejný počet žáků navštěvujících ŠOVP vybral odpověď za b) zelenina. Údaje jsou zaznamenány v tab. 30 a graficky znázorněny na obr. 25. Tab. 30. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 8 Potravinová skupina

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

ŠNVP

ŠOVP

ŠNVP

ŠOVP

obiloviny

24

18

18,60

13,95

zelenina

21

24

16,28

18,60

ovoce

14

16

10,85

12,40

mléko a mléčné výrobky

5

6

3,88

4,65

sladkosti

1

0

0,78

0,00

Obr. 25. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 8 0 sladkosti

1 ŠOVP

6 mléko a mléčné výrobky

ŠNVP

5 16

ovoce

14 24

zelenina

21 18 24

obiloviny 0

5

10

15

20

25

Počet žáků

Výsledky otázky č. 10 – „Co tě ovlivňuje při výběru potravin? Podle čeho si potraviny vybíráš?“ V rámci otevřené otázky č. 10 měli žáci zaznamenat, jaká kritéria jsou pro ně rozhodující v otázce výběru potravin, tedy podle čeho si potraviny vybírají. Respondenti měli možnost napsat všechna kritéria, která jsou pro ně při výběru důležitá. Veškeré kategorie 77

i absolutní četnosti odpovědí jsou graficky znázorněny na obr. 26 a shrnuty v tab. 31. Nejvíce zastoupenou odpovědí je chuť, podle které vybírá potraviny 77 dotazovaných žáků (59,69 %). Druhým nejhojněji zastoupeným kritériem je pak vzhled s 34 odpověďmi (26,36 %) a o třetí místo se dělí kategorie cena a zdravé potraviny. Tyto možnosti napsalo v obou případech 28 dětí (21,71 %). Tab. 31. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 10 Kritéria výběru chuť vzhled zdravé potraviny cena kvalita etiketa, složení dostupnost v domácnosti vůně alergie země původu množství v balení reklama časová náročnost výběru

Absolutní četnost 77 34 28 28 17 15 7 5 2 2 2 1 1

Relativní četnost (%) 59,69 26,36 21,71 21,71 13,18 11,63 5,43 3,88 1,55 1,55 1,55 0,78 0,78

Obr. 26. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 10 počet žáků 1 1 2 2 2 5 7 15 17 28 28 34 77 0

10

20

30

40

50

60

70

80

78

8 DISKUZE Zdravotní gramotnost a s ní související výživová gramotnost je nedílnou součástí výbavy pro život, proto je žádoucí, aby bylo tomuto tématu věnováno více pozornosti, především však jeho aplikaci do běžného života lidí. Zvýšení stupně zdravotní i výživové gramotnosti má vliv na to, jak lidé získávají informace o zdraví a výživě a do jaké míry jsou pro ně tyto informace důvěryhodné. Postupné zlepšování zdravotní a výživové gramotnosti neovlivňuje pouze zdravotnictví, tedy nemocnost lidí, ale má za následek také vzrůstání aktivity ve společenském a kulturním životě, snížení sociální tenze, ovlivnění ekonomické stránky států a mnoho dalších. Výživové chování dětí je ovlivňováno rodinou, školními zařízeními, institucemi veřejné správy, poskytovateli zdravotní péče, vládními agenturami, potravinářskými společnostmi a médii (3, 9, 28). Dotazníkové šetření se snažilo zjistit, jak jsou na tom s úrovní znalostí a chování v oblasti výživy, děti pátých ročníků ZŠ a to žáci ze tříd ovlivněných či neovlivněných výživovým projektem. Na začátku bylo nutné respondenty upozornit, že se jedná o anonymní dotazník, nemusí se tedy bát žádného postihu za špatné vyplnění a mohou tak napsat svůj skutečný názor na věc. Důraz byl kladen pouze na vyplnění všech otázek. U každého vyplnění byla přítomna má osoba a v případě nejasností měli žáci možnost nesrovnalosti

konzultovat.

Formulace

otázek

byla

ověřena

pilotním

projektem,

z tohoto důvodu většině žáků vyplnění dotazníků problém nečinilo. V šesti otázkách dotazníku č. 2, jednalo se o otázky otevřené, byl dětem poskytnut prostor vyjádřit svůj názor a obhájit jej argumenty. V těchto otázkách byla zjišťována kvalitativní data, v ostatních částech dotazníků pak byla žáky zaznamenávána data kvantitativní. Dle ohlasů dětí zvýšilo jejich motivovanost vyplnit dotazník č. 2 zařazení vizuálního prvku na konec dotazníku. Dotazník č. 1 poskytnul dětem možnost zaznamenávat pravidelnost konzumace, spotřebu ovoce a zeleniny a pitný režim a sledovat tak svůj vlastní stravovací režim. Šlo nám tedy o zjištění míry znalostí, a jak dalece jsou žáky tyto vědomosti uplatňovány a dodržovány v běžném životě. Hlavním problémem bylo, že dotazník č. 1 byl dětem rozdán a dle instrukcí jej vyplňovali doma, čímž se rapidně snížila jeho návratnost. Pouze v jednom případě, byla návratnost téměř 100% až na 2 respondenty, kteří byli nemocní, a to díky psychologickému působení pedagoga, který za neodevzdání dotazníku slíbil vypracování samostatné práce. Návratnost byla tedy velmi ovlivněna přístupem samotných pedagogů.

79

Jednotlivé otázky byly pro potřeby vyhodnocování rozděleny dle zaměření do pěti skupin s názvy: znalosti a chování týkající se skladby a pravidelnosti stravování, znalosti a chování týkající se konzumace ovoce a zeleniny, znalosti a chování týkající se pitného režimu, znalosti týkající se hygieny a znalosti a chování týkající se obliby a výběru potravin. Výsledky ze skupiny otázek znalosti a chování týkající se skladby a pravidelnosti stravování ukazují, že počet zkonzumovaných jídel v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. Se závěrem hypotézy č. 1 souvisí také záznam žáků své skutečné konzumace, kdy bylo nejčastěji zaznačeno 5 jídel denně. Výsledek se shoduje s odpověďmi na otázku „Kolikrát denně si myslíš, že bys měl/měla jíst?“, ve které žáci nejčastěji odpovídali 5x za den, a to v obou typech škol. V hypotéze č. 3 byla prokázána existence slabé závislosti mezi názory žáků na počet denních jídel a jejich skutečnou konzumací. Hypotéza č. 2 zkoumala, zda se počet jednotlivých denních jídel zkonzumovaných v průběhu tří zaznamenávaných dnů u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. Testováním bylo prokázáno, že v případě snídaně, oběda, svačiny ani večeře se nulová hypotéza nezamítala, tedy počet těchto jídel se nelišil. Pouze v případě přesnídávek byla hypotéza zamítnuta a bylo konstatováno, že počet přesnídávek zkonzumovaných v průběhu 3 dnů se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP liší. V hypotéze č. 4 byla zjišťována závislost zařazení polévky jako součást správného oběda na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Nulová hypotéza byla zamítnuta, tedy zařazení polévky jako součást správného oběda závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Toto zjištění je však zarážející, jelikož je ve prospěch ŠNVP. Z tohoto důvodu se nabízí otázka, zda lze tyto dva parametry testovat. Do procesu zařazení polévky žáky jako součást správného oběda vstupuje mnoho faktorů a nelze tedy říci, že absolvování výživového projektu jej jako jediný ovlivňuje. Polévku jako součást oběda uvedlo 47 žáků právě ze ŠNVP, ze ŠOVP zařadilo polévku pouze 28 respondentů. Možným důvodem by mohl být malý vzorek respondentů (n = 129), nedostatečné věnování času výuce o správném stravování, případně nedostatečný zájem pedagogů, dále např. polévky nejsou součástí domácích obědů, tedy děti necítí potřebu ji udávat v odpovědi, dalším důvodem by mohlo být nezdůraznění polévky jako součást oběda v projektu, kterým děti prošly. Dále bylo zjišťováno, kolik dotazovaných považuje za správný oběd polévku +2. chod + kompot/salát. Tuto kombinaci zaznamenalo 9,3 % ze ŠOVP a 19,38 % ze ŠNVP. Opět je znatelná převaha na straně žáků, kteří projektem neprošli. V rámci této skupiny otázek bylo také hodnoceno, kolik žáků pravidelně snídalo během tří sledovaných dnů, z toho jeden den byl víkendový. Na snídani byla zaměřena pozornost z důvodu, že je významným ukazatelem správné výživy. Dle U.S. Department of Health and Human Services snídá 80

