Katedra managementu LOBBING. Ing. Naděžda Petrů

Katedra managementu

LOBBING

Ing. Naděžda Petrů [email protected]

LOBBING

1. Zákonné úpravy lobbingu v ČR, v rámci EU, v zemích EU • • • •

Pojem Lobbing Zákon o lobbingu v ČR Lobbing a EU Regulace ve vybraných zemích

CO VÁS NAPADNE, KDYŽ SE ŘEKNE LOBBING ???? 2. Lobbing


POJMY

Lobbing Ovlivňování, přesvědčování, reprezentace zájmů, součást komunikačního procesu od lobbisty k rozhodovateli, kterým je nejčastěji poslanec nebo jiný politik.

Obhajoba zájmů (advocacy) Veřejná obhajoba zájmů (vlastních nebo klientových), ovlivňování veřejného mínění. Lobbing je její součástí.

Jedná se o moderní, vyspělé techniky prosazování vlivu. Lobbing

3.


Námět činnosti lobbistické skupiny

Zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg zakládá lobbistickou skupinu Cíl - zasazovat se o reformy v imigrační politice, - vybojovat více pracovních víz pro lidi schopné pracovat s moderními technologiemi, - pro takové osoby pobývající v USA ilegálně získat občanství. Důvod - americký imigrační politika je „zastaralá a neefektivní“, - vysoce kvalifikovaní přistěhovalci mají potíže při získávání povolení k trvalému pobytu, - systém je komplikovaný.

4. Lobbing


Námět činnosti lobbistické skupiny Facebook, Google, Amazon a eBay zakládají lobbistickou skupinu Posláním má být „ovlivňovat rozhodnutí veřejné moci za účelem posílení a ochrany otevřeného, inovativního a svobodného internetu“. Prezidentem má být americký politik Michael Beckerman. Naposledy zastával vysokou pozici v americkém vládním úřadu dohlížejícím nad telekomunikacemi a internetem.

Prioritou je zajistit, aby volení vůdci ve Washingtonu porozuměli dopadu internetu a internetových společností na pracovní příležitosti, ekonomický růst a svobodu.

Podnikání zmíněných společností mohou ohrozit různá regulativní opatření : - posilující ochranu soukromí uživatelů internetu, - daňová reforma upravující internetové prodeje, - zákony řešící online pirátství a ochranu duševního vlastnictví. 5.

Lobbing


Námět činnosti obhajoby zájmů – OS Arnika

Pokud se vzdálí lidské srdce od přírody, zatvrdí se. Nedostatek úcty k tomu, co roste, co je živé, rychle povede také k nedostatku úcty k lidem.

Posláním je zlepšení stavu životního prostředí a ochrana přírody. Arnika se zabývá • ochranou mokřadů a vodních toků, • omezováním znečištění životního prostředí toxickými látkami a odpady • podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí.

- ekoporadna, informace, vzdělávání, přednášky, vlastní akce - Sledování dění v parlamentu, zasílání výzev politikům, vyvolávání mediálních kauz Lobbing


Z historie “Ty, pane, ještě rozhodni, zdali by se snad neměl zřídit sbor řemeslných hasičů, nanejvýše o sto padesáti mužích. Dám bedlivý pozor, aby nebyl přijímán nikdo, leč opravdový řemeslník a aby svého příslušného práva k ničemu nezneužíval. A jistě nebude obtížné uhlídat takový hlouček.” Gaius Plinius (zemřel 25. 8. 79 ) císaři Traianovi

"...každé sdružování má ve své podstatě za sebou, ať už vědomou nebo podvědomou dimenzi vytváření tlaku."

Lobbing

“Příklad velké většiny měst Tě přivedl na myšlenku, že by se mohl také v Nikomedii zřídit sbor řemeslných hasičů. Ale nezapomínejme, jak právě tato provincie a zejména toto město bylo pobuřováno všelijakými spolky podobnými. Ať už dáme tomu či onomu sdružení jakékoliv jméno a z jakéhokoliv důvodu, opět se zvrhne co nejdříve v politický klub. Proto bude lépe opatřit veškeré nářadí hasičské a vyzvat majitele domů, aby jednak sami hleděli požár zdolat a jednak aby užívali, bude-li toho potřebí, přispění lidu, který se seběhne.” Traianus Pliniovi


Historie lobbingu Starý Řím Proces ovlivňování nějakého subjektu jiným subjektem Prosebníci se shromažďovali v předsíních vlivných osob – senátorů, panovníků, snažili se je nějak získat, o něco žádat, ovlivňovat je ve prospěch svůj, své rodiny, obce …

Lobbing

Senát římský zaručoval při střídání úředníků kontinuitu vedení státu, měl vrchní dozor nad úředníky, financemi i bezpečností, vedl správu provincií i jednání s vyslanci cizích zemí, uzavíral státní smlouvy, sjednával mír.


Historie lobbingu

Velká Británie Lidé se scházeli před sněmovnou nebo vedle zasedacího sálu Dolní sněmovny v hale (lobby) - vyjadřovali své názory, - přednášeli prosby a stížnosti aby ovlivnili poslance.

