ÚVOD DO MANAGEMENTU Ing. Kateřina Maršíková, Ph.D. katedra podnikové ekonomiky 6. Patro HF TUL
[email protected] Tel.48535 2344 Konzultační hodiny ZS 2012/2013: Středa 9:30 -10:20 Čtvrtek 13:15 – 14:00
Koncepce předmětu - Tematické okruhy přednášek - Návaznost na cvičeních Cvičící: doc. Ing. Petra Rydvalová, Ph.D. Ing. Eva Šlaichová, Ph.D. Ing. Eva Štichhauerová Ing. Sáva Kubias Ing. Eliška Jirásková Ing. Andrea Kobik Valihorová
Zápočet – uděluje cvičící na základě splnění požadavků a získání dostatečného počtu bodů ze cvičení (25 bodů za semestrální práci + 9 bodů za aktivitu) – maximum ke zkoušce 34 bodů Zkouška Písemná zkouška z tematických okruhů probíraných na přednáškách doplněných o znalosti z doporučené literatury v rozsahu doporučeném přednášející.
Literatura (povinná a doporučená ke studiu předmětu) • • •
BĚLOHLÁVEK, F., KOŠTAN, P. ŠULEŘ, O. Management. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-0396-X. VEBER, J. a kol. Základy managementu. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0. VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi. 2.vyd. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-197-1.
•
Ppt prezentace a další materiály na elearning.tul.cz (případně na multiedu.tul.cz)
•
Doporučená
•
KUBIAS, S. Úvod do managementu - 2010. 1. vyd. Lbierec: TUL, 2010.. ISBN 978-80-7372-554-9. ŠULEŘ, O. Zvládáte své manažerské role? 1.vyd. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-702-7.
•
Struktura přednášek Týden
1.10. – 5.10. 2012
8.10. – 12.10. 2012 15.10. - 19.10. 2012 22.10. - 26.10. 2012 29.10. - 2.11. 2012
5.11. - 9.11.2012
Úterý MAN (MS a CR 1. ročník) + UMA*P – fakulta pedagogická 1. Definice manažerské práce, základní pojmy, historický vývoj managementu 2. Plánování, strategické plánování, SWOT analýza, poslání, vize 3. Komunikace, průběh procesu komunikace, komunikační bariéry, asertivita 4. Manažerské rozhodování, postupy, metody, nástroje 5. Profil manažera – styl manažerské práce, sebeřízení a řízení času, vztah k podřízeným, mobbing, bossing 6. Motivace – základní motivační teorie, stimulace, využití přístupů v řízení firmy
Struktura přednášek 12.11. - 16.11.2012 19.11. – 23.11. 2012 26.11. - 30.11.2012
3.12. - 7.12.2012 10.12. - 14.12.2012 17.12.-21.12.2012 7.1.2012 – 11.1.2012
7. Řízení, vedení lidí, koučování, týmová práce 8. Organizování, organizační formy, nové trendy v organizačních strukturách 9. Řízení lidských zdrojů, základní aktivity, role manažerů při jednotlivých činnostech ŘLZ 10. Řízení kvality, základní prvky kontroly 11. Informační systémy v managementu a jejich využití pro práci manažera 12. Řízení rizika, snižování rizika, operativní řízení rizika 13. Přístupy využívané v současném managementu (např. projektový management, diversity management atp.)
Základní pojmy • • • • •
Co je to MANAGEMENT Kdo je to MANAŽER Rozdělení typů manažerů Typy (druhy) managementu Z čeho management vychází (historický vývoj)
Zamyslete se: • Co je to management?
Definování managementu • Management podniku je proces plánování, organizování, komunikování, motivování a kontroly s účelem stanovit a dosáhnout cíle podniku při použití všech jeho zdrojů. Soubor přístupů, názorů, zkušeností, doporučení, metod, které manažer užívá ke zvládnutí specifických činností, nezbytných k dosažení cílů organizace. Umění dosáhnout toho, aby lidé udělali to, co je potřeba. Činnost mobilizující lidské i věcné činitele při respektování norem, nákladů, kvality atd.
