Trh penzijního připojištění v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví

Trh penzijního připojištění v ČR a trendy jeho budoucího vývoje Bakalářská práce

Autor:

Jana Jarolímková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 1.4.2009

Jana Jarolímková

Poděkování:

Velice bych chtěla tímto poděkovat paní Ing. Heleně Cetlové za její odborné vedení a rady při tvorbě mé bakalářské práce.

Anotace

Cílem bakalářské práce je zanalyzovat trh penzijního připojištění v České republice a odhadnout jeho budoucí vývoj. První část práce je věnována popisu penzijního připojištění. Zde je vysvětleno o jaký produkt se jedná, jaké dávky lze možno využít, pro koho je určeno. Kromě toho lze v další kapitole najít i konkrétní příklady spoření účastníků u tří rozdílných penzijních fondů. Jedna z kapitol rozebírá všechny penzijní fondy, které jsou na českém trhu penzijního připojištění. Poslední kapitola je věnována změnám, které se plánují v důchodovém systému v nejbližších letech.

Klíčová slova: penzijní připojištění, důchodový systém, reforma, dávky penzijního připojištění, penzijní fond

Annotation

The subject of my work „The Pension Insurance Plan Market in the Czech Republic and its Future Development Trends“ is very broad subject. The goal of my work is to analyze the market pension schemes in the Czech Republic and predict its future development. The first part of my work is devoted to a pension insurance. Here is explained what is the product, which offers benefits, form whom it is addressed. In addition, in the next chapter can by found concrete examples of the savings of participants in three different pension funds. One of the chapters examines all pension funds, which are on the Czech market of pension insurance. The last chapter is devoted to changes that are planned in the pension scheme in the next few years.

Keywords: pension insurance, pension scheme, reform, benefits pension insurance, pension fund

Obsah Úvod ...................................................................................................................................... 6 1. Základní charakteristika penzijního připojištění a legislativní rámec ............................... 7 1.1 Vznik penzijního připojištění ...................................................................................... 7 1.2 Pilíře důchodového systému ........................................................................................ 9 1.3 Typy penzijního připojištění...................................................................................... 10 1.3.1 Penze starobní ..................................................................................................... 11 1.3.2 Penze invalidní ................................................................................................... 12 1.3.3 Penze výsluhová ................................................................................................. 13 1.3.4 Penze pozůstalostní ............................................................................................ 14 1.3.5 Jednorázové vyrovnání ....................................................................................... 15 1.3.6 Odbytné .............................................................................................................. 16 1.4 Státní příspěvek na penzijní připojištění ................................................................... 18 1.5 Formy umístění prostředků penzijního fondu ........................................................... 19 2. Dosavadní vývoj v ČR po roce 1993 ............................................................................... 21 3. Analýza a vyhodnocení současného trhu v ČR ............................................................... 25 3.1 Aegon penzijní fond, a.s. ........................................................................................... 26 3.2 Allianz penzijní fond, a.s. .......................................................................................... 27 3.3 Axa penzijní fond, a.s. ............................................................................................... 28 3.4 Generali penzijní fond, a.s. ........................................................................................ 29 3.5 ING Penzijní fond, a.s ............................................................................................... 30 3.6 Penzijní fond Komerční banky, a.s............................................................................ 31 3.7 Penzijní fond České pojišťovny, a.s. ......................................................................... 32 3.8 Penzijní fond České spořitelny, a.s............................................................................ 33 3.9 ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. .............................................................................. 34 3.10 ČSOB Penzijní fond stabilita, a.s. ........................................................................... 36 3.11 Porovnání vybraných penzijních pojišťoven na českém trhu .................................. 37 3.11.1 Příklady spoření účastníků v ČSOB penzijním fondu Progres, a.s. ................. 37 3.11.2 Příklady spoření účastníků v Penzijním fondu České spořitelny, a.s. .............. 41 3.11.3 Příklady spoření účastníků v Penzijním fondu Komerční banky, a.s. .............. 45 3.11.4 Vyhodnocení a porovnání příkladů na spoření účastníků ................................ 49 4. Odhad budoucího penzijního vývoje v České republice ................................................. 52 Závěr .................................................................................................................................... 54 Seznam použitých zdrojů .................................................................................................... 55 Přílohy ................................................................................................................................. 57 Oficiální zadání bakalářské práce ...................................................................................... 121

Úvod Cílem bakalářské práce s názvem „ Trh penzijního připojištění v České republice a trendy jeho budoucího vývoje“ je zanalyzovat, porovnat a vyhodnotit trh penzijního připojištění v České republice a odhadnout jeho budoucí vývoj na tomto trhu. V první

kapitole

je

popsána

základní

charakteristika

penzijního

připojištění

a informace o legislativním rámci, dále o státním příspěvku na penzijní připojištění a také formy umístění prostředků penzijního fondu. Jedna z podkapitol je zaměřena na pilíře důchodového systému. Druhá kapitola se začíná věnovat vývoji penzijního připojištění po roce 1993 na tuto kapitolu navazuje kapitola třetí, která pojednává o analýze a vyhodnocení současného trhu v České republice a rozebírá všechny pojišťovny, které působí na českém trhu penzijního připojištění. V této kapitole jsou uvedeny příklady spoření tří pojišťoven z pohledu muže a ženy, při různých částkách spoření. Následuje vyhodnocení a porovnání daných tří pojišťoven. Závěrečná kapitola je věnována odhadu budoucího vývoje penzijního připojištění v České republice.

6

1. Základní charakteristika penzijního připojištění a legislativní rámec Penzijní připojištění je produkt, který umožňuje vytváření úspor na stáří, je to tedy vhodná forma spoření, podporována státem. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění1. Penzijní připojištění je založeno na principu pravidelných měsíčních příspěvků účastníka a navíc státních příspěvků a také podílu na zisku fondu a lze využít daňová zvýhodnění. Podíly na zisku nejsou zdaněny v průběhu spoření, ale až při výplatě dávky. Účastníkem penzijního připojištění se může stát každý občan od 18 let věku s trvalým pobytem na území České republiky. Nebo fyzická osoba starší 18 let, která má trvalý pobyt na území jiného členského státu Evropské unie, ovšem musí být účastníkem důchodového nebo zdravotního pojištění na území České republiky. Minimální měsíční příspěvek činí 100,-Kč. Kromě účastníka mu může přispívat na penzijní připojištění i další osoby např. zaměstnavatel. Penzijní připojištění je provozováno penzijními fondy2.

1.1 Vznik penzijního připojištění Vznik penzijního připojištění v České republice začal být aktuální krátce počátkem roku 1990. V tvorbě hrubého domácího produktu se projevily signály poklesu porodnosti. Tehdejší liberální proud ekonomického myšlení začal prosazovat myšlenku svobody jednotlivce a to hlavně v důsledku jeho přítomnosti a budoucnosti. Bylo tedy rozhodnuto, aby člověk i ve stáří byl schopen žít na důstojné finanční úrovni, jako je tomu v případě, kdy je pracovně schopný a pobírá za odměnu své práce mzdu, vzniklo penzijní připojištění. Zůstalo zachováno, že hlavní odpovědnost i nadále ponese stát formou povinného státního důchodového pojištění, ovšem je zde nyní možnost, aby se každý občan sám dle svého vlastního uvážení přičinil na výši svého budoucího starobního důchodu, prostřednictvím dobrovolného soukromého penzijního připojištění. 1

Úplné znění zákona v Příloze č. 1. Principy pojištění a pojišťovnictví, Eva Ducháčková,vydání II. – Praha 2005, ISBN 80-86119-92-0, vydalo nakladatelství Ekopress, s.r.o. strana 112 ; www.apfcr.cz/cz/index.php?page=coje.php, ze dne 17.11.2008; www.survey-cz/produkty-a-sluzby-pojisteni/duchodove-penzijni-pripojisteni.php ze dne 17.11.2008; Zákon č. / Sb.ze dne 16. února 1994. 2

7

Dalším důvodem vzniku penzijního připojištění byla inspirace ze západních ekonomik, kde byla uplatňována tzv. chilská cesta3 . Časem samozřejmě tato metoda pomalu upadala, ale některé prvky z ní zůstaly zachovány. Například rozložení finančních potřeb mezi více pilířů, minimálně takto: •

Povinný a státem garantovaný příjem každého seniora v podobě pravidelné státní starobní penze.

•

Nepovinný a doplňkový příjem v podobě doživotní dávky penze z penzijního připojištění. Ovšem tento příjem bude poskytován pouze těm, kteří si sami a dobrovolně spořili u některého z penzijních fondů.

Bohužel ve srovnání s některými zeměmi Českou republiku teprve čeká zvýšení podílu seniorů nad výdělečně činnými občany. Demografové odhadují, že mezi lety 1991 – 2002 došlo ke zvýšení podílu seniorů o 103 tisíc a v roce 2002 byl tedy počet seniorů cca 1,4 mil. osob. Předpoklady pro rok 2030 jsou následující, v České republice bude žít cca 2,5 mil. seniorů a v roce 2055, jejich počet překročí hranicí 3 milionů. Vyplívá tedy z toho, že z dnešních 14 % se zvýší podíl seniorů na cca 30 %. Následující graf porovnává zde zmiňovanou situaci4.

3

Metoda, která řeší narůstající problémy důchodového zabezpečení. Penzijní připojištění, 2. aktualizované a rozšíření vydání, Jaroslav Šulc, vydala GRADA Publishing a.s. 2004, ISBN 80-247-0772-1, strana 15 – 17.

4

8

Graf 1 Prognóza růstu podílu osob starších 65 let na celkové populaci ve vybraných zemích do roku 2055

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Č

es k

á

re pu bl ik Sl a ov en sk o Po ls ko R ak ou sk M aď o ar sk o N ěm ec ko

v%

Zdroj: UNITED NATION POPULATION DIVION, World Population Prospekt: The 1998 Revision

1.2 Pilíře důchodového systému Český důchodový systém tvoří v současné době v podstatě dva pilíře. Základní povinný dávkově definovaný průběžně financovaný pilíř a doplňkový dobrovolný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Důchodové systémy obvykle spočívají na třech pilířích. 1. pilíř = sociální pojištění, do tohoto pojištění patří nejen důchodové pojištění, ale také sociální podpora, kam lze zahrnout například mateřskou dovolenou, péči o zdravotně postiženou osobu a jiné, také sem patří sociální pomoc. Tento pilíř využívá defakto veškerá populace k výplatě starobní penze (důchodu). Financování je založeno na solidaritě mezi generacemi, kdy dnes vyplácené penze jsou hrazeny z příspěvků dnešních výdělečně

9

činných občanů. Jejich nárok na penzi by měl být po uplynutí příslušné doby financován z příspěvků pozdějších generací. 2. pilíř = penzijní připojištění, tento pilíř představuje dobrovolné doplňkové pojištění. Doplňuje důchody vyplacené ze sociálního pojištění. Lze, aby na toto pojištění zaměstnanci přispíval i zaměstnavatel. V některých zemích existují povinné doplňkové systémy zřizované z titulu kolektivních smluv. 3. pilíř = individuální pojištění a spoření. Třetí dobrovolný doplňkový zdroj pojistné ochrany občana plně vychází z jeho soukromé iniciativy a je většinou založen na komerčním přístupu (individuální životní nebo důchodové pojištění u komerční pojišťovny)5.

1.3 Typy penzijního připojištění Penze z penzijního připojištění mají různou podobu. •

Penze starobní (dávka, na kterou je nárok po dosažení určitého věku)

•

Penze invalidní (dávka, na kterou je nárok v případě invalidity účastníka)

•

Penze výsluhová (tento typ je podmíněn dosažením určitého počtu let placení příspěvků)

•

Penze pozůstalostní (tento typ nastává v případě, kdy se sám účastník penze nedožije, o jeho peníze se tedy podělí pozůstalí)

Další formou penzijního připojištění je: •

Jednorázové vyrovnání

•

Odbytné

5

http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/soucasny-stav-v-ceske-republice/, ze dne 18.11.2008 http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/penzijni-pripojiteni/, ze dne 18.11.2008 http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/tri-pilire-systemu/, ze dne 18.11.2008

10

1.3.1 Penze starobní Tato penze je základní dávkou penzijního připojištění. Starobní penze se vyplácí doživotně. V následují tabulce je přehledný popis starobní penze6:

Tabulka 1 Druhy nároků z penzijního připojištění a podmínky jejich čerpání podle zákona č. 42/1994 Sb., a jeho novely č. 170/1999 Sb., resp. Novely č. 36/2004 Sb. Druh nároku (podle zákona č. 42/1994 Sb., či 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb.) Starobní penze a) podle zákona č. 42/1994 Sb.

Věk účastníka: Věcné podmínky pro uplatnění nároku

Náleží při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, nejdříve však v 50 letech účastníka

Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Nejvíce 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto hranici nelze v penzijním plánu dál zvýšit, Výše dávky závisí na výši příspěvků účastníka a délce doby jejich placení, státním příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu Nejméně 60 a nejvíce 120 kalendářních měsíců, přičemž tyto hranice nelze v penzijním plánu ani snížit ani prodloužit, Výše dávky závisí na velikosti příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu

Komu dávka náleží, kdy bude vyplacena

Náleží jen účastníku, dávky je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem starobní penze, penzi lze sjednat jako doživotní, či na dobu určitou, tj. na určitý konečný počet měsíců výplat penze podle rozhodnutí účastníka (například 5 let) Náleží jen účastníku Dávky je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem starobní penze, a to pouze jako penzi doživotní (tedy již nikoliv na určitý konečný počet měsíců výplat penze podle rozhodnutí účastníka)

Náleží při dosažení věku stanoveného penzijním plánem, avšak ne nižšího než 60 let, dříve jen v případě přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění nebo dosažením 60 let, podle novely č. 36/2004 Sb., lze starobní penzi poskytnout jen při dosažení věku stanoveného penzijním plánem Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené vydání,GRADA Publishing, a.s.,2004, str. 39, ISBN 80-247-0772-1

Starobní penze b) podle zákona č. 170/1999 Sb.

6

www.survey-cz/produkty-a-sluzby-pojisteni/duchodove-penzijni-pripojisteni.php ze dne 17.11.2008

11

1.3.2 Penze invalidní Na tuto penzi účastník neplatí zvláštní příspěvky je součástí penzijního připojištění. Podmínkou pro přiznání invalidní penze je účastník povinen doložit přiznání invalidního důchodu. Invalidní penze je vyplácena doživotně. V následující tabulce je přehledný popis Invalidní penze7.

Tabulka 2 Druhy nároků z penzijního připojištění a podmínky jejich čerpání podle zákona č. 42/1994 Sb., a jeho novely č. 170/1999 Sb., resp. Novely č. 36/2004 Sb.

Druh nároku (podle zákona č. 42/1994 Sb., či 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb.) Invalidní penze a) podle zákona č. 42/1994 Sb.