92 % dětí ve věku 6 – 11 let. Nepravidelnost v konzumaci snídaně pak může mít za následek zhoršení kognitivních funkcí dětí, snížení schopnosti učit se a v neposlední řadě vede ke zvýšení tělesné hmotnosti a hladiny cholesterolu a tuků v krvi. Dle studie HBSC z roku 2010 prováděné v ČR snídalo v každý pracovní den 61 % dívek a 69 % chlapců ve věku 11 let. V našem dotazníkovém šetření snídalo z celkového počtu 129 žáků 72,87 % každý den, 8,53 % žáků naopak nesnídalo ani v jeden zaznamenávaný den. V porovnání se studií HBSC se jedná o vyšší procento, avšak v rámci dotazníkového šetření byla zjišťována konzumace pouze ve třech dnech. Poslední otázka v této kategorii byla, zda se žáci snaží jíst pravidelně. Odpověď ano zvolilo 61,24 % respondentů, odpověď spíše ano pak 31,78 % žáků, variantu spíše ne označilo 5,43 % dotázaných a možnost ne si vybralo pouze 1,55 %. Nejčastějšími důvody, které žáky vedou k nepravidelnostem ve stravování, jsou zapomínání, děti nemají hlad nebo nemají čas, jelikož jsou zaměstnáni mnoha kroužky a aktivitami (29). Další skupinou otázek jsou otázky zjišťující znalosti a chování týkající se konzumace ovoce a zeleniny. Testováním hypotézy č. 5 se došlo k závěru, že počet porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných v průběhu dne se u žáků ze ŠNVP a ŠOVP neliší. Dále bylo zjištěno, že průměrně žáci zkonzumují 3 porce ovoce a zeleniny za den. Na otázku „Kolik porcí ovoce a zeleniny bys měl/měla denně sníst?“, ve které byla porce dětem přirovnána k velikosti jejich sevřené pěsti, odpovědělo nejvíce respondentů také 3 porce za den, tedy počet předpokládaných porcí se shoduje s průměrnou hodnotou skutečné konzumace. V rámci rozdělení odpovědí dle typu škol se skupina ŠOVP lišila, nejčetnější odpovědí bylo konzumace pouze 2 porcí ovoce a zeleniny za den. Dle WHO by konzumace ovoce a zeleniny měla být nejméně 2 – 3 porce za den, tedy tvrzení žáků se shodují, avšak některé organizace např. Commission of the European Communities doporučuje konzumaci minimálně 5 porcí za den. Hypotéza č. 6 testovala, zda existuje závislost mezi počtem porcí ovoce a zeleniny zkonzumovaných během dne a jejich skutečnou konzumací. Zjištěná hodnota prokázala slabou závislost srovnávaných datových řad (29). Výsledky otázek zaměřených na znalosti a chování týkající se pitného režimu ukazují, že v rámci 129 žáků činí průměrný denní příjem tekutin 1219 ml. Při rozdělení odpovědí dle typu škol měli žáci ze ŠOVP vyšší nejčastější zaznamenávanou hodnotu (950 ml) než žáci ze ŠNVP (800 ml). V rámci této skupiny byla také testovaná hypotéza č. 7, která měla za úkol zjistit, zda zařazení čisté vody do pitného režimu závisí na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu. Nulová hypotéza nebyla zamítnuta, tedy zařazení čisté vody 81

na účasti žáků ve výživově zaměřeném projektu nezávisí. Otázka, „Co podle tebe patří do správného pitného režimu?“, sleduje spektrum nápojů, které žáci zaznamenávají. Nejčastější odpovědí je čistá voda s relativní četností 82,95 %. Dalšími uváděnými nápoji jsou pak čaj (41,09 %), voda se sirupem (24,03 %), džus (24,03 %), minerální voda (23,25 %) a limonáda (9,31 %). Zajímavostí je, že do správného pitného režimu je zařazena třemi respondenty káva (2,33 %) a jedním žákem také cappucino. Čtvrtá skupina, znalosti týkající se hygieny, shrnuje poznatky o zásadách a opatřeních, která jsou dle respondentů vhodná dodržovat, aby předešli případným nežádoucím projevům spojených s konzumací, skladováním a přípravou potravin. Testováním hypotézy č. 8 bylo prokázáno, že v oblasti hygieny potravin není ve znalosti dívek a chlapců významný rozdíl. Zásady správné hygieny, které děti uváděly, byly převážně správná hygiena rukou před jídlem, po jídle a v průběhu přípravy pokrmů, dále umývání potravin před konzumací, dostatečná tepelná úprava potravin i pokrmů, tedy nejíst pokrmy a potraviny syrové, spálené, či neohřáté a tepelně znovu neopracované, uchovávat potraviny v místě s vhodnou teplotou, např. lednice, mrazák, špajzka, naopak nenechávat potraviny na slunci, chránit potraviny před škůdci atd. Poslední skupina, znalosti a chování týkající se obliby a výběru potravin, sleduje např. vynechávání potravin z jídelníčku dětí a také důvody tohoto jednání, dále konzumaci nevhodných potravin, znalost potravinové pyramidy nebo faktory ovlivňující výběr potravin u dětí. Otázka „Vynecháváš některé potraviny ze svého jídelníčku? Které a z jakého důvodu?“ zjišťuje, jaké potraviny a proč žáci nekonzumují. Nejčastěji vylučovanými potravinami u dotazovaných dětí jsou houby (14,73 %), špenát (9,31 %), ryby (6,2 %), játra (5,43 %), koprová omáčka (4,65 %) a brokolice (4,65 %). Žádné potraviny nevynechává 31,78 % žáků. Důvody, které děti vedou k vyloučení těchto potravin, jsou nejčastěji neobliba, kterou uvedlo 80 respondentů, dále zdravotní prospěšnost zaznamenaná čtyřmi žáky, alergie a také nežádoucí nárůst hmotnosti. Častým problémem je konzumace výživově méně hodnotných a naopak energeticky bohatých potravin. Zařazení těchto potravin může následně narušit pravidelnost ve stravování a zařazení slazených nápojů do pitného režimu se podílí na zvyšování výskytu nadváhy a obezity u dětí. Konzumaci všech zmíněných potravin zjišťovala otázka „Kolik porcí potravin vypsaných v závorce nebo jim podobných obvykle sníš a vypiješ v průběhu dne?“. Jedná se o konzumaci porcí potravin jako je limonáda, coca cola, energetický drink, čokoládová tyčinka, oplatek, smažený koblížek, bonbony, chipsy, hranolky, solené arašídy nebo jim podobných. Jednu porci mají žáci pro představu uvedenu 82

