Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství
Trh důchodců – trh budoucnosti Market of Retirees – Market of Future Diplomová práce
Lenka Kotoulková, B.A. Vedoucí práce: Ing. Alena Klapalová, Ph.D.
Brno, duben 2008
J mé no a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v d i pl omové p r á c e : Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e dr a: Ve d ouc í di p l omové p r á c e: Ro k ob ha j ob y:
Lenka Kotoulková Trh důchodců – trh budoucnosti Market of retirees – market of future Podnikové hospodářství Ing. Alena Klapalová, Ph.D. 2008
Anotace Cílem práce „Trh důchodců – trh budoucnosti“ je nalézt pomocí vhodných metod podnikatelskou příležitost reagující na trend stárnutí obyvatelstva a následně vypracovat z určité části podnikatelský plán. Teoretická část vysvětluje, kdo je podnikatel, co podnikání obnáší, proč se píše podnikatelský plán, a jaké informace by měl obsahovat. V navazující praktické části práce je provedena sekundární analýza trhu privátních služeb pro důchodce. Spolu s primárním kvantitativním průzkumem pomohla nalézt podnikatelskou příležitost a identifikovat příslušný tržní segment. Následují zpracované části podnikatelského záměru, jež se týkají například otázky právní formy podniku, financování, marketingu a personalistiky.
Annotation Target of the diploma thesis „Market of retirees – market of future“ is to find, by using suitable methods, an entrepreneurial opportunity responding to the trend of population ageing, and to work out business plan partially. Theoretical part explains who is entrepreneur, what one means with entrepreneurship, why business plan is written and what kind of information it should provide. In the next, practical, part of the work is carried out a secondary analysis of the market of services for retirees. Together with primary quantitative research it helped to find entrepreneurial opportunity and identify particular market segment. It is followed with parts of business plan such as legal form of the enterprise, financing, marketing and human resources.
Klíčová slova Podnikání, podnikatelský plán, malý podnik, trh důchodců, služby.
Keywords Entrepreneurship, business plan, small enterprise, market of retirees, services.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Trh důchodců – trh budoucnosti vypracovala samostatně pod vedením Ing. Klapalové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 30. dubna 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí své diplomové práce – Ing. Aleně Klapalové, Ph.D. za její postřehy a odborné konzultace, panu doc. Ing. Ivanu Hálkovi, CSc. za užitečné připomínky v rámci diplomového semináře, a také všem, kteří mi pomohli se sběrem dat.
OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................7 1 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ ........................................................................................................9 1.1 Základní pojmy .................................................................................................................9 1.1.1 Podnikání ...................................................................................................................9 1.1.2 Podnikatel ..................................................................................................................9 1.2 Význam podnikání v ekonomickém rozvoji .....................................................................9 1.3 Rozhodnutí začít podnikat ..............................................................................................10 1.3.1 Osobnost podnikatele ...............................................................................................10 1.3.2 Rozhodovací proces - začít nebo nezačít podnikat ..................................................10 1.4 Závěr ...................................................................................................................................12 2 PODNIKATELSKÝ PLÁN ...................................................................................................13 2.1 Podstata a funkce podnikatelského plánu .......................................................................13 2.2 Obsah podnikatelského plánu .........................................................................................14 2.2.1 Executive Summary .................................................................................................15 2.2.2 Analýza odvětví .......................................................................................................15 2.2.3 Popis podniku ..........................................................................................................21 2.2.4 Marketingový plán ...................................................................................................21 2.2.5 Organizační plán ......................................................................................................24 2.2.6 Finanční plánování ...................................................................................................26 2.3 Závěr ...............................................................................................................................29 3 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................31 3.1 Rozhodnutí začít podnikat ..............................................................................................31 3.2 Identifikace příležitostí ...................................................................................................31 3.2.1 Charakteristika trhu..................................................................................................32 3.2.2 Důchodci jako spotřebitelé ......................................................................................35 3.2.3 Identifikované příležitosti ........................................................................................38 3.3 Výzkum ...........................................................................................................................42 3.2.3 Metodologie výzkumu .............................................................................................42 3.4 Výsledky průzkumu ........................................................................................................47 3.4.1 Kritéria pro výběr podnikatelské aktivity ................................................................47 3.4.2 Výběr předmětu podnikání ......................................................................................47 3.5 Činnost podniku ..............................................................................................................51
3.6 Analýza prostředí ............................................................................................................51 3.6.1 Lokalita podnikání ...................................................................................................52 3.6.2 Konkurence ..............................................................................................................52 3.7 Cílová skupina ................................................................................................................54 3.8 Marketing ........................................................................................................................58 3.8.1 Marketingová strategie ............................................................................................58 3.8.2 Propagace .................................................................................................................58 3.8.3 Podpora prodeje .......................................................................................................60 3.8.4 Představa kavárny ....................................................................................................60 3.9 Forma podnikání .............................................................................................................61 3.10 Konkurenční strategie ...................................................................................................61 3.11 Finanční plán.................................................................................................................62 3.11.1 Zřizovací výdaje ....................................................................................................62 3.11.2 Fixní náklady ........................................................................................................63 3.11.3 Variabilní náklady..................................................................................................63 3.11.4 Plán tržeb ...............................................................................................................65 3.11.5 Zisk ........................................................................................................................66 3.13 Financování podniku.....................................................................................................67 3.13.1 Bankovní úvěr ........................................................................................................67 3.14 Personalistika ................................................................................................................68 3.14.1 Náklady na zaměstnance ........................................................................................70 ZÁVĚR .....................................................................................................................................73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................76 SEZNAM OBRÁZKŮ ..............................................................................................................80 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................80 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................80 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..............................................................81 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................82
ÚVOD
Podle statistik česká populace stárne a tento trend lze očekávat i v budoucnosti. Český statistický úřad dokonce hovoří o tom, že podíl věkové skupiny 65 let a starších na populaci České republiky může vzrůst ze současných 14% na 31% v roce 2050. Avšak obyvatelstvo nestárne pouze v České republice, ale stárne v evropském i celosvětovém měřítku. Pro některé firmy může znamenat stárnutí spotřebitelů hrozbu, jiné ho naopak chápou jako velikou příležitost1. Vznikají proto buď úplně nové firmy, které chtějí na trhu s vyzrálými spotřebiteli zbohatnout, a nebo již existující firmy přizpůsobují svoji nabídku odlišným požadavkům starších spotřebitelů. Podíváme-li se do zahraničí, najdeme například supermarket pro seniory2, kde si pohodlně nakoupí i ti, co hůře vidí a nebo mají omezenou pohyblivost nebo mezinárodní reklamní síť výhradně určenou zralým spotřebitelům3. Rostoucích výdajů do reklam útočících na seniory využila agentura Senior models, která nabízí tváře 50+ pro reklamní průmysl.
I u nás si senioři dopřávají jisté pozornosti firem. Jsou jim určeny speciální balíčky služeb ve wellness zařízeních, zájezdy se slevami, univerzity třetího věku, mohou si posílit zdraví širokým spektrem doplňků výživy, a nebo si zakoupit upravený mobilní telefon s obřími tlačítky, velkým displejem a minimem funkcí. Mohli bychom sice ve výčtu produktů a služeb mířících na peněženky důchodců pokračovat, my si ale myslíme, že starším generacím stále ještě nevěnují firmy na českém trhu takovou pozornost, jakou si zaslouží.
Cílem této práce je proto najít tržní niku na trhu privátních služeb pro důchodce a zpracovat vybrané části podnikatelského záměru. Jinými slovy, budeme chtít objevit podnikatelskou příležitost a odhadnout, zda-li by takový podnik byl ziskový. Práci jsme rozdělili na dvě části – teoretickou a praktickou. V té teoretické jsme se zabývali podnikáním obecně a nastínili jsme strukturu podnikatelského plánu, abychom některé jeho body dále rozvedli. Schéma podnikatelského plánu jsme totiž pojali jako vodítko pro praktickou část. Na závěr jsme si uvedli, jakým otázkám musí většinou podnikatelé před založením podniku čelit, a jaká důležitá rozhodnutí před nimi stojí.
1
SKALKOVÁ, O.; VORLÍČKOVÁ, H. Firmy mají chuť na peníze seniorů, 2006 iDNES.cz. V Berlíně vyrostl speciální supermarket pro seniory, 2007 3 www.senioragency.com 2
7
Praktickou část jsme začali popisem trhu, na kterém chceme působit, a přiblížili jsme si, jací jsou důchodci jako spotřebitelé nyní, a jací pravděpodobně budou za pár let. Abychom mohli splnit cíl práce, museli jsme si stanovit metodu, pomocí které jsme tržní niku hledali. Na výběr jsme měli celou řadu metod, my jsme se nakonec rozhodli pro postup, kterému odpovídají další kapitoly práce. Nejdříve jsme si na základě sekundárního průzkumu trhu privátních služeb pro seniory v České republice identifikovali několik podnikatelských příležitostí, které jsme dále ověřovali kvantitativní dotazníkovou metodou průzkumu trhu. Výsledky průzkumu jsme zanalyzovali. Zajímala nás oblíbenost jednotlivých oblastí u respondentů, abychom následně mohli odhadnout potenciální poptávku po službě, a také jsme prošetřili pracovní hypotézy, které jsme si dříve stanovili. Dále jsme vyjmenovali kritéria, podle kterých jsme vybrali vhodnou podnikatelskou činnost, a tu jsme dále rozvedli v podobě podnikatelského plánu.
Z rozsáhlých bodů, které obvykle podnikatelský záměr obsahuje, jsme se hlouběji zabývali analýzou prostředí, popisem podniku, marketingovým plánem, finančním plánem a personalistikou. Vymezili jsme si tak konkurenci, popsali činnost podniku, naplánovali propagaci podniku a nástroje podpory prodeje, stanovili jsme ceny našich služeb, odhadli zisky pro jednotlivé scénáře, určili výši potřebného kapitálu a zamysleli se nad počtem zaměstnanců a jejich odměňováním.
8
1 ÚVOD DO PODNIKÁNÍ 1.1 Základní pojmy 1.1.1 Podnikání Obchodní zákoník definuje podnikání jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku4.
1.1.2 Podnikatel Podle stejného zákona je podnikatel: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu5.
1.2 Význam podnikání v ekonomickém rozvoji Podnikatelská činnost znamená pro hospodářství kromě pouhého růstu produkce a příjmů na obyvatele „iniciování a konstituování změn ve struktuře podnikání jako takového i ve společnosti jako celku“ (Hisrich, 1996, str. 25). Podle teorie ekonomického růstu by inovace měla vést nejen k vývoji nových výrobků a služeb pro trh, ale také ke stimulu výše investic do nových podniků. Tyto nové investice figurují na straně poptávky i nabídky v růstové rovnici: nově vzniklý kapitál vytváří prostor pro růst (na straně nabídky) a následné další nákupy (výdaje) využívají nově vzniklé kapacity a tím i nové produkce (na straně poptávky).6
4 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 2 5 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 2 6 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 25
9
1.3 Rozhodnutí začít podnikat 1.3.1 Osobnost podnikatele Impulsem pro založení podniku většinou bývá touha po nezávislosti, být sobě šéfem, vydělat si více peněz než při klasickém zaměstnaneckém poměru, uplatnit vlastní nápad, svůj umělecký talent nebo pokračovat v rodinném podniku7.
Začít podnikat je vysoce riziková záležitost, celosvětově denně zanikne na tisíc firem po působení kratším pěti let. Proto je potřeba si pečlivě záměr začít podnikat rozmyslet, zvážit vlastní schopnosti, preferované zájmy, motivy a pohnutky. Zamýšlené podnikání by mělo být opravdu dobrou příležitostí, aby vůbec mělo smysl s podnikáním začít. Budoucí podnikatel může mít všechny důležité schopnosti potřebné pro vlastní podnikání, už ale nutně nemusí být schopen vyrovnat se s problémy, které budou jeho uspokojení z pocitu nezávislosti doprovázet.8
Realita se může od podnikatelových snů lišit. Zejména majitelé malých firem přiznávají, že průběh života firmy zamlžil jejich prvotní jasné cíle a časem přestali dočasně nebo natrvalo vést firmu daným směrem. Pro malé firmy může být ztráta dynamiky vývoje smrtelná, neboť ji, na rozdíl od velkých společností, netáhne zbytková setrvačnost velké masy. Z tohoto důvodu je nutné mít nějakou vizi a tu s rozvojem firmy obnovovat, podporovat.9
1.3.2 Rozhodovací proces - začít nebo nezačít podnikat Podnikatel by měl dojít k rozhodnutí o založení podniku po čtyřech fázích rozhodovacího procesu10, který znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 1 Rozhodovací proces při zakládání nového podniku
Identifikace a zhodnocení příležitostí
Zpracování podnikatelského plánu
Určení objemu potřebného kapitálu
Řízení nově založeného podniku
Pramen: HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 37.
7
VYAKARNAM, S.; LEPPARD, J. W. Plánování podnikatelských strategií, 1995, str. 10 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 36 9 VYAKARNAM, S.; LEPPARD, J. W. Plánování podnikatelských strategií, 1995, str. 12 10 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 37
8
10
Identifikace a zhodnocení příležitostí Tuto fázi lze považovat za nejtěžší z celého procesu rozhodování. Podnikatelský nápad většinou nepřijde znenadání, ale je výsledkem vynaložené pozornosti tímto směrem nebo výstupem mechanismu nastaveného na vyhledávání příležitostí. Významným zdrojem informací bývají například spotřebitelé, kterým v nabídce chybí nějaký produkt či služba, obchodní partneři11, účastníci distribuční sítě, technicky schopní lidé. Podnikatel rovněž může čerpat ze svých zájmů, koníčků a vášní, stejně jako ho mohou inspirovat členové rodiny a přátelé.
Bez ohledu na zdroj nápadu pro podnikání je velice důležité zamýšlenou příležitost důkladně vyhodnotit. Nová služba či produkt by měla podnikateli jako vlastníkovi kapitálu přinést výnosy adekvátní k výši finančních a jiných zdrojů potřebných k realizaci záměru12.
Fáze identifikace a zhodnocení příležitostí s sebou přináší následující aspekty, které je potřeba zvážit13: •
Skutečná a očekávaná hodnota příležitostí
•
Riziko a návratnost příležitosti
•
Příležitost v porovnání s osobními schopnostmi a cíli
•
Konkurenční prostředí.
Během hodnocení rizika a renty může podnikatel dojít k závěru, že rozpoznaná příležitost nemusí přinést dostatečné finanční a osobní uspokojení. Objevená příležitost by měla odpovídat osobnosti podnikatele – jeho dovednostem a stanoveným cílům. Za rozhodující pak lze považovat odhodlání podnikatele skutečně pro úspěch obětovat potřebný čas a úsilí. Mnozí podnikatelé se domnívají, že jejich zájem bude růst spolu s rozvojem podniku, avšak nakonec tomu tak nemusí být a podnik je tím určen k zániku.14
11
VYAKARNAM, S. & LEPPARD, J. W., 1995, str. 118 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 38 13 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 38 14 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 38
12
11
1.4 Závěr Podnikání je pro hospodářství důležité z několika důvodů. Nejen, že vede k vyšší produkci a příjmům na obyvatele, ale vedle toho také způsobuje změny a inovace ve struktuře samotného podnikání i v celé společnosti.
Úspěch nového podniku závisí na mnoha faktorech. Tím nejdůležitějším je samotná podnikatelská příležitost, nápad a schopnost podnikatele zvládnout svoji novou roli a jeho odhodlanost obětovat podniku spoustu času a energie. Začít podnikat představuje obrovské riziko, což dokazují tisíce firem, které každodenně v celosvětovém měřítku zaniknou. Proto musí podnikatel objevenou příležitost důkladně vyhodnotit – přinese podnikateli dostatečnou rentu? Jak velký trh připadá v úvahu? Jak vysoké riziko tato příležitost představuje? A mnoho dalších.
Poté, co podnikatel identifikuje a vyhodnotí příležitost a vlastní schopnosti, může přistoupit k dalšímu kroku na cestě k vybudování vlastního podniku, kterým je vypracování podnikatelského plánu.
12
2 PODNIKATELSKÝ PLÁN Cílem této práce je najít podnikatelskou příležitost na trhu privátních služeb pro lidi v důchodovém věku a následně zpracovat část podnikatelského plánu. Proto se v této kapitole seznámíme s tím, k čemu vlastně podnikatelský záměr slouží, a z jakých částí by se měl skládat. Avšak, s ohledem na rozsah této práce, budeme hlouběji rozebírat pouze vybrané části podnikatelského plánu, kterým se později budeme v praktické části věnovat.
2.1
Podstata a funkce podnikatelského plánu
Podnikatelský plán je dokument, který se zpracovává z několika důvodů:
„Potřeba podnikatelského plánu vzniká vždy, když je zapotřebí získat peníze – ať už z banky, od jiného peněžního ústavu nebo od někoho, kdo poskytuje akciový kapitál.“15
„Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku.“16
„...PP je dokument, kterým oslovíte finanční sektor v případě, že budete chtít zaujmout investora či si půjčit od banky za účelem rozvoje vaší podnikatelské myšlenky.“17
Na jedné straně jím může být pár vět, které použijeme, když budeme chtít někomu říci o svých plánech, na druhé straně může být podnikatelským plánem rozsáhlý dokument říkající vše o nás, našich plánech, konkurenci a představě kapitálové potřeby.18
Podnikatelský plán se sestavuje nejen pro externí potřeby firmy, ale i pro její interní potřeby, a to jako nástroj plánování nebo podklad pro rozhodování před velkými změnami, např. před sloučením podniku, jeho rozdělením nebo ukončením jeho části.19
15
BLACKWELL, E. Podnikatelský plán, 1993, str. 4 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 108 17 CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 35 18 CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 35 19 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 10
16
13
2.2
Obsah podnikatelského plánu
Pro potřeby této práce budeme chápat podnikatelský plán jako písemný dokument, na jehož základě si potenciální poskytovatel kapitálu vytvoří představu o novém podniku. Nám poslouží jako informační podklad a vodítko pro další postup v naší práci. Podnikatelský plán sestává z těchto částí a podbodů20:
I. Titulní strana a. Název a sídlo podniku b. Jméno a adresy šéfů c. Druh podnikání d. Prohlášení po potřebě podnikání e. Prohlášení o důvěrnosti zprávy II. Exekutivní souhrn – tří až čtyřstránkové shrnutí celého podnikatelského plánu III. Analýza odvětví a. Vyhlídky do budoucna b. Analýza konkurence c. Segmentace trhu d. Předpověď budoucího vývoje odvětví IV. Popis podniku a. Služby/produkty b. Velikost podniku c. Kancelářské vybavení a personál d. Průprava podnikatele V. Výrobní plán a. Výrobní proces b. Závod c. Stroje a zařízení d. Jména dodavatelů surovin VI. Marketingový plán a. Ceny b. Distribuce c. Propagace d. Odhad odbytu výrobku e. Kontrolní opatření VII. Organizační plán a. Forma vlastnictví b. Společníci nebo hlavní akcionáři c. Pravomoci šéfů d. Průprava manažerského týmu e. Úkoly a zodpovědnost členů vedení VIII. Hodnocení rizik a. Hodnocení slabých stránek podniku b. Nové technologie c. Plány pro nepředvídané okolnosti IX. Finanční plán 20
HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 113
14
a. Odhad výkazu příjmů a ztrát b. Odhady hotovostních toků c. Odhad bilance d. Bilanční analýza e. Zdroje a použití prostředků X. Příloha (podpůrná dokumentace) a. Korespondence b. Údaje z výzkumu trhu c. Nájemní a jiné smlouvy d. Ceníky dodavatelů
2.2.1 Executive Summary Executive Summary (exekutivní shrnutí) představuje zkrácenou verzi podnikatelského záměru a sestavuje se proto až po vypracování celého podnikatelského plánu21. Většinou obsahuje informace o druhu investice a potřebného objemu finančních prostředků, krátce představuje tvůrce podnikatelského plánu, popisuje služby, podává informace o trhu a způsobu financování podniku, a říká, v jaké fázi se projekt nachází. Cílem je ukázat, že podnikatelská aktivita směřuje k zisku.22 My exekutivní shrnutí s jistým omezením nahradíme závěrem práce.
2.2.2 Analýza odvětví Pod analýzou odvětví si můžeme představit analýzu konkurence nového podniku, silné a slabé stránky jednotlivých konkurentů, prognózy vývoje odvětví a vývojových trendů, vymezení cílové skupiny, nalezení tržního segmentu vhodného pro vstup nového podniku, prognózy vládních a odvětvových institucí.23 Výsledky analýzy trhu pomohou investorům udělat si představu o velikosti trhu a vlivech, které působí na poptávku24. Poskytovatele kapitálu mnohdy zajímá tržní analýza dříve než informace o vedení podniku, investoři totiž chtějí vidět, že podniku v budoucnu poroste zisk i obrat, což je podmíněno dostatečně velkou a rostoucí zákaznickou základnou. 25
PESTEL analýza Úkolem PESTEL analýzy je sledovat změny v okolí podniku - politické, ekonomické, sociální a technologické, které by mohly mít vliv na podnik. Důležitost této analýzy spočívá v tom, že může dopředu varovat podnik před hrozícím nebezpečím. Logicky ne každý podnik bude 21
HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 112 CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 51 23 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 114 24 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 48 25 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 48
22
15
věnovat stejnou pozornost každému faktoru, ale přiměřeně k charakteristice podnikání. Jaké faktory se v jednotlivých kategoriích sledují, ukazuje tabulka č. 1. Tabulka č. 1 Faktory PESTEL analýzy Politické Vládní stabilita Daňová politika Sociální politika
Ekonomické Úrokové míry Nezaměstnanost Disponibilní příjmy Inflace Peněžní nabídka Trendy HDP
Sociokulturální Populační demografie Distribuce příjmů Změny životního stylu Postoje k práci a volnému času Úrovně vzdělání Sociální mobilita
Environmentální Zákony na ochranu životního prostředí Spotřeba energie
Technologické Vládní výdaje na výzkum Nové objevy
Právní Zákonná úprava monopolů Pracovní právo Bezpečnost produktů Zdraví a bezpečnost
Pramen: JOHNSON, G.; SCHOLES, K. Exploring Corporate Strategy, 2002, str. 367.
SWOT analýza Název SWOT analýzy vychází z její podstaty, kterou je analýza silných stránek podniku (strenghts), slabých stránek podniku (weaknesses), příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats). Ačkoliv může být psaní slabých stránek a možných hrozeb uvažovaného nového podniku bolestivé, je důležité je v podnikatelském plánu uvést; dáváme tím tak investorovi najevo, že jsme si vědomi, s jakými situacemi se možná budeme muset potýkat, a že jsme na ně připraveni.26
Analýza konkurence Každý podnik má svoji konkurenci vůči které se musí na trhu prosadit. Proto je nutné prozkoumat také silné a slabé stránky konkurence. Pomůže nám to odhadnout, jaký vliv budou mít konkurenční podniky na poptávku po našich produktech (službách). Je třeba sledovat nasazené standardy, ceny, používanou reklamu, a na čem si zakládají konkurenční výhodu. Podrobněji bychom měli zkoumat tu konkurenci, která je naší skutečnou konkurencí a je k nám v přímém konkurenčním vztahu27.
Pokud konkurenci tvoří více podobných subjektů, je možné charakterizovat konkurenci obecně. Mohou se sledovat tyto údaje: odbytové cesty, objemy prodeje, kvalita servisu, image výrobků (služeb), dodací lhůty. Finančníky zajímá především počet přímých konkurentů, 26 27
CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 60 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 58
16
neboť jejich vysoký počet může znamenat ztížení prosazení se na trhu a tím i vyšší riziko pro banky investující do podnikatelova projektu.28
Segmentace trhu a tržní segment Segmenty jsou stejnorodé do sebe uzavřené skupiny zákazníků, které jsou od sebe navzájem co nejvíce odlišné29. Segmentaci trhu potom můžeme chápat jako popis těchto homogenních skupin kupujících.
Tržním segmentem může být například skupina zákazníků s téměř
totožnými potřebami a používající produkt (službu) ke stejnému účelu; zákazníci zasažitelní stejným typem odbytového kanálu; zákazníci vykazující stejné nákupní chování; a zákazníci jedné geografické oblasti30.