Kolem roku 1830, se slovo lobby začalo používat pro pojmenování zájmové skupiny, která se snažila ovlivnit poslance z Dolní a Horní sněmovny.

Lobbying tak má charakter něčeho, co předchází rozhodování v hlavním sále, a co jej výrazně ovlivňuje.

Encyklopedie Britannica pojímá lobbying jako legální součást politického systému, jak je tento fenomén přijímán ve Velké Británii: „Jakýkoliv pokus jedinců nebo soukromých zájmových skupin ovlivnit rozhodování vlády; Lobbying je v určité formě nepostradatelnou součástí jakéhokoliv politického systému. Lobbing


Historie lobbingu Van Schendelen tvrdí, že se termín lobby původně

. objevil v souvislosti se zástupci zájmových skupin v americkém Kongresu na konci 19. století.

V hotelu Willard ve Washingtonu se politici s lobbisty scházeli v diskrétních oddělených boxech (lobby), aby diskutovali o společných tématech. V předsálí („lobby“) kongresových budov čekali na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“. Postupem času se toto pokřikování na chodbách rozvinulo v širší a rafinovanější soubor aktivit, sahajících od sbírání informací přes zajišťování masové publicity až k poskytování politické nebo i finanční podpory. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/154644-lobbing-seod-vlivu-penez-musi-vratit-k-odbornosti-rika-americky-expert/

Lobbing

ve Spojených státech je skoro jedenáct tisíc registrovaných lobbistů hlavním úkolem amerických lobbistů je udržovat kontakty s veřejnou správou a politickou reprezentací Hlavním zájmem lobbistů je sledovat přípravu zákonů, které by mohly celé odvětví nebo konkrétní firmu poškodit.


Definice lobbing „profesionální aktivita vedoucí k hájení vlastních zájmů nebo zájmů jiných osob na základě mandátu, která je založena na informacích, analýzách a argumentech. Prosazované zájmy mohou být soukromé, veřejné, individuální, kolektivní, systematické, ad-hoc, organizované či neorganizované.“

Vymezení pojmu lze rozdělit do několika kategorií z hlediska úhlu pohledu a daného kontextu: -lobbing jako ovlivňování veřejných činitelů, -lobbing jako přesvědčování,

V pojetí lobbingu jako komunikace by nemělo docházet k jeho nahlížení jako na jednosměrný tok informací od lobbisty k veřejnému činiteli. Při komunikaci dochází k obousměrné výměně informací.

-lobbing jako obhajoba, -lobbing jako reprezentace, -lobbing jako komunikace.

Lobbing


Definice lobbing

Lobbing ve smyslu definice OECD - „ústní či písemná komunikace s veřejným činitelem za účelem ovlivnění přijímání zákonů, politiky či úředních rozhodnutí, často se zaměřující na zákonodárnou větev na celostátních a regionálních stupních, avšak která se odehrává i ve výkonné větvi, např. k ovlivnění přijetí pravidel či návrhů projektů a smluv.

Lobování znamená pokus ovlivnit ty, kdo rozhodují tak, aby si vybrali ten směr činnosti, který preferuje lobbista nebo jeho klient. Může se jednat o schválení, novelu nebo zamítnutí zákona v parlamentu, ale také o zrušení, přijetí nebo pozměnění a doplnění vládní politiky anebo ovlivnění získání vládní zakázky nebo alokaci financí.

Lobbing


Definice lobbingu Lobbing může sloužit jako nástroj vyjasňování si pozic, ale také k předcházení potenciálních konfliktů a k řešení aktuálních problémů. Dále má zprostředkovatelskou funkci a zprostředkovává myšlenky, názory a zdroje.

To, co lidé považují za jádro lobbingu – komunikaci s vládními úředníky – představuje pouze malou část lobbistova programu; mnohem více času zabírá příprava, sběr a analýza informací, účast na odborných kulatých stolech a pracovních setkáních, komunikace.

Jeho základní součástí jsou průzkum a analýza legislativy nebo dalších regulatorních návrhů; monitorování a zprávy o vývoji; účast na sněmovních výborech; práce s koalicemi zabývajícími se stejnými problémy;

Lobbing


Česká rada pro šetrné budovy Legislativa upravující energetickou efektivitu se pohybuje rychle kupředu. Od 1. ledna 2013 je v účinnosti novela zákona o hospodaření energií, která do českého prostředí transponuje druhou evropskou energetickou směrnici (tzv. EPBD II). To s sebou přináší celou řadu požadavků a změn. Nejznámější jsou požadavky směřující k budovám s téměř nulovou spotřebou energie a průkazy o energetické náročnosti budovy

členské firmy se mohou zapojit do vytváření a komentování společných pozic k připravované legislativě či strategickým politickým dokumentům.

Lobbing


Centrum prevence, o.s.

Centrum prevence, o. s. za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR vydalo informativní brožurku s názvem „Nezapomínejme na preventivní prohlídky aneb zdraví naproti!“ Cílem tohoto projektu je zvýšit návštěvnost preventivních prohlídek a informovat pacienty o tom, na co mají ze zákona nárok. Jaké lobbistické aktivity, dle Vašeho názoru, přispěly k realizaci tohoto projektu?