vždy u dané potraviny. Nejfrekventovanější odpověď uváděná respondenty byla 1 porce za den (22,48 %), druhá nejčastější pak 2 porce v průběhu dne (17,83 %). Výsledek otázky „Která potravinová skupina by se podle tebe měla v jídelníčku vyskytovat nejvíce?“ přinesl dle mého názoru překvapivé odpovědi. Nejvíce respondentů označilo jako odpověď skupinu zelenina (34,88 %), naopak při rozdělení dat dle typu škol bylo zjištěno, že žáci ze ŠNVP udávali nejčastěji odpověď obiloviny. Z celkového počtu 65 dětí označilo tuto odpověď 24 dotazovaných, tedy 18,6 %. Kupodivu správnou odpověď uváděli častěji žáci, kteří nejsou ovlivněni žádným výživově zaměřeným projektem. V poslední otázce dotazníku zaznamenávali žáci všechny faktory, které je ovlivňují při výběru potravin. Nejvíce udávanou odpovědí je chuť, dle které vybírá potraviny 77 dotazovaných žáků (59,69 %). Druhým nejhojněji zastoupeným faktorem je pak vzhled s 34 odpověďmi (26,36 %) a o třetí místo se dělí kategorie cena a zdravé potraviny. Tyto možnosti napsalo v obou případech 28 dětí (21,71 %). Dalšími kritérii, která žáky ovlivňují ve výběru, jsou např. kvalita, etiketa a složení potravin, dostupnost v domácnosti, vůně, alergie, země původu či reklama (29). Průzkum s názvem Tajemství školních svačin, realizovaný v roce 2006 po celé ČR, sledoval stravovací zvyklosti dětí 3. a 7. tříd i celé rodiny. Zaměřoval se především na pravidelnost a složení stravování. Dotazník vyplňovali rodiče dětí. Celkem bylo hodnoceno 598 dotazníků, z toho 331 dotazníků od dětí ze 3. tříd. Bylo zjištěno, že 54 % dětí konzumovalo nejméně 1x denně nějakou sladkost. Konzumace sladkých limonád byla zjištěna u 15 % žáků 3. tříd. Dle odpovědí rodičů nesnídá či snídá pouze někdy 38 % dětí 3. tříd. V rámci našeho dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nesnídá či nesnídalo ve všechny tři zaznamenávané dny přibližně 27 % žáků. Procento samozřejmě může vzrůstat s prodloužením doby záznamu. Údaje nelze plně srovnat s daty získanými v našem dotazníkovém šetření, jelikož se jedná o žáky mladší a jsou posuzována víceméně odlišná data. Průzkum proběhl za odborné garance Fóra zdravé výživy, Poradenského centra Výživa dětí a České kardiologické společnosti a byl podpořen značkou Rama (37).

83

9 ZÁVĚR V rámci diplomové práce bylo zjišťováno, zda dochází ke zvýšení znalostí a změně chování po absolvování krátkodobých, výživově zaměřených projektů, a zda tyto změny v čase přetrvávají. Získaná data svědčí o nedostatečné účinnosti těchto výživových projektů a upozorňují na nutnost déletrvajícího vzdělávání dětí v oblasti výživy. Opatření, kterými je možno tohoto dosáhnout jsou např. zvýšení zájmu a vzdělávání pedagogů, spolupráce a budování školních jídelen v areálech škol, spolupráce s rodiči, zvýšení motivace u žáků, začlenění jednotného souhrnu učiva o výživě do učebnic ZŠ nebo opakováním informací z již uskutečněného projektu. Některé ze zmíněných zahraničních a českých projektů se snaží tato opatření aplikovat, u většiny jsou však realizována vždy jen některá z nich, v důsledku čehož není dosaženo optimálního působení na děti. Prováděný průzkum splnil dle mého názoru stanovený cíl. Za hlavní nedostatek považuji špatnou návratnost dotazníků v důsledku jejich vyplňování v domácím prostředí. Bylo by možné s žáky vyplňovat dotazníky každý den po dobu průzkumu, což je však časově i finančně náročné. Velmi zajímavé bylo zjištění, jak nevyrovnaně je zařazováno do osnov škol učivo o výživě. Možným řešením zmenšení rozdílů mezi školami by bylo více nadchnout pedagogy pro tuto tématiku, přinášet jim nové informace ze světa výživy, ale hlavně pomoct jim nalézt správný směr, aby se v informacích sami zorientovali a vhodně je předávali svým žákům. Praktickou pomůckou pro učitele by se mohly stát právě materiály vystavené na webových stránkách projektů, které jsou často poskytovány zdarma. V průzkumu bylo zjištěno, že znalosti a chování dětí v oblasti výživy je ovlivňováno mnoha faktory, jelikož výsledky často poukazují na lepší výsledky žáků, jejichž třída paradoxně neprošla žádným výživovým projektem. Z tohoto hlediska je jasné, že žáci museli získávat informace a vzory jinde.

9.1 Odpovědi na průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na znalosti žáků 1. Jaký je dle žáků optimální počet jídel zkonzumovaných v průběhu dne? Nejhojněji zastoupenou odpovědí bylo 5 jídel denně, kterou uvedlo 77 respondentů z celkového počtu 129, tedy 59,69 % dotazovaných. 2.

Konzumaci kolika porcí ovoce a zeleniny denně považují žáci za optimální? Nejfrekventovanější odpovědí byla odpověď 3 porce za den. Odpověď byla napsána

ve 41 případech, což činí 31,78 % všech respondentů. 84

3.

Z jakých chodů by měl být dle žáků složen správný oběd? Nejvíce žáků uvádělo, že správný oběd by měl být složen z polévky a 2. chodu. Tuto

variantu napsalo 72 respondentů, tedy 55,81 %. 4.

Z jakých druhů nápojů je dle žáků složen správný pitný režim? Nejčastěji zmiňovaným nápojem, a to ve více než polovině případů, byla čistá voda.