„Každý tržní segment je možné považovat za cílový trh, který je odděleně zpracováván z hlediska cenové tvorby, komunikace, distribuce a utváření výrobku.“ (WÖHE, 1995, str. 317). Nahlížením na trh jako na jednotlivé segmenty a respektováním jejich odlišných vlastností si podnik usnadňuje vstup na trh a posiluje svoji konkurenceschopnost.31
Aby byla segmentace trhu úspěšná, musí existovat pro segmentaci důvod v podobě důležitých rozdílů mezi skupinami zákazníků; tyto skupiny pak musí být identifikovatelné známými metodami analýzy trhu a tržní segmenty musí být dostatečně veliké pro hospodárné uplatnění vlastní odbytové politiky.32 Kotler dělí způsoby segmentací trhu podle následujících kritérií33: •
Geografická segmentace trhu – obvykle k ní přistupujeme jako první; kritériem je například místo bydliště, měst, regionů, států.
•
Demografická segmentace trhu – je lehce měřitelná, spolu geografickou segmentací patří mezi nejoblíbenější kritérium. Patří sem vymezení segmentů například podle věku, pohlaví, rodinného stavu, povolání, výši důchodu, dosaženého vzdělání, příslušnosti k určité sociální vrstvě.
•
Psychografická segmentace trhu – slouží k hlubšímu vymezení tržní skupiny, kritériem je struktura osobnosti a životní styl.
28
STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 58 WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 317 30 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 54 31 WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 317 32 WÖHE, G. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 317 33 KOTLER, P. Marketing management, 2007, str. 262-267 29
17
•
Segmentace trhu na základě chování – zde se sleduje loajálnost ke značce, produktu, podniku, postoje a nákupní motivy.
Nediferencovaný, diferencovaný a koncentrický marketing Jakmile je úspěšně provedena segmentace trhu, nastává otázka, kterými tržními segmenty se budeme chtít dále zabývat a jakou zvolíme marketingovou strategii (nediferencovaný, diferencovaný a koncentrický marketing). Pokud podnik využívá nediferencovaný marketing, volí jednotný odbytový program pro celý trh; je vhodný pro trhy s poměrně homogenními kupujícími, např. pro trh s máslem.34
Diferencovaný marketing se vykazuje tím, že prodávající přizpůsobuje výrobky jednotlivým segmentům kupujících. Výhodou této strategie bývají velké odbyty, a tím i pravděpodobnost vyššího zisku a vzájemné vyrovnávání rizika mezi segmenty. Uplatňování této strategie bývá kapitálově náročné, proto ji zpravidla využívají ty největší podniky.35
Nejčastěji bude podnik uplatňovat koncentrický marketing, kdy se bude soustřeďovat jen na jeden nebo malý počet tržních segmentů, případně tzv. tržních výklenků. Příkladem může být Porsche (luxusní sportovní automobily) a obchody se zdravou výživou. Prodávající disponuje hlubokými znalostmi o daném segmentu, stává se specialistou
a získává tak pevné
konkurenční postavení. Negativem této strategie je závislost na málo segmentech. Existenci podniku tak může ohrozit nepříznivý národohospodářský vývoj, výrazná změna potřeb zákazníků v daném segmentu nebo zvětšení tržního podílu konkurence. Tyto změny představují pro podnik veliké riziko, neboť nemohou být vykompenzovány jinými segmenty.36
Pět konkurenčních sil, které utvářejí strategii Podle Portera má vliv na to, jaká bude návratnost vloženého kapitálu do podnikání, intenzita pěti konkurenčních sil působících v odvětví (viz obrázek č. 2). Struktura odvětví určuje konkurenci a ziskovost, bez ohledu na to, jestli odvětví produkuje služby nebo výrobky, jestli se nachází v rané fázi životního cyklu nebo ve stádiu zralosti, zda-li jde o odvětví regulované nebo deregulované. Zatímco nespočetně faktorů může ovlivnit ziskovost krátkodobě – včetně
34
WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 318-319 WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 318-319 36 WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995, str. 318-319 35
18
počasí a hospodářského cyklu – cyklus odvětví představován pěti konkurenčními silami, určuje ziskovost odvětví ve středně dlouhém a dlouhém horizontu.37 Obrázek č. 2 Pět sil, které utvářejí konkurenci v odvětví
Hrozba nových firem na trhu
Vyjednávací síla dodavatelů
Rivalita mezi existujícími firmami
Vyjednávací síla kupujících
Hrozba substitučních služeb/produktů
Pramen: PORTER, M. The five competitive forces that shape strategy, Harvard Business Review, 2008, str. 80.
Porter se domnívá, že porozumět těmto konkurenčním silám je stejně tak důležité jako porozumět struktuře odvětví. Znalost pěti sil nám odhalí zdroj současné odvětvové ziskovosti a poskytne nám rámec pro předvídání a ovlivňování konkurence (a ziskovosti) v průběhu času. Znalost struktury odvětví je podstatná pro efektivní strategické umístění na trhu.
Hrozba nových vstupů do odvětví Nově vstoupivší firmy do odvětví s sebou přinášejí novou kapacitu a touhu získat tržní podíl. To má za následek tlak na ceny a náklady a na výši investic nutných ke konkurenčnímu boji. Pokud je hrozba nových vstupů velká, musí stávající hráči na trhu držet ceny nízko nebo posílit investice do zabraňování vstupu nových konkurentů. Hrozba nových vstupů do odvětví závisí na výši bariér vstupu do odvětví a na tom, jakou reakci mohou noví vstupující očekávat od již působících firem.38 37 38
PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 79-80 PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 80-81
19
Jestliže je bariéra vstupu nízká a lze očekávat malou reakci od úřadujících firem, je riziko vstupu velké a ziskovost odvětví umírněná. Za možné bariéry vstupu do odvětví lze považovat úspory z rozsahu na straně nabídky (firma usilující o vstup do odvětví by musela vyrábět ve velkém rozsahu a nebo se vypořádat s vyššími výrobními náklady) a výhody z rozsahu na straně poptávky (jsou známy jako efekty sítě a vznikají v odvětvích, kde ochota kupujícího platit za služby/produkty firmy roste s počtem dalších kupujících od této firmy).39
Síla dodavatelů Mocní dodavatelé mohou účtovat vyšší ceny, omezovat kvalitu nebo služby. Vlivní dodavatelé, včetně dodavatelů pracovních sil, mohou z odvětví, které není schopné kompenzovat zvýšení nákladů růstem vlastních cen, vytlačit ziskovost.40
Síla kupujících Vlivní kupující pro sebe mohou získat více hodnoty tlakem na nižší ceny, vyžadováním lepší kvality nebo více služeb, a obecně hnaním konkurenčních firem proti sobě, vše na úkor nižší ziskovosti odvětví. Stejně jako v případě dodavatelů, vyjednávací síly kupujících se v jednotlivých skupinách liší. Skupina kupujících má velkou vyjednávací moc, jestliže nakupuje velký objem zboží/služeb v poměru k velikosti prodejce, kupující si myslí, že lehce může najít ekvivalent služby či produktu jinde, a nebo kupující pocítí pouze malé přechodové náklady. Obecně, zákazníci mají tendenci být více citliví na cenu v případě nediferencovaných, homogenních produktů, jehož cena tvoří velkou část jejich příjmů.41
Hrozba substitutů Substituty jsou vždycky přítomny, ale je jednoduché je přehlídnout, protože se mohou jevit jako hodně odlišné od produktu. Když je hrozba substitutů velká, ziskovost odvětví trpí. Substituty limitují potenciální zisky v odvětví tím, že určují cenové stropy.42
Vzájemná rivalita mezi existujícími konkurenty Vzájemné soupeření existujících firem má mnoho podob, například zlevňování, zavádění výrobkových inovací, reklamní kampaně a zlepšování poskytovaných služeb. Vysoká míra
39
PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 80-81 PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 82-83 41 PORTER, M. E. Harvard Business Review, 2008, str. 83-85 42 PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 83-85
40
20
rivality limituje ziskovost odvětví. Stupeň negativního vlivu na ziskovost odvětví závisí na intenzitě, s jakou konkurenti bojují, a na jakém základě spolu soupeří.43
2.2.3 Popis podniku Po přečtení této části podnikatelského plánu by si měl investor udělat představu o rozsahu působení a velikosti podniku. Podnikatel by si měl umět zodpovědět otázky jako jaké služby a výrobky nabízíme, kde se bude podnik nacházet, jaký personál bude potřeba k fungování podniku, nakoupíme si zařízení a budovu nebo najmeme, jakou máme průpravu pro podnikání, důvod založení podniku, proč bychom měli být s podnikem úspěšní. Kapitola popis podniku by měla být zakončena tabulkou s vlastnickými poměry, právní formou a důležitými smlouvami s externími podniky nebo osobami. 44
Stejně jako executive summary, i tuto kapitolu budeme spíše chápat jako kontrolu toho, co všechno musíme v podnikatelském plánu zmínit, nebudeme je zpracovávat samostatně.
2.2.4 Marketingový plán Marketingový plán patří k nejdůležitějším částem podnikatelského plánu, neboť podává informaci o způsobu distribuce, propagace a ocenění služeb nebo výrobků. Kromě toho v této kapitole najdeme odhady objemů služeb (produkce). Na jejich základě pak lze provést odhady rentability nového podniku. Marketingový plán slouží jako podklad pro krátkodobé rozhodování, ideálně bývá průběžně kontrolován, upravován a sledují se jeho odchylky od skutečnosti. Veliké a časté nesoulady totiž mohou signalizovat potřebu změnit strategii nebo stanovené cíle45.
Vytváření scénářů „Scénáře jsou realistickými popisy možných budoucích stavů okolí oboru“ (BOWMAN, C., 1995, str. 46). Můžeme sestavit například optimistický scénář, pesimistický scénář a nejpravděpodobnější scénář, který bude někde mezi předchozími dvěma scénáři. Scénáře mohou pomoci identifikovat budoucí problémy, s kterými počítáme při vymezování realizovatelných strategií. Některým problémům může firma čelit přímo, avšak většina problémů je mimo kontrolu firmy. Proto je potřeba vyvinout strategie, které buď vytvoří firmě konkurenční výhodu, nebo minimalizují potenciální hrozby z okolí.46 43
PORTER, M.E. Harvard Business Review, 2008, str. 85-86 STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 54 45 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 124 46 BOWMAN, C. Strategický management, 1995, str. 46-47.
44
21
Konkurenční strategie
Strategie celkového vedoucího postavení v nákladech Tato strategie vyžaduje zavést odpovídající technologie výroby, sledovat nové možnosti ve snižování nákladů, přísně kontrolovat přímé i nepřímé náklady a minimalizovat výdaje do např. marketingových aktivit, výzkumu a vývoje atd. Jakmile firma dojde k nízkým nákladům, zažívá nadprůměrné výnosy v daném odvětví bez ohledu na intenzitu konkurenčních sil. Nízké náklady chrání firmu před všemi pěti konkurenčními silami47 (viz kapitola Analýza odvětví).
K dosáhnutí vedoucího postavení v nákladech je často zapotřebí získat velký relativní podíl na trhu nebo jiné výhody, například obsloužení všech hlavních skupin odběratelů, aby bylo dosaženo potřebného objemu.
Diferenciace Diferenciací produktu nebo služby můžeme chápat jako vytvoření něčeho, co je v celém odvětví jedinečné. Jedinečnost produktu
nebo služby může být založena například na
designu, image značky, používané technologii, vlastnostech, zákaznickém servisu, prodejní síti.48
V případě diferenciace lze říci, že výše nákladů není prioritním cílem. Pokud se firmě podaří dosáhnout diferenciace, může očekávat nadprůměrné výnosy v odvětví. Stejně jako v případě prvenství v nákladech si takto firma vytváří obranu proti působení pěti konkurenčních sil, avšak jiným způsobem.49
Soustředění pozornosti Poslední obecná strategie představuje soustředění se na konkrétní cílovou skupinu kupujících, určitý segment výrobní řady nebo geografický trh. Tato strategie se liší od předchozích dvou tím, že se snaží obsloužit pečlivě zvolený objekt. Toto pak musí být bráno v úvahu, když se přijímají funkční opatření. Úspěch této strategie závisí na tom, jestli je firma schopna vyhovět zvolenému objektu efektivněji, než její konkurence s širším záběrem působnosti. 47
PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 35-37. PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 37-38. 49 PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 37-38. 48
22
I firma, která si zvolí tuto cestu může získat nadprůměrné zisky v odvětví. Dosahuje diferenciace a/nebo vedoucího postavení v nákladech v rámci zvoleného cíle, nikoli však v rámci celého trhu.50
Tři výše jmenované obecné strategie shrnuje obrázek č. 3. Obrázek č. 3 Tři obecné strategie Strategická výhoda Jedinečnost chápaná
Postavení plynoucí z nízkých
zákazníkem
nákladů
DIFERENCIACE
PRVENSTVÍ V NÁKLADECH
Strategický cíl
V celém odvětví Jen v určitém segmentu
SOUSTŘEDĚNÍ POZORNOSTI
Pramen: PORTER, M. E. Konkurenční strategie, 1994, str.3.
Rizika obecných strategií Možná rizika zvolení strategie prvenství v celkových nákladech vyplývají z požadavku na rozsah výroby a jsou jimi například51: •
Nízké náklady nových hráčů a následovníků díky jejich schopnosti imitovat nebo investovat do nejmodernějšího zařízení;
•
Neschopnost reagovat na potřeby změnit produkt nebo marketing z důvodu soustředění se na nízké náklady;
•
Nákladová inflace, která může bránit firmě uchovat si dostatečnou cenovou odlišnost.
Možná rizika diferenciace jsou52: •
Příliš velký rozdíl mezi cenami konkurentů s prvenstvím v nákladech a cenami konkurentů následující strategii diferenciace. Odběratelé nemusí být ochotni platit vysoké ceny za výhody, které jim diferencovaný produkt či služba přinášejí;
•
Potřeba diferenciačního faktoru zákazníka klesá; může se chovat spekulativně;
•
Imitace snižuje schopnost diferenciace. Toto riziko obzvláště stoupá, pokud se odvětví stává vyspělejším.
50
PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 38-40. PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 44-47. 52 PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 44-47. 51
23
Za možná rizika strategie soustředění pozornosti lze považovat53: •
Rozdíly v žádaných službách nebo produktech mezi strategickým cílem a trhem jako takovým se zmenší.
•
Rivalové najdou dílčí trhy v rámci vymezeného strategického cíle, čímž úplně negují efekt soustředění pozornosti daného podniku.
Podle Portera neznamená strategie v dnešním nejistém a stále se měnícím prostředí nic jiného, než přijímání velmi těžkých rozhodnutí založených na těchto důležitých parametrech: kdo budou cíloví zákazníci a kdo nikoliv, jaké produkty nebo služby bude podnik nabízet svým zvoleným zákazníkům a jaké jim nabízet nebude, a jak firma dojde k tomu, aby toto všechno dosáhla – jaké aktivity bude provádět a jaké ne. 54
Firma si ale musí nejprve vytvořit příslušné prostředí které bude její zvolenou strategii podporovat, například odpovídající organizační strukturu, kulturu. Podnik bude úspěšný, pokud si zvolí strategickou pozici odlišnou od konkurenční . Bohužel ale žádná strategická pozice nezůstane jedinečná nebo atraktivní na věky. Nejen, že agresivní konkurenti takové pozice imitují, ale také - a to je možná ještě důležitější – neustále vznikají nové strategické pozice.55
Marketingová komunikace a propagace Tomuto prvku marketingového mixu je nutné věnovat velikou pozornost. Když už se podaří rozpoznat životaschopný tržní segment, je potřeba ho důkladně poznat, pochopit chování rozhodovacích jednotek. Vedle nich stojí potřeby dalších skupin, které mohou mít vliv na rozhodování druhých či podávat reference. Zákazníci by měli o novém podniku vědět a věřit tomu, že je schopný dodat nový produkt či službu. Stejně jako další marketingové aktivity může být budování informačních kanálů velice nákladné.56
2.2.5 Organizační plán Obecně se dá říci, že by počáteční struktura podniku měla být jednoduchá. Dokonce se může stát, že podnikatel bude vykonávat všechny organizační funkce sám. S růstem podniku však vyvstává potřeba rozšířit organizační strukturu, vymezit odpovědnosti a hlavní činnosti
53
PORTER, M.E. Konkurenční strategie, 1994, str. 44-47 PORTER, M.E. Business Strategy Review, 2004, str. 5-12 55 PORTER, M.E. Business Strategy Review, 2004, str. 11 56 VYAKARNAM, S. ; LEPPARD, J. W. Plánování podnikatelských strategií, 1995, str. 120
54
24
nových pracovníků a říci jim tak, co od nich organizace očekává. Organizační struktura vymezuje začlenění pracovníků organizace a propojení a vztahy mezi jejich funkcemi.57
Právní formy podnikání v ČR Podnikatel si může vybrat ze dvou možných způsobů podnikání - jako fyzická osoba nebo jako právnická osoba.
Podnikání jako fyzická osoba Podnikání tímto způsobem vyžaduje povolení k podnikání, neboli živnostenský list. Podle toho, jestli je potřeba pro získání živnostenského listu prokázat speciální dovednosti a znalosti, rozlišujeme živnost ohlašovací (jsou řemeslné a vázané, vznikají na základě ohlášení živnostenskému úřadu), koncesovanou (speciální podmínky pro získání koncesní listiny). Podnikání jako právnická osoba Právnická osoba je uměle vytvořený subjekt za účelem podnikání. Na výběr jsou formy uvedené v tabulce č. 2. Podrobněji jsou rozvedeny pouze tři formy společnosti, které přicházejí pro praktickou část v úvahu. Tabulka č. 2 Formy právnických osob jako způsobu podnikání Společnost s ručením omezením - Nejjednodušší typ kapitálových společností - nejrozšířenější typ v ČR - Může mít od 1 do 50 společníků - Minimální základní kapitál je 200 000 Kč Ručení: Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společníci již nyní neručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu, ale ručí solidárně do výše souhrnu všech nesplacených prostředků. Výhody a nevýhody: - omezené ručení za závazky společnosti - relativně nízká hodnota minimálního základního jmění a malá administrativní náročnost - nutnost vedení podvojného účetnictví - administrativně náročnější jednání s úřady - zisk se daní na straně firmy jako daň z příjmů právnických osob Veřejná obchodní společnost - Veřejnou obchodní společnost musí založit alespoň dva společníci (fyzické i právnické). - Společníci nejsou při jejím založení povinni skládat žádný základní kapitál. - Za závazky společnosti ručí všichni společníci celým svým majetkem společně a nerozdílně.
57
HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 152
25
Rozhodování: V případě, že není poměr hlasovacích práv upraven ve společenské smlouvě odlišně, má každý společník při rozhodování o záležitostech společnosti jeden hlas. Obdobně není-li upraven podíl na zisku či ztrátě ve společenské smlouvě, mají všichni společníci rovný podíl na hospodaření společnosti. Výhody a nevýhody: - není nutný základní kapitál společnosti - osobní typ právnické osoby - jednotliví společníci ručí celým svým majetkem solidárně za závazky společnosti - zákaz konkurence - v případě úmrtí/zániku předposledního společníka automaticky zaniká celá společnost Komanditní společnost - Je kombinací osobní společnosti a kapitálové společnosti. - Někteří její společníci (komplementáři) ručí za závazky celým svým (i osobním) majetkem, někteří společníci (komanditisté) ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. Výhody a nevýhody: - není nutný žádné základní jmění při zakládání společnosti. Případné vklady společníků mohou být zakotveny ve společenské smlouvě. - komanditisté nemají zákaz konkurence - jednotliví společníci ručí celým svým majetkem nerozdílně za závazky společnosti - komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti Družstvo Výhody a nevýhody družstva: - otevřenost pro další členy možno založit i pro nepodnikatelské účely členové neručí za závazky družstva - poměrně tvrdý zákaz konkurence. - minimální počet pěti zakladatelů (nebo dvou právnických osob) Akciová společnost Výhody a nevýhody: - díky právní formě působí firma jako veliká a solidní - čistě kapitálová společnost. - vysoký základní kapitál 2 000 000 Kč, - poměrně složité zakládání i působení společnosti. Sdružení Sdružení samotné nemá žádnou právní subjektivitu a nemá tedy způsobilost k žádným právům a povinnostem. Veškeré právní úkony činní sami účastníci sdružení. Ze závazků vůči třetím osobám jsou všichni účastníci zavázáni společně a nerozdílně, toto ručení nelze omezit ani ve smlouvě o sdružení (případná omezení nemají žádnou právní účinnost).
Pramen: Ministerstvo zahraničních věcí - oficiální web ČR.. Právní formy podnikání. 2008.
2.2.6 Finanční plánování Praxe ukázala, že tato etapa zpracovávání podnikatelského záměru je nejtěžší. Důvodem jsou zejména možné chyby, kterých se zpracovatel může dopustit - chybějící údaje, nesprávná čísla, účetní koncepce vzdálené od praxe. Za dopuštěnými chybami může stát nezájem podnikatele o tuto oblast a neznalost podnikového hospodaření. 58
58
STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 75
26
Z celého spektra ukazatelů výkonnosti podniku, které účetnictví zná, lze pro účely malého a středního podnikání považovat tyto tři za základní: rozvahu, výkaz zisku a ztrát a výkaz cash flow (výkaz hotovostních toků).59
Odhad hotovostních toků U začínajících firem nikdo neočekává, že budou vykazovat zisk první rok života, proto lze považovat tok hotovosti za důležitější ukazatel než výkaz zisku a ztrát. Zisky bývají často upravovány o odpisy, které nemají bezprostřední vliv na existenci podniku, nebo o další položky snižující daňový základ. 60
Ale, pokud firmě dojdou peníze, jednoznačně to ohrozí její každodenní chod.
Situace si
vyžádá pozornost a aktivitu vedení podniku, které by se místo toho mohlo orientovat na plnění podnikových cílů. Nedostatek hotovosti může řešit například půjčkou, provozním kapitálem, použitím svého bankovního účtu, vydáním dluhopisů a využitím factoringu (více v tabulce č. 3).61
Odhad výkazu zisku a ztrát Před vypracováním odhadu zisku a ztrát je nejdříve nutné vypočítat plánované tržby za jednotlivé měsíce. Tržby můžeme odhadovat například na základě průzkumu trhu, tržeb v daném odvětví, výzkum záměru kupujících. Přirozeně se nedá předpokládat, že nový podnik bude vykazovat veliké tržby od samého začátku. Růst podniku si vyžádá v některých měsících velmi vysoké náklady62.
Na výši odhadovaných tržeb a nákladů může mít vliv například rozšiřování okruhu působnosti firmy, rozšiřování organizačního schématu, zvyšování mezd a platů, plánované účasti na výstavách, odpisy strojů, aut, zařízení63.
