Trh životního pojištění ČR a trendy budoucího vývoje

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu firem a institucí

Trh životního pojištění ČR a trendy budoucího vývoje Bakalářská práce

Autor:

Jana Antončíková Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Brandýse nad Labem dne 11.4. 2009

Jana Antončíková

2

Anotace

Hlavním cílem práce je analyzovat a vyhodnotit dosavadní vývoj trhu životního pojištění v ČR a odhadnout budoucí vývoj. Proto se práce nejdříve zaměřuje na charakteristiku, rozdělení a právní úpravy životního pojištění. Dále srozumitelně popisuje historii v období let 1991 – 2006. V jedné kapitole je podrobně rozebrán rok 2007 a důležité události, které se v daném roce významným způsobem dotkly oblasti pojišťovnictví. Okrajově je zde také zmíněn i rok 2008 a celosvětová hospodářská krize. V závěru se práce snaží stručně odhadnout budoucí vývoj pojistného trhu na území České republiky podle průběhu let minulých, nynější situace a předběžných výsledků .

Annotation

The main objective of this work is to analyze and evaluate the development of life insurance market in the Czech Republic and predict future developments. Therefore, the earliest work focused on the characteristics, distribution and regulation of life insurance. Furthermore, clearly describes the history of the period 1991 - 2006. In one chapter is detailed in 2007 and important events that occurred in that year significantly affected the insurance sector. Marginally, there is also mentioned the year 2008 and global economic crisis. In conclusion, the work seeks to predict future developments briefly insurance market in the Czech Republic according to the years past, the current situation and preliminary results.

3

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 6 1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ VČETNĚ

PRÁVNÍHO RÁMCE .......................................................................................................... 8 1.1

Charakteristika ....................................................................................................... 8

1.2

Základní podoby .................................................................................................... 9

1.2.1 Pojištění pro případ úmrtí ................................................................................ 10 1.2.2

Pojištění pro případ dožití ............................................................................... 11

1.2.3

Pojištění pro případ smrti nebo dožití ............................................................. 11

1.2.4

Modifikované podoby smíšeného životního pojištění ..................................... 12

1.2.5

Připojištění k životnímu pojištění .................................................................... 14

1.3

1.3.1

Legislativa a pojišťovnictví v ČR .................................................................... 15

1.3.2

Vydané právní předpisy ................................................................................... 15

1.3.3

Vyhlášky vydané v roce 2007 ......................................................................... 16

1.3.4

Připravované právní předpisy .......................................................................... 16

1.4 2

Regulace pojistného trhu ..................................................................................... 15

Česká asociace pojišťoven (ČAP) ....................................................................... 16

DOSAVADNÍ VÝVOJ TRHU ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ .................................... 19 2.1

Pojistný trh v ČR v letech 1991 – 2000 ............................................................... 19

2.2

Pojistný trh v roce 2001 ....................................................................................... 20

2.2.1 2.3


2.3.1 2.4

Pojistný trh v roce 2004 v číslech.................................................................... 27


2.6.1 2.7



2.5.1 2.6



2.4.1 2.5




2.7.1


4

3

ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU NA TRHU ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ..... 32 3.1

4

Vývoj pojistného trhu ČR v roce 2007 ................................................................ 32

3.1.1

Předepsané pojistné ......................................................................................... 33

3.1.2

Počet pojišťoven na trhu .................................................................................. 35

3.1.3

Struktura pojistného trhu ................................................................................. 36

3.2

Vývoj životního pojištění u členských pojišťoven ČAP ..................................... 37

3.3

Pojišťovny a orkán Kyrill .................................................................................... 38

3.4

Postavení českého pojišťovnictví v Evropě......................................................... 40

3.5

Předběžné výsledky pojistného trhu za rok 2008 ................................................ 41

TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE .......................................................................... 42 4.1

Potenciál pro vývoj v oblasti pojišťovnictví........................................................ 42

4.2

Odhad budoucího vývoje pojistného trhu............................................................ 43

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 47 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 49

5

ÚVOD Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit dosavadní vývoj trhu životního pojištění v ČR a odhadnout budoucí vývoj. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola popisuje charakteristiku životního pojištění, základní rozdělení, regulaci pojistného trhu – legislativu a pojišťovnictví v ČR, právní předpisy, vyhlášky vydané v roce 2007 a připravované právní předpisy vztahujících se k pojišťovnictví. V další části není zapomenuto ani na Českou asociaci pojišťoven (ČAP) a její členy, protože množství informací je uvedeno právě ve výročních zprávách zmíněné asociace. Kapitola druhá je zaměřena na vývoj pojistného trhu v České republice v letech 1991 až 2006. Období v letech 2001 - 2006 je rozděleno na jednotlivé roky, ty dále na obecný přehled událostí, které se v tom daném roce udály a pak následuje rozdělení jednotlivých roků z hlediska číselných údajů. K roku 2002 jsou uvedeny grafy tykající se rozsahu škod způsobených povodněmi a s tím související vyřízené pojistné události. V příloze jsou přidány souhrnné tabulky pro roky 1992 – 2006 s počtem pojišťoven podle druhu provozované činnosti a s celkovou pojištěností. Pro období 2001 – 2006 jsou zde pro lepší představu také uvedeny tabulky se strukturou pojistného trhu na území České republiky a se skladbou vyřízených pojistných událostí. Celá třetí kapitola je zaměřena na životní pojištění pro rok 2007. Pojednává o vývoji pojistného trhu v České republice, předepsaném pojistném, počtu a rozdělení pojišťoven, obecné struktuře pojistného trhu, vývoji životního pojištění mezi členskými pojišťovnami České asociace pojišťoven, jak se pojišťovny vypořádaly s přírodní katastrofou – orkánem Kyrill a o postavení českého pojišťovnictví v Evropě. Pro lepší představu o tom, jaké škody tato živelná pohroma spáchala, jsou připojeny přehledné grafy. Na konci kapitoly jsou ve zkratce uvedeny předběžné údaje týkající se roku 2008. Čtvrtá kapitola se pokouší odhadnout budoucí vývoj pojistného trhu v horizontu 2 let. Kolik bude pojišťoven na trhu, jak se budou vyvíjet hlavní parametry jako je předepsané pojistné, pojištění podle struktury a další vývoj životního pojištění vytvořený na základě údajů minulých let, které jsou popsány ve druhé kapitole, současnosti a s ní související hospodářská krize a z předběžných údajů. Co je vlastně cílem životního pojištění? Finančně zabezpečit osoby blízké v případě naší smrti. Je tedy určeno hlavně pro osoby, které potřebují pokrýt riziko vlastní smrti, ať již proto, že živí vlastní rodinu nebo že splácí úvěr. Dříve se spíše jednalo o skromnou 6

podporu, neboť valná část pojistného plnění byla spotřebována na náklady spojené s pohřbem. Proto bylo životní pojištění nejčastěji prodáváno pod názvem pohřební pojištění. Je na první pohled patrné, že takto vymezený smysl životního pojištění je v dnešním kontextu velmi zjednodušený. Dnes je chápáno jeho poslání daleko šířeji, což je urychlováno zejména stále nákladnějším životním stylem současných generací. V České republice je životní pojištění stále oblíbenější pro své nesporné přednosti spočívající zejména v zajímavém zhodnocení úspor a v úsporách na dani z příjmů fyzických osob. Pojišťovna vyplatí sjednané plnění nejen v případě smrti pojištěného, ale i za podmínky dožití v pojistné smlouvě sjednaného věku. Pojišťovnictví je vlastně specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminaci rizik ovlivňující činnost lidí. Zahrnuje všechny pojišťovací instituce, které mají oprávnění k podnikání v pojištění v dané ekonomice, ve všech jejích formách. V úvodu by mělo být ještě upozorněno na fakt, že práce se týká výhradně životního pojištění, ale pro srovnání jsou zde používány i údaje o pojištění neživotním.

7

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ VČETNĚ PRÁVNÍHO RÁMCE1

1.1 Charakteristika Životní pojištění představuje skupinu pojistných produktů, u nichž je výplata pojistného plnění vázána na pojistnou událost smrt pojištěného nebo dožití se stanoveného věku. Smluvní vztah mezi pojištěným – osobou, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se pojištění vztahuje – a pojistitelem – právnickou osobou, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví – uzavřený na základě zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví). Odvětví životního pojištění je uvedeno v příloze č.1 k zákonu o pojišťovnictví v Části A a je rozděleno do šesti bodů2: 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného se věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění. 4. Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 5. Kapitálové činnosti. a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku,

1 2

Zpracováno dle literatury č. 1, 2, 3, 4, 14, 17 Citace dle literatury č. 5.

8

d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. V životním pojištění jsou kryta dvě základní rizika, a to riziko úmrtí a riziko dožití. V současné době životní pojištění různými způsoby kombinuje tato dvě rizika, přičemž bývají do krytí v rámci produktů životního pojištění často zahrnuta ještě další rizika neživotního charakteru – invalidita, úraz, vážné nemoci. V minulosti byl hlavní význam přikládán krytí rizika úmrtí v návaznosti na krytí potřeb finančně závislých osob při úmrtí pojištěného, který byl živitelem rodiny. Větší význam se dnes přisuzuje zařazování rizika dožití do krytí v životním pojištění. Snahou je uplatňovat životní pojištění jako jeden z nástrojů kryjících potřeby lidí ve stáří. Tím, že zahrnuje krytí rizika úmrtí a dožití prostřednictvím sjednání určité velikosti pojistné části zvolené pojistníkem, životní pojištění vlastně plní vedle vlastního krytí rizik úspornou funkci. Může tedy být chápáno jako spořící a investiční instrument, neboť v rámci životního pojištění jsou vytvářeny specifickým způsobem úspory. Pojistná událost musí být náhodná. Nelze se pojistit pro případ události, která nastane, resp. o níž se ví, že nastane. Životní pojištění je určeno těm, kteří mají nějaké závazky vůči třetím osobám a kteří chtějí finančně zabezpečit své blízké. Většina občanů přistupuje k životu zodpovědně, myslí na sebe, své blízké, na jejich ochranu a vzniká u nich pojistný zájem. Nikdo z nás neví, jakého věku se dožije, s jakými nepředvídatelnými situacemi se bude muset vyrovnat.

1.2 Základní podoby Tak jako jsou různé důvody pro uzavření pojistné smlouvy, jsou různé i varianty produktu. Pojišťovny, které mají ve svém portfoliu životní pojištění, obvykle nabízejí všechny jeho druhy v několika různých variantách. Tento produkt lze rozdělit do pěti skupin: •

Pojištění pro případ úmrtí (rizikové)

•

Pojištění pro případ dožití (důchodové)

•

Pojištění pro případ smrti nebo dožití (smíšené)

•

Modifikované podoby smíšeného životního pojištění (univerzální a investiční)

•

Připojištění k životnímu pojištění. 9

1.2.1

Pojištění pro případ úmrtí

Pojištění pro případ úmrtí, někdy označované termínem rizikové životní pojištění, kryje pouze riziko úmrtí, tedy sjednaná pojistná částka v případě realizace rizika je vyplacena osobě určené pojistníkem – obmyšlenému3. Uvedené pojištění může sjednat každý občan ve věku od 16 do 60 let na libovolně vysokou pojistnou částku a sjednává se na dobu deseti, patnácti a dvaceti let. Účelem výplaty pojistného plnění je obvykle zabezpečení pozůstalých pojištěné osoby, dále může být úhrada závazků pojištěného, úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem. Pojištění pro případ úmrtí se dělí na:

• Dočasné pojištění pro případ úmrtí – pojistná částka je vyplacena pouze v případě smrti pojištěného, pokud k ní dojde v průběhu pojistné doby. Nevýhodou dočasného pojištění je skutečnost, že po uplynutí doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, pojištění končí bez výplaty jakékoli částky. Je výhodné pro zabezpečení rodiny, ale nezabezpečuje samotného pojištěného pro případ potřeby dodatečných zdrojů v budoucnosti. Jak z názvu vyplývá, pojištění se sjednává na určitou dobu nebo do určitého věku. Velikost pojistného odpovídá velikosti pravděpodobnosti úmrtí v příslušném věkovém období pojištěného.

• Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí – také nazýváno doživotním pojištěním, je vždy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, v kterém okamžiku (musí se proto vytvořit rezerva). Je stanoven maximální horní věk jako možný termín pro výplatu pojistného plnění a současně je placení pojistného omezeno maximálně do určitého věku. Cena tohoto pojištění je sjednána konstantně na celou pojistnou dobu. Hlavní rozdíl mezi těmito typy pojištění spočívá v tom, že dočasné pojištění je pojištěním čistě rizikovým a nevytváří se tedy žádná rezerva pojistného. U časově neomezeného pojištění se jedná o doživotní pojištění, k výplatě sjednané pojistné částky musí dojít, tudíž se musí vytvořit rezerva.

3

Osobě uvedené v pojistné smlouvě.

10

1.2.2

Pojištění pro případ dožití

Pojistník platí jednorázově nebo běžně pojistné a při dosažení sjednaného dne v pojistné smlouvě obdrží pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky. Ve své základní podobě je obdobou spoření, jde vlastně pouze o tvorbu úspor. Typické je využití odvozených druhů pojištění pro případ dožití, a to důchodové pojištění a tzv. věnové pojištění. •

Důchodové pojištění – při dožití dochází k výplatě pravidelných důchodových splátek. Základem je sjednání výplaty tzv. základního důchodu, který je určen ke krytí potřeb ve stáří. Obvykle je vyplácen od dosažení důchodového věku, ale může být smluvně sjednána i jiná doba počátku výplaty základního důchodu. Důchod je doživotní, ale pojištěný se může rozhodnout pro zkrácenou dobu výplaty důchodu. Vedle základního důchodu je obvykle možné sjednat: -

tzv. pozůstalostní důchod, který je splatný v případě úmrtí pojištěného osobě uvedené v pojistné smlouvě, podmínkou pro výplatu je uplynutí určité doby od uzavření pojistné smlouvy,

-

tzv. dočasný důchod, který se vyplácí v případě přiznání plné invalidity pojištěného, pokud k ní dojde po určité době od uzavření pojistné smlouvy a před splatností základního důchodu.

•

Věnové pojištění – jedná se o pojištění na dožití, které se sjednává na dožití se finančně závislé osoby. Pojištění sjednává jeden z rodičů ve prospěch svého dítěte. V podmínkách České republiky je toto pojištění známé jako pojištění mládeže, které obvykle kromě výplaty sjednané pojistné částky při dožití se dítěte sjednaného věku, dále finanční zabezpečení dítěte v případě smrti jednoho nebo obou rodičů, zabezpečení v případě invalidity rodiče, vrácení pojistného v případě smrti dítěte.

1.2.3

Pojištění pro případ smrti nebo dožití

Pojištění pro případ smrti nebo dožití, tj. smíšené životní pojištění, je nejdůležitějším druhem životního pojištění a představuje širší pojistnou ochranu, protože zabezpečuje nejen rodinu pro případ smrti pojištěného, ale vytváří zároveň prostředky pro případ dožití pojištěného. Pojišťovna se zavazuje vyplatit pojistnou částku ve sjednaný den v případě, že se pojistník tohoto dne dožije, a v případě, že se pojistník tohoto dne nedožije, pak jde 11

o pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané pojistné doby ve prospěch osoby, kterou pojistník sám určí. Pojistná částka je tedy vyplacena vždy, a to je jedna ze základních výhod smíšeného pojištění oproti rizikovému pojištění, u kterého k výplatě dochází pouze v případě smrti v průběhu pojištění. Pojišťovna ručí pro případ smrti od počátku pojištění ve výši sjednané pojistné částky a vyplatí tedy pojistnou částku v případě smrti pojištěného, ať již k úmrtí dojde kdykoli po počátku pojištění. Smíšené životní pojištění, případně pojištění pouze pro případ dožití je také uváděno pod názvem kapitálové životní pojištění. Může být sjednáno na různé pojistné částky při dožití a při úmrtí, na zvyšující se pojistnou částku při dožití se v průběhu pojistné doby nebo pro dvojici osob. Dále je typické, že smíšené životní pojištění bývá rozšiřováno o krytí dalších rizik, rizik neživotního charakteru (úraz, invalidita, vážná nemoc).

1.2.4

Modifikované podoby smíšeného životního pojištění

Pojišťovny reagovaly novými podobami smíšeného životního pojištění v reakci na potřeby potencionálních pojištěných, v zájmu přizpůsobit toto pojištění jejich finančním možnostem a potřebám. Vyvinulo se tzv. univerzální životní pojištění a formy životního pojištění spojené s investováním. •

Univerzální životní pojištění – vzniklo úpravou smíšeného pojištění. Svůj původ má ve Spojených státech amerických, kde se rozvíjí již od 70. let. Jedná se o pružné pojištění, kdy pojistník může v každém okamžiku platnosti pojistné smlouvy modifikovat pojistné a dobu placení pojistného, dočasně zastavit placení pojistného, znovu ho obnovit nebo také zaplatit pojistné dodatečně jednorázově, to vše v závislosti na svých potřebách a finančních možnostech. Skládá se ze dvou základních složek: -

spořící složka – výplata pojistné částky při dožití se daného věku,

-

riziková složka – výplata pojistného plnění v případě smrti, úrazu, invalidity, vážné nemoci.

Oproti klasickému životnímu pojištění se univerzální pojištění liší v režimu placení pojistného a čerpání naspořených prostředků. Pojistník neplatí v pravidelných intervalech stanovenou výši pojistného, ale pojistné může odvádět tak, jak si sám stanoví. Nepravidelné příspěvky se připisují ve prospěch individuálního účtu

12

pojištěného, z něj se pravidelně sráží rizikové pojistné a zůstatek představuje rezervu – spořící složku. •

Investiční životní pojištění4 – výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, přičemž investiční riziko nese pojistník. Výhodou tohoto pojištění je pro klienta možnost volby kam budou jeho prostředky investovány. Tím je umožněno vyšší zhodnocení prostředků klienta, ovšem s určitým rizikem. Pojišťovna za tímto účelem tvoří speciální fondy, které ukládají prostředky do určité kombinace finančních investic. Mezi základní fondy patří: -

akciový fond – akcie zavedených podniků,

-

fond obligací – bankovní, podnikové, státní dluhopisy,

-

peněžní fond – krátkodobé cenné papíry typu pokladničních poukázek,

-

fond státních cenných papírů,

-

fond cizích měn,

-

různé smíšené fondy – kombinují jednotlivé finanční instrumenty.

Klient má v pojišťovně otevřen korunový účet, na který plyne jeho pojistné. Dále náleží klientovi podílový účet, na kterém jsou prostředky ve formě podílových jednotek. Pojistné, které se pojistník rozhodne platit, pojišťovny přemění na tzv. podílové jednotky, které jsou na korunovém účtu a umístí je ve fondech v poměru, který klient určil. Při úmrtí pojištěného pojišťovna vyplácí pojistnou částku sjednanou pro případ úmrtí, při dožití, popř. při předčasném ukončení smlouvy vyplatí úspory. Investiční životní pojištění bývá spravováno odděleně od ostatních druhů životního pojištění. O stavu podílového účtu jsou klienti pravidelně informováni podrobným výpisem. Výhody investičního životního pojištění jsou:

Možnost rozhodnout se o výši pojistného určeného na investování, tedy o poměru a investicí

Není omezena výše pojistného na investování a v průběhu pojištění ji lze měnit

Pojištění může být kdykoli ukončeno a vyplaceno buď jednorázově nebo ve formě pravidelných výplat

4

Zpracováno dle literatury č. 13

13

Naspořené prostředky mohou být v průběhu pojištění částečně odčerpány

1.2.5

Přemístění již existující podílové jednotky mezi fondy navzájem.

Připojištění k životnímu pojištění

Pro životní pojištění je typické, že bývá krytí rizika dožití a úmrtí doplňováno o krytí neživotních rizik. Typické je sjednávání připojištění v různých podobách. K nim patří: •

Invalidní pojištění – může mít podobu výplaty důchodu nebo i jednorázového pojistného v případě invalidity

•

Úrazové pojištění – tedy krytí rizika úrazu v různém rozsahu a v různé době. Zahrnuje pojištění pro případ smrti následkem úrazu, pojištění pro případ trvalých následků úrazu, denní odškodné doby nezbytného léčení.

•

Pojištění vážných chorob – výplata pojistného plnění v případě nastání některé z vážných chorob5. Někdy může toto pojistné plnění nahrazovat pojistné plnění pro případ úmrtí

•

Nemocenské pojištění – výplata sjednané velikosti pojistného plnění v případě dočasné pracovní neschopnosti

•

Pojištění dlouhodobé péče – výplata sjednaného pojistného plnění pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku vážné nemoci. Nazývá se také pojištění pro případ závislosti na cizí péči.

Životní pojištění a připojištění je nezrušitelné. Pokud nedojde k výpovědi smlouvy v počáteční dvouměsíční lhůtě, nemůže ji pojišťovna později vypovědět. Záleží na konkrétním znění smlouvy, jestli lhůta pro výpověď pojistky vůbec existuje. I kdyby tedy došlo ke zhoršení zdravotního stavu klienta, na podmínkách se nic nemění. Výjimkou jsou ale důsledky úmyslných nepravdivých prohlášení klienta v době sjednávání pojištění, které se týkaly jeho zdravotního stavu nebo věku.

5

Infarkt, mozková mrtvice, rakovina, selhání ledvin.

14

1.3 Regulace pojistného trhu6 1.3.1

Legislativa a pojišťovnictví v ČR

V roce 2007 byly připravovány návrhy nových právních předpisů, nového zákona o pojišťovnictví, novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, příslušné části antidiskriminačního zákona.