Kdo je to manažer ?
Člověk, který realizuje manažerské aktivity. Aktivity manažerské práce:
plánování - rozhodnout „co dělat“ organizování - rozhodnout „jak to dělat“ řízení výkonu - dominantní fáze kontrola a hodnocení výkonu realizace změn - rozhodnout „co změnit“
Rozdělení typů manažerů Podle úrovně manažerské práce vrcholoví manažeři (TOP manažeři) manažeři střední úrovně manažeři 1. linie
PŘÍKLADY? – Výrobní podnik - Vysoká škola?
Manažerské role Interpersonální: udržování a rozvíjení kontaktů s partnery; Informační: tvorba, sběr, zpracování, přenos, třídění, filtrace a prezentace dat a informací; příjemce informací, šiřitel informací, mluvčí organizace; Rozhodovací: zhodnocování informací v systému řízení Podnikatelská, řešení konfliktů, alokace zdrojů, vyjednávač.
Manažerské dovednosti technické – schopnost používat postupy, techniky a znalosti odborných útvarů, zkušenosti – odbornost. lidské – schopnost pracovat, pochopit a motivovat ostatní. koncepční – schopnost koordinovat a integrovat všechny zájmy a aktivity organizace, vidění podniku jako celku.
Rysy manažerské práce konfliktní cíle, práce s nejistotou a rizikem, odpovědnost za výsledky, práce se všemi svěřenými zdroji, odpovědnost za příležitosti i neúspěchy práce prostřednictvím druhých lidí.
Školy managementu Počátek 20. století – snaha o teoretické vymezení • praktická aplikace však vyžaduje využití různých přístupů pro řešení odlišných problémů • (např. fluktuace zaměstnanců či nedostatky ve výrobě – různá řešení)
Klasické dělení škol
• Školy
- klasická, - behavioristická, - vědecká.
• Integrační snahy (přístupy) - systémové, - situační.
-
Klasická škola (americký proud, evropský proud) • mezi první průkopníky patří inženýři z výrobní praxe, kteří věřili myšlence, že: „každou
práci lze vykonávat efektivněji - produktivněji“. • Představitelé této školy: Frederick W. Taylor H. Gantt H. Ford Henry Fayol Max Weber T. Baťa
Klasická škola: • se vyznačuje zaměřením na maximální uplatňování pravidel efektivní organizace a kladením důrazu na využívání zdrojů pracovní silou. • je zaměřena výslovně na práci, resp. výrobní činnost - nezaobírá se pracovníkem. • •
Americký přístup (minimální zájem o vlastní manažerskou práci) Evropský přístup (vymezení úlohy manažerů, určení funkční náplně aktivit obecného řízení)
Klasická škola: podle jejího názoru člověk: - pracuje nerad a pouze z donucení, - nerad pracuje samostatně a vyžaduje řízení, - je třeba ho zainteresovat finančně a tresty, protože motivace u něj nefunguje.
Frederick W. Taylor
(1856-1915)
• zaměřoval svoji pozornost na práci jako takovou, • pracovníkem se nezabýval, • výsledky jeho prací se projevily za začátku 20. století mnohonásobným zvýšením produktivity práce. • byl prvním propagátorem snímků pracovního dne.
Taylorovy rady manažerům • vymez nejlepší pracovní postup, kterým maximalizuješ produktivitu každého pracovníka organizace - pracuj vědecky a ne odhadem, • pro příjem nových pracovníků stanov vědecky opodstatněné podmínky, • uvědom si finanční spojitosti pracovního postupu - zaveď úkolovou mzdu, • používej předáky a nižší manažery jako převodové páky hlavního managementu - zaveď v řízení dělbu práce, uvědom si odpovědnost svou i nižších manažerů za vykonávanou práci.
