Pojistný trh a jeho vývoj

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Pojistný trh a jeho vývoj

Diplomová práce

Autor:

Dana Vinklerová Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Pardubice

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Rábech dne

22.4.2012

Dana Vinklerová

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc. za cenné a odborné vedení a připomínky, které mi poskytl v prŧběhu zpracování této práce.

Anotace: Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj pojistného trhu v České republice, charakterizovat změny v prodeji pojistných produktŧ a popsat vliv nové legislativy na pojišťovny v České republice při vstupu do Evropské unie. Dále jsem se zaměřila na dopady finanční krize, která se promítla do pojistného trhu především v roce 2011. V první části jsou popsány subjekty a právní normy, které se na vývoji pojistného trhu podílí a také ovlivňují činnost pojišťoven jako celku. V další části je popsán vývoj pojistného trhu hlavně po demonopolizaci trhu a vstupu České republiky do Evropské unie, analýza předepsaného pojistného v posledních letech, solventnost pojišťoven a přístupy v prodeji pojistných produktŧ. V poslední kapitole je popsán dopad krize na pojistný trh.

Klíčová slova: Předepsané pojistné, Solvency, ţivotní pojištění, neţivotní pojištění, pojišťovací zprostředkovatelé, finanční krize, penzijní připojištění, dŧchodová reforma, Evropská unie.

Annotation: This thesis deals with the development of insurance market in the Czech Republic, characterizes the changes in the sale of insurance products and describes the impact of new legislation on insurance in the Czech Republic after joining the European Union. It also focuses on the impact of the financial crisis on the insurance market, which was affected mainly in 2011. The first section describes the entities and the legal standards that apply to the development of insurance market and also influence the business of insurance as a whole. The next section describes the development of the insurance market mainly after its demonopolization and after joining the European Union, the analysis of written premiums in recent years, the solvency of insurance companies and insurance product sale approach. The last chapter describes the impact of the crisis on the insurance market. Keywords: Gross premiums written, Solvency, life insurance, asset insurance, insurance brokers, financial crisis, pension insurance, pension reform, the European Union.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………….7 Metodologie práce .......................................................................................................................................... 9

1.

POJISTNÝ TRH...................................................................................................................... 10 1.1. OSTATNÍ SUBJEKTY NA POJISTNÉM TRHU ................................................................................ 10 1.1.1.

ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN (ČAP) ................................................................................ 10

1.1.2.

ČESKÁ KANCELÁŘ POJISTITELŦ (ČKP) .............................................................................. 11

1.1.3.

MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (MFČR) .................................................... 12

1.1.4.

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) ........................................................................................... 13

1.1.5.

ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŦ (AČPM)............................................ 13

1.1.6.

ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŦ (AFIZ) ............................................... 14

1.1.7.

ČESKÁ KOMORA SAMOSTATNÝCH LIKVIDÁTORŦ POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ

(ČKSLPU) .................................................................................................................................................... 15 1.1.8.

ZAJIŠŤOVNY - ZAJIŠTĚNÍ POJIŠŤOVEN .............................................................................. 16

1.2. PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠŤOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ...................................................... 16 1.2.1. ZÁKON č. 277/2009 Sb., O POJIŠŤOVNICTVÍ .............................................................................. 16 1.2.2. ZÁKON č. 37/2004 Sb., O POJISTNÉ SMLOUVĚ .......................................................................... 17 1.2.3. ZÁKON č. 38/2004 Sb., O POJIŠŤOVACÍCH ZPROSTŘEDKOVATELÍCH ................................ 17 1.2.4. ZÁKON č. 168/1999 Sb., O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŦSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŦ (ZÁKON O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA) ........................................................................ 19

2.

ROZDĚLENÍ POJIŠTĚNÍ ...................................................................................................... 21 2.1. POJIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍ........................................................................................................................... 21 2.2. POJIŠTĚNÍ NEŢIVOTNÍ .................................................................................................................... 23

3.

VÝVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ ................................................................................................... 25 3.1 PŘECHODNÉ OBDOBÍ MEZI TRŢNÍM HOSPODÁŘSTVÍM A CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÝM HOSPODÁŘSTVÍM (KVĚTEN 1945 – ÚNOR 1948) ............................................................................. 25 3.2. OBDOBÍ BUDOVÁNÍ A ROZVÍJENÍ CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉHO HOSPODÁŘSTVÍ (ÚNOR 1948 – LISTOPAD 1989) ............................................................................................................................ 26 3.3. OBDOBÍ PŘECHODU OD CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉHO HOSPODÁŘSTVÍ K TRŢNÍMU HOSPODÁŘSTVÍ 1991-2000 ..................................................................................................................... 29 3.4. VÝVOJ OD ROKU 2002 ...................................................................................................................... 32 3.5. TŘI POJIŠŤOVNY CHARAKTERIZUJÍCÍ VÝVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ .......................................... 43

4.

ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO POJIŠŤOVEN V ČR .................. 44 4.1. HLAVNÍ UKAZATELÉ PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO............................................................... 44 4.2. ANALÝZA CELKOVÉHO, ŢIVOTNÍHO A NEŢIVOTNÍHO PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO 1991-2000..................................................................................................................................................... 45 5

4.3. ANALÝZA CELKOVÉHO, ŢIVOTNÍHO A NEŢIVOTNÍHO PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO 2001-2011..................................................................................................................................................... 46 4.4. ANALÝZA PODÍLU CELKOVÉHO PŘEDEPSANÉHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN ............................................................................................................................................. 48 4.5. ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO NEŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN ............................................................................................................................................. 49 4.5. ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN ............................................................................................................................................. 51 4.8. ANALÝZA A KOMPARACE DOPADU ZROVNOPRÁVNĚNÍ POHLAVÍ PRO VÝPOČET POJISTNÉ ČÁSTKY RIZIKA SMRT ......................................................................................................... 55

5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

SOLVENTNOST V POJIŠŤOVNICTVÍ................................................................................ 58 VÝVOJ V PŘÍSTUPECH A METODÁCH PRODEJE POJISTNÝCH PRODUKTŦ .......... 62 DOPAD KRIZE NA POJISTNÝ TRH ................................................................................... 67 ZÁVĚR.................................................................................................................................... 73 Seznam pouţité literatury a internetových odkazŧ .................................................................. 75 Seznam tabulek........................................................................................................................ 78 Seznam Grafŧ .......................................................................................................................... 78 Seznam obrázkŧ ...................................................................................................................... 78 Seznam pouţitých zkratek ....................................................................................................... 79

6

ÚVOD Pojistný trh je neodmyslitelnou součástí trhu finančního. Nejedná se zde o kumulaci a přerozdělování volných peněţních prostředkŧ. Tvoří se zde pojistné rezervy, které zajišťují hladký chod obchodŧ na pojistném trhu a jejichţ obsahem je pojištění a zajištění. Tvorba pojistných rezerv a následné přerozdělení pomáhají zmírňovat negativní dopady, které mohou vyvolat i krizi. S ekonomickým vývojem jednotlivých zemí je spojen i vývoj a úroveň pojistného trhu. V době ekonomického rŧstu lidé vkládají své peněţní prostředky do produktŧ finančního i pojistného trhu. A naopak v době recese se chovají obezřetně. Ve své práci chci charakterizovat vývoj pojistného trhu v České republice a dopad na prodej produktŧ a chování pojišťoven při vstupu do Evropské unie. Dále se chci zaměřit na dopady finanční krize, která se promítla do pojistného trhu především v roce 2011. V první kapitole budu charakterizovat pojistný trh a vyjmenuji ostatní dŧleţité subjekty na pojistném trhu a budu charakterizovat jejich činnost a vznik. Část věnuji právní úpravě pojišťovnictví v České republice. Zmíním dŧleţité zákony a stručně budu charakterizovat jejich obsah. Ve druhé části rozdělím pojištění na dvě základní odvětví, ţivotní a neţivotní pojištění, která budu podrobněji charakterizovat. Tato dvě odvětví budu detailněji analyzovat ve čtvrté části. Ve třetí kapitole krátce projdu vývoj pojišťovnictví od roku 1945 aţ do roku 1990. Větší pozornost zaměřím na vývoj od roku 1991, kdy došlo k zásadnímu zlomu v pojišťovnictví a pojistný trh se začal chovat trţně. Od roku 2002 se pozastavím nad kaţdým rokem jednotlivě a bude zde moţno sledovat vliv Evropské unie a mimo jiné i konkurenční chování pojišťoven. Větší část věnuji i loňskému roku, kdy probíhala příprava na penzijní reformu a popíšu nově připravované pilíře a nové výše státních příspěvkŧ na penzijní připojištění. Ve čtvrté části, která má název „Analýza podílu předepsaného pojistného pojišťoven v ČR“, budu demonstrovat graficky vývoj ţivotního, neţivotního a celkového předepsaného pojistného a analyzovat příčiny rŧstu popřípadě poklesu. Období jsem rozdělila na dvě části. Do roku 2000 a od roku 2000 do 2011. Pro podrobnější komparaci jsem zvolila tři lídry na trhu, a to Českou pojišťovnu a.s., pojišťovnu Allianz, a.s. a pojišťovnu Kooperativa, a.s.,

7

Vinna Insurance Group. Rozklíčovala jsem předepsané pojistné na úroveň produktŧ povinného ručení a havarijního pojištění, ţivotního běţně placeného pojištění a jednorázové pojištění. Zde zkoumám příčiny vývoje a jejich podíl na trhu. V této kapitole se zmíním o zrušení výjimky Evropského soudního dvora, která vejde v účinnost 21. prosince 2012 o rovnoprávnosti muţŧ a ţen v základním riziku smrti a provedu komparaci cen současných a budoucích za toto riziko. Pátou kapitolu věnuji problému solventnosti pojišťoven. Popíši zde Solvency I a provedu porovnání se Solvency II. V šesté kapitole popisuji jednotlivé distribuční kanály a jejich zpŧsob prodeje. Zmiňuji problém novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která má vycházet z evropské směrnice IMD. Poukazuji na výhody nebo nevýhody prodejŧ kaţdého distribučního kanálu. V závěru popisuji komplexní sluţby finančního poradenství. Poslední část jsem věnovala dopadu ekonomické krize na pojistný trh. Analyzuji zde dopad nezaměstnanosti v České republice. Jako jeden z dopadŧ uvádím nárŧst pojistných podvodŧ.

8

Metodologie práce Diplomová práce se zabývá analýzou předepsaného pojistného v posledních letech a zkoumá vliv dopadu finanční krize na další vývoj pojistného trhu. Dále popisuje vliv nových zákonŧ, které vyplývají ze vstupu České republiky do EU. Deskripce – v 1. kapitolách jsou popsány základní subjekty na pojistném trhu a nejdŧleţitější zákony, které činnost pojišťoven ovlivňují. Dále je popsáno členění pojištění na ţivotní a neţivotní. Kapitoly rovněţ popisují celý vývoj pojišťovnictví se zaměřením na vývoj posledního desetiletí a dŧchodovou reformu. Analýza – ve 4. kapitole je provedena analýza předepsaného pojistného celkového a předepsaného pojistného rozklíčovaného na jednotlivé produkty tří vybraných pojišťoven. Komparace – rovněţ uvedena v kapitole 4. Prognóza – 7. kapitola je zaměřena na dopad krize na pojistný trh a budoucí chování pojišťoven Syntéza

–

závěrečná

zjištění

jsou

9

uvedena

v samotném

závěru

práce

1.

POJISTNÝ TRH Pojišťovna je právní subjekt, který je dŧleţitou součástí finančního trhu. V pojistném

trhu převyšuje nabídka nad poptávkou. Pojistné produkty jsou ve větší míře nabízeny – prodávány a v menším měřítku je zde zastoupena poptávka. Díky velkému počtu pojišťovacích subjektŧ na trhu a snaze maximalizovat své zisky vysílají pojišťovny na trh své zprostředkovatele, aby přímo hledali a nabízeli lidem své pojistné produkty. Pojišťovny se snaţí dobře investovat své dočasně volné finanční prostředky a tak se stávají i součástí investičního trhu. Pojistný trh ovlivňují dva faktory. Vnější faktory, mezi něţ patří vývoj a objem HDP, ekonomický rŧst nebo ekonomická krize, inflace, vývoj nezaměstnanosti, počet obyvatel, věková struktura obyvatel, peněţní příjmy obyvatel, ceny výrobkŧ a sluţeb a ceny pojistného a také i ceny zajistného. Mezi vnitřní faktory, které ovlivňují pojistný trh, patří samotná pojišťovací činnost jednotlivých pojistitelŧ, zájem nebo nezájem o pojištění ze strany případných klientŧ, státní dozor, regulace trhu, rozvoj zprostředkovatelské činnosti a jiné. Při hodnocení úrovně a rozsahu pojistného trhu se hodnotí ukazatel pojištěnosti. Na činnost subjektŧ na pojistném trhu dohlíţí regulátor. Jemu předkládají pojišťovny zprávy o hospodaření a on zároveň povoluje zahájení činnosti na pojistném trhu subjektŧm nebo rozhoduje o nucené správě či ukončení jejich pŧsobnosti. Pojišťovny a subjekty s nimi propojené se sdruţují v rŧzných spolcích a asociacích a hájí svoje práva či se přímo účastní legislativního vývoje. V další části práce představím ostatní významné subjekty na pojistném trhu a vyjmenuji některé zákony týkající se činnosti a pŧsobení na pojistném trhu.

1.1. OSTATNÍ SUBJEKTY NA POJISTNÉM TRHU

1.1.1. ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN (ČAP)

Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven. Svoji činnost zahájila 1. ledna 1994. Od roku 1998 je řádným členem Evropské pojišťovací a

10

zajišťovací federace (CEA). Podíl předepsaného pojistného členských pojišťoven činí na trhu v ČR 98 %. Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientŧ ve vztahu k orgánŧm státní správy, legislativě a dalším subjektŧm. Mezi její další úkoly patří podporovat zájmy českého pojistného trhu vŧči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Hlavními úkoly a posláním ČAP jsou: zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientŧ ve vztahu k orgánŧm státní správy, legislativě a dalším subjektŧm. podporovat zájmy českého pojistného trhu vŧči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. zpracovávat připomínky k právním předpisŧm týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmŧ pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodŧ sjednocovat pravidla a postupy členŧ v oblasti technické, informační i statistické vytvářet informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách přispívat k odborné informovanosti členŧ a zabezpečovat vzdělávání vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví pŧsobit při odstraňování rozporŧ mezi členy asociace, dbát na dodrţování zásad [3].

1.1.2. ČESKÁ KANCELÁŘ POJISTITELŦ (ČKP)

Česká kancelář pojistitelŧ (dále jen Kancelář) byla zřízena zákonem č. 166/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jako profesní organizace pojistitelŧ, kteří jsou na ________________________________________ [3] Česká asociace pojišťoven [online]. ČAP 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: 11

území ČR oprávněni provozovat pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla. Hlavní činností Kanceláře je evidence smluv pojištění odpovědnosti, které sděluje Kanceláři pojistitele a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne vzniku, zániku a změně příslušné skutečnosti. Kancelář tyto informace poskytuje Ministerstvu dopravy, centrálnímu registru vozidel. Porovnáním obou evidenci je moţno zjistit nepojištěná vozidla a s jejich vlastníky zahájit správní řízení. Vlastníci nebo provozovatelé, kteří nemají sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení)

jsou povinni, podle zákona č. 168/1999

Sb. o pojištění odpovědnosti provozu vozidla, uhradit Kanceláři zákonný příspěvek do Garančního fondu za kaţdý den, kdy není vozidlo pojištěno a to počínaje dnem 1. 1. 2009. Denní sazba za nepojištěné osobní vozidlo činí 20,- aţ 50,- Kč, u nákladních vozidel aţ 300,Kč. Celkový příspěvek se vypočítá: počet dní x denní sazba + náklady na uplatnění [17].

1.1.3. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY (MFČR)

Státní dozor v České republice vykonávalo ministerstvo financí, jako orgán státní správy, kterému podléhaly všechny tuzemské i zahraniční právnické i fyzické osoby, které podnikaly v pojišťovnictví na našem území nebo měly na území České republiky své sídlo nebo bydliště ve smyslu § 17 a násl. zákona č. 185/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisŧ. Tento zákon byl dnem 1. 4. 2000 nahrazen zákonem č. 363/1999 Sb. O pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ, kterým byl výkon státního dozoru v pojišťovnictví a kontrolní činnost Ministerstva financí nově upraven. Od 1. dubna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonŧ v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Dohled nad finančním trhem převzala Česká národní banka. Kromě jiných převzala také agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění při Ministerstvu financí. Zodpovídá za tvorbu primární legislativy (zákonŧ) [14].

12

1.1.4. ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB)

Česká národní banka je orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem v České republice a to podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisŧ. Provádí dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními fondy, druţstevními záloţnami, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku. Povinnosti a pravomoci dohledu v jednotlivých sektorech finančního trhu pak upravují i jednotlivé sektorové zákony. Dále zodpovídá za sekundární legislativu, tj. za tvorbu prováděcích předpisŧ - vyhlášek. U těchto právních předpisŧ je legislativní proces zjednodušen. Návrh je rozeslán do vnějšího připomínkového řízení a po vyhodnocení připomínek ho projednávají pouze příslušné komise LRV ČR. Vyhlášku vydává ČNB. Vedle činnosti

pojišťoven

a

zajišťoven

dohlíţí

a

reguluje

na

činnost

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí [4].

1.1.5. ASOCIACE ČESKÝCH POJIŠŤOVACÍCH MAKLÉŘŦ (AČPM)

Profese

pojišťovacího

makléře

má smysl

pouze

v konkurenčním

prostředí

pojišťoven, proto v České republice našla uplatnění aţ po pádu monopolu státní pojišťovny a v kontextu ekonomické transformace po roce 1989. Asociace českých pojišťovacích makléřŧ (s pŧvodním názvem Sdruţení českých pojišťovacích makléřŧ) byla zaloţena v březnu 1994 z iniciativy českých kanceláří mezinárodních makléřských firem, které pociťovaly nutnost, aby se tyto konkurenční subjekty sdruţily k prosazování společných profesních zájmŧ a ke kultivaci prestiţe této nové profese ve sféře českých finančních sluţeb. K zakladatelŧm asociace patřily i čtyři firmy s čistě českým kapitálem. Vzhledem k přísným kritériím členství se pŧvodní počet členŧ asociace v prvních letech nijak výrazně nezvyšoval. V roce 1999 vznikla další profesní organizace, Sdruţení nezávislých pojišťovacích makléřŧ, která se později přejmenovala na Komoru pojišťovacích makléřŧ (KOPM). V roce 2000 přijala AČPM nové stanovy, které otevřely moţnost všem registrovaným makléřŧm – právnickým osobám se na činnosti asociace podílet. AČPM spatřuje své hlavní poslání v několika oblastech:

13

-

legislativa

-

etika

-

publicita

-

vzdělávání

-

odborné otázky profese

-

mezinárodní kontakty

Prestiţ kaţdé profese je ohroţována neetickým chováním některých jedincŧ. Asociace se snaţí moţnost takových excesŧ eliminovat a vyţaduje dŧsledné dodrţování Kodexu etiky. Účinně vyţadovat ho ovšem mŧţe jen od vlastních členŧ. Asociace potřebuje, aby se o ní vědělo. Ještě více však povaţuje za nutné vyjadřovat se k aktuálním problémŧm pojistného trhu a to speciálně k záleţitostem, týkajícím se provozování makléřské profese. Asociace se snaţí jak o určitou osvětu, tak i o poskytování informací, které mohou být významné pro širší veřejnost a zákaznickou sféru zvláště. Proto se lze setkat s příspěvky či alespoň s názory asociace k aktuálním záleţitostem v denním tisku, odborných periodikách i ve specializovaných publikacích. Vstup České republiky do Evropské unie a přijetí příslušné legislativy umoţňuje českým pojišťovacím makléřŧm rozšířit jejich obchodní aktivity do celého Evropského hospodářského prostoru a na druhé straně se setkávat doma s konkurencí zahraničních kolegŧ. Jednotný pojistný trh Evropské unie se stal i naším trhem [9].