Lobbing

Víte například, na co máte, v rámci prevence, nárok z veřejného zdravotního pojištění? Víte, jak má taková preventivní prohlídka u praktického lékaře, gynekologa či stomatologa vypadat? Víte, co je přesným obsahem prohlídky a v jakých intervalech ji můžete absolvovat?


Efekty lobbingu Lobbing se netýká jen možnosti ovlivňovat tvorbu zákonů, týká se i dílčích vládních rozhodnutí, kdy se může jednat např. o prostředí vojenské, energetické, environmentální, zdravotnické apod.. Tato strategická rozhodnutí jsou velice důležitá pro zainteresované subjekty a konečná rozhodnutí mohou mít pro tyto subjekty fatální následky. Konkrétně v těchto oblastech je lobbing na nejprofesionálnější úrovni, což je dáno i nadstandardními finančními toky v těchto odvětvích. Senátní novela, kterou se mění zákon o veřejných zakázkách

Jak řekl John F. Kennedy: ”Pro politika je nejlepší možnost, jak si utvořit vlastní názor na určité téma, poslouchat všechny zainteresované a zúčastněné lobbisty.” Lobbing


Lobbing v ČR Je lobbista člověk, který má zejména vlivné známé z politického prostředí a pomocí nich je schopen ovlivňovat výsledky jednání s cílem zabezpečit sobě a zainteresovaným osobám zejména finanční prospěch ??? slova lobbing a lobbista jsou v Česku vnímána negativně. Česká veřejnost má spojen lobbing především s obrazem neprůhledného jednání a předávání obálek s úplatky Dalík, Knetig, Pilín….

Postoj široké veřejnosti k lobbingu je proto výrazně negativně zabarven Je lobbista osoba prosazující vlastní zájem, či zájem skupiny u činitelů, kteří disponují pravomocemi a kompetencemi státní moci a jejích subjektů v hospodářských, kulturních, politických, společenských, ale i privátních a dalších oblastech života??? V roce 2007 se měla vládní koalice ODS, SZ a KDU-ČSL dohodnout na tom, jakým způsobem bude lobbing fungovat v ČR, zejména, zda je nutné vytvořit pro tuto specifickou činnost právní rámec. V tomto případě se jednalo dokonce o část volebního programu.

17. Lobbing

Ing. Naděžda Petrů, [email protected]

„odesílatelé a adresáti lobbingu“

Odesílatelé každá skupina, která záměrně komunikuje s institucemi politického systému, protože tato komunikace přispívá k dosažení jejích cílů. Těmito subjekty, souhrnně nazývanými zájmové skupiny (interest groups), mohou být soukromé právnické osoby, obchodní asociace, profesní spolky, odborové svazy, nevládní organizace, nadace a mnohé další

Důležité při nalezení správné cílové osoby je zjištění její role při přípravě a schvalování příslušného opatření. Lobbing

Adresáti byrokracie, ministři, prezident, úředníci a zákonodárci (tedy v širším smyslu orgány veřejné správy až po centrální nebo nadnárodní úroveň, jakou je EU

povinnosti lobbovaných: - vést veřejný diář, zveřejňovat návštěvní knihu, - zveřejnit jméno lobbisty, - zveřejnit, s kým lobbovaný jednal o daném tématu, - zveřejňovat finanční zájmy, - nepřijímat jakékoli výhody.


Zákon o lobbingu Kabinet Petra Nečase odsouhlasil návrh na další postup ve věci regulace lobbingu 4.4.2012 Karolína Peakce byla pověřena jeho vypracováním 15.10.2012 předložen návrh

Senát Parlamentu ČR zamítl dne 23. 6. 2013 na své 20. schůzi poslanecký návrh na vydání zákona o lobbingu a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o lobbingu). Cílem navrhované právní úpravy je zakotvit právní regulaci lobbingu, práva a povinnosti lobbistů a veřejných funkcionářů.

Vláda vytýkala návrhu zejména vadný pojem lobbingu, neboť se nejedná o uskutečnění kontaktu, jak tvrdí návrh, ale o prosazení zájmu. Vláda také postrádala formulování vlastních pravidel provádění lobbingu a vyjádřila nesouhlas s registrací. Na půdě Senátu převládl názor, že zákon by zavedl jen další neefektivní administrativu, a proto byl zamítnut.

http://www.skromach.cz/item/senat-neschvalil-navrh-zakona-o-regulaci-lobbingu Lobbing

19.


Způsoby regulace lobbingu ve vybraných zemích

Lobbing je obecně považován za součást demokratického procesu a odborníky definován jako charakteristický projev vyspělých demokracií, jenž musí být transparentní a zároveň legitimní. Většina vyspělých států proto lobbing určitým způsobem reguluje, čímž zajišťuje jeho průhlednost a legitimitu.

Základní a zásadních otázky, které determinují podobu regulace: Jak široce by měla být regulace nastavena? Jaké subjekty by měla zahrnovat? Obchodní společnosti, neziskové organizace, odbory, církve nebo profesionálně najímaní lobbisté?

Jaké formy lobbingu by měly podléhat regulaci? Přímá, neveřejná setkání s politiky a institucemi, ovlivňování pomocí médií, veřejného mínění atp. ?