Dalšími nápoji, které respondenti uváděli v rámci správného pitného režimu, byly čaj, voda se sirupem, džus, minerální voda, mléko, či různé slazené nápoje, např. energetické drinky, limonáda aj. 5.

Jaká potravinová skupina by se měla dle žáků v jejich jídelníčku vyskytovat nejčastěji? Nejvíce volenou potravinovou skupinou byla zelenina. Tuto možnost označilo 45

respondentů, tedy téměř 35 % dotazovaných. 6.

Jaké chování je dle žáků vhodné, aby předešli případným nežádoucím projevům spojených s konzumací, skladováním a přípravou potravin? Zásady správné hygieny, které děti uváděly, byly správná hygiena rukou před jídlem,

po jídle a v průběhu přípravy pokrmů, dále umývání potravin před konzumací, dostatečná tepelná úprava potravin i pokrmů, tedy nejíst pokrmy a potraviny syrové či spálené, uchovávat potraviny v místě s vhodnou teplotou, např. lednice, mrazák, špajzka, naopak nenechávat potraviny na slunci, chránit potraviny před škůdci atd.

9.2 Odpovědi na průzkumné otázky z oblasti výživy zaměřené na chování žáků 1.

Kolik jídel nejčastěji zkonzumují žáci v průběhu dne? Pro potřeby zodpovězení průzkumných otázek byla data podrobena testování popisnou

statistikou. Bylo zjištěno, že ve skutečnosti zkonzumují žáci v průměru 4,5 denních jídel. Modus je 5 denních jídel s četností 56 respondentů. Minimum, které dotazovaní za den zkonzumují, jsou 2 jídla, maximum 6 2.

Kolik žáků snídalo ve všechny 3 sledované dny? Ve všechny 3 dny konzumovalo snídani 94 žáků, tedy 72,87 % respondentů.

3.

Jaké jsou nejčastější neoblíbené potraviny, které žáci nekonzumují? Mezi potraviny, které žáci často nekonzumují, dle odpovědí patří houby, špenát, ryby,

játra, brokolice a koprová omáčka. 4.

Kolik porcí ovoce a zeleniny nejčastěji zkonzumují žáci za den? V rámci zaznamenaných dnů bylo zjištěno, že žáci v průměru zkonzumují 3 porce

ovoce a zeleniny za den. Modus je v tomto případě vícenásobný s četností 12 respondentů.

85

5.

Jaké množství tekutin vypijí žáci v průběhu dne? V rámci celého souboru, tedy 129 žáků, se průměrný denní příjem tekutin pohybuje

okolo 1219 ml. 6.

V jakém množství konzumují žáci potraviny s nutričně nevyváženým složením, obsahující velké množství energie či nadměrné množství soli? Nejfrekventovanější odpovědí uváděnou respondenty byla konzumace 1 porce

zmíněných potravin v průběhu dne s relativní četností 22,48 %. 7.

Jaké faktory ovlivňují žáky ve výběru potravin? Faktory, uváděné s absolutní četností 15 a výše respondentů, byly nejhojněji

zastoupená chuť, dále vzhled, zda jsou potraviny zdravé, cena, kvalita a složení či etiketa výrobku. Mezi další faktory patřila dostupnost v domácnosti, vůně, alergie, země původu, časová náročnost výběru atd. 8.

Jaké faktory brání žákům v dodržování pravidelnosti v jejich stravovacím režimu? Nejhojněji zastoupenými důvody nepravidelnosti ve stravování, které žáci udávali,

byly zapomínání na jídlo, dále děti nemají čas se najíst či nemají hlad.

86

10 SEZNAM POUŹITÉ LITERATURY 1. ADANTE. Školní program [online]. České Budějovice, © 2013 [cit. 1. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://skolniprogram.cz/ 2. ADMIN. Zdravá výživa do škol. In: MAFRA. Retail Info Plus [online]. Praha, duben 2013 [cit. 2. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://www.retailinfo.cz/magazin/minizpr%C3%A1vy/zdrav%C3%A1v%C3%BD%C5%BEiva-do-%C5%A1kol 3. BARI, N. N. Nutrition literacy status of adolescent students in Kampala District, Uganda. 2012. Diplomová práce. Oslo and Akershus university college of applied science, Faculty of Health Sciences, Department of Health, Nutrition and Management. Dostupné na www: https://oda.hio.no/jspui/bitstream/10642/1200/2/maeh_ndahura_2012.pdf 4. BONDUELLE. Škola plná zdraví: pro zdraví našich dětí [online]. Praha, © 20102013 [cit. 6. října 2013]. Dostupné na www: http://www.skolaplnazdravi.cz/ 5. BRITISH NUTRITION FOUNDATION. Food a fact of life [online]. Londýn, © 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.foodafactoflife.org.uk/ 6. BŘEZKOVÁ, V.; MUŽÍKOVÁ, L. Přehled projektů o výživě určených pro školy. Výživa a potraviny: Zpravodaj pro školní stravování. Březen 2013, č. 1, s. 4. ISSN 1211-846X. 7. BUDÁK, F. Anna a Bell nabídli on-line zdraví hravě a interaktivně. In: Občanské sdružení Anabell [online]. Brno, duben 2012 [cit. 14. října 2013]. Dostupné na www: http://www.anabell.cz/index.php/dokumenty-o-anabell/tiskove-zpravy/903-anna-a-bell 8. CDC. BAM! Body and Mind [online]. Atlanta, duben 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.cdc.gov/bam/ 9. CDC. Childhood Obesity Facts [online]. Atlanta, únor 2014 [cit. 1. července 2014]. Dostupné na www: http://www.cdc.gov/healthyyouth/obesity/facts.htm 10. ČESKÉ ZDRAVOTNICKÉ FÓRUM. Cesta ke zdraví - Proč podporovat zdravotní gramotnost [online]. Praha, [2011] [cit. 1. července 2014]. Dostupné na www: http://www.czf.cz/clanek/ckz-podpora-zg 11. DAIRY AUSTRALIA. Discover Dairy [online]. Southbank, © 2011 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.dairy.edu.au/discoverdairy/