1.1.6. ASOCIACE FINANČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŦ (AFIZ)

Asociace finančních zprostředkovatelŧ a finančních poradcŧ České republiky (AFIZ) byla zaloţena v prosinci 2002 (tehdy pod názvem Asociace registrovaných investičních zprostředkovatelŧ – ARIZ ČR) jako občanské sdruţení, sdruţující fyzické a právnické osoby, poskytující sluţbu investičního zprostředkovatele. Zaloţení asociace bylo reakcí na novou právní úpravu, kterou byl vymezen nový předmět podnikání mimo reţim ţivnostenského zákona – investiční zprostředkovatel, registrovaný tehdy Komisí pro cenné papíry. V roce 2004 došlo k rozšíření pŧsobnosti asociace na všechny zprostředkovatelské a poradenské činnosti na finančním trhu. Od té doby mohou být členy všechny právnické a fyzické osoby, které pŧsobí na finančním trhu jako zprostředkovatelé či poradci.

14

Asociace má vlastní profesionální odborné zázemí, díky kterému svým členŧm poskytuje odborné sluţby a současně hájí zájmy členŧ při přípravě nové legislativy na finančním trhu [1].

1.1.7. ČESKÁ

KOMORA

SAMOSTATNÝCH

LIKVIDÁTORŦ

POJISTNÝCH UDÁLOSTÍ (ČKSLPU)

Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí (dále jen "ČKSLPU") je dobrovolnou organizací sdruţující samostatné likvidátory pojistných událostí k činné účasti na všestranném rozvoji samostatné likvidace pojistných událostí. Úkolem ČKSLPU je prosazovat a obhajovat profesní zájmy samostatných likvidátorŧ ve vztahu ke správním orgánŧm a právním subjektŧm. Jako nepolitická organizace se ČKSLPU podílí na vypracovávání a projednávání návrhŧ právních předpisŧ týkajících se likvidátorŧ pojistných událostí a předpisŧ souvisejících s činností samostatného likvidátora pojistných událostí, včetně formulování etických a morálních zásad jeho činnosti. ČKSLPU prosazuje zlepšení ekonomického a sociálního postavení likvidátorŧ a spolupracuje s orgány a s organizacemi v souvisejících oborech. Členství v ČKSLPU je dobrovolné. Členem komory mŧţe být kaţdý samostatný likvidátor pojistných událostí (fyzická nebo právnická osoba), který souhlasí s úkoly a s cíli komory vyjádřenými v úvodním ustanovení stanov a v dokumentech komory a hodlá je uskutečňovat. Uchazeč o členství podává přihlášku představenstvu ČKSLPU. O přijetí za člena rozhodne představenstvo ČKSLPU do tří měsícŧ od obdrţení přihlášky. V případě nepřijetí má uchazeč právo odvolat se do jednoho měsíce k valné hromadě, která o odvolání rozhodne na svém nejbliţším zasedání. Řádným členem ČKSLPU se dle Stanov mŧţe stát fyzická nebo právnická osoba, která soustavně podniká v oboru likvidace škod z pojistných událostí, uznává cíle a zájmy komory, zaváţe se plnit její stanovy a řídit se rozhodnutími orgánŧ komory a splňuje odborné i profesionálně - etické poţadavky kladené na člena. Členství vzniká schválením písemné přihlášky představenstvem a zaplacením členského příspěvku [7].

15

1.1.8. ZAJIŠŤOVNY - ZAJIŠTĚNÍ POJIŠŤOVEN

Při zajištění dochází k dělení rizika mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Nemoţnost předpovědět kolísání škodného prŧběhu v dŧsledku výskytu katastrofických událostí je hlavní dŧvod pro zajištění. V České republice funguje pouze jedna zajišťovna. Podle obchodního rejstříku se jedná o VIG Re zajišťovna, která vznikla 18. srpna 2008. Mezi její hlavní činnosti patří šetření zajistných událostí nebo poradenská činnost související se zajištěním. Pro získání licence, kterou vydává Česká národní banka, je nutné sloţit základní kapitál ve výši jedné miliardy korun. VIG Re zajišťovna zajišťuje v regionu střední a východní Evropy okolo jedné stovky pojišťoven. VIG Re zajišťovna patří do rakouské finanční skupiny Vienna Insurance Group [12].

1.2.

PRÁVNÍ

ÚPRAVA

POJIŠŤOVNICTVÍ

V ČESKÉ

REPUBLICE

V České republice se pojišťovnictví řídí několika zákony, které doplňují právní předpisy a na prováděnou činnost je dohlíţeno.

1.2.1. ZÁKON č. 277/2009 Sb., O POJIŠŤOVNICTVÍ

Nový zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., účinný od 1. 1. 2010, nahrazuje více neţ deset let starý pojišťovací zákon č. 363/1999 Sb.. Zákon mj. upravuje podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví. Určuje územní pŧsobnost pojišťoven a zajišťoven, vymezuje základní podmínky pro provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti, základní jmění, řeší střet zájmŧ a jiné. Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, nevztahuje se tento zákon na provádění nemocenského pojištění, dŧchodového pojištění, penzijního připojištění se státním 16

příspěvkem, zaměstnaneckého penzijního pojištění, úrazového pojištění zaměstnancŧ a veřejného zdravotního pojištění. Tento zákon se dále nevztahuje na činnost pojišťoven, které vykonávají svoji činnost na principu vzájemnosti [13].

1.2.2. ZÁKON č. 37/2004 Sb., O POJISTNÉ SMLOUVĚ

Upravuje vztahy účastníkŧ pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Nejsou-li některá práva a povinnosti účastníkŧ soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Zákon o pojistné smlouvě mj. upravuje náleţitosti pojistné smlouvy, vymezuje pojistné termíny, vykládá vznik, přerušení, zánik a odstoupení z pojištění a jiné [13].

1.2.3.

ZÁKON

č.

38/2004

Sb.,

O

POJIŠŤOVACÍCH

ZPROSTŘEDKOVATELÍCH

Tímto zákonem se v souladu s právem Evropských společenství upravují podmínky podnikání pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Zákon upravuje podmínky zahájení činnosti pojišťovacích zprostředkovatelŧ na základě práva zřizovat pobočky (usazovat se) nebo svobody dočasně poskytovat sluţby, zřizuje registr pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí (dále jen "registr") a upravuje výkon dohledu nad činností pojišťovacích zprostředkovatelŧ a samostatných likvidátorŧ pojistných událostí. Zprostředkovatelskou činnost mŧţe vykonávat: Vázaný pojišťovací zprostředkovatel -

spolupracuje s jednou pojišťovnou nebo s více pojišťovnami za podmínky, ţe nenabízí vzájemně konkurenční produkty. Je tedy moţné pŧsobit například jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel pro pojišťovnu A v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti a pro pojišťovnu B v oblasti ţivotního pojištění

-

neinkasuje pojistné

17

-

poţadováno středoškolské vzdělání a dŧvěryhodnost (trestní bezúhonnost a neúčast v orgánech společnosti, která byla v uplynulých 5ti letech v konkurzu)

-

poţadována zkouška odborné zpŧsobilosti pro základní stupeň (lze sloţit v pojišťovně nebo v některé z institucí uvedených ve vyhlášce 582/2004Sb.)

-

není poţadována ţádná odborná praxe

-

podmínkou

zahájení

činnosti

je

zápis

do

registru

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ vedeného ČNB, zápis stojí 10 000,- Kč Podřízený pojišťovací zprostředkovatel -

spolupracuje s jedním nebo více pojišťovacími agenty nebo pojišťovacími makléři

-

neinkasuje pojistné

-


-


-


-

podmínkou

zahájení

činnosti

je

zápis

do

registru

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ vedeného ČNB, zápis stojí 10 000,- Kč Výhradní pojišťovací agent -

spolupracuje s jednou pojišťovnou

-

mŧţe inkasovat pojistné

-


-


-


-

podmínkou

zahájení

činnosti

je

zápis

do

registru

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ vedeného ČNB, zápis stojí 10 000,- Kč Pojišťovací agent -

spolupracuje s více pojišťovnami a mŧţe nabízet vzájemně konkurenční produkty 18

-

mŧţe inkasovat pojistné

-


-

musí být pojištěn pro případ zpŧsobení škody

-

poţadována zkouška odborné zpŧsobilosti pro střední stupeň (lze sloţit před komisí jmenovanou bankovní radou ČNB)

-

je poţadována minimálně dvouletá odborná praxe

-

podmínkou

zahájení

činnosti

je

zápis

do

registru

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ vedeného ČNB, zápis stojí 10 000,- Kč. Pojišťovací makléř -

pracuje na základě smlouvy s klientem

-

mŧţe inkasovat pojistné a transferovat pojistné plnění

-


-

musí být pojištěn pro případ zpŧsobení škody

-

poţadována zkouška odborné zpŧsobilosti pro vyšší stupeň (lze sloţit před komisí jmenovanou bankovní radou ČNB)

-

je poţadována minimálně čtyřletá odborná praxe

-

podmínkou

zahájení

činnosti

je

zápis

do

registru

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ vedeného ČNB, zápis stojí 10 000,- Kč [13].

1.2.4. ZÁKON č. 168/1999 Sb., O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŦSOBENOU PROVOZEM VOZIDLA

A O ZMĚNĚ

NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŦ (ZÁKON O POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA)

Dne 30. července 2000 nabyl účinnosti nový zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ. Do této doby bylo zákonné pojištění provozováno jedinou pojišťovnou - Českou pojišťovnou, akciovou společností.

Do 31. 12. 1999 probíhalo pojištění odpovědnosti

z provozu motorového vozidla jako pojištění zákonné a od 1. 1. 2000 jako pojištění povinně 19

smluvní. Zákonné pojištění tak bylo demonopolizováno a trh se otevřel konkurenci. Právní úprava se tak přiblíţila praxi zemí EU [13].

20

2.

ROZDĚLENÍ POJIŠTĚNÍ Pojištění lze rozdělit z několika věcných i formálních hledisek. Z právního hlediska

dělíme pojištění na povinné a dobrovolné. Povinné pojištění se dále dělí na povinné smluvní, kdy je v právním předpise určena povinnost sjednání pojistné smlouvy pro dané subjekty a zákonné, kdy povinnost pojištění vyplývá ze zákona a kdy se pojistná smlouva nesjednává. Dobrovolné pojištění vzniká na rozhodnutí pojistníka. Dále lze rozdělit pojištění na ţivotní, které kryje ţivotní rizika, a neţivotní, které zahrnuje celé řady druhŧ neţivotních rizik. Toto rozdělení více rozvinu ve své práci, protoţe je dŧleţité jako jeden z ukazatelŧ sledování vývoje globální pojištěnosti. V ţivotním pojištění se zastavím u připravované změny o rovnosti pohlaví a provedu krátkou komparaci mezi oběma pohlavími.

2.1. POJIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍ

Ţivotní pojištění slouţí ke krytí rizik, které ohroţují ţivoty lidí. Sjednává se nejčastěji pro případ: -

smrti

-

doţití se stanoveného věku

-

dne stanového v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění

-

anebo pro případ jiné nahodilé události týkající se zdraví

Tato pojištění lze sjednávat jako pojištění obnosové. K uvedenému pojištění lze sjednat jako pojištění doplňkové pojištění úrazu. Pojištění pro případ smrti je rizikové ţivotní pojištění, kryje pouze riziko smrti z jakýchkoliv příčin. Toto riziko se nevztahuje na smrt zpŧsobenou sebevraţdou a to do dvou let od uzavření pojistné smlouvy. Dle kalkulací pojišťoven by měla tato částka dosáhnout výše minimálně tříletého aţ pětiletého platu pojištěného a takto se doporučuje klientŧm. Jedná se o adekvátní částku, která je potřebná pro vyrovnání se rodiny se smrtí pojištěného. Výše pojistné částky se dále určuje podle potřeb klientŧ a to například u hypotečních úvěrŧ, kde se částka pohybuje dle výše úvěru. Některé pojišťovny nabízí riziko pojištění smrti s klesající pojistnou částkou, kde výše pojistné částky klesá procentuálně úměrně k výši splátek hypotéky. 21

Kombinovaná ţivotní pojištění obsahují ještě navíc i spořící sloţku. Umoţňují tak zhodnocení vloţených finančních prostředkŧ. Tyto produkty mŧţeme rozdělit na dvě základní kategorie: kapitálové a investiční. Kapitálové ţivotní pojištění V nabídkách pojišťoven se objevuje i jako dŧchodové, univerzální pojištění a pojištění ve prospěch dítěte. Zahrnuje v sobě pojištění pro případ smrti a doţití. Pojistná částka mŧţe být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ doţití je včetně garantovaného zhodnocení TUM (technická úroková míra 2,4 %). Při úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka na smrt. Pokud se klient doţije konce pojistné smlouvy, je vyplacena sjednaná pojistná částka na doţití včetně případných podílŧ na výnosech. V případě uzavření dalších připojištění se při pojistné události vyplácí pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Kapitálové ţivotní pojištění je určeno především pro klienty, kteří chtějí mít kromě pojistné ochrany rizik zajištěnou i garantovanou částku na doţití [22]. Investiční ţivotní pojištění Pojištění pro případ smrti je kombinováno s moţností investování části pojistného do podílových fondŧ. Umoţňuje vyšší variabilitu ve spořící sloţce a zhodnocení je závislé na vámi zvolené investiční strategii. Nebývá však garantováno. Kdykoli je moţné změnit poměr finančních prostředkŧ mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředkŧ v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozloţení finančních prostředkŧ mezi vybrané fondy lze v prŧběhu doby trvání pojištění také měnit. V případě úmrtí klienta je vyplacena sjednaná pojistná částka pro případ smrti nebo aktuální hodnota individuálního účtu, popřípadě obojí. V případě doţití je vyplacena vţdy aktuální hodnota individuálního účtu. Pokud jsou uzavřena další připojištění, je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek. Většina pojišťoven dnes vyuţívá v tomto pojištění tzv. investiční brzdy. Znamená to, ţe asi pět let před koncem pojistné smlouvy přesouvá finanční prostředky z dynamických fondŧ do méně rizikových fondŧ konzervativních. Tento princip směřuje k tomu, aby ke konci doby trvání produktu jiţ hodnota majetku nepodléhala vysoké volatilitě, která je vlastní dynamickým fondŧm. Cílem je dosáhnout zhodnocení v prŧběhu dlouhodobého investování do dynamických fondŧ s uchováním získané hodnoty majetku v závěru doby trvání programu.

22

Pojištěním úrazu chrání klient především sám sebe. Vedle rizika smrti je moţné sjednat ke všem produktŧm ţivotního pojištění rozšíření pojistné ochrany o další rizika, jakými jsou např. pojištění úrazu a trvalé následky úrazu, závaţné onemocnění, invalidita či denní dávky při pracovní neschopnosti a denní dávky pro případ hospitalizace [22].

2.2. POJIŠTĚNÍ NEŢIVOTNÍ

Pojištění neţivotní je v České republice stále převaţujícím druhem pojištění. Jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném se v prŧměru Evropské unie pohybuje na úrovni 39 %. V České republice je jeho podíl podstatně vyšší, koncem roku 2011 činil asi 61 %. Neţivotní pojištění mŧţe rozdělit na: Pojištění věci nebo souboru věcí Pojištění se mŧţe vztahovat na jednotlivou věc nebo soubor věcí. Pojištění věci lze sjednat pouze jako pojištění škodové, tj. za účelem náhrady škody vzniklé pojistnou událostí. V případě pojištění souboru věcí se pak pojištění vztahuje na kaţdou věc, která v daném okamţiku náleţí k tomuto souboru. V pojistné smlouvě musí být určena pojistná částka nebo limit pojistného plnění, na které je věc nebo soubor věcí pojištěn. Je-li pojištěno několik souborŧ, určí se pojistná částka nebo limit pojistného plnění na kaţdý soubor samostatně. Pojištění jiného majetku Pojištění jiného majetku neţ věci nebo souboru věcí mŧţe být sjednáno jako pojištění škodové i jako pojištění obnosové, tj. za účelem získání určité finanční částky, např. pojištění pro případ nepříznivého počasí. Není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, představuje pojistnou hodnotu majetku jeho obvyklá cena, kterou má majetek v době, ke které se určuje jeho hodnota.

________________________________________ [22] Průvodce životním pojištění [online]. BUSINESSINFO 2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupný z WWW:

23

Pojištění právní ochrany. Cílem tohoto pojištění je ochránit klienty před nepříznivými dŧsledky nahodilých právních sporŧ a s tím spojených souvisejících finančních nákladŧ na prosazení právních zájmŧ pojištěného. Pojištění právní ochrany pomáhá klientovi např. ve věcech uplatnění nárokŧ na náhradu vzniklé škody, řešení soudních sporŧ, řešení otázek zavinění dopravní nehody, ochraně práv v případě porušení povinností nebo zásahu do práv pojištěné osoby ze strany třetích osob. Pojištění je určeno jak pro soukromé osoby, tak pro podnikatele. Rozsah poskytovaných sluţeb je definován při sjednání pojištění. Pojištění odpovědnosti za škodu Z pojištění odpovědnosti za škodu vzniká pojištěnému právo, aby za něj pojistitel v souladu s obsahem pojistné smlouvy nahradil škodu, kterou pojištěný zpŧsobil jinému a za kterou odpovídá podle zvláštního zákona nebo ke které se smluvně zavázal. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému. Ten však nemá přímý nárok vŧči pojistiteli, pokud zvláštní zákon nebo pojistná smlouva nestanoví jinak. Takovým zákonem je např. zákon č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění úvěru a záruky Cílem pojištění úvěru je ochrana před škodami na majetku pojištěného, které mu mohou vzniknout z dŧvodu nesplácení úvěru dluţníkem. Pojištění záruky se sjednává pro případ plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce, jistoty nebo plnění z kauce nebo z jistoty nebo z jiného obdobného dŧvodu uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištění úvěru a záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění finančních ztrát Předmětem pojištění finančních ztrát jsou vynaloţené náklady, které vznikly v dŧsledku škodné události, nebo ušlý zisk anebo jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě. Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové [18].

________________________________________ [18] Pojistné smlouvy – soukromé pojištění věci a jiného majetku [online]. BUSINESSINFO [online] 2012 [cit. 2012-02-02] . Dostupný z WWW:

24

3.

VÝVOJ POJIŠŤOVNICTVÍ Vývoj pojišťovnictví po osvobození v květnu 1945 v mnoha pohledech sledoval

celkový politický a ekonomický vývoj naší společnosti. Vyznačoval se třemi obdobími: 1. Přechodným obdobím mezi trţním a centrálně plánovaným hospodářstvím (květen 1945 – únor 1948). V tehdejší terminologii se hovořilo o „přerŧstání revoluce národní a demokratické v revoluci socialistickou“. 2. Obdobím budování a rozvíjení centrálně plánovaného hospodářství (únor 1948 – listopad 1989). Podle tehdejší terminologie šlo nejprve o „budování základŧ socialistické společnosti“, posléze o „budování socialistické společnosti“. 3. Obdobím přechodu od centrálně plánovaného hospodářství k trţnímu hospodářství (prosinec 1989 – prosinec 1992) [10].

3.1

PŘECHODNÉ

HOSPODÁŘSTVÍM

OBDOBÍ A

MEZI

CENTRÁLNĚ

TRŢNÍM

PLÁNOVANÝM

HOSPODÁŘSTVÍM (KVĚTEN 1945 – ÚNOR 1948) Československé pojišťovnictví do roku 1945 zajišťovalo pojistnou ochranu prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti. Ve spolupráci se zahraničními pojišťovnami a zajišťovnami zabezpečovalo i potřeby československého vývozu do zahraničí, pojistné krytí československé námořní a letecké dopravy, atd. Po roce 1945 po obnovení Československé republiky začalo pojišťovnictví navazovat na předválečné pojetí a do značné míry i na bývalou organizační strukturu. V tuto dobu je charakterizováno zápasem o formy i obsah pojišťovnictví v Československu. Tento vývoj byl přerušen vydáním Dekretu prezidenta republiky ze dne 14. října 1945 č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven. Znárodnění se týkalo 733 pojišťoven, pojišťovacích spolkŧ a zastoupení zahraničních pojišťoven. Na základě tohoto dekretu bylo k 1. lednu 1947 zřízeno pět pojišťoven – národních podnikŧ: -

Pojišťovna „Slavia“, n.p. se sídlem v Praze,

-

Praţská pojišťovna, n.p. se sídlem v Praze,

-

První československá pojišťovna, n.p. se sídlem v Brně, 25

-

Pojišťovna „Slovan“, n.p. se sídlem v Bratislavě,

-

Nemocenská pojišťovna, n.p. se sídlem v Praze.