Ovlivňování jakých subjektů bude považováno za lobbing? Bude se vztahovat pouze na kontakty s ministry, nebo šířeji i na členy Parlamentu a státní úředníky? 20. Lobbing


Typy regulace lobbingu

Oblasti regulace

Málo regulované

Středně regulované

Vysoce regulované

Pravidla registrace a oznamování

Pravidla registrace, málo detailní

Pravidla registrace, požadováno více detailů

Velmi přísná pravidla registrací

Zveřejňování výdajů

Bez pravidel o zveřejňování výdajů jednotlivce nebo zaměstnavatele

Určitá pravidla o zveřejňování indiv. výdajů, netýká se zaměstnavatele

Přísná pravidla ohledně zveřejňovaní výdajů jednotlivců i zaměstnavatelů

Dostupný detailní seznam lobbistů, aktualizován často

Dostupný detailní seznam lobbistů, spolu s uveřejněnými výdaji; aktualizován často

Veřejný přístup Dostupný seznam lobbistů, nepříliš detailní a nepříliš často aktualizovaný

Lobbing


Typy regulace lobbingu Oblasti regulace

Málo regulované

Středně regulované

Vysoce regulované

Vymahatelnost

Státní úřad disponuje jen omezenými donucovacími prostředky

Státní úřad teoreticky má určité donucovací prostředky, ale nevyužívá je příliš často

Státní úřad může a také provádí povinné kontroly a přezkoumání

Definice lobbisty

Pouze ti, kteří lobbují pro třetí stranu

Lobbující za třetí stranu; zaměstnanci zájmových skupin a organizací

Lobbující za třetí stranu; zaměstnanci zájmových skupin a organizací; jedinci lobbující sami za sebe, pracující pro charitativní nebo náboženské skupiny

Cíle lobbingu podle činnosti (lobbovaní)

Členové exekutivy (ministři ) a jejich zaměstnanci

Členové exekutivy a jejich zaměstnanci; ředitelé úřadů; státní úředníci,

Členové exekutivy a jejich zaměstnanci; ředitelé úřadů; státní úředníci; poslanci

Lobbing


Lobbing a Evropská unie Lobbista dodává informace a technicko-odborné expertízy, které mohou být užitečné a někdy rozhodující při definování legislativní a správní regulace. V rejstříku lobbistů Evropského parlamentu je v současné době pod označením zájmové uskupení registrována přibližně 1 700 organizací. Registr Evropské komise tvoří 3 900 jmen. Celkem působí v Bruselu přibližně 15 000 až 20 000 lobbistů, kteří se sdružují ve více než 2 500 organizacích. Lobbování bylo Komisí definováno jako „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů.

23. Lobbing


Právní úprava lobbingu V Evropské unii neexistuje žádná právní úprava lobbyingu jako ve Spojených státech. V roce 2006 předložila Komise dokument nazvaný Zelená kniha O evropské iniciativě pro transparentnost, která používá poměrně širokou definici lobbyingu. Lobbying definuje jako: „všechny aktivity, které ovlivňují rozhodovací procesy evropských institucí." Lobbista je osoba takové aktivity provádějící a pracující pro organizaci z širokého spektra jako např. konzultantské firmy, právní kanceláře, nevládní organizace, lobbistické unie a korporace či obchodní asociace. Registrovat by se měly i nekomerční organizace, jakými jsou například církve, think-tanky, orgány místní správy a politické strany.

Lobbing


Lobbing v EU

Poslanci Evropského parlamentu a úředníci Komise jsou v současné době v denním kontaktu s bruselskými lobbisty. O prosazení zájmu se snaží mnoho různorodých subjektů z členských i nečlenských zemí EU. Zastupují zájmy jednotlivých zemí a regionů, měst a jejich sdružení, různých společenských a názorových skupin a samozřejmě i firem. Myšlenka vytvořeni dobrovolného centrálního registru byla uskutečněna 21.3.2007, kdy komise odsouhlasila spuštěni registru v červnu 2008. Registr děli lobbisty do tři skupin: 1. profesionální poradenské a právní firmy; 2. firemní interní lobbisty a obchodní asociace; 3. nevládni organizace a think-thanky

Je poukazováno na nepřiměřený ekonomický a politický vliv obchodních společností a jejich lobbistických skupin na politiku EU. Nadnárodní korporace jsou schopny díky své velikosti a množstvím prostředků prosadit své úzce zaměřené zájmy na úkor opozičních občanských skupin, neziskových organizací, organizací malých a středních podniků či orgánů regionální a místní správy. www.dupont.com

25. Lobbing


Lobbing v EU Rozhodování v Evropské unii je rozděleno mezi řadu institucí. Hlavní jsou však tři základní : · Evropská komise, · Evropský parlament, · Rada Evropské unie. Evropská komise předkládá návrhy zákonů, Parlament a Rada o nich rozhodují. K návrhům se vyjadřuje řada institucí (např. Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů), kterým to přísluší, a někdy bez jejich souhlasného stanoviska není možné danou normu či rozhodnutí přijmout.