Nejkratší možná Komu dávka náleží, kdy doba placení bude vyplacena příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Věk nerozhoduje, penze Pokud penzijní plán Náleží jen účastníkovi účastníku náleží po stanoví jako Dávky je penzijní fond přiznání invalidního podmínku nároku povinen vyplácet ve důchodu pojištěnou dobu, pak lhůtách a způsobe, z důchodového tato nesmí být delší, stanoveným penzijním zabezpečení než 60 kalendářních plánem nebo dohodnutým měsíců s účastníkem Věk nerozhoduje, penze U invalidní penze Náleží jen účastníkovi Invalidní penze b) podle zákona č. účastníku náleží po stanovené podle Dávky je penzijní fond 170/1999Sb. přiznání plného příspěvkově povinen vyplácet v lhůtách invalidního důchodu definovaného a způsobem stanoveným z důchodového penzijního plánu penzijním plánem nebo zabezpečení nejméně 36 měsíců dohodnutým s příjemcem a nesmí být delší než invalidní penze 60měsíců, přičemž dobu 36 měsíců nelze v penzijním plánu snížit Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené vydání,GRADA Publishing, a.s.,2004, str. 39 – 40, ISBN 80-247-0772-1

7



12

1.3.3 Penze výsluhová umožňuje účastníkovi vybrat část svých prostředků z fondu před vznikem nároku na starobní penzi. Podmínkou pro přiznání této penze je splnění minimální pojistné doby. Konkrétnější údaje popisuje následující tabulka8.


Druh nároku Věk účastníka: (podle zákona č. Věcné podmínky pro 42/1994 Sb., či uplatnění nároku 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb. Věk nerozhoduje, byť Výsluhová penze a) podle zákona č. ze zákona nepřímo 42/1994 Sb. plyne, že nejdříve po dovršení 33 let věku (za předpokladu zahájení plateb příspěvků ihned po dovršení 18 let) penze účastníku náleží při dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem

Nejkratší možná Komu dávka náleží, kdy doba placení bude vyplacena příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Nejméně 180 měsíců, Náleží jen účastníku, přičemž tuto dobu Dávky je penzijní fond nelze v penzijním povinen vyplácet ve plánu snížit, výše lhůtách a způsobem dávky závisí na stanoveným penzijním velikosti příspěvků plánem nebo dohodnutým účastníka a délce s příjemcem výluhové doby jejich placení, penze státním příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu Věk nerozhoduje, byť Nejméně 180 měsíců, Náleží jen účastníku, Výsluhová penze b) podle zákona č. ze zákona nepřímo přičemž tuto dobu Dávky je penzijní fond 170/1999 Sb. plyne, že nejdříve po nelze v penzijním povinen vyplácet ve dovršení 33 let věku (za plánu snížit, výše lhůtách a způsobem předpokladu zahájení dávky závisí na stanoveným penzijním plateb příspěvků ihned velikosti příspěvků plánem nebo dohodnutým po dovršení 18 let) účastníka a délce s příjemcem výluhové penze účastníku náleží doby jejich placení, penze, a to v každém při dosažení doby státním příspěvku a případě jako penzi penzijního připojištění všech připsaných doživotní stanovené penzijním podílech na výnosech plánem hospodaření penzijního fondu Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené vydání,GRADA Publishing, a.s., 2004,str. 40. ISBN 80-247-0772-1

8


13

1.3.4 Penze pozůstalostní Účastník na ni neplatí zvláštní příspěvek. Slouží k výplatě části dávek oprávněným osobám po úmrtí účastníka. Více podrobných informací je uvedeno v následující tabulce9. Tabulka 4 Druhy nároků z penzijního připojištění a podmínky jejich čerpání podle zákona č. 42/1994 Sb., a jeho novely č. 170/1999 Sb., resp. Novely č. 36/2004 Sb.

Druh nároku Věk účastníka: (podle zákona č. Věcné podmínky pro 42/1994 Sb., či uplatnění nároku 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb. Pozůstalostní penze Náleží v případě úmrtí a) podle zákona č. účastníka, jeho věk 43/1994 Sb. nerozhoduje.

Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Podle penzijního plánu závisí výše dávky na velikosti příspěvků účastníka a délce doby jejich placení, státním příspěvku a všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu.


Náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě. Účastník přitom může určit více osob a ve smlouvě vyznačí procentuální podíly každé z nich. Dávky je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem pozůstalostí penze. Podle penzijního Náleží fyzické osobě, Pozůstalostní penze Náleží v případě úmrtí b) podle zákona účastníka, jeho věk plánu, výše dávky kterou účastník určil ve 170/1999 Sb. nerozhoduje. závisí na příspěvcích smlouvě. účastníka a délce Účastník přitom může určit doby jejich placení, více osob a ve smlouvě státním příspěvku a vyznačí procentuální všech připsaných podíly každé z nich. podílech na výnosech Dávky je penzijní fond povinen vyplácet ve hospodaření penzijního fondu. lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem pozůstalostí penze. Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené vydání,GRADA Publishing, a.s.,2004, str. 40 – 41, ISBN 80-247-0772-1

9


14

1.3.5 Jednorázové vyrovnání Je tvořeno z naspořených peněz včetně příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a podílu na výnosech fondu. Podrobné informace nabízí následující tabulka10.

Tabulka 5 Druhy nároků z penzijního připojištění a podmínky jejich čerpání podle zákona č. 42/1994 Sb., a jeho novely č. 170/1999 Sb., resp. Novely č. 36/2004 Sb. Druh nároku (podle zákona č. 42/1994 Sb., či 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb. Jednorázové vyrovnání a) podle zákona 42/1994 Sb.

Jednorázové vyrovnání b) podle zákona 170/1999 Sb.

10


Náleží účastku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze. Kde je obvykle stanoven i minimální věk k uplatnění nároku ( ne méně než 50 let), anebo účastníku náleží místo penze při ukončení jeho trvalého pobytu na území ČR, a to i tehdy, když mu již začaly být vypláceny dávky penze

Náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze, kde je obvykle stanoven i minimální věk uplatnění nároku (ne méně než 60 let, ovšem s výjimkou invalidní penze). Od 30. dubna 2004 platí i další ustanovení, „Anebo účastníku náleží místo penze při

Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Nejméně 12 měsíců a nesmí být delší než 60 měsíců, Výše dávky závisí na příspěvcích účastníka a době jejich placení a všech připsaných výnosech vč. Státního příspěvku. Obsahuje úhrn příspěvků zaplacených účastníkem, státní příspěvek a podíl na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídající výši jím zaplacených příspěvků Nejméně 36 měsíců (v případě předchozího čerpání dávek) a nesmí být stanoveno delší než 60 měsíců. Přičemž dobu 36 měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Lhůta 36 kalendářních měsíců platí pro uplatnění nároku na čerpání


Náleží účastníku, v případě, že účastník, kterému vznikl nárok na dávku a také o ni požádal, ale ještě před datem výplaty zemřel, celá dávka vstupuje do řízení o dědictví podle občanského zákoníku.

Náleží pouze účastníku, a to až po splnění podmínek pro přiznání nároků na čerpání penze ( s výjimkou penze pozůstalostní), a to jen tehdy, pokud o čerpání jednorázového vyrovnání namísto výplaty penze účastník výslovně zažádá.Výplata bude provedena do konce kalendářního čtvrtletí


15

ukončení jeho trvalého jednorázového vyrovnání namísto pobytu na území ČR, a to i tehdy, když mu již výplaty penze invalidní či začaly být vypláceny pozůstalostí, kdežto dávky penze“, ale od pro uplatnění nároku 1. května je nahrazeno na čerpání tímto textem: jednorázového „Účastníkovi nebo vyrovnání namísto fyzické osobě, určené výplaty starobní ve smlouvě, kterým penze se lhůta vznikl nárok na dávku prodlužuje na penzijního připojištění nejméně 60 měsíců. a kteří nemají trvalý Výš dávek závisí na pobyt na území ČR, je příspěvcích účastníka penzijní fond povinen a době placení, na jejich žádost státním příspěvku vyplácet dávku do a všech připsaných ciziny ve výši a ve podílech na výnosech lhůtách stanovených hospodaření penzijním plánem“, reps. „Účastníkovi nebo penzijního fondu. Obsahuje úhradu fyzické osobě, určené příspěvků ve smlouvě, kterým zaplacených vznikl nárok na dávku účastníkem, státní penzijního připojištění příspěvek a podíl na a kteří nemají bydliště výnosech na území členského hospodaření státu Evropské unie, je penzijního fondu penzijní fond povinen odpovídající výši jím vyplácet dávku do zaplacených ciziny ve výši a ve příspěvků. lhůtách stanovených penzijním plánem.“ Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené Publishing, a.s.,2004, str. 41-42, ISBN 80-247-0772-1

následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníku, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu. V případě, že účastník, kterému vznikl nárok na dávku a také o ni požádal, ale ještě před datem výplaty zemřel, celá dávka vstupuje do řízení o dědictví podle občanského soudního řádu.

vydání, GRADA

1.3.6 Odbytné Na odbytné má nárok každý účastník, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 kalendářních měsíců. Částka odbytného je vyplácena bez státního příspěvku a výnosů ze státního

16

příspěvku, čili účastník dostane pouze ty peníze, které sám vložil. Podrobné informace o odbytném jsou v přiložené tabulce11.


Druh nároku Věk účastníka: (podle zákona č. Věcné podmínky pro 42/1994 Sb., či uplatnění nároku 170/1999 Sb., resp. 36/2004 Sb. Věk nerozhoduje, náleží Odbytné a) podle zákona č. jednak: 42/1994 Sb. 1)Účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, a pokud nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu 2)Případně fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo již vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi Věk nerozhoduje, náleží Odbytné b) podle zákona č. jednak: 170/1999 Sb. 1)účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní 11

Nejkratší možná doba placení příspěvků (pojištěná doba) v penzijním plánu, výše dávky Po zaplacení příspěvků alespoň na 12 měsíců, Výše dávky závisí pouze na příspěvcích účastníka a době jejich placení a na všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu, ale již bez státních příspěvků a tudíž i bez případných výnosů z nich plynoucích.

Po zaplacení příspěvků alespoň na 12 měsíců,a tudíž pokud jeho penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců


Účastníku či oprávněným osobám, odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo oprávněné osoby.

Účastníku či určeným osobám, odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o


17

připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, a trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců, pokud mu není vyplácena penze, a pokud nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu 2)případně fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi, nebo pokud se tohoto nároku všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly.

Výše dávky závisí pouze na příspěvcích účastníka a době jejich placení a na všech připsaných podílech na výnosech hospodaření penzijního fondu, ale již bez státních příspěvků a tudíž i bez případných výnosů z nich plynoucích.

jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

Zdroj: Šulc Jaroslav – Penzijní připojištění 2.aktualizované a rozšířené vydání, GRADA Publishing, a.s., 2004, str. 43-44, ISBN 80-247-0772-1

1.4 Státní příspěvek na penzijní připojištění Forma státního příspěvku se týká každého účastníka penzijního připojištění. Tato forma podpory byla u nás zvolena po roce 1994, ve světě je však ojedinělá. Při projednávání poslední novely zákona na podzim roku 2003 byl ve druhém čtení předložen pozměňovací návrh, který navrhoval státní příspěvek zrušit. Při hlasování ve třetím čtení tento návrh neprošel. Státní příspěvek na penzijní připojištění je účastníkům hrazen ze státního rozpočtu. Státní příspěvky musí penzijní fond nejdříve z rozpočtu vyžádat12, poté je evidovat ve prospěch jednotlivých účastníků a nadále s nimi hospodařit stejným způsobem

12

Na každý kalendářní měsíc pojištěné doby náleží za každého účastníka, který včas zaplatil na daný měsíc příspěvek, vždy jeden státní příspěvek bez ohledu na to kolik má účastník uzavřených smluv u jednoho či více penzijních fondů.

18

jako s příspěvky, které si účastníci sami zaplatí. Existují tři důvody proč se státní příspěvek nakonec účastníkovi nevyplácí : 1) Účastník své připojištění ukončí předčasně. Dostane tedy vyplaceny své příspěvky a výnosy z nich. 2) Účastník zemře dříve než mu začala být vyplácena penze či vyplaceno jednorázové vyrovnání. 3) Účastníkovi byly státní příspěvky připsány na účet omylem. Ovšem tato varianta se prakticky nevyskytuje13. Výše státního příspěvku závisí na měsíční výši příspěvku účastníka. Aby účastník dosáhl státního příspěvku musí na penzijní připojištění přispívat minimální částkou 100 Kč. Při této výši příspěvku je státní podpora 50 Kč. Nejvyšší možná státní podpora je 150 Kč, která účastníkovi náleží pokud si sám na penzijní připojištění přispívá částkou 500 Kč a více. Podrobnější přehled státních příspěvků nabízí následující tabulka.

Tabulka 7 Státní příspěvek

Měsíční platba 100 - 199 200 - 299 300 - 399 400 - 499 500 a více

Státní příspěvek 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč

Zdroj:www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/penzijni-pripojisteni/statniprispevek/, dne 26.12.2008.

1.5 Formy umístění prostředků penzijního fondu Peníze, které jsou u penzijního fondu uloženy jsou dále fondem investovány. Kam může penzijní fond své prostředky umisťovat stanovuje zákon. Penzijní fondy si nemusí svá aktiva spravovat samy, mohou využít služeb investičních společností. 13

Penzijní připojištění, 2. aktualizované a rozšíření vydání, Jaroslav Šulc, vydala GRADA Publishing a.s. 2004, ISBN 80-247-0772-1, strana 53 – 54.

19

Nyní následuje přehled kam lze prostředky z penzijních fondů uložit:

Státní dluhopisy a dluhopisy, za které převzal záruku stát

Hypotéční zástavní listy

Dluhopisy emitované Českou národní bankou nebo jinými bankami

Dluhopisy

emitované

obchodními

společnosti,

pokud

jsou

přijaty

k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů

Akcie a podílové listy přijaté k obchodování na hlavním nebo vedlejším trhu burzy cenných papírů

Komunální dluhopisy, za které převzala záruku banka

Dluhopisy emitované členskými státy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banky těchto států

Movité věci představující záruku bezpečného uložení peněžních prostředků

Nemovitosti přinášející stálý výnos a sloužící cela nebo převážně k podnikání nebo bydlení

Vkladové účty u bank14

14

Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Věra Hartlová a kol., vydalo Nakladatelství Fortuna, 2004, ISBN 80-7168-900-9, strana 173.