87

12. DAIRY COUNCIL OF CALIFORNIA. Healthy Eating Made Easier: Nutrition Education Programs [online]. Kalifornie, © 2013 [cit. 7. října 2013]. Dostupné na www: http://www.healthyeating.org/ 13. DANONE INSTITUT. Výživa hrou aneb s Danem jíme zdravě [online]. © 2006-2013 [cit. 5. října 2013]. Dostupné na www: http://www.vyzivahrou.cz/ 14. DAS. Projekt Zdravá strava do škol propojuje rodiče, děti i školní jídelny. In: BORGIS. Novinky.cz [online]. Květen 2014 [cit. 7. května 2014]. Dostupné na www: http://www.novinky.cz/zena/deti/335398-projekt-zdrava-strava-do-skol-propojujerodice-deti-i-skolni-jidelny.html 15. DIVOKÁ, J. Posedmé si společně zkusíme, jak hravě jde žít zdravě!. In: STOB. Hravě žij zdravě: Průvodce zdravým životním stylem pro děti a rodiče [online]. Říjen 2013 [cit. 14. října 2013]. Dostupné na www: http://hravezijzdrave.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=526&Itemid =36 16. DŘEVOVÁ, J. Putování za zdravým jídlem. In: NEDBALOVÁ, J. Výchova ke zdraví [online]. © 2009 [cit. 5. října 2013]. Dostupné na www: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html 17. EFR. Jídlo pro školáka: Je důležitější, než si myslíte!. In: Blesk.cz [online]. Květen 2013 [cit. 2. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://www.blesk.cz/clanek/radcezdravi-a-zivotni-styl-zdravi/198424/jidlo-pro-skolaka-je-dulezitejsi-nez-simyslite.html 18. EUROPEAN COMMISSION. EU School Milk Programme. Agriculture and Rural Development [online]. Brusel, 2013 [cit. 13. října 2013]. Dostupné na www: http://ec.europa.eu/agriculture/drinkitup/index_cs.htm 19. EUROPEAN COMMISSION. School Fruit Scheme. Agriculture and Rural Development [online]. Brusel, 2013 [cit. 13. října 2013]. Dostupné na www: http://ec.europa.eu/agriculture/sfs/ 20. FIALOVÁ, J. Stravovací návyky dětí a jejich vztah k ostatním faktorům životního stylu: Implementace preventivních programů Světové zdravotnické organizace v České republice. Brno, 2011. Disertační práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Ústav preventivního lékařství. Dostupné na www: http://is.muni.cz/th/270898/lf_d/Disertace-def.pdf?lang=en 21. FOODBANK AUSTRALIA. Healthy Food For All [online]. Western Australia, [2007] [cit. 4. října 2013]. Dostupné na www: http://www.healthyfoodforall.com.au/ 88

22. FRUITS & VEGGIES MORE MATTERS. Fruits & Veggies More Matters: Eat more! Fill half your plate with fruits & veggies [online]. © 2008-2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fruitsandveggiesmorematters.org/ 23. FRUITS & VEGGIES MORE MATTERS. P.A.C.K.: Pack Assorted Colors For Kids Program. In: Fruits & Veggies More Matters: Eat more! Fill half your plate with fruits & veggies [online]. © 2008-2013 [cit. 29. září 2013]. Dostupné na www: http://www.fruitsandveggiesmorematters.org/pack-week 24. GAJDOŠOVÁ, J.; KOŠŤÁLOVÁ, A. Pyramidáček [online]. Brno, © 2006 [cit. 24. října 2013]. Dostupné na www: http://www.pyramidacek.cz 25. HAINER, V. Základy klinické obezitologie. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 368-369. ISBN 978-80-247-3252-7. 26. HARVARD SCHOOL OF PUBLIC HEALTH PREVENTION RESEARCH CENTER. Food & Fun After School [online]. Boston, © 2011 [cit. 29. září 2013]. Dostupné na www: http://www.foodandfun.org/ 27. HEALTHY KIDS ASSOCIATION. Crunch&Sip. Healthy Kids [online]. © 2013 [cit. 2. října 2013]. Dostupné na www: http://healthy-kids.com.au/teachers/crunch-sip/ 28. HOLČÍK, J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 293 s. ISBN 978-8073921-293. 29. KALMAN, M.; SIGMUND, E.; SIGMUNDOVÁ, D. aj. Národní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků: na základě mezinárodního výzkumu uskutečněného v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Health Behaviour in school-aged Children: WHO Collaborative Cross-national study (HBSC) [online]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, s. 57-65 [cit. 29. července 2014]. ISBN 97880-244-2986-1. 30. KELLOGG CANADA. Mission Nutrition [online]. Mississauga, © 2008 [cit. 4. října 2013]. Dostupné na www: http://www.missionnutrition.ca/eng/announcement.html 31. K2P. Chutná svačina, tím učení začíná. In: Pardubický svět [online]. Září 2007 [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://www.pardubice.cz/zpravy/zdravi/chutnasvacina-tim-uceni-zacina/ 32. LAKTEA. Školní mléko [online]. [2009] [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://www.laktea.cz/skolni_mleko 33. LAKTEA. Ovoce do škol [online]. [2009] [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://www.ovocedoskol.eu/ 89

34. MAINE MEDICAL CENTER. Childhood Obesity Prevention Program: Let’s Go! [online]. © 2012 [cit. 29. září 2013]. Dostupné na www: http://www.letsgo.org/ 35. MARKOVÁ, J. Aktuální informace ÚZIS ČR č. 26: Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 2012 [online]. Praha, 2013, s. 2. Dostupné na www: http://www.uzis.cz/system/files/ai_2013_26.pdf 36. MASARYKOVA UNIVERZITA: LÉKAŘSKÁ FAKULTA. Ústav preventivního lékařství LF MU [online]. Brno, © 2008-2013 [cit. 5. října 2013]. Dostupné na www: http://www.med.muni.cz/prelek/projg.html 37. MORAVCOVÁ, A.; TOMEŠOVÁ, J. Tajemství dětských svačin 2006 [online]. [cit. 29. července 2014]. Dostupné z: http://www.zsvrch.cz/soubory_zsvrch/Tajemstv%C3%AD%20d%C4%9Btsk%C3%B Dch%20sva%C4%8Din%202006.pdf 38. MŠMT ČR. Pokusné ověřování účinnosti programu zaměřeného na změny v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ (Pohyb a výživa) [online]. Praha, březen 2013 [cit. 1. července 2014]. Dostupné na www: http://www.msmt.cz/file/28240/download/ 39. MŠMT ČR. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: úplné znění upraveného RVP ZV (verze platná od 1. 9. 2013) [online]. Praha, 2013 [cit. 18. června 2014]. Dostupné na www: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaciprogram-pro-zakladni-vzdelavani 40. MUŽÍK, V., MUŽÍKOVÁ, L. aj. Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém režimu žáků ZŠ. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2014. ISBN 978-807481-069-5. 41. NADAČNÍ FOND ALBERT. Pochlub se pětkou z jídelníčku [online]. © 2012 [cit. 14. října 2013]. Dostupné na www: http://www.zdrava5.cz/ 42. NADAČNÍ FOND ALBERT. Všech 5 pohromadě [online]. Praha, 2009 [cit. 25. října 2013]. Dostupné na www: http://www.nadacnifondalbert.cz/rubrika/207/top-projekty/projekty-pro-zdravi/vsech5-pohromade/o-projektu.html 43. NADAČNÍ FOND ALBERT. 3. kolo grantového programu Albert pro zdraví: 2012/2013 [online]. Praha, 2009 [cit. 25. října 2013]. Dostupné na www: http://www.nadacnifondalbert.cz/rubrika/52/podporene-projekty/grantovy-programalbert-pro-zdravi/o-podporenych-projektech.html