Lobbing


Lobbing v EU

Poslanci Evropského parlamentu podpořili v květnu 2011 dohodu mezi Parlamentem a Komisí, na jejímž základě vznikl společný rejstřík lobbistů v těchto dvou unijních institucích. Takzvaný „rejstřík transparentnosti" začal fungovat v června 2011 a je dobrovolný. Zájemci o zápis musí uvést; kdo jsou, o co usilují i o jaké obory se zajímají. Musejí zmínit i to, kolik peněz na ovlivňování dění vynakládají, firmy pak uvádějí údaje jména svých klientů

27. Lobbing


ČR a EU

1989 - 1998 - první etapa zastupování českých zájmů na evropské úrovni Klíčovými událostmi na české straně bylo svržení komunistického režimu a rozdělení Československa následované vznikem samostatné České republiky. Ve vztahu k EU - výrazný posun úrovně vztahů, sahajících od sektorových dohod až po zahájení přístupových rozhovorů. České zájmy byly zastupovány na celostátní úrovni, hlavními hráči při jednáních s institucemi EU byla oficiální zastoupení ČSFR/ČR a orgány státní správy, jejichž úkolem bylo hájení zájmů celého státu. Rok 1990 - podepsána tzv. kooperační dohoda. Odstartovala postupné utužování vztahů, které se i v následujících letech primárně soustředilo na oblast obchodní spolupráce. Otevření československé mise. Vznikla instituce, která měla za úkol zastupovat a hájit zájmy Československa při jednání s ES. Role Mise byla využita při vyjednáváních o podmínkách tzv. asociační dohody, která předpokládala postupné zavádění zóny volného obchodu a až do podepsání přístupové smlouvy. Hlavní zájem vyvolala jednání o snižování celního zatížení, která měla pro české exportéry zcela pochopitelně zásadní význam. Jejich pozornost se soustředila primárně na federální Ministerstvo zahraničního obchodu. O skutečném lobbingu v jeho případě nicméně nelze mluvit.

28. Lobbing

Ing. Naděžda Petrů, 9895@,mail.vsfs.cz

ČR a EU Spuštění zájmu o události související s EU je možné pozorovat poprvé hlavně u velkých koncernů a společností se zahraniční účastí. Za zakladatele českého lobbingu je považován Václav Baloun, který se po působení v exilu hned po revoluci na několik let usadil v Bruselu. Coby první český lobbista strávil v belgické metropoli tři roky.

Zhruba v polovině 90. let se lobbingu na evropské úrovni začal věnovat JUDr. Milan Černohubý zároveň český lobbing institucionalizoval, protože založil první českou poradenskou firmu specializující se na evropské záležitosti přímo v Bruselu: M.M.C. Euroconsult, JUDr. Milan Černohubý se pohybuje v diplomatických a obchodních kruzích již od roku 1972. Jeho přínosem je dlouholetá zkušenost s fungováním Evropské unie, porozumění a kontakty s představiteli odborných útvarů Evropské komise. Dr. Černohubý hovoří anglicky, francouzsky a německy. Rok 1997 také zahájil proces zapojování českých asociací do práce euroskupin. Úlohu vlaštovky v tomto ohledu sehrál Svaz průmyslu a dopravy, který vyslal svého zástupce do UNICE.

29. Lobbing


ČR v EU

Druhá etapa - zahájení přístupových vyjednávání v roce 1998 a samotný vstup do EU v květnu 2004. Do Bruselu přicházejí první české subjekty, s úmyslem vytvořit si zde stálé zastoupení. Největší pozornost byla věnována vyjednáváním, která se týkala otázek státní pomoci, přímých podpor zemědělcům a jaderné elektrárny Temelín. Uvědomění si výhod informovanosti přímo u zdroje i možností přímých kontaktů s představiteli EU - v roce 1999 otevřeli bruselské kanceláře ČEZ, České dráhy (ČD) a České aerolinie (ČSA). Služeb bruselského konzultanta a později přímého zástupce v COPA/COGECA začal využívat Svaz zemědělských družstev a společností. 2002 - slavnostně otevřen Pražský dům. Zároveň bylo vytvořeno první společné zastoupení více národních asociací. Hospodářská komora se spojila se Svazem průmyslu a dopravy a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, aby společně vdechli život CEBRE, České podnikatelské reprezentaci při EU. 2003 - bruselskou českou komunitu rozšířila advokátní kancelář Kocián-Šolc-Balaštík (KŠB) a své aktivity zahájila lobbisticko -poradenská společnost SN Consultancies. Krátce před květnovým vstupem ČR do EU otevřeli své bruselské zastoupení i Středočeský a Jihočeský kraj.

30. Lobbing


ČR v EU 2004 – vstup ČR do EU, Důležitější je navázání dobrých vztahů s Komisí, které nejenom zvyšují šance na úspěch lobbingového snažení, ale otevírají možnosti i v mnoha dalších oblastech týkajících se informací. Novým partnerem pro české subjekty jsou rovněž Evropský parlament a stálá zastoupení ostatních členských států. K 1. květnu 2005 je možné českou přítomnost v Bruselu rozdělit na dvě základní skupiny. Zastoupení celé ČR :

Zastoupení soukromých zájmů

Velvyslanectví České republiky při Belgickém království, Stálé zastoupení ČR při EU, Stálé delegace ČR při NATO a ZEU České centrum vládními agentury CzechTrade CzechInvest Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR).