Henri Fayol
(1841-1925)
• jako prvý stanovil většinu dnes uznávaných manažerských aktivit a to: plánování, organizování, řízení výkonu a kontrolu, • jeho následovníci pak doplnili pouze hodnocení a řízení změn, • konstatoval, že má-li manažer plnit efektivně svou roli, musí ve své práci uplatňovat jisté principy efektivní práce.
Hlavní úkoly manažera podle Fayola • Plánování - předvídat a stanovovat úkoly a činnosti tak, aby byly splněny cíle. • Organizování - systematicky zajišťovat činnosti ke splnění plánu. • Vedení - nejen rozdělovat lidem úkoly,ale starat se též o jejich výcvik,odstraňovat překážky ..... • Koordinování - zajišťovat, aby se pracovníci navzájem podporovali ve • Kontrolování - porovnávat, zda jsou konány plánované činnosti ve prospěch cílů.
Max Weber ( 1864-1920)
• německý sociolog vycházející při hodnocení ekonomické a politické stránky společenského života z protestantské morálky • autor přesné analýzy byrokracie - tj. těch, kteří práci připravují, řídí a obsluhují.
Max Weber ( 1864-1920) • tvrdě vyžadoval dodržování hierarchického uspořádání, včetně stanovení závazných předpisů a pravidel pro jakoukoli činnost, • požadoval oddělení managementu od vlastníků, • trval na maximální dělbě práce, • • autoritu spojoval s funkcí nikoli s konkrétní osobou.
Tomáš Baťa Rysy Baťova řízení firmy: - Plánování veškeré činnosti - Hospodářská střediska - Samospráva dílen - Pravomoc a odpovědnost řídících pracovníků - Týdenní zúčtování a kontrola korunou - Účast na zisku - Důraz na pořádek a disciplínu
Kritika klasické školy: • příliš spoléhá na výsledky experimentů, • - bez podložení teorií, • příliš spoléhá na zainteresování pracovníka soustavou finančních odměn a trestů, • neuznává žádné kladné
motivační prvky.
Behavioristická škola • behaviorismus = psychologický směr 20. století zdůrazňující pojmový rámec, podnět, vychází z vnějšího prostředí • vyznačuje se
– vědeckým přístupem ke zkoumání chování lidí – využívá výsledků dalších vědních oborů, – využívá výsledků výzkumů – chápe každého člověka jako lidského jedince • zaměřena na pracovníka (jakéhokoli).
Hlavní představitelé - Elton Mayo,
- Peter F. Drucker, • na základě vývodů této školy byla výchova manažerů doplněna tím, čemu dnes říkáme sociální komunikace • její slabinou je přeceňování sociálních a psychologických faktorů, které považuje za jediný zdroj motivace pracovníků - nedokázala totiž pochopit souvislosti motivačních zdrojů v plné šíři.
Elton Mayo (1880-1949)
• zakladatel behavioristické teorie managementu • vycházel z principu, že člověk není součástí stroje, ale inteligentním stvořením • předpokládal, že psychologické a sociální podmínky mají na výsledek větší vliv než podmínky výroby a fyzické potřeby pracovníka • pětiletý výzkum ve „Western Electric Company“, ve dvacátých letech 20. století, ukončil závěrem: „Rozhodujícím činitelem růstu produktivity práce jsou nikoli materiální, ale psychologické a sociální faktory“.
Peter W Drucker
• se přiklání k názoru: „Management je umění vést s rozsáhlými znalostmi řízení činnosti organizace“ • nesouhlasí s tím, že management je a bude exaktní vědou • - zdůvodňuje to subjektivním vlivem člověka • hlavní důraz klade na „orientaci na konečný výsledek“ • změny vyvolané technickým rozvojem nepovažuje za překážky - ale za výzvy k dosahování dalších úspěchů
Douglas McGregor (1906-1964) autor teorie X a Y,
• teorie X (též nazývaná jako krátké vodítko) • hovoří o motivaci: •
– jak pozitivní (odměny, prémie, pochvaly ...) – tak záporné (tresty, pokuty, sankce ...)