1.3.2

Vydané právní předpisy

Klíčový význam má pro pojišťovny zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jeho součástí je i novela zákona o daních z příjmů, která stanovila maximální společný limit do výše 24 000 Kč ročně pro osvobození od daně příspěvků na penzijní připojištění a částek pojistného na soukromé životní pojištění od téhož zaměstnavatele. Další součástí výše uvedeného zákona je novela zákona o rezervách pro zajištění základu daně z příjmu, kterou bylo upraveno zdanění technických rezerv pojišťoven. U některých zákonů, které mají vztah k pojišťovnám, byla posunuta jejich účinnost. Příkladem je zákon č. 108/2007 Sb., kterým se mění zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolventní zákon), ve znění zákona 312/2006 Sb., a zákon č. 312/2006 Sb., o insolventních správcích. V tomto případě byla účinnost posunuta na 1. ledna 2008. Širší novela insolventního zákona byla přijata zákonem č. 296/2007 Sb. Návrhem novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je implementována tzv. pátá motorová směrnice. Zvyšuje se například minimální limit plnění pro případ věcné škody na 35 milionů Kč bez ohledu na počet poškozených, zelená karta se stává jediným dokladem o pojištění odpovědnosti a zavádí se příspěvek do Kanceláře, který bude hradit vlastník (nebo provozovatel) v případě, že vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti. V únoru 2008 schválila návrh Poslanecká sněmovna a v březnu 2008 Senát. Ve sbírce zákonů byl zákon vydán pod č. 137/2008 Sb.

6


15

1.3.3 •

Vyhlášky vydané v roce 2007 Vyhláška č. 251/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění vyhlášky č. 40/2006 Sb.

•

Vyhláška č. 314/2007 Sb., o minimálním limitu pojistného plnění a minimálních standardech pojistných smluv insolventních správců.

•

Vyhláška č. 351/2007 Sb., kterou se mění

vyhláška č. 502/2002 Sb., kterou

se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účelní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.

1.3.4 •

Připravované právní předpisy Návrhem zákona o pojišťovnictví je implementována především směrnice 2005/68/ES o zajištění a směrnice 2007/44/ES, která se týká procesních pravidel a hodnotících kritérií pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru. V roce 2007 se konalo vnější připomínkové řízení a v červnu 2008 se návrhem zabývala vláda České republiky.

•

Návrh antidiskriminačního zákona, resp. návrh novely zákona o pojistné smlouvě a návrh novely zákona o pojišťovnictví, kterými je implementován článek 5 směrnice 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování. Pro pojištění byla v roce 2007 nakonec navržena celková výjimka ze zákazu používat rozdílů v pohlaví při tvorbě sazeb a kalkulaci pojistného plněni.

1.4 Česká asociace pojišťoven (ČAP)7 ČAP je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven registrovaným u Obvodního úřadu městské části Praha 1 pod číslem 66/1995. Svou činnost zahájila 1.ledna 1994. Z 52 subjektů, které mají povolení k podnikání v pojišťovnictví na území České republiky,

7

Zpracováno dle literatury č. 6, 9

16

je 27 pojišťoven jejími členy. Kromě těchto pojišťoven patří mezi přidružené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v České republice je 98 %. Dceřinou společností ČAP je Certifikační institut ČAP s.r.o., který se zabývá hodnocením kvality organizací a výrobků v oblasti bezpečnostního průmyslu. Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. To znamená zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbát na dodržování zásad etického jednání a chování stanovených v Kodexu etiky v pojišťovnictví, vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodů, sjednocovat pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační i statistické, vytvářet informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informovat o vývoji pojistného trhu, pojistných

produktech

a

novinkách,

přispívat

k odborné

informovanosti

členů

a zabezpečovat vzdělání, vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví. Střednědobými cíly ČAP jsou dokončení harmonizace českého pojistného práva s legislativou Evropské unie a zabezpečování podmínek pro uspokojení rostoucí společenské objednávky na pojišťovací služby, jak ze strany státu, tak ze strany klientů. Úkolem ČAP je rovněž rozvíjení kontaktů s ostatními tuzemskými sdruženími, národními asociacemi ostatních zemí a s příslušnými mezinárodními organizacemi. ČAP je členem Svazu průmyslu a dopravy a od 23.října 1998 řádným členem Federace národních asociací pojišťoven evropských zemí (CEA). ČAP je vydavatelem odborného měsíčníku Pojistný obzor, který je členem sdružení Mezinárodního pojišťovacího tisku (PIA) a vydavatelem pojistně teoretického bulletinu8 Pojistné rozpravy. Členy ČAP jsou AEGON Pojišťovna, a.s., Allianz pojišťovna, a.s., Aviva životní pojišťovna, a.s., AXA životní pojišťovna a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, Česká pojišťovna a.s., Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s., ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s., Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s., Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., Generali

8

Věstník, přehled zpráv.

17

Pojišťovna a.s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., HDI Versicherung AG, organizační složka, ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku, Komerční pojišťovna, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s., Pojišťovna VZP, a.s., PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. (AMCICO AIG Life), Slavia pojišťovna a.s., Triglav pojišťovna, a.s., UNIQA pojišťovna, a.s., VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s., Wüstenrot pojišťovna a.s., Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s. Dále pak jeden přidružený člen s názvem MAXIMA pojišťovna, a.s. V roce 1995 byl ČAP vydán Kodex etiky v pojišťovnictví, který má za úkol napomáhat prosazování korektních vztahů na českém pojistném trhu a přispět k jeho zdravému vývoji. ČAP shromažďovala a zpracovávala statické údaje svých členů.

18

2 DOSAVADNÍ VÝVOJ TRHU ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ9 2.1 Pojistný trh v ČR v letech 1991 – 2000 Významným dnem v České republice byl 28. květen 1991, kdy nabyl účinnosti nový zákon o pojišťovnictví pod č. 185/1991 Sb. Ten s konečnou platností zrušil desetiletí přetrvávající monopol

České

pojišťovny.

Zákon

současně

zavedl

instituci

státního

dozoru

nad pojišťovnami, která působí v rámci ministerstva financí. Zákon s navazujícími předpisy

vymezil

základní

pravidla

pro

podnikání

v odvětví

pojišťovnictví.

I když v českém pojišťovnictví proběhla tržní transformace, postupně se jevila potřeba úpravy legislativního rámce pro podnikání v pojišťovnictví. Novela z konce roku 1993 doplnila zákon č. 185/1991 Sb., o novou terminologii zejména v oblasti rezerv a fondů pojišťoven, srovnatelnou s obdobnými předpisy vyspělých evropských zemí. V roce 1992 došlo po 44 letech k demonopolizaci československého pojišťovacího trhu vstupem zahraničních pojišťoven na náš trh. 1. května 1992 vznikla schválením privatizačního projektu akciová společnost Česká pojišťovna. Česká pojišťovna, a.s. je největší pojišťovací institucí operující na území České republiky. Spravuje 10,5 milionů pojistných smluv a ročně vyřídí téměř 2 miliony pojistných událostí. Tržní podíl na českém pojistném trhu z hlediska výše předepsaného pojistného k 31.12. 2007 činil celkově 30,6 %. Ve srovnání s obdobím před rokem 1989, kdy byla Česká státní pojišťovna zcela monopolním pojistitelem, a rokem 1992, kdy podíl již privatizované akciové společnosti Česká pojišťovna na pojistném trhu dosahovala 92 %, je nynější podíl podstatně slabší. Takový vývoj byl očekáván, protože v celé české ekonomice probíhala liberalizace, která se nevyhnula ani odvětví pojišťovnictví. Objemy obchodů České pojišťovny, a.s. navzdory sníženému podílu na trhu stoupaly, protože se český trh začal velice dynamicky rozvíjet. Objem přijatého pojistného rok od roku narůstal. Kromě České pojišťovny začala na území České republiky vznikat řada dalších pojišťoven. Byly to nově vznikající instituce a celá řada zahraničních společností, které se chtěly

9

Zpracována dle literatury č. 8, 11

19

prosadit na nově se rozvíjejícím českém pojišťovacím trhu. Mezi nejvýznamnější patřily například Allianz, Amsico, Česko-rakouská pojišťovna, a.s. (nyní UNIQA, a.s.), Exportní garanční a pojišťovací společnost, Kooperativa, Živnostenská pojišťovna. Důležitým zlomem v historii a ve vývoji českého pojišťovnictví bylo založení České asociace pojistitelů (ČAP). Další důležité instituce, které vznikly v souvislosti s vývojem pojistného trhu v České republice byly Česká kancelář pojistitelů, Asociace českých pojišťovacích makléřů, Česká komora

samostatných

likvidátorů

pojistných

událostí,

Asociace

finančních

zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky a Mezinárodní asociace dozorčích orgánů v pojišťovnictví. V České republice byl v letech 1991 až 2000 větší zájem o pojištění neživotní. Tento trend byl opačný trendu v zemích EU, kde byl větší zájem o pojištění životní. Pojišťovnictví bylo v tomto období do značné míry ovlivněno i povodněmi v roce 1997. Snad jedinou pozitivní stránkou, které záplavy přinesly, byl zvyšující se ukazatel pojištěnosti10. Růst byl zaznamenán v oblasti pojištění neživotního, zejména pojištění domácností a průmyslu. Pojišťovny tehdy proplatily 9,7 miliard korun z celkových 63 miliard, tedy 15,4 % z celkového objemu škod. V roce 1997 uplynulo 170 let od založení první české pojišťovny s názvem První česká vzájemná pojišťovna, která byla založena v roce 1827. Pojišťovnictví se brzy stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru a výrazně přispívalo k prohlubování hospodářské síly a stability státu. Vždy podporovalo rozvoj českého podnikání, ale i kultury a dalších oblastí. ČAP a její členy zavazuje dané výročí zejména ve vztahu k budoucnosti. Nyní jde totiž znovu o to, o co šlo například ve dvacátých letech 19. století - zajistit další rozvoj českého pojišťovnictví v tržních podmínkách a navázat přitom na jeho nejlepší tradice.

2.2 Pojistný trh v roce 2001 Česká pojišťovna byla zbavena monopolu v oblasti uzavírání smluv na povinné ručení motorových vozidel. Zákonné pojištění tohoto rizika přešlo na formu povinného smluvního

10

Podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu.

20

pojištění s možností výběru pojistit možné následky provozu vozidla u pojišťovny, která v této činnosti získala licenci Ministerstva financí ČR. Domácnosti měly uzavřeny průměrně tři různá pojištění, což byl dlouhodobý trend již od roku 1999. Ačkoli se neměnil počet sjednaných pojistných smluv, postupně se zvyšoval objem finančních prostředků, které domácnosti vydávaly na pojištění. Nejrozšířenějším typem pojištění mezi domácnostmi bylo pojištění domácnosti s 69 %, pak následovalo povinné ručení s 63 %, 45 % domácností mělo sjednáno úrazové pojištění a připojištění, 33 % pojištění budov a 31 % kapitálové životní pojištění. Ostatní typy pojištění byly méně rozšířené a měla je méně než čtvrtina domácností. V roce 2001 se zvýšil počet pojišťoven působících na českém pojistném trhu na základě povolení Ministerstva financí ze 41 na 43. Povolení získaly: AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s., ARAG – pojišťovna právní ochrany, a.s., KRAVAG – LOGISTIC Versicherungs

–

Aktiengesellschaft

–

organizační

složka,

WINTERTHUR

INTERNATIONAL INSURANCE COMPANY LIMITED, organizační složka. Naopak povolení bylo odebráno Pojišťovně PATRIE, a.s. a České úrazové pojišťovně, a.s. Rozdělení pojišťoven podle provozované činnosti je uvedeno v příloze č. 1. Pojistný trh se v roce 2001 vyvíjel přívětivě. Mírně se zvýšila celková pojištěnost. Růst pojistného pozitivně ovlivnilo zejména životní pojištění. Prosazení daňových výhod pro soukromé životní pojištění se ukázalo jako velmi významný motivační prvek pro rozvoj celého pojistného trhu České republiky.

2.2.1

Pojistný trh v roce 2001 v číslech

Předepsané pojistné členů ČAP, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahoval 98,1 %, dosáhlo v roce 2001 výše 79,2 miliard Kč a zvýšilo se oproti roku 2000 o 14,3 %. Vyšší dynamika růstu byla ovlivněna zejména přírůstkem předepsaného pojistného u životního pojištění, který činil 24,2 %. Jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném tak vzrostl z 32,9 % v roce 2000 na 35,0 % v roce 2001 (příloha č. 4). Životní pojištění bylo v tomto roce poprvé podpořeno daňovými výhodami. Náklady na pojistné plnění členů ČAP činily v roce 2001 téměř 39 miliard Kč, což představuje zvýšení o 14 %. Pojišťovny vyřídily celkem 2 079 560 pojistných událostí, tj. o 4 % více než v roce 2000 (příloha č. 3). Počet zaměstnanců pojišťoven se v roce 2001 snížil o 3 % na 15 308 osob.

21

2.3 Pojistný trh v roce 2002 Pojistný trh si v roce 2002 zachoval dynamiku růstu pojistného jako v předchozích letech. Důležitou roli v oblasti pojišťovnictví sehrály povodně. Srpnové povodně ve střední a východní Evropě, největší přírodní katastrofa ve světě v roce 2002, zasáhly značnou část území České republiky. Celkové ekonomické škody byly odhadnuty na více než 73 miliard Kč. Odhady k 30.červnu 2003 hovořily o 82 tisících pojistných smluv. Rozvodnění řek výrazně zvýšilo zájem o pojištění. Růst byl zaznamenán především v oblasti pojištění neživotního, zejména pojištění domácností a průmyslu. Porovnáme-li celou situaci s povodněmi v roce 1997, je patrný jasný pozitivní trend. Zatímco v roce 1997 pojišťovny proplatily 9,7 miliard Kč z celkových 63 miliard, tedy 15,4 % z celkového objemu škod, v roce 2002 vzrostl podíl pojišťoven na celkových ekonomických škodách přes 50%. Tento rozsah škod hrazených pojišťovnou byl jasným signálem, že národ si začal uvědomovat důležitost pojištění v běžném životě. Poměr škod na majetku obyvatel a na majetku průmyslových a podnikatelských subjektů z hlediska počtu škod a hodnoty škod při povodních v roce 2002 ukazuje graf č. 1. Pojištění obyvatel činilo 83,3 % z celkového počtu škod při 20,3 % z hodnoty celkových škod. 16,7 % pojistných událostí v pojištění průmyslových a podnikatelských subjektů činilo 79,7 % hodnoty všech škod.

Graf č. 1 – Pojištěné škody, jejich výše a struktura

16,7 Prům ysl a podnikatelé

79,7

Občané

83,3 20,3 Počet Výše škod pojistných % událostí %

Zdroj stažen 8. ledna 2009. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >.

22

Členské pojišťovny ČAP vyplatily svým klientům na pojistném plnění 26,7 miliard Kč včetně záloh, což je 74 % z hodnoty nahlášených škod. Pojišťovny zaznamenaly 82 205 pojistných událostí. Graf č. 2 ukazuje, jak pojišťovny postupovaly v procentuálním vyřizování pojistných událostí od srpna 2002 do června 2003.

Graf č. 2 – Procento vyřízených pojistných událostí od srpna 2002 100

%

75 50 25 0 08/02

09/02

10/02

11/02

12/02

01/03

02/03

03/03

04/03

05/03

06/03

datum


Z nahlášených 80 516 pojistných událostí bylo vyřízeno 73 437. To znamená, že pojišťovny vyřídily během 11 měsíců 91,2 % z celkově nahlášeného počtu pojistných událostí.

2.3.1


Celková pojištěnost11 vzrostla z 3,7 % v roce 2001 na zhruba 4 % v roce 2002, jak je patrné v příloze č. 2. Předepsané pojistné členů ČAP, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahoval 98 %, dosáhlo v roce 2002 výše 89,3 miliard Kč a zvýšilo se oproti roku 2001 o 12,8 %. Dynamika růstu byla obdobná jako v předchozím roce. Ovlivnil ji zejména přírůstek předepsaného pojistného u životního pojištění, který činil 20,9 %. Jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném tak vzrostl z 35,0 % v roce 2001 na 37,6 % v roce 2002 (příloha č. 4).

11

Je měřená jako podíl předepsaného pojistného na hrubý domácí produkt.

23

Náklady na pojistná plnění členů ČAP činily v roce 2002 více než 57 miliard Kč, což představuje zvýšení téměř o 50 %. Hlavní podíl na tom měla likvidace povodňových škod. Pojišťovny vyřídily celkem 2 162 881 pojistných událostí, tj. o 3,7 % více než v roce 2001 (příloha č. 3). V roce 2002 na českém trhu provozovalo svoji činnost 42 pojišťoven na základě povolení Ministerstva financí (příloha č. 1). Pro srovnání lze doplnit, že k 31.12. 1991 měly povolení k provozování pojišťovací činnosti pouze 3 pojišťovny. Počet zaměstnanců pojišťoven v roce 2002 se podstatně neměnil. V odvětví pojišťovnictví bylo zaměstnáno 15 333 osob. S pojišťovnami spolupracovalo výhradní formou asi 27 tisíc pojišťovacích agentů.

2.4 Pojistný trh v roce 2003 Pojistný trh si zachoval v roce 2003 vysokou dynamiku růstu. Oproti předchozím rokům se sblížilo tempo růstu životního a neživotního pojištění. Rok 2003 se stal stabilní základnou pro působení českých pojišťoven na jednotném evropském pojistném trhu. Docházelo také k postupné likvidaci pojistných událostí spojených se záplavami z roku 2002. Téměř 95 % z hodnoty nahlášených škod způsobených záplavami z roku 2002 bylo již pojišťovnami – členy České asociace pojišťoven (ČAP) – uhrazeno. Pojistné plnění činilo včetně záloh 32,94 miliardy korun. Nevyplaceno tedy zůstalo již jen malé procento škod. To bylo tvořeno z části následnými škodami, uplatněnými klienty dodatečně, zčásti škodami u velkých průmyslových podniků a podnikatelů, kteří obnovu prováděli postupně a doposud pojišťovnám nedoručili veškeré faktury, a také některými spornými nároky, které byly v šetření. Rok 2003 byl posledním rokem před vstupem České republiky do Evropské unie. Povolení byla odejmuta třem pojišťovnám – CERTUSIA, pojišťovna a.s., Pardubická pojišťovna, a.s., a Zürich Pojišťovna, organizační složka. Povolení získaly tři subjekty – HDI Industrie Versicherung AG, organizační složka, Pojišťovna VZP, a.s., a Nederlandsche Credietverzekering Maatschappij N.V. – organizační složka (později přejmenovaná na Atradius Credit Insurance N.V., organizační složka). Počet pojišťoven k 31.12. 2003 činil 42 (příloha č. 1).

24

2.4.1


V rámci pojistných odvětví životního pojištění v roce 2003 zaznamenalo největší růst pojištění spojené s investičním fondem a pojištění pro případ smrti. Naopak pokleslo předepsané pojistné u kapitalizace a u stavebního pojištění. V kmeni životního pojištění připadalo téměř 60 %, tj. 4 miliony pojistných smluv, na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití a důchodové pojištění, jak je patrné z tabulky č.1.

Tabulka č.1 – Životní pojištění v roce 2003 Index 2002/2003 (předepsané pojistné)

Kmen - mil. ks – k 31.12.

Pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití

125,0

3,2

Důchodové pojištění

118,6

0,8

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí

98,2

1,1

Pojištění pro případ smrti

142,6

0,9

Pojištění spojené s investičním fondem

155,5

0,4

Kapitalizace

64,6

0,3

Doplňková pojištění k životnímu pojištění

101,2

-

CELKEM

120,4

6,7


Celková pojištěnost vzrostla z 3,8 % na 4,2 % (příloha č. 2). Celková pojištěnost se rok od roku zvyšovala, nicméně oproti členským státům byl viditelný rozdíl, protože u nich hodnota dosahovala v roce 2002 8,7 %. Celkové předepsané pojistné v České republice se zvýšilo v roce 2003 o 16,5 % a činilo 105,9 miliard Kč. Poprvé v historii tak byla překonána stomiliardová hranice. Neživotní pojištění zaznamenalo nárůst 14,2 % na celkových 64,8 miliard Kč a životní pojištění 20,2 % na 41,1 miliard Kč. Pozitivním signálem bylo další posílení podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném. Jeho trvalé zvyšování na současných 38,8 % (oproti 27,5 % v roce 1995) bylo příslibem do budoucnosti (příloha č. 4).

25

Pojišťovny vyřídily celkem 2 186 980 pojistných událostí, tj. o 1,4 % více než v předchozím roce (příloha č. 3). V členských pojišťovnách působilo 15 283 zaměstnanců, což bylo o 2,5 % více než v roce 2002. Náklady na pojistná plnění členů ČAP činily v roce 2003 téměř 60 miliard Kč.

2.5 Pojistný trh v roce 2004 České pojišťovnictví se vyvíjelo rovnoměrným, i když ne tak rychlým tempem jako v předchozích letech. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo o 6,3 % na 112,6 miliard Kč. Tempo růstu však bylo nižší než v roce 2003, kdy zaznamenalo 18,3 % nárůstu. Důvodů bylo několik: nárůst konkurence po přistoupení České republiky do Evropské unie, konkurence některých jiných finančních produktů. U životního pojištění byl dosažen jistý stupeň saturace12 trhu a pokles poptávky pravděpodobně způsobila i úprava technické úrokové míry směrem dolů, stejně jako vyčerpání potenciálu daňových motivací. U neživotního pojištění to pak byla úprava sazeb pojistného jako důsledek povodní roku 2002. Pojišťovny se v daleko větší míře zaměřily na úsporná a inovační opatření a na prevenci. To se odrazilo na kumulovaném zisku, který se zvýšil na téměř 11 miliard Kč. Z hlediska hospodaření pojišťoven byl rok 2004 nejúspěšnější v historii českého pojišťovnictví. Zatímco v neživotním pojištění byla úroveň českého trhu téměř srovnatelná s některými západoevropskými zeměmi, oblast životního pojištění skýtala značný potenciál pro rychlý rozvoj. Zájem o životní pojištění v České republice sice rok od roku narůstal, ale jeho objem nedosahoval srovnatelné úrovně se změnami EU. Rok 2004 byl prvním rokem členství České republiky v Evropské unii. Český pojistný trh se již před vstupem do EU dostal na vysokou úroveň. Pojišťovny v posledních letech rozšířily nabídku a předložily klientům řadu nových a vyspělých pojistných produktů srovnatelných s nabídkou západoevropských pojišťoven. Proto samotný akt přistoupení v květnu roku 2002 nebyl pro český pojistný trh žádným otřesem. Znamenal a znamená však velkou výzvu a potenciál pro další růst celého trhu.

12

Nasycení.

26

2.5.1


V rámci životního pojištění dosáhlo nejvyšší dynamiky růstu předepsaného pojistného pojištění spojené s investičním fondem. U pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití, které se v roce 2004 podílelo na celkovém předepsaném pojistném životního pojištění zhruba 60 %, byl sice růst o 9 % vyšší než průměrný růst u životního pojištění celkem, ale výrazně nižší než v roce 2003. Co se týká kmenu, v roce 2004 se oproti roku 2003 zvýšil o 0,5 milionů kusů. Hlavní zásluhu na tom měl pozitivní vývoj u pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití a u pojištění pro případ smrti, jak je vidět v tabulce č. 2.

Tabulka č. 2 – Životní pojištění v roce 2004 Meziroční změna v % (předepsané pojistné)

Kmen – mil. ks k 31.12.

2003

2004

2003

2004


24,8

9,0

3,2

3,5


18,6

-1,8

0,8

0,6

-1,8

-11,6

1,1

1,0

53,9

0,4

0,9

1,3

55,5

24,1

0,4

0,5

-35,4

-30,5

0,3

0,3


1,2

6,8

-

-

CELKEM

20,4

7,5

6,7

7,2

Stavební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí Pojištění pro případ smrti Pojištění spojené s investičním fondem Kapitálové činnosti


Celková pojištěnost dosáhla úrovně 4,1 %. V roce 2003 také činila 4,1 %, takže v roce 2004, poprvé od roku 1995, nedošlo k jejímu nárůstu (příloha č. 2). Pojistný trh měl stále rostoucí tendenci. Celkové předepsané pojistné se zvýšilo oproti roku 2003 o 6,3 % dosáhlo úrovně 112,6 miliard Kč. Vyšší dynamiku růstu si nadále 27

zachovalo životní pojištění, u kterého se zvýšilo předepsané pojistné o 7,5 % na 44,2 miliard Kč. Jeho podíl na celkovém předepsaném pojistném opět vzrostl a činil 39,3 % (příloha č. 4). Životní pojištění mělo i do budoucna velký potenciál pro další rozvoj. V neživotním pojištění byl ve stejném období docílen meziroční nárůst o 5,5 % na 68,4 miliardy Kč. Tempo růstu předepsaného pojistného celkem tak bylo v roce 2004 opět vyšší než míra inflace, která činila 2,8 %. Oproti předchozím rokům tempo však mírně zpomalilo. Počet zaměstnanců členských pojišťoven ČAP v roce 2004 činil 14 473, tj. o 808 méně než v roce 2003. Tyto výsledky signalizovaly pozitivní trendy v úsporách nákladů a v dále se zvyšující stabilitě pojistného trhu. V roce 2004 se počet pojišťoven na území České republiky snížil na 40 (příloha č. 1). Pojišťovny vyřídily celkem 2 457 887 pojistných událostí, tj. o 12,1 % více než v roce 2003 (příloha č. 3).

2.6 Pojistný trh v roce 2005 V roce 2005 se vlivem zvýšení počtu pojišťoven zvýšila konkurence na českém trhu. K 31.12. 2005 projevilo zájem provozovat na území ČR pojišťovací činnost na základě svobody dočasně poskytovat služby celkem 328 pojišťoven a poboček z Evropské unie. Pojišťovny pokračovaly v inovacích pojistných produktů a v rozšiřování jejich nabídky. Celkově bylo na trhu nabízeno zhruba 250 pojištění. V roce 2005 Českou republiku nepostihly žádné přírodní katastrofy, hromadné pojistné události a nedošlo ani k přelomovým změnám v legislativě upravující oblast pojišťovnictví. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, přinesl radikální změny do zprostředkovatelské činnosti s cílem zvýšení kvality služeb, ochrany spotřebitele a zajištění fungování evropského pasu pro zmíněné osoby.

2.6.1


V rámci životního pojištění dosáhlo v roce 2005 nejvyššího růstu pojištění spojené s investičním fondem, a to ve stejné výši jako v roce 2004. U pojištění pro případ smrti nebo dožití došlo ke snížení předepsaného pojistného ve srovnání s rokem 2004 o necelá 28

3 %. Kmen se zvýšil o 0,3 miliony kusů. Přírůstek byl zaznamenán u pojištění pro případ smrti, u pojištění spojeného s investičním fondem a u pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, jak je patrné z tabulky č. 3.



2004

2005

2004

2005


8,9

-2,7

3,6

3,7


-1,8

-13,7

0,6

0,6

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí

-11,6

-0,3

1,0

0,9

Pojištění pro případ smrti

2,8

19,8

1,3

1,5


24,2

24,5

0,5

0,6

Kapitálové činnosti

-30,4

-13,6

0,3

0,3


6,8

7,6

-

-

CELKEM

7,5

1,6

7,3

7,6


Celková pojištěnost dosáhla v roce 2005 výše 3,9 %, to znamená, že se oproti roku 2004 mírně snížila (4,1 %), a to poprvé od roku 1991. Příčinou změny trendu byl rychlejší růst hrubého domácího produktu než předepsaného pojistného (příloha č. 2). Celkové předepsané pojistné se v roce 2005 zvýšilo oproti roku 2004 o 4,1 % a dosáhlo úrovně 117,2 miliard korun. Vyšší dynamiku růstu zaznamenalo neživotní pojištění, u kterého se zvýšilo předepsané pojistné o 5,6 % na 72,2 miliard Kč. Jeho podíl na předepsaném pojistném tak představoval 61,6 %. U životního pojištění byl docílen pozitivní vývoj, pokud jde o běžně placené pojistné, kde předepsané pojistné vzrostlo o 7,1 %. Celkově však činil nárůst sledovaného ukazatele jen 1,7 % na 45 miliard korun, protože se snížilo předepsané pojistné u pojištění jednorázově placených o 10,6 % (příloha č. 4).

29

Počet vyřízených pojistných událostí byl 2 295 814, tj. o 6,6 % méně než v předchozím roce. Výsledek ovlivnilo důchodové pojištění s ohledem na vysokou základnu v roce 2004 a snížení počtu pojistných událostí způsobených živelními riziky (příloha č. 3). Členské pojišťovny ČAP vykázaly ke konci roku 2005 celkem 14 120 zaměstnanců, což je ve srovnání s rokem 2004 o 584 méně. V roce 2005 se počet pojišťoven na území České republiky rozrostl na 45 (příloha č. 1).

2.7 Pojistný trh v roce 2006 Pojistný trh se z hlediska finančního hospodaření pojišťoven, konkurenčního prostředí, vývoje pojistných plnění a likvidace škod rozvíjel přívětivě. V porovnání s ostatními členskými státy EU zůstávala Česká republika podílem pojistného na hrubém domácím produktu přibližně na polovině průměru. Nicméně z desítky nových členů ji v tomto parametru předstihlo pouze Slovinsko, Malta a Kypr. Přestože se celková pojištěnost u nás mezi lety 1992 až 2006 zvýšila z 2,6 % na 3,8 %, i nadále zůstávala pod průměrem Evropské unie. Velmi významným rysem vývoje pojistného trhu v roce 2006 bylo posílení jeho finanční stability. Pozitivně zapůsobil růst české ekonomiky a růst úspor obyvatelstva. Na druhé straně se vyčerpala motivační role daňových výhod u životního pojištění a český pojistný trh byl vystaven větší konkurenci jednotného pojistného trhu Evropské unie. Výroční zpráva asociace za rok 2006 se podrobně zabývala regulací a vývojem pojistného trhu v České republice, vymezila české pojišťovnictví v rámci Evropy, shrnula hlavní aktivity České asociace pojišťoven za rok 2005 a dále nastínila projekty, jimiž se chtěla zabývat v roce 2007.

2.7.1


Český pojistný trh pokračoval v mírném růstovém trendu, což dokazoval objem předepsaného pojistného, který od roku 2001 stoupal. Z předběžných výsledků za rok 2006 vyplynulo, že se předepsané pojistné oproti roku 2005 zvýšilo o 4,2 %. Dosáhlo tak výše 122,1 miliard Kč. Tento výsledek naznačoval, že ačkoli pojistný trh nadále rostl, tempo jeho růstu bylo srovnatelné s předchozím rokem. Byl zřejmý nárůst předepsaného

30

pojistného oproti roku 2005 u životního pojištění o 5,1 % na 47,2 miliard Kč, v oblasti neživotního pojištění o 3,7 % na 74,9 miliard Kč (příloha č. 4). V rámci životního pojištění dosáhlo v roce 2006 nejvyššího růstu pojištění spojené s investičním fondem. Podíl tohoto druhu pojištění tak výrazně vzrostl na 24 % z celkového objemu. U pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití se nadále snižovalo předepsané pojistné, v roce 2006 o 7 % proti téměř 3 % v předchozím roce. Kmen se zvýšil o 0,3 miliony kusů. Přírůstek byl zaznamenán u pojištění pojeného s investičním fondem a u pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití. Tyto údaje jsou zobrazeny v tabulce č. 4.



2004

2005

2006

2004

2005

2006

8,9

-2,8

-7,0

3,6

3,7

3,8

-11,6

-0,3

-0,7

1,0

0,9

0,8

24,2

24,2

49,6

0,5

0,6

0,8

Kapitálové činnosti

30,4

-13,6

-41,3

0,3

0,3

0,3


6,8

7,6

5,5

-

-

-

CELKEM

7,5

1,6

4,9

7,3

7,6

7,9

Pojištění pro případ dožití a pro případ smrti nebo dožití Stavební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí Pojištění spojené s investičním fondem


Pojišťovny vyřídily celkem 2 262 942 pojistných událostí, tj. o 1,4 % méně než v roce 2005 (příloha č. 3). Celkový počat zaměstnanců členských pojišťoven ČAP činil 13 994, tj. o 126 méně než v předchozím roce. Počet pojišťoven se v roce 2006 dostal na číslo 49 (příloha č. 1). Do 31.12. 2006 projevilo zájem provozovat v České republice pojišťovací činnost na základě svobody dočasně poskytovat služby celkem 401 pojišťoven a poboček z Evropské unie. 31

3 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU NA TRHU ŽIVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ13

3.1 Vývoj pojistného trhu ČR v roce 2007 Po dvou letech zpomaleného růstu došlo v roce 2007 na českém pojistném trhu k viditelnému oživení. Celkové předepsané pojistné vzrostlo téměř o 9 %, což ve srovnání s obdobím let 2005 – 2006 znamenalo prakticky zdvojnásobení tempa. Celkové předepsané pojistné 27 členských pojišťoven České asociace pojišťoven (ČAP) dosáhlo hodnoty 130,8 miliard Kč. Měřeno počtem pojistných smluv navýšil pojistný trh objem téměř na 24 milionů smluv ve kmeni, což představovalo meziroční nárůst 5,8 %. I v tomto ukazateli došlo ke zrychlení tempa růstu proti 4,4 % v roce 2006. Na uvedeném výsledku se podstatnou měrou podílelo životní pojištění s 14,6 % meziročním nárůstem předepsaného pojistného. Za pozitivním vývojem životního pojištění stál výrazný zájem o investiční pojištění, které bylo často spojeno s jednorázovými platbami pojistného. Také u běžně placeného pojistného docházelo k růstu průměrného pojistného a dynamika jeho ukazatelů dávala příslib stabilního růstu trhu i v roce 2008. Rychlejší růst životního pojištění vedl ke zvýšení jeho podílu na celkovém předepsaném pojistném nad hranici rekordních 40 %. Proti evropskému průměru, s jeho zhruba 60 %, byl však tento podíl v České republice stále relativně nízký. Při porovnání výsledků českého pojišťovnictví se situací zemí Evropské unie, docházelo k velmi mírnému přibližování. Například v podílu pojistného na hrubém domácím produktu či podílu životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném Česká republika byla pod průměrem EU. To však na druhou stranu znamená, že český trh i nadále skýtá velký potenciál pro budoucí růst. Rok 2007 byl pro české pojišťovnictví významným rokem z hlediska přípravy nové legislativy. Za klíčový lze považovat podíl ČAP na přípravě návrhu zákona o pojišťovnictví. Značnou pozornost věnovala i návrhu novely zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V rámci této novely se ČAP zabývala problematikou

13


32

limitů u věcné škody a zavedením příspěvků do garančního fondu od vlastníků nepojištěných vozidel. V březnu roku 2007 přijalo Shromáždění členů České asociace pojišťoven za členy dvě další významné pojišťovny a celkový počet členů se tak zvýšil na 27 komerčních pojišťoven, jejichž podíl na celkovém předepsaném pojistném v ČR tvořil 98,4 %. V rámci dlouhodobé snahy o dodržování etických pravidel na pojistném i finančním trhu byl v říjnu 2007 ustanoven Etický výbor, který dohlíží nad dodržováním pravidel Kodexu etiky v pojišťovnictví. Do české pojišťovací historie se rok 2007 zapíše výrazným způsobem i díky nejhorší větrné živelní události v historii způsobené orkánem Kyrill. Likvidace kolem 80 tisíc pojistných událostí byla pro české pojišťovny ČAP obtížnou, ale velmi dobře zvládnutou zkouškou. Pojišťovny prokázaly flexibilitu a do 3 měsíců po katastrofě vypořádaly skoro 90 % hlášených pojistných událostí. Svým rozsahem se do počtu škod tato živelní událost může srovnávat pouze s katastrofálními povodněmi z roku 2002.

3.1.1

Předepsané pojistné

Celkové předepsané pojistné zvýšilo tempo růstu proti předchozím dvěma letům více než dvakrát a dosáhlo 8,8 %. Neživotní pojištění na jedné straně vykázalo rychlejší růst než v roce 2006 (+ 5,2 % oproti + 3,8 %), nedosahovalo však stále vývoje předchozích let. Vzhledem k tomu, že růst předepsaného pojistného zaostával nadále za růstem hrubého domácího produktu v běžných cenách ( + 10,1 %), poklesla celková pojištěnost, měřená jako podíl předepsaného pojistného na hrubém domácím produktu, z 3,8 % na 3,7 %. Životní pojištění si zachovalo konstantní podíl 1,5 %. Uvedené ukazatele proto i nadále představovaly příležitost pro růst českého pojistného trhu ve srovnání se zahraničím. V lednu 2007 postihla český pojistný trh významná živelní událost – orkán Kyrill. Celkové pojištěné škody činily více než 2,2 miliardy Kč. Náklady na pojistná plnění v životním pojištění vzrostly o 33 % a jejich podíl na celkových nákladech na plnění se tak zvýšil z 33 % na 41 %.

33

Graf č. 3 – Podíl pojistného na hrubém domácím produktu 4 3 Celkem % 2

Životní pojištění Neživotní pojištění

1 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

roky

Zdroj stažen 3. prosince 2008. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >.

%

Graf č. 4 – Meziroční růst pojistného a hrubého domácího produktu 35 30 25 20 15 10 5 0

Životní pojištění Neživotní pojištění Pojištění celkem Hrubý domácí produkt

1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

roky


Přes proměnlivou dynamiku celkového předepsaného pojistného i pojistného v životním a neživotním pojištění, vykazoval pojistný trh do roku 2003 rychlejší růst než ukazatel hrubého domácího produktu v běžných cenách. V následujících letech tempa růstu pojistného značně poklesla. K opětovnému zvýšení tempa došlo po roce 2005, jak je patrné z grafu č. 4. Nejvýraznější byl tento příznivý trend u životního pojištění založený zejména na produktech tzv. investičního pojištění.

34

3.1.2

Počet pojišťoven na trhu

Na konci roku 2007 působilo na českém pojistném trhu 52 pojišťoven oproti 49 registrovaným na konci roku 2006. Z nich podle druhu činnosti bylo 29 pojišťoven neživotních, 17 se smíšenou činností a 6 životních pojišťoven uvedených v grafu č. 5. Počet tuzemských pojišťoven vzrostlo o jednu na 34, počet poboček se zvýšil o dvě na celkový počet 18.

Graf č. 5 – Pojišťovny podle zaměření 60 50 Životní pojišťovny

40

Neživotní pojišťovny

ks 30

Pojišťovny se sníženou činností

20 10 0 2001

2003

2005

2007

roky


Ke konci roku 2007 projevilo zájem provozovat na území České republiky pojišťovací činnost na základě svobody dočasně poskytovat služby 478 pojišťoven a poboček z Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru oproti 401 v předchozím roce. Podle dostupných údajů České národní banky dosáhly tyto pojišťovny v roce 2005 výkonu 1,2 miliard Kč předepsaného pojistného. Na trhu ČR působilo současně podle informací České národní banky 61 tisíc aktivních pojišťovacích zprostředkovatelů.

35

Graf č. 6 – Pojišťovny podle kapitálu 30

Tuzemské pojišťovny s převažujícím zahraničním kapitálem

20 Tuzemské pojišťovny s převažujícím tuzemským kapitálem

ks

10 Pobočky pojišťoven z Evropské unie a třetích států

0 2001

2003

2005

2007

roky


3.1.3

Struktura pojistného trhu

Při celkovém zvýšení objemu předepsaného pojistného na trhu o 8,8 % překročil podíl životního pojištění poprvé v historii úroveň 40 % na 40,7 %. V základní struktuře životního pojištění převládalo pojištění pro případ dožití nebo smrti nebo dožití se 43,5 %, více než třetinu však již zaujímalo pojištění spojené s investičním fondem s 34 %, jak dokazují údaje z grafu č. 7.

Graf č. 7 – Podíl předepsaného pojistného u životního pojištění

Pojištění pro případ dožítí nebo smrti nebo dožití Pojištění spojené s investičním fondem Doplňkové pojištění

10,5 %


4,8 %

Pojištění stavební, prostředků na výživu dětí Pojištění pro případ smrti Kapitálové činnosti

43,5 %

34 %

4,5 %

2,3 %

0,4 %

Zdroj stažen 12. prosince 2008. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >. 36

3.2 Vývoj životního pojištění u členských pojišťoven ČAP Graf č. 10 - Životní pojištění 60

mld. Kč

50

Životní pojištění celkem

40 30

Pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití

20


10

Doplňková pojištění

0 1999

2001

2003

2005

2007

roky


V životním pojištění nadále zachovávalo nejvyšší podíl na předepsaném pojistném pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití. Jeho podíl však klesl pod polovinu roku 2006 na 43,6 %. Velmi rychle rostoucí pojištění spojené s investičním fondem zvýšilo naopak svůj podíl z 24 % na 34 %. Významný podíl nad 10,5 % měla i tzv. doplňková pojištění (úraz, nemoc). Pojištění pro případ dožití nebo smrti a dožití poslední tři roky snižoval svůj podíl, avšak ten byl v roce 2007 pouze o -1,9 % nižší oproti -7 % v roce 2006. Pokles zaznamenaly i další položky (pojištění stavební a prostředků na výživu dětí, důchodové pojištění, kapitálové činnosti). Naproti tomu pojištění spojené s investičním fondem zrychlilo tempo z +50 % na +62,2 %, pojištění pro případ smrti dosáhlo růstu +27,3 % proti +31,9 %, obdobně doplňková pojištění +4,7 % proti +5,5 %. Počet smluv ve kmeni se zvýšil o 0,4 milionů kusů, a to zejména u pojištění pro případ smrti, který dosahoval +0,4 milionů kusů a u pojištění spojeného s investičním fondem, který činil +0,3 milionů kusů. Celkem bylo v životním pojištění uzavřeno téměř 0,8 milionů kusů nových smluv. Rok 2007 byl posledním rokem samostatně poskytované daňové podpory pro příspěvky zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, zaměstnavatelé přispívali na více než 400 tisíc smluv. Členské pojišťovny vystavily pojistníkům přes 3 miliony potvrzení o pojistném zaplaceném na soukromém životním pojištění. 37

Graf č. 11 - Vyřízené pojistné události 2500

tis. ks

2000 Celkem

1500

Životní pojištění

1000

Neživotní pojištění

500 0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

roky


V roce 2007 bylo vyřízeno 2 262 tisíc pojistných událostí, tj. o 1,1 % méně než v předchozím roce, jak je vidět z údajů v grafu č. 11. Výraznější růst byl zaznamenán v pojištění léčebných výloh v zahraničí (+13,9 %), pojištění úrazu (+4,8 %) a důchodu (+3,5 %). O necelá 2 % vzrostl počet vyřízených případů krádeže. Počet vyřízených pojistných událostí u havárie motorových vozidel se zvýšil o 1,5 % oproti 9 % v roce 2006. U ostatních sledovaných položek došlo k poklesu počtu vyřízených událostí proti předchozímu roku.

3.3 Pojišťovny a orkán Kyrill14 Orkán Kyrill, který udeřil na Českou republiku 18. a 19. ledna 2007, byl označen jednou z největších zajišťoven na světě Munich Re Kyrill za druhou nejhorší světovou katastrofu z hlediska pojišťoven. Zvláštností Kyrilla bylo, že se kalamita na celém území České republiky odehrála během několika málo hodin. Tím se například lišila od záplav v roce 2002, které postupně postihly pouze některé kraje, takže zatímco na jihu už pracovali mobilní technici a likvidátoři, na severu byla voda ještě v plné síle. Kyrill není možné srovnat ani se škodami, které

14


38

při zimě v roce 2006 způsobila tíha sněhu, protože tehdy se pojistné události rozprostřely do několika měsíců. Nejčastějším důvodem žádosti byly poškozené střechy domů a poničená vozidla. V případě větších továrních nebo montážních hal živel zničil střechy za více než milion korun. Orkán Kyrill způsobil jednorázové značné objemy v počtu a hodnotě pojistných událostí a představoval téměř 80 tisíc pojistných událostí se škodami ve výši přes 2,2 miliardy Kč. V celkových ročních údajích se však tyto hodnoty výrazně neprojevily.

Graf č. 12 - Vyplacené pojistné plnění

60

mld. Kč

50 Vyplacené pojistné plnění celkem

40


30


20 10 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 roky


I když celkově počty vyřízených pojistných událostí klesly, náklady na pojistná plnění i vyplácená plnění v souhrnu rostly. Pojistná plnění se v roce 2007 zvýšila o 7,7 % proti 5 % v předchozím roce. Z významných položek vzrostlo zejména plnění v životním pojištění – celkem o 22,4 %, v pojištění úrazu (+4,8 %) a zákonném pojištění odpovědnosti zaměstnavatele (+4,2 %). Pokles plnění o 25 % u živelního pojištění vyplývá z porovnání s předchozím rokem, který byl mimořádný vzhledem k likvidaci škod způsobených povodněmi a tíhou sněhu. Snížené plnění však zaznamenalo i pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (-4,3 %) a havárie motorových vozidel (+2,3 %). Pro lepší představu je uvedeno v dalším odstavci několik pojišťoven, jak se s touto problematickou situací vypořádaly, kolik zaznamenaly pojistných událostí a kolik peněz vyplatily klientům.

39

Pro Českou pojišťovnu byl orkán Kyrill kalamitou číslo jedna. Pojišťovna za ni klientům vyplatila více než 827 milionů korun a zaznamenala 42 485 pojistných událostí. Kooperativa zlikvidovala až na pár desítek komplikovaných škod vše. Celkem to bylo 19 700 pojistných událostí za 707 milionů korun. Do tří měsíců bylo vyřízeno 95 % škod, a to prodloužením denní pracovní doby a vyhlášením pracovních sobot. Objem škod ČSOB Pojišťovny za škody způsobené orkánem Kyrill dosáhl koncem roku 2007 58 milionů Kč. Pojišťovna Allianz měla nahlášeno 2982 pojistných událostí za celkem 133 milionů Kč a vyplatila přes 110 milionů Kč. Pojišťovna UNIQA z vichřice ke konci roku 2007 registrovala 1676 škod.

3.4 Postavení českého pojišťovnictví v Evropě Za základní ukazatel významu pojišťovnictví v hospodářství země lze považovat podíl pojistného na hrubém domácím produktu, tzv. pojištěnost. V tomto parametru Česká republika nedosahovala ani polovinu úrovně zemí Evropské unie. S ohledem na pozitivní vývoj hrubého domácího produktu v ČR ukazatel v posledních letech klesl. Z nových členů EU měl vyšší podíl Kypr (4,5 %), Slovinsko (5,6 %) a Malta (6,5 %), i když ani jejich výsledek nedosáhl průměru Evropské unie (8,8 %).

Graf č. 8 - Podíl pojistného na hrubém domácím produktu v ČR a EU 10 ČR - pojištění celkem

8

ČR - životní pojištění 6 %

ČR - neživotní pojištění EU - pojištění celkem

4

EU - životní pojištění

2

EU - neživotní pojištění

0 1995

1997

1999

2001

2003

2005

2007

roky


Při srovnání podílu životního a neživotního pojištění na celkovém předepsaném pojistném vykazoval stále český pojistný trh opačný poměr než v průběhu Evropské unie. Podíl 40

životního pojištění na celkovém předepsaném pojistném se sice v ČR postupně zvyšoval, nicméně nedosahoval průměru Evropské unie ve výši asi 60 %. Různá úroveň rozvoje pojistného trhu v jednotlivých evropských zemích se odrážela i v průměrném pojistném na obyvatele. V některých nových zemích nedosahovala ani 200 EUR (Lotyšsko 129), Slovinsko vykázalo 942 EUR. Průměr Evropské unie přesahoval 2000 EUR, v ČR tento ukazatel dosáhl 465 EUR.

Graf č. 9 – Podíl životního a neživotního pojištění v ČR a EU

Životní pojištění v ČR Neživotní pojištění v ČR Životní pojištění v EU Neživotní pojištění v EU

40,7 % 59,3 % 62,4 % 37,6 %


3.5 Předběžné výsledky pojistného trhu za rok 200815 Pojistný trh v roce 2008 mírně zpomalil, stále však rostl. Předběžné výsledky ČAP za rok 2008 svědčí o stabilitě pojistného trhu. Po nadprůměrně úspěšném období v roce 2007 vykazuje celkové předepsané pojistné nárůst téměř 5 %. Finanční ani hospodářská krize se tak do pojišťovnictví v roce 2008 zásadně nepromítla. Tempo růstu životního (4,5 %) a neživotního pojištění (5,2 %) se v roce 2008 téměř vyrovnalo. Rozdíl tak činil pouhých 0,7 %. Běžné placené životní pojištění významně vzrostlo jak v rámci celkového předepsaného pojistného (7,9 %), tak i v oblasti obchodní produkce, tj. v objemu smluv uzavřených v korunách v roce 2008 (13,3 %).

15

Zpracováno dle literatury č. 7, 16

41

4 TRENDY BUDOUCÍHO VÝVOJE16

4.1 Potenciál pro vývoj v oblasti pojišťovnictví Region střední a východní Evropy dává pojišťovnictví značné příležitosti k růstu. Je to ze dvou důvodů: 1. propojištěnost17 je výrazně nižší než v západní Evropě, 2. pojistné trhy vykazují nadprůměrně vysokou míru růstu. Navíc životní úroveň obyvatel zemí střední a východní Evropy roste díky rychlému hospodářskému růstu a pokračující integraci do Evropské unie. Poptávka po finančních službách se velmi rozvinula s cílem pojistit vytvořené majetkové hodnoty a zajistit životní úroveň. V dynamicky se rozvíjejících ekonomikách, jako je na území střední a východní Evropy, proto mají pojistné trhy vyšší potenciál růstu než tyto ekonomiky samotné. Fenoménem

dnešního

trhu

je

bezesporu

investiční

životní

pojištění.

Jde

o nejindividuálnější možnost mezi pojistkami, protože klient si sám zvolí investiční strategii podle svých možností a vztahu k riziku. Zájem o tuto formu pojištění neustále roste a postupně zastiňuje kapitálovou formu. Počet nabízených fondů by se měl v této souvislosti zvyšovat tak, aby investiční životní pojištění nabídlo klientům plnohodnotnou možnost investování srovnatelnou s přímým investováním do podílových fondů. Velkou výzvou pro pojišťovny je rostoucí poptávka po produktech umožňujících tvorbu rezervy na důchodový věk nebo pro výplatu důchodu. Lze proto očekávat rozšíření investičního životního pojištění o různé varianty investičních garancí. Klient by tak mohl investoval do vybraných fondů a v případě negativního vývoje by pojistitel garantoval buď minimální výnos, nebo hodnotu při dožití. Produkty, které jsou upravené na míru potřebám tvorby a výplaty penzijních rezerv, včetně investičního životního pojištění, mají velmi dobrou budoucnost. Kromě toho je třeba životní pojištění podávat klientům tak, aby byly viditelné jeho přednosti a nejvýznamnější funkce, kterou je a zůstane ochrana před riziky přinášející nepředvídatelné situace a která ve svém důsledku velmi ovlivní kvalitu života – například

16 17

Zpracováno dle literatury č. 12, 15, 18 Pojistné na hlavu.

42

ztráta živitele rodiny, trvalá invalidita, závažné onemocnění. Právě zde je nezastupitelná úloha pojištění jako jedinečného nástroje napříč celým finančním trhem. Růst životního pojištění by se dal urychlit podporou od státu, to znamená zvýšením daňových úlev u jednotlivých produktů. Daňové úlevy u nás sice jsou, ale stát by se měl zaměřit také na vdovské důchody a invalidní důchody, ne jen na důchody starobní. Mělo by se pamatovat také na osoby, které nemohou pracovat nejen z důvodu vysokého věku. Pojišťovací potenciál českého trhu není ještě zdaleka vyčerpán. U neživotního pojištění je trh srovnatelný se západní Evropou a v souvislosti s celkovým hospodářským růstem ČR je zde vidět potenciál dalšího růstu.

4.2 Odhad budoucího vývoje pojistného trhu Konkrétní prognózu v současnosti neumožňuje velmi proměnlivý vývoj měnových kurzů v zemích střední a východní Evropy. Na základě nejisté situace na finančních trzích není v současnosti možná ani seriozní předpověď výsledku finančního hospodaření, který rozhoduje o hospodářském výsledku pojišťoven. Navzdory složitému ekonomickému prostředí je očekáván nárůst pojistného. Nevylučuje se ani možné zpomalení hospodářského růstu. To znamená, že i přes oslabení finančního sektoru jsou předběžné výsledky stabilní a příznivé. Životní pojištění by si však mělo svůj kontinuální růst udržet jak v roce 2009, tak v nejbližších letech. Spíše se změní skladba produktů, o které bude v České republice zájem ze stran klientů. Návrat by mohl být ke klasickým rizikovým či kapitálovým pojistkám s garantovanou úrokovou mírou. Lze také očekávat určitý odklon od investičního životního pojištění, které bylo hitem posledních let. Krize však může mít vliv na životní pojištění, protože někteří zaměstnavatelé jej mohou přestat podporovat. Z grafu č. 10 je zřejmý pozvolný růst celkového předepsaného pojistného. Od roku 2002 není patrný pokles, i přes povodně, které postihly Českou republiku v roce 2002 nebo přírodní katastrofu – orkánem Kyrill, který způsobil několikamiliardové škody v roce 2007. Pokud se celkové předepsané pojistné bude vyvíjet stejným tempem jako doposud, mělo by se v roce 2010 přiblížit 150 miliardám korun.

43

90 660 347

105 945 872

112 575 425

117 174 213

122 121 435

130 195 035

136 574 348

142 974 348

149 374 348

tis. Kč

Graf č. 10 – Odhad budoucího vývoje celkového předepsaného pojistného

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkové předepsané pojistné

roky

Vytvořeno 10. března 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_02&zobrazeni=pro+web+pravideln %c3%a9+ro%c4%8dn%c3%ad+statistiky - vývoj pojistného trhu 2008 - předběžné údaje, http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >. Ani celosvětová hospodářská krize nezasáhla odvětví pojišťovnictví natolik, aby zabránila růstu předepsaného pojistného u životního a neživotního pojištění, jak dokazují údaje, které jsou patrné v grafu č. 11 a grafu č. 12. Při konstantním růstu by se v roce 2010 předepsané pojistné neživotního pojištění mělo vyšplhat na necelých 88 miliard korun a u životního pojištění na 62 miliard korun.

34 036 346

41 128 802

44 201 009

44 954 269

47 233 338

53 863 324

56 285 494

58 785 494

62 285 494

tis. Kč

Graf č. 11 – Odhad budoucího vývoje předepsaného pojistného životního pojištění

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Předepsané pojistné životního pojištění

roky

Vytvořeno 10. března 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_02&zobrazeni=pro+web+pravideln %c3%a9+ro%c4%8dn%c3%ad+statistiky - vývoj pojistného trhu 2008 - předběžné údaje, http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >.

44

56 624 001

64 817 070

68 374 416

72 219 944

74 888 097

76 331 711

80 288 854

83 788 854

87 288 854

tis. Kč

Graf č. 12 – Odhad budoucího vývoje předepsaného pojistného neživotního pojištění

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Předepsané pojistné neživotního pojištění

roky

Vytvořeno 10. března 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_02&zobrazeni=pro+web+pravideln %c3%a9+ro%c4%8dn%c3%ad+statistiky - vývoj pojistného trhu 2008 - předběžné údaje, http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >.