ČEZ, České dráhy, ČSA národních asociace Agrární komora, Svaz průmyslu a dopravy, CEBRE regionální zastoupení – Praha, Středočeský, Jihočeský, Zlínský kraj 6 poradenských společností

31. Lobbing


ČR v EU ČEZ coby jeden z největších exportérů elektřiny v celé Evropě měl jasný zájem na prosazení svých zájmů resp. na zajištění rovných podmínek. Zaměstnanci ČEZ se pravidelně účastní práce dvou základních evropských asociací sídlících v Bruselu: EURELECTRIC a FORATOM které doplňují desítky dalších sektorových organizací. Oproti ostatním bruselským českým subjektům je zástupce ČEZ členem řady elitářských klubů. Aktivity spočívají rovněž v organizování prezentací jaderné energie či domlouvání schůzek

ČD - probíhající liberalizace nákladní železniční dopravy.Navíc ČD procházely transformací, jejíž úspěšné dokončení si vyžadovalo také soulad s legislativou a standardy EU. České dráhy svoji bruselskou přítomnost spojily se Sdružením evropských železnic (CER), snaha o podporu konkrétních dopravních projektů souvisejících s celkovou modernizací, zajištěním interoperability či přípravou dálkového řízení. Za tímto účelem je vyvíjen lobbing, který je vykonáván i ve vztahu k poslancům EP – členům dopravního výboru.

32. Lobbing


ČR v EU Současná čtyři krajská zastoupení trvale působící v Bruselu mají společný cíl: co nejlépe zastupovat kraj a jeho zájmy v EU. Všechna čtyři zastoupení shodně usilují o co největší přísun finančních prostředků EU, kterému chtějí dopomoci svou přítomností v Bruselu. Jejím prostřednictvím si slibovala snadnější přístup k informacím o finančních zdrojích, možnost konzultací a přímé lobbingové podpory konkrétních projektů u představitelů institucí EU.

Lobbingové úspěchy zatím veřejně deklaroval Středočeský kraj v případě podpory finálního schválení dvou projektů spolufinancovaných z Fondu soudržnosti, (kanalizačního systému v Berouně a čistírny odpadních vod v Příbrami) Zastoupení Prahy, které pro Prahu vylobbovalo pořádání konference o udržitelném rozvoji, Jihočeský kraj v případě dálnice D3 spojující České Budějovice s Linzem.

Jejich lobbing probíhá ve větší míře především na bázi získávání informací, konzultací určitého tématu a celkového budování sítí, PR aktivity.

33. Lobbing


ČR v EU

Zástupce Agrární komory se hlavně snaží hájit zemědělské zájmy včasným dodáním informací, pravidelným monitoringem dění v zemědělské oblasti na úrovni EU,příp. individuálními konzultacemi se zástupci Komise.

Problematika např. Ekologického zemědělství biopotraviny, biovíno, návrh Komise, který ve své současné podobě nepředpokládá silnější a konkurenceschopnější evropské zemědělství. Místo toho uvaluje na farmáře dodatečné náklady a různou další administrativní zátěž.

Všechna tři zastoupení národních asociací představují v bruselské české struktuře etablované hráče, kteří znají bruselské prostředí, disponují kontaktní databází a jsou schopni svých znalostí využít ve prospěch astupovaného subjektu. Možnosti skutečného prosazení určitých zájmů přesto neodráží pouze jejich individuální schopnosti.

34. Lobbing


Lobbing a právní regulace – Velká Británie

Výbor pro etické standardy ve veřejném životě (Committee on tandards in public life; CSPL) rozhodl místo lobujících se zaměřit na lobované Bylo stanoveno sedm principů: Nezištnost (Selflessnes) – rozhodováni pouze ve prospěch společnosti Integrita (Integrity) – vyhýbání se jakýmkoli závazkům, které by mohly ovlivnit výkon mandátu Objektivita (Objectivity) – veřejná rozhodnuti konat na základě hodnot a kvalit Odpovědnost (Accountability) – veřejní činitele jsou odpovědni veřejnosti a musí podstoupit jakoukoli kontrolu hodnou jejich úřadu Otevřenost (Openness) – veškeré jednání veřejného činitele by mělo být otevřené a čitelné Poctivost (Honesty) – Veřejný činitel by měl zveřejnit své soukromé zájmy ve vztahu k veřejným a pokud jsou v rozporu, rozhodnout ve prospěch veřejnosti Vedeni (Leadership) – veřejní činitele by měli tyto principy zastávat a jit tak příkladem. Důležitý je také zákaz nabízet finanční částky nebo jiné výhody, které by mohly být vnímány jako úplatek, či jiná úslužnost.