20

2. Dosavadní vývoj v ČR po roce 1993 Penzijní připojištění vzniklo v České republice v roce 1994. Hlavním důvodem proč stát inicializoval vznik penzijního připojištění je vytvořit občanům prostor pro dobrovolné financování jejich vlastního stáří. Důvody tohoto jednání jsou nejen chmurné prognózy do budoucna, ale i historická zkušenost. Penzijní připojištění funguje na trhu v České republice více než 10 let. Za dobu své existence prodělalo mnoho změn. Z původních 44 fondů je v současné době na trhu pouhých 10. Přesněji řečeno zůstalo 12 fondů, které jsou reprezentovány 10 skupinami akcionářů. Vývoj penzijních fondů v jednotlivých letech znázorňuje následující graf. Graf 2 Vývoj penzijních fondů za období 1994 - 2004

Zdroj: www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/prvni-cast/, dne 26.12.2008

V polovině roku 1996 dosahoval roční přírůstek prostředků do penzijních fondů cca 8 mld. Kč, překonal tak veškerá očekávání. Většina penzijních fondů měla velmi ambiciózní plány. Jednalo se o počty účastníků a prognózy finančních aktiv. Realita se ovšem ukázala být jiná, trh takovouto kapacitu neměl. Po tedy velmi slušném rozjezdu dynamický příliv účastníků a peněz se zastavil. Jediné co by se dalo pokládat za pozitivní, že roční přírůstek do penzijních fondů neklesal, ale držel se na hladině cca 8mld. Kč. Tato hladina se udržovala až do roku 2000. Tato situace byla způsobena tím, že stejně rychle jako přibývalo nových účastníků, přibývalo o lidí, kteří stáli o výplatu dávek. Byl zájem především o jednorázové vyrovnání. Lidé se přesvědčili, že penzijní připojištění i stát 21

dostávají svým závazkům a vše funguje na výbornou. Lidé většinou tedy penzijní připojištění využívali zejména jako krátkodobé spoření. Což pro penzijní fondy přinášelo pár negativ: a) penzijní fondy musely držet značný objem rychle likvidních aktiv, b) byly nuceny spíše ke krátkodobým než dlouhodobým investicím ovšem se srovnatelně nižším výnosem, c) navíc při krátkodobých smlouvách se jim ještě zdaleka nezaplatily náklady na akvizici a správu účtů odcházejících účastníků, d) ukončování těch desítek tisíc smluv nadmíru zatěžovalo administrativní kapacity. Ovšem mělo to i svá pozitiva. Lidé poznávali, že penzijní připojištění funguje nejen ve slibech, ale i v realitě, a proto většinou ihned po výplatě z penzijního fondu uzavírali nové smlouvy. Nejen tato situace, ale i celkový vývoj na trhu vedl k tomu, že v roce 1999 byla Parlamentem schválena novela zákona, která se týkala převážně těchto změn: a) zpřísnění podmínek pro investování omezení rizika a zvýšení bezpečnosti systému, b) posílení dlouhodobosti systému zpřísnění neúnosně liberálních podmínek na výplatu nároků, založené v původní dikci zákona z roku 1994, c) zvýšení motivačních prvků jednak kompenzovat opatření v bodě b, a vyhnout se riziku nepřípustnosti retroaktivity nového zákona vůči starým účastníkům, jednak reagovat na značné znehodnocení státního příspěvku vysokou inflací. Zajímavé bylo období mezi 3. čtvrtletím roku 1999 a 2. čtvrtletím roku 2000, kdy došlo v návaznosti na medializaci novely zákona o zhruba dvojnásobné navýšení objemu vybraných peněz. Nicméně nejistota na trhu, kterou způsobovaly kolapsy investičních privatizačních fondů, bank či kampeliček, vedlo k tomu, že lidé stále upřednostňovali jednorázové vyrovnání (mnohdy i předčasné i za cenu, že přijdou o státní příspěvky) nebo již v té době řadě účastníků opravdu vznikl nárok na výplatu a tito lidé nároku využili. Nutno podotknout, že v tento okamžik již z fondů odešlo na výplatách 29 mld. Kč. Na druhé straně přírůstky z dřívějších 2 mld. Kč za čtvrtletí se nyní pohybují na 3 mld. Kč čtvrtletně. Což nám naznačuje trvalý vzestup. Pokud lidé do roku 2000 ukončovali smlouvy s penzijními fondy předčasně vzhledem k situaci na trhu. Po roce 2000 se o tento důvod již nejednalo, spíše k ukončení smlouvy účastníky vedla finanční situace, kterou při uzavírání penzijního připojištění špatně odhadli15.

15

Penzijní připojištění, 2. aktualizované a rozšíření vydání, Jaroslav Šulc, vydala GRADA Publishing a.s. 2004, ISBN 80-247-0772-1, strana 132-141.

22

Většina penzijních fondů zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Některé fondy zanikly bez účastníků jiné zanikly s plnou náhradou vložených prostředků. Zhruba pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků. Konkrétněji lze porovnat zánik fondů v následujícím grafu16.

Graf 3 Zánik fondů a existující penzijní fondy v %

Zdroj: www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/prvni-cast/, dne 26.12.2008 Objem evidovaných prostředků ke konci roku 2003 dosahoval téměř 80 mld. Kč. Na níže uvedeném grafu jsou znázorněny příspěvky účastníků a státní příspěvky penzijního připojištění17.

16

www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/prvni-cast/, dne 26.12.2008

17

www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/, dne 26.12.2008

23

Graf 4 Příspěvky účastníků a státní příspěvky

Zdroj: www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/, dne 26.12.2008 Tempo růstu zapojení obyvatelstva do systému penzijního připojištění se za poslední tři roky (r. 2005,2006,2007) pohybovalo na úrovni 10%. V roce 2007 měsíčně přibývalo průměrně 29 tisíc účastníků18. V současné době jsou tedy na trhu následující penzijní fondy: 1) PF Česká pojišťovny, a.s. 2) Axa penzijní fond, a.s. 3) PF Česká spořitelny, a.s. 4) PF Komerční banky, a.s. 5) ING penzijní fond, a.s. 6) ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s 7) ČSOB penzijní fond Progres, a.s. 8) Allianz penzijní fond, a.s. 9) Generali penzijní fond, a.s 10) Aegon Penzijní fond, a.s.19

18

www.apfcr.cz/cz/index.php?page=aktuality/komantar2007.htm, dne 27.12.2008

19

V příloze č.2 lze najít seznam penzijních fondů s přesnými adresami a internetovými odkazy. Podrobnější informace o jednotlivých penzijních fondech jsou v kapitole č. 3.

24

3. Analýza a vyhodnocení současného trhu v ČR Rokem 2007 završilo penzijní připojištění se státním příspěvkem již třináct let svého působení v České republice. Na konci roku 2007 bylo penzijně připojištěny téměř čtyři miliony obyvatel. Celkově byl zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem (ZPP) novelizován již 15x a to těmito zákony: Zákon č. 61/1996 Sb., zákon č. 15/1998 Sb., zákon č. 170/1999 Sb., zákon č. 353/2001 Sb., zákon č. 309/2002 Sb.,zákon č. 36/2004 Sb., zákon č. 237/2004 Sb., zákon č. 257/2004 Sb., zákon č. 377/2005 Sb., zákon č. 444/2005 Sb., zákon č. 56/2006 Sb., zákon č. 57/2006 Sb., zákon č. 70/2006 Sb., zákon č. 342/2006 Sb., a zákon č. 296/2007 Sb. V červnu 2007 obdržela povolení působit na trhu penzijního připojištění v ČR nová společnost AEGON, Penzijní fond, a.s., jehož vlastníkem je z 90 % holandská společnost AEGON Tsjechië Holding B.V. a z 10 % společnost ZFP Akademie, a.s. Od počátku existence penzijního připojištění tak obdrželo od státního dozoru licenci celkem 47 penzijních fondů (dva z nich nezahájily činnost). Během roku 2007 operovalo na trhu 11 penzijních fondů. K 31. 12. 2007 proběhla jedna fúze a to Zemského penzijního fondu s ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Tím se počet penzijních fondů snížil na 10. Do likvidace nevstoupil v loňském roce žádný fond, což dokladuje konsolidaci odvětví, v němž již od roku 2002 nebyl nucen státní dozor přijmout žádné rozhodnutí o likvidaci. Do konce roku 2001 se v likvidaci ocitlo celkem 12 penzijních fondů, jejich podíl na trhu byl malý a ztráty zanedbatelné. Snížení počtu operátorů je důsledkem proběhlých fúzí. Věkové složení účastníků penzijního připojištění nezaznamenalo výrazné změny. Nejvyšší podíl (25,31 %) prezentuje i nadále věková kategorie v rozmezí 50-59, třebaže vůči stavu v roce 2006 došlo u této skupiny k poklesu o necelé dva procentní body. O necelý procentní bod poklesl i podíl skupiny připojištěných ve věku 40-49 let. Naproti tomu se nepatrně zlepšilo zastoupení mladších ročníků. Vzrůstá i počet penzijně připojištěných nad 60 let, představující 22% podíl, přičemž v této skupině nad 60 let je nejsilněji zastoupena kategorie občanů ve věku 60-64 let (43 %).20

20

Tyto údaje byly čerpány z internetového odkazu: http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, dne 27.12.2008

25

Tabulka 8 Věková skladba účastníků 18-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60 a více

K 31.12.2007

12,63

19,98

19,74

25,31

22,32

K 31.12.2006

12,60

19,09

20,46

26,91

21,38

K 31.12.2005

11,63

18,35

21,50

28,38

20,14

Zdroj: http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 27.12.2008

3.1 Aegon penzijní fond, a.s. Značka Aegon vznikla v roce 1983 z počátečních písmen pěti zakládajících pojišťoven: Algemeene Friesche, Eerste Nederlandsche, Groot-Noordhollandsche, Olveh, Nillmij. Kořeny společnosti sahají do roku 1759, kdy byla v Holandsku založena nejstarší společnost skupiny.. Aegon se objevil na českém na trhu v dubnu 2005 jako specialista na prodej investičního životního pojištění. V roce 2007 zahájil Aegon prodej penzijního připojištění. Hlavní sídlo koncernu Aegon je holandském Haagu. Penzijní fond Aegon se zaměřuje na klienty, kteří využívají penzijní připojištění jako dlouhodobý nástroj spoření na důchod. Aegon nabízí dvě formy spoření: 1) Prémie + 2%, tato varianta je pro klienty, kteří si spoří větší částku. Penzijní fond Aegon po prvním roce spoření, klientovi připíše prémie ve výši 2% z celkových prostředků evidovaných ve prospěch účastníka. 2) Bonus, tato varianta je pro klienty, kteří spoří méně, ale déle. Penzijní fond Aegon těmto klientům poskytne po splnění podmínek účastníkům penzijního připojištění výnosový bonus, který zvyšuje zhodnocení jejich prostředků. Celková aktiva v mil. Kč penzijního fondu Aegon jsou k 31.12.2007 121 259. Počet účastníků tohoto penzijního fondu za 4.Q 2007 je 11 02221. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

21

http://aegon.cz/historie-koncernu-aegon.php, http://aegon.cz/o-spolecnosti.php, ze dne 27.12.2008 http://aegon.cz/,http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 27.12.2008

26

Tabulka 9 Vybrané údaje o penzijním fondu AEGON, a.s. Název fondu

Aegon penzijní fond, a.s.

Rok vzniku fondu

1983 uvedení na český trh 2007

Celková aktiva v mil. Kč k 31.12.2007

Počet účastníků za 4.Q 2007

121 259

11 022

Druhy Pro koho je nabízených penzijní dávek připojištěné určeno Pro občany od 18 let věku s trvalým pobytem na Penze starobní, území ČR. Nebo fyzická Penze osoba starší 18 invalidní, let, která má Penze trvalý pobyt na výluhová, Penze území jiného členského pozůstalostní, státu EU Jednorázové ovšem musí vyrovnání, být účastníkem Odbytné důchodového nebo zdravotního pojištění na území ČR.

Zdroj: vlastní tvorba

3.2 Allianz penzijní fond, a.s. Allianz penzijní fond vznikl 31.8.1997 valnými hromadami jeho právnických předchůdců. Vznikl sloučením Allianz-Hypo penzijní fond, a.s. a Živnobanka – penzijní fond, a.s. první název tedy byl Allianz-Živnobanka penzijní fond, a.s. Tento název byl změněn na nynější název v závěru roku 2000. Důvodem změny názvu byl odkup 45% akcií fondu Allianz pojišťovnou od Živnostenské banky. Oba původní fondy zanikly bez likvidace a Allianz penzijní fond, a.s. je jejich právním nástupcem v plném rozsahu. Celková aktiva v mil. Kč Allianz penzijního fondu, a.s. jsou k 31.12.2007 6 364. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 115 79022. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy 22

http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/o-spolecnosti/, ze dne 27.12.2008 http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf , ze dne 27.12.2008

27

Tabulka 10 Vybrané údaje o penzijním fondu ALLIANZ, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



Allianz penzijní fond. a.s.

1997

6 364

115 790

Druhy Pro koho je nabízených penzijní dávek připojištěné určeno Pro občany od 18 let věku s trvalým Penze pobytem na starobní, území ČR. Penze Nebo fyzická invalidní, osoba starší 18 Penze let, která má výluhová, trvalý pobyt na Penze území jiného pozůstalostní, členského státu Jednorázové EU ovšem vyrovnání, musí být Odbytné účastníkem důchodového nebo zdravotního pojištění na území ČR.


3.3 Axa penzijní fond, a.s. Axa penzijní fond působí na českém trhu již od roku 1994. Do 14.3.2007 tento fond vystupoval pod názvem Winterthur penzijní fond, a.s. Penzijní fond Axa se aktivně zapojuje do diskuse o reformě veřejných financí, včetně reformy důchodového systému. Předností penzijního fondu Axa je téměř 19% podíl na trhu v ukazateli počtu klientů a 24,3% podílu na trhu objemu spravovaných aktiv. Celková aktiva mil. Kč penzijního fodu Axa, a.s. jsou 33 076. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 538 57023. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy

23

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 27.12.2008 http://www.axa.cz/DesktopDefault.aspx?tabId=366&chosenMenuItem=89, ze dne 27.12.2008

28

Tabulka 11 Vybrané údaje o penzijním fondu AXA, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



Axa penzijní fond, a.s.

1994

33 076

538 570



3.4 Generali penzijní fond, a.s. Generali penzijní fond, a.s. byl založen v roce 1995. Od začátku vzniku tohoto penzijního fondu byl jediným akcionářem Generali Holding Vinna AG, součást světové pojišťovací skupiny Generali Group. Ovšem od 1.8.2006 je jediným akcionářem Generali očišťovna, a.s. Generali je v současné době třetí největší pojišťovnou na světě, druhou největší v Evropě a největším evropským životním pojistitelem.Generali penzijní fond nabízí výhodné spoření, daňové úspory

a špičkové zhodnocení finančních prostředků. Nabízí

individuální programy pro účastníky. Nabízí i nadstandardní nabídku: členství v klubu Generali, 10% slevu na cestovní pojištění uzavřené u pojišťovny Genrali, rychlé internetové služby. Celková aktiva za období k 31.12.2007 je v mil. Kč 1 442. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 29 16824. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy 24

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf , ze dne 27.12.2008

http://www.generalipf.cz/cz/horni-menu/profil-spolecnosti/c34, ze dne 27.12.2008

29

Tabulka 12 Vybrané údaje o penzijním fondu GENERALI, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



Generali penzijní fond, a.s.