Odhad bilance Na základě bilance si dělají poskytovatelé kapitálu představu o vývoji majetku a vlastního kapitálu firmy. V bilanci se uvádí majetek firmy na straně aktiv a vlastní a cizí kapitál na straně pasiv. Investor tak získá představu o majetkové a finanční situaci podniku.64 59
CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 66 CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 66 61 CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán, 2005, str. 66 62 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 140 63 HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku, 1996, str. 140
60
27
Zdroje kapitálu Nikdo není povinen podporovat rozvoj středního a malého podnikání. Avšak, protože existence podniků na trhu vede přirozeně k vyšší zaměstnanosti, nižším státním výdajům, inovacím a vznikem silné střední třídy, která podporuje demokracii, lze pokládat podporování malého a středního podnikání za odůvodněné. Evropská unie dokonce považuje podporu malých a středních podniků za jednu ze svých priorit a vymezila k tomuto účelu řadu fondů.65
Podle agentury Czechinvest má začínající podnikatel následující možnosti, kde získat potřebný kapitál pro podnikání (viz tabulka č. 3). Tabulka č. 3 Zdroje financování malého a středního podniku Rodina, příbuzní a známí První, co nás napadne, když přemýšlíme o zdroji kapitálu jsou vlastní zdroje, dále rodina, příbuzní a známí. Je ale potřeba vzít v úvahu, že je vyšší jak 50% pravděpodobnost, že jim jednoho dne budeme muset oznámit, že jsme o jejich vklady přišli. Banky a úvěry Jen v České republice existuje přes 80 úvěrových produktů, od jednoduchých kontokorentů po specializované účelové úvěry. Kontokorentní úvěr patří k nejlevnějším možnostem půjčky, kdy není potřeba záruka. Úroková míra je sice vyšší, než v případě zaručených půjček, avšak dlužník platí úroky pouze za prostředky, které si vypůjčil. Úroková sazba se bude odvíjet od výše rizika, které pro banku poskytnutí kapitálu do našeho podniku představuje. Provozní kapitál Na rozdíl od půjček není provozní kapitál určen k investicím a rozvoji a není poskytnut jednorázově, ale slouží k překlenutí krátkodobých rozdílů mezi příjmy a výdaji při mezerách v toku hotovosti. Ideální je použít kontokorentní úvěr, avšak ten banky ochotně poskytují nejbonitnějším klientům. Jinou možností, ale mimobankovní, je prodlužovat uhrazení faktur svým dodavatelům, a tím financovat svůj provozní kapitál. Leasing Leasing se od klasické půjčky liší tím, že není tak pružný, neboť musí respektovat konkrétní daňová pravidla. Avšak díky tomu, že lze splátky daňově odepsat (vyjma vyjímek) – a tyto odpisy jsou rychlejší než daňové odpisy, je tak oblíbený. Kolem 1/3 všech financování je právě formou leasingu. Finanční leasing je vlastně dlouhodobý pronájem s následným odkupem. Zatímco operativní leasing je pronájem, ale bez následného odkupu, předmět se vrací vlastníkovi. Předmět leasingu je nutné plně pojistit. Leasing se neobjevuje v rozvaze, ale pouze ve výkazu zisku a ztrát, neboť nejsme vlastníkem předmětu. Hypotéky Půjček na nemovitosti je stejně jako v případě úvěrů celá řada. Úrokové sazby mohou být pevné nebo pohyblivé. Zejména pro začínající malý podnik je výhodné domluvit si hypotéku, kdy se po určitou dobu splácí pouze úrok.
64 65
STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán, 1992, str. 107. CZECHINVEST, Finační průvodce, 2004, str. 26.
28
Factoring Využívá se v případě, kdy podniku chybí peníze za neuhrazené pohledávky. Factoring pak znamená, že banka nebo jiná instituce od nás pohledávky odkoupí a tím nám poskytne peníze. Obvykle pouze 80% z hodnoty pohledávky a po jejím uhrazení zbývajících 20%. Factoring se nehodí pro úplně nové podniky, které doposud nemají žádnou historii platebního vztahu se svými klienty. Forfaiting Forfaiting je jistá forma factoringu s tím rozdílem, že instituce nemusí odkoupit pouze pohledávky, ještě před uskutečněním dodávky, a to většinou nad milion korun. Z tohoto důvodu se ne vždy hodí pro malé podniky. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) ČMZRB se státním většinovým podílem nabízí malým a středně velkým podnikatelům úvěry za výhodných podmínek a bankovní záruky k získání úvěrů u komerčních subjektů. Programy pro rozvoj podnikání jsou spolufinancované ze strukturálních fondů Evropské unie. Program START nabízí žadatelům bezúročný úvěr do výše 500 000 Kč pro fyzickou osobu se splatností až 6 let .Není vyžadováno zajištění úvěru majetkem. Jednou z více podmínek získání tohoto úvěru je absolvování kurzu pro začínající podnikatele. Před přijetím úvěru z ČMZRB je potřeba promyslet možnosti podniku. Na jedné straně se jedná o bezúročnou půjčku, na druhé straně má tato banka k dispozici efektivnější nástroje pro vymáhání závazků než komerční subjekty. Navíc podnikateli plynou z tohoto druhu půjčky specifické povinnosti (např. podávat informace, vpustit kontrolu). Proces a podmínky získání úvěru je popsán na www.cmzrb.cz nebo ho podnikatelé mohou konzultovat z agenturou Czechinvest. Strukturální fondy Lze říci, že se jedná o odměnu dobře vedeným firmám. Projekty, které se ucházejí o dotaci, by měly být součástí strategie podniku a měly by vést k jeho rozvoji. Dotace se vyplácejí až po realizaci projektu, proto se musí podnik nějakým způsobem předtím zafinancovat. Získat finanční podporu ze strukturálních fondů bývá časově i administrativně velice náročné. Může se také stát, že když podnik nesplní podmínky získání dotací, nebudou mu přislíbené prostředky poskytnuty. Navíc, tyto je tato pomoc určena již zaběhnutým firmám.
Pramen: CZECHINVEST. Finanční průvodce pro malé a střední podniky, 2004
2.3
Závěr
Podnikatelský plán se musí vypracovat především, když je potřeba získat peníze na založení podniku nebo před důležitými firemními rozhodnutími. Pro naše potřeby chápeme podnikatelský plán jako dokument, na jehož základě si poskytovatel kapitálu udělá představu o podniku a buď kapitál poskytne nebo nikoliv.
Plán obsahuje, mimo jiné, analýzu odvětví, popis podniku, marketingový plán, organizační plán, hodnocení rizik a finanční plán. Zkráceným záměrem na zhruba 2-3 stranách A4 je executive summary a podává například informace o druhu investice a potřebném kapitálu, představuje autory záměru, popisuje službu či produkt, charakterizuje cílovou skupinu a konkurenci. 29
Plný podnikatelský plán rozvádí obsahuje výše jmenované části podrobněji. Například v rámci analýzy odvětví se provádí SWOT analýza, sledují se tržní statistiky, vývoj odvětví, identifikují se vhodné tržní segmenty, definují se konkurenční síly, aby následně mohla být zvolena vhodná konkurenční strategie.
Marketingový plán podává čtenářům jedny z nejdůležitějších informací a to, jak bude nový produkt či služba distribuována, propagována a oceněna, jaký je odhadovaný odbyt. Marketingový plán by měl vycházet z analýzy prostředí, kam patří vývoj ekonomiky, kultura, poptávka, právo, konkurence. Dále se vytváří možné scénáře, které pomohou podniku připravit se na budoucí problémy oboru.
Z analýzy konkurence vyplyne více nebo jedna vhodná konkurenční strategie, která podniku pomůže v boji proti stávající i nové konkurenci. Podnik se může orientovat na vedoucí pozici v nákladech nebo se diferencovat od konkurence nebo bude svoji pozornost soustředit na konkrétní cílovou skupinu kupujících. Každá z základních Porterových strategií má své výhody i nevýhody a představuje tak pro firmu určitá rizika. Strategie říká, kdo budou cíloví zákazníci, jaké produkty či služby jim nabídnout a jak tohoto dosáhnout.
Možností propagace je celá řada, avšak začínající podnikatel musí pečlivě zvážit, kolik ze svého kapitálu vyčlení právě na propagaci, a do jakého druhu. Komunikace by měla být efektivní, například za co nejméně peněz zasáhnout cílovou skupinu co nejvíce.
Podnikatel stojí před otázkou, jakou právní formu podnikání zvolí. Buď může podnikat jako fyzická nebo jako právnická osoba. Každá forma má své výhody a nevýhody. Okruh vhodných forem se zužuje s počtem zakládajících osob a výší vkládaného kapitálu.
Investory stejně jako marketingový plán velmi zajímá finanční plán – odhad cash flow, výkazu zisku a ztrát a bilance. Investor si tak udělá představu o majetkové a finanční struktuře firmy. V České republice má podnikatel několik možností, jak a kde získat potřebný kapitál – rodina a příbuzní, produkty bank, dotace ze strukturálních fondů EU, zvýhodněné úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Podporou podnikání a investic se zabývají i některé instituce, například CzechInvest.
30
3 PRAKTICKÁ ČÁST V této kapitole budeme vycházet z teoretické části, kde jsme se věnovali podnikání obecně, struktuře podnikatelského záměru, nastínili si metody analýz a různé podnikové strategie. Je potřeba zdůraznit, že cílem této práce není vypracovat kompletní podnikatelský plán, kterého by jinak bylo s velkou pravděpodobností potřeba pro získání potřebných finančních prostředků, ale jen jeho zvolené oblasti a do takové míry, kterou rozsah této práce dovoluje.
3.1 Rozhodnutí začít podnikat Na začátek dlouhého procesu hledání niky na trhu privátních služeb pro seniory a následného zpracování některých částí záměru musíme zmínit, že idea založit si vlastní podnik vznikla před delší dobou, a že tuto diplomovou práci pojmeme jako příležitost hlouběji se touto myšlenkou zabývat, objevit předmět podnikání a reálně posoudit důsledky založení takového podniku.
S odkazem na první kapitolu si připomene fáze rozhodovacího procesu, zda vůbec začít podnikat: 1. Identifikace a zhodnocení příležitostí, 2. zpracování podnikatelského plánu, 3. určení objemu potřebného kapitálu. V následující podkapitole se tedy budeme zabývat hledáním podnikatelské příležitosti, poté vypracujeme vybrané části plánu a určíme objem potřebného kapitálu. A až poté se rozhodneme, zda-li by nalezená příležitost byla rentabilní a založení podniku by tak mělo smysl.
3.2 Identifikace příležitostí Nyní se nacházíme v jedné z nejtěžších fází práce - hledáním vhodných příležitostí. Existuje celá řada zdrojů nových nápadů pro podnikání od rodinných příslušníků po firmy v zahraničí. Nám byla inspirací babička – ovdovělá aktivní dáma, která stále hledá cesty, jak si co nejlépe užít naspořených peněz. Pozornost jsme definitivně zaměřili na trh privátních služeb pro seniory poté, co se objevovaly stále další a další články a studie o tom, jak české obyvatelstvo (i celosvětově) stárne, a že firmy nevěnují tomuto trendu, který lze považovat za velikou příležitost, odpovídající pozornost66,67,68. 66 67
STARÁ, G. Jak dlouho si ještě nebudeme všímat spotřebitelů?, 2003 Marketing&Media. Zapomenutá cílová skupina, 2000
31
3.2.1 Charakteristika trhu Současné věkové složení obyvatelstva České republiky lze charakterizovat malým podílem dětí, silnou skupinou ekonomicky aktivních lidí a ne příliš vysokým počtem starších osob. Věkové složení absolutně v roce 2006 zobrazuje příloha č.1.
Prognózy vývoje obyvatelstva ČR do roku 2050 Věkový vývoj do roku 2050 bude s velkou pravděpodobností nepravidelný, reflektující dosavadní nepravidelný vývoj. Věkové složení obyvatelstva budou postupně ovlivňovat slabé a silné generace, jak budou procházet jednotlivými věkovými kategoriemi. Slabými ročníky jsou narození v době 1. světové války, ve 2. polovině 30. let a v první polovině 90. let 20. století. Ty budou postupně nahrazovat silnější ročníky z 20. let, 40.let, 70. let (baby boomers) a 80. let 20. století.69 Prognózy vývoje obyvatelstva zobrazuje tabulka č. 4 a graf č. 1. Tabulka č. 4 Projekce věkových skupin ČR 2010-2050 Věk Absolutně
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
2045
2050
0-14
1 400 028
1 426 352
1 408 644
1 346 384
1 274 155
1 219 739
1 197 000
1 190 477
1 173 004
15-64
7 286 202
7 011 496
6 786 952
6 669 506
6 520 205
6 337 422
5 964 564
5 569 751
5 309 251
65+
1 596 812
1 864 146
2 088 333
2 201 310
2 308 073
2 399 918
2 633 554
2 862 020
2 956 079
12,2
12,4
12,4
Podíl v % 0-14
13,6
13,8
13,7
13,2
12,6
12,2
15-64
70,9
68,1
66,0
65,3
64,5
63,6
60,9
57,9
56,3
65+
15,5
18,1
20,3
21,5
22,8
24,1
26,9
29,7
31,3
Pramen: ČS. Populační prognóza ČR do r. 2050, 2004
Graf č. 1 Projekce počtu obyvatel ČR v letech 2010-2050 podle věkových kategorií
2 500 000 2 000 000 Počet
50-54 55-59
1 500 000
60-64 1 000 000
65-69 70+
500 000 0 2010
2015
2020
2025
2030
2035
Rok
Pramen: ČSÚ. Populační prognóza ČR do r. 2050. 2004 68 69
KLOS, R. Trh budoucnosti: důchodci, 2006 ČSÚ, Populační prognóza ČR do r. 2050, 2004
32
2040
2045
2050
Do roku 2050 by měl pokračovat trend snižování podílu dětí do 14 let. Stejně tak by se měla zmenšovat věková skupina 15-64 let, intenzivněji pak po roce 2035 a nejvýrazněji v letech 2038-2044. Zatímco nyní jsou nejpočetnější skupinou lidé těsně před 30. rokem, po roce 2035 by to již měli být padesátníci.70 Graf č. 2 zobrazuje, jak projekci složení obyvatel ČR vždy po 5 letech od roku 2010 do 2050. Graf č. 2 Projekce podílu věkových kategorií ČR v letech 2010-2050 2050 0-14 let
65+ let 2010
15-64 let
Pramen: ČSÚ. Populační prognóza ČR do r. 2050, 2004
Nejrychleji poroste a nejvýrazněji se bude měnit věková skupina 65+. Oproti současnému stavu se totiž podíl její podskupiny 85+ zvětší, do věku 85 let se budou postupně dostávat silnější generace z r. 1940 a mladší71. Predikovaný podíl věkových skupin v roce 2050 v porovnání se současným rozložením populace ilustruje graf č. 3. Graf č. 3 Věkové skupiny obyvatel ČR v roce 2006 a 2050 Rok 2006
65+ let 14%
0-14 let 15%
Prognóza 2050
65+ let 31%
0-14 let 12%
15-64 let 57%
15-64 let 71%
Pramen: ČSÚ. Věkové složení obyvatelstva ČR v roce 2006, 2007 a ČSÚ, Projekce obyvatelstva do r. 2050,2004 70 71
ČSÚ, Populační prognóza ČR do r. 2050, 2004 ČSÚ, Populační prognóza ČR do r. 2050, 2004
33
Stárnutí populace Skutečnost, že obyvatelstvo stárne, dokazuje růst relativního zastoupení osob starších 65 let, index stáří a zvyšující se průměrný věk. Doposud bylo stárnutí poklidné a probíhalo zespoda věkové pyramidy, čili snižoval se počet narozených dětí, ale lidí ve věku 65+ přibývalo pozvolna. Avšak v dalších letech, zejména v letech 2011-2017 se začnou silné poválečné ročníky dostávat do této věkové skupiny a zároveň bude nadále klesat nebo stagnovat počet novorozenců.
Stárnutí obyvatelstva čelí celá Evropa. Této problematice se věnuje Komise Evropských společenství v Zelené knize, kde uvádí za příčiny těchto demografických změn neustálé prodlužování délky života, růst počtu obyvatel ve věku 60 a více a trvale nízkou porodnost. 72 Na základě statistik o vývoji obyvatelstva můžeme očekávat, že trh důchodců73, na který chceme zaměřit svoji pozornost, se bude s velkou pravděpodobností zvětšovat. Nesmíme však zapomenout, že přesnější čísla známe pouze pro rok 2006. V případě velikosti trhu v letech 2010 až 2050 pracujeme pouze s prognózami – střední variantou publikovanou Českým statistickým úřadem - skutečná čísla se budou od projekcí více či méně lišit. Nicméně, trend současné doby - stárnutí obyvatelstva – se nepodaří jen tak obrátit – a proto ho budeme pozitivně vnímat jako zvětšující se základnu potenciálních zákazníků našeho podniku. Avšak za předpokladu, že podnik bude reagovat na měnící se charakter zákaznické báze tím, jak budou stárnout jednotlivé od sebe odlišné generace.
Vládní reforma a finanční situace důchodců Jaká byla finanční situace důchodců v roce 2007 nám říkají statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí uvedené v příloze č. 2. Z ní vyplývá, že se starobní důchody meziročně zvyšují. Nás ovšem více než průměrná výše důchodů bude zajímat, kolik peněz ze svých příjmů jsou lidé schopni a ochotni věnovat na volnočasové aktivity, což budeme zkoumat pomocí dotazníků.
Protože pracujeme s pojmem důchodce nebo také senior, měli bychom znát jeden z hlavních bodů projednávané důchodové reformy, kterým je postupné posouvání hranice odchodu do důchodu až na 65 let pro muže (do roku 2030) i ženy (v letech 2030-2043) a prodloužit 72
Komise Evropského společenství. Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny, 2005 Důchodcem budeme rozumět člověka, který splnil zákonné podmínky pro odchod do starobního důchodu bez ohledu na to, jestli do něj skutečně odešel 73
34
potřebnou dobu pojištění na 35 let (včetně náhradních dob pojištění) a nebo na 30 bez náhradních dob pojištění. Změna by se také měla dotýkat doby studia, která se doposud za určitých podmínek započítávala do doby pojištění.74
Z dotazníkové šetření nám může vyplynout, že současní důchodci nemají o námi navrhované služby zájem, a proto je dolní hranice respondentů nastavena na 50 let. Pokud se opravdu potvrdí nezájem současných šedesátníků, nadějí pro nás je, že za přibližně 10-15 let, kdy se do důchodu dostanou nynější padesátníci, budou jako důchodci aktivnější, než ti současní.
3.2.2 Důchodci jako spotřebitelé Babička jak nápad pro podnikání Babičku, která nás inspirovala, lze charakterizovat takto: aktivní a razantní důchodkyně, 73 let, 3 roky ovdovělá, oproti jiných důchodcům ve svém kraji je v nadprůměrné finanční situaci díky zděděnému majetku z Německa. Nemá žádná omezení pohybu. Volný čas tráví na zahradě nebo navštěvuje společenské akce – např. setkání občanů Německa žijících v ČR, taneční večery pro důchodce. 1x ročně jezdí na zahraniční poznávací zájezd autobusem, a asi 4x ročně jezdí na tuzemské předváděcí akce. Často navštěvuje své známé, v bytě tráví minimum času a to
čtením naučné literatury a místních novin, pletením a sledováním
televize.
Na jednu stranu je přehnaně spořivá (umývá nádobí s minimem vody na úkor jeho čistoty), na druhou stranu si kupuje kvalitní a zdravé potraviny, vlastní řadu zlatých šperků, ráda si dopřává luxusu. Má základní školu, kolem 45. roku odešla dobrovolně do důchodu. Nemá počítač a neumí s ním pracovat, mobilní telefon ovládá přiměřeně věku. Poslouchá Prahu 2 a Frekvenci 1. Nejčastěji jezdí MHD, příležitostně autem.
Současní 50+ a důchodci Každý podnik by měl dobře znát své zákazníky, pro ilustraci, motivy jejich nákupního chování, specifické požadavky, priority, postoje. Avšak tyto proměnné se v průběhu času mění, proto by podnik neměl spoléhat pouze na prvotní průzkum spotřebitelského trhu, ale měl by ho průběžně monitorovat a případným změnám přizpůsobit své aktivity. Nyní se tedy pokusíme poznat současné důchodce a dále pak důchodce budoucí.
74
MPS. Sociální reformy, 2007
35
Chování střední a starší generace ovlivňuje řada faktorů, například aktuální věk, rodinná situace, současný a očekávaný zdravotní stav, výše příjmu, majetková situace a fáze životního cyklu, ve které se jedinec nachází. Za důležitý zlom, který ovlivňuje chování spotřebitele, je považován odchod dětí z „rodinného hnízda“, dovršení 50. narozenin, odchod do důchodu a zakončení ekonomické aktivity (ten totiž nemusí korespondovat s věkem odchodu do důchodu).75
Střední a starší generace je vnitřně nesourodá, proto musíme najít velkou skupinu s velmi podobným životním stylem, kterou bude možné cíleně zasáhnout. Jednou z nich je skupina out-nesters, kterou charakterizuje tabulka č. 5: Tabulka č.5 Skupina out-nesters OUT NESTERS – ti, kterým se osamostatnily děti Charakteristika: - po odchodu dětí prudce narůstají příjmy domácnosti per capita a přibývá volného času - velký podíl počítačově „gramotných“ - zajímavé pro ně jsou investiční finanční produkty, úvěry, hypotéky - volný čas tráví nakupováním - mají potřebu být stále mladí a využívat příležitostí více než out-nesters před 10-15 lety. Jako důchodci pravděpodobně budou: - finančně silnější než současní důchodci - v lepší fyzické kondici - mnohem aktivnější - více soustředěni na sebe, méně solidární vůči svým dětem - mít chuť opět studovat. Po 60. nebo 65. roce věku pravděpodobně budou: - si chtít doplnit znova své vzdělání => růst poptávky po kurzech pro seniory - běžně pracovat s internetem.
Pramen: HERZMANN, J; PETROVÁ, I. Stárnutí spotřebitelského trhu. 2005
Jak vyplývá z charakteristiky této věkové skupiny – pravděpodobně padesátníci - je to právě ta skupina, ve které, když zestárne, nalezneme naši původně cílovou skupinu – aktivní a finančně zajištěné důchodce, kteří si konečně splní svá přání, budou cestovat a jinak aktivně využívat svého volného času, dále se vzdělávat, zřejmě i občasně chodit do práce, jednoduše si nebudou chtít připustit, že již nejsou nejmladší. Avšak poslední tvrzení – odmítání si připustit svůj pokročilejší věk– může signalizovat, že jsou naše úvahy o podniku pro lidi 50+ scestné, a že profilování se jako 50+ může působit oproti očekávání kontraproduktivně.
75
HERZMANN, J.; PETROVÁ, I. Stárnutí spotřebitelského trhu, 2005
36
Velikou roli hraje zmiňovaný předpoklad, že out-nesters budou jako důchodci relativně zdraví (jejich zdravotní stav je nebude omezovat v aktivitách) a budou se dožívat vyššího věku (teoreticky to znamená, že můžeme mít stejného zákazníka například i 20 let).
Budoucí důchodci Na základě trendů, které byly popsány výše, se budou profilovat v horizontu 20 let tři základní typy důchodců v závislosti na jejich majetkové situaci. Jak se pravděpodobně budou chovat jako spotřebitelé shrnuje tabulka č. 6. Tabulka č. 6 Skupiny důchodců od roku 2025 Tradiční důchodci Charakteristika: Stejně jako dnes jsou nejpočetněji zastoupeni Lepší životní úroveň než dnes, ale pod průměrem společnosti Ne příliš lákavou skupinou pro obchodníky Těžiště nákupů: Zboží každodenní spotřeby Privátní značky a neznačkové produkty Slevové a výprodejové akce Nakupované služby: Sociální služby Služby doplňující zdravotní péči Výdaje v oblasti životního stylu: Domácí rekreace Zahrádky Moderní důchodci Charakteristika: Základ tvoří dnešní out-nesters Aktivní přístup k životu Těžiště nákupů: Produkty pro osobní péči Odívání a vybavení pro volný čas Značkové produkty Nakupované služby: Služby doplňující zdravotní péči Sociální služby Služby nahrazující domácí práci (mimo domov) Výdaje v oblasti životního stylu Cestování a zábava Domácí turistika Studium Bohatí důchodci Těžiště nákupů: Produkty pro osobní péči Odívání a vybavení pro volný čas Luxusní značkové prodejny Nakupované služby: Finanční služby Správa majetku Služby doplňující zdravotní péči Služby nahrazující domácí práce (i v domácnosti) Výdaje v oblasti životního stylu Cestování a zábava, lázeňství Trendové automobily Gastronomie
Pramen: HERZMANN, J; PETROVÁ, I. Stárnutí spotřebitelského trhu, 2005
37
Prozatím ještě neznáme naši cílovou skupinu, ale s největší pravděpodobností jí nakonec budou buď moderní důchodci nebo/a bohatí důchodci.
3.2.3 Identifikované příležitosti Poté, co jsme si charakterizovali skupiny potenciálních zákazníků, pokusíme se identifikovat oblasti, ve kterých by se mohla skrývat podnikatelská příležitost. Neboli, budeme hledat tržní niku na trhu privátních služeb pro seniory s rozšířením na věkovou skupinu 50 let a více.