35. Lobbing


Lobbing a právní regulace – Německo

Slovo lobbing není v německé legislativě přímo uvedeno, ale přístup různých zájmových skupin a společností na pole Bundestafu a Bundesratu regulován je Aktivity zájmových skupin/lobbistů na úrovni úředníků nejsou nijak legislativně upraveny. Každému úřadu, parlamentní komisi, expertní komisi nebo jakékoli jiné instituci je umožněno, aby si sama stanovila příslušná pravidla přístupu zájmových skupin. Jako samoregulační tělesa působí Německa asociace politických konzultantů) a Německa public relations asociace Lobbing

SCHÉMAT UTVÁŘENI NOVÉHO SPOLKOVÉHO ZÁKONA. - nejdříve zformován příslušným odvětvím státni aparatury do podoby legislativního návrhu - než je předložen k projednání do Bundestagu, jsou svolány veškeré zájmové skupiny, které by měl zákon ovlivnit a s nimi je vedena diskuze, jež má do zákona přinést odborné informace a názory.


Lobbing a právní regulace – Litva

Zákon přijat v r. 2000, pozměněn v r. 2001 a 2003. Práva lobbisty -

Účastnit se procedur navrhování zákonů, předkládat návrhy a vysvětlení ohledně legislativních aktů.

-

Iniciovat vlastní expertní posudky legislativních aktů a předkládat je.

-

Vysvětlovat veřejnosti a přesvědčovat státní a obecní instituce nebo úřady, že je vhodné přijmout, odmítnout nebo zrušit legislativu nebo navrhnout její změnu.

-

Pořádat schůze zákonodárců s klienty lobbistů.

-

Navrhovat zákonodárcům doplnění zákonů.

-

Provádět výzkumy veřejného mínění ohledně přijímání nového zákona.

Lobbing


Lobbing a právní regulace – Litva

Povinnosti lobbisty - Musí ukončit veškeré své lobbingové aktivity během jednoho pracovního dne od momentu, kdy je zvolen do jakékoli veřejné funkce (soudce, politik, státní úředník…) a okamžitě o tom informovat písemně vedení Etické komise /Chief Official Ethics Commission/. - Musí se chovat v souladu s tímto zákonem, s ostatními zákony Litevské republiky a s Etickým kodexem lobbisty.

Registr lobbistů spadá pod pravomoc Vedoucího etické komise . Každý rok odevzdává k 15. Květnu parlamentu - Seimas sumarizační zprávu o lobbingu. Lobbing


Lobbing a právní regulace – Polsko

2006 vešel v platnost Zákon o lobováni v legislativním procesu (Ustawa o działalności lobbingowej w procesie stanowienia prawa), který za lobbing považuje jakoukoliv legální činnost za účelem ovlivnit legislativní nebo regulační činnost veřejné autority.

Lobbing

Styk úřadů s lobbisty je monitorován prostřednictvím zpráv o všech aktivitách lobbistů a kontaktech s nimi, které musí každý únor odevzdat vedoucí každé instituce. Jako samoregulační lobbingové těleso v Polsku působí Asociace profesionálních lobbistů


Lobbing a právní regulace – Maďarsko . Při vykonávání lobbingu je lobbista povinen V Dubnu 2006 byl schválen a v září vešel v platnost zákon O lobbingu. Lobbista a lobbingová firma jsou osoby registrované v registru lobbistů. Lobbingová aktivita je pak určena jako aktivita nebo chování mající v úmyslu ovlivnit exekutivní rozhodnuti nebo podpořit zájmy na základě smlouvy. TL může mít lobbing formu písemnou i ústní, přičemž je zahrnuta i forma elektronická

Lobbing

při kontaktu s veřejnou osobou vždy sdělit svého zaměstnavatele (klienta) a důvod kontaktu, přičemž o něm zaměstnavatel musí vědět. Zakázáno je také cokoliv poskytovat či darovat úřadům bez sděleni účelu a lobbistických cílů. Tyto služby a dary nesmi překročit hranici 10% z minimální mzdy. Za těchto podmínek má pak právo podle autority stojící za lobbovaným návrhem vystoupit před parlamentní komisi, ministrem, vládou a dalšími orgány určenými TL. Lobbisté mohou zvát členy a úředníky těchto instituci na konference a odborné diskuse. Náklady s tímto spojené si ale musí pozvané osoby hradit samy


Lobbing a právní regulace - Francie Ve francouzském senátu neexistuje žádný seznam skupin. Profesní skupiny nebo organizace, které chtějí získat přístup do senátu, podávají žádost vedení senátu. Francouzské Národní shromáždění přijalo 2. července 2009 pravidla pro zajištění transparentního a etického jednání zástupců zájmových skupin na půdě Národního shromáždění. Klíčovým bodem je zavedení registru pro tyto zástupce. Vstup je jim umožněn prostřednictvím speciálních pasů s platností na jeden den, na který mají díky registraci nárok. Od února 2010 je vydáván pouze jeden pas na registrovaný subjekt. Zástupci musí během svého kontaktu s poslancem uvést svou totožnost, pro koho pracují a jaké zájmy prosazují. Zástupci jsou povinni nosit pasy viditelně v prostorách Shromáždění. Zástupci se musí vyvarovat všech kroků vedoucích k získání informací nebo rozhodnutí podvodnými prostředky.