1995

1 442

29 168



3.5 ING Penzijní fond, a.s Penzijní fond ING působí na českém trhu od roku 1995. poskytuje penzijní připojištění všem osobám starším 18 let s trvalým pobytem na území České republiky nebo občanům Evropské unie, kteří se účastní veřejného zdravotního nebo důchodového pojištění v české republice. ING Penzijní fond nabízí všechny druhy dávek, tedy jednorázové vyrovnání, odbytné a penzi. Sjednat penzijní připojištění lze prostřednictvím interní sítě poradců ING, na kterékoli pobočce GE Money Bank, nebo Raiffeisen Bank či v Oranžovém domě ING. Lze smlouvu o penzijním připojištění uzavřít i pomocí bezplatné telefonní linky. Formulář smlouvy je dostupný i na internetových stránkách ING Penzijního fondu. Celková aktiva za období k 31.12.2007 je v mil. Kč 19 310. Počet účastníků za 4.Q 2007 je 435 95125.

25

http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/o-spolecnosti/, ze dne 27.12.2008 http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 27.12.2008

30

V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy

Tabulka 13 Vybrané údaje o penzijním fondu ING, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



ING penzijní fond, a.s.

1995

19 310

435 951



3.6 Penzijní fond Komerční banky, a.s. Penzijní fond Komerční banky disponuje druhým nejvyšším základním kapitálem ze všech fondů, a to ve výši 200mil. Kč. Přičemž podle novely zákona je minimální základní kapitál penzijního fondu stanoven na výši 50 mil. Kč. Tento penzijní fond se svou strategií řadí mezi fondy spíše konzervativní a jednoznačně upřednostňuje v investiční strategii stabilitu fondu. Penzijní fond Komerční banky působí na českém trhu od roku 1995. Smlouvu o penzijním připojištění lze sjednat v široké síti poboček Komerční banky na celém území České republiky., lze také smlouvu sjednat na bezplatné lince nebo pomocí webových stránek Komerční banky. Klientům je také nabízena obsluha na pracovištích Modré pyramidy. Všechny tyto služby jsou poskytovány zdarma. Celková aktiva mil. Kč jsou 31

k 31.12.2007 23 083. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 470 31526. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

Tabulka 14 Vybrané údaje o penzijním fondu Komerční banky, a.s. Název fondu

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Rok vzniku fondu



1995

23 083

470 315



3.7 Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Penzijní fond České pojišťovny působí na českém trhu od roku 1994. Jeho zakladatelem a jediným akcionářem je Česká pojišťovna. Penzijní fond České pojišťovny si vybudoval nejsilnější postavení v současné době na trhu. Tento fond nabízí penzijní připojištění se státním příspěvkem a poskytuje opět veškeré možné penze. Posláním Penzijního fondu České pojišťovny je být vedoucím, důvěryhodným a vysoce spolehlivým poskytovatelem 26

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 27.12.2008 www.pfkb.cz/index.php?id_document=8551, ze dne 27.12.2008

32

penzijního připojištěn. Penzijní fond České pojišťovny nabízí penzijní připojištění START, které je určeno pro osoby do 39 let a zahrnuje speciální finanční prémii. Penzijní připojištění lze sjednat na všech pobočkách České pojišťovny a to vše bez poplatku za zřízení a vedení. Celková aktiva v mil. Kč k 31.12.2007 jsou 38 291. Počet účastníků za 4.Q 2007 je 1 070 34827. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

Tabulka 15 Vybrané údaje o penzijním fondu České pojišťovny, a.s. Název fondu

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.

Rok vzniku fondu



1994

38 291

1 070 348

Pro koho je Druhy penzijní nabízených připojištěné dávek určeno Pro občany od 18 let věku s trvalým Penze pobytem na starobní, území ČR. Penze Nebo fyzická invalidní, osoba starší 18 Penze let, která má výluhová, trvalý pobyt na Penze území jiného pozůstalostní, členského státu Jednorázové EU ovšem vyrovnání, musí být Odbytné účastníkem důchodového nebo zdravotního pojištění na území ČR.


3.8 Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond České spořitelny působí na trhu od roku 1995. Od března 2001 je 100% vlastníkem společnosti Česká spořitelna. Od počátku svého působení tento penzijní fond stabilně zvyšuje svůj podíl na trhu. Zárukou bezpečného zhodnocení prostředků klientů je 27

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 28.12.2008 www.pfcp.cz/index.asp?module=activeWeb&page=WebPage&s=profil_spolecnosti, ze dne 28.12.2008

33

promyšlená investiční strategie, která se opírá o rozsáhlé zkušenosti České spořitelny z finančního sektoru. Penzijní fond České spořitelny nabízí soukromým i podnikovým klientům své penzijní připojištění se státním příspěvkem. Smlouvu o penzijním připojištění lze sjednat na více než 30 pobočkách v České spořitelně nebo také pomocí bezplatné telefonní linky či pomocí internetových stránek penzijního fondu České spořitelny. Celková aktiva v mil. Kč jsou k 31.12.2007 25 234. Počet účastníků za 4.Q 2007 je 634 16228. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

Tabulka 16 Vybrané údaje o penzijním fondu České spořitelny, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



Penzijní fond České spořitelny, a.s..

1995

25 234

634 162



3.9 ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s, člen skupiny ČSOB působí na českém trhu od roku 1995. Je právním nástupcem Penzijního fondu Spokojenost, Hornického penzijního fondu Ostrava a zemského penzijního fondu, a.s. S těmito fondy došlo ke sloučení v letech 1999 28

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 28.12.2008 www.pfcs.cz/page.aspx?=profil&i=1, ze dne 28.12.2008

34

a 2000. ČSOB PF Progres poskytuje všechny druhy penzí a dalších dávek, které může penzijní fond v České republice poskytovat. Tento penzijní fond je dynamicky rostoucím penzijním fondem. Program Komfort zajišťuje maximální výši státního příspěvku a daňových úlev bez zbytečné administrace. ČSOB PF Progres získal ratingové ohodnocení Aa1.cz udělené agenturou Moody´s. Dále byl také tento penzijní fond oceněn zlatou medailí v soutěži Zlatá koruna 2007 na poli nejlepších finančních produktů – kategorie penzijní připojištění. Smlouvu o penzijním připojištění lze sjednat na více než 230 pobočkách ČSOB a poštovní spořitelny nebo u více než 2 400 obchodních zástupců Českomoravské stavební spořitelny. Celková aktiva v mil. Kč jsou k 31.12.2007 5 705,8. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 224 67429. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

Tabulka 17 Vybrané údaje o ČSOB penzijním fondu Progres, a.s. Název fondu

Rok vzniku fondu



ČSOB penzijní fond Progres, a.s.

1995

5 705,8

224 674



29

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 28.12.2008 www.csobpf.cz/pfcz/cz/Progres/profil-fondu-Progres.htm, ze dne 28.12.2008

35

3.10 ČSOB Penzijní fond stabilita, a.s. ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s., člen skupiny ČSOB působí na českém trhu již od roku 1994. Na začátku byl název společnosti Českomoravský penzijní fond, a.s . ČSOB PF Stabilita je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a.s., a Českého penzijního fondu Zdraví, a.s. S těmito fondy se sloučil v letech 1999 a 2000. Fond se svěřenými prostředky účastníků hospodaří s v souladu se statutem a na základě přijaté investiční strategie. ČSOB PF Stabilita je univerzálním penzijním fondem a poskytuje všechny druhy penzí a dalších dávek, které může penzijní fond v České republice poskytovat. Program Optimum zajišťuje maximální výši státního příspěvku a daňových úlev. ČSOB PF Stabilita získal také ratingové ohodnocení Aa1 udělené agenturou Mood´s. Smlouvu o penzijním připojištění lez sjednat na všech pobočkách ČSOB a

Poštovní spořitelny také na

prodejních místech Českomoravské stavební spořitelny a dále u zástupců ČSOB Pojišťovny. Celková aktiva v mil. Kč jsou k 31.12.2007 14 569,5. Počet účastníků za 4. Q 2007 je 385 47730. V následující tabulce je přehled některých vybraných údajů pro přehlednější porovnání s ostatními fondy.

Tabulka 18 Vybrané údaje o ČSOB penzijním fondu Stabilita, a.s. Název fondu

ČSOB penzijní fond Stabilita, a.s.

Rok vzniku fondu



1994

14 569,5

385 477

30

Pro koho je Druhy penzijní nabízených připojištěné dávek určeno Pro občany od 18 let věku Penze s trvalým starobní, pobytem na Penze území ČR. invalidní, Nebo fyzická Penze osoba starší 18 výluhová, Penze let, která má trvalý pobyt na pozůstalostní, území jiného Jednorázové členského státu vyrovnání, EU ovšem Odbytné musí být účastníkem důchodového nebo

http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf, ze dne 28.12.2008 www.csob.pf.cz/pfcz/cz/Stabilita/Profil-fondu-Stabilita.htm, ze dne 28.12.2008

36

zdravotního pojištění na území ČR. Zdroj: vlastní tvorba

3.11 Porovnání vybraných penzijních pojišťoven na českém trhu K porovnání penzijních pojišťoven na českém trhu byly vybrány následující pojišťovny: ČSOB penzijní fond Progres, a.s., Penzijní fond České spořitelny, a.s. a Penzijní fond Komerční banky, a.s. Porovnání je provedeno na konkrétních případech, které se liší ve věku účastníka při zahájení pojištění a ve výši měsíčního příspěvku účastníka. Samozřejmě je odlišná i úroková sazba zhodnocení prostředků. Pro tyto konkrétní případy je použita sazba v % za rok 2007.31

3.11.1 Příklady spoření účastníků v ČSOB penzijním fondu Progres, a.s. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. měl zhodnocení za rok 2007 ve výši 2,4%. Na tomto příkladu lze porovnat účastníky, kteří zahájili spoření ve věku 30 let. V prvním případě spoří tito účastníci měsíčně částku 500 Kč, což je částka, která zajišťuje maximální státní příspěvek a to ve výši 150 Kč měsíčně. V druhém případě opět spoří stejní účastníci ovšem již částku 1500 Kč měsíčně, která účastníkovi zajišťuje možnost daňových odpočtů a to až do maximální výše 12 000 Kč ročně. Všechny výše uvedené příklady jsou provedeny ve variantách pro muže a ženy. Případ č. 1: Muž začne spořit na penzijním připojištění ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku 500 Kč. Ve věku 60 let, kdy má účastník nárok na ukončení penzijního připojištění má tento muž naspořeno 180 000 Kč, stát mu přispěl ve výši 54 000 Kč, výnos z vložených prostředků činí 106 728 Kč, celkem má tedy naspořeno 340 728 Kč. Tedy po zdanění výnosů je možno vyplatit 324 719 jednorázově nebo v pravidelné měsíční penzi 1 981 Kč. 31

V příloze č.3 je uvedena kompletní tabulka zhodnocení prostředků účastníků od roku 1995 až do roku 2007.

37

Graf 5 Spoření muže od věku 30 let při částce 500 Kč u ČSOB Penzijního fondu Progres, a.s.

Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč

Výnos z vložených prostředků účastníka

106728 Kč

Celkem naspořeno

340728 Kč

Po zdanění výnosu je možno vyplatit

324719 Kč

Od daňového základu lze odečíst

0 Kč

Daňová úleva účastníka bude činit

0 Kč

Měsíční doživotní penze účastníka

1981 Kč

Zdroj: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php

Žena začne spořit na penzijním připojištění ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku 50 Kč. Ve věku 60 let má tato žena naspořené naprosto stejné částky jako muž, který začne spořit v 30 letech stejnou částku, ovšem ženě je při pravidelné měsíční penzi vyplácena částka 1 799 Kč.

38

Graf 6 Spoření ženy od věku 30 let při částce 500 Kč u ČSOB Penzijního fondu Progres,a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč


106728 Kč

Celkem naspořeno

340728 Kč


324719 Kč


0 Kč


0 Kč


1799 Kč


Případ č. 2: Muž začne spořit ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku

1 500 Kč. Ve

věku 60 let má tento muž naspořeno 540 000 Kč, od státu dostal 54 000 Kč, výnos z vložených prostředků je 270 925 Kč, celkem má tedy naspořeno 864 925 Kč. Jednorázově mu může být vyplacena částka po zdanění ve výši 824 286Kč. Výplata formou pravidelné penze je výši 5 030 Kč. Daňová úleva v tomto případě činí částku 360 00 Kč.

39

Graf 7 Spoření muže od věku 30 let při částce 1500 Kč u ČSOB Penzijního fondu Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


270925 Kč

Celkem naspořeno

864925 Kč


824286 Kč


360000 Kč


54000 Kč


5030 Kč


Žena ve stejném věku, která spoří také 1 500 Kč měsíčně, má v 60 letech opět naspořené stejné částky jediné v čem se liší je pravidelná výplata penze. Žena dostane částku 4 566 Kč3233.

32

http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php&generate=true, ze dne 27.12.2008 http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/zhodnoceni.html, ze dne 27.12.2008 33 V Příloze č. 4 jsou uvedeny přehledně konkrétní příklady účastníků (muži, ženy), kteří začali spořit ve věku 40, let a 50 let částky 500 Kč a 1500 Kč.

40

Graf 8 Spoření ženy od věku 30 let při částce 1 500 Kč u ČSOB Penzijního fondu Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


270925 Kč

Celkem naspořeno

864925 Kč


824286 Kč


360000 Kč


54000 Kč


4566 Kč


3.11.2 Příklady spoření účastníků v Penzijním fondu České spořitelny, a.s. Penzijní fond české spořitelny, a.s. měl zhodnocení za rok 2007 ve výši 3,1%. Na tomto příkladu lze porovnat účastníky, kteří zahájili spoření ve věku 30 let. V prvním případě spoří tito účastníci měsíčně částku 500 Kč, což je částka, která zajišťuje maximální státní příspěvek a to ve výši 150 Kč měsíčně. V druhém případě opět spoří stejní účastníci ovšem již částku 1500 Kč měsíčně, která účastníkovi zajišťuje možnost daňových odpočtů a to až do maximální výše 12 000 Kč ročně. Všechny výše uvedené příklady jsou provedeny ve variantách pro muže a ženy. Příklad č. 1 : Muž začne pravidelně spořit ve věku 30 let, měsíční částku 500 Kč. Ve věku 60 let má tedy u této penzijní pojišťovny naspořeno 180 000 Kč, stát mu dal na příspěvcích 54 000 Kč, zhodnocení jeho prostředků činí 148 488 Kč, čili celkově má

41

naspořeno 382 488 Kč. Po zdanění lze účastníkovi vyplatit jednorázově částku 360 215 Kč nebo v pravidelné penzi vyplácet částku 2 224 Kč.

Graf 9 Spoření muže od 30 let při částce 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč


148488 Kč

Celkem naspořeno

382488 Kč


360215 Kč


0 Kč


0 Kč


2224 Kč


Žena stejného věku, která také spoří 500 Kč měsíčně má naspořeno úplně stejně jako muž jejího věku, ovšem na pravidelné penzi jej ženě vyplácena částka ve výši 2 019 Kč.

42

Graf 10 Spoření ženy od věku 30 let při částce 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč


148488 Kč

Celkem naspořeno

382488 Kč


360215 Kč


0 Kč


0 Kč


2019 Kč


Příklad č. 2: Muž ve věku 30 let začne měsíčně pravidelně spořit částku věku 60 let má sám naspoří částku 540 000 Kč, stát mu dal

1 500 Kč. Ve

54 000 Kč, zhodnocení jeho

prostředků je ve výši 376 931 Kč, celkově naspoří částku 970 931 Kč. Po zdanění je účastníkovi jednorázově vyplaceno 914 391 Kč. Nebo v pravidelné penzi účastník dostává částku 5 646 Kč. Od daňového základu může odečíst 360 000 Kč.