Kritéria výběru vhodných příležitostí Již dnes je nedostatečný počet ubytovacích zařízení pro důchodce, a přitom se na základě trendu stárnutí populace očekává zhoršení situace. Poroste poptávka po domovech důchodců, stacionářích, školičkách pro seniory, luxusních ubytovnách pro seniory, s odbornou péčí i bez.76 My ale budeme hledat takové příležitosti, které vyžadují minimální počáteční kapitál, na který bychom jako absolventi vysoké školy mohli dosáhnout. Vedle výše potřebných financí je rozhodující požadavek na odborné znalosti a další kvalifikaci. Jako většina začínajících podnikatelů s malým kapitálem, se budeme snažit postavit koncept na naší osobě, na vlastních znalostech a schopnostech. Tou nejpodstatnější podmínkou ovšem je, aby vůbec po dané službě existovala poptávka.
Cestovatelská společnost Cestovní kanceláře pozorují rostoucí zájem českých důchodců o zahraniční dovolené. Např. v roce 2006 činil podíl seniorů na zájezdech do zahraničí 12%, zatímco v roce 2000 pouze 8%. Znamená to, že téměř každý třetí z důchodců vycestoval v roce 2006 do zahraničí. Důvodem pro rostoucí poptávku českých důchodců po zájezdech do zahraničí je jejich cenová dostupnost; ceny zahraničních a tuzemských zájezdů jsou víceméně srovnatelné. Navíc si senioři chtějí zopakovat zážitek z dřívějších odborových rekreací u moře.77
Vzhledem k jejich časové flexibilitě nepožadují konkrétní termín dovolené. Kromě toho jsou považováni za bezproblémové a slušné turisty, proto jsou u cestovních kanceláří oblíbenými klienty78.
76
KUBALČÍKOVÁ, K. Zpráva z předvýzkumu potřeb uživatelů pro cílovou skupinu „senioři“, 2007 LOSKOT, T. Čeští penzisté stále více cestují za teplem, 2007 78 LOSKOT, T. Čeští penzisté stále více cestují za teplem, 2007 77
38
Senior je opatrný turista, vybírá si z velkých známých cestovních kanceláří, nerad riskuje. Preferuje vycestovat mimo sezónu kvůli nižší ceně i přijatelnějším teplotním podmínkám a menšímu počtu turistů. Cena je jedno z hlavních kritérií při výběru zájezdu. Senioři si čím dál častěji volí ubytování v tří a více hvězdičkových hotelech a více se zajímají o aktivní zájezdy.79
Cestovní kanceláře si jsou dobře vědomi atraktivnosti této skupiny klientů a poskytují jim speciální nabídky. Například CK ČEDOK nabízí seniorům starším 60 let až 50% slevu na zájezd při včasné rezervaci zájezdu, a speciální programově a cenově upraveny zájezdy. Největší česká síť hotelů nabízí seniorům cenově výhodnější rekreační pobyty. Pro věrné zákazníky z řad seniorů má připraven Orea Hotels Senior Pass, který přináší další řadu výhod.
Německá cestovní kancelář TUI sází na doprovodné programy ke svým zájezdům. Podle ní většina cestovních kanceláří generuje zisk právě na doprovodných programech nikoli na dopravě a ubytování80. Ačkoliv jakékoliv další dělení lidí v nejlepších letech podle věku prý selhává81, my se pokusíme pomocí průzkumu trhu zjistit, zda-li existuje zájem lidí o cestovatelskou společnost určenou právě pro lidi starší 50ti let organizující různé zájezdy v tuzemsku i v rámci EU.
Internetové a počítačové kurzy Současná vláda počítačových technologií nás dovedla k myšlence orientovat podnik na poskytování poradenství v oblasti výpočetní techniky, učit starší lidi zacházet s počítačem a aktivně využívat možnosti internetu. Pomocí internetu mohou získat celosvětový přehled, využívat on-line komunikační kanály jako e-mail, on-line volání a chatování, mohou si udržet samostatnost do vysokého stáří (např. pohodlný nákup přes internet82).
Snahu naučit seniory pracovat s počítačem má řada institucí a firem, existují dotované programy rozvoje počítačové gramotnosti seniorů. Např. ČSOB podporuje aktivitu Internet
79
Marketing&Media Stále více seniorů cestuje, hlavním kritériem je pro ně cena, 2006 SPITZ, W. Senioři mají dost peněz a síly, 2004 81 SPITZ, W. Senioři mají dost peněz a síly, 2004 82 SCHREIER, M. Senioři a internet: Tak to jde dohromady!, 2004 80
39
pro seniory83. Podle analýz United Interactive se k internetu připojuje stále více osob starších 50 let, uživatelů starších 60 let pak český internet eviduje 4%.84
Finanční služby V souvislosti se stářím nás napadla příležitost v podobě finančního poradenství upravené podle specifických potřeb starších lidí, které zajímají jiné finanční produkty než mladší ročníky. Nyní se na trhu vyskytuje několik nezávislých finančních poradenských firem, avšak ty se snaží oslovit co nejširší trh, bez ohledu na věk klientů a s ním souvisejících specifických potřeb. Nicméně, současný rozvinutý trh s finančními službami (široké spektrum finančních produktů a služeb, silné pozice bank apod.) a možná nedůvěra lidí ve finanční poradce pravděpodobně nevyústí v klasifikování této příležitosti jako vhodnou tržní niku.
Pracovní agentura Podle studie výzkumné agentury STEM je nejpočetněji (32%) v populaci ČR zastoupen typ lidí, kteří důchod chtějí prožívat aktivně (cestovat, poznávat nové lidi, užívat si nových věcí, věnovat se zájmům a hledat si vhodné zaměstnání). Pasivně naopak chce důchod strávit 25% populace, necelá 1/5 populace by si chtěla pouze užívat, cestovat a poznávat a pouze pracovat by chtěla necelá ¼ populace. Pasivnější postoj prožívání důchodu mají lidé, kteří ho právě prožívají, nejpasivnější pak lidé starší 60ti let.85
Skutečný zájem důchodců pracovat sledoval výzkum v Ústeckém kraji. O placenou práci byl mezi respondenty, co právě nemají práci a jsou z věkové skupiny 60+ většinou nezájem (40,8%). Pouze 27,5% respondentů projevilo zájem o placenou práci (2,9% o HPP, 24,5% o VPP). Prokázala se závislost mezi vzděláním – čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší zájem o práci na částečný úvazek. Je také možné, že lidé s nízkým vzděláním by museli dělat fyzicky náročnější práci, a proto o ni nemají zájem.86
Vidíme, že jistá část důchodců je ochotna pracovat. Dokonce téměř 56% ze zkoumaného vzorku populace by si chtěla v důchodu hledat práci. Samozřejmě musíme rozlišovat mezi současnou představou o tom, co bude a tím, zda se to opravdu stane. Přesto budeme považovat otázku pracovního zařazení důchodců za atraktivní. Průzkumem se tak budeme
83
Marketing & Media. ČSOB podporuje „Internet pro seniory“, 2005 SCHREIER, M. Senioři a internet: Tak to jde dohromady!, 2004 85 STEM. Jak si lidé představují život ve stáří a jeho finanční zabezpečení, 1998 86 STRUHOVSKÝ, V.; ZICH, F. Zpráva z výzkumu Senioři ve společnosti, 2005 84
40
snažit vyhodnotit poptávku po pracovní agentuře určenou zejména lidem po padesátce, kteří mají těžší pozici na pracovním trhu a bývají hůře zaměstnatelní.
Pořádání společenských akcí Výzkum agentury FOCUS provedený na 423 seniorech odhalil, jak nejčastěji senioři tráví svůj volný čas s možností vícečetných odpovědí. Více jak polovina (63%) uvedla sledování televize, 19% návštěvu přátel, 9% návštěvu restaurace, hospody a klubu a 5% návštěvu kulturního zařízení.87 Pro nás z toho vyplývá, že ačkoliv většina seniorů preferuje pasivní trávení volného času, nachází se mezi nimi i skupina lidí, která využívá nabídek kulturních zařízení, chce být mezi lidmi, bavit se. Budeme tedy sledovat, zda-li existuje poptávka po společenských akcích primárně určených pro lidi nad 50 let, nebo je naopak bude u takových akcí odrazovat právě to, že se tam bude stýkat hlavně starší generace.
Seznamovací společnost Pod tímto budeme rozumět poskytování seznamovacích služeb, s cílem pomoci starším lidem najít si nové přátele nebo nové životní partnery. Jak jsme si uvedli výše, lidé prochází několika důležitými životními etapami. Jednou z nich je odchod dětí z domova. Nespokojení manželé se tak mohou konečně rozejít a hledat si nové partnery. Po odchodu do důchodu se člověk svým způsobem vyřadí ze společnosti a může si tak začít hledat cestu k novým kontaktům, které mu nahradí ty pracovní. Také s tím, jak se člověk dostává do vysokého věku, přichází o své přátele i partnery, jak postupně umírají. Nabízet seznamovací služby tedy budeme považovat za jednu z příležitostí a budeme ji dále analyzovat.
Volnočasové aktivity Kromě výše vyjmenovaných konkrétních nápadů na podnikání budeme sledovat zájem o tyto volnočasové aktivity, které jsme zvolily intuitivně při pozorování okolí a po přečtení článků věnujících se problematice stárnutí spotřebitelského trhu:
87
•
Pěší turistika
•
Pobyt na ekofarmě
•
Agroturistika (vyjížďky na koních, koňská turistika)
•
Wellness programy s cílem dosáhnout fyzické a duševní kondice
•
Aerobní cvičení a posilovny.
FOCUS. Senioři a média. 2005
41
V této fázi ještě nebudeme pracovat s konkrétními službami, ale nejdříve se pokusíme zjistit, zda-li jsou vůbec tyto oblasti pro respondenty zajímavé. Pokud dotazníkové šetření v tomto smyslu dopadne pozitivně, začneme buď konkretizovat danou službu nebo je použijeme jako vhodné doprovodné programy v rámci činnosti cestovatelské společnosti.
3.3 Výzkum Oblasti podnikatelského zájmu jsme si již vymezili, avšak dříve, než si z nich zvolíme jednu jako mezeru na trhu, musíme vhodnými metodami zvolené oblasti nechat ohodnotit těmi, kterých by se měly dotýkat, a kterým jsou určeny – věkovou skupinu 50+. Jinými slovy, nebudeme hledat cestu, jak prodat to, co chceme nabízet, ale budeme hledat to, co lidé chtějí koupit.
3.2.3 Metodologie výzkumu Abychom mohli vyhodnotit nápady pro podnikání, použijeme kvantitativní metodu sběru dat v podobě dotazníkového šetření věkové skupiny 50+ . Data následně zanalyzujeme pomocí statistického programu SPSS.
Dotazník Použitý dotazník (viz příloha č. 3) byl koncipován tak, aby ho mohl respondent vyplnit bez asistence tazatele, obsahuje uzavřené i otevřené otázky. Dotazník je anonymní, aby respondent co nejméně zkresloval své odpovědi. Selektivní otázky byly ponechány až na konec, aby respondenta neodradilo vyplňování citlivých dat jakými je například rodinný stav a finanční situace.
První otázka „Považujete sám/sama sebe za aktivního člověka?“ nám později pomůže dotvořit profil cílové skupiny zákazníků a lépe jim porozumět. Spolu s následující otázkou „Z jakého důvodu nežijete tak aktivně, jak byste si představoval/a?“ hledáme důvody, proč respondenti nežijí tak aktivně, jak by chtěli. Jinými slovy, hledáme důvody, proč nevyužívají služeb, které nás z podnikatelského hlediska zajímají (cestování, sport, hledání práce, volnočasové aktivity) v takové míře, v jaké by chtěli.
Blok otázek 3-7 směřuje k určení oblíbenosti a velikosti poptávky po následujících aktivitách: pěší turistika, pobyt na ekofarmě, agroturistika, wellness programy, aerobní cvičení a 42
posilování. Kladně hodnocené aktivity buď přímo poslouží jako zdroj nápadu pro nový druh služby, nebo jako doplňková informace k vytvoření charakteristiky cílové skupiny zákazníků.
Cílem otázek 8 (Jaký máte postoj k prohlížení internetu, používání e-mailu) a 9 (Jaký máte postoj ke společenským akcím určeným lidem starším 50ti let)
je určit poptávku po
internetových kurzech pro starší generace a odhalit potenciální zájem o společenské akce pořádající naší agenturou profilující se jako agentura usilující o klientelu 50+.
Otázky 10 a 11 si jsou velmi podobné, ale jen zdánlivě. První z nich „Představte si že, se zamýšlíte nad svými životními úsporami. Ptáte se sami sebe, co s nimi uděláte. V té chvíli, uvítal/a byste nezaujatou radu finančního odborníka?“ zkoumá postoj respondenta k finančnímu poradenství obecně, zatímco druhá „S ohledem na Vaši momentální situaci, uvítal/a byste nezaujatou radu finančního odborníka?“ směřuje k odhadu poptávky po finančním poradenství v současnosti. Vycházíme z předpokladu, že respondent může obecně kladně vnímat služby finančního odborníka a hodnotit tuto příležitost jako dobrý nápad, ale pro něho osobně není tato služba žádoucí, sám by ji nevyužil. Pro naše hodnocení příležitostí bude rozhodující právě to, zda-li by tuto službu nějaký respondent možná využil.
Otázka 12 „Představte si, že je ve Vašem okolí seznamovací společnost, která dává lidem starším 50 let příležitost najít si partnera/partnerku nebo kamaráda/kamarádku. Pořádá společenské akce a pracuje s databází osob. Co si o této představě myslíte?“ a otázka 13 „Představte si, že je ve Vašem okolí pracovní agentura určená pro lidi v důchodovém věku. Pomáhá jim při hledání vhodné práce, hledá pro ně příležitosti přivýdělku. Co si o této představě myslíte?“ zkoumají postoj respondentů k těmto druhům služeb a měří potenciální velikost poptávky.
Otázka 14 „Pokud jste v posledních třech letech cestovala přes cestovní agenturu nebo kancelář, o jaký typ zájezdu šlo?“ a otázka 15 „Až budete opět plánovat, kam pojedete, jaký typ zájezdu si nejspíše vyberete?“ opět slouží k dokreslení profilu potenciálního zákazníka a přináší doplňující informace k cestovatelské společnosti (otázka 16), pokud by tato varianta byla respondenty pozitivně přijímána.
Abychom mohli efektivně komunikovat s potenciálními zákazníky a představit jim naší nabídku, ptáme se respondenta v otázce 17 „Jak byste chtěl/a být informován/a o nabídce 43
služeb určených lidem v důchodovém věku? Zvolte i více odpovědí“. Úmyslně jsou vynechána některá komunikační média jako například televize, neboť jejich použití by bylo finančně nákladné, navíc by nebyly rozumnou volbou pokud bychom se rozhodli nabízet službu lokálně.
Cíl otázky „Představte si, že za Vámi přijde Váš známý pro radu. Chce si založit firmu nabízející služby lidem starším 50ti let. Nenapadá ho ale, jaké služby by těmto lidem mohl nabízet, o jaké by mohli mít zájem. Co byste mu poradil/a?“ je zřejmý, měla by vést k identifikování nových příležitostí.
Následuje otázka „Jak byste u firem vyjmenovaných níže vnímal/a to, že se prezentují jako firmy určené lidem po padesátce?“, která nám potvrdí nebo vyvrátí naši obavu, kterou jsme zmínili dříve a to, zda-li je vůbec žádané, aby se vůbec naše firma profilovala jako „pro ty starší“.
Podstatnou částí dotazníku je blok selektivních otázek. Budeme hledat korelace mezi tím, do jaké skupiny se respondent přiřadil, a jak odpovídal. Získáme tak představu o tom, kdo pravděpodobně bude náš zákazník, respektive jak bude vypadat zákaznická skupina. Pokud se ovšem neprokáže korelace u žádného selektivního znaku a odpověďmi (postoji, zájmem respondenta o konkrétní službu), pak budeme moci prohlásit, že naším zákazníkem může být prakticky kdokoliv (nad 50 let) bez ohledu na pohlaví, finanční situaci, rodinný stav a vzdělání. Avšak tato varianta by nás stavila před obtížnou otázku, jak s takto nespecifikovanou skupinou komunikovat, jak ji efektivně zasáhnout reklamou. Na druhou stranu bychom mohli konstatovat, že můžeme obsluhovat větší trh než v případě, že by o naši službu měla zájem jen velmi malá skupina obyvatel.
Pracovní hypotézy Na tomto místě si naformulujeme pracovní hypotézy, které budeme později prošetřovat. Protože stále ještě nevíme, jakým směrem se bude náš podnik orientovat, stanovíme je prozatím obecněji: Existuje závislost mezi pohlavím a projeveným zájmem o námi zvolenou oblast podnikání a mezi dosaženým vzděláním a projeveným zájmem o námi zvolenou oblast podnikání. Vedle toho budeme ověřovat, zda-li postoj k vlastní aktivitě závisí na pohlaví a na dosaženém vzdělání.
44
Sběr dat Respondenti vyplňovali dotazník sami, jeho srozumitelnost byla předem otestována na pár osobách - mladších i starších. Dotazníky byly distribuovány zejména v Ústeckém kraji a Jihomoravském kraji od ledna do dubna pomocí přátel, známých, kolegů, rodiny. Předpokládali jsme totiž, že když respondent zná toho, kdo mu dotazník dá k vyplnění, nebude odpovědi zkreslovat a dá si na nich více záležet. Na dotazníky byl vždy doplněn region, pro případ, že bychom prokázali mezi oblastí sběru dat a odpověďmi závislost.
Vzorek respondentů Analyzovaný vzorek sestává ze 107 respondentů starších 50ti let. V tabulce č. 7 je uvedeno složení respondentů podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání. Rozdělení podle dalších kritérií zobrazuje příloha č. 4 Tabulka č. 7 Složení respondentů podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání Vzdělání ZŠ SŠ SŠ s maturitou VŠ
Počet 14 25 47 21
% 13,1 23,4 43,9 19,6
Věk 50-54 55-59 60-64 65-69 70 a více
Počet 36 25 25 12 9
% 33,6 23,4 23,4 11,2 8,4
Pohlaví Muž Žena
Počet 37 70
% 34,6 65,4
Pramen: Výpočty autorky
Analýza dat Pro zpracování dat jsme zvolili statistický program SPSS. Nevyplněné otázky byly zaneseny jako chybějící data, a tak je také program vyhodnocoval. Všechna data byla zadána jako nominální kromě věku, příjmu a představy, kolik si mohou dovolit vydat za volný čas měsíčně a ročně, ta byla zanesena jako ordinální. Celkem respondenti nevyplnili 43 otázek. Nejčastěji neodpovídali na otázky o agroturistice, aerobiku, wellness programech, pěší turistice a zda-li jim chybí možnosti využití volného času. Pouze čtyři respondenti neměli představu o tom, kolik si mohou dovolit vydat za volný čas a nebo nechtěli z nějakého jiného důvodu na tuto otázku odpovědět.
Z nabízených funkcí SPSS jsme využili zejména crosstabs, frequencies tables a Spearman’s two-tailed correlation k nalezení vzájemných vztahů mezi jednotlivými proměnnými a k ověření či potvrzení pracovních hypotéz. Grafy jsme vypracovali v excelu.
45
Limity průzkumu Přes veškerou snahu provést kvalitní kvantitativní výzkum, který by nám odpověděl na otázku, kterým směrem dále ubírat naši pozornost, jakou službu bychom mohli nabízet, je potřeba při posuzování výsledků průzkumu vzít v úvahu, že sám dotazník i metoda sběru dat mohla méně či více výsledky negativně ovlivnit.
Prvním úskalím je samotný vzorek respondentů. Kdybychom měli dostatek času a financí, pro spolehlivější výsledky bychom museli nejdříve provést kvantitativní výzkum na alespoň 3krát větším vzorku populace a následně provést výzkum kvalitativní, například v podobě pohovorů, které by se týkaly už zvolené oblasti podnikání. Toto omezení jsme částečně kompenzovali pilotním předvýzkumem, který měl charakter hloubkových rozhovorů.
Dále je nutno mít při vyvozování závěrů z průzkumu na paměti, že dotazníky nebyly sbírány v jedné oblasti, například v Brně a okolí, ale že část respondentů pochází z Ústeckého kraje, který se v mnoha ohledech od Jihomoravského kraje liší. Nicméně, pokud nenalezneme přímý vztah mezi geografickým původem dotazníků a odpověďmi na klíčové otázky, pak roztříštěný původ nebudeme považovat za limitu průzkumu.
Jak jsme si říkali dříve, dotazníky byly distribuovány přes známé, přátele a kolegy dále, čímž jsme chtěli dosáhnout maximální zapojení respondenta do výzkumu a získat tak pravdivější odpovědi (spolehlivější data) než v případě, že bychom oslovovali neznámé lidi. Přesto nelze vyloučit, že některý respondent nevzal dotazník úplně vážně a mohl tak podat zkreslené informace o svých prioritách a postojích.
Přirozeně je také možné, že si každý respondent vysvětlil otázku jinak a nebo že se „nenašel“ v nabízených uzavřených odpovědích. Avšak, samotní respondenti se snažili zmírnit dopad uzavřených otázek a dopisovali ke svým odpovědím komentář.
Přes výše jmenovaná omezení budeme z průzkumu trhu vycházet a v dalších krocích se pokusíme právě s pomocí výsledků průzkumu najít mezeru na trhu privátních služeb pro seniory a nastínit podnikatelský záměr.
46
3.4 Výsledky průzkumu Výsledky průzkumu v podobě mnoha grafů a tabulek spolu s nalezenými korelacemi mezi některými selektivními znaky a odpověďmi (preferencemi) jsou znázorněny v příloze č. 4. Protože je naším cílem najít oblast, ve které bychom mohli začít podnikat a tu dále rozvést, nebudeme podávat rozsáhlé komentáře k výsledkům průzkumu, ale pouze stručně obhájíme, proč jsme se rozhodli pro tu kterou podnikatelskou aktivitu. Vyčerpávající podklady, z nichž jsme vycházeli, tedy uvádíme v příloze.
3.4.1 Kritéria pro výběr podnikatelské aktivity Dříve jsme si uvedli, z čeho jsme vycházeli, když jsme vymýšleli příležitosti, které jsme potom ověřovali dotazníkem. Nyní, na základě toho, jak je ohodnotili respondenti a jaký zájem o ně projevili, z nich zvolíme jednu nebo více pro podnikatelský záměr. Hlavními kritérii výběru pro nás budou: •
Projevený zájem o danou službu
•
Pozitivní vnímání toho, že se firma profiluje jako „pro ty starší“
•
Dostatečný zájem věkových skupin nad 60 let (abychom korespondovali s názvem práce – trh budoucnosti - trh důchodců. Nebude tedy stačit pouze „poptávka“ ještě pracujících padesátníků/padesátnic
•
Co nejmenší počáteční investice
•
Co nejméně konkurenční prostředí
•
Co nejmenší potřeba vysoce kvalifikovaných zaměstnanců
•
Nízká závislost na dodavatelích
•
Relativně snadný začátek podnikání.
3.4.2 Výběr předmětu podnikání Velmi krátce si shrneme, co jsme vyvodili z dotazníkové šetření a poté vyhodnotíme jednotlivé varianty, které jsme testovali dotazníkem.
Nejčastějším důvodem, proč lidé netráví svůj život tak aktivně, jak by chtěli, je nedostatek peněz a zdraví (ovlivněno vyšším věkem respondentů). Důležité je, že 11% respondentů uvedlo, že je nic ze současné nabídky využití volného času nezaujalo. Můžeme tomu rozumět
47
tak, že v nabídce volnočasových aktivit něco chybí, tudíž zde může existovat prostor pro nové podniky.
Velmi oblíbené byly u respondentů wellness programy, ať už je chtějí určitě zkusit, nebo je využít znova. Menší, ale přesto nezanedbatelný zájem je o pobyty na ekofarmách a o agroturistiku.
Podle očekávání byl velmi malý zájem o služby finančního odborníka. Navíc ti, kteří by jeho služby někdy možná uvítali, teď ale určitě a nebo spíše ne. Čili současná potenciální poptávka po takovémto druhu služby je velmi malá (8,4% - určitě ano, 17,8% spíše ano).