Vrcholným orgánem nad pojišťovnictvím byla Pojišťovací rada, která byla na základě dekretu zřízena. Do čela národních podnikŧ byla postavena představenstva volená z jedné třetiny pracovníky, zbývající dvě třetiny určilo Ministerstvo financí. Pojišťovací rada byla sloţena ze šesti odborníkŧ doporučených politickými stranami, ze zástupcŧ Ministerstev financí, zahraničního obchodu, prŧmyslu, zemědělství, vnitřního obchodu a pošt. Úkolem Pojišťovací rady bylo pečovat o to, aby se činnost pojišťoven vyvíjela v souladu se zásadami řízeného hospodářství, určovat zápasy soutěţení mezi jednotlivými pojišťovnami, pečovat o hospodárnost provozu pojišťoven, podávat náměty na nové úpravy pojišťovací činnosti a posudky k osnovám normativního charakteru. Kromě uvedených pěti pojišťoven – národních podnikŧ, provozovala zajištění První česká zajišťovací banka se sídlem v Praze, která nebyla znárodněna, ale byla do ní dosazena národní správa. Ucelenou koncepci pojišťovnictví představoval dvouletý plán na léta 1947 a 1948, který ovšem, s ohledem na poměrně malou akceschopnost Pojišťovací rady a budoucí vývoj událostí, nebyl zcela splněn [10].

3.2. OBDOBÍ BUDOVÁNÍ A ROZVÍJENÍ CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉHO HOSPODÁŘSTVÍ (ÚNOR 1948 – LISTOPAD 1989) Československé pojišťovnictví prošlo v tomto období dvěma etapami vývoje v podmínkách unitárního státu (1948 – 1968) a federativního státu (1968 – 1989). V I.

etapě,

po

uskutečnění

komunistického

převratu

v únoru

1948,

byl

v Československu realizován model sovětského pojišťovnictví. Na základě Vyhlášky číslo 977 z roku 1948 byly se zpětnou platností od 1. ledna 1948 dosavadní pojišťovny – národní podniky – sloučeny v jednu monopolní Československou pojišťovnu, národní podnik se sídlem v Praze. Tato pojišťovna zabezpečovala pojišťovací činnost po celém území Československé republiky s tím, ţe na území Slovenska tuto činnost vykonávala prostřednictvím Oblastního ředitelství v Bratislavě. Uskutečnila se tak linie Komunistické strany Československa, která prosazovala po skončení II. světové války vytvoření jediné pojišťovny. Činnost monopolní pojišťovny byla určována od února 1948 podnikovým plánem, který byl součástí jednotného plánu Ministerstva financí. Byla zrušena Pojišťovací rada, která 26

byla v novém uspořádání nadbytečná. Dozor a vedení pojišťovny vykonával stát, který tím pověřil Ministerstvo financí. Byl uplatněn názor, ţe v odstraňování finančních dŧsledkŧ nahodilostí ve státních, znárodněných organizacích, bude napříště pouţíváno prostředkŧ státního rozpočtu, zatímco pojistná metoda bude mít jen doplňující a omezenou funkci. Československá pojišťovna národní podnik se zákonem z 11. prosince 1952 č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 1953, přeformovala ve státní pojišťovací ústav - Státní pojišťovnu. Nárŧst přijatého pojistného od obyvatelstva a od organizací z počátku a konce etap uvedeného vývoje v nejstručnější podobě ukazuje následující tabulka: Tabulka 1: Přijaté pojistné v roce 1953 a 1968 (v milionech Kč)

České země

Slovensko

Česko-Slovensko

1953

1968

1953

1968

1953

1968

360

1 472

48

376

408

1 848

organizací

166

1 341

77

543

243

1 884

Celkem

526

2 813

125

919

651

3 732

Pojistné od obyvatelstva Pojistné od

Zdroj: [10] - vlastní úprava

Údaje jsou uváděny za jednotlivé kalendářní roky, údaje za rok 1953 jsou přepočítané v hodnotách po peněţní reformě z 1. 6. 1953. Významným mezníkem v roce 1953 byla měnová reforma. Pro ţivotní pojistky byl zvolen přepočet 1:20 přesto, ţe většina tehdy platných ţivotních pojištění byla sjednána na nízké pojistné částky. Věcné změny v pojištění majetku a odpovědnosti za škody spočívaly především ve zrušení pojištění státních hospodářských organizací, jejichţ pojištění podle tehdejší ideologie neměla „zvláštní opodstatnění“. Pro zřizovaná zemědělská druţstva však bylo zavedeno výhodné povinné pojištění plodin, hospodářských zvířat a ostatního movitého majetku. Dne 25. 7. 1958 se valná hromada První české zajišťovací banky se sídlem v Praze usnesla na likvidaci a začlenila se do Státní pojišťovny. Na základě souhlasu ministra financí, uvedeném ve výnosu ze dne 13. října 1958 č. 242/157 113/S-1194-58, byl vytvořen úplný pojišťovací a zajišťovací monopol. Zákon č. 82/66 Sb. vytvořil nový pohled na postavení a funkci pojišťovny. Deklaroval odlišnost podniku od státu a jeho hospodářskou samostatnost.

27

V II. etapě byly na podkladě zákona č. 162/68 Sb., zřízeny dva samostatné pojišťovací ústavy – Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátná poisťovňa se sídlem v Bratislavě. Jejich vznik byl dán na základě ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Dnem 1. ledna 1968 byly vytvořeny Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika. Pŧsobnost obou pojišťoven byla celorepubliková a tím bylo v jistém smyslu vytvořeno konkurenční prostředí. Obě pojišťovny se však po dohodě omezily na pŧsobení pouze v příslušné republice, tak k jeho skutečnému vytvoření nedošlo. Obě pojišťovny od počátku úzce spolupracovaly a to aţ do zániku společného státu Čechŧ a Slovákŧ. Přes

značnou

ideologizaci

si

pojišťovnictví

uchovalo

určitou

autonomii.

V podmínkách administrativně příkazového řízení se Česká státní pojišťovna i Slovenská státní pojišťovna snaţily o maximálně racionální ekonomické chování a to i přesto, ţe bylo nutno řešit některé problémy, jako chronickou nedostatečnost tarifu havarijního pojištění, nárŧst nevyřízených pojistných událostí a situaci kolem komplexního pojištění úrody [10]. Následující tabulka ukazuje nárŧst přijatého pojistného v letech 1969 aţ 1989. Tabulka 2: Přijaté pojistné v roce 1969 a v roce 1989 (v milionech Kč)

České země

Slovensko

Česko-Slovensko

1969

1989

1969

1989

1969

1989

1 631

7 738

426

2 799

2 057

10 537

organizací

2 094

8 210

690

3 718

2 784

12 128

Celkem

3 725

16 148

1 116

6 517

4 841

22 665

Pojistné od obyvatelstva Pojistné od


28

3.3.

OBDOBÍ

PLÁNOVANÉHO

PŘECHODU HOSPODÁŘSTVÍ

OD

CENTRÁLNĚ K

TRŢNÍMU

HOSPODÁŘSTVÍ 1991-2000

Rozvoj českého pojišťovnictví nastal v roce 1991, kdy byl přijat zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který zrušil monopol, umoţnil konkurenci v tomto oboru podnikání a rozšířil tím nabídku pojistných produktŧ a soustavné zlepšování péče o klienta. Byla docilována poměrně vysoká dynamika rŧstu předepsaného pojistného a zvyšovala se celková pojištěnost. Pojišťovny prokázaly schopnost řešit dŧsledky závaţných přírodních událostí, jakými byly povodně v roce 1997. Přelomovým rokem se z hlediska pojistného práva stal rok 1999. Byl přijat zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ. Na základě tohoto zákona bylo moţno přejít od zákonného pojištění k povinnému smluvnímu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Druhou klíčovou právní normou přijatou v roce 1999 byl zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonŧ. Na základě zmocnění daného tímto zákonem vydalo Ministerstvo financi prováděcí vyhlášku č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon a 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Ten byl jiţ také novelizován zákonem, a to č. 159/2000 Sb. Dalším dŧleţitým zákonem, který se týkal pojišťovnictví, byl zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisŧ, a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisŧ. V příslušných ustanoveních tohoto zákona bylo upraveno smluvní pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Výše uvedené právní normy byly potřebné z hlediska harmonizace legislativy s právními akty EU i z hlediska potřeb praxe. Pro české pojišťovnictví mělo zásadní význam přijetí zákona č. 492/2000 Sb., o daních z příjmŧ, ve znění pozdějších předpisŧ. Na základě tohoto zákona získalo ţivotní pojištění daňovou podporu. Jednalo se o produkty, které měly charakter „spoření na stáří“ a doplňkovou funkci v dŧchodovém systému. Jednalo se o pojištění pro případ doţití, pro případ smrti nebo doţití a dŧchodové pojištění. Byly zavedeny dva okruhy daňových stimulací. Pro zaměstnavatele/zaměstnance a pro individuálního pojištěného/poplatníka.

29

Pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na soukromé ţivotní pojištění v zákonem dané výši, se povaţuje za jeho náklad. U zaměstnance, za něhoţ hradí pojistné na soukromé ţivotní pojištění pojišťovně zaměstnavatel, jsou od daně z příjmŧ osvobozeny částky pojistného. Pojistné hrazené zaměstnavatelem na soukromé ţivotní pojištění se nezapočítává do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení. U fyzické osoby, která si platí pojistné na soukromé ţivotní pojištění sama, lze od základu daně za zdaňovací období odečíst pojistné zaplacené poplatníkem na zdaňovací období do výše stanovené zákonem. Na základě usnesení vlády České republiky č. 555 ze dne 9. června 1999 vznikl dne 1. 9. 2000 v rámci ministerstva Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. V dubnu 1991 byla zaloţena Česko-Slovenská asociace pojišťoven a v roce 1993 Česká asociace pojišťoven. Naše asociace od roku 1994 citlivě reagovala na potřeby členských pojišťoven a pojišťovnictví. V roce 1991 měly povolení k provozování pojišťovací činnosti pouze 3 pojišťovny. Jejich počet do roku 2003 narostl na 42 [31]. Tabulka 3: Počet pojišťoven v ČR od roku 1992 do roku 2003

1992

1993

1994

1995

1996

1997

12

20

27

35

35

40

ţivotních

-

5

4

5

2

4

neţivotních

-

7

10

15

14

18

univerzálních

-

8

13

15

19

18

1998

1999

2000

2001

2002

2003

41

42

41

43

42

42

ţivotních

5

3

3

3

3

3

neţivotních

19

21

20

23

22

22

univerzálních

17

18

18

17

17

17

Pojišťoven celkem: z toho:

Pojišťoven celkem: z toho:

Zdroj: Ministerstvo financí ČR - vlastní úprava

30

Z uvedených 42 pojišťoven pŧsobících na území České republiky v roce 2002 lze 35 charakterizovat jako tuzemské pojišťovny a 7 jako zahraniční (organizační sloţky pojišťoven se sídlem v zahraničí). V uvedeném počtu tuzemských pojišťoven bylo 33 akciových společností, 1 druţstvo a 1 právnická osoba zřízená dle zvláštního zákona (Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, která měla povolení k provozování soukromého zdravotního pojištění). V roce 2000 činila v České republice celková pojištěnost 3,6 %. Za prŧměrem zemí EU, který činil v roce 1999 7,9 %, však zaostávala. Druhým ukazatelem, který vyjadřuje vyspělost ekonomiky a stupeň rozvoje pojistného trhu, je podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. V roce 2000 dosáhl tento ukazatel v České republice výše 32,6 % a zvýšil se proti roku 1999 o 0,9 %. Za země EU činí prŧměr 62,6 % v roce 1999, přičemţ

v roce

1992

byl

podíl

ţivotního

pojištění

na

celkovém

předepsaném

pojistném 48,8 %. Předepsané pojistné členŧ ČAP vzrostlo z 14,4 mld. Kč v roce 1991 na 69,2 mld. Kč v roce 2000, tj. o 381 %. Meziroční přírŧstky předepsaného pojistného přesahovaly v celém období od roku 1992 10 %. Na jejich výkyv měla vliv inflace, hlavně v první třetině devadesátých let a výkon celého národního hospodářství. Finanční stabilitu pojistného trhu ilustruje vývoj technických rezerv pojišťoven. V roce 1993 činily rezervy členŧ ČAP cca 52 mld. Kč a v roce 2000 jiţ 177,2 mld. Kč. Rozhodující podíl připadá na technické rezervy u ţivotního pojištění, které představují v podstatě úspory klientŧ pojišťoven. V roce 1993 činily 45,9 mld. Kč a v roce 2000 86,1 mld. Kč. Finanční hospodaření pojišťoven a struktura finančního umístění výrazně ovlivňují obezřetné chování pojišťoven při investování. V roce 1994 měla nadpoloviční podíl na celkovém finančním umístění členských pojišťoven ČAP depozita u bank, od roku 1998 začaly nabývat na významu cenné papíry s pevným výnosem. V roce 1997 činil podíl cenných papírŧ s pevným výnosem k celkovému finančnímu umístění 27% a depozita u bank 32 %. V roce 2000 jiţ činil podíl cenných papírŧ 65 % a podíl depozit klesl na 12 % [31].

31

3.4. VÝVOJ OD ROKU 2002

Rok 2002 byl spojen s největší přírodní katastrofou ve střední a východní Evropě, kterou byly srpnové povodně. Postihly značnou část území České republiky a celkové ekonomické ztráty představovaly zhruba 73 mld. Kč. Pojištěné škody byly odhadnuty na 37 mld. Kč. Bylo dŧleţité, ţe všechny pojišťovny byly schopny dostát svým závazkŧm a vyplatily pojistná plnění. Bylo nutné změnit zpŧsob oceňováni rizika, přehodnotit sazby i stávající pojistné produkty. Počínaje rokem 2003 přikročily pojišťovny k úpravě sazeb u majetkových pojištění, stanovení limitŧ pojistného plnění a spoluúčasti. Významným rysem vývoje v roce 2002 bylo urychlení prací na dokončení harmonizace českého pojistného práva s právními akty Evropské unie k pojišťovnictví. Ministerstvo financí připravilo návrh novely zákona o pojišťovnictví, návrh zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, návrh zákona o pojistné smlouvě a návrh novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tyto zákony měly přinést především soulad s evropským právem tak, aby pojišťovnictví mohlo od 1. května 2004 fungovat v rámci jednotného vnitřního pojistného trhu. Dŧraz byl kladen na ochranu spotřebitele, kontrolu zdraví pojišťoven, zavést registraci pojišťovacích zprostředkovatelŧ, přičemţ jedna z podmínek byla doloţení poţadované odborné zpŧsobilosti, a zkvalitnění smluvních vztahŧ pojištění [31]. Rok 2003 byl posledním rokem před přistoupením České republiky k Evropské unii, před zapojením do jednotného pojistného trhu členských státŧ EU. V České republice byla přijata nová legislativa. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. V zákoně byla například definována celá řada pojmŧ. Značný praktický dopad mělo členění na pojištění škodová a obnosová. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona. Tento zákon je v souladu se Směrnicí 2002/92/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. 12. 2002 o zprostředkování pojištění, jejímţ cílem je zabezpečit „evropský pas“ i pro pojišťovací zprostředkovatele na základě vymezených podmínek pro výkon této činnosti a zajistit nezbytnou ochranu spotřebitele. Zákon zřídil jejich registr a upravil výkon státního dozoru nad jejich činností. Dalším dŧleţitým zákonem, pro zapojení České republiky do jednotného pojistného trhu členských státŧ EU, byl zákon č. 39/2004 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonŧ. Jsou jím transponována ustanovení tzv. třetí generace směrnic ES, týkajících se ţivotního a neţivotního pojištění. Posledním dŧleţitým zákonem 32

byl zákon 47/2004 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu zpŧsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonŧ. Jeho novela měla harmonizační charakter. Jednalo se o implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/26/ES ze dne 16. 5. 2000 (tzv. čtvrtá motorová směrnice) o sbliţování právních přepisŧ členských státŧ týkajících se pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o změně směrnic 73/239/EHS a 88/357/EHS. Cílem této směrnice bylo zajistit vyšší ochranu spotřebitele v celém Evropském hospodářském prostoru. Novelou se navýšily limity pojistného plnění a to -

Škody na zdraví nebo usmrcením (na kaţdého usmrceného nebo zraněného) z 18 mil. Kč na 35 mil. Kč.

-

Škody na věci (bez ohledu na počet poškozených) z 5 mil. Kč na 18 mil. Kč.

Pojistné smlouvy s niţšími limity musely být nejpozději do 30. 4. 2005 upraveny na minimální limity [31]. Rok 2004 byl prvním rokem členství České republiky v Evropské unii. Pro pojišťovny to znamenalo povinnost aplikovat v praxi řadu nových zákonných poţadavkŧ a omezení, ale také moţnost pŧsobit na jednotném pojistném trhu unie. Stejnou moţnost získaly i pojišťovny pŧsobící v jiných zemích EU. Během krátké doby se jich v ČR zaregistrovalo několik desítek. Zkušenosti z pŧvodních členských zemí EU nicméně naznačovaly, ţe vliv přeshraničního poskytování sluţeb na národní pojistné trhy je zatím velmi malý. Tento rok ukázal, ţe je třeba hledat nové cesty k rozvoji trhu, nové produkty, které by klienty více oslovily a vyhověly tak jejich potřebám. Tuzemské pojišťovny rovněţ kladly dŧraz na zvyšování úrovně klientského servisu, který se stal pro zákazníky dŧleţitější a stal se také jedním z hlavních kritérií při rozhodování výběru pojišťovny. Základní fáze harmonizace českého pojistného práva s legislativou Evropské unie k pojišťovnictví byla ukončena přijetím čtyř zákonŧ z roku 2003 [31]. Vstupem České republiky do Evropské unie bylo nutné splnit podmínku v zákonu 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonŧ. Jednalo se o část týkající se poskytování informací budoucím klientŧm pojišťoven. Zákon se snaţí ochránit klienty a vyjmenovává dŧleţité informace, které je pojišťovna povinna klientovi sdělit. Jedná se například o dobu platnosti pojistné smlouvy, zpŧsobu zániku, zpŧsob a doba placení pojistné smlouvy, zpŧsoby výpočtu a rozdělení bonusŧ, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, přičemţ se bonusem v pojišťovnictví rozumí sleva při plnění určitých podmínek. Typickým příkladem je bonus poskytovaný u havarijního pojištění. Zpŧsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za kaţdé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového 33

pojištění, pokud je poţadováno klient se před uzavřením pojistné smlouvy musí dozvědět, jakou částku bude za jednotlivá pojištění platit. V případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílŧ, na které je vázáno pojistné plnění a také uvedení povahy podkladových aktiv. Kdyţ se klient rozhodne uzavřít investiční ţivotní pojištění, je pracovník pojišťovny povinen sdělit názvy všech fondŧ, do kterých lze investovat a také skladbu těchto fondŧ. Dále je povinností pojišťovny sdělit klientovi podmínky a lhŧty týkající se moţnosti odstoupení od pojistné smlouvy a zpŧsob určení moţných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je moţno odstoupení od pojistné smlouvy zasílat. Pracovník pojišťovny by měl dále sdělit obecné informace o daňových a právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění a minimálně sdělit odkaz na zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmŧ, v platném znění. Zde je upravena problematika daňových odpočtŧ, osvobození plnění a zdanění pojistného plnění. Klient by se měl dozvědět, kam se obrátit v případě stíţnosti, tedy zpŧsob vyřizování stíţností pojistníkŧ, pojištěných a oprávněných osob [31]. 1. 1. 2005 nabyly účinnosti zákony č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Bylo třeba přispět k zabezpečení registrace uvedených osob a k přípravě odborných zkoušek. K tomu Česká asociace pojišťoven vypracovala Studijní texty. V roce 2005 pokračovala implementace dalších právních aktŧ EU. Byl vydán zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními druţstvy, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonŧ (zákon o finančních konglomerátech), s účinností od 29. 9. 2005 (s plnou účinností od 30. 9. 2006). Zákon upravuje výkon doplňkového dozoru nad regulovanými osobami (pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna) pŧsobícími ve finančních konglomerátech, vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dozoru nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob pŧsobících ve finančním konglomerátu. Účelem doplňkového dozoru je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, ţe jsou součástí finančního konglomerátu. Zákon stanovuje rovněţ doplňková pravidla obezřetného podnikání a upravuje správní delikty. V roce 2005 probíhal legislativní proces u dalších zákonŧ, z nichţ některé byly ve sledovaném roce i přijaty, ale s účinností aţ po 31. 12. 2005. Z nich má stěţejní postavení zákon č. 57/2006 Sb., o změně zákonŧ v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem. Od data účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 4. 2006, je dohled integrován do České národní banky (ČNB). O této variantě řešení rozhodla vláda svým usnesením č. 1079 ze dne 34

24. 8. 2005. Česká národní banka se stala jediným subjektem vykonávajícím dohled nad osobami pŧsobícími na finančním trhu. Má povinnost provádět analýzy vývoje finančního systému, pečovat o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívat ke stabilitě finančního systému jako celku. Pokud jde o pojišťovnictví, převzala tak ČNB agendu Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, který pŧsobil v rámci Ministerstva financí ČR. V rámci organizační struktury ČNB existují z hlediska integrovaného dohledu tři sekce: – sekce bankovního dohledu, – sekce regulace a dohledu nad pojišťovnami, – sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem [31]. V roce 2006 nebyl v Evropské unii přijat ţádný právní předpis, který by přímo upravoval některou z otázek týkajících se pojišťovnictví. Velké úsilí v prŧběhu celého roku 2006 věnovala Evropská komise především přípravě nové směrnice o Solventnosti II (Solvency II). Současný rámec regulace a dohledu představovaný Solvency I jiţ dalšímu rozvoji jednotného trhu nevyhovuje. Cílem projektu je odstranění existujících nedostatkŧ a nesourodosti, zavedení systému řízení a oceňování všech rizik pojišťovny. Budou pouţity rizikově orientované výpočty kapitálové přiměřenosti, dojde k většímu sladění výpočtu závazkŧ pojišťoven (technické rezervy) a současnému posílení konvergence činnosti v oblasti dohledu. Vydání návrhu směrnice se očekávalo v červenci 2007 [31]. Po dvouletém zpomalení rŧstu předepsaného pojistného došlo v roce 2007 na trhu k viditelnému oţivení. Rŧst stoupl téměř o 9 %. ČAP se na základě analýzy legislativního řešení přijatého v některých jiných členských státech EU výrazně podílela na přípravě globální výjimky pro pojištění ze zákazu pouţívat rozdílŧ v pohlaví při tvorbě pojistného a kalkulaci pojistného plnění. Předpokládalo se, ţe tato výjimka by měla být schválena v rámci návrhu antidiskriminačního zákona v roce 2008. Jedním z přijatých dŧleţitých zákonŧ pro povinné ručení byl zákon č. 215/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonŧ (zákon a silničním provozu), ve znění pozdějších předpisŧ, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisŧ. V zákoně o přestupcích byl upřesněn limit škody, do kterého nemusí být policie přivolána k dopravní nehodě, jejíţ hodnota je niţší neţ 50 000 Kč. Úpravou byla do limitu zahrnuta i částka 50 000 Kč [31].