43

Graf 11 Spoření muže od 30 let při částce 1 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


376931 Kč

Celkem naspořeno

970931 Kč


914391 Kč


360000 Kč


54000 Kč


5646 Kč


44

Žena ve věku 30 let, která spoří také částku 1 500 Kč. Ve věku 60 let má naspořeno stejně jako muž v tomto příkladu, ovšem její pravidelná penze by byla ve výši 5 126 Kč3435. Graf 12 Spoření ženy od věku 30 let při částce 1 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


376931 Kč

Celkem naspořeno

970931 Kč


914391 Kč


360000 Kč


54000 Kč


5126 Kč


3.11.3 Příklady spoření účastníků v Penzijním fondu Komerční banky, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. měl výnos zhodnocení prostředků za rok 2007 2,3%. Na tomto příkladu lze porovnat účastníky, kteří zahájili spoření ve věku 30 let. V prvním případě spoří tito účastníci měsíčně částku 500 Kč, což je částka, která zajišťuje maximální státní příspěvek a to ve výši 150 Kč měsíčně. V druhém případě opět spoří stejní účastníci ovšem již částku 1500 Kč měsíčně, která účastníkovi zajišťuje možnost daňových odpočtů

34

http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php&generate=true, ze dne 27.12.2008 http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/zhodnoceni.html, ze dne 27.12.2008 35 V příloze č. 5 jsou uvedeny přehledně konkrétní příklady účastníků (muži, ženy), kteří začali spořit ve věku 40, let a 50 let částky 500 Kč a 1500 Kč.

45

a to až do maximální výše 12 000 Kč ročně. Všechny výše uvedené příklady jsou provedeny ve variantách pro muže a ženy. Příklad č. 1: Muž začne spořit na penzijním připojištění ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku 500 Kč. Ve věku 60 let, kdy má účastník nárok na ukončení penzijního připojištění má tento muž naspořeno 180 000 Kč, stát mu přispěl ve výši 54 000 Kč, výnos z vložených prostředků je 101 219 Kč, celkem tedy na bude mít naspořeno 335 218 Kč. Po zdanění je možno účastníkovi vyplatit částku 320 035 Kč jednorázově nebo v pravidelné penzi vyplácet částku 1 949 Kč.

Graf 13 Spoření muže od věku 30 let při částce 500Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč


101218 Kč

Celkem naspořeno

335218 Kč


320035 Kč


0 Kč


0 Kč


1949 Kč


Žena začne spořit na penzijním připojištění ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku 50 Kč. Ve věku 60 let má tato žena naspořené naprosto stejné částky jako muž, který začne

46

spořit v 30 letech stejnou částku, ovšem ženě je při pravidelné měsíční penzi vyplácena částka 1 770 Kč. Graf 14 Spoření ženy od věku 30 let při částce 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 180000 Kč 54000 Kč


101218 Kč

Celkem naspořeno

335218 Kč


320035 Kč


0 Kč


0 Kč


1770 Kč


Příklad č. 2: Muž začne spořit ve věku 30 let, pravidelnou měsíční částku 1 500 Kč. Ve věku 60 let má tento muž naspořeno 540 000 Kč, od státu dostal 54 000 Kč, výnos z naspořených prostředků je 256 939 Kč, celkem tedy muž má naspořeno 850 939 Kč. Po zdanění je možno jednorázově vyplatit částku 812 398 Kč. Nebo v pravidelné měsíční penzi vyplácet částku 4 949 Kč. Od daňového základu může odečíst 360 000 Kč.

47

Graf 15 Spoření muže od věku 30 let při částce 1 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


256939 Kč

Celkem naspořeno

850939 Kč


812398 Kč


360000 Kč


54000 Kč


4949 Kč


48

Žena ve stejném věku, která spoří také 1 500 Kč měsíčně, má v 60 letech opět naspořené stejné částky jediné v čem se liší je pravidelná výplata penze. Žena dostane částku 4 492 Kč3637. Graf 16 Spoření ženy od věku 30 let při částce 1 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 540000 Kč 54000 Kč


256939 Kč

Celkem naspořeno

850939 Kč


812398 Kč


360000 Kč


54000 Kč


4492 Kč


3.11.4 Vyhodnocení a porovnání příkladů na spoření účastníků Z příkladů je vidět, že velký rozdíl mezi jednotlivými penzijními fondy je tvořen výnosem zhodnocených prostředků. Tento výnos se projeví nejen v celkové naspořené částce účastníka v jeho 60 letech, ale také se projeví na doživotní vyplácené penzi účastníka. Výnos jednotlivých penzijních fondů je odvozen ze složení portfolia daného penzijního fondu, do kterého ukládá prostředky svých účastníků. 36

http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php&generate=true, ze dne 27.12.2008 http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/zhodnoceni.html, ze dne 27.12.2008 37 V Příloze č. 6 jsou uvedeny přehledně konkrétní příklady účastníků (muži, ženy), kteří začali spořit ve věku 40, let a 50 let částky 500 Kč a 1500 Kč.

49

Následující tabulka přehledně porovnává již zmíněné příklady účastníků u třech vybraných penzijních fondů – ČSOB penzijní fond Progres, a.s., Penzijní fond České spořitelny, a.s. a Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Tabulka 19 Porovnání příkladů spoření účastníků u třech vybraných penzijních fondů

Název fondu

ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.

Měsíční příspěvek 500 Kč / 1 500 Kč muže ve věku 30 let Měsíční příspěvek 500 Kč / 1 500 Kč ženy ve věku 30 let 340 728 Kč/ V 60 letech má 864 925 Kč účastník naspořeno Doživotní penze 1 981 Kč / 5 030 Kč muže Doživotní penze 1 799 Kč / 4 566 Kč ženy Zdroj: Vlastní tvorba

Penzijní fond České spořitelny, a.s.

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

500 Kč / 1 500 Kč

500 Kč / 1 500 Kč

500 Kč / 1 500 Kč

500 Kč / 1 500 Kč

382 488 Kč/ 970 391 Kč

335 218 Kč/ 850 939 Kč

2 224 Kč / 5 646 Kč

1 949 Kč / 4 949 Kč

2 019 Kč / 5 126 Kč

1 770 Kč / 4 492 Kč

Z porovnání těchto tří penzijních pojišťoven je zřejmé, že v roce 2007 se účastníkovi, jak ženě tak muži, nejvíce vyplatilo při obou částkách spořit u Penzijního fondu České spořitelny. U tohoto fondu by měl účastník při stejných podmínkách spoření největší výnos a zároveň největší měsíční doživotní výplatu penze. Na druhé místo lze zařadit v doživotních výplatách měsíční penze při spoření 500 Kč i 1 500 Kč měsíčně u muže i ženy ČSOB Penzijní fond Progres, ovšem v celkové naspořené částce u tohoto fondu lze na druhé místo zařadit pouze variantu, kdy účastník spoří 1 500 Kč měsíčně. Při částce spoření 500 Kč měsíčně se dostává ČSOB penzijní fond Progres v celkové naspořené částce až na třetí místo. Na třetím místě se v doživotních výplatách měsíční penze při obou částkách i obou pohlaví umístil Penzijní fond Komerční banky, ovšem z pohledu celkového naspoření účastníka se při měsíční částce spoření 500 Kč dostává na druhé místo v pořadí a při částce spoření 1 500 Kč měsíčně je až na třetím místě. Také lze z této tabulky přehledně zjistit, že v každém případě spoření, má žena menší výši doživotní penze. Tento fakt je způsoben tím, že je statisticky prokázáno, že ženy se dožívají delšího věku než muži.

50

Pro lepší srozumitelnost pořadí penzijních pojišťoven v jednotlivých případech jsou uvedeny následující tabulky:

Tabulka 20 Přehled pořadí penzijních pojišťoven při srovnání doživotních měsíčních výplat účastníků Pořadí 1. 2. 3. Zdroj: vlastní tvorba

Název penzijního fondu Penzijní fond České spořitelny, a.s. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Tabulka 21 Přehled pořadí penzijních pojišťoven při měsíční výši spoření účastníka ve výši 500 Kč při srovnání celkového naspoření účastníka Pořadí 1. 2. 3. Zdroj: vlastní tvorba

Název penzijního fondu Penzijní fond České spořitelny, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.

Tabulka 22 Přehled pořadí penzijních pojišťoven při měsíční výši spoření účastníka ve výši 1 500 Kč při srovnání celkového naspoření účastníka Pořadí 1. 2. 3. Zdroj: vlastní tvorba

Název penzijního fondu Penzijní fond České spořitelny, a.s. ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s.

51

4. Odhad budoucího penzijního vývoje v České republice Vývoj penzijního připojištění ovlivňuje hned několik parametrů najednou. Jedním z klíčových je demografický parametr. Do tohoto parametru patří například porodnost, specifická úmrtí, imigrace a emigrace. Účastníci tohoto parametru jsou vůči penzijnímu fondu v roli plátce nebo naopak příjemce. Dalším parametrem je výše daně a celkový daňový systém. Z daní, které státu daňoví poplatníci odvádí jsou vlastně občanům v důchodovém věku vypláceny starobní penze. Ovšem současná situace pomalu, ale jistě vede k tomu, že v průběhu tří až čtyř generací klesne počet obyvatel v České republice zhruba o dvě třetiny až polovinu dnešního stavu, tj. na cca 5 či 7 miliónů obyvatel. Tato situace opravdu „volá“ o pomoc a každému je nanejvýše zřejmé, že musí dojít ke změně. Jistým řešením by bylo zvýšení daní daňovým poplatníkům nebo naopak snížení starobní penze. Tyto varianty jsou ovšem pro obě skupiny obyvatel naprosto nepřípustné. V květnu roku 2007 zveřejnila Asociace penzijních fondů své návrhy na zásadní reformu systému penzijního připojištění. Současné penzijní fondy by se změnily na investiční společnosti. Každá investiční společnost nabídne klientům tři fondy s různě vysokou mírou rizika. Investiční riziko ponesou klienti stejně jako v investičním životním pojištění. Fondy mají být pouze tři, aby bylo vše jednodušší. Dále se penzijní fondy chtějí zbavit povinnosti poskytovat klientům důchody, to místo nich mají dělat životní pojišťovny. Vyplácení důchodů chtějí zrušit z jednoho prostého důvodu a to sice, účastníci penzijního připojištění dávku výplaty pravidelné starobní penze využívají pouze málo. Přenechání vyplácení doživotních penzí životním pojišťovnám je nápad, který již v Polsku v praxi funguje. V Polsku také již například je plně funkční tzv. druhý pilíř důchodového zabezpečení38, který vznikl koncem 90. let. Jedná se o povinné důchodové spoření, na které zaměstnanec odvádí 7,3% mzdy prostřednictvím Správy sociálního zabezpečení. Tento způsob je další možná varianta změny, která by se v penzijním připojištěné dala udělat. Další návrh změny se týká věku občanů, kteří odcházejí do důchodu. A to sice na zvýšení věku odchodu do důchodu na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné nebo jedno dítě a od 62 až 64 let u žen podle počtu vychovaných dětí.

38

O jednotlivých pilířích penzijního důchodového zabezpečení hovoří podkapitola č. 1.2.

52

Všechny možné návrhy, které zde byly řečeny je možno v nejbližších letech očekávat. Vše ovšem závisí také na vládě České republiky, která o reformách rozhoduje39. V současné době se dá již hovořit o některých nejvýznamnějších schválených změnách, které nabudou účinnosti od 1. ledna 2010. Jedná se změny v důchodovém pojištění, které byly schváleny po roce 2008. Mezi ty nejvýznamnější patří následující40: 1. Plynulé pokračování v postupném zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné dítě nebo jedno dítě a 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí), pokud vychovaly aspoň dvě děti a v souvislosti s tím i věkové hranice pro nárok na starobní důchod při získání kratší doby pojištění. 2. Postupné prodloužení období pro předčasný odchod do starobního důchodu ze tří na pět roků. 3. Zrušení podmínky pro nárok na výplatu starobního důchodu vedle příjmu z výdělečné činnosti, která spočívá ve sjednání pracovního vztahu nejdéle na dobu jednoho roku. 4. Změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let. 5. Sjednocení dosavadní pevné věkové hranice pro „trvalý“ nárok žen na vdovský důchod (nyní 55 let) a mužů na vdovecký důchod (nyní 58 let) na věk o 4 roky nižší, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození. 6. Nové vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity) s „trvalou“ ochranou výše dosavadních částečných invalidních důchodů v případě změny invalidity ze II. stupně invalidity na

I. stupeň (dosud existují dva

druhy invalidních důchodů, a to plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod41.

39

Penzijní připojištění, 2. aktualizované a rozšíření vydání, Jaroslav Šulc, vydala GRADA Publishing a.s. 2004, ISBN 80-247-0772-1, strana 160-162. http://ihned.cz/3-11640820-penzijn%ED+reforma-000000_d-5c, ze dne 3.1.2009 40 Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2008 byly čerpány z odkazu http://www.mpsv.cz/cs/5409, ze dne 3.1.2009. 41

Další schválené změny jsou uvedeny v příloze č. 7.

53

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zanalyzovat trh penzijního připojištění v České republice a odhadnout jeho budoucí vývoj. Penzijní připojištění se v minulosti z původních 44 penzijních fondů sjednotilo nebo zaniklo do dnešních 10 penzijních fondů. Každá z penzijních pojišťoven nabízí svým klientům několik druhů vyrovnání. Mezi tyto druhy patří starobní penze, invalidní penze pozůstalostní penze, výluhová penze a dále jednorázové vyrovnání nebo odbytné. V bakalářské práci jsou rozebrány příklady spoření účastníků u třech vybraných penzijních pojišťoven. Příklady jsou uvedeny na pravidelné měsíční spoření při částkách 500 Kč a 1 500 Kč u muže a ženy. Z výsledku porovnání těchto příkladu vyšlo jediné řešení – z vybraných pojišťoven je nejvýhodnější pro účastníka ženu i muže spořit u Penzijního fondu České spořitelny, a.s., která v porovnávaném období (rok 2007) měla nejvyšší výnos. Závěrečná kapitola je věnována budoucímu odhadu penzijního připojištění. Zde je řečeno mnoho

možných

návrhů,

které

lze

v budoucích

letech

očekávat.

Mezi

ty

nejpravděpodobnější patří následující možná řešení. Změnit současné penzijní fondy na investiční společnosti. Penzijní fondy se chtějí zbavit povinnosti poskytovat klientům vyplácení doživotních penzí, tuto činnost by za ně převzaly životní pojišťovny. Tato situace je například již v Polsku plně funkční. Další možností do budoucna je zavést druhý pilíř důchodového zabezpečení, který funguje na základě povinného důchodového spoření, na které zaměstnanec odvádí určité procento své mzdy prostřednictvím Správy sociálního zabezpečení. Jedna z nejvíce pravděpodobných změn je ve zvýšení věku odchodu občanů do důchodu. To vše jsou možné varianty, ovšem která z nich nebo zda vůbec nějaká se stane skutečností záleží na vládě České republiky.