Seznamovací, pracovní, společenská i cestovatelská společnost by si našla své klienty. Přirozeně se od sebe liší velikostí projeveného zájmu (velikostí potenciální poptávky), pravděpodobným složením zákaznické základny a vnímáním respondenty toho, že by se podnik orientoval na starší lidi, že se by se takto prezentoval. Avšak podle výše stanovených kritérií byla nejpříznivěji hodnocena cestovatelská společnost, ať už z pohledu atraktivity nabízených služeb, tak z pohledu pozitivního vnímání firmy jako orientující se na starší ročníky. Bylo by logické, kdyby ti co odpověděli „Ano, představa se mi líbí, chci další informace“ a “Už s něčím podobným jezdím“
zároveň zaškrtli, že společnost vnímají
pozitivně. Zřejmě proto byl tento podnik nejpozitivněji hodnocen vůbec
Respondenti velmi často projevili ochotu naučit se používat internet (29%) a nebo se v něm zdokonalit (24,3%).
Shrneme-li, z našeho dotazníkového průzkumu provedeného na 107 respondentech vyplývá, že by po každé námi na počátku identifikované podnikatelské příležitosti mohla být určitá poptávka u lidí starších 50ti let. Pro nás ale bude rozhodující, která varianta nejvíce odpovídá dříve stanoveným kritériím a jeví se tak pro začátek podnikání nejpříznivěji. Porovnáme proto pozitiva a negativa jednotlivých variant, jak uvádí tabulka č. 8.
48
Tabulka č. 8 Pozitiva a negativa jednotlivých podniků Cestovatelská společnost + Největší „poptávka“ ze všech variant
-
vysoce konkurenční prostředí
+ nejpozitivněji vnímaná prezentace firmy jako pro ty starší
-
potřeba vyšších počátečních investic
+ prostor pro vyšší zisky (zejména na doprovodných
-
neznalost prostředí
aktivitách)
-
náročné na organizaci
+ prostor pro široké portfolio služeb, prakticky můžeme
-
neomezeně obnovovat služby, rozšiřovat nabídku zájezdů + dostatečný zájem všech věkových skupin (kromě 70+)
závislost na dodavatelích (dopravní firmy, ubytovací firmy, rekreační areály, atd. )
-
+ není geograficky závislá na jednom místě, můžeme ji
závislost na dostatečně dobrém zdravotním stavu zákazníků
provozovat on-line odkudkoli
-
potřeba více zaměstnanců
+ nemusí mít pouze lokální působnost (oproti například internetové kavárně)
Seznamka + nízké počáteční investice
-
nedostatečný zájem starších respondentů
+ nižší náklady na provoz (stačí jedna místnost)
-
často negativně vnímáno, že by se firma orientovala
+ nízké personální náklady
primárně na starší lidi -
existence zavedených seznamek, které nerozlišují věk zájemce o seznámení a pokrývají tak „naši“ věkovou skupinu
Pracovní agentura + organizačně méně náročné
-
+ není potřeba vysokých počátečních investic
potřeba znalostí pracovního práva, mít praxi v oboru nebo zaměstnat kvalifikovaného člověka
-
velká a stabilizovaná konkurence
-
relativně malý zájem starších ročníků pracovat (situace by se ale měla v horizontu několika let změnit, kdy budou „aktivnější“ důchodci
Pořádání společenských akcí + nevyžaduje vysoký počáteční kapitál
-
+ není potřeba zaměstnat odborníky
fixní náklady na pořádané akce v podobě honorářů dodavatelům zábavy bez závislosti na počtu návštěvníků
+ praxe z produkční brněnské agentury
-
závislost na dodavatelích
-
nechuť respondentů stýkat se na společenských akcích pouze ze samými staršími
-
organizačně náročnější vyžaduje kreativního člověka, který bude vymýšlet stále nové akce
Internetová kavárna + potřeba středně vysoké počáteční investice
-
malý prostor pro marže
+ organizačně jednoduché
-
malý prostor pro inovace a rozvoj portfolia služeb
+ vypozorovaný zájem respondentů naučit se používat PC a
-
potřeba pronájmu větších prostor (pokud budeme
internet
uvažovat o kamenné místnosti nikoli navštěvování
+ nízké personální náklady + dostatečně vysoký zájem i z vyšších věkových skupin
zákazníků) -
nepřímá konkurence v podobě kurzů internetu zdarma
-
je potřeba najít další zdroj zisku než pouze z výuky
+ není potřeba hlubších odborných znalostí nebo specifické praxe v oboru
podporované řadou organizací
+ ochota naučit se internetu byla mezi respondenty i z Ústeckého kraje tak z Brna a okolí
internetu -
+ získaný přehled o trhu s internetovým připojením (jako
nezkoumali jsme výuku internetu tak podrobně jako předchozí koncepty
obchodní reprezentatka u GTS Novera)
49
Důvodů pro i proti lze pochopitelně pro každý typ podniku vymyslet více. Při zvažování variant jsme se opírali o další, zde neprezentované, výsledky průzkumu (viz. příloha č. 4), zhodnotili jsme osobní předpoklady a porovnali, jak obtížný by byl start jednotlivých podniků, a rozhodli jsme se pro založení internetové kavárny pro důchodce.
Důvody pro internetovou kavárnu pro seniory Jsme si vědomi, že jsme variantu provozování internetové kavárny s výukou počítačových dovedností nezkoumali hlouběji než další varianty. Přesto ale tvrdíme, že tento koncept je pro nás nejvýhodnější, a že má smysl ho zrealizovat. Vybíráme ze skutečností, které podporují naše rozhodnutí: •
Reakce postarší dámy z Brna na otázku České televize „Co byste si představovala na místě Zvonařky?“ – „Kavárnu pro starší seniory“ (vysíláno v Brněnském oku, Prima, 9.4.2008).
•
Respondenti sami v otevřené otázce doporučovali výuku kurzů práce na počítači jako podnikatelský nápad.
•
Prokázaný rostoucí zájem seniorů o kurzy práce s počítačem. Ilustruje to úspěch Školičky pro seniory založené v roce 2005 v Praze za podpory farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline (poznánka: 6 hodin základního kurzu stál 350 Kč)88. Že se senioři chtějí naučit pracovat s počítačem vzešlo i z průzkumu města Říčany z roku 2006. 11,1% obyvatelům starších 61 let chybějí kurzy práce s počítačem a 2,1% chybí kavárna pro seniory89. A mohli bychom pokračovat.
•
Senioři mohou mít psychologické bariéry, které jim brání naučit se používat počítač. Buď nevěří svým schopnostem a nechtějí vypadat před mladými zkušenými ročníky hloupě, nemuseli by totiž pochopit novou látku tak rychle. Tyto obavy nám naznačovali respondenti, kterých jsme se dodatečně na tuto problematiku zeptali. Zřejmě i proto vidíme jen málo seniorů v klasických internetových kavárnách90. I některé počítačové firmy si jsou vědomi psychických bariér, které odrazují seniory naučit se pracovat s výpočetní technikou, a prezentují se jako ti, kdo jejich obavám rozumí a přizpůsobují jejich potřebám průběh kurzů91. Z toho všeho pro nás plyne, že má smysl otevřít si internetovou kavárnu pro seniory (ve skutečnosti očekáváme návštěvníky od 45 let).
88
Elpida.Výroční zpráva za rok 200, 2005 Město Říčany. Průzkum: senioři a Říčany, 2006 90 NOVINKY.CZ Čtyři miliony Čechů pracují s internetem, 2007 91 Trico computers. Nabídka počítačových kurzů pro seniory
89
50
3.5 Činnost podniku Hlavní myšlenkou nového podniku je nabídnout aktivním a finančně zajištěným důchodcům příjemné prostředí pro setkání na úrovni, kde se budou moci naučit používat internet, a následně využít volných počítačů s internetovým připojením. Návštěvníci si popovídají při pití teplých i studených nápojů, mohou si dát dezert a nebo zakoupit si něco zdravého k občerstvení (a tím uspokojit potřebu udělat něco pro své zdraví92).
Hlavní činností tedy pro začátek bude nabídnout příjemné místo pro setkání aktivnějších důchodců se zájmem využívat převratný vynález, který hýbe světem, a který u nás stále ještě dominuje u mladší generace, počítače a internet. Vzhledem k tomu, že jsme objevili i další podnikatelské příležitosti, budeme v průběhu času usilovat o pokrytí některých z nich, zejména cestování, seznamku, pořádání společenských akcí. Z počátku budeme chtít spolupracovat s externí cestovní agenturou; způsob spolupráce nastíníme později. Časem nevylučujeme založení si vlastní cestovní kanceláře, pokud tomu okolnosti dovolí (např. dostatek financí, zkušeností, trvající poptávka, růst původního podniku vyžadující množství času a energie). Budeme rovněž sledovat, jestli se objeví impulsy k uspořádání společenských akcí, přání zákazníků totiž budeme průběžně sledovat (např. dotazníky)
3.6 Analýza prostředí Dříve jsme si řekli, jak je důležité sledovat konkurenci a provádět analýzu prostředí, ve kterém se náš podnik bude nacházet. Cílem je připravit se na hrozby, ať už v podobě stávající nebo budoucí konkurence, tak v podobě nepříznivého vývoje odvětví jako celku. Část z analýzy jsme již provedli pomocí statistik o stárnutí obyvatelstva (velmi obecně našeho trhu) a o výši důchodů za loňský rok, a také jsme zmínili důchodovou reformu, která pro nás prakticky znamená, že lidé budou odcházet do důchodu později, než je tomu nyní. Budou muset myslet na zabezpečení se do stáří mnohem dříve než současní důchodci, neboť se bude, dle současných reforem, snižovat účast státu na starobních důchodech, a o to více zvyšovat účast pojištěnce. Náš podnik bude muset sledovat změny příslušných zákonů, například pracovního práva, neboť bude mít své zaměstnance.
92
KOZÁKOVÁ, M. Zdravá strava v kurzu, 2005
51
3.6.1 Lokalita podnikání Předtím, než se zaměříme na konkurenci, které by musel náš podnik čelit, musíme si vymezit, kde náš podnik založíme. V úvahu přichází město Chomutov a Brno. V obou dvou městech jsme posbírali podstatnou část dotazníků a v obou dvou případech respondenti projevili zájem o výuku internetu. Nebyla prokázána závislost mezi velikostí zájmu (poptávkou) a oblastí sběru dat. Chomutov je město s přibližně 60 000 obyvateli téměř u hranic s Německem v Ústeckém kraji. Je charakteristický vysokou mírou nezaměstnanosti, menším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí a celkově nižší životní úrovní. Jde o naše rodné město, dobře ho tedy známe.
Pro Brno mluví skutečnost, že tu obyvatelé mají vyšší kupní sílu, chovají se velkoměstsky (tzn. využívají služby, které obyvatelé menším měst využívají v mnohem menší míře nebo vůbec), je zde podstatný podíl lidí s vyšším vzděláním. Domníváme se, že v Brně bychom měli náročnější zákazníky než v Chomutově, neboť silné konkurenční prostředí
v Brně
s sebou přináší vysoký standard nabízených služeb. Přesto svůj první podnik založíme v Brně, a pokud se osvědčí, můžeme s upraveným konceptem expandovat do Chomutova. Protože jsme se rozhodli pro Brno, musíme počítat s mnohem vyššími náklady na provoz – vyšší mzdy, dražší nájem a další. Naopak využijeme toho, že je kolem centra Brna koncentrovaná kupní síla, neboť centrum láká každý den tisíce Brňanů na nákupy a za zábavou. Oproti tomu je v Chomutově náměstí (centrum) během dne poměrně prázdné.
3.6.2 Konkurence Stejně jako ostatní podniky, i my musíme počítat s přímou i nepřímou konkurencí. Tou nepřímou budeme rozumět ta zařízení, kde spotřebitel dostane to, co mu můžeme nabídnout i my, avšak ne na jednom místě. Tzn. kavárny, cukrárny, restaurační zařízení, místa k posezení s přáteli s občerstvením, internetové kluby, kroužky, knihovny s výukou práce na PC, kurzy a semináře o počítačích a internetu, univerzity třetího věku. Řada kurzů práce s PC a internetem je zdarma nebo za symbolickou cenu (např. v rámci programu Internet pro seniory). Našimi přímými konkurenty pak budou místa, která kombinují obojí dvojí – kavárnu a výuku a používání internetu. Jsou jimi například internetové kavárny a internet kluby. Vzdálenou konkurencí jsou také příbuzní seniora, kteří ho mohou naučit internet používat a třeba mu i pomohou se zavedením internetového připojení domů. Nicméně, tento senior si může přát sejít se svoji kamarádkou ve městě, a nakonec se může stát naším zákazníkem. 52
V Praze již internetové kavárny pro seniory existují, avšak v rámci komplexních programů pro seniory (Remedium, GEMA, Školička internetu pro seniory nadačního fondu Elpida), z nichž Školička pořádá kurzy i v Brně a další organizace ji mohou následovat.
Ve středu Brna provozuje Centrum pro rodinu a sociální péči v rámci projektu Senior Café Club dotovaného z EU programu Phare 2002 (více na www.crsp.cz ) internetové kurzy a internetovou kavárnu pro seniory. Přímo v centru je řada internetových kaváren, nejvíce na náměstí, kde narazíte na internet café po každých 3-4 minutách chůze. Pokud se ale podíváme dovnitř, sedí v nich většinou mladí lidé a starší, zřídka uvidíme pána či paní v letech. Proč tomu tak je, jsme si vysvětlili dříve.
My ale, narozdíl od tradičních internetových kaváren, budeme usilovat o to, abychom komunikačním mixem zasáhli užší specifickou skupinu, a to aktivní důchodce, kteří chtějí držet krok s technickým vývojem, touží trávit svůj volný čas s přáteli, nejen před televizí, a starají se o své zdraví. Chceme vytvořit
útulné a moderní prostředí pro setkávání sice
starších, ale myšlením stále mladých ročníků.
SWOT Analýza Nezbytnou součástí podnikatelského záměru je SWOT analýza. Pro náš podnik vypadá jak ukazuje tabulka č. 9 Tabulka č. 9 SWOT analýza Slabé stránky -
-
-
Začínající podnik bez vlastní klientely a zkušeností Nedostatek financí na intenzivní marketing Prozatím stále ještě malý podíl naší cílové skupiny na obyvatelstvu Brna (vysoká závislost na pár loajálních zákazníků a obtížné hledání nových) Zaměstnanci, které neznáme, a kteří mohou jménu podniku svým neprofesionálním chováním ublížit Neexistující dodavatelské vztahy, obtížný výběr nových spolehlivých dodavatelů Žádná zkušenost s vedením podniku Splácení úvěru omezí výdaje na inovace Vysoké fixní náklady na nájem prostoru a služby
Silné stránky -
-
-
53
Útulné prostředí s příjemnou obsluhou Nabízené služby přizpůsobené cílové skupině Podnik určený důchodcům, ale atmosféra odpovídající mladému duchu (zákazníci si tak nepřipustí, že jsou v podniku pro důchodce) Bio výrobky a zdravá výživa, kterou si budou moci na místě zakoupit Oproti kurzům za „pár korun“ moderní prostředí na úrovni Nahlížení na důchodce jako na plnohodnotný spotřebitelský segment s vlastními preferencemi a potřebami Existující poptávka po našich službách Můžeme předpokládat zvyšování počtu potenciálních zákazníků (viz statistik o stárnutí obyvatelstva a jací budou důchodci za pár let)
-
Hrozby -
-
-
Dotované kurzy výuky na internetu Nevyplní se předpoklad, s kterým jsme počítali, že důchodci budou mít chuť užívat si ve stáří, být nezávislí a budou na to mít relativně dost peněz Vznik nové přímé konkurence v okolí podniku Důchodová reforma, která by mohla ještě více oddálit odchod do důchodu Generace důchodců, která bude velmi dobře počítačově zdatná, a budeme muset upustit náš záměr, naučit důchodce internetu, ale vymyslet něco jiného, dle aktuální potřeby Rostoucí počet připojených domácností k internetu.
Velikost podniku dovoluje flexibilně reagovat na změny v požadavcích cílové skupiny (jiná věc je dostatek kapitálu na inovace/změny) Kombinace posezení/občerstvení a výukou/užíváním internetu Příležitosti
-
-
-
Možnost expanze konceptu podniku do jiných měst – stárne celá česká populace (podíly věkových skupin na obyvatelích jednotlivých regionů dostupné na stránkách ČSÚ Jak postupně zestárnou od sebe odlišné věkové generace, budou vyžadovat specifické služby =>prostor pro rozšíření portfolia podniku nebo vytvoření nové značky (nového podniku) s jinými službami Přidělení dotace z fondu EU na rozvoj podniku Spolupracovat s dalšími firmami ve formě propagace jejich služeb a vice versa Vybudovat značku a pod ní provozovat další podnikatelské aktivity, například ty, které jsme původně zamýšleli
3.7 Cílová skupina Jak jsme již několikrát poznamenali, naše cílová skupina by měla sestávat z aktivních, náročnějších, finančně zajištěných důchodců, kteří jsou sice věkově starší, ale myšlením zůstávají stále mladí. Nechtějí připustit, aby se z nich stal tradiční důchodce, který kupuje noname výrobky, převážnou většinu času tráví u televize a čtením knihy. Místo toho si energii dobíjejí tak, že se scházejí se svými přáteli nebo/a si osvojují internet a využívají jeho možnosti. Pochopitelně je možné, že naší internetovou kavárnu budou navštěvovat i mladší ročníky. Nicméně, naší primární cílovou skupinou zůstanou právě tito důchodci.
Grafy č. 4 až 6 ukazují, jak se naši respondenti vyjadřovali k internetu. Jejich odpovědi jsou rozděleny podle jednotlivých kategorií proto, abychom si mohli udělat obraz o tom, kdo pravděpodobně bude naším zákazníkem.
54
Graf č. 4 Postoj k internetu podle věkových kategorií 70 a více
3
65-69
2 0
60-64
0
4 6
6
5
5 8
16
0%
20%
Zvládám,ale mohl/a bych se naučit víc
5
10
50-54
Zvládám a stačí
4
10
55-59
2
11 40%
60%
Nezvládám a mohl/a bych se naučit
1 8
80%
Nezvládám a nechci naučit
1 100%
Pramen: výpočty autorky
Dříve jsme si vymezili pracovní hypotézy obecněji. Nyní již známe zaměření našeho podniku, proto hypotézy zkonkretizujeme:
Postoj k internetu závisí na dosaženém vzdělání a pohlaví respondenta. Vnímání vlastní aktivity závisí na dosaženém vzdělání a pohlaví respondenta.
Oprávněnost domněnek jsme prošetřili pomocí two-tailed Spearman‘s rho correlation v programu SPSS. Hledali jsme tedy korelace mezi jednotlivými proměnnými. Tabulku s výsledky zobrazuje příloha č. 5
Na základě našich dat z dotazníků jsme zjistili významnou korelaci mezi vzděláním a postojem k internetu, a to na 99%
intervalu spolehlivosti. Jak tento vztah
vypadá, ilustruje graf č. 5. Graf č. 5 Jaký máte postoj k internetu? – podle vzdělání VŠ
15
SŠ s mat
19
SŠ 1 ZŠ 0%
4 16
6 2
0
1 1
8
40%
80%
Pramen: výpočty autorky
55
Zvládám,ale mohl/a bych se naučit víc
Nezvládám a nechci naučit
4 60%
Zvládám a stačí
Nezvládám a mohl/a bych se naučit
4
8 20%
4
14
dosaženým
100%
Vidíme, že s vyšším vzděláním roste podíl internetově gramotných, zatímco respondenti se základním vzděláním a nebo střední školou internet spíše nezvládají, ale pociťují potřebu se tomu naučit. Závislost mezi pohlavím a ovládáním internetu se nepotvrdila. Můžeme tedy usuzovat, že i ženy, tak i muži mohou být našimi zákazníky využívající internetové připojení a placené kurzy. Graf č. 6 názorně ukazuje, že se zájem o naučení se práce s internetem u žen a mužů neliší. Graf č. 6 Jaký je Váš postoj k internetu? – podle pohlaví Zvládám a stačí žena
25
16
21
8
Zvládám,ale mohl/a bych se naučit víc Nezvládám a mohl/a bych se naučit
muž
12
0%
10
20%
40%
10
60%
5
80%
Nezvládám a nechci naučit
100%
Pramen: výpočty autorky
Stejně jako v případě internetu jsme našli korelaci na 99% intervalu spolehlivosti mezi aktivním přístupem k životu a dosaženým vzděláním, zatímco vliv pohlaví
na aktivitu
člověka jsme neprokázali. Graf č. 7 nám nalezený vztah znázorňuje. Vidíme, že středoškoláci a vysokoškoláci mají aktivnější přístup k životu a jsou z tohoto pohledu i spokojenější než středoškoláci a lidé se základním vzděláním. Pozorujeme rovněž trend, že méně vzdělaní lidé ve větší míře ani nechtějí žít aktivněji a nebo nemohou. Jen doplníme, že respondenti nejčastěji uváděli nedostatek peněz (30%) a zdraví (26%) za příčinu toho, že nežijí tak aktivně, jak by si představovali. Graf č. 7 Považujete sám/sama sebe za aktivního člověka? – podle vzdělání VŠ
5
SŠ s maturitou
5
4
3
4
1
5
0
ANO a stačí ANO a mohl/a bych více NE, ale chci být
SŠ
2
ZŠ
3
0%
6
20
10 20%
8
19 40%
NE a nechci/nemohu
12 60%
80%
Pramen: výpočty autorky
56
100%
Zamítnutí hypotézy o vlivu pohlaví na používání internetu, zájmu se naučit a zdokonalit v práci s počítačem a na aktivním stylu života, má pro nás praktický význam. Můžeme totiž usuzovat, že našich služeb – výuky práce s počítačem a internetem – budou pravděpodobně využívat obě dvě pohlaví stejnou měrou. Čili, že nemusíme, z tohoto pohledu, přizpůsobovat aktivity podniku buď pánským nebo dámským potřebám.
Stejně tak i potvrzení hypotézy o vlivu vzdělání na sledované postoje pro nás něco znamená. Domníváme se, že mezi zájemci o základní kurzy práce s počítačem budou převážně středoškoláci, zatímco vysokoškoláci by mohli mít zájem spíše o pokročilé kurzy a nebo by pouze chodili na internet. I lidé se základním vzděláním projevili ochotu naučit se používat počítač, zároveň je ale mezi nimi vyšší podíl těch, kteří si nemohou dovolit a nebo nechtějí žít aktivněji. Zajímavá je rovněž nalezená závislost mezi pohlavím respondenta a představou o tom, kolik si může dovolit vydat měsíčně za záliby (viz příloha č. 5). Muži mnohem častěji uváděli vyšší částky, než ženy. Nám to napovídá, že ačkoliv jsme nezjistili korelaci mezi pohlavím a přístupem k internetu, přesto bychom mohli potkávat v naší kavárně více mužů než žen právě proto, že ženy mohou vydávat za volný čas méně peněz, než muži, řečeno velmi obecně.
Čeští senioři a internet Podle agentury Media Research se jednou za měsíc připojí 120 000 Čechů starších 60 let. Mezi uživateli dominují muži, ve skupině uživatelů nad 60 let je dokonce 74 % mužů, zatímco pouze 26% žen. Podíl starších uživatelů internetu roste, výrazněji roste počet ženuživatelek. Senioři do internetových kaváren téměř vůbec nechodí. Senioři strávili u počítače v lednu 2006 průměrně 12 hodin, v prosinci 2006 již 15 hodin93. Segmentace trhu S ohledem na charakter podnikání a velikost podniku, který jsme nakonec zvolili, není důvod provést jinou než geografickou segmentaci trhu – tržní segmenty by nebyly dostatečně veliké pro to, aby bylo hospodárné přistupovat k jednotlivým segmentům odlišně. Jinak by tomu mohlo být v případě, že bychom se rozhodli pro cestovatelskou společnost s celorepublikovou působností.
93
NOVINKY.CZ Čtyři milióny Čechů pracují s internetem, 2007
57
3.8 Marketing 3.8.1 Marketingová strategie Z nabízených marketingových strategií (diferencovaný, nediferencovaný a koncentrický marketing)
zvolíme
koncentrický
marketing.