90

44. NATIONAL HEALTH AND MEDICAL RESEARCH COUNCIL. The Five Food Groups. In: Eat For Health [online]. Canberra, © 2013 [cit. 18. června 2013]. Dostupné na www: http://www.eatforhealth.gov.au/food-essentials/five-food-groups 45. NATIONAL INSTITUTES OF HEALTH. Welcome to We Can!. NIH Heart, Lung and Blood Institute [online]. [2013] [cit. 17. října 2013]. Dostupné na www: http://www.nhlbi.nih.gov/health/public/heart/obesity/wecan/ 46. NEMOURS. KidsHealth [online]. © 1995-2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://kidshealth.org 47. NESTLÉ ČESKO. NestléHealthyKids [online]. Praha, © 2012 [cit. 1. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://www.healthykids.cz 48. NEVORAL, J. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, s. 388-396. ISBN 80-86022-93-5. 49. NOURISH INTERACTIVE. Nutrition Education, Free - Fun Healthy Kids' Games, Healthy Family Living Website, My Plate Education, Healthy Eating Wellness Tools, Children's Nutrition Information, Free Kids' Games [online]. © 2008-2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.nourishinteractive.com/ 50. NOVÁKOVÁ, Š. Žáci v rámci vzdělávacího projektu učili mimozemšťana Vitaminátora zásady zdravého života. In: BORGIS. Novinky.cz [online]. Červen 2013 [cit. 26. března 2014]. Dostupné na www: http://www.novinky.cz/vase-zpravy/olomoucky-kraj/sumperk/2275-18554-zaci-vramci-vzdelavaciho-projektu-ucili-mimozemstana-vitaminatora-zasady-zdravehozivota.html 51. NSPZ. Vitaminátor a pět pokladů z babiččiny truhly [online]. Praha, leden 2014 [cit. 16. března 2014]. Dostupné na www: http://nspz.cz/vitaminator-a-pet-pokladu-zbabicciny-truhly/ 52. NSW. Healthy Kids: eat well, get active [online]. © 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://healthykids.nsw.gov.au/ 53. NÚV. O pokusném ověřování projektu Pohyb a výživa. In: Metodický portál - Pohyb a výživa

[online]. [2013]

[cit. 1. července 2014]. Dostupné

na www:

http://pav.rvp.cz/o-pokusnem-overovani-projektu-pohyb-a-vyziva-2 54. OBAMA, M. Let's Move! [online]. 2010 [cit. 7. října 2013]. Dostupné na www: http://www.letsmove.gov/

91

55. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ ANABELL. Klobouk nových inspirací aneb i zdravý životní styl může bavit: Metodika pro pedagogické pracovníky [online]. Brno, [2011] [cit. 13. října 2013]. Dostupné na www: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/klobouk.pdf 56. PAMF. Youth Nutrition Program. Doctors, Patient Care, Health Education, Medical Research [online]. © 2013 [cit. 29. září 2013]. Dostupné na www: http://www.pamf.org/ynp/ 57. PANÁKOVÁ, G. Zdravá výživa v učebnicích přírodovědy – pojmová analýza. Brno, 2009. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Dostupné na www: http://is.muni.cz/th/136201/pedf_m/DP.pdf 58. PENNY MARKET. Zdravá výživa do škol [online]. [2013] [cit. 2. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://www.penny.cz/Z%C3%A1bava/zdrav%C3%A1_v%C3%BD_iva_do__kol 59. PORADENSKÉ CENTRUM VÝŽIVA DĚTÍ. Školní automat na zdravou výživu [online]. © 2011 - 2013 [cit. 6. října 2013]. Dostupné na www: http://www.happysnack.cz/ 60. PORADENSKÉ CENTRUM VÝŽIVA DĚTÍ. Výživa a zdraví: Skripta pro učitele [online]. Březen 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://vyzivadeti.cz/wpcontent/uploads/2013/05/skripta-pro-ucitele.pdf 61. PORADENSKÉ CENTRUM VÝŽIVA DĚTÍ. Výživa dětí [online]. Praha, © 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://vyzivadeti.cz/ 62. PUBLIC HEALTH INSTITUTE. California Project LEAN [online]. Sacramento, © 2013 [cit. 7. října 2013]. Dostupné na www: http://www.californiaprojectlean.org/ 63. PUKLOVÁ, V. Výskyt nadváhy a obezity [online]. Praha, září 2013 [cit. 1. července 2014]. Dostupné na www: http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/info_listy/Vyskyt_nadvahy_a_obezity_20 13.pdf 64. REVÍRNÍ BRATRSKÁ POKLADNA. Zdravě i hravě [online]. Ostrava, září 2013 [cit. 1. listopadu 2013]. Dostupné na www: www.zdraveihrave.cz 65. SLIMÁKOVÁ, M. Zdravá škola. In: Mgr. Margit Slimáková, Ph.D.: odborný průvodce zdravím a výživou [online]. © 2000 - 2013 [cit. 24. října 2013]. Dostupné na www: http://www.margit.cz/sluzby/zdrava-skola/

92

66. SPOLEK PORADCŮ V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ ČR EPOS. Pilotní projekt: Biopotraviny do škol. Bio do škol. [online]. [2009] [cit. 11. října 2013]. Dostupné na www: http://www.biodoskol.cz 67. STATE OF WESTERN AUSTRALIA. What is Crunch&Sip?. Crunch&Sip [online]. New South Wales, © 2014 [cit. 3. března 2014]. Dostupné na www: http://www.crunchandsip.com.au/what-is-crunchsip/ 68. STOB. O internetovém kurzu. Hravě žij zdravě [online]. 2013 [cit. 11. října 2013]. Dostupné na www: http://www.soutez.hravezijzdrave.cz/soutez.php 69. SUPERKIDS NUTRITION INC. SuperKids Nutrition - Grow Super Kids! [online]. © 2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.superkidsnutrition.com/ 70. SZÚ. Dětská obezita [online]. Praha, [2014] [cit. 1. července 2014]. Dostupné na www: http://www.szu.cz/publikace/data/detska-obezita 71. ŠIMÁNKOVÁ, R. Rama, správná svačina, tím učení začíná. In: Výživa dětí [online]. © 2013 [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://vyzivadeti.cz/tiskovecentrum/tiskove-materialy/svacim-svacis-svacime-12-8-2008/ 72. UNESCO. The interagency initiative FRESH: Focusing Resources on Effective School Health. In: UNESCO: Building peace in the minds of men and women [online]. Paříž, © 2009 - 2013 [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://www.unesco.org/education/efa/know_sharing/flagship_initiatives/fresh.shtml 73. USDA. Dig In! Standards-Based Nutrition Education from the Ground Up. In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/tn/dig-standards-based-nutrition-education-ground 74. USDA. Farm To School. In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/farmtoschool/farm-school 75. USDA. Fresh Fruit and Vegetable Program. In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/ffvp 76. USDA. Fresh Fruit and Vegetable Program [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sites/default/files/FFVPFactSheet.pdf 77. USDA. ChooseMyPlate.gov [online]. [2013] [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://www.choosemyplate.gov/ 78. USDA. MyPyramid for Kids. In: Center for Nutrition Policy and Promotion [online]. 2013 [cit. 3. června 2014]. Dostupné na www: http://www.cnpp.usda.gov/mypyramidforkids.htm