54

Seznam použitých zdrojů Literatura: 1. DAŇHEL JAROSLAV A KOL., Pojistná teorie, vydání I., Professional Publishing, 2005, ISBN 80-86419-84-3

2. DUCHÁČKOVÁ EVA, Principy pojištění a pojišťovnictví, vydání II.,Praha, Ekopress, s.r.o, 2005, ISBN 80-86119-92-0

3. HARTLOVÁ VĚRA A KOL.,Bankovnictví pro střední školy a veřejnost,Praha, Fortuna, 2004, ISBN 80-7168-900-9

4. ŠULC JAROSLAV, Penzijní připojištění, 2. aktualizované a rozšíření vydání, Praha GRADA Publishing a.s. 2004, ISBN 80-247-0772-1

Zákony: 1. Zákon č. 155/1995Sb. O důchodovém pojištění 2. Zákon č. 42/1994 Sb. O penzijním připojištění se státním příspěvkem

Internetové zdroje: Aegon, www.aegon.cz http://aegon.cz/historie-koncernu-aegon.php, http://aegon.cz/o-spolecnosti.php, http://aegon.cz/ Allianz, www.allianz.cz http://www.allianz.cz/o-spolecnosti/penzijni-fond/o-spolecnosti/ Asociace penzijních fondů, www.apfcr.cz www.apfcr.cz/cz/index.php?page=coje.php www.apfcr.cz/cz/index.php?page=aktuality/komantar2007.htm, http://www.apfcr.cz/materials/apf_publikace_2008.pdf http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php&generate=true http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/zhodnoceni.html Aegon, www.aegon.cz Axa, www.axa.cz http://www.axa.cz/DesktopDefault.aspx?tabId=366&chosenMenuItem=89

55

ČSOB Penzijní fond Progres, www.csobpf.cz www.csobpf.cz/pfcz/cz/Progres/profil-fondu-Progres.htm ČSOB Penzijní fond Stabilita, www.csobpf.cz www.csob.pf.cz/pfcz/cz/Stabilita/Profil-fondu-Stabilita.htm Finance, www.finance.cz www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/prvni-cast/, www.finance.cz/duchody-a-penze/informace/historie/treti-cast/ http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/penzijni-pripojiteni/ http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/tri-pilire-systemu/ http://www.finance.cz/duchody-a-penz/informace/duchodovy-system/soucasny-stav-vceske-republice/ Generali, www.generalipf.cz http://www.generalipf.cz/cz/horni-menu/profil-spolecnosti/c34 Ministerstvo práce a sociálních věcí, www.mpsv.cz http://www.mpsv.cz/cs/5409 Ostatní http://ihned.cz/3-11640820-penzijn%ED+reforma-000000_d-5c www.survey-cz/produkty-a-sluzby-pojisteni/duchodove-penzijni-pripojisteni.php Penzijní fond České pojišťovny, www.pfcp.cz www.pfcp.cz/index.asp?module=activeWeb&page=WebPage&s=profil_spolecnosti

Penzijní fond České spořitelny, www.pfcs.cz www.pfcs.cz/page.aspx?=profil&i=1 Penzijní fond Komerční banky, www.pfkb.cz www.pfkb.cz/index.php?id_document=8551

56

Přílohy Příloha č. 1

Zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem

Příloha č. 2

Seznam penzijních fondů

Příloha č. 3

Tabulka zhodnocení prostředků účastníků

Příloha č. 4

Příklady spoření účastníků penzijního připojištění u ČSOB penzijního fondu Progres, a.s.

Příloha č. 5

Příklady spoření penzijního připojištění účastníků u Penzijního fondu České spořitelny, a.s.

Příloha č. 6

příklady spoření účastníků penzijního připojištění u Penzijního fondu Komerční banky, a.s.

Příloha č. 7

Další změny v důchodovém pojištění schválené po roce 2008

57

Příloha č. 1 42/1994 Sb. ZÁKON ze dne 16. února 1994 o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Změna: 61/1996 Sb. Změna: 15/1998 Sb. Změna: 170/1999 Sb. Změna: 170/1999 Sb. (část) Změna: 353/2001 Sb. Změna: 36/2004 Sb. Změna: 36/2004 Sb. (část), 237/2004 Sb., 257/2004 Sb. Změna: 377/2005 Sb. Změna: 444/2005 Sb. Změna: 56/2006 Sb. Změna: 57/2006 Sb., 70/2006 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 124/2008 Sb., 126/2008 Sb. Změna: 254/2008 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Penzijní připojištění HLAVA PRVNÍ Základní ustanovení §1 (1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění. (2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen "účastník") a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. (3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.

58

§2 (1) Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná. (2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu. (3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky 1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců 1ac). § 2a V penzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje, jestliže se pro účely výpočtu výše penze použijí údaje uvedené v úmrtnostních tabulkách zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. HLAVA DRUHÁ Penzijní fond §3 (1) Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona. (2) Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku, 1) pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak. (3) Banka, která pro penzijní fond vykonává funkci depozitáře (dále jen "depozitář"), a ani právnická osoba, v níž má depozitář přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu přesahující 10 %, nesmí nabývat akcie tohoto penzijního fondu. Akcie penzijního fondu nesmí nabývat rovněž zdravotní pojišťovna. 1a) Osoby, které nabudou akcie penzijního fondu v rozporu s ustanovením věty první a druhé, nesmí vykonávat tato akcionářská práva: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, a c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

59

(4) Obchodní firma penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby nesmějí ve své obchodní firmě ani názvu toto označení používat. §4 (1) Penzijní fond nelze založit na základě veřejné nabídky akcií. (2) Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno. (3) Penzijní fond nesmí vydávat akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance 1aa) a prioritní akcie. (4) Hodnota základního kapitálu penzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč. Základní kapitál musí být tvořen pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5. (5) Zvýšení základního kapitálu nelze provést nepeněžitými vklady. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky k upisování akcií. (6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě, 1b) a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu České národní banky, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c). (7) Česká národní banka souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění. (8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků. §5 (1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2) V žádosti o povolení podle odstavce 1 je žadatel

60

povinen uvést: a) obchodní firmu a sídlo penzijního fondu, b) výši základního kapitálu penzijního fondu, c) věcné a organizační předpoklady pro činnost penzijního fondu, d) odbornou způsobilost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu, e) depozitáře. (3) K žádosti o povolení podle odstavce 1 musí být přiloženy a) listiny prokazující založení akciové společnosti, splacení celého základního kapitálu a původ základního kapitálu, b) stanovy penzijního fondu, c) návrh statutu penzijního fondu (dále jen "statut"), d) návrh penzijního plánu penzijního fondu (dále jen "penzijní plán"). (4) Česká národní banka neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění. (5) Pro účely tohoto zákona se považuje za bezúhonnou fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo úmyslný trestný čin. Bezúhonnost se prokazuje u navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady penzijního fondu. §6 (1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění. (2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře. (3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu. §7 (1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi.

61

(2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen "orgány penzijního fondu") a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena Českou národní bankou. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje. (3) Členy orgánu penzijního fondu nesmějí být a) poslanci a senátoři Parlamentu a členové vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu a zaměstnanci České národní banky, b) členové orgánů jiného penzijního fondu, pojišťovny, 1c) banky, společností s povolením k obchodování s cennými papíry, makléři, členové orgánů burzy cenných papírů a organizátora mimoburzovního trhu 2) a členové orgánů investičních fondů 3) a investičních společností 3a) ; to neplatí pro osoby, se kterými penzijní fond tvoří koncern, c) zaměstnanci jiného penzijního fondu, depozitáře, burzy cenných papírů, organizátora mimoburzovního trhu a centrálního depozitáře, 4) d) osoby, kterým bylo odejmuto povolení podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 4) a osoby, které se nepovažují za bezúhonné. (4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu. (5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké 6) nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat. (6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu. (7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem a Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") při výkonu státního dozoru podle § 45a tím nejsou dotčena. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy jsou osoby uvedené ve větě první pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí zproštěny povinnosti mlčenlivosti. §8

62

(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní právní předpis upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond 7), pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. (2) Změna depozitáře musí být schválena Českou národní bankou, jinak je neplatná. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Česká národní banka může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní banka rozhodla o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou. (4) Penzijní fond je povinen vždy zřídit u svého depozitáře samostatné běžné účty nebo podúčty k běžnému účtu pro a) přijímání a vracení příspěvků účastníků na penzijní připojištění (dále jen "příspěvek"), b) poskytování a vracení státních příspěvků na penzijní připojištění (dále jen "státní příspěvek"), c) financování činnosti penzijního fondu, d) umísťování a ukládání prostředků penzijního fondu. (5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře. (6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy. (7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu. HLAVA TŘETÍ Statut a penzijní plán §9 (1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a penzijního plánu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu. (2) Změny statutu musí být schváleny Českou národní

63

bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. (3) Změny penzijního plánu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Česká národní banka návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí. (4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné. § 10 Statut musí obsahovat: a) rozsah činnosti penzijního fondu podle § 12 odst. 1 a § 32, b) zaměření a cíle investiční politiky penzijního fondu, zejména druhy majetkových hodnot, které budou pořizovány z peněžních prostředků penzijního fondu, c) zásady hospodaření penzijního fondu, d) způsob použití zisku, e) obchodní firmu a sídlo depozitáře, f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem penzijního fondu a změnách statutu a informaci o tom, kde lze tyto zprávy obdržet. § 11 (1) Penzijní plán musí stanovit: a) druhy penzí a ostatních dávek penzijního připojištění, b) podmínky nároku na dávky penzijního připojištění a jejich výplatu, c) způsob výpočtu dávek poskytovaných z penzijního připojištění, d) důvody vypovězení penzijního připojištění, e) výši příspěvků, f) podmínky odkladu nebo přerušení placení příspěvků a změny výše příspěvků, g) pravidla a způsob placení příspěvků a postup při neplacení a opožděném nebo nesprávném placení příspěvků, h) podmínky převzetí peněžních prostředků z penzijního připojištění u jiného penzijního fondu a úpravu nároků na základě tohoto převzetí,

64

i) zásady, podle kterých se účastníci včetně příjemců penzí podílejí na výnosech hospodaření penzijního fondu. (2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§ 21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje. (3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán"). (4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu. (5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi. (6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu. HLAVA ČTVRTÁ Vznik a zánik penzijního připojištění § 12 (1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. S jedním penzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c). (2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu 8). (3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1). § 13

65

Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem. § 14 (1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou. (2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen. (3) Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění. (4) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám. § 15 Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze. § 16 Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy. § 17 1) Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce. (2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění. (3) Účastník je povinen písemně oznámit penzijnímu fondu všechny skutečnosti, které mají význam pro trvání penzijního připojištění, a dále změnu těch skutečností, které jsou podmínkou pro splnění informační povinnosti penzijního fondu podle § 14 a 26.

66

§ 18 (1) Penzijní fond může penzijní připojištění písemně vypovědět pouze účastníku, a) který po dobu alespoň šesti kalendářních měsíců, popřípadě delší dobu stanovenou penzijním plánem neplatil příspěvky nebo který nesplnil jinou povinnost vyplývající z penzijního plánu, s níž tento plán spojuje možnost výpovědi, byl-li účastník nejméně jeden měsíc před vypovězením penzijního připojištění na možnost výpovědi písemně upozorněn, b) který při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající vliv na nárok na poskytování státního příspěvku nebo na dávky penzijního připojištění nebo který zatajil skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy, nebo c) který nesplňuje podmínky být účastníkem stanovené tímto zákonem. (2) Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem. § 19 (1) Penzijní připojištění účastníka zaniká dnem a) ukončení výplaty poslední penze, b) výplaty jednorázového vyrovnání místo poslední penze, c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli, d) ke kterému bylo penzijní připojištění vypovězeno podle § 17 a 18, e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, pokud nedošlo k převzetí povinností penzijního fondu jiným penzijním fondem, f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území České republiky, g) ztráty bydliště na území členského státu Evropské unie nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice, h) úmrtí účastníka. (2) Penzijní připojištění účastníka se přerušuje dnem, který uvedl účastník v oznámení o přerušení penzijního připojištění, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení penzijnímu fondu. Účastník může penzijní připojištění podle věty první přerušit, jen pokud a) platil příspěvky na penzijní připojištění po dobu 36 kalendářních měsíců, nebo b) platil příspěvky po dobu 12 kalendářních měsíců v případě každého dalšího přerušení penzijního připojištění u téhož penzijního fondu. Přeruší-li účastník penzijní připojištění, má po dobu

67

přerušení nárok na podíl na výnosech u penzijního fondu, u kterého penzijní připojištění přerušil. (3) Další smlouvu o penzijním připojištění lze uzavřít, pokud a) dříve vzniklé penzijní připojištění zaniklo způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až e), b) dříve vzniklé penzijní připojištění bylo přerušeno podle odstavce 2, nebo c) účastník, kterému vznikl nárok na dávky penzijního připojištění podle § 20 odst. 1, požádal o výplatu dávky; další smlouvu lze uzavřít nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po doručení písemné žádosti o výplatu dávky penzijnímu fondu. HLAVA PÁTÁ Nároky z penzijního připojištění § 20 (1) Z penzijního připojištění se poskytují tyto dávky: a) penze, kterou se rozumí doživotní pravidelná výplata peněžní částky, a jde-li o pozůstalostní penzi, výplata peněžní částky po dobu stanovenou penzijním plánem, b) jednorázové vyrovnání, c) odbytné. (2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze. (3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného. § 21 (1) Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze: a) starobní penze, je-li podmínkou nároku dosažení věku stanoveného penzijním plánem, b) invalidní penze, je-li podmínkou nároku přiznání plného invalidního důchodu z důchodového pojištění, c) výsluhové penze, je-li podmínkou nároku dosažení doby penzijního připojištění stanovené penzijním plánem, d) pozůstalostní penze, je-li podmínkou nároku úmrtí účastníka. (2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na

68

penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen "pojištěná doba"), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit. (4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) musí být stejný pro ženy i muže, a nesmí být nižší než 60 let; penzijní plán nesmí stanovit věk nižší. (5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob. (6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku. (7) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem. (8) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají bydliště na území členského státu Evropské unie, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem. § 22 (1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze. (2) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu. § 23 (1) Odbytné náleží a) účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní

69

připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištění trvalo alespoň 12 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24, b) fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly. (2) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu. (3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. § 24 (1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí. (2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1. (3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu. § 25 Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici. § 26 (1) Účastníci musí být každoročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění a o stavu těchto nároků, včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Informaci je penzijní fond povinen zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která rozhoduje o

70

rozdělení zisku, a dále též na žádost účastníka. Za odeslání druhé a další informace je penzijní fond oprávněn požadovat na účastníku úhradu účelně vynaložených nákladů. (2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1. (3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona, 8a) musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu. HLAVA ŠESTÁ Příspěvky účastníků § 27 (1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší, než je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2). (2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů. (3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře. (4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku. (5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb 8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. (6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává. HLAVA SEDMÁ

71

Státní příspěvky § 28 (1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky. (2) Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky. § 29 (1) Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas (§ 27 odst. 3) zaplatil na tento měsíc příspěvek, jeden státní příspěvek. (2) Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc se stanoví podle měsíční výše příspěvku účastníka placeného na penze stanovené podle příspěvkového penzijního plánu takto: výše příspěvku výše státního účastníka v Kč příspěvku v Kč 100 až 199 200 až 299 300 až 399 400 až 499 500 a více

50 + 40 % z částky nad 100 Kč 90 + 30 % z částky nad 200 Kč 120 + 20 % z částky nad 300 Kč 140 + 10 % z částky nad 400 Kč 150 Kč.