35

Světový trh v roce 2008 ovlivnila americká hypoteční krize. V září burzy po celém světě zaznamenaly hluboký propad. Do vývoje pojistného trhu v České republice se tato krize promítla jen omezeně. Předepsané pojistné zaznamenalo nárŧst o 5%. Z hlediska zákonŧ vydaných v roce 2008 jsou dŧleţité zejména ty, jeţ se týkají pojištění motorových vozidel. Jde především o zákon č. 137/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisŧ. Zvýšil se jiţ zmiňovaný minimální limit plnění pro případ věcné škody na 35 mil. Kč bez ohledu na počet poškozených, zelená karta se stala jediným dokladem o pojištění odpovědnosti a byl zaveden příspěvek do Kanceláře pojistitelŧ, který bude hradit vlastník (nebo provozovatel) v případě, ţe vozidlo bude provozováno bez pojištění odpovědnosti. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. 6. 2008 s výjimkou ustanovení týkající se zmíněného příspěvku, který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2009. Pod č. 267/2008 Sb. bylo vyhlášeno úplné znění zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jak vyplývá z pozdějších změn. Pro likvidaci pojistných událostí byla značně dŧleţitá změna § 47 Dopravní nehoda zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisŧ, jeţ byla provedena zákonem č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. Účastníci dopravní nehody jsou od 1. 1. 2009 nově povinni ohlásit nehodu policistovi, pokud došlo k hmotné škodě převyšující na některém ze zúčastněných vozidel částku 100 000 Kč. Předtím činil tento limit 50 000 Kč. Nejdŧleţitější legislativní aktivitou v roce 2008 byla diskuse nad návrhem rámcové směrnice o Solventnosti II zavádějící mj. moderní systém řízení a oceňování rizik pojišťoven. Nicméně se nepodařilo vzhledem k panujícím věcným rozporŧm mezi členskými státy do konce roku dojednat kompromis. Nejspornější v tomto ohledu byla problematika skupinového dohledu a problematika oceňování aktiv a závazkŧ [31]. V rámci pojišťovnictví patřilo mezi nejdŧleţitější události roku 2009 nalezení kompromisu ohledně definitivního znění dlouho připravované rámcové směrnice Solventnost II. Velký význam mělo i vydání Sdělení o strukturovaných retailových finančních produktech Evropské komise, která navrhla sjednocení právní úpravy informační povinností a zpŧsobu uzavírání obchodu u těchto produktŧ, mezi které vedle produktŧ UCITS (fondy kolektivního investování) patří například i investiční ţivotní pojištění. Výsledky pojišťoven za rok 2009 svědčí o jejich rychlé reakci na aktuální změny trhu. Svá portfolia pojišťovny rozšířily o produkty, jejichţ parametry přizpŧsobily dané ekonomické situaci a ve kterých zohlednily současné moţnosti a potřeby pojistníkŧ. Obezřetné chování klientŧ bylo moţné sledovat 36

v ţivotním pojištění. Většina z nich dala přednost jistotě. Volila produkty s garantovaným zhodnocením, coţ se týkalo hlavně produktŧ, které kladou větší dŧraz na riziko. Tempo rŧstu předepsaného pojistného bylo zpomaleno. Přesto se podařilo výsledek navýšit o 3,3 % [31]. V roce 2010 se soustředily hlavní aktivity účastníkŧ legislativního procesu EU na přípravu a následné přijetí právních předpisŧ zakládajících Evropský systém orgánŧ finančního dohledu. Jeho úkolem bude překonat existující nedostatky v oblasti dohledu nad finančním trhem, které byly identifikovány v souvislosti se vznikem finanční krize na podzim 2008, a zabránit opakování obdobných krizí v budoucnosti. Páteří systému jsou dvě nově vzniklé instituce: Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB), odpovědný za dohled nad makroekonomickou stabilitou finančního systému jako celku a odhalování systémových rizik pro jeho stabilitu napříč jednotlivými sektory, a Evropské orgány dohledu (ESA) vzniklé transformací existujících výborŧ (národních) orgánŧ dohledu na samostatné dohledové orgány pro jednotlivá odvětví regulovaných finančních sluţeb s vlastní právní subjektivitou. Dohled nad pojišťovnami bude zajišťovat Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Zásadní činností na poli přípravy nových právních předpisŧ byla také příprava znění tzv. implementačních opatření druhé úrovně, provádějících rámcovou směrnici Solvency II. V oblasti konzultací Evropské komise, které uvozují zahájení legislativní iniciativy tohoto orgánu, lze povaţovat za klíčové vydání Bílé knihy o garančních systémech v pojišťovnictví. Evropská komise v ní představuje svŧj záměr zavést v sektoru pojišťovnictví harmonizované garanční systémy pro případ úpadku pojistitelŧ, podobné těm, jaké existují v bankovním a investičním sektoru jiţ od 90. let minulého století. Dle Bílé knihy z třiceti zemí EU-EHP pouze dvanáct pouţívá jeden nebo více obecných systémŧ záruk v pojišťovnictví. Pokud to převedeme do měřítka podle hrubého předepsaného pojistného, tak jedna třetina celého pojistného trhu není kryta ţádným systémem záruk. Asi 26 % ţivotních pojistek a 56 % neţivotních pojistek není nijak chráněno. Bílá kniha předkládá soudrţný rámec pro činnost EU ohledně ochrany pojistníkŧ a oprávněných osob v rámci systému záruk v pojišťovnictví. Nemá tak docházet k přenášení zátěţe na daňové poplatníky. Navrhuje směrnici, která by zajistila, aby všechny členské státy měly systém záruk v pojišťovnictví, který by splňoval minimální soubor poţadavkŧ na koncepci. Vydaná Zelená kniha s názvem „Na cestě k přiměřeným, udrţitelným a spolehlivým dŧchodovým systémŧm v Evropě“ se zabývá vlivem dlouhodobých demografických změn a současné hospodářské recese na penzijní systémy v EU, nutností jejich reforem za účelem 37

zajištění jejich udrţitelnosti a dostatečnosti a definicí role, kterou by Evropská komise a legislativa EU v této oblasti měla hrát. Pokles neţivotního trhu byl zpŧsoben propadem předepsaného pojistného v oblasti pojištění motorových vozidel, kde dochází k nepoměru předpisu a počtu pojistných smluv. Mŧţe za to vývoj cen pojištění, které jsou stlačovány dolŧ kvŧli silně konkurenčnímu prostředí, často aţ na hranu ekonomické únosnosti. Přispívá k tomu i fakt, ţe ekonomická situace posledních let vedla ke značnému sníţení prŧměrných cen prodávaných nových automobilŧ. Zásadní změnou bylo i tzv. zavedení přímé likvidace do pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kterou provádí od roku 2010 řada pojišťoven poskytující toto pojištění. Pojišťovny s touto sluţbou vyřizují pojistné události za klienta samy. Klient pouze hlásí škodu a o víc se nemusí starat. Mezi pojišťovnami probíhala diskuse o vytvoření clearingového centra pro řešení vzájemných plateb mezi pojišťovnami po vzoru západoevropských pojistných trhŧ. Dne 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. V § 57 tohoto zákona je upraveno, ţe pokud pojišťovna pouţívá rozdílnost pohlaví, jako určující faktor při stanovení rozdílné výše pojistného a rozdílného výpočtu pojistného plnění, musí při tomto stanovení vycházet z veřejně dostupných údajŧ a z údajŧ získaných z vlastní provozované pojišťovací činnosti nebo ze statistik společně vytvářených pojišťovnami. Nejsou-li k dispozici veřejně dostupné údaje včetně statistik společně vytvářených pojišťovnami, je pojišťovna povinna zveřejňovat a pravidelně aktualizovat vlastní statistické údaje [31]. Na podporu provedení těchto ustanovení zveřejnila ČAP výběr odpovídajících dostupných zdrojŧ. Rok 2011 probíhal v přípravách na dŧchodovou reformu, která v roce 2012 vrcholí. Pojišťovny usilovaly, aby se na reformě podílely především jejich penzijní fondy. Nynější dŧchodový systém je tzv. 1. pilíř. V návrhu penzijní reformy ministerstva práce a sociálních věcí tvoří základ dŧchodového systému současný prŧběţný systém. Do současného prŧběţného systému přispívá ekonomicky aktivní generace a zároveň jsou z něho vypláceny penze dnešním dŧchodcŧm. Hlavním úkolem tohoto pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši dŧchodŧ i pro lidi s niţšími příjmy, aby se ve stáří mohli vyhnout chudobě. Systém musí být zároveň výhodný pro občany, kteří svou prací vytvářejí hodnoty a platí sociální pojištění a další daně. Dnešní systém byl nastaven před více neţ sto lety. Doba, kdy byl jedinec v dŧchodu, se počítala na roky. Prŧměrná doba doţití se zvyšovala a musí se tedy zvyšovat i věková hranice pro odchod do dŧchodu. Ekonomicky aktivních obyvatel tímto 38

ubývá a jejich příspěvky na tento systém nestačí. Cílem není uspořit na dŧchodech vyplácených v tomto systému, ale rozloţit rizika a lépe zhodnotit spořenou částku na dŧchod. Vytvoří se soustava s více pilíři, které budou účelně kombinovat solidární pojetí a výplaty penzí s kapitálovými prvky spoření [6]. Do 28. února roku 2012 se mohli klienti penzijních fondŧ rozhodnout a přejít do jiného penzijního fondu. Po tomto datu je přechod klientŧ zastaven. Klienti bez připojištění si ho mohou po tomto datu sjednat za stávajících podmínek a to aţ do listopadu. Po té si nebude moţné takové připojištění zaloţit. Od nového připojištění se toto liší tím, ţe v současnosti není moţná ztráta z uspořených prostředkŧ, kdeţto v novém systému si od prosince kaţdý klient bude ručit za výkony fondu svými penězi. Případná ztráta tak pŧjde na jeho vrub. Dŧleţitým ukazatelem pro změnu penzijního fondu byly jejich výnosy za poslední roky v delším časovém horizontu. Výsledky posledních dvou let nemusí být vţdy směrodatné. Dalším ukazatelem je kapitálová přiměřenost. To je schopnost pokrýt kapitálem případné budoucí ztráty. Dalším ukazatelem je nákladovost penzijního fondu, tedy jak hospodaří. Čtvrtý ukazatel jsou takzvané „náklady příštích období“. Jedná se o kumulovaný dluh, který se vytvořil v minulých letech. Nejčastěji se jedná o provize vyplacené zprostředkovatelŧm za získání nového klienta. Patří sem i výdaje na marketing a inzerci. Pro porovnání uvádím tabulku výnosŧ některých Penzijních fondŧ od roku 2006 do roku 2010.

39

Tabulka 4: Přehled výnosŧ jednotlivých PF od roku 2006 Vlastní Výnosy Penzijní

Prŧměrný

kapitál

fond

(miliony

roční 2006

2007

2008

2009

2010

korun)

výnos 2006-2010

Allianz

967 801

3

3,05

3

3,1

3

3,04

Generali

204 319

3

4,1

2

2,4

2,1

2,87

2 286 843

3

2,4

0,4

1,2

2

2,03

3 026 619

3

3,07

0,4

1,28

2,34

1,82

1 383 178

3

2,5

0,04

0,1

2,1

1,67

1 585 836

3

2,33

0,58

0,24

2,23

1,67

2 764 332

2,5

2,2

0

2

1,47

1,63

1 076 265

2

2,4

0,05

1,4

1,5

1,62

613 537

2,3

2,4

0,02

1,4

1,03

1,35

PF České pojišťovny PF České spořitelny ING PF PF Komerční banky AXA PF ČSOB PF Stabilita ČSOB PF Progres +Zemský PF


3. pilíř - Velkou změnou je výše státních příspěvkŧ. Dotkne se jak stávajících tak i nových klientŧ penzijního připojištění. Jejich změna začne platit od začátku roku 2013 a bude platit pro ty, co si jiţ spoří nebo teprve začnou spořit v některém z penzijních fondŧ. Dosud získal minimální příspěvek od státu 50 Kč měsíčně kaţdý, kdo si sám ukládal alespoň měsíčně 100 Kč. Nový limit pro získání státního příspěvku se posune na minimální měsíční vklad 300 Kč a minimální státní příspěvek se pro tuto hranici zvýší na 90 Kč. Získat státní příspěvek tedy vyjde oproti současné době dráţ. Ještě tento rok platí, ţe při vlastním vkladu 200 Kč stát posílá na účet účastníka 90 Kč. Zhruba 1,7 milionu lidí si podle statistik ukládají méně neţ 300 Kč na penzijní připojištění. Moţnost spořit si méně neţ 300 Kč stále zŧstává ovšem od roku 2013 jiţ bez státního příspěvku. Strategií Penzijních fondŧ tak v současnosti je, ţe všichni klienti spořící si méně neţ 300 Kč měsíčně, budou Penzijní fondy oslovovat s nabídkou navýšení. Stát chce motivovat lidi, aby si spořili na stáří více peněz. Došlo tím i k zvýšení maximálního státního příspěvku na 230 Kč měsíčně při vloţené částce klienta 1000 Kč. Pokud si člověk uloţí měsíčně 1000 Kč, bude moci získat od státu ročně 2760 Kč, 40

zatímco dosud to bylo jen 1800 Kč. Spoření na penzi v dobrovolném připojištění ve třetím pilíři, se tak stane jedním z nejvýnosnějších finančních instrumentŧ příštích let. Bude srovnatelné s dosud velmi oblíbeným stavebním spořením. Naopak, kdo si bude ukládat málo, nedostane od státu nic. Tabulka 5: Přehled státní příspěvkŧ do roku 2012 a změna od roku 2013

Současná výše státního

Výše příspěvku od roku

příspěvku

2013

100

50

0

200

90

0

300

120

90

400

140

110

500

150

130

600

150

150

700

150

170

800

150

190

900

150

210

1000

150

230

Výše vkladu klienta


Další nový dobrovolný systém, který se zavadí od příštího roku je tzv. 2. pilíř. Princip tohoto systému je na rozhodnutí občana, zda bude odvádět na sociální pojištění 25 procent hrubé mzdy, místo dosavadních 28 procent. Zbylá 3 procenta bude moci posílat do penzijního fondu dle svého výběru. K tomu bude ale muset ještě posílat další 2 procenta ze své hrubé mzdy. Jedná se o takzvaný systém OPT-OUT. Je to právě moţnost vyvázat se z povinnosti odvádět 28 procent z hrubé mzdy na dŧchodové pojištění a moţnost vybrat si jednu ze čtyř variant investičních strategií a podle ní se budou jeho úspory zhodnocovat. V nabídce musí penzijní společnosti vţdy mít dynamický, vyváţený a konzervativní fond a fond státních dluhopisŧ. Lišit se budou podle výše rizika. Nejmenší riziko je v případě konzervativních fondŧ a fondŧ státních dluhopisŧ. Naopak nejvyšší riziko se očekává u dynamických fondŧ, ale na druhou stranu je zde v dlouhém časovém horizontu šance na daleko vyšší zhodnocení. Pokud člověk znejistí, bude moci přejít do jiného méně rizikového fondu a bude také moci přestupovat mezi jednotlivými penzijními společnostmi. Aby riziko dynamického fondu nebylo aţ příliš velké, bude fungovat takzvaná investiční brzda nebo

41

autopilot. Penzijní společnosti budou mít povinnost ve druhém pilíři deset let před dŧchodem, ve třetím pět let před dŧchodem postupně převádět uspořené prostředky klientŧ do bezpečnějších profilŧ. To zabrání situaci, ţe by krátce před dŧchodem hodnota úspor dramaticky klesla. Vstup do dobrovolného OPT-OUTU bude umoţněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému jiţ nebudou moci vystoupit. Zda vyuţijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více neţ 35 let, budou moci rozhodnout mezi 1. lednem a 30. červnem 2013. Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsícŧ, vstup do systému individuálních účtŧ jim bude umoţněn právě v prvním pololetí roku 2013. Stávající penzijní fondy se přejmenují na penzijní společnosti. Dosavadní penzijní fondy se zakonzervují do takzvaných transformačních fondŧ a budou fungovat podle starých pravidel. Uţ nebude moţno do nich vstupovat. Dosud fondy ručily, ţe hodnota úspor klientŧ neklesne do minusu a investovali proto s co nejmenším rizikem. Výnosy byly malé jak je ostatně vidět v tabulce. Hlavní rozdíly mezi třetím a druhým pilířem jsou například v tom, ţe z třetího pilíře je moţné kdykoliv vystoupit a také do něj mŧţe člověk vstoupit v jakémkoliv věku. Vedle toho u druhého pilíře si musí lidé nad 35 let rozmyslet do poloviny roku 2013, zda se do nového systému zapojí či ne. Poté jiţ to nebude moţné. Zapojit se budou moci pouze lidé mladší 35 let. Rozdíl je také ve vhodnosti jednotlivých systémŧ. Dle odborníkŧ se druhý pilíř vyplatí zejména mladším ročníkŧm, a to hlavně těm s vyššími příjmy. Oproti klasickému se penzijní připojištění díky státnímu příspěvku mŧţe vyplatit kaţdému. Reakcí na neustálé prodluţování věku potřebného pro odchod do dŧchodu, se stala aktuálně zvaţovaná právní úprava o zavedení „předdŧchodŧ“. Zaměstnanci ve fyzicky náročných profesí nebudou schopni pracovat téměř aţ do sedmdesáti let. Tímto by jim byl umoţněn odchod do dŧchodu o jeden aţ pět let dříve, neţ stanovuje zákon. O takzvaný předdŧchod budou moci poţádat všichni lidé, kteří budou mít naspořené prostředky. Zaměstnancŧm

budou

moci

přispívat

jejich

zaměstnavatelé

v rámci

současného

transformovaného penzijního připojištění. Zaměstnavatelé si tento příspěvek budou moci započítat jako nákladovou poloţku a zaměstnanci budou osvobození od daně z příjmu. Doba strávená v předdŧchodu neovlivní výplatu klasické starobní penze. Nebude se počítat do rozhodného období, ze kterého se berou v potaz výdělky pro výpočet starobní penze. To znamená, ţe lidé nebudou muset platit sociální pojištění. Spořit nemusí jen zaměstnavatel. Spořit si mŧţe kaţdý sám dle svých moţností. Tato moţnost se týká i ţivnostníkŧ.