Douglas Mc Gregor
•
teorie Y (též nazývaná jako dlouhé vodítko) hovoří o účasti pracovníka na řízení: – pracovníka nezajímají pouze fyzické potřeby, ale též má psychologické potřeby, – hovoří o uvolnění tvůrčí iniciativy člověka i za cenu uvolnění přísných organizačních vazeb, – upozorňuje na skutečnost, že finanční pobídky působí pouze po jistou hranici – jednotlivci mají individuální hodnotový systém.
Vznik a vývoj vědecké školy • v průběhu 2. světové války si velení armády USA uvědomilo nutnost použití nových způsobů řízení válečných operací • důvodem byly přesuny obrovských množství lidí a materiálů • byli přizváni teoretici z amerických univerzit, kteří vytvořili řadu matematických modelů • dochází k zapojení matematiky a řady dalších vědeckých oborů
Vývoj vědecké školy • vzniká nový vědní obor - logistika • metody, vytvořené pro armádu, byly použity i ve válečném průmyslu a po skončení války byly nadále využívány • byly vytvořeny základní podmínky pro použití výpočetní techniky při řízení organizací.
Vývoj vědecké školy • Škola se
– vyznačuje primárním zaměřením na rozhodování podložené výsledkem analýz – vyznačuje prvořadým zaměřením na kritéria ekonomické efektivnosti – opírá o matematické modelování – maximálně závisí na využití výpočetní techniky.
Další vývoj • na těchto základech postupně vznikla a vzniká řada dalších teorií. • Wiliam Ouchi - Američan japonského původu
– jeho „teorie Z“ vznikla tak, že podrobil důkladné analýze prudký rozvoj japonského průmyslu a jeho nesporné úspěchy, – do své teorie převzal a modifikoval jednak osvědčené prvky používané americkým průmyslem a jednak osvědčené prvky japonské, hlavně sociálně - motivační.
M. Porter • zaměřil se na působení konkurenčních sil v hospodářství USA a důkladně je analyzoval • výsledkem analýz je konstatování, že uspěje pouze podnik, jehož management usměrní tzv. „silové faktory konkurence“ tak, aby se staly výhodou jeho organizace
M. Porter • • • • • •
„silové faktory“ charakterizoval takto: zavádění nových výrobků na trh koupěschopnost zákazníků finanční postavení dodavatele hrozba substituce vlastní produkce chování konkurenčních podniků.
Henry Mintzberg • konstatuje, že klasický Fayolův model již nevyhovuje • jako prvý přichází s pojmem „turbulentní - nespojité prostředí“, ve kterém manažer musí klást větší důraz na pobídkovost systému, na soubor motivací a stimulací • upozorňuje na nutnost neustálého učení s rychlou reakcí na nečekané vlivy, tj. na překvapení • přiklání se k přechodu od velkých (příliš setrvačných) celků k menším - operativnějším.
Počátkem 60-tých let 20. století (po překonání následků 2. světové války) • dochází k prudkému rozvoji jak průmyslové výroby, tak teoretických znalostí - dochází k vědecko-technické revoluci • • při využívání jejích výsledků dosud používané metody řízení již nepostačují
Snahy o integraci
• V období 70 - 90-tých let 20. století se ukazuje potřeba integrace dosud uvedených škol. Při pokusech o tuto integraci vykrystalizovaly dva přístupy:
Systémový přístup • se vyznačuje tím, že chápe organizaci jako celek vzájemně propojených prvků majících společné cíle • protože se jednotlivé prvky organizace navzájem ovlivňují • - není možné je chápat a ovlivňovat jako prvky jednotlivé bez ohledu na prvky ostatní
Situační přístup
• východiskem se jeví nový přístup: „Každou manažerskou situaci je nutné řešit v závislosti na faktorech, které ji charakterizují - tedy řešit konkrétní situace“ • dá se konstatovat, že tento způsob řešení daných situací řeší řadu problémů, které se do té doby v řízení vyskytovaly