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období. (4) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 3 u depozitáře penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy. (5) Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů. (6) Vláda může nařízením zvýšit státní příspěvek. § 30 (1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává

72

za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží. (2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá. (3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání. (4) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu podle odstavců 1 a 2, které nebyly použity na uspokojení nároků podle § 23, 24 a 25, je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to a) do šesti měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě vzniku nároku na odbytné podle § 23 a v případě dědictví podle § 25, b) do 6 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné podle § 23 a nepožádal o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24. (5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka. (6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků 9). (7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl

73

dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn. HLAVA OSMÁ Hospodaření penzijního fondu § 31 (1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos. (2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat Českou národní banku. (3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. (4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může Česká národní banka na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem. (5) Penzijní fond může obhospodařování svého majetku svěřit třetí osobě; pravidla o podmínkách pro svěření majetku fondu kolektivního investování k obhospodařování podle zvláštního právního předpisu o kolektivním investování platí obdobně 9a). § 32 Jinou činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním. § 33 (1) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umísťovány s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku. (2) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být umístěny zejména do a) dluhopisů, jejichž emitentem je členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo centrální banka tohoto státu, a dluhopisů, za které převzal záruku členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, b) dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj nebo jinou mezinárodní finanční institucí, jejíž je Česká republika členem, c) podílových listů otevřených podílových fondů,

74

d) cenných papírů, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu země Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, který je povolen příslušným úřadem členského státu, e) movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků, kromě cenných papírů, f) nemovitostí poskytujících záruku spolehlivého uložení peněžních prostředků a sloužících zcela nebo převážně k podnikání nebo bydlení. (3) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně. (4) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat. (5) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku fondu kolektivního investování 11c). (6) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu. (7) Zajišťovací obchody, zejména derivátové a opční, může penzijní fond uzavírat pouze za předpokladu, že slouží ke snižování rizik plynoucích z kurzů cenných papírů, úrokových měr a devizových kurzů aktiv nacházejících se v portfoliu penzijního fondu. Pokud lze tyto obchody uzavírat na veřejném trhu, je penzijní fond povinen uzavírat je pouze na veřejném trhu a dále na regulovaných trzích členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které jsou povoleny příslušným úřadem členského státu, za předpokladu, že jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a penzijní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit a uzavřít za jejich tržní hodnotu. Vypořádání těchto obchodů může provádět pouze banka, která je depozitářem penzijního fondu. § 34 (1) Hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b).

75

(2) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. (3) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b). (4) Nejméně 70 % majetku penzijního fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku penzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f). Nejvíce 5 % majetku penzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3. (5) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců. (6) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit České národní bance překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 4. (7) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy. § 35 1) Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje. (2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond 12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4. § 36 (1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši. (2) U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky. (3) Zprávy o hospodaření se předkládají i České národní bance, ministerstvu a depozitáři.

76

§ 37 (1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů 12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu. (2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu. 13) (3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu. (4) Penzijní fond je povinen doklady související s penzijním připojištěním účastníka ukládat a uschovávat je a) deset let následujících po podání žádosti o státní příspěvek za účastníka pro doklady prokazující nárok na státní příspěvek, b) tři roky následující po výplatě poslední dávky penzijního připojištění účastníkovi pro doklady prokazující nárok na dávky penzijního připojištění. § 38 (1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu. (2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů České národní bance při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo ministerstvu při výkonu státního dozoru v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 45a). HLAVA DEVÁTÁ Ukončení činnosti penzijních fondů a vypořádání nároků z penzijního připojištění § 39 (1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými. (2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. d). (3) K rozdělení nebo fúzi penzijních fondů je třeba povolení České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení

77

nebo fúzi penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona. (4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává Česká národní banka. (5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor. (6) Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1. § 40 (1) Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů, a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondu. (2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondu sloučením. § 41 (1) Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu. (2) Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu. HLAVA DESÁTÁ Dohled nad penzijními fondy § 42 (1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají dohledu, který vykonává Česká národní banka. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. (2) Při výkonu dohledu Česká národní banka dohlíží na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, statutu a penzijního plánu, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká

78

národní banka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost. (4) Při výkonu dohledu může Česká národní banka požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu. Pověření zaměstnanci České národní banky jsou při výkonu dohledu oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu. (5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit České národní bance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě. (6) Penzijní fond je povinen a) předložit České národní bance každoročně, nejpozději do 31. ledna, seznam akcionářů s vyznačením údajů, které požaduje zvláštní právní předpis 8a), b) informovat Českou národní banku o každé změně v seznamu akcionářů do 10 dnů po zápisu změny v seznamu akcionářů, c) předložit České národní bance usnesení rejstříkového soudu o zápisu změny nebo zániku zapisovaných skutečností bez zbytečného odkladu po provedení zápisu do obchodního rejstříku. (7) Česká národní banka vede seznam všech penzijních fondů a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 (1) Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že penzijní fond porušuje nebo neplní povinnosti stanovené v tomto zákoně, porušuje statut nebo penzijní plán, může podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků penzijnímu fondu a) uložit, aby zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil nebo byli vyměněni v určené lhůtě členové orgánů penzijního fondu a aby informoval Českou národní banku o plnění přijatých opatření, b) pozastavit na vymezenou dobu, nejdéle však na šest měsíců, a ve vymezeném rozsahu oprávnění představenstva nakládat s majetkem penzijního fondu; současně musí Česká národní banka ustanovit na tuto dobu správce majetku penzijního fondu, kterého pověří jednáním jménem penzijního fondu do doby, než bude valnou hromadou zvoleno nové představenstvo, obnoveno oprávnění představenstva v původním rozsahu nebo do doby zápisu vstupu penzijního fondu do likvidace do obchodního rejstříku. Správce majetku má nárok na odměnu ve výši stanovené Českou národní bankou a dále na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s výkonem funkce správce majetku. Odměna a úhrada účelně vynaložených nákladů jsou placeny z majetku penzijního fondu,

79

c) snížit na vymezenou dobu, nejdéle však na dva kalendářní roky, část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady, d) odejmout povolení udělené podle § 5, jsou-li dány tyto důvody: 1. v žádosti o udělení povolení byly vědomě uvedeny zakladateli nesprávné údaje rozhodné pro udělení tohoto povolení, 2. další pokračování činnosti penzijního fondu by ohrožovalo nároky účastníků proto, že penzijní fond porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené tímto zákonem, statutem nebo penzijním plánem, v hospodaření penzijního fondu se projevují závažné nedostatky nebo penzijní fond neprovedl ve stanovené lhůtě opatření k obnovení své způsobilosti krýt nároky na dávky penzijního připojištění, nebo 3. penzijní fond neuzavře do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní banka rozhodla o změně depozitáře, novou depozitářskou smlouvu (§ 8 odst. 3). (2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až d) lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se Česká národní banka dozvěděla o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo. (3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění 13c) podle zvláštního právního předpisu 13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu 13e). HLAVA JEDENÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY nadpis vypuštěn § 43a Přestupky (1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá. (2) Člen orgánu penzijního fondu nebo zaměstnanec penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 7 odst. 7, nebo b) poskytne při výkonu dohledu nebo státního dozoru nad činností penzijního fondu České národní bance nebo ministerstvu nepravdivou informaci.

80

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 43b Správní delikty právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5. (2) Penzijní fond se dopustí správního deliktu tím, že a) uzavře smlouvu s fyzickou osobou, která nemůže být účastníkem podle § 2, b) použije akcie představující podílovou účast akcionářů penzijního fondu k zajištění závazků penzijního fondu (§ 4 odst. 8), c) v rozporu s ustanovením § 8 odst. 5 má zřízen běžný účet u jiné banky, než je depozitář, d) neseznámí před uzavřením smlouvy budoucího účastníka se statutem a penzijním plánem (§ 13), e) neinformuje písemně účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění (§ 14 odst. 3), f) nevyplatí účastníku dávky penzijního připojištění ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze (§ 20 odst. 2), g) nepřevede prostředky účastníka do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu ve lhůtě uvedené v § 24 odst. 2, h) neinformuje účastníky podle § 26 odst. 1 nebo nevydá či nezpřístupní účastníkům zprávu podle § 26 odst. 2 nebo nezpřístupní seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu způsobem podle § 26 odst. 3, i) nepředloží žádost o poskytnutí státního příspěvku ve lhůtách a způsobem podle § 30 odst. 1, j) nevrátí do státního rozpočtu neprávem poukázané státní příspěvky ve lhůtách podle § 30 odst. 3 nebo nevrátí do státního rozpočtu částky státního příspěvku podle § 30 odst. 4, k) nakládá se svým majetkem způsobem, který je v rozporu se zájmy účastníků (§ 31 odst. 3), l) neprodleně neinformuje Českou národní banku, že není schopen krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, nebo nepřijme opatření k nápravě podle § 31 odst. 2, m) vykonává činnost, která bezprostředně nesouvisí s penzijním připojištěním (§ 32), n) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s § 33, nebo jedná v rozporu s § 31 odst.

81

5, o) umístí prostředky penzijního fondu v rozporu s limity podle § 34 odst. 1 až 4 nebo neprodleně neoznámí České národní bance překročení těchto limitů, p) nakoupí akcie jiného penzijního fondu nebo vydá dluhopisy v rozporu s ustanovením § 34 odst. 7, q) nezveřejní zprávu o hospodaření nebo informaci o hospodaření v případech podle § 36 odst. 1, r) neuloží nebo neuschová doklady související s penzijním připojištěním účastníka po dobu uvedenou v § 37 odst. 4, s) poskytne informace týkající se jednotlivého účastníka v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2, t) nepředloží České národní bance seznam akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. a) nebo neinformuje Českou národní banku o změně v seznamu akcionářů podle § 42 odst. 6 písm. b), u) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu nebo státního dozoru, nebo neinformuje Českou národní banku nebo ministerstvo o plnění přijatých opatření, nebo v) nevymění v určené lhůtě členy orgánů penzijního fondu. (3) Depozitář se dopustí správního deliktu tím, že a) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky zjištěné při výkonu dohledu, nebo b) neinformuje Českou národní banku o plnění přijatých opatření. (4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 3 pokuta do 5 000 000 Kč. § 43c Společná ustanovení (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady.

82

(3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci. (4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (5) Správní delikty projednává v prvním stupni a) ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43b odst. 2 písm. i) a j), b) Česká národní banka nebo ministerstvo, jde-li o správní delikty uvedené v § 43a odst. 2 a v § 43b odst. 2 písm. a) a u), c) Česká národní banka, jde-li o ostatní správní delikty. (6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Česká národní banka. (7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. § 43d zrušen § 43e zrušen § 44 zrušen § 45 zrušen HLAVA DVANÁCTÁ STÁTNÍ DOZOR NAD POSKYTOVÁNÍM STÁTNÍHO PŘÍSPĚVKU § 45a (1) Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto

83

zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku. (2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků. (3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou. (4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno prověřit, zda fyzická osoba, která je účastníkem, splňuje podmínky stanovené v § 2 odst. 1 a zda penzijní připojištění nezaniklo úmrtím účastníka. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat, aby Ministerstvo vnitra prověřilo v informačním systému evidence obyvatel a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo a datum ukončení trvalého pobytu účastníka, je-li státním občanem České republiky, b) jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo a druh pobytu účastníka, je-li cizinec, c) datum úmrtí účastníka 13f). (5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu 1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. (7) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24. (8) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření.

84

(9) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. (10) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5. ČÁST DRUHÁ Ustanovení společná, přechodná a závěrečná HLAVA PRVNÍ Společná ustanovení § 46 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku. (2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní banky a ministerstva ustanovení správního řádu 14). O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní banky. Nejde-li o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek. (3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno. (4) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (5) Česká národní banka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona. HLAVA DRUHÁ Přechodná ustanovení § 47 (1) Právnické osoby, které mají ve svém obchodním jménu nebo názvu označení "penzijní fond", jsou povinny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést své obchodní jméno nebo název do souladu s tímto zákonem (§ 3 odst. 3).