93

79. USDA. National School Lunch Program (NSLP). In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/nslp/national-school-lunch-program-nslp 80. USDA. National School Lunch Program [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sites/default/files/NSLPFactSheet.pdf 81. USDA. Serving Up MyPlate: A Yummy Curriculum. In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 4. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/tn/serving-myplate-yummy-curriculum 82. USDA. School Breakfast Program (SBP). In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sbp/schoolbreakfast-program-sbp 83. USDA. Special Milk Program [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sites/default/files/SMP_Quick_Facts_0.pdf 84. USDA. Special Milk Program (SMP). In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/smp/special-milkprogram 85. USDA. Summer Food Service Program (SFSP). In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sfsp/summer-food-service-program-sfsp 86. USDA. The Great Garden Detective Adventure: A Standards-Based Gardening Nutrition Curriculum for Grades 3 and 4. In: Food and Nutrition Service [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/tn/great-gardendetective 87. USDA. The School Breakfast Program [online]. 2013 [cit. 8. října 2013]. Dostupné na www: http://www.fns.usda.gov/sites/default/files/SBPfactsheet.pdf 88. VENKOVSKÝ PROSTOR. Archiv projektů: Zdravá výživa v ERN. In: Novinky v prostoru [online]. © 2009 – 2013 [cit. 11. října 2013]. Dostupné na www: http://www.venkovskyprostor.cz/cz/13/zdrava-vyziva-v-ern/archiv-projektu.htm 89. VENKOVSKÝ PROSTOR. O projektu. Zrcadlo výživy [online]. 2008 [cit. 25. října 2013]. Dostupné na www: http://vyziva.venkovskyprostor.cz/ 90. VENKOVSKÝ PROSTOR. Projekt: Všech pět pohromadě. In: Novinky v prostoru [online]. © 2009 – 2013 [cit. 25. října 2013]. Dostupné na www: http://www.venkovskyprostor.cz/cz/33/vsech-pet-pohromade/projekt.htm

94

91. VENKOVSKÝ

PROSTOR.

Výchova

ke

zdravé

výživě

dětí

a

mládeže

v Euroregionu Nisa [online]. Liberec: Jiří Uhlíř - IRBIS, 2007 [cit. 25. října 2013]. ISBN 978-80-903897-1-7. Dostupné na www: http://www.venkovskyprostor.cz/vyziva1/1stupen/teorie.pdf 92. VENKOVSKÝ PROSTOR. Zrcadlo výživy: metodická příručka [online]. [25. října 2013]. Dostupné na www: http://www.venkovskyprostor.cz/vyziva2/soubory/didaktika_B.pdf 93. WELLNESS PROPOSALS. Corporate Wellness Programs - Employee Wellness Programs [online]. North Carolina, © 2006-2013 [cit. 28. října 2013]. Dostupné na www: http://wellnessproposals.com/ 94. WESTERN AUSTRALIAN DEPARTMENT OF HEALTH. Go for 2&5 [online]. [2013] [cit. 18. října 2013]. Dostupné na www: http://www.gofor2and5.com.au/ 95. WHO. Nutrition-Friendly Schools Initiative (NFSI) [online]. Ženeva, © 2013 [cit. 12. října 2013]. Dostupné na www: http://www.who.int/nutrition/topics/nut_school_aged/en/ 96. ZAHRADNÍČKOVÁ, H. Program Škola podporující zdraví. Brno, 2008. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra rodinné výchovy a výchovy ke zdraví. Dostupné na www: http://is.muni.cz/th/105508/pedf_m/Diplomova_prace_Hana.pdf 97. ZDRAVÁ STRAVA DO ŠKOL. Zdravá strava do škol [online]. Studénka [cit. 16. března 2014]. Dostupné na www: http://www.zdravastravadoskol.cz/ 98. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V BRNĚ. Pyramidáček. In: NEDBALOVÁ, J. Výchova ke zdraví [online]. © 2009 [cit. 5. října 2013]. Dostupné na www: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html 99. ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V JIHLAVĚ. Chceš-li být úspěšný, musíš být zdravý. In: NEDBALOVÁ, J. Výchova ke zdraví [online]. © 2009 [cit. 5. října 2013]. Dostupné na www: http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/doporucene-metodiky.html 100. ZKUS TO ZDRAVĚ. Školní program. Zkustozdrave.cz [online]. České Budějovice, © 2013 [cit. 1. listopadu 2013]. Dostupné na www: http://www.zkustozdrave.cz/skolni-program.html 101. ZOELLNER, J.; CONNELL, C.; BOUNDS, W. aj. Nutrition Literacy Status and Preferred Nutrition Communication Channels Among Adults in the Lower Mississippi

95

Delta. Preventing Chronic Disease: Public Health Research, Practice, and Policy, 2009, vol. 6, no. 4, s. 1-11. Dostupné na www: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2774642/pdf/PCD64A128.pdf

96

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Úrovně výživové gramotnosti Obr. 2. Schéma systému kurikulárních dokumentů Obr. 3. Potravinová pyramida pro děti používaná v projektu Zdravá Pětka Obr. 4. Výživový talíř pro děti používaný v projektu Zdravá Pětka Obr. 5. Zdravý talíř pro děti používaný v projektu Zdravá škola Obr. 6. Talíř výživy pro děti používaný v projektu Aplikace zásad zdravého životního stylu do výuky ZŠ a SŠ Obr. 7. Potravinová pyramida pro děti používaná v projektu Zdravá výživa do škol Obr. 8. Potravinová pyramida pro děti používaná v projektu PaV Obr. 9. Výživový talíř používaný v projektu Let´s GO Obr. 10. Pyramida pro děti používaná v projektu Let´s GO Obr. 11. Výživový talíř pro dospělé používaný v projektu Food & Fun After School Obr. 12. Pyramida pro děti používaná v projektu Lean Obr. 13. Talíř pro děti i dospělé používaný v projektu Go for 2&5 Obr. 14. Potravinová pyramida pro dospělé i děti používaná na webu Výživa dětí Obr. 15. Pyramida pitného režimu pro děti dostupná na webu SuperKids Nutrition Obr. 16. Potravinový talíř pro děti používaný na webu Discover diary Obr. 17. Graf - zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy Obr. 18. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 3 Obr. 19. Graf – korelační analýza u hypotézy č. 3 Obr. 20. Graf – relativní četnosti odpovědí na otázku č. 5 Obr. 21. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 11 97

Obr. 22. Graf - absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 4 Obr. 23. Graf – korelační analýza u hypotézy č. 6 Obr. 24. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 6 Obr. 25. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 8 Obr. 26. Graf – absolutní četnosti odpovědí na otázku č. 10