42

Výše částky, která by byla pobírána v předdŧchodu by záleţela na výši uspořených prostředkŧ. Minimální výše renty by podle zákona měla činit 30% prŧměrné mzdy. V dnešních cenách by to tedy mělo být asi osm tisíc měsíčně. Zatím se jedná o tom, ţe uspořené peníze se nebudou moci vybrat najednou, ale budou vypláceny pouze v podobě renty. Orientačně, pokud chce člověk pětiletý předdŧchod, bude muset mít naspořeno minimálně 480 tisíc korun a na jeden rok předdŧchodu mu pak bude stačit 96 tisíc korun. Rozdíl mezi předdŧchodem a dŧchodem bude takový, ţe při odchodu do předdŧchodu se nebude krátit výše penze. To u předčasného dŧchodu neplatí. Například při odchodu do předčasného dŧchodu o asi 1100 dní, coţ jsou zhruba 3 roky, bude starobní penze krácena o 14,7 %. Doba strávená v předdŧchodu budoucí starobní penzi nezkrátí, ale také nevylepší [8].

3.5.

TŘI

POJIŠŤOVNY

CHARAKTERIZUJÍCÍ

VÝVOJ

POJIŠŤOVNICTVÍ

Pro vývoj pojišťovnictví je charakteristický vznik tří pojišťoven. První je Česká pojišťovna a.s. (dále jen Česká pojišťovna), která je nejstarší na trhu. Její vznik se váţe k roku 1827, kdy byla zaloţena První česká vzájemná pojišťovna. Po demonopolizaci pojišťovnictví se zbavuje státního kapitálu a ze státního podniku vzniká akciová společnost. Dle posledních dostupných statistik z roku 2011 z České asociace pojišťoven se svým podílem na celkovém předepsaném pojistném ve výši 26,9 % řadí na první místo [3]. Druhou významnou pojišťovnou je pojišťovna Kooperativa. V podstatě jde o první komerční pojišťovnu. Od svého vzniku získala velkou část klientŧ a podíl na celkovém předepsaném pojistném činí jiţ 19,5 %. Kooperativa, a.s., Vienna Insurance Group (dále jen Kooperativa) byla zaloţena v roce 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa [3]. Další pojišťovnou, která začala pŧsobit na českém trhu je pojišťovna Allianz, a.s (dále

jen

Allianz).

Jedná

se

o

první

zahraniční

pojišťovnu

a

s podílem

celkového předepsaného pojistného 8,1 % se řadí na třetí místo. Allianz pojišťovna je stoprocentní dceřinou společností předního světového pojišťovacího koncernu Allianz SE. Na český trh vstoupila v roce 1993 [3]. Ve své práci budu především sledovat tyto tři lídry na českém pojišťovacím trhu. 43

4.

ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO POJIŠŤOVEN V ČR V této části budu sledovat a analyzovat vývoj celkového předepsaného pojistného na

trhu a předepsaného pojistného ţivotního a neţivotního. Provedu analýzu předepsaného pojistného celkového, ţivotního a neţivotního vybraných pojišťoven a budu sledovat prŧvodní jevy, které ovlivňují postavení v ţebříčku podílŧ na předepsaném pojistném.

4.1. HLAVNÍ UKAZATELÉ PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO Vývoj pojistného trhu je moţno posuzovat z mnoha pohledŧ a podle celé řady ukazatelŧ. Mezi několik hlavních ukazatelŧ patří objem předepsaného pojistného, objem předepsaného pojistného v rozloţení na ţivotní a neţivotní pojištění, roční rŧst předepsaného pojistného, velikost předepsaného pojistného na jednoho obyvatele a pojištěnost, měřená velikostí předepsaného pojistného ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Ukazatel objemu předepsaného pojistného kvantifikuje velikost pojistného, které odpovídá platným pojistným smlouvám za celý pojistný trh ve sledovaném roce. Objem je ovlivněn počtem sjednaných pojistných smluv a také výši pojistného, které je závislé na velikosti pojistných částek a druhy rizik, které jsou obsaţené ve smlouvách. Ukazatel ročního růstu předepsaného pojistného ukazuje na změnu ve velikosti předepsaného pojistného v číslech. Tím při dlouhodobém sledování ukazuje tendence jeho vývoje. Tento ukazatel, vyjádřený jako nominální rŧst, samozřejmě zahrnuje i vliv inflace. Proto více vypovídající a v mezinárodním srovnání více vyuţívaný je ukazatel reálného rŧstu předepsaného pojistného. Ukazatel rozložení předepsaného pojistného na životní a neživotní pojištění je v poslední době chápán jako jedna z významných charakteristik pro hodnocení pojistných trhŧ s ohledem na postupně se měnící význam ţivotního pojištění. Poslední dva ukazatele (poměr velikosti předepsaného pojistného a hrubého domácího produktu a velikosti předepsaného pojistného na jednoho obyvatel) lze povaţovat za komplexní ukazatele. Snahou těchto ukazatelŧ je globálně hodnotit rozsah a úroveň pojistných trhŧ. Ukazatel „předepsané pojistné/HDP“ vyjadřuje míru vyuţití pojištění v dané zemi, ale je ovlivněn právě hodnotou HDP. Proto celkové hodnocení je doplňováno 44

ukazatelem „předepsané pojistné“ přepočtené na jednoho obyvatele, jehoţ hodnoty mohou být zase ovlivněny směnnými kursy [5].

4.2.

ANALÝZA

CELKOVÉHO,

ŢIVOTNÍHO

A

NEŢIVOTNÍHO PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO 1991-2000 Vytvořila jsem grafy celkového předepsaného pojistného, předepsaného pojistného ţivotního a neţivotního. Etapy rozděluji do dvou období. První období od roku 1991, kdy došlo ke zrušení monopolu, aţ do roku 2000 a druhé období od roku 2001 do roku 2011. Dále jsem se zaměřila na podíl předepsaného pojistného (celkového, ţivotního a neţivotního) na českém pojistném trhu tří pojišťoven, které jsem pro komparaci vybrala. Sleduji období od roku 2006. Tyto tři pojišťovny uvádím v kapitole 1. Porovnání výsledkŧ je prováděno na základě statistických údajŧ a výročních zpráv České asociace pojišťoven. Tato data jsou dobře dostupná a strukturovaná. Vzhledem k tomu, ţe podíl členŧ ČAP na celkovém předepsaném pojistném se v posledních letech pohybuje kolem 98 %, jsou výsledky ČAP poměrně objektivní. Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného členŧ ČAP od roku 1991 do 2000

Zdroj dat: [2] – vlastní úprava

45

Od roku 1991 do roku 2000 vzrostl počet pojišťoven z 3 na 41. Došlo tím ke značnému navýšení předepsaného pojistného, jak je jiţ zmíněno v první části této práce. Na trhu pŧsobilo více pojišťovacích zprostředkovatelŧ a pojišťovny se začaly chovat konkurenčně. ČAP vydala v roce 2000 broţuru Přehled pojistných produktŧ členských pojišťoven. Přehled vycházel z klasifikace odvětví ţivotních a neţivotních pojištění podle přílohy k zákonu č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Podle tohoto přehledu bylo na pojistném trhu k dispozici zhruba 250 typŧ pojištění, respektive pojišťovaných nebezpečí. Rok 2000 byl prvním rokem provozování povinného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Většina smluv se uzavírala jiţ v roce 1999, ale nabyly účinnosti aţ 1. 1. 2000. Dynamika předepsaného pojistného v letech 1991 aţ 2000 je popsána v úvodní části [31].

4.3.

ANALÝZA

CELKOVÉHO,

ŢIVOTNÍHO

A

NEŢIVOTNÍHO PŘEDEPSANÉHO POJISTNÉHO 2001-2011

Graf 2: Vývoj předepsaného pojistného členŧ ČAP (Celkové, ţivotní a neţivotní pojištění)

Vývoj předepsaného pojistného členů ČAP (v mld. Kč) 160 140

151,1

120

130,2

100

105,9

80 60 40 20

136,6

139,9

119,9

112,5

115,5

68,3

70,6

72,8

116,4

90,9 79,2 50,9 28,3

56,7 34,2

64,8 41,1

44,2

44,9

47,1

2003

2004

2005

2006

76,3

80,2

53,8

56,3

80,7

80,6 70,5

71,1

59,2 45,3

0 2001

2002

Celkem

Životní pojištění


46

2007

2008

2009

Neživotní pojištění

2010

2011

Z 14,4 mld. Kč v roce 1991 vzrostlo předepsané pojistné na 151, 1 mld. Kč v roce 2010. Objem pojistného neţivotního pojištění převyšuje po celou dobu vývoje ţivotní pojištění. Češi jsou mezi Evropany unikátem, co se pojištění týče. Rozloţení tuzemského trhu napovídá nedoceňování ţivotního pojištění. Ţivotní pojištění pro český národ stále nehraje dŧleţitou roli. Velký podíl na rŧstu předepsaného pojistného v neţivotním pojištění mají také velké přírodní katastrofy v letech 1997 aţ 2007. Jenom v pojištění majetku po povodních v letech 1997 vzrostlo předepsané pojistné o zhruba 1 miliardu korun. Prŧlomovým okamţikem se staly povodně z roku 2000 a poté nejrozsáhlejší povodně z roku 2002. V této době byl zájem o pojištění evidentní. Příčinou rŧstu předepsaného pojistného v pojištění majetku byl počet uzavřených smluv a cena pojištění se zvýšila. Nárŧst předepsaného pojistného stoupl od roku 2000 do roku 2005 o více neţ 6 miliard Kč. Ke zvyšování cen pojistného v majetkovém pojištění proběhlo i v posledních letech [29]. Nepříznivý vývoj neţivotního pojištění nezachránil ani nárŧst podnikatelského pojištění, které vzrostlo o 2,1 %. Celkový pokles trhu s neţivotním pojištěním klesl zhruba o 1,2 mld. Kč oproti předchozímu roku. Bylo to zpŧsobeno výrazným poklesem předepsaného pojistného u pojištění vozidel, konkrétně u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla o více neţ 8 %. V roce 2011 Česká asociace pojišťoven změnila metodiku vykazování statistik. Z dŧvodu reálnějšího zobrazení vývoje pojistného trhu nově započítává v ţivotním pojištění pouze 10 % z celkové hodnoty předpisu jednorázového pojistného. Přepočet na bázi jedné desetiny byl zvolen s ohledem na prŧměrnou délku trvání smlouvy s jednorázově placeným pojistným, která činí 10 let. Proto graf vykazuje zdánlivě velký propad předepsaného pojistného celkového a ţivotního v roce 2011. Pokud tento přepočet pomineme, je trend předepsaného pojistného rostoucí. Trh ţivotního pojištění stále roste. Podle údajŧ ČAP v loňském roce vykázaly členské pojišťovny o 1,9 % vyšší předepsané pojistné neţ v předchozím období. Zájem o produkty s jednorázově placeným pojistným se objevil u obchodŧ spojených se stávajícími smlouvami. Celkově zaznamenalo ale jednorázově placené pojištění pokles a to asi o 700 mil. Kč. V oblasti běţně placeného pojistného narostl předpis o 1 miliardu korun, ale na druhé straně poklesl počet smluv ţivotního pojištění a to o více neţ 100 000. Po několika letech prŧběţného rŧstu poklesly celkové roční výsledky pojistného trhu o 0,3 %. Přesto, ţe veřejnost prokázala přetrvávající zájem o investiční produkty ţivotního pojištění, nevyrovnal pokles neţivotního pojištění, jehoţ předepsané pojistné kleslo o 1,6 %.

47

Největší pokles byl u cen pojištění motorových vozidel a nastal úbytek pojištěných osob se zabezpečením ţivotních rizik [27].

4.4. ANALÝZA PODÍLU CELKOVÉHO PŘEDEPSANÉHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN V této části rozvíjím podíl předepsaného pojistného tří vybraných pojišťoven a analyzuji jejich vývoj. Posuzuji ho jako podíl celkového předepsaného pojištění a ţivotního a neţivotného pojištění v letech 2006 aţ 2011. Graf 3: Podíl předepsaného pojistného tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz)

Podíl celkového předepsaného pojistného v % 35,00%

33,10% 30,56%

29,60%

30,00% 25,00%

27,20% 22,80%

22,50%

22,27%

22,20%

25,40%

20,40%

26,90%

19,50%

20,00% 15,00% 10,00%

7,82%

7,37%

7,20%

7,30%

7,00%

2006

2007

2008

2009

2010

8,10%

5,00%

0,00% ČP

KOOP

2011

ALLIANZ


Pro porovnání jsem vypracovala graf celkového předepsaného pojistného tří klíčových pojišťoven na trhu. Česká pojišťovna a.s., stále zaujímá první místo na trhu v celkovém předepsaném pojistném. Na své „dno“ si sáhla v roce 2010, kdy došlo k největšímu propadu. Pojišťovna Kooperativa v roce 2010 dosáhla svého největšího propadu a to o 1,8 % oproti předchozímu roku a klesající trend nezvrátil ani rok 2011. Pojišťovna Allianz jako jediná oproti roku 2006 dokázala s malými odchylkami během let mírně do roku 48

2011 navýšit. V dalších kapitolách se pokusím zjistit klíčové oblasti, ve kterých k propadŧm či zvýšení došlo.

4.5. ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO NEŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN

Graf 4: Podíl předepsaného pojistného neţivotního pojištění tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz)

Podíl předepsaného neživotního pojištění na trhu v % 40,00%

36,35%

34,35%

32,80%

35,00%

30,20%

30,00% 25,00%

29,60%

29,00%

28,94%

28,80%

28,20%

28,40%

28,00%

23,60%

20,00% 15,00% 9,93%

9,15%

9,00%

9,00%

8,70%

2006

2007

2008

2009

2010

10,00%

10,30%

5,00%

0,00% ČP

KOOP

2011

ALLIANZ


Stagnace trhu v roce 2009 byla vystřídána v roce 2010 výrazným poklesem předepsaného pojistného v povinném ručení v České republice (-1,5 mld. Kč, -6,3 %), jenţ odráţí negativní situaci na trhu motorových vozidel v souvislosti s ekonomickou krizí. Velké pojišťovny s širokým spektrem nabízených druhŧ neţivotního pojištění meziročně ztrácejí a bylo zřejmé, ţe dochází k přesunu směrem k subjektŧm orientovaným hlavně (nebo výhradně) na segment povinného ručení [30]. Zaměřím se převáţně na roky 2008 aţ 2011 a jako ukazatele jsem vybrala indexy, tedy procentní porovnání nárŧstu nebo poklesu v segmentech povinného ručení, havarijního pojištění a podnikatelského pojištění. 49

Tabulka 6: Index předepsaného pojistného 2008/2009 v Povinném ručení a Havarijním pojištění

Podnikatelská

Index 2008/2009

POV

HAV

Česká pojišťovna

91,8

92,8

102,5

Kooperativa

97,6

96,8

101,8

Allianz

99,3

97,4

104,4

pojištění


Tabulka 7: Index předepsaného pojistného 2010/2011 v Povinném ručení a Havarijním pojištění

Podnikatelská

Index 2010/2011

POV

HAV


87,3

88,8

102,1

Kooperativa

88,7

93,2

97,5

Allianz

101,3

106,5

102,1

pojištění


Česká pojišťovna a.s., ztratila především v letech 2010 aţ 2011. Největší propad byl v povinném ručení a havarijním pojištěním. Jak uţ jsem zmiňovala, bylo to zpŧsobeno konkurenčním bojem v povinném ručení a „zlevňováním“ pojistných smluv, aby se zabránilo odchodu ke konkurenci. Součástí povinného ručení je také havarijní pojištění, a tedy odchodem ke konkurenci bylo zároveň sníţeno předepsané pojistné u tohoto produktu. Česká pojišťovna uvedla na trh nové „Povinné ručení bez povinností“. Jednalo se o bezplatnou sluţbu klientŧm České pojišťovny. Při nehodě pojišťovna vše zařídí za svého klienta. V praxi to znamená, ţe klient dostane výplatu pojistného plnění okamţitě po vyšetření události a nemusí čekat na převod prostředkŧ z jiné pojišťovny. Kooperativa si udrţovala pokles neţivotního pojištění celkem v rovině. Největší zlom nastal v roce 2010, kdy se výrazně propadl prodej povinného ručení. Na rozdíl od České pojišťovny Kooperativa nedokázala do roku 2011 vysokému propadu zabránit. Na trh uvedla uţ v roce 2005 povinné ručení, v rámci něhoţ byla prodávána rizika kroupy a ţivel, které jsou standardně prodávána u havarijního pojištění a o něco později, v roce 2010, neţ Česká pojišťovna také povinné ručení bez povinností ovšem za úplatu. Přesto, ţe se počet pojištěných vozidel mírně zvýšil, díky nízkému pojistnému došlo k propadu předepsaného pojistného u povinného ručení. U havarijního pojištění došlo k poklesu o 4%, coţ souvisí

50

hlavně s nízkým prodejem aut v dŧsledku ekonomické stagnace. Rok 2010 potvrdil silné postavení v pojištění prŧmyslu a podnikatelŧ [32]. Pojišťovna Allianz jako jediná obhájila svoji pozici a navíc došlo k značnému nárŧstu a to především v havarijním pojištění. V roce 2010 pojišťovna Allianz zahájila prodej komplexní nabídky povinného ručení. Součástí nového povinného ručení se tak stalo krytí ţivelných škod, úrazové pojištění, střet vozidla se zvěří a další. Také tato pojišťovna reagovala konkurenčně v poskytování sluţeb a uvedla na trh v rámci povinného ručení, tzv. přímou likvidaci. Všem pojišťovnám přinesl propad neţivotního pojištění i propad v oblasti pojištění majetku a odpovědnosti. Svou roli sehrálo několik ţivelných událostí. To se projevilo v niţším předpisu pojistného a zvýšením vyplaceného pojistného plnění [31].

4.5. ANALÝZA PODÍLU PŘEDEPSANÉHO ŢIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ TŘÍ KLÍČOVÝCH POJIŠŤOVEN Graf 5: Podíl předepsaného pojistného ţivotního pojištění tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz)

Podíl předepsaného pojistného ţivotního pojištění na trhu v % 30,00%

28,06% 25,18%

25,00%

24,60% 23,00%

25,00%

22,20%

20,00% 15,00%

13,33%

12,81%

13,20%

13,00%

4,55%

4,84%

4,80%

5,00%

5,10%

4,70%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

11,80%

13,20%

10,00% 5,00% 0,00%

ČP

KOOP

Zdroj dat: [2], vlastní úprava

51

ALLIANZ

Největší propad v ţivotním pojištění zaznamenala Česká pojišťovna a to v letech 2006 aţ 2007 kdy došlo k propadu o 3,42 %. Kooperativa se pohybuje kromě propadu v roce 2010 zhruba na stejných výsledcích a k výraznějším změnám nedošlo. Nejlépe je na tom pojišťovna Allianz. K mírnému poklesu došlo v roce 2011, ale svým podílem si polepšila oproti roku 2006. Tabulka 8: Index předepsaného pojistného 2008/2009 ţivotního pojištění běţně placeného a jednorázového

Index 2008/2009

Běţně placené

Jednorázové pojistné


96,8

96,2

Kooperativa

101,0

110,8

Allianz

101,5

132,8

Zdroj dat: [2] - vlastní úprava

Tabulka 9: Index předepsaného pojistného 2010/2011 ţivotního pojištění běţně placeného a jednorázového

Index 2010/2011

Běţně placené

Jednorázové pojistné


96,8

52,0

Kooperativa

107,0

101,0

Allianz

104,7

101,5

Zdroj dat: [2] - vlastní úprava

Zajímavá strukturální změna nastala u jednorázového ţivotního pojištění. Zatím co samostatné jednorázy se propadly podstatně (o 10%), mimořádné pojistné naopak roce 2011 výrazně rostlo (+25%). U jednorázŧ dochází ke zpomalení rŧstu a výsledky za jednotlivá čtvrtletí vykazovaly v loňském roce pojišťovny jako propad. Pojišťovny předpokládají do dalšího roku pokles, jehoţ hloubka se těţko odhadne. Pokles neočekávají rychlý. Postupnou ztrátu pozic lze očekávat u pojišťoven, které se na tento typ produktŧ soustředily a nevytvářely si přitom dostatečně stabilní kmen běţně placených smluv. To se týkalo především některých bankopojišťoven. Tento typ ţivotního pojištění není to, co by měly pojišťovny preferovat. Je u něj dominantní neprofitabilní nebo méně profitabilní spořící sloţka. Riziková část je spíše symbolická. To také znamená, ţe pokles jednorázŧ by neměl být nijak dramatickým zásahem do zisku pojišťoven [34].