Lobbing


Lobbing jako jedna z klíčových aktivit komunikace Podnikový lobbing - legitimní, legální a uznaná interakce podnikového lobbisty se státními orgány a orgány místní správy/samosprávy, popř. se zástupcem jiného podniku s cílem dosáhnout toho, aby byla nebo nebyla přijata některá rozhodnutí či ne/byly realizovány některé aktivity tak, jak si zastupovaný podnik žádá. Podnikoví lobbisté (zaměstnanci firem změřených na odlišné komerční aktivity.) Jejich úkolem je mj. komunikace s veřejnými činiteli či zástupci jiných podniků, popř. koordinace činností s PA agenturami. Lobbista x lobbovaný Politický lobbing – aktivita ve prospěch politické strany nebo politika, činnost, která propaguje politickou stranu, směr, osobnost… Lobbista x lobbovaný Institucionální lobbing - ve vztahu k evropským, národním institucím Lobbista x lobbovaný

Lobbing


Znaky chování profesionálů

Dostatečná vnitřní soudržnost Předpoklad soudržnosti je obvykle mylný, protože každá skupina je vnitřně nejednotná. I když jistá pluralita členů skupiny může existovat a přeměnit tak členy na malé lobbistické skupiny, které jsou soběstačné, a odděleně tak mohou rozvíjet své sítě vnějších vztahů. Pestrost vnitřních rozporů by však měla být optimalizována. Organizační zvládnutí evropského lobbingu začíná u vlastního prahu. Důležité je proto soustředit se na otázku: „Jak může být dostatečné soudržnosti dosaženo?“ Což je obvykle konečným úkolem vrcholových manažerů. Dostatečná vnitřní soudržnost je jednou z nutností, kterou organizace potřebuje k tomu, aby působila i jednala jednotně a byla tak úspěšná. Ovšem toho nemusí být vždy dosaženo.

Lobbing


Znaky chování profesionálů Užitečné znalosti Profesionála v oblasti lobbingu charakterizuje mimo jiné i osvojení znalostí, které lze v Evropské unii využít k dosažení požadovaných výsledků. Mezi nejdůležitější shromažďované znalosti patří sebepoznání a znalost arény. Cenné informace lze získávat z nejrůznějších zdrojů. Jedním z nich je rozhodně vlastní zkušenost, kdy k budoucímu úspěchu může přispět poučení z chyb a omylů. Mnoho zájmových skupin se však učí pomalu a své zkušenosti často nedokážou uchovat, zamyslet se nad nimi, nebo jich v budoucnu využít jako bezplatných lekcí pro své aktivity. Čím je skupina profesionálnější, tím rozvážněji své znalosti organizuje a využívá.

Lobbing


Znaky chování profesionálů Optimální kombinace zdrojů a dovedností Zájmové skupiny využívají zdroje jako nástroj, díky němuž v konkurenci obstojí. Může jím být cokoliv, co přispívá k efektivnímu a účinnému zapojení do evropské politiky. Za zdroje můžeme považovat silnou vůli ovlivnit rozhodovací procesy, nebo mimořádné neformální setkání s někým z komisařů. . Mezi další důležité zdroje patří: dostatečná soudržnost, užitečné a použitelné znalosti, dobrý obraz v očích ostatních, ale také odborné znalosti, síťové kontakty, pozice (funkce) a finanční prostředky. V praxi se zdroje často neoddělují a jsou do značné míry zaměnitelné. Ať už jsou zdroje jakkoliv důležité, řada profesionálních lobbistů přesouvá své politické investice od zdrojů k dovednostem. Dovednosti zde označují tyto aktivity: budování síťových kontaktů, zaujímání pozic, získávání odborných znalostí a shánění finančních prostředků.

Lobbing


Znaky chování profesionálů Dobrý celkový dojem Posledním kritériem úspěšné lobby je dobrá image, tedy celkový vnější dojem. Angažovaní hráči i úředníci považují skupinu za přitažlivou, pokud se chová atraktivním způsobem.

Zájmové skupiny jsou považovány za všeobecně přitažlivé, pokud budí zdání důležitosti a příjemnosti. Pokud je skupina považována za významnou, může počítat s patřičným vlivem na ostatní a nemusí se obávat, že by byla i v případě pasivity přehlížena. Lobbistická skupina musí zároveň působit jako organizace, s níž je radost uzavírat obchody. Měla by jí předcházet pověst solidnosti v jednání, spolehlivosti v plnění slibů a předvídavosti v následném jednání. Aura příjemnosti je nezbytným doplňkem významnosti, bez které by organizace mohla být považována za nedůvěryhodnou.

Profesionální lobbisté se tedy o svůj obraz neustále starají, což vyžaduje skutečně důkladnou přípravu. Čím více sympatií či respektu se jim dostává, tím snadněji si pojistí místo u jednacího stolu.

Lobbing


Slovo závěrem

Jednodušší je stěžovat si na to, že něco nejde nebo je nefunkční, že nejsou vhodné podmínky …. Nebo se dá začít věci ovlivňovat a měnit. Stojí to více práce, času, energie a peněz. VYBERTE SI! Děkuji Vám za pozornost Ing. Naděžda Petrů Tel. 736 528 436 E-mail: [email protected]

Lobbing


Katedra managementu LOBBING. Ing. Naděžda Petrů

Recommend Documents