Chceme
tak
získat
pevnou
pozici
v konkurenčním prostředí pomocí porozumění našim zákazníkům. Zároveň si uvědomujeme, že tato strategie také znamená veliké riziko, neboť je podnik závislý na málo segmentech a může ho tak ohrozit např. nepříznivý národohospodářský vývoj, výrazná změna potřeb zákazníků, zvětšení tržního podílu konkurence a další.
3.8.2 Propagace Pro každý nový podnik je velmi důležité
zajistit, aby se o něm potenciální zákazníci
dozvěděli. Při plánování propagace našeho podniku musíme vycházet z toho, že zpočátku nebudeme moci počítat s velkým objemem volných prostředků na reklamu.
Naši respondenti chtěli nejčastěji informovat pomocí letáku (62 osob) a pomocí časopisu či novin (35 osob). Někteří nezvolili žádnou možnost, a 5 z nich dopsalo jako jediný zdroj internet. Více v grafu č. 9. Graf č. 9 Jak si respondenti přáli být informování o službách 5
Internet Sdružení/spolek
14
MHD
7 35
Časopis Rádio
18
Leták
62 0
10
20
30
40
50
60
70
Pramen: výpočty autorky
Protože se ale bavíme o internetové kavárně, reklamu v podobě letáků roznášených brněnským občanům do schránek nepovažujeme za nejvhodnější formu propagace. Naopak tomu bude, pokud budeme naší kavárnu propagovat v úzké spolupráci s kluby a spolky, ve kterých se starší lidé sdružují. Budeme tak usilovat o získání partnerů, jimž nabídneme
58
vzájemnou propagaci pomocí reklamních materiálů a ústního doporučení. Věříme, že se takto získané informace mezi cílovou skupinu roznesou.
Vedle toho přichází v úvahu umístit naši on-line reklamu na webové stránky, které jsou určeny starším lidem a ženám kolem/nad 50 let. (např. www.tretivek.cz, www.vstupujte.cz, www.helpnet.cz/seniori, www.aktivni.cz, www.victorie.cz, www.zeny50.cz). Podmínky umístění reklamy jsou předmětem dalšího průzkumu. Nejdříve je ale potřeba si s provozovateli výše jmenovaných portálů ujasnit, zda-li jejich portál opravdu navštěvují naši potenciální zákazníci. Bohužel některé portály neprovádějí analýzu svých uživatelů.
Další možností propagace, která je ale méně pravděpodobná, je získat neplacený prostor v místních novinách v podobě článku. Pokud by nebylo otevření komerční internetové kavárny pro seniory pro místní noviny zajímavé, budeme si v nich chtít postupem času reklamu zaplatit.
Je logické, že pokud bychom nevítali tolik zákazníků, kolik jsme si představovali a kolik potřebujeme, budeme muset přistoupit k intenzivnější reklamě a/nebo průzkumem zjistit, proč k nám nechodí.
Uvedli jsme si, jak budeme chtít kavárnu propagovat a nyní si řekneme tipy pro marketingovou komunikaci s lidmi 50+ 94 : •
Reklama by měla zákazníkům 50+ sdělit, co chtějí slyšet; ukázat jim, že máme smysl pro humor (např. Life before fifty is nothing but a warm up“ – slogan americké organizace pro lidi nad 50 AARP).
•
Tito lidé jsou centrem světa. Ukazujme je s vnoučaty a dokažme jim, že 50+ mají zkušenosti a vědomosti.
•
Ukažme, že náš produkt usnadní naším zákazníkům každodenní život a řekněme jim také, jak jim ho usnadní.
94
•
Používejme známé a uznávané starší celebrity k propagaci našeho produktu/služby.
•
Ukažme jim, že právě oni jsou nejdůležitější skupinou pro naši společnosti.
JEAN-PAUL TRÉGUER. Stop ignoring 50+ consumers!, 2007
59
3.8.3 Podpora prodeje Abychom dosáhli vyšší návštěvnosti a spokojenějších zákazníků, použijeme následující nástroje podpory prodeje: •
Přístup k wi-fi rozhraní v prostorách kavárny zdarma.
•
Nápoj zdarma ke každé hodině kurzu a ke každému placenému připojení k internetu delšímu než hodinu.
•
Zvýhodněné paušály za internet (jako obyčejné předplatné nebo jako dárkový poukaz)
•
1 stránku černobílého tisku zdarma za každou zaplacenou hodinu internetu.
•
Zajímavá webová stránka kavárny.
3.8.4 Představa kavárny Zjistili jsme, že většina českých uživatelů internetu jsou muži. Naši respondenti ale projevovali stejný zájem o osvojení si dovedností práce na internetu a zdokonalení se v nich bez ohledu na pohlaví. Přesto předpokládáme, že na počítačích budou více surfovat muži, zatímco spíše ženy budou sedět u stolů, povídat si spolu, popíjet nápoje a jíst dezerty.
Naše internetová kavárna by měla vypadat takto: Jedna strana místnosti bude vyhrazena pro kurzy a surfování na internetu, zatímco druhá část bude sloužit jako klasická kavárna. Počítače budou monitorem ke zdi, čili „surfaři“ uvidí na ty, co si sedí v kavárně. Ti ale neuvidí, co má kdo na monitoru. Tímto sledujeme dva cíle: poskytnout pocit anonymity (co se týče prohlíženého obsahu) surfařům a umožnit návštěvníkům, aby se vzájemně mohli okukovat a třeba se pozvat na skleničku (neopouštíme tak úplně náš původní záměr provozovat seznamku).
Prostor s počítači a kavárnou bude opticky rozdělen pergolou s okrasnými květinami. Abychom nevyrušovali návštěvníky kavárny v době kurzů, můžeme, pokud se to osvědčí, vytvořit bariéru zatažením neprůsvitného závěsu.
V kavárně bude hrát hudba. Protože některé skupiny zákazníků mohou preferovat dechovku, jiné oldies a nebo modernu, budeme hudbu střídat. To, jakou hudbu hrát nejčastěji, nám napoví provedený průzkum preferencí přímo v kavárně.
60
Vrátíme se k našemu dotazníkovému šetření na 107 respondentech. Často se objevovala vepsaná poznámka, že respondent nechce být pouze se staršími lidmi, a proto i negativně hodnotil varianty podniků, které jsme mu nabízeli. Přání mít kolem sebe mladší lidi, mi potvrdila i babička, naše inspirace. Ona považuje za „ty mladší“ lidi nad 45 - 50 let, čili naši nejnižší věkovou hranici, kterou jsme zkoumali, a která také projevila zájem naučit se používat internet. Proto předpokládáme, že i tato věková skupina bude navštěvovat naši kavárnu.
Prvkem mládí, který „oživí“ atmosféru a propojí starší generace s mladšími, budou obrazy pověšené na zdech od mladých umělců – studentů uměleckých škol. Zákazníci si je tak budou moci zakoupit domů. Autor dílka získá 20% z prodejní částky, 80% naše kavárna. Příjmy za tuto činnost jsme zahrnuli do finančního plánování pod „Doprovodné činnosti“.
3.9 Forma podnikání V začátcích budeme podnikat jako fyzická osoba na živnostenský list i přes negativa, která jsou s touto formou podnikání spojena (nižší podnikatelský status, možné obtíže při získávání úvěru, živnost vázaná na osobu držitele živnostenského oprávnění – jeho smrtí může být živnost ohrožena, ručení celým svým majetkem). Pozitivem naopak je
snadnější start
podnikání, méně formalit, zisk si rozděluje výhradně živnostník, menší daňová povinnost). Protože jsme nevyloučili, že budeme chtít rozvoj podniku, ať už geograficky nebo z pohledu spektra nabízených služeb, počítáme s variantou, že bychom, až tomu budou okolnosti nasvědčovat, založili společnost s ručením omezeným, kam bychom vložili veškerý majetek podniku.
Od roku 2008 by měla vstoupit v platnost novela zákona o živnostenském podnikání, která má start živnostníkům ulehčit. Bude potřeba méně formulářů než dříve a u některých typů živností zanikne povinnost splňovat minimální praxi a další95.
3.10 Konkurenční strategie V teoretické části jsme si představili tři obecné konkurenční strategie, které mohou podniku pomoci vypořádat se s pěti konkurenčními silami (dodavatelé, rivalita mezi konkurencí, kupující, substituty, nové firmy na trhu) jež mohou soustavně podnik ohrožovat. Můžeme říci, 95
MĚŠEC.CZ Živnostenské listiny nahradí výpis z živnostenského rejstříku, 2007
61
že budeme více či méně používat strategii soustředění pozornosti, čili budeme obsluhovat jen určitý segment (geografický) a ne celé odvětví a tento segment budeme chtít co nejlépe obsloužit. Možná rizika této strategie, která je potřeba brát při řízení podniku v úvahu, jsme si řekli dříve.
3.11 Finanční plán Na začátku jsme si představili rozhodovací proces “začít či nezačít podnikat“. Prvními fázemi jsme prošli, nyní musíme zjistit, jestli nám podnik nabídne dostatečnou rentu a určíme si výši potřebného kapitálu.
3.11.1 Zřizovací výdaje Počítáme s kapacitou 5 sedících návštěvníků u počítačů a 24 míst k sezení u stolů. Připomínáme, že se chceme orientovat na náročnější zákazníky, a tomu i odpovídají vyšší ceny základního vybavení: Nábytek Židle k PC 10ks Židle ke stolům 24 ks Stoly na PC 5 ks Stoly k sezení velké 4 ks Stoly k sezení pro 2 - 4 ks Bar Počítače Počítače 5 ks Počítač pro obsluhu+multifunkční tiskárna Operační systém 6 ks Projektor+plátno Antivirové programy Vybavení baru Restaurační sklo Dezertní příbory Porcelán Počáteční zásoby Spotřebiče Chladící zařízení Profesionální kávovar Varná konvice Dekorace Celkem
10 000 Kč 24 000 Kč 20 000 Kč 24 000 Kč 8 800 Kč 15 000 Kč 31 000 Kč 20 000 Kč 14 000 Kč 20 000 Kč 13 000 Kč (licence na 2 roky) 1 000 Kč 1 200 Kč 350 Kč 1 500 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 1 000 Kč 15 000 Kč 254 850 Kč
Ceny jsme našli na: www.kava-kavovary.cz, www.zarizeno.cz, www.gastroart.cz, www.avg.cz, www.cybex.cz, www.levneprojektory.cz
*Při odběru většího množství kávy ho dodavatelé půjčují zdarma nebo ho lze zakoupit na splátky.
62
3.11.2 Fixní náklady Zde vyčíslíme měsíční fixní náklady, které jsou nezávislé na počtu zákazníků. Plánované měsíční režijní náklady: Internetové kabelové připojení 20 Mbit/s Nájemné včetně služeb Mzdy Zásobování Reklama a podpora prodeje Celkem
1 600 Kč 65 000 Kč 40 400 Kč 1 000 Kč 1 000 Kč 109 000 Kč
Ceny jsme čerpali na www.upc.cz, www.sreality.cz
3.11.3 Variabilní náklady Do variabilních nákladů řadíme náklady na pořízení nápojů (káva, capuccino, čokoláda, čaj, voda, juice), občerstvení (dezerty, zdravá výživa) a přísady do nápojů (cukr, smetana, citron) a voda, z kterých se připravují nápoje.
Každý druh nápoje lze pořídit a servírovat jinak. Jsou na výběr džusy ve skle a v krabicích, horké nápoje ve velkém sypaném balení nebo v tzv. kapslích, čaje (a nečaje) sypané a porcované.
Podívejme se, jaké jsme našli pořizovací ceny jednotlivých nápojů na www.kava.cz a www.lacaffe.cz:
Kvalitní horká čokoláda s různými příchutěmi: (Značka 1) 1010g, 36 Ks - 860 Kč (tj. 24 Kč/čokoláda) (Značka 2) 900 g, 30 ks – 600 Kč (tj. 19,7 Kč/čokoláda)
Kvalitní káva Lavazza: 700g Espresso 100 kapslí - 900 Kč 500g Káva bez kofeinu 50 kapslí – 900 Kč Ceny Maximální cenu nápojů udává naše konkurence, pro náš podnik počítáme přibližně s těmito cenami: malá káva – různé druhy 34 Kč (7g), velká káva – různé druhy (14 g) 56 Kč, capuccino 40 Kč, studená káva 34 Kč, horká čokoláda – různé druhy 46 Kč, čaj – různé druhy
63
29 Kč, svařené víno 46 Kč, grog 46 Kč, voda ve skle 25 Kč, džusy 29 Kč, lahvové pivo Stella Artois a Plzeň – 34 Kč.
Ceny zdravé výživy určíme jako pořizovací cenu + marže 15%.
Maximální cena dezertů je rovněž dána konkurencí a nákupní cenou - např. velmi oblíbený medovník bychom mohli prodávat za 42 Kč. Do nabídky zahrneme i další dezerty, některé i dia. Nabídka dezertů ovšem nebude tak široká, jako známe z cukráren. Přeci jen zařizujeme internetovou kavárnu, nikoli cukrárnu.
Sortiment Sortiment nápojů i dezertů se bude časem rozšiřovat, jak se budou vyvíjet preference zákazníků. Rozumné je předem provést průzkum oblíbenosti různých nápojů, aby skutečně naše internetová kavárna nabídla nejžádanější nápoje. Podle odborníků jsou pro seniory nejvhodnější tyto nápoje: stolní vody kombinované s minerálními, ovocné a bylinné čaje, přírodní ovocné šťávy a ředěné 100% džusy96.
Kurzy a internet Zisk nebudeme vytvářet pouze pomocí marží na nápojích a jídle, ale také na výuce internetu a připojení, které si zákazník bude platit.
Představujeme si následující ceny internetového připojení: Start 15 min …. 20 Kč Každá další minuta ….1 Kč (tj. 65 Kč/1. hod)
Předplacené karty se zvýhodněnou sazbou (jako dárkové poukazy nebo jednoduše jako předplatné): Na 300 min …… 270 Kč (tj. 0,90 Kč/min) Na 600 min….....510 Kč (tj. 0,85 Kč/min) Na 1000 min……750 Kč (tj. 0,75 Kč/min)
Základní výuka internetu a běžného uživatelského software (+teplý nápoj ze speciální nabídky zdarma): 96
STARNOVSKÁ, T. Specifika výživy seniorů, 2007
64
Skupinový kurz (15 hodinových lekcí jednou týdně) …. 1500 Kč/kurz vč. DPH. Předpokládáme při plném využití kurzy denně po maximálně 5 lidech 8-9 h a od 10-11 hodin
S cenami, rozvržením a obsahem kurzů lze libovolně hýbat podle aktuální poptávky. Pokud bychom zaznamenali poptávku ze strany pracujících, mohli bychom přesunout ranní kurz na pozdější hodinu, kdy většina zaměstnanců má již volno. Musíme ale počítat s tím, že v této pozdní době může být i zvýšený zájem o surfování na internetu, poptávky by se tak navzájem překrývaly.
Doprovodné výdělečné činnosti Partnerská smlouva s vybranou cestovní kanceláří nám zajistí 10% z ceny zprostředkovaného zájezdu. Za každou prodanou uměleckou práci od studentů získáme 80% z ceny díla.
Otevírací doba na začátek Otevírací doba internetu pro veřejnost: PO-PÁ 11 - 21h SO – NE 8 - 20 h Kurzy: PO - PÁ 8-9 h a od 10-11 hodin Otevírací doba kavárny: PO-PÁ 8 – 21 h SO – NE 8 – 20 h.
3.11.4 Plán tržeb Měsíční plán tržeb
Kurzy Internet Nápoje+občerstvení Doprovodná činnost Celkem
Optimistický scénář
Pravděpodobný scénář
Pesimistický scénář
20 000 Kč 93 750 Kč 375 000 Kč 2 000 Kč 490 750 Kč
12 000 Kč 54 432 Kč 187 500 Kč 1 500 Kč 255 432 Kč
4 000 Kč 9 900 Kč 75 000 Kč 1000 Kč 89 900 Kč
Jednotlivé scénáře jsme pojali takto: Optimistický scénář: obsazenost vždy 20 míst, útrata 20 lidí za 2 hodiny = 20x100 Kč (tj. 100 korunová útrata na jednoho návštěvníka po dobu 2 hodin). Počítáme tedy, že každé 2 hodiny 65
uvolní místo, které nahradí někdo další. Počítali jsme, že nikdo nebude mít předplacené karty, takže bude průměrná cena za používání internetu 1 Kč/min)
Střední varianta: průměrná obsazenost 10 míst v kavárně, 2 x 3 předplatitelé kurzu/den. Útratu jsme ponechali 100 Kč/2hod sezení. Ale již počítáme s nižšími tržbami za minutu internetu díky předplaceným kartám, při průměrném obsazení 4 lidí na počítači.
Pesimistický scénář: 20% využití kapacity tj. 2 lidi denně na kurzu, 2 obsazená místa každou hodinu, každý za 2h utratí 100 Kč, pouze 2 počítače s internetem využity každou hodinu, průměrná cena internetu/min ovlivněna předplacenými kartami, které tito lidé mají (tj. 0,75 Kč/min).
3.11.5 Zisk Každého podnikatele zajímá, jakou bude mít rentu z podniku, do kterého vložil svůj kapitál a navíc nese jako vlastník tohoto kapitálu riziko. Podívejme se, jak by vypadal zisk ve třech scénářích, které jsme si vyčíslili v předchozí kapitolce. Připomínáme, že optimistický scénář počítá s využitím kapacity na 100% (vyjma míst k sezení – ty redukujeme z 24 na 20 míst, protože ne vždy přijdou čtveřice, aby zaplnili celý velký stůl pro 4 osoby). Počítáme s průměrnou marží na horkých nápojích (káva, čokoláda, čaj) 300 %, na dezertech 100% (nákupní ceny na www.marlenka-shop.cz), na zdravých a bio výrobcích 15%, na studených nápojích 100% (www.fany.cz – vše pro gastronomii).
Tabulka č. 10 Měsíční zisk při jednotlivých scénářích
Rozdělení obratu dle marží
Variabilní náklady
Fixní náklady
Celkové náklady
Obrat
EBIT (zisk před zdaněním a úroky)
Optimistický scénář
50% s marží 300% 45% s marží 100% 5% s marží 15%
61 344 Kč 110 420 Kč 3 070 Kč
109 000 Kč
283 834 Kč
490 750 Kč
206 916 Kč
Reálný předpoklad
50% s marží 300% 45% s marží 100% 5% s marží 15%
31 900 Kč 57 472 Kč 10 856 Kč
109 000 Kč
209 228 Kč
255 432 Kč
46 204 Kč
Pesimistický scénář
50% s marží 300% 45% s marží 100% 5% s marží 15%
11 237 Kč 20 227 Kč 3 820 Kč
109 000 Kč
144 284 Kč
89 900 Kč
- 54 384 Kč
66
Upozorňujeme, že v této tabulce nejsou do nákladů zahrnuty počáteční náklady a splácení úvěru. Jde čistě o výpočet zisku, pokud bychom neplatili úroky, nespláceli úvěr a jinak nesnižovali zisk. My však budeme postupně splácet půjčky a úroky z cizího kapitálu, navíc ze zisku budeme muset dokupovat zásoby.
3.13 Financování podniku Zřizovací výdaje jsme vyčíslili na 254 850 Kč. K těmto nákladům musíme ještě připočíst výdaje na nájemné včetně služeb, které zřejmě bude chtít pronajímatel objektu zaplatit na měsíc dopředu. Čili naše potřeba bude 319 850 Kč. Pro případ budeme chtít mít k dispozici 325 000 Kč.
Dříve, v části, kde jsme pojednávali o zdrojích kapitálu, jsme zmínili možnost zažádat o dotaci z fondu Evropské unie. Pro získání dotace je potřeba splnit několik podmínek. Zda by náš záměr podpořila Evropská unie, nevíme. Pokud bychom skutečně o založení tohoto podniku uvažovali, v dostatečném předstihu bychom se zaregistrovali jako uchazeči o dotaci.
V úvahu také přicházejí sponzoři, avšak my budeme reálně spoléhat na svoji rodinu i přes úskalí, který tento způsob obstarání kapitálu znamená. Odhadujeme, že nám rodina bezúročně zapůjčí 100 000 Kč na dobu 5 let. 100 000 Kč vložíme do podnikání z vlastního účtu, neboť uvažujeme o tom, že si kavárnu otevřeme až za 3 roky po působení ve středním managementu, tzn. v roce 2012/2013. Je logické, že všechny předpoklady, na kterých jsme záměr stavěli, mohou být v té době jiné, nicméně, my z nich budeme vycházet. Tedy, máme k dispozici vlastních 100 000 Kč, 100 000 Kč nám poskytne rodina, a chybí nám dalších 125 000 Kč.
3.13.1 Bankovní úvěr Abychom získali zbývajících 125 000 Kč, zažádáme o poskytnutí bankovního úvěru. Nechali jsme si zpracovat simulaci splátkového kalendáře u jedné z největších bank v České republice. Dozvěděli jsme se, že jako student můžeme získat úvěr na námi požadovanou částku za mnohem výhodnějších podmínek, než pokud bychom o úvěr žádali jako fyzická osoba – nestudent. Pro výpočet jsme určili, že chceme úvěr splatit do 3 let, a že máme průměrný měsíční výdělek 15 000 Kč brutto. 67
Tabulka č. 11 Úvěr 125 000 Kč na 36 měsíců pro fyzickou osobu a pro studenta:
Měsíční splátka Úrok per anum Poplatek za sjednání úvěru Poplatek za vedení úvěru Celkem
Fyzická osoba 4240 Kč 13,5% 0,8% (1000 Kč) 49 Kč/měsíc 153 580 Kč
Student 3970 Kč 8,9% žádný 49 Kč/měsíc 142 809 Kč
Zdá se být logické zažádat si o studentský úvěr, ale musíme si uvědomit, že pokud bychom žádali v době studia, nemohli bychom počítat se 100 000 Kč vkladem z osobního účtu, s kterým jsme počítali v případě, že bychom před založením podniku 3 roky pracovali a právě o 100 000 Kč jsme snížili potřebný počáteční kapitál. Z tohoto důvodu se nás týkají podmínky pro fyzickou osobu, a nebo musíme provést simulaci studentské půjčky na 225 000 Kč namísto 125 000 Kč. Nicméně, v příloze č. 6 a 7 uvádíme splátkové kalendáře obou dvou variant.
3.14 Personalistika Na tom, jak příjemné a spolehlivé zaměstnance budeme mít, závisí, mimo jiné, úspěch našeho podniku. Naši zaměstnanci budou mít zodpovědnost za vedení pokladny a zabezpečení provozovny. K hostům se budou chovat mile a nebude jim vadit práce se staršími lidmi. Budeme po nich požadovat kratší praxi, zodpovědnost, čistý trestní rejstřík, znalost práce na počítači. Naopak nevyžadujeme znalost cizích jazyků ani jiné specifické dovednosti.
Obsluhu kavárny jsme si již charakterizovali, zbývá nám vyučující ranních kurzů. Zpočátku tuto činnost budeme provádět sami, neboť máme dostatečné znalosti a prezentační dovednosti. Nebráníme se tomu, že si s postupem času na toto místo najdeme šikovného vysokoškolského studenta, kterému bude začínat škola až dopoledne. Prozatím ale kalkulujeme se čtyřmi novými zaměstnanci, kteří budou obsluhovat kavárnu. Jejich počet jsme odvodili následovně:
Vycházíme z otevírací doby, kterou jsme si předtím stanovili takto: PO-PÁ 8 – 21h, SO-NE 8 – 20h. Celkem se jedná o 13 x 5 + 12 x 2 = 89 hodin týdně. Uvažujeme, že měsíc má 30 dní, pak se bude jednat o 356 + 2 x 12 = 380 h měsíčně (respektive 382 h – při více pracovních dnech). Před otevírací dobou ale bude muset zaměstnanec přijít o půl hodiny dříve a všechno
68
připravit na nový den. Na konci dne bude nutné spočítat tržbu a provést základní úklid. Celkově tedy potřebujeme pokrýt o 7 x 2,5 h více, čili 380 + 45 = 425 h (382 + 45 = 427 h).