85

(2) Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč; pokutu lze uložit ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o nesplnění této povinnosti. HLAVA TŘETÍ Změna některých zákonů § 48 Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb. a zákona č. 322/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 19 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky č. 2d) zní: "c) částky, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví. 2d) 2d) § 25 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". § 49 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 8 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámky č. 9a) zní: "e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem 9a) snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". Dosavadní písmena e), f) a g) se označují jako písmena f), g) a h). 2. V § 8 odst. 4 větě první se slova "písm. a), b), c), d), e)" nahrazují slovy "písm. a) až f)". 3. V § 8 odst. 5 se slova "písm. f) a g)" nahrazují slovy "písm. g) a h)". 4. V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: "(7) Dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem 9a) se považuje za základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně po snížení o zaplacené

86

příspěvky a o státní příspěvky na penzijní připojištění rovnoměrně rozložené na období pobírání dávky. Není-li období pobírání dávky smlouvou o penzijním připojištění vymezeno, zjistí se jako rozdíl mezi střední délkou života14) a věkem účastníka penzijního připojištění v době, kdy dávky začne poprvé pobírat.". 5. V § 36 odst. 2 písm. c) bodu 2 se slova v závorce "§ 8 odst. 1 písm. f)" nahrazují slovy "§ 8 odst. 1 písm. e) a f)". 6. V § 36 odst. 3 větě první se slova "investičních fondů,16)" nahrazují slovy "investičních fondů16) a u penzijních fondů, 9a)". 9a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". 7. § 36 se doplňuje odstavcem 8, který zní: "(8) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 2 ve prospěch penzijního fondu, považuje se daň sražená zvláštní sazbou za zálohu na daň penzijního fondu, která se započte jako součást zálohy na daň podle § 77 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.". § 50 zrušen § 51 Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb., se doplňuje takto: V § 5 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 9, který včetně poznámky č. 40) zní: "9. částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem 40) svých zaměstnanců, 40) § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". § 52 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se doplňuje takto:

87

V § 3 odst. 1 se doplňuje písmeno i), které včetně poznámky č. 5a) zní: "i) částka, kterou zaměstnavatel ze svých prostředků platí penzijnímu fondu na penzijní připojištění se státním příspěvkem 5a) svých zaměstnanců. 5a) § 27 odst. 5 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". § 53 zrušen § 54 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 2 se za slovo "pojišťoven,13)" vkládají slova "penzijních fondů, 48)". Poznámka č. 48) zní: "48) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.". HLAVA ČTVRTÁ Účinnost § 55 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v.r. Havel v.r. Klaus v.r. Vybraná ustanovení novel Čl.II zákona č. 36/2004 Sb. Přechodná ustanovení 1. Umístění a uložení peněžních prostředků je penzijní fond povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést do souladu s § 33 a 34 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění tohoto zákona. 2. Návrh změn penzijních plánů a statutů, které musí být

88

provedeny v důsledku změn uvedených v článku I tohoto zákona, je penzijní fond povinen do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit ke schválení Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo"). Pokud ministerstvo do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, z důvodu na straně penzijního fondu, neschválí změny penzijního plánu a statutu, pozbývají uplynutím této lhůty platnosti ta ustanovení penzijního plánu a statutu, která jsou v rozporu s ustanoveními článku I tohoto zákona. 3. Změny uvedené v článku I tohoto zákona se vztahují pouze na smlouvy o penzijním připojištění mezi účastníkem penzijního připojištění a penzijním fondem uzavřené po schválení změn penzijního plánu ministerstvem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl.XII zákona č. 57/2006 Sb. Přechodná ustanovení 1. Dosavadní působnost ministerstva vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů, týkající se penzijních fondů, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Českou národní banku. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zaměstnanci ministerstva zařazení k výkonu práce v organizačním útvaru Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stávají zaměstnanci České národní banky. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těchto zaměstnanců přecházejí z ministerstva na Českou národní banku. Ustanovení první a druhé věty se nevztahuje na zaměstnance ministerstva, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají státní dozor v oblasti státní podpory penzijního připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Právo hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky s výjimkou nemovitostí, se kterým bylo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit ministerstvo a který je potřebný k výkonu dohledu Českou národní bankou podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Tento majetek se stává dnem nabytí účinnosti tohoto zákona majetkem České národní banky a závazky související s tímto majetkem se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky České národní banky. Informační systém "Státní dozor nad penzijními fondy", provozovaný ministerstvem podle zvláštního právního předpisu, se majetkem České národní banky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nestává. Podrobnosti stanoví dohoda mezi Českou národní bankou a ministerstvem. 4. Rozhodnutí ve správním řízení vydaná ministerstvem nebo Komisí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne

89

nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za rozhodnutí vydaná Českou národní bankou a práva a povinnosti vzniklé na základě těchto rozhodnutí nejsou dotčeny. Pokud byla takovým rozhodnutím uložena pokuta, která ještě nebyla zaplacena, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí ministerstva nebo Komise před účinností tohoto zákona zrušeno a věc vrácena k novému projednání, je k němu příslušná Česká národní banka, která postupuje podle dosavadní právní úpravy. 5. Seznam penzijních fondů vedený ministerstvem podle dosavadní právní úpravy vede ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka. 6. Řízení vedená ministerstvem nebo Komisí a zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud je v řízení podle věty první nebo druhé uložena pokuta, při jejím vybírání a vymáhání se postupuje podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí ministerstva nebo Komise, proti němuž byl podán rozklad, rozhodne o něm bankovní rada České národní banky podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud bankovní rada takové rozhodnutí zruší a věc vrátí k novému projednání, je k tomuto novému projednání příslušná Česká národní banka, která rozhodne podle dosavadní právní úpravy. O obnově řízení a v přezkumném řízení ohledně těchto rozhodnutí rozhoduje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Česká národní banka podle dosavadní právní úpravy. 8. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Česká národní banka stává namísto ministerstva nebo státu účastníkem řízení, ve kterých vystupuje jako účastník ministerstvo v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění, a řízení, ve kterých ministerstvo financí v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění vystupuje za stát. Finanční závazky, které na základě takových řízení vzniknou České národní bance, uhradí stát. To platí i pro závazky, které České národní bance vzniknou v důsledku řízení zahájených po účinnosti tohoto zákona a vztahujících se k činnosti ministerstva podle dosavadní právní úpravy. To neplatí, jde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají plné moci udělené ministerstvem nebo Komisí v souvislosti s výkonem státního dozoru nad provozováním penzijního připojištění, nejde-li o věci v působnosti ministerstva podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách

90

některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Povinnost osob zachovávat mlčenlivost podle dosavadní právní úpravy není tímto zákonem dotčena. 11. Lhůty, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadní právní úpravy, nejsou tímto zákonem dotčeny. Čl. XII zákona č. 306/2008 Sb. neplatil ____________________ 1) Část druhá hlava I díl I a V obchodního zákoníku. 1a) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb. 1aa) § 158 obchodního zákoníku. 1ab) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 1ac) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 66b obchodního zákoníku. 1c) Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb. 2) § 45, 49 a § 50 odst. 1 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. 3) § 4 a 5 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. 3a) § 14 až 19 zákona č. 189/2004 Sb. 4) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 6) § 116 občanského zákoníku.

91

7) Zákon č. 189/2004 Sb. 8) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). 8a) § 156 odst. 2 obchodního zákoníku. 8b) Vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 167/1997 Sb. 8d) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 9) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 78 zákona č. 189/2004 Sb. 11a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 128/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb. 11c) Vyhláška č. 270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování. 12a) § 67 a 217 obchodního zákoníku. 12b) § 15 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 170/1999 Sb. 13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 13ab) § 8 zákona č. 133/2000 Sb. 13b) § 16 až 18 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů. 13c) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 4 odst. 15 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 13f) Občanský zákoník. 13f) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

92

13c) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 13d) Obchodní zákoník. 13e) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. 14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

93

Příloha č. 2

Seznam penzijních fondů P.Č. 1.

Název fondu Aegon PF

Adresa

Telefon/fax Mail/www

Na Pankráci 244090300 [email protected] 26/322 244090390 http://aegon.cz 140 00 Praha 4 2. Allianz PF Ke Štvanici 224405853 [email protected] 656/3 242455414 http://www.allianz.cz/penzijnifond 186 00 Praha 8 3. Axa PF Starobrněnská 531021111 [email protected] 8 531021237 http://www.axa.cz 602 00 Brno 4. ČSOB PF Radlická 224116766 [email protected] 224119541 http://www.csobpf.cz Progres 333/150 150 57 Praha 5 5. ČSOB PF Radlická 224116767 [email protected] 224119536 http://www.csobpf.cz Stabilita 333/150 150 57 Praha 5 6. Generali Bělehradská 221091000 [email protected] PF 132 221091453 http://www.generalipf.cz 120 84 Praha 2 7. ING PF Nádražní 25 800159159 [email protected] 150 00 Praha 257473555 http://www.ing.cz 5 8. PF České Truhlářská 221109111 [email protected] pojišťovny 1106/9 221109518 http://www.pfcp.cz 110 00 Praha 1 9. PF České Poláčkova 261071111 [email protected] spořitelny 1976 261075189 http://www.pfcs.cz 140 21 Praha 4 10. PF Lucemburská 272173173 [email protected] Komerční 7/1170 272173101 http://www.pfkb.cz banky 130 00 Praha 3 Zdroj: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=seznam.php , ze dne 27.12.2008

94

Příloha č.3

Zhodnocení prostředků účastníků od roku 1995 až do roku 2007 Penzijní připojištění v jednotlivých penzijních fondech je uvedeno v %

Aegon Allianz

1 9 9 5 0 -

1 9 9 6 0 -

1 9 9 7 0

1 9 9 8 0

8,9

9,1

Axa

12,8

11,45

11,2

ČSOB Progres ČSOB Stabilita Generali

0

16,4

8

10,4

10,9

10,3

10,3

10,61

14,6

ING

12,8

12,1

11

PF České pojišťovny PF České spořitelny PF Komerční banky Zemský PF

10,3

9,2

9,6

4

8,1

9,05

9,44

8,36

9,1

10, 1 10, 9 10, 02 11, 4 9,3 4 9,7 2 8,3 3 9,5

11,8

7

7

7

Název fondu

5,3 3,6 6

4,4

6,6

4,5

2 0 0 7 4,5 3,0 5 2,2

5

2,3

2,4

4

2,8

2,4

3,8 1 4,2

3,7 4 3,6

4,1

3,8

3,3

2,4

4,0 3 4

3,0 4 3

3,1

2 0 0 3 0 3

2 0 0 4 0 3

2 0 0 5 0 3

3,3 6 4,3

4,6 4, 1 4,8 4

3

3, 1 5, 3 4, 3 3

3,8 3, 2 4,4 4,2 3,8 3, 5 7,2 4,8 4,4 4, 9 63 7

3,7

2 0 0 6 0 3,1 1 2,5

2 0 0 2 0 3, 71 3, 41 4, 26 3

2 2 0 0 0 0 1 0 0 0 3.8 4,3 6 6,5 4,1 4,2 5 7,7 5,6 3,9 2 6,1 4,2 3,2

1 9 9 9 0 6

2,3

4 3,1 2,6 4 3,4

2, 5 3, 5 3, 74 3, 5

5,0 4,6 4, 4,0 4, 4,6 4,5 1 11 1 38 8 Zdroj: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=ukazatele/zhodnoceni.html ,ze dne

27.12.2008

95

2,5

2,3

0

Příloha č. 4

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 500Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 Kč

Stát účastníkovi přispěje

36000 kč


43415 kč

Celkem naspořeno

199415 kč


192903 Kč


0 Kč


0 Kč


1177 Kč

Zdroj: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php,

96

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 500 Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 kč


36000 kč


43415 kč

Celkem naspořeno

199415 kč


192903 Kč


0 Kč


0 Kč


1065 Kč

Zdroj: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=simulace.php,

97

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 500Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let

Účastník naspoří

60000 kč


18000 kč


9939 kč

Celkem naspořeno

87939 kč


86448 Kč


0 Kč


0 Kč


532 Kč


98

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 500 Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let


60000 kč


18000 kč


9939 kč

Celkem naspořeno

87939 kč


86448 Kč


0 Kč


0 Kč


478 Kč


99

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 1 500Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


110208 kč

Celkem naspořeno

506208 kč


489677 Kč


240000 Kč


36000 Kč


2988 Kč


100

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 1 500 Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


110208 kč

Celkem naspořeno

506208 kč


489677 Kč


240000 Kč


36000 Kč


2702 Kč


101

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 1 500Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


25230 kč

Celkem naspořeno

223230 kč


219446 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1350 Kč


102

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 1 500 Kč u ČSOB Penzijní fond Progres, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


25230 kč

Celkem naspořeno

223230 kč


219446 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1212 Kč


103

Příloha č. 5

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 500Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 kč


36000 kč


58726 kč

Celkem naspořeno

214726 kč


205917 Kč


0 Kč


0 Kč


1267 Kč


104

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 kč


36000 kč


58726 kč

Celkem naspořeno

214726 kč


205917 Kč


0 Kč


0 Kč


1146 Kč


105

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 500Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let


60000 kč


18000 kč


13100 kč

Celkem naspořeno

91100 kč


89135 Kč


0 Kč


0 Kč


551 Kč


106

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let


60000 kč


18000 kč


13100 kč

Celkem naspořeno

91100 kč


89135 Kč


0 Kč


0 Kč


495 Kč


107

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 1 500Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


149073 kč

Celkem naspořeno

545073 kč


522712 Kč


240000 Kč


36000 Kč


3217 Kč


108

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 1 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


149073 kč

Celkem naspořeno

545073 kč


522712 Kč


240000 Kč


36000 Kč


2910 Kč


109

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 1 500Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


33255 kč

Celkem naspořeno

231255 kč


226267 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1398 Kč


110

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 1 500 Kč u Penzijního fondu České spořitelny, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


33255 kč

Celkem naspořeno

231255 kč


226267 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1256 Kč


111

Příloha č. 6

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 500Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 kč


36000 kč


41336 kč

Celkem naspořeno

197336 kč


191136 Kč


0 Kč


0 Kč


1165 Kč


112

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 120000 kč


36000 kč


41336 kč

Celkem naspořeno

197336 kč


191136 Kč


0 Kč


0 Kč


1053 Kč


113

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 500Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let


60000 kč


18000 kč


9498 kč

Celkem naspořeno

87498 kč


86073 Kč


0 Kč


0 Kč


529 Kč


114

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku

60 let


60000 kč


18000 kč


9498 kč

Celkem naspořeno

87498 kč


86073 Kč


0 Kč


0 Kč


475 Kč


115

Příklad spoření – Muž ve věku 40 let, spoří částku 1 500Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


104929 kč

Celkem naspořeno

500929 kč


485190 Kč


240000 Kč


36000 Kč


2957 Kč


116

Příklad spoření – žena ve věku 40 let, spoří částku 1 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří Stát účastníkovi přispěje

60 let 360000 kč 36000 kč


104929 kč

Celkem naspořeno

500929 kč


485190 Kč


240000 Kč


36000 Kč


2674 Kč


117

Příklad spoření – Muž ve věku 50 let, spoří částku 1 500Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


24109 kč

Celkem naspořeno

222109 kč


218493 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1343 Kč


118

Příklad spoření – žena ve věku 50 let, spoří částku 1 500 Kč u Penzijního fondu Komerční banky, a.s. Odhad finančních efektů k termínu vzniku nároku na starobní penzi Nárok na penzi nebo výplatu všech úspor účastníka vznikne ve věku Účastník naspoří

60 let 180000 kč


18000 kč


24109 kč

Celkem naspořeno

222109 kč


218493 Kč


120000 Kč


18000 Kč


1206 Kč


119

Příloha č. 7

Další změny v důchodovém pojištění schválené po roce 2008 1. Postupné prodloužení doby pojištění potřebné pro vznik nároku na starobní důchod z 25 roků na 35 roků včetně náhradních dob pojištění nebo na 30 roků bez náhradních dob pojištění. 2. Postupné omezení zápočtu náhradních dob pojištění i pro nárok na starobní důchod na 80 % s výjimkou těchto dob z titulu osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o osobu, která je závislá na péči jiné osoby a bývá. základní vojenské služby. 3. Zvyšování procentní výměry starobního důchodu za dobu výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod při souběžném pobírání tohoto důchodu v plné výši, a to o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo při pobírání tohoto důchodu v poloviční výši, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů, 4. Sjednocení věkové hranice, ke které se zjišťuje tzv. dopočtená doba pro výši procentní výměry invalidního důchodu, pro muže a ženy (pro muže i ženy důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě). 5.Zrušení doby studia získané v období po účinnosti návrhu zákona jako náhradní doby pojištění s výjimkou posuzování nároku na invalidní důchody. 6. Zvýšení redukce procentní výměry při předčasném odchodu do důchodu, a to od třetího roku (za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku činí snížení procentní výměry důchodu 0,9 % výpočtového základu za období prvních 720 kalendářních dnů a 1,5 % výpočtového základu od 721. kalendářního dne).

120

Oficiální zadání bakalářské práce

121

Trh penzijního připojištění v ČR a trendy jeho budoucího vývoje

Recommend Documents