52

Přesto, ţe podle indexu ţivotní pojištění v České pojišťovně nedosáhlo ţádné procentní změny, označila ho v roce 2010 za nejrychleji rostoucí oblast. Došlo k nárŧstu o více neţ 15 %. Pojišťovna se, jako ostatní, potýkala se zvýšenou mírou storen pojistných smluv. Podíl ţivotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném vzrostl o 4,4 procentního bodu na 46,7 %. Ţivotní pojištění se stalo také v roce 2011 největším příjmem pro pojišťovnu Kooperativa. V tomto segmentu pojišťovna vybrala asi o 12% více. Tento výsledek příznivě ovlivňují několik let jednorázové produkty. [32] Trend ţivotního pojištění mŧţe pojišťovna Allianz označit za nejúspěšnější. Předepsané pojistné vzrostlo v roce 2010 o více neţ 21% oproti roku 2009 a dosáhlo 3,62 miliardy korun. Pojišťovna Allianz přičítá úspěchy v ţivotním pojištění prohloubením spolupráce s distribuční sítí makléřŧ [31]. Na závěr lze konstatovat, ţe celkové předepsané pojistné má v České republice stoupající trend. Nejrychlejšího nárŧstu bylo dosaţeno v letech 1991 aţ 2003. Poté se tempo rŧstu zpomalilo. Neţivotní pojištění od roku 1991 dominuje nad pojištěním ţivotním. Od roku 2009 lze pozorovat vliv finanční krize na pojistný trh. U neţivotního pojištění nastal poprvé v historii pokles v objemu předepsaného pojistného. A naopak u ţivotního pojištění je moţné sledovat větší tempo rŧstu. V roce 2010 se poprvé od roku 1991 křivky ţivotního a neţivotního pojištění nejvíce k sobě přiblíţily.

4.6. ANALÝZA VÝVOJE PŘEDEPSANÉHO POJISTÉHO A HDP Celková propojištěnost měřená podílem předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu (HDP) se i nadále zvyšuje. V roce 2010 činila 4,1 %, coţ je nárŧst oproti propojištěnosti 3,9 % v roce 2009. [30]

53

Graf 6: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %)

Zdroj: ČAP - *2010 - údaje za členy ČAP, HDP - odhad

Pojistná ochrana českých domácností je ve srovnání s EU téměř třetinová. Zatímco ve vyspělých státech EU představují náklady na pojistné aţ 20 % z celkových výdajŧ, v České republice vkládají domácnosti v prŧměru necelých 8 %. Pozadu zaostáváme za sousedním Rakouskem a v rámci ţivotního pojištění i za Polskem. Dle statistik České asociace pojišťoven je kaţdá druhá domácnost a kaţdý třetí dŧm bez pojistné ochrany. Pouze dvě třetiny ekonomicky aktivních občanŧ si sjednaly ţivotní pojištění za účelem ochrany rizik. Disproporce mezi Českou republikou a zeměmi západní Evropy je v oblasti pojištění stále velká. Například v ţivotním pojištění je prŧměrné roční pojistné Německa a Rakouska na hranici 1000 eur na obyvatele. V České republice je to pouze 397 eur. Před námi je s hodnotou 500 eur Maďarsko i Slovinsko. Nedostatečná pojistná ochrana mŧţe přivést rodinu aţ k finančnímu bankrotu. Z prŧzkumu pro ČAP vyplývá, ţe pouze pro 23% dotazovaných byla motivací pro sjednání pojištění pojistná ochrana rodiny. Prŧzkum rovněţ ukázal, ţe 42 % dotázaných majitelŧ ţivotního pojištění svou smlouvu vypovědělo předčasně, z toho 28 % uvedlo jako dŧvod zakoupení nové věci do domácnosti. O dŧsledcích předčasného ukončení se zmiňuji v poslední části této práce [27].

4.7. VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V PODMÍNKÁCH EU Evropská unie z hlediska hodnot ukazatelŧ pojištěnosti představuje v současné době rozhodující část pojistného trhu celé Evropy (91 % v roce 2003). Po jejím rozšíření v roce 54

2004 a 2007 se její podíl na celoevropském předepsaném pojistném uţ zvyšuje jen mírně a to na 92 % v roce 2008. Předepsané pojistné v EU od počátku devadesátých let dvacátého století výrazně vzrostlo. V roce 1993 činilo 471 mld. USD a v roce 2008 1616 mld. USD. Rŧst byl zpŧsoben rozšířením Evropské unie o další území a také o zvyšující se význam pojištění, coţ bylo zpŧsobeno zejména ekonomickým rŧstem. V uvedených letech byl vývoj ovlivněn rŧznou řadou faktorŧ a ty měly také odlišný dopad na vývoj ţivotního a neţivotního pojištění. Ve druhé polovině devadesátých let byl charakteristický rŧst ţivotního pojištění a naopak vývoj předepsaného pojistného v neţivotním pojištění zaznamenal stagnaci. Pro neţivotní pojištění byla charakteristická silná konkurence v nabídce a ta sniţovala ceny zejména u majetkového pojištění. Ţivotní pojištění vykázalo nejrychlejší rŧst v letech 1999 a 2000. Od roku 2001 se projevují opačné tendence jak u ţivotního tak neţivotního pojištění. Tento vývoj byl ovlivněn zvýšeným výskytem přírodních katastrofických událostí u neţivotního pojištění a situací na finančních trzích u ţivotního pojištění. V neţivotním pojištění tak dochází ke zvýšené poptávce po pojištění a následnému rŧstu cen za pojištění. Po roce 2003 ţivotní pojištění dosahuje rychlejšího rŧstu. Finanční krize se v ţivotním i neţivotním pojištění projevila v letech 2008 a 2009, a to zejména v zemích EU-15. Nastal výrazný pokles reálného předepsaného pojistného v ţivotním pojištění. V roce 2008 to bylo o 11,9 % a u neţivotního pojištění činil pokles v roce 2008 1,1 % [5].

4.8.

ANALÝZA

A

KOMPARACE

DOPADU

ZROVNOPRÁVNĚNÍ POHLAVÍ PRO VÝPOČET POJISTNÉ ČÁSTKY RIZIKA SMRT V této části provedu porovnání pojistného rizika „smrti“ mezi ţenou a muţem po zavedení rovnoprávnosti pohlaví a zrušení výjimky pro rozdílný výpočet pro obě pohlaví. Evropský soudní dvŧr posuzoval stíţnost belgické skupiny spotřebitelŧ Test-Achats, která si stěţovala, ţe rozdílné sazby pojistného mezi muţi a ţenami jsou diskriminující. Na základě této stíţnosti Evropský soudní dvŧr (ESD) zrušil výjimku, která pojišťovnám umoţňovala pouţívat rozdílné pojistně matematické modely pro muţe a ţeny a to s platností od 21. prosince 2012.

55

Pojišťovny totiţ mají v současnosti výjimku, která jim pouţívání rŧzných pojistně matematických modelŧ umoţňuje. V českém právu je tato výjimka zmíněna v tzv. antidiskriminačním zákoně. "V rozporu se zásadou rovného zacházení není pouţití pohlaví jako určujícího faktoru při stanovení výše pojistného a pro výpočet pojistného plnění," uvádí zákon [16]. Z informací, které pocházejí z mé činnosti v pojišťovně, lze očekávat reakci na tuto změnu i u ostatních pojišťoven s velkým mnoţstvím počtu smluv, které mají u nich uzavřené ţeny. Některé pojišťovny uţ zahájily strategické kampaně na prodej „levnějšího“ rizika „smrt“. Ţeny mohou asi do poloviny prosince uzavřít riziko smrti za stávající cenu. Cena za riziko smrti u ţeny je řádově asi o polovinu levnější neţ riziko smrti u muţŧ. Pro příklad uvádím kalkulaci pojistného u obou pohlaví na rŧzné částky. Pro modelaci jsem vybrala Českou pojišťovnu a.s., kde se dá předpokládat, vzhledem k výši předepsaného pojistného v ţivotním pojištění, vysoké procento pojistných smluv, kde pojištěný je právě ţena. Vybrala jsem klienty ve věku 30 a 40 let. V tomto věku lidé v současné době zakládají rodiny a mají jiţ většinou děti a toto riziko je dŧleţité pro zabezpečení rodiny. Pojistnou částku jsem stanovila na 700 tisíc a 1 milion korun. Odpovídá zhruba měsíčnímu příjmu 20 000,- a 30 000,- Kč a délce tříletého výdělku. Pojistnou dobu jsem stanovila do věku 65 let, kde je předpoklad pro odchod do dŧchodu. Tabulka 10: Porovnání cen pojistného muţŧ a ţen za riziko smrt

Muţ

PČ 700.000,PČ 1.000.000,-

Ţena

30 let

40 let

30 let

40 let

536,- Kč

744,-Kč

228,- Kč

376,-Kč

747,- Kč

1062,-Kč

325,- Kč

536,-Kč

Poj. doba

Poj. doba

35 let

40 let

úspora

úspora

129 360,-

110 400,-

Kč

Kč

177 240,-

157 899,-

Kč

Kč

Zdroj: Česká pojišťovna a.s. – modelace Wepos – aplikace pro výpočet pojistného

Pokud tedy klientky – ţeny uzavřou pojistnou smlouvu s uvedenou částkou na smrt do 21. prosince 2012, bude úspora na pojistném činit u 30-ti letých ţen na pojistnou částku 700 tisíc 129 360,- Kč a na pojistnou částku 1 milion korun 177 240,- Kč. U 40-ti letých ţen pak úspora bude 110 400,- Kč při pojistné částce 700 tisíc Kč a 157 899,- Kč při pojistné částce 1 milion korun.

56

Pojišťovny si mohou zvolenou strategií „obnovovat“ vlastní pojistný kmen. Lze totiţ očekávat, ţe dopad krize bude odraţen i v úbytku pojistného kmene všech pojišťoven. Do této doby si pojišťovny regulovaly vlastní

kmen zpŧsobem obnovy pojistných smluv.

Většina pojistných smluv byla sjednána více neţ před 10 lety. Tyto smlouvy neodpovídaly cenám nynějšího trhu, bylo v nich zajištěno málo rizik a byly tak snadno napadnutelné ze strany konkurence.

57

5.

SOLVENTNOST V POJIŠŤOVNICTVÍ Od vypuknutí krize v roce 2008 se činnost EU zaměřuje na odstranění nedostatkŧ

v regulaci finančního sektoru. Jejím cílem je posílit dohled nad tímto sektorem, zlepšit jeho stabilitu, transparentnost a dŧvěru. V lednu 2011 byla ve spolupráci s Evropskou radou pro systémová rizika zřízena nová přísná struktura finančního dohledu, která zajišťuje, aby byla rizika makroekonomického charakteru včas rozpoznána. Doplňují ji tři evropské orgány dohledu pro jednotlivá odvětví: Evropský orgán pro bankovnictví (se sídlem v Londýně), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (se sídlem ve Frankfurtu) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (se sídlem v Paříţi). Definují se přísnější pravidla týkající se kapitálových poţadavkŧ na banky, investiční společnosti a pojišťovny: čtvrtá revize směrnice o kapitálových poţadavcích pro banky a investiční společnosti a směrnice Solventnost II pro pojišťovny (ta vstupuje v platnost v roce 2013) Lepší řízení rizik ve finančních institucích usnadní stávající a nová pravidla, která upravují udělování odměn a prémií ve finančních institucích a omezují pobídky k podstupování krátkodobých rizik. Nový přístup má zajistit, aby ţádný finanční produkt, trh a aktér neunikl řádné regulaci a dohledu. Solventnost v pojišťovnictví představuje stav, kdy pojišťovna kdykoliv dostojí svým závazkŧm vŧči klientŧm. Disponuje dostatkem svých vlastních zdrojŧ, které mŧţe pouţít k úhradě svých závazkŧ. Pojistitelé musejí být schopni vypořádat se s neočekávanými událostmi. Pokud by jejich zdroje nebyly dostatečné, mohla by jejich neschopnost dostát svým závazkŧm spustit krach celého odvětví. Pojistné smlouvy mají dlouhodobý charakter a vyplácí se na jejich základě pojistné plnění, proto je na solventnost pojišťoven kladen velký dŧraz. Inspirací pro regulaci v pojišťovnictví slouţil regulatorní koncept pro banky Basel II. Ten umoţňuje jít bankám buď cestou budování vlastních modelŧ, a tím optimalizovat kapitálové poţadavky, nebo jít cestou, kterou jim stanovil regulátor podle standardizovaných metod. Počátky solventních kapitálových poţadavkŧ sahají do 70. let 20. století. V roce 2002 byly přijaty Směrnice 2002/12EC a 2002/13/EC, které jsou označované jako Solvency I. Solvency I měla nedostatky a omezení, které byly známy uţ před jejím přijetím. Navazující směrnice Solvency II představuje novou regulaci pro evropský pojistný trh, která nahradí současnou legislativu nazývanou Solvency I. Nová regulace přináší řadu

58

změn a nových povinností pro pojišťovny a zajišťovny pŧsobící v rámci Evropského hospodářského prostoru. Hlavní rozdíl mezi Solvency I a Solvency II spočívá ve zpŧsobu stanovování kapitálových poţadavkŧ. Podle Solvency I se počítá jeden solventnostní kapitálový poţadavek na pojistná rizika. Podle Solvency II se naproti tomu stanovují dva kapitálové poţadavky - solventnostní (SCR, Solvency Capital Requirement) a minimální (MCR, Minimum Capital Requirement). Ty zohledňují hlavní rizika, kterým pojišťovna čelí upisovací/pojistná rizika, trţní riziko, riziko selhání protistrany, riziko nehmotných aktiv a operační riziko. Solventnostní

poţadavek představuje „správné“ mnoţství kapitálu, které je

pojišťovna povinna drţet, a minimální poţadavek spodní hranici, pod níţ by kapitál neměl klesnout. Pokud se bude kapitál pojišťovny pohybovat mezi těmito dvěma hladinami, bude pojišťovna vystavena zásahu regulátora. Pokud mnoţství kapitálu klesne pod minimální hladinu je kapitálová vybavenost nedostatečná a na pojišťovnu bude uvalena nucená správa nebo bude hrozit odnětí licence. Tato minimální hranice je stanovena na výši 3 mil. EUR. V České republice činí 90 mil. Kč. Smyslem

solventnostního

kapitálového

poţadavku

je

pokrývat

hlavní

kvantifikovatelná rizika, jimţ pojišťovny čelí, se současným zohledněním technik sniţování rizik. Další oblastí, ve které se Solvency I a II odlišují, je výpočet technických rezerv. Podle Solvency I jsou pro výpočet technických rezerv definována jednoznačná pravidla. Přístup podle Solvency II staví na principu výpočtu podle tzv. trţní konzistence a předpokládá výpočet technických rezerv pro závazky rozčleněné do rizikově homogenních skupin. Technické rezervy se stanoví jako součet nejlepšího odhadu budoucích peněţních tokŧ a rizikové přiráţky. Hodnota technických rezerv odpovídá částce, kterou by pojišťovny musely zaplatit za okamţitý převod pojistných závazkŧ na jinou pojišťovnu. Rovněţ na straně aktiv pojišťovny vyţaduje Solvency II změnu přístupu k oceňování. Podle nových pravidel budou aktiva pojišťovny oceňována trţně konzistentním přístupem. Solvency I zahrnuje pouze stranu pasiv pojišťovny a stranu aktiv zcela vynechává. Další rozdíl, který stojí za zmínku je role pojistného matematika. Současná legislativa Solvency II definuje odpovědného pojistného matematika, který má rozsah odpovědností definovaný zákonem. Musí splnit poţadavek na aktuárskou certifikaci, kterou uděluje Česká společnost aktuárŧ. Solvency II definuje pojistněmatematickou funkci jako součást řídícího a 59

kontrolního systému bez nutnosti výše uvedené certifikace, avšak po splnění definovaných poţadavkŧ. Obrázek č. 1: Rozdíl mezi Solvency I a Solvency II

Zdroj: [24] IHNED- Bankovnictví

Solvency II je zaloţena na třípilířovém přístupu. Pilíř I popisuje zejména kvantitativní poţadavky na výpočet kapitálových poţadavkŧ a technických rezerv. Pilíř II je soustředěn především na kvalitativní poţadavky řídícího a kontrolního systému, vlastní hodnocení podstupovaných rizik pojišťovny (ORSA) a pravidla pro dohled. Pilíř III se věnuje trţní disciplíně a zveřejňování informací. Lze konstatovat, ţe se jedná o časově náročný projekt. Celý proces vyţaduje odborné know-how, kvalitní přípravu a sběr dat [24]. Obrázek č. 2: Tři pilíře Solvency II

Zdroj: [24] IHNED- Bankovnictví

[24] Solvency II-executive summary [online]. IHNED 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupný z WWW: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10066470-54822890-900000_d-solvency-ii-executive-summary

60

Předběţné výsledky na plnění kapitálové přiměřenosti přinesla i Česká národní banka. Údaje, které uvádí, jsou za všechny tuzemské pojišťovny v České republice, vţdy podle stavu k uvedenému datu. V údajích není zahrnuta Česká kancelář pojistitelŧ a zajišťovny [21]. Tabulka 11: Solventnost tuzemských pojišťoven 31.12.2008 31.12.2009 31.12.2010 31.12.2011 Neţivotní pojištění Disponibilní míra solventnosti 42 224 719 43 792 925 36 367 178 28 265 733 Poţadovaná míra solventnosti

9 171 965

9 725 199 10 257 509

8 423 159

Ţivotní pojištění Disponibilní míra solventnosti 22 695 142 28 568 166 37 032 409 26 927 317 Poţadovaná míra solventnosti

9 133 988

9 697 104 10 466 172

8 255 420

Zdroj: [25] - ČNB

Z výsledkŧ studie QIS 5 (pátá kvantifikovaná studie) vyplývá, ţe vlastní zdroje zúčastněných pojišťoven představují v prŧměru 224,84 % poţadovaného kapitálu. Ten je definován jako kapitál, který je potřebný k pokrytí dopadŧ nepříznivých událostí, kterým mohou být pojišťovny vystaveny. Tyto události byly Evropskou komisí nastaveny tak, aby poţadovaný kapitál postačil k jejich pokrytí ztráty s pravděpodobností 99,5 %. Z hodnot uvedených Českou národní bankou vyplývá, ţe české pojišťovny drţí více kapitálu, neţ poţaduje Solvency II. [25]

61

6.

VÝVOJ V PŘÍSTUPECH A METODÁCH PRODEJE POJISTNÝCH PRODUKTŦ V době monopolu existovaly dva distribuční kanály. Přepáţkový prodej a prodej

zprostředkovaný přes zaměstnance pojišťovny. Klienti více vyuţívali přepáţkového prodeje. Po demonopolizaci byl prodej rozšířen o distribuční kanál makléřŧ, podřízené pojišťovací zprostředkovatele, on-line sjednávání a podobně. Počet pojišťovacích zprostředkovatelŧ do dnešního dne velmi vzrostl. Ministerstvo financí zaregistrovalo od 1. ledna 2005, kdy nabyl účinnosti zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, k datu 8. března 2006, celkem 40 203 osob. Přičemţ 38 478 (95,7 %) fyzických osob a 1725 (4,3 %) právnických osob. Značný počet osob byl registrován v pozicích podřízených pojišťovacích zprostředkovatelŧ (PPZ) [33]. Z posledních zpráv České národní banky, která zastřešuje právní rámec pojišťovacích zprostředkovatelŧ, eviduje více neţ 100 tisíc pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Ve skutečnosti jich je aktivních maximálně několik desítek tisíc. Pro současný

prodej

zprostředkovaného prodeje.

pojistných

produktŧ

je

charakteristická

převaha

Zvyšuje se význam přímého prodeje jak v klasické formě

(telemarketing, direct mailing), tak prostřednictvím internetu. Cíl zprostředkovaného prodeje pojistných produktŧ směřuje více k ochraně zákazníkŧ a současně i k vyšší transparentnosti a přehlednosti pojistných produktŧ. Proto se ve vývoji zprostředkovaného prodeje zvyšuje míra regulace zprostředkovatelské činnosti a zvyšují se nároky na zprostředkovatele. Jsou to nároky v oblasti dŧvěryhodnosti subjektŧ vykonávajících tuto činnost, nároky ve finančním vybavení, v otázkách odpovědnosti za škody vzniklé vŧči klientŧm a také v oblasti odborné zpŧsobilosti osob, které tuto činnost vykonávají. Jedním z nově rozšířených distribučních kanálŧ pojišťoven jsou online prodejní kanály. Ekonomické integrační trendy a rozvoj moderních telekomunikačních technologií vytvářejí podmínky pro rozvoj distribuce pojistných produktŧ pomocí internetu nebo telefonu. Klienti si sami pomocí internetových stránek mohou sjednat pojištění a nastavit dle vlastní potřeby rizika. Navíc mají moţnost z domova porovnat nabídky nebo přímo vytvořit modelaci konkurenčních pojišťoven. Oproti minulým rokŧm jsou lidé díky internetu daleko více informováni a jednodušší pojištění si dokáţí sjednat sami. Výhodou je, ţe sjednávání po internetu šetří náklady pojišťovny na výplatu provizí pojišťovacích zprostředkovatelŧ a

62

mohou tak nabízet vyšší slevy na pojištění. Dalšími výhodami jsou dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, anonymita, stoprocentní aktuálnost, dostupnost z celého území. Nákup pojištění přes internet však v sobě skrývá celou řadu rizikových faktorŧ. Problémy vznikají především v přílišné volnosti pro klienta. Většina pojistných smluv jsou poměrně sloţité produkty, přičemţ málokterý klient skutečně ví, jaké plnění mŧţe očekávat v případě pojistné události dle jím nastavených pojistných částek, a ani to, zda jím vybraná rizika odpovídají jeho potřebám a správnému zajištění. Mnohé drobnosti navíc upravují interní metodiky pojišťoven, které znají jenom prodejci. Často se pak stane, ţe si klient sám uzavře pro něj naprosto nevyhovující pojistnou smlouvu. Tradičním a nejstarším distribučním kanálem zŧstává přímý prodej. To je prodej pomocí pojišťovacích zprostředkovatelŧ a prodej pomocí poboček – přepáţkových pracovníkŧ. Nároky na znalosti a dovednosti prodeje jsou pro pojišťovací zprostředkovatele stále náročnější. Oproti minulým rokŧm je kladen dŧraz nejen na dosavadní vzdělání, ale i na soustavné vzdělávání. Vzrostl počet konkurujících si pojišťoven a tím pádem i počet pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Vzrostl i počet pojistných produktŧ, které jsou na trhu nabízeny. Do června loňského roku stála registrace pojišťovacího zprostředkovatele 2 000 Kč. Od července 2011 zaplatil kaţdý, kdo chtěl nově prodávat pojistné produkty uţ 10 000 Kč. Česká národní banka přistoupila k tomuto kroku z dŧvodu velkého počtu pojišťovacích zprostředkovatelŧ na českém trhu. Jak jsem jiţ zmiňovala, v loňském roce bylo v registru subjektŧ

u

ČNB

evidováno

více

neţ

100

tisíc

registrovaných

pojišťovacích

zprostředkovatelŧ, ale ve skutečnosti jich je aktivních jen několik desítek tisíc. Aby mohla centrální banka zrušit nečinné zprostředkovatele, musí k tomu zahájit správní řízení a pro něj potřebuje přesvědčivé dŧkazy o nečinnosti. Volila tedy jinou cestu. Česká národní banka chce nařídit povinné přeregistrace, coţ lze jen na základě zákona. Zavedením povinné přeregistrace by mělo dojít ke sníţení počtu registrovaných zprostředkovatelŧ. Je zajímavé, ţe cena za oprávnění prodávat hypotéky, stavební spoření či penzijní připojištění stojí jen 1000 Kč. Je to cena za ţivnostenský list. Některé pojišťovny poplatek ve výši 10 000 Kč za své zprostředkovatele u České národní banky platí z vlastních zdrojŧ. Zprostředkovatel se tím ale zavazuje k určitým úkolŧm nebo pracovním vztahŧm, které bude pro pojišťovnu vykonávat. Například, ţe bude aktivně pracovat alespoň 2 roky u stávající pojišťovny. V opačném případě je po něm tento poplatek vymáhán, a často i náklady na jeho školení. Pojišťovny se tak brání některým praktikám jiných pojišťoven, které „posílaly“ své nové kolegy vyškolit se „zdarma“ ke konkurenci. 63

Dalším významným distribučním kanálem se pro pojišťovny stali makléři. Pojišťovací makléři jsou jiţ téměř dvacet let nedílnou součástí českého pojistného trhu. V jejich obchodní politice se odráţejí pohyby trhu. Přehledy výkonŧ makléřŧ dodávají z údajŧ dle vlastní metodiky členové ACPM (Asociace pojistných makléřŧ). Členové Asociace zprostředkovali v roce 2010 pro své klienty pojištění celkem u 92 pojišťoven, z toho u 44 pojišťoven se sídlem – i pobočkou či organizační sloţkou – v České republice (94% produkce) a u 49 pojišťoven se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo i mimo EU (6% produkce). Nejvíce obchodŧ realizovaných v roce 2010 bylo uzavřeno u Kooperativa pojišťovny – 28% produkce všech členŧ Asociace, České pojišťovny – 16,5% a ČSOB Pojišťovny – 14,8%. K dalším velkým partnerŧm pojišťovacích makléřŧ patří pojišťovny Allianz, Uniqa, Česká podnikatelská pojišťovna a Generali pojišťovna. V roce 2010 zprostředkovali 409 tisíc pojistných smluv. Makléři mají tu výhodu oproti ostatním distribučním kanálŧm, ţe mohou klientovi nabídnout pojištění od jakékoliv pojišťovny. Standardní obchod tedy vypadá tak, ţe klient sdělí své potřeby a makléř na jejich základě vybere optimální produkt od konkrétní pojišťovny. Má výhodu ve znalosti produktŧ všech pojišťoven a tedy i dobrou argumentaci pro jejich prodej. Celá věc má ale jeden problém. Makléř dostává od rŧzných pojišťoven rŧzně vysokou provizi za zprostředkování pojistné smlouvy. Problém nastává v okamţiku, kdy některá z pojišťoven začne vyplácet výrazně vyšší provize za zprostředkování smlouvy neţ ostatní. Pak se mŧţe stát, ţe pojišťovací makléř poradí podle toho, co je výhodné pro něj. Dává-li tedy některá z pojišťoven vícenásobnou provizi, lze očekávat i zvýšený prodej produktu té které pojišťovny. Někteří makléři si takto mohou nekorektním zpŧsobem přijít na slušné peníze. Ten kdo je poškozen, kdo tratí, je potom klient. Pokud by zákon stanovil zveřejnění provizí za jednotlivé produkty u distribučních kanálŧ, mohl by klient doporučení makléře brát s rezervou. Bylo by nastaveno opatření, které by mohlo vyrovnat informační asymetrii pojistného trhu. Hlavní rozdíl mezi makléřem a pojišťovacím zprostředkovatelem (agentem) je ten, ţe makléř zastupuje (jedná za) zákazníka a je schopen zprostředkovat zákazníkovi uzavření pojistné smlouvy v zásadě s jakoukoli vhodnou protistranou. Na druhé straně Agent zastupuje pojistitele a zprostředkovává uzavření pojistné smlouvy s omezeným počtem protistran anebo s jednou protistranou [20]. Ke komplexním a kvalitním sluţbám klienta patří především finanční poradenství. Výstupem finančního poradenství je finanční plán. Finanční plán je pro klienta – rodinu nástroj k dosaţení finančních cílŧ. Cíle, nebo mŧţeme mluvit o přáních, si volí klient sám. 64

Dŧleţitým hlediskem jsou příjmy a výdaje domácnosti. Rodiny s nadprŧměrným příjmem si volí vyšší cíle a mohou se k nim přiblíţit rychleji. Finanční poradenství nejčastěji řeší renty na bezstarostné stáří. Řeší tedy obavy z poklesu ţivotní úrovně v dŧchodovém věku. Další oblastí je získání peněz na vzdělání vlastních dětí, neboť vzdělání je v současné době spojeno s nemalými finančními náklady. A poslední, nejčastější oblast, se týká splácení dluhŧ. Jedná se o rŧzné úvěry, leasingy, karty a hypotéky. Většinou se řeší takzvaným přeúvěrováním, tedy sloučením všech dluhŧ v jeden za optimální úrok. Velký rozruch v loňském roce vyvolala pracovní verze návrhu zákona č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/92/ES ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění (IMD) měla být členskými státy transponována k 15. lednu 2005. V České republice se tak stalo zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona. Evropská směrnice (IMD) byla v dalších letech revidována a v souladu s ní se připravuje novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Svorníkem všech navrhovaných změn je především posílení ochrany spotřebitele. IMD zavedla jednotný reţim pro osoby, které zprostředkovávají pojištění a zajištění, tj. činnost spočívající v předkládání, navrhování nebo provádění přípravných prací pro uzavírání pojistných smluv. Osoby provozující aktivity spadající do pŧsobnosti IMD musí být registrovány v některém z členských státŧ a mohou vyuţít tzv. jednotné licence (jednotného pasu) a poskytovat své sluţby také přeshraničně a to v souladu se základními svobodami garantovaným právem EU. Jenom pro informaci asi 94 % Evropanŧ nikdy nevyuţilo finanční sluţbu poskytovanou v jiném členském státě, resp. jiného členského státu. IMD v současné podobě obsahuje také určitá pravidla jednání zprostředkovatelŧ pojištění. Snahy Evropské komise o změny v oblasti jednání střetu zájmŧ a s tímto souvisejících otázkách lze rozdělit do těchto skupin: Zvýšit jednoznačnost a jasnost informací, které pojišťovací zprostředkovatelé poskytují svým zákazníkŧm o svém postavení a charakteru svých sluţeb (zejména rozlišit závislé a nezávislé poradenství). Vypořádat se s problémem vlivu zpŧsobu odměňování pojišťovacího zprostředkovatele na výsledek jeho práce z pohledu zákazníka. Zlepšit profesionální standardy pro pojišťovacího zprostředkovatele.

65

Co se týče posledního bodu, tak členské státy podle všeho preferují pravidla přizpŧsobená vlastním podmínkám před nastavením profesionálního poţadavku na celoevropské úrovni [19]. Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích přináší řadu problematických pasáţí a vzhledem ke svému významu je v ohnisku zájmu celého pojistného trhu. Dle odborníkŧ ČAP je novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích v rozporu se směrnicí IDM. Vyjmenuji jenom část problémŧ, které ČAP a odborníci uvádějí. Novela neumoţňuje spolupráci vázaných zástupcŧ s více pojistiteli, umoţňuje „registraci“ vázaného zástupce jiným PZ. V rozporu se směrnicí je i navrhované vymezení zprostředkovatelské činnosti, neboť definice zprostředkovatelské činnosti musí být jednotná ve všech členských státech EU. Navrţená právní úprava týkající se vázaných zástupcŧ je v rozporu s jednotným evropským pasem a zpŧsob jejich registrace odpovídá spíše „pseudozaměstnaneckému“ poměru. Návrh novely, v rozporu s článkem 2 odst. 3 směrnice IMD, počítá s významnou regulací činnosti pojišťoven a jejich zaměstnancŧ. Pokud by se úprava měla vŧbec vybraných zaměstnancŧ týkat, tak je třeba ji zařadit do zákona o pojišťovnictví, včetně vymezení poţadovaného rozsahu jejich odborných znalostí a dovedností. Návrh novely přenáší na pojišťovny komplexně odpovědnost za činnost pojišťovacích zprostředkovatelŧ a spojuje ji i s neúměrnými finančními sankcemi. Návrh přitom nerespektuje, ţe pojišťovací zprostředkovatelé jsou samostatní podnikatelé a ţe odpovědnost pojišťovny by (v souladu se směrnicí) měla být omezena (u některých typŧ pojišťovacích zprostředkovatelŧ) jen za případnou škodu, která při výkonu jejich zprostředkovatelské činnosti vznikne. Návrh novely pojišťovnám ukládá rozsáhlé povinnosti spojené se sankcemi, ale nezakládá prakticky ţádná práva, zejména pokud jde o moţnost podrobně ověřit „dobrou pověst“ pojišťovacího zprostředkovatele a tím ochránit klienty. Zvýšená snaha chránit spotřebitele přináší v návrhu novely neúměrné mnoţství informačních povinností. Prakticky je lze ve prospěch spotřebitele jen obtíţně naplňovat [15].

66

7.

DOPAD KRIZE NA POJISTNÝ TRH Pojišťovnictví je specifický segment a velká část vlivŧ se zde projevuje s větším

zpoţděním. Jednotlivé segmenty jsou zasaţeny rŧzně vedle sebe. Český trh je přirozeně také vystaven pŧsobení finanční krize. Na číslech loňského roku je vidět pokles dynamiky v pojišťovnictví. V neţivotním pojištění se předpokládá zastavení poklesu cen pojistného v oblasti pojištění vozidel. Ceny za pojištění jsou kvŧli dlouhotrvajícímu konkurenčnímu boji téměř na hranici ekonomické únosnosti a pojišťovny nemají prostor pro jejich další pokles. V posledních letech se na nárŧstu předepsaného pojistného v oblasti ţivotního pojištění podílelo především jednorázové pojištění, které přinášelo klientŧm výhody v podobě zajímavých výnosŧ. Klienti kladou dŧraz na zhodnocení vloţených prostředkŧ při výběru pojistného produktu. V posledním roce začali dávat přednost hlavně garantovanému zhodnocení bez rizika investování. Na pojišťovny jsou kladeny legislativní nároky. Pro pojišťovny bude stěţejní, jak se dokáţí vypořádat v budoucnosti právě s novou legislativou. Finanční trh čeká nová regulace, novela zákona o pojišťovnictví, která nastavuje přísnější poţadavky na kapitálové vybavení, nová úprava zákona o zprostředkovatelích. Řadu změn přinese i nový občanský zákoník. Klíčovým bodem v budoucnosti bude

implementace

nového regulatorního rámce

EU – Solvency II, o kterém se zmiňuji v kapitole 5. Nejdŧleţitějším momentem zŧstává to, ţe pravidla hry na poli finančního trhu určuje především klient. Úkolem pojišťoven bude zaměřit se především na dŧvěru stávajících klientŧ a tu posílit. S ohledem na dopad ekonomické situace bude stále těţší získávat nové klienty. Počet pojišťoven je na trhu jiţ poslední dobou konstantní. Je tedy stále problematičtější oslovit spotřebitele s novým produktem. Strategií dalších let by tedy mohla být segmentace produktŧ, postavená na konkrétnějších znalostech o určité skupině spotřebitelŧ. Jedno ze základních segmentačních kritérií byla moţnost vyuţívat rozdílu pohlaví pro stanovení míry pojistného rizika. Tuto moţnost zkomplikovalo rozhodnutí Soudního dvora EU, o kterém se zmiňuji ve 4. kapitole své práce. Pojišťovny mohou na této rozdílnosti v cenách pojištění za obě pohlaví nastavit novou strategii vyuţít nejpozději do konce tohoto roku. Dalším negativním dopadem krize na pojišťovnictví je finanční nejistota klientŧ. V České republice stoupá nezaměstnanost. Od roku 2007, kdy začala hypoteční krize v USA, 67

stoupl počet nezaměstnaných z 276 000 ekonomicky aktivních obyvatel na 384 000 v roce 2010, coţ je asi o 39 %. Míra nezaměstnanosti tak od roku 2007 stoupla z pŧvodních 5,3 % na 7,3 % v roce 2010. Počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva také roste. Bohuţel pro sektor pojištění se nejedná o nárŧst narozených dětí. V takovém případě by se rozšířil budoucí trh pro pojišťovny. Vzrŧstá počet občanŧ dŧchodového věku, kteří nepotřebují tak rozsáhlé zajištění sama sebe. Výpadek v pojištění tedy nenahradí ani počet narozených dětí, kde by se v budoucnu mohl rozšiřovat pro pojišťovny trh. Pro představu uvádím graf z dat Českého statistického úřadu o vývoji podílu pracovní síly od roku 1993 v České republice. Graf 7: Vývoj podílu pracovní síly v ČR od roku 1993

Zdroj: Český statistický úřad Z praxe mohu potvrdit, ţe mezi prvními „úsporami“ lidí bývá zrušení ţivotních pojistných smluv. Ve velké většině se jedná o pojistné smlouvy se spořící sloţkou, které činí větší finanční obnos pro klienty. Ţivotní produkt je dlouhodobého charakteru. Kaţdé předčasné ukončení sjednané smlouvy je nedodrţení pojistných podmínek, a pro klienta to znamená ztrátu, nikoli úsporu. Je dobré si uvědomit, ţe pokud by si klient chtěl během následujících let uzavřít pojistnou smlouvu novou, musí znovu uhradit počáteční náklady a zároveň bude platit vyšší pojistné kvŧli vyššímu vstupnímu věku. V případě zhoršení zdravotního stavu by do pojištění vŧbec nebyl přijat. Klient sice získá momentálně nějaký obnos, ale ztrácí tak jistotu pojistné ochrany a krytí klíčových ţivotních rizik. Prŧměrná 68

platba na kapitálové ţivotní pojištění činí podle statistik ČAP v současné době asi 500 Kč měsíčně. Tato suma odpovídá pojistné ochraně na dobu 27 let ve výši pojistné částky na riziko smrt 230 000 Kč. Vzhledem k širokému krytí rizik – např. smrti ţivitele rodiny, úrazu, trvalých následkŧ a invalidity a prŧměrnému platu v České republice, je pak tato částka vynaloţená na pojištění skutečně minimální. Mŧţe nastat situace, kdy ţivitel rodiny přijde o zaměstnání a nebude schopen dostát svým závazkŧm, nejčastěji v souvislosti se splácením hypotéky. Pak pojištění neschopnosti splácet takový úvěr bude v rodině chybět. Přitom jej v současné době lze sjednat jiţ přibliţně od 200 Kč měsíčně. Stejně dŧleţité je i pojištění majetku. Provedla jsem pro porovnání modelaci pojištění domácnosti a stavby. Při prŧměrné pojistné ochraně v domácnosti ve výši 500 000 Kč, stojí pojistné asi 2000 Kč ročně a při prŧměrné pojistné ochraně nemovitosti v hodnotě asi 4 000 000 Kč se pohybuje roční pojistné 4 000 Kč. V případě neuváţeného vypovězení takových smluv a následné škodní události vyţadující statisícové částky musí pak postiţený tyto následky řešit z vlastních zdrojŧ. A jen málokdo má vlastní finanční prostředky, aby uvedl třeba zničenou střechu do pŧvodního stavu sám, bez pomoci pojištění. Před učiněním rozhodnutí zrušit pojistné smlouvy z dŧvodu ztráty příjmu, nezaměstnanosti apod., je vhodné řešit nastalou situaci se svou pojišťovnou. Ta by měla najít optimální alternativu, aby pojistník nemusel utrpět výrazné finanční ztráty a nedošlo tak k narušení jeho pojistné ochrany. Vyplatí se pojištění upravit neţ ho rovnou vypovědět. Rušení pojistné smlouvy je nejméně vhodné řešení k dosaţení finanční stability. Lepší je hledat jiná řešení [23]. Jedním z negativních dopadŧ krize, ale i moţná vynalézavost klientŧ jsou, stále se rozšiřující pojistné podvody. Pojistný podvod se dá definovat jako jednání, jehoţ se dopouští fyzické nebo právnické osoby za účelem obohacení se na úkor pojišťovny. Takové jednání je posuzováno jako trestný čin podle § 250a trestního zákona. Pachatel mŧţe být odsouzen k trestu odnětí svobody aţ ve výši aţ 12 let. V roce 2011 hodnota prokázaných pojistných podvodŧ vzrostla o 34 % více oproti předloňským 625 milionŧm Kč. Největší počet pojistných podvodŧ je odhalen v pojištění motorových vozidel. Pojišťovny v této oblasti prošetřovaly o 47 % podezřelých případŧ více neţ v předchozích obdobích. U nehod do 100 tisíc korun nemusí být přítomna Policie ČR a k nahlášení škody stačí pouze jako dokument jednotný formulář o záznamu o dopravní nehodě, kterou si vyplní účastníci nehody sami. Při nízkých škodách, u kterých je předpoklad, ţe vzhledem k jejich 69

četnostem nebudou pojišťovnami prověřovány a podrobovány detailnějšímu zkoumání, je tedy velmi jednoduché takový pojistný podvod provést. Nejvyšší hodnoty byly poprvé pojišťovnami prokázány za loňský rok i v majetkovém pojištění. Celková výše prokázané hodnoty meziročně vzrostla o 58 %. Tento nárŧst byl do určité míry zapříčiněn odhalením několika závaţných případŧ v pojištění podnikatelŧ. Nárokované hodnoty dosahovaly zpravidla vysokých částek. Jednalo se většinou o totální škody, kde provozovna shořela na prach. Často se tímto zpŧsobem podnikatelé snaţí řešit finanční krizi své firmy. Poměrně vysoký nárŧst hodnoty odhalených pojistných podvodŧ vykázaly pojišťovny také v pojištění osob, konkrétně pojištění úrazu. Počet odhalených případŧ činil 1 046 a prokázaná hodnota odpovídala částce asi 82 milionŧ Kč. Mezi „oblíbené“ pojistné obvody bylo zneuţití vysoké pojistné částky na riziku plnění za dobu nezbytného léčení úrazu. Pojišťovny nabízely pojištění profesionálním sportovcŧm, ale i obyčejným klientŧm. U sportovcŧ se jednalo například o denní dávku odškodného ve výši 3000 Kč. Pro ilustraci uvedu příklad. Naraţený prst při 3000 Kč odškodného denně s 30 denním léčením stálo pojišťovnu 90 000 korun. Úrazy se stávaly v době, kdy tito profesionální sportovci vŧbec nehráli. Vysoké částky odškodnění byly nabízeny i obyčejným klientŧm a i zde se rozšířilo mnoţství úrazŧ a výplat pojistného plnění. Pojišťovny začaly implementovat účinné procesy a nástroje, které jim pomáhají pojistné podvody odhalovat. Touto aktivitou do jisté míry i ovlivnily stagnaci rŧstu předepsaného pojistného. Pojistitelé se začali bránit před poţadavky na výplatu pojistných plnění z podvodných škod. Začali zvyšovat kapacity specializovaných oddělení, které se zabývají odhalováním pojistných podvodŧ a investovali nemalé částky do speciálních softwarových programŧ pro detekci pojistných podvodŧ. Pojišťovny spolupracují s orgány činnými v trestním řízení a snaţí se o vstřícný přístup. Policie ČR se ovšem nachází ve sloţité vnitřní situaci, a to se samozřejmě odráţí na kvalitě této spolupráce. Stává se, ţe vyšetřování policie je zdlouhavé a přístup jejich příslušníkŧ k vyšetřování samotnému pasivní. Někdy nepomŧţe ani proaktivní postoj ze strany specialistŧ pojišťoven, často bývalých policistŧ. Právní problematika v bankovnictví a pojišťovnictví je poměrně sloţitá a často je obtíţné vysvětlit jaký problém je vlastně řešen. Zákonné prostředky pojistitelŧ k odhalování pojistných podvodŧ a uchránění pojistných plnění jsou v České republice dle odborníkŧ ČAP dostačující. Chybí širší povědomí pojistníkŧ, ţe vyšší pojistné sazby jsou jakási daň všech poctivých pojistníkŧ za nepoctivé jednání některých lidí. Pojišťovny s nimi musí bojovat, a proto jsou při šetření 70

událostí více přísnější, a klient má někdy pocit, ţe je „zbytečně obtěţován ze strany pojišťovny“. Ale jedná se jenom o objektivní posouzení vzniku škody ze strany pojišťoven. V roce 2011 byl spuštěn systém SVIPO (systém výměny informací o podezřelých okolnostech). Jedná se o systém, který vzájemně porovnává pojistné události, které šetří jednotlivé pojišťovny a na základě nastavené vnitřní logiky je upozorňuje na podezřelé pojistné události. Události jsou vysokou mírou pravděpodobnosti pojistnými podvody. V úvodní části systém pracuje s daty pojištění motorových vozidel a vyuţívá ho 9 pojistitelŧ. Postupem času ho budou vyuţívat všechny pojišťovny. V další etapě se plánuje vyuţití systému pro oblast majetkového pojištění. Cílem SVIPO je umoţnit systematicky odhalovat některé typy podvodŧ, které jsou páchány napříč trhem a nejsou a nemohou být systematicky odhalovány [21]. Další strategickou oblastí pojišťoven v tomto roce bude především stabilizace vlastních kmenŧ a sniţování nákladŧ na zaměstnance. Kmeny představují soubor uzavřených pojistných smluv pojišťoven. Pojišťovny se budou snaţit omezit storna pojistných smluv. Objevují se první tzv. retenční týmy, které mají za úkol vysvětlit klientŧm, jak budou poškozeni při rušení ţivotních smluv a vysvětlit podstatu zabezpečení a pojistnou ochranu klienta a tím omezit storna pojistných smluv. Pojišťovny začínají sniţovat náklady vně sebe. Sniţují počet zaměstnancŧ, soustřeďují útvary pro taxování, likvidace jen do určitých oblastí a vše se řeší pouze telefonickou cestou. Sniţují chybovost pojistných smluv při sjednávání a tím sniţují i týmy pro taxování. Částečné náklady za chybovost nesou pojišťovací zprostředkovatelé sami. Do hypoteční krize bylo investiční pojištění oblíbenější neţ kapitálové pojištění. Rozdíl spočívá ve výnosnosti obou produktŧ a také v rizikovém faktoru. Investiční pojištění do roku 2007 dosahovalo rostoucí obliby. Více neţ 40 % celkového předepsaného pojistného u ţivotního pojištění se v Evropě vztahuje právě k investičnímu pojištění. V České republice díky konzervativnějšímu přístupu dosahuje 20 %. Investiční pojištění nabízelo zajímavější zhodnocení neţ kapitálové ţivotní pojištění, které je garantováno technickou úrokovou mírou. Ale naopak u investičního pojištění nebývá garantováno minimální zhodnocení [11]. Technická úroková míra (TÚM) zhodnocuje pojistné rezervy, jejíţ výše je dána pojistně-technickými výpočty a která je niţší neţ celková výše klientem zaplaceného pojistného. TÚM nezhodnocuje všechny prostředky, které klient pojišťovně platí. Maximální výše technické úrokové míry je stanovena vyhláškou. Do roku 2002 nebyla výše TÚM regulována, stát se ale později rozhodl její maximum omezit. V dubnu 2002 vstoupila v platnost vyhláška Ministerstva financí, která stanovila maximální výši TÚM na 4 %, v lednu 71

2004 pak klesla na 2,4 %, a na této úrovni se pohybuje dosud. V současnosti se řídí vyhláškou 303/2004 Sb. k zákonu o pojišťovnictví z 6. května 2004, která potvrzuje jako maximální TÚM 2,4%. Hodnota je zvolena tak, aby pojišťovna byla dlouhodobě schopna dosahovat tohoto výnosu a o tento úrok byla schopna zhodnotit své pojistné rezervy. Ve vyhlášce je ale definována výjimka, která umoţňuje pouţít vyšší TÚM. Pokud se jedná o jednorázovou smlouvu s dobou trvání maximálně 8 let, je výše TÚM neomezena a záleţí pouze na pojišťovně, kterou hodnotu zvolí. Dŧvod této výjimky lze nejspíš nalézt v následující úvaze: u jednorázového produktu je pojistné investováno celé na počátku. Pokud pojišťovna má v tomto okamţiku moţnost nákupu cenného papíru s vyšším výnosem neţ 2,4 % se stejnou dobou splatnosti jako je doba trvání pojistné smlouvy, mŧţe ho pouţít jako podkladové aktivum ke svému závazku (pojistné smlouvě). Tak lze klientovi garantovat stejný úrok, jako má cenný papír, který má pojišťovna v drţení aţ do jeho splatnosti [28].

72

8.

ZÁVĚR Téma vývoj pojišťovnictví je velmi rozsáhlé. Ve své práci jsem se zabývala jenom

zlomky událostí a problémŧ, které celý vývoj doprovázely. Snaţila jsem se zachytit nejdŧleţitější faktory na pojistném trhu: přípravu na nový regulatorní rámec Solvency II a aktuální výsledky z pojistného trhu, vlivy pŧsobící na předepsané pojistné a jeho vývoj, prodej pojistných produktŧ nejdŧleţitějšími subjekty na trhu a dopad finanční krize na pojišťovnictví. V závěru práce bych chtěla shrnout nejdŧleţitější události. Nejdŧleţitějším ukazatelem pro další vývoj pojišťovnictví v České republice bude vyrovnání se s dopady finanční krize. V nejbliţším období lze předpokládat pokles celkového zájmu o pojištění jako takového a podle trendu České republiky pokles především v ţivotním pojištění. Naopak nárŧst lze očekávat v produktech penzijních fondŧ, které budou slouţit jako zabezpečení na stáří v souvislosti s dŧchodovou reformou. Pojistný trh bude v dalším období ovlivňovat rychlost ekonomického rŧstu z období recese. V recesi stoupá nezaměstnanost, klesají úspory domácností a tím i ochota investování v pojistných produktech. Sniţuje se kupní síla peněz a to vše má velký dopad na zisk pojišťoven a na celkový pojistný trh. Zvláště menším pojišťovacím subjektŧm, které se zaměřují jenom na ţivotní pojištění, mŧţe hrozit i krach. Pojistný trh je zároveň ovlivněn rostoucí konkurencí dalších subjektŧ, a těmi jsou banky. Na druhou stranu i pojišťovny nabízí spektrum sluţeb a tlak na širší znalosti pracovníkŧ se zvyšuje. K významným změnám dochází i ve struktuře zprostředkovatelŧ. Česká národní banka připravuje zavedení přeregistrace zprostředkovatelŧ, aby tak zregulovala neaktivní prodejce. Tento sektor čeká novela zákona v souladu se směrnicí IMD o pojišťovacích zprostředkovatelích. Výše zmíněné změny se také promítají do činnosti zprostředkovatelŧ prodeje pojistných produktŧ. Nároky na kvalifikaci se stále zvyšují. Klasické profese prodejcŧ pojistek na pobočkách či pomocí zprostředkovatelŧ budou technologickým trendem on-line prodejŧ ohroţovány. Naopak pracovníci zákaznických sluţeb, operátoři pojišťoven a IT pracovníci budou nabývat na významu. Lepší technologické vybavení pojišťoven povede k lepší a efektivnější správě pojistných smluv, a to sebou naopak přinese sníţení pomocných administrativních pracovníkŧ. Pojišťovny čeká náročné období pro stabilizaci vlastních kmenŧ. V posledních letech se úspěšně zaměřovaly na aktualizaci starých pojistných smluv a stávajícím klientŧm rozšiřovaly portfolio rizik. Pojistné smlouvy tak odpovídaly současným trendŧm. Chránily 73

vlastní pojistné smlouvy proti konkurenčním nabídkám jiných pojišťoven. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, ţe dopad krize je znát i v „obnovování“ pojistných smluv. Často se stává, ţe lidé nemají finanční prostředky na aktualizování svých pojistných smluv tak, aby vyhovovaly dnešní době. Finanční krize potvrdila nutnost regulace kapitálu pojišťovacích subjektŧ na pojistném trhu. Směrnice Solvency I se ukázala jako naprosto nedostačující uţ před přijetím a od roku 2013 by ji měla nahradit směrnice Solvency II. Regulátor uţ nyní připravuje pojišťovny na změny v jejich hospodaření a kontrolu aktiv a pasiv pomocí nové směrnice Solvency II. Česká asociace shromáţdila výsledky studie QIS5, aby mohla vypracovat předběţné dopady nově navrhované regulace pro solventnost pojišťoven. Pracovala s daty od 18 pojišťoven, které představují asi 84 % pojistného trhu (měřeno podílem hrubého předepsaného pojistného zúčastněných společností k hrubému předepsanému pojistnému všech společností spadajících pod Solvency II). Dospěla k těmto závěrŧm. Vlastní zdroje zúčastněných pojišťoven představují v prŧměru asi 230 % poţadovaného kapitálu. Ten je definován jako kapitál potřebný k pokrytí dopadŧ nepříznivých událostí, kterým mohou být pojišťovny v budoucnu vystaveny. Tyto události byly Evropskou komisí nastaveny tak, aby poţadovaný kapitál postačil k jejich pokrytí s pravděpodobností 99,5 %. Pojišťovny by za takové situace měly být schopny krýt ztráty z rizik, které by měly v prŧměru nastat pouze jednou za 200 let, z vlastního kapitálu, a plnit tak beze zbytku závazky vŧči pojistníkŧm. Z výsledných hodnot vyplývá, ţe české pojišťovny drţí více kapitálu, neţ poţaduje Solvency II, a mají dostatečné zdroje na plnění závazkŧ vŧči svým pojistníkŧm [2]. Závěrem mohu říci, ţe české pojišťovnictví dobře reaguje na vývoj ekonomické situace, splňuje normy Evropské unie a vyvíjí se v souladu s nimi.

74

9.

Seznam pouţité literatury a internetových odkazŧ

[1] AFIZ o sobě [online]. AFIZ 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: [2] Aktuality Sovency II [online]. ČAP 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupný z WWW: [3] Česká asociace pojišťoven [online]. ČAP 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: [4] Česká národní banka, dohled [online]. ČNB 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupný z WWW: [5] DUCHÁČKOVÁ, E.; DAŇHEL, J.: Teorie pojistných trhů. První vydání, 2010. ISBN 978-80-7431-015-7 [6] Důchodová reforma [online]. MPSV 2012 [cit. 2012-02-04]. Dostupný z WWW: [7] Důvody vzniku CKSLPU [online]. CKSLPU 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: [8] FRANCOVÁ, PAVLA. Změna penzijního fondu v 10 krocích. Lidové noviny, 2012, 10.2., sekce Peníze&Byznys [9] Historie a poslání ACPM [online]. ACPM 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: < http://acpm.cz/index.php?action=section&id=7910> [10] CHALOUPECKÝ, J., MARVAN, M.: Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945-1992) 3. Díl. Vyd. Česká státní pojišťovna, a.s. 1997. [11] Investiční životní pojištění získává na oblibě [online]. FINAMCE: 2012 [cit. 2012-0220]. Dostupný z WWW: [12] Jak fungují zajišťovny [online]. INVESTIA 2012 [cit. 2012-01-10]. Dostupný z WWW: [13] Legislativní základna [online]. ČNB 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupný z WWW: [14] Ministerstvo financí- pojišťovnictví [online]. MF 2012 [cit. 2012-01-04]. Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pojistovnictvi.html>

75

[15] Nepovedená novela [online]. POJISTNÝ OBZOR 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: [16] Nižší pojistné pro ženy [online]. NAŠE PENÍZE 2012 [cit. 2012-02-25] . Dostupný z WWW: [17] Obecně o ČKP [online]. ČKP 2012 [cit. 2012-01-10]. Dostupný z WWW: [18] Pojistné smlouvy – soukromé pojištění věci a jiného majetku [online]. BUSINESSINFO [online] 2012 [cit. 2012-02-02] . Dostupný z WWW: [19] Poznámka ke Směrnici o zprostředkování pojištění [online]. EPRÁVO 2012 [cit. 201203-10]. Dostupný z WWW: [20] Pozor na pojišťovací makléře [online]. MĚŠEC 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupný z WWW: [21] Problematika pojistných podvodů [online]. ČAP 2012 [cit. 2012-03-12] . Dostupný z WWW: [22] Průvodce životním pojištění [online]. BUSINESSINFO 2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupný z WWW: [23] Rušení pojistných smluv [online]. O POJIŠTĚNÍ 2012 [cit. 2012-02-20] . Dostupný z WWW: [24] Solvency II-executive summary [online]. IHNED 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupný z WWW: [25] Solventnost tuzemských pojišťoven [online]. ČNB 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupný z WWW: [26] Správa ekonomických záležitostí v EU: významný krok vpřed [online]. BUSINESSINFO 2012 [cit. 2012-04-21] . Dostupný z WWW: [27] Tiskové zprávy [online]. ČAP 2012 [cit. 2012-02-10] . Dostupný z WWW:

76

[28] Technická úroková míra [online]. PENÍZE 2012 [cit. 2012-04-10] . Dostupný z WWW: < http://www.penize.cz/pojisteni/17440-technicka-urokova-mira-myty-vs-fakta> [29] VINKLEROVÁ, DANA. Komparace vybraného druhu neţivotního pojištění, Pojištění staveb. Praha, 2010. 28 s. Bakalářská práce. Bankovní institut Vysoká škola, a.s., Katedra pojišťovnictví 2010. [30] Výroční zpráva 2010 [online]. ČP 2012 [cit. 2012-0-15]. Dostupný z WWW: [31] Výroční zprávy [online]. ČAP 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupný z WWW: [32] Výroční zprávy [online]. KOOPERATIVA 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupný z WWW: [33] Vývoj a současný stav registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí [online]. MĚŠEC 2012 [cit. 2012-03-25]. Dostupný

z WWW: [34] Vývoj pojistného trhu v životním pojištění [online]. O POJIŠTĚNÍ 2012 [cit. 2012-0402] . Dostupný z WWW:

77

10. Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání cen pojistného muţŧ a ţen za riziko smrt ......................................................... 56 Tabulka 2: Přijaté pojistné v roce 1953 a 1968 (v milionech Kč) ........................................................ 27 Tabulka 3: Přijaté pojistné v roce 1969 a v roce 1989 (v milionech Kč) ............................................. 28 Tabulka 4: Počet pojišťoven v ČR od roku 1992 do roku 2003 ........................................................... 30 Tabulka 5: Přehled výnosŧ jednotlivých PF od roku 2006................................................................... 40 Tabulka 6: Přehled státní příspěvkŧ do roku 2012 a změna od roku 2013 ........................................... 41 Tabulka 7: Index předepsaného pojistného 2008/2009 v Povinném ručení a Havarijním pojištění .... 50 Tabulka 8: Index předepsaného pojistného 2010/2011 v Povinném ručení a Havarijním pojištění .... 50 Tabulka 9: Index předepsaného pojistného 2008/2009 ţivotního pojištění běţně placeného a jednorázového ...................................................................................................................................... 52 Tabulka 10: Index předepsaného pojistného 2010/2011 ţivotního pojištění běţně placeného a jednorázového ...................................................................................................................................... 52 Tabulka 11: Solventnost tuzemských pojišťoven ................................................................................ 61

11. Seznam Grafŧ Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného členŧ ČAP od roku 1991 do 2000 ........................... 45 Graf 2: Vývoj předepsaného pojistného členŧ ČAP (Celkové, ţivotní a neţivotní pojištění) 46 Graf 3: Podíl předepsaného pojistného tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz) ................................................................................................................................... 48 Graf 4: Podíl předepsaného pojistného neţivotního pojištění tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz) .......................................................................................... 49 Graf 5: Podíl předepsaného pojistného ţivotního pojištění tří pojišťoven (Česká pojišťovna, Kooperativa, Allianz) .............................................................................................................. 51 Graf 6: Vývoj předepsaného pojistného a HDP (meziroční změny v %) ............................... 54 Graf 7: Vývoj podílu pracovní síly v ČR od roku 1993 ......................................................... 68

12. Seznam obrázkŧ Obrázek 1: Rozdíl mezi Solvency I a Solvency II……………………………….…………..60 Obrázek 2: Tři pilíře Solvency II ..………………………………………………….….........60

78

13. Seznam pouţitých zkratek AČPM – Asociace Českých pojišťovacích makléřŧ AFIZ – Asociace finančních zprostředkovatelŧ CEA – Evropská pojišťovací a zajišťovací federace ČAP – Česká asociace pojišťoven ČKP – Česká kancelář pojistitelŧ ČKSLPU – Česká komora samostatných likvidátorŧ pojistných událostí ČNB – Česká národní banka ČP – Česká pojišťovna ČR – Česká republika EHS – Evropské hospodářské společenství EHP – Evropský hospodářský prostor EIOPA – Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění ES – Evropská směrnice ESA – Evropské orgány dohledu ESD – Evropský soudní dvŧr ESRB – Evropský výbor pro systémová rizika EU – Evropská unie HAV – havarijní pojištění HDP – hrubý domácí produkt IMD IT – informační technologie Kč – koruna česká KOPM – Komora pojišťovacích makléřŧ KOOP – Pojišťovna Kooperativa MFČR – Ministerstvo financí České republiky mld. – milarda mil. – milion n.p. – národní podnik OPT-OUT POV – povinné ručení PPZ – podřízený pojišťovací zprostředkovatel PZ – pojišťovací zprostředkovatel QIS 5 – pátá kvantifikovaná studie (Solvency) SVIPO – systém výměny informací o podezřelých okolnostech Sb. – sbírka TUM – technická úroková míra UCITS – Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities (fondy kolektivního investování) USD – americký dolar

79

Pojistný trh a jeho vývoj

Recommend Documents