Platný pracovní zákon říká, že délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně97. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin98 a při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny nesmí délka směny přesáhnout 9 hodin99.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6
hodinách (mladistvému nejdéle po 4,5 hod) přestávku nejméně 30 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvých zaměstnanců100 se poslední věta netýká101. Na jedné směně bude stačit jeden zaměstnanec, proto zaměstnáme dvě osoby na hlavní pracovní poměr, které se budou střídat v průběhu pracovního týdne, a dva brigádníky, kteří budou pracovat přes víkend.
Vznikají nám tedy 4 pracovní místa: 2 x na hlavní pracovní poměr po 145 h/měsíc (při 20 pracovních dnech) – podle dohody buď bude jeden zaměstnanec pracovat jeden den 7,5h a druhý den 7h, a takhle se budou střídat od pondělí do pátku, a nebo budou mít jednou dlouhý týden (37,5 h) a poté krátký týden (35 h). Pokud bude důvod k prodloužení otevírací doby, upravíme podle toho pracovní dobu.
O víkendu bude každý brigádník pracovat 7 hodin a 6,5 h (denně se tak dělí o 13,5 h). Týdenní úvazek je tak pro jednoho brigádníka 13,5 hodin. Opět je na domluvě, jestli budou mít krátký a dlouhý týden nebo jeden bude dělat v sobotu 6,5 h a v neděli pak 7 h a vice versa na dohodu o pracovní činnosti.
Všichni zaměstnanci budou většinou v provozovně sami. Prvních pár týdnů s nimi ovšem budeme my, abychom se ujistili, že svoji práci zvládají podle našich představ, a že je můžeme ponechat bez našeho dozoru.
97
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IV § 79 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IV § 83 99 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IV § 82 100 Podle § 350 odst. 2 Zákoníku práce je mladistvý zaměstnanec zaměstnanec do 18 let věku 101 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, část IV § 88 98
69
Přestávky u hlavních pracovních poměrů vyřešíme tak, jak dovoluje zákon, tudíž budou mít možnost se najíst v průběhu pracovní doby, bez fyzického opuštění provozovny, a tato přestávka jim bude započítána do pracovní doby. U mladistvých brigádníků je zákon přísnější, proto budeme muset zajistit střídání na přestávku – tím se ale sníží o půl hodiny denně jejich pracovní úvazek. Na přestávku je budeme střídat my nebo zaškolený člen naší rodiny.
Vidíme, že námi navržená otevírací doba značně ztěžuje rozvržení pracovní doby zaměstnanců, střídají se krátké a dlouhé týdny, nebo krátké a dlouhé dny. Ale, jak jsme již psali, pokud tomu okolnosti budou nasvědčovat, prodloužíme otevírací dobu, aniž bychom tím výrazně zvýšili náklady na denní provoz kavárny. V případě prodloužení otevírací doby mluvíme o jednou až dvouhodinových mzdách denně navíc a úměrně vyšších účtech za elektřinu a vodu.
3.14.1 Náklady na zaměstnance
Měsíční hrubou mzdu odvodíme jako hodinovou sazbu brutto x počet odpracovaných hodin. Pro zjednodušení kalkulace budeme chápat měsíc jako 4 týdny.
Hlavní pracovní úvazek Hrubá mzda pro HPP, který pracuje 145 h měsíčně a platíme mu přestávky: 145 x 80 Kč = 11 600 Kč (dorovnáme do 12 000 Kč – přeci jen jsme počítali jen s 28 dny) – zaměstnanci na HPP tedy navrhneme mzdu 12 000 Kč měsíčně. Rozpis mzdy pracovníka na HPP102: Hrubá mzda (Kč)
12000
Super hrubá mzda (Kč) Sociální pojištění placené firmou (Kč) Zdravotní pojištění placené firmou (Kč)
16200 3120 1080
Sociální pojištění placené zaměstnancem (Kč) Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (Kč) Záloha na daň
960 540 2430
102
MĚŠEC.CZ Výpočet čisté mzdy za rok 2008, 2008
70
Sleva na poplatníka Na dítě Na dítě ZTP Částečný invalidní důchod Plný invalidní důchod ZTP/P Student SLEVY CELKEM
2070 0 0 0 0 0 0 2070
Záloha na daň po odečtených slevách Daňové zvýhodnění na děti Skutečný daňový bonus
360 0 0
ČISTÁ MZDA V ROCE 2008
10 140 Kč
Musíme si uvědomit, že hrubá mzda se nerovná nákladům firmy na zaměstnance. Vidíme, že náklady na 2 zaměstnance budou činit 2 x 16 200 = 32 400 Kč, a přitom se k zaměstnancům dostane pouze 20 280 Kč.
Brigádník Brigádník si měsíčně přes víkendy odpracuje 54 hodin, v případě mladistvého o 4 hodiny méně, protože musí být na přestávky vystřídán. Zvolíme dohodu o pracovní činnosti nebo práci na zkrácený úvazek. V mnoha případech firmy využívají výhod dohod o provedené práci, kdy jsou náklady na pracujícího studenta z těchto tří variant nejmenší, avšak použití dohody o provedení práce je limitované 150 hodinami práce ročně103
Brigádníkovi nabídneme 50 h x 70 Kč = 3500 Kč/měsíc brutto (kalkulujeme se 4 týdny, tj. 8 pracovními dny za měsíc). K tomu si bude moci přivydělat jako výpomoc v „silných“ hodinách, kdy bude návštěvníků na jednoho pracovníka hodně.
K čistým mzdám zaměstnanců musíme připočíst spropitné, které získají od hostů kavárny. Je obvyklé, že zaměstnanec získá vyšší dohodnutou mzdu až po zkušební pracovní době, která trvá tři měsíce, tudíž náklady na zaměstnance bývají první tři měsíce nižší.
103
MĚŠEC.CZ. Studenti a platba zdravotního pojištění, 2008
71
Existuje mnoho variant, jakým způsobem, na jak dlouho, a koho zaměstnat. Je tedy potřeba vždy provést důkladnou analýzu nákladů na zaměstnance podle aktuálních zákonů a tyto náklady porovnat s tím, kolik zaměstnanec skutečně dostane. Naše firma bude usilovat o co nejmenší personální náklady a zároveň, aby mohla vyplatit zaměstnanci co nejvyšší čistou mzdu. Výše výdělku je totiž jednou z motivací, které ovlivňují chování pracovníka. A my potřebujeme schopné, spokojené a loajální zaměstnance, abychom mohli poskytovat kvalitní služby a čelit tak konkurenci.
Stejně jako platy zaměstnanců, i náš zisk podléhá zdanění a zákonným odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
72
ZÁVĚR Existence podniků má celou řadu pozitivních dopadů na národní ekonomiku, ať už snižují nezaměstnanost nebo podporují demokracii. Každý podnik znamená pro vlastníka svého kapitálu určité riziko, zejména pak v prvních fázích života podniku. Právě obava ze ztráty vloženého kapitálu a zadlužení své osoby a mnohdy i celé rodiny nutí podnikatele, aby svoji touhu založit si vlastní podnik důkladně zvážili a pokusili se reálně odhadnout, zda-li by vůbec měla jejich myšlenka šanci uspět na trhu.
Jako základ pro zhodnocování může posloužit dobře zpracovaný podnikatelský plán, který například napoví, bude-li podnik v prvních letech ziskový a kolik bude mít zaměstnanců. Kromě toho pomáhá podnikateli získat představu o tom, kolik finančních prostředků si bude muset na začátek obstarat, a často to bývá právě podnikatelský plán, který rozhodne, jestli se podnikatelově žádosti o cizí kapitál vyhoví.
Protože i my chceme uspokojit touhu pro vlastním podniku a být tak sami sobě vlastním šéfem, využili jsme současný trend stárnutí českých spotřebitelů a určili si za cíl naší práce provést analýzu trhu privátních služeb pro důchodce, objevit mezeru na tomto trhu a tu pak rozvinout v podobě podnikatelského plánu.
Výsledky sekundárního průzkumu trhu nás přiměly přemýšlet o seznamovací kanceláři, pracovní agentuře, cestovní kanceláři, agentuře pořádající společenské akce, výuce internetu a práce s počítačem, finančním poradenství a doplňkových volnočasových aktivitách jako wellness programech, fitness centrech, pobytech na ekofarmách a agroturistice. Přirozeně se tyto oblasti od sebe liší tím, do jaké míry je možné je orientovat na důchodce, a zda-li by to vůbec bylo žádoucí a smysluplné.
Abychom mohli prohlásit, že je pravděpodobně po některé z těchto služeb poptávka ze strany lidí starších 50 ti let, provedli jsme primární kvantitativní výzkum ve formě dotazníkového šetření. Poté, co jsme získaná data vyhodnotili, jsme se rozhodli pro internetovou kavárnu pro seniory. Podle všeho je pro ní na trhu místo, její založení vyžaduje relativně malou investici, je organizačně méně náročná a není potřeba dalších specifických znalostí a zkušeností, abychom ji mohli provozovat.
73
Internetovou kavárnu budeme chtít otevřít v Brně v blízkosti centra díky jeho vyšším odbytovým možnostem. Jedna část kavárny bude opticky vyhrazena pro stoly a bar, druhá pro počítače, na nichž budou probíhat kurzy a nabídka placeného přístupu na internet. Známými konkurenty jsou instituce, které nabízí výuku zdarma nebo za symbolické částky (například knihovny, programy dotované z Evropských a jiných fondů), tradiční internetové kavárny, kavárny, místa k posezení a další.
Naše internetová kavárna pro starší lidi se prezentovat jako příjemné a moderní místo k sezení, seznamování a technického vyžití. Budeme chtít našim zákazníkům ukázat, že si jich vážíme, že jsou pro náš podnik velice důležití, a že z našeho pohledu rozhodně nejsou ti, kteří zatěžují ekonomiku, ale ti, kteří za svůj život získali spoustu zkušeností. Naší cílovou skupinou budou lidé starší 50ti let, kteří jsou rádi ve společnosti, mají jisté finanční zázemí, žijí aktivněji než tradiční důchodce, mají rádi prostředí na úrovni a chtějí si užít pocit důležitosti.
Našimi zákazníky budou pravděpodobně stejnou měrou muži i ženy. Nepotvrdili jsme totiž hypotézu, že postoj k internetu a vnímání vlastní aktivity závisí na pohlaví, ale potvrdili jsme naši druhou hypotézu, a to, že postoj k internetu a vnímání vlastní aktivity závisí na dosaženém vzdělání. Očekáváme tak, že zájem o základní kurzy bude především ze strany středoškoláků, zatímco vysokoškoláci přijdou rovnou surfovat na internet nebo se zapíší do kurzu pro pokročilé.
Za formu podnikání jsme zvolili podnikání na živnostenský list. Budeme ale usilovat o rozšíření podniku - geograficky nebo širším portfoliem služeb. To si může vyžádat založení společnosti s ručením omezením, do níž převedeme dosavadní majetek internetové kavárny. Abychom mohli úspěšně konkurovat, půjdeme cestou strategie soustředění pozornosti a budeme používat koncentrický marketing.
Počáteční investici jsme vyčíslili na 325 000 Kč. Na 125 000 Kč si vezmeme bankovní úvěr a zbytek zafinancujeme z rodinných a soukromých zdrojů. K fungování podniku budeme potřebovat dva zaměstnance na hlavní pracovní poměr a dva brigádníky. Měsíční personální náklady plánujeme ve výši 40 000 Kč. Měsíční hrubý zisk z podnikání při reálném scénáři jsme odhadli na 46 000 Kč.
74
Nyní můžeme říci, že jsme svůj úkol splnili, nalezli jsme mezeru na trhu a nastínili, jak by nový podnik mohl vypadat. Zdá se, že nám nic nebrání, abychom si takovou internetovou kavárnu skutečně otevřeli. Musíme ale poznamenat, že by bylo velice rozumné provést ještě jeden průzkum, který by se týkal již přímo zamýšlené internetové kavárny, a který by nám potvrdil, že by po našich službách byla dostatečně velká poptávka. Nicméně, myslíme si, že bychom s naším podnikatelským plánem u poskytovatele kapitálu obstáli. Časem bychom získali stálou a spokojenou klientelu, díky které bychom se mohli těšit z naší renty - z odměny za vynaložené úsilí při hledání tržní niky a zpracování podnikatelského plánu, a odměny za to, že jsme na sebe vzali podnikatelské riziko a přijali zodpovědnost za své zaměstnance.
75
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie: 1. BOWMAN, C. Strategický management. Praha: Grada Publishing, 1996. 244 s. ISBN 80-7-69-230-1. 2. BLACKWELL, E. Podnikatelský plán. Praha: Readers International Prague, 1993. ISBN 80901455418. 3. HISRICH, R.D. Založení a řízení nového podniku. Praha: Victoria Publishing. 1996. ISBN 8085865076. 4. STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán. Praha|. Management Press, 1992. ISBN 808560312. 5. VYAKARNAM, S. Plánování podnikatelských strategií. Praha: Grada Publishing, 1998. 266 s. ISBN 80-7169- 533-5. 6. WÖHE. Úvod do podnikového hospodářství, 1995. 748 s. ISBN 80-7179-014-1. 7. PORTER, M. E. Konkurenční strategie. 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2.
8. KOTLER, P. Marketing management. 2001. 719 s. ISBN 8024700166. 9. JOHNSON, G.; SCHOLES, K. Exploring corporate strategy. 6th ed. Harlow: Financial Times Prentice Hall, 2002. ISBN 0273651129.
Elektronické zdroje: 1. PORTER, M. E. The Five Competitive Forces That Shape Strategy. Harvard Business Review, 2008, vol. 86, no. 1, s. 78-93. 2. PORTER, M. E. What is strategy and how do you know if you have one? Business Strategy Review, 2004, vol. 15, no. 2, s 5-12. 3. ČTK. Stále víc seniorů cestuje, hlavním kritériem je pro ně cena. Marketing & Media [online]. 2006-6-28 [cit. 2008-10-1]. Dostupný na WWW:
. 4. JEAN-PAUL TRÉGUER. Stop ignoring 50+ consumers! EuroSenior seminar [online]. 2007, May [cit. 2008-04-20]. Dostupný na WWW: .
76
5. CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán. Informační brožura [online]. 2005 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 6. CZECHINVEST. Finanční průvodce pro malé a střední podniky. Informační brožura [online]. 2004 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 7. LOSKOT, T. Čeští penzisté stále více cestují za teplem. Právo [online]. 2007, February [cit. 2008-04-10]. Dostupný na WWW: < http://www.novinky.cz/clanek/108476-cesti-penziste-stale-vice-cestuji-za-teplem.html 5.2.07>. 8. SKALKOVÁ, O.; VORLÍČKOVÁ, H. Firmy mají chuť na peníze seniorů. Hospodářské noviny [online]. 2006-02-10 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 9. iDNES.cz [online]. V Berlíně vyrostl speciální supermarket pro seniory, 2007-2-19 [cit.2008-4-20]. Dostupný na WWW: . 10. Marketing & Media [online]. ČSOB podporuje „Internet pro seniory“, 2005-6-17 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 11. SPITZ, W. Senioři mají hodně času, hodně peněz a dost síly. Trendmarketing [online]. 2004-10-6 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 12. SCHREIER, M. Senioři a internet: Tak to jde dohromady! Marketing & Media [online]. 2004-9-13 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 13. AGENTURA FOCUS [online]. Senioři a média: Vybrané výsledky sociologického výzkumu, May 2005 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: <www.focusagency.cz/down/ukaz33_4300b2c4610ad.pdf>. 14. Elpida [online]. Výroční zpráva za rok 2005, 2005 [cit. 2008-4-11]. Dostupný na WWW: . 15. Město Říčany [online]. Průzkum: senioři a Říčany, 2006-11-14 [cit. 2008-4-11]. Dostupný na WWW: 16. Trico computers [online]. Nabídka počítačových kurzů pro seniory, 2008. Dostupný na WWW: <www.trico.cz/skst/senior.htm>. 17. KOZÁKOVÁ, M. (2005) Zdravá strava v kurzu. Marketing&Media [online]. [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: < http://mam.ihned.cz/109-15833110-onzdrav%E1+strava+v+kurzu-100000_d-af>.
77
18. MĚŠEC.CZ [online]. Živnostenské listiny nahradí výpis z živnostenského rejstříku, 2007-10-22 [cit. 2008-4-12].. Dostupný na WWW: < http://www.mesec.cz/aktuality/zivnostenske-listiny-nahradi-vypis/>. 19. STARÁ, G. Jak dlouho si ještě nebudeme všímat starších spotřebitelů? Marketing & Media [online]. 2003-2-3 [cit. 2008-1-10]. Dostupný na WWW: . 20. NOVINKY.CZ [online]. Čtyři miliony Čechů pracují s internetem. 2007-02-28 [cit. 2008-4-12]. Dostupný na WWW: . 21. ČSÚ [online]. Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006. 2007 [cit. 2008-4-01]. Dostupný na WWW: . 22. ČSÚ [online]. Senioři v České republice. 2001 [cit. 2008-04-06]. Dostupný na WWW: . 23. ČSÚ [online]. Projekce obyvatelstva do roku 2050. 2004 [cit. 2008-04-06]. Dostupný na WWW: . 24. STARNOVSKÁ, T. Specifika výživy seniorů. QMagazín [online]. 2007 [cit. 2008-418]. Dostupný na WWW: . 25. HERZMANN, J; PETROVÁ, I. Stárnutí spotřebitelského trhu. Marketing & Media [online]. 2005-7-7 [cit. 2008-4-6]. Dostupný na WWW: . 26. Marketing & Media [online]. Zapomenutá cílová skupina 2000-05-22 [cit. 2008-0403]. Dostupný na WWW: < http://mam.ihned.cz/3-1038030-senio%F8i-100000_daa>. 27. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. Právní formy podnikání. 2008 [cit. 2008-0313].. Dostupný na WWW: . 28. KLOS, R. Trh budoucnosti: důchodci. BIZ, 2006, prosinec, s. 28-33. 29. Komise evropských společenství. Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny. Zelená kniha [online]. 2005-3-16 [cit. 2008-3-22]. Dostupný na WWW: <ec.europa.eu/employment_social/publications/2005/ke6705266_cs.pdf>. 30. MPS [online]. Sociální reformy. 2007 [cit. 2008-4-05]. Dostupný na WWW: . 31. MĚŠEC.CZ [online]. Výpočet čisté mzdy za rok 2008 podle novely zákona platné od 1.1.2008, 2007-10-22 [cit. 2008-4-17].. Dostupný na WWW: < http://www.mesec.cz/dane-a-stat/dan-z-prijmu/kalkulacky/zmena-ciste-mzdy-poreformach-predstavenych-3-dubna-2007/>.
78
32. MĚŠEC.CZ [online]. Studenti a platba zdravotního pojištění, 2008-02-19 [cit. 2008-417]. Dostupný na WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/studenti-a-platbazdravotniho-pojisteni/>. 33. KUBALČÍKOVÁ, K. Zpráva z předvýzkumu potřeb uživatelů pro cílovou skupinu „senioři“ [online]. 2007 [cit. 2007-10-05]. Dostupný na WWW: <www.brno.cz/download/osp/1197448721.doc>. 34. STRUHOVSKÝ, V.; ZICH, F. Zpráva z výzkumu Senioři ve společnosti [online]. 2005 [cit. 2007-10-05]. Dostupný na WWW: . 35. STEM. Jak si lidé představují svůj život ve stáří a jeho finanční zabezpečení? [online]. 1998 [cit. 2008-03-03]. Dostupný na WWW: .