12 SEZNAM TABULEK Tab. 1. Hypotézy Tab. 2. Absolutní zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy Tab. 3. Procentuální zastoupení respondentů podle pohlaví a typu školy Tab. 4. Přehled charakteristik jednotlivých škol Tab. 5. Testy normality u hypotézy č. 1 Tab. 6. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 1 Tab. 7. Popisné statistiky – záznam počtu denních jídel Tab. 8. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 2 Tab. 9. Tabulka četností – záznam počtu snídaní Tab. 10. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 3 Tab. 11. Popisné statistiky - odpovědi na otázku č. 3 Tab. 12. Kontingenční tabulka pro hypotézu č. 4 Tab. 13. Vypočítané očekávané četnosti pro hypotézu č. 4 Tab. 14. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 5 Tab. 15. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11 Tab. 16. Důvody nepravidelnosti stravování - otázka č. 11 Tab. 17. Testy normality u hypotézy č. 5 98

Tab. 18. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 5 Tab. 19. Popisné statistiky – záznam počtu porcí ovoce a zeleniny za den Tab. 20. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 4 Tab. 21. Popisné statistiky – odpovědi na otázku č. 4 Tab. 22. Kontingenční tabulka pro hypotézu č. 7 Tab. 23. Vypočítané očekávané hodnoty pro hypotézu č. 7 Tab. 24. Popisné statistiky – záznam pitného režimu Tab. 25. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 6 Tab. 26. Testy normality u hypotézy č. 8 Tab. 27. Mann-Whitneyův U test u hypotézy č. 8 Tab. 28. Důvody vynechávání potravin z jídelníčku – otázka č. 2 Tab. 29. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 7 Tab. 30. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 8 Tab. 31. Absolutní a relativní četnosti odpovědí na otázku č. 10

13 SEZNAM PŘÍLOH I. Dotazník č. 1 - hodnocení výživového chování dětí II. Dotazník č. 2 - hodnocení znalostí dětí v oblasti výživy III. Potraviny, které žáci vynechávají ze svého jídelníčku

99

14 PŘÍLOHY I. Dotazník č. 1 - hodnocení výživového chování dětí k diplomové práci s názvem „Výživová gramotnost dětí mladšího školního věku a možnosti jejího ovlivňování.“ Ahoj, chtěla bych tě poprosit o vyplnění dotazníku o výživě. Nepodepisuj se, dotazník je anonymní Prosím, poctivě vybarvuj čtverečky. Moc ti děkuji za vyplnění. Bc. Kristýna Foltýnová - koordinátorka projektu, LF MU Brno Pokyny k vyplnění tabulky: Do připravené tabulky zakresli tři dny podle tvého jídelníčku. V případě, že ses nasnídal(a), naobědval(a), měl(a) jsi svačiny atd., vybarvi čtverec v příslušném políčku. Vybarvuj také čtverce za každou porci nápoje a ovoce nebo zeleniny. Pitný režim: Jedna kostka odpovídá sklenici o objemu jedné sevřené pěsti (cca 150 ml). Ovoce a zelenina: Jednu porci ovoce nebo zeleniny poznáš tak, že je přibližně stejně velká jako tvá sevřená pěst.

snídaně

svačina svačina oběd (dopolední) (odpolední)

večeře

pitný režim

ovoce a zelenina

1. den

□

□

□

□

□

□□□□□□□ □□□□□□□

□□□□□ □□□□□

2. den

□

□

□

□

□

□□□□□□□ □□□□□□□

□□□□□ □□□□□

3. den

□

□

□

□

□

□□□□□□□ □□□□□□□

□□□□□ □□□□□

Děkuji za vyplnění!

100

II. Dotazník č. 2 - hodnocení znalostí dětí v oblasti výživy k diplomové práci s názvem „Výživová gramotnost dětí mladšího školního věku a možnosti jejího ovlivňování.“ Ahoj, chtěla bych Tě poprosit o vyplnění dotazníku o výživě. Nepodepisuj se, dotazník je anonymní Prosím, poctivě označ ke každé otázce odpověď. Moc Ti děkuji za vyplnění. Bc. Kristýna Foltýnová - koordinátorka projektu, LF MU Brno 1. Zakroužkuj, jakého jsi pohlaví: a. chlapec b. děvče 2. Vynecháváš některé potraviny ze svého jídelníčku? Které a z jakého důvodu? a. ano, nejím ……………………………………………………………………., protože ...…………………………………………………………………... b. ne 3. Kolikrát denně si myslíš, že bys měl/měla jíst? Myslím si, že bych měl/měla jíst ……… krát za den. 4. Kolik porcí ovoce a zeleniny bys měl/měla sníst za den? (1 porce = velikost tvé pěsti)

Myslím si, že bych měl/měla sníst ……… porcí ovoce a zeleniny za den. 5. Z jakých částí by měl být podle tebe složen správný oběd? ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 6. Co podle tebe patří do správného pitného režimu? ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 7. Kolik porcí potravin vypsaných v závorce nebo jim podobných obvykle sníš a vypiješ v průběhu dne? (1 porce = 1 sklenice limonády, coca coly, energetického drinku, 1 čokoládová tyčinka, 1 oplatek, 1 smažený koblížek, hrst bonbonů, hrst chipsů, hrst hranolek, hrst solených arašídů)

V průběhu dne sním a vypiju obvykle ......... porcí těchto potravin. 101

8. Která potravinová skupina by se podle tebe měla v jídelníčku vyskytovat nejvíce? Zakroužkuj pouze jednu odpověď.

a. obiloviny (pečivo, rýže, těstoviny atd.) b. zelenina c. ovoce d. mléko a mléčné výrobky e. sladkosti 9. Vypiš, co nejvíce zásad a pravidel, která souvisejí s konzumací nebo přípravou jídla a hygienou. (skladovaní, příprava jídla, konzumace atd.)

………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 10. Co tě ovlivňuje při výběru potravin? Podle čeho si potraviny vybíráš? ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………….. 11. Snažíš se jíst pravidelně? Označ pouze jednu odpověď. Pokud odpovíš b), c) nebo d) napiš, co ti v tom brání.

a. ano b. spíše ano, ale ………………………………………………………………….... c. spíše ne, protože ………………………………………………………………... d. ne, protože ………………………………………………………………………

A to je konec přátelé 

Děkuji za vyplnění!

102

III. Potraviny, které žáci vynechávají ze svého jídelníčku Potraviny nevynechávají žádnou houby špenát ryby játra brokolice koprovka rajčata čočka fazole maso vařená zelenina kapusta olivy paprika sýry mrkev uzeniny cibule zelí vejce hrášek hermelín tvarůžky krupice sladkosti rýže máslo řízek mléčná polévka hamburgery hranolky zázvor květák mléko uzené maso chipsy ovesné vločky žemlovka masné věci rýžový nákyp rajská

Absolutní četnost 41 19 12 8 7 6 6 5 5 5 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Relativní četnost 31,78% 14,73% 9,31% 6,20% 5,43% 4,65% 4,65% 3,88% 3,88% 3,88% 3,10% 3,10% 3,10% 3,10% 3,10% 3,10% 2,33% 2,33% 2,33% 2,33% 2,33% 1,55% 1,55% 1,55% 1,55% 1,55% 1,55% 1,55% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 103

paštika sekaná grepy kukuřice rybí pomazánka šišky s mákem celer potraviny s vysokým podílem éček

1 1 1 1 1 1 1

0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78% 0,78%

1

0,78%

104