Co se týká vývoje počtu pojišťoven, odhad do budoucna není tak jasný jako například u celkového předepsaného pojistného, protože jak je vidět z grafu č. 13, počet pojišťoven se neustále mění. V letech 2002 – 2003 zůstal počet pojišťoven na stejném čísle a roku 2004 se dokonce propadl ze 42 na 40 pojišťoven. V každém roce může být některé z pojišťoven odebrána nebo naopak udělena licence k provozování činnosti v odvětví pojišťovnictví. Dá se však počítat s tím, že počet pojišťoven se bude mírně zvyšovat.

42

49

52

52

53

40

45

55

42

Graf č. 13 – Odhad budoucího vývoje počtu pojišťoven

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Celkový počet pojišťoven

roky

Vytvořeno 15. března 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%bd ro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy >.

45

ZÁVĚR Hlavním cílem bylo analyzovat a vyhodnotit dosavadní vývoj trhu životního pojištění v ČR a odhadnout budoucí vývoj. Vybrané téma je velice rozsáhlé, takže by si některé kapitoly „zasloužily“ podrobnější popis a zabývání se jimi více do hloubky. Celá práce by se jistě dala obohatit ještě minimálně o jednu kapitolu, která by mohla mít například název: „Kalkulace pojistného v životním pojištění.“ Každopádně v práci jsou podány srozumitelné informace o tom, co to vlastně životní pojištění je, k čemu slouží, proč se pojistit, jak se pojištění člení a jaké druhy pojištění existují, aby si každý dovedl pod tímto pojmem něco představit. Pokud práce měla analyzovat a vyhodnotit dosavadní vývoj trhu životního pojištění, nesměla zde chybět ani historie životního pojištění, která nám dokazuje, že růst životního pojištění se nepropadl ani v letech, kdy řádily přírodní živly nebo došlo ke světové hospodářské krizi. Třetí kapitola byla zajímavá zejména v části, která uvádí informace o tom, jak se pojišťovny musely vypořádat s orkánem Kyrill, v jakém rozsahu pojišťovny zaznamenaly škody, kolik bylo nahlášeno pojistných událostí a jak vysoké částky byly vyplaceny klientům. Za pozornost stojí i to, že pojišťovny touto katastrofou nebyly nijak zaskočeny a prokázaly příkladnou flexibilitu. Co se týká odhadu budoucího vývoje trhu životního pojištění,

nakonec se podařilo

odhadnout předběžné výsledky růstu celkového předepsaného pojistného a vývoj růstu pojišťoven na českém pojistném trhu. Jestli se prognóza podle mých odhadů alespoň trochu přiblíží skutečnosti, to by měla ukázat blízká budoucnost. Jedno je ale jisté, životní pojištění má dobré vyhlídky do budoucna a potenciál k tomu, aby rostlo rychleji a více než v předchozích letech, jak popisuje poslední kapitola. Jak je psáno v úvodu, životní pojištění v České republice je stále oblíbenější a nadále narůstá, i přes to nedosahuje pojištěnost obyvatel ani průměru v zemích Evropské unie. Proto se práce také snaží poukázat na důležitost tohoto typu zajištění, uvědomění si, že nikdo není nesmrtelný a že zabezpečení blízkých osob by mělo být na prvním místě.

46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy: 1.

CIPRA, Tomáš. Pojistná matematika – teorie a praxe. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2006. 411 s. ISBN 80-86929-11-6.

2.

DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. 2. vyd. Praha : Professional Publishing, 2006. 338 s. ISBN 80-86946-00-2.

3.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha : Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 80-86119-92-0.

4.

KOLEKTIV AUTORŮ z České asociace pojišťoven. Životní pojištění. Praha : GRADA Publishing, 2002. 104 s. ISBN 80-247-0146-4.

5.

ÚZ Pojišťovnictví. Ostrava : Sagit, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7208-687-0.

Internetové zdroje: 6.

ČAP: Členské pojišťovny [online]. c2007 – 2008 [cit. 2008-12-05]. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/ZobrazList.aspx?item=KONTAKTY_CLENOVE_CAP&zobraze ni=pro+web+%c4%8dlensk%c3%a9+poji%c5%a1%c5%a5ovny>

7.

ČAP: Předběžné údaje za rok 2008 [online]. c2008 [cit. 2009-02-17]. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_02&zobrazeni=pro+web+pravi deln%c3%a9+ro%c4%8dn%c3%ad+statistiky>

8.

ČAP: Výroční zprávy České asociace pojišťoven za roky 2001 – 2007 [online]. c2007 – 2008 [cit. 2008-12-05]. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c 3%bdro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy>

9.

Česká asociace pojišťoven: ČAP [online]. c2007 – 2008 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: < http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2f O+n%c3%a1s>

47

10.

Finance.cz: Pojišťovny vyřídily skoro všechny škody, jež loni způsobil orkán [online]. c2000 – 2009 [cit. 2008-01-14]. Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/zpravy/finance/145216-pojistovny-vyridily-skoro-vsechnyskody-jez-loni-zpusobil-orkan/>

11.

Finance.cz: Předepsané pojistné v jednotlivých letech [online]. c2000 – 2009 [cit. 2009-01-17]. Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/pojisteni/statistika/predepsane-pojistne/2008/>

12.

FinExpert.cz: Krize se pojišťovnám vyhýbá [online]. c2009 [cit. 2009-02-11]. Dostupný z WWW: < http://www.finexpert.cz/Bleskovky/Krize-se-pojistovnamvyhyba/sr-1-sc-3-a-24494/default.aspx>

13.

Investujeme.cz: Co sledovat při výběru investičního životního pojištění [online]. c2006 [cit. 2007-10-04]. Dostupný z WWW: < http://www.investujeme.cz/clanky/co-sledovat-pri-vyberu-investicniho-zivotnihopojisteni/>

14.

Měšec.cz: Kapitálové životní pojištění [online]. c1999 – 2009 [cit. 2008-12-17]. Dostupný z WWW: < http://www.mesec.cz/texty/kapitalove-zivotni-pojisteni/>

15.

OPOJIŠTĚNÍ.CZ: ČAP: Životní pojištění loni vzrostlo o 6 až 7 % [online]. c2009 [cit. 2009-02-04]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/cap-zivotni-pojisteni-loni-vzrostlo-o-6-az-7-procent/>

16.

OPOJIŠTĚNÍ.CZ: Pojistný trh mírně zpomalil, stále však rostl [online]. c2009 [cit. 2009-02-10]. Dostupný z WWW: < http://www.opojisteni.cz/ekonomika/vyvojtrhu/pojistny-trh-mirne-zpomalil-stale-vsak-rostl/>

17.

Peníze.CZ: Životní pojištění [online]. c2000 – 2008 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: < http://www.penize.cz/tag?q=%c5%bdivotn%c3%ad%20poji%c5%a1t%c4%9bn%c3 %ad&themeid=7803>

18.

ZMĚNY PRO BUDOUCNOST: Slibná budoucnost životního pojištění [online]. c2007 [cit. 2007-12-14]. Dostupný z WWW: < http://www.zmenyprobudoucnost.cz/prectete-si/media/slibna-budoucnost-zivotnihopojisteni.aspx>

48

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Počet pojišťoven18 podle druhu provozované činnosti v období 1992 – 2006 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Počet pojišťoven celkem:

12

20

27

35

35

40

41

42

41

43

42

42

40

45

49

životních

-

5

4

5

2

4

5

3

3

3

3

3

3

5

6

neživotních

-

7

10

15

14

18

19

21

20

23

22

23

21

23

27

se smíšenou činností19

-

8

13

15

19

18

17

18

18

17

17

16

16

17

16

Příloha č. 2 Celková pojištěnost v České republice v období 1992 – 2006 %

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Podíl předepsaného pojistného k HDP

2,1

2,6

2,9

2,5

2,6

2,9

3,1

3,4

3,6

3,7

4,0

4,1

4,1

3,9

3,8


0,7

0,7

0,7

0,7

0,7

0,8

0,9

1,1

1,2

1,3

1,5

1,6

1,6

1,5

1,5


1,4

1,9

2,2

1,8

1,9

2,1

2,2

2,3

2,4

2,4

2,5

2,5

2,5

2,4

2,3

18

Pojišťovny, které provozovaly souběžně jedno nebo více odvětví životního pojištění a jedno nebo více odvětví neživotního pojištění, se do roku 2002 nazývaly univerzální pojišťovny a od roku 2003 se nazývají pojišťovny se smíšenou činností. 19 Zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, bylo stanoveno, že do 10 let od nabytí jeho účinnosti, tj. od 1.4. 2000, musí být univerzální pojišťovny (se smíšenou činností) rozděleny na životní a neživotní.

49

Příloha č. 3 Skladba vyřízených pojistných událostí v období 2001 – 2006 %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Život a důchod

31,9

25,8

39,3

48,5

43,5

38,1

Krádež

2,4

2,2

2,4

2,0

1,8

1,7

Úraz

18,8

5,2

4,3

4,0

4,2

5,0

Plodiny a zvířata

1,6

3,4

2,8

0,3

0,2

0,2

15,7

10,0

11,4

10,8

11,7

13,0

-

16,5

17,0

14,5

15,3

15,4

Živel

5,5

9,6

7,1

5,0

3,4

7,1

Ostatní

24,1

27,3

15,7

14,9

19,9

19,5

Havárie motorových vozidel Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

Příloha č. 4 Struktura pojistného trhu v České republice v období 2001 – 2006 Podíl předepsaného pojistného (%) 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Životní pojištění celkem

35,0

37,6

38,8

39,3

38,4

38,7

Neživotní pojištění celkem

65,0

62,4

61,2

60,7

61,6

61,3

- úrazové pojištění

4,7

1,8

1,6

1,7

1,7

1,7

- pojištění budov a staveb obyvatel

1,9

2,3

2,2

2,4

2,5

2,6

- pojištění domácnosti

1,7

1,7

1,7

1,8

1,7

1,7

- pojištění odpovědnosti za škody obyvatel

0,5

0,7

0,5

0,5

0,6

0,6

- pojištění léčebných výloh v zahraničí

1,2

0,9

0,9

0,9

1,0

0,7

- pojištění průmyslu a podnikatelů

25,4

22,1

16,8

15,7

14,8

14,4

- zemědělské pojištění

1,2

1,1

0,9

0,8

0,8

0,7

- havarijní pojištění vozidel celkem

8,9

13,2

12,8

12,8

13,0

12,7

- pojištění odpovědnosti z provozu vozidla celkem

19,8

19,8

18,7

18,8

18,6

18,1

- zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

3,2

4,5

4,1

4,0

4,1

4,3

50

Veškeré tabulky v příloze byly vytvořeny 21. ledna 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%b dro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy>

Příloha č. 5

5 4 3 2 1 0

Podíl předepsaného pojistného k HDP neživotní pojištění životní pojištění

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

%

Graf celkové pojištěnosti v České republice v období 1992 – 2007

roky

Vytvořeno 3. března 2009 – vlastní tvorba. Informace dostupné z WWW: < http://www.cap.cz/Zpravy.aspx?list=DOKUMENTY_01&zobrazeni=pro+web+V%c3%b dro%c4%8dn%c3%ad+zpr%c3%a1vy>

51

Trh životního pojištění ČR a trendy budoucího vývoje

Recommend Documents