Zákony: 1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 2. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
79
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Rozhodovací proces při zakládání nového podniku ............................................10 Obrázek č. 2 Pět sil, které utvářejí konkurenci v odvětví .........................................................19 Obrázek č. 3 Tři obecné strategie
23
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Faktory PESTEL analýzy ....................................................................................16 Tabulka č. 2 Formy právnických osob jako způsobu podnikání ..............................................25 Tabulka č. 3 Zdroje financování malého a středního podniku .................................................28 Tabulka č. 4 Projekce věkových skupin ČR 2010-2050 ...........................................................32 Tabulka č.5 Skupina out-nesters ...............................................................................................36 Tabulka č. 6 Skupiny důchodců od roku 2025 .........................................................................37 Tabulka č. 7 Složení respondentů podle pohlaví, věku a dosaženého vzdělání .......................45 Tabulka č. 8 Pozitiva a negativa jednotlivých podniků ............................................................49 Tabulka č. 9 SWOT analýza .....................................................................................................53 Tabulka č. 10 Měsíční zisk při jednotlivých scénářích .............................................................66 Tabulka č. 11 Úvěr 125 000 Kč na 36 měsíců pro fyzickou osobu a pro studenta: .................68
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Projekce počtu obyvatel ČR v letech 2010-2050 podle věkových kategorií .............32 Graf č. 2 Projekce podílu věkových kategorií ČR v letech 2010-2050 ....................................33 Graf č. 3 Věkové skupiny obyvatel ČR v roce 2006 a 2050 ....................................................33 Graf č. 4 Postoj k internetu podle věkových kategorií .............................................................55 Graf č. 5 Jaký máte postoj k internetu? – podle vzdělání .........................................................55 Graf č. 6 Jaký je Váš postoj k internetu? – podle pohlaví ........................................................56 Graf č. 7 Považujete sám/sama sebe za aktivního člověka? – podle vzdělání..........................56 Graf č. 9 Jak si respondenti přáli být informování o službách .................................................58
80
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK
ČSÚ………Český statistický úřad MPSV…….Ministerstvo práce a sociálních věcí STEM……..Středisko empirických výzkumů HPP……….Hlavní pracovní poměr VPP……….Vedlejší pracovní poměr
81
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věkových skupin v roce 2006 Příloha č. 2: Počty důchodců a průměrné výše jejich důchodů vyplacených v září uvedeného roku Příloha č. 3: Dotazník Příloha č. 4: Výsledky průzkumu v grafech a tabulkách Příloha č. 5: Prověřování hypotéz Příloha č. 6: Splátkový kalendář pro fyzickou osobu Příloha č. 7: Splátkový kalendář pro studenta
82
Příloha č. 1 Věkové složení obyvatel ČR podle pohlaví a věkových skupin v roce 2006 1.1.2006 Věk Age
Celkem Total
celkem Total
10 251 079
muži Males
5 002 648
1.7.2006 ženy Females
celkem Total
5 248 431
10 266 646
muži Males
5 013 040
31.12.2006 ženy Females
celkem Total
5 253 606
10 287 189
muži Males
5 026 184
ženy Females
5 261 005
0
102 414
52 534
49 880
104 134
53 555
50 579
105 775
54 541
51 234
1-4
376 609
193 568
183 041
382 193
196 392
185 801
387 834
199 244
188 590
5-9
448 338
230 322
218 016
449 062
230 754
218 308
450 045
231 306
218 739
10-14
573 970
294 761
279 209
554 809
284 819
269 990
535 860
274 974
260 886
15-19
653 519
334 212
319 307
652 191
333 611
318 580
651 247
333 223
318 024
20-24
698 533
357 619
340 914
696 613
357 071
339 542
694 953
356 689
338 264
25-29
863 320
441 069
422 251
846 167
432 715
413 452
829 472
424 645
404 827
30-34
865 852
442 517
423 335
884 162
452 030
432 132
902 760
461 730
441 030
35-39
690 452
352 753
337 699
699 339
357 567
341 772
708 610
362 618
345 992
40-44
689 672
350 924
338 748
695 486
354 203
341 283
701 559
357 652
343 907
45-49
676 111
339 996
336 115
664 278
334 628
329 650
652 845
329 481
323 364
50-54
775 341
383 056
392 285
769 473
380 532
388 941
763 858
378 166
385 692
55-59
782 568
379 521
403 047
780 522
378 683
401 839
778 943
378 098
400 845
60-64
597 989
280 092
317 897
619 360
290 430
328 930
640 991
300 913
340 078
65-69
431 419
192 557
238 862
440 874
197 289
243 585
450 751
202 212
248 539
70-74
380 290
158 198
222 092
375 449
156 485
218 964
370 844
154 885
215 959
75-79
323 150
120 962
202 188
324 056
121 943
202 113
325 288
123 091
202 197
80-84
219 814
70 607
149 207
221 074
71 290
149 784
222 369
71 992
150 377
85-89
68 211
19 537
48 674
75 228
21 514
53 714
82 377
23 546
58 831
90-94
28 195
6 769
21 426
26 580
6 378
20 202
24 912
5 958
18 954
95+
5 312
1 074
4 238
5 596
1 151
4 445
5 896
1 220
4 676
0-14
1 501 331
771 185
730 146
1 490 198
765 520
724 678
1 479 514
760 065
719 449
15-64
7 293 357
3 661 759
3 631 598
7 307 591
3 671 470
3 636 121
7 325 238
3 683 215
3 642 023
65+
1 456 391
569 704
886 687
1 468 857
576 050
892 807
1 482 437
582 904
899 533
15-49
5 137 459
2 619 090
2 518 369
5 138 236
2 621 825
2 516 411
5 141 446
2 626 038
2 515 408
Pramen: ČSÚ. Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006. 2007
83
Příloha č. 2 Počty důchodců a průměrné výše jejich důchodů vyplacených v září uvedeného roku Počet důchodců
Průměrná měsíční výše důchodu v Kč
Druh důchodu 2006 Starobní celkem
2007
meziroční index v %
2006
2007
meziroční index v %
z toho: sólo v souběhu
1 973 991 1 415 438 558 553
2 004 307 1 442 936 561 371
101,5 101,9 100,5
8 481 8 188 9 225
9 072 8 751 9 898
107,0 106,9 107,3
Poměrný starobní celkem z toho: sólo v souběhu
18 867 7 298 11 569
17 809 6 970 10 839
94,4 95,5 93,7
6 060 3 891 7 428
6 370 4 022 7 880
105,1 103,4 106,1
Plný invalidní celkem z toho: sólo v souběhu
385 500 334 493 51 007
384 213 333 659 50 554
99,7 99,8 99,1
8 093 7 950 9 029
8 643 8 486 9 680
106,8 106,7 107,2
Částečný invalidní celkem z toho: sólo v souběhu
193 362 189 360 4 002
199 543 195 539 4 004
103,2 103,3 100,0
4 884 4 844 6 800
5 198 5 156 7 219
106,4 106,4 106,2
Vdovský resp. vdovecký celkem z toho: sólo spolu s jiným
681 839 56 708 625 131
680 799 54 031 626 768
99,8 95,3 100,3
8 847 5 398 9 160
9 502 5 716 9 828
107,4 105,9 107,3
45 763
43 944
96,0
3 975
4 254
107,0
2 674 191
2 703 847
101,1
8 005
8 562
107,0
Sirotčí Ú h r n e m *)
Pramen: MPSV, Informace o vývoji peněžních příjmů domácností a životních nákladů za 1.-3. čtvrtletí 2007. Na http://www.mpsv.cz/cs/5111
84
Příloha č. 3 Dotazník DOTAZNÍK O SLUŽBÁCH PRO LIDI STARŠÍ 50TI LET Vážená paní, vážený pane, předem Vám děkuji za Váš čas při vyplňování tohoto anonymního dotazníku. Jeho cílem je zjistit, o jaké služby mají lidé starší 50 let zájem. Svými odpověďmi mi pomůžete vypracovat diplomovou práci, kterou budu obhajovat na Masarykově univerzitě. 1) Považujete sám/sama sebe za aktivního člověka? Zaškrtněte prosím jednu možnost. ANO, buď sportuji, dále se vzdělávám, cestuji, ještě pracuji, nebo se aktivně zapojuji do veřejného života. Jsem tak spokojený/á. ANO, ale mohla bych být ještě aktivnější (více sportovat, cestovat, opět pracovat nebo se podílet na veřejném životě) NE, ale chci být aktivnější NE, a ani nechci nebo nemohu být aktivnější. 2) Z jakého důvodu nežijete tak aktivně, jak byste si představoval/a? Odpovídejte pouze, pokud byla Vaše odpověď na předchozí otázku „ ANO, ale mohl/a bych být ještě aktivnější“ a nebo „Ne, ale chci být aktivnější.“ Zvolte i více možností. Zdraví mi to nedovoluje. Nevím, co bych mohl/a dělat. Neznám možnosti. Nemám s kým. Vím, co všechno bych mohl/a podniknout, ale nic mne nezaujalo. Nemám dost peněz na to, abych podnikl/a to, co chci. Jiný důvod. Napište, jaký ............................................................................................................................ Jaký postoj máte k následujícím aktivitám 3-9? Vyberte vždy jednu možnost. 3) Pěší turistika zkusil/a jsem a podniknu ji znova
zkusil/a jsem a podniknu ji znova
věnuji se jí pravidelně
zkusil/a jsem, ale znova už nechci
chci další informace a uvidím
vůbec mne nezajímá
4) Pobyt na ekofarmě určitě ho chci jednou zkusit
zkusil/a jsem, ale znova už nechci
chci další informace a uvidím
vůbec mne nezajímá
zkusil/a jsem a chtěl/a bych znova 5) Agroturistika (vyjížďky na koních, turistika na koních) určitě ji chci jednou zkusit
zkusil/a jsem, ale znova už nechci
chci další informace a uvidím
vůbec mne nezajímá
zkusil/a jsem a chtěl/a bych znova 6) Wellness programy s cílem dosáhnout fyzické i duševní kondice - např. kondiční cvičení, masáže, bahenní zábaly, akupresura, lymfodrenáže, speciální koupele, péče o vzhled. určitě chci jednou nějaký zkusit
zkusil/a jsem, ale znova už nechci
chci další informace a uvidím
vůbec mne nezajímají
zkusil/a jsem a chtěl/a bych znova 7) Aerobní cvičení a posilování (fitness centra a posilovny) určitě chci jednou nějaké zkusit
pravidelně se tomu věnuji
chci další informace a uvidím
vůbec mne nezajímá
zkusil/a jsem a chtěl/a bych znova
85
8) Prohlížení internetu, používání e-mailu zvládám, a tak mi to stačí
nezvládám, ale mohl/a bych se to naučit
zvládám, ale mohl/a bych se naučit víc
nezvládám, a ani se to nechci naučit.
9) Společenské akce určené lidem starším 50ti let (např. taneční plesy, divadelní představení, filmové představení). Zvolte i více možností. Chodím na společenské akce, které nejsou primárně určené lidem nad 50 let Chodím na společenské akce, kde se scházejí převážně lidé starší 50ti let Na jaké?…………………………………………………………………………………………………………. Nechodím na společenské akce, ale pokud by byly určené lidem nad 50 let, zkusila bych je Nechodím na žádné společenské akce a nešl/a bych ani na akci určenou lidem starším 50ti let. Jiná odpověď…………………………………………………………………………………………………….. 10) Představte si že, se zamýšlíte nad svými životními úsporami. Ptáte se sami sebe, co s nimi uděláte. V té chvíli, uvítal/a byste nezaujatou radu finančního odborníka? určitě ANO
spíše ANO
nevím
spíše NE
určitě NE
11) S ohledem na Vaši momentální situaci, uvítal/a byste nezaujatou radu finančního odborníka? určitě ANO
spíše ANO
nevím
spíše NE
určitě NE
12) Představte si, že je ve Vašem okolí seznamovací společnost, která dává lidem starším 50 let příležitost najít si partnera/partnerku nebo kamaráda/kamarádku. Pořádá společenské akce a pracuje s databází osob. Co si o této představě myslíte? Zajímavé, využil/a bych toho Zajímá mne to, ale asi bych toho nevyužila Momentálně to není nic pro mne, ale jinak bych toho využila Chtěl/a bych se s někým seznámit, ale ne tímto způsobem Nijak mne to neoslovilo 13) Představte si, že je ve Vašem okolí pracovní agentura určená pro lidi v důchodovém věku. Pomáhá jim při hledání vhodné práce, hledá pro ně příležitosti přivýdělku. Co si o této představě myslíte? Chtěl/a bych si takto najít práci nebo příležitostnou brigádu. Chci pracovat, ale práci si dokážu najít sám/sama. Práci mám. Pokud bych neměl/a, uvažoval/a bych o pracovní agentuře. Práci mám. Pokud bych neměl/a, našel/našla bych si práci sám/sama. Nechci nebo nemohu pracovat. 14) Pokud jste v posledních třech letech cestovala přes cestovní agenturu nebo kancelář, o jaký typ zájezdu šlo? Zvolte i více možností. Zahraniční pobytový
Zahraniční aktivní (poznávací, sportovní)
Tuzemský pobytový
Tuzemský aktivní (poznávací, sportovní).
15) Až budete opět plánovat, kam pojedete, jaký typ zájezdu si nejspíše vyberete? Zvolte i více možností. Zahraniční pobytový
Tuzemský aktivní (poznávací, sportovní)
Tuzemský pobytový
Nechystám se cestovat.
Zahraniční aktivní (poznávací, sportovní)
Budu cestovat na vlastní pěst.
86
16) Představte si, že je ve Vašem okolí cestovatelská společnost pro lidi starší 50ti let. Pořádá jedno i vícedenní výlety po ČR i po zemích Evropské unie. Co si o tom myslíte? Představa se mi líbí, chtěl/a bych další informace. Už s něčím podobným jezdím. Uveďte, s čím………………………….. Líbí se mi to, ale výlety bych asi nezvládl/a absolvovat O tento druh služeb nemám zájem Jiná odpověď. Jaká? ................................................................................... 17) Jak byste chtěl/a být informován/a o nabídce služeb určených lidem v důchodovém věku? Zvolte i více odpovědí. letákem ve schránce
reklamou v městské dopravě
reklamou v rádiu
Pomocí našeho sdružení/spolku/klubu
reklamou v časopise a novinách 18) Představte si, že za Vámi přijde Váš známý pro radu. Chce si založit firmu nabízející služby lidem starším 50ti let. Nenapadá ho ale, jaké služby by těmto lidem mohl nabízet, o jaké by mohli mít zájem. Co byste mu poradil/a? ……………………………………………………………………………………….…………………………………………………… 19) Jak byste u firem vyjmenovaných níže vnímal/a to, že se prezentují jako firmy určené lidem po padesátce? pozitivně neutrálně negativně Seznamovací kancelář Finanční poradce Agentura pořádající společenské akce Cestovatelská společnost Pracovní agentura 20) Chybí Vám osobně možnosti využití volného času? 21) Jste muž nebo žena?
22) Do jaké věkové skupiny patříte?
muž
NEVÍM
NE
žena
50-54
23) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
ANO
55-59 ZŠ
60-64 SŠ bez maturity
65-69
70 +
SŠ s maturitou
VŠ
24) Jaký je Váš rodinný stav? ženatý/á
svobodná/ý
ovdovělá/ý
25) Jaký je Váš celkový čistý příjem za měsíc?
rozvedená/ý
0-4999Kč
5000-7999 Kč
žiji s partnerem/kou 8000 Kč a více
26) Kolik peněz měsíčně si můžete dovolit vydat za volný čas a záliby? (Cestování, sport, restaurace, zábava, turistika, kutilství, vzdělávání, kurzy, lázně a další) 0-499 Kč
500-999 Kč
1000-1499 Kč
1500-1999 Kč
2000 Kč a více
27) Kolik peněz ročně si můžete dovolit vydat za volný čas a záliby? 0 - 5000 Kč
5001 - 10 000 Kč
10 001 - 20 000 Kč
20 001 Kč a více
A to je vše! Velice Vám děkuji, že jste tento dotazník vyplnil/a! Lenka Kotoulková
87
Příloha č. 4 Výsledky průzkumu v grafech a tabulkách Složení respondentů Měsíčně za záliby 0-499
Freq. 22
% 20,6
Rodinný stav vdaná/ženatý
Freq. 65
500-999
28
26,2
svobodný/á
4
% 60,7
Ročně za záliby 0-5000
Freq. 21
% 19,6
3,7
5001-10
27
25,2
33
30,8
1000-1499
20
18,7
ovdovělý/á
15
14,0
10 00120 000
1500-1999
16
15,0
rozvedený/á
11
10,3
20 001+
23
21,5
2000+
17
15,9
žiji s partnerem
12
11,2
Missing
4
3,7
Missing
0
0
Missing
3
2,8
Čistý příjem měsíčně 0-4999 50007999
Freq. 3
% 2,8
15
14,0
8000+
87
81,3
Missing
2
1,9
Otázka č.1 Aktivita respondenta Valid
ANO a stačí ANO a mohl/a bych více NE, ale chci být NE a nechci/nemohu Total
Frequency 44
Percent 41,1
36
33,6
13 14 107
12,1 13,1 100,0
Otázka č. 2 Proč nejsem tak aktivní, jak bych si představovala?
Jiný důvod 8%
Kvůli zdraví 26%
Nemám dost peněz 30%
Nic mne nezaujalo 11%
Neznám možnosti 11% Nemám s kým 14%
Otázka č. 3 Pobyt na ekofarmě Valid Určitě chci zkusit Chci další informace Chci znova Znova už nechci
Missing Total
Vůbec nazajímá Total 0
Frequency
Percent
12 27 3 5
11,2 25,2 2,8 4,7
56 103 4 107
52,3 96,3 3,7 100,0
88
Vůbec nazajímá Znova už nechci Chci znova Chci další informace Určitě chci zkusit 0
20
40
60
Otázky č. 4-6 Agroturistika Valid Určitě chci zkusit
Frequency
17,8
9
8,4
11
10,3
Chci znova
7
6,5
Chci další informace
54
50,5
100
93,5
Chci další informace Chci znova Znova už nechci Vůbec nazjímá Total Missing
0
Total
Wellness programy Valid Určitě chci zkusit
7
6,5
107
100,0
Frequency
Chci další informace Chci znova Znova už nechci
Missing Total
Aerobní cvičení Valid Určitě chci zkusit
7,5
43
40,2
Chci znova Chci další informace
103
96,3
4
3,7
107
100,0
Frequency
Znova už nechci Total
40
60
Určitě chci zkusit 0
10
20
30
40
50
0
10
20
30
40
50
Vůbec nazajímá
Percent 13,1
7
6,5
28
26,2
Chci znova Chci další informace
9
8,4 42,1
103
96,3
0
Total
20
Znova už nechci
14
45
Vůbec nazjímá Missing
29,9
8
1,9
Chci znova
0
32
16,8
Chci další informace
Určitě chci zkusit
Vůbec nazajímá
2
0
Znova už nechci
Percent
18
Vůbec nazjímá Total
Vůbec nazajímá
Percent
19
4
3,7
107
100,0
Znova už nechci
Určitě chci zkusit
Otázka č. 20 Chybí Vám osobně možnosti využití volného času? ANO
NEVÍM
NE
14%
15%
71%
Otázka č. 9 Společenské akce
Valid
Missing Total
Chodím na ne pro 50+ Chodím na pro 50+ Nechodím,ale pro 50+ bych možná Nechodím a ani pro 50+ bych ne Jiná odpověď Total System
Freq. 63 5
% 58,9 4,7
12
11,2
Nechodím,ale pro 50+ bych možná
19 7 106 1 107
17,8 6,5 99,1 ,9 100,0
Chodím na pro 50+
89
Jiná odpověď Nechodím a ani pro 50+ bych ne
Chodím na ne pro 50+ 0
10
20
30
40
50
60
70
Otázka č. 10 Finanční poradce obecně a nyní určitě ne
25
18
spíše ne
38
31 16
nevím
9
určitě ano 0
Finančí poradce obecně
22 19
spíše ano
24
12
10
20
30
40
Otázka č. 12 Seznamovací společnost Zajímavé,využil/a bych 8% Neoslovilo mne to 41%
Chci se seznámit,ale ne takto 6%
Zajímavé,ale asi bych nevyužil/a 13%
Nyní ne pro mne,ale jinak využil/a 32%
Otázka č. 13 Pracovní agentura Nechci nebo nemohu pracovat 15%
Práci mám a našel/a bych si sám/a 31%
Finanční poradce nyní
Chtěl/a bych využít 13% Dokáži si sehnat sám 7%
Práci mám,jinak bych uvažovala 34%
90
Otázka č. 16 Cestovatelská společnost
Jiná odpověď 5%
Představa líbí,chci další info 43%
O tento druh služeb nemám zájem 42%
S podobným jezdím 2%
Líbí se,ale nezvládnu to 8%
Otázka č. 16 Jak chtějí být respondenti informováni Způsob reklam Leták Rádio Časopis MHD Sdružení/spolek Internet*
Unticked 45 89 72 100 92 N/A
Ticked 62 18 35 7 14 5
*Internet jako způsob jak být informován o nabídce byl dopsán respondenty
Otázka č. 19 Jak respondenti vnímají profilování firem jako „pro ty nad 50“ Seznamka Počet
Společ. Agent. Počet %
%
Cestovka Počet %
Finanční poradce Počet %
Pracovní agentura Počet %
Pozitivní
34
31,8
67
62,6
70
65,4
30
28,0
58
54,2
Neutrální
47
43,9
29
27,1
22
20,6
51
47,7
29
27,1
Negativní
17
15,9
4
3,7
7
6,5
19
17,8
13
12,1
9
8,4
7
6,5
8
7,5
7
6,5
7
6,5
Missing
Pracovní agentura Cestovní agentura negativní Společenská ag.
neutrální pozitivní
Finanční poradce
Seznamka 0
20
40
60
91
80
Postoj k pracovní agentuře podle věkových skupin
Věk
Chtěl/a bych využít 4 4 4 2 0 14
50-54 55-59 60-64 65-69 70+
Total
Pracovní agentura Práci mám,jinak Práci mám a bych našel/a bych si uvažovala sám/a 21 9 8 12 5 8 2 3 0 1 36 33
Dokáži si sehnat sám 1 0 4 1 1 7
65+
60-64
zájem nezájem
55-59
nechce pracovat
50-54
0%
20%
40%
60%
80%
100%
Postoj k seznamovací společnosti podle věkových skupin 70 a více 0
2
1 0
65-69 0
60-64
6
6
3
4
Zajímavé,využil/a bych
2
5
0
3
Zajímavé,ale asi bych nevyužil/a Nyní ne pro mne,ale jinak využil/a
13
Chci se seznámit,ale ne takto 55-59
3
3
9
2
8 Neoslovilo mne to
50-54
0%
3
5
20%
13
2
40%
60%
13
80%
100%
92
Nechci nebo nemohu pracovat 1 1 3 4 7 16
Postoj k cestovatelské společnosti podle věkových skupin 70 a více
1
1
65-69
5
2
5
0
5
0 1
Představa líbí,chci další info
0
S podobným jezdím 15
60-64
7
1 1
Líbí se,ale nezvládnu to
1
O tento druh služeb nemám zájem 55-59
10
50-54
15
0%
12
0 2
20%
15
0 3
40%
60%
Jiná odpověď
1
3
80%
100%
Vnímání profilování se cestovatelské společnosti jako „pro ty nad 50 let“ podle věku 70 a více
4
65-69
5
2
3
5
1 pozitivní
60-64
19
4
neutrální
0
negativní 55-59
19
50-54
23
0%
20%
40%
5
6 60%
80%
1
2 100%
Nalezené korelace Měsíčně za záliby Měsíčně za záliby
Correlation Coefficient
Pohlaví
Seznamovací spol.
Pracovní agentura
50+ seznamka
Correlation Coefficient
Pracovní agentura
50+ seznamka
1,000
-,286(**)
,149
,109
-,105
.
,003
,136
,275
,311
Sig. (2-tailed) N
Seznamovací spol.
Pohlaví
103
103
102
102
95
-,286(**)
1,000
-,267(**)
-,236(*)
-,242(*) ,016
Sig. (2-tailed)
,003
.
,006
,015
N
103
107
106
106
98
Correlation Coefficient
,149
-,267(**)
1,000
,292(**)
,376(**)
Sig. (2-tailed)
,136
,006
.
,003
,000
N
102
106
106
105
97
Correlation Coefficient
,109
-,236(*)
,292(**)
1,000
,305(**)
Sig. (2-tailed)
,275
,015
,003
.
,002
N
102
106
105
106
97
-,105
-,242(*)
,376(**)
,305(**)
1,000
,311
,016
,000
,002
.
95
98
97
97
98
Correlation Coefficient Sig. (2-tailed) N
** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed). * Correlation is significant at the 0.05 level (2-tailed).
Vnímání prezentace firmy jako „ pro ty po padesátce“ podle pohlaví a věku Seznamka
93
žena
27
29
8 pozitivní neutrální negativní
muž
7
0%
18
20%
40%
9
60%
80%
100%
Společenská agentura žena
46
20
0 pozitivní neutrální negativní
muž
21
0%
20%
9
40%
60%
4
80%
100%
Seznamka 70 a více
2
3
65-69 0 60-64
4
7
4
6
13
pozitivní neutrální
4
negativní 55-59 50-54 0%
12
9
14 20%
3
15 40%
60%
2 80%
100%
Finanční poradce
94
70 a více
1
4
65-69
4
3
6
2 pozitivní
60-64
10
9
neutrální
3
negativní 55-59
5
50-54
17
11
0%
3
15
20%
40%
7
60%
80%
100%
Pracovní agentura 70 a více
4
věk
65-69
2
4
60-64
3
4
3
12
pozitivní
8
neutrální
2
negativní 55-59
16
50-54
22
0%
20%
4
5 11
40%
60%
0
80%
100%
Hledání korelace mezi městem a internetem Internet Spearman's rho
Internet
Correlation Coefficient
-,140
.
,149
Sig. (2-tailed) N Město
Město
1,000 107
107
-,140
1,000
Sig. (2-tailed)
,149
.
N
107
107
Correlation Coefficient
Otázka č. 8 Prohlížení internetu, používání e-mailu Internet Zvládám a stačí Zvládám,ale mohl/a bych se naučit víc Nezvládám a mohl/a bych se naučit Nezvládám a nechci naučit Total
Frequency 37
Percent 34,6
26
24,3
31
29,0
13
12,1
107
100,0
Nezvládám a nechci naučit 12% Nezvládám a mohl/a bych se naučit 29% Zvládám,ale mohl/a bych se naučit víc 24%
95
Zvládám a stačí 35%
Příloha č. 5 Prověřování hypotéz Jsem aktivní? Spearman's rho
Jsem aktivní?
Correlation Coefficient
Internet
Vzdělání
Pohlaví
Correlation Coefficient
Vzdělání
Pohlaví
,387(**)
-,314(**)
-,026
.
,000
,001
,793
Sig. (2-tailed) N
Internet
1,000 107
107
107
107
,387(**)
1,000
-,550(**)
-,020 ,839
Sig. (2-tailed)
,000
.
,000
N
107
107
107
107
-,314(**)
-,550(**)
1,000
-,160
Sig. (2-tailed)
,001
,000
.
,099
N
107
107
107
107 1,000
Correlation Coefficient
Correlation Coefficient
-,026
-,020
-,160
Sig. (2-tailed)
,793
,839
,099
.
N
107
107
107
107
** Correlation is significant at the 0.01 level (2-tailed).
Jsem aktivní?
ANO a stačí Vzdělání
ZŠ SŠ SŠ s maturitou VŠ
3 10 19 12 44
Total
Vzdělání
ZŠ SŠ SŠ s maturitou VŠ
Total
Pohlaví
muž žena
Total
Pohlaví Total
muž žena
ANO a mohl/a bych více
Zvládám a stačí 2 1 19 15 37
ANO a stačí 15 29 44
Zvládám a stačí 12 25 37
2 6 20 8 36
NE, ale chci být 4 4 5 0 13
Internet Zvládám,ale Nezvládám a mohl/a bych se mohl/a bych se naučit víc naučit 0 8 6 14 16 8 4 1 26 31
Jsem aktivní? ANO a mohl/a bych více NE, ale chci být 11 7 25 6 36 13
Internet Zvládám,ale Nezvládám a mohl/a bych se mohl/a bych se naučit víc naučit 10 10 16 21 26 31
96
Total NE a nechci/nemo hu 5 5 3 1 14
14 25 47 21 107
Total Nezvládám a nechci naučit 4 4 4 1 13
14 25 47 21 107
Total NE a nechci/nemohu 4 10 14
37 70 107
Total Nezvládám a nechci naučit 5 8 13
37 70 107
Příloha č. 6 Splátkový kalendář pro fyzickou osobu
97
Příloha č. 7 Splátkový kalendář pro